SLOVANSKÉ GYMNÁZIUM OLOMOUC,

OLOMOUC, TŘ. JIŘÍHO Z PODĚBRAD 13

Seminární práce ze somatologie a genetiky

VITÁLNÍ KAPACITA PLIC

OLOMOUC 2022 MICHAELA CHRAPKOVÁ

7. A8
Prohlášení

Prohlašuji, že jsem seminární práci Vitální kapacita plic vypracovala samostatně a

použila jsem jen ty prameny, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury.

Dne: 27.1. 2022

Podpis studenta:
Poděkování

Ráda bych vyjádřila upřímné poděkování RNDr. Jolaně Svobodové za odborné vedení
a propůjčení spirometru. Také bych chtěla poděkovat všem zúčastněným.
ABSTRAKT

Tuto seminární práci tvoří dvě základní části, a to teoretická a praktická. V rámci
teoretické části obeznamuji čtenáře s anatomií dýchací soustavy člověka a se statickými plicními
objemy. Vysvětluji, z jakých plicních objemů se skládá vitální kapacita plic. U popisu anatomie
dýchací soustavy člověka se zaměřuji převážně na anatomii plic. V teoretické části práce také
vysvětluji princip dýchání a stručně popisuji historii spirometrie.

V praktické části popisuji metody a postup měření. Zabývám se sběrem a analýzou dat
mladých jedinců ve věku 16 až 19 let. Praktická část je doplněna o grafy, které ukazují závislost
vitální kapacity na výšce a na trénovanosti. Hodnoty jsem získala pomocí dotazníkového šetření
a vodního spirometru.

Cílem této práce je zjistit hodnoty vitálních kapacit subjektů a porovnat faktory, které je
ovlivňují. Klíčovými slovy jsou vitální kapacita (VC), spirometr a plíce (pulmones).

ABSTRACT

This seminar paper consists of two primary parts, theoretical and practical.
In the theoretical part, I familiarize the reader with the anatomy of the human respiratory system
and static lung volumes. I explain which lung volumes make the vital capacity of the lungs.
When describing the anatomy of the human respiratory system, I focus mainly on the anatomy
of the lungs. In the theoretical part, I explain the principle of breathing and I briefly describe
the history of spirometry.

In the practical part I describe the methods and process of measurement. I collect and
analyze the data of young individuals aged 16 to 19 years. The practical part is complemented
by graphs that show the dependence of vital capacity on height and physical training. I got the
values by using a questionnaire survey and a water spirometer.

The purpose of this work is to find out the values of the vital capacities of subjects and
compare the factors that affect them. The key words are vital capacity (VC), spirometer and
lungs (pulmones).
OBSAH

1. ÚVOD A CÍL PRÁCE.....................................................................................................6

2. TEORETICKÁ ČÁST.....................................................................................................7

2.1 Anatomie dýchací soustavy.......................................................................................7

2.1.1 Dutina nosní (cavum nasi)..................................................................................7

2.1.2 Hrtan (larynx)......................................................................................................7

2.1.3 Průdušnice (trachea) a průdušky (bronchi).........................................................7

2.1.4 Plíce (pulmones).................................................................................................8

2.2 Princip dýchání..........................................................................................................8

2.3 Statické plicní objemy................................................................................................9

2.4 Současný stav řešené problematiky.........................................................................10

3. PRAKTICKÁ ČÁST.....................................................................................................11

3.1 Materiál, metody a postup práce..............................................................................11

3.2 Výsledky měření vitální kapacity............................................................................12

3.2.1 Celkové výsledky..............................................................................................12

3.2.2 Výsledky měření u žen......................................................................................13

3.2.3 Výsledky měření u mužů..................................................................................16

3.3 Zhodnocení výsledků měření...................................................................................19

4. ZÁVĚR..........................................................................................................................20

5. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A ZDROJŮ.......................................................21

6. SEZNAM PŘÍLOH........................................................................................................22
1. ÚVOD A CÍL PRÁCE

Téma „Vitální kapacita plic“ jsem si vybrala, protože si myslím, že je v posledních letech
vzhledem ke covidové situaci velmi aktuální. Po prodělání této nemoci se mnoha lidem snížila
kapacita plic. Dalším důvodem volby tématu byl můj zájem o zdravý životní styl, souvislost
vitální kapacity plic s výkony sportovců je všeobecně známá. Lidé s vyšší kapacitou plic obecně
dosahují lepších výsledků nejen při sportovních aktivitách, ale i při zpěvu či hraní na dechové
nástroje. Já sama jsem již od útlého věku trpěla na různá respirační onemocnění, proto se mi
často u sportovních výkonů stávalo, že mi „došel dech“.

