28.

DĚDIČNOST MNOHOBUNĚČNÉHO ORGANISMU, MENDELOVY ZÁKONY

dědičnost = schopnost organismů přenášet určité znaky, vlohy atd.. z generace na generaci
- přenos genů z generace na generaci - vertikální
- jednou ze základních metod výzkumu dědičnosti je pokusné křížení = experimentální
hybridizace

KŘÍŽENÍ - HYBRIDIZACE
- cílené pohlavní rozmnožování dvou vybraných jedinců opačného pohlaví
- potomci = hybridi
- většinou kvůli genetickému výzkumu, šlechtitelským záměrům, atd..

- křížit lze jen jedince stejného druhu

- při křížení mezidruhovém - je hybrid sterilní (např. mula, mezek,..)
- podmínkou mezidruhového křížení jsou velmi podobné karyotypy a genomy

symbolika:
- křížení se značí x
- rodičovská generace P - generace parentální
- přímí potomci generace P = první filiální generace F1
- potomci generace F1 = druhá filiální generace F2
- potomci F2 = generace F3 atd.....

ROZMNOŽOVÁNÍ
nepohlavní rozmnožování - vegetativní
- vznik jedince z části tkáně - z tělových buněk rodičovského organismu
(např. pučení nezmara, rozmnožování rostlin hlízami, oddenky,...)
- potomci jsou shodné s rodičovským organismem = klony
- kompletní genotypová shoda
- výhodné pro vývojově starší druhy
- z hlediska vývoje nevhodné (nedojde k variabilitě)
klon = organismus, který má stejný genotyp i fenotyp s rodičovským organismem

pohlavní rozmnožování - sexuální

- vznik jedince z gamet (pohlavních buněk)
- makrogamety - samičí - u živočichů vajíčka, u rostlin vaječné buňky
- mikrogamety - samčí - u živočichů spermie, u rostlin spermatická buňky (spermatozoid)
- gamety vznikají v gonádách (pohlavních orgánech) z prapohlavních buněk
- vznikají meiózou (redukčním dělením) diploidních prapohlavních buněk na haploidní
gamety
- při meióze se sníží počet chromozomů na polovinu
- genotypově i fenotypově se odlišuje od rodičovských organismů - obsahuje je v nové kombinaci

hermafrodotismus - oboupohlavnost - jedinec produkuje samčí i samičí gamety

gonochorismus - jedinec má jeden typ pohlavních buněk
- oplozením (fertilizací) vzniká buňky - z ní se vyvíjí jedinec (izogamie / anizogamie)

oplození vnější (ryby) X oplození vnitřní (hmyz, ptáci, savci)

parthenogeneze - vývoj bez oplození
ZNAKY ORGANISMŮ
- vzniknou realizací genetické informace = expresí genů
1. anatomické znaky = tvar
2. fyziologické znaky = jak se tělo chová
3. psychické znaky = vnitřní vnímání
kvalitativní = hmotnost, výživa, počet něčeho
kvantitativní = barva očí, květů,..

geny velkého účinku = 1 gen má velký fenotypový účinek, většinou kvalitativní znaky
geny malého účinku = 1 gen má malý fenotypový účinek, většinou kvantitativní znaky

inbreeding - příbuzenské křížení - pokud proces opakujeme po generace - jsou linie shodně
fenotypové i genotypové

DĚDIČNOST KVALITATIVNÍCH ZNAKŮ

- znaky monogenní (podmiňovány 1 genem) - každý gen zastoupen 2 alelami (1 - matka, 2 - otec)
homozygot - má dvě stejné alely téhož genu (AA, aa)
heterozygot - má dvě různé alely téhož genu (Aa)

úplná dominance - (Aa) - A je dominantní nad a - projeví se pouze alela A

- daný gen heterozygota Aa je stejný, jako u homozygota AA
neúplná dominance - (Aa) - A je dominantní, ale projeví se i a
- červený AA + bílý aa = růžový Aa, heterozygot se kompletně odlišuje od obou homozygotů
kodominance - (Aa) - A se projeví ve stejné míře jako a - navzájem se neovlivňují a projeví se oba
znaky
- červený AA + bílý aa = červeno-bílý Aa

