NAMIBIE

- Nejstarší dochované prvky

- Rytiny zvířat v pískovci
- Nejstarší skalní umění v Africe
- Doba 30 000 let
- Střední a jižní Amerika (400 - 1550n.l.) - Civilizace – říše Aztéků, Mayů a Inků
- Euroasie – Starověké kultury

- KULTURY:
1. ZÁPADNÍ – Egypt, Kréta, Římská říše, Evropa
2. STŘEDNÍ – Mezopotámíe, Persie, Arabská říše
3. VÝCHOD – Indie, Čína

MAYOVÉ
- Civilizace od 2000 let př.n.l., počátky 8000 př.n.l.
- Pyramidální stavby na Yucatánu (Tical v Guatemale, Calakmul v Mexiku)
- Stavby: terasy, kanály pro zavlažování (díky suchu), lesní zahrady (o nich málo dokladů), úhory
- Ze všech kultur intelektuálně nejdále

- MAYSKÉ MĚSTO TIKAL V MEXIKU:

• Dešťová voda sváděna ze staveb do nádrží
• Stavby měli červenou střechu (štukový povrch s červenou rumělkou)

AZTÉKOVÉ
- Květiny jako symbol – okrasné květinové zahrady
- Zahrady na střechách, nádvořích, v palácích
- Zahrady na jezerech – plovoucí (hodně používané a významné)
- Pěstované květiny: oxalitník (okrasná, Tagetes patula), vanilka, orchidea, jiřina (dovezeny k nám), magnólie, slunečnice a květina s hlavou
draka

- PLOVOUCÍ ZAHRADY
• Předkolumbovská Střední Amerika
• Ukotvení kůly a výplet z rákosu a větví / lem z vrb a tisovce Montezumova
• Rákosový rošt s bahnem
• Pěstování: kukuřice, fazole, rajče a květiny

INKOVÉ
- Vystavěli systém cest v horských oblastech
- Města ve tvaru posvátných zvířat (+ jejich rytiny)
- Plodiny: maniok, koka (kokainovník pravý)
- Machu Picchu = kultovní město na vrcholu And
- Nazca lines – rytiny zvířat na plošině Nazca (v poušti jižního Peru)

MEGALITICKÉ STAVBY
- MENHIR – 1 stojící kámen, zužuje se (men-kámen / hir-dlouhý)
- DOLMEN – 3 kameny, vypadá jako kamenný stůl (dol-stůl / men-kámen)
- KROMLECH – kameny vystavěné do kruhu (krom-křivý / lech-kámen)
- Místa výskytu: Francie, Německo, Irsko, Portugalsko

- MEGALITICKÁ STAVBA STONE HENGE – ANGLIE

• Henge = kruhový val a příkop (Británie, Bretaň)
• Vývoj v letech 3100 BC – 1600 BC
• Kameny o výšce 4 m / šířka 2 m / některé s kamenným překladem (trilithon)
• Z různých druhů kamenů
• Vztahuje se k východu slunce o letním slunovratu (hl. Teorie – jednalo se o kalendář)
• Sloužil také jako pohřebiště a k rituálním obřadům

1
 STAROVĚKÁ CIVILIZACE (nemusíme vědět data)
- Nejdůležitější dějiny architektury mezi lety 2000-1000 př.n.l.
- Předdynastická doba (5300-3000 př.n.l.)

- Archaická doba (3000-2700 př.n.l.) první dynastie, sjednocení horního a dolního Egypta, hroby mastaby z nepálených cihel nebo
kamene (Abydos, Sakkára), organizované využívání záplav, kalendář

- Stará říše (2700-2181 př.n.l.) pyramidy v Gíze, sídlo Memfis

- První přechodná doba (2160-2055 př.n.l.) sídlo Théby

- Střední říše (2055/2040-1650 př.n.l.) sídlo Luxor, chrámy v Karnaku (bůh Amon), terasovitáhrobka na druhém břehu
(Mentuhotep II. – sjednotitel)

- Druhá přechodná doba (1650-1550 př.n.l.) vpád semitských Hyksósů

- Nová říše (1550-1069 př.n.l.) největší území, zádušní chrámy v Dér el-Bagrí (Hatšepsut)

- Třetí přechodná doba (1069-664 př.n.l.)

- Pozdní doba (715-332 př.n.l.)

- Ptolemaiovská doba (332 př.n.l. – 30 n.l.)

- Římská doba (30-395 n.l.)

- Byzanstská doba (395-642 n.l.)

- Centra architektury: Memfis, Abydos, Gíza, Théby

ZDROJE POZNÁNÍ STAROVĚKÝCH ZAHRAD!

1. IKONOGRAFICKÉ – obrazové (nástěnné malby)
2. EPIGRAFICKÉ – taxtové (nápisy, popisy, básně, …)
3. ARCHEOLOGICKÉ – nálezy (vykopávky)

ZÁPLAVY NA NILU
- Většinou červenec-listopad, zdroj vody a úrodné půdy
- Měli nilometry podél toku pro měření výšky hladiny (93 m ideálně)
- Voda ze středí Afriky
- Plodiny: ječmen, pšenice, zelenina, lištěniny (pole se nechala zaplavit)

ŘEKA NIL
- Nejdelší řeka (přes 6800 km)
- Katarakty – mělké úseky s kameny (6x na toku)
- Poskytovala vodu k zavlažování, dopravě, úrodné bahno

2
 ZAHRADY STAROVĚKÉHO EGYPTA
EGYPTSKÁ UŽITKOVÁ ZAHRADA
̵ Významná součást Staroegyptského bohatství
̵ Zeleninová – čtvercové zahrady obehnané náspem
̵ Ovocná – často navazovala na zeleninovou, vnitřní prostor rozdělen ploty
EGYPTSKÉ OBYTNÉ ZAHRADY
̵ U obytného domu / vily / paláce
̵ Uzavřeny zdí, napojeno na zavlažovací systém (kanály do tvaru T)
̵ Formální kompozice, řád (geometrický řád)
̵ Vstupní pylon s obelisky, dům stál dál v zahradě, altány
̵ Všechny cesty zastíněné stromy (vegetace se od středu ke zdem zvyšuje)
̵ Dům nebyl součástí zahrady
̵ Rostliny užitkové i okrasné
̵ FÍKOVNÍK = strom božstva

EGYPTSKÉ KULTOVNÍ ZAHRADY

̵ CHRÁMY – Ammonovy chrámy v Karnaku a Luxoru (východní břeh)
̵ ZÁDUŠNÍ CHRÁMY – u nekropole (západní břeh) = zádušní chrám královny Hatsepšut a dalších faraonů
̵ ESNA = chrám boha Knuma
̵ Zahrady se většinou nacházeli u chrámů
̵ Celý život Egypťanů se týkal duchovna

NÁSTĚNNÉ MALBY = zobrazovali v hrobkách a palácích (pěstované rostliny, lotos, idealizované zahrady)
EGYPTSKÁ RÁJ = rákosové pole (nástěnná malba na zdi)

