M.

SCOTT PECK je eskmu teni ji dobe znm

svmi knihami Nevylapanou cestou, Dle nevylapanou
cestou a V jinm rytmu.
Kniha Postel u okna se svou formou - jde o romn s detektivn zpletkou -od ostatn Peckovy tvorby ponkud
li. M s n vak i mnoho spolenho. Podobn jako v
ostatnch svch dlech se i v tomto romnu Peck zabv
problematikou dobra a zla, duchovnho rstu a hledn
sebe sama, mezilidskch vztah a lsky, kter mn ivot
jednotlivce a tm trochu i cel svt. A jako vdy i v tto
knize autor vyuv bohatch zkuenost sv dlouholet
psychoterapeutick praxe.
Z dalch knih M. Scotta Pecka Votobia pipravuje k
vydn tituly Lid li, nov pohled na podstatu zla, a

Svt, kter ek na sv zrozen o monostech zlepen

lidskho souit v rodin i ve spolenosti.

VOTOBIA

Vnovno ministerstvu sociln pe

a lidem, kte pracuj v sanatorich.

 M. Scott Peck, 1990 Translation

Silvie Vlkov, 1996
Votobia, 1996
ISBN 80-7198-076-5

M. SCOTT PECK:
POSTEL u okna

Votobia, Olomouc, 1996

Vnovno ministerstvu sociln pe a lidem, kte

pracuj v sanatorich.

PODKOVN

Mj ivot nepat u jenom mn. Zcela jist to plat o tto

knize. Jej postavy se nevynoily odnikud. I kdy
jakkoli jejich podobnost se skutenmi osobami nebyla
zamlena - jsou fiktivn -, jsem vdn vem tm, kte
m pouili, e ivot v sanatorich me bt
plnohodnotn.

Jsem vdn Madeleine L'Engleov, kter m bezdky

inspirovala o Vnocch 1987, kdy mi navrhla, abych si
peetl nkolik detektivek.
Dkuji Ann Prattov a Susan Poitrasov, jejich ple a
perfektn prce s potaem promnily psky a nrty v
souvisl text.
Dkuji tak Kathleen Fitzpatrickov a svmu agentovi
Jonathanu Dolgerovi, kte mne podpoili v prci na tto
knize.
Nejvc jsem zavzn sv redaktorce Ann Harrisov, pod
jejm moudrm vedenm jsem tto knize dal konen
tvar. Pokud to vypad, e jsem schopen napsat romn, je
to jen dky jej trplivosti, se kterou m to uila.
A samozejm jsem vden Lily.

Dr. M. SCOTT PECK Bliss Road New Preston, CT 06777

A Ptek, 12. nora Pan Georgia

Batesov sedla na zadnm sedadle stejnu a s odporem

sledovala pinav brzdy norovho snhu podl okraj
silnice slo 83. Jej syn Kenneth dil. Jej snacha Marlene

sedla na pednm sedadle vedle nj. Rovn

stedozpadn pole, dosud pevn bl, s pozstatky
po posledn boui, se thla a k obzoru po obou stranch
cesty. Georgia kdysi rda pemlela o zemi lec pod
snhem, kter vypadala, jako by byla thotn, jako by
skrvala nov ivot. Ale u destky let ji takov
mylenky nezajmaly.
Kdy byli v pli cesty, prolomila mlen: "Opt se se
mnou manipuluje," oznmila.
Kenneth vybuchl: "Proboha, mti, v moc dobe, e u
neme t sama. Byla jsi dva tdny doma a pomoila
jsi vechno obleen, co m, a taky kadou idli a
pohovku v byt."
"Nemte dn prvo udlat mi nco takovho,"
pokraovala Georgia, ani by si ho vmala.
Kenneth u to jednou slyel. Nasadil svj rozumn,
ednick tn:
"V poslednch dvou letech jsem byl tvm prvnm
zstupcem.
Samozejm e me podat soud, aby to zmnil.
Bhem nkolika dn soud ur psychiatra, kter t

vyet. Potom oba pedstoupte ped soudce a ten

vynese sv rozhodnut. Je to velmi jednoduch."
Georgii tm vak nijak nepelstil. Ale nemla v myslu
nechat se vyetovat psychiatrem. V aut nastalo opt
ticho a trvalo dalch deset minut, ne byla cesta u konce.
Velk pzemn budova, jej ti kdla z n vynvala jako
obrovsk drpy, leela v mlkm dol potoka Willow.
Byla postavena z tvrnic a natena ponurou hndou
barvou. Kennethovi vdycky pipomnala njakou
anonymn modern tovrnu. Tovrnu na vrobu eho?
zajmalo ho. Tabule vedle krtk pjezdov cesty hlsala:
STAV S ROZENOU P WILLOW GLEN. Kenneth
zajel autem ke vchodu. Marlene vyskoila ven a otevela
zadn dvee. "Mu ti pomoct, mti?" zeptala se.
"Jsem v docela dobr form, dkuji," ledov odvtila
Georgia; a hbit vylezla ven a la za Marlene do pijmac
haly, zatmco Kenneth zaparkoval.
Sprvn oddlen bylo nalevo. Marlene la za sestrou,
kter mla slubu u dve, a ohlsila jejich pjezd. Pot
pela k mal pijmac mstnosti na druh stran.
Georgia se u posadila a Marlene si la sednout k n,
rozmyslela si to vak a sedla si na pohovku na protj

stran mstnosti. Kenneth veel a sedl si vedle sv eny.

Ticho bylo tiv.
Zatmco ekali, Georgia se nhodou podvala do klna a
vimla si ruky, kter v nm spovala. Byla to huben
ruka. Ke byla vrsit, s kol skvrn, kter se
pekrvaly a z nich kad mla svj vlastn pbh. ly
vypadaly jako klikat modr nitky.
"Je to ruka star eny," pomyslela si Georgia. Na chvli
zpanikaila. Trhla rukou. Napt polevilo. "Zajmalo by
m, to byla ruka?" uvaovala.
Ticho se prolomilo, kdy do dve vela Roberta
McAdamsov.
"Dobr rno, pane Batesi a pan Batesov," ekla srden.
"A dobr rno i vm, Georgio. Vtejte zpt ve Willow
Glen."
Georgia odfrkla. "Madam Ledov kostka," ekla si.
Nemla slenu McAdamsovou, kter byla zstupkyn
sprvce, rda. Byla to thl ena, tsn po tictce, tmav
vlasy mla sesan dozadu a vechno na n bylo
upraven, eln a strojen.
Slena McAdamsov la rovnou k vci. "Nememe vm
dt stejn pokoj jako minule, Georgio," ekla, "ale dme

vs opt na oddlen C, take se budete hned ctit jako

doma. Mm zavolat pomocnici, aby vs tam zavedla,
zatmco budu vyizovat pjem s vaimi dtmi?"
"Ne, dkuji vm," odpovdla Georgia pevn, stejn
rozhodn jako slena McAdamsov. "Velmi rda se
zastnm toho, emu vy kte pjem. Nepeji si, abyste
o mn mluvili za mmi zdy, tak jak jste to udlali, kdy
jste m pijmali posledn. Krom toho si myslm, e by
bylo sprvn, aby m dti do toho pokoje doprovodily, a
vid, kam m dvaj."
Slena McAdamsov se soucitn podvala na Kennetha a
Marlene.
"Pojte tedy rovnou dovnit, vichni," ekla a odvedla je
nap pijmac halou do sprvnho centra. Bylo to run
msto. Ti sekretky psaly jako o zvod, jedna z nich na
potai. Tiskrna potae klapala sama od sebe.
Nsledovali slenu McAdamsovou do jej kancele.
Pokynula jim k idlm ped svm stolem a okamit se
dala do prce, uvedla do chodu svj pota a zadala
sprvn heslo. "Povzte mi o okolnostech tohoto
optovnho pijet," ekla rychle, s oima na obrazovce.
Georgia sedla mlky a Kenneth spustil. "Od okamiku,
kdy byla matka ped temi tdny proputna, zaala bt

opt inkontinentn," ekl a vechnu svou pozornost

obracel ke slen McAdamsov. "I kdy to Marlene
poctiv ist, ta st domu cel zapch. Mus matce
pomhat pi pevlkn a k, e se j zaaly dlat
proleeniny. Je jasn, e jsme udlali chybu, kdy jsme ji
odsud vzali. Zavolal jsem pan Simontonov, kter ekla,
e ji vezmete zptky. Tak jsme po dvaceti dnech zase
tady."
Slena McAdamsov nepestvala pst. Marlene se
zavrtla, bylo j trapn, e manel o tchyni mluv, jako by
tam vbec nebyla.
Souasn ctila tak spoustu jinch vc: vinu, e uritm
zpsobem zklamala, levu, jeliko u nebude muset prt
povleen a denn vtrat cel dm; a pedevm zmatek.
Pro Georgia nemohla svj moov mch ovldat?
Nebo mohla? Jak to, e to dokzala v moment, kdy byla
pijata do Willow Glen po Vnocch? Pece tady byla
neastn - tak neastn, e je to donutilo vzt ji zptky
dom. Pro? A pro se proboha hned zase ovldat
pestala?
Zbn pohldla na Kennetha a vdla, e se tm svm
stoickm zpsobem potk se stejnmi otzkami.

Ani by tm zvedla oi od potae, slena

McAdamsov vysvtlovala: "J vm, e jde o opakovan
pjem, ale postup vyaduje, abych opt prola vechny
daje. Take, kolik je te va matce let?"
"Sedmdest est," odpovdl Kenneth.
A do tto chvle byla Georgia mylenkami jinde. Nyn
zpozornla.
"Ticet sedm," prohlsila.
"Coe?" Zeptala se slena McAdamsov a podvala se na
ni, jako by nemstn vyruovala.
"Ticet sedm." Opakovala Georgia. "ekla jsem, e je mi
ticet sedm let."
Na tvi sleny McAdamsov se objevil mdl smv
pln bolestnho porozumn. Naklonila se zptky nad
klvesnici a naklepala "sedmdest est". Pak prola
zbytek formule: Georgiino datum narozen, satek,
poet dt, datum ovdovn, pedchoz hospitalizace,
choroby, lky, finann situaci, pojitn.
Georgia u se neobtovala poslouchat. Pesto j
imponovalo, s jakou pesnost Kenneth odpovdal na
nekonen otzky sleny McAdamsov. Nebyl jenom
etn, byl spn daov poradce, a i kdy nevidla

dn dvod se k tomu vyjadovat, byla na nj celkem

hrd. Byl velmi spn. Stejn tak jako dv jej mlad
dti: syn, kter byl zuba, a dcera, kter se ji stala
zstupkyn fa. Co znamenalo, e Georgia sama byla
tak velmi spn. spch pitahuje spch. Vykonala,
co mla. A te to m, zaplapnbh, za sebou.
Stejn tak jako pjem. Slena McAdamsov je odvedla
zptky do pijmac haly. "Potebujete pomocnici?"
zeptala se.
"Myslm, e ne," odvtil Kenneth. "U bychom mli znt
cestu."
Slena McAdamsov nasadila psn vraz a odkrela
do sv kancele.
"Dojdu pro vci," oznmil Kenneth a nechal svou enu s
matkou samotn v pijmac hale. Ob eny se snaily
jedna na druhou nedvat. Pak se Marlene zastydla nad
tm, jak je to hloup. "Je mi to opravdu lto, mti," ekla
jemn. "Vm, jak je to pro tebe nepjemn."
"Kdyby ti to bylo opravdu lto, nedlala bys to," odsekla
Georgia.
"J jsem se snaila, mti, snaila jsem se," beznadjn
povzdechla Marlene.

Kenneth se vrtil se dvma kufry a vichni ti se mlky

vydali k oddlen C. I kdy sestru ujistil o opaku, nebyl
si nikdy pln jist, jestli cestu zn. lenit budova mu
pipomnala letit: jedno oddlen jako druh. Kad
mlo svoji barvu: oddlen C mlo, pokud si pamatoval,
oranovou, ale zivkov osvtlen na chodbch odstny
pozmovalo, take bylo tk ct, kter barva je kter.
Jen kdy byly oteveny dvee nkterho z pokoj,
dopadalo do chodby denn svtlo. Na podlaze bylo
linoleum. Bylo absolutn ist. Pesto, kdy vyli z
pijmac haly, byl slab zpach star moi zeteln. Ale
vdl, e to pat k prosted a e Willow Glen spluje
nejvy kritria pro soukrom sanatoria.
Kdy byli v pli cesty chodbou, jedna ena pokroilho
vku, uvznn v pojzdnm kesle, chytla Kennetha za
rukv. "Nevidl jste mou penenku?" zajeela. "Nevte,
co udlali s mou penenkou? Nkdo mi ukradl mou
penenku. Kde je doktor? Chci vidt svho doktora.
Nedovol mi vidt mho doktora." Nevrle se odvrtil.
O vteinu pozdji se zaal ctit lpe, to kdy se blili k
sestern a mohl u rozeznat Heatheinu rozzenou tv.
Byla jako majk, kter osvtloval moe sklenosti,
kterou ctil.

Kenneth byl poten, e Heather mla to nepjemn

rno slubu.
Ze vech odbornch praktickch sester, kter slouily na
oddlen C, ml Heather nejradji. Ve na n bylo jemn.
Jej jemn, zaoblen tv s hebkou plet - nemohlo j bt
vc ne ptadvacet - byla ormovna hebkmi ernmi
vlasy. "Dobr rno, Heather," ekl s radostnm smvem.
Heather se tak usmla. "Dobr, pane Batesi. Dobr den,
pan Batesov. Ahoj, Georgio. Jsem rda, e vs zase
vidm. ekala jsem vs."
Georgia se na ni pokouela zakaredit, ale njak j to
nelo.
Mrait se na Heather bylo z njakho dvodu pli
nron.
"Peggy," obrtila se Heather na svou tup zrajc,
vychrtlou pomocnici, kter sedla vedle n, "vzala bys
Batesovy do Georgiina pokoje? Tam, kde je pan
Carstairsov. Pijdu se na vs, Georgio, podvat pozdji,
a se zabydlte."
Peggy je apaticky vedla halou do pokoje C-18. Dvee
byly oteven. Oknem s krsnm vhledem pronikalo

poledn norov svtlo, kter osvtlovalo pjemn

zazen dvoulkov pokoj.
V posteli u okna podimovala bled star ena. Georgia
poctila krtk zchvv zvisti vi pan Grochowsk,
kter mla jako jedin na tomto oddlen pokoj sama pro
sebe. Ale nakonec, kad vdl, pro to tak bylo. Zvist ji
rychle pela. Pan Grochowsk byla pli hodn, ne
aby se j dalo dlouho zvidt. Krom toho, Georgii
nevadilo sdlet s nkm pokoj. To, co opravdu chtla,
byla postel u okna. Ale vzpomnla si, jakou nemoc pan
Carstairsov trp, a pomylen, e se ta nemocn ena
brzy pesthuje, ji upokojilo.
"Dejte mi vdt, jestli budete nco potebovat," ekla
Peggy a odchvtala dvemi tak rychle, e nestaili ani
odpovdt.
Kenneth poloil kufry na matinu postel. Georgia se
usadila v pohodln houpac idli, zatmco Marlene
mlky vybalovala jej vci. Kdy bylo vechno poveno
a uloeno ve skkch, Kenneth ekl: "Pijdeme t
navtvit v nedli po kostele. Chce, abychom pivedli
dti?"

"Nevm, pro byste se mli obtovat a navtvovat m,"

odvtila Georgia, "kdy hlavnm clem bylo dostat m
pry."
Kenneth si nevmal jej poznmky. "Mm ti nechat
zavst do pokoje telefon?"
"U jsem ti ekla posledn, e jsou urit lep vci, za
kter bys mohl utrcet moje penze."
"Tak dobr, pokud bude nco potebovat a bude nm
chtt zavolat, me pout telefon ve spoleensk
mstnosti." Kenneth se sklonil a rychle ji polbil na hlavu.
Marlene udlala tot.
Pro oba to byl spe akt lsky ne nklonnosti.
Cestou ven se stavili na sestern. "Chtl bych mluvit s
Heather," vysvtlil Kenneth. "Jsem tak zatracen
zmaten."
Oddlen C mlo stejn jako ostatn tvar psmene Y a
mlo kruhovit sesterny v mst, kde se spojovaly
chodby. Uvnit mstnosti byly pulty a poadae. Heather
sedla za pultem a hovoila se svou pomocnic. Kdy na
ni Kenneth ekal, letmo pohldl ke zdi pmo u sesterny.
Byla tam pojzdn nostka, rovn, zk postel na
kolekch, a na n uvidl pipoutanho vychrtlho

ernookho mladka, kterho si pamatoval z Georgiina

minulho pobytu. Leel tehdy na stejnm mst, s
rukama ohnutma dovnit jako drpy a s paemi
sloenmi na prsou jako kdla. Pod pokrvkou, kter ho
zpola zakrvala, mohl Kenneth spatit jeho hlkovit
nohy, muiv ohnut dozadu. Cvka vedla zpod
pokrvky k umlohmotnmu sku, do poloviny
naplnnmu mo.
Kenneth instinktivn odvrtil oi. Kdlo C mlo bt pro
chodc pacienty, kte se umli alespo sten postarat
sami o sebe. A toto - toto stvoen - pece jasn
vyadovalo plnou pi. Co tady dlal? Znovu se na nj
podval, proti sv vli, a poprv mu pohldl pmo do
tve.
Mladkovy oi se setkaly s jeho. V tom okamiku se lekl.
Oi, do kterch se Kenneth podval, byly jako dv
bezedn ern tky.
Z njakho dvodu mu pipomnly oi bernka,
pestoe bernkovi do o nikdy nepohldl. Pln zmatku
se odvrtil a byl rd, e pomocnice odchzela.
"Potebuju s vmi mluvit, Heather. Mte chvilku asu?"
zeptal se Kenneth pes pepku sesterny, kter mu
sahala asi po ps.