Vzhledem k mladému věku subjektů předpokládám vyšší VC, než je průměr (3,5 litrů
u žen, 5 litrů u mužů). Ovšem dalším kritériem by mohlo být období sběru dat, měření proběhlo
na podzim a na začátku zimy, kdy je vyšší výskyt respiračních chorob. Základním předmětem
seminární práce je hypotéza, že fyzická aktivita a výška subjektů přímo ovlivňuje hodnotu vitální
kapacity. Předpokládám také, že muži budou dosahovat větších hodnot vitálních kapacit než
ženy. Zásadní otázkou je, který faktor bude působit na hodnotu vitální kapacity nejvíce. Cílem
práce je zjištění, vyhodnocení a porovnání vitálních kapacit plic subjektů.

6
2. TEORETICKÁ ČÁST

2.1 Anatomie dýchací soustavy

Dýchací soustavu člověka můžeme rozdělit na horní a dolní cesty dýchací. Do horních
dýchacích cest řadíme dutinu nosní a nosohltan. Do dolních cest patří hrtan, průdušnice,
průdušky a plíce. (viz příloha č. 1)

2.1.1 Dutina nosní (cavum nasi)

Dutina nosní se nachází za zevním nosem. Slouží k filtraci a ohřevu vzduchu. Vzduch
pomáhá filtrovat řasinkový epitel, kterým je kryta sliznice dutiny, a hlenové žlázy. K ohřevu
vzduchu dochází díky husté síti žil. Přepážka nosní (septum nasi) rozděluje nosní dutinu na 2
části. Na bocích se nachází 3 nosní skořepy (conchae nasales). Vedlejší dutiny nosní (sinus
paranasales) jsou úzkým vývodem napojeny na dutinu nosní. Dutina nosní přechází choany
do nosohltanu.

2.1.2 Hrtan (larynx)

Hrtan je asi 5cm trubice ležící mezi hltanem a průdušnicí, v úrovni čtvrtého až šestého
krčního obratle. Pohybuje se při polknutí, kašli a fonaci. Nachází se zde hlasivkové řasy,
umožňuje tedy tvorbu zvuku. Je zavěšen na jazylce (os hyoideum). Hrtan je tvořen pohyblivě
spojenými chrupavkami (štítná, prstencová, 2 hlasivkové a chrupavka příklopky hrtanové).
Hrtanová příklopka (epiglotis) uzavírá vstup hrtanu při polykání.

2.1.3 Průdušnice (trachea) a průdušky (bronchi)

Průdušnice je trubice z 16 až 20 podkovových chrupavek. Je zespodu připojena vazivem

na chrupavku prstencovou. Sliznice průdušnice je z řasinkového epitelu a slizničních žláz.
V oblasti 4. a 5. hrudního obratle se průdušnice laterálně rozdělí (bifurcatio tracheae) na levou
a pravou průdušku. Místo rozvětvení se nazývá poloměsíčitá hrana (carina tracheae). Hlavní

7
průdušky (b. principales) po krátkém úseku vstupují do plic, tam se dělí na lalokové průdušky
(b. lobales), segmentové průdušky (b. segmentales), poté na průdušinky (bronchioli).

2.1.4 Plíce (pulmones)

Plíce jsou párový houbovitý orgán kuželovitého tvaru. Zajišťují absorpci kyslíku
do krevního oběhu. Nachází se v hrudní dutině, odděluje je mezihrudí (mediastinum). Levá plíce
je menší kvůli vychýlení srdce k levé straně. Tvoří ji dva laloky (lobus superior sin., l. inferior
sin.). Pravou plíci tvoří tři laloky (l. superior dx., l. medius, l. inferior dx.). Na povrchu plic se
nachází vazivová poplicnice (pleura pulmonalis) a pohrudnice (pleura parietalis). Pohrudniční
štěrbina tiskne obě blány k sobě podtlakem a je vyplněná vazkou tekutinou.

