2 Genetika Studentum Dukcqruc

JAK SE DĚDÍ GENY? Mgr. Katarína Chalásová, PhD.
ZÁKLADY GENETIKY katarina.chalasova@gmail.com
1
Genetika – doporučená literatura
2
OD SPERMISMU K
historie
MODERNÍ GENETICE
3
Představa o odevzdávání genetické
informace potomkům
 Pythagoras
 Aristoteles
 preformace
 Charles Darwin
4
informace potomkům
 Jean-BaptisteLamarck
 Johan Gregor Mendel
5
informace potomkům
 Hugo deVries
 William Bateson
 Thomas Morgan
 Oswald Avery
 Watson, Crick a Franclinová
6
CO NÁS NAUČIL principy dědičnosti
MENDEL?
7
Základní pojmy
 diploidie / diploidní buňka, 2n
• chromozomy v somatických eukar. buňkách vždy v párech
• shodují se velikostí, tvarem a vazební skupinou
 haploidie / haploidní buňka, n
• v jádrech specializovaných buněk = gametách
• len jedna sada chromozomů
• vznik redukčním dělením jádra = meiózou
• organismy: ♂ blanokřídlých (včely, vosy, mravenci), některé huby a
řasy
 polyploidie, >2n
• asi 70% krytosemenných rostlin, cca 5% nahosemenných
• metabolicky výnosnější = vyšší výnos
• 4n: kukuřice, bavlna, brambor, zelí; 6n: pšenice; 8n: jahodník
• u živočichů: některé ryby a obojživelníci
• u člověka: jaterní buňky, osteoklasty, megakaryocyty 8
Základní pojmy
 genetika - studium dědičnosti a proměnlivosti
 párové založení dědičných vlastností – každý gen ve 2 variantách
 alela – konkrétní varianta daného genu (A / a)
 homozygotní genotyp – obě alely jsou funkčně shodné (AA / aa)
 heterozygotní genotyp – obě alely jsou funkčně odlišné (Aa)
 genotyp – soubor alel daného organismu
 fenotyp – konkrétní vyjádření daného genotypu v prostředí
 dominantní alela – „překryje“ projev druhé (A)
 recesivní alela –projeví se jen v nepřítomnosti dominantní (a)
9
Základní pojmy
 úplná dominance - dominantní alela úplně překryje recesivní
 neúplná dominance – recesivní alela není plně překryta
 kodominance –projeví se obě alely (AB0 systém)
 genom – souhrn všech genů buňky
 genofond – soubor genů v populaci
genotyp AA A0 BB B0 00 AB
fenotyp A A B B 0 AB
10
Mendlovy zákony
Křížení bělokvěté a červenokvěté odrody hrachu setého
• rodičovská = parentální generace P (homozygoti)
• jejich potomstvo VŽDY stejné, červenokvěté = 1.filiální generace F1
 1. Mendlův zákon = zákon o uniformitě hybridů v první generaci
a a
P: AA x aa
Aa Aa
A
F1: Aa
Aa Aa
A
11
Mendlovy zákony
Vzájemným křížením heterozygotů vzniká 2. filiální generace F2
• každý z rodičů může předat alelu A nebo a se stejnou pravděpodobností
• vzniká soubor různých kombinací – dochází ke genotypovému a

fenotypovému štěpení = segregaci alel do gamet a kombinaci do 2n
 2. Mendlův zákon = zákon o segregaci a kombinaci
A a
- kombinační čtverec:
AA Aa
Aa x Aa → AA Aa Aa aa A
Aa aa
a 12
Mendlovy zákony
• monohybrid = kříženec (hybrid) v jednom páru alel (genu)
• fenotyp závisí od dominantnosti
• vznik 2 různých gamet (A a a)
• vznik 3 různých genotypových kombinací
• genotypový štěpný poměr 1:2:1 A a