"Jist."
"Samozejm jde o mou matku. Nevyznm se v n. V
prbhu minulho roku se stala znan inkontinentn.
Hned, jak byla pijata sem, se toho neduhu zbavila. Byla
such jako troud a chtla jt dom.
Ale ve chvli, kdy byla proputna, zaala bt opt
inkontinentn. Pro? Myslte, e se jen pokouela nm
dokzat, e je schopn se o sebe postarat? Pestoe ve
skutenosti nebyla?
Nebo tady vldnete njakou zvltn moc, kter to
dokzala? Je v tom njak kouzlo?
Heather se zakenila. "Bu to," ekla, "nebo ono. Ale j
bych vsadila na njak to kouzlo."
"Vte o tom nco bliho?" vyzvdal Kenneth.
"Myslm, e vm. Mon je to proto, e my tady od
pacient nic neoekvme."
"Nerozumm."
"Vte, nm je opravdu jedno, jestli je vae matka schopna
udret mo nebo ne. A protoe je to jedno, je vae matka
svobodn, me bt tm, m sama chce."

"Pod tomu nerozumm. Jestli se chce ovldat, pro to

nedoke i doma? Pro se tady chov lpe, kdy tvrd,
e tu nechce bt?"
Heather se na nj podvala se zjmem. "Vy se ctte
vinen, e?
Mon, e tady vae matka chce zstat."
"Asi vypadm jako blbec, ale nechpu, pro by nm
kala, e tady bt nechce, kdy opak je pravdou."
"Pro vai matku by piznn, e tu chce zstat,
znamenalo pevzt za to, e tady chce bt, odpovdnost.
A to je mon to, co neme udlat."
Kenneth se zaal usmvat. "Chcete mi namluvit, e je
mon, e se nae matka pestala ovldat proto,
abychom ji sem umstili, jeliko to je to, co celou dobu
chtla, ale chtla tak, abychom my pevzali
odpovdnost? Vy jste njak psycholoka."
"Ano, je to docela mon," ekla Heather. "Ale j nejsem
dn velk psycholoka. Tm, e tady lovk pracuje,
zane si vmat, jak sta lid funguj. Cel ivot se od
ns nco oekv. To me bt velice navn, vte. A
nkdy me bt obrovsk leva, kdy se na sklonku

dlouhho ivota dostanete nkam, kde se od vs

neoekv u vbec nic. Me to bt nco jako toit."
Kenneth dostal poadovanou informaci, ale nebyl si jist,
e ji strvil. Jak li chodbou k vchodu z Willow Glen,
ekl Marlene:
"Tak, a je to. Tohoto rna jsem se bl. Mon m Heather
pravdu.
Mon je tady matka svm zpsobem spokojen. Ale
jestli tohle znamen zestrnout, byl bych rd, abys
potom rychle ukonila m utrpen."
"Nco jako zastelit kon se zlomenou nohou?" zeptala
se Marlene s pedstranou vnost.
"Pesn." Kenneth se usml nad tm ibeninm
humorem. Dal si prst k hlav. "Prsk. Hlavn to udlej
rychle. Ale, ano, pesn jako s konm."

Pot co Kenneth s Marlene odeli, sedla si Georgia do

houpacho kesla a ponoila se hloubji do pjemnho
snn. Ale toto snn bylo perueno po deseti minutch
hlasem ode dve: "Georgio, drah, je to tak bjen, e t
znovu vidm!"

Podvala se nahoru a uvidla o zrubn openho Hanka

Martina, thlho malho mue s nakrtko osthanmi
rezavmi vlasy, zdrav ervenou tv a baatm nosem.
A u strkal piku sv hole do jejho pokoje. "Mohlo m
napadnout, e to nebude trvat dlouho, ne pijde,"
ekla.
"Jiste ne," ekl Hank srden. "Piel jsem hned, jak
jsem se doslechl, e jsi zptky. Vadilo by ti, kdybych el
dl?"
"V moc dobe, e vadilo," odvtila Georgia, ale hlas j
trochu zadrhl, jako by j ta pedvdateln pozornost tolik
nevadila.
"Jedin, co chce, je sahat na m tma svma pinavma
prackama."
"V tom se ml, m lsko," odpovdl Hank. "Ped
deseti minutami jsem si ruce dkladn umyl. Ale m
pravdu, rd bych na tebe sahal. Stskalo se mi po tob."
"Mysl tm, e se ti stskalo po tvch fantazich," ekla
Georgia. "Jet nikdy jsem ti nedovolila, aby sis na m
shl. Co t pivedlo na mylenku, e ti to dovolm te?"
"Myslel jsem, es teba trochu dospla, zatmco jsi byla
pry. No tak, pus m dovnit, a t chvilku ctm."

Georgia pohldla na svou spolubydlc, kter stle jet

spala u okna. "Ztichni, ty star blzne," ekla, "a
nevzbud pan Carstairsovou."
"Mohli bychom to udlat v koupeln," navrhl Hank.
"Nikdo ns neusly."
"V, jak ti kaj?" zeptala se Georgia.
Ta otzka nevyvedla Hanka ani trochu z mry. "Jist,"
ekl a zaklebil se. "Nadren Hank."
"Nemysl, e ti tak kaj proto, e si moc nevybr?"
"To nen pravda, m lsko," ekl Hank jemn. "Jestli sis
vimla, tak se drm hodn daleko od Rachel
Stimsonov. Stejn jsi to ty, koho chci, m lsko. No tak,
pus m dovnit."
"Jestli sem vkro jen jednou nohou, zanu okamit
kiet z plnch plic," odsekla Georgia. "A s trochou tst
t pelo na oddlen A."
Hank se rozhodl zmnit taktiku. "U jsem ti nkdy
vyprvl, jak jsem bojoval s messerschmitty nad
severnm Atlantikem?"

"Ano, jiste ano," ekla Georgia. "A i kdy jsem ti

poprv vila, podruh to byla nuda, a kdy jsi mi to
zaal vyprvt potet, tak jsem ti ekla, a zave hubu."
Hank se vrtil ke svmu tmatu. "Byla by to sranda,
kdybysme to udlali v koupeln. Mohli bysme ..."
"Nemm v myslu se s tebou vyspat, Hanku Martine, v
koupeln ani venku na trvnku ve snhu, dnes ani
nikdy jindy."
Hank mmil: "No tak, Georgio, jsi star ena a j jsem
star mu.
Nemme u moc asu. Mon bychom si mli ut to, co
nm jet zbv."
"J nejsem star," prohlsila Georgia.
"Jsi asi tak star jako j, m lsko," odsekl Hank, "a mn
bude za pr let osmdest."
"Ale mn je ticet sedm." Georgiin tn byl vcn a Hank
se na ni se zjmem podval. "Mj boe," ekl. "k to,
jako bys tomu opravdu vila. Nev mm
messerschmittm, ale v, e je ti ticet sedm."
"ekla jsem ti," ekla Georgia jasn, "je mi ticet sedm
let."

Poprv Hank nevdl, jak pokraovat. Ale najednou se to

vyeilo.
Oba nadskoili, kdy uslyeli skpajc hlas, kter se
linul z reproduktoru: "Peggy Valenov, pij, prosm, do
m kancele.
Peggy Valenov, do kancele."
"No to by m zajmalo, co chce velitelka od Peggy?" ekl
zvdav Hank.
Georgia vypadala zaraen. "Velitelka?"
"Ano, v, pokud jde o tu uvanou enskou, je to
sprvkyn tohoto koncentranho tbora. Zajmalo by
m, co od Peggy chce?"
"No, kdy m te nech, tak na to mon pijde," ekla
pevn Georgia. Ji mal zamraen Peggy nezajmala a
dola k nzoru, e je na ase, aby byla zase sama. Bylo
zde nco, kvli emu chtla bt o samot.
Svm tnem dala Hankovi jasn najevo, co chce. "Dobe,
m lsko, zkusm to s tebou zase pozdji," ekl a s
pohvizdovnm odkulhal ze dve.
"Koncentran tbor," pomyslela si Georgia. To byl vraz,
v jakch si libovala. "To mu pout, a m pijde

navtvit Kenneth s Marlene." Spokojen se houpala ve

sv idli a od Kennetha a Marlene pela v mylenkch k
rozhovoru, kter vedla s Hankem. "Jednoho dne mu
budu muset ct, e jsem nikdy nemla sex rda,"
pemlela. Jak se tak houpala, uvdomila si, e m pln
moov mch. Vstala, a bez jedinho zavhn a ani
by j to inilo sebemen pote, odela do koupelny.

Pan Edith Simontonov nemla to rno dobrou nladu.

Ale tch pr lid, co ji znalo u del dobu, by vm eklo,
e nemla dobrou nladu u aspo deset let. Jej jestb
edestilet tv tomu nasvdovala. Byla hodn
vrsit, nkter vrsky byly tm jako trbiny, ale
dn nebyly od smchu. Nemla dn vrsky od
laskavosti. Ale ani dn vrsky z deprese. Oi mla
pronikav.
Pro nkter to byla psn tv; pro jin prost jen
nepjemn.
Pan Simontonov mla pocit, e m ke patn nlad
dvod. Byla prkopnic. Ped ptadvaceti lety se s
malm obnosem zskanm po rozvodu pesthovala do
New Warsaw, okresnho msta, a koupila rozlehl
viktorinsk dm. Opravila ho a udlala z nho prvn

soukrom sanatorium pro dlouhodob nemocn v

okrese. Bylo ho zoufale teba. Bhem dvou msc bylo k
prasknut pln. Jakmile se pesvdila, e toto podnikn
me mt spch, dala se nenavn do shnn pjek,
dotac a dar pro mnohem vt a lpe vybaven
zazen. Ubhlo dvanct let, ne se jej sen splnil a ne
byla nanesena posledn vrstva ntru ve Willow Glen, v
nejlep lebn svho druhu ve stt.
Ale pes noc se jej sen zaal hroutit. Jakmile se sanatoria
stala jednm z dleitch druh podnikn, vstoupila do
toho vlda. Byly zde daov komise, komise rznch
lkaskch spolenost, komise socilnho zabezpeen,
komise pro zdravotnick normy, komise provujc
potebnost sociln pe.
Pro kadou z nich se musely pst zprvy. Zprvy.
Zprvy. Zprvy.
A dle existovaly vemon inspekce. Nejen inspekce
pornho odboru, ale tak inspekce potravinovho
odboru, odboru pro manipulaci s potravinami, inspekce
odboru prce, inspekce provujc kvalitu pe. Bylo pro
ni tk zstat zdvoil v tch dnech, kdy dvakrt
msn musela elit byrokratick inspekci provdn

njakm veledleitm dttem, pro kter to bylo prvn

zamstnn po skonen vysok koly.
Kdy pila Peggy Valenov ke dvem kancele, pan
Simontonov pracovala na dal zprv pro sttn
orgny, v n popisovala stupe postien pacient ve
Willow Glen. Mlem se j ulevilo, pestoe tohle
vypadalo na jin druh nepjemnho jednn.
"Volala jste m," ekla Peggy svm mdlm hlasem a stla
v otevench dvech.
Pan Simontonov se dvala na jej rozmrzelou tv,
poznamenanou bdnmi pomry v rodin, z n toto
devtenctilet dt pochzelo, a celkem lhostejnm
kolskm systmem, jm prolo.
"Zavi dvee a posa se, Peggy." Peggy ji poslechla. Pan
Simontonov se na ni zadvala. "Pracuje tady rda?"
zeptala se.
"Je to zamstnn," odpovdla Peggy.
"No, aspo jsi upmn," ekla pan Simontonov a
vythla Peggyinu sloku zpod zprvy, na n prv
pracovala. "Musme si promluvit, Peggy. Byla jsi pijata
na estimsn zkuebn lhtu. Te jsi tady ti msce. V
tto sloce mm dva druhy tvho hodnocen. Jedno je

hodnocen pacient, kter kadch trnct dn nebo tak

njak dv dohromady slena McAdamsov. Nkte
pacienti t popsali jako hrubou. Ale to m zase tak moc
nezajm; je to ten typ pacient, kte by za hrubho
oznaili kdekoho. Co m opravdu znepokojuje, je to, e
t dn z pacient nepochvlil."
Pohldla na list papru ped sebou. "Slova, kter pouili,
byla: neten, chladn, lhostejn, nedbal, nemluvn,
nepjemn, odmen, duchem neptomn a pkr.
dn pacient t nepopsal jako ptelskou, srdenou,
ochotnou pomhat a spolupracovat.
Ostatn zprvy jsou od odbornch praktickch sester,
kter t mly na starosti pi rznch slubch. Vechny
t ohodnotily jako nejhor z pomocnic, s nimi bhem
poslednch t msc pracovaly."
Pan Simontonov zavela sloku a opela se, aby mohla
sledovat Peggyinu reakci.
"I Heather m ohodnotila jako nejhor?"
"Heather t ve skutenosti hodnotila nejh ze vech."
Peggy hlasit zalapala po dechu.
"Chce tady pracovat i nadle?" zeptala se pan
Simontonov.

"Dlm, jak nejlp umm."

"To je mon. Mon, e dl, jak nejlpe um. Ale to
nesta, Peggy. Pokud jde o tyto zprvy, mohla bych tvj
pracovn pomr ukonit hned. Jestlie t nechm, abys
pokraovala dal ti msce, musela by ses velice zlepit,
abych t tu nechala dl.
Jestli se vrazn nezlep, budu t muset propustit.
Take pokud tady opravdu nechce pracovat, bylo by
mnohem jednodu pro tebe i pro m, kdybych t
propustila hned te."
"Chodm vas," ekla Peggy.
Pan Simontonov se opela v idli a zavela sv unaven
oi.
Uvdomovala si, e Peggy neodpovdla na otzku. A
uvdomovala si tak, e mon odpovdt nemohla.
Otzka, jestli chce pracovat tady, byla asi vedlej. Nebylo
jist, jestli chce vbec pracovat. Peggy svou odpovd
nenaznaila, e by chtla pracovat, ale e by pracovala,
e by dl odpracovvala sv hodiny.
Pan Simontonov oi zase otevela. "Pichzet a
odchzet v urenou hodinu nen ve, co vyadujeme,"
ekla a dvala se Peggy pmo do o. "To je pouze st

toho. Mnohem dleitj je starostlivost. Vyadujeme,

aby ses starala. Kdybych shrnula vechno, co o tob bylo
eeno v tchto zprvch, Peggy, bylo by zejm, e ty se
nestar. Nevm, jak t mm nauit, aby ses starala. Pla
bych si to vdt. Nevm, jak to nauit kohokoli.
Ale jestli se bhem ptch t msc nenau starat o
pacienty lpe, budu t muset propustit. Bh v, jak by
ses to mohla nauit za ti msce, ale dvm Jemu i tob
tuto lhtu, abyste to zkusili."
Peggy sprvn vyctila, e rozhovor je u konce. Vstala a
odela.
Pan Simontonov potsla hlavou. "Musel by se stt
zzrak," pomyslela si.
Ve svm ivot u vidla nkolik zzrak, ale byla dost
chytr na to, aby na n nespolhala. Ve skutenosti na n
nemyslela zrovna rda. Kad zmnka o nadpirozench
zsazch ji znepokojovala. A pece by Peggy takov
zsah potebovala. Pan Simontonov si povzdechla a
vrtila se ke svmu nekonenmu paprovn.

. . .