Na vnitřní straně plic se nachází plicní branka (hilum pulmonis), kterou do plic vstupují
průdušky, krevní cévy a nervy. Průdušinky jsou zakončeny v plicních sklípcích (alveoli
pulmonis), které jsou základní jednotkou plic. Sklípky jsou tvořeny jednovrstevným epitelem. Na
povrchu sklípku je hustá síť vlásečnic, které zajišťují výměnu plynů přes alveolokapilární
membránu. Kyslík se do krve vstřebává tepennými vlásečnicemi, váže se na hemoglobin. Oxid
uhličitý je odváděn díky žilním vlásečnicím. Plíce mají dva krevní oběhy; výživný a funkční
krevní oběh, který zajišťuje výměnu plynů.

2.2 Princip dýchání

Hlavními dýchacími svaly jsou bránice (diaphragma), zevní mezižeberní svaly (mm.
intercostales externi) a vnitřní mezižeberní svaly (mm. i. interni). Při vdechu (inspirium) se
hrudník zvětšuje stahem zevních mezižeberních svalů a vyklenutím bránice do dutiny břišní.
Vzduch je do plic táhnut podtlakem v pohrudniční štěrbině. Poté tyto svaly ochabnou a začne
docházet k výdechu (expirium). Výdech dokončí vnitřní mezižeberní svaly.

Chemoreceptory v krkavici a v aortě zjišťují koncentraci CO2 a O2 v krvi. Tuto informaci

zpracuje nervové centrum v prodloužené míše. Následně se uzpůsobí frekvence dýchání. Počet
klidových vdechů za minutu je přibližně 16.

8
 Rozlišujeme vnější a vnitřní respiraci. Vnější respirací označujeme výměnu CO 2 a O2
mezi vzduchem a krví. U vnitřní respirace dochází k výměně plynů mezi krví a tkáněmi.

2.3 Statické plicní objemy

Dechový objem (VT/TV) je rozdíl mezí klidovým nádechem a výdechem (přibližně

500 ml). Inspirační rezervní objem (IRV) je maximální množství vzduchu, které lze vdechnout
po skončení klidového nádechu. Exspirační rezervní objem (ERV) je maximální množství
vzduchu, které lze vydechnout po skončení klidového výdechu. Reziduální objem (RV) zůstává
v plicích stále, i po maximálním výdechu. Zvyšuje se s věkem. Velikost jednotlivých objemů
záleží na pohlaví, výšce, hmotnosti, věku a zdravotním stavu.

Slučováním těchto objemů vznikají plicní kapacity. Inspirační kapacita (IC) je maximální
objem, který lze vdechnout po klidovém nádechu. Funkční reziduální kapacita (FRC) je objem,
který zůstává v plicích po klidovém výdechu. Vitální kapacita (VC) je maximální množství
vzduchu, které vydechneme po maximálním nádechu. Je součtem inspiračního rezervního
objemu, dechového objemu a exspiračního rezervního objemu (VC = IRV + TV + ERV).
Celkovou plicní kapacitu (TLC) tvoří vitální kapacita a reziduální objem.

Obrázek 1: Plicní objemy (Vihsadas)

9
2.4 Současný stav řešené problematiky

První vodní spirometr, který se již podobal novodobým spirometrům, vynalezl chirurg
John Hutchinson v roce 1846. (viz příloha č. 2) Tento přístroj již uměl měřit vitální kapacitu plic.
Skládal se z převráceného zvonu ponořeného do vody. Hutschinson provedl více než 4000
měření. Zavedl termíny spirometr a vitální kapacita. Pomocí naměřených výsledků předpovídal
předčasná úmrtí. Prohlašoval, že vitální kapacita souvisí s výškou měřených subjektů, ale nijak
nesouvisí s jejich hmotností. V roce 1854 toto tvrzení vyvrátil M. A. Wintrich. Zjistil, že vitální
kapacitu ovlivňuje výška, váha a věk osob. V roce 1866 H. H. Salter dodal ke spirometru
kymograf k zaznamenávání času u měření.

Ve 30. letech 20. století A. F. Cournand a D. W. Richards rozdělili respirační onemocnění

na problémy s obstrukcí a s restrikcí ventilace. Tento klasifikační systém se používá dodnes.

V 70. letech 20. století se postupně začalo přecházet z vodních objemových spirometrů
na elektrické systémy. Nejdříve byly spirometry zcela analogové, postupně se ale digitalizovaly.

