Otázka 1.

Charakteristika přechodu mezi antikou a středověkem(patristikou) ve filosofii

Podotázky:
a. Jaký význam plní filosofie ve vztahu k přesvědčení/víře křesťana u Klementa?
b. Jaká je hodnota filosofie a vědění pro Augustina?
c. Kde vidí Augustin v De civitate Dei úskalí platónské filosofie?
d. Problémy: ₁V čem Augustin bere filosofii její kritičnost? ₂Historizace platonismu u
Augustina.

Podotázka: a)

Klement Alexandrijský viděl filosofii jakožto prostředek k výcviku intelektu

jedince, který člověk potřebuje. Jelikož jak Klement tvrdí, tak uvažovaní, které je
podložené důkazy, vkládá do duší uvažujících víru. Tato víra, která je pak
podložena důkazy a nás utvrzuje v tom, jak dané věci jsou a že nemohou být
jinak. Takováto víra nás následně chrání před podvodníky, kteří by se nás mohli
snažit oklamat. Klement také tvrdí, že získáváním takovýchto poznatků se naše
duše očišťuje od smyslových věcí, které nám zabraňují v poznání skutečné
pravdy.
Jak dále Klement tvrdí, tak k tomu abychom byli ctnostní nestačí pouze víra, ale
je také třeba určitá vzdělanost. . Toto tvrzení je od Klementýna podloženo
přirovnáním: ,,Všichni sice vidíme révu a koně stejně, ale jen vinař pozná, je-li
vinice úrodná, nebo není k ničemu, a jen chovatel koní snadno rozpozná koně
rychlého od koně, který nemá jiskru.‘‘.1 Tímto přirovnáním se autor snaží říct, že
víře sice může naslouchat i člověk nevzdělaný, ale ten nebude schopen pochopit
to, co je ve víře řečeno ,aby následně mohl přijmout výroky pravdivé a ty
nepravdivé odmítnout.
V neposlední řadě také Klement hovoří o tom, že by se člověk měl zabývat i
argumentací, což je obor, se kterým je filosofie úzce spjata, a to aby mohl
vyvracet klamné názory kterých se mu dostává.

1
Alexandrijský, K., Stromata I., Oikoymenh, Praha 2004, s. 251.
Podotázka: b)

Augustin považoval za důležité, aby víra, které se učí vně Kristovy církve,
nepůsobila pro lidi jako návody, jak dosáhnout blaženého života, ale aby na tyto
nauky kriticky pohlíželi a aby se vyvarovali těm, které jsou, jak je Augustýn
nazývá, ustanovené lidmi. Jelikož takové nauky Augustýn považuje za různé od
těch, které by se tam měly učit a tedy nesprávné. Na druhou stranu však
považoval za důležité vést mladíky tak, aby dbali na lidská ustanovení, které
mají význam pro společnost, jelikož dodržovaní těchto ustanovení považoval za
esenciální pro tento život.
Ve svém díle s názvem Křesťanská vzdělanost Augustýn filosofy považuje za
pohany a pomýšlel o nich způsobem, že to co se z filosofie shoduje
s křesťanskou naukou či je od křesťanů považováno za pravdivé, by si křesťané
měli přivlastnit a využít pro sebe. Takovéto jednání Augustýn ospravedlňuje
argumentem, že ani tito filosofové nejsou právoplatnými držiteli. Dále také
tvrdí, že filosofové tyto dary neužívají správně a tak je povinností křesťana jim
tyto dary odebrat a užívat je správným způsobem aby mohli být případně
k dispozici k oprávněnému užití v kázání evangelia. Stejným způsobem také
hovoří o lidských ustanoveních, které je také nutno od pohanů převzat, protože
bez nich se v tomto životě neobejdeme
V textu Augustýn tyto dary přirovnává ke zlatu a stříbru Egypťanů, ale (,jak jsem já
pochopil,) jsou tím myšleny různé nauky filosofie, které se shodují s naukami

křesťanskými či jsou křesťany považovány za pravdivé.

Podotázka: c)

Augustýn se ve svých textech neztotožňuje s různými pojetími boha Antických

filosofů. Nejblíže k té křesťanské pravdě, jak Augustýn ve svém díle s názvem O
boží obci I. tvrdí, se přiblížila skupina filosofů, kteří se nazývají platonikové.
Platonikové byla skupina filosofů, kteří následovali učení Platóna. Platonikové
tak jako křesťané usuzují, že je jen jeden pravý bůh a ten je nehmotné podstaty.
Toto usoudili na základě toho, že lidská duše je nehmotné podstaty, a tak i bůh
musí být také nehmotné podstaty. Následně z toho Platonici vyvozují, že bůh je
stejné podstaty jako naše duše. V tomto bodě ale Augustýn nesouhlasí, protože
tvrdí, že duše je velmi proměnlivá, což je vlastnost, která bohu v žádném
případě nenáleží.
Augustýn dále také Antickým filosofům vytýká, že ani nejsou schopni poznat
pravého boha, protože jsou jejich mysli zastřeny tělesnými smysly. Tvrdí, že je
třeba se od těchto smyslů oprostit a až tehdy může jedinec poznat boha, a to
kvůli tomu důvodu, že bůh není hmotný a proto ho nelze poznat pomocí
tělesných smyslů.
Nakonec Augustýn interpretuje Platónovu filosofii tak, že tím nejvyšším
dobrem, podle Platóna, jest žíti ctnostně, čehož lze dosáhnout pouze pokud
jedinec zná a následuje Boha. Z tohoto tedy vyvozuje, že filosofovat znamená
milovat boha.

Podotázka: d)

₁ Augustýn varuje před filosofy, kteří se příliš upínají na hmotný svět a

opomíjejí při tom boha, který je nehmotný, ale je ve skutečnosti stvořitelem
světa, který nás obklopuje. Dále Augustin kritizuje filosofii v tom smyslu, že
pomocí pouhé filosofie nelze nalézt absolutní pravdu, protože tu lze nalézt
pouze v Bohu.
₂ Historizace platonismu u Augustina spočívá v tom, že Augustin přejal některé
prvky z Platónské filosofie a integroval je do své křesťanské nauky. Například
koncept toho, že je pouze jeden reálný bůh. Dále také koncept toho, že bůh je
nehmotný stejně tak jako je nehmotná lidská duše. A nebo také rozdělení
filosofie na 3 části, které Platón označil jako přírodní(fyzika), racionální(logika) a
morální(etika) odvětví, přičemž hlavně to morální odvětví Augustinovi imponuje
nejvíce.