• vznik 2 různých fenotypových kombinací AA Aa
A
• fenotypový štěpný poměr 3:1
Aa aa
a
13
Mendlovy zákony
• dihybridní křížení – jedná se o dva páry alel (dva geny)
• heterozygot = dihybrid AaBb
• může tvořit 4 různé typy gamet (AB, Ab, aB, ab)
AaBb x AaBb → 16 kombinací
AB Ab aB ab
AB AABB AABb AaBB AaBb
Ab AABb AAbb AaBb Aabb
aB AaBB AaBb aaBB aaBb
ab AaBb Aabb aaBb aabb
14
Mendlovy zákony
x
• vznik 4 různých gamet (22)
• vznik 9 různých genotypových kombinací (32)
• vznik 4 různých fenotypových kombinací (22)
• genotypový štěpný poměr 1 : 2 : 1 : 2 : 4 : 2 : 1 : 2 : 1
• fenotypový štěpný poměr 9 : 3 : 3 : 1
 3. Mendlův zákon = zákon o volné kombinovatelnosti alel

AB Ab aB ab
15
„výjimky“ - o čem Mendel nevěděl
• volná kombinovatelnost je možná, jen když jsou geny na různých
chromozomech
• jestli dva geny na jednom chromozomu – nejsou volně kombinovatelné,

ale prostorově vázané – „drží se jeden druhého“
 1. Morganův zákon = geny na chromozomu lineárně za sebou
 2. Morganův zákon = geny je jednom chrom. tvoří vazební skupinu
16
 crossing-over = genetická rekombinace
= náhodní strukturní výměna částí nesesterských chromatid

homologních chromozomů v profázi 1. meiotického dělení (v
bivalentech)
17
 síla vazby = pravděpodobnost náhodného crossing-overu v dané
oblasti je tím vyšší, čím dále od sebe dané úseky jsou
• zpětný křížení (AaBb x aabb) → B1 generace
 změna štěpných poměrů
• Batesonovo číslo = poměr mezi fenotypovými četnostmi

nerekombinantních a rekombinantních potomků (pokud 1 = volná
kombinovatelnost)
• Morganovo číslo = percentuálně podíl potomků s rekombinantním

fenotypem (pokud 50% = volná kombinovatelnost)
18
AaBb x aabb
AB Ab aB ab
Bateson Morgan
a) volná kombinovatelnost =
1 1 1 1 1 50%
Mendlův zákon
b) úplná vazba 1 0 0 1 0 0%
c) „nějaká“ síla vazby poměry dle síly vazby ? ?
• stanovením síly vazby je možné postupně určit relativní vzdálenost mezi

dvojicemi genů = genetická mapa chromozomů = chromozomová mapa 19
 jeden znak ≠ jeden gen !
 genové interakce
 KOMPLEMENTARITA:
• barva květu u hrachoru – dva geny:
1) C – enzym katalyzující vznik bezbarvého prekurzoru barvy
2) R – enzym katalyzující změnu prekurzoru na červený antokyan
• pro červenou barvu potřebné oba enzymy v dominantním fenotypu

• stačí jeden v recesivním fenotypu (cc nebo rr) → bíla barva
• změna fenotypového štěpného poměru: 9 : 7 (9:3:3:1)
20
 KOMPLEMENTARITA:
AB Ab aB ab
AB Ab aB ab
21
 EPISTAZE
• jeden produkt genu (epistatický) potlačuje projev druhého podřízeného
páru alel
dominantní epistáze
• epistatický vlohový pár potlačuje vliv jiných párů účinkem své
dominantní alely (A-)
• barva květu jiřiny
o gen pro žlutou barvu A nadřazený genu pro krémovou B
o fen.š.p. 12 : 3 : 1 AB Ab aB ab
(9:3:3:1) AB AABB AABb AaBB AaBb

22

 EPISTAZE
• jeden produkt genu (epistatický) potlačuje projev druhého podřízeného
páru alel
recesivní epistáze
• je k potlačení potřeba homozygotně recesivní konfigurace (aa)
• barva květu u šalvěje
o gen A = syntéza antokyanů
o gen B = přeměna červeného barviva na fialové
o fen.š.p. 9 : 3 : 4 AB Ab aB ab
(9:3:3:1) AB AABB AABb AaBB AaBb

23
 INHIBICE
• jedna alela potlačuje účinek druhé (B = barva, E=inhibitor)
• barva peří u kuřat
 gen B = syntéza pigmentu,
 gen E = inhibitor pigmentu
 všechno bb → bez barvy
 všechno E- → bez barvy
 černá barva jenom v případě B-ee
EB Eb eB eb
 fen.š.p. 13 : 3
EB EEBB EEBb EeBB EeBb
(9:3:3:1)
Eb EEBb EEbb EeBb Eebb
eB EeBB EeBb eeBB eeBb
eb EeBb Eebb eeBb eebb

