Molekulární základy dědičnosti

Gregor Johann Mendel

– přírodovědec, zakladatel genetiky
––> objevitel základních zákonů dědičnosti

(výsledky práce odpřednášel již v r. 1865; znovu objevena po jeho smrti v r. 1900)

znak = základní charakteristika organismů (př. barva očí)

fenotyp = soubor znaků daného organismu

Typy znaků: a) kvalitativní

– znaky, které nejsou měřitelné (př. krevní skupina)

– podmíněné jedním genem –> Major gen

––> monogenní dědičnost

b) kvantitativní
– fenotyp je měřitelný (př. výška, váha)

– podmíněné větším počtem genů + fenotyp ovlivněn prostředím –> Minor gen

Pojmy:
Gen = jednotka dědičnosti

Alela = konkrétní forma genu

– dominantní alele potlačí recesivní A > a

Genotyp = soubor genů organismu

Homozygot = jedinec s 2 stejnými alelami téhož genu

– dominantní nebo recesivní (AA nebo aa)

Heterozygot = jedinec nesoucí 2 různé alely téhož genu

(Aa nebo aA)

Hemizygot = jedinec nese 1 alelu daného genu

Mendelovy zákony
– parentální generace P
Fenotyp: tvar hrachu

Krížení: AA x aa

Gamety: A + a
F1 (1. filiální generace): Aa …heterozygot
– fenotypově odpovídá dominant. Homozygotu

1. Mendelův zákon: Zákon o uniformitě F1 generace

„Kříženci ze vzájemného křížení obou rozdílně homozygotních rodičů jsou vždy heterozygotní,
fenotypově stejní.“

> následné křížení F1 generace

Aa x Aa (A,a A,a)

F2: AA, Aa, Aa, aa nebo kombinační čtverec

genotypový štěpný poměr: 1 : 2 : 1

AA Aa aa
25% 50 % 25 %

fenotypový štěpný poměr: 3:1 (75 % : 25 %)

– v F2 generaci se opět objevuje recesivní znak ––> monohybridní křížení s  úplnou dominancí

Monohybrid = kříženec u nějž sledujeme 1 znak

úplná dominance = dominantní alela ve fenotypovém projevu potlačuje recesivní

2. Mendelův zákon: Zákon čistoty alel a štěpení (zákon o segregaci alel a jejich kombinaci v  F2)

„Při křížení heterozygotních rodičů lze genotypy i fenotypy nově vzniklých jedinců vyjádřit poměrem
malých celých čísel.“

3. Mendelův zákon: Dihybridní křížení s  úplnou dominancí (zákon nezávislé kombinovatelnosti vloh)
Monohybridismus s úplnou dominancí
Př. 1: U člověka je normální pigmentace kůže dominantní vůči úplnému albinismu. Normálně
pigmentovaný muž se ožení s albínkou. Jejich první dítě je albín. Jaké jsou genotypy všech 3 osob?
Jaká je pravděpodobnost, že se narodí další dítě albín?

Pigmentace:
normální – A
albinismus – a

Př. 2: Modrooký muž, jehož oba rodiče měli hnědé oči, se oženil s hnědookou ženou. Její otec byl
modrooký, matka hnědooká. Dítě páru je hnědooké. Genotypy?

Monohybridismus s neúplnou dominancí

neúplná dominance = úplně se neprojevuje dominance jedné alely
–> nerozlišujeme dominantní a recesivní alelu

– pokud se tyto alely potkají vzniká nový fenotypový projev

Př. 1: Barva květu –> a+… červená; a…bílá

př. 2: plemena slepic: U andaluského plemene barva peří s alelou B značí tmavou barvu. Alela b značí
bílou barvu. Potomstvo po křížení bude modravé slepice s kohoutem:
a) s tmavým peřím b) s modrým peřím c) s bílým peřím
Zpětné křížení (B) – back cross
= křížení hybrida z F1 s jedním z rodičů

Analytické zpětné křížení

= křížení hybrida F1 s rodičem (recesivní homozygot)
–> užití – určení genotypu hybrida

Př. znak – barva květu červená A –> úplná dominance

bílá a

F1 – červená barva AA x aa
–> potřebujeme vědět, jestli je znak založen homozygotně nebo heterozygotně

Kodominance
= jev, kdy jsou alely v tzv. intermediárním vztahu –> obě mají stejný vliv
– fenotyp heterozygota neodpovídá ani jednomu z rodičů

Dědičnost krevních skupin

= monogenní znak (kvalitativní)
–> podmiňuje ji 1 gen –> 3 alely … dominantní alela I A
… dominantní alela IB
… recesivní alela i0

