Je-li Bh (a Bh je ve), jest zde tak Egypt, kter jest ve vech nrodech! D. S. Merekovsk, (z Tajn moudrosti Vchodu).

Theofanus Abba

ZPLAVY NILU V OBDOB PSCH DN

ivot celho Egypta, jeho esotern nboensk obady, jejich ndhee se po cel vky obdivovaly vechny vchodn nrody, dle pak jeho cel vyspl kultura vbec, byly zce spjaty s asovou periodicitou zplav blahodrnho Nilu. Veleknz, pedsedajc irokmu kruhu chrmovch kn, sloench z rznch hierarchi a stup, kte byli absolutnmi vldci cel zem, kadoron, dne 20. ervna ohlaoval potek nilskch slavnost. Jejich hlavn dny pak vrcholily od 24. ervence do 23. srpna, tj. v ase, ve kterm Slunce vstupuje do svho jedinho domu Lva a Sirius, nejvt hvzda v souhvzd Velkho psa ve skutenosti obrovsk slunce, co do objemu tisckrt vt naeho, kter Egypan nazvali Sopdet a pozdji ekov Sothis, se pon objevovati na vchod ped vchodem Slunce. Podle hvzdy Sothis dil cel starovk svj kalend a velk vznam tchto slavnostnch okamik dvojnsob vynikal proto, e zc Sirius byl v Egypt od nepamti uctvn jako zosobnn velk bohyn Isidy. Podle kulminanho postaven Siria-Isidy byl t uren sklon hladkch vnjch poloh i ploch obrovsk Cheopsovy pyramidy, kde vechny jej tyi boky jsou pesn orientovny proti tyem svtovm stranm. Podle bosk Sopdet se dily t vechny astronomick propoty. Bhem tto doby vody Nilu kvapem pibvaj, vystupuj z beh a cel kraj zaplavuj, take rozshl krajina se podob jednomu velkmu jezeru, z nho tr osady jako drobn ostrovy. V tto chvli lze tko lpe vystihnouti situan polohu zem ne jak uinil eck djepisec Herodot (500430 ped Kr.), kter pravil, e cel Egypt je darem blahodrnho

Nilu. Tyto zplavy byly ve starovku pokldny za dar Isidy a za projev pzn Boh, kterm byla vzdvna bosk pocta. A by dnes vme, e pravideln stoupn svat eky bez kter by byl Egypt trvalou pout se vysvtluj zcela pirozen tm, e jedno z obou mocnch zdel Nilu se nachz v jezee Ukerewe a e zvedn vod v jeho dolenm po m svou druhou pinu v jarnm tn snhu na vnosnnch horch rovnkovch, pece vzdor tmto prozaickm zjitnm zstv tich van starch mysteri v tajemn zemi faraon nedoten a do dnenho dne zachovn. To proto, e skuten zklady, budovan pedevm jet ve star i, spovaj v jeho hlubok nboensk filosofii, dle pak ve vech ostatnch vdch, jakou byla egyptsk matematika, chemie, astrologie a pedevm geometrie, kde zejmna z chemie nebyly mnoh velk pravdy publikovny proto, e jejich enigmatick obsahy text jet nikdo nerozlutil. Na druh stran si lze tko pedstaviti, e by v tomto vyprahlm zemdlu mohla vzniknouti tak skvl vzdlanost bez Nilu, kter dky svmu, z vlhkosti lesklmu a ernmu bahnu, kdysi nazvanmu Isidinou ztelnic, se stal neirokou ozou v pouti a tm i rjem zelen, kter se nejvce v deltovm st od Iskandarie (Alexandrie), pes Dimjt a Mansru do Stedozemnho moe, zatm co cel ostatn nilsk dol je po obou stranch beznadjn obkleno mrtvou samotou pout, kter na vchod i za Rudm moem pokrauj pak dle a do Asie. A tak pokad za letnho slunovratu by ekla novodob definice Helady , kdy se Abyssinie zem habesk utp v prudkch lijavcch, tu mezi sloupy Heraklovmi proplouv do Stedozemnho moe bh Neptun, pn vech ek a mo aby zde obrcen tv v tv k Sfinze pout Gizeh , kter jej ji oekv, znovu pozvedl svj magick trojzubec. ivotodrn Nil pak znovu vystupuje z beh, zvolna zatopuje cel obzor a spolu s detm mn svoji barvu na barvu krve, o n mluv t dvn slova bible v Exodu VII.,20. A tento prodn kaz zpsoben psenmi bouemi, kter siln vj erven psek z pout , je opt a vdy znovu dalm lnkem v nekonenm etzu ivelnch reprz, opakujcch se po dlouh tiscilet, kter spolu s mlcm Nilem byly svdkem vystdn bezmla padesti egyptskch dynasti. Potek tchto povodn, kter trvaj cca 90 dn, jest souasn zatkem nejvtch veder jak v Egypt, tak i v Evrop a byly to tak tyto zplavy, kter ji v pradvnu pivedly zemi k plnm o vodohospodskch pracech, je usmrovaly mnostv vod i v nejvzdlenjch oblastech od eky. Velik vodn stavby, kanly, hranice, dmysln stavidla, hrze a splavy svd o inteligenci dneku neznmch technik, kte se nebli postavit tak obrovsk dlo, jakm je kup. uml jezero Moorisovo, jeho obvod m 166 km a jeho hloubka msty 80 metr. V zachovanch rukopisech se prav, e k zzen tto obrovsk ndre bylo nutno vyvzt pes 700 miliard krychlovch metr zem, co podle dnench odhad mohly provst asi dva miliony lid za 100 let.