24
 DUPLICITNÍ (MULTIPLICITNÍ) INTERAKCE
• k vyjádření stačí jedna dominantní alela

• aabbccDdeeff = aAbbccDdeeff = aabbccddeeFF = aaBBCCDDeeff
• odlišný fenotyp jenom u aabbccddeeff
• fen.š.p. 15 : 1 ( 9 : 3 : 3 : 1 )
 KUMULATIVNÍ MULTIPLICITNÍ INTERAKCE
• čím víc dominantních alel, tím výraznější účinek

 u králiků délka uší – 3 geny, každá dom alela + 2cm
 aabbcc = 10cm → aABbcc = 14cm → AABBCC = 22cm
25
JAK SE DĚDÍ typy dědičnosti
NEMOCI?
26
Geneticky podmíněné nemoci
A. Nemoci způsobené mutací v genu
B. Nemoci způsobené aberaci chromozomů
C. Polygenní nemoci
27
A) Nemoci způsobené mutací v genu
1) Autozomálně recesivní dědičnost/nemoci
2) Autozomálně dominantní dědičnost/nemoci
3) Gonozomálně recesivní dědičnost/nemoci
4) Gonozomálně dominantní dědičnost/nemoci
5) Další
28
A1) Autozomálně recesivní nemoci
Recesivní alela = vyvolává vznik příslušného znaku pouze v

homozygotním stavu (aa)
- postižený jedinec / nositel znaku (proband) je recesivní homozygot
- rodiče většinou heterozygoti = zdraví – přenašeči
- postižení / znak v rodině sporadicky – bez kontinuálního sledu
- znak u probandových sourozenců s 25% pravděpodobností
nemoc přenašeč zdravý

aa Aa AA
Aa Aa
29
aa
 1 rodič postižený
a) druhý přenašeč – kolik (%) potomků postižených?
b) druhý zdraví homozygot – kolik (%) potomků postižených?
 oba rodiče postižení - kolik (%) potomků postižených?
 Fenylketonurie
 Alkaptonurie
 Albinismus
 Cystická fibróza
30
 Cystická fibróza
• porucha transportu Cl- do buněk → hromadění hlenu v plících a na
sliznicích
• postihuje dýchací a trávicí soustavu
• záněty dýchacího ústrojí bakteriemi
• frekvence výskytu v ČR 1: 2 000 – 1: 3 000 žnd
• každý 25. člověk přenašeč
• 98 % postižených mužů je neplodných
31
 Fenylketonurie
• porucha přeměny fenylalaninu na tyrosin
• mutace nejčastěji v genu pro fenylalaninhydroxylázu
• vysoká hladina fenylalaninu v těle → toxický účinek na mozek ve
vývoji
• neléčené děti – mentální retardace, epileptické záchvaty, apatie,
poruchy chování
• léčba – dieta s nízkým obsahem fenylalanínu
• frekvence výskytu v ČR 1:10 000 žnd
32
A2) Autozomálně dominantní nemoci
Dominantní alela = vyvolává vznik příslušného znaku i v
heterozygotním stavu (Aa)
• proband se znakem má alespoň jednoho rodiče se znakem
• znak v rodokmenu v souvislým generačním sledu
nemoc zdravý
AA Aa aa
A- aa
Aa aa
33
 1 rodič postižený (heterozygot) - kolik (%) potomků postižených?
 1 rodič postižený (homozygot!!!) - kolik (%) potomků postižených?
 oba rodiče postižení (heterozygoti) - kolik (%) potomků postižených?
 oba rodiče zdraví - kolik (%) potomků postižených?
 Huntingtonova choroba
 chondrodystrofie
 polydaktylie
34
 Huntingtonova choroba
• neurodegenerativní onemocnění mozku
• mutace v genu pro huntingtin – znásobení kodonu CAG
• nekoordinované trhavé pohyby těla
• snížením mentálních schopností
• incidence asi 7:100 000
35
A3) Gonozomálně recesivní nemoci
• u ♀kompenzováno druhou, dominantní alelou = přenašečka
• u ♂ jenom jeden X = zdravý/nemocný
ženy muži
zdravá nemocná přenašečka zdravý nemocný přenašeč
X AX A XaXa X AX a X AY Xa Y -
XX X●X● X●X XY X●Y -
 Hemofilie
 Syndrom fragilního X
 Daltonismus
36
 Hemofilie
• porucha srážlivosti krve
• porušen koagulační faktor VIII, IX nebo XI
• spontánní krvácení
• léčba aplikací chybějícího faktoru
37
 Daltonismus
• jedna z příčin barvosleposti
• žádná nebo omezená schopnost rozlišit červenou a zelenou barvu
38
A4) Gonozomálně dominantní nemoci
• projeví se i u heterozygotních žen
ženy
zdravá nemocná
XaXa X AX A X AX a
XX X●X● X●X
 vitamin D rezistentní rachitis
39
A5) Další
Pohlavím ovládané znaky
• geny lokalizované na autozomech, ale projev závisí od pohlaví
 sekundární pohlavní znaky nebo předčasná plešatost
AA Aa aa
40
A5) Další
Holandrická dědičnost
• patrilineární – z otce na syna
• vázaná na chromosom Y
• nemoci u člověka velmi vzácné (málo genů na Y)
Mimojaderná dědičnost
• mtDNA v mitochondriích
• neřídí se mendelovskou dědičností
• matroklinita = materální dědičnost
41
Penetrace = „pronikavost“ = uplatnění znaku v populaci
• vyjadřuje % jedinců (z celkového, kde se to očekává podle genetických
pravidel), u kterých se projeví znak
• př.: karcinom prsu – gen BRCA – projev ne u všech nositelek
mutantního genu – pravdepodobnost 80%
Expresivita = vyjádření genu ve fenotypu