Kdy se Peggy vrtila na oddlen C, prskla za sebou

dvemi sesterny, kter j sahaly po ps. Heather
pekvapen vzhldla.
"Hloup, panovan, star ubka," vyprskla Peggy.
"Kdo?"
"Pan Simontonov, kdo jin? Jedin, na co mysl, jsou ty
jej papry a zprvy. Papry a zprvy. Smrnice. Pravidla
a nazen.
Nejradi bych j ty pravidla a nazen nacpala do krku."
Bylo to poprv, co Heather vidla, jak patn nlada jej
pomocnice perostla v zuivost. "asto je opravdu dost
tvrd," vysvtlovala, "ale i ona bv nkdy na dn."
Na to Peggy nenaletla. "Pokud j vm, jsou to jen sam
pravidla a nazen, pravidla a nazen. Klidn bych
mohla bt zptky ve kole. Zavol si m rozhlasem. Jako
ve kole do editelny.
Pravidla a nazen."
"Eheheheheh." Zvuk podobn meen, nco mezi
jehntem a kozou, peruil Peggyinu tirdu. Heather
vyskoila a vyla ze sesterny smrem k pojzdnmu
lehtku, kter stlo u zdi.

"Chce se mnou mluvit, Stephene?" zeptala se sndho

mladho mue, kter na nm leel, v kech a
bezmocn.
"Uhuhuhuhuh." Tn byl ni. Toto, jak vdla,
znamenalo "ne".
"Chce nco ct?" zeptala se.
"Ahahahahahah." Vy tn znamenal "ano".
"Podm ti psmenkovou tabulku," ekla a z pedn sti
lehtka vzala tenkou tabulku velkou ptatyicet
tverench centimetr.
Tabulka byla rozdlena do ticeti esti
sedmaplcentimetrovch oknek. V prvnch dvaceti
esti byla psmena v abecednm podku; dal oknko
patilo hlopnmu znamnku; ostatn byla pro devt
rznch interpunknch znamnek. Heather zvedla
tabulku Stephenovi k rukm, kter ml pitisknut k
hrudi.
Prvnmi klouby prostednk obou rukou vyukval
Stephen psmeno za psmenem:
"CHCI/MLUVIT/S/PEGGY."
"Peggy," ekla Heather, "Stephen chce s tebou mluvit."

Peggy vyla ze sesterny. Jednou z prvnch vc, kter se

musela nauit, kdy nastoupila na oddlen C ve Willow
Glen, byla komunikace se Stephenem. Pidrela mu
tabulku. Vyukal:
"JSI/HLOUP."
Civla na nho. "Jsem hloup?"
Stephen ukal do tabulky:
"ANO,MLUV/O/PRAVIDLECH,ALE/ANI/SE/KOLE
M/SEBE/NEPODV,ABYS/VID
LA,JAK/JSOU/TA/PRAVIDLA/PORUOVNA.
ZEPTM/SE/T/NA/PR/VC.
PRO/SI/MYSL,E/M/NECHVAJ/TADY/MST
O/NA/POKOJI?
PRO/M/HEATHER/OBAS/VC/POMOCNIC/N
E/OSTATN/SESTRY?
PRO/POD/NECHVAJ/DRUHOU/POSTEL/V/
POKOJI/PAN/GROCHOWSK/VOLNO U?
TO/VECHNO/JSOU/PESTUPKY.
PAN/SIMONTONOV/O/NICH/O/VECH/V." Pak
jemnm postrenm ruky odmrtil tabulku od sebe.

Peggy ji zavsila na pedek lehtka a vrtila se na

sesternu.
Heather se na ni zvdav podvala. "Co chtl?" zeptala
se.
"Jen mi chtl poloit pr divnch otzek," odpovdla
vyhbav Peggy.
"Jakch?"
"No, chtl teba vdt, pro m asto o jednu pomocnici
vc ne ostatn sestry. Pro?"
"Myslm, e proto, aby bylo oddlen C dostaten
zajitno, kdy m volaj na jin oddlen k umrajcm
pacientm," odpovdla j Heather. "Co chtl jet
vdt?"
"Nic dleitho," odvtila Peggy. Heather vidla, e o
tom nechce mluvit. Vypadala klidnj. Ale napt stle
trvalo a na del dobu se mezi nimi rozhostilo tiv
mlen. ekala. Peggy sklopila oi. "Dala jsi mi mizern
hodnocen," vyhrkla konen.
"Ano."
"A j jsem myslela, jak nejsi mil."

Heatheiny oi byly najednou kovov chladn. "Je mou

povinnost bt co nejmilej k pacientm," ekla, "ale
nemusm bt nutn mil i k pomocnicm."
"A co je teda tvoje povinnost?"
"Mou povinnost je dbt o to, aby kdy mm slubu,
bylo toto oddlen zatracen nejlp fungujcm
oddlenm ve Willow Glen."
"A je ti jedno, po kom pitom lape?" vzplanula Peggy.
"Opravdu jsem po tob lapala?" zeptala se Heather.
Peggy si nebyla jist. Nebyla si te ve skutenosti jist
nim, co se tkalo Heather. S jej laskavost u se nedalo
potat.
Mlhav si vzpomnla na pbh o dr. Jekyllovi a panu
Hydeovi, kter etla ped rokem na stedn kole.
Pipadalo j, e Heather me bt pod tou svou jemnost
tvrd a pod svou dobrotou zl. Ale zdlo se, e s
nedvrou, kterou ctila, neme dl nic dlat.
"Protoe jsi musela jt k pan Simontonov a potom jsi
mluvila se Stephenem," ekla Heather, jej chovn se,
jak se zmnilo tma, stalo pteltj, "jsi pozadu s
koupnm. Pomu ti. Ale protoe ti pomhm, udlm
sv oblbence: Stephena a pan Grochowskou. Jo?"

Peggy pikvla.
"Zavolej m, kdybys potebovala pomoct s Rachel
Stimsonovou, jestli bude mt patnou nladu." Ve tech
ppadech ze ty pan Stimsonov pi umvn jen tak
leela a tie zuila. Ale jindy bylo teba, aby ji Heather a
aspo dv dal oetovatelky drely.

Kdy Heather vela do pokoje pan Grochowsk, sedl

na idli vedle n, jak se ostatn dalo ekat, Tim O'Hara.
Zdlo se, e jejich tich dvrnost prohla cel pokoj.
"Ahoj, Time. Nazdar, pan Grochowsk," ohlsila se
Heather.
"Peggy je pozadu s koupnm, tak jsem se nabdla, e j
pomu a e udlm vs, pan Grochowsk."
Tim se otoil na idli, aby na Heather vidl. "Ahoj,
andli," ekl. "Jdu ven." S velkmi obtemi se zvedl ze
idle. Cel lev polovina jeho tla byla ochrnut od
spodn sti oblieje dol.
Pestoe byl po mrtvici, Heather si myslela, e je to ten
nejhez star pn, jakho kdy vidla. Ml nejen rovou
ple a krsn bl vlasy, ale tak mohutn bl mro knr.
Vdycky, kdy ho vidla, vybavila se j barevn reklama

na dobrou starou whisky s Timem stojcm se sklenic

ped praskajcm krbem v knihovn elegantnho
venkovskho sdla. Heather pokala, ne si vzal svou hl
a odoural se kolem n. Kdy ji mjel, usml se a ekl:
"Andl Willow Glen."
Kdy odeel, ekla pan Grochowsk: "V, byl to Tim,
kdo vymyslel tu pezdvku. A kad t te tak zn. A ty
jsi andl."
"Pak vy muste bt andl andl," odvtila Heather, ani
by o tom musela pemlet. Byla to pravda. Nepracovala
ve Willow Glen ani moc dlouho, kdy si vimla, e
nkte pacienti ji jaksi pozvedali, pomhali j. Je to
divn, ale vtinou to byli ti, kte byli velmi blzko smrti.
Z tch ostatnch na ni takov vliv mli jedin Stephen a
pan Grochowsk. V jejich ptomnosti se ctila jaksi
projasnn - pln svtla. Bylo to tak zejm, e nkdy
pemlela, jestli to svtlo bylo uvnit j samotn nebo
uvnit tch dvou. A nebylo to jen njak pomysln
svtlo. Bylo to svtlo skuten. Nkdy, kdy se na n
dvala, opravdu vidla, jak z nich to svtlo vychz a
obklopuje je. la do koupelny a naplnila umyvadlo
teplou vodou, pinesla ho zptky a poloila na parapet

spolu s mdlem a nkou. Jemn vysunula levou ruku

pan Grochowsk z non koile a zaala ji umvat.
"Je mi lto, e jsem se k vm nedostala dv, pan
Grochowsk," ekla Heather.
Marion Grochowsk byla jedinm pacientem ve Willow
Glen, kterho Heather neoslovovala kestnm jmnem. I
v jinch ohledech se od ostatnch pacient liila. Nejen,
e jej pokoj byl jedin, ve kterm nebyla druh postel
nikdy obsazena; ona a Stephen byli na oddlen C jedin
dva pacienti upoutan na lko. Byla tak jedinm
lovkem, kterho kdy Heather poznala, kter ml
vdycky dobrou nladu. Ve kole pro praktick sestry
tvrdili, e nkte pacienti s roztrouenou sklerzou
mohou mt urit pokozen mozku, kter zpsobuje
zvltn euforii. Ale Heather o tom pochybovala. To
nebyl ppad pan Grochowsk. U tto osmapadestilet
eny, kter byla dky roztrouen sklerze ochrnut od
krku dol, se dn dal pznaky pokozen mozku
neprojevovaly. Nikdo nemohl bt bystej.
"Stskalo se mi po tob," ekla pan Grochowsk Heather
tnem, kter vyjadoval ujitn, ne vtku.
Heather shrnula n jej koili a zaala ji umvat na
prsou.

"Obvm se, e m budete muset jet njakou dobu

postrdat, pan Grochowsk," ekla. "Budu mt dal ti
dny volno."
"Ano, j vm; pozorn sleduju tvj rozvrh slueb. Ale
jsem rda.
Potebuje co nejvc volnho asu."
To bylo pro pan Grochowskou typick, e znala rozvrh
jejch slueb. Zatmco pomocnice slouily bn
osmihodinov sluby, odborn praktick sestry mly
sluby dvanctihodinov, tyi dny za sebou slouily, ti
dny mly volno. Jeden msc mly sluby od sedmi rno
do sedmi veer a dal msc od sedmi veer do sedmi
rno. Pan Simontonov stanovila tento rozvrh proto, e
mla sester nedostatek - zvl tch, kter by pravideln
slouily non.
Heather zaala umvat pravou pai pan Grochowsk.
"Jestli bude hezky, pojedu mon lyovat," ekla. "V tch
malch kopcch na severovchod odsud postavili njak
nov stedisko. Mm tak trochu strach. Jet nikdy jsem
nelyovala."

"To t tam vezme ten tvj nov ptel Tony?" zeptala se

pan Grochowsk. Vdycky si pamatovala vechno, co j
Heather ekla.
"Slbil mi to. Myslm, e jsem do nj zamilovan, pan G."
", to doufm. Je to tak bjen, kdy se lovk zamiluje,
ne? I kdy to potom tak bol, kdy je konec."
To nebyla dn kritika. Pan Grochowsk vidla, jak se
Heather zamilovvala a rozchzela u mnohokrt za ty
ti roky, co pracovala ve Willow Glen, a pestoe bylo v
jejch slovech znt jemn varovn, sdlela s Heather jej
nadji, e tentokrt to bude to prav.
Heather te byla u konce. Pot co obrtila pan
Grochowskou na bok, vzala toaletn poteby zptky do
koupelny, oplchla umyvadlo a hodila nku a runky
do koe na prdlo. "Uvidme se za tyi dny, pan
Grochowsk," ekla. "Do t doby na sebe dvejte pozor."
"Jak by ne?" uchichtla se pan Grochowsk. "Nemm na
vybranou, jeliko se nemu hnout z tto postele."
Heather na ni vyplzla jazyk. "Vte moc dobe, jak jsem
to myslela."
"To v, e vm," odvtila pan Grochowsk. "A ty na sebe
taky dvej pozor."

"Pokusm se," zazubila se Heather, kdy odchzela, a

nechala dvee oteven pro Tima, a se bude vracet.
Pan Grochowsk zavela oi. Heather se j lbila a mla ji
rda.
Ale nedlala si o n dn iluze. Bylo j jasn, e Heather
vd, kdy se chov, jak nejlpe um, a e jej obraz m i
jin sti a e tyto sti do sebe nezapadaly tak, jak mly.
Potichu se modlila, nejen proto, e vdla, e
budoucnost tto mlad eny je nejasn, ale i proto, e
ctila, jak se nad obzorem stahuj mraky.

Heather krela zptky kolem sesterny do poloviny

chodby k mal mstnosti, kter vedla ke skladu. Byly zde
uskladnny lky, zamen ve skni, a tak dal
vybaven jako steriln rukavice, cvky a chirurgick
nstroje. Zpod dezu vzala ist umyvadlo, nku a
mdlo. Stephen neml ani svj vlastn pokoj, ani
koupelnu. il ve dne v noci na pojzdnm lehtku.
Vybral si to.
Zdlo se, e sp jen chvilku, a kdyby byl v normlnm
pokoji, byl by vtinu asu izolovn. Tm, e il na

pojzdnm lehtku, mohl bt nablzku dn na sestern a

ve spojen se ivotem okolo nj.
Kdy naplnila umyvadlo, shla Heather do skky a
vythla novou cvkovou sadu s kondomem. Bylo to
zazen uren pro mue, jako byl Stephen, kte mohli
moit, take nepotebovali vnitn cvky, ale byli
ochrnut a nemohli pouvat baanta. Vzala vechno to
vybaven ven, kde leel Stephen, a poloila si ho u
nohou lehtka.
"Peggy je pozadu s koupnm," ekla. "Take j pomhm
a umvm tebe a pan Grochowskou. Nevad?"
"Ahahahah." Heather vdla, e to byl souhlas. S
vjimkou tohoto vak nebyla schopn rozeznat
Stephenovy reakce. Jeho kee byly tak velk, e nemohl
ovldat sv obliejov svaly.
"Nevm, co jsi udlal s Peggy," ekla, kdy ho umvala,
"ale urit jsi j pomohl od t zuivosti, kterou ctila. Jsi
hotov psychoanalytik, Stephene. Ale to u dvno vm,
e?" Vdla to.
Vdla, e jejich svtlo je nco vc ne pouh inteligence,
ale nkdy si myslela i to, e on a pan Grochowsk jsou
dva nejinteligentnj lid, jak kdy poznala.

Stephen leel klidn - a zdlo se j, e mu to bylo i

pjemn -, kdy ho umvala. Jeho pohlav nechala a na
konec. Rozhldla se, aby vidla, jestli kolem nejsou ani
pacienti, ani nvtvnci, a rozbalila jeho plenky. Byly
ist. Nesm zapomenout zaznamenat do zprvy, e
dnes zatm neml stolici. Shrnula kondom z jeho penisu
a vythla trubiku, kter konec kondomu spojovala s
ndobou na mo. Ta byla pipevnna na jedn stran
lehtka. Zakryla mu bedra prostradlem, odhkla
ndobu s mo a odela s n a s pouitm kondomem do
skladu. Vyprzdnila ndobu do dezu, omyla ji, pinesla
zptky a povsila na bok lehtka. Namoila nku v
umyvadle, namydlila ji trochou mdla, narovnala se,
odhrnula prostradlo a jemn umvala Stephenv
ourek a hd. Kdy se dostala k penisu, byla
pekvapen, e vid nco jako potek erekce. Umyla
horn st penisu a pak cel penis. Te u to bylo jasn.
Byl napl ztopoen.
Tohle se Heather jet nikdy pedtm pi umvn
nestalo a v tto chvli by mohla s mytm skonit. Ale
nco v n - nco nalhavho, skoro prudkho - skonit
nechtlo. Vdla ostatn, e to muselo bt Stephenovo
rozhodnut. Podvala se mu do tve a do jeho
bezednch o a zeptala se: "Chce, abych pokraovala?"