DĚDIČNOST KVANTITATIVNÍCH ZNAKŮ

- složitá, na její tvorbě se podílí větší počet genů malého účinku
- působí aditivně - jejich účinky se sčítají
- tvoří POLYGENNÍ SYSTÉM - soustava stovek až tisíců genů - navzájem se ovlivňují a tvoří
znak
- výsledná genotypová hodnota znaku závisí na součtu působení všech alel systému
- větší možnost kombinovatelnosti

ovlivnění kvantitativních znaků

- 1. SLOŽENÍM GENOTYPU - dědičná proměnlivost - genotyp se během života jedince nemění
- 2. VNĚJŠÍ PROSTŘEDÍ - nedědičná proměnlivost - mění se během života

proměnlivost organismů - variabilita

1. GENETICKÉ PŘÍČINY - crossing-over, segregace chromozomů do gamet, mutace
- změny kvality a kvantity genu
2. VLIV PROSTŘEDÍ - vnější proměnlivost - ovlivňuje hlavně kvantitativní, ale i může vyvolat
mutace
 MENDELOVY ZÁKONY

- diploidní jedinec, který zdědil tutéž alelu určitého genu = homozygotní (AA nebo aa)
- jedinec se dvěma různými alelami daného genu = heterozygotní (Aa)
- při meióze - probíhá segregace párových chromozomů - tím pádem i alel v lokusech - do každé
gamety se dostane 1 alela - otcovská nebo mateřská (gameta má jen jednu alelu)
homozygot - gamety se stejnou alelou daného typu
heterozygot - dva typy gamet v poměru 1:1
- když při křížení splývá samčí a samičí gamety v zygotu - je na náhodě, která z možných
samčích oplodní samičí
= spojování gamet při oplození je náhodný = statistický jev

oba rodiče homozygotní (se stejným genotypem) - všichni potomci jsou stejní
- generace F1 je genotypově i fenotypově uniformní
- u genů v heterologické oblasti záleží na tom, jestli je nositele otec nebo matka----

DOMINANCE A RECESIVITA

ALELA = konkrétní forma genu, gen může mít 1 i více alel

- v tělních buňkách - 2 alely (1 od otce a 1 od matky)
- v pohlavních buňkách 1 alela
dominantní alela = A recesivní alela = a
stejné alely = homozygot (AA, aa) různé alely = heterozygot (A,a)
- vztahy mezi alelami heterozygotů
- 1. úplná dominance - 2 alely, dominantní alela potlačí projevy recesivní
(např. A = červená, a = modré -> Aa = červené)
- daný genotyp platí pro všechny buňky rostlin
generace barva genotyp
P červená X žlutá RR x rr
F1 červená Rr

- 2. neúplná dominance - dominantní zcela nepotlačí recesivní (projeví se obě)

(např. A = tmavě žlutá, a = bílá -> Aa = světle žlutá)
- zvláštní případ je intermediarita

- 3. kodominance - každá alela se projeví v plné míře - neovlivňují se

(např. krevní skupiny)

krevní skupina genotyp

A IAIA, IAi
B IBIB, IBi
AB IAIB
0 ii
 AUTOZOMÁLNÍ DĚDIČNOST

DĚDIČNOST GENU S ÚPLNOU DOMINANCÍ - 4 typy

1. křížení dvou stejných homozygotů

- homozygoti stejného typu (AA) = mají stejný typ gamet (A) = potomci homozygotní a stejní s P
= vzniká čistá linie (potomstvo jsou hybridi - genotypově a fenotypově uniformní)
rodiče P AA AA
gamety A A A A
potomci F1 AA AA AA AA

2. křížení dvou různých homozygotů

- rodiče homozygotní - 1.dominantní a 2.recesivní = každý z nich jiné gamety = potomci
heterozygotní - uniformní hybridi
rodiče P AA aa
gamety A A a a
potomci F1 Aa Aa Aa Aa

