Příloha 1: Doslovné přepisy rozhovorů.

1. rozhovor: ANDREA

RR-pro mě je jakoby důležitá spíš, jakoby nepřemejšla jsem nad tou tělesnéu stránkou věci, i když určitě to tam je, ale
spíš, když jsem jakoby skončila v týkomunitě, tak pro ěm bylo dlležitý najít nějakej smysl. Taky jasem teda dělala sport,
i tím že jsem krevní skupina nula, tak mám hodně energie, kterou potřebuju někde vybít, prostě mám zkušenost, že když
jsem nemocná a nehejbu se, tak jsem pak protivná k nesnesení,takže já jsem hledala něco k vybití, ale zároveň i na tý
mentál í úrovni.takže je vlastně pravda, že vlastně i na tý tělesný úrovni, ale bylo to spíč z toho pohledu vybití něčeho..
00:01:24-9
VV- hmm, vybití... 00:01:24-9
RR . energie prostě, vybití energie. 00:01:33-4
VV- hmm... na začátku jsi říkala, že počítáš s tím,ž e po tomhle rozhovou budeš mít chutě.. 00:01:42-5
R- hhmmm, chutě...záleží, jak vnímáš chutě, že jo.. 00:01:46-8
V-jak je vnímáš ty? 00:01:46-8
R -chutě vnímám dlouho jako myšlenku na drogu. když víc myslím na drogy, tak to jsou nějaký chutě a už to mám
jakoby takový..jako s klientama když pracuju, tak to jako nenazývám chutě, tak chci po nich aby mi říkali konkrétně co
to znamená a z čeho to bylo..jak se to projevuje, prostě přímo. hmm já už pracuju jakoby se sebou tak, že je pro mě
chuť, když na to častějc myslím, už jsem si zvykla na to, že když prostě dva roky pracuju s drogově závislejma, tak na
to častějc myslím a že když vypracovávám seminárky, kkde píšu o drogách, tak na to taky trochu myslím...
hhmm..myslím to tak, jako chutě v tom smyslu, že jsem víc u svojí dorogový minulosti, která ve mně furt jako
nevyvolává nějaký extra příjemný pocity, ..ale ..mámto zpracováný...mám to tak, že prostě i k tomu přistupuju tak, že
když prostě vím, že teď to budu mít jkaoby těžší, teď budu víc myslet na svoji drogovou minulost, jo... a to nazývám
jakoby chutě. Už to nemám..... hmm..to jsem zrovna včera říkala manželovi, že za těch posledních asi šest let jsem
měla tak dvakrát fakt chuť si dát, jakoby..jakože jsem měla kousíček od toho, že jsem viděla na sobě, že to není skrytá
chuť, jakože myslím na drogy a za tím se něco skrývá, ale že fakt jakojsem chtěla cejtit ten požittek z tý drogy..to
nazývám jakoby pravou chutí... 00:03:20-9
V- jak to vypadalo 00:03:20-5
,R- no..že jsem si obnovila ten dobrej zážitek na tý droze a ten jsem měla chu´t v tu chvíli zopakovat, -...že jsem si
uvědomila, že to dobrý, co na tý droze bylo, kvůli čemu jsem ji brala, tak že vlastně mi chutnalo. 00:03:53-9
V- jak jsi tělesně prožívala svoje braní drog? 00:04:19-9
R-tak určitě nejsilnější heroin, žejo, protože byl mojí prioritní drogou, mojí hlavní drogou a tělleesný prožitky...se do
toho musím vrátit, takže...pravděpodobně budu velice rozchuťovaná...protože abych ti o vůbec mohla jako popsat...
00:05:00-0
V-hmm, jasně.¨ 00:05:00-0
R.- tak jak jsem říkala na začátku, jako svědění po celým těle , takový jako příjemný svědění, nevím nakolik příjemný
jako v tom, že je to spojený s tím, co ta droga způsobuje, ale jako bylo to příjemný, bylo příjemný se škrábat a aji jsme
měli nějaký přezdívky pro to škrábání, už si to nepamatuju přesně..třeba pod nosem, to bylo myslím nějakou dobu fakt
jako i spouštěcí, že jsem si otřela nos , nebo něco takovýho..takže to jako znamenalo, že ta dorga je dobrá takhle...pro
mě tteda aspoň..¨..hmmm..tělesný prožitky....myslím že možná bylo i jakoby nějaý brnění..ale to možná bylo spíš na
tom pervitinu... 00:06:01-8
V- na tom pervitinu to vypadalo jak? 00:06:01-8
R-jako tělesně? no tak ten nástup, po nitrožilní aplikaci..tak to jako příjemně brní hlava,..někdy to může být až
nepříjemný, když jseem si dávala víc...tak jakoby ztěžklý bylo to tělo,, si taky pamatuju..těžkaři, se taky říkalo, si
pamatuju... 00:06:29-8
¨V-těžkaři?? 00:06:29-8
R- no, těžkaři, ti co brali pervitin..ti co byli na tom,..tak před těma deseti rokama...ale to možná bylo jenom v tý naší
partě.. takový nějak jakoby těžký ,těžší to tělo bylo...to bylo hodně silný nějaou tu dobu, to nevím kolik, rádoby pár
minut, a apak to přešlo a rozlilo se to do toho těla, a už byla jenom ta energie.... u toho heroinu ještě jakoby
tělesný...hmm nic moc nebolelo, na těle nic nebolelo, ani co normálně bolelo, hlavně teda tam o bylo spojený s tím, žes
měl ty abs´táky, žejo..takže tam to že tě celý tělo bolelo svaly prostě, břicho, křeče, chuť nazvracení, slzení vočí, a pak
se to celý přelilo do toho je mi dobře, prostě. ne jako normálně, ale jemi abnormálně dobře. takže o to intnzivnější to
bylo na tý fyzický úrovni.... 00:07:50-5
(téma....zvracení na heroinu....) 00:09:26-5
V- ještě něco tě k tomuhle tématu napadá,? 00:09:51-5
R- já nevím, ten heroin se mi vybavuje, když jsem si dala poprvý a pak jsem seěla v tom pokojíku s mámou a
usínala..jo, usínání, to je ještě takový..takovej jako příjemnej spánek, i když nevím, nakolik je to na fyzický úrovni, jako
na těle, ale prostě jakoby příjemný snění, že se jako prolínaly obrazy, úplně jakoby ned§ležitý..takovvý jako napůl
snění, telefon tam byl třeba, takovej ten starej..nebyla jsem schopná udržet oči, furt jsem usínala ,padala do toho jakoby
polospánku.... 00:10:42-1
(přinesli nám čaj) 00:11:12-6
V-tak mě k tomuto období napadá, jak jsi tehdy vnímala svoje tělo? 00:12:07-1
R-jako komplexně nějak? 00:12:18-4
V-no, jak ses viděla, jaks na sebe koukala 00:12:18-4
R-ja jsem nikdy neměla problémy s ttím, že by se mi nelíbilo moje tělo, já jsem byla ve čtrnácti byla docela
hubená,jako ne nějak extrémně, ale nikdy jsem si prostě nestežovala na svoje tělo,neměla jsem s tím problémy, jakože
bulimie a takový věci jsem třeba nechápala hodně...nebo to, že někdo bere kvůli tomu aby byl hubenej..jako na těch
drogách pak už jsem měla asi nějakejch čtyřicetčtyři, ted mám šedesát teda, (nesrozumitelné) mi řek, že mám teda
velkej zadek, alee manželovi se to líbí,takže to je v pohodě, takže tady s ím jsem nikdy problémy neměla.. 00:13:06-0
V-uvědomuješ si nějakej rozdíl, v tom, jak si sebe vnímala tenkrát a třeba dnes 00:13:06-0
,R- hmm.je fakt, že se mi jako líbilo, když jsem byla tak jako úplně hubená, jak jako vystupujou ty kosti a tak to se mi
jako líbilo,ale to už jsem jako byla na tom heráku a to už jsem jako hodně zhubla ,no..alet o tak jediný, jako že bych
měla komplexy, to ne..to se jako zas líbilo bejvalýmo, to tělo, čtyřicet kilo a tak.. 00:13:41-2
....další drogy.... 00:15:57-8
...časová osa..... 00:16:33-6
ve čtrncti to byl alkohol, to jako v tý větší míře, jakože denně,..marihuana,....pak teda tripy, jakože lsd, těch bylo pár,
spíš jako na párty, a pervitin....v šestnácti to byl už teda heroin,...do dvaceti....a tam bylo období asi...měsíce, když byla
válka, tok na dvojčata..tak nebyl heroin v celý republice, tak jsem brala pervitin..to byllo vlastně ve dvaceti, pár měsíců
před tím, než jsem se začla léčit..jo jinak ty léčby, takový ty tříměsíční ,..ty byly od osmnácti.....bylo jich
dohromady...od osmnáxti jsm se líčila do devatenácti, a pak až ve dvaceti komunita..to se doře počítá....od osmnácti de
odevatenácti, tak byla třikrát pl na tři mšsíce, s tím, že jsem tam většinou brala, jako sebou jsem měla herák, a na
výjezdech jsem si dávala...no a pak tam bylo asi dvakrát, ne třikrát..to jsem tam byla měsíc..a to mě vždykcy vyhodili
kvli vztahu, nikdy nezjistili, že jsem brala..jakože jsem si dycky senala nějak moč, i když ji chtěli vícekrtá....no, celej
ten rok jsem byla v léčbě, mezuizitím tak měsíc doma,, to jsem začla inetenzivně brát, apak zase tiři měsíce tam a
tak..no a pak teda ve dvaceti to už je ta komunita ...pak jsem se na to na celej rok jakoby vykašlala... 00:20:08-2
V- jaaký to bylo v é úspěšné léčbě? 00:20:08-1
-R-no, tak detox vynechám, ten je jasnej..(smích)..v pl jssm potom ai ještě dva měsíce nespala, jako jsem usínala asi ve
dvě ráno, myslím jakoby že to bylo ještě dost psychický, že jsem jako mělla večer chutě, akový ty skrytý, že jsem hodně
myslela na ty drogy, -....já mám za to, že jsem si to potřebovala nějak jako prožít, že se mi vždycky vynořila nějaká
jakooby myšlenka, kterou jsem potřebovala zpracovat, a vždycky jsem tu myšlenku posloupně jela až do tý doby, než
jsem se dostala do tý léčebny, a tohle jsem to dělala každej den, každou noc,..a pak až jsem teprve mohla usnout, nešlo
jakoby vůbec ty myšlenky opustit nějak, akže j sem to celý projela ten život až vlastně do tý doby, než jsem nastoupila
do léčebny,.... 00:22:19-0
jinak v tom pl jsem přibrala dvacet kilo za dva měsíce....na těch šedesát...třikrát denně jídlo, což byl docela nezvyk..j
sem šla na snídani, tam jsem si dalal tři čtyři chleby....pak jsme tam dostávali jakože svačinky, chlwba v okýnku, tak ten
jsem si šla namazat ještě sádlem....jeedla jsem ho do tý doby, než byl oběd, pak byl oběd ...těch šest knedlíků k tmu,..já
jsem byla fakt stršně hladová,.to tělo to nějak potřebovalo... 00:23:05-1
V- tos tam tak v té léčebně měla jen ty, nebo i někdo jine? 00:23:08-0
 ¨R-...nevím..to sádlo, to jsem byla jediná (smích)...ale tak já jsem jako neměla ani prachy, že jo..ostatní si třeba
kupovali sušenky, že jo, já jsem vždycky neměla vůbc nic, takže já akorát..třeba s medem jsme tam měli housky nebo
tak..ale fakt jako hlad jsem měla,jo...jakože jsem si dycky dávala..a ostaní jako nevím..ale asi taky jako jedli víc...ale
sádlo jsem sežrala dycky jenom já no..ještě jsem se ptala jestli někdo nechce, většinou nechtěli )smích)...jsem tam jedla
stejně jkao chlapi.. 00:23:56-7

takže to na tý fyzický, no, že jsem hodně rychle přibrala, ...jestli jsem z toho měla nějaký komplexy....to si myslím, že
ne...asine, mě to jídlo fakt chutalo, proto sjem tprostě nechápala ani ty bulimičiky, než jsem jako začala studovat jako o
čemto je.aa...bylo mi trošku neůříjemný, dkyž mi kadej říkal, že jsem se jako spravila...že (smích)..jsem se nevešla do
žádnejch kalhot.....nevím, možná i tím,ž e si ze mně neděla nikdo vyloženě srandu, nikdo mě neshazoval....jsemm
prostě byla oplácaná..to jsem do teďka, ..ale nevadí mi to....takže takhle jkoany s tím tělem... 00:24:44-1
co jsem tak jako fyzicky prožívalala na těle..oni nás tam nutili běhat..ve volným čase...nevím, oni tomu říkali maraton,
nevim, kolik to bylo,..vím že prostě denně jsem uběhla jsem měla uběhat dvě kolečka..jsem dycky jako jdnou za týden
uběhla pět těch koleček..těch třista metrů, pětset metrů mělo to jedno kolečko..jsem neměla boty, žejo..jsem fakt jakoby
šla z ulice, jsem měla takový ty boty na podpadku od větnamců za ti pětky nebo co..a v tom jsem běhala...a pak už mi
kluci začali pujčovat tenisky, že jako doběhl jeden,pujčil mi tenisky a pak jsem bežela zas ja...takže to z fyzickýho
hlediska bylo docela nepříjemný.... 00:25:31-0
vím,ž e jsem začalo taky cvičit s jendou holkou, ale to mě nebavilo...na pokoji, aerobik,sedylehy, kliky.... 00:25:55-1
V-jak jste k tomu cvičení přišly? 00:25:55-1
R- ak nějak..aby jsme jako ěco dělaly..,aby jsme se naflákaly..pak tanec jsme dělaly s tou jednou holkou..já jsem
chodila jako tancovat dřív, to mě bqvilo.to se mi pak fakt jako líbilo.to bylo dobrýno..aby jsme měly co dělat, nějak jako
zaplni volnej čas..a tak to jako zkusit, že by mě to nějka extra naplňovalo, to ne..určitě ne ty kliky )smích)..jako pak už
když jsem se dostala do toho,ž e jsem to dělala pravidelně a těšila jsem se na to, tak to bylo fajn, ale pakk třeba jsem
jjako vonemocněla nebo něco apak je pak pro mě těžký se do toho vrátit, když to jako není něco se co mě jako
vysloveně baví a naplňuje....to je jako že spí musím... 00:26:45-3
,..co tam ještě mohlo bejt..byla jsem taková slabá, přestože jsem byla tlustá (smích)..no jako oslabená..já jsem furt
nechápala...třeba s činkama, tam všichni třeba brali a normálně ws něma svičili a já jsem to neudržela pomalu..jako ty
ruce mám do t´d ffakt slabý,no..to mi jako vadilo..i ty ještě hubenější než já, to zvládali líp než já... 00:27:31-0
R-co v té komunitě 00:27:47-3
V- v komunitě..tam jsem strávila rok....tam teda...fyzicky.. 00:28:54-1
(vynecháno..osobní.) 00:29:09-4
...tam mi začaala jakko fyzička.....tam kadej tejden je výlet..jem nasoupila v březnu,tak jsem začala jezdi na kole,
takový jako docela náročný tůry na ještěd a podobně .na nevyšší vrcholy tady....po zimě hnd rov nou na kole, takže jsem
to nenáviděla první..ale je fakt že se mi hodně rychle ta fyzička zlepšila.. ,že jsme to jako dělali takhle, šli jsme plavat
jako v létě, apak nějaký společný věci,jakože jsme hráli volejbal..takže...ak njak jakoby v tý půlce, že jsem byla i jakoby
dobrá v tom, že jsem třeba jela na tom kole a cítila jsem se líp...cvičila jsem tam taky tak nějak, stejným způsobem, že
prostě kdy už jsem se donutila a bylo to pravidlený, tak jsem se na to těěšila, byla to moje iiciativa, ja jsem prostě
chgěla fakt jako zpevnit trošk to tělo, a o to mi tam jako šlo, ...a o je furt jako ta fyzička...nějaky jako tělesný pocity
tam,,,..já jsem si v podstatě začala uvědomovat jakoby tělesný pocity a emocionální pocity jak se projevujou na
těle..tam jsem jako poprvý začala vnímat takový věci..to je možná vlastně zajímavý,,.. 00:30:21-2
V..na základě čeho jsi to začala vnímat,? 00:30:21-2
¨R- na zkladě tý terapie na základě toho,ž e se mě na to ptali..protože já jsem tam na začátku jako moc nemluvila..nebo
na zaátku jo, tam jsem byla nadupaná jako z peelka, žejo, taková takyterapeutka...a to se jim úplně jako nelíbilo,teda...
(smích)... tak mi to tam jako nějak začali schazovat,a já jsem se pak jakouzavřela na nějakou dobu a vůbec jsem
neomunikovala, nereagovala...a zůstávalo to všechno ve mně..takže pak vlastně jakoby ze začátku mě individuálně na
individulech jako co se s tebou děje? že vůbec nevěděli, jako seč naštvaná nebo jako co, takže tam jsem si terpve jako
začala uvědomovat, že se se mnou něco děje, že něco jakoby potlačuju, kde to potlačuju, jak to cejtím a jakoby ty
emoce,jo..takže jakože vztek mám někde ..vztek mám jako v břiše..napětí na hrudníku..a takový jaokby ty tělesný pocit
yjsem si tam začala uvědomovat..a že vlastně když mě jakoby bolí na hrudníku, žee to je fakt jakoy napětí, tak jsme
jako řešili z čeho to je, že se mi jako nechce mluvit přečd ostatníma a tak...takže tam sjem si to fyzično začala
uvědomovat..moná proto si i těžko vzpomínám, jak to bylo vv tom peelku, mě teď napadaá..protože jsem valstně byla
od toho docela voddělená..to bylo prostě... 00:31:51-9
 ....(vynecháno, interní).... 00:32:36-3
..v komunitě jsem chytla takovej jakoby zákald toho, že to co prostě prožívám vevnitř se odráží nějak na těle...a že to
je vlastně dost propojený.....a..pak jsme tam vlastně měli jednu terapeutku, která tím byla docela jako švihlá, že fakt
jako se věnovala shiatsu masáži...to na mě jako dělala.na nás, na všech..a taky tam..jsem si uvědomila, že v těch nohou
jsou hodně silný pocity, jakoby veselý..a takový jo...mám dojem, že v tý komunitě jsem měla jako takový vrchol sopjení
sama se sebou..po tý určitý době...že jsem byla schopná tady tyyhle věci jako uplně ..úplně hned rozeznávat..byla jsem
jako v takovým souladu sama se sebou, že..no..prostě tak..byla jsem jako fakt v souladu sama se sebou...že jsem byla
schopná jako okamžitě rozeznat co se děje a jakoby nějak to spojit,jo..jakože fat když mi dělala tu shiatsu masáž,..to s
tím taky pěkně souvisí....taak, že jsem taky jakoby...ona říkala, soustřeď se jenom jaakoby na to, co prožíváš a co se s
teoub děje a jak to jakoby máš v tom těle, a fakt když mi prostě dělala ty nohy, tak to bylo prostě veselý..úplně
vzpomínky na kamarádku z dětství..a jak jsme si prrostě užívaly..a smála jsem se,jo.prostě a fakt úplně jako úsmev na
obličeji...pak nějak druhá noha...a mě se fakt jako plete jak se říká levá a pravá jak se řík, že něco je emoce něco je
rozum, já v tom mám jakoby zmatek, ale fakt úplně ta pravá noha a byl tam bejvalej a ty silný emoce, ale zas úplně jiný
prostě..a pak to šlo dál prostě..pak si pamatuju hodně silná pro mě byla hlava ...že to pro mě bylo fakt úplně
pohlazení,jo..takový mateřský. takový jo..máma mě držela a kejvala jako v náruči..to bylo taky úplně úžasný..jo, takže
fakt to tqlo jsem měla úplně propojený spojený s tím vnitřním...aa...když jsem jako odcházeola z komunity tak já jsem
v tom fakt hodně pokračovala, mě to ještě nějakou dobu vydrželo..četla jsem hodně knížky..i tady na to téma, jako
psychosomatický, jak se psychika odráží na těle...v podstatě i tak jsem pottom vlastně zrušila to céčko... 00:34:41-2
V- zrušila jsi céčko, jak to myslíš? 00:34:41-2
R-no, já jsem měla jako pozitvní céčko žloutenku, když jsem byla v komunitě...a pak sjme právě potom odešla z
komunity, já jsem tam říkala, že se jí chci zbavit jako normálně, že nechci žádnej interferon nebo tak..se mi všichni
smáli..a a já jsem pak ...a já jsem pak začala číst hodně o tom jakoby medicínsky, jak to funguje v tom těle, co to vlastně
je, ten virus, co napadá, jak to napadá, pak sjem začala hledatknížky typu...o tý psychice a tak..a já sjem si prostě sama
dala dohromady, že to moje céčko souvisí s nevyřešenejma věcma, který jsem jakoby neměla úplně čas rozebírat, tam to
bylo fakt zaměřený na drogy v té komunitě..ale teď jako třeba potrat..a takový, to jsem neměla v sobě uzvařený, že
prostě to strašně bolelo.aa..i to céčko, že jsem jako mohla nakazit ostatní a to..to jsem se zaměřila tady na to, šla jsem
jako na takovej audit, kde jsem to očistila..to jakoby souviselo se spiritualitou nějak..takže takhle jsem...a tělesně ešt ě
že jsem brala ostopestřec a něco na pročistění jater..a to že jsem přestala kouřit..to bylo už někdy asi v tom peelku ve
dvaceti, a začaala jíst zdravě..že prostě tu zeleninu a ne moc tučnýho potom už..kdyžž jsem se musela o sebe starat
sama, takže to jakoby..to všchno mělo myslím si vliv na to, že fakat to céčko mám rpostě teďka šest let negativní...
00:36:13-2
V-fakt jo? to je úžasný... 00:36:18-1
R..no, fakt si to myslím, že jenom díky tomuhle..jako nebrala jsem žádný léky na to...a ještě jako jsem tam furt
vedená, protože mám furt ty protilátky jako nějak ale to moc nechápu, protože ona říkala, že ty protilátky budu mít do
konce života a zároveň mi řkká, dokud mám tam ty protilákty, tak mě nemůžou vyřadit z evidence jakoby..těch..a pak
mi říká, že za pět let mě vyřadí, když to budu mít negativní,jo..tak já tomu moc nerozumím....ona říkala, že jako větší
stresor to může zase jako spustit, že je možný, že to céčko tam někde jako je, proto mi dělá tessty jednou zaa trřičtvrtě
roku, aby to jako neměly jenom v létě jenom v zimě, ale fakt jakoby v průběhu roku a protto e může někde objevit...a
říkala mi že je třeba riziko, jako hodně malinký, ale když budu třeba těhotná, že sjsem se jí jako ptala ,jak to
bude...takže jsem taková jako furt ostražitá.. 00:37:28-9
...prostě fakt jsem tomu jako hodně věřila a věřím.jenom teď míám dojem..že teď se jakoby trošku jakoby vracím,
posledních pár měsíců, ale že jsem se jako hodně vzádlila v tomhle, že jakoby tyhlety věci už moc nevnímám, a to mi
přijde škoda,..že fakt se mi třeba stávalo i při mediitaci při čemkoliiv, že prostě nějaký emoce, a se mi to spojovalo s
nějakýma věcma i na těle,jo..to chci zpátky, a nevím teď. no.. 00:38:01-2
..takže to byla oblast toho céčka..jo a tose mi třeba jako dařilot řeba i nemoc, jako když na mě lezla nemoc po
komunitě, že se mi jednou podařilo, že sem si lehla do postele a pak jako jenom přemejšlet co sem i to děje po tý
emocionální stránce, už jsem se začala jakoby zvdalovat jo, tou prací a tím odchodem, ....(nesrozumitelné)..a vzala
jsem si nějakej čaj a nějakej prášek a tak jsem si jaoby připustila ..byl to hodně silněj pocit samoty, tam vlastn bylo
kolem furt patnáct lidí a najednou jsem hodně sama a nemám komu co říct..a prostě je na mě hodně..a jenom ten
doléčovák..ajko ten doléčovák mi toho dal hodně, jsem to tam měla jak doma , jak prostě teď když přijdu za mámou a
všechno to na ni vysolím co se všechno děje, tak tak to bylo tam, fakt mi tao jako pomáhalo, ale furt jsem jako cejtila
hodně samotu, a tam jsem si to jako uvě+domila a druhej den mi bylo dobře....druhej den se mi rpostě uplně ulevilo,
prstě probrečela jsem to,jo, celý jsem si tofakt jako prožila a..a adruhej den jsem nebylaa nemocná...tak to nakonec
pomohlo... 00:39:30-3
(interní-vynecháno) 00:40:01-6
já jsem ak jako ještě chodila řešit ještě další věci na skupiny tady, řešit tay ty vnitřní pocity, co nesouvisí s drogama, po
komunitě, jsem tam chodila asi půl roku, pak jsme teda přestala, jsem se domluvila s těma terapeutama, že jsem jakoby
už přeléčená..že už chodím dlouho do tý terapie..jsem říkala, já nevím jako co se děje, ale mě už to jako nějak nebere..a
on říká a jak dlouho jste jako v léčbě,jsem mu to jako vyjmenovala..aha..tak to jste přeléčená.. (smích)..to už faktjako
stačí (smích)..a tam sem právě pozorovala, že to pro ty lidi bylo nový, tě+ch pět let zpátky, jako to
tělový..psychosomatika..přišlo mi to tak..jako pro mě to bylo nový, a ti lidi, co tam přicházeli tak ynechápali..jako ty co
se mnou bylli na těch skupinách..já už jsem to tenkrát začínala brát tak, že jakoby spíš než sebee ,tak jsem jakoby víc je
pozorovala..jo..už sjem jako neměla co....a teď tam jsem zase zpátky (smích).. 00:41:15-7
(vynecháno- kooperativní instuktáž k focusingu)... 00:42:34-0
...R.-.mě tak mě napadá, jednou vkomunitě děa terapeut asi něco podobnýho, jakože holka měla hrozný chutě a on ji
posadil doprostřed skupiny a řekl jí, ať si to prožije, jo a prostě právě tam ji nějak tak jako propojil vona se tam jakoby..
a jako když si dáš, co se stane..a fakt si to tam jako celý prožila..jako hodně..vono jako pomohlo jí to..jako ta holka
stejně odšla, ale te´d teda nebere..bylo to jako hodně intenzivní no....jako myslím si, že to musí bejt hodně terapeuticky
ošetřený, že tam musí být ten cíl a to očšetření..fakt jako vyodit ze sebe všechno co prožívá v tu chvíli a nějak to jakoby
uzavřít..rozhodně bych to asi nedělala s lidma v léčebně..možná jako ještě v káčku, jako s ldima, co berou, tam by to
jako mohlo být ještě dobrý, mě napadá... 00:43:47-0
V- no.to je taky ještě jedna z variant, ale pořád přemýšlím, jestli můžu vůlbec tohle chtíít po lideh, co právě v tý léčbě
jsou... 00:44:02-8
R- v komunitějako jo, tam si to dokážu představit. jako na doléčováku už zase nee,jo..to mi přijde, že už ty lidi by
to..tam už bych do toho nechtěla ani já jako jít...tam už to protě je to za mnou,jsem v něčem novým a tam bych to asi
nechtěla připomínat, ta komunitaslouží i ktomu aby si lidi jakoby co nejvíc uvědomili, tyhlety věci, a o těch chutích
jako..jako když nebudou chtít, tak oni tam utečou i před tady tím,žejo. jako mě to přijde dobrý ,tady to..ale fakt jakoby
už.dala bych to někam jakoby doprostřed tý komunity, aby to bylo .. aby už věděli, o čem jsou pocity, k čemu je dobrý
pojmenovávat pocity, spousta lidí to vůbec neví, proto v půlce..proč je dobrý poznávat pocity, to co prožívám na těle a
tak nějak jako v tý půlce..aby to jako nebyla zase před odchdem..tak jako za půlkou, ke konci druhý fáze...tak tam si to
dokážupředstavit.. to je vpodstatě i to moje období, kdy já jsem to měla možná nejintenzivnější, to propojeníjakoby
sama se sebou..a i co vidím takhle u těch klientů.. 00:45:10-7
..a tohleto si myslím že by mohlo pomoc i tomu uzavření právě..protože..ono to jako souvisí, že jo, a když jako si tu
drogu prožiju uplně, nebo kdybych si to jaakoby takhle prožila,tak to můžu uzvřít..protože ty chutě tam jsou, někdo je
má víc, někdo míń, někdo vůbec, někdo fakt jenom ty skrytý, ty myšlenky,..ale tím ,že se to jakoby požije znova...tam
už je jakoby v tomm čistým, bezepčným prostředí se taky dá jještě něco novýho odkrejt.. 00:45:51-2
V- myslíš jakoby prožít přímo někde na skupině nebo je to možý i mimo skupinu? jestli ten bezpečněj rámec vnímáš
jenom na tý skupině v komunitě.00:45:55-3
R-hmm..to je otázka zajímavá,,. 00:46:11-1
V-protože já jsem člověk z venku, žejo... 00:46:11-1
R- hmmm..ten kolega to udělal přímo jakoby na tý skupině, pro tu holku, co to potřebovala, jo ona prostěměla chutě,
droga jí tam v podstatě chodila v tý hlavě a ona ji neuměl avyndat,..takže to právě proto jako pustilo,..pustilo ty hranice,
tkerý nefungovaly...já přemejšíl ..no nevím..no.. tam je předpoklad už k tomu, že ten člověk ti bude souhlasit, žejo..jako
takhle..všechno má svoje pro a prooti, že jo. když to uděláš na skupině tak porovnáš jenom jakoby toho jednoho, ti
ostatní pak jako můžou říct, jak to prožívali, myslím, že to budou prožívat docela podobně..takže v pdostatě jich máš
jakoby víc...hodně na tý skupině funguje, že voni ošetří sami sebe navzájem...to je vobrovsá síla..no a když tam budou
ještě i terapeuti.žejo..tak to mi přijde hodně silný..když bude dostatek času a prostoru, klidně bych tomu věnovala jako i
víc, nevím, kolik by ti to zabralo, ale myslím, že tak pul hodiny minimalně....a na tom individuálu..já bych se možná ii
bála...i když taakhle..já možná ne, ale na tvým místě bych se asi bála..jestli to správně ošetřím,..jestli on to správně
ošetří si...jestli říká jakoby pravdu, že jojo v pohodě...já to někdy jako s klientama taky používám, že prožiju s nima
něco, čemu se jakokdyby brání, ale to je takový jao spontánní,no..to je takový zvláštní.. 00:48:03-5
V- jakoby, mým cílem není to, aaby to klienti znovuprožili..mým cílem je spíš to, abychom se o těch situacích mohli
bavit, tak je sice musí znovuprožít, musí to mít momentálně v sobě, ale to není cíl, jako spíš prostředek... 00:48:35-8
R-já si dokážu představit spoustu klientů se kterýma by to šlo a spoutstu, se kterýma by to nešlo...a spoustu se kterýma
by to šlo i indivviduálně...já myslím, že když ten lčlověk jakoby s tím bude souhlasit, tak že už to je známka toho, že se
to dá zvládnout...je to vlastně..to co po nich chceš, je bež do chutí a popisuj mi, co to s tebou dělá.... 00:49:04-9
..a to je hodně přínosný..v podstatě... 00:49:16-6
V ...(osvětlující, etiické hledisko..) 00:49:45-3
 R-tam je asi hdoně velký to, že k nám už maj důvěru, já si asi dokážu představit klienty, ke kterým už má já důvěry a
oni ke mně..,že ty seš vlastně jakoby cizí, tak nakolik k tobě budou mít.. 00:50:01-9
V-nna druhou stranu...otevřenost..to focusování jue hodně o tom, že ten druhej hlavně provází a poskytuje prostor pro
sdílení...jde o to, aby si hlavně sám pro sebe uvědomil nějaký věci a pak co sdílí, to sdílí..jakože důvěra tam asi hraje
roli, ale nevím, jestli tu zásadní... ale řesto si pořád nejsem jistá, jestli si tohle můžu dovolit a jak to mám uchopit, aby to
bylo v pořádku... 00:50:53-3
¨R-no jáí si myslím, že to může být hodně přínosný....jakože budou mít možnost podívat se na to, prožít si to a zjistit,
co jim to přinášelo..fakt jako upřímně se podívat na to, co jim to přinášelo..podívat se na to dobrý...potom totiž ty chutě
se jakoby řeší tak,že ty chtuě se řeší tak jakože když tě napadá něco dobrýho, tak si tam dát něco špatnýho..a tím jako si
říkat jakože brát drogy není dorbý.. ale brát drogy je dobrý, jinak by se to nedělalo, a to mi přijde že se to trochu
zapomíná..jako lidi berou drogy proto, že jim to dělá dobře.... 00:51:39-3
V-jo, to jakoby to, jak o té záviislosti přenmejlším... 00:51:57-4
R- no mě třeba jakoby zarazilo to tělesný prožívání, ale ty to nemáš vlastně, že by to bylo jen to tělesný prožívání, ono
se to totiž nedámoc jako odpojit... 00:52:06-4
V-moc ne, ale přijde mi podstatný, abychom se na to na začátku naopjili,a by člověk přemýšlel trošku jiným zpsobem
a dostal se do toho... 00:52:12-3
R-jo...to mi jde o to...že když to jako odpojim, tak se do toho víc dostanu..dkyž nebudu přeemejšlet jakoby na něajyký
říčiny, proč jsem bralal, a proč jsem si zrovna teď jako dala..a jako kdo mě naštval.jako nikdo mě nenaštval, prostěš
jsem si dala prootože jeto dobrý, žejo..a to je fakt, že tady v tom to je dobrý..to je jakoten návod, ta pomůcka že jako
tak (nesrozumitelné)...jak to cejtíš fyzicky, jak to ccejtíš v těle, to je supr. to jo, to je pravda, protože to těd ostane
jakoby přímo do tý situace..jako teď jsem tam ,te´d to prožívám takhle a takhle a co to semnou dělá...jenom měě to
přijde takový jako neuzavřený,jo..jako co se s tím dá dělat ,jako co dál... 00:53:01-2
V..nechceš to zkusit, focusovat..? 00:53:19-6
R-no, mužem to zkusit..a teda jako na tom pervitinu,jo? to jako není totiž úplně moje droga 00:53:20-1
V-no, to je lepší na tom, co je tvoje..mě jde spíš o ten prožitek než o tou konkrétní ddrogu... 00:53:27-6
R- a ty to teda povedeš? 00:53:27-6
V-no, zkusím to, zkusíme to udělat, abycomv ěděly,jak to vypadá....tak kdyžtak si nějak sedni tak, a´t se ti sedí
dobře..udělej si pohodlí... 00:53:46-2
.....jestlii chceš, tak si klidně zavři oči,...a zkus si vzpomenout na nějakou konnkrétní situaci, u které si vybavíš jakoby
ten pocit té intoxikace...můžeš mi ji popsat? 00:54:27-8
R... mš napadá jakoby to pooprvý, když jsem si dala...já sjem v tu chvíli jako ješttě nechápala, co je na tom tak dobrý,
já si pamatuju někdy potřetí, jsem pochopila závislost na heráku, když jsem si to dala ptřetí, jakože jsem si v tejdnu dala
třikrát a až po třetí jsem pochoopila..jako ..teď hledám odpověď na tu situaci jo, buď to poprvyý, ale tam jsem ještě
necejtila jo..kvůli tomu jsem schopná se vzdát všeho...já jsem se strašně bála heráku, kvůli tomu, že ty lidi kvůli tomu
opouští všechno, takže je to asi tak dobrý, že ty lidi prostě se tady toho vzdaj a já bych neměla sílu tomu odolat..a
napoprvý, jsem cejtila jakoby nejintenzivnějc ty pocity, který jsem potom chtěla, ale ještě tam nebylo takový to jako jo,
to ej vono..to bylo až někdy potřetí ale to už...jo, já myslím, že to poprvý..jako že to tam bylo,jenom jsem neměla ...