̵ Zahrady jsou v areálu chrámu za zdí

̵ Součástí posvátné jezírko s posvátnými rostlinami + řady nebo rastr stromů (vypěstované rostliny obětovali bohům

PROCESNÍ CESTA
̵ Řecky dromos
̵ Cesta k průchodu lidí při svátcích
̵ Propojení mezi chrámy v Karnaku a Luxoru (2,7 km dlouhá)

NEKROPOLE
̵ Víra v posmrtný život = pohřební zahrady

KULTOVNÍ ZAHRADY ZÁDUŠNÍCH CHRÁMŮ

̵ Zobrazeny na stěnách
̵ Symbolický význam
̵ Mnoho zahrad nedochováno

ZEMĚ „PUNT“
̵ Ostud dováželi do Egypta: Myrhu / kadidlo / zlato / koření / ebenové dřevo / slonovinu / kožešiny / …
̵ Myrhovník – produkuje myrhu (něco jako smůla), k lékařským účelům
̵ Kadidlovník pravý – tvorba kadidla, pálení při pohřbech

CENTRÁLNÍ KULTURY
̵ Mezopotámie -> Persie -> Arabská říše = OBLAST ÚRODNÉHO PŮLMĚSÍCE
̵ Vznikla zde první zemědělská společenstva
̵ Vazba k řece Nil (zavlažování úrody)

3
 BLÍZKÝ VÝCHOD – MEZOPOTÁMIE, KRÉTA, ŘECKO
MEZOPOTÁMIE (SUMERSKÁ ŘÍŠE)
- První známá starověká civilizace
- Městské státy, písmo (vyvinuté
- Civilizace údolní řeky – usadili se podél toku / náboženství polyestetická
- ČLENĚNÍ: ASÝRIE (sever) – BABYLONIE (jih)

SUMER
- Zikkuraty – zasvěcené bohům, na vstupních terasách zahrady
- Stavěli rákosové domy
- Krematos – sochy na vyvýšeném místě

BABYLÓNIE
- Známá visutými zahradami (postavené králem Nabuchadnesarem II. – zvané Semiramidiny)
- BABYLON – palác, Ištařina brána součástí, trůnní sál, zdobeno glazovanými cihlami (dnes součástí Iráku)

ASÝRIE (MĚSTO NINIVE)

- Král Ašurbanipal
• vládce a válečník
• nechal postavit mnoho zahrad s významnými rosltinami
• nechal postavit vodní kanály k zahradě v Ninive a vodovod !
• Založil knihovnu

- Královský palác – reliéfy na zdech paláce

NINIVIE
- Krajina blízko paláce s hojnými zahradami
- Převod vody pomocí akvaduktu (kanály po celé zahradě)
- Stromy uspořádané v liniích

STAROVĚKÉ LOVECKÉ PARKY

- Nezachovány (pouze obrazové a písemné doklady)
- K lovu divoké zvěře
- Výuka mladých pánů k jízdě na koni a vozech
- Sbírky exotických rostlin a zvířat

PERSIE
- Nachází se zde paláce s velkými zahradami
- Persepolis = město založeno kolem 500BC (vypleněno Alexandrem Velikým)
• Nachází se na vyvýšené plošině s portály, sloupy a schodišti (pozůstatky staveb)
• Velké množství stromu a rostlin (každý strom měl jiný význam, obdivovali je, vysázení při narození dítěte)

Zahrada paláce krále Kýra Velikého v Pasargadae (PERSIE)

- Geometrický tvar s vodními kanály
- Počátek klasické perské zahrady
- Hrob Kýra v zavlažovaném háji stromů (děleno 4mi kanály)
- První perská zahrada
- Xeofón – popsal perské zahrady (použil slovo ráj = Paira radesa)

KRÉTA (MINOJSKÁ CIVILIZACE)

- Osídlení od 7.tis.př.n.l.
- Rozdílná civilizace (narušování zemětřesením)
- Paláce měly hradby (izolovanost)
- Pestré zdobení s květinami
- ZAHRADY NA KRÉTĚ – přímo nedoloženy, pravděpodobně u chrámu a paláců, velice okrasné
- Palác Knossos – k náboženským rituálům
- Mnoho rituálů bylo převzato od Řeků

STAROVĚKÉ ŘECKO
- VÝVOJ ŘECKÉ KULTUY – Minojská civilizace -> Mykénská civilizace -> Archaické Řecko -> Klasické Řecko -> Helénistické Řecko – Římské
období
- Doba poznamenaná válkami
- Vzestup měst Athén a Sparta
- Řekové zejména obchodníci – doprava pomocí lodí po okolních státech

ZAHRADY
- Zahradní umění nebylo výrazné (bydleli ve městech bez zahrad)
- Palácové zahrady – uvnitř nádvoří

4
 - Adonisovy zahrádky – drobné nádobky s rostlinami, sázeli dívky a dávali je na střechy (Adonis=symbol střídání ročního období)

CHARAKTERISTICKÉ RYSY ŘECKÉ KULTURY

a) Zasazení staveb do krajiny (cit pro krajinu) – velká členitost krajiny
• Zasazení amfiteátrů a divadel (Dionýsovo divadlo v Athénách)
• Někdy obklopeno vodním kanálem
• Odeón – něco jako amfiteátr (zasazeno do krajiny ve svahu)
• Delfy – pnoho chrámů, procesní cesty (vedla přes celé území), pokladnice (pokladnice pro bohy), nacházely se pod obrovskou horou

b) -
Antropocentrismus
• Vztah člověka ke světu

c) Mýtická krajina Arkádie

• Oblast na peloponésu
• Neustálá snaha o harmonii s přírodou

d) Řecký dům
• Ve městě – v klasickém období neměl zahradu, uzavřený zdí vůči okolí, málo oken, dvůr - átrium
• Na venkově – měl užitkovou zahradu Kepos

ZELEŇ VE MĚSTĚ
- AGORA, AROPOLE – náměstí, shromaždiště (vegetace málo)
- CHRÁMY – stromy okolo
- DOMY – možná zeleň v nádobách

ZELEŇ V KRAJINĚ
- Lesy pro lov
- Posvátné háje v údolích (u pramenů)
- Produkční zahrady za hradbami města
- Paláce se dvory
- POZDĚJI: zahrady gymnázií a filosofických škol

POSVÁTNÉ HÁJE
- Vymezeny kameny nebo později zdí
- Přírodního původu / vysázeny
- Pramen vody a jeskyně s vodou (Grotta) – považováno za posvátné, zázračné
- Oltáře pro vonné oběti (zapálené oběti – kouř stoupá k bohům)
- Sochy božstva s přístřešky / pokladnice pro dary / zdi se sloupořadím
- Širší společenské role: vzdělávání a tělesné cvičení
- OLYMPIE – Dlova svatyně, Pelopova hrobka, posvátný háj
- Palaestra (zápasiště) v Olympii:
• XYSTUS – krytá dvojitá kolonáda (dlouhý otevřený portikus)
• XYSTA – nekryté chodníky lemované stromy na nádvoří

