• Genetická informace – v jádře (zapsána ve struktuře DNA)

• Chromozomy = útvary tvořené DNA (tělní buňky lidské = diploidní = 2 sady chromozomů = 23
párů 46 chromozomů)

• Gen – je to konkrétní úsek DNA, který

kóduje určitý znak = respektive nese
informace k tvorbě určitého znaku (např.
gen kódující barvu očí, tvar hrášku, …) –
každý gen se vyskytuje ve 2 formách =
alelách (protože jsme diploidní organismy
– máme 2 sady chromozomů = přesně 23
párů chromozomů = celkem 46
chromozomů)
• Alely = konkrétní formy („resp. varianty“) genu - např. modrá, hnědá
o Př. 1: gen A kóduje např. barvu vlasů, gen se vyskytuje ve svou formách = alelách –
např. dominantní alela A = hnědé vlasy, recesivní alela a = blond vlasy
o Dominantní alela – značí se velkým písmenem – např. A – dominantní alela se projeví
vždy, stačí pouze 1 tato alela a potlačí účinek alely recesivní – např. Aa, AA
o Recesivní alela – značí se malým písmenem – projeví se jen tehdy, pokud je
v kombinaci aa (tedy recesivní homozygot)
• Pohlavní buňky jsou haploidní = mají poloviční počet chromozomů (tedy jen jednu sadu = 23
chromozomů)
• Genotyp = soubor všech genů daného organismu
• Genom = soubor všech genů všech druhů (např. lidský genom)
• Fenotyp = vnější projev genotypu (tedy jak se projeví genotypy navenek, např.:
- Jeden gen nese informace (kóduje) o barvě očí – jak již víme každý gen se vyskytuje
ve 2 formách – např. jedna alela je dominantní – hnědá barva očí, druhá alela je recesivní bílá,
jedinec je heterozygot – tedy má kombinaci alel Aa. Fenotyp je tedy Aa, ale fenotyp je: hnědá
barva očí (fenotyp je to co vlastně ve výsledku vidíme navenek).
• Homozygot = nese 2 stejné alely!
a) Dominantní homozygot AA
b) Recesivní homozygot aa
• Heterozygot = nese 2 různé alely – Aa (dominantní alelu píšeme jako první)
Příklady:

• 1. Mendelův zákon – říká o křížení 2 různých homozygotů:

Při křížení 2 různých homozygotů (tedy recesivního a dominantního homozygota) vzniknou potomci,
kteří budou všichni stejní (uniformní) - a to heterozygoti.

Každá spermie v tomto případě od otce získá vždy alelu A, každé vajíčko matky bude mít od matky
vždy alelu a. Proto splynutím pohlavních buněk = spermie a vajíčka – vzniká nový jedinec = děti
budou mít pouze jedinou genotypovou kombinaci – Aa (budou všichni heterozygoti) – fenotypově
se projeví, že budou: praváci.

• 2. Mendelův zákon – „říká o křížení 2 heterozygotů“

- Rodiči: Aa x Aa
- Pohlavní buňky: od prvního rodiče mohou pohlavní buňky získat
dominantní alelu A, nebo recesivní alelu a. Od druhého rodiče také mohou
získat jednu dominantní alelu A, nebo jednu recesivní alelu a.
- Provedeme křížení („křížení alel pohlavních buněk“) a tím získáme možné
varianty genotypů nových jedinců:

A a
A AA Aa
(fenotyp: pravorukost) (fenotyp: pravorukost)

a Aa aa
(fenotyp: pravorukost) (fenotyp: levorukost)
 • 3 zákon – sledujeme dědičnost 2 znaků
• křížení heterozygotů

• křížení homozygotů

− RODIČI – kombinace alel: AABB x aabb

− POHLAVNÍ BUŇKY (gamety) – mohou mít tyto kombinace od rodičů:
od prvního rodiče: AB, AB, AB, AB
od druhého rodiče: ab, ab, ab, ab

AB AB AB AB
ab AaBb AaBb AaBb AaBb
ab AaBb AaBb AaBb AaBb
ab AaBb AaBb AaBb AaBb
ab AaBb AaBb AaBb AaBb
Při křížení 2 různých homozygotů (tedy recesivního a dominantního homozygota) vzniknou potomci,
kteří budou všichni stejní (uniformní) - a to heterozygoti – viz 1. Mendelův zákon!