Professional Documents
Culture Documents
Stabilita Mikroorganismů V Oleji A Emulzích
Stabilita Mikroorganismů V Oleji A Emulzích
že vykazují antimikrobiální aktivitu, avšak mechanismus není dobře definován a některé studie
neuvádějí žádný účinek. Na základě přehledu literatury existují silně protichůdné zprávy týkající se
antimikrobiálního účinku nanoemulzí, a to i ve vztahu k podobným mikrobiálním druhům a
formulacím. Antimikrobiální účinek nanoemulzí byl přisuzován jejich samotné struktuře a kapičkám o
velikosti nano. Když se nanoemulze tvoří pod vysokými smykovými silami (např. sonikace,
vysokotlaká homogenizace nebo vysokosmykové míchání), při svém vzniku získávají značné
množství energie. Nanokapky jsou termodynamicky řízeny k fúzi s mikroorganismy obsahujícími
lipidy a energie, která byla uložena během tvorby nanoemulze, je uvolňována, což destabilizuje
lipidovou dvojvrstvu membrány, což vede k lýze a smrti buňky. [1]
Pokud jsou bakterie enkapsulovány v oleji nebo emulzi, mohou přežívat různě dlouhou dobu v
závislosti na konkrétních podmínkách. Výzkum ukázal, že přežití a růst bakterií v nanoemulzích
nebyly významně ovlivněny velikostí olejových kapiček, což naznačuje, že přítomnost olejových
kapiček nepoškodila bakteriální membrány ani neovlivnila stabilitu emulze.[1] Na rozdíl od jiných
zpráv bylo tedy ve studii [1] zjištěno, že přežití a růst nebylo ovlivněno bakterií velikostí kapiček
oleje, při průtokové cytometrii nebylo evidentní žádné poškození bakteriální membrány a stabilita
emulze nebyla ovlivněna přítomností bakterií během 7 dnů skladování. Dále byla srovnávána
antimikrobiální aktivita kyseliny kaprylové (CA) mezi O/W hrubými a nanoemulzemi, přičemž se
měnila koncentrace hydrofilní povrchově aktivní látky Tween80. Aktivita CA byla podobná v
nanoemulzi a hrubé emulzi; byl však vyšší než v oleji ve velkém a byl snížen se zvyšující se
koncentrací Tween80, což naznačuje, že jeho účinnost je dána složením spíše než velikostí kapiček
oleje. Výsledky neprokázaly žádnou zvýšenou antimikrobiální aktivitu kvůli nano-velkým kapičkám
oleje a že závěry o nanoemulzích je třeba brát s opatrností. Proto lze usoudit, že antimikrobiální
aktivita nanoemulzí uváděných v několika případech v literatuře lze připsat pouze antimikrobiálním
činidlům, které nesou, a žádná taková aktivita nemůže být důsledkem vysokého povrchového napětí a
difúze kapiček o nano velikosti buněčnou stěnou.[1]