Ostrov Delos (Kykladské ostrovy)

- Součástí: posvátné jezero s alejí lvů z mramoru / posvátný háj / svatyně Apollona / herkulova jeskyně

Posvátný háj v Dodóně (severozápad Řecka)

- Háj dubů zasvědcen bohu Diovi
- Zřejmě nejstarší věštírna (oraculum)
- Sloužilo i jako divadlo

ZAHRADY U FILOSOFICKÝCH ŠKOL:

Posvátný háj u Platónovy akademie
- Zasvěcen bohyni Athéně
- Akademie se nacházela SZ od Atén
- Velké množství olivovníků

Epikúrova škola zvaná Kepos

- Zeleninová zahrada
- V zahradě panovala entropie a řád
- Kultivace duše / Ataraxie = zážitek štěstí

5
 ŘÍMSKÁ ŘÍŠE
- VÝVOJ KULTURY: Římská republika -> Římská říše -> Západořímská říše -> východořímská říše

ZAHRADY ŘÍMSKÉHO IMPÉRIA

- Soukromá zeleň:
• Zahrada a městský dům (domus, miniaturní vila)
• Zahrada a vila (villa rustica, urbana, maritima a palácová zahrada)

- Veřejná zeleň:
• Portikové zahrady (lázně, fórum, chrám)
• Háje – nemus (háj arboretum, veřejné), lucus (posvátný háj, park kolem chrámu)
• Pohřební zahrady (Via Appia)

PORTIKUS
- Otevřená sloupová hala před hlavním vstupem
- Někdy i sloupová chodba
- STOA = v antickém Řecku (zastřešená kolonáda)
- KOLONÁDA = v klasicismu 18.stol. a později
- NÁZVY A SLOUPY: tetrastylos 4 sloupy / hexastylos 6 sloupů / oktostylos 8 sloupů / …

ŘÍMSKÝ DŮM
- DOMUS – soukromý dům vyšších vrstev ve městě
• Atriový dům
• Uzavřen vůči ulici
• Zahrnuje atrium a hortus

- INSULA – bytový dům s nájemními byty (několik pater, pro chudé)

Hadriánova vila v Tivoli

- Části vily jsou rozdělena na místa, které navštívil
- ČÁSTI VILY: 100 komor / Teatro Maritimo – soukromé divadlo / Dům se 3 exedrami / Velké lázně / háj olivovníků / conopus / serapeum

Gajus Moacenas vila u Tivoli

- Vysoká vily
- Kolem byla kolonáda (rostliny v nádobách na střechách)
- Východně od Říma

1. PORTIKOVÉ ZAHRADY (lázně, fórum, chrám)

Diokleciánovy lázně v Římě
- Postaven ykolem roku 300 n.l.
- Zahrnovali i zápasiště

Zahrada Flaviovského císařského paláce

- Na pahorku Palatin (v Římě)

Zahrady Elagabalova chrámu na Palatinu

- Při stavbě zničena část Flaviovského paláce
- Součástí: substrukce (terasa), portikus, řady tvarovaných dřevin
- Vzor QUINCUNX = uspořádání 5ti objektů do 4 rohů + 1 uprostřed čtverce

Chrám na palatinu
- 3 záhonové pásy (kolem fontány)
- Mramorovaná cesta

Porticus Pompeia – POMPEIŮV PORTIKUS

- Vystavěno pro Pompeje Velikého
- Součástí bylo divadlo, portikus a kurie (ke shromažďování)
- Hacotostylum – portikus se 100 sloupy
- Celkově předchůdce veřejných městských zahrad
- Uvnitř háj (rastr stromů s přímými cestami, galerie soch, fontány)

Portikus Liviae
- Postaven 15-7. př.n.l. (obdélník 120x95 m)
- Obsahoval dvojitý portikus, uvnitř cesty se zahradou, výzdoba uměleckými díly
- 4 fontány v rozích
- Uprostřed menší chrám Ara Concordiae

G
 Liviina vila (AD HALLINAS ALBAS)
- Starověká římská vila v Prima Portě
- Na stěnách fresky (především rostliny a zahrady)

2. HÁJE

-
- NEMUS (nemoris) = HÁJ (grove) – obsahoval sbírku významných dřevin, sloužil jako arboretum, veřejný park
- LUCUS (luci) = POSVÁTNÝ HÁJ (secret grove) – zasvědcený les, obklopoval chrám
- SILVA = LES (forest wood)
- SALTUS = LES – obvykle divoký les v horách, neobdělávaná horská půda

Posvátný háj „Lucus Pisaurensis“

- V Itálii
- Obsahoval pramen čisté vody, háj vavřínů, votivní kameny, malé fontány a bronzové tabule

Háj Ariccia
- Háj bohyně Diany u jezera v Albánských horách

Augustovo mauzoleum
- Hrobka císaře Augusta (postavená za jeho života)
- Kruhová stavba, 42 m vysoká
- Po obvodu posvátný háj
- Na vrcholu pravidelná zahrada (až z pozdější doby)

3.POHŘEBNÍ ZAHRADY
- Dlažděné cesty
- Zdobeno stromy (borovice pinie, cypřiše)
- Součástí i užitkové zahrady
- Mnoho náhrobků a hrobů
- VIA APPIA = Appiova cesta, mezi Římem a Brundisiem

ŘÍMSKÁ ZAHRADNÍ KULTURA V PROVINCIÍCH = hlavně sídla bohatých Římanů, bez veřejných míst

Villa Fishbourne
- Jižní Anglie
- Palácová vila s formálními zahradami
- Proběhlo několik rekonstrukcí
- Rostliny dle archeologického významu hlavní nádvoří s portikem

ZÁPADOŘÍMSKÁ ŘÍŠE
- Vznik rozdělením Římské říše v roce 395
- Theodosius I. – odkázal části říše svým synům (západ – Flavius Honori / východ – Flavius Arcadi)

7-
 ZAHRADNÍ UMĚNÍ STŘEDOVĚKU
- Zahradní umění se zdědilo z antiky
- Rozpad západořímské říše = mezník STAROVĚKU a STŘEDOVĚKU
- Středověké hrady (menší, díky ochraně)
- Římské vily s vysokými věžemi (změny stylu vil)

Mont-Saint-Michel
- Středověké město stísněné v hradbách
- Součástí klášter (zahrada rajského dvora, léčivé byliny kolem domu)