• př.: Cistická fibróza – nemusí mít tak závažný průběh – někdy mírnější
forma
42
B) Nemoci způsobené aberací chromozomů
1) Numerické aberace
2) Strukturní aberace
43
B1) Numerické aberace
• polyploidie
• aneuploidie
o trizomie, tetrazomie, monozomie, nulizomie
 Downův syndrom
 Edwardsův syndrom
 Pataův syndrom
 Klinefelterův syndrom
 Turnerův syndrom
 Syndrom Triple X , Syndrom XYY 44
 Downův syndrom
• trizomie 21 47,XX,+21 / 47,XY,+21
• nejznámější syndrom způsobený chromozomální aberací
• nejčastější vrozenou příčinou mentální retardace
• vrozené vady srdce, svalová hypotonie, vývojové vady orgánů
• deformity rukou a nohou - krátké široké ruce s krátkými prsty,

čtyřprstová rýha
• typický vzhled
45
 Edwardsův syndrom
• trizomie 18 (47,XX,+18 / 47,XY,+18)
• intrauterinní růstová retardace
• četné vrozené vývojové vady – rozštěp rtu a patra, ustupující brada,

malformace některých vnitřních orgánů, malá ústa a nos,
• těžká psychomotorická retardace, opožděný duševní vývoj
• typickým rysem jsou tzv. „overlapping fingers" – prsty, překládající se

jeden přes druhý
• 90 % postižených umírá do 12 měsíců po narození

46
 Pataův syndrom
• trizomie 13 (47,XX,+13 / 47,XY,+13)
• rozštěpy rtu a patra, mikrocefalie, anomálie obratlů, polydaktylie,

hypotonie.
• mikroftalmie, hluchota a anomálie ušních boltců
• mnohočetné vady vnitřních orgánů – srdce, ledvin, mozku a

pohlavních orgánů
• těžká psychomotorická retardace
• postižení umírají většinou do 2 měsíců života

47
 Klinefelterův syndrom
• 47, XXY
• mužský fenotyp
• typický eunuchoidní habitus (vysoký vzrůst, dlouhé končetiny)
• intelekt není výrazněji narušen
• malý penis, hypoplastická varlata, azoospermie, infertilita,

gynekomastie
• porucha růstu vousů
48
 Turnerův syndrom
• 45, X
• vrozené srdeční vady
• charakteristický vzhled
• malý vzrůst
• amenorrhea
• nedostatečný vývoje sekundárních pohlavních znaků
• bez změny intelektu

49
 Syndrom 3X (Triple X, „Superfemale“)
• karyotyp 47, XXX (popř. více X nebo mozaika)
• mírná mentální retardace (vzácně), omezená plodnost
• minimální fenotypový projev – poddiagnostikováno
 Syndrom XYY („Supermale“)