Stephen mohl odpovdt "ahahahahahah" jako ano, nebo

"uhuhuhuhuhuh" jako ne. Msto toho z nj vyel zvuk,
kter jet nikdy neslyela. Bylo to "mmmmmmmmm",
jako koi peden.
V duchu se usmla, sklonila se, opt namydlila nku a
zaala masrovat jeho penis. Vidla, jak j roste v ruce,
poten jeho velikost, poten svou moc, kter to
zpsobila. Kdy byl pln tuh, pimla se skonit.
Rychle se sklonila dol k umyvadlu, vydmala nku a
narovnala se, aby odstranila posledn zbytky mdla. "Je
ndhern," ekla.
"Mmmmmmm."
Uchopila nov kondom s cvkami a navlkla jej na jeho
ztopoen d. "Dnes jsi mi to navlkn tedy ulehil,"
poznamenala a pomyslela si, e mluv nesmysly, protoe
nev, co by mla ct.
Pak z n byla opt jenom oetovatelka. Sklonila se a
zasunula trubiku do przdn ndobky na mo, znovu
mu zakryla bedra prostradlem, vzala umyvadlo a
odela do skladu.
"Mon to v," ekla, kdy se vrtila, aby ho zabalila,
"ale budu mt dal ti dny volno. Jen jsem chtla, abys

vdl, e se urit za tyi dny vrtm." Na jeho tvi

nebyla jako obvykle vidt dn odezva, ale tentokrt
potebovala dal odpov.
"Stv se to, kdy t umvaj jin pomocnice?"
"Eheheheheh." Zameen znamenalo, e chce
psmenkovou tabulku.
Heather mu ji dala ped ruce. Pomoc kloub Stephen
vyukal:
"NE."
"Ale vdy jsem t koupala u dv, a toto se stalo
poprv," ekla Heather. "Pro te?"
"NEJSEM/SI/JIST."
Heather trhla tabulkou a zavsila ji zptky na lehtko.
Tm bezmylenkovit Stephena obrtila na bok a
odela, ani by se rozlouila. Byla zmaten. Bylo j jasn,
e to, co prv udlala, bylo neprofesionln. A ona byla
pedevm profesionlka, nebo ne? Ctila jist rozpaky,
hanbu. Ale tak vzruen. Stejn jako rozechvn z moci.
A jet nco jinho - pocit, kter nedokzala pesn
identifikovat, pocit pomrn nov, a pece jeden z tch,
ve kterch zn zvltn ozvna, jakoby z njak vzdlen
minulosti, z dob dvno pedtm, ne se narodila.

Kenneth Bates sedl ve sv kanceli v Bates &

Brychowski, nejvt etn firm v New Warsaw. New
Warsaw bylo zaloeno na pelomu stolet polskmi
pisthovalci a bylo to mrumilovn msto s necelmi
patncti tisci obyvateli, ale bylo to tak okresn msto
spravujc rozshlou oblast bohat farmsk pdy, kter
patila vtinou prosperujcm farmm, a vesniky
roztrouen kolem. Bylo to daleko od ruchu New Yorku,
kde byl vychovn, a bylo to daleko i od Chicaga, ale bylo
to tam, kde vyrostla Marlene a kde se chtla po svatb
usadit. Bylo to dobr msto pro vchovu dt. A pestoe
ml ivot v New Warsaw urit stedozpadn charakter,
on sm byl stejn profesionln vyten, jako by byl v
njak mstsk oblasti.
Obzvl nyn. Finann rok m vechna obdob run,
ale dky bnm pltcm dan jsou nejhorenatj st
roku ti msce ped 15. dubnem. Od chvle, co matku
nechali ve Willow Glen a co Marlene vysadil doma,
neml jet Kenneth as se nad dnenm dnem zamyslet.
Jeho sekretka mu podstrila chlebek mezi dvma
schzkami s klienty a cel odpoledne ml zpodn.

Venku za oknem jeho kancele byla tma. Personl

odeel. Zavel posledn sloku na svm stole. Chvilku
otlel, byl trochu smutn.
Opel se v kesle a myslel na matku - kdysi enu
spnho banke z Wall Streetu -, u n se, jak se
zdlo, vdovstv spojilo se senilitou. Po otcov smrti
nenamtala nic proti tomu, aby se pesthovala ke svmu
nejstarmu dtti. Dm byl dost velk, aby mohla mt
jedno mal kdlo sama pro sebe. Nechpal, pro se tak
brzy stala mrzutou a inkontinentn. "Senilita" byl pojem,
kter uvaj internist a psychiati, ale rentgen neodhalil
dn selhn, dnou fyziologickou poruchu.
A myslel na Willow Glen, kter leelo ve tm deset mil
jin od msta. Sedl tady, mu pokroilho stednho
vku, hlava tgeneran rodiny; a vc ne kdykoli
pedtm uvaoval o tom, jestli nkdy skon taky na
takovm mst. Nebyla to pjemn pedstava. Skoro by
se otsl, kdyby mu na mysli nevytanulo to slovo, kter
slyel rno. "toit," tak to nazvala Heather. Co tm
myslela?
No, byl as, aby se vydal ke svmu toiti, k domovu, k
zaslouenmu koktejlu s Marlene a k dtem, kter jim u
veee budou vyprvt o svch malch stedokolskch

problmech. Vstal a oblkl si kabt. Ano, jeho domov byl

uritm toitm, bezpenm mstem. A byl rd, e
jeho matka byla v bezpe ve Willow Glen.
Ale kdy vyel do noci, cestou k autu ho napadlo, e
toit* me mt i jin vznam. Kenneth nebyl vc
lovk. Vdl vak, e tento pojem m pvod v bezpe,
kter lovk na tku hledal v kostele. Vdl tak, e
msto uprosted kostela se nazv svatostnek. A tak to,
e s tmto mstem bylo spjato nco posvtnho. Je to
divn, uvaoval, kdy otevral dvee auta, je mon, aby
nco takovho bylo i ve Willow Glen, v t neosobn
vyhlejc schrnce pro vetch a slbnouc, kter le v t
tm na jihu, je mon, aby tam bylo nco, co se d chpat
jako svat?
Byla to jalov mylenka. Jak u to u lid bv, Kenneth o
sob vdl, e je spe introvertn. Ale rozhodn se
nenechval unet fantazi. V tch chladn vyhlejcch
chodbch, v t blbolc en na vozku, kter se ho
chytla, v tom zhadnm zdeformovanm stvoen, kter
bylo pipoutno k lehtku, ani v mrazivm obviovn
jeho matky nemohlo bt nic, co by vzbuzovalo vnost
nebo ctu. Bezmylenkovit narovnal zda, otoil

klkem v zapalovn a s radost se vydal ke svmu

opravdovmu domovu.

D V ter, 16. nora Heather se do prce vrtila s

podlitinou pod okem.
"Co se stalo?" zeptala se Peggy.
"Mj ptel a j jsme se poprali."
Peggy byla pod jet pli podrdn, ne aby to
zkouela dl. "Musm se pustit do koupn," oznmila
kysele.
Heather si sedla v sestern a vdla, e to bude patn
den.
Peggy nebude jedin, kdo si vimne jejho oka. Hlava j
brnla, mla kocovinu. Ctila nicmn jistou levu, e je
zase v prci.
Mon e nedoke zvldnout svj milostn ivot, ale
zvld alespo svou prci; v tom byla kompetentn.
Zaala prochzet zznamy sester z minulch t dn.
Jen dva pacienti mli njak problmy a jeden z nich
pravdpodobn ani problm nebyl. Rachel Stimsonov
hodila vera pi veei svou sklenic pes spoleenskou

mstnost. To nebylo nic zvltnho; bylo to tm bn.

Prv toto chovn bylo dvodem, pro nedostvala jdlo
v jdeln. Pesto se na ni Heather podv, aby mla
jistotu.
Ten druh problm byl zvan. Z nedlnch poznmek
vyplvalo, e Betty Carstairsov prospala dv ze t jdel,
a pondln zznamy kaly, e byla pli slab i na to,
aby vstala z postele.
Podobn jako nkolik dalch pacient, pila i Betty do
Willow Glen prost umt. Kdy j ped esti tdny ekli,
e jej rakovina tlustho steva metastzovala do jater,
udlala sama vechna opaten. Odmtla chemoterapii
doporuovanou onkologem i nvrh svch dt, e j
zajist oetovatelku, kter o ni bude peovat u nich
doma. Nechtla prodluovanou, komplikovanou smrt,
ani takovou, kter by byla pt pro jej dti. Osobn
byla Heather rda, e si vybrala takto. Rda pracovala s
umrajcmi pacienty. Na mnoha lidech bylo nco stran
opravdovho, jakmile se piblili smrti, jako by u
nemohli pltvat asem a bt neautentit. Milovala to, a
krom toho, prv oni mohli mt to svtlo. Za tu krtkou
dobu, co Betty v lebn byla, se Heather podailo
navzat s n dobr vztah. Te se zanalo zdt, e jejich

vztah u moc dlouho trvat nebude. Heather vstala, aby

si s n promluvila.
Ale k tomu se hned tak nedostala. Tsn ped vmnou
slueb postavila non pomocnice Carol Kubrickovou,
pipoutanou v pojzdnm kesle, ped sesternu ke zdi
naproti Stephenovu lehtku. Hned jak Heather vyla ze
sesterny, upoutala Carol jej pozornost svm adonivm
kuenm. "Vidla jste moji penenku?
Nkdo mi ukradl penenku. Kde je mj doktor? Chci
vidt svho doktora. Nedovol mi vidt mho doktora."
To byl Carolin refrn. Heather ji nikdy neslyela kat nic
jinho. Vdla, jak bude reakce, ale jako vdycky se o
tom pokusila s nadj zapochybovat. Poloila ruku na
Carolino rameno a zeptala se: "Kdo vm brn vidt
vaeho doktora?"
Carol nekala nic. Heather se dvala do jejch przdnch
o a opt se zeptala: "Pro chcete vidt svho doktora,
Carol? Mte njak pote?"
Ale oi byly, jako vdycky, przdn. Nebyly ani zmaten.
To bylo na tom to frustrujc. Zdlo se, e je nemon
navzat s Carol spojen. kala to sam tm samm
zpsobem kadmu. Jej slova byla jako zaklnn. Carol

se chytala kadho, a pece jako by pro ni nikdo

neexistoval.
Carol bylo osmdest. Nebt toho, e byla inkontinentn,
byla by v dobr fyzick kondici. Carol byla tulaka. Proto
musela bt, krom doby, kdy se v doprovodu
oetovatelky prochzela, pipoutna bhem dne k
pojzdnmu keslu a v noci k posteli.
Kdyby nebyla pipoutan, okamit by zaala putovat
chodbami Willow Glen a opakovala by svj refrn. Za
hodinu by, bez ohledu na poas, byla venku, chytala by
se kolemjdoucch a odkvala jim svou litanii.
"Mohu pro vs dnes rno nco udlat, Carol?" zeptala se
Heather.
"Vidla jste mou penenku?" znovu zabdovala Carol.
"Nevte, co udlali s mou penenkou?"
Heather zvedla v nvalu frustrace ruku. U u chtla dt
Carol pohlavek. Podn. V pli cesty nechala ruku
klesnout a prohrbla prsty Caroliny vlasy. Pak utekla
zptky na sesternu a sevela si hlavu v dlanch.
Mj boe, mlem uhodila pacientku! Heather nesnela,
kdy nkomu nemohla pomoci. Nenvidla to.
Nenvidla to. Te ale, uprosted tohoto emocionlnho

zmatku, v dnm ppad nemohla jt navtvit Betty

Carstairsovou, pestoe tolik chtla vidt, jestli m to
svtlo.
Tato mylenka j pipomnla svtlo pan Grochowsk.
Instinktivn se zvedla a pelila chodbou jako zatoulan
kue. Ale zavas se vzpamatovala a svou potebu bt
matesky ukonejena obrtila v ert. "Ahoj, m bjen
maminko!" zvolala.
smv pan Grochowsk, kterm odpovdala na
pozdrav, se okamit promnil ve zden. "Drahouku
Heather, copak se stalo s tvm okem? Zranila ses pi
lyovn?"
"Pla bych si, aby to byla pravda, ale je to tak, e jsem se
vera v noci poprala se svm ptelem."
"S Tonym?"
"Ano, s Tonym."
"Jak se to stalo?"
"No, j vlastn ani nevm," zaala Heather. "Vte, jak to
pi hdce chod. Nkdy propukne kvli nejhloupj
malikosti, a pak si nemete ani vzpomenout, jak to
vechno zaalo. Oba jsme pili, co tomu asi napomohlo."

Pan Grochowsk se na ni se zjmem podvala. "No,

myslm, e je v tom nco vc, ne jen tohle, ale nechci
vyzvdat. A ani nemusm, e? Nejsem pece tvj
psychiatr. Domnvm se, e to vechno ekne doktoru
Kolnietzovi, ne?"
Heather se zaklebila. "Musm," ekla. "Takov jsou
pravidla."
"Kdy ho zase uvid?"
"Pt tden, jak budu mt volno. Za est dn."
"Do t doby ne?" Pan Grochowsk vypadala ustaran.
"Ne, kdy sloum denn dvanctky. V dnm ppad
ho nemu navtvit dv."
"Tolik pracuje a tak dobe se o ns star. Pla bych si,
aby se druz starali lpe o tebe."
"Vte, e vy toho pro m dlte hodn, pan
Grochowsk," ekla Heather. "Pila jsem za vmi,
protoe jsem potebovala j vs, ne vy m. Hledala jsem
u vs soucit. A hledala jsem na sprvnm mst. Ale
celou tu dobu jsme mluvily jen o mn, ani slovo o vs.
Take vidte, e nejsem zase a tak starostliv."
"Jsi velmi starostliv," ujistila ji pan Grochowsk.

"Ped chvl jsem mlem uhodila blznivou Carol,"

odporovala Heather. "Tak jsem starostliv. Mlem jsem
se vztekla, kdy mi neodpovdala."
"Mlem jsi ji uhodila prv proto, e jsi tolik starostliv."
"To nechpu, pan Grochowsk."
"Jsi velmi starostliv, ale m tak velmi silnou vli.
Proto se um tak rozlobit, Heather. lovk s takovou
silnou vl hod golfovou hl na strom, kdy ten
zatracen mek nespadne tam, kam on by chtl. Na
Carol ses rozzlobila, protoe nechtla pijmout pi,
kterou jsi j tolik chtla poskytnout."
To pirovnn sedlo; Heather vechnu tu zlost poctila
znovu.
Zmnila tma. "Jak to, e toho vte tolik o golfu?"
"Nevm, snad proto, e mj manel ho hrval. Ale
hlavn toho hodn vm o siln vli."
"Hzel golfov hole na stromy?"
"Ano, opravdu. Ml hodn silnou vli, ale j jsem ji mla
jet silnj," odvtila pan Grochowsk, kter tma
zmnit nemnila.

"Musela jste mt, kdy jste musela t s roztrouenou

sklerzou tak, jak ijete."
"Naopak," odpovdla pan Grochowsk. "Byla to moje
siln vle, kter m mlem zabila."
"Jak to?" Heather se na ni pekvapen podvala.
"Kdy jsem byla mlad, bylo pro m ze veho
nejdleitj bt obdivovna. Take jsem se usilovn
snaila bt k lidem mil, aby m obdivovali. V, bylo to
opravdu sobeck, protoe jsem to dlala jen kvli jejich
obdivu. Abych si ho zskala, clevdom jsem pracovala
na tom, abych byla tou nejlep manelkou, jak me
bt, a tou nejlep matkou, jak kdy existovala.
Ale zatmco jsem se tak piln snaila bt mil, vci se
nevyvjely zrovna hezky. Prvn vc, kter se stala, byl
odchod mho manela, kter m nechal se temi dtmi
kvli jin en.
Nemohla jsem pochopit, pro m opustil, kdy j jsem se
tolik snaila. Tak jsem dola k nzoru, e to on musel bt
ten zl, a pak jsem se jet vc snaila bt skvlou
oputnou matkou t dt. Dlala jsem vechno pro n.
Ale jak vyrstaly, nebylo vechno tak pln v podku.
Kradly v obchod. Dostaly se ke drogm. Zapletly se se

patnou partou. Zase jsem nemohla pochopit, pro s

nimi mm tolik problm, kdy jsem pece byla tak
hodn maminka. Take jsem silou vle zdvojnsobila
sv sil bt mil a dopracovala jsem to a k vyerpn,
jak jsem je zachraovala z toho nebo onoho prvihu."
Heather byla fascinovan. Za ty ti roky, co ji znala, o
sob pan Grochowsk jet nikdy tak oteven
nemluvila. Bylo to srden a intimn, pestoe Heather
mla nepjemn pocit, e v tom bylo ponauen,
ktermu mla porozumt.
"Tehdy jsem onemocnla roztrouenou sklerzou,"
pokraovala pan Grochowsk. "A zase jsem to
nechpala. Jak na m mohl Bh uvalit takovou stranou
chorobu, kdy jsem se tolik snaila bt mil?
Ale snaila jsem se nezoufat a znovu se silou vle
donutit k jet vtmu sil, aby m lid obdivovali
nejen proto, e jsem byla oputn, ale tak proto, e
jsem se ochrnut starala o sv problmov dti. Jene
moje sklerza se zhorovala.
Postupovala rychleji, ne lkai pedpokldali, a j jsem
ochrnula tak, e jsem se u o sv dti starat nemohla.
Stle vc se ony musely starat o m.