ZAHRADNÍ KULTURY: !! 1. Sakrální – církevní stavby

a) Rajský dvůr
b) Hortus (i profánní) Zahrada
-

c) Hortus conclusus uzaviena Zahrada

'
-

2. Profánní – světské stavby

a) Zahrada hradní paní
b) Zahrada lásky
c) Prato pa's lute pied lwadbami
-

RAJSKÝ DVŮR >

- Většinou připojen ke klášteru (z něj výhled do dvora)
- Základní kompozice založena na 2 osách (ty se kříží)
- Uprostřed většinou fontána, studna nebo strom (=strom poznání) nebo Socha
- CLOISTER = vnitřní dvůr s chodbami kláštera (slouží pro modlitby mnichů)

Klášter Sv. Havla

- Stal se vzorem pro Benedyktínské kláštery (významný klášterní plán)
- Orientace na východ
- Budovy: kostel / stáje / kuchyně / dílny / pivovar / špitál /
- Velký RAJSKÝ dvůr se stromem (celkem obsahoval 3 rajské zahrady)
- Zahrada léčivých rostlin a sad

Klášter ve Fontenay ve Francii

- Cisterciácký klášter z 12.stol. (Stavebně dochován)
- Rajský dvůr s křížením cest (rozdělen na 4 části)
- Zahrady upraveny novodobě

HORTUS
- Zahrada obecně (většinou užitková)
- Po obvodu zahrady byla zeď
- Kolem záhonů někdy malé plůtky
- Zahrady bez výrazné kompozice, spíše volné sázení
- Všude kolem obytných domů (někdy i u větších staveb)

- HORTUS CONSULUS – uzavřená zahrada s okrasnými rostlinami (zahrada Panny Marie – rostliny pro ni: kosatec, pivoňky, růže, jahody)

ZAHRADA LÁSKY
- Návaznost přímo na hrad (průchod podchodem nebo malou brankou)
- Tajné zahrady
- Uvnitř trávník s květinami
- Kvulí bezpečnosti a soukromí byla kolem zahrady zeď

PERSKÁ RAJSKÁ ZAHRADA

- Podobná, ale jsou v ní zavedeny prvky perských zahrad (oktagonální bazén, vyřezávané dřevěné pavilony, koberce květin)
- Zahrada ráje

ISLÁMSKÁ ZAHRADA VE STŘEDOVĚKÉ EVROPĚ

- Použití kompozičních prvků vychází z centrální kultury arabského poloostrova (Irán, Irák, západní Mezopotámie, Persie)
- Zdroje vody vyvýšeny – použití samospádu k zavlažení
- Tvorba zelených oáz

Zahrada v Taj Mahal

- Zahrada do níž byla postavena hrobka jednoho z vládců (nachází se uprostřed zahrady)
- Hrobka s kupolí a minarety
- Květiny v zahradě nebyly dochovány a ani znovu obnoveny
- Výraznost ortogonálních motivů (tipické)

8
 ITALSKÉ ZAHRADY
- Velká výraznost architektury
- Často ve svažitém terénu
- Umělecké prvky – sochy, pergoly, nádoby s vegetací

RENESANČNÍ ZAHRADY
- Zahrada by měla být krásným místem (locus amoeni)
- Zahrada je místem: filozofie / umění / lásky
- První renesanční zahrady kolem 15. stol. v Itálii
- 3 hlavní centra:
• Florencie (Toskánsko) – 15. století
• Řím a okolí – 16. století
• S Itálie (Janovsko, Minánsko, Benátsko) – 2.pol. 16. století

- Italské zahrady ovlivnily všechny ostatní zahrady v Evropě (zejména kolem 16.-17.stol.)

- Renesance se inspirovala antikou

- Zahrady si budovaly zejména bohaté rodiny = př.: Medici ve Florencii

1) HLAVNÍ PRINCIPY ZAHRADY

• Krása výsledek celkové harmonie
• Osový symetrie
• Propojenost s budovami (sala terrena, loggie, arkády)
• Návaznost na okolí – zahrada ohraničení zdí, ale komunikuje s okolní krajinou / vyhlídková místa v zahradě / dálkové pohledy

2) HLAVNÍ SOUČÁSTI ZAHRADY

• Parter s pravidelně členěnými záhony 16 ✗
• Bosco – stinná část lksik)
• Voda – řada fontán / kaskád
• Terén – využití svažitých strání pro terasy, kaskády a výhledy
• Architektura: pavilony, casina, grotty, bohatá sochařská výzdoba

3) TEORETICKY INSPIRUJÍCÍ PRÁCE

• Giovanni Boccaccio – DEKAMERON
▪ Soubor novel – některé příběhy jsou situované do zahrad

• Leon Battista Alberti – O UMĚNÍ STAVITELSKÉM

▪ Různá doporučení ke stavbám (působení světla, vzduchu a výhledů)
▪ Studium proporcí
▪ Doporučení stříhaných dřevin
▪ Stromy v řadách
▪ Zahrada má být co nejdekorovanější

• Francesco Colonna – SNĚNÍ POLIPHILOVO

▪ Autor byl dominikánský mnich
▪ Báseň, kde byla popsána zahrada tajů
▪ Vypovídá o struktuře zahrady
▪ Ustřední bod zahrady byla fontána lásky

• Andrea Palladio – ČTYŘI KNIHY O ARCHITEKTUŘE

▪ Navázal na Vitruvia a antiku
▪ Hledal v architektuře symetrii (proporční a matematické vztahy)
▪ Pokoušel se nalézt univerzální modely pro jednotlivé typy staveb

4) INSPIRUJÍCÍ PRÁCE
• BOTANICKÁ ZAHRADA V PADOVĚ
➢ Kruhový tvar
➢ Pravidelně členěné záhony
➢ Centrální fontána

FLORENCIE V 15. – 16. STOLETÍ

- Výrazné ovlivnění rodem Medicejských (Medici) – kultura, politika, společenský život
• Cosimo Medici starý – neoficiální vládce florentské republiky / významný mecenáš
• Lorenzo Medici – významný mecenáš / měl největší vliv z Medicejského rodu / podporoval učence a umělce
• Alexandr Medici – získal titul vévody florentského
• Cosimo I. Medici – získal titul velkovévody florentského

9
 Villa Careggi
- Patricijský veskovský dům v toskánských kopcích na předměstí Florencie
- Postaveno pro Cosima Medici (strého)
- V zahradě sídlila novoplatónská Akademie Marsilia Ficina
- Autor: Michelozzo Michelozzi

Villa Medici ve Fiesole

- Vila nahoře na svahu
- Zahrada byla ve stejné úrovni jako vila
- Hlavní podélná osa na nejvyšší terase
- Příčná osa jde po terasách dolů
- Vila je do zahrad otevřena dvěma loggiemi
- Autor: Michelozzo Michelozzi

Villa Poggio a Caiano

- Vybudována pro Lorenza Medicejského
- Součástí mnoho fresek

Villa Castello
- Vybudována pro Cosima I. Medici
- Osy symetrie podélné i příčné (hlavní osa zahrady neprochází vilou)
- Perter členěn na 16 čtverců (častý motiv)
- Nad zahradou – BOSCO = lesík ze stálezelených dubů
- Zahrada zůstala nedokončena
- Součást Herkulova fontána
- Součástí 2 oranžerie (v terakotových nádobách, citrusy)
- Autor: Barolomeo Ammanati