00:55:41-1
V-takže jak ta situace vypadala? 00:55:39-8
R-no, takže tak situace byla taková,... že....ježiš, pooprvý....počkej..my jsme si dali někde v kočárkárně...ehmmm...te´d
nevímjeslti jsem chodila s K., nebo ne..no rozhodně tam byl K., jako bejvalej.....a nějaký další lidi...jo...jenom teda
fyzicky, už to cejtím někde v břiše u žaludku.... 00:56:14-0
V-jo, jenom o tomzačínáš nmluvit a už to cítíš.. 00:56:14-0
R-protože se snažím fakt jako vžít do týý situace....v kočárkárně,,..pak jsme šli nějakou takovou polní cestou...po
nějaký takový cestě mezi panelákama..a tam už jsem...měla jakoby ty hodně fyzický pocity...ten nájezd jakoby já nevím
jestli to nájezd u toho heráku, ale ten stav trval napoprvý strašně dlouho...několik hodin...co potom trvalo třeba několik
minut tak to tam trvalo..jsem potom vlastně došla až domů aa doma jsem ještě měla ten telefon a takový věci..jako pár
hodin, jo..do půlnocito snadd trvalo, šest hodin bych řekla, když jsem byla v tom stavu.... 00:57:12-6
V- takže ten začátek byl o tom, že jste byli v koá´čárkárně s bejvalým...? 00:57:17-2
 R-no..s bejvalým, kterej možná ještě nebyl bejvalym v tu dobu...a s nějěakejma dalšíma lidma s tý gardy co brali ten
herák.. 00:57:24-9
V-jo..a střelila sis sama, nebo ti někdo střelil? 00:57:24-9
R- tyjo...to ted vůbe nevím..ale asi já, protože už jsem brala v tu dobu perník..počkej, to bylo na silvestra..tak to jsem
si dávala sama..asi jo, v tu dobu... 00:57:47-4
V-a šla jsi tam s tím, že si jdeš dát ten herák? 00:57:54-8
R- jo..já jsem si šla dát jako herák..nevím ani proč..jo..protože jsem přestávala s pervitinem, už vím (smích) ..já jsem
nějak tejden nebralal pervitin, rozešla jsem se ..no to jsem ještě učitě nechodila s K, to jsem chodila s klukem, kterej
bral perník asi pět let a mměl jako takový stíhy a tak.. a já jsem ho nemilovala..zpětně jsem si uvědomila, že jsem s ním
chodila jenom kvůli tomu perník, kterej jsem od něj měla pokaždý zadarmo...a tak jsem se s ním nějak jako rozcházela
ten den..nebo ten tejden...přečetla jsem...jo, tobylo ny váncoe, jsem dostala knížku my děti ze stanice zoo, do tý doby
jsem neměla zkušenosti s herákem, měla jsem to takový,jak jsem říkala, že jsem se ho bála, dočetla jsem to, no a tejdne
na tojsem si dala ten herák..jsem to chtěla zkusit, přestávala jsem s tím perníkeme-i proto, že mě to nechutnalo, ten
bejvalej mě odradil těma stíhama a tady tím..jsem ssi řekla to ne, to nějak narušuje psychiku, to se mi nelíbi...a ten stav
se mi taky až jako tak nelíbil..do tý doby jo, než jsem zkusila herák..jo, a pak teda jsem měla nějaký asi peníze a potkala
jsem kluky, ..my jsme se s něma moc jako nebavily, protože my jsme byli ti na perniku, oni byli ti na heráku..žejo, takže
jsme se s nima nebavili...já vlastně jo..to vlastně byli dvě party..nebo nejdřív byla jako jedna parta co se rozdělila na ty,
co brali herák a na ty, co jsme jenom jako hulili, občas tripy a pervitin jenom na party a...na začátku je jako nesnášeli, i
dkyž pak ta drurhá parta začala taky brát jako herák.. no a já jsem se s nina bavila, jsem baly taková záchranářka, jsem
je chtěla zachránit všechny , vlastně K. se mi líbil, on kvůlu mě přestane, a tak..takže já jsem se tak nějak bavila s
obouma partama....no s ted jsem si dala prostě...tak jsem šla s nima, oni jako že si jdou koupit a pak si to dají..asi to
nebylo úplně cílený, ale bylo to na základě toho, že jsem dočetla tu knížku a ten perník se mi nelíbil a ten herák jsem
chtěla zkusit..takže jsme šli do tý kočárkárny a já sjem si tam dala... 01:00:25-9
V-dobře..tak si teďka klidně sedni, udělej si ještě pohodlí... 01:00:36-0
R-tyjo, bojím bojím (smích) 01:00:36-0
V-neboj. tak jo. klidně sedš, dobře se ti sedí, klidně dýcháš, cejtíš svůj dech, cejtíš nohy, jak se dotýkají podlahy,
ruce....když se nadechneš, tak cejtíš nějaký vlně kolem sebe,.........cejtíš nějakou chuť v puse, přes oči vidíš
světlo....můžeš mrknout, že tatm to světlo opravdu je...a teď máš všech pět pohromadě.....představ si, že jsi v
kočárkárně...s klukama z té druhé party.....aa dáš si poprvé herák...je to tvoje úplně první zkiušenost tady s tím.......
01:01:52-1
..... 01:02:01-0
R-ted je to jakao tady,hlava...ted jsem si dala..... 01:02:20-8
V..hmm, seš ttam? 01:02:20-8
R..myslím že jo, al e ne úplně, nejde to úplně... 01:02:24-9
V- to nevadí 01:02:28-6
R- halva je lehká..někam odlítává..někam úúplně pryč...jako euforie..... 01:02:34-3
V-tak počkej, když jseš te´dka tam, v téhle situaci, tak teď jenom pozoruj ty pocity, tkerý máš v těle..jenom je
pozoruj....možná se některý z nich vynořuje nejsilněji.....jenom to pozoruj, všímej si toho.........vynořujeí se nějaké
prožitky,....možná se výrazně hlásí nějaká oblast těla, možná toho je víc.... 01:03:25-0
možná tě napadá sám od sebe nějaký obraz ..nebo sslovo, který na to pasuje..... 01:04:00-8
R- to nějak nemůžu v tom vůbec vydržet, .... 01:04:18-0
¨V-jeslti to je nepříjemný, tak to můžem opustit.. 01:04:18-0
R.. hodně silná je ta oblast halvy..to je ...jako stračšný....mám tady pocit jako zmatenosti....je to jako na kolotiči, motá
se mi hlava..možná že i tam se mi motala.....to nějak jako nevím..a pak nějak jakoby v tom těle...teplo..jako nějaký se
rozlejvá teplo,..jako ve mně...nějakj tam je...je tam...jako ten obraz....je to něco zevnitř já nevím, ako byjak jsem si to
aplikovalal, tak to probíhá něco zevnitř a proudí to celým tělem a končí to v hlavě ......barvy..barevnej
obraz...kaleidoskop takovej..-..tyjo, musím otevřít oči, motá se mi hlava...je pro mě těžký jakoby vrátit se do tý
kočárkárny, jako tam si to fyzicky nepamatuju, jak to tam probíhalo, dokážu si představit, že jsem si dalal, to joi, ale ten
zážitek jako mám jak jsme šli po tý cestě... to si i pamatuju, jako fakt vidím tu cestu....vnímám..tu barevnou trávu, jako
ne halucinace...... 01:06:17-8
 V-jako nějaký zostřený vnímání? 01:06:17-8
R-zostření.barvy jsou takový výraznější,..všechno jej takový výraznější,,... 01:06:30-3
V- a jak se cejtíš, 01:06:30-3
R- svobodná....svobodná...tak jako příjemné..ne euforicky...jako že všechno bylo ok....všechno to vnímám, vnímám to,
ale zároveň...zároveň mi je to nějak jedno....je mi to ejdno,no....je mi to jedno a je mi to příjemný...i to co je mi
normálně nepříjemný tak mi je vlastně příjemný....cítím se příjemně....ne tak euforicky, jako na tom perníku, ale prostě
příjemně...vnitřní klid...vyrovnanost nějaká... 01:07:10-1
V vnitřní klid....hmm.. 01:07:10-1
R- vnitřní klid to je hodně výrazný....je to příjemný, je to fajn, prostě.... 01:07:17-9
V- hmmm..je tam ještě nějaký to teplo, nebo nějaký změny,..? 01:07:25-2
R- teď už ne, te´d už ani tady ani tady (břicho, hlava).....možná tam tobylo už i jakoby nepříjemný....ale to už si úplně
jako nepamatuju, to jenom jak to tady teď jako prožívám...ale vlastněaž to vnímání, až jsme šli vodsaď, tak jsem si
začla uvědomovat, co se to vlastně děje...vnímat jakoby okolí..a ty okolo jsou mi jedno..šťastná,..vnímmám takový jako
nějaký to štěstí, ale takový to vnitřní.....nalezení bnitřního klidu..jako toho co jsem hledalal úplně...jako joo,to je
vono..to je paráda...dy´t je to vlastně paráda..možžná i celkově tak jako na svě, jo..jako vždyť je to vlastně fajn..
01:08:40-6 01:09:01-4
mlčení... 01:09:01-4
V- jak dneska vlastně hledáš takový to to je paráda, ten vnitřní klid....to štěstí... 01:09:03-6
R- mě te´d jenom napadá, že to je takoveje jako moc ostrej přechod,jo...že pro ty kliennty bys to měla nějak jako by
ukončila..jako pro ty klienty, já bych to ukončila...jakože teď jsi tam jako byla, taks to nějak prožívala, dobrá, pak sjišla
jako domů , už je to pryč...prostě nějak bych to ošetřila.... 01:09:34-1
V- jo, to máš pravdu, já s tím ještě nemám tu zkušenost... 01:09:34-3
R-jo, dobrý, proto to děláme, něco podonýho sjem dělala totiž na tom auditu, jak jsem ti o tom řikala s tím
miimčem..ono to bylo vlastně dost podobný tady tomu,..bylo to taky o tom znovuprožití, já jsem tam jakoby
znovuprožila i ten potrat, i prostě všehno...vizualizovala jsem si to, prožila jsem si to na pocitech..taky jsem si strašně
právě odlítávala hlavou a on mě právě vracel tak jaks to dělala ty, to bylo supr, a...a ten audit..já ti to jenom
dopovím...ten audit byl o tom, že jsme tam potom do tý situace pustili lásku, že jsem si jako představila k,jak by to
mohlo bejt jinak, a tím sjem to jakoby já vočistila..několik situací, tkerý by takhle se samy vynořili z hlavy, tak
jsem..pro mě to bylo cílený jaoby na to mimčo,, ale pak se to rozšířilo.. mě to jakoby hodně připomnělo tohle , aji
jakoby že jsem hodně někam vodlítávala, jsem myslela že to byla nějaká jeho schopnost, a teď už si to nemyslím, nebo
ji máš taky tu schopnost (smích)...jo...takžee dobrý....mě to přišlo v tomhle, jo, že tys to jakoby vycejtila, že už to
vodešlo, ...ale já myslím, že u toho klienta to nemusíš vycejtit, takže já bych to fakt jako uzavřela.. 01:10:44-4
V- jo, to je hodně dobrý pro mě slyšet.. 01:10:42-9
R- no já jsem tak yráda, pro mě to bude možná i přínosný jakože pro moji práci.....já strašně ráda jakoby s klientama
pracuju právě jakoby takhle, protože mám na sobě vzykoušený, že to je ta největší práce, co jsem na sobě udělala...ale
bylo to fakt jako hodně silný, no...hodně..... fakt jsem neměla jako konkrétní situaci, že mám jako by někdy ty chutě,
proto je dobrý, že to bereš takhle jakoby fyzicky..nevadí, že to takhle komentuju,? 01:11:24-3
V-povídej, tohle je pro mě výborný.. 01:11:24-3
R- (smích)..protože někdy mií jakoby vzniknou chutě z toho, jak jakoby vidím fyzicky jak si dávám,. proto je dobrý,
že se tad yjde jakoby přes to tělo...ted jsem jakoby nebyl v tý kočárkárně..to bylo jakoby prázdna...jenom to prostředí, ta
ruka a ta injekce..tahkhle to bylo, ty dvě části to mělo..ten rozdíl.. (nesrozumitelné)...pak jsem si dala...a pak.jako ze
začátku to nešlo, to jenom ta hlava....a pak jsem cejtila, jak se prostě vzdaluju sama sobě..to jej jako zajímavý, fakt jsem
se úplně vzdalovala..vod sebe, jakoby vod těch svejch problémů..když to nechávám volně tak prostě.vod toho světa
špatnýho, tkerej pak byl prostě dobrej...nevědomě...jo, ono to jako není tak, že je problém a jdu si dát,..ale
fakt..todlendcto tam fungovalo fakt jako bezvadně..že jsem se fakt jako strašně vzdalovala...i te´d..a...bylo to hodně
silný...možná jsem fakt jako tenkrát jakoby někam vodešla po tý aplikaci...a pak když jsem se možná jakoby vrátila, na
tu cestu,jak jsme šli..tak jsem začala vnímat možná i to..právě, já si fakt pamatuju tu cestu..a tu trávu..jak tam byla, ato
že jsem ji hodně vnímala..a to bylo jakoby to co se z vnějšku...a t vnitřní...fakt,, to co jsem říkala...duševní klid,
uvolnění... 01:13:08-6
...ale nebylo to tak jako na tom perníku, tam to bylo jasný, tam jsem si prostě dala a hotovo, frčela jsem prostě, ale na
tom heráku...já si mslím, že to bylo hdoě nevědomý, že tohlencto je fakt jakoby ..nevím, jestli ti tohle budou schopní
řict klienti..pro mě to byl asi fakt jakoby poznatek, pro mě samotnou, že jsem jakoby odcházela sama od sebe..že to
nebylo vědomý...nebo pro mě, to nebylo..ten herák, tě teď jakoby tlumí.. 01:13:47-8
fakt jako zajímavý, pro mě.. 01:14:08-3
...jo a taky, že na tom heráku to jako takhle neprožívám, že bych si takhle odlítávala, to je právě na tom to zajímavý, že
prostě na tom heráku, to tak nebylo, že bych někam odešla...spíš jakoby si vybavuju, že ych se dostala do sebe..a to bylo
vlastně na tý cestě, když jsem šla..kde vlastně, jo, jsem byla uvnitř...vnitřní klid, vnitřní jistota...takže to mi přijde
jakoby rozpor...možná proto jsem tam pletla jkaoby ten pervitin, protože tohlecto bylo podobný tomu pervitinu, s tím,
že jsem jakoby odlítla.... 01:14:58-1
V-myslíš teda ten stav, cos tad měla s tou hlavou? 01:14:58-1
R-nono, to co jsem jakoby prožívala teď , tak to bylo asi sopíš podobný tomu pervitinu...ale taky to nebylo úplně vono,
taky to bylo jiný, ale spíš to bylo podobný tomu pervitinu... s tím, že jakoby ta hlava..s tím,ž e se to jakoby vzětšuje..ale
nevím, tohle bylo takový až jako atrální, s tím,ž e se mi ako motá hlava a někam mě to táhlo prostě pryč...tenhlcten
prožitek jsem neměla na drogách, to , co jsem tady teďka prožila, jo, tam to bylo jiný....ale podobný to bylo nyslím v
om, že jsem se dostávala od sebe.. 01:15:33-0 ..(nesrozumitelné) ....teď se mi to jakoby takhle propojilo, no...)smích)
.... 01:15:47-3
V. teďka to můžem takhle nechat? 01:15:53-6
R- jo, teď to můžem takhle nechat, teď to cejtím jakoby ukončený a i pak bych to vedla s těm aklientama
takhle..myslím si, že jsi vycítila, kde je jakoby konec, ono to jde možná i nějak fyzicky vidět, a tam bych to uzavřela, a
vrátila bych se k tomu, co jsme dělaly teď spolu , jako jaks to prožívala, co se dělo, kde to cejtíš.. jak se na to můžeš
podívat jinak..v čem je to jiný, co jsi prožívalal teď a co prožíváš skutečně tam...jo, přesně takhle bych se na to
ptala...to si napiš, to je dobrý, a pak mi to ještě pošli (smích)... jo, protože teď i já sama cejtím, že to je jakoby
uzavřený.. 01:16:36-1
V- výborný, takže te´d když to je uzavřený, tak bych se vrátila k té otázce, mluvila jsi o nějakým vnitřním klidu,
spokojenosti.... 01:16:48-8
R..hm, to bych si ještě napsala, jako kdybych pracovala s tím klientem , tak bych si tydlencty přesně pocity vypsala,
jak to, co jako by tam je, proč jsem to dělala, protože to je jakoby ten důvod ..toho braní....abych to měla všechno
jakoby k přečtení, protože třeba já si nemusím už pamatovat všechno...protože už jsem to prožila a mám to jakoby
zavřený, že jo...ty si to můžeš pamatovat o to líp, když to máš napsaný.. 01:17:24-2
V- jasně, a navííc jako použiju řpesně ty lsova, kteý ty řekneš.... 01:17:25-5
R- přesně...a to je přesně to vono, co je vvevnitř..jo....tyjo...(smích) 01:17:35-5
V-tyjo...(smích) 01:17:43-1
R. takže jak tyhle pocity hledám teď....jak je hledám..a to je dobrý se takhle ptát i těch klientů, protože oni maj
tendenci říkat, jako co by měli dělat venku, ptát se fakt i to co dělaj v komunitě.... 01:17:59-1
kdy já teď, při jaké situaci , teď prožívám vnitřní klid.......a nebo možná....když nechám volně co mě
napadne...vyšlapala jsem ten obrovskej kopec, v komunitě ještě právě, jsme jeli na kole na nějakej výlet a já jsem byla
mezi prvníma a vyšlapala jsem ten obrovskej kopec a já jsem se tam fakt cejtila úplně úžasně..tak tam.. to bylo
úžasný...jsem si říkala, já neslezu, všichni tam slejzali a já protě ne, úplně červená, uplně vypadal jsem strašně, mám
fotky, z toho,...takže tam...nějakej jako fyzickej výkon..já to mám jako hodně spojený...tys to říkala, že chlapi to maj, já
to mám tak taky..to jsem se cejtila na tréninku, dkyž jsem chodila na trénink bojovýho umění, tak ani ne jako při tom,
ale po tom..když jsem byla prostě unavená, jo,..tak takový to prostě uvolnění...možná i jako při sexu, když jako ..to
uvolnění při tom.. 01:19:05-1
V..hmm..vnitřní klid, spokojenost.... 01:19:05-1
R...při meditaci,...já tomu říkám meditace..ale takový ty vnitřní stavy, kdy se dostanu, říkam tomu jako ke svýmu
srdíčku, k jako ke svýmu vnitřnímu já..někdy přijde samo...jako svědomí, nebo tak tomu říkat...někedy přichází samo
...že prostě cejtím jakoby vnitřní hlas, takovej ten..jako správnej vnitřní hlas..já nevím, já už to poznám...jo...kterej ke
mně nějakým způsobem promlouvá...moudrej vnittřní hlas..se kterým rozmlouvám...já se s ním občas radím o tom, co
jak dělat..je to nějaký moje vyšší já, takže tam.... 01:19:50-7
V-jako v okamžiiku toho rozhvooru se svým vnitřním hlassem? 01:19:55-9
R-jo, tak tam cejtím ten klid... 01:20:00-2
V-jak si vlastně před tím mluvila o těchhle pocitech, tak jsi měla takhle ruku na hrudi, jestli se nepletu, při tom
focusování...zkusi si tu ruku tam zase takhle dát, jaký to bude?? 01:20:16-3
R-když jsem poppisovala ty vnitřní příjemnýpocity, tak jsem měla ruku tady,jo? hmm..to je zajímavý......co to pro mě
znamená, tady tohle?? je to takovýho něco vnitřního.. 01:20:38-9
V- no, přesně takhle si tou rukou poklepávala... 01:20:38-9
R- jo? jo?(smích)...no...myslím, že tady je ten hlas někde (smích)..tam jako někde je, to jsem jakoby ta já.. 01:21:11-
6
jo, tak to mám nějak spojený, tady nějak vychází,...a přesně to je to, ten vnitřní klid, ta vyrovnanost...ten moudrej hlas,
kterej ví, co je spráívný, nebojí se ničeho..takový to fakt vyšší já,..asertivní...to už je tak daleko...(smích)..tolerující
manžela a tak (smích) 01:21:36-3
V- tak napadá tě k tomu ještě něco? takhle bych to možná uzavřela.. 01:22:05-1
R- já ještě ne, teda, tohleto bych možná ještě víc rozebrala...kde se dá jakoby hledat...jsme se bavily o tom, kde jsem
ho viděla... 01:22:18-4
V- víš, já spíš přemýšlím, nakolik je v mý kompetenci pracovat s těma lidma dál terapeuticky, protože zpravovávání
toho, co bude dál, už je podle mě terapeutcký...protože to už vlastně aní není můj záíměr.. 01:22:41-8
R..jo, takže ty bys jakože skončila u toho teď, kde to jako ted prožíváš... 01:22:56-2
V- možná by to bylo zajímavý ještě zjistit, kde by to pro něj bylo důležitý, kde by to mohl prožívat... 01:22:56-2
R- no ale fakt je, že to kde to teď prožívá je asi dležitejší, protože oni pak dělaj že nikde neprožívaj....jo, takhle...jo,
možná máš pravdu, že do toho budoucna už to je možná takový v rámci nějaký fantazie, to už není tak důležitý, důležitý
je kde to oni sami prožívají...proto je dobrý aby to bylo jakoby po polovině pobytu těch klientů, aby tam měli už nějaký
pozitivní zkušenosti jiný, než s drogama..aby měli možnost vzpomenout si na tu pomoc... 01:23:34-3
..jo, klidně bych to takhle jakoby uzavřela.... 01:23:44-0
a nepřijdu domů rozchuťovaná... 01:23:42-1
V- nepřijdeš domů rozchu´tovaná? tak to mám radost. dík za rozhovor...

2. rozhovor: BLAŽEK

V-nejprve by mě zajímalo, proč si se vlastně přihlásil do tohohle výzkumu? 00:00:18-1

R-joo, tka byl jsem zvědavej nebo tak..zajímalo mě to..že bych se třeba mohl k něčemu dostat nebo tak..ja nevím prostě
mě to fakt zajímalo.. 00:00:30-8
V-jj, to jsem ráda, tenhle rozhovor bude hodně o tom, co jsi prožíval, když jsi bral, jak to máš třeba teďka, když
nebereš,jak to máš s tím tělem.. 00:00:50-9
R-jako jeestli jsem to porožíval..normálně jako na drogách,jo? 00:00:54-1
V-hmmkdyby bylo něco nepříjemnýho, nechtěls o tom mluvit, samozřejmě nemusíš, stačí říct ne..nebo si to sám stopni,
a běž jinudy 00:01:06-9
R-jo, to si jako myslím, že mi nebude vadit, spíš mám problém se dostat někam do nějaký situace..protože já mám
teďka takovou..teď se miteďka nějak vrací jakoby..ne žebych ztratil pamě , to ne, ale mám tam takový černý výpadky
prostě.. 00:01:18-3
V-jo, v pohodě, uvidíme, jak to půjde, necháme tomu volnej průběh.. 00:01:23-6
V-tak já se tě zeptám, když si bral, jak jsi to prožíval tělesně? 00:01:44-1
R.-když jsem bral, jo?... 00:01:51-3
.kdybych mluvil mimo, tak mi to řekni,jo? 00:01:59-3
..prostě nevím, no...snažil jsem se jakoby..tyjo, teď nevím jak to.. 00:02:13-8
..víc uvolněnější prostě..nepotřeboval jsem nikoho prostě..nepotřeboval jsem nikoho..měl jsem jako i větší
sebevedomí...a....cejtil jsem se líp, nemusel jsem prožívat jako nějaký pocity, nebo nějaký emoce prostě, což mě na tom
nějak jakoby asi hodně jako bavilo.bavilo,no.. prostě mi to dávalo víc, než když jsem byl bez těch drog,no, že mi
dodávaly jako hodně ty drogy,..to co jsem nezvládal nebo ..dávalo mi to vlastně..já mám i problémy s lupenkou takže
mi to dodávalo nějaký i prostě, že jsem se jako styděl jo a todle, a tady to mi dodávalo větší takovou jistotu v
sobě,..nějaký takový věci.. 00:03:25-7
V- nějakou jako sebejistotu, sebedůvěru..? 00:03:25-7
R- no, něco takovýho.......jsem vlastně postupně přecházel, jsem si to dycky jako nějak vynahrazoval, jo..alkoholem
nejdřív ze začátku, jo, pak trávou, pak jsem přeskočil na heroin, 00:03:45-7
V jo, takže jsi bral herák? 00:03:45-7
R-no, to je moje jako taková ..jediná..nebo jediná..to je moje hlavní droga..vlastně jsem šel od alkoholu, přes trávu, pak
jako nějaký zkoušení extáze, perník, lae zůstal jsem na heráku..což pro měbyla droga jakoby výhodná v tu chvíli..
00:04:09-9
V-v čem to bylo pro tebe výhodný ? 00:04:09-9
R-nemusel jsem nic prožívat..nebo... 00:04:21-7
V- hmmm 00:04:21-7
R...no.nemusel jsem nic prožívat, ..(DP)....prostě mi bylo dobře ,no..(DP).....nějaký prostě nějaký ty věci prostě,jak
jsem říkal..........nebyl jako i průbojnej, že jsem byl jakoby i spíš tkaovej ostejchavej,dodávalo mi to hodně jako
sílu,no...vadily mi třeba i lidi, komunikace s lidma,jo..tady ty všechny věci..jako to mi to všechno dodávalo..že jsem
moh bejt sám ejnom s tou drogou a nikoho jinýho jsem nepotřeboval, protože ta droga m inahrazovala všechny tady ty
věci,no.. 00:05:03-7
v- jo..takže vlastně jsi nemusel komunikovat, nemusel vlastně cejtit žádný nepříjmený pocity, abylo to dobrý s tím
heroiinem? 00:05:19-9
R-no, přesně tak. vyhýbal jsem se všem vlastně. byl jsem radši s tou drogou,no, která mě v tu chvíli nejvíc naplňovala a
prostě...nikoho jinýho jsem nepotřeboval... 00:05:38-9
V..hm..jak dlouho jsi vlastně bral? 00:05:39-2
R-jak dlouho?.. (p)...heroin,jo? ...(p)...tak sedm let asi přibližně..sedm let..(DP) ...čistě jenom jako heroin,no, když
nepočítám nějaký ty věci před tím,jo, nějaký zkoušečky a takový ty věci....(DP)...jsem to měl jako hodně jako
důvodů,.že jsem prostě, když to zase vezmu na ten kožní problém, tak mě to i dodávalo nějaký prostě...že jsem se o to
třeba staral hodně, bez drog, předtím a prostě nešlo to..prostě a už mě to jako nebavilo..a na těch drogách už jsem to tak
nevnímal jako jo.že mě jako otupily..i jsem se musel každej den mazat předtím a když jsem byl na drogách tak jsem to
dělat nemusel, že jsem byl vohebnej všechno prostě..jo, že mě to nějak netížilo..nebo.. 00:07:02-3
V-hhmm, že tam jakoby nebyl ten tlak to dělat nebo jsi to vlastně nepotřeboval? 00:07:09-7
R-no, že už měto jako pak i vobtěžovalo,prostě jo, že když už se to stejně nehojí, tak mě to stejně vobtěžovalo a na těch
drogách jsem to nemusel, ze začátku teda. a když už to bylo teda, když už se mi to hodně zhoršilo, tak mi to bylo v tu
chvíli už jedno.. že už vlastně jsem byl i závislej třeba..takže tak...já jsem nikdy jako nevěděl, co drogy jsou, jo, věděl
jsem, že to je špatný a to bylo všechnojo, jsem neviděl nějaký krize, nějaký tyhle věci,..to jsem vůbec nevěděl.jo, si tak
říkám, kdybych to třeba věděl, takže bych třeba do toho třeba nešel, to jako nemůžu říct zase no..ale že jsem do toho šel
jako po hlavě, že jsem měl takovou představu,jo nebudu si chtít dávat, tak si prostě nedám no.. 00:08:01-8
V-hmm..a pak to nešlo.. 00:08:01-9
R-pak to nešlo no..ani psychicky, ani fyzicky..pak začaly ty abs áky, takže jsem..ta droga mě jako ovládla no...
00:08:15-4
V- jak to bylo rychlý, než začaly ty abs áky? 00:08:23-2
R_ já jsem si dával třeba nejdřív třeba jednou obden jo, to jsem pořád nevědl,že jsou nějaký abstáky na tom ..a pak už
jsem si začal dávat denně, a pořád to jako ne..pořád jsem jakoby cejtil úlevu vod tý drogy, dkyž jsem si ji dal, ale pořád
jsem neměl představu co to je nějaká krize až jsem to zjistil, asi nevím ted po tejdnu po čtrnácti dnech .to fakt tedka
jenom odhaduju,jo..že vlastně když někam jsem šel prostě, řek jsem si, že si dám až potom, tak jsem na sobě pak cejtil
nějakej abstinenční příznak no. a vod tý doby už nějak jsem tak nějak jako dozvěděl, co to jsou nějaký abstinenční
příznaky..že jsem vůbec nevěděl, co to jako je, že to tělo potřebuje tu drogu abych moh fungovat vůbec..to byla asi taky
chyba no... 00:09:28-0
V-jako chyba, žes nevěděl, do čeho jdeš? 00:09:28-0
R-to.nevím, to si taky jakoby říkam dycky, že kdybych to třeba věděl,jo...ale myslím si, že i kdybych to možná věděl,
tak by mě to stejně asi nezajímalo, že bych..prostě dokaď si to ten člověk neprožije, tak to prostě nepochopí, jak
tovlastně ve skutečnosti je,no... 00:09:51-6
V-tžko teďka spekulovat... 00:10:02-9
-instrukce "časová osa braní" 00:10:46-4
R-to já jsem jakoby začal hned si střílet, .....kamarád mi střelil...nebyl perník, přiešel jsem hnedka na herák.....
