UNIVERZITA KARLOVA

Fakulta socilnch vd Katedra politologie

Analza politiky

Geneze krajsk smaosprvy

Seminrn prce

Kristna Slavkov

Obor: Politologie a mezinrodn vztahy Zadavatel: PhDr. Kamil vec Ronk: 4. Semestr: zimn V Praze, 13. 1. 2014

vod Cesta k souasnmu systmu krajsk samosprvy byla dlouh a pomrn komplikovan, a nen proto mon ji v rozsahu tto prce analyzovat tak, jak by si bezesporu zaslouila. Budu se proto vnovat zejmna nzory hlavnch politickch aktr na tuto problematiku v obdob od roku 1989 do roku 1997.

1989 1993 Po pdu komunistickho reimu v eskoslovensku se krom mnoho jinho zmnila i struktura sttn sprvy centralizovan systm nrodnch vbor (NV) byl prvnch svobodnch volbch roku 1990 zruen, a byla obnovena samosprva, jejm zkladem se staly obce1. Zatmco okresn NV byly doasn nahrazeny soustavou okresnch ad, krajsk rove NV byla zruena bez nhrady a do budoucna se potalo s existenc vych zemn sprvnch celk (VSC) prv mezi okresy a centrem2. Nen pitom bez zajmavosti, e ze ty uvaovanch nvrh tto sprvy pedloench u v roce 1991 vldou Petra Pitharta, favorizovala vlda sama variantu zemskho zzen (echy, Morava, Slezsko). Moravistick strana Hnut za samosprvnou demokracii Spolenost pro Moravu a Slezsko (HSD-SMS) byla toti na potku 90. let pomrn siln ve volbch do esk nrodn rady v roce 1990 zskala pes 10% hlas3 a vlda mla pocit, e je poteba vyslechnout dosti Moravan o uritou formu samosprvy, kter jim byla za pedchozho reimu uprna4. Nzory rznch politickch stran na tuto problematiku se vak velmi liily a ppadn jednn o dalch zmnch byla nakonec stejn upozadna spory o uspodn federace jako takov, kter ve finle vedly k jejmu rozpadu.

1993 - 1997 Na vvoj legislativy o VSC mezi lety 1993 a 1997 mly vliv dva zkladn faktory. Jednak to byla nov stava, kter v l. 99 (pvodnho znn) stanovila zem nebo kraje jakoto zkladn VSC, ovem bez toho aby je dle specifikovala, co mlo za nsledek dalch roky komplikovanch jednn, nebo kad strana mla vlastn pedstavu o tom, kolik kraj (zem) a v jak podob by mlo vzniknout. Druh initelem pak byla Evropsk unie, jejm lenem se mla esk re publika vhledov stt. K tomu vak jako kandidtsk zem potebovala implementovat tzv. acquis communautaire, souhrn pravidel a zkon, mezi n pat i funkn systm sprvy na regionln rovni, klov pro fungovn Strukturlnch fond EU. 5 Unie vak nestanovuje, jak pesn m takov systm vypadat, a tak nad tmto tmatem strvila esk politick scna nkolik let a v zsad se rozdlila do t zkladnch nzorovch tbor.

Zkon . 294/1990 Sb., stavn zkon, kterm se mn a dopluje stavn zkon . 100/1960 Sb. [cit. 11. 1. 2014]. Dostupn z: <http://www.psp.cz/sqw/sbirka.sqw?cz=294&r=1990> 2 , Zdeka, an , an a an . . [2. vyd.]. Praha: NLN, 2005, 568 p. ISBN 978-807-1067-092. s. 481 3 S, olby do R 1990 Celkov vsledky hlasovn. [cit. 12. 1. 2014]. Dostupn z: <http://www.volby.cz/pls/cnr1990/u4> 4 Stenoprotokol z 15. schze poslaneck snmovny parlamentu esk republiky ze dne steda 27. nora 1991. [cit. 12. 1. 2014]. Dostupn z: <http://www.psp.cz/eknih/1990cnr/stenprot/015schuz/s015005.htm* 5 BBAUM M., LACH J., LAPLANT J. T., MAREK D. ecentralizace v esk republice: vropsk unie. In Acta Universitatis Palackianae Olomucensis Facultas Philosophica Politologica 3, 2004, s. 131-132

HSD-SMS (resp. nstupnick eskomoravsk unie stedu) a Sdruen pro republiku Republiknsk strana eskoslovenska, kter podporovaly zemsk zzen, jeho hlavn prioritou byla samosprva Moravy a Slezska. I pes fakt, e moravistick strany po rozpadu eskoslovenska rapidn ztrcely voliskou podporu a roku 1996 se do poslaneck snmovny HSD -SMS nedostala vbec, a roku 1997 se objevovaly nvrhy na zemsk zzen6. Bylo vak jasn, e zemsk (spolkov) uspodn nem dostatenou podporu pro to, aby usplo. KDU-SL, ODA a SSD, kter prosazovaly krajsk uspodn, ale kad mla vlastn pedstavu o tom, kolik by jich mlo bt. Kesant demokrat upednostovali vznik devti kraj7; poet, kter se blil kraj, zavedench v roce 1960, co by znamenalo men finann nklady na ppadn zbudovn krajskch ad. Oproti roku 1960 by pouze na Morav a Slezsku vznikly ti kraje naven, kter je ze strategickho hlediska logick vzhledem k tomu, e KDU-SL m na Morav tradin vt podporu a mla by tak monost zskat ve vce krajch vc post. ODA mla v myslu zavst kraj tinct nvrh, kter zase pipomnal sp krajsk uspodn mezi lety 1949-1960 a zdrazoval geografickou pirozenost takovch kraj, umstnch kolem tradinch mstskch center. 8 Opozin SSD si zas uvdomovala, e narstajc nezamstnanost ve slabch regionech by j mohla pinst hlasy, a proto podporovala regionalizaci a proevropsk pstup.9 Posledn skupinou pak byla ODS a KSM, kter by kad z jinch dvod podporovaly spe een centralistick. ODS, nejsilnj vldn strana, byla z principu k procesu regionalizaci skeptick a centralizace se podle n lpe hodila pro liberln ekonomick reformy, je chtla vlda zavdt. Navc zde existovaly obavy, e kraje budou konkurovat praskmu centru moci a oslabovat tak silnou pozici, kterou ODS na nrodn rovni mla.10 K tomu se pidal euroskepticismus jejho tehdejho pedsedy Vclava Klause, a nen se proto emu divit, e z jej strany byly mnoh snahy o vyeen situace blokovny.11 Komunistick strana pak pirozen byla, vzhledem ke svmu programu, tak naklonna centralizaci.