Palazzo Pitti a Giardino boboli

- Městský palác
- Zahrada na hlavní podélné ose s amfiteátrem
- Čestný dvůr uvnitř stavby
- Mojžíšova grotta – skrz strop padá voda z fontány
- Druhá hlavní osa tvořena cypřišovou alejí (podél sochy antických bohů a bosco členěné do kruhů)
- Autoři: Niccolo Tribolo, Bartolomeo Ammanati, Giorgio Vasari a Bernardo Buontalenti

Villa Gamberaia
- Venkovská vila Matea Gamberelliho
- Původně z první poloviny 15. století
- Přestavěna na konci 16. století a později v 18.století

Villa Madama (ŘÍM)

- Vybudovaná ve svahu na kopci
- Medicejská vila
- Vzhled: čtvercový půdorys, vymezení třemi křídly, na zadní straně velký amfiteátr
- Bohatá vodní složka
- Zahrada původně zdobená grottami a sochami
- Zahrada není volně pčístupná
- Autor: Rafael Santi (vytvořil plán), Antonio da Sangello (dokončil)

Villa Medici (ŘÍM)

- Vybudována pro kardinála Ferdinanda I.
- Vystavěno ve svahu (poskytuje výhled na Vatikán)
- Výrazné stromy – pinie
- Typická parterová zahrada rozdělená do čtyř čtverců
- Vzhled: oranžerie ve zdi, zalesněný svah (bosco), chrám na vrcholu
- Autor: Bratolomeo Ammanati, Michelozzo Michelozzi

Villa lante
- Komponovaná v jednotném filozofickém, uměleckém i architektonickém záměru
- Dominantou je zahrada a park
- Součástí 2 drobná kasina po stranách hlavní osy (symetrie)
- Hlavním prvkem zahrady je voda (prochází mnoha prvky a všechny propojuje)
- V parku stojí lovecká vila

Villa d-este (TIVOLI)

- Na hlavní podélné ose mnoho vondích prvků (vedou středem celé zahrady, na základě samospádu)
- Části:
• Piano nobile

10
 • Berniho barokní vodní prvek – fontána ve tvaru kamenného poháru
• Schodiště – kolem jsou malé fontány
• První hlavní příčná osa – alej 100 vstřiků (ovato)
• Dračí fontána
• Fontano Ovato – opěrná zeď s portikem
• Druhá příčná osa – Neptunova fontána, vodní varhany
• Vedlejší osy – na nich se nacházejí pavilony a bludiště, grotty a fontány

- Autor: Pirro Ligorio

Villla Farnese (CAPRAROLA)

- Soubor vil -> palazzo Farnese + casino Farnese
- PALAZZO FARNESE
• Pětiúhelníkový půdorys, uvnitř kruhový dvůr (fresky v pentagonu)
• Symetrická stavba
• Giardino segreto – soukromá zahrada
• Západní zahrada – hra čtverce a kruhu / karyatidy – 4 ženy symbolizující čtvero roční období
• Severní zahrada – ukončuje hlavní osu a to pavilonem
•

- CASINO FARNESE
• Obsahuje rovinu i svažitý terén
• 2 pavilony s grottami, okolo vodní prvek s fontánami

- Autor: Giacomo Barozzi da Vingola

Villa Giulia (ŘÍM)

- Dříve sídlo papeže Julia III. (dnes sídlo muzea eutruské kultury)
- Renesanční až manýristická vila
- Autor: da Vignola

Orti Farnesiani (PALATIN)

- Palatin – jeden ze 7 římských pahorků
- Součástí byla první botanická zahrada v Evropě
- Autor: da Vignola

Villa Garzoni (COLLODI)

- Zahrada se nachází na úbočí svahu (není kompozične svázána s vilou)
- Části: grotta, vila, mnoho fontán, vodní schodiště, monumentální socha Fámy, symetrické bazény
- Autor: Filippo Juvara, Ottaviano Diodati
-

m
 ITALSKÉ ZAHRADY ZA ALPAMI (RENESANČNÍ AŽ MANÝRISTICKÉ ZAHRADY)
RENESANČNÍ ZAHRADY MIMO ITÁLII
- Renesance se přenesla do Evropy od poloviny 15. století
- Polovina 15 vznik knihtisk
- Poznání zahrad z jiných zemí
- Největší rozkvět renesance v 16. století

FRANCIE
- Stabilizace po 100leté válce (15) Stol.

- 2 francouzké královny pocházeli z rodu Medici

ZÁMKY NA LOIŘE
- Úrodní oblast
- Několik královských zámků (přestavěny ze starých středověkých sídel)
- Vodní příkopy – přestavěny k ohraničení zahrad

AMBOISE
- Zahrada není obnovena
- Autor: Pacello da Mercogliano (Ital)

BLOIS
- Zahrada tří teras:
• Dolní terasa – zahrada královny (menší zdobnější)
• Horní terasa – zahrada krále (největší v ornamentech, s užitkovými rosltinami
• Střední zahrada – součástí dřevěné plůtky a pavilony na křížení os
- Se zámkem propojena krytým mostem
- Součástí byla první oranžérie ve Francii
- Autor: Pacello da Mercogliano (Ital)

VILLANDRY
- Reminiscence Francouzské renesanční zahrady na 3 terasách
- Ohraničena vodním příkopem a loubím
- Stříhané stromy
- Terasa s bylinkami (členěno plůtky)
- Osa překračuje přes niku do lesa (tvoří průsek)
- Autor: vytvořena podle rytin J. Androuet de Cerceau

GAILLON
̵ Postaven na začátku 16.stol.
̵ Formální úprava do čtverců a kruhů se středovým pavilonem
̵ Bludiště
̵ Casino

BURY
̵ Asi 1520
̵ Větší vliv Itálie
̵ Začíná spojení dům-zahrada
̵ První terasy:
• V Itálii vily ve svahu
• Ve Francii nasypávané terasy -> pro dramatičtější terén
̵ Impozantní grotta

CHENONCEAU
̵ 1513-1521
̵ Zahradní prostory bez vazby k domu
̵ Funkčně i kompozičně samostatné
̵ Ve parteru je křivka brodérie
̵ Původně mlýn

FOUNTAINEBLEAU
̵ Tradiční královský lovecký zámek u Paříže
̵ Původní renesanční zahrady později upravena Andre Le Notrem

LUCEMBURSKÁ ZAHRADA V PAŘÍŽI

̵ Založena pro Marii Medicejskou (konec 16.stol.)
̵ Podle zahrady Pitti u paláce Boboli ve Francii
̵ Hlavní osa vázaná na palác, příčná osa

12
 ̵ Přechod k francouzským zahradám
̵ Dnes městský park
̵ Autor: Salomon de Brosse