00:11:19-2 00:13:44-8
-subutex nitrožilně 00:13:52-1
- natejden na detox se vykrizuju, vylez sem a večer jsem si dycky dal 00:14:16-2
-detox a komunita, 00:15:03-1
V-co tě vedlo k tomu, jít do léčby? 00:15:17-7
R- já jsem měl práci vlastně, v který jsem čoroval, takže jsem měl třeba prostě ..každej den sjem mělna drogy..já jsem
vlastně rozvážel a ještě jsem si vydělal prostě..neměl jsem žádny, že jsem nemuse nikam chodit..prostě jsem si uděla
peníze rovnou v práci, takže jsem měl takovej jinej život než normální fe áci..no..jenomže prostě už mi to nějak pot
ěch dvou třech letech co jsem tam byl, už mi to lezlo jako do hlavy,bylo mi to ii jako blbý, že tam coruju,že ty lidi tam
voblbuju,jo. a už .i přesto jsem to jako ne neunášel, ale bylo mi to jako blbý, ale musel jsem to dělat pořád,takže už jsem
se k tomu chystal dlouho a nikd yjsem se k tomu ěnjak neodhodlal, protože jsem na to nějak neměl sílu no až pak nějak
po pěti letech, když jsem vlastně..oni mě vlastně vyhodili..takže jsem pak musel chodit ..na jiný věci, čorovat
prostě..což už mi bylo jako..hodně semi to příčilo..ted jsem doma rozprodával věci, přišel jsem o auto, takže už prostě
jsem fakt jako..teď ještě mám ado toho...takže jsem prostě docházel do káčka, ..zase jako nevěděl jsem do čeho jdu..kde
mi jako nabídli komunity,prostože jsem nechtěl jít ani na subáče ani na metadon a nějaká léčebna jako na tři měsíce, to
jsem si jako taky říkal jakože to je vo ničem..takž emi nabídli komunitu, jenomže jsem zase nevěděl do čeo jdu,jo..no
jsem si to prostě představoval uplně jinak..no..nějkaá terapie, to jsem slyšel poprvý tady..(smích)..takže jsem pak
jako..prostě jsem si myslel, že pujdu na detox, tady si to nějak jako..vodležím, že tady zůstanu třeba ..já jsem původně
počítal se třema měsícema, že se tady vyležím, dopracuju si to..a jsem zdravej člověk.... 00:17:35-7
V-to je krásná představa... 00:17:35-7
R-jsem si to trošku představoval jinak no... 00:17:42-5
V-jak jsi na tom te´dka se svojí představou? 00:17:42-5
R-tedka? jsem za to hrozně rád, že jsemtady no..jsem hrozně rad, že jsem,že jsem nějak ty první dny..protože jsem to
hodně nezvládal, hodně jsem měl jako odchodovky a tady takový ty věci..a už jako i na tom detoxu jsem měl zase
takový to stary..jako na každým detoxu co jsem byl, tak skjem věděl, že si dám, když pujdu ven...jo...tam jsem to měl to
samy...takže uz jsem si to nějak jako zařídil, že pro mě přijede máme,jo..vodvezla mě sem,no..což, za to jí jako hodně
děkuju, protože už jsem měl i tady na tom detoxu, že si pujdu dát, což, bych se sem už nedostal..to jsem za to hodně rád,
jinak bych to nezvlád... 00:18:54-9
tak sem tady.... 00:19:03-7
V- můžeš si zkusit ještě jendou vzpomenout, jak jsi vnímal to braní tělesně? 00:19:25-1
R-jako krize? 00:19:29-1
V-ne,myslím přímo tu intoxikaci.. 00:19:38-8
R-hmm.tak to nevím,jestli to dokážu popsat..to já to asi ne..to se ani nedá popsat..prostě...(DP)--..ze zařčátku to bylo
jiný než potom třeba,jiný to je na krizi, jiný to jenomálně během toho no.. 00:20:17-2
nebo když máš tu krizi a dáš si? já myslím, že to víc cejtíš, když máš tu krizi, je to takyový, že jsem kolikrát, byl jsem
ajko nenažranej, dával jsem si jako každou chvíli a dycky jsem si jako říkal, že je lepší..že už jsem si s tím jakoby i
hrál,jo, že už jako jsem chtěl nějakou tu krizi,ale zase jsem na to neměl vvydržet to,jo,takže..já jsem právě měl jako..no
ne problém v tom, že jsem měl pořád peníze,ale ..(dp)..ajkobylo to dobrý,no..ale taky jsem chtěl jakoby prožít to, když
když máš krizi a dáš si na tu krizi vlastně,což z tebe uplně spadne prostě..to je prostě..nevím..hrozná úleva,hrozná..když
máš jako ..nějakou jako nemoc úplně hroznou a teď tě někdo prosteě jak když luskneš jenom prstem a teď ti de všechno
ojakoby do hlavy prostě a teď cejtíš tu úlevu všechno no.. 00:21:28-4
V-jakože všechno špatný je pryč... 00:21:28-4
R.no a už je to jenom dobrý prostě no..(dp) já jsem jako na tom měl nejradši ty nástřely a pak to hulení na tom jako...
00:21:42-5
00:21:42-5
V-hulení jakože...tím myslíš co? 00:21:51-1
R- jako omámení...jako když člověk cejtí nějakou únavu,třeba když jde vodněkaď z nějakýho výletu nebo něco
takovýho ,.jako z těžkýho, tak má něakou únavu a pak když třeba potom sedí u televize a teď třeba klimbá očima tak
kdyby se to znásobilo několika tisícema prostě tak jako..pod vllivem prostě... 00:22:23-2
V-takže takovej jakoby příjemnej unavenej stav.. 00:22:25-6
R-jo přesně tak...příjemnej takovej...všechno okolo jde jako úplně stranou a prostě vůbna nic jakoby nemslíš ..jenom
prostě si vychutnáváš jak ti padaj ty voči, jak seš uvolněná prostě.. 00:22:56-5
V-hmm, a je to jen úleva, že to špatný je pryč nebo tam je taky něco příjemnýho navíc? 00:22:56-5
R- no i příjemnýho no...i příjemnýho..vlastně ten stav celkově..ten stav...žejo právě, já jsem to měl prostě jinak než jako
jiný,no že..já jsem to třeba cejtil potom až,jo, jako když už jsem pak neměl tolik peněz, tak už jsem to tak jinak prožíval
než normálně ,že jsem si dával každou chvilku, že už mi pak nestačilo ,že prostě..že už jsem musel zvyšovat a zvyšovat,
abych cejtil ten stav...abych.protože jsem si třeba dal a cejtil jsem jenom ....jenom, že se můžu hejbat , že můžu
chodit...takže jsem si musel dát víckrát už potom .... že jsem to cejtil třeba jinak než normálně třeba ti fe áci na ulici..
00:23:50-3
..že jsem třeba jako nechápal, že si daj dvoukilo a jsou z toho jako celej den,jo.. 00:24:01-8
V-aha, jakože ty už jsi měl něco jako vyšší toleranci, že jsi byl víc zvyklej na to? 00:24:01-8
R- já nevím, že už jsem třeba byl i na pěti gramech, pak jsem šel třeba už...to bylo s penězma..že už jsem pal jako
musel..tak jsem zůstal na třech gramech..tedka už ke konci ty poslední dva měsíce jsem byl už jenom na dvou
gramecch..ale..(DP) prostě jsem to dycky ..nějak jsem tomu moc nerozumněl..jak to muže mít (nesrozumitelné),..byl
jsem nenažranej asi tady v tom...že se mi to tak líbilo,že sem to musel mít pořád prostě..a že už jsem byl moc a stejně
jsem si dával, že mi to bylo jedno... 00:24:47-2
V- jakože tak moc si měl rád ten příjemnej stav.. 00:24:47-2
R-no, hlavně ten nástřel ale i i ten stav po tom .... 00:24:51-2
V- a ten nástřel byl ještě jakej? 00:24:51-2
(DP)...tam to dycky záleželo, já jsem se snažil dycky dát co nejvíc,jo..když prostě si dáš málo něco nee dobrýho,tak..to
není takový jako když si tam dáš fakt hodně,..když si tam dáš fakt.. já nevím, jestli to budu dobře popisovat,ne,tady to
právě neumím mocpopisovat..že to vím,jak to je,ale...nějak jako kdyby se zvedla celá krev z celýho těla a šla jakoby do
hlavy.....takovej příjemnej,příjemnej tlak jakoby....(DP) 00:25:51-7
V-takže tlak z celýho těla, který šel do hlavy při tom nájezdu...a v téhlavě to pak zůstávalo nebo to z ní šlo někam dál?
00:26:00-2
R-no, potom ,když to bylo dobrý, tak jsem třeba usnul,ale...kam to šlo........(DP)....se musím hodně zamyslet, protože
už ten stav už ani moc nějak...(DP) 00:26:33-5
..takovej..nevím, vnitřní klid..takovej....kam to šlo... 00:26:44-8
V-možná to nikam nešlo.. 00:26:44-8
R-jo, vono to..někam to jít muselo, protože to je vlastně, to je jenom ten nástřel, takže to trvá pár vteřin,jo..(DP) pak se
to..apk se to muselo nějak rozlít do celýho těla..nějak... 00:27:04-2
..ale pak to nějak....netroufnu si to popsat uplně...to se nedá popsat,no..protože hodně lidí nějak říkalo, že to je jako
tisícinásobnej orgasmus nebo něco takovýho,ale to se vůbec nedá prostě..popsat... 00:27:36-5
V(rekapitulace) 00:27:42-6
R- no..to bylo prostě pár těch vteřin, ael bych řek každýmu se bych řek asi líbilo něco jinýho no.... 00:27:58-5
.mě se hlavně líbil i ten nástřel, i ten stav potom, mě se.já sem to úplně jakoby žral ty drogy.jako mě se to líbilo
všechno, celej ten průběh prostě,..(DP).... 00:28:21-4
jo já jsem pak už třeba..kdyžbyla pak venku zima, tak já bych tam nešel bez toho aniž bych si dal, že to i vohřeje
jakoby to tělo,ne uplně že ho nějak rozpáli, ale že kdybych měl jít v krizi někam ven, tak se prostě zblázním, tak
nejdu..nebo..jako ono to pak dožene člověka,jo,.ale já sjem si třeba nesed ani do sedačky do auta na zmrzlou postě..jsem
si dykcy musel dát a pak jsem byl takovej vůči tomu nějakej vobrněnej ..nebo... 00:29:00-3
V-jakože sis hlídal, aby ti v tom bylo pořád dobře, takže sis předem dal., že sis to jako tak pohlídal.... 00:29:01-1
R..noo..no..já už jsem to měl tak, že já už jsem jenom otevřel oči a už jsem šahal, že už si musím dát, že pro mě to bylo
už takový neúnosný, že bych nevydržel se nejdřív jakoby najíst nebo tady to..a já už jsem stával s tím, že jsem si musel
hned dávat...takže já jsem měl jako ..ty stavy jako krize, měl jsem, stačily mi, ale neměl jsem je jako třeba normální
fe áci... 00:29:37-3
V-že jsi jako byl pořád v tom stavu.. 00:29:36-9
R-no, že jsem se udržoval...přesně tak...že jsem třeba si do toho moh dát perník, aalkohol, cokoliv, ale prostě nechtěl
jsem si kazit ten stav tad těma věcma..to mi přišlo, že bych si ho dycky stavil,...to kdybych si dal třeba perník, tak bych
tolik nehulil, jo, že bych byl spíš nakoplej..jenže mě se hrozně, mě uspokojoval ten stav,no...jakoby omámenej pod tou
drogou nějak... 00:30:22-9
V-myslím, že by sis teď dokázal vybavit nějakou konkrétní stuaci, kdy jsi zažíval tenhle příjemnej stav, popsat mi ji?
00:30:43-5
R-konkrétní?....no...bych věděl i asi víc....(DP)...... 00:31:09-0
---vynecháno, instruktážní---- 00:31:30-7
no, já jsem to měl asi teď naposledy, když jsem odešel z tý léčebny...no..jen že si nevybavuju tu situaci zase, ale vím,
že to bylo takvoý hrozně uvolňující... 00:31:54-5
V-jak ses k tomu stavu dostal? 00:31:54-5
R...no šel jsem okamžitě do marketu, tam jsem nasbíral nějaký věci, šel jsem je střelit, a pak jsem šel koupit nějakej
herák... 00:32:07-8
V-jakože přímo v těch Lit.?nebo někde jinde? 00:32:20-7
R-v marketu sjem byl v litom. a střelil jsem tojinde.. 00:32:36-1
V- a pak jsi šel za někým? 00:32:35-5
R- já jsem měl jako svýho dýlera..a edka..tedka jsem byl někde naryhclovku, že mi to bylo jedno, coto bude, jen abych
se z toho dostal.... 00:32:58-9
V- a vzpomeneš si kde to bylo? šel si někam nabyt, nebo někde venku.. 00:32:58-9
R-to už mi bylo jedno, to už sem anineměl auto, takže kamkolliv...hned ...protože ono se to zdá dycky všechno hrozně
dlouhý, jak má člověk krizi nebo tady to, tak je to hrozně hrozně dlouhý..je to ..minuta třeba jak hodina prostě...že se mi
kolikrát stalo, že jsem třeba i čekal,jo,..a to by člověk dokázal třeba i ...nevím,cokoliv udělat.. 00:33:35-7
V..aby nemusel čekat v tomhel stavu...? 00:33:36-1
R...noo,no..protože to je fakt ěco hroznýho..ted prožívat každou tu minutu, to bylo prostě...(DP)..no nevím, kolikrát, už
jsem třeba ani nemoh vstát, chodit,mluvit..prostě...žeto bylo fakt hustý,no.. 00:34:16-4
V ---isntukce k focusingu---- 00:34:26-2
...tak já zkusím najít jinou situaci, (konkrétnější)...nějakou živou potřebuju,... já najdu možná ještě jednu....jako já jich
tam mám milion, ale nikdy si nevybavim uplně přesně... 00:36:04-7
V-jak chceš...(vynecháno) 00:36:33-6
samotný focusing 00:36:45-1
-všech pět pohromadě 00:37:48-9
-navození "problémové situace" 00:38:50-3
-tělesná ohniska...6 kroků... 00:39:58-9 00:40:33-6
R...hrozná úleva prostě..vod ...rukou do ramen... 00:40:54-4
00:41:18-4
..taková úleva.ze mě spadla jako...takový špatný nebo...hodně jako všechno špatný ze mě spadlo....už nejsem tak
těžkej....... 00:42:21-5 00:42:22-2
V..nejseš tak těžkej... 00:42:24-9
R....už je dobře no.... 00:42:32-4 prostě si jako odfouknu...ulevím si.... 00:42:42-9
V.klidně to zkus ještě (vyfouknutí vzduchu pusou..uf) 00:42:42-9
R...hmm.......a padám prostě jako..ne padám...jako do peřinky.....celý svaly jsou vlastně lehčí 00:43:12-0 ......
00:43:25-5
V...zkus si jen tak pro sebe odpovědět na otázku, co by to tělo ted chtělo... 00:43:46-0
R.................právě no...má všechno co chce..už nic jinýho nepotřebuje... 00:44:12-7
ukončení 00:44:28-2
R...fíha, to je hustý...mi z toho padala hlava,žejo.. 00:44:39-5
V..no, padala ti hlava..tam..já jsem si to jakože živě představoval, že z toho nějak asi, nevím, jeslti to souviselo nějak s
těm achutěma, nebo tady to, ale mám pořád tendence se z toho nějak sklouzávat pryč,jo..take jsem se tam musel
vždycky vracet zpátky....
takový jao vobrácený toje.. 00:45:02-5
V-jaký to bylo vracet se zpátky k tomu? 00:45:10-0
R-takový..no nevěděl jsem, jestli dělám dobře nebo špatně......protože....prostě jsem se to tady nějak naučil zažít,
jakože to je špatně.jako nějaký bažení,nebo tadyto...ale prostě teďa je nějaká jiná situace, tak jsem se k tomu snažil
vracet no.. 00:45:26-1
V- hmm 00:45:31-4
R. snažilsem se..na to koukat z jinýho pohledu, když jsem se to snažil..ne tak vychutnávat jako..ale...snažil jsem se
jakoby..nadhled nějakej..že jsem seúplně do toho nepoložl..ale položil...neumím to přesně vyxsvětlit... 00:45:51-7
..že bych to jako normálně bych to mohl prožít ještě líp, ale..nějak nevím..neprožil jsem to úplně naplno.. 00:46:01-9
V- každopádně s to prožil tak, jaks to teďka potřeboval prožít...to je v pořádku,.jaks to prožil...jaký to bylo? 00:46:14-
3
R- no..hodně dobrý..necejtil jsem to jako kdysi dávno..ale taková prostě vzpomínka jako..jak to bylod
obrý..nebo....možná bych mluvil jinak, kdbyych tady byl třeba nějak ze začátku,jo..že jako bych byl z too asi úplně
mimo..že bych popisoval víc, že bych se do toho víc dostal..ta rozkoš,..nebo co prostě.... 00:46:52-9
V-hm..si vlastně popisoval nějaou tu úlevu,jako do peřinky... 00:46:54-8
R-nono...to jakoby úplněspadne z toho člověka, jako kdybych prostě na sobě měl tíhu nějakou velkou, tak to
prostěúplně spadne a teď takový uvolněny, nejsou ztuhly ty svaly, prostě hrozně uvolněný..a úplně..a a´t bych si
sednul,jak bych si sednul ..jo..že bych moh třeba sedět křivě, tak v tu chvíli by mi to bylo uplně jedno, že bych to
necejtil prostě no..určitě bych moh spát i ve stoje třeba nebo...je to takový...než když třeba tu drogu nemám, tak mě
třeba hnedka bolej záda,když jsem třeba takhlenebo nahlej blbě..jo...takže to je takový jiný,no.... 00:48:02-6
...já přemejšlím,jak bych to vystih, to prostě nejde, nebo já na to nemám..
00:48:17-5
00:48:52-7
vynecháno, instruktážní 00:49:03-4
...jsem to tak neprožíval jako v tom reálu..že bych se úplně jinak jako roztek, nebo neívm, jak bych to řek....nějak tam
mám jako,že si to jako nemůžu..nbeo bojím si to dovolit, jako jo.. 00:49:29-5
V-jo, to je fajn, že se nepouštít dál, než sám chceš.. 00:49:33-3
..vynecháno, terapeutický,podpurný..... 00:50:29-8
já právě nevím,jak bych to pořád to...jako ten stav se nedá vůbec popsat asi...protože ho mám zažitej, že je prostě
něco..ne nadpřirozený, něco..něco jako hodně..prostě..hodně nejlepší..nebo ...nepopsatelný..nejvíc prostě něco...
00:51:19-5
V-a to nejvíc je dáno čím??co je to nejvíc? 00:51:28-0
R-všechno dohromady, uvolnění, úleva..všchno dohromady.. 00:51:33-1
V-jo, takže máš nejvíc úlevu, uvolnění, seš v peřinách..a ..takový věci.. 00:51:36-8
R-no, je to v jednom okamžiku všechno najednou a hrozně moc toho je... 00:51:40-8
V- když spadne nějakej ten balvan z tebe .. 00:51:40-9
R...nono..no...je to jako hrozně velká síla, když..neví, když bych to měl srovnat s nějakou horečkou, když jsem měl
brufen, tak to třeba přijde za půl hodiny a v hrozně pomalinký intenzitě, a tady kdybych to přirovnal nevím, k nějaký
jako nevím..smrtelný nemoci jako, a prostě lusknutím prstem hrozně moc rychle..najednou..prostě jako nával hroznej...
00:52:12-6
V.a je to pryč takhle... 00:52:12-7
R..no...je to pryč a je to ještě příjemný jako navrh, ještě k tomu jako bonus.. 00:52:23-7
V-fajn..myslím, žes to popsal pěkně.. 00:52:24-1
-máš teda ještě něco k tomuto, cos tady teďka zažil? 00:52:38-1
R-já jsem,..no já nevim, ja jsem akorát rád,že vo tom takhle mluvím, že mi to nevadí..rpstě..že kdybych o tom mluvil
někd ypředtím,tak jsem uplně...uplně na sračky... 00:52:53-6
V-to je skvělý, mě to taky přijde jakoby dobrý pro tebe, že si zase něco zjistil, co teďka jako zas víš... 00:53:01-8
R-no právě, z toho mám teďka jako radost, docela.. 00:53:07-5
V- že takhle můžeš zažít nějaký věci a nějak se o tom pobavit...a je to tak vlastně v pořádku... 00:53:17-3
R..hmm... 00:53:17-3
V tak já bych to teďka tady jako uzavřela, tuhle situaci..supr... 00:53:26-5
-..isnturktáž edukace k focusingu.... 00:53:59-6
- mě by teďka možná ještě zajímalo, zmiňoval si takový ty pocity jako uvolnění, něco z tebe spadne...peřinka...zažívaš
teď někdy takovýto pocity v nějakých situacích? 00:54:14-9
R-jako..sovnatelný s tím nástřelem? 00:54:15-2
V-no takhle asi ni..ale spíš,jestli zažíváš někdy něco takovýho ale v jiných situacích... 00:54:21-8
R-zažívám, ale takový někdy nepříjemnýá...a nejsou tak příjemný jako... 00:54:26-3
V-jako třeba co? 00:54:26-4
R- jako nějaký svírání..který...nevím jestli se mi..nebo si nepamatuju, že bych je zažíval někdy před rokama prostě...já
sem se přišel a ted jako nějaký emoce, pocity, prostě pro mě to bylo fakt jako nový věci,jo, že jsem z toho byl uplně
vpylesklej, že...nějaký prostě strach....a takový věci..ž je teďka prožívám jinak, než předtím..je to uplně tak, jak
kdybych přišel z jinýho světa..že jsem si připadal chvíli jako blázen,no.. 00:55:04-0
V-jako předtím nebo teďka.. 00:55:06-0
R- teďka..teďka už třeba tolik ne, ale ze začátku jsem si připadal hodně blbě, jako co to je,prostě.. 00:55:14-5
V-jo, žes to mu ajko nerozuměl, co se děje teďka.. 00:55:17-2
R.no...já jsem třeba i cejtíl nějaký pocit svírání třeba, ten jsem měla třeba několikrát...a kdyby se mi to stalo někde
venku tak s tím jdu třeba k doktorovi nebo..jo prostě že si myslím, že se mi třeba něco dějě,jo..nebo...jako fakt je to
hodně... 00:55:47-4
V.aha, takže poznáváš takhle na sobě, když se něco s tebou děje.. 00:55:47-4
R- hmmm. 00:55:51-3
V...a co třeba to svírání znamená? 00:55:51-4
R-to je jak kdy...někdy to je prostě...u mě to je nějakej prostě...já v sobě potlačuju agresi hodně,jo..já se bojím
prostě...tady mám problémy, že bych třeba na někoho vyjel, takže to v sobě dusím..teďka se stím nějak snažím
pracovat..jo...taky mě trvalo dlouho,než jsem na to přišel, že jsem řešil věci pěstma nebo jak bych to řek, a ne slovně..a
slvoně to neumím,takže se to tady učím slovně prostě..protože fyzicky nemůžu a slovně mi to nejde, takže se vždycky
radši uzavřu a pak to cejtím v sobě... 00:56:40-3
V-jo a pak to cejtíš tady (na hrudi).. 00:56:39-3 mě teda přidje, že umíš veci slovně hodně dobře vyjadřovat..
R...jo...no díky, to potřebuju dycky od někoho slyšet... 00:56:50-4
V-fakt jo.. 00:56:53-2
R..protože ja se i v sobě, protože hodně si i nejsem jistej sam sebou nebo je to.zase pokrok od začátku, co jsem tady byl
jsem to měl hodně, jakože jsem se i bál něco říct, protože jsem si nebyl jistej jestli mluvím k věci, jestli
nemelu...kolikrát, když jsem byl na individuálu, tak jsem se ptal, protože jsem to chtěl vědět..jako i kdybych mlel ty
kraviny, tak... 00:57:21-3
V..hmhm, abys tomu rozumněl... 00:57:25-1
..ještě se tě zeptám, takový ty pocity, ty dobrý..to znamená to uvolnění, ta úleva..zažíváš tyhle pocity někde jinde?stalo
se ti už během té léčby? 00:57:52-1
R- já si myslím, že určitě ne, ani nezažiju, jako nedá se to srovnat,jo.. 00:57:57-9
V-ne ne ne, ne že nezažiješ, to je jiná věc.. 00:58:04-5
R- jsou to jiný, jsou to jiný pocity, nejsou srovnatelný... 00:58:13-5
V-jo, ono to bude dycky jiný, ta chemie nějak působé...mě zajímá, jestli je něco, co ti dokáže vyvolat podobnej pocit
te\´dka v tvým životě, nebo jeslti si to teda aspon dokážeš představit, co by to jako mohlo bejt.. 00:58:23-7
R- no já si asi dokážu no..protože já se vlastně učím bojový sporty,tady to...což třeba já nevím, tady na tom pytli, to je
nic,,třeba teďka chodíme do tělocvičny, tam mi to dává nějakej ten pocit..pak nějaká prostě ne r.a..radost...hm....spíš
nějaký..ted to nedokážu ddobře to..no.. 00:58:57-3
V..jako radost jakoby z někoho nebo z něčeho?? 00:58:57-3
R-no, z něčeho i z někoho... 00:59:01-5
V..i z někoho..jako z nějakýho kontaktu třeba nebo.. 00:59:05-2
R.měl jsem to jakoi z kontaktu, když přijela třeba teta, tak sjem to jako cejtil, takovy prostě ...že jsem ji valstně po
dlouhý době viděl, takže vlastně i když odjížděla, tak jsem měl jako strach a takový ty věci..když jsem ji třeba viděl
brečet nebo tady to, tak to se mnou taky něco dělalo,jo, že jsem nebyl taky jako tak chladnej nebo.. 00:59:35-9
V-.aha,že jsi měl strach, že budeš jako chladnej a nebylo to tak? 00:59:35-6
R..nono...no..pak jsem to měl i třeba..já sjem tady ajkotřeba dostal dárek tady od dvou lidí, ccož mi bylo taky hodně
jako takový..no..to nedokážu popsat..hm...prostě jsem to jako nečekal a...ne jako nezasloužil..byl jsem překvapenej..spíš
jako zaskočenej.. 01:00:06-3
V..hmm že tě to jako zahřálo ., potěšilo..? 01:00:04-9
R.nono..hodně moc..no... 01:00:12-1
V- když dostaneš něco, co nečekáš, a je to od lidí, který máš rád.. 01:00:12-1
R- no právě,no.. 01:00:16-2
V- tak to je příjemný, .že.. 01:00:17-5
R. to jo, tady to bylo hdoně příjemmný...bylo to takový pěkný.. 01:00:30-2
V- ještě si vpomeneš na nějakou situaci? co ti dělá dobře? 01:00:45-5
..R-..nevím, si nějakej adrenalin... 01:00:55-3
V.hm v tom bojovým sportu nebo jinde? 01:00:55-3
R- taky i jinde no..ale to sem nezažil teď tady právě... 01:01:04-2
V- a byl oto v tdobě, kdy si nebral? 01:01:04-2
R-no, myslím, že jo...to bylo...ne, to asi nebude, když sjem nebral, já ted nevim..jo asi jo, nebral, jsem , tenkrát, jsem
asi nebral... 01:01:30-7
-nebo jsem to měl třeba i,když jsme byli na výletě nevám kolik kilometru a tak.mě to prostě nebaví. výlety atady ty
věci, takže jdu hodně na sílu..a když se třeba vrátím, tak to je taky takovej dobre pocit prostě.. 01:01:50-3
V- jakože už to mám za sebou..: 01:01:50-3
R- no,že jsem to prostě dal...a že jsem to jako dal, že jsemtady zpátky, a mám prostě hodně velkou radost ze sebe..a teď
i tyybolení tech svalu jako příjemný..tady to jsou takovy pěkný pocity všechno,ale nikdy se to podle mě nedá srovant
tady s tím.. 01:02:18-2
V- to neí potřeba srovnávat..to je něco jinýho...tenkrát měls něco dorbýho, te´d máš něco jinýho dobrýho... 01:02:47-
1
"vynecháno.náhražka...+dárky..." 01:03:25-7
jak ses cejtil, dkyž dostal ten dárek? 01:03:25-8
R-no...takový..cejtil sjem se prostě...když řeknu hrozně, tak to jeblbost, ale..hrozně příjemně...jako nebo...bylo to prostě
hrozně pěkný,že jsem...že to byly vlastně..něco jinýho bylo třea, když mi holky pak udělaly dort, tak to jsem tak nebral,
protože ty nemám tolik blízko, takže když jsem měl blízko tady k těm, co mi dali ten dárek, tak to bylo jiný,no....to bylo
fakt prostě..... 01:04:15-1
V- kdes to cejtil? 01:04:20-0
R- to si moc nevzpomenu.....tomu semnepoddával, spíš jsem se tomu snažil bránit....dycky jsem se třeba snažil bránit
takovejmhle pocitům..to se tady třeba taky učímm, jestě mi to jako moc nejde, jako brečet nebo něco takovýho..to
prostě neznámtady ty věci..to prostě nějak automaticky, at se děje,c o se děje at mi už mi třeba běží třeba ten..mi to
dykcy nějaky mráz po zádech mi běží, a to už já zastavuju auž prostě myslím an něco jinýho, takže se nikdy nedostanuk
tomu, co prostě.... 01:05:30-9
te\ďka si toho hodně všímám, když jsem přišel,tak to bylo všechno najednou a všeho hodně moc... 01:05:52-8
V-díky moc za rohovor... 01:06:02-6

3. rozhovor- CTIRAD

V:Tak fajn. Jak to bude probíhat... Ty jsi nějak zhruba říkal, o čem to je zhruba, ten můj výzkum a o co se zajímám. Máš
k tomu nějakou otázku? Co tě bude zajímat, ještě než začneme? 00:00:48-1
R:Já v podstatě nic nemám takovýhodle. 00:00:49-7
V: Jo super, super. 00:00:51-4
Tak fajn. To moje stěžejní téma se týká prostě toho, jaký to pro tebe bylo, když si bral, tělesně. Co si u toho prožíval.
00:01:02-0
R: Hm 00:01:04-0
V: To je ten můj lightmotiv toho, o co se zajímám. 00:01:09-2
R: Jenom jako o tu fyzickou schránku ti jde, jo? 00:01:10-2
V: No jako víceméně, jakože má to i nějaký další nástavby, ale hlavně jde o ty tělesný prožitky. 00:01:17-8
To znamená, jakoby moje první otázka na tebe je taková hodně obecná a široká: Jaks jakoby prožíval tělesně, když jsi
prostě bral, jaký to bylo?Cos u toho cejtil... 00:01:29-9
V:Tak... 00:01:33-4
V: Klidně si nech čas... 00:01:35-4
R: No vono to má nějaký stádia, žejo...Chceš to prostě popsat, když jsem si aplikoval ...do další aplikace? 00:01:43-8
V: Může bejt, třeba. no. Já to teď nechám na tobě, jak to pojmeš a pak se budu ptát. 00:01:49-2
R: Asi takhle...nebo já já...Jako to se ptej spíš konkrétně, že jo..nebo... A když to vezmu u tý aplikace. Takhle...Já byl
pět let na pervitinu a pět let na heráku. 00:01:57-1
V: Jo... 00:01:57-7
R: A ten pervitin ten byl příjemnej.. Vono všechno jako bylo příjemný 00:02:02-7
V: No...Si byl teda pět let na pervitinu a pak dalších pět let na heroinu.Jojojo... Co bylo jakoby třeba tělesně výraznější
pro tebe? 00:02:10-7
R: Na ten heroin určitě. Na něm je fyzická závislost. Takže tam když už docházelo k nějakýmu útlumu tý drogy, tak to
bylo nepříjemný fyzicky. Velice...křeče 00:02:19-9
V: hm, abs ák takovej, klasika. No jasně 00:02:23-4
R: Já nevím, jestli jako ti jde třeba i o to, jestli mě to nějak fyzicky poznamenalo, jako to drogy, nebo.. 00:02:27-6
V: No možná ani ne úplně primárně, ale jestli tě k tomu něco napadne, tak je to pro mě zajímavý, to všechno, co jsi
říkal. 00:02:33-8
R: Mě právě vůbec, což je trošičku paradox. Mám všechny zuby..Nikdy nic jakoby. Já jsem souběžně s těma drogama
užíval spoustu vitamínů. Jsem se snažil nějakou tadytu hladinu vyrovnávat. Takže mě třeba fyzicky já si nenesu žá...
ikdyž jsem bral deset let tak si jakoby nenesu žádný následky viditelný, nebo o kterých vím a udržuju to..Jo ..takže pro
mě to jakoby bylo příjemný. Ten pervitin, ten je celej jakoby příjemnej. 00:03:01-6
V:Jojo...To se teda stalo, že jsi přešel na ten herák? Co se stalo po těch pěti letech toho pervitinu, že jsi přešel?
