Maturitní otázka č.

6
HLA systém – Human Leukocyte Antigens
Antigeny leukocytů a trombocytů
Jedná se o lidský tzv. Major Histocompatilility Coymplex (MHC) = hlavní histokom-
patibilní komplex. Nejprve objeven na leukocytech, proto se stále používá i označení HLA.
 Geny jsou umístěny na krátkém raménku 6. páru chromozomů

 Dělí se do tří oblastí, v těsné návaznosti

 HLA antigeny II. třídy blíže centromery, (lokusy -DP, - DQ, -DR)
 Geny kódující HLA anti. I. třídy nejdále od centromery (lokusy –A,-B,- C…)
 Mezi jsou geny pro HLA anti. III. Třídy (- C2, C4, TNF)
 Na místě každého loku řada možných genů. Tento polymorfismus umožňuje vysokou
schopnost imunitní odpovědi k cizorodým látkám

Dědičnost
Geny umístěné na jednom chromozomu
tvoří haplotyp každý jedinec - 2
haplotypy, jeden od otce, 2. od matky

Dědičnost je kodominantní

 HLA antigeny
 Součástí buněčných membrán téměř všech buněk lidského těla.
 Množství antigenu na buňkách je různé, nejvíce na povrchu lymfocytů
 Antigeny mají charakter glykoproteinů
 HLA antigeny I. třídy (výskyt na buněčných membránách všech jaderných buněk.
Vysoký výskyt na lymfocytech T i B).
 HLA antigeny II. Třídy (B lymfocyty, makrofágy, dendritické buňky).

 HLA nomenklatura
 HLA antigeny na povrchu buněk vyšetřené serologickými testy označujeme
 např. HLA-A2, B- 7, Cw-7 = HLA fenotyp
 HLA geny vyšetřené molekulárně geneticky vždy označujeme * před příslušným
číslem.
- Low resolution (nízké rozlišení) odpovídá obvykle serologické specifitě …HLA-*A1
- High relosution (vysoké rozlišení) identifikuje konkrétní alelu, oddělení dvojtečkou
(HLA-A*02:05)

 Vyšetření HLA atigenů

o Serologické techniky (lymfocytotoxický test – LCT):
 Ke specifickým antisérům v Terasakiho destičce (viz obrázek) se přidají
vyšetřované lymfocyty
 Po inkubaci dojde k navázání na odpovídající HLA antigen
 Přidáním komplementu a další inkubací dojde k lýze buněk – pozitivní reakce.
 Po obarvení eosinem se reakce mikroskopicky odečítá. Do živých buněk se
barvivo nedostane, obarví mrtvé – pozitivní reakce

o Molekulárně genetické metody (PCR):

 Namnožení úseku DNA za přítomnosti specifických primerů, Taq polymerázy a
deoxyribonukleotidů
 Detekce produktů reakce je podrobena další analýze (např. horizontální
elektroforéza s fluorescenčním barvivem – ethidium bromid a odečítáním v UV
světle

 Vyšetření anti HLA protilátky

- Vznikají po transfuzi, v těhotenství, po transplantaci…
- LCT test k vyhledání protilátky pomocí lymfocytů se známými HLA antigeny, které přidáme k
vyšetřovanému séru. Takto opakovaně vyšetřujeme čekatele na transplantaci. Vzniklé
protilátky mohou způsobovat potransfuzní komplikace.
- Cross-match určení kompatibility při transplantaci, transfuzi (sérum pacienta x lymfocyty dárce
– zjišťujeme, zda v séru pacienta nejsou protilátky proti antigenům dárce). Provádí se
bezprostředně před provedením transplantace...test nazýváme “aktuální crossmatch”
- ELISA
- Průtoková cytometrie

Význam
1. Pro transplantace
2. Při hemoterapii
3. V graviditě
4. Ve vztahu k onemocnění
5. V populační genetice a v soudním lékařství – paternitní vyšetření (v poslední době
přechod ke genetickým vyšetřením)

1. Význam pro transplantace

 Autotransplantace – přenos vlastní tkáně pacienta
 Alotransplantace – přenos tkáně jedince stejného druhu
 Syngenní transplantace – od identického dvojčete
 Xenotransplantace z jiného živočišného druhu na člověka

A) Transplantace solidních orgánů (ledviny, játra, plíce, srdce...)