NĚMECKÉ ZEMĚ
̵ Německo bylo politicky rozdrobeno na řadu malých států
̵ Formálně pod vládou císaře
̵ Reformace, náboženské války
̵ Na začátku 17.stol. Velké zpustošení za 30.leté války

HEIDELBERG
̵ Velký palác a zahrady
̵ Na počátku 17.stol. -> pro Fridricha Falckého a Alžbětu Stuartovnu
̵ Pojmenování zahrady Hortus Palatinus -> Palatinský pahorek v Římě
- Palác přestavěn z původního hradu
̵ Od zahrady oddělen příkopem
̵ Systém teras a opěrných zdí
̵ Zahrada i palác byly vážně poničeny již za 30.leté války
̵ Těžkopádnější styl než v Itálii
̵ Autor: Salomon de Caus (přišel z Anglie s Alžbětou S. )

RAKOUSKÉ ZEMĚ
̵ Jádro habsburské monarchie ve střední Evropě (habsburkové císaři)

AMBRAS
̵ U Innsbrucku
̵ V dramatické tyrolské krajině
̵ Zámek nechal přestavět a zahrady upravit místodržící Ferdinand Tyrolský (syn Ferdinanda I.)

HELLBRUNN
̵ U Salcburku
̵ Letní sídlo (villa suburbana) salcburského arcibiskupa
̵ Autorem italský stavitel Santino Solari
̵ Vodní hříčky (podoba Italským zahradám)
̵ Grotty
̵ Bosco
̵ Částečně zrekonstruována v moderním duchu
̵ Zapínající fontánky na zmáčení hostů :D

ČESKÉ ZEMĚ
̵ Od roku 1526 byly součastí habsburské monarchie
̵ Rozkvět renesance v 16.stol.
̵ Za Rudolfa II. Byla Praha sídlem císaře

KRÁLOVSKÁ ZAHRADA (Praha)

̵ Letohrádek (Belveder) postaven Ferdinandem I. Pro manželku Annu Jagelonskou
̵ Od Hradu oddělen Jelením příkopem
̵ Zpívající fontána
̵ Míčovna
̵ Lví dvůr (zvěřinec)
̵ Později upravována

HVĚZDA (Praha)
̵ Obora
̵ Letohrádek Hvězda navržen Ferdinandem Tyrolským

KRÁLOVSKÁ OBORA (Praha-Stromovka)

̵ Velmi zvelebována za Rudolfa II.
̵ Renesanční letohrádek
̵ Pravidelný parter a zbytek rozvolněná obora
̵ Štola

13
 KRATOCHVÍLE
̵ Pro Viléma z Rožemberka
̵ Italský architekt Baltazar Maggi

JINDŘICHŮV HRADEC
̵ Italský architekt Baltazar Maggi
̵ Adam II. Z Hradce
̵ Na ostrohu – malý prostor pro zahradu
̵ Rondel – kruhová stavba/letohrádek
̵ Arkády

TELČ
̵ Italský architekt Baltazar Maggi
̵ Pro Zachariáše z Hradce
̵ S budovou komunikuje prostřednictvím arkád

VALDŠTEJNSKÁ ZAHRADA V PRAZE

̵ Vybudována na začátku 17. století
̵ Manýrismus
̵ Nicola Sebregondi
̵ Adrian de Vries – sochy
̵ Grotta
̵ Loggie

KROMĚŘÍŽ – KVĚTNÁ ZAHRADA

̵ Letní sídlo olomouckého arcibiskupa
̵ Vybudována v polovině 17.stol.
̵ Přechod mezi manýrismem a barokem
̵ Stříhané stěny
̵ Kolonáda
̵ Skleníky
̵ Osová souměrnost

14
 FRANCOUZSKÁ ZAHRADA
- Typ zahrady, který vznikl ve Francii (hlavní těžiště -> pak se šířil dál)

ZNAKY:
- Inspirace italským renesančním uměním
- Středověké budovy přestavovány podle renesančních principů
Fortifikační stavby opevnéniizapuiléuo do teveinu
-
llwadby)
-

- Duležitý motiv vodního příkopu

FRANCOUZSKÁ RENESANCE
- Tradice budování fortifikačních staveb
- Zkušená práce s terénem
- Vodní příkopy

Jacques Androuet du Cerceau (1511 – 1586)

BLOIS
• Rekonstrukce zahrady podle rytiny J. A. Cerceau
• Zahrada členěná na několik samostatných celků (bez návaznosti)
• Kompoziční osy nevystupují dál ze zahrady
• Ortogonální tvary a geometrické čtverce
• Portikus – ohraničení staveb
• Terasovité uspořádání (jemné, ne tak dramatické jako v Itálii)

VILLANDRY
- Reminiscence na renesanční zahrady
- Nově vybudované dle rytin

OSOBNOSTI NA PŘELOMU 16. – 17. STOLETÍ

- Doba vlivu Itálie prostřednictvím Marie Medicejské (manželka Jindřicha IV.)

➔ Jacques Mollet
- Vrchní zahradník zámku Anet (zemřel asi 1608)

➔ Claude Mollet
- Tvůrce prvních ornamentálních francouzských zahradních parterů
- První zahradník krále
- Vytvořil broderiové partery pro krále Jindřicha IV. (V zahradách Fontainebleau, Monceau a Saint Germain en Laye
- Motivy parteru: (Le Theatre des Plants et Jardinages)
• Broderie = výšivka (přetvořeno z rostlin)
• Klíčová vlastnost symetrie
• Nízké stříhané živé plůtky – prostor mezi nimi vysypán barevnými materiály (plošná mozaika)

➔ André Mollet
- Každá zahrada má mýt před domem broderiový parter viditelný z oken, travnatý parter a boskety
- Vše protnuté paprskovými cestami (patte d’oie)
- Zahrada potěšení:
• Informuje o novém stylu
• Zaměření na partery (travnaté)
• 3 dimenze – boskety, partery

➔ Oliver de Serres
- Učebnice francouzského zemědělství

➔ Ettienne Dupérac
- Malíř, grafik, dekoratér
- dvorní architekt Jindřicha IV.
- rytiny středověkého Říma

➔ Francois Mansart

➔ Jacqueas Boyceau de la Barrauderie

- Průkopník klasické francouzské zahrady
- Le Traité du Jardinage:
• O principech a živlech, o stromech, o okrasných prvcích zahrady, o současných okrasných zahradách
• Přesně vypočítané proporce
• Nejdůležitější je symetrie
• Kompozice tří dimenzí – zvednuté těleso, boskety a stromy
• Specialista na partery

15
 RICHELIEU
- Zahrada kardinála Richelieu
- První příklad organizovaného krajinářského konceptu ve Francii (patte d’oie)

PRINCIPY KRAJINÁŘSKÉ TVORBY

- Zahradní kompozice překračuje hranice zahrady (perspektiva pokračuje také za hranice)
- Vlastní kompoziční osa
- Zámek je organickou součástí
- Diagonální osa v místech přicházeni= symetrická – HUSÍ NOHA (monumentální nástup)