00:03:08-1
R:Ten heroin ten jakoby seš schopná víc ovlivňovat před okolím. Nebo mně se to víc dařilo. Jakože mně to doma
prasklo..u rodičů a na heroinu jsem byl schopnej jíst, spát... Prostě dařilo se mi to jakoby doma tajit..no.. Tak to byl
jeden z hlavních důvodů, proč jsem šel na heroin. Jinak bych dál zůstal u toho pervitinu. 00:03:28-4
V: Jojo..To znamená jakoby to, že to šlo líp skrývat před těma ostatníma a ještě... 00:03:32-4
R: Vono potom už na mně byl poznat i ten heroin, jo...Ale on má úplně jiný příznaky, po aplikaci.Takže naši vlastně
číhali na tý pervitinový a já jsem to přitom takhle očůrával a voni si mysleli, že je to poznat.. 00:03:47-4
V: Jo jasně..Jakýs teda měl ty pocity na tom heroinu třeba?... Jaký to bylo, jak si na to vzpomeneš... 00:03:56-3
R: Po aplikaci určitě příjemný.. Já ti řeknu možná takovou blbost možná, nebo... já kdybych teďka vyhrál nějakou
nesmyslnou nebo pohádkovou částku ve sportce, tak se k drogám jako pravděpodobně vrátím. 00:04:06-6
V: Jo, jasně..hm 00:04:08-0
R: Jo já kdybych měl jako sto milionů jako občas je ve sportce, tak bych asi hm buď , buď bych jako bral alkohol, nebo
bral drogy. Jakoby neznám nic lepšího, a vod adr.. jako jakože že jsem dělal adrenalinový sporty normálně jakoby...
sporty, ale jakoby tenhle pocit aji tělesně mi nic jakoby nenahradí. 00:04:26-8
V: Nic nebylo lepšího vlastně 00:04:28-3
R: Nic, ne 00:04:28-5
V: A než na tom heroinu, nebo na tom pervitinu, nebo jako obecně jako? 00:04:30-6
R: Obecně bych řekl, jako takhle..já mám jako tohle jsou moje dvě primární drogy - pervitin heroin. Jinak moc
zkušenost s drogama nemám. Já mám totiž alergii na THC, takže jakoby nějaký trávy nebo prostě skanky, tak to jde
úplně mimo mě...Extáze nebo prostě LSD, to jsem prostě nikdy nebral. 00:04:46-4
V: Jojo...Mě zajímaj ty tvrdý drogy právě, jakože to je vlastně úplně výborný pro mě takhle... 00:04:50-6
V: Oukej ..tak možná mě tak napadá bych tě poprosila na začátek, když takhle tady nakreslím takovou čáru, jestli bys
mi tam mohl vyznačit svou drogovou kariéru...Jak to vlastně bylo, víš? Jako nějak časově. Abysme měli přehled, jak se
o tom bavíme. 00:05:06-3
R: Hm..a jak to jakoby chceš...jakoby.. 00:05:08-1
V: To znamená jako kdy si třeba začal, s čím. 00:05:10-1
R: Jo, takže jakoby nula je sedmnáct, jo? 00:05:12-7
V: mhm, třeba... 00:05:13-2
R: Teď mi je 28. 00:05:15-1
V: Jasný 00:05:16-2
R:A ...tady jakoby mohlo být několik grafů, víš co...třeba problémy se jakoby nabalovaly s braním drog. Nebo kdy mě
jakoby bavily drogy. Nebo kdy jsem byl normální...takže já bych ti tady mohl nakreslit víc grafů... 00:05:38-8
V: Jasně..Tak možná..Zkus si vzpomenout, jak to vlastně šlo vůbec postupně za těch 17 let... 00:05:45-0
R: Určitě tady by byla nějaká kolmice nahoru. 00:05:47-4
V: Aha, zkus..tak to nakreslit, jak to vlastně vnímáš, no, to by mě zajímalo. 00:05:49-5
R: Tady dejme tomu, že je mi nějakejch 23 24, kdy když byl ten přestup na ten heroin...Takže tady bych určitě..abych
to upřesnil...bych to nakreslil takhle jakoby.... 00:06:03-7
V: Jojo..jasně tak to... 00:06:06-3
R: Že tady tady je jakoby něco dobrýho jo plus tady plus minus...Mně pervitin vlastně jakoby nic nevzal, dá se říct, že
mi jenom dával...A mně se dařilo do nějakejch 25 / 26 normálně jakoby legálně si vydělávat na ty drogy...Buď tady v
těch 17...to mě jakoby dotovali rodiče, že jo...nějaký kapesný...Otec má jakoby velkou firmu, takže tam když jsem tam
chodil na brigády, takže tam jsem si vydělával jakoby hodně nadprůměrný peníze, takže jakoby já jsem do těch 23
vůbec neměl potřebu nějak nelegálně živit ty drogy...Takže mně jakoby dávali jakoby...Ale jako jak říkám vono jakoby
tomu hrozně předchází jako ten čas předtím, že jo. 00:06:50-8
V: Jo...Ten tomu předchází jakým způsobem? 00:06:53-7
R:Mně se v těch 17 jakoby otevřely hrozně ..jakoby..život se mi otevřel. Já jsem do 17 vrcholově sportoval, takže jsem
neznal nic jinýho než školu, pořád vyřizování nějakejch individuálních studijních plánů, trénování...nic jinýho. V 17 se
mi stalo velký zranění kolene a páteře...Musel jsem ze dne na den přestat hrát a neznal jsem takový věci jako byly třeba
holky, zábava, protože já jsem ..ja jsem vyučenej automechanikem..takže pořád a ...hrál jsem ragby takže...takže pořád
mezi klukama..pořád mezi klukama. Ze školy rovnou na trénink, že jo... A najednou se mi ukázal svět nějakejch
vztahů..Vůbec sexu se dá říct a tohodle a styděl jsem se, že jo..neuměl jsem v tom chodit. I když si myslím, že normálně
stydlivej nejsem...nebo 00:07:37-9
V: hm..jasně bylo to něco novýho.. 00:07:38-9
R: jo..a a a prostě dodávalo mi to kuráž...všechno, žejo prostě pohodička. 00:07:44-8
V: Jo jo...jasně..To znamená jakoby že ten perník jakoby, jak ses k němu dostal vlastně v těch 17? 00:07:50-2
R: Náhodou, v restauraci, nebo v hospodě prostě no. 00:07:52-6
V: Aha a jak to vlastně potom pokračovalo. Ty ses k němu dostal náhodou a zjistils, že to je jakoby dobrý. 00:07:57-5
R: Já bych řek, že standartně...Nějakej rok prostě vopravdu, ja nevím jednou za 14 dní o víkendu, ne nitrožilně, že jo..
00:08:06-9
V: Jakože šňupal. 00:08:07-0
R: No jasně..po roce...po roce nějaká prostě semtam aplikace prostě jehlou...po roce a půl už prostě standartně už
skoro denně jehlou...Maturoval jsem už jakoby na silný závislosti na perníku.. 00:08:18-2
V: Jojojo...hm..to je dobrý..hm..Teďka teda k tomu heroinu jsi přešel s tím jakože rodiče už o tom věděli.. 00:08:25-7
R: Tady to..tady to doma prasklo prostě...no ale ..i když mamča dělá ve zdravotnictví..táto tomu vůbec nerozumí...zašli
se mnou do dropinu, že jo..blablabla..a i tam se mi povedlo to nahrát..protože na mě to prostě jakoby...fyzicky to na mně
bylo vidět, protože já v těch 17 jsem měl přes 130 kg, když jsem hrál, takže potom jsem spad skoro o 40, takže jako to
na mně bylo znát, že jo...protože vždycky jsem měl jako..to a to..byl jsem namakanej no..protože jsem hrál ty ragby, že
jo ..Pořád v posilovně a todle a ..a najadnou jsem byl jakoby souška...ale jinak jakoby ja nevím...co se týče pleti nebo
todle..nebylo to na mně znát jakoby. To mi i řekli naši, že to byla jakoby jedna z příčin, proč to doma podle mě
nepoznali dřív. 00:09:08-9
V: Jo..jasně no prostě takový ty klasický projevy jakoby... 00:09:10-6
R: A ..a...nějaký základní hygienický návyky a tadyto, to jsem si držel po celou dobu fetování, prostě. ....Takže....tady
to prasklo..šli se mnou na dropin, tam si mysleli taky jakobyže je to v pořádku, doporučili mi nějaký centrum následný
péče a to jsem občůral právě tím, že jsem ze dne na den přešel na ten heroin..naši viděli jakoby změnu. Tam jsem vůbec
nedocházel, nebyl jsem tam ani jednou. Ale začli vidět jakoby změnu k lepšímu. Já jsem na začátku začal přibírat na
tom heroinu...spal jsem normálně..a todle...takže naši si mysleli, že tam opravdu docházím a já jsem doma tvrdil,
viď...no a já jsem si prostě užíval jinak, no. 00:09:46-0
V: Jojojo...jasně..aa...takže potom ta křivka tady pokračuje jak jako v tom konci?Do tý současnosti... 00:09:52-2
R: Jáááá bych řek, žee............tady to šlo prudce dolů............tady jsem šel někde jakoby do léčby, jo...a.....teď jsem
někde tady bych řek...todle jestli je nějaká nula normální život... 00:10:14-1
V: Jojo..jasně..hm ..to je takovej jako horizont, jo...ke kterýmu teďka jdeš.. 00:10:18-2
R:Hm... 00:10:18-8
V: Jasný....hm...co se stalo, jak se to tady zase začlo zvedat nahoru? Tady v tomhle okamžiku...00:10:21-8
R: hmm...dobrý...tak tady někde byl výkon trestu...9 měsíců...Myslel jsem, že to je moje dno v tom kriminále, nebylo,
bylo to krátký pro mě..a s nějakou..díky nějaký svý povaze jsem to tam proplul úplně v pohodě. Prostě...ještě naši mě
jakoby dotovali z domova, takže dostatek...tam jsem teda abstinoval 9 měsíců..Ale dostatek všeho.Jako neměl jsem tam
s ničím problémy. Vyšel jsem ven! A tady mě to přestalo jakoby bavit...nebo nevím hele..už jsem jakoby neměl nervy na
to se živit nelegálně. A už jsem neměl jakoby nervy na to začít chodit spát s těma nervama..abych přemejšlel nad tím,
kde ráno seženu 4 tisíce, abych ten den jakžtakž přežil... 00:11:04-5
V: Jo...jasný..to znamená, že šlo to nahoru vlastně jaks přemejšlel o tý léčbě? Nebo jak to vlastně šlo nahoru, jako na
základě čeho teda? Když ses jakoby dotkl toho dna, když tě to přestalo bavit 00:11:16-3
R: Todle todle je vstup do léčby..prostě no... 00:11:17-7
V: Jo...todle je vstup do léčby, jasný. Prostě šels na detox jakoby a potom si šel 00:11:22-0
R: Šel jsem do Bohnic na detox...tam jsem byl...ddhhen..no ale absolvoval jsem tam tu základní tříměsíční léčbu a
plynule jsem potom přestoupil sem a tady už jsem skoro 10 měsíců.. 00:11:32-8
V: Jasně.Super. Fajn! Oukej, tak vlastně když teď jakoby koukáš na tu svoji křivku jako na ten svůj vlastně jako vývoj
v souvislosti s těma drogama, jaký jakoby nejsilnější prožitky tělesný se ti jakoby vybavujou teďka, když o tom teďka
jako přemejšlíš.. 00:11:49-1
R: hm...nájezd... 00:11:50-1
V: Hm...co to je?Jak to vypadalo? 00:11:51-6
R: U každýho je jinej..ale teďkom mi tam skáče jakoby ten nájezd na tom perníku...nějaký brnění...po těle...máš pocit
jakože ti jakoby rostou vlasy nebo jako že se ti že se ti postaví vlasy, nebo prostě víš, ledovej dech z tebe de, ..tak nájezd
na perníku mi tam teďko skáče. 00:12:08-6
V: Jojojo..to znamená že vlasy, brnění po těle, a takovýhle věci. To bylo jakoby to nejsilnější. 00:12:14-9
R: St..studenej dech..příjemný prostě no 00:12:16-0
V: Aha jojojo.. a to bylo akorát při tý nitrožilný aplikaci předpokládám 00:12:20-9
R: jo 00:12:21-3
V: Při tom šňupání nee, jasný. 00:12:23-8
R: To při tom šňupání je to spíš, to pro mě bylo nepříjemný jakoby..máš vošlou chu v krku..jo nebo prostě..ty si to
šňupneš, že jo.. a vono se ti to potom vrací jakoby přes krk prostě do pusy..jakoby nějakýma těma bodama. Takže to
bylo spíš nepříjemný..nebo ne nepříjemný, ale nechutnalo mi to..jakoby cejtíš ten toluen.. ty chemky z toho cejtíš hodně
jakoby...což mně nechutnalo jakože 00:12:50-8
V: hm..jasný..Oukej.. 00:12:53-0
R: Ale znám zase jakoby třeba lidi, kterejm to jakoby dává, nebo který to víc baví jakoby do nosu než nitrožilně.
00:12:59-7
V: Hm jasný. Maj to trošku jako jinak. Se omlouvám budu prostě pčikat... 00:13:04-5
R: Hm...vono vono i ten stav je potom takovej trošičku takovej vodlišnej no...Do toho nosu to je jakoby pozvolnější
nástupy , aji potom ten stav je jakoby bych řek víc do pohody... 00:13:16-4
V: Jo to znamená že... 00:13:16-8
R: Do tý žíly je to takový vulgární nebo u mě to tak fungovalo, takový brutálnější...rychlej nájezd. Je to teda kratší, ale
voto intenzivnější. 00:13:24-0
V: Jakože i ten stav potom nájezdu je intenzivnější, jo..Jak se projevoval ten stav potom..co..................jaký to bylo v tý
intenzitě..? 00:13:32-7
R: Jako časově? 00:13:33-8
V: e...říkals že byl intenzivnější, tak já přemejšlím jakoby v čem, víš? Nebo jak... 00:13:37-6
R: Jo, tak já jsem..ty jsi dělala už...tak to už ses někdy bavila..bavila s toxíkama, ne? 00:13:42-9
V: Já jsem dělala streetworkra 00:13:43-6
R: Jo takhle...no já jsem osekával prostě jako klasicky...takže prostě ještě víc jsem se na tom koux...kousal jako
šroubky..klasika naprostá..televize doma rozebraný doma a tadyto.. 00:13:55-4
V: Jo jasně..a to trvalo jak dlouho třeba časově. 00:13:57-7
R:..Podle toho kolik jsem si dával....Což já byl jakoby.....no....byl jsem hodně chamtivej se dá říct...a....nebo
takhle...já..já ..jakoby sám sebe nedovedu ošidit jakoby..takže já ani nikdy nejel nějaký rivoltrily..rohypnoly..tady v tom
já jsem nikdy nejel..já jsem si jakoby dopřál tu danou drogu a nějaký náhražky jako že bych do sebe pral subáče ještě s
něčím jo ..tak to to ne. 00:14:25-1
V: Jasný...a...vzpomeneš si jakoby na nějakou výraznou situaci? Na který jakoby si zažíval, jako když si těďka
vzpomeneš na nějakou hodně výraznou situaci, když si zažíval jako hodně výrazně jako takový tělesný stavy..Víš, když
se takhle klidně zamyslíš.... 00:14:41-3
R: Nájezd na perníku a dojezdy na heráku. 00:14:45-1
V: Jojo..a myslíš, že by sis třeba vzpomněl na nějakou konkrétní situaci teďka? 00:14:49-4
V: Když se tak zamyslíš..když si tak jako projedeš hlavou, jak to probíhalo..celá ta historie 00:14:55-1
R: No tak jako nejsilnější na tom heráku bylo asi ten detox..no..V těch Bohunicích tomu šéfuje Nešpor...to už si určitě
někde slyšela...nedali mi nic prostě.. 00:15:06-6
V: Vůbec nic, jo? 00:15:08-0
R: No, řek jakoby, že na mě vidí nějakej prostě jakoby takovou šanci nějaký nápravy... a ..a nechal mi to prostě vyžrat
dokonce...Nedal mi prostě ani dvojku subáče...vůbec nic jako.. 00:15:17-8
V: Hm...to jsem nevěděla, že to je takhle drastický. 00:15:20-1
R: No...protože von mi jakoby rovnou řek, že na heroinu prostě jakoby abs ák prostě že tam nejsou smrtelný...nebo že
to nemá smrtelný následky...jako vůbec nic 00:15:29-6
V: No to nemá no..takže to nechal jako.. 00:15:31-7
R: Takže takový ty, který tam byli po pátý po desátý po dvácáty, tak do nich prali subáče, prostě všechno možný..jo..u
nich to bylo jakoby jedno. No a mně nedali vůbec nic, takže tam jsem si jakoby fakt prožil peklo. 00:15:43-2
V: Jo, ale to vlastně to byla otázka jakoby toho abs áku, jakoby tý odvykačky a co takhle jako nějakej stav jakoby
vopačnej, kdyžs to právě měl v sobě...buď ten nájezd a nebo prostě jakoby .. 00:15:55-2
R: To je hrozná euforka jakoby ...když si vezmu jakoby vyloženě nějaký extrémy, tak jsem se kolikrát jakoby voloženě
doslova doplazil pro tu drogu a během miňuty je ti prostě nádherně..no to jakoby...prostě tak jako veselo no..
00:16:07-9
V: Jo jo..dobře...a...přemejšlím, kolikrát se jako povídá, že třeba jakoby nejsilnější je to poprvý. Třeba na tom heráku
nebo na perníku, když si ho dáš jakoby do žíly... 00:16:17-6
R: Ne...pro mě to jakoby bylo nejlepší, když už jsem byl jako v silný závislosti..jo a byl jsem jakoby na dně a teď, když
jsem viděl ten rozdíl..ta...jakoby..já jsem si dal někde v mínusu že jo a silnou dávku jsem se dostal do nějakýho
extrémního plusu..tak to pro mě bylo nejsilnější ..než někdy na začátku..kdy..vždycky když upadla ta droga, tak jsem
vždycky spadnul na nulu. Jakoby..do normálního života žejo..a. .po tom...po tý...po tý...po tu. po tý nějaký určitý době
jsem padal pod křivku, že jo..někam do mínusu. Tak to pro mě bylo jako jakoby eště silnější..emotivnější, než na
nějakým začátku.. 00:16:52-8
V: Jojojo...jasný ..Jakože tam byl ten větší rozdíl vlastně .jakoby toho zlepšení.. 00:16:57-4
R: Hmm hmm..větší ss...skok..no 00:16:58-6
V: Jo..jasně...hmm...já bych teďka právě s tebou ráda zkusila jakoby takovou techniku, tomu se říká focusing, jakože se
zaměříme na nějakou konkrétní situaci, kterou jsi prošel, kterou jsi zažil, tady s takovýmhle pravě jako hrozně dobrým
jako tělesným pocitem, nebo prostě ty jsi měl zřejmě jako na tom nájezdu a bylo by to vlastně, jestli chceš, bylo by to
jako fajn to zkusit a jako jde vo to, že bys právě si vzpomněl na nějakou konkrétní situaci, hodně konkrétní, že bys mi
právě popsal, jak to tam vypadalo jako v tý situaci , co si tam, jestli tam byli nějaký lidi a nějaký záchytný body a tyhle
záchytný body potom jako pomůžu jako ti je zkusím ti je předříkávat , pomůžu jakoby ses do toho líp dostal.
00:17:50-3
R: Jo...takže vyloženě nějakou reálnou skutečnost, která se mi stala. 00:17:53-2
V: Jo..přesně tak přesně tak... 00:17:53-9 00:18:01-9
V: Na tom je to právě nejlepší, jakože... 00:17:57-8
R: Tak já začnu jakože nejdřív tím perníkem...? 00:18:05-8
V: emhm... 00:18:06-4
R: Jakoby voni jsou hodně podobný ...teď se mi vybavila nějaká ze zimy. To bylo jakoby těsně předtím pádem jo.....to
mi bylo nějakých 22...a.. v tý době ..v tý době jsem jezdil s kamionem...nebo s kamionem..jakoby s tatrovkou s
klasickou po Praze s kápečkou prostě ...ve firmě jsem dělal s kamarádem, kterej dělal...to byla stavební firma ..ale ne
tatova ...jsem dělal vyloženě na těch stavbách, takže jsme jakoby každej den byli v několikahodinovým kontaktu...po
práci každej den spolu a .. a . .pamatuju si, že jsme si koupili večer ..že jsme si dali teda, ale koupili jsme si hodně teda
jako .. že nám zbyla jakoby ještě koňská dávka na ráno, ale u mě už to začalo padat někdy ve 3 ve 4 ráno, rozsekanej na
počítači si pamatuju ...už..už to šlo jakoby do útlumu..A teď von to měl u sebe..celej ten zbytek ...takže vím jakoby, jak
jsem se těšil na to, až bouchne sedmá a my se sejdeme tam u nás prostě na sídlišti před krámem a von mi jakoby to
přinese a dá si ránu 00:19:09-4
V: Jo..a on to vlastně jakoby potom přinesl 00:19:12-1
R: Klaplo to tak jakoby jak jsme byli domluvený , já už jsem tam stál s tou tatrou...v autě jsme si dali prostě ...že potom
prostě mě jakoby všechno bavilo, já jsem se vlastně ani nemusel seknout ...mě..jak jsem automechanik, takže řídit mě
baví jakoby normálně, kór ještě jakoby já si jakoby život hrozně rád sám ztěžuju...nebaví mě nějakej standart, takže mě
nebaví třeba jezdit malým autem..víc mě baví jezdit jakoby velkým, což je těžší a takhle to mám ve všem...jo...takže
voto víc mě to jakoby ještě bavilo. 00:19:41-7
V: Jo jakoby na tom piku, že ten je prostě ...jojojo...dobrá..Tak já tě monžá poprosím, jestli by sis tak nějak jako
pohodlně sed, jako nějak aby se ti sedělo dobře, abys prostě měl prostor sám pro sebe nějak ...Jestli si budeš chtít třeba
zavřít voči, tak klidně můžeš, jakože budeš trošku přemejšlet vo tý situaci ...v pohodě, jak chceš. A.. tak jako klidně
sedíš .a ...seš nějak uvelebenej...v pohodě ..Tak se jako nějak soustřeď na svoje nohy , jak se dotýkaj podlošky nebo tý
podlahy, tam cejtíš pěkně..stejně jak cejtíš dotyk rukou na nohách a jak sedíš vlastně na tý židli, kterou taky cejtíš.
Můžeš se třeba trochu zavrtět..Teďka vlastně, když se nadechneš, tak cejtíš nějaký vůně, když se zaposloucháš, tak
slyšíš nějaký zvuky..můžeš zkusit jakou máš chu v puse třeba a vlastně vidíš před sebou světlo nějaký.. A teďka
jakoby vlastně jseš nějak sám se sebou..jakože máš všech pět pohromadě...a....teď si vlastně jako představ, že na tu
sedmou hodinu máš sraz s tím kámošem v tom autě, víš, že on ti přinese...už se na to těšíš od těch čtyř v noci..už to šlo
dolů všechno ...tak se tam potkáte v tom autě a dáte si oba dva.......se a střelíš...............teď seš v tý situaci....možná když
ses v tý situaci,tak jakoby ..možná se teď ka s tebou něco děje... 00:21:32-8
možná cítíš nějaký pocity .............................možná se ti vybavují nějaký obrazy......nějaký myšlenky........................
00:21:59-6 00:23:41-0
Zkus jakoby teď pozorovat to tělo a zkus koukat, jestli se něco výraznýho nevynoří a jestli jo, tak to pozoruj jenom
........................ 00:22:25-6
Možná tě napadne nějaká představa .....tak si ji ohmatej a pak se zas vra zpátky k těm pocitům tělesným, jestli to
jakoby sedí k tý představě...............to můžeš párkrát udělat ještě ......... 00:23:01-6
Třeba tě napadnou nějaký slova, nějakej význam.................. Všímej si třeba každý změny, která se jakoby...může
dít..teďka jakoby v těle nebo v těch představách ..... 00:23:58-5
Jenom si jich všímej ...že o nich víš....................... 00:24:29-0
Tak teďka si zkus říct, co by to tělo teďka chtělo ............a až budeš vědět..tak ..si zkus ještě říct ......co je na tom teďka
vlastně dobrýho ...co je to to dobrý........................................ 00:25:24-6
A až tohle budeš mít, tak pomalu opus auto a ...zpátky sem do týhle místnosti. ...................................
V: Jak ti je? 00:25:50-3
R: No... je mi nepříjemně a mám sucho v puse... 00:25:54-9
V: Hmm...sis jakoby...jaký to bylo v průběhu? 00:26:01-2
R: Ze začátku...jako kdybych se styděl..na vobličeji jakoby cejtil jsem ten samej pocit jako když se vyjímečně stydím,
jakoby právě pocit, kterej moc neznám...a potom..ani ale jakoby ..no cejtil jsem něco na obličeji, jako kdybych se
červenal, něco takovýhleho. 00:26:19-5
V: Je to třeba tím, že se neznáme? Jakoby třeba touhle situací? Když tady jsme spolu... 00:26:23-1
R: Nějak působila...myslím, že vůbec ...Právě proto mě to jakoby překvapilo... 00:26:28-9
V: Jojojo...žes to měl jakoby spojený prostě s tím stavem jako...na kterej sis vzpomněl 00:26:34-9
R: No...a potom ........jako popravdě mě to jakoby nebavilo celá ta situace...nevím proč..a potom jsem se jakoby zasek
..ja si jako do dneška pamatuju, že byl sníh a že sněžilo ještě .... a jakoby pořád mi tam padaly ty vločky ..a a a a...tady
jakoby těžce ... 00:26:53-2
V: Jojojo...jakoby tady na hrudníku? Že ti padaj nějaký... 00:26:57-4
R: Občas i mezi prsama jakoby ... 00:26:57-8
V: Jojojo...jaký to bylo když ti takhle padaly ty vločky? 00:27:04-3
R: Ne, ty vločky ne..to sem viděla jakoby ..jako ...já sem pořád jako seděl za volantem a viděl jsem jak sněží a tady
prostě jako hrozně těžko. ...a trošičku jakoby nějaká ...já jsem zažíval jakou já nevím ...vždycky když jsem jel pro drogy
..tak jsem dostával takovou jakoby žaludeční neurózu ..ale ..ale tu maj všichni ...většinou...vždycky když jsem to
někomu řek, tak mi řek, že to má taky...něco podobnýho ... 00:27:27-9
V: jojo ..a co to bylo jako ta...co to je ta žaludeční neuróza, jak to vypadá? 00:27:29-6
R: Jako chce se ti na záchod, je ti jedno jestli na malou nebo na velkou ...prostě chce se ti na záchod. Svírá se ti
žaludek, je ti jakoby blbě 00:27:38-7
V: Jo jakože předtím než tam jdeš jakoby a než víš, že si jako dáš, jo? 00:27:40-4
R: Hm hm...Ale to ti může bejt fajn, ale ale proběhne telefon s dilerem a ty se dáš na cestu pro ty drogy a tím to začne.
jakoby z ničeho nic jakoby...jinak by to nepřišlo, kdy tam neproběhla ta cesta jakoby k těm drogám, tak by to
neproběhlo. 00:27:58-5
V: A tys vlastně jakoby teďka teda ještě možná jsi říkal, cejtil ses nepříjemně a měl si sucho v puse..Ta nepříjemnost
jako byla z čeho? 00:28:06-2
R: Nevím, že...že ...jako že že vím, že správný je nefetovat možná..nějaká teorie prostě .. 00:28:18-6
V: Ale teď je v tom jakoby ta nepříjemnost , jako že bylo blbý se k tomu vracet třeba nebo takhle? 00:28:25-0
R: hm....Můžeš mi to položit jinejma slovama, prosím tě? 00:28:29-9
V: Jo jakože to nepříjemný bylo kvůli tomu, že ses k tomu musel teďka vracet, jako žes to dělal, že to bylo špatný
vlastně? Nevím, jestli to teď říkám srozumitelně... 00:28:39-3
R: To ani ne jakoby ..mi to dělá dobře jakoby ...že se o tom teďka bavíme ...protože todle jsem jakoby v celý době
nezažil, že bych se takhle bavil...jo vono to jakoby zejtra může bejt nepříjemný, že z toho budu v chutích, ale ale taky
jsem se třeba potřeboval takhle jako dopodrobna o tom popovídat ...jo...tady je situace taková, že když ráno si povídáme
sny a když má někdo toxi sen a jakoby je hodně do detailů a vyloženě popisuje, co se mu zdálo , vyloženě, jak si
aplikuje, tak už i terapeuti ho jakoby stopujou ...ž že to je jakoby nevhodný 00:29:11-4
V: Jo...že to jako rozchu ovává ostatní, jo? 00:29:14-6
R: Jo, takže mě to možná teďka ..mi to je příjemný teďka ... 00:29:16-7
V: To jsem ráda...to je fajn ...a...a co myslíš, v čem to teda nepříjemný bylo? Třeba to souviselo s pocity na tom
hrudníku nějak? Nebo s tím pocitem na tom obličeji? 00:29:27-1
R: Spíš ten hrudník ...ten cejtím doteď jakoby 00:29:28-6
V: Jo...cejtíš to doteď jo? A kde to cejtíš přesně? 00:29:32-6
R: No přesně takhle úplně 00:29:32-8
V: Jako na jednom bodě? Je jen jeden bod...si tam zkus dát tu ruku teďka ...hmm..a jaký to je, když tam máš tu ruku
teďka? 00:29:39-6
R: Tam nic jakoby...v tomhle já jsem jakoby zase takovej necitlivej jakoby..já..si tomu moc nedávám jakoby
00:29:46-0
V: V pohodě v pohodě...ale každopádně jsi cejtil celkem výrazně jako něco tělesnýho, což je jako...což je zajímavý
no...Hmm....Napadaly tě k tomu třeba nějaký slova? Nebo kdyžs viděl ty vločky nebo kdyžs měl tu situaci 00:29:59-
1
R: Mě právě jakoby nikdy nic nenapadá ...ani při autogenním trénigu, což mě jako hodně mi to připomínalo..jo ...a to já
jakoby ......mně to příjde jako takovej nesmysl..víš...se vžívat jakoby ...vzpomínat můžu to jo...ale vžívat se do ňákejch
imaginárních prostě jakoby...představ ..nebo já nevím..tak to já nevím...nebo ani tomu nevěřím, že to jde jakoby. V
tomhle jsemo možná jednoduchej. 00:30:24-7
V: To jakoby není vývin do imaginativního ale právě do konkrétního, že to vlastně cos zažil a jakoby ten zážitk máš
nějak v sobě, víš co... 00:30:32-4
R:Jo..teď jsem si promít...teď jsem si promít ...nějakou situaci, která se jakoby vopravdu reálně stala...ale díky tomu mi
tam právě neskočí žádný to slovo...nebo ani nechci aby mi tam nějaký skočilo, víš? Nebo..nebo ..si toho nevšimnu,
víš..já jsem hroznej jakoby realista... 00:30:51-8
V: Jojojo..to je v pohodě jakože to má každej trošku nějak jinak...a...to je právěže konkrétní situace, kterou jsi nějak
prožil a prostě nějak v tom těle je, jakože vycházím z toho, že to tělo si pamatuje všechno, víš co..nějakým způsobem...a
třeba teďka jako když to nějak prožíváš, tak to prožíváš trošku jinak a jako to je pro mě to zajímavý, jako žes to prožíval
jinak a jakože čím to je to jiný, víš? A takhle...Dobrá... 00:31:21-4
V: Napadá tě k tomu vlastně ještě něco jakoby? Co teďka tady proběhlo vlastně... 00:31:29-5
R:Myslíš teďka k tý k tomu k tý k tý minulosti, jo? Nebo celkově k tomu rozhovoru? 00:31:36-6
V: Teďka k tomu konkrétnímu jakoby, jak sis vzpomněl na konkrétní situaci. 00:31:41-1
R:Nevím proč jakoby! Ale vybavujou se mi deaily z toho auta jakoby...třeba pneumatika se mi teď vybavuje (úsměvně
řečeno)..nevím proč... 00:31:47-5
V: jojo...vidíš to jakoby tu představu..hm..A co ještě dalšího se ti vybavilo? 00:31:50-8
R: Ten..to auto jakoby...ten kamarád není ...ten ten skoro vůbec jakoby 00:31:58-7
V: Jo..nebyl tam úplně jakoby podstatnej jakoby...jako jiný věci 00:32:03-0
R: Hm, na to jak byl jako klíčovej...na to jak jsem se jakoby opravdu v tý skutečnosti těšil...nebo klepal nebo já
nevím....tak teď mi tam vůbec jakoby neskáče...ani mi tam neskáče jakoby to nepříjemný...že v ten moment, co se mi
stalo, že já jsem tam byl jakoby jako první a teď jsem tam čekal...já nevím...byl jsem tam zbytečně
brzo...žejo...autobusem..jsem nemohl dočkat...takže jsem tam deset minut čtvrt hodiny dvacet minut čekal...tak todle mě
tam vůbec neskákalo jakoby...už mi skákalo, jak sedíme u mě v kabině jakoby a já sám si jakoby aplikuju...a on si
dával taky žejo...vedle mě, ale neskákalo mi to tam... 00:32:36-1
V: Fajn hmmm.. 00:32:37-5
R: Přitom vždycky, když jsem si jakoby aplikoval ve dvouch, tak ono to pak vždycky probíhalo tak, že jsme si hned
vyměňovali pocity právě...tak to bylo jako dobrý ..dobrej nájezd... 00:32:45-9
V: Jo...že jste se o tom bavili potom nějak..jo .. 00:32:49-5
R: Hned v zápětí...já nevím...půl minuty potom...Ten nájezd trval zhruba půl minuty tak...po ňákým utlumení jakoby
vyloženě toho nejsilnějšího nájezdu už začínala nějaká výměna... 00:32:58-4
V: Jo jasně...fajn mě ještě možná zajímalo...mě zaujal ten tvůj pocit jakoby na tý tváři...toho červenání...Vzpomeneš si
na to ještě jaký to bylo vlastně...? 00:33:10-5
R: Pro mě je to jakoby nepříjemný...já...jakoby čeho se bojím, nebo co neznám, to mi je vždycky nepříjemný ...a todle
já jakoby moc neznám...právě mám někdy jakoby problém s tím, že jsem někdy jakoby voprskleeej drzeeej
vlezleeej...nebo já nevím, jak to pojmenovat...takže já jako přirozeně se moc stydět vopravdu moc neumím..to mám po
tátovi ...a ...takže mi to bylo jakoby nepříjemný . 00:33:34-0
V: Takže jakoby to, že ses styděl? Byl to jako stud? Nebo co to bylo? 00:33:37-8
R: Stud. 00:33:37-6
V: Stud to byl...a ten stud přišel kdy? Kdyžs jako o tom přemejšlel? Nebo že se najednou tak objevil sám? Nebo...
