Ateroskleróza, etiopatogeneze, rizikové

faktory, možnosti léčby

Ateroskleróza je chronické progresivní onemocnění cévní stěny charakterizované místní akumulací
lipidů a dalších komponent krve a fibrózní tkáně v intimě arterií, provázené změnami v médii cévní
stěny. Ateroskleróza se vyvíjí jako chronický zánět s nadměrnou proliferativní odpovědí intimy a médie
tepen na různé podněty, zejména na modifikované LDL (low density lipoproteins).

Ateroskleróza postihuje především velké a středně velké arterie.

Etiopatogeneze
V počátečních stádiích aterosklerózy dochází k zvýšenému prostupu LDL do subendotelových prostor,
a to buď díky:

- jejich zvýšené koncentraci v krvi,

- zvýšenou permeabilitou endotelu v návaznosti na jeho poškození – na něm se podílí např.
hypoxie, vazokonstrikce, turbulentní proudění, hypertenze
- Nedostatečném odbouráváním cholesterolu ze subendotelového prostoru kvůli nízké hladině
HDL

V dalších fázích aterosklerózy dochází k chemickým přeměnám LDL částic, převážně jejich oxidace.
Mírná oxidace vede k produkci látek umožňující uchytávání monocytů na endotel, a následně jejich
transformaci na makrofágy a prostup subendoteliálně. Silně oxidované pak přímo cytotoxicky
poškozují cévní stěnu, provokují syntézu cytokinů a růstových faktorů makrofágy a buňkami hladkého
svalstva, indikují imunitní odpověd a inhibují produkci NO.

Nedostatek HDL vede k progresi onemocnění, protože HDL má účinky antiaterogenní, díky zpětnému
transportu cholesterolu z arteriální stěny do jater, antioxidačními účinky, protizánětlivými účinky,
zlepšením endotelové funkce a antiagregačním působením na trombocyty.

Monocyty a makrofágy pak vedou k další progresi aterosklerózy vylučováním biologicky aktivních
látek, navíc po pohlcení většího množství LDL dojde k jejich přeměně na pěnové buňky, což může při
jejich rozpadu vést k jejich rozpadu, uvolnění extracelulárně a vzniku lipidového jádra.

Poslední fází je vrůstání buněk hladké svaloviny v reakci na cytokiny a růstové faktory. Dochází však i
k jejich modifikaci z kontraktilního na syntetický, což vede k zvýšené tvorbě kolagenu. Tím postupně
vytváří nad lipidovým jádrem fibrozní kryt.

Rizikové faktory
Neovlivnitelné
Věk 45 a více let u mužů, 55 a více u žen

Pohlaví Mužské, u žen se zvyšuje riziko postmenopauzálně bez estrogenové substituce

Rodinná anamnéza časná ICHS (do 55 let u můžu, do 65 let u žen) nebo jiné manifestace
aterosklerózy u příbuzných 1. stupně

Osobní anamnéza ICHS nebo jiná manifestace aterosklerózy

Ovlivnitelné
Faktory životního stylu
Nutrice s vyšším obsahem nasycených (živočišných) tuků, cholesterolu a s nadbytečným energetickým
obsahem, kouření cigaret a tabáku vůbec, nízká tělesná aktivita.

Biochemické a fyziologické charakteristiky

Zvýšený celkový cholesterol v plazmě (hlavně LDL-cholesterol), nízký HDL-cholesterol, zvýšené
triacylglyceroly, zvýšený krevní tlak, hyperglykémie, diabetes mellitus, porucha glycidového
metabolismu – hyperinzulinémie, obezita centrálního typu, trombogenní faktory (zvýšená hladina
fibrinogenu, faktoru VII, PAI-1), mírná hyperhomocysteinemie.

Možnosti léčby
Hlavním předpokladem úspěšné léčby je změna života stylu – odvykání kouření, zdravá strava bez
nadbytku cholesterolu a pravidelná pohybová aktivita.

Farmakologická léčba se zaměřuje na léčbu hypolipidemickou (statiny, fibráty), diabetickou (PAD,

inzuliny), Antihypertenziva a v neposlední řadě také antiagregační terapie

Vážnější formy k tomu indikované se pak řeší revaskularizačně a to buď endovaskulárně nebo
chirurgicky podle stanovených kritérií.