A pak se pihodila velice zvltn vc. Jakmile jsem

pestala bt mil a moje dti se zaaly o m starat, daly si
ivot do podku a vci se obrtily k lepmu. Tehdy
jsem upadla do siln deprese.
Pomalu mi dochzelo, e moje sil bt mil
nefungovalo. Nejene se te, kdy u jsem nemohla bt
ulechtilou matkou, dailo mm dtem lpe, ale zanala
jsem tak tuit, e dvodem selhn mho manelstv
mohla bt prv moje snaha bt mil. V, uvdomila
jsem si, e pro m bylo mnohem dleitj dobe
vypadat, ne snait se, aby to manelstv k nemu bylo.
Tak mi dolo, e tm, jak jsem touila po obdivu, ila
jsem svj ivot na falenm zklad, mla jsem pro nho
patn dvody. Ale nevdla jsem, jak ho t jinak. Byla
jsem tm pln ochrnut a u jsem nemla dn
dvod k ivotu. Nebyla to lehk doba. Mla jsem tk
deprese. Tehdy jsem se vzdala sv touhy bt obdivovna.
Pestala jsem bt mil. Ale to bylo prv zajmav. Tehdy
se moje nemoc pestala rozvjet tak rychle. Proto jsem
jet naivu."
Heather byla ohromen a pln otzek. Jak mohla bt
pan Grochowsk tak mil, kdy se pestala snait bt

mil? Pbh byl jasn uren j, ale nechtla o tom

pemlet - alespo ne te.
Ale, jako vdy u pan Grochowsk, dostala, co
potebovala.
Pestoe to bylo matouc, Heather ten pbh pipadal
podivn utujc. Jej vlastn matka se j nikdy tak
neotevela, nikdy j takov pbhy nevyprvla. Vlastn
dn pbhy. Ale na to te tak nechtla myslet. A
pece to byl pjemn pocit, e i pan Grochowsk mohla
zat zmatek, depresi. "Dky, pan Grochowsk," ekla.
"Pomohla jste mi, i kdy nevm pesn jak.
Pedpokldm, e vy to vte, ale nechte m, abych na to
pila sama. To je v obvykl zpsob pomoci."
Pan Grochowsk se na ni zeiroka usmla. "Alespo jsi
pila na to, jak to dlm. Te b, drah, vm, e m
prci. Ale vra se, kdykoli bude chtt. Jsem rda, e jsem
ti mohla pomoct, ale ty mi tak hodn pomh."
Pln nov energie krela Heather chodbou zptky
kolem sesterny a dl k pokoji C-18. Byla rda, kdy
zjistila, e Georgia nen uvnit - asi jet snd. Chtla s
Betty mluvit o samot. Pan Carstairsov leela na posteli
u okna, oi mla zaven a vypadala jet bled ne

ped tymi dny. Heather si pisunula houpac keslo

bl k posteli a nathla se, aby se dotkla huben ruky
dmajc eny. "Dobr rno, Betty," ohlsila se jemn.
Oi pan Carstairsov se rychle otevely. Dvky morfia,
kter dostvala, neotupily jej vnmavost. Hned jak se na
Heather podvala, vykikla: "Proboha, co se stalo s tvm
ubohm okem?"
"Mj ptel a j jsme se poprali."
"To je mi lto."
"Dky, Betty," odvtila Heather. "Ale to bude brzy v
podku.
Myslte, e i vm bude brzy lpe?"
"Nkdy jde pmo k vci, e, Heather?" Pan
Carstairsov se unaven usmla. "To mm na tob rda.
Nemrh asem a j nemm asu nazbyt. Ne, nemyslm
si, e mi bude lpe."
"Nechtla byste zmnit nzor a zkusit chemoterapii?"
zeptala se Heather. "D se to rychle zadit. Jet dnes
mete bt v nemocnici a ztra rno by se mohlo zat."
Ob ale vdly, e chemoterapie by j pidala tak msc
nebo dva.

"Ne," rozhodn odpovdla pan Carstairsov. "V, mj

manel je mrtv a dti mm dospl. kala jsem ti, jak
dobe se staraj o m vnuky. Budou smutn, ale u m
opravdu nepotebuj. Krom toho to pro n me bt
dobr, zkusit si, co to je bt nejstar generace." Na
chvilku se j v och objevil jaksi zblesk. Potom
pokraovala: "Byl to docela dobr ivot; nectm dnou
potebu prodluovat ho."
"Ale nemte strach?"
Pan Carstairsov se na ni vdn podvala. "Ano, mm
strach," ekla. "Nevm, jak to je, zemt. Svm zpsobem
jsem vc, ale moje vra nen natolik vyhrann, abych
vdla, jak vypad nebe, a byla si jist, e tam pjdu. Jdu
do neznma. A tum, e to je vdycky dsiv. Ale je to
tak dobrodrun, ne?"
"Ano," ekla Heather. "Myslm, e je. A taky si myslm,
e mte pravdu sp vy, ne ti, kte o tom vd vechno.
Je to tajemstv."
"Jak to vechno me ve svm vku vdt, Heather?"
"J opravdu nevm," reagovala Heather. "Nevm dost
dobe, kdo vlastn jsem." Celou minutu se jen mlky a
klidn dvaly jedna na druhou. Potom se Heather

naklonila k zpst pan Carstairsov a jemn j zmila

puls. Byl pravideln, ale dery se ztlumily do
rytmickho epotu. Heather prolomila ticho. "Ze
sesterskch zznam jsem zjistila, e jste vera byla pli
slab na to, abyste vstala z postele. Myslte, e u jste
pipravena pesthovat se na oddlen A?"
Te poprv vypadala pan Carstairsov opravdu
vylekan.
"Budou na vs moci lpe dohlet," pokraovala Heather,
"ale vidm, e vs to polekalo. eho se bojte?"
Pan Carstairsov leela drahnou chvli tie a pemlela.
"Nen to nevyhnutelnost oddlen A, z eho mm
strach," ekla nakonec.
"S tm jsem se smila. Mon to vypad blzniv,
protoe jsou to takov malikosti, ale trp m ohledn
toho dv vci."
"Jak?"
"No, pedevm jsi to vlastn ty, Heather. Neekala jsem,
e t tady najdu, kdy jsem sem pila. Posledn msc jsi
pro m byla poehnnm. Chtla bych, abys byla u mne,
a budu umrat, jestli je to mon. A na oddlen A by to
mon nebylo."

"Ach ano, je to mon," ujistila ji Heather. "Kad den

vm pomocnice nebo sestra me ct, jestli mm slubu
nebo kdy ji budu mt. Klidn si m nechte zavolat,
kdykoli budu v prci. Jen podejte pomocnici nebo
sestru a ony se se mnou hned spoj a j pijdu bhem
nkolika minut. Stv se to pod. Na oddlen A jsou
zvykl m volat."
Pan Carstairsov vypadala mnohem mn ustaran.
"kala jste, e vs trp dv vci," pipomnla Heather.
"Ach, ta druh je celkem malikost. To jen, e se mi bude
stskat po m posteli u okna. Vm, e tady nen nic moc
k vidn. Jen mal dvorek se stromem a snh je vtinou
pinav. Ale jestli bude zase snit, rda bych se na to
dvala. A nkdy poletuje v korun stromu erven
kardinl nebo dva."
"Vte co," ekla Heather, "Zavolm na oddlen A hned
te. Jestli budou mt postel u okna, pijdou a odvezou si
vs dnes rno.
Jestli ne, vrtm se a eknu vm to a pak vs budeme mt
jednodue tady, dokud ji mt nebudou. Je to tak v
podku?"

Pan Carstairsov se na ni vdn podvala. "Jsi bjen,

Heather."
"To tedy jsem," ekla Heather a usmla se. Pr krok
poodstoupila a podvala se na pan Carstairsovou z
vky. Ano, byl kolem n slab jas, svtlo. Heather byla
rda. "Zatm nashle," ekla. "Za chvli se vrtm se
zprvami."
Heather se vrtila na sesternu a zavolala na oddlen A.
Mli dv vhodn voln postele. ena v jednom pokoji
byla v kmatu, take j bylo jedno, na kter stran pokoje
le. Pan Carstairsov by mohla mt svou postel u okna a
bhem hodiny si pro ni pijdou.
Heather to vzkzala pan Carstairsov a konen mla
slu zkontrolovat Rachel Stimsonovou. "Ze svtla do
temnoty," pomyslela si. Rachel bylo osmdest dva let a
sdlela pokoj s blznivou Carol. Rachel nemla chodidla.
Kvli cukrovce j jednu nohu amputovali tsn nad
kotnkem a druhou tsn pod kolenem.
Kdy k n Heather pila, Rachel u byla na vozku.
To, jak se Rachel dostvala z postele na vozek, byl
pozoruhodn vkon. Trvala na tom, aby byl vozek
vdy umstn u jej postele se zabrdnmi koly.

Zhoupla se nahoru do sedu na kraji postele elem vped,

nahnula se dopedu a rukama hrbla po opradlech
vozku. Potom se pehoupla koleny na sedtko, na
moment si odpoinula, a poslze cel postup dokonila
akrobatickm obratem, petoila se v kesle tak, aby
sedla na zadku smrem vped.
Pestoe byla Rachel thl, jej ruce byly siln jako ruce
gymnasty.
"Dobr rno, Rachel," ekla Heather, rozhodnut, e se
ned odradit. "Jak se dnes mte?" Rachel neodpovdla.
Heather si sedla do houpacho kesla proti vozku a
podvala se Rachel pmo do o. Byl to zpas, kdo
vydr dle. Rachel nereagovala z jinho dvodu ne
Carol. Jej oi nebyly ani przdn, ani zmaten. Pokud
vbec njak byly, tak jiskiv, a jejich svtlo bylo
soustedn. Heather pipomnalo laser.
"Mu pro vs nco udlat?" Zkusila to znovu. Opt
dn odezva.
Njak ji to nevyvdlo z mry tak, jako u Carol. Carol
pi ignorovala; Rachel ji odmtala. Pestala se dvat
Rachel do o a rychle si ji prohldla celou. Vlasy
potebovaly hezky uesat, a jakmile se k n dostane
Peggy, umyje ji. Barva jej pleti byla dobr. Heather se

naklonila dopedu a odhrnula spodn okraj enina

starho upanu. Pahly nohou vypadaly dobe.
Opravdu, Rachel se po vech tch letech ve Willow Glen
tm nezmnila.
"Dejte mi vdt, kdybyste nco chtla," ekla a zvedla se
k odchodu. Jak prochzela dvemi, zaslechla za sebou
Rachelin hlas. kal zeteln a chladn: "Ml ti udlat
modinu i na tom druhm."
Tato poznmka na rozlouenou Heather nezmtla; byla
jedovat jako obvykle. Stejn jako u blzniv Carol
poznamen do hlen: "Beze zmny." Ale z obou
spolubydlcch dvala pednost Rachel. Byl v n ivot nkdy a moc, to kdy hzela ndobm, brnila se proti
koupn nebo dlala neptelsk poznmky. Lep
bojovn duch ne vbec dn. Pan Grochowsk
mluvila o siln vli.
Rachelina vle byla neustle negativn, ale pes
problmy, kter to vyvolvalo, Heather k n nkdy ctila
pro jej divokost obdiv.

Se slokou v rukou vchzela Roberta McAdamsov

otevenmi dvemi do kancele pan Simontonov.

"Tady je soupis recept a vdaj od 15. ledna do 15.

nora," oznmila a poloila papry na stl.
"Budu chvilku mimo kancel. Potebuji zjistit hodnocen
pacient na oddlen C, kter dlm kad dva msce;
jsme ve druh polovin msce."
Pan Simontonov se trochu pobaven zadvala na svou
zstupkyni.
Obas si pla, aby byla tak tak schopn. Na druh
stran byla obas rda, e nen. "Byla jsi u nkdy v
ivot mn vkonn, Roberto?" Byla jedin, kdo ji
oslovoval kestnm jmnem.
Slena McAdamsov se na ni podvala przdnm
pohledem. "Pro by nkdo chtl bt nevkonn?"
"Nevm. Mon, aby vyzkouel nco, co se ned
pedvdat. Nebo pro zbavu. Aby proil romantick
dobrodrustv. Romantika nen pli vkonn. Jsi docela
pitaliv, v to, Roberto? M njakho ptele? Mv
schzky?"
"Mvm schzky," odpovdla pan McAdamsov
tnem, kter vyluoval dal otzky.
Pan Simontonov to vzdala a zmnila tma.
"Mimochodem, mm dobr zprvy. Vera mi volali ze

Sttnho adu pro rehabilitaci, e schvlili dost o

dotaci na Stephenv pota. Bude to trvat nejm est
tdn, ne ty penze dostaneme, ale kdy bude dlat to
hodnocen, mohla bys mu to oznmit? Bude urit
astn. ekni mu, e nememe nic slbit, ale s trochou
tst ho bude moci mt kolem Velikonoc."
"eknu mu to."
"A ta dotace pijde, bude to ty, kdo ten pota bude
muset koupit. V, e j jsem s potai na tru, a pokud
to mohu posoudit, ty jsi na to svtov expert slo jedna."
Pan Simontonov si pomyslela, e takov poklona by
mohla slenu McAdamsovou potit, ale ta vbec nijak
nereagovala. Se slabm povzdechem ji pan
Simontonov propustila.
Slena McAdamsov zaala pokojem C-18. Georgii
Batesovou zastihla o samot, jak se spokojen pohupuje
v kesle. Pan Carstairsov u se pesthovala. "Jak jste se
zabydlela?"
Georgii se nechtlo prokazovat Madam Ledov kostce
dnou zvltn laskavost, ale nemohla odolat, aby
nevyzkouela nov pojem, o kterm j ekl Hank Martin.

"Tak, jak se nkdo me zabydlet v koncentranm

tboe."
"Mte njak stnosti na personl?" zeptala se slena
McAdamsov a jej narky si nevmala.
Georgia nemla ani te chu odpovdt, ale domnvala
se, e by to byl urit zpsob kapitulace, kdyby si
nepostovala. "Ta Peggy nevypad jako zrovna
ptelsk stvoen."
Slena McAdamsov si udlala poznmku. "Mte njak
otzky?" zeptala se, m pokraovala ve svm
dotaznku.
Normln by Georgia dn nemla. Ale to oznaen,
kter si vychutnvala, v n vyvolalo jist spojen a
pipomnlo j nco, na co se chtla zeptat u pi
minulm pobytu. "Kdy u mluvme o koncentranch
tborech, kdo je ten mlad mu, kter pod le na
chodb vedle sesterny? Vypad, jako by prv z jednoho
piel."
"To je Stephen Solaris."
"Dobe. Ale pro vypad tak stran?"
"Jeho mozek byl pi porodu pokozen."

"No, ale tady se nenarodil. Jak dlouho u tr tam na tom

stole?"
"Vc jak deset let," neochotn poskytovala odpovdi
slena McAdamsov. "Byl prvnm pacientem Willow
Glen. A asi jeho nejslavnjm."
"Nejslavnjm?"
"Ano, dokonce o nm byla napsna kniha."
Slenu McAdamsovou to zaalo znepokojovat. Nikdy o
Stephenovi nemluvila rda. A navc, tato konverzace
pesahovala rmec poadavk jejho dotaznku. Svm
obchzkm nevnovala mnoho asu.
Ale Georgia byla vytrval. "Pro prv o nm napsali
knihu?"
"Kdy mu byly dva roky, myslelo se, e je mentln
opodn.
Proto ho dali do stavu. Ale kdy mu bylo pt let, zaal
zzenec v stavu tuit, e by opodn bt nemusel.
Kniha je o tom, jak ho ten zzenec uil st a pst. Je to
nco, emu se k pbh o lidskm osudu." Tn sleny
McAdamsov jasn vyjadoval, co si mysl o pbzch o
lidskch osudech.