00:33:44-7
R: Po deseti po dvaceti vteřinách max potom, co to začalo 00:33:49-3
V: Jojojo..a jak dlouho to trvalo? A kde to všude bylo? Třeba...na obličeji na celým? 00:33:52-9
R:No po celým obličeji..Trvalo to chvilku i souběžně s tím pocitem na tom hrudníku 00:33:58-2
V: Jojo...a pak to zmizelo ten stud a zůstal ten hrudník akorát, jo? Hmm...jasny 00:34:07-9
R: Možná jsem se jakoby styděl, protože to bylo jakoby předtím než jsem si říkal, že to je jako celý nesmysl, to, co
tady teď děláme ..víš? A to já se jako stydím v takovýchle situacích, někdy když děláme jako něco co mi přijde
trapnýho nebo zbytečnýho nebo jako, víš? 00:34:28-4
V: jojo..jako sám před sebou spíš jakoby, nebo jako tak nějak jako 00:34:31-1
R: Sám před sebou ...před vokolím ne, ale sám před sebou ... před nějakým vlastním egem jakoby, takže takže vono
možná jakoby že první náznak toho, že to jakoby nesmyslný ....tak přišlo tady tím tělesným pocitem... a a potom mi
teprve jako došlo jakoby v hlavě ...že že že ž...nebo potom jsem si říkal, že to by jakoby...já nikdy na sobě jakoby
nepozoruju nějaký fyzický změny nebo prostě reakce ..nebo jakoby já umím...jako ...mě jakoby já jako...kouknu z
vokna...jako svítí sluníčko..víc nad tím nepřemejšlím...prostě je hezky..a když prší, tak si vezmu deštník ..a víc nad tím
nepřemejšlím jakoby...takže nepozoruju ani nějak.. 00:35:10-0
V:No toto je pro mě jako víc zajímavější, jakože prostě teď jsi něco takovýho cejtil, což prostě třeba jako normálně
něco takovýho necejtíš ...to je jako fajn ...hmmm...když jakoby ještě...se jednou vrátím k tomu autu...vybavíš si nějaký
jakoby příjemný pocity, který jako přišly potom?.... 00:35:26-9
R: Potom dál jakoby.......jak probíhal ten den jo, nebo? 00:35:36-8
V: No jakoby v tý situaci konkrétní ještě...jakože jste si našili a tak... 00:35:39-3
R: Ne! jakobych... já jsem jakoby...já bych to popsal tak, že jsem jakoby vytuh..za tím vola..já jsem seděl za volantem
že jo...takže jsem tam jakoby vytuh a koukal jsem jakoby ..koukám z vokna jakoby ..takový polokoule nějaký...
00:35:56-1
V: Jojojo...cejtils něco v tý chvíli? Jakožes vytuh... 00:35:59-8
R: Toto se ale jakoby v reálu nestalo 00:36:00-7
V: Hmmm...tos ty teďka cejtil ...jakože teďka... 00:36:03-3
R: Jo...todle mi tam samo jakoby skočilo ...možná mi tam skočilo něco, jak bych to chtěl jakoby mít,ale já jsem jako
nikdy nevytuhnul 00:36:12-7
V: Jo, takže teďka jsi vytuh... a jaký to bylo to vytuhnutí...? 00:36:16-3
R: Příjemný. 00:36:17-2
V: Příjemný, hm... 00:36:19-4
R: Bylo to zpomalený jakoby všechno bylo zpomalený...což je zase jakoby divný na tom pervitinu... 00:36:24-0
V: Jo není to úplně jako v reálu 00:36:28-2
R: Ne je to obvyklý na heráku... 00:36:27-4
V: No jasně...hm..ještě něco mi k tomu řekneš k tomu zpomalování? Co tam ještě mohlo bejt? 00:36:33-9
R: Nic..ty vločky prostě...pořád vidím jako ty vločky ...a jako vyloženě reálně..........(hluk za dveřmi)....přesně bych ti
teď ka doved popsat jako jak to tam vypadá no...to je asi 500 m vod baráku...a takže vidím jako vyloženě ten reálnej
pohled ... a ty vločky. 00:36:51-3
V: Jo..a to vytuhnutí je takový jakože prostě ztuhnutí nebo jako uvolnění? 00:36:56-9
R: Roztátí takový... 00:36:57-9
V: Roztátí! Jo jakože tělesně ...jakože prostě taková jako úleva ...nebo 00:37:02-0
R: Tak, jako když z tebe něco spadne ...nooo pohoda 00:37:05-2
V: Jakože když si jako voddechneš, jako...jojo...toto je zase příjemný,jo to jako úplně cejtím jakože by to bylo...jako
ufff....jakože když z tebe něco spadne..hmmm... 00:37:17-9
V: Hmmmm... fajn fajn...dobrá...Můžem to nechat teďka takhle...jakoby že necháme auto někde pryč jo..uzavřem to..je
to tak v pořádku? 00:37:36-4
R: Jo jako já jsem v pohodě a zkusím na to jakoby..zkusím si to teďka nevybavovat jakoby ... 00:37:42-6
V: Ještě zkusíme se ještě chvilku bavit, aby ti to zbytečně jako neskákalo a každopádně se o tom můžem pobavit
potom v průběhu večera nebo tak, kdybys chtěl..a to jako... 00:37:53-9
R: Hmmm.. 00:37:57-7
V: A to je pro tebe v pohodě..co se týče chutí a takovejch věcí 00:37:59-0
V: Hmm...fajn...mě tak jako napadá..hmm...kdy třeba jakoby teďka ...normálně...jako tady třeba jako tady v komunitě
nebo tak..hm...stane se ti jako někdy...že cejtíš takovej ten pocit jakože ufff...jakože se tak jakoby uvolníš, nebo jakože
se rozplyneš, nebo..........říkals vytuhnout teda ale...že vytuhneš...Znáš takovej pocit ? 00:38:30-4
R: Hm....já jsem rád, když tady zažiju dobrou náladu...Jako cejtil jsem to...zrovna tenhle tejden jsem to jakoby
cejtil...ale to bylo díky tomu, že já měl jakoby rozjetý ještě nějaký ....z minulosti nějaký soudy, který se mi povedlo
dovyřešit až teďka v léčbě a... poslední soud,kterej jsem měl teďka v úterý, tak taky dopad prostě dobře...tak tam jsem
cejtil, že mi spad velkej kámen do zubů, že tam lítaly až jakoby dva roky dva roky na tvrdo a dostal jsem prostě půlku
podmínky... 00:38:59-3
V: Jo super...hm 00:39:00-8
R: Takžee jakoby tam jsem to cejtil, ale zase na to mělo jakoby vliv...že mámě se ulevilo hned u soudu...žejo
ségře...víš..tak tam jakoby tam to nastalo, ale jinak něco jakože by ze mě spadlo něco v léčbě, tak to jako ne...
00:39:14-7
V: Jo...a někde jako jinde?Prostě jako v životě takhle si nevzpomeneš jestlis někdy zažil takovejhle pocit jakože že je to
dobrý...? 00:39:24-1
R: Mockrát...jakoby předtím, než jsem začal brát...i potom co jsem ..i .i..na začátku toho fetování...tak já měl takový
jakoby ...náročný zaměstnání první...tak tam jsem to jako zažíval...ale bylo to jakoby ....vždycky po nějakým
úspěchu,ale kterej mě stál jakoby obrovský nervy...ten úspěch 00:39:46-3
V: Nervy...jakoby že nějaký hodně jako zaangažování osobní, jako žes z toho byl hodně nervózní..ve stresu...hodně
práce... 00:39:54-0
R: Jak vnitřní pocit, tak i jakoby vždycky jsem měl nějakou kudlu jakoby na krku...že kdyby se ten úspěch
nepovedl...nebo nějaká úroveň úspěchu...tak by to pro mě neslo nějaký nežádoucí podněty 00:40:08-7
V:Jojojo...a když se to jako povedlo, tak to bylo dobrý jako... 00:40:11-4
R: Jo..tak mi spad jakoby kámen ze srdce...jak jsem hrál ty ragby žejo...byl jsem v reprezentaci..tam jsem si jako vůbec
nemohl dovolit chybovat...chyba...chyba mě mohla stát jakoby reprezentační drez...takže tam jsem byl jako hodně
nervozní, že jo...A potom...jsem dělal v Mladý Boleslavi...v závodním továrním týmu mechanika, to samý..tam jsem si
nemohl dovolit, aby mi vypadla matička z ruky prostě...Takže jakoby ...jo ..tam už to auto projelo tím servisem tak
jakoby ...tak to byl jakoby úsp! ...tak to byl jakoby úspěch s kterým se jakoby počítalo, ale neúspěch jakoby ...ten ten
jsem tam nemoh předvíst s..se..sebemenší...Jo...takže tam to ze mě taky hodně padalo...tam se to jakoby v těhlech v
těchlech chvílích se to u mě projevuje jakoby fyzicky..tím, že se mi chce extrémně močit..já už nemám co! ale před
soudama...před zápasem ...před servisem, nebo před něčím důležitým se mi chce enormně prostě...močit..To vím a na to
už se jakoby trošičku už i připravuju, že...že schválně jakoby nepiju před nějakým takovýmhle výkonem 00:41:12-6
V: hm..jo to máš dobře vymyšlený, každopádně...To znamená jakoby, že prostě výkon, kterej je hodně na hraně a jde
tam o hodně a prostě když se jako zadaří ...prostě ti je takhle jako příjemně...hm...Tys říkal, žes jako dřív hodně
sportoval, nebo měl nějaký adrenalinový sporty a takovýhle věci...Tam takový pocity taky byly, nebo tam to bylo spíš o
něčem jiným? 00:41:31-1
R: Tam to bylo vo strachu...ale tam. ten strach..to byl jako jinej strach jakoby...možná strach jakoby vyloženě o vlastní
život a tam jsem to močení konkrétně neměl, protože si myslím, že ten strach byl natolik silnej, že všechno přehlušil...
00:41:50-6
V: A jakýs dělal ty sporty? Adrenalinový? 00:41:52-8
R: Hele párkrát jsem skočil z letadla ...ale třeba na natural jsem nikdy nešel... 00:41:58-6
V: Jojo...hmm...a co třeba potom, když jsi to jakoby zvládnul? 00:42:02-8
R: Euforka, klasická jako euforka, že jsem něco jakoby dokázal, co nedělá zrovna jakoby úplně každej 00:42:10-5
V: Jojo...jako takovej prostě jako dobrej hec jako kterej vyšel...jojo...fajn 00:42:15-8
R: Nechal jsem se jakoby párkrát povozit jakoby v závodních autech...že jo...měl jsem známý...v tom okruhu a
dodneška jakoby ...což taky jakoby vo týhle zážitky...nebo mě vždycky bavily jakoby zážitky, s kterýma jsem se jakoby
nemoh dělit s ostatníma nebo srovnávat s ostatníma. Co nedělá zrovna jakoby každej... 00:42:36-7
V: Jojojo...hm..to je zajímavý ...no 00:42:39-7
R:Ale to už je zase o nějakým mým vytahování nebo namyšlenosti...což já jako ta tyhle povahy se táhnou s mým
životem... 00:42:46-6
V: Jojojo...a jak to máš třeba teďka tady s tímhle, s těma zážitkama, který nedělá jako každej. Určitě takovou chu máš
, že...dělat jako takový věci, který nedělá každej.. pořád 00:42:56-2
R: Mám no...musím se s tím jako..nebo musím...dnes...dnes a denně se s tím jakoby těžce srovnávám , že nemůžu dělat
to, co chci jakoby... 00:43:03-0
V: Jojojo...máš jako nějakou představu do budoucnosti? Jakože když odjedeš odsud jakoby že zas budeš mít možnost
dělat jako nějaký věci co chceš dělat a takhle...plánuješ třeba něco? 00:43:12-1
R:No tak určitě jako...To je spíš někde v říši snů jakoby...protože mám ještě takový koníčky jakoby.....finančně
náročný, což by nebyl až tak problém, ale nemoh bych si je financovat ze svejch peněz...a ...a ..zase nějaká trapnost,
nebo ponížení je pro mě natolik silná, že si radši vodpustím ty ...ty koníčky no.. 00:43:37-0
V: Jo jasně...než se nějak finančně zavazovat...hm...jasný 00:43:38-8
R: No já...pro mě by to nebyly finanční závazky...já bych si prostě řek doma...že bych od mámy..já takhle...já s tatou
jakoby momentálně nejsem v kontaktu ...3/4 roku ale vím, že prostě máma by mi dala na cokoliv...co se týče ...na
všechno krom drog... by mi momentálně dala..prostě...Jo takže kdybych si řek, že potřebuju já nevím tolik a tolik tisíc a
vono to, tak vím že to hned dostanu. Ale ale...už je mi to jakoby blbý potom všem, co jsem se jakoby doma
navyváděl...kolik jsem moc udal peněz..takže si to radši odpustím.. 00:44:08-7
V: Jojojo jasný...hm..Myslím, že tomu rozumím...Fajn....hmmm...........Napadá tě ještě něco, takhle k tomu..když si
vzpomeneš jakoby ...na tenhle rozhovor..jestli bys chtěl ještě něco dodat nebo...nějak to uzavřít pro sebe..........................
00:44:39-0
R: Nějaký vzrušení teda jakoby.......................................asi ne...Nic zásadního jakoby si myslím....Jsem nějakej
prázdnej teďka . Nic mě nenapadá... 00:44:56-3
V: Hm..v pohodě ...super... Já ti moc děkuju teda za spolupráci 00:44:59-5
R: To je všechno?! 00:45:01-9
V: Já myslím, že tak nějak zhruba jo... 00:45:03-9
R: Jo? Tak jo.... 00:45:04-1
V: Jo...každopádně kdybys chtěl ještě nějaký věci probrat nebo se nějak jít pobavit... 00:45:09-9
R:Tak jo...super..Já na to asi nebudu mít čas..já jsem kuchař a dneska budu asi už zavřenej v kuchyni, ale kdyby něco,
tak ...........

4. rozhovor- DANIEL
V: Můžu se tě zeptat jakoby ...co tě vedlo k tomu se přihlásit? Nebo jakože tě to zajímá...jak to máš tady s tímhle
#00:00:17-7#
R:Ehm...vono takhle...já jsem tady v tadytéhle druhé léčbě jakoby v komunitě...jo...takže jsem sem šel z toho důvodu,
že bych to nechtěl vzdát, že už jsem to prostě nějakým způsobem rozjel na nějaký úrovni tak, abych sem se z toho nějak
dostal #00:00:25-2#
V: Hm..jojo...jasný super...ehm ...jinak jakoby teď se budem bavit vo tom, jak to bylo prostě jako tělesně, když jsi bral,
jo? Jaks to prožíval, jaký to bylo a tady tyhlensty věci....Je asi dost možný, že prostě asi...může se stát, že z toho budeš
rozchutělej ..vyloženě, jo? Tak zkusíme to pojmout tak, abys jako moc nebyl a popřípadě kdybys jako byl tak pak si
třeba můžeme ještě sednout ještě po tom hovoru nebo třeba to ještě pak probrat s terapeutama nebo tak nějak #00:00:53-
5#
R: Jo..jasně #00:00:56-6#
V: Jo..nějak to uzavřít ...aby to bylo pro tebe v pořádku, hlavně...jo...to je důležitý, kdyby to nějak bylo nepříjemný v
průběhu, tak prostě řekni, jo? #00:00:59-7#
R: jo...no.. #00:01:02-1#
V: Jo..tohlensto si šéfuj #00:01:04-1#
R: Dobře..(úsměv) #00:00:21-4#
V: V tomhle ti celkem důvěřuju...jakože tady jste na to asi zvyklý...nebo jak to máte...Tak jo...eehm..fajn...Tak jako já
se tě nejdřív zeptám tak obecně ze široka...Taková moje první otázka na tebe ...eeehm...jaký to pro tebe bylo ...když jsi
bral...po tý tělesný stránce?#00:01:19-2#
R:no.......jaký by to jaký to bylo..bylo to pro mě příjemný no..že sem se prostě cejtil jakoby...příííjemně..že sem byl
úplně jako .když jsem byl starší...že sem měl energii jako...že sem moh dělat věci, který jakoby..ve..způsobem
jakoby..normálně bych třeba neudělal #00:01:35-5#
V: Jojojo... #00:01:35-5#
R:Jsem dělal věci takový, který normální člověk by neudělal no..který musíš dělat jakoby úplně s nadšením no, že....ta
droga mi to ještě jakoby ...hodně jakoby pomáhá v tom #00:01:45-1#
V:Hmmm..jo....v tom jakoby příjemnu jakoby...jo...Co to bylo to příjemně? Jak to vypadalo? Třeba...nebo jaks to
prožíval? #00:01:49-6#
R:To je jakoby radost, já nevím, jak to mám popsat jo.. To je hrozně jako..hm ...eeehm..hmhmhmhmhmmm #00:01:55-
6#
V:Bylo to příjemný...bylo to jako radostný #00:01:57-9#
R: Hm... #00:01:57-9#
V: Jojojojo... #00:01:59-2#
R: Jako osvěžující prostě jakoby toho toho člověk jakoby toho mýho těla jakože, jsem potřeboval prostě nějakou
jakoby prostě jakoby změnu no...v tom těle ...a teď jsem se jakoby ocitl jakoby v jiný..v jiný sféře prostě svýho těla no...
#00:02:10-0#
V: Hmhm.....hmmmmm...co to je za sféru? Nebo jak to jak to myslíš teďka (smích)
R: Myslím to jakože..ehm...myslím to.... jakože... hmmmm....no tyjo teď vůbec nevím, jak to mám říct
V: Povídej, v pohodě máš čas prostě...v pohodě
R:hmhmhmhm....................Jakože jsem se cejtil..takovej....uvolněnej...jakoby bez nějakejch jakoby problémů. nebo tak
jakoby že....všechno mi bylo úplně jedno, no...že jsem si s tím tělem moh dělal úplně jakoby úplně cok cokoliv jsem
chtěl.....
V: jojojo...
 R: Jo..že..to až potom teda...po tý jakoby... určení toho...tak prostě potom jsem měl ty problémy, ale ...do tý doby
prostě jsem fakt jakoby cejtil příjemnějc.. jako žejo...příjemnej pocit...jako se člověk něčeho napije a tak mě to prostě
víc to osvěží (3:57)...takový nějakým způsobem no...že mě to jako osvěžilo..
V: Jo..akorát trošku na jiný úrovni..trochu intenzivněji
R: Nono...intenzivnější a trvá to dýl než...kola no třeba...
V: Jasně..hm...jo...dobrý...eehm....můžu se tě zeptat...tys měl jako primární drogu co?
R: Pervitin.
V: Jo..A jak dlouho si ho bral?
R: Hm...13 let.
V: 13 let? Jasný....eehm...měls jako nějaký pauzy na léčbu nebo takovýhle věci?
R:Měl jsem asi ..hmhmhm...sedm...osm léčeb...z toho jakoby ..komunita dokončená...rok a půl abstinence a zase
komunita...teďka no..doufám že už poslední...
V: Jojo...rok a půl abstinence a pak si začal zase brát?
R:Hm..
V:A jak dlouho si bral třeba?
R: Eeehm...tak tak..pp půl roku..
V: Půl roku si bral...a pak si šel znovu
R: Pak jsem šel znovu no...
V:Ehm..můžu tě poprosit vo takovou věc?
R: Hm..
V: Když tady nakreslím takovou čáru...jako takovou osu časovou, že bys mi tam mohl vyznačit jaks to měl s tím
braním jako časově..jako kdy jsi začal, v kolika...kolik ti bylo
R:Joo...
V:A jaks to měl s těma léčbama...
R: Jo..takže 12 let........to mám jakoby ti napsat jakoby? Nebo to mám jakoby tobě napsat?
V: Ehm...můžeš to napsat jako poznámku jakože.....jakože ve 12 jsi jakoby začal?
R: Hm.
V: Hm...a to si jako šňupal nebo sis hned do žíly sis střílel?
R: Eeeehm...prvně jsem začal jakoby šňupat....ale...to bylo tak půl roku a potom jakoby už v těch 12 po půl roce jsem
jakoby začal brát jako ni ni nitrožilně...jo.......Takže ve 12 letech...přestávka byla tak v 15...to jsem šel do .. do
pasťáku...............nooo a v pasťáku jsem nějak v 16 jsem začal opět, no...v 16.....no a to už se potom táhlo
V: Jo a to bylo až do tý první komunity vlastně potom jakoby
R: To bylo ...ještě..no takhle to bylo ještě že jsem v 19 ...v 19 nebo ve 20..ve 20 byl první první v Bohnicích...PL....
V: Jasně...3 měsíce?
R:hmmmm...no takhle já jsem tam byl na detoxu jenom...jo..to jsem byl detox..péelko...na detoxu..jo a potom teda jsem
šel jakoby po nějakých 3 měsících jakoby přímo už na léčení..přímo do těch Bohnic...no
V: Hm..jojojo..takže ve 20 jsi byl jako na nějaký léčbě
R: No jasný...
V:aha...a jak to šlo potom dál?
R: Potooom...to bylo tak, že jsem..hmhmhmmmm........že jsem byl 3 měsíce v péelku, odešel jsem na ulici... a zase
jsem opět bral no....to bylo třeba...takhle...no
V: A to už jsi bral vlastně až do tý doby než jsi přišel sem do tý komunity první? ...nebo
R: Hmmm...tohlecto jsem měl asi jenom....kolik...4/ 5 léčeb...tak to...to bylo ve 22 no...22 mi bylo
V: Jo (6:55)
R: To bl blbě píše...tak............. to bylo to bylo tak 5 léčeb no... Červený dvůr... dokončení
V: Hmmm...jakože tříměsíčně...
R: No...tak to už bylo půlroční už potom...půlroční...a potom jsem šel teda...potom jsem šel...už jakoby sem..do
komunity no
V: Tady sem přímo?
R:Hm...tady přímo no právě...To mi bylo kolik...to mi bylo 24...no 24...24 TK...
V: Hm a tady si byl teda....
R: tady jsem byl rok...rok...rok no ...vodešel sem na doléčovák do Olomouce...tam jsem strávil půl roku..nebo třeba půl
roku... 4 měsíce...byl jsem teda jako v v Olomouci ...odešel jsem odtamtud někam do Ostravy...noooo a tam to zase
začalo no...
V:jojojo...
R: Tam jsem...tam jsem bral tefro jakoby ještě předtím (7:50)
V:Jojo...že ses jakoby léčil z céčka? Nebo...
R:Jojo..To jsem prostě..že ...protože jakoby to céčko ten tefron jakoby podporoval v tom, že nebudu brát jo...ale potom
jak jsem skončil tak mi to
V:Jo..žes byl potom jako byls z toho vyléčenej...hm..jasný...to znamená, že už tam jakoby nebyla už ta pobídka k tomu,
abys byl zdravej vlastně...
R:No nebyla no..že jsem jakoby už skončil s tím no...
V: To znamená, tak v 26 nebo v 25 a půl zhruba tak nějak si znova začal brát v Ostravě (8:17)
R:Hm...
V: A tos teda potom po nějaký době?
R: To jsem potom jel do Šternberka....na... do PL...nebo...to bylo..mi bylo ještě 25 no.....25......25... nooo a ze
Šternberka...jsem...to jsem tam byl do nějakejch 26...to mi bylo já..nějak já v červ do červ..hmmmmmmmm....to bylo
nějak v květnu ..do PL v Opavě teda z PL do Šternberka....a....v září jsem nastupoval znovu sem no...třicátýho, no...to
vím... no..
V: Takže teď ti je 26, jo?
R: Hm.
V: Hmhm...super...super...takže vlastně kolikrát ses tak zkoušel léčit? Tak přemejšlím...
R:Jestli to spočítám..tak asi 10x no...ale to jsou jakoby...2x/3x jsem nebo 4x byl tam jen přespát, najíst se a tak...pak
jsem šššel dělat věci..jako...mi to nějak trklo..pomohlo mi to nějakejch pár věcí prostě...abych se šel léčit, říkal jsem si o
tom že jsem rozhod roz rozhodnutej, že už prostě s tím začnu ....jako nějakým způsobem pracovat, ale... nějak to nešlo,
no...
V: Jasně jasně
R:Zatím to bylo dobrý..ta komunita tady no
V: Jasný..hm...dobrý super...ehmmm...tys vlastně bral jenom ten perník nebo občas i něco jinýho?
R: Extáze... (9:52)
V: Jo..ale z těch trvdej jakoby...
R:Ale přímo jakos jako heroin...to sem jednou zkusil..a to jako...do toho sem nešel...
V: Jojojo...hm...jasný..ehmmm....fajn...ehmmm...myslíš, že by sis teď vzpomněl na nějakou konkrétní jako situaci?
Ehm...která když jako si tak jako koukneš nebo tak jako si projedeš tady tu svou jako..tu svou historii tuhlenstu
drogovou jako ..tak nějakou výraznou situaci, kde jsi měl jako hodně výraznej tělesnej stav ...nebo jako hodně silnej
prožitek?.................Nemyslím teda třeba jako na nějaký odvykačce nebo v léčbě..spíš myslím jakoby přitom kdyžs
jako..při nájezdu...nebo tak nějak
R:Hm...v těch...na tom...v těch 12 letech ...prostě začátek no...to bylo největší ...jakoby ...jakoby... největší moje ni ni
nitrožilní prostě jakoby pocit no...takovej výbuch skoro...že jsem nevěděl, co jako, která bije a tak jo... že prostě
V:To bylo jako žes sis to dal poprvý, nebo nějak v tý době
R: To bylo jako poprý jako ni ni nitrožilně...a to bylo jakoby o hodně jakoby...v tu dobu lepší než jakoby nosem no
V: Jasně jo...takže jakoby ten první jako nitrožilní...to sis dal sám nebo ti to někdo dal?
R: To mi právě ..to mi dával někdo jinej..no
V: Hmhm. jasně...eeehm...myslíš si, že bys mi jako popsal tu situaci, jak to tam vypadalo tehdá, když si dával?
R: Hm..(úsměv)..jo tak jsem si sednul...a bylo to teda u teda u člověka, kterej byl jako uděj (11:21)...ještě
navíc...takže...takže mě nějakým způsobem jakoby vyvyvyužil ale ...no to je jedno...no takže...hmmm....jsem tam
jakoby seděl a von říká, že tady má něco pro mě dobrýho, tak říkám, tak jo,tak ukaž, co to je... tak mi to ukázal, říkal,
jestli si dám, říkám jasně že si dám, tak jsem si jakoby dal, no a ..jsem si tam lehl na zem jakoby na postel a...točila se
mi hlava, úplně jsem jako celej...celý tělo mi brnělo...jo že to byl jakoby přešleh...ale... jako potom mi bylo už trochu
líp, ale v tom okamžiku úplně jsem myslel, že vybuchne mi srdce...
V: jojojo...jako že už toho bylo hodně silný...hm
R: Hm...To bylo hodně silný no, nebo jako jsem cejtil, prostě že už to asi neustojím..
V:Hm..a bylo to jako ještě příjemný vlastně? Nebo spíš jakoby nepříjemný v tom okamžiku? (12:03)
R: No samozřejmě, že to bylo jakoby nepříjemný..jo ale po jakejch tak nějakejch ....jestli to bylo dvacet tři třicet
vteřin...se mi to ustálilo....______(12:11)
V: Jojojo...že to byl takovej nájezd jako
R: Nono..
V: Hmm...Takže tys byl ten večer s tím člověkem nějakým a von ti jako nabídl, teda jako že něco pro tebe má a ..
R: Hm...tak já sem jakoby věděl, že to jako p pro pro mě něco má no, ale tak jakože jsem ... ale jakože jsem hrál jakože
nevím no...že sem hrál tvrdýho
V:nojono....a tím pádem _____ jako střelil nebo tak nějak...(12:35)
R: No...
V:Eehm..super...myslíš, že třeba jako můžem vyzkoušet takovou věc jako že by ses vrátil jako do tý situace a potom...já
bych tě jako trošku jakoby vedla ...při přemítání vo tom...?
R: Teď nevím, jak to myslíš jak to jako... Teď nevím přesně třeba co jakoby...
V:Jojojo...ehm...mně de voto jako že hmmmm...by mě jako zajímalo eehm...jakobyyy....jaks to jakoby tehdá prožíval,
nebo spíš jak to teďka prožívát, když o tom budeš přemejšlet, víš? Aaahm...víš co, tak to zkusíme, jo?
R: Hm
V: Eehmm...kdyby třeba...já tě v tom budu jako instruovat, nebo říkat nějaký věci a tak, kdyby to bylo na tebe moc
rychlý, tak třeba zatoč hlavou, anebo třeba kejvni jakože v pohodě,jak to budeš jako cejtit, jo?(13:23)
R: Hm
V: Ehm..tak jo hele..tak jesti chceš, tak si možná můžeš zavřít oči, abys jako byl tak nějak sám pro sebe...kdyžtak se
pohodlně nějak usaď, abys jako se ti sedělo dobře...hmmm...tak nějak se dobře uveleb...nebo nějak cejtíš jako teďka, jak
se dotýkaj tvoje nohy podlahy, můžeš na ně přitlačit, abys to cejtil... cejtíš, jak se dotýkáš zadkem vo židli, nebo
rukama a vo břicho...cejtíš ty doteky všude...........když se zaposloucháš, tak slyšíš..slyšíš nějaký zvuky..................když
se nadechneš..nosem, tak cítíš vůni, nebo nějaký.....pachy.........hm......v puse cejtíš ňákou chuť..... a přes oči vidíš ňaký
světlo, můžeš mrknout třeba, abys viděl...na chvilku...že tady to světlo fakt je........a teďka vlastně vnímáš všemi pěti
smysly........a máš jakoby všech pět pohromadě......ták...teď ještě chvilku tady sedíš se sebou....tak si představ, žee...že ti
je 12....je ti 12 a seššš ...v místnosti...v pokoji s člověkem, kterej ti řekne, že pro tebe něco má...tak nejdřív děláš, že
nevíš co a jak, ale.......pak si vod něj necháš dát....a on ti pak nastřelí....a je to vlastně poprvý ,co si píchneš do
žíly......................................................seš trošku v tý situaci? (15:38)
R: Hm...
V: Hm....tak a teďka tam seš a ......možná teďka jakoby cejtíš, že se nějak..že se to v tvým těle nějak ozývá nebo něco
děje, tak jenom pozoruj jakoby....co se děje....nezasahuj do toho...... nebo si všímej třeba se nějaká oblast jakoby ozývá
třeba výrazněji, tak se na ni koukej............všímej si třeba nějaký změny...jestli se třeba nějak promění, nebo jestli se
třeba objeví někde jinde něco jinýho...........možná tě k tomu třeba napadne nějakej obraz nebo ňáká představa
taky...............nějaký slovo....................................tak... co tě třeba napadlo, když se vrátíš k tomu pocitu k tomu
tělesnýmu, co tam někde je...zkus si, jestli to k sobě pasuje...ten obraz pasuje k tomu pocitu....................může tě
napadnout něco jinýho..........................tak to chvilku zkoušej a ...vždycky se vrať zpátky k tomu, co cejtíš v tom těle
teďka (17:30)......................................(17:54).polož si otázku, co by to tělo teďka chtělo..........nebo otevřít nějakou
předstvu nebo nějaký slovo, co se ti objeví..a pak zas to můžeš nechat být, jenom si toho jako všimni...jestli na to nějak
zareaguješ.......zapamatuj si to.....pak si ještě můžeš položit další otázku, třeba co je na tom dobrýho teďka...co cejtíš
v tom těle (18:40).......nech si prostor, co tě napadne................a když budeš chtít, tak ...se vrať zpátky semka...opusť tu
místnost a ......
R:Hmm...
V: Jaký to bylo? Jak se cejtíš? (19:40)
R:Noo...jakože ...____ vrátil no..z minulosti......................hodně zajímavý.hodně..
V: Hmmm...zkus to nějak popsat..
R:..jako teďka úplně lítost z toho nebo, že...co jsem to jakoby udělal, že sem prostě si nechal takhle jakoby využít...a
tak no...ikdyž jsem věděl prostě, že to tak jakoby zvládnu.... k tomu člověku pudu...tak přesto přes to jsem tam šel no...
V: Jo..jo...hmmm...můžu se zeptat cos cejtil vlastně? Třeba cos tělesně tam objevil
R: No rozhodně nervozitu ..šílenou....jakoby ...
V: Kdes to cejtil?
R: Jako v břiše přímo...jakoby chvění se..jakoby tak no..jakoby chvěju se jakoby v tom že...jakoby v tom jak tam ležím
nějak na tý posteli a čekal jsem na to, až mi to jako aplikuje prostě no...