3. křížení heterozygota s homozygotem

- jeden rodiče heterozygot = dva typy gamet, druhý rodič homozygot = jeden typ gamet
rodiče P Aa aa
gamety A a a a
potomci F1 Aa aa Aa aa
- potomstvo v poměru 1:1 - není uniformní

4. křížení dvou heterozygotů

- rodiče heterozygoti = dva typy gamet v poměru 1:1
- vhodné sestrojit kombinační čtverec
rodiče P Aa Aa
gamety A a A a
potomci F1 AA Aa Aa aa
- potomstvo ve štěpném poměru 1:2:1 (1AA : 2Aa : 1aa)
= 25% homozygotů AA, 50% heterozygotů Aa, 25% homozygotů aa

- při úplné dominanci alely A - dominantní homozygoti AA stejný znak jako Aa

= štěpný poměr 3:1 = 75% se znakem A : 25% se znakem a
 DĚDIČNOST 2 GENŮ S ÚPLNOU DOMINANCÍ

P AABB aabb
gamety AB AB ab ab
F1 AaBb AaBb
gamety AB Ab aB ab AB Ab aB ab

- dvojitý dyhibrid AaBb tvoří 4 typy gamet

- při vzniku generace F2 se mohou vzájemně kombinovat

AB Ab aB ab
AB AABB AABb AaBB AaBb
Ab AABb AAbb AaBb Aabb
aB AaBB AaBb aaBB aaBb
ab AaBb Aabb aaBb aabb
- poměr genotyp v F2 je 9
- jestli jsou alely A a B plně dominantní nad a a b - vznik 4 různých fenotypů v poměru 9:3:3:1

9 3 3 1
1. znak dom. dom. rec. rec.
2. znak dom. rec. dom. rec.

- k parentálním AABB a aabb přibývají v generaci F2 další dva typy - AAbb a aaBB

WATSON-BRICKOVY PRAVIDLA
- DNA - DNA (G≡C, A=T)
- DNA - RNA (A≡U, G≡C)
 MENDELOVY ZÁKONY

MENDELOVY ČTVERCE
- za pomocí nich lze teoreticky odvodit pravděpodobnost projevu některých znaků

1. MENDELŮV ZÁKON
- "při vzájemném křížení homozygotů vzniká potomstvo, které je svým genotypem jednotné"
- zákon o uniformitě filiální generace F1 - první generace kříženců
- výchozí rodičovské organismy = parentální generace P-generace

- při vzájemném křížení 2 homozygotů vznikají jednotní jedinci

- při křížení 2 různých homozygotů jsou potomci heterozygotní hybridi
- při křížení dvou homozygotů (AA a aa) - vzniká jednotná generace heterozygotů (Aa)

AB A A
a Aa Aa
a Aa Aa

2. MENDELŮV ZÁKON
- "zákon o náhodné segregace genů do gamet"
- druhá filiální generace F2-generace
- při křížení dvou heterozygotů může být potomkovi předána každá ze dvou alel se stejnou
pravděpodobností
= genotypová segregace

AB A a
A AABB AABb
a AABb AAbb
= genotypový štěpný poměr 1:2:1 - fenotypový štěpný poměr 3:1 (úplná dominance)
- fenotypový štěpný poměr 1:2:1 (neúplná dominance)

3. MENDELŮV ZÁKON
"zákon o nezávislé kombinovatelnosti alel"
- při vzájemném křížení 2 dihybridů AaBb - každý tvoří 4 různé gamety (AB, Ab, aB, ab)
- při křížení vzniká 16 různých zygotických kombinací - některé se opakují - nakonec 9
různých genotypů (1:2:1:2:4:2:1:2:1)
- fenotypový štěpný poměr 9:3:3:1
- platí pouze pokud jsou geny na různých chromozomech, nebo jejich vazba slabá

AB Ab aB ab
AB AABB AABb AaBB AaBb
Ab AABb AAbb AaBb Aabb
aB AaBB AaBb aaBB aaBb
ab AaBb Aabb aaBb aabb