"Mu si to pest?"
"U se to nevydv."
Georgia se nenechala odbt. "Nemu uvit, e tento
koncentran tbor nem ani jeden vtisk knihy o sv
nejslavnj obti."
Slenu McAdamsovou neodbytn vanivost t star eny
rozilovala m dl tm vc; mla jin vci na prci.
Pemlela o asov nejspornjm een za danch
okolnost. Byla pravda, e ve sprvnm oddlen jeden
vtisk t knihy mli. Obstarat ho by bylo asov nron.
Vdla ale, e pan Simontonov trvala na tom, aby
fotokopie prvn kapitoly byla zaloena ve Stephenov
spisu, aby si ji mohly pest nov pomocnice a sestry. A
jeliko to byl titn materil, nebyl tajn. "Opravdu
nevm, jestli se ta kniha jet prodv," odpovdla s
nucenou srdenost. "Ale vm, e prvn kapitola t knihy
se nachz v pacientov spisu."
"Mete mi ji sehnat?"
"Mete o to podat sestru," prudce ji peruila slena
McAdamsov. "Hezk den," dodala pes rameno, jak se
otoila na podpatku a uaslou Georgii opustila. A j

jsem jako neptelskou oznaila malou Peggy, ekla si v

duchu Georgia.
Dal byl pokoj C-17: Stimsonov/ Kubrickov. Slena
McAdamsov letmo pohldla pes chodbu na blznivou
Carol, kter byla pipsna ke svmu vozku. Nem
vbec cenu s n mluvit.
Krasopisn vepsala B. O., co znamenalo "bez odezvy",
do vech kolonek svho dotaznku vyhrazench
Kubrickov. Potom zamila do pokoje a potilo ji, e
nen przdn a e nebude muset nikoho shnt. "Dobr
rno, Rachel," zvolala se strojenou srdenost.
"Ctte se dobe?"
Rachel si ji peliv prohldla ze svho vozku a nekala
nic.
Slena McAdamsov dnou odpov neekala,
poznamenala si B. O. a pela rovnou k dal kolonce.
"Mte njak stnosti ohledn personlu?"
Tentokrt Rachel odpovdla. "Vte moc dobe, e
nemu vystt ani jednu z nich. Vy jste jedin, kterou
chpu."
Slena McAdamsov nectila dnou chu se tm dl
zaobrat.

Poznamenala O. S. pro "obvykl stnosti" a pokraovala.

"Mte njak dotazy?"
Rachel neoekvan mla. "Co tady dl ten kared
mladk na pojzdnm lehtku?"
Slena McAdamsov si dopla okamik pekvapen.
"Rachel, Stephen je tady u cel lta, stejn jako vy. Co se
stalo, e se na nj najednou ptte?"
"Zan m m dl tm vc otravovat. Neml by tu bt.
Pro nen v stavu, kam pat?"
Slena McAdamsov mla smen pocity. Na jedn
stran byla natvan. Pro se proboha najednou vichni
rozhodli, e se budou o Stephena tak zajmat? Ale chtla
bt zvl opatrn, aby si Rachel nezneptelila. Vdla
nco o tom, jakou moc ml a jakou roli ve spolenosti
hrl Rachelin manel. Bylo moudr j odpovdt.
"On byl v stavu," ekla. "Ale potom zjistili, e nen
mentln retardovan. Jeho postien je tlesn - jeho
mysl je v podku.
Nauil se st a pst a dostalo se mu vzdln, jak mu
mohli poskytnout. Potom musel podle pedpis odejt,
protoe nebyl retardovan. Take ho pemstili do
soukromho sanatoria. Ale tam se mu nevedlo dobe.

Proto ho, kdy bylo oteveno Willow Glen, pevezli

sem."
"No, pla bych si, aby ho pevezli zase jinam," ekla
hrub Rachel a ukonila rozhovor.
Slena McAdamsov nepemlela o tom, pro je
jedinou lenkou personlu, se kterou Rachel
spolupracuje. Ale sdlela Rachelin pocit, e Stephenova
ptomnost ji obtuje. Velmi obtuje.
Nikam se nehodil. Ani neml pokoj. Byla to prce navc,
pamatovat si, e ho m zahrnout do svho dotaznku.
Vechno to bylo tak neuspodan! A pak tady byly ty
jeho zatracen oi a ta... ta jeho hnusn laskavost, tak
nesluiteln s jeho stavem. Ale te, kdy si na nj
vzpomnla, mohla by to s nm tak odbt. Pospila si
smrem k pojzdnmu lehtku.
Jako vdy v jeho ppad se snaila formulovat otzky
tak, aby nevyadovaly odpov. "Pedpokldm, e bys
mi dal vdt, kdyby ses nectil dobe," ekla Stephenovi.
Neodpovdl. Slena McAdamsov napsala B. O.
"Pedpokldm, e bys mi dal vdt, kdybys ml njak
stnosti ohledn personlu."

dn odpov. Udlala stejnou znaku. "A

pedpokldm, e bys mi dal vdt, kdybys ml njak
otzky." Opt, tet znaka.
S oima upenma do dotaznku ho informovala, jak j
bylo uloeno: "Pan Simontonov k, e dotace na tvj
pota byla schvlena. ekla, e jestli vechno pjde
dobe, ml bys ho mt kolem Velikonoc."
"Ehhhhhh," zameel Stephen.
S odporem vzala slena McAdamsov tabulku z hku
na pedn stran lehtka a pidrela mu ji. Nesnela to,
protoe ji to pibliovalo k jeho smnmu tlu; a navc
nesnela neefektivnost takov komunikace. Ale udlala
svou povinnost.
"DKUJI/VM," vyukal Stephen.
Slena McAdamsov zavsila tabulku zptky na lehtko,
ani by jakkoli odpovdla. Nemohla potlait - a ani se o
to nepokouela - silnou podrdnost, kterou ctila pi
pomylen, e Stephen bude mt svj vlastn pota.
Nem na to dn prvo. To je jej domna. A aby toho
nebylo mlo, vdla, e pan Simontonov m v myslu
zatovat drbskou etu - za kterou odpovdala ona tm, aby postavila stojan pro klvesnici. Speciln! Sam

neobvyklosti a vjimky, a zase kvli nmu! Ale jak se

vracela na trasu sv obchzky, zahldla Heather sedc
na sestern, vimla si jej podlitiny a vzpruil ji pocit, e
zbytek dne bude mt lep prbh.

Kdy se po obd vrtila Georgia z jdelny na oddlen,

nala na sestern Heather. "Ta nepjemn ensk ze
sprvnho - slena Makadamov Kebule nebo jak se
jmenuje - ekla, e byste mi mohla dt pest kapitolu z
knihy o tom mladkovi tmhle." Udlala pohyb hlavou
smrem k lehtku.
Heather vdla, e lid maj tendenci o Stephenovi
mluvit, jako by tam nebyl, a ekla: "Stephene, pan
Batesov si chce o tob pest."
Georgii to zahanbilo. Uvdomila si, jak byla netaktn.
Zatmco Heather otevrala spis, podvala se nervzn na
Stephena. Mla by se mu omluvit? Ale protoe ho
bhem svho minulho pobytu tady obas pozorovala,
vdla, e neme odpovdat, jedin s pomoc
psmenkov tabulky, a na nco takovho zatm nebyla
pipraven.

Bezradn ekala, dokud j Heather nepodala nkolik

strnek sepnutch k sob.
Okamit by s nimi utekla, kdyby Heather neekla: "Jak
vte, dnes rno jsme pesthovali pan Carstairsovou. A
mon e u ztra dostanete novou spolubydlc. Jestli si
chcete vzt tu postel u okna, te mte anci."
Georgia byla pln neobvyklch pocit. Nejprve to byl
pocit trapnosti, te zase vdnosti. "Dkuji vm. To bych
byla rda," zajkla se a dodala: "Tohle pinesu nazpt
hned, jak to petu."
A potom utekla.
Kdy byla zptky v bezpe svho pokoje, mla Georgia
povznesenou nladu. Hodila kapitolu na svou postel na svou starou postel - a okamit zaala sthovat vci ze
zsuvek u dve do prdelnku na t stran pokoje, kde
bylo okno. Obrzek mlad dvky sedc na houpace v
sadu postavila na desku svho novho stolu. Jakmile to
udlala, vzpomnla si na kapitolu. Hrbla po n, jet
cel rozruen, a sedla si do sv nov houpac idle. Mile
ji pekvapilo, e tady bylo vce svtla. Na prvn strnce
nahoe bylo tunm psmem napsno:
VZKEN

Stasz Kolnietz

Dole na strnce bylo jmno vydavatele, o kterm nikdy

neslyela.
Psmo na druh stran bylo men a slova byla
rozmazan. Vrtila se j jej dvrn znm nlada. Pro
nemou dlat lep kopie? divila se, kdy si la pro
brle na ten. Opravdu nechpala, jak to, e u je
potebuje. Ale je to prost tak, e nkte lid se stvaj
dalekozrakmi dost brzy.
Kdy se znovu uvelebila ve svm houpacm kesle,
mohla u pest i druhou strnku. Bylo tam jmno
stejnho vydavatele, datum 1967
a pod tm, inkoustem v zvorkch - mohlo to bt
Heatheino psmo?
- (Napsno, kdy byl doktor K. jet na vysok kole.)
Pela na dal stranu:
Kapitola 1
NEVSLOVN ANO

NEVZPOMNM SI PESN, kdy jsem se rozhodl bt

prvnkem. Stedn kola v New Warsaw mla debatn
krouek. Mon prv vytvoen krouku v poslednm
ronku ve mn vzbudilo tyto ambice. V kadm ppad
to nebylo dlouho pedtm, ne se mou pedstavou o
budoucm povoln stal obrzek mne samotnho jako
men verze Perryho Masona, kter m k dispozici
schopnou sekretku a soukromho vyetovatele a
rozhodujc vliv v soudn sni.
Pohnn ambicemi, stal jsem se nejen knihomolem, ale
ml jsem tak tu drzost, e jsem se zaal uchzet o
stipendium na vysokch kolch s vt presti, ne
jakou mly sttn univerzity. Tato drzost byla odmnna
nabdkou stipendia na Yale. Ale cesta na vchodn
pobe byla drah, drah byly i knihy, a tak ivotn styl
tam byl velmi nkladn. Poteboval jsem penze.
Jak u to bv, m rodie vyadovali, abych v lt
pracoval zadarmo na na farm. Sucho v pedchozch
dvou letech rodinu finann vyerpalo. Ale otec mi
dovolil konit ve dv odpoledne, abych si nael i jinou,
placenou prci. Jedin zamstnn, kter jsem mohl to
lto po prvnm ronku na univerzit v Yale sehnat, za

minimln plat, byla prce zzence v nedalekm stavu

pro mentln retardovan.
Byl to ok. Jako nekolen devatenctilet kluk jsem
pirozen dostal tu nejpodadnj prci na jednom
muskm oddlen pro nejvc postien. Byla to hol,
velk, tvercov mstnost se tymi adami po pti
postelch bn velikosti s ohrdkou. Vk tl na postelch
sahal od dvou do padesti let. Je to otesn poprv vidt
dosplho mue leet v posteli v plenkch. Vtina tch
tl byla postiena tkmi keemi. Ta, kter nebyla v
kech, vypadala jet h. Bu leela naprosto schlple,
nebo se donekonena pohupovala nebo buila hlavami o
pky postele.
Bn byly zchvaty.
Byl jsem informovn, e retardovan se dl do t
kategori: na slabomysln s IQ mezi 50 a 75; imbecily s
IQ mezi 25 a 50; a na idioty s IQ pod 25. Toto bylo
musk oddlen idiot.
Tak mne pouili, e IQ idiot nelze urit, jeliko lid tak
tce postien nejsou schopni komunikovat natolik, aby
byli "testovateln". Chyb jim schopnost ei. Ne e by
nemohli vytvet zvuky. Ki, vskaj, brebtaj a me.
Ve skutenosti bylo to oddlen blzinec.

Bylo tam tak vedro. stav si nemohl dovolit klimatizaci.

Pokoj pchl vkaly a mo. Ale je asn, jak rychle si
lovk zvykne i na ten nejhor smrad.
Moje prce byla navn jednoduch: krmen chovanc a
vmna plen.
Za dva dny jsem se nauil postup a mohla mi bt
svena sluba na oddlen. Zanal jsem vmnou plen.
Postupoval jsem adou s vozkem, na kterm byly ti
kbelky a dva koe. Jeden ko obsahoval ist pleny a
druh byl pln istch nek. Jeden kbelk byl naplnn
vodou. Dal dva byly na pinav pleny a nky. Postel
slo jedna: uvolnit pinavou plenu, vythnout ji, hodit ji
do kbelku na pinav pleny; vzt istou nku, namoit ji
ve vod, utt vkaly a mo z hd a genitli, hodit
nku do kbelku se nkami; vzt dal istou nku a
vydrhnout zadek do sucha - tak jako se drhne ze - a
hodit ji na hromadu k nkm; vzt istou plenu z koe
(byly pedem poskldan) a pipevnit ji; obrtit pacienta,
pokud to bylo nutn; pak pejt k posteli slo dv. Jeden
pacient mi zabral sedm minut. Nedalo se to dlat
rychleji. A tak se to nedalo dlat pomaleji. Nebyl as.
Potom jsem jel s vozkem chodbou do kuchyn a
zaparkoval ho vedle ostatnch u pouitch. Nemusel

jsem kbelky vyprazdovat ani umvat. To dlala sluba,

kter slouila od 11 do 7. Peel jsem mstnost a vzal
jsem vozk s jdlem. Na tomto vozku byly ti koe a ti
kbelky. Mal ko byl na liky. Ve dvou vtch byly
misky a dal ist nky. Jeden kbelk byl na pinav
nky a druh na pinav misky a liky. Dal byl po
okraj naplnn dtskou vivou. Vzal jsem vozk na
oddlen a zaal jsem znovu popoad: naplnit misku
dtskou vivou, vzt liku, nabrat likou tu lichtu a
nakrmit pacienta; hodit pinavou misku a liku do
sprvnho kbelku; vzt istou nku, utt pacientovu
pusu, hodit nku do patinho kbelku a jt dl.
To trvalo tak sedm minut na jednoho pacienta. ekl
jsem, e idioti nemohou komunikovat. Nen to tak docela
pravda. Brzy jsem si viml, e kdy nechtli jst nebo
kdy u mli dost, odvrtili hlavu. V takovch chvlch
nkdy kieli, vskali nebo meeli.

Nkte jedli pomaleji ne jin, a nkte nejedli vbec.

Pokud se nenajedli do sedmi minut, musel jsem stejn
postoupit dl. Na svt nen moc tlustch idiot.

V tomto mst to Georgia vzdala. Jednodue nechpala,

pro dnes lid tak rdi pou o tak nechutnch vcech.
Ona to ovem nemus st. A taky nebude.
Ale potom si uvdomila, e je vzan slibem. Slbila
Heather, e j kapitolu vrt, hned jak ji pete. Podvala
se na slo posledn strnky. Dvacet jedna stran, a ona z
nich peetla jenom ti! Mla by slib dodret a zkusit to
znovu? Ne. Mla Heather rda, ale nenech se zastrait
njakou sestrou - nikm - a je sebevc mil.
Rozhodn odkrela zptky na sesternu. "Heather,"
zeptala se, "byla byste tak laskav a zala ke mn do
pokoje? Potebuji s vmi mluvit v soukrom."
"Jist. Mu hned."
Hned jak se za nimi zavely dvee pokoje C-18, Georgia
vysvtlila: "Nechtla jsem s vmi mluvit ped tm
mladm muem.
Udlala jste dobe, kdy jste mi naznaila, e jsem k
nmu byla nezdvoil, kdy jsem s vmi pedtm
mluvila."
"Mte nabrouen jazyk, co?" ekla Heather.
"Dkuji vm. Chtla jsem vm vrtit tu kapitolu o nm."

"U jste ji doetla?"

"Ne, a ani nechci. Peetla jsem nkolik stran a byly dost
nepjemn."
"Zatek je," objasovala Heather, "ale pak je to celkem
dojemn.
A krom toho, mon je to nepjem, ale je to pravda."
"To je mi jedno," elila j Georgia. "Vm, e lid maj
prvo vybrat si, kterch skutenost si budou vmat."
Heather se na ni se zjmem zadvala. "A kterch
skutenost si vmte vy, Georgio?"
"Jen jsem vm chtla vrtit tu kapitolu. Nechtla jsem,
aby z toho byla filozofick diskuze."
Se zdnlivou nevinnost zmnila Heather tma. "Jak to
je, bt zptky ve Willow Glen?"
"Je to lebna, ne? Kdo by chtl bt v lebn?"
"Pro mnoho starch lid je lebna, jako je tato, tm
nejlepm mstem. Take je pro n snadn si tu
zvyknout."
"Ale j nejsem star."
"Kolik je vm let?"

"Ticet sedm," odpovdla rzn Georgia.