V: Hm..jakože tady jakoby v břiše
R: Cítil jsem jakoby jako...jakoby tak..jakoby úplně když se něco jakoby děje...něco jakoby pro mě dobrýho..tak se
jakoby chvěju hrozně no...a tím pádem to šlo taky..no že v tom..v tý minulosti jsem se taky hrozně chvěl...že jsem něco
jakoby jakoby žádal ...a to pak jakoby udělal nebo tak.no..takže..
V:Eeehmmm a to bylo spíš jako nepříjemný nebo příjemný?To chvění...
R: Nooo...tam to bylo příjemný...ale jakoby teď, když zpětně na to kouknu, tak to je jako nepříjemný
V:Jojojo...jakože teď je to taková jako nervozita, která ti není nepříjemná a tím pádem to bylo spíš jako očekávání nebo
jako takový to mohlo bejt...
R: Spíš očekávání z toho
V: Hmhm...jojo....napadaj tě k tomu ještě nějaký jakoby představy? Nebo něco takovýho? (21:31)...........jako co si
představuješ v tý situaci
R: Viděl jsem tady...viděl sem v tom jakoby v tom tady vlastně toho člověka no jakože, že si to pamatuju sem jako
______ (21:48) jakože se mi objevila ten... ta postava no....i ten pokoj...i ta postel...a i prostě nějaká jakoby nějakej
obraz...ale jako jakoby prostě divnej obraz jakoby....různý druhy barev
no..
V: Hm..co to bylo za barvy jako?
R: To už přesně..jako já jakoby jako chaos takovej ..ty barvy...ty barvy chchchaosu
no jakože...samá samej sssamej druh nějaký barvy...nebyla tam je je jeden druh, ale víc druhů...tý barvy
V: Jo..jakože všechno bylo jakože v odstínu těch barev, nebo že to bylo za odstínem těch barev nebo to bylo někde ve
sně ty barvy nebo? ...
R: Byl to jako obraz udělanej...obraz...že prostě jakoby všude prostě bude jakoby nějaký barvy no
V: Jojojo...jasný...hmm...ehmm....napadlo tě nějak něco jakoby..hmmm...co to tělo potřebuje zrovna? Nebo co
potřebovalo když si jako byl v tý situaci.....
R:.......Hm..(22:54)............to nevím.. přesně
V: Jojojo...a ...napadlo tě třeba něco jakoby dobrýho? Že se tam objevilo něco jako... v čem to bylo dobrý
R: No třeba jako by že sem tady no, že kdybych sem jakoby byl v tom v tom...jakoby venku a v tomhletom , tak to by
nebylo dobře...že je dobře, že sem ně někde jakoby...kde se mi to nemůže stát už... takže
V: jojo...jakože dobrý jakoby, že je to teďka jakoby bezpečný teďka?
R:Jakože je to bezpečný, no ...už.......
V:jojo...
R: že mi to jako pomáhá
V:jojo..jasně..fajn...hmm...přemejšlím žes vlastně jakoby žes říkal že ten stav jakoby teďka byl vlastně spíš
nepříjemnej..byls nervózní jako...
R:hm..hm...
V: Jako v břiše nějak...hm...když teďka dáš ruku na břicho..cejtíš to třeba? jako když si vzpomeneš na ten pocit..
R: Trošku jo..no..che...
V: Jo...jaký to je? Zkus to nějak ještě trošku říct
R: Teď nevím, jak to mám popsat no....chvění...jakoby...že se mi to břicho prostě jakoby těká a takový napětí....napětí
jakoby z něčeho co by mi..co vím jakože se nestane...ale vím jakože jako to napětí tam bude
V: Jojojo...je to nějaký známý napětí třeba? Nebo jakoby..nebo napětí jakoby
R: Kdybych jakoby to jakoby měl popsat chutě na drogy...jakoby..ale i přesto že vím jakoby že sem tady a že to prostě
pro mě nebude dobrý...jakože ta chuť prostě může bejt, ale ...tady se to nemůže jakoby jakoby jako ještě víc jakoby
znepříjemnit
V: To znamená, že když máš chuť, tak ji máš takhle v břiše?
R: Hm (24:35)
V:jojo...
R: Jako fakt v tom břiše no. no..se to jakoby hodně
V:A to je spíš jako příjemný, asi ne? Že máš jakoby chuť, že je to takový jako...nebo jak to máš?
R:Někdy mě to v tom jakoby příjěmně..jakoby blaženě, no třeba že si přímo jako bažím, ale někdy prostě nepříjemně,
no...že jakobych to už chtěl prostě nějakým způsobem odehrát do nějakýho autu, aby mi to prostě....nebo se prostě jako
sebrat a jít pro tu drogu..nebo tak no...
V: jojo..jako aby se rozčísla ta situace..nějak se vyřešila..jojo
R: Jo jako aby se ...aby se to břicho uklidnilo...tady to chvění no
V: Jojojo...to znamená jako zbavit se toho tělesnýho..jakože nějak ho vyřešit
R:No..
V:jojojo...
R: Že sem cejtil...to bažení jsem uměl
V: Hm...ehm...eště se ti to břicho chvěje teďka nebo?
R:____(25:21)
V:Hm..to je dobrý....Ehm...když teďka takhle míváš ty chutě v tom břichu, co s tím děláš?
Nebo jak jak se toho zbavíš? (25:29)
R: Tak si jdu dát něco k jídlu, nebo prostě napiju něčeho nebo jakože..prostě musím jakoby zahnat to tělo nebo..to
břicho, no...aby prostě...
V: Jojojo...
R: mělo mělo jinou energii než než tu drogovou
V: Hm..jakože si to zasytíš něčím jiným, nebo něco takovýdleho...jo...pomáhá to třeba takhle?
R: Jo..někdy jo...někdy mi to pomáhá a když ne, tak si s někým promluvím a...
V: Takže když si s někým promluvíš, tak to taky pomůže jakoby, jo?
R: Hm
V:jojojo...tak to jo...to je fajn...hmmm....dobrý..............................................jaký to vlastně jako bylo pro tebe jakoby
tady teďka ten ten rozhovor jakoby předtím jak jsem se tě ptala, jaký to je a tak...s tím tělem
R: No se mi tam jako nechtělo jít ....nechtělo se mi jako do toho jakoby zasahovat no
V: Jojojo... Jakože už je to uzavřená záležitost a nechtěl ses k tomu vracet? nebo...
R:Možná..možná .to jakože se prostě ještě nechtěl vrátit k tomu, co se mi v tý v tý době jako odehrávalo...nejenom jako
s. ....tou...hmmm.. aplikacíí nebo tak něco... ale eště ještě jako něco tam bylo něco víc jako...k tomu sem se právě
nechtěl vracet...Takže sem jakoby rád, že se to dostalo jenom tam, kam jsem chtěl...jakože se to nedostalo ještě víc
někam do hloubky (26:57)
V: Jojo..to sem ráda...že sis to uhlídal je jako určitě dobře pro sebe..jaks to potřeboval...jo...
R: Hmhm...
V: To znamená jakoby ehm...že se ti do toho nechtělo a když už jako si teda byl v tý situaci, kterou si jako nějak hlídal
ze sebe, tak jaký to potom bylo vlastně dál? Jakoby ten proces
R: Tak jakoby sem prostě to provázel no...že si jakoby. ehm ehm....tam bylo jakoby...eeehm..jakoby jako věci
který.........sem jakoby už poznal dřív jo ale...vím že..to už jakoby třeba ten člověk už nežije nebo tak...jo jakoby sem si
to nějak vysnil v tom ss jakoby v tom snu ...no...
V: Jojo ...jasný..ehm...jojo...fajn...ehm....................jakýs to vlastně měl..jakoby...kdyžs teďka když se vrátíš trošku
zpátky...eeehm...když si vlastně bral ten pervitin říkals, že to bylo jako příjemný tyhle věci...eeeehm...tys o tom už
vlastně trošku mluvil, ale já ti to jenom zopakuju...jakoby příjemně jako v čem? Jakože to bylo...jestli mi ještě jednou
můžeš říct co bylo to příjemný?
R: Hm...no příjemný....eeh....jakoby že...brnění prostě jakoby celýho těla..jakoby že to jako...že mě to jako probralo
no...že sem měl jako větší energii.do něčeho...
V: Hmhm..jojo...eeehm...to bylo jakoby až pak ten nájezd předpokládám
R: No ..při tom nájezdu jakoby...při tom nájezdu mi bylo fakt jakože ...dobře no...že sem prostě cejtil to chvění celýho
těla...brnění celýho těla
V: jojojo...dokázal by sis teď jakoby představit situaci jakože jakoby po tom nájezdu jako někde? Jako právěže... to
příjemný? Jaký to tam bylo...
R: To je právě taková věc, kterou prostě jakoby už....nějak...jako někdy se mi to stane, jako tady jakože ...třeba když
mám funkci pána domu...jo tak tam se třeba jakoby jo..že sem jakoby hrozně moc zbrklej..... a prostě je mi z toho dobře
no...ale vím, že to prostě je špatně
V: jojojo..a jak se to jakoby stane...v čem...na základě čeho?
R: Třeba když mám jakoby...na starosti něco kolem baráku a mám to pak někomu předat..jo že..
V: Jakože je to spojený s nějakou odpovědností? Nebo já nevím prostě s mocí..já vím, že to zní blbě, ale prostě jako...
R: Zodpovědností za něco
V: Jojojo...takový to že prostě jakože teďka to prostě mám a někomu to předám...jo
R: Hm..hm
V: Ehm a seš jakoby zbrklej, nebo jako jak to vypadá
R:Hodně zbrklost..jakoby hodně nervozní u toho
V: Nervozní? Hmm...jakože....hmm...teď tak přemejšlím...jakože máš jako radost, že se toho zbavíš? Nebo máš radost,
že to někomu jako takhle...
R: Jakoby ...to né...že se zbavím toho, ale že se spíš jakoby...to něco jakoby tomu člověku pomůže nebo prostě mu
řeknu jo že...
V: jojojo...jasný....A to je třeba jako podobný tý zrychlenosti, kterous měl jako v tý minulosti někde?
R: Hm...
V: Jo jako...to poznáváš
R: jo někdy jo no...
V: Hm..a co s tím jakoby děláš?
R: Když něco jako mám, tak buďto stopnu, anebo se s tím třeba jakoby někdy bažím, no ale...teď už jakoby to není na
takovýhle úrovni, abych si bažil no...že už se...že už s tím nějakým způsobem pracuju no ...jakože ...prostě buď na to
...nepřemejšlím nebo to prostě někomu řeknu....____ (30:28)
V: Jo. to znamená že se z toho jako vymluvení ti pomůže jakoby , když takovej stav jako příjde...a ty to jako nechceš
R: Hmhm..jakože když ho nechci, tak ho prostě jakoby...předám někomu druhýmu no abych si pomohl no...
V: Jo..no to je dobrý...to je vidět, že už prostě máš za sebou jako spoustu jako práce na sobě...že s tím dokážeš jako tak
nějak to no...
R: hm...hm...
V: Pracovat sám (30:49).......hm....tak jo....přemejšlím jestli ještě mě k tomuhle něco napadá.........je něco ještě pro tebe
jako? K tomuhle jakoby tématu jako toho tělesna...a tý závislosti ...a prostě těch drog...a takovejch věcí?....Nějaká jako
myšlenka jestli tě napadá
R: Jako seeex hlavně no..jakoby že...větší jakoby.. odolnost no
V: hm...jo.jo...jakože odolnost jako tělesná...jako celkově
R: Hm...jako i psychická jakože...je prostě....no......
V: No jasný, jakože to příjemno jakože...lidi nejsou jako nemocný jako jsou...to berou, pak přestanou.........tak to je
fakt.....eeehmmm.......fajn...tak já ti asi děkuju
R: Jo?
V: No jako výborný...díky moc za rozhovor..říkám, přepošlu to...pošlu ti to ...na maila......(31:50)

5. rozhovor – ELIŠKA

R: Já doufám, že to no...že se ti budu moct nějak vymáčknout, protože já mám pocit, že mám problém jako s
vyjadřováním víš 00:01:01-5
V: Jojo já si myslím, že to bude v pohodě. Jako fakt se toho neboj 00:01:04-9
V: Ty seš tady jak dlouho, prosím tě? 00:01:06-7
R: Dva měsíce 00:01:07-7
V: Dva měsíce...jenom akorát já se trošku bojím jo, že seš tady právě hrozně kratičce a aby ten rozhovor pro tebe nebyl
třeba náročnej nějak..Víš? V nějakým směru. Přece jakoby jsme se měli bavit o nějaký takový věci jako vlastně vo
chutích, jo...Jak to máš s chutěma? 00:01:23-8
R: Nooo...teď už je ani moc nemám a jako mně nedělá problém se o tom bavit 00:01:27-6
V: Jojojo...jo...Stane se ti někdy, že se rozchuťuješ na základě nějakejch vnějších podnětů? Nebo když se o tom mluví?
00:01:34-9
R:............ Akorát tudle tady vytáhli buchny , tak jakoby to.....jinak...............víš co, i když i když si je třeba nahodím,
tak se mi to vždycky změní v to ...jako vztek na sebe, protože vidím hned voco všechno jsem přišla, víš?Takže si to
vždycky hned hodím takhle 00:01:57-0
V: Jojojo....takže tohle je jakoby tvoje pomůcka jakoby jak s tím pracuješ, jakože s těma chutěma? 00:01:59-1
R: No...nono... 00:02:01-3
V: Jakože se naštveš na sebe a takhle...jojo...to je celkem jako takový...destruktivní, ne?To ti musí bejt nepříjemný
hrozně 00:02:06-4
R: Je no...jako víš co, vždycky mě to pak rozseká a...ale jsem docela ráda, že se mi to takhle háže samo...aniž bych
chtěla.. 00:02:14-1
V: Jo...dobrý dobrý...každopádně kdyby ten rozhovor by ti bylo něco nepříjemnýho, tak si to stopni jo?Hlídej si to
sama, já ti jako v tomhle důvěřuju. ...Že máš tady v tomhle zkušeností jako spoustu ..za sebou....a .....a uvidíme, jo?
00:02:27-4
V: Tak fajn...se tě zeptám...taková jako první obecná otázka...Jak si prožívala svoje braní tělesně? Jaký to bylo prostě
na tý tělesný úrovni? 00:02:36-6
R: Jako vzhledově myslíš? 00:02:39-4
V: Spíš jako prožitkově 00:02:40-7
R: ....No ...před těma ja nevím....12 lety to bylo úplně jiný...to bylo úúžasný.....to mě hrozně bavilo, bavilo mě ...prostě
byla jsem hrozně rozlítaná hrozně rychlá ...prostě kolikrát ...e..nevím...prostě fakt takový ulítlý to bylo...fakt jsem si to
užívala hodně..................nooo a teďkooo..............................hmm.........už to nebylo samozřejmě takový jako tenkrát
...ae.....teďkom mě na tom bavily hrozně záseky...třeba já nevím...jsem si dělala třííísky..víš? Nebooo...jsem něco
šroubovala, nebo auto jsem rozebírala, tak to mě hrozně bavilo............hmmm...... 00:03:41-5
V: A z tý tělesný schrá stránky ...vzpomeneš si teďka jakoby z poslední jakoby doby, jaks to cejtila? 00:03:48-1
R: Co myslíš jako z tý tělesný... 00:03:51-6
V: Jaks to tělesně jakoby prožívala ...jestli si jako vzpomeneš, cos u toho cejtila za pocity...... 00:03:56-9
R:............................no...teďko ke konci........pocity spíš jako naštvání, že že už to není vono, víš co...sem si dávala víc a
víc...no...a pak se mi to změnilo v pocity úplně hrozný ...hrozný stihy jsem měla 00:04:20-8
V: Tys měla ty stihy teď...teďka jako na konci, jo... 00:04:23-1
R: Nooo...ale hodně tomu tomu právě pomoh ten můj přítel...ten mě jako hodně schízoval 00:04:28-1
V: jojojo...jakože byl na tebe nepříjemnej nějakým způsobem a jakoby vystíhoval... 00:04:32-9
R: noooo...že třeba ...já jsem byla v jiný místnosti...A! von tam přilít, že jsem stála u vokna, že viděl jak tam právě
někdo skáče přes plot 00:04:40-3
V: Aaaa...von měl sám stihy a vystihoval tebe 00:04:42-5
R: TAK! A víš co..a já jsem potom ztrácela úplně pojem o realitě..vůbec jsem nevěděla, jestli jsem si to vymyslela v tý
hlavě..nebo jestli se to stalo něco... a tak...úplně hotovo 00:04:54-0
V: No jasně no...takže ten negativní spíš jakoby jako nějakej prožitek v tom byl 00:04:57-8
R: No.. 00:04:59-1
V: jojojo..dobrý...Dobře, já tě poprosím o takovou věc..ti tady nakreslím jakoby takovou čáááru...můžeš si představit,
že to je jako taková časová křivka nebo čára toho tvýho braní..drogovýho. Takže bys mi tam mohla jakoby napsat jako
kdy jsi začala nebo jako takový ty význačný body, který jsou s tím spojený...Vlastně od začátku až do teďka vlastně
no...můžeš to nějak komentovat, jak jsi to vlastně měla 00:05:25-0
R: no takže jsem začala v 17 ....(posunutí stolu)....jo v 17 jsem si dala poprvé...aa.....to bylo ještě na střední
škole....(odkašlání)...před maturitou...aaa....too....seeem brala tak...............hmmm...................no tak do aaa...ty jo kdy ja
jsem se vdávala? ...asi v 21 jsem se vdávala......?????? 00:05:57-5
V: Můžeš to tam možná napsat..abych to k tomu věděla ještě...jenom jakoby třeba nějakou poznámku...V těch 17 sis to
jako šňupala, nebo brala hned do žíly 00:06:04-8
R: Hn...hned hned buchnou..ani jsem předtím nehulila trávu ..nic...hned to.....Takže v těch 21 jsem se vdávala
protožeee....jsem byla těhotná....aaa vlastně když jsem zjistila, že jsem těhotná, tak jsem přestala brát...Jenomže jsem
potratila....ale stejně jsem se vzali...rok na to se mi narodila dcera.... 00:06:26-1
V: Jak se jmenuje? 00:06:26-7
R: Vanesa..........a vlastně....aa...celou tu dobu mezitím jsem nebrala...a eště asi ..když ji byly dva roky, tak jsem začla
zase brát...nevím, jestli to tam mám taky psát...? 00:06:43-6
V: Jojo...můžeš...možná jo, kdy to vlastně...nebo udělej tam bod nebo čáru, žes zase začala brát, nebo něco
takovýho...co bys...nějak to prostě napiš. Nechám to na tebe 00:06:51-6
R: Hee..... 00:06:51-5
V: Hehh...sorry...hahaha 00:06:54-8
V: Takže jako od svatby do těch dvou let 00:07:04-6
R: Nooo...tak jsem nebrala...bylo to taky asi hodně, že jsem si myslela, že jsem šťastná v tom manželství, víš? Jenomže
pak jsem se rozváděla ..a...prostě to zase začlo...nooo..až doteď...cha... 00:07:20-8
V:Jo jasný..to vlastně potom pokračovalo kontinuálně až teďka jakoby do tý doby, než si šla jako semka přímo?
00:07:27-9
R: Já jsem byla v péélku v Jemnici ...měsíc 00:07:31-6
V:Jojo...teďka ti je vlastně kolik? 00:07:33-4
R: Teďkom je mi 29 bude mi 30 let... 00:07:36-2
V: Jojo...to znamená že vlastně vod těch 24 těch 5 let zhruba 00:07:42-5
R: nono....aaa...z toho poslední rok...e...to jsem brala fakt hodně..to jsem začla žít s vařičem......a to sem prostě
úpně...úplně hotovo 00:07:55-3
V: Jásný...co se stalo, že si šla vlastně na léčbu? ...Jak ses rozhodla 00:08:00-3
R: No že on mě vyhodil..o on mi celou dobu prostě říkal, cosme byli spolu...že jako nechce holku na jedhle....no a já
furt že teda jako začnu šňupat, že přestanu a to....jenomže zkoušela jsem to jednou a vydržela jsem to den
...aaaa....prostě fakt jak...no jak za to moh von...jak jsem měla ty stíhy a fakt......už jsemmm....já už jsem pak
vyhledávala jenom soukromí, když chodila jsem někam ven nebo tak.....aa fakt jsem vypadala hrozně jako...víš...ty
nohy a prostě měla jsem 48 kilo....a už jsem vůbec...prostě nebyla jsem to já...vůbec jsem už neměla svoje
názory..všechny jenom jeho,víš? a to...no ..tak mě vyhodil...to bylo v lednu ...a já právě naštěstí ...naši naše malá byla u
našich...tak já jsem s tím psem vlastně byla pět dní v autě...protože jsem nechtěla..neměla jsem kam jít než k naším, tam
jsem nechtěla 00:08:57-4
V: Týjo...v lednu...hm 00:08:58-0
R: V lednu...aaa...tak jsem prostě byla v autě u jeho baráku jako stín..jakože mě vezme zpátky...že prostě to tak
nemyslí... a víš co...a prostě...mmmrááz...pes měl úplně zamrzlou vodu v misce v tom autě... 00:09:12-6
V: Ježíšmarja... 00:09:13-1
R: Úplně nezapomenu ten jeho výraz teda v očích...vždycky když jsem se na něj podívala...no a to jsem dosmažila ještě
zbytky, co jsem měla, víš, vod něj......nooo....a už jsem prostě nevěděla co, tak jsem prostě zavolala mojí ségře...ta bydlí
v Třeboni, já jsem bydlela jinak v Českejch Budějovicích ....tak jsem zavolala ségře a ...ona si prostě pro mě dojela, tak
....jsem šla prostě se vším najednou...nooo a ta mě odvezla k našim a naši mě odvezli do Jemnice....oni bydlí kousek
tady, víš? 00:09:40-6
V: Joo...takže tam si vlastně byla v Jemnici měsíc a potom si šla vlastně semka...Jak se teda tady teďka cejtíš? Jaký to
je pro tebe? 00:09:51-6
R: .....Docela dobrý, protože....jako líbí se mi hodně když máme ty karanťáky a to.....kddyž vlastně zjistím, co jsem
předtím neviděla...víš? Jako 00:10:03-6
V: Jojo...jasně když jako takhle nahlídneš třeba na nějakou takovou třeba... 00:10:06-3
R: Noo...a to mi dělá hrozně dobře, že fakt...mi to obrací proti k těm drogám, že fakt teďko si říkám třeba jak jsem to
vůbec mohla dělat nebo tak...ňáký věci víš... 00:10:16-7
V: Jo..to je dobrý no...jasný ...a ty seš teďka v první fázi, že jo? 00:10:21-4
R: Hm 00:10:21-6
V: Kdy vlastně plánuješ nějakej přestup? To je po jaký době? 00:10:25-3
R: Dva tři měsíce no nějakchch...Tak já bych chtěla všechno zkusit všechno tak co nějak nejrychlejc ...abych byla co
nejdřív doma no..protože malá půjde do školy, víš...letos...takže bych chtěla nějak..........co nejdřív to pude,ale mě už
...už mi leze na nervy ta buzerace ...jako víš...tak už chci prostě taky bejt pryč... 00:10:46-9
V: hmmm...jasně jasně no...takže to nějak vlastně uspíšit, abys to měla za sebou..no jasný...dobrý...aaa....Tak
fajn...eehmmm... Mě by možná zajímalo....jako ten rozhovor by teď měl být směřován jako tak, že se budem bavit vo
nějaký konkrétní situaci...kdys byla jako na drogách...to jsou různý techniky kterejm se říká jako focusing...to ti pak
ještě trošku řeknu jako co to je...aaa... ty mi vlastně potom jakoby budeš říkat jako...jak s to jako jakoby co cejtíš nebo
co prožíváš jako tělesně, když se o tom budem bavit zpětně...jo...takže jsem říkala na začátku, tak je možný, že prostě to
pro tebe bude nějaký to, tak si to stopuj jo? 00:11:29-6
R: (kašel) 00:11:30-6
V: Seš nachlazená viď? 00:11:32-9
R: Nooo...to mám z těch hor všichni tak... 00:11:34-0
V: Jo? Všichni jste se nachladili vlastně jo... 00:11:36-4
V: Eehmm...tak jo, tak já se tě zeptám...vzpomeneš si na nějakou jako konkrétní situaci, která byla jako hodně
výrazná?Nebo hodně silnej prožitek jsi měla na na těch drogách ...jakoby...něco jako dobrýho...nebo takovýho
jako...nějakej takovej hodně silnej pocit tělesnej, jestli si vzpomeneš......A abys mi tu situaci konkrétně popsala...
00:11:57-0
R: ...............hm........................................Já jsem to měla vždycky tak nějak ssstejně...jakože................. 00:12:21-9
V:Tak nějakou, kterou si vybavíš jako nějakou situaci........třeba někdy jsi byla s někým nebo takhle...nebo sama..
00:12:32-7
R:................................to já nevím...sis vybrala tip teda....aa 00:12:48-7
V: Ne v pohodě...ono to není jednoduchý jako takhle se rozpomenout a něco najít jakože...když je to daleko navíc a
člověk se k tomu nechce vracet.. 00:13:00-3
R: ...............................Já sem třeba hodně dělala ...já sem asi rok...ehm...chodila...trošku...s klukem, kterej seděl na
Borech...víš jako...Jezdila sem tam za ním..a ...on tam měl mobil ...a já vždycky jsem vzala auto..jela jsem někam do
lesa a ...s ním prostě po mobilu prostě, víš? jsme se navzájem víš, jako nastřelovali spolu...a .......víš jako jsem měla
handsfreečko ne a vždycky jsem si dala já i von třeba na stejno ..........a prostě prožívala jsem to hrozně hrozně hezky
jako v tom, jak bylo kolem mě prostě víš ? ta příroda.......aaaa....vlastně ss s tím klukem se mi hrozně dobře
povídalo...já jsem se taky hodně jako sekala na povídání...že sem si dala a prostě hrozně moc jsem
mluvila................aaaa.....pamatuju si......takovej příběh, že sem byla v tom lese ne? a já jsem měla jako vždycky tak
nějak strach z policajtůůů nebo strach prostě..vždycky jsem je brala prostě, žeee ....ehm...měla jsem k nim respekt jako
víš? že třeba když jsem si dala a jela jsem autem, tak jsem prostě dodržovala prostě předpisy a to aby mě nezastavili...no
a teďkon jsem byla v tom leseee...a ....ehm...zrovna jsem si dala a voni tam přijeli ...ne? a tak se mi docela líbilo, že
sem nezazmatkovala nebo měla jsem to vedle sebe, tak jsem to ještě jako stihla schovat ....aaaa....místo toho, to mě
docela překvapilo, že místo to, abych prostě třeba nějak koktala nebo prostě byla z nich hotová ..vystíhovaná, tak jsem
si s nima začla normálně (úsměv) tss povídat..........aaaa......nevím. bylo to takový příjemný v tom, že já jsem prostě
měla ty pocity dycky takový, že to na mně prostě není jakože to na mně nikdo nemůže vidět, že jsem normálně chodila
mezi normální lidi, já jsem normálně pracovala...mám 10 let normálně odpracováno....aaa.....takže mě to docela bylo
takový....................takový blbý, že vlastně ...vlastně chodím mezi ty normální lidi...aa.....a vlastně všechno je v pohodě
takže já jsem se cítila v pohodě....a..to.....a ty chceš slyšet asi něco jinýho, viď? 00:15:57-4
V: Nenene dobrý...ehm a v tý situaci s těma policajtama ...to nějak probíhalo jakoby dál v pořádku?Že oni odjeli....a ten
stav jakože tvůj byl jakoby příjemneje jakožes nebyla vystíhovaná 00:16:09-4
R: Ne..právěže vůbec...bylo bylo mi to příjemný...Protože víš co...já jsem s nima ještě vtipkovala...žes žeee du za
chvíli taky do práce, že jsem tam jako si jela jenom prostě tak trošku jako víš jako vylepšit si prostě náladu...víš...do
oběda....a že voni se maj, že si jezděj v autě celej den a že to já nemůže a voni vtipkovali, že můžu jít taky klidně jako
jako dělat policajte, ne? a takhle.....no a ještě jsem se jich ptala,jestli jsem nějaká podezřelá, nebo nápadná, že si mě jako
že si mě všimli, ne? že tam stojím....a voni že to že prostě viděli, jak se tam blejská auto, víš jako ze silnice z dálky...tak
jakože víš? jenom jeli zkontrolovat jestli to není kradený...no a když odjeli, tak mi bylo ...bylo mi dobře no...bylo mně
mně bylo blbě vždycky na těch drogách, když jsem měla pocit, že že to ty normální lidi na mně vidí...když jsem se
styděla..hm...no...mez normálníma lidma jsem se fakt styděla.........a tak mi prostě víš? udělalo tak nějak dobře, když i
policajti prostě jako v pohodě ..a zrovna tam v tý době prostě řádili, víš co, že dávali lízat ten papírek...jako brali
řidičáky a to...tak takový 00:17:25-8
V: Jasně...a tos tam byla celou dobu na telefonu s tím přítelem...nebo tam byl nějak jako 00:17:30-9
R: To sem položila, když jsem je viděla jak přijíždějííí...to jo.... 00:17:34-8
V: Jojo...dobře...tak myslíš, že bychom se mohly bavit o tý situaciii...možná bez těch policajtů...jakoby jak tam nebylo
úplně tak jako intervenující jakože...hm... to si tak jakože představuju, že prostě jedeš do lesa .....někam a s
autem...někde zaparkuješ, v tom leseee... 00:17:50-3
R: Vždycky hodinu hledám místo...teda (úsměv) 00:17:51-6
V: Jojojo...hledáš místo...Pak jakoby vytočíš na tom handsfreečku jakoby toho přítele a tak nějak se spolu bavíte a pak
si spolu jako dáte...jako tak nějak to probíhalo....dobře...tak fajn, tak to můžem takhle zkusit, jakože ...tě teďka
poprosím, že by sis jako sedla nějak hodně pohodlně pro sebe, aby se ti hodně dobře sedělo....noo...třeba jako uveleb se
nějak jako pro sebe...no...jestli chceš, tak můžeš zavřít oči třeba,abys byla jakoby sama se sebou, abys prostě nemusela
bejt rušená jakoby těma vnějšíma vjemama....ehm...když tak jako už sedíš, tak se ještě uveleb, jestli se ti sedí fakt dobře
, jestli je ti příjemně...........ehm...já tě budu jako tak trošku inspirovat, a ty můžeš poslouchat a následovat ...když to pro
tebe bude příjemný...kdybych byla moc rychlá, tak třeba řekni, já zpomalím nebo jako něco tak povídej, jo?
00:18:43-4
R: Hmm 00:18:42-9
V: Tak jo ...dobře...sedíš na tý podlošce...sedíš na tý židličce....a jak tak sedíš, tak si můžeš uvědomit , jak se tvý tělo
dotýká tý židle...na všech těch místech, na kterých se dotýká...zkus jako zatlačit těma zádama, trošku rukama, loktama
do tý židle a uvědomit si všechny ty styčný plochy...........když se zaposloucháš, tak slyšíš nějaký zvuky........když
vdechneš vzduch nosem a možná cítíš nějaký vůně nebo pachy.....v puse...cítíš nějakou chuť...můžeš ochutnat
jazyk....a...možná skrz oční výčka vidíš nějaký světlo, můžeš i mrknout, abys jako viděla, že tam to světlo fakt je........a
teďka máš jako pohromadě všech pět svých smyslů....že slyšíš, vidíš, dotýkáš se, cítíš a chutnáš ....jsi jako pohromadě
se svým tělem ...teďka tady a teď ....aaa teď si představ....že ses v situaci ...jedeš autem....jedeš autem do lesa....hledáš
chvíli místo, než ho najdeš ...zaparkuješ auto někde v lese.........jak zaprakuješ, tak zavoláš svýmu příteli ...máš to na
handsfree, tak to slyšíte oba dva .......seš v tom lese...v autě ..s přítelem na telefonu .....a oba dva s i naráz střelíte
..........................(venku je slyšet motor přijíždějícího auta a hluky osob venku) ....a povídáte si.......možná pro tebe teďka
...možná se ti vynořují nějaký pocity tělesný ...možná to v tobě něco vyvolává taková vzpomínka....jestli jo, tak si toho
zkus teďka všímat....všímej si, co to s tebou dělá....kde přesně co cítíš...jaký to je......jakou to má kvalitu, jestli se to
třeba měni...nebo vyvíjí.............jen to chvilku pozoruj...........................aaa ...můžeš zkusit jakoby..ještě k tomu
...tělesnýmu pocitu nenapadne nějaký..slovo nebo nějaký obraz, nějaká představa ......která by ten tělesný pocit
vystihovala ....co to vlastně je, co teďka cejtíš? Jaký to je? Co to znamená? Napadá mě k tomu teďka něco? 00:22:36-
5
R: No...je mi krásně... 00:22:40-4
V: hmhmhm.........a zkus se dál vrátit zpátky ještě jakoby k tomu tělesnýmu pocitu......a vyzkoušej, jestli se třeba
nevynoří nějaký další slovo...nebo nějakej další obraz jako kdyby ten tělesnej pocit jakoby ještě líp vystihne....