10
3. PRAKTICKÁ ČÁST

3.1 Materiál, metody a postup práce

V praktické části seminární práce jsem se zaměřila na výsledky měření vitální kapacity
plic u 50 jedinců. Zkoumanými subjekty byli mladí lidé ve věku 16 až 19 let. Základní faktory
ovlivňující vitální kapacitu plic jsou věk, výška, váha, pohlaví, rasa, trénovanost, povrch těla
a prodělání respiračních onemocnění v nedávné minulosti. U každého jedince jsem zjišťovala
pohlaví, výšku a počet fyzické aktivity za jeden týden pomocí dotazníkového šetření. Zpěv a
hraní na dechové nástroje jsem v dotazníku zahrnula k fyzické aktivitě, protože jsou to také
činnosti ovlivňující vitální kapacitu. Věk a rasu jsem zanedbala z důvodu malého rozpětí a
jednotvárnosti výsledků. Váhu, povrch těla a prodělání respiračních onemocnění jsem opomněla
kvůli větší atraktivnosti dotazníku.

Vitální kapacitu jsem u subjektů zjišťovala pomocí jednoduchého vodního spirometru

značky Prema. (viz příloha č. 3) Tento spirometr se podobá Hutchinsonovu spirometru. Skládá se
ze dvou válcových nádob. Větší nádoba je naplněna vodou, menší pohyblivá nádoba je do vody
ponořena. Systém jsem uzavřela páčkou ve spodní části spirometru. Jedinci po maximálním
nádechu vydechli do trubice, která ústila ve spodní části spirometru. Tok vydechovaného vzduch
postupně zvedal menší nádobu. Objem vitální kapacity jsem zjistila pomocí výšky zdvihu
na stupnici, která se nachází na vnější straně menší nádoby (viz příloha č. 4). Vždy jsem zapsala
vyšší hodnotu ze dvou provedených měření. Měření u subjektů probíhalo v sedě. Změřit vitální
kapacitu jednoho jedince trvalo průměrně 4 minuty. Po skončení měření jsem systém opět
otevřela pomocí páčky.

11
3.2 Výsledky měření vitální kapacity

3.2.1 Celkové výsledky

Měření se zúčastnilo 50 jedinců (viz příloha č. 5), z toho bylo 24 žen a 26 mužů. Snažila
jsem se o vyrovnaný poměr pohlaví (48 % žen a 52 % mužů). Výška subjektů se pohybuje
od 152 cm do 196 cm. Průměrná výška je 173,53 cm. Nejmenší naměřená hodnota vitální
kapacity byla 2200 ml, nejvyšší naměřená hodnota byla 5600 ml. Průměrná hodnota vitální
kapacity je 3822 ml.

18%

36%

0
1-2
3+

46%

Graf 1: Počet fyzické aktivity jedinců za týden

Většina jedinců trénuje jednou nebo dvakrát za týden. Nejspíše kvůli povinné tělesné
výchově na školách. Pouze 18 % subjektů se neúčastní žádné fyzické aktivity, zpěvu nebo hry
na dechový hudební nástroj. Zhruba třetina účastníků běžně trénuje 3krát a více během 1 týdne.

12
3.2.2 Výsledky měření u žen

Většina žen trénuje jednou nebo dvakrát do týdne. Jejich výška se pohybuje od 152 cm
do 180 cm. Průměrná výška zúčastněných žen je 166,35 cm. Průměrná výška žen v ČR je 168
cm (Social Science Quarterly, 2010). Nejmenší naměřená vitální kapacita byla 2200 ml, největší
4000 ml. Průměr získaných hodnot VC je 3087,5 ml.

běžný počet
vitální kapacita
výška (cm) fyzické aktivity
(ml)
za jeden týden
2200 152 1 až 2
2300 157 0
2400 162 0
2600 155 0
2700 168 0
2800 160 1 až 2
2900 166 1 až 2
2900 165 1 až 2
3000 164 1 až 2
3000 157 3+
3000 164 1 až 2
3100 169 3+
3100 175 3+
3100 155 3+
3100 171 3+
3300 172 1 až 2
3300 168 1 až 2
3400 169 1 až 2
3500 168,5 1 až 2
3500 174 3+
3600 173 3+
3600 170 3+
3700 180 1 až 2
4000 178 3+
Tabulka 1: Naměřené hodnoty vitální kapacity žen