– kodominance se bude dít, když se potká I A s IB za vzniku krevní skupiny AB

Krevní skupina Genotyp

AB I + IB –> AB
A

B IBIB nebo IB a i0 –> B0 a BB

A IA a i0 nebo IAIA –> A0 a AA
0 i0i0 –> 00

př. 1: Jaké krevní skupiny budou mít děti ze sňatku mezi rodiči těchto genotypů

př.2: krevní skupina AB uzavře sňatek s osobou krevní skupiny 0. Jaké budou krevní skupiny dětí?
Příklady z genetiky

Podmínky platnosti Mendelových zákonů

1) monogenní dědičnost (1 gen = 1 znak)
– neplatí pro polygenní dědičnost (kvantitativní znaky)

2) Autosomální dědičnost –> geny jsou na autozomech

autosomy = somatické chromozomy

– člověk má 23 párů chromozomů –> prvních 22 autosomy

– 23. pár –> gonozomy = pohlavní chromozomy (XX a XY)

3) Každý gen leží na jiném chromozomu

– pokud je porušena podmínka č. 3 ––> geny leží na stejném chromozomu …. Vazba genu
Vazba genu
= sledované geny (2+) leží na stejném chromozomu
– v tomto případě neplatí zákon volné kombinovatelnosti

Thomas Morgan
– americký genetik
–> objevil vazbu genu

– pracoval s octomilkami (Drosophyla) – rychlá reprodukce

–> objev – geny ležící na chromozomech

Morganovy zákony
1)g geny jsou uloženy na chromozomech lineárně za sebou v určitých místech (lokus)
2) soubor genů uložených na jednom chromozomu tvoří vazbovou skupinu
(počet vazbových skupin = počtu páru chromozomu)

– sledujeme 2 geny (dihybridismus) –> 2 geny A, B

F1: Aa Bb

– při volné kombinovatelnosti tvoří 4 typy gamet: AB Ab aB ab

– při vazbě genů

Gamety: AB ab gamety: Ab aB

Úplná vazba = gen leží blízko sebe, nedochází ke crossing-over

–> tito jedinci tvoří pouze 2 typy gamet
Neúplná vazba = geny leží daleko od sebe; vazba je slabá –> dochází ke crossing-overu

––> vznik rekombinovaného genotypu – tvoří 4 typy gamet

Četnost

– rekombinované gamety méně než 50 %

Morganovo číslo
= určuje sílu vazby

– výpočet: procentuální podíl potomků s rekombinovanými fenotypy

– může nabývat hodnot (0–0,5) –> 0 … vazba úplná –> nedošlo ke crossing-overu
0,5 … volná kombinovatelnost
0–0,5 … neúplná vazba

– 1 cM (centimorgen) –> jednotka síly vazby

– 1 % podíl (0,01) rekombinantních potomků v potomstvu zpětného křížení

––> stanovení síly vazby – na základě výsledků zpětného křížení (reces. homozygota s heterozygotem)
Př.2: četnost crossing-overu mezi geny A a B je 45 %, mezi geny B a C 15 %, mezi geny C a D 10 % a
mezi C a A 30 %. Jaké je pořadí uvedených genů na chromozomu.

––> Morganovo číslo: skládají se genetické mapy chromozomů

–> s vyznačeným pořadím a vzdálenosti genů

Genové interakce
– 2 a více genů působí na vytvoření 1 fenotypové vlastnosti

Reciproká interakce (vzájemná)

Dominantní epistáze
– potlačuje projev hypostatického genu

Recesivní epistáze
– homozygotně recesivní sestava epistatického genu potlačuje fenotyp. projev hypostatického genu

Dědičnost kvantitativních znaků

Kvantitativní znak = znak, který můžeme měřit (metrické)

– dědičnost těchto znaků je velmi složitá ––> je ovlivněna genotypem a prostředím

– většina znaků u člověka založena právě takto

– kvantitativní znaky dány tzv. polygeny = velké množství genů s malým účinkem (minorgeny)

Aa A… aktivní alela – aditivní účinek –> navyšuje hodnotu fenotypu

a… neutrální alela – nemá žádný účinek –> nemění fenotyp

– variabilita fenotypu je kontinuální ( proměnlivost znaků je plynulá)

– obrovský počet různých fenotypů
– vyjadřuje Gaussova křivka

Heritabilita (= dědičnost) = znak populace

–> určuje podíl fenotypové variability mezi jedinci a populací