Heather se posadila do kesla, kter patvalo pan
Carstairsov, a zavela oi. Uplynuly dv minuty ticha.
Georgia ctila neklid, jak tam tak stla. "Neeknete nic?"
zeptala se konen.
Heather otevela oi. " Trp m, kdy vidm, e mte
takov pocit viny, i kdy nemuste," ekla.
Georgia se na ni chladn podvala. "Viny? Viny za co?"
"Nemuste ctit vinu za to, e jste v lebn."
"J nectm vinu za to, e tu jsem. To nen moje vina,"
zvolala Georgia. "Mj syn a snacha m sem strili. To oni
za to nesou odpovdnost. Oni to zavinili."
"Ne, nezavinili. Vy jen promtte svou vlastn vinu do
nich."
"Promtn, kloptn," zafunla Georgia. "To je nesmysl.
Nevm, o em to mluvte."
"Kdybyste byla schopn vimnout si skutenosti, e vm
nen ticet sedm - e jste star," vysvtlovala Heather,
"tak byste ctila, e mte prvo bt tady. Mte prvo na
klidn msto ve st. V jistm smyslu je sprvn to
vzdt; mon je to dokonce dobr. Ale vy mte pocit

viny, e se vzdvte. Take msto toho, abyste svm

dtem ekla, e jste pipravena to vzdt, vinte je z toho,
e vs sem daly. Odpovdnost za to, e tu jste,
pehazujete na n, i kdy byste ji mla nst sama. Vy ale
ctte pli velkou vinu, ne abyste odpovdnost za sebe
samu pijala."
"Myslela jsem, e toto je sanatorium a ne psychiatrick
klinika," odsekla Georgia.
Heather se j podvala zpma do o. "Mm vs rda,
Georgio.
Myslm, e jste dobr lovk, a pla bych si, abychom
mohly bt ptelkyn. Ale j chci mt za ptele jenom
lidi, kte dokou bt sami k sob upmn."
"Umla bych si zavolat psychiatra, kdybych njakho
potebovala," oboila se na ni Georgia. "Krom toho jste
pli mlad, abyste mohla bt psychiatr."
"V tom mte pravdu," pipustila Heather. "Ale kdy
lovk potebuje psychiatra, nen na tom nic patnho. J
taky k jednomu chodm."
"Vy chodte k psychiatrovi?" zeptala se Georgia se
zjmem.
"Ano."

Georgia se na ni zvdav zadvala. "Chodte k

psychiatrovi kvli t modin?" zeptala se.
Heather se zasmla. "Jistm zpsobem ano. Mj ptel
m vera v noci uhodil. Nemm pli dobr milostn
ivot, vte?"
"Chodte k tomu psychiatrovi u dlouho?"
"Chodm k nmu u asi rok."
"No, nezd se, e by vm njak moc pomohl, e?"
"Nejsem si jist, jestli to nen sp moje chyba ne jeho."
Heather se musela uchichtnout. "Vypad to, e mi dl
pote zmnit se. Nkdy to vypad, e se ani nechci
zmnit. Take mte pravdu. Nen pro m snadn se
zmnit, a dokonce ani chtt se zmnit. Nemu asi
oekvat, e pro vs by to mohlo bt jednoduch, e?"
Georgia nemusela odpovdat. Rdio zakvielo: "Heather
Barstenov.
Heather Barstenov do kancele, prosm."
"Opt zachrnna v poslednm okamiku," zvolala
Georgia.
Heather vstala. "Opt?" zeptala se.

"Jednou, kdy se ta vc zapnula, zachrnilo m to ped

milostnmi nvrhy Hanka Martina. A te m to
zachrauje ped vaimi psychiatrickmi slubami."
Heather se zasmla. "J to vzdvm." la na sesternu a
zaloila rukopis do Stephenova spisu. "Te je ada na m
jt za pan Simontonovou," ekla smrem k Peggy.
"Pohld pevnost, ne se vrtm?"
Heather u ped asem pila na to, e od pan
Simontonov se nemus nieho obvat, ale vdycky,
kdy si ji zavolala, mla z toho mrn nepjemn pocit
dole v aludku. Peggy mla pravdu; bylo to jako bt
pedvolna do editelny. Ale jej neklid se rozplynul,
kdy si vzpomnla na svj rozhovor s Georgi. Mla tu
starou dmu rda. Bvala asto nevrl a byla tak trochu
cvok, ale mla smysl pro humor. Heather se usmla pi
pomylen na slenu McAdamsovou jako na slenu
Makadamovou Kebuli. Ctila se klidn, kdy klepala na
dvee pan Simontonov.
"Poj dl, Heather, a zavi dvee," ekla pan
Simontonov.
Heather j vyhovla a sedla si. "Co se dje?"

"Chtla jsem t vidt, protoe jsem slyela, e m pod

okem modinu. Tm vechno, co se tady k, je
pravda, ale uvidt znamen uvit."
"To lo rychle. Jak jste se o tom doslechla?"
"pini. Mm piny, v? Slena McAdamsov je velmi
dobr zstupkyn. Nkdy si nejsem jist, jestli m nco
jako dui, ale um se ohnt, a to se pot."
"Ani si nevzpomnm, e bych ji dneska vidla," ekla
Heather.
"No, to ona mi to ekla. Jak se o tom doslechla, nemm
tuen.
Ale o to nejde, jde o to, co se ti stalo?"
"Mj ptel a j jsme se vera veer poprali," ekla
Heather, kter se zdlo, e u to opakuje aspo post.
"A kdy o tom ekne doktoru Kolnietzovi?"
"Myslm, e a ho uvidm pt tden."
"Mysl. Chtla bys vdt, co si myslm j?" zeptala se
pan Simontonov.
"Jist."

"J si myslm, e douf, e a ho pt tden navtv,

bude ten monokl z vt sti pry a to mlo, co z nho
zstane, bude moct zakrt makeupem a mon, e t
ani nenapadne se mu o tom zmnit."
"To, co se dje mezi mnou a doktorem Kolnietzem, je,
myslm, moje soukrom zleitost," zaprotestovala
Heather.
Pan Simontonov se na ni zaklebila. "Jist. M docela
pravdu.
Jsem veten star dvka a jet k tomu cynick. Jsem
cynick, protoe moc dobe vm, e jedna st tebe chce
tv problmy eit, a ta druh nechce.
Tyto problmy se netkaj tv prce. Take si me
myslet, e nemm dn dvod se jimi znepokojovat.
Ale v tom to prv vz.
Jsi ta nejlep sestra, jakou mm, Heather. V tomto svt
existuje vakuum kompetence, a kdy se mi poda dostat
njakou do m blzkosti, vm si j. Vm si t. Mm o
tebe strach. A pestoe nemu kontrolovat, co se dje ve
tvm ivot, kdy nejsi ve slub, mu, do urit mry,
sledovat, co se dje, kdy ve slub jsi. Vm, e sv
nvtvy u doktora Kolnietze plnuje na dobu, kdy

slubu nem, a j to oceuju. To ovem neznamen, e

si v ppad mimodnch okolnost neme vzt
hodinu nebo dv volno, kdy slou, a jt ho navtvit."
"Ale toto opravdu nen nic mimodnho," odporovala
Heather.
"Mon e pro tebe nen nic mimodnho, kdy t
nkdo uhod. Ale kdyby nkdo uhodil m, chtla bych si
o tom promluvit; a protoe jsi cennou soust mho
vlastnictv, j sama si to za mimodn povaovat
dovoluju. Navrhuju, aby sis domluvila nvtvu na
dneek nebo na ztek. Vem si tolik volna, kolik
potebuje, j s tm souhlasm."
"Dkuji," ekla Heather opatrn. "Budu o tom
pemlet."
"Me o tom pemlet, jak dlouho bude chtt. Me
se rozhodnout, e to neudl. Me se rozhodnout, e
u doktora Kolnietze nikdy nenavtv. Ale co neme,
Heather, je myslet si, e jsem tak psn a e tv
problmy jsou tak mlo dleit, e si neme vzt pr
hodin volna, kdy to potebuje. To je ve."
Pot co se Heather vrtila na sesternu, sedla dv minuty
u telefonu a zrala na nho. O centimetr nadzvedla

sluchtko a pak s nm pratila tak, e telefon na protest

vydal nedobrovoln ppnut.
"Doprdele," ulevila si, znovu sluchtko zvedla a vytoila
slo.
K svmu zden se k doktoru Kolnietzovi dovolala bez
nejmench problm. Ml voln oknko, a tak si s nm
smluvila schzku na ztej poledne. Kdy zavsila,
ekla znovu: "Doprdele."
Nevdla, jestli se j chce pan Simontonovou polbit
nebo ukrtit.

Heathein telefont vzbudil v doktoru Kolnietzovi

zvdavost. Za ten rok, co se vdali, to bylo poprv, co
podala o schzku navc. A jet v dob, kdy mla
slubu. Co se dje? No, brzy se to dozv.
Mylenka na ni a jej prci ho pivedla k mylenkm na
Willow Glen a samozejm tak na Stephena. V duchu se
penesl zptky - jak se mu to asto stvalo a stvat bude k t zvltn noci ped dvaceti tymi lety v stavu.
tvrtho dne sv prce na oddlen idiot dospl k
nzoru, e jedin zpsob, jak pet lto, bude obrnit se
jakmsi druhem neochvjn nejapn veselosti. Kad

odpoledne, kdy el do prce, vymyslel si ustlen ren

pro danou slubu, nco jako "Doufm, e jsi dnes ml
hezk den" nebo "Obil u je vysok, a to jet nen ani
ervenec". Pokad kdy pebaloval nebo krmil njakho
chovance, oslovoval ho jmnem - co nebylo tak tk,
jeliko kad jmno bylo tun vytitno na lstku v
rmeku v nohch postele - a opakoval sv ren. Nikdy,
samozejm, nereagovali - s vjimkou toho, e dvali
najevo sv protestujc "ne", kdy nechtli jdlo nebo
sestinu injekci, nijak reagovat neumli -, ale pomhalo
mu to udrovat si svou vlastn morlku.
Pak pila vlna veder. Dal den bylo jeho ustlen ren
"To je ale vedro, e?" Jako obvykle mu neodpovdali,
alespo ne do t doby, ne se dostal k malmu
ptiletmu pacientu, trpcmu spastickou obrnou,
Stephenu Solarisovi, kter leel v posteli uprosted tet
ady. Letmo prohodil: "To je ale vedro, e, Stephene?" a
na to se ozvalo v odpov zameen: "Ehhhhhh."
Nejprve nad tm nepemlel, ale kdy vymoval vozk
s plenkami za vozk s jdlem, zaal o tom uvaovat.
Pravdpodobn to nebyla nhoda. Byl to pece jedin
nznak odezvy, kterho se mu dostalo od vech dvaceti
pacient. Jen tak pro svou vlastn zbavu to

pekontroluje. Kdy doel znovu ke Stephenovi tentokrt s vozkem s jdlem -, ekl: "Dnes veer je ale
zima, e, Stephene?"
dn odpov.
Pesto pokraoval: "Prv jsem ti lhal, Stephene. Promi
mi to, prosm. Byla to takov zkouka. Pravda je, e je
dnes stran vedro. Dnes veer je dokonce vt vedro,
ne bylo vera v noci, e?"
"Ehhhhh," zameel znovu Stephen.
Kolnietz se opel ve svm kesle a jet jednou si
vychutnval ten moment, kter se mu tak jasn vryl do
pamti. Pospchal s ostatnmi chovanci a zmocovalo se
ho rostouc vzruen. Ti ostatn byli v nejlepm ppad
schopni komunikovat prostednictvm primitivnho "ne"
jako odpovdi na ohroen. Bylo mon, aby tento mal
chlapec mohl njak reagovat prostednictvm "ano" na
skutenou otzku? Na konci smny piel Kolnietz na to,
e to mon bylo. Po slub zstal v stavu o dv hodiny
dle, aby s dttem pracoval. Kdy se v jednu hodinu
rno louili, nauil Stephena nejenom to, jak meet
rznm tnem, aby to znamenalo "ano" a "ne"; to dt
bylo schopno pout sprvn tn pi pln kad
odpovdi.

Kdy jel dom rodinnou dodvkou, s loktem

vystrenm z okna a biovan horkm temnm
vzduchem, poctil Kolnietz nco podobnho euforii. V t
dob nevdl nic o neurologii. Nevdl, jestli to dt
bude kdy schopno srozumiteln mluvit. Nevdl, jestli
bude schopno nauit se st nebo pst. A neml ani
nejmen pont o jeho pvodu. Ale vdl ti vci. Vdl,
e ten chlapec nejenom slyel lidskou e, ale e j i
rozuml. Vdl, e na zklad toho mohl s okolnm
svtem komunikovat. A navc vdl, e Stephen Solaris
nen idiot.
Kolnietz se napmil a vzal ze stolu chorobopis. ekal ho
dal pacient a ml na prci dleitj vci, ne
vybavovat si potisc jeden okamik ze sv minulosti. Ale
tu vzpomnku si dopval rd. Bylo pln pirozen, e
se tmto okamikem zabval tak asto, protoe to byl, v
pravm slova smyslu, nov zatek nejen ve Stephenov
ivot, ale tak v jeho vlastnm.

Ta zatracen komise pro posuzovn potebnosti si

vydala zprvy o tech pacientech oddlen C, kter
mly zdvodnit jejich dal setrvn ve Willow Glen.
Pan Simontonov u napsala dv. Zbvalo napsat tu

nejproblematitj: zprvu o Hanku Martinovi. Po

minut pemlen zaala pst latinkou na istou strnku
svho lutho bloku:

Henry Martin m 78 let, je to bloch, opakovan

nezamstnan, kter pobr sociln podporu pro
postien od mozkov mrtvice v roce 1980, po kter mu
ochrnula prav noha. Po mrtvici bydlel v penzionu, ale v
dsledku astch ppad veejnho opilstv a
nevhodnho sexulnho chovn pedstavoval problm
pro spolenost. Z tchto dvod ped tymi lety veejn
obhjce navrhl, aby byl pijat do Willow Glen. Od t
doby nepije a zazen se dobe pizpsobil. Jeho
hypersexualita - pedpokld se, e jde o nsledek
cerebrln ischemie s nslednou kortikln ztrtou
zbran - pokrauje, ale nen vnou hrozbou ani pro
personl, ani pro pacienty.

Pan Simontonov odsunula blok stranou, aby text mohl

bt pepsn. Sama pro sebe se ponue usmla s pocitem
jistho uspokojen nad frz "cerebrln ischemie s
nslednou kortikln ztrtou zbran". To jim bude stait.
Vdycky chtli dkaz, e postien je spe fyzick ne

sociln - jako by takov dkaz opravdu mohl existovat,

idioti. Jak by proboha mohla ona nebo nkdo jin
rozeznat, do jak mry je Hankova nadrenost
dsledkem mrtvice a do jak mry je zpsobena jeho
chronickou nevysplost?
A co na tom zle? Faktem je, e se mu tady da, ne?
Kdyby ho odsud vystrili a lil se jenom ambulantn,
stane z nho zase problm a ten hloup stt to bude stt
mnohem vc. Cel tohle vann je pkn hloupost.
Potom zkontrolovala soupis pjm a vdaj, kter j
dnes rno dala McAdamsov. Nebyly v nm dn
problmy, dn pekvapen, pestoe vdycky ctila
jistou rozmrzelost, kdy si vimla vdaj na doktora
Ortize a na diplomovan sestry. Zkon vyadoval, e ve
slub mus bt neustle diplomovan sestra, ale byly to
prv odborn praktick sestry - jako byla Heather -,
dky nim Willow Glen opravdu fungovalo.
Diplomovan sestry byly nkladnou formalitou. Stejn
jako doktor Ortiz. Pro musel lka podepisovat mrtn
listy? Kad blzen byl schopen ct, kdy pacient zemel.
A nebvalo ani mnoho pochyb o pin - ne v sanatoriu.
A pokud lo o lky, kter pedepisoval - obvykle po
telefonu, ani by pacienta vidl -, umla by to sama lpe.

Za tu dobu se nauila o medicn hodn. Ale zkon je

zkon a doktor Ortiz musel dostat svoji tdenn zlohu.
Najednou si vimla, jak je ticho. Nemusela se ani dvat
na hodinky, aby vdla pro. Rytmick puls klepn
psacch stroj ve sprvnm oddlen za jejmi dvemi se
zastavil, jeliko bylo pt hodin - as odchodu. ednci
teda um sledovat hodiny. Nebylo by to zvltn, kdyby
alespo jednou alespo jeden z nich zstal jen o pt
minut dle ne ostatn? Ale to je prost ednick
ntura, take co jinho mohla ekat?
Pesto vdla, e morlka mezi ednky nebyla zdaleka
tak vysok, jak by mohla bt. Jejich fluktuace byla
mnohem vt, ne bt mla. Ona sama dohlela na
zdravotnick personl, ale dohled nad administrativnmi
zamstnanci musela penechat McAdamsov.
Nemohla dlat vechno, ne? Svou zvislost na n
nicmn nesla nelib. Byla zvisl na jejch znalostech
ohledn pota, veden kartotky a jej psnosti.
Pinejmenm administrativn.
Byla to pro ni leva vdt, e je toho veho uetena,
pestoe velk fluktuace byla dostatenm dkazem
toho, e McAdamsov byla jako nadzen stejn chladn
jako kolegyn.