13
 4250

4000

3750

3500

3250

3000

2750

2500

2250

2000

1750
150 155 160 165 170 175 180 185

Graf 2: Závislost vitální kapacity na výšce žen

Sestavila jsem graf ukazující závislost vitální kapacity na výšce žen, pro lepší přehlednost
jsem ho doplnila o exponenciální spojnici trendu. Hodnoty VC jsou uvedeny na ose y
v mililitrech, hodnoty výšek žen jsou uvedeny na ose x v centimetrech. Z grafu jsem díky
rostoucí spojnici trendu zjistila, že s rostoucí výškou žen se poměrně výrazně zvyšuje také
hodnota jejich VC.

Nejnižší naměřenou vitální kapacitu má žena měřící 152 cm (nejnižší žena). Nejvyšší
naměřenou VC má žena s výškou 178 cm (druhá nejvyšší žena).

14
 4500

4000

3500

3000

2500

2000

1500
0 1 2 3

Graf 3: Závislost vitální kapacity na trénovanosti žen

Sestrojila jsem graf závislosti vitální kapacity žen na množství fyzické aktivity za týden.
Hodnoty VC jsou uvedeny v mililitrech. Trénovanost byla rozdělena do 3 kategorií; ani jednou
za 1 týden, jednou až dvakrát za 1 týden, 3krát a více za 1 týden. Graf je doplněný o
exponenciální spojnici trendu. S mírou trénovanosti žen roste velikost hodnoty jejich VC. Růst
spojnice není však tak výrazný jako u grafu závislosti VC na výšce žen.

Nejnižší hodnotu VC jsem naměřila ženě, která trénuje 1 až dvakrát za týden. Přičemž
tato žena má nejmenší výšku. Kombinace těchto dvou faktorů způsobila nejnižší naměřenou
hodnotu VC. Nejvyšší hodnotu VC má žena, která za týden trénuje 3krát a více.

15
3.2.3 Výsledky měření u mužů

Většina mužů trénuje jednou až dvakrát do týdne. Nejmenší výška je 163 cm, největší
výška je 196 cm. Průměrná hodnota výšek účastníků je 180,15 cm. Průměrná výška mužů v ČR
je 180 cm (Social Science Quarterly, 2010). U mužů jsem naměřila nejméně 3200 ml a nejvíce
5600 ml. Průměr vitálních kapacit mužů je 4500 ml.

běžný počet
vitální kapacita
výška (cm) fyzické aktivity za
(ml)
jeden týden
3200 178 1 až 2
3200 176 0
3300 177 0
3900 178 0
3900 186 1 až 2
3900 179 0
4100 182 3+
4100 178 1 až 2
4300 182 1 až 2
4300 182 1 až 2
4500 185 1 až 2
4500 186 1 až 2
4500 163 3+
4700 178 3+
4800 173 3+
4900 196 1 až 2
4900 186 1 až 2
4900 189 1 až 2
5000 180 3+
5000 175 1 až 2
5100 184 3+
5400 176 3+
5400 180 1 až 2
5600 177 3+
5000 187 0
4600 171 3+
Tabulka 2: Naměřené hodnoty vitální kapacity mužů

16
 6000

5500

5000

4500

4000

3500

3000

2500
160 165 170 175 180 185 190 195 200

Graf 4: Závislost vitální kapacity na výšce mužů

Z dat z tabulky jsem zhotovila graf závislosti vitální kapacity na výšce mužů. Hodnoty
VC jsou uvedeny na ose y v mililitrech, výšky mužů jsou uvedeny na ose x v centimetrech. Graf
je opět doplněn o exponenciální spojnici trendu, která mírně roste. S rostoucí hodnotou výšky
jedince se tedy mírně zvyšovala i hodnota VC.

Nejnižší hodnotu VC jsem naměřila u 2 subjektů. Oba jedinci mají mírně podprůměrnou
výšku (176 cm a 178 cm). Hodnotu VC by mohly snižovat i např. nedávno prodělané choroby
respiračního systému. Nejvyšší hodnota VC byla zjištěna u jedince s výškou 177 cm. Tento
jedinec má také lehce podprůměrnou výšku.