Ruku v ruce s tmito technickmi pracemi krela t geometrie, jeliko po kadm opadnut vod bylo nutno pozemky vdy znovu vymovati. A vznik posvtnho lkastv, praktikovanho v eru tichch chrm, byl pmo vynucen ji proto, e s nnosem nilskho bahna a s vlhkost stojatch vod vznikaly rzn nemoci, zejmna vak on znty, ve starovku nazvan egyptsk nemoc. Sta Egypan byli vak tak znalci vroby hedvb a znamenitmi zpracovateli jak mdi, tak i toho mla eleza a ocel, kterou kalili. Nejen vyrbli, ale tak barvili sklo a keramiku a vyjma chemie msty utajovan byli i praktickmi chirurgy. Jejich stavitelsk pomcky se skoro v niem neli od naich a me snad jen laika pekvapit, e tito menci Atlantovc, v symbolu zednick lce sousednho krle Hirama z Foinikie spatovali pedevm stavitelstv chrmu boho. Posta jet pipomenouti poznmku uvedenou v dle dra. S. Richtera e faran , e vechny nron keramick prce pi budovn tak velkorysch dl, jakmi byly podzemn, ve skle tesan hrobky, obrovsk, v zkladech chrm budovan laboratoe, nebo pozdji grandizn pyramidy s monumentlnmi chrmy s nadlidskmi kolosy postav panovnk, byly provdny toliko mdnm a bronzovm nadm, kter pes svoji pomrnou mkkost muselo vystait i na opracovn sebetvrdch materil uly, edie, porfyru a hadce. Nejvtm dkazem staroegyptskho umn se stala Cheopsova pyramida v Cairu, kter je sloena ze dvou a tvrt milion kvdr a podnes vvod celmu okol. A obrovsk ulov kvdry pak, ktermi byla zatarasena chodba k centrlnmu sarkofgu, pochzej z asunskch dol, od Caira vzdlench 900 km. V tomto poehnn zplav, kdy Slunce opt absolvovalo jeden ze svch solrnch obh a kdy dynamick sly prody na severn polokouli vrchol, vrcholil t souasn ve svatynch Delf, Luxoru a Thb zasvcovac ceremonil, v tto chvli velk chrmy provaly krtkou dobu otevench bran, kdy byli pijmni nov neofytov a kdy se k jejich oltm s vylouenm laik blili nejmoudej muov sv doby, jakm kup. byl Plutarchos, Pansanias a Apuleus, ji pedtm mnohalet zasvcenci do mysteri boha Osirida a bohyn Isis v ecku. Vichni shodn piznvali, e byli t pijati do jinch eckch chrm, jako Demetry a boha Dionysia, v obdob, ve kterm byl Adonis ctn v Syrii, velk Hekata hlsna v Samotracii a Zeus oslavovn na Krt. Tyto vn vdce vak nejvce vbil Egypt, dvn to zasvtitel Moje do theurgie a praktick magie. Spch sem i sm zakladatel nkolika d v ecku velk Pythagor, o nm Iamblichos pe, Dvaadvacet let strvil Pythagor v rznch chrmech Egypta, aby tam studoval geometrii a astrologii a pouil se nejen o hlavnch zkonech prody, ale aby