00:23:04-7
R:........rozklepání............. 00:23:10-6
V:hmhm...................a zas to můžeš chvilinku pro sebe dělat, jakože se vrátíš k tomu tělesnýmu pocitu a zkus si jestli tě
napadne nějaký jiný slovo, nebo si ověřit...ten obraz ...to slovo...který tě napadlo předtím.....a teďka ti dám chvilku pro
tebe, aby sis tak jako sama zkusila si toho všímat....a nehledej nějaký slova, jenom nech, co se vynoří..... 00:23:49-5
...a pak se vrať zpátky k tomu pocitu....
R: Hm...teď je mi spíš na zvracení 00:24:11-8
V: hm...je to nepříjemný? hm....fajn...tak to můžem klidně ukončit, abys ....ses necejtila nepříjemně, nebo tak...akorát si
zapamatuj, cos teďka prožila, co tě k tomu napadlo a když budeš chtít, tak se vrať zpátky.... 00:24:31-5
R: To je divný, jak se to během chvíle změní ...mě úplně pálí žaludek ... 00:24:43-8
V: hmm hmm.....můžeš to zkusit nějak popsat? jaký to vlastně bylo pro tebe? 00:24:51-8
R: ....nnno...prvně mi bylo fakt...úplně jsem cítila i takovej nájezd do hlavy 00:25:00-7
V: Hmm...dostala ses do tý situace 00:25:03-0
R:No...úplně no...úplně mě to překvapilo docela ...aaaa.....a...potom když jsem se jako nějak vcítilila do toho
těla......tak se mi to změnila v tady to pálení toho žaludku..takový to nazvracení ...i uvnitř jako nohou se klepu...a.aa..
takový mám zalehlý uši......aa... teďko úplně přemejšlím o tom , že fakt s tou čistou hlavou...jak člověk vnímá úplně
jinak...úplně všechno fakt je jiný tyjo......že vlastně i todle když jsem cítla třeba když jsem si teda dala, tak ale bylo bylo
mi to furt jako příjemný ...furt furt mě to bavilo 00:26:01-3
V: Jo...myslíš si, že to tělo zvedá stejný co teďka? Nebo ještě to bylo jinak? 00:26:06-5
R: Myslím si, že je to stejný...hm.. 00:26:08-2
V: A jakoby ten pocit v tom žaludku...nebo v tom břiše ? ....nebo ten přišel až teďkem ...? 00:26:20-6
R: Hm v tom břiše ne....jako takovýto rozklepání, tak to jako totiž ty svaly ty uši, tak to bejvalo...ale ten žaludek asi
ne... 00:26:28-7
V: Takže žaludek byl jako teďka? jojo...že byl nějak výraznej hodně, říkáš, jo? 00:26:33-8
R: No...že mi i žáha jako pálí 00:26:36-1
V: Žáha..jo...to znamená jakoby takhle na hrudníku? 00:26:38-5
R: Nonono...takhle víš? Z žaludku nahoru....hm... 00:26:44-6
V: Jaký to bylo? Jak bys to popsala, ten pocit? 00:26:48-2
R:...........................................jak kdyby mi tam hořelo 00:27:05-1
V: Hořelo ti, hmhm.....jakoby ti hořelo v břichu? V žaludku a šlo to jakoby ven 00:27:11-8
R: V žaludku a nahoru až do krku... 00:27:13-2
V:Hmhm...napadl tě k tomu nějaký význam?Nebo nějaký slovo? Nebo nějaká představa? Kromě toho nějakýho
hoření... 00:27:21-8
R: No.....................asi spíš takovej takovej ten vztek ...proč jsem to nevěděla už tenkrát..třeba jo.. 00:27:38-7
V: Jojojo...a ten vztek se vztahoval jako k čemu? Přímo k tomu pocitu v tom žaludku? Nebo co to bylo za vztek? Jak se
tam objevil? 00:27:44-6
R: .................hmm............. 00:27:50-6
V: Nebo jak to máš jako se vzteky? Jako když seš naštvaná ,tak tě bolí břicho, nebo takový 00:27:55-9
R: ne..ne ...ne .....spíš jako prostě mě to překvapilo...že............hm....teď nevím, jak to říct....................hm.....překvapilo
mě..ten skok z toho že je j jj jak mi to bylo prostě příjemný, tak jak se to změnilo, prostě fakt když vopravdu se vcítíš do
toho těla.......tak mě to překvapilo, že se to takhl najednou obrátilo úplně 00:28:29-8
V: hmhmhm...jakoby že to najednou nebylo pořád jako pěkný? Nebo jakože tam změna byla tak rychlá?... 00:28:37-2
R: Že to vůbec takhle je...já jsem myslela, že ........že prostě že se mi to bude líbit jako pořád, jako víš? ..... 00:28:44-
7
V: Jojojo......že tě překvapilo, že s to vlastně..že se ti to přestalo líbit? Jakoby nebo? 00:28:51-4
R: No, že se mi , že se mi to hodilo takhle, protože to neznám no... 00:28:54-8
V: Aha ...jojo...hm 00:28:58-6
R: A možná že...je to...milý překvapení...že......protože já mám prostě eště docela teďka problém s tím...eeehm...s tím
požitkem nad těma drogama...furt ten lepší se mi, víš? jako zvedá nad ten horší...takže je to zas na jednu stranu todleto
takový milý překvapení 00:29:23-1
V: Jakoby že si pamatuješ nebo že to tělo tvoje má spojený tady tenhle tip situace a ji jako s nějakým špatným jakoby ?
Prožitkem? nebo jakože nepříjemným? 00:29:35-0
R: Ne, že ....žeee....vlastně jsem si tak nějak navodila ten pocit...jako když jsem si dala, co jsem cítila ....ale že se mi to
změnilo prostě teďko..v takový todle to...ještě pořád...to cítím, jo........tak jsem za to ráda, že ..že.....konečně teda vidím
ten požitek tak nějak toho, že není fakt tak hezkej teda....rozumíš mi nějak? 00:30:04-2
V: jojo...myslím, že teďka jo..no jasný... Jakože i když ten požitek byl na jednu stranu jako hezkej....tak vlastně jako
teďka ho vidíš jakoby ....možná vidíš, jak se vyvíjí, nebo možná, jak se mění...jakože jak to bylo 00:30:17-6
R: No ...já jsem...no já jsem dřív..asi to tělo nějak víš co, nevnímala vůbec.... 00:30:21-1
V: jojojo...a teďka se ti něco změnilo jakoby? Jako třeba tady ..v komunitě.? Jak to vnimáš ? 00:30:28-9
R: .......Nooo....měnííí se mi tooo...hoooodně jakooo...too. že ...že prostě je...je začínám nenávidět...ty drogy ...i kvůli
tomu.....že fakt začínám vidět prostě co se mnou dělaly, jaká jsem potom byla.....a že jsem dopadla tak, jak jsem
dopadla...a ...já nevím, já jsem...měla za ty roky...a....tři velký vztahy...kromě toho manželství....všechno byly teda na
drogách ...aaaa...vždycky mě každej kluk jako vyhodil, víš? A já jsem nechápala prostě proč, protože tomu jsem si
myslela, že dělám právěže všechno tak, jak má být...a .můj táta, než jsem šla na léčbu, tak mi řek.....ať si zapřemejšlím
o tom jakoooo....že musí bejt chyba asi na mojí straně, tak když mě každej vždycky vyhodil....takže co jsem tady teďko
na mlejně...tak jak začínám vidět to, co jsem dřív neviděla..prostě fakt s těma čistejma očima.....tak prostě to svádím
všechno na ty drogy...a že pro sem prostě to co sem jako trpěla, co jsem si všechno nechala líbit a to...tak to svádím na
ty drogy, tak je zač ještě voto víc zase nenávidím, co se mnou dělaly, jakoby... 00:31:48-8
V: jojojo..jasně...hm...aa...fajn ...můžeme tady tudo techniku jakoby nějak uzavřit?Nebo jakoby k tomu máš něco teďka
..nebo ten pocit na tom..v tom žaludku ještě ho tam cejtíš pořád? 00:32:16-4
R:No ještě to tam mám, aaalee...už teďko jak se bavíme votom, co mi tady na Mlejně už to dává, tak je to lepší...no
00:32:24-6
V:Myslíš, že bys teďka něco potřebovala, aby to bylo ještě lepší? Nápadá tě, co tomu mohlo pomoct?....Třeba jestli se
nepotřebuješ protáhnout nebo víš? Jako nějak si udělat dobře....co myslíš, že by ti pomohlo teďka? 00:32:35-9
R:hmmm...já myslímmm že že dobrý...hmhmmm 00:32:39-2
V:Hm? ...fajn...ehm....Mě by zajímalo...hmmmm......když se tak trošku vrátím k tomu, cos jako popisovala...ehm...tys
vlastně zmiňovala jako nějaký dobrý pocity...nebo dobrý stavy...teď se na chvilku vrátím k popisům těch dobrejch
stavů..ehnm....mluvilas o tom, že to je kráásnýý...Vzpomeneš si na to, co na tom bylo krásný?...... 00:33:08-9
 R: eh...já jsem viděla hodně to okolí kolem sebe, víš ..tu příírodu......aa...a. prostě se mi na ní koukalo tak
nějak.......jako...nevím...jako kdybych ji byla blíž nebo....prostě mě rozveselovala hrozně ...a ....vlastně líbilo se mi v tý
hlavě takovýto....nevím...takový šššumění..nebo...to a prostě se mi líbil ten pohled vlastně na to okolí, že že jako mi
příjde, že jsem ho víc vnímala jako... 00:33:43-1
V: Joo...žes jako víc vnímala jako okolí? Jako co se dělo kolem tebe? 00:33:47-5
R:Noo...ale jako ale jenom jenom fakt tu přírodu jako...nnnnee třeba lidi nebo to....ale to okolí 00:33:52-7
V: Jojojo...tos tak měla jako vždycky jako s tou přírodou jakoby takhle spojený? Jako že to pro tebe bylo takový jako
otevřenější? Jako ta příroda ...nebo........nebo jen konkrétně tady v tom případě? 00:34:03-8
R: Tady v tom případě.. 00:34:04-2
V: Hmm...jojo..dobrá...ehm..........ten příjemnej pocit směla vlastně kde? Na hrudníku? Nebo ... 00:34:14-2
R: V tý hlavě 00:34:16-2
V: V hlavě to bylo? Jo...jakože tě brněla? Nebo že tak nějak víš.. 00:34:21-3
R: No já já..jsem tomu vždycky říkala, že ti vstávaj vlasy na hlavě..takovej pocit 00:34:25-3
V: Jojojo...ehm...a co to znamenalo jako víš? Jakoby nebo jaký to bylo? Jestli jako kdyžs to cejtila, tak co tě k tomu
napadalo? K tomu pocitu...tys ho vlastně pozorovala .... 00:34:36-6
R:....Takovýýýý...jako kdyby tě zalívala vlna jako štěstí...takový jako .......takový jako...já bych to popsala jako když
máš třeba ve vaně pěnu...tak jak ona jako tak praská...tak úplně takhle cítím, jako že mi de nahoru ta pěna jako štěstí...že
by se mi tam rozlejvalo....tak jsem to cejtila asi dycky při ..nastřelení .. 00:35:00-7
V: Jojojo...takovej jako intuitivní pocit štěstí, kterej tě jako postupně jako zalívá... 00:35:05-0
R: No...no ..no... 00:35:05-6
V:hmmm......dá se tenhle pocit štěstí k něčemu přirovnat? 00:35:09-3
R:.......Dá když mě obejme teďko moje dcera ..a s...a já mám čistou hlavu 00:35:17-1
V: jojojo...to máš takovej pocit jakoby zažíváš podobnej tady tomu 00:35:20-7
R: No já ho měla teda jednou....to byla jednou za mnou na návštěvě ....a ležela se mnou...chtěla si se mnou lehnout do
postele...a normálně mě tak obejmula ...tak jsem to cítila 00:35:30-8
V: Hm...jojojo...to je hezký tyjo...(smích) 00:35:36-2
R: (Smích)No a já jsem taky úplně ráda za to ...že ...že to tak je no... 00:35:39-2
V: jojojo...ehm...máš ještě nějaký takový možnosti, kde to de jako to takhle zažívat? Dokážeš si představit jakoby ...jak
by ses mohla udělat takhle šťastná? 00:35:49-9
R:.....noo...tak určitě ..když mě třeba pohladííí....někdo koho miluju....nebo když se na mě usměje 00:36:01-2
V: jojojo...myslíš jako rodinu, nebo jako chlapa? 00:36:03-1
R: Chlapa.... 00:36:04-6
V: Partnera..hm...jo jasně..jo tak je to silný taky a je to vlastně takoý jakože... 00:36:09-6
R: No...hm...protože jáá...nedokážu bejt sama...víš? Jako..nemám ráda samotu.......tak u toho taky zažívám takovej
pocit no... 00:36:18-7
V: Jojojo...to je pěkný ...ahmmm....dobrá....zažíváš takovej pocit ještě při nějakejch jako činnostech?Nebo
aktivitách...nebo třeba... 00:36:30-4
R:No...samozřejmě ....(úsměv)....třřřeebbbaaaa......když třeba tady při rajónech tady uklízím ten botník....takže docela
mi příjde, že se sekám na nějakejch....třebaaa.víš co...utírání prachu a takovýhle kravinky.....nebo dneska jsem myla
auto..tak to mi taky přišlo úpe jako na jedech..že bych se tam sekla na tom 00:36:55-3
V: jojojo..ale to nebylo asi o tom štěstí předpokládám že jo? To bylo jako takový spíš seknutí nebo..jak to bylo vlastně s
tím pocitem? 00:37:01-4
R: No takhle...zábava..no to nebyl ten pocit no....myslíš ty pocity, jo? 00:37:06-3
V:Nonono...jasný... 00:37:06-0
V: No každopádně si je vlastně už řekla...jakoby vlastní dcere....a s tím jako čččlověkem kterýho jako miluješ nebo
kterej tě miluje...jakože to je jako hodně intenzivní ... 00:37:25-4
R: no...jinak...jinak...asi žádnej ještě...aby byl fakt takhle silnej stejně ....... 00:37:33-2
V: Hmm...fajn....................jak to máš vlastně teďka v tý komunitě jakoby? Jak se tady cejtíš? 00:37:50-6
R: ...........hmmm...teďko už už dobře víš co...jak už s ssem tu dýl...jak se tak nějak známe....akorát zase..když sem
třeba někde sama......tak hodně vzpomínám prostě na tu..minulost 00:38:12-5
V: hm...jojojo...co děláš v takových chvílích? Jakoby když vzpomínáš nebo jaký to je?Nebo co děláš? 00:38:20-7
R:.....nnoo.........většinou to chci zahnat...protožeee......mě to dycky hodííí.....právě k tomu Jackovi, jak jsem za ním
jezdila na ty Bory....aaaa...tak já jsem o něj prostě.......hm...já jsem o něj přišla kůli tomu vařičovi, víš? že jsem dala
přednos tomu vařičovi než ho měli pustit z těch...z toho vězení...a...teďko prostě se hodně se v myšlenkách vracím k
tomu jakej on byl, i když jsem ho znala jenom po telefonu většinou..jo...ale....že přesně takovýho partnera bych chtěla
aby měl takový vlastnosti co aspoň on říkal jako víš? ...takže vždycky tady z těch myšlenek chci utýct...protožeee....pak
většinou to ořvu...že vlastně ....sem dala přednost drogám a ne prostě něčemu, v čem by mi teď bylo dobře
nejspíš....takže vždycky se snažím buď to někoho najít, nebo si pustím hudbu...hudba mi hodně pomáhá od chutí...třeba
tady hodně říkají že je ...právěže hudba háže do chutí... 00:39:33-1
V: Jo...to jsem slyšela..no 00:39:35-0
R: No...a mě právěže ne...mě vždycky už prostě to udělá hroznej balzám na duši.. 00:39:39-6
V: hmm..jako tak pohladí... 00:39:41-2
R: No...no...a je mi pak líp 00:39:43-7
V: Jakože když tě nepohladí někdo takhle jako fyzicky, tak se tak pohladíš jako tou hudbou, jo? To je hezky
00:39:48-0
R: No..hm.. 00:39:49-3
V: Hm..a jakou hudbu posloucháš, aby ses pohladila? 00:39:51-0
R: nno...teďko ..ddřív..jsem poslouchala jako haus a tak ...a to mě teďko už moc nebere...a teď mě berou
...nevím...Anasteiša...Depešáci...už takový jako fakt jiný no.... 00:40:02-6
V: Tak to hladí no..to máš pravdu 00:40:04-4
R: No..hahaha...(smích) 00:40:07-3
V:To je hezký no...dobrá...hmmm...to s tou hudbou se mi líbí jako...to je pěkný....fajn...napadá tě k tomu ještě něco
jako co je potřeba říct? Co se týče toho tělesnýho...těch tělesnejch prožitků?Cos tady zažila teďka ...během 00:40:26-
0
R: Noo..tak zažila jsem ...jako....u.určitě.......nezapomenu prostě ten zlom...a zase to přikládám k tomu, jak jsem ti
říkala..že na těch garanťákách, že ..prostě objevím něco, co jsem fakt předtím neviděla..jak to vopravdu bylo, ta
realita.....a teďko jsem ráda, že mám zase další věc..tu realitu, že vono to vopravdu nebylo jenom tak skvělý...
00:40:48-7
V: Nebylo to tak skvělý no..hmmm...to je super no... 00:40:50-6
R: Takže jsi mi vlastně otevřela oči ...takže moc děkuju (s úsměvem).. 00:40:54-0
V: Jo...tak to jsem ráda ..že to bylo přínosný ..to je super 00:40:56-0
R: No ...určitě...protože mě by samotnou víš co..nenapadlo...o tom přemejšlet, jak to to tělo cítilo...nikdy by mě to
nenapadlo.... 00:41:03-0
V: hmhmhm...jasně...no já myslím, že je to právě dobrá cesta jako právě...že pro někoho je to přínosnější, pro někoho
míň...ale jakoby jestli sis jako v tom našla pro sebe ten svůj kousek, tak to je strašně fajn 00:41:12-8
R: no.... 00:41:11-6
V: Protože si myslím, že to tělo ti právě řekne jako právě jak...co se mu líbí, nebo nelíbí...ale...musíš si ho všímat...tak
nějak...Tak jo..tak já ti moc děkuju za rozhovor 00:41:23-9
R: no nemáš zač...já taky děkuju 00:41:26-7

6. rozhovor- FILIP

V: Tak já se nejdřív zeptám na začátek, by mě zajímalo vlastně, co tě vedlo k tomu se přihlásit jakoby do tohohle? Do
tohohle výzkumu nebo do té... 00:00:35-6
R: Hmmm, co mě vedlo..? 00:00:30-8
V: No.. 00:00:30-8
R: Dá se říct, že těma výzkumama už procházím nějakou dobu, to je jedna věc, ..eee.., dělal jsem i, když jsem byl na
doléčováku, tak jsem dělal nějakou přednášku o komunitě, ee..zároveň s Edou Vitmanem, kerý zakládal tenhle program
tady vůbec, jak to tu fungovalo, tak jsme to měli jakoby pro učitelky, to byly převážně.. jsme měli přednášku o tom, jak
to jako funguje v komunitách a já jsem tam byl jakoby excusor do toho, vkládal svoje věci, s čím jsem se tady setkal,
takže mi to jakoby nedělá problémy. 00:01:10-7
V: Jasně 00:01:10-7
R: Jsem se zúčastňoval i dramaterapie, kde jsme vystupovali v Brně, v Olomouci a tak různě. 00:01:14-1
V: Jako taxi..jak se to jmenuje? 00:01:16-0
R: Taximorality, no.. 00:01:17-4
V: To jsem nevěděla teda, slyšela jsem o tom hrozně moc, ale.. 00:01:21-6
R: To je škoda. 00:01:21-6
V: Bohužel mi to právě minulo, no.. no? Fajn. Tak to jsem ráda že to.. že tomu si otevřenej, fajn. Tak ten jakoby
výzkum, už jsem trošku jako říkala, ještě jednou zopakuju jakože mě bude zajímat jakoby jak si prostě prožíval svoje
braní tělesně. To je prostě jako zásadně jakoby taková jako moje otázka a tak se jako zeptám. Jak si prožíval tělesně
svoje braní? 00:01:46-1
V: ........hmmm?...... 00:01:51-6
R: No, aby to bylo dobře uchopitelné.... no, to je na způsob programu, no.. no jako takhle,.. no to bude dobrý teda, tady
s těma schůzkama. Ale........ mě to dostalo... mě to dostalo do stavu.. beztíže, dá se říct, jo? Absolutně, já jsem kolikrát
myslel, že se prostě vznesu a poletím, jo? Ale .. no takže kvůli tomu jsem jako.. no to už pak bylo hodně o nájezdech,
potom, po ňáké době.. 00:02:48-3
V: Hmm.. 00:02:48-3
R: Jinak já jsem ty drogy užíval právě hodně, jakože sebevědomí, já jsem chodil tančit, takže... 00:02:55-8
V: Jako na párty si myslíš, nebo? 00:02:57-2
R: Hm 00:02:57-2
V: Jo 00:02:57-0
R: No, tam jsem absolutně uvolněnej, sebevědomej, nedotknutelnej. Jo, takže.. tam jsem se cítil dobře... tělesně, když
to tak vemu, tak... nic špatného jsem na to neprožil jako. To jeee.. 00:03:27-0
V: Jakože samý dobrý jako, jo? 00:03:27-2
R: Mmm, to je na tom to, že mi.. já jsem neměl žádný absces nebo něco takového.. akorát vlastně, po té první léčbě,
nebo v té první léčbě, tak já ještě těsně předtím vlastně jsem si dal nějaký špatný drogy, takže to mi jakoby zatuhlo
půlka těla, jo? 00:03:46-2
V: Hmm 00:03:49-1
R: To bylo takové.. no, s tím jsem se vypořádával a dá se říct, že vypořádávám do teďka, jo, že sem tam mám takové
jakoby křeče a... 00:03:58-0
V: Jo.. jakože v tý levý ruce jakoby.. 00:04:00-7
R: Nonono..... aaa.. jinak to bylo prostě o tom, že jsem se.. většinou já jsem si to udělal a on dával hodně do pohody jo,
takže jsem se vyplaskl na postel nebo do nějaké úplně pohodlné sedačky.. já jsem si to vyloženě užíval, se zavřenýma
očima, hodně jsem k tomu používal hudbu. 00:04:22-8
V: Jo, jo.. 00:04:23-8
R: No, potom.. teďka třebaa.. Já mám nejrači psayperty .. a k tomu jsem jako vlastně k hudbě došel, protože já jsem
prošel asi všemi hudebními styly, takže nakonec u těch psayprnt jsem si.. Moje nejoblíbenější hudba je pro mě teďkom
momentálně spouštěče no takže.. 00:04:42-5
V: Jo, jojo.. 00:04:42-0
R: Takže vždycky .....????...... 00:04:49-6
V: Hmm .... jak myslíš, že budeš dál poslouchat tuhle hudbu tyjo? 00:04:52-3
R: Nebudu. 00:04:53-5
V: Nebudeš, jo? 00:04:53-9
R: Nemůžu.. nemám rád... díky tomu, že jsem tu léčbu prošel a znova se dostal tady zpátky, tak jsem si uvědomil, v
čem všem jakoby jsou ty rizika a je to i ta hudba, kerá je.. je to spousta drobných maličkostí, keré už.. kerých si člověk
jakoby nevšimne vůbec, ale jsou to kroky jako zpátky k drogám a já to teďka začínám znova prožívat, takže si musím
jakoby.. odříct si všechno, co jsem do teďka znal.. takže budu do toho znova. 00:05:41-3
V: Teďka jdu vlastně zpátky jakoby do prvního života do fáze první.. 00:05:38-5
R: Akorát že já to mám zrychlené všechno.. 00:05:39-9
V: Máš to zrychlené.. 00:05:41-0
R: No, já tu jsem.. no na tři měsíce, no teďka tři a půl, protože doléčovací potom.. No, takže já jsem vlastně asi po
měsíci přestupoval už do dvojky, jo? 00:05:53-3
V: Jojo.. 00:05:53-3
R: Já jsem měl po týdnu do jedničky, takže.. no, teďka tu vlastně jsem asi.. když to spočítám dohromady, tak asi
jedenáctý měsíc z dvanácti, no.. 00:06:04-8
V: Jo, vlastně že tady vlastně mezitím byla pauza jen.. 00:06:06-6
R: Hmm, pauza no, já jsem asi abstinoval .. hmm..tři měsíce na doléčováku a venku když jsem byl, já jsem byl na
doléčováku jenom tři měsíce, tak venku, pak v perníku, taky tři měsíce. 00:06:23-4
V: Jojojo. 00:06:23-4
R: A pak půl roku jsem to.. nebyl jsem schopen, styděl jsem se.. bylo mi trapně, no a takové dny.. prožívání, tak jsem to
zase utlumoval těma drogama, že během toho člověk nic neřeší, nic ho netrápí, cítí se vlastně volný, absolutně
svobodný. 00:06:50-7
V: Jo, jasně.. fajn.. hmmm.. dobrá tedy. Já tě poprosím, jestli bys mi tady mohl.., jestli bys byl tak hodný, vyznačit
jakoby si představit, že tady tahlensta osa je nějaká jakoby čára, jakoby doba tvýho braní. Jestli bys tam mohl vyznačit
třeba v kolikati letech si začal a kdys přišel do léčby. Nějaký takový jako význačný okamžiky.. jakoby drogové dráhy
vlastně. 00:07:15-2
R: Takže... moment.. začnu, tady bude 13 alkohol 00:07:29-5
V: Hmm, ty si vlastně říkal, že máš křížovou závislost? Nebo měl.. 00:07:33-5
R: No já mám kombinovanou závislost hlavně marihuana a perník. 00:07:37-5
V: Marihuana a perník.. 00:07:39-9
R: A alkoholu jako spouštěče.. 00:07:40-9
V: Ehm, jo.. 00:07:44-1
R: Hmmm, pak.. jo.... 17......hmm.... 20.....hmmm..... tady mám ..moséns... tady je 26, to už je.. 00:08:34-4
V: To si začal brát ty.. 00:08:34-9
R: To je jehla... 28 léčba.. 00:08:47-9
V: To byla tahlensta léčba rovnou? Nebo si ještě byl někde jinde? 00:08:50-1
R: Tady. 00:08:50-7
V: Tady, ehm. 00:08:50-7
R: Já jsem nastoupil do první léčby vlastně.. nastoupil jsem do Opavy, kde jsem byl pět dní, pak jsem 14 dní byl v
Holšovicích, kde jsem podstoupil detox.. no a pak jsem jel rovnou tady a tady jsem to dokončil, i když jsem měl asi, já
nevím, tři podmínky, dvakrát jsem nepřistoupil, jednou mě vyhodili na 14 dní. Já jsem měl problematikou tu léčbu. Ale
dokončil jsem ji, jo? 00:09:16-9
V: Jo. 00:09:18-0
R: No, takže.. vystoupil jsem ...... no, to mi bylo .. 00:09:28-1
V: Žils tam jak dlouho teda? 00:09:27-6
R: Celkem to bylo asi 10 měsíců v léčbě tady, a pak 3 měsíce ještě.. 00:09:32-7
V: Ten doléčovák.. 00:09:34-4
R: Ten doléčovák, no.. to bylo někdy 29... to mi bylo .. 29 doléčovák......a.. dáme 30 to jsem přišel přesně na svoje
třicátiny.. 00:09:57-3
V: Jo, semka zpátky, jo? 00:09:59-8
R: No. 00:09:59-8
V: Fakt? 00:09:59-9
R: No, nebudíls a polovina života jakoby za mnou, takže.. takže napíšu posouváčka. 00:10:06-2
V: Hmm, jak ses z toho dostal, když si šel semka na posilovačku, jak to vlastně proběhlo? 00:10:12-1
R: No, tak to byla tragédie.. já jsem... no pracoval jsem u bratrance a... on mě zná asi ze všech lidí nejvíc, jo? To je.. i
když mám bráchu, ale bratránek prostě jsme spolu strávili strašně moc. Takže pracoval jsem u něho.. 00:10:33
V: Tam jsi vydělal peníze, jak jsi říkal? 00:10:36-4
R: Nenenee, já jsem předtím pracoval ještě v jiném podniku a tam jsem dostal odstupné, docela velké. No, takže jsem
pracoval tam a on.. on mě vyhodil, protože prostě se nemohl na to dívat, jak já si znova jakoby.. 00:10:57-8
V: Poznal to jakoby, jo? 00:10:59-6
R: Jo, on mě bral s tím, že já už jsem měl relax.. 00:11:02-6
V: Jo 00:11:02-6
R: A myslel jsem si jako, že to zvládnu, ale prostě jsem to fakt neměl.. takže on mi pak.. on mi pak jakoby dal nůž na
krk a já jsem 14 dní abstinoval a on to stejně neustál, on říkal, že kvůli mně nespí a že se nechce na todle dívat, takže
mě vyhodil, s tím, že jako ať nastoupím na léčbu no. Mně to trvalo ještě další dva měsíce, nějak jsem docházel na káčko
do Havířova, kde.. to bylo taky kontraproduktivní docela, prostě mě tam dokopali napsat ten životopis, kerý jsem
nakonec stejně dopsal až doma, protože já jsem zajel do toho Havířova, já jsem z vesnice, jo, ten Havířov je takovejch
12 kiláků jo? A zajel jsem do Havířova a tam jsem šel na to káčko s dobrým úmyslem a když jsem šel z káčka, tak jsem
se stavil za kámoškou a bylo po dobrém úmyslu. 00:11:59-3
V: Jasně, hmm.. 00:12:00-8
r: No, takže jsem se pak zavřel doma, napsal jsem ten životopis. Hodně mě podpořili známí z Austrálie, s kterýma já
jsem v kontaktu, mluvím přes skypa, takže.. ti mně jako hodně pomohli v tom, abych napsal ten životopis a už se
konečně odhodlal, takže já jsem tak nějak dva měsíce prostě.. byl bez přísunu, hodně mi pomohla máma, abych jako
měl za co žít.. drogy jsem měl.. tak nějak dá se říct levně nebo zadarmo... a pak už to prostě nešlo utáhnout no. Takže...
jsem tady napsal ten životopis s tím, že jsem věděl, že už sám si nepomůžu, tak jsem nastoupil do Jemnice na detox a po
20 dnech asi mě tady vzali.. no a pak už to šlo dobře. 00:13:02-9
V: Šel jsi jakoby do první komunity, která měla volno nebo si chtěl jít semka zpátky? 00:13:05-5
R: Zpátky sem jako na tu posilovačku, protože já jsem na ni měl.. tím, že tu mám tu ruku, tak...na to mám nárok, jo to..
na tu posilovací léčbu, kerá vlastně má původně trvat 4-6 týdnů, tak se dá jako individuálně prodlužovat třeba i na 3
možná na 4 měsíce. No ale to.. na tu má nárok pouze ten, kdo to tu řádně dokončí tady tu lávu. Jo a.. takže já jsem to
měl i v krizovém plánu jo.. 00:13:37-5
V: Tak to jo.. 00:13:37-5
R: Takže kdyby jako.. říkám, kdybych zrelapsoval, tak mým jako krokem bylo se vrátit tady zpátky a ujasnit si to.