KLASICKÁ FRANCOUZSKÁ ZAHRADA VRCHOLNÉHO OBDOBÍ

- Zlatý věk francie
- Honosnost a majestátnost
- Ludvík = monarch – založil akademii malířství a sochařství
- VERSAILLES – středobod království

?'
André Le Notre vynakzl nattily na

- Syn prvního zahradníka v Tuileries (narodil se do rodiny pohybující se na královském dvoře)

rimiieui •" " "

ɧ
- Studoval umění, matematiky, perspektivy a kresby (perfektní vzdělání)

owning
" "
- Měl velmi privilegované postavení
- Výrazně prosazoval své názory

k¥1↑#
- Stal se prvním kreslířem krále (založil ateliér s dalšími tvůrci)
- Zkrachoval – titul předal svému synovi
- Působil v Paříži a jejím okolí (po celé Francii i mimo ni dále v Evropě)
- Nevytvořil žádné teoretické dílo (spis), pouze doklady plánů různých zahrad

TYPICKÉ ZNAKY VRCHOLNÉHO OBDOBÍ:

- Neobvyklá dimenze (velké měřítko) – reprezentovalo to královo postavení
- Matematicky vypočítaná krása (vše mělo jasné velikosti a proporce)
- Bez volných přechodů = pevné ohraničení a vymezení
- Jednota stavby a zahrady
• Palác je středem – dominuje hlavním pohledům a průhledům, vyvýšen nad okolní plochy, uzavíra perspektivu hlavní osy
• Celá kompozice vrcholí dominantní stavbou

- Modelace terénu
- Lemování stříhanými stěnami bosketů
- Prostorová gradace
- Velká přehlednost zahrady
- Vodní prvky – funguje jako zrcadlení a optické zvětšení plochy (statická energie)
- Poměrný důraz na kontrast (dlouhé volné cesty s ornamentálním vyplněním)
- Osy jsou dále protažené do okolních prostranství
• Osy mají jiné tvary než čtverce
• Diagonální úhly
• Hvězdicové osy

VAUX-LE-VICOMTE
Chantilly – vodní zahrada
Sceaux – hlavní osy příčné
Saint-germain-el-laye – promenáda nad řekou Seanou
Saint Cloud – zámek není nejvýš
Meudon – parter oranžerie
Marly-le-roy – be zámku / 1 halvní pavilon (6+6 pavilonů) / machine de Marly / vodní program

16
 FRANCOUZSKÁ ZAHRADA VE FRANCII
VERSAILLES (1622–1668)
- Původně menší lovecké sídlo – Ludvík se rozhodl o přetvoření
- Území ploché a nevýrazné krajiny
- Architekti:
• Loui Le vau (započal stavění)
• André le Notre (blízký kontakt s královstvím)
• Charles Le Bru (výtvarný tvůrce)

- Perspektiva zahrady ubíhá dál do nekonečna – majestátnost

- Celková plocha = 800 ha
- “Husí noha” – každá ze tří os míří na významné monumenty (kolem dvojitá alej stromů)
- Vodní kanál – 60 m široký, cca 1 km dlouhý
- Zámek:
• Přestavba loveckého sídla
• Přes 400 m na délku
• Čestný dvůr, složen z více menších dvorů

- Kompozice:
• Voní kanál
• Menažerie – zoologická zahrada

- Prvky na příčné kompozicy u zámku:

• Neptunův bazén
• Dračí bazén
• Vodní alej (se sochami dětím okolo boskety)
• Fontány pyramid
• Severní parter
• Vodní parter
• Jižní parter
• Oranžérie v terase
• Perter oranžérie
• Švácarské jezero

- Prvky na hlavní podlélné ose:

• 3 km dlouhá hlavní osa (převýšení kolem 30 m) -> k prodloužení se používá anamorfóza (zvětšování prvků)
• Bezén a fontána Latony a parter Latony (ikonografické body – fontány spolu komunikují)
• Tapis ver
• Apollonův bazén
• 4 roční období:
▪ Ztvárněno v podobě 4 vodních bazénů (položena na křížení vedlejších os)
▪ Jaro – bazén bohyně Flóry
▪ Léto – bazén bohyně Ceres
▪ Podzim – Bakchův bazén
▪ Zima – Saturnův bazén

- Boskety – komorní uzavřené prostory (zelené kabiny)

• Lesík, který je po obvodu tvarovaný
• Má své vlastní vnitřní uspořádání (vnitřní svět)
• Skoro ve všech je přítomna voda
• Dohromady je jich 14

- Vodní systém, fontány a vodovody:

• Soustředěno skoro na všech kompozičních osách
• Machine de Marly – stroj k zásobování vodou, velká pumpa (na břehu řeky Sény)

- Velký Trianon – pavilon, před kterou se nachází velký květinový parter

- Malý Trianon – pavilon, o dost menší a mladší než velký

- Menažerie – zoologické zahrada (velká sbírka exotických zvířat)

- Potager du Roi !
• Užitková zahrada (zásobování zámku)
• Členění na jednotlivé čtverce k pěstování
• Kvadratické členění s kolmými osami
• Nachází se jižně od hlavního sídla

17
 PROGRAM V ZAHRADĚ
- Les grandes eaux – Královská promenáda (Král si naplánoval vlastní trasy procházek (sepsal i plánky))
- Slavnosti krále slunce (karnevaly, bály, hazardní hry, poslouchání hudebních autorů, hostiny, bankety)
- Flotila Velkého kanálu ve Vesrailles – arzenál zmenšenin lodí (funkční), loužilo k imitaci námořnických bitev

URBANISMUS A ZAHRADA – PAŘÍŽ

Jardin de Tuileries
- Autor: André de Lotre
- Renesanční zahrada
- Jasné vymezení (obehnáno zdí)
- Lotre podpořil hlavní kompoziční osu a protáhl ji dále mimo hradbu zahrady (zeď v jednom místě zbořil)
- Výhled prochází až ke zlaté špičce Obelisku = osa je značená jako “triumfální” (symbol vítezství)
- Boulingreen – ahloubený zelený parter

ROSTLINNÝ DETAIL VE FRANCOUZSKÉ ZAHRADĚ

- Topiaria – umění tvarované vegetace
- ¥
- Nádoba umožňující přenášení rostlin = vynalez André le Notre (rostliny pěstvány přímo v dřevěných “ohrádkách”

18
 KLASICKÁ FRANCOUZSKÁ ZAHRADA V EVROPĚ
Dobová literatura:
- D’Argenville – teorie a praxe zahradnictví
- Adnré Mollet – Zahrady potěšení (kniha o praktických záležitostech užitkových i okrasných zahradách)

Estetické principy tvorby francouzské formální zahrady

- Kompozice (skladba jednotlivých prvků)
- Perpektiva
- Proporce
- Symetrie
- Rozmanitost
- Harmonie a unitas multiplex