• karyotyp 47, XYY
• někdy vyšší postava, snížená plodnost, mírná mentální retardace
• předpoklady o zvýšených sklonech k agresi nebyly potvrzeny
• minimální fenotypový projev – poddiagnostikováno 50
B2) Strukturní aberace
• balancované vs nebalancované
• delece, duplikace, inverze, translokace
51
• specifický typ translokace - reciproká translokace
o Philadelphský chromozom (fúzní gen BCR-ABL )
52
53
 Syndrom Cri du Chat

 Prader-Willi syndrom
 Angelmanův syndrom
54
 Syndrom Cri du Chat
• syndrom kočičího křiku
• delece na p raménku (krátkém raménku) 5. chromosomu
• pláč připomínající mňoukání kočky, malformované ušní boltce,

mentální retardace, vrozené vady srdce, kognitivní a motorické
postižení
• závažnost je variabilní
55
 Prader-Willi syndrom
• delece úseku na paternálním chromozomu 15
• (nebo uniparentální disomie mateřského chrom 15 = oba 15 od matky)
• hypotonie
• strabismus
• psychomotorická retardace
• progresivní obezita vlivem přejídání
56
 Angelmanův syndrom
• delece úseku na maternálním chromosomu 15
• (nebo uniparentální disomie otcovského chrom = oba 15 od otce)
• těžká mentální retardace
• poruchy růstu a vývoje
• „veselý“ výraz obličeje
• křečovité neúčelné pohyby
57
C) Polygenní nemoci
• geny s velkým účinkem – monogenní nemoci
• geny s malým účinkem – polygenní nemoci
• multifaktoriální nemoci
cukrovka, esenciální hypertenze, ateroskleróza, obezita,

rakovina, srdeční choroby, neplodnost, poruchy intelektu…
• Heritabilita = dědivost
58
PŘEDPOVĚĎ Genetické
BUDOUCNOSTI testování
59
Genetická diagnostika
a) postnatální diagnostika
b) prenatální diagnostika
c) preimplantační diagnostika
60
A. Cytogenetické vyšetření
• co se vyšetřuje?
• z jakého materiálu?
• jakými technikami?
61
B. Molekulární genetika
• co se vyšetřuje?
• z jakého materiálu?
• jakými technikami?
62
Metody cytogenetického vyšetření
• G-pruhování = Giemsovo barvení
63
• Fluorescenční in situ hybridizace (FISH)
64
• Spektrální karyotypování (SKY)
65
Metody molekulární genetiky
• polymerázová řetězová reakce (PCR)

• polymorfizmus délky restrikčních fragmentů (RFLP)
- mutace v genu XY
- záměna G za A
G A A
G G A
66
• voda + pufr
• templátová / testovaná DNA
• primery
• nukleotidy
• enzym DNA polymeráza
• Mg2+
67

- mutace v genu XY G A A
- záměna G za A G G A
PCR produkt = 822 bp
X 68

Bsm I
5‘ … CTTACG|N… 3‘
CTTACG CTTACA CTTACG
CTTACG CTTACA CTTACA
822 bp 822 bp
646 bp 646 bp
176 bp 176 bp
69

• gelová elektroforéza
Pacient 1 Pacient 2 Pacient 3

AA GG AG
176 bp
646 bp
822 bp
70

Pacient 1 Pacient 2 Pacient 3

AA GG AG
176 bp
646 bp
822 bp
71

• PCR v reálním čase (RT-PCR)
72
NEJSME VŠICHNI Populační genetika
STEJNÍ
73
Základy populační genetiky
• populace
• genofond
• autogamická populace
• samooplození = autogamie
• přibývá homozygotů
• inbreeding, příbuzenské sňatky
• panmiktické a alogamická (člověk) populace
• genetická rovnováha
• Hardy-Weinbergův zákon
74
Hardyho-Weinbergův zákon
• p = frekvence dominantní alely A
• q = frekvence recesivní alely a
p+q=1
• P = frekvence dominantních homozygotů AA
p2 = P
• Q = frekvence recesivních homozygotů aa
q2 = Q
• H = frekvence heterozygotů Aa
2pq = H
P+Q+H=1 p2 + 2pq + q2 = 1
75
Řešení úloh z populační genetiky
 v panmiktické populaci bylo zjištěno 9% recesivních homozygotů (aa)
? vypočítejte frekvenci dominantních homozygotů a heterozygotů
76

2 Genetika Studentum Dukcqruc

Uploaded by

Document Information

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

2 Genetika Studentum Dukcqruc

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

JAK SE DĚDÍ GENY? Mgr. Katarína Chalásová, PhD.