17
 6000

5500

5000

4500

4000

3500

3000

2500
0 1 2 3

Graf 5: Závislost vitální kapacity na trénovanosti mužů

Sestavila jsem graf závislosti vitální kapacity (v ml) na trénovanosti mužů. Exponenciální
spojnice trendu roste. Z toho vyplývá, že hodnota VC roste s mírou trénovanosti jedinců.

Nejnižší hodnota VC byla naměřena u muže, který má nulovou fyzickou aktivitu za týden
a u muže, který trénuje jednou až dvakrát do týdne. Přičemž oba tyto subjekty mají mírně
podprůměrnou výšku (176 cm a 178 cm). Nejvyšší hodnotu VC jsem změřila jedinci, který
trénuje 3krát a více za týden. Tento subjekt se intenzivně a pravidelně věnuje zpěvu, proto
dosáhnul i přes mírně podprůměrnou výšku (177 cm) nejvyšší hodnoty VC.

18
3.3 Zhodnocení výsledků měření

Zúčastnění muži měli zpravidla vyšší vitální kapacitu plic než ženy. Průměry naměřených
vitálních kapacit nepřesáhly obecné průměrné hodnoty (3,5 l u žen a 5 l u mužů). U obou pohlaví
byly hodnoty sníženy přibližně o 500 ml. Průměrný rozdíl mezi naměřenými vitálními
kapacitami žen a VC mužů byl zhruba 1,5 l. Pro přesnější hodnoty by bylo třeba měření
zopakovat na větším počtu jedinců.

U mužů vitální kapacitu nejvíce ovlivňovalo obvyklé množství fyzické aktivity za týden.
Výškový faktor nehrál ve změně hodnoty VC mužů velkou roli. Subjekty s podobnou výškou
(176 cm, 177 cm a 178 cm) dosáhly zcela opačných výsledků.

Naopak výška žen velmi ovlivňovala jejich VC. Výškový faktor měl větší vliv na VC žen
než množství jejich fyzické aktivity za týden. Trénovanost žen však také působila na hodnotu
VC. Hodnoty výšky, trénovanosti a vitální kapacity žen si jsou přímo úměrné.

19
4. ZÁVĚR

Při zpracovávání seminární práce jsem se dozvěděla mnoho nových poznatků o funkcích
respiračním systému, plicních objemech a spirometrii.

V teoretické části práce jsem popsala anatomii dýchací soustavy člověka. Zaměřila jsem
se na funkce a stavbu nosní dutiny, hrtanu, průdušnice, průdušek a zejména plic. Dále jsem
popsala princip a mechaniku dýchání, které je pro měření vitální kapacity plic klíčové. Na závěr
jsem definovala jednotlivé statické plicní objemy a plicní kapacity z nich složené.

V praktické části jsem se věnovala sběru a následném rozboru 50 naměřených hodnot.

Výšky získané z dotazníku se téměř shodovaly s průměrnými výškami mužů a žen v ČR. Má
hypotéza, že vitální kapacity účastníků budou dosahovat větších hodnot, než jsou obecné
průměrné, hodnoty byla vyvrácena. Naměřené hodnoty vitálních kapacit byly u žen nižší než 3,5
l a u mužů nižší než 5 l. To by mohlo mít za následek mnoho faktorů. Někteří jedinci mohou být
stále ve vývinu a dosáhnou vyšší vitální kapacity plic až za několik let. Dále je možné, že
hodnotu VC ovlivnilo roční období, kdy měření proběhlo. Rozhraní mezi podzimem a zimou je
doba často vyskytujících se respiračních chorob. Výrazně větším faktorem ovlivňující vitální
kapacitu mužů bylo množství jejich fyzické aktivity, u žen byly oba faktory vyrovnané.
Domnívám se, že k tomuto výsledku vedla větší soutěživost mužů.

Tato seminární práce by mohla sloužit k dodání novodobých statistik vitálních kapacit
mužů a žen v ČR. Bylo by však potřeba uskutečnit měření na značně větším vzorku subjektů.

