Soumrakové jevy

Úvod do studia planety Země (Z0135c) – cvičení 7

Martin Kadlec
2/18 Soumrakové jevy (Z0135c – cvičení 7)
Co nás čeká:

1. trocha teorie
a) polární den a noc
b) soumrak (ranní/večerní, 3 typy)
c) délka soumraku
d) celonoční soumrak
e) bílá noc
2. procvičení (Socrative)
3. řešení

3/18 Soumrakové jevy (Z0135c – cvičení 7)

1a) polární den a noc (na severní polokouli)

polární den (slunce nezapadá) polární noc (slunce nevychází)

Kde nastává? Kde nastává?

Kdy v dané zeměpisné šířce nastane? Kdy v dané zeměpisné šířce nastane?

Proč to opakujeme?
Protože soumrak funguje na podobném principu!

4/18 Soumrakové jevy (Z0135c – cvičení 7)

1b) soumrak (ranní/večerní, 3 typy)

– trvání noci zkráceno soumrakovými jevy

„po západu Slunce pod obzor osvětlují jeho paprsky po určitou dobu část oblohy, která je zdrojem
rozptýleného a odraženého záření pro určitou část zemského povrchu“

– soumrak = pozvolný přechod mezi dnem a nocí (či opačně)

– 3 typy: občanský, nautický, astronomický → „podle toho, jak moc šero je“

5/18 Soumrakové jevy (Z0135c – cvičení 7)

1b) soumrak (ranní/večerní, 3 typy)

– soumrak = pozvolný přechod mezi dnem a nocí (či opačně)

– 3 typy: občanský, nautický, astronomický → „podle toho, jak moc šero je“ * *
*
varianta večerní → Slunce zapadá → večerní soumrak *
*
1. občanský soumrak
– začíná západem Slunce a končí když slunce klesne pod 6° pod obzor

– dokážeme číst text s drobnými písmeny

2. nautický soumrak
– začíná západem Slunce a končí když klesne pod 12° pod obzor

– na potemnělé obloze jsou viditelné jasné hvězdy (možná orientace)

3. astronomický soumrak
– začíná západem Slunce a končí když klesne pod 18° pod obzor

– na obloze již vidíme i ostatní hvězdy

– po jeho konci začíná astronomická noc

6/18 Soumrakové jevy (Z0135c – cvičení 7)

1b) soumrak (ranní/večerní, 3 typy)

– soumrak = pozvolný přechod mezi dnem a nocí (či opačně)

– 3 typy: občanský, nautický, astronomický → „podle toho, jak moc šero je“ * *
*
varianta ranní → Slunce vychází → ranní soumrak (úsvit, svítání) *
*
3. občanský soumrak
– začíná když Slunce stoupne nad 6° pod obzorem a končí s východem Slunce

– dokážeme číst text s drobnými písmeny

2. nautický soumrak
– začíná když Slunce stoupne nad 12° pod obzorem a končí východem Slunce

– na potemnělé obloze jsou viditelné jasné hvězdy (možná orientace)

1. astronomický soumrak
– začíná když Slunce stoupne nad
nad18°
18°pod
podobzor a končí
obzorem východem
a končí Slunce
východem Slunce

– na obloze již vidíme i ostatní hvězdy

– po jeho konci začíná astronomická noc

7/18 Soumrakové jevy (Z0135c – cvičení 7)

1b) soumrak (ranní/večerní, 3 typy)

8/18 Soumrakové jevy (Z0135c – cvičení 7)

1c) délka soumraku – rozdílné přístupy

den

-6°
-12°
-18°

den

-6°
-12°
-18°

9/18 Soumrakové jevy (Z0135c – cvičení 7)

 1b) soumrak (ranní/večerní, 3 typy)

– soumrak = pozvolný přechod mezi dnem a nocí (či opačně)

– doprovázen efektními změnami zbarvení oblohy (červánky)
– v dané φ je soumrak nejkratší na jaře a na podzim (kolem dnů rovnodennosti), naopak nejdelší v létě
a v zimě
– s rostoucí φ se doba trvání soumrakových jevů prodlužuje

10/18 Soumrakové jevy (Z0135c – cvičení 7)