 Waiting list – seznam čekatelů na transplantaci (jsou otypováni v HLA systému a je u nich
sledován výskyt HLA protilátek).
 Dárce orgánu je vyšetřen na krevní skupinu, HLA antigeny I. a II. třídy a infekční markery
(jako dárce krve+cytomegalovirus). Pro tohoto dárce se vyhledá vhodný příjemce v
seznamu čekatelů.
 Před transplantací se u vybraného příjemce provede cross match (aktuální cross match):
sérum příjemce s lymfocyty dárce – pozitivita svědčí o protilátkách proti
transplantovanému orgánu
 Komplikace – rejekce štěpu –akutní odhojení, ztráta funkce...

B) Transplantace kostní dřeně/kmenových buněk

 Cílem je náhrada původní krvetvorby kmenovými buňkami dárce.
 Užití k léčbě zhoubných onemocnění krvetvorby, nádorových onemocnění...
 Zdrojem kmenových buněk je kostní dřeň, či periferní kmenové buňky vyplavené do
oběhu po podání růstových faktorů. Zdrojem může být i pupečníková krev

 Výběr dárce s co největší shodou A,B,C,DR,DQ lokus na úrovni vysokého rozlišení

(příbuzní x nepříbuzní dárci – registry dárců kostní dřeně)
 Komplikace – rejekce (odloučení) x GVHD reakce (reakce štěpu proti hostiteli –
poškození orgánů příjemce), infekce

2. Význam při hemoterapii

 Protilátky HLA u pacienta způsobují potransfuzní reakce (febrilní, TRALI – plicní postižení,
refrakternost na trombokoncentráty). Prevence podání deleukotizovaných transf. přípravků.
 TA-GVHD (transfuzí navozená reakce štěpu proti hostiteli) u imunokomprimovaných jedinců,
novorozenci, pacienti s imunosupresivní léčbou (hematoonkol., po transplantaci...).
Způsobeno T lymfocyty dárce. Prevence: ozáření transfuzního přípravku

3. Význam v graviditě
  Vysoké procento těhotných tvoří HLA protilátky
 Obvykle neohrožují plod
 Riziko u dárkyň transfuzních přípravků – protilátky v jejich plazmě mohou vyvolávat
potransfuzní reakce (pyretické, TRALI)

4. Význam ve vztahu k onemocnění

 Některé antigeny mají významně četnější výskyt u určitých, často autoimunitních
onemocnění.
 Morbus Bechtěrev (ankylující spondilitida- onemocnění pohybového aparátu –
znehybnění páteře): antigen B 27 u 95% pacientů, pomocná diagnostika.
 Retinopatie (oční poškození): A29
Imunohematologie leukocytů
Antigeny na leukocytech se dělí:
1. Antigeny společné s erytrocytárními – AB0, Rh, P, MNSs, K, Le, Fy
2. Antigeny specifické pro leukocyty
a) Specifické pro lymfocyty – HLA antigeny
b) Specifické pro granulocyty – HNA antigeny (Human Neutrophils Antigens)
c) Specifické pro monocyty – HMA antigeny (Human Monocyte Antigens) - často
výskyt společně s HLA protilátkami, většinou jsou slabé a nemají velký praktický
význam.
b) Antigeny HNA (Human Neutrophil AntIgens)
Popsáno 8 HNA systémů. Inkompatibilita mezi dárcem a příjemcem může vést k tvorbě
aloprotilátek proti neutrofilům.
Klinický význam protilátek:
 Autoimunitní neutropenie (infekční komplikace)
 Neonatální aloimunitní neutropenie (neutropenie novorozence s infekčními komplikacemi
– obdoba HON)
 Febrilní nehemolytická potransfuzní reakce, TRALI
 Selhání štěpu po transplantaci kostní dřeně

Imunohematologie trombocytů
a) Antigeny společné s erytrocyty (AB0,P,Kell,Duffy)
b) HLA antigeny I.třídy
c) Antigeny HPA (Human Platelet Antigens) - specifické pro trombocyty
Klinický význam protilátek:
 Fetomaternální aloimunní trombocytopenie – obdoba HON, trombocytopenický plod
ohrožen krvácením do mozku. Příčina často tvorba anti HPA 1a protilátek (výskyt
antigenu v 97,9%, tvorbou protilátky jsou ohroženy matky, které tento antigen nemají)
 Potransfuzní purpura – prudký pokles trombocytů s život ohrožujícím krvácením za 3-10
dnů po podání plazmy či tombocytů
 Refrakternost na podání tromocytových TP
 Pasivní aloimunní trombocytopenie (přenos protilátky od
 dárce-nastává ihned po podání transf. přípravku)
 Idiopatická trombocytopenická purpura - autoimunizace
 Poléková trombocytopenie

Dosud objeveno 5 systémů, možnost imunizace a tvorba anti HPA protilátek (autoimunní,
aloimunní, léky indukované)