20
5. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A ZDROJŮ
1. CHLUMSKÝ, Jan. Plicní funkce pro klinickou praxi. Praha: Maxdorf, c2014. Jessenius. ISBN
978-80-7345-392-3.
2. JELÍNEK, Jan a Vladimír ZICHÁČEK. Biologie pro gymnázia: (teoretická a praktická část). 9.
vyd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2007. ISBN 978-80-7182-213-4.
3. KANDUS, Jiří. Stručný průvodce lékaře po plicních funkcích. Vyd. 2. nezměn. Brno: Institut pro
další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, 2001. ISBN 80-7013-325-2
4. Plíce. Wikiskripta [online]. [cit. 2021-10-3]. Dostupné z: https://www.wikiskripta.eu/w/Pl
%C3%ADce
5. Plicní objemy. Wikiskripta [online]. [cit. 2021-10-6]. Dostupné z:
https://www.wikiskripta.eu/w/Plicn%C3%AD_objemy
6. Spirometrie. Wikiskripta [online]. [cit. 2021-10-3]. Dostupné z:
https://www.wikiskripta.eu/w/Spirometrie
7. Spirometrie, plicní objemy. Wikiskripta [online]. [cit. 2021-10-3]. Dostupné z:
https://www.wikiskripta.eu/w/Spirometrie,_plicn%C3%AD_objemy
8. Spirometrie – základní vyšetření funkce plic. Vnitřní lékařství [online]. prim. MUDr. Jana
Kociánová, 2017 [cit. 2021-10-3]. Dostupné z:
https://casopisvnitrnilekarstvi.cz/pdfs/vnl/2017/11/18.pdf
9. Spirometer. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia
Foundation, 2021 [cit. 2022-02-04]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Spirometer
10. RISE OF THE ELECTRONIC SPIROMETER. PFT forum [online]. 2018 [cit. 2022-02-04].
Dostupné z: https://www.pftforum.com/history/gallery/rise-of-the-electronic-spirometer/
11. Exploring the 175-year history of spirometry and the vital lessons it can teach us today. ERS
publications [online]. 2021 [cit. 2022-02-04]. Dostupné z:
https://err.ersjournals.com/content/30/162/210081

21
6. SEZNAM PŘÍLOH

Příloha č. 1: Dýchací soustava

Příloha č. 2: Hutchinsonův spirometr

Příloha č. 3: Spirometr použitý při měření

Příloha č. 4: Stupnice spirometru

Příloha č. 5: Výsledky měření

22
Příloha č. 1: Dýchací soustava

Soubor:Dýchací soustava.jpg – Wikisofia

Příloha č. 2: Hutchinsonův spirometr

https://www.embs.org/pulse/articles/spirometry-a-historical-gallery/
Příloha č. 3: Spirometr použitý při měření
Příloha č. 4: Stupnice spirometru
Příloha č. 5: Výsledky měření

běžný počet
vitální kapacita
číslo subjektu pohlaví výška (cm) fyzické aktivity za
(ml)
jeden týden
1 3100 žena 169 3+
2 3600 žena 173 3+
3 5000 muž 187 0
4 3100 žena 175 3+
5 4500 muž 185 1-2
6 4500 muž 186 1-2
7 4900 muž 196 1-2
8 4900 muž 186 1-2
9 3500 žena 168,5 1-2
10 4700 muž 178 3+
11 5000 muž 180 3+
12 4600 muž 171 3+
13 5000 muž 175 1-2
14 5400 muž 176 3+
15 5600 muž 177 3+
16 4500 muž 163 3+
17 4100 muž 182 3+
18 3200 muž 178 1-2
19 3600 žena 170 3+
20 5400 muž 180 1-2
21 3000 žena 164 1-2
22 2800 žena 160 1-2
23 2400 žena 162 0
24 3000 žena 157 3+
25 3100 žena 155 3+
26 2600 žena 155 0
27 3100 žena 171 3+
28 2300 žena 157 0
29 2900 žena 166 1-2
30 3900 muž 178 0
31 3000 žena 164 1-2
32 2700 žena 168 0
33 3900 muž 186 1-2
34 3500 žena 174 3+
35 3200 muž 176 0
36 4100 muž 178 1-2
37 3300 žena 172 1-2
38 2900 žena 165 1-2
39 4800 muž 173 3+
40 4900 muž 189 1-2
41 2200 žena 152 1-2
42 4000 žena 178 3+
43 4300 muž 182 1-2
44 3300 muž 177 0
45 3300 žena 168 1-2
46 3700 žena 180 1-2
47 3400 žena 169 1-2
48 4300 muž 182 1-2
49 3900 muž 179 0
50 5100 muž 184 3+