A do roku 1997 se vak politick reprezentace nebyla s to shodnout na zzen regionln sprvy, co j tak bylo drazn vyteno ve zprv Evropsk komise, kter hodnotila pipravenost R ke vstupu do EU.12 K tomu se pidala vldn i vnitrostranick krize ODS bhem roku 199713, co

PSP R. Nvrh na vydn sta VSC R, tisk . 1915, 1995. [cit. 12. 1. 2014]. Dostupn z: <http://www.psp.cz/eknih/1993ps/tisky/t191500.htm> PSP R. Nvrh VSC, tisk . 230, 1997. [cit. 12. 1. 2014]. Dostupn z: <http://www.psp.cz/eknih/1996ps/tisky/t023000.htm> 7 PSP R. N VSC, tisk . 1912, 1995. [cit. 12. 1. 2014]. Dostupn z: <http://www.psp.cz/eknih/1993ps/tisky/t191200.htm> 8 PSP R, Nvrh na vydn stavnho zkona VSC, tisk . 194, 1997. [cit. 13. 1. 2014]. Dostupn z: <http://www.psp.cz/eknih/1996ps/tisky/t019400.htm> 9 C Y W., R C P. The Pivotal U Role In the Creation of Czech Regional Policy. In Norms and Nannies: The impact of International Organizations on the Central and East European States :, USA: Rowman&Littelefield Publishers, Inc., 2002, str. 322 - 324 10 BAUN, Michael J. MAREK, Dan. Smrem ke sniovn regionlnho deficitu? Regionalizace v esk republice v souvislosti se vstupem do Evropsk unie. Mezinrodn vztahy, 2006, vol. 41, no. 1., s, 46-47 11 http://hn.ihned.cz/c1-767371-ctyrkoalice-chtela-pres-polovinu-kraju, http://zpravy.ihned.cz/c1-38226190kalvoda-postava-v-pozadi-kdo-je-muz-ktery-rozzuril-spicky-ceske-politiky 12 EUROPEAN COMMISSION. C O C R bl A l f M b European Union, 1997. [cit. 13. 1. 2014]. Dostupn z: <http://ec.europa.eu/enlargement/archives/pdf/dwn/opinions/czech/cz-op_en.pdf>

pimlo vldu a parlamentn strany k jednnm a uzaven kompromisu. 23. jna 1997 tak snmovna stavn vtinou schvlila zkon . 347/1997 Sb., o vytvoen vych zemn samosprvnch celk, kter zizoval 14 VSC (13 kraj + Praha), s innost k 1. lednu 2000. I tento zkon je vak v nkterch ohledech ponkud problematick nkter z kraj musely pozdji mnit nzvy14, hranice15a pro poteby EU musely bt nkter administrativn sloueny do tzv. region soudrnosti, aby odpovdaly rovni regionu NUTS II16. Navc nestihla bt schvlena odpovdajc legislativa o krajskch volbch a msto ledna 2000, zaaly kraje fungovat a v lednu 2001.

Zvr Zzen kraj v esk republice bylo velmi zdlouhavm procesem, kter odstartoval ji s koncem komunistickho reimu. Velik poet relevantnch aktr, kte se bhem let stdali v poslaneck snmovn a kte mli odlin pedstavy o regionlnm uspodn, vygeneroval mnoho rznch nvrh, a vnivch diskuz, kter ale nevedly k zaveden VSC. Bylo poteba a externho tlaku ze strany Evropsk unie a politick krize, kter oslabila vldn ODS, aby politick strany byly ochotny doshnout nutnho kompromisu. Ani jeho implikace se vak neobela bez komplikac a zmn, a tak se kraje v zatm finln podob ustlily a roku 2011.

13

T . R 1998 l , 1997.. [cit. 13. 1. 2014]. Dostupn z: <http://blisty.cz/art/37601.html> 14 PSP R. stavn zkon, kterm se m . 347/1997 Sb., 176/2001 Sb. [cit. 13. 1. 2014]. Dostupn z: <http://www.psp.cz/sqw/sbirka.sqw?o=3&t=818> PSP R. , . 347/1997 Sb ,.135/2011 Sb. [cit. 13. 1. 2014]. Dostupn z: <http://www.psp.cz/sqw/sbirka.sqw?o=6&T=38> 15 PSP R. Z , 384/2004 Sb. [cit. 13. 1. 2014]. Dostupn z: <http://www.psp.cz/sqw/sbirka.sqw?cz=387&r=2004> zkon o zmnch hranic kraj 16 S. Vymezen NUTS R. [cit. 13. 1. 2014]. Dostupn z:<http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/vymezeni_uzemnich_jednotek_nuts_v_cr_pro_potreby>