ZÁKLADY GENETIKY katarina.chalasova@gmail.com

• rodičovská = parentální generace P (homozygoti)

• jejich potomstvo VŽDY stejné, červenokvěté = 1.filiální generace F1

 1. Mendlův zákon = zákon o uniformitě hybridů v první generaci

• každý z rodičů může předat alelu A nebo a se stejnou pravděpodobností

• vzniká soubor různých kombinací – dochází ke genotypovému a

 2. Mendlův zákon = zákon o segregaci a kombinaci

• fenotyp závisí od dominantnosti

• vznik 2 různých gamet (A a a)

• vznik 3 různých genotypových kombinací

• genotypový štěpný poměr 1:2:1 A a

• heterozygot = dihybrid AaBb

• může tvořit 4 různé typy gamet (AB, Ab, aB, ab)

AaBb x AaBb → 16 kombinací

• vznik 9 různých genotypových kombinací (32)

• vznik 4 různých fenotypových kombinací (22)

• genotypový štěpný poměr 1 : 2 : 1 : 2 : 4 : 2 : 1 : 2 : 1

• fenotypový štěpný poměr 9 : 3 : 3 : 1

 3. Mendlův zákon = zákon o volné kombinovatelnosti alel

• jestli dva geny na jednom chromozomu – nejsou volně kombinovatelné,

 1. Morganův zákon = geny na chromozomu lineárně za sebou

 2. Morganův zákon = geny je jednom chrom. tvoří vazební skupinu

= náhodní strukturní výměna částí nesesterských chromatid

• zpětný křížení (AaBb x aabb) → B1 generace

 změna štěpných poměrů

• Batesonovo číslo = poměr mezi fenotypovými četnostmi

• Morganovo číslo = percentuálně podíl potomků s rekombinantním

• stanovením síly vazby je možné postupně určit relativní vzdálenost mezi

• pro červenou barvu potřebné oba enzymy v dominantním fenotypu

Ab AABb AAbb AaBb Aabb

aB AaBB AaBb aaBB aaBb

ab AaBb Aabb aaBb aabb

(9:3:3:1) AB AABB AABb AaBB AaBb

eB EeBB EeBb eeBB eeBb

eb EeBb Eebb eeBb eebb

 DUPLICITNÍ (MULTIPLICITNÍ) INTERAKCE

• k vyjádření stačí jedna dominantní alela

 KUMULATIVNÍ MULTIPLICITNÍ INTERAKCE

• čím víc dominantních alel, tím výraznější účinek

A. Nemoci způsobené mutací v genu

B. Nemoci způsobené aberaci chromozomů

Recesivní alela = vyvolává vznik příslušného znaku pouze v

nemoc přenašeč zdravý

 oba rodiče postižení - kolik (%) potomků postižených?

 1 rodič postižený (heterozygot) - kolik (%) potomků postižených?

 1 rodič postižený (homozygot!!!) - kolik (%) potomků postižených?

 oba rodiče postižení (heterozygoti) - kolik (%) potomků postižených?

 oba rodiče zdraví - kolik (%) potomků postižených?

 vitamin D rezistentní rachitis

Expresivita = vyjádření genu ve fenotypu

• trizomie 21 47,XX,+21 / 47,XY,+21

• nejznámější syndrom způsobený chromozomální aberací

• nejčastější vrozenou příčinou mentální retardace

• vrozené vady srdce, svalová hypotonie, vývojové vady orgánů

• deformity rukou a nohou - krátké široké ruce s krátkými prsty,

• trizomie 18 (47,XX,+18 / 47,XY,+18)

• intrauterinní růstová retardace

• četné vrozené vývojové vady – rozštěp rtu a patra, ustupující brada,

• těžká psychomotorická retardace, opožděný duševní vývoj

• typickým rysem jsou tzv. „overlapping fingers" – prsty, překládající se

• 90 % postižených umírá do 12 měsíců po narození

• trizomie 13 (47,XX,+13 / 47,XY,+13)

• rozštěpy rtu a patra, mikrocefalie, anomálie obratlů, polydaktylie,