se zejmna seznmil se vemi dalmi boskmi doktrnami. Tomuto filosofu se nejednalo o pouhou formu a titul zasvcence, o kter by se piel uchzet, on chtl doshnout a v Egypt tak skuten obdrel onen vysok stupe knsk hierarchie. Odtud pak je Pythagor povaovn za jim rovnho, jak ve vech odvtvch hermetickch discipln, tak i v thaumaturgii, tj. jako praktick mg divotvorce. Slunce prv vstupuje na 20 zodiaku Lva a v samm srdci svatostnk, pstupnch jen nejumu kruhu dvry, sbor kn, d se nvodem arcan ddnch z generace na generaci, v obrovskch athanorech pozoruje dozrvn alchymick pentalfy, v ecku nazvan tetraprima, kter v luxorskch hieroglyfech je symbolizovna znakem ankh, nazvanm t nilskm kem.

Tento k se se svm ideovm obsahem rovn hebrejskmu tetragramu a Pythagorov tetraktys, nebo velk pravdy a symboly jsou v kultech vech nrod a kultur nevyhnuteln stejn. Tato chemick reakce, kter v podstat jen prakticky realizuje hermetickou pouku o tynsobnm projevu ivotnho svtla, v Egypt symbolizovanho hadem, umstnm na elenkch faran, byla zaata ve znamen Skopce, prvnm to reprezentantem trigonu ohn a nyn prv zvolna spje k reakci argyroph, tj. na stbro. Cel proces na zlato chrysoph , bude ukonen ve znamen Stelce za dal ti msce, v zodiaku to, kter je nositelem tetho vyzen trojhelnku ohn. V tomto historickm obdob Egypta je veobecn znme, e kup. zde tak potebn olovo se dobv pouze na pobe Rudho moe a Assunu, m na Sinajskm poloostrov a ve Vchodn pouti. Avak prodnho zlata v opak klamnch povst o bohatch dolech na zlato v Nubijsk pouti je zde naprost nedostatek. Ale zato hnou dnem i noc velk metalurgick pece v podzem chrm Horn i Doln zem, zejmna vak v archaickm sdle boha Ptaha v MennoferuMemfid. Je to obdob, kdy zejmna v prvnm tiscilet ped Kr. , je v Egypt tak mlo eleza, avak zlata z chrm takov nadbytek, e jak shodn dokresluje archeologie, pouen zejmna z hrobky zlatho farana, mladho TutanchAmona, elezn perky jsou drahocennj zlatch. V hrobech krl a velmo byly z doby prvnch dynasti nalezeny tk zlat klenoty, je svd nejen o spch alchymickch, ale i o zrunosti a velkm rozvoji klenotnickho umn. Tato praktick alchymie kvete v Egypt zejmna v dob nejvyho architekta farana Dosera a prvnho

jeho stavitele, kter je souasn prvnm, djinn prokzanm veleknzem v Heliopoli. Je jm velk Imhotep, nazvan Nejvt z vidoucch, ijc na potku stavn prvnch pyramid, kter pak svmu faranovi kterm nastupuje tet dynastie nazvan memfidsk ze Star e stav obrovskou pyramidu v Sakkae. Ve zmnnch 90 dn. Bhem kterch trvaj nilsk zplavy, esoterikm znovu pipomn, e Nil kadoron protk temi astrologickmi branami nebesk Uranie, ponaje 21. ervnem zodiakem Raka ($), pak Lva (%), a nakonec Panny (^). A zatm co jeho vody stoupaj, zasvcovacmu ritulu, kter se souasn odbv v chrmech, ehn posvcujc z Luny bohyn Isis, kter je Rak astrologickm domem. K posvtnmu aktu pistupuj pak dal bohov egyptskho Olympu nejvy vldce mysteri vbec bh Slunce AmonRa, aby svoj signaturou Lva zapeetil psahy zasvcovacch mistr, a za nm vdy spchajc Hermes celmu svtu ohlsil slavnou intronizaci povolanch adept.

Pepsno ze samizdatov pedlohy Miscellanea s. 8 JanWill