Seřaďte etapy příjmu, vedení a výdeje vody rostlinou.

a. Tažení vodního sloupce do xylémových buněk listových žilek, osmotický vstup do buněk
houbového parenchymu.
b. Prostup symplastickou cestou buňkami středního válce až do cév radiálního cévního
svazku.
c. Nasávání vody buněčnou stěnou buněk rhizodermis a primární kůry díky kapilárním jevům.
d. Tažení vody díky kohezi a transpiračnímu sání vzhůru cévami z radiálního cévního svazku
do svazků bočných.
e. Prostup osmózou do buňky endodermis, překonání bariéry Caspariho proužků.
f. Transpirace kutikulární nebo stomatální (průduchová), v případě vyššího parciálního tlaku
vodních par vytlačování kapek vody na konci listu hydatodami procesem gutace.
g . Sycení mezibuněčných prostor houbového parenchymu parami vody, postup
k průduchům díky difúzi molekul do míst s nižším parciálním tlakem vodní páry
c, e, a, g, b, d, f.

Doplňte do tabulky typ výživy rostliny a číslo obrázku rostliny. Do 2. až 4. sloupce

doplňte ANO nebo NE, pokud je uvedeného procesu rostlina schopna. Rostliny si
vyhledejte na internetu a přiřaďte jim čísla v tabulce.

typ fotosyntéza samostatný samostatný obrázek název

výživy příjem všech příjem vody
minerálů

masožravá NE NE ANO 7 rosnatka

okrouhlolistá
autotrofní ANO ANO ANO 5 sasanka hajní
parazitická NE NE ANO 1 hnilák
smrkový)
autotrofní ANO ANO ANO 6 záraza
devětsilová
autotrofní ANO ANO ANO 2 černýš luční
autotrofní ANO ANO ANO 3 hrách setý
myko- NE NE ANO 4 vstavač
heterotrofní mužský
Prohlédněte si následující grafy. Je na nich zanesen výsledek experimentu se sójou (patří
mezi bobovité a na kořenech vytváří hlízky pro symbiotickou nitrogenní bakterii Rhizobium,
která mění vzdušný dusík na rostlinou využitelné amonné kationty NH ) a trávou paspal
4
+

(Paspalum), která nemá žádné mutualisty.

Obě rostliny byly pěstovány v nádobách spolu v různých poměrech, které ukazují osy x grafů.
Sója G v počtu 0 – 8 rostlin (křivka s prázdnými kolečky), paspal P v počtu 0 – 4 rostliny je
označen plnými kolečky. Experiment sleduje nárůst živé hmoty rostlin, resp. sušiny.
1. graf ukazuje experiment, kdy do půdy nebylo přidáno ani Rhizobium, ani hnojivo v podobě
dusičnanů – R – N,
2. graf – půda naočkována Rhizobiem (+ R – N),
3. graf – půda obsahuje dodané dusičnany (– R + N),
na 4. grafu je experiment s půdou obohacenou o Rhizobium a dusičnany zároveň (+ R + N).
Které ze závěrů můžeme z grafů vyvodit vyberte z nabízených odpovědí
,svoje rozhdnutí písemně odůvodněte.

a. Mutualismus je pro sóju výhodou zejména v na dusičnany bohatých půdách.

b.Sója a ostatní bobovité rostliny jsou na svých symbiontech životně závislé
bez symbiotů a dusíku sója neroste
c. Pokud mají obě rostliny optimální podmínky, je sója konkurenčně silnější.
d. V půdách bohatých na dusičnany je sója konkurenčně zvýhodněna, pokud má
k dispozici Rhizobium, výrazně se to projeví zejména v monokultuře.
 e. Výnosy z mutualismu nastávají zejména tehdy, jsou-li vnější zdroje dusičnanů
nedostatečné.
když má soja jak rhizobium, tak dusík, roste nejlépe, ale i bez dusíku dokáže růst
f. Sója může využívat jako zdroj dusíku hnojivo, stejně jako mutualismus
s nitrogenními bakteriemi.
sója roste při dostatku dusíku (+R-N, -R+N, +R+N)
g.) V nevhodných podmínkách lépe roste paspal.
Z prvního grafu vyčteme, že paspal roste, ale sója vůbec

Jaký pokus byste navrhli aby jste zjistili proč rajčata na vašem záhonu začnou kvést ale
květ rychle opadne a nevytvoří se plod , pokud se vytvoří tak nedozraje. Změřte se ve
svém pokusu na nedostatek některého makroprvků nezbytných pro zdravý vývoj
rostliny.
Jak docílíme aby hortenzie kvetly modře?
https://abecedazahrady.dama.cz/clanek/zmente-barvu-kvetum-hortenzie-je-to-jednoduche

modrou barvu zapříčiní kyselejší prostředí, tj. rostlinu dáme do co nejvíc kyselého
hnojiva