Barokní zahrady = přehledné a symetrické

NĚMECKÉ ZEMĚ
Hlavní prvky:
- Hlavní osa prochází dál do krajiny nebo do města
- Parter navazuje přímo na parte (s květinami, stříhanými keři, vysypáno pískem, sochy)
-

- Parter dále navazuje na bosco lbudovu

- Velké vodní kanály a mnoho dalších vodních prvků

HERRENHAUSEN (HANNOVER)
- Vybudováno kolem roku 1700
- Součást rezidenčního Hannoveru
- Vybudováno za kurfiřta Arnošta Augusta
- Partery – do barokní podoby byly zrekonstruovány po polovině 20.stol.
- Zámek zničen za 2.sv.v (kompletní rekonstrukce)
- Součástí komplexu vodní kaskáda (dochováno)
- Součástí jsou tématické zahrady (barokní, rokoková a dolnoněmecká)

NYMPHENBURG (NĚMECKO)
- V barokním stylu
- Vytvořeno za kurfiřta Maxmiliána III. Josefa
- Součást zázemí rezidenčního Mnichova
- Množství rozsáhlých bosket
- Přilehlý park přebudován přírodně krajinářsky
- Hlavní osu tvořil vodní kanál

SCHLEISHEIM (MNICHOV)
- Osy vedoucí ze zahrady jsou spojnící s Mnichovem – propojení zejména vodnímy kanály
- Nachází se severně od mnichova
- Komplex byl budován postupně – 2 “zámky” (strarý a před ním nový)
- Cesty byly lemované bosketami

CHARLOTTENBURG (BERLÍN)
- Vybudován za kurfořta a později krále Fridricha I. (Pojmenován po jeho manželce)
- Komplex odráží královské ambice
- Nachází se v zázemí rezidenčního Berlína
- Rozšíření proběhlo za Fridricha II.
- Hlavní osa prochází až do města (tvoří městskou třídu zdobenou alejí)
- Vzdálenější část zahrady celé přebudována
- Boskety byly přeměněny. Přírodně krajinářský park

- BERLÍN = významný a mocný

NEUS PALAIS A SANSSOUCI (BERLÍN)

- Vybudováno za Fridricha II.
- V zázemí rezidenčního Berlína
- Nejznámější komplex v okolí BERLÍNA
- Určité barokní úpravy byly dochovány
- Je to významný komplex zámků v komponované krajině
- V 19.stol. přebudován na přírodně krajinářském stylu Peterem Josephem Lenném
- Od roku 1990 se nachází na seznamu UNESCO

WILHELMSHOHE (KASSEL)
- Vybudován za landkraběte Karla Hessenského
- Inspirace italskými zahradami – využití zvažitého terénu
- Je zde HERKULOVA KASKÁDA (stoupá směrem k baroknímu zámku)

19
 - Všechno ve velkém měřítku
- V zázemí rezidenčního Kasselu
- Na přelomu 18..-19.stol přebudován do přírodně krajinářského stylu
- Od roku 2013 na seznamu UNESCO
- Barokní sochařská výzdoba i velikost jednotlivých prvků

KARLSAUE (KASSEL)
- Nachází se v nivě řeky Fuldy v centru Kasselu
- Výrazná návaznost na centrum měsa
- Kompozice husí noha
- Využívané vodní kanály
- Před sídlem rozlehlý ravnatý parter
- Později úprava na městský přírodně krajinářský park

KARLSRUHE
- Zahrada kruhového půdorysu
- Zámek situován do středu kruhu (kolem něj paprsčité osy – ty se od zámku rozbíhají)
- Mezi paprsky jednotlivé zahrady
- Po okrajích rozsáhlé lesy a města
- Město kolem také osově organizované
- Zámek přestavěn do honosné barokní novostavby
- Značně poničeno za 2.sv.v
- Dnes slouží jako městský park

SCHWETZINGEN
- Autor architekt: Nicolas de Pigage
- Na budování zahrady se podílelo několik zahradníků: Petri, Holfgartner, Koeller, …
- Barokní zahrady
- Součástí velký kruhový parter (po stranách boskety)
- Bohatá sochařská výzdoba (odkazuje k antické mytologii
- Vodní kanál – začínal u kruhového parteru a končil u obdélníkového bazénu

RAKOUSKO
SCHONBRUNN (VÍDEŇ)
- Výstavba zahájena za cisaře Leopolda I. (dokončen za Marie Terezie
- Architekt: Nicolo Pcassi
- V zázemí rezidenční Vídně
- V 19.stol částečně upraven přírodně krajinářsky + zřízení ZOO
- Od roku 1996 v dědictví UNESCO

BELVEDER (VÍDEŇ)
- Postaven na začátku 18.stol
- Patřil Evženu Savojskému
- Architekt: Johann Lucas von Hildebrandt
- Je to komplex 2 paláců (Dolní Belveder a Horní Belveder = propojeno zahradou

HOF (SCHLOSHOF)
- Výrazné terasovité členění
- Patřil Evženu Savojskému
- Stavbu navrhl Johann Lucas von Hildebrandt

ITÁLIE
PALAZZO REALE V CASERTĚ (NEAPOL)
- Nechal vybudovat král Sicílie Karel III. Bourbonský
- V zázemí rezidence Neapol
- ITÁLIE = složitý členitý terén -> nebylo možné tvořit klasickou zarovnanou francouzskou zahradu
- Je to pozdně barokní zahrada

NIZOZEMÍ
HET LOO
- Vybudováno pro Viléma III. Oranžského (byl anglických králem
- V nizozemí stavby nedosahovaly velikostem v ostatních zemích
- Zahrada kompletně zrekonstruovaná

w
 RUSKO
PETRODVOREC (PETROHRAD)
- Vybudováno pro Petra I.
- Nachází se na pobřeží Baltu
- Od roku 2013 na seznamu dědictví UNESCO

CARSKÉ SELO (PETROHRAD)

- Vybudováno pro Petra I.

ANGLIE
HAMPTON COURT (LONDÝN)
- Zásadně přebudováno za viléma III. Oranžského
- V 18.stol zde sídlili králové hannoverské dynastie
- Kole 19.stol celá krajina upravena v přírodně krajinářském stylu

ČESKÉ ZEMĚ
ČESKY KRUMLOV
- Zahrada založena na konci 18.stol Janem kristiánem I. z Eggenvergu
- Zámek stojí na ostrohu nad Vltavou
- Zahrady terasovité
- Náznaková rekonstrukce parterů

HOLEŠOV
- Zahrada byla založena za Jana Antonína z Rottalu – koupil panství Holešov
- V 18.stol byly všechny partery rozvíjeny
- V 19.stol došlo ke zjednodušení zahrady
- Je to zahrada s největším vodním kanálem v ČR

MILOTICE
- Rekonstrukce proběhla dle návrhu Dušana Riedla z roku 1965
- Obnova zámeckých alejí proběhla roku 2013 podle projektu P. Krejčiříka

21