Proměna

Povídka, napsána roku 1912 a publikována již za Kafkova života v roce 1915.

Literární žánr a forma

Jedná se o povídku či novelu.

Literární směr
Kafka je řazen mezi německy píšící autory v českých zemích (Franz Werfel, Max Brod). Proměna,
společně s Procesem, může být chápána jako existencialistická, i když existencialismus jako směr
vznikl až o mnoho let později.

Vliv expresionismu – staví do popředí citové stavy a projevy lidské psychiky, pesimistického až
katastrofického rázu. Zoufalství, prázdnota, bolest. Expresionismus jako směr je však především
v Německu.

Prostor a čas
Celá povídka se odehrává v domě rodiny Samsových, neznámo, kde ani kdy.

Okolnosti vzniku díla

Povídka napsána během první světové války. Světová próza 1. polovinu 20. století ovlivněna válkou.
Charakterizována snahou zachytit lidské pocity, prožitky, pohledy (expresionismus – směr především
v Německu). Nejrychleji na dobu však reaguje poezie: hnutí Dada. Novela byla napsána velmi rychle,
jelikož Kafka psal v opojení nezvyklým tématem.

Kompozice
Povídka je rozdělena do tří kapitol. V první kapitole se protagonista a rodina vyrovnávají proměnou.
Ve druhé nastává zklidnění, nacházejí dočasný způsob, jak spolu žít. V poslední kapitole se pak ale
vrací motiv odcizení s mnohem větší silou. Smrt brouka je pak pro všechny vysvobozením. Děj je
chronologický. Vypravěč v er – formě, objektivní a není součástí příběhu. Dozvídáme se od něj
Gregorovy myšlenky a co se zrovna děje v bytě.

Jazyk
Jazyk je věcný, strohý a racionální. To ostře kontrastuje se snovostí výchozí situace.

Postavy
Gregor Samsa

Hlavní postava je nevýrazný úředník. Je svědomitý, ale také úzkostlivý a má nižší sebevědomí.

Otec

Je mužem činu, ztělesněním nerozvážné síly a prchlivosti.

Matka

Je starostlivá, zároveň však opatrná a nedůvěřivá a usilovně v sobě přemáhá odpor k broukovi, který
by měl být jejím synem.
Markétka

Snaží se bratru pomoci a pečuje o něj. Na konci se však přestává o Gregora starat a je první, která
prohlásí že by se ho měli zbavit.

Děj
Obchodní cestující, Gregor Samsa, se jednoho dne probudí přeměněn ve škůdce. Gregor však
nereaguje odpovídajícím způsobem, převtělení ho příliš netrápí. Po probuzení začne ihned myslet na
práci, jak přijede pozdě atd. Jeho největší starostí není to, že se proměnil v brouka, ale to že přijde
pozdě do práce. Do domu přichází prokurista, Gregorův nadřízený, kterého v myšlenkách odsuzuje a
nenávidí ho. Prokurista pak donutí Gregora, aby opustil pokoj. Gregor, tedy otevírá dveře a prokurista
s hrůzou utíká. Gregor se pak pokouší komunikovat, ale rodina mu bohužel nerozumí. Despotický
otec, jak ho již dobře známe z Kafkova díla, posléze zahání brouka zpátky do jeho pokoje. Jelikož byl
Gregor živitelem rodiny, musí si oba rodiče i mladá sestra najít práci. Gregor pro sestru Markétku,
jakožto nadanou houslistku, před proměnou schovával peníze a chtěl, aby šla na konzervatoř. Ta, je
jediná z rodiny, která ještě Gregora vnímá jako člověka. Stará se o něj a uklízí jeho pokoj a nosí mu
jeho oblíbené jídlo. Zjišťuje však, že mu již nechutná to, co dřív, a místo mléka má raději různé zbytky
a zapáchající odpadky. Jeho lidské vlastnosti se ztrácejí a začínají převládat ty hmyzí. Aby usnadnili
Gregorovu novou zálibu, lezení po stěnách, rozhodne se sestra s matkou, že mu začnou vyskládávat
pokoj a odstraňovat nábytek. V Gregorovi však zbývá ještě špetka lidskosti a snaží se vší silou alespoň
zachránit obrázek na stěně, tím že se na něj přichytí. To vyleká matku, která upadne do bezvědomí.
V tomto chaosu přichází domů z práce otec a snaží se opět zahnat Gregora, po kterém začne házet
jablka. Jedno z jablek ho trefí na hřbet, kde zůstane zaklíněno, a tím mu těžce zraní záda. Finanční
situaci rodiny je čím dál tím horší. Nyní musí poskytnout jeden z pokojů třem namyšleným pánům,
kterým ke všemu vaří. Ty jídlo vždy vyzkouší a když jim nechutná, dají jim jídlo zpátky a ony musí vařit
znovu. Jednoho dne, kdy sestra hraje nájemníkům na housle, si Gregor, přilákán hudbou, vyjde ven
z pokoje až do obýváku, kde se ukáže třem nájemníkům. TI jsou z něho zhnuseni a dávají výpověď.
V tenhle moment i Markétka, která byla jediná, která se o něj ještě starala, v něm přestává vidět
cokoli lidského. Přestává mu říkat on a na místo používá slova to. O Gregora už se příliš nikdo nestará.
Žije ve špíně a prachu, obklopen zbytečným nábytkem, který mu rodina uložila do pokoje. Jídlo je mu
noseno nehledě na jeho chutě a on tak většinou ani nic nesní. Gregor po několika dnech zemře na
hlad, vyčerpání a na následky rány jablkem. Na závěr povídky vidíme opět šťastnou rodinu, která si
vyjíždí na výlet tramvají za město a vybírá pro Markétku nápadníka. Gregorova smrt je pro rodinu
osvobozením.

Interpretace
Gregor Samsa se proviní tím, že přestává žít jako člověk, a je za to proměněn v brouka. Vše je
způsobeno, stejně jako v románu Proces, povoláním. Jeho zaměstnání – pokořující funkce
obchodníčka, je pro Samsu bezútěšná a zcela vyčerpávající. Tomuto povolání propadl a nemůže bez
něho žít – práce ho odcizuje sobě samému. To vidíme na začátku knihy, kde se bezprostředně po
proměně zaobírá pouze povoláním. Gregor nese těžceji nepřítomnost v práci než hrůzu proměny.

Motiv odcizení (existencialismus) je také jedním z motivů díla. Kafka toto, jakožto německy mluvící
žid v Praze musel pociťovat sám (součásti menšiny v menšině). Gregor Samsa se proměněním
v brouka odcizuje zbytku rodiny, a postupně také ztrácí svoje lidské vlastnosti.

Motiv despotického otce se zde, jako v jiných Kafkových dílech (např povídka Ortel) objevuje také.
Otec nenahlíží na proměněného Gregora jako na svého syna, ale zahání ho a ubližuje mu.
Dalším autobiografickým prvkem může být dobrý vztah Gregora s jeho sestrou Markétkou. Gregor ji
před proměnou schovával peníze bokem na konzervatoř a Markétka se o něj po proměně jako jediná
stará. Vztah Franze Kafky s jeho sestrou Otílií nám ho může hodně připomínat.

Kafkův vztah k práci je v povídce také promítán. Franz měl svoji práci poměrně rád, nicméně mu
bránila v psaní a tím pádem musel psát po večerech. Nahlížel na ni spíš jako na překážku.