Akorát, že mi to trvalo půl roku, což bylo jako dost blbý. Ale dostal jsem se z toho. 00:13:53-9
V: Zpátky, hmm.. 00:13:53-9
R: Takže, takže jako takovej malej úspěch, ale dobrý no.. 00:13:58-2
V: Hmm, takže tady to vlastně roznesou vlastně lidi, co jako kdyby ukončili.. 00:14:02-6
R: No, to je řádně ukončená léčba.. za těch 10 let, co to tu funguje, tak jsem... 00:14:09-8
V: To je celej strom za 10 let tady tohlensto? Fakt jo? 00:14:13-3
R: To je prostě.. tu léčbu projde málokdo, kompletní. 00:14:21-3
V: Dobré no, fajn. Já bych se vrátila zpátky, jakoby k tomu tělu tvýmu jo, k tomu tělesnu. Emmm, jaký máš jako
nejsilnější pocity spojený tělesný s tím braním? Jako s tím třeba, s tou samotnou drogou? S tím perníkem..
předpokládám, že to bylo asi to nejsilnější, cos bral. 00:14:42-0
R: Jo... nejsilnější tělesnej pocit.. 00:14:52-3
V: Na co si vzpomeneš vlastně, když takhle jako k sobě podíváš? Zpětně.. 00:15:01-1
R: V danou chvíli absolutní bezmoc a strašná jako lehkost. 00:15:04-8
V: Lehkost, obismus, hm. 00:15:05-3
R: Jo, jakože prostě nemůžu nic.. 00:15:08-4
V: Jo. 00:15:08-4
R: A je mi to strašně příjemné. 00:15:11-0
V: Jo. 00:15:11-0
R: Jo, já jako třeba.. já jsem člověk, kerý se strašně kontroluje.. a mám jakoby, dá se říct, kontrolu skoro nad vším, co
dělám. A to byla vlastně jediná chvíle, kdy jsem nad tím vůbec neměl kontrolu, ale paradoxně mi to absolutně vůbec
nevadilo jo. 00:15:30-7
V: Jo, jo. Takže taková příjemná bezmoc jako jo? 00:15:35-8
R: No. 00:15:35-8
V: Jakože odevzdanost nebo něco takovýho jo jako? 00:15:40-1
R: Hmm, já jsem se z toho jakoby probrával... a teď jsem.. prostě najednou strašně moc energie a teď to využít. Já jsem
nikdy prostě ty drogy nebral proto, abych pak zase sháněl další drogu. To nebyl můj styl, já jsem prostě když už drogy
beru, tak prostě s tím, abych si je užil, takže jsem vyhledával zábavu, jakoukoliv. To byly párty nebo hrál fotbálek
hodně, z toho nic.. 00:16:10-4
V: Hmm. 00:16:10-4
R: To je další kapitola, kde prostě mě to docela štve, že jsem hrál fotbálek s čistou hlavou a dostal jsem se do první ligy,
no a pak jsem začal brát a.. 00:16:19-2
V: Jo, šlo to dolů jakoby.. 00:16:20-6
R: Šlo to dolů. I když jako, když jsem přišel do hospody, tak jsem to tam dycky jako.. s kamarádkou jsme si tam dělali
vyloženě srandu z těch lidí. Já jsem.. no to bylo takové falešné ukájení sebevědomí.. 00:16:31-1
V: Hmm, jasný, hmm. 00:16:33-7
R: Jo, bylo to strašně jednoduché. 00:16:34-4
V: Tak jako normálně nebyli protihráči, jo? 00:16:37-8
R: No, oni ti už v té hospodě, dycky, ještě my jsme to jakoby nijak nedávali znát a nejlepší pro mě bylo vždycky
poslouchat ty kecy, tak a teďka vám ukážeme, jak dostanete na prdel, ne? A teď hrajou Ostraváci a tak tam je ??? ..a
pak dostali 10:0 a my.. dobrý no.. 00:16:58-6
V: Jo.. 00:17:00-4
R: Takže, noo, já jsem si na tom hodně zvyšoval sebevědomí.. a chtěl jsem mít pocit ještě nějaký... noo, já jsem si to
pak spojoval ještě se sexem, takže to bylo.... no, to bylo hodně silný, právě, to je docelaa, hmm, momentálně bych řekl,
že je to jeden z největších spouštěčů. 00:17:23-4
V: Sex. 00:17:24-9
R: Sex samotnej no.. 00:17:25-8
V: Takže jakobys zmínil vlastně hudbu.. 00:17:29-1
R: Hudbu a sex.. hm.. to je, to vnímám jako problém, ale..hm.. když se na to jako podívám s odstupem, tak se mně ty
drogové vztahy nebo sex na drogách.. dá se říct, že bez citu jo? A zažil jsem podobné pocity ve chvíli, kdy jsem třeba
byl zamilovanej nebo tak. Tak to bylo pro mě... přijatelné, nebo ne přijatelné, bylo to vyvažující. 00:18:02-0
V: Jojojo.. 00:18:05-5
R: Jo, takže.. nemyslím si, že bych tohle musel hledat, teďka zase, pro mě teďka ty náhodné vztahy, s kterýma jsem
jako docela.. měl jsem jich dost.. hm.. takže teďka vůbec na to nespěchám na to.. nemá to pro mě význam, bylo by pro
mě spouštěčem, takže nejprve znovu bych chtěl zapojit jako tu lásku a pak teprve nějaký sex, protože sex jenom tak je
pro mě rizikový no. 00:18:33-4
V: Hmm, jo, takže máš jako celkem dobře jakoby ujasněný, co vlastně jakoby je pro tebe rizikový a co jakoby
spouštěčem, jo? 00:18:39-4
R: Hmm, tak zkušenost docela jako mi pomohla no, ono.. 00:18:42-5
V: Počkej, zkušenost toho relapsu nebo sil? 00:18:46-0
R: No, ono totiž.. já jsem o tom věděl, o těhle spouštěčích všechno, ale nebyl jsem schopen si je uvědomit.. 00:18:53-
0
V: Jo, kdyžs neběhal moc po silnici.. 00:18:55-3
R: No, ten relaps mi dá se říct.. je to průběh mojí léčby, dá se říct.. tenhle, abych si ujasnil vlastně, co všechno je mými
riziky. Možná je dobře, že to.. že to, že jsem do toho spadl tak rychle a že jsem se zase šel poměrně rychle léčit, abych
to měl všechno čerstvé a.. 00:19:16-4
V: Jasně 00:19:16-4
R: A dokázal si to jak pojmenovat a zažít. 00:19:23-2
V: Hm, jo, dobré.. ee.. teď bych ráda jako zkusila jakoby takovou jako techniku, která se jmenuje focusing.. a jde tu o
to jakože bychom se bavili konkrétně o nějakým, o nějaký tvý situaci, kdy si byl jakoby na tom perníku, tak si zažíval
nějaký stavy.. a vlastně bychom se hodně bavili o tom, cos jakoby v tý době prožíval nebo co prožíváš právě teď, jo?
00:19:43-8
R: Hm, něco na způsob dramatický jako jo? 00:19:46-6
V: No, jako.. 00:19:47-7
R: Člověk se do toho musí vžít.. 00:19:49-6
V: Přesně tak, jako trošku jo, má to trošku jiný kořeny nebo takový věci, ale jako určitě to zná tady dělat.. 00:19:56-1
R: No, lidi to neznají, já jo, protože Honza byl nemocnej asi měsíc.. 00:20:00-8
V: Ahaa, jojojo, teďka má.. vím, že tady dělával.. 00:20:03-5
R: No, on měl to.. on měl s páteří, operaci páteře, ochrnul na chvíli.. 00:20:09-3
V: Tak to jo, to je trošku.. 00:20:10-7
R: Chudák, ale teď se vrátil a opět zapojil do toho dramaterapii, zrovna jsem měl první skupinu s ním já, takže.. úplně
jsem byl nadšenej no, bylo to takové.. 00:20:19-8
V: Tak to je dobré. 00:20:19-8
R: Hodně emocí a.. 00:20:21-1
V: On měl nějaký úraz nebo něco jo? 00:20:22-5
R: Noo, on totiž tak.. on prostě se jednou ráno vzbudil a už se nepostavil. 00:20:29-9
V: Týjo.. 00:20:29-9
R: Takže úplně blbě. 00:20:28-4
V: Dobrá tedy.. 00:20:31-8
R: Takže jdeme do focusingu. 00:20:33-5
V: Deme do focusingu, přesně tak, hele tak já tě nejdřív poprosím, jestli bys mohl nějak popsat nějakou situaci
konkrétní, jako fakt konkrétní, jako co se prostě dělo, kde si byl, s kýms tam byl, cos dělal, kdyžs prostě jako měl
nějakej hodně jako třeba výraznej stav na to nikotiku.. když tak jako zapřemejšlíš, povzpomínáš. 00:21:03-0
R: Hm..............hm jo. Takže..hm.. jsem s kamarádkou, u ní, je tam eště momentálně její kluk, možná. 00:21:22-2
V: Hm. 00:21:24-2
R: No, jsou to kamarádi taky, ale asi už tam probíhal nějaký vztah...eeem... perníku.. bylo celkem dost a když bylo
dost, tak jsme moc v tom neměli hranice. Čím víc bylo, tím víc jsme si dali. 00:21:46-3
V: Hm. 00:21:46-3
R: Aaa.. takhle si připravili všichni tři.. na stejno.. aaa.. já jsem si pustil svoji hudbu... se nastřelím ..padám.. a nemůžu
nic.. Pociťuju brnění všude, nepříjemné.. 00:22:17-8
V: Kdy to bylo tady tohlensto? Kdy to proběhlo? 00:22:23-1
R: Kdy? 00:22:24-7
V: Hm, jako jak je to dlouho třeba? 00:22:26-8
R: Takových 5 měsíců. 00:22:28-1
V: Hm, jo.. dobrá. Tak fajn, tak a teďka jakoby poprosím, jestli by sis mohl nějak jako sledovat, jestli se ti jako sedí
dobře, jak sedíš teďka jo? Hm.. abys jako prostě jako fakt se cejtil jako v pohodě hlavně pro sebe teďka. 00:22:42-4
R: Jo. 00:22:43-9
V: Jo. Hmm.. jestli si teď můžeš zavřít oči, je to příjemnější jakoby, že vlastně jakoby sám se sebou a nebudou tě rušit
věci kolem, jo? Táák, jakože.. klidně sedíš, jakoby se posaď, sedíš klidně a vnímej jakoby to svoje tělo, jak teďka
jakoby sedíš na tý zemi.. jak se dotýká vlastně dotýkáš nohama, zadkem, rukama tý podlahy, tak cejtíš ty společný
plochy.. můžeš třeba trošku přitlačit těma nohama, abys jakoby cejtil víc.. Tak, když se zaposloucháš, tak slyšíš nějaký
zvuky.. teď se chvilku soustřeď.... když se nadechneš, dobřeee.. cítíš nějaký pachy, ňáký vůně..... v puse můžeš cítit
nějakou chuť... skrze oči ti.. možná vidíš nějaký světlo, můžeš trochu mrknout, abys cítil, že tam fakt je....... taak, teďka
seš jakoby sám se sebou a máš jakoby všech pět pohromadě, všech pět smyslů, cejtíš, slyšíš, vidíš.. znáš..... aaa teďka
si... představ, že seš jakoby zpátky v situaci zabití u kamarádky, si 5 měsíců zpátky.... je tam ona.. její kluk... seš tam
ty... máte spoustu perníku.. je ho víc než dost, takže nešetříte... rozdělíte si to na 3 části... ty si pustíš hudbu a zastřelíš
se.........padáš dozadu........ ehmm, super.. táák.. teďka jenom vnímej, co se děje v tobě.... prožívej ten pocit... možná se
objeví ňáká část těla, která se výrazně hlásí, nebo.... možná se objeví ňákej signál odněkuď... ňákej pocit tělesnej
někde.... tak se na něj zaměř, pozoruj ho.... nic nehledej, jenom pozoruj.. jak to vypadá, jak se to mění, co to dělá......
Jestli je těch pocitů víc, tak se zaměř na ten nejsilnější...... když tě napadne nějaká představa, nebo ňáký obraz nebo
ňáký slovo.... osobních pocitů.... jestli ano, tak si ho zapamatuj..... vrať se zpátky k tomu tělesnýmu pocitu, vyzkoušej,
jestli... ten obraz nebo ta představa na to slovo pasují... jestli to funguje.... a jestli ne, tak zkus znovu........ nic nehledej,
nechávej vynořovat.. věci z těla a z mysli.. nech je přicházet, jenom si jich všímej.... všímej a zaznamenávej.............. a
teď takhle zkus chvilku zůstat..... jestli tě nenapadne ještě nějaké jiné slovo nebo představa, které se k tomu vztahují....
ještě si to zpátky ověř, ten pocit tělesný........ a až budeš chtít, tak si můžeš sám ukončit.. a vrátit se zpátky.......
00:28:37-5
R: Hmm.. tak přesně toto nesmím dělat. 00:28:41-5
V: Hmm, jaký to bylo? 00:28:43-0
R: No, právěže příjemný pro mě, já jsem.... pro mě to jsou.. já jsem si tohle udělal, v první léčbě jsem si na toto dal
flashbacky no, takže... 00:28:55-6
V: Hmm, měl jsi flashback jo? 00:28:54-2
R: Hmm, no, ale tohle já si umím prožít. 00:29:00-1
V: Jo. 00:29:00-1
R: A teďka jsem cítil, že už bych se do toho dostal fakt jako hodně, tak .. tak jsem to musel skončit. 00:29:07-7
V: Jo, to je regulérně v tomto. Když se hlídáš, tak to potřebuješ.. 00:29:12-3
R: No, to je.. pro mě je tam ten pocit zvýšeného dechu, strašná úleva.......hm.. cítím v rozkroku varle. 00:29:32-7
V: Co ještě? 00:29:32-7
R: Bolí mě ruka při tom. 00:29:34-3
V: Ruka tě bolí? Levá? 00:29:34-3
R: Hmm, no já jsem.. většinou jo, z 80%. 00:29:41-4
V: Tam vlastně ta levá je těďka tak zbrňělá jakoby, ochromená z toho prostě. 00:29:46-8
R: No, takže ta bolest.. co mě napadlo, tak úlet. 00:29:53-2
V: Úlet, hmm. 00:29:55-7
R: Něco jak říkal Macháček tenkrát.. to je úlet. 00:29:58-7
V: Hmm, jo. 00:29:58-7
R: Tak přesně tohle. 00:30:02-1
V: Jako to znamená, že někam aji ulítáváš jako někam. 00:30:06-3
R: Nonono. Jsem...schopen se.. jakoby odpoutat od té podložky, jo? Ten pocit doteku tam přestává být. 00:30:19-1
V: Jo, že tě to.. 00:30:20-0
R: Zvedá. 00:30:21-3
V: Hm, jo... hm co dalšího tam bylo ještě? Napadlo tě k tomu ještě něco dalšího? 00:30:32-8
R: Eště, eště.... ten vzduch, když mi prochází těma nosmína dírkama, tak takový čerství. 00:30:43-6
V: Jakože byl čerstvější, když jsi jakoby do toho ležel? Ty sis vlastně lehl dozadu.. lehl sis vlastně na záda, když to
začalo. Co to vlastně bylo za ten pohyb jako? Proč si to udělal tady tohle? 00:30:58-2
R: Hmm... tohlen.. tohle jsem prostě dělal. 00:31:02-9
V: Hm, jo. 00:31:02-9
R: Takhlens.. to bylo otázkou, co se dělá v posteli?.. tak spát. 00:31:12-3
V: Jojo. 00:31:12-3
R: A prásk se mnou dozadu a on to ani měnit nezajímá... to jsem přesně věděl, kde co dám, abych si prostě..
00:31:19-8
V: Jo. 00:31:19-8
R: Já.. jsem měl vždycky ve všem pořádek, já jsem puntíčkář. Eště i v tomhle, já jsem přesně věděl, že.. eště budu mít
poblíž Alpu nebo něco takového s hadičkou. 00:31:31-8
V: Jo. 00:31:31-8
R: Takže to šlo na to.. a to jsem neměl, tak proto mě možná ta ruka bolela. 00:31:44-5
V: Hm........ 00:31:44-5
R: Zároveň, to bych si potřeboval jakoby ochladit, protože já jsem tu Alpu hodně používal.. třeba i na čelo. Ne jenom
takový ten větrovej den, takže proto jsem tu cítil i tu čerstvost asi možná. 00:31:57-2
V: Teďka jako? 00:31:57-2
R: Hm. 00:31:58-0
V: Prostě takovej ten vzduch.. takhle tu Alpu jako? 00:32:01-9
R: Nonono, jako, že to je takové všechno prodýchanější no. 00:32:08-3
V: Jo, hm.. co dalšího tam bylo? .......... 00:32:22-3
R: ......... Větší kapacita plic... a já že jsem mohl jakoby lépe dýchat. Já díky tomu, že jsem silný kuřák, tak se mně
nedýchá tak dobře a najednou prostě o... 00:32:33-7
V: Jo, takhle to funguje aji jako na tom perníku? 00:32:36-3
R: Sem hledal jakoby ten hrudník aaa.. je to vůbec celková tělesná úleva. Jo, že člověk najednou nenese to tělo..aa..
nemusí se sám sebou zabývat. 00:32:57-7
V: Jo, jasně. Hmm.. něco s hlavou třeba taky bylo nebo nebylo? To jak si jakoby padl dozadu, měl si při tom tu hlavu
tak zakloněnou trošku. Nebo ta to jakoby táhla prostě jako dolů jenom? 00:33:11-7
R: Hmm, ono je to spíííš asi bych řekl.. jak je normálně stabilizovaná poloha, tak ta průchodnost je takhle lepší.
00:33:25-1
V: Hm, jo, takže to jako přirozenej jako sebezáchovnej jako mechanismus jo? Spíš takhle? 00:33:28-7
R: Hm. 00:33:28-7
V: Do tý nejlepší polohy. 00:33:31-3
R: Nonono. 00:33:31-3
V: Jo..fajn.. tys říkal, že tě jakoby napadlo slovo úlet..hmm.. napadá tě k tomu ještě něco dalšího jo jako když tak
vlastně přemejšlíš o těch pocitech, kterýs k tomu zažíval.. co ti to jako evokuje? .. Když si to takhle jako projedeš.
Jenom ty pocity, nemyslím ten stav... 00:34:07-3
R: .............. Ale já se tomu směju.. 00:34:12-8
V: Směješ se tomu? 00:34:11-8
R: No jako se usmívám, jako je mi strašně dobře, ale.. 00:34:16-4
V: Já to u tebe vidím no, máš takovej.. 00:34:20-0
R: Úplně prostě blaženej pocit... ale, mám úplně strašnou chuť ti říct ať si to vyzkoušíš. Jo já vím jako.. víš jakože když
děláš ten výzkum.. ale na každého to nepůsobí třeba takhle jo............... najednou je mi všechno jedno.... nic mě netrápí.
00:35:04-7
V: Nic tě netrápí, je ti všechno jedno. Když se takhle jako usmíváš a máš zavřený ty oči a je to jakoby takový jako
dobrý, tak to je, když je ti to jedno? Jako takhle?... 00:35:18-6
R: Tam je pak ještě očekávání, co bude dál. 00:35:22-3
V: Očekávání.. jakoby že se těšíš jako na to, co bude dál? Nebo očekávání, že.. 00:35:28-5
R: Očekávání toho co já si zase mám už naplánované si užít. 00:35:33-8
V: Jakože očekávání toho, že si užiješ něco příjemnýho teďka? Jo? 00:35:38-3
R: Hm. 00:35:42-4
V: Víš co, já mám pocit, že jakoby tam ještě možná něco je jakoby nějak jako... jako u tebe jakoby vypadalo tak nějak z
vnějšku jako.............. 00:36:06-1
R: Orgasmus. 00:36:06-1
V: Orgasmus, jasně........... 00:36:25-2
R: Co by to tak mohlo bejt. 00:36:26-5
V: No, jako jestli tě další už nenapadá tak to nech bejt, třeba ještě tě napadne pozdějc, dobrá.. hmm.. fajn.. hm.. můžu
tady tohlensto jakoby nechat trošku zas tady jako v tý místnosti ... a nechat to jako teďka bejt. Teďs prožil jakoby
nějakou celkem jako silnou situaci asi zřejmě. Přišlo mi, jako že si celkem jakoby.. že to bylo u tebe intenzivní asi si
myslím? 00:36:51-9
R: Hm, protože mně se to daří. 00:36:53-8
V: Daří se ti to, umíš jakoby se k tomu jako takhle vracet, prostě když si to pustíš jako jo? 00:36:57-8
R: No, ale já jsem si to nepustil strašně dlouho. Protože teďka se jakoby ošetřuju. 00:37:04-3
V: Jo, jasný. 00:37:04-8
R: Já jsem právě si myslím hodně přemýšlel nad tím, jak to zvládne Lucka.. a Lucka.. 00:37:09-8
V: No já se o tom s Luckama ještě pobavím, protože jako holky tady nejsou moc dlouho a maj trošku jiný zkušenosti a
uvidíme. Jakože není důvod to pouštět tady tímhle způsobem jako s každým. 00:37:23-9
R: No, to je docela silný. 00:37:26-6
V: Jasný... fajn.. eem.. Co bys teďka potřeboval pro sebe? Aby jako se to mohlo jakoby pro sebe teďka jako nějak
uzavřít a vzít to jako..jako zkušenost prostě toho, cos vlastně.. která by pro tebe mohla být nějak přitom přínosná.
00:37:46-2
R: No, tak to mám jasný.. Když se rozhýbu a pro mě je to úplně.. já se uvolním.. a.. to de spíš ten oční kontakt a budu
se soustředit na tebe. 00:38:02-4
V: Dobře, jakože půjdeš od tý situace na ten kontakt a zkusíš se jakoby dostat jako někam jinam. 00:38:08-5
R: Někam pryč jo. 00:38:09-6
V: Jo, dobře.. Fajn, tak to můžeme takhle zkusit, jestli to bude fungovat a uvidíme ještě, jak to bude dál, jo? Dobře.
00:38:17-8
R: Jo. 00:38:19-8
V: Co tě napadlo? 00:38:20-4
R: Že máš pěkný oči. 00:38:21-2
V: Děkuju... okey.. hele, hmm.. každopádně ještě se tady jenom tak jako vrátím tady k tomu stavu.. kdyby to pro tebe
bylo nějak nepříjemný dál, tak si o tom můžeš promluvit v průběhu odpoledne, no každopádně to může být venku..
00:38:40-9
R: Já jdu na kolo, já si udělám výlet a pro mě je tohle.. 00:38:43-7
V: Pro tebe to vlastně může být zároveň jakoby zkušenost, že prostě, že zas ti tady mohou přicházet jakoby,
samozřejmě, víš to moc dobře, nějaký prostě podněty někde z venku.. a jako kdyby umět s tím pracovat nějak prostě..
co to znamená jako ještě něco pro mě takovýho, takový chutě, takový pocity.. Na druhou stranu, jakoby že.. takovejhle
stav sis vlastně jakoby přivodil si venku naprosto sám, bez drogy a dostal tě jako do situace, která ti byla tak příjemná
natolik, že prostě to bylo jakoby adekvátní jakoby tý droze, jak si to popisoval. Bez toho, že bys mě jako uviděl.
00:39:22-0
R: Jo, no. 00:39:22-0
V: Což jakoby na druhou stranu jako může znamenat, že si prostě jakoby schopnej tak nějakej stav prostě dosáhnout,
nějakýho jako stavu uspokojení.. i bez toho. Jenom, prosím tě, jako bych chtěla k tomuhle říct, jako abys koukal na ty
chutě nebo na ty tvoje ????, prostě třeba jakože.. 00:39:39-4
R: No, já to... já to vím, ale nevím, jestli bych byl teď schopen toho stavu dosáhnout, kdybych tohle neměl. To je další
věc. 00:39:48-9
V: Jasně.. Každopádně, toho nějak schopnej seš jako? 00:39:54-1
R: Hm. 00:39:56-2
V: Dobře. Mě by teďka možná zajímalo... tys vlastně popisoval jakoby nějakej, ňáký takový jako prožitky, tělesný..
vlastně cejtils to zase na nějakých jako místech v krku.. no, rukáchs měl, říkal si rozkrok.. 00:40:17-5
R: Plíce. 00:40:17-5
V: Plíce..hm.. potoms vlastně mluvil o tom jakoby, kromě toho využití hodně, jak se jakoby usmíváš. Jako zavřel si oči
a byl tam takovej styl jako nějaký blaženosti nebo ňákýho ... uvolnění, říkals, že ti je vlastně všechno jedno. Nebo že to
je takový jako.. takhle to bylo nějak. 00:40:36-5
R: No bez.. bez negativních emocí. 00:40:40-7
V: Jasně, všechno bylo jakoby v pořádku nebo tak nějak? 00:40:45-1
R: Hm. 00:40:45-1
V: By mě zajímalo, jestli třeba jakoby někdy jako v současnosti zažíváš nějakej takovej stav, kdy je všechno v
pořádku.. aaa, kdy zažíváš nějaký negativní emoce, vzpomeneš si? Co se ti třeba naposled stalo bez drog teďkom?
00:41:01-6
R: Když už je všechno v pořádku? 00:41:07-3
V: Hm.. nebyly žádný dny, kdy nebyly nějaký negativní emoce? Nebo kdy ti byly nějaký věci jedno? Prostě, že to bylo
takový... uvolnění.. 00:41:19-1
R: No, já jsem právě hodně svázanej tou sebekontrolou. 00:41:21-6
V: Hm, jo. 00:41:24-2
R: Jo, já se natolik kontroluju, že se nedokážu ani uvolnit, odvázat se, něco spontánně provést. 00:41:32-2
V: Jo, jasný. 00:41:34-5
R:.. Já si normálně dávám do plánu, že kdybych udělal nějaký prostě, ňákou spontánní věc, aby.. abych se to aspoň
naučil, ale jako... Takže teďka, když jsme byli na horách a viděl jsem kopec, tak jsem si házel kotrmelce z kopce. Jenom
tak jakoby, abych prostě něco udělal a bylo mi v tom strašně dobře. 00:41:55-9
V: Jaký to bylo, ty kotrmelce z kopce? Jaký to bylo? Co si u toho cejtil? 00:42:02-3
R: Vypustil jsem páteř.. 00:42:05-6
V: Vypustil jsi páteř? Jakože nějak v napětí nebo..? 00:42:08-9
R: Hm, protože já mám jakoby o sebe hodně strach.. a říkám si, že jsem někdy strašně jako pytel, takže si ze zásady u
toho musím ublížit. Když jsem si neublížil a udělal jsem, já nevím, deset kotrmelců prostě todle.. a dobře to dopadlo a
právě mi to pak vyvrátilo.. Tak jsem si říkal, no dobrý, žiju a bylo to fajn no. 00:42:31-3
V: Fajn.. teďka třeba, když máš jako ňáký chutě takový cíl jít na kolo nebo si dáš takovýho něco? 00:42:39-8
R: Hm, já to kolo mám v plánu, takže to.. Ale my jako.. už jsem se dostal do chutí třeba na horách, tak jsem se odpojil
od skupiny a šel jsem si zaběhat.. jsem běžel na chatu vlastně, já nevím, 2 kilometry..hmm.. posilovna je docela dobrá.
Člověk si získá ty endorfiny někde jinde. 00:43:00-0
V: Jo, pořád to funguje to pro tebe. 00:43:02-1
R: No..hmm 00:43:04-5
V: Jak to potom působí v tý posilovně vlastně když jako takhle jako makáš a... 00:43:10-1
R: Já si tím zvedám sebevědomí. 00:43:10-1
V: Jojojo. Jak to.. zvedáš jakoby čím sebevědomí, jak tomu mám rozumět?... Jakože dokážeš jako zvednout hodně nebo
jakože namakat hodně nebo jak to myslíš? 00:43:23-1
R: Já dokážu zvednout hodně, to je jedna věc.. Teďko ono se to aji celé to tělo napumpuje, tak to vypadá úplně jinak a
je to strašně dobrý pocit, jako když člověk vypadá.. když není jenom tlustej, ale taky trošku svalnatej... No a... Mám
vůbec dobrej pocit, že jsem do té posilovny šel. 00:43:50-4
V: Jo.. jakoby.. 00:43:52-8
R: Že jsem nezůstal viset v něčem a začal jsem si rozvíjet myšlenky jaké by to bylo, kdybych to nebo ono, ale že jsem
si šel prostě vybrat nějakou jinou činnost, která je zdravá. 00:44:08-6
V: Hm, jo.... 00:44:13-0
r: Já to mám totiž hodně aktivní aji ty víkendy, všechno.. Já nerad zůstávám na jednom místě. Nechodím ani odpoledne
spát jako většina tady.. protože mi se zdají drogové sny, ze zásady, když bych šel odpoledne spát. 00:44:30-4
V: Jo, máš to takhle. 00:44:31-7
R: No, on ten spánek není třeba tak intenzivní, není tvrdý, tak je.. takovej napůl a v tom se mi objevujou drogové sny,
keré mě pak házej do chutí a to já.. 00:44:41-5
V: Jo, takže se ti to stává celkem často, že se nějak hodíš do chuti.. 00:44:48-1
R: Emmm, právěže málo, já se toho vyvaruju tím, že nejdu spát, takže rači jdu prostě třeba cvičit, nebo eventuálně taky
maluju někdy, kytaru mám, bonga mám.. 00:45:00-7
V: Jojo, spousta činností a aktivit jako takových.. 00:45:02-2
R: No, to jo.. ono, vím, že to je jedna z nejdůležitějších věcí jakoby pro abstinující volnočasová aktivita, pokud člověk
zůstane viset na místě, začne se nudit, začne přemýšlet automaticky když začne přemýšlet, začne přemýšlet o drogách,
protože ty mechanismy jsou strašně silné jo? 00:45:17-7
V: Hm, jasně.. Tak.. Dokážeš si představit ve fantazii nějakou jakoby činnost nebo nějakou .. aktivitu, při které by ses
jako mohl cejtit uvolněně, dobře, bez problémů? 00:45:40-5
R: Hm, bonga. 00:45:42-0
V: Bonga.. tam se cejtíš takhle někdy? 00:45:47-5
R: Hm, absolutně bez problémů, čistě jenom ty vibrace a ten rytmus a to je to celé. Velká pomoc. Člověk si řekne, ..my
jsme tak bubnovali právě s Luckou a jedeme si nějaký ten setík a my jsme skončili oba dva vysmátí a říkáme: "ty vole,
kam se hrabou drogy." Jako prostě člověk se dostane jako do určité jakoby rezonance a opustí jakoby tu tělesnou
schránku.. 00:46:16-6
V: Jo a to znamená, že v takovým stavu jakoby ani nemáš nějaký negativní emoce nebo jakoby nejseš jako..?
00:46:22-7
R: Ani ne, jako já to spojuju s tím bongem a.. a Lucka je fakt dobrá, jo? Ona to umí na ty bonga a já tam jedu určité
rytmy a my se už teďka, když hrajeme dál, tak už se doplňujeme a je to jako takové fajn. Ale vždycky bereme někoho
mezi sebe, protože si myslíme, že ve větší skupině je to lepší a.. každý může přinést něco svého, protože tam nikdo
nehraje, tam je nějaký daný rytmus žejo, nějaká doba, ale každý tam má něco ze sebe. 00:46:56-0
V: Jojojo. 00:46:57-0
R: Takže.. A nakonec se z toho může spojit nádherná hudba, jo? 00:47:01-7
V: Hm, to je jasný. To je dobrý no. 00:47:04-5
R: Takhle jako ty bonga mě hodně uvolňují a nebo jsem nehrál delší dobu no. Teďka dost používám kytaru zase,
protože.. hmm.. jsem dostal nějaký nový písničky a učím se po x letech hraní na kytaru, se učím znova hrát na kytaru,
protože jsem to všechno dělal špatně, jinak jsem chytal akordy než bych měl, kvůli přehmatům, takže se to učím znova,
takže si v tom připadám jak trouba, ale... ale když se to naučím, tak to pak bude zas jednodušší. 00:47:33-3
V: Jojojo.. dobrý.. Ty bonga jsou hrozně zajímavý jako co mluvíš, to jako.. Jak o tom mluvíš právě jako, tak bylo
hrozně zajímavý, jak ses právě jako hrozně rozzáříl a úplně jakoby ses zase dostal jako do takový tý situace, kdy prostě
jako hraješ a jenom jseš jakoby ty a ten zvuk v moci.. ty vibrace, to je strašně super. 00:47:57-3
R: Právě, dá se říct, že šamani je taky používali, aby se dostali někde jinde ty bonga jo, takže.. se vrátit k té staré
kultuře a nepoužívat tu novou chemii a prostě se dokázat uvolnit pomocí zvuků a přírody a takhle, takže to jde.
00:48:16-7
V: Takže to jde no.. To je dobrý vědět, že to jde, to je fajn. 00:48:20-9
R: No, je to těžký, když člověk má naučenej nějaký způsob života a teďka vůbec neví, kde hledat jakoby ty pocity, tak
je to špatně jo, protože nakonec ho to fakt strašně táhne k těm drogám, protože ty pocity nemá kde zažít. No, ale ty
bonga jsou jako dobrý. 00:48:38-5
V: To mi teda přijde jako fakt dobrý, že ty jakoby víš, kde máš ty pocity hledat. Přijde mi, že aji víš, jaký pocity a
hledáš prostě kde a máš to celkem jako.. 00:48:48-9
R: Já se hodně pozoruju v poslední době. Mám tu možnost se pozorovat, takže... a je to taky tím, že jsem prošel těma
léčbama, já jsem v tom dlouho.. 00:49:00-9
V: Jasný, ale tak jako je to prostě ňákej cyklus a vlastně ňákej jako proces a že.. 00:49:07-4
R: Předtím mi přišlo hodně nepřijatelné si zažít nějaký.. jako opustit určité věci, jako jsou ty párty nebo navštěvování
hospod. Nejtěžší pro mě bylo asi opustit stolní fotbal. Prostě jsem musel opustit stolní fotbal v polovině sezóny, hrál
jsem horní ligu a.. 00:49:30-2
V: Teďka vlastně.. 00:49:31-1
R: Hm, teďka no .. v lednu no, co jsem nastoupil na léčbu, tak.. člověk se dostane tak vysoko a pak takový pád a teďko
už vím definitivně jakoby, že určitě několik let nebudu moct hrát, protože to je taky spouštěč, i tohle, rači to nevzdávám.
I když mi to lépe šlo všechno s tou čistou hlavou, já to vím, že samotná ta hra jako možná spouštěčem není, ale celkově
to prostředí, spousta huličů a.. to je vyloženě huličská kultura kolem toho fotbalu. 00:50:06-0
V: Dobrý, tak jo.. já ti moc děkuju za rozhovor.. máš k tomu ještě jakoby něco, co bys mi chtěl jakoby říci, k té tělesné
stránce, s čím máš jako problémy? Napadlo tě ještě nějaká jakoby.. 00:50:17-9
R: Že mám docela radost z toho, že jsem se dokázal přehodit rychle zpátky aaa... jsem rád za sebe, že to už umím..
umím si naplnit svoje ???? a to vím už dlouho, ale umím se taky jakoby přeorientovat rychle zpět a.. 00:50:39-3
V: Umíš no. 00:50:41-0
R: To jeee, to je pro mě dobře. Takže já v tom vidím svůj vlastní posun a doufám, že ti ten rozhovor k něčemu bude
teda. 00:50:49-3
V: Já myslím, že určitě, děkuju moc, výborné.