1c) délka soumraku

– při soumraku je Slunce pod obzorem → nemůžeme měřit jeho výšku, protože ho nevidíme
– délka soumraku se tak počítá na základě hodinového úhlu

,kde h = úhle soumraku, který počítáme (-6°, -12°, -18°)

– hodinový úhel nás samozřejmě zajímá v jednotkách času (hodiny, minuty, sekundy)
– abychom získali začátek a konec hledaného jevu (soumraku) musíme využít hvězdářskou ročenku
(2004) a časovou rovnici
– časová rovnice:
– počátek jevu:
– konec jevu:

– následně pak dopočítáme trvání

po východ Slunce (od západu
Slunce)

11/18 Soumrakové jevy (Z0135c – cvičení 7)

1c) délka soumraku

Př.: Trvání ranního a večerního astronomického soumraku dne 17.11.2004 pro 50° s. š.

trvání ranního astronomického soumraku → od jeho začátku po východ Slunce

trvání večerního astronomického soumraku → od západu Slunce po jeho konec

12/18 Soumrakové jevy (Z0135c – cvičení 7)

1d) celonoční soumrak

– co když nevyjde cos t⨀ v intervalu <-1;1> ?

→ soumrak „začíná dřív než končí“ → tedy nenastává noc
– můžeme stanovit geografické meze (zem. šířky) případně dobu trvání (dny od–do)

celonoční astronomický soumrak

celonoční občanský soumrak
– Slunce musí zapadnout, ale „ne moc nízko“ – geografické meze

– doba trvání
– geografické meze

– doba trvání

13/18 Soumrakové jevy (Z0135c – cvičení 7)

 1e) bílá noc = celonoční občanský soumrak

– Slunce musí zapadnout, ale ne moc nízko

– geografické meze (např. pro 11.8.2004 → δ⨀ 15°13ʹ59ʺ)

POZOR
na Zemi se nikdy nedostaneme dál
než 90° s.(j). š.

– doba trvání (např. na 70° s. š.)

28.4. – 19.5.; 24.7. – 15.8.

14/18 Soumrakové jevy (Z0135c – cvičení 7)

2 procvičení

Př.1: Vypočtěte trvání ranního a večerního astronomického soumraku dne 18.9.2004 pro 50° s. š.

výsledek zapsat: ranní,večerní

+ jednotky, bez mezer

XhYminZs,AhBminCs

trvání ranního astronomického soumraku → od jeho začátku po východ Slunce

trvání večerního astronomického soumraku → od západu Slunce po jeho konec

Př.2: Stanovte hraniční hodnoty zeměpisné šířky na severní polokouli, v nichž se vyskytovaly
nejprve tzv. bílé
nižší, pak vyšší mez,noci
dne 5. 7. 2004 mezi čísly mezeru, bez jednotek
X Y Z,A B C

nejprve
Př.3: dřívější,
Stanovte poté pozdější
interval/y trvání celonočního občanského soumraku pro 83° s. š. (v r. 2004)
termín, bez mezer
DD.M.-DD.M.,dd.m.-dd.m.
15/18 Soumrakové jevy (Z0135c – cvičení 7)
3 řešení

Př.1: Vypočtěte trvání ranního a večerního astronomického soumraku dne 18.9.2004 pro 50° s. š.

trvání ranního astronomického soumraku → od jeho začátku po východ Slunce

trvání večerního astronomického soumraku → od západu Slunce po jeho konec

16/18 Soumrakové jevy (Z0135c – cvičení 7)

3 řešení

Př.2: Stanovte hraniční hodnoty zeměpisné šířky na severní polokouli, v nichž se vyskytovaly tzv. bílé noci
dne 5. 7. 2004

Př.3: Stanovte interval/y trvání celonočního občanského soumraku pro 83° s. š. (v r. 2004)

17/18 Soumrakové jevy (Z0135c – cvičení 7)

Toď vše!

prostor na dotazy:
– teď
– mail
– MS Teams

zdroje použité v této prezentaci

Brázdil, R., et al. (1988): Úvod do studia planety Země. Státní pedagogické nakladatelství, Praha. 365s.

18/18 Pohyb Slunce v deklinaci a azimutu (Z0135c – cvičení 5)