Pan Simontonov si byla dobe vdoma, e jej

chronick podrdn a nelibost byly jistm druhem
deprese. Vidla a zkusila toho pli. Nebylo snadn
postupovat stle kupedu, kdy u na svt nebylo nic
novho. Zaala zase jednou pomlet na to, e by Willow
Glen prodala. Na dchod by mla dost. Ale komu by ho
mohla prodat, krom tch novch zdravotnickch
konglomert, kter by si za editelku vybraly Robertu
McAdamsovou - nebo njak jin podobn model
mraziv vkonnosti? A mimo to, kam by la, co by
dlala?
Opt sklouzla k pedstav, kterou mla u dvno, e by
jednou mohla Willow Glen pedat Heather. Ale vdla,
e to je pouh sen.
Kdy u myslela na Heather, rda by vdla, jestli si
sjednala mimodnou schzku s doktorem Kolnietzem.
A kdy u myslela na tohle, byla zvdav, jestli se
Heather vbec nkdy uzdrav.
Doufala v to. Ale souasn ji to dsilo, protoe kdyby se
Heather nkdy uzdravila, zmnila by se, a pro by
potom chtla dl pracovat ve Willow Glen?

Peggy a Laura, jej dv pomocnice z denn sluby, u

dvno odely dom. Irena, pomocnice, kter slouila od
t do jedencti, prv zaala s veern kontrolou
ivotnch funkc. Heather si vychutnvala chvilku
samoty na sestern a pemlela o Stephenovi. Po zral
vaze za nm k veeru nezala. Vdla, e to bude
klov moment v jejich vztahu a chtla dokonit svj
pln. Nebylo j jasn, co by bylo sprvn udlat, ale jak
pemlela - opravdu posedle - bhem poslednch ty
dn o jeho sexuln reakci na ni, pila na to, co mus
udlat. On s tm tmatem urit zane; nikdy se niemu
nevyhbal. Pipravila si odpov. Te u lo jenom o to,
jak to provst.
"Hej, dve, vypad osamle." Vyruil ji Hank Martin,
kter se zvenku nalepil na sesternu a opral se o ni s tm
svm obvyklm lstivm pohledem.
Heather byla rda, e mli mezi sebou bariru sesterny.
"Nejsem osaml." Zmila si ho opatrn oima. "Co
potebujete, Hanku?"
"V moc dobe, co potebuju - dobe si hnout."
"Ach, bte pry."

"Nevnuje mi ani tolik pozornosti jako ostatnm

pacientm," koural Hank. "A jak pod krou kolem
tamtoho mrzka!"
Heather vyskoila. "Promluvme si ve spoleensk
mstnosti," zavala. "Te hned! U a jste tam!"
Hank se ve strachu ped jejm hnvem rychle odbelhal a
mchal pitom svou hol. la za nm. "Vy osle!" vyprskla.
"Nevte, e sly vechno, co kte, a rozum tomu?"
Hank nevypadal ani trochu znepokojen. "Jsi
oetovatelka," ekl.
"M se o m starat. Ale ty se o m nestar tak, jak bych
to nejvc poteboval."
"Vte moc dobe, e nemm v popisu prce starat se o
pacienty tmto zpsobem."
"No, vm, e jeho ohmatv, a pedpokldal bych, e
bys radi trvila svj as s opravdovm muskm."
Najednou j to dolo. "Vy na Stephena rlte, e,
Hanku?"
Pedstavte si to, rlit na nkoho tak postienho a
prostorov omezenho, jako je Stephen! "Dobe, eknu
vm dv vci," pokraovala chladn. "Prvn je, e mte

vechny dvody pro to na Stephena rlit. Stephen je tak

inteligentn a pozorn, jak vy jste hloup a bezohledn.
Ta druh je, e jestli vs jet jednou uslym mluvit o
nm tmto zpsobem v jeho ptomnosti, pratm vs tou
va hol po zdech. Sbohem."
Heather vyla na chodbu. Podruh ten den mla pocit,
e m chu uhodit pacienta. To nen nhoda. Hank je
vlastn jen nudn, opakujc se a mimo, stejn jako
blzniv Carol. Jene kvli svmu pocitu vi Carol se
ctila provinile, zatmco te se provinile nectila; to mal
prase si to zaslouilo.
A pece, byl tak podivn blzko odhalen, e si to dalo
malou zmnu strategie. Myslela, e pjde pmo za
Stephenem, ale mon by to prv te nevypadalo
nejlp. Co m udlat? Byla pod jet rozzloben a
potebovala, aby ji nkdo uklidnil. Tim O'Hara pece.
Hankv spolubydlc, ti dva se od sebe liili jako den a
noc.
Nala ho, jak sed ve svm houpacm kesle. Jeho otzka
byla nevyhnuteln. Ne staila ci dobr odpoledne,
zeptal se:
"Proboha, andli, copak se stalo s tvm okem?"

"Poprala jsem se se svm ptelem."

"Tohle by ti teda neml dlat."
"No, na to mus bt vdycky dva, vte, Time." Heather se
unaven usmla. "Myslm, e na tom mm stejnou vinu
jako on."
"Mnoho Ir m ve zvyku bt sv eny," poznamenal Tim,
"ale j jsem na to nikdy neml aludek. Prost se mi to
nezd prv mun."
Heather se ctila zatlaen do obrany. Navc Tony nen Ir.
Zmnila tma. "Jak se mte?" zeptala se.
"Ach, j se mm skvle, andli," odvtil Tim. A tak
skvle vypadal, jeho ple byla rov a ml krsn bl
vlasy a knr.
Ale Heather vdla, e je to jen zdn. A Tim tak.
Angiogram ukzal, e na prav stran jsou jeho krkavice
a pten tepny zcela zablokovny a e jen velmi mal
mnostv barviva prochz v dsledku arteriosklerzy i
ostatnmi ptenmi a krnmi tepnami. Pokus o
chirurgick oteven nkter tepny by ho mnohem sp
zabil, ne zachrnil. Otzka neznla, zda bude mt dal
mrtvici; lo jen o to, kdy. Tim a Heather o tom vn

mluvili pi mnoha pleitostech. Ale v tchto dnech o

tom vtinou ertovali.
"Take tepny prost bublaj dl?" ekla Heather.
"Prv te ano, andli; te ano," usml se Tim. "Jsem
astn mu. Kdo by si byl pomyslel, e Bh d Marion
takovmu starci, jako jsem j? I kdyby mi ji dal jen na
jeden den?"
Heather se sklonila a polbila ho na rovou tv. "Jste
ndhern mu, Time O'Haro," ekla.
Jet se ani nenarovnala, kdy Tim ekl vcn: "Tvj otec
je alkoholik, e?"
Heather se prudce napmila. "Co?"
"Tvj otec je alkoholik," zopakoval.
Dlouho bylo ticho. "U je to tak," ekla konen Heather.
"Ale jak to vte?"
Tim se zakenil. "Jeden druhho poznme. J jsem taky
alkoholik.
Dky Anonymnm alkoholikm jsem u dvacet let
stzliv, ale my se nikdy nevylme, v. J jsem
zotavujc se alkoholik. Tak si kme v AA."

Heather si pisunula idli k Timovi. Byla stran

zvdav, ale musela tak nco udlat, aby znovu nabyla
klidu. "A jste, nebo nejste alkoholik, nikdy jste se s mm
otcem nesetkal," ekla, kdy se posadila. "Tak co vs na
tu mylenku pivedlo?"
"Vechno mon."
"Jako co, teba?"
"Teba tvj monokl, za prv. Nikdy jsem svou enu
neuhodil, pestoe jsem udlal pr vc, kter byly stejn
patn. Ale vtina mu, kte bij sv eny, jsou
alkoholici."
Pestoe ho mla tak rda, poctila Heather lhostejnost intelektuln a oste skeptickou. "Time, jste pln vedle,"
ekla. "Nejen, e jste se nikdy nesetkal s mm otcem;
nikdy jste se nesetkal s Tonym. Dlte ukvapen zvry."
Ale zdlo se, e si jejho protitoku vbec nevm. "A
eny, kter se dvaj dohromady s alkoholiky, mly
vtinou otce alkoholiky," pokraoval. "Je to takov
model. Jde to dl a dl.
Otec m eny byl taky alkoholik."
"Snate se m napasovat do njakho modelu,"
protestovala Heather.

"To jen proto, e to tak sed." Tim byl neprosn. Proto

jsi tak dobr oetovatelka."
Poprv od chvle, co ped rokem piel do Willow Glen,
byla Heather na Tima rozzloben. Neml dn prvo
kat takov vci.
A pokraoval dl. "Moje ena byla oetovatelka," ekl,
"opravdu dobr, jako ty. A vzorn se o m starala, ne ji
to konen pestalo bavit a opustila m. To je ten model,
chpe? Jej otec byl alkoholik. Starala se o nj.
Opatrovala ho. A njakm zvrcenm zpsobem se j to
lbilo. Tak se stala oetovatelkou.
Ale peovat o lidi se me stt uritou nutkavou
potebou.
Vyhledv druh lid, kte potebuj pi. Jako alkoholici
nebo jin mrzci nebo dospl dti. Proto m nala - dal
dt, po kterm uklzela. Myslm, e to lidem dv urit
pocit moci."
Heather svou idli zase odsunula. "kte mi, e jsem
nco jako po moci prahnouc podlzavec, jen proto, e
jsem oetovatelka," ekla nevrle. "Existuje spousta
dvod, pro se lovk stane oetovatelkou. Vechny

mon dvody - dobr dvody. Myslela jsem, e m

mte rd, Time O'Haro."
"Mm t rd, andli. Jen jsem chtl, abys vdla, co
dl. A nechci, aby t zase nkdo zbil."
Konverzace se nevyvjela tak, jak by si pedstavovala.
Bylo to sp peskovn ne povzbuzen, a navc to bylo
trpk. Pesto se nezmohla na opravdovou zlost, jakou
poctila vi Hankovi.
Pestoe vci, kter Tim prv ekl, mly k pravd tak
daleko - mly pece k pravd daleko, nebo ne? - ctila se
te jinak.
Ctila, e o ni m nkdo starost.
"Uvidme, jestli sem jet nkdy zajdu, abych se nechala
plsnit," ekla Heather. Oba vdli, e ertuje. "Dvejte
na sebe pozor." Te byla pipravena vidt Stephena.
ekal na ni. Jeliko neml jinou monost, nauil se bt
velmi trpliv. Heather, kter tak rda oetovala, se ho
mnohokrt ptala, jak to vydrel, leet na pojzdnm
lehtku den co den s takovm mlem zjevnch podnt.
U ti roky se ho stle snaila zsobovat kazetami - s
namluvenmi knihami, s pednkami, s hudbou.
Nkdy je pijal, asto jen proto, aby ji potil. Hudba se

mu nkdy lbila, ale knihy ho tm pokad nudily.

Pipadalo mu tak arogantn kat j, e vtinu toho, co v
nich je, u dvno v.
"MM/BOHAT/VNITN/IVOT," pokouel se j
vysvtlit, ale copak to mohla pochopit: Jak mohl kdokoli
chpat, e toho bylo tolik, o em mohl pemlet, pokud
to nebyl nkdo stejn inteligentn a bezmocn jako pan
Grochowsk?
Zvl nyn toho ml tolik, o em mohl uvaovat! Pokud
byl zaparkovn vedle sesterny, ml toho vrchovat ke
strven.
Heatheina modina. To byla starost, hlubok starost.
Prvn nznak zjmu Georgie Batesov o jeho osobu.
Pestoe se to Heather snaila udlat nenpadn, vdl,
e prvn kapitola knihy doktora Kolnietze byla vrcena
do jeho spisu dv, ne si ji Georgia mohla stihnout
pest. Tuil, z jakho dvodu, ale nemrzelo ho to; tuil,
e se vrt. Ani oividn rlivost Hanka Martina ho
neznepokojovala, patila k jeho povaze. Normln by o
tom vem pemlel vc, kdyby se nedlo tolik jinch
vc. Jeho pota byl na cest! Konen bude moci
napsat svou knihu, kterou si bhem poslednch dvou let
v hlav nartl! Pro ale kvli tomu byla slena

McAdamsov jet nepjemnj, jet pkej ne

obvykle? Jakou stranou zlost to v sob mla? Ale
vechny tyto mylenky - i jeho neutuchajc zjem o tu
knihu - byly zastnny silm vyeit zhadu jeho
sexuality, tu neskutenou zhadu, kter se zrodila teprve
ped tymi dny.
O fyziologii sexu byl pouen. Pokud si pamatoval, asto
se budil ze spnku s erekc. Mokr sny pily, kdy mu
bylo dvanct. Nkdy byl obsah jeho sn vzdlen
sexuln - ale jen vzdlen - a zanechval v nm
nejasnou touhu - ale pouze nejasnou. asto ml
spontnn erekci, kdy byl vzhru, ale ne proto, e by
ml vdom sexuln pedstavy. Nikdy neml vdom
sexuln pedstavy. A nikdy neml erekci pi myt.
Dokud ho ped tymi dny neumvala Heather. Tehdy
se vechno zmnilo.
Pro ta zmna? Pro to probuzen? A pro je jeho mysl,
ve vku dvaceti devti let, od t erekce pln sexulnch
pedstav, jako by se provalila hrz? Pedstavy
Heatheinch prsou, jak mu strk bradavku do st, a
dalch vc, kter by mu mohla udlat? A nebyla to jen
Heather. Pro si dokonce zaal pedstavovat, jak by

mohla vypadat bez at mal Peggy? Bylo to, jako by se

jeho oi najednou otevely - otevely cel nov dimenzi.
Prvn kl k rozlutn hdanky objevil, kdy si
uvdomil, e otzku bylo nutno poloit jinak. Nelo tak
docela o to, pro se jeho oi najednou otevely, ale pro
se neotevely dv. Pro je ml stle zaven? Pro se
neotevely pirozen ve vku tincti, patncti nebo
sedmncti let, kdy, jak vdl, se to dlo u normlnch
chlapc. Pro se chtl sv sexualit podvdom vyhnout
- potlait ji?
Podno tmto zpsobem, odpov byla zejm. Bolest.
Chtl se vyhnout bolesti spojen se sexem. Ve svm
ivot zail obrovsk mnostv bolesti. Vc ne dost.
Nelitoval se, ale nepekvapovalo, e se chtl tto bolesti
vyhnout, kdy si vzpomnl na svou prvn velkou bolest.
Stalo se to, kdy mu bylo sedm. Doktor Kolnietz - tehdy
jet, samozejm, doktor nebyl - ho uil st v lt, kdy
mu bylo pt.
Koncem lta ho pesthovali do zvltnho pokoje v
budov pro nejmn zaostal. Ve skutenosti bylo jeho
prvn opravdu jasnou vzpomnkou to sthovn: jak ho
vzali z postele, poloili na pojzdn lehtko a tlaili po
cest do nov budovy; poprv vidl oblohu a mraky,

budovy zvenku, automobily a jin chodc dti; jak ho

potom dali do opravdov postele s ochrannm
zbradlm v jeho vlastnm pokoji. Kdy se doktor
Kolnietz vrtil na vysokou kolu, pidlili mu speciln
pomocnice, kter pokraovaly v jeho vuce. Bylo toho
tolik, co se ml nauit. Ale nejbohatm obdobm bylo
lto, kdy mu bylo sedm.
Bylo to zempisn lto. Ani by o tom Stephen vdl,
doktor Kolnietz zmobilizoval bhem pedchozho
podzimu, zimy a jara personl stavu a sv spoluky
na Yale, aby sbrali pohlednice z celho svta - byly jich
tm tyi tisce a kad jin.
Zaali dvma prvnmi, kter pedstavovaly New
Warsaw, a fotografiemi tohoto msta a okolnch rovin,
kter podil sm doktor Kolnietz. Pak se vydali dl,
provzeni atlasem a pohlednicemi: pohledy Chicaga,
Minneapolisu, St. Louis;
Appalaskho poho a ocelren; Bostonu, New Yorku a
pobe sttu Maine; kolonilnch kostel v Nov Anglii,
Finger Lakes, Black Hills a Skalistch hor, Mount
Rainieru a sekvoj; Seattlu, San Francisca a pobe
Kalifornie; dol smrti a Mohavsk pout; Velkho
kaonu a indinskch skalnch obydl; obrovskch

kaktus a malch ek; Phoenixu, Santa Fe, Taosu, San

Antonia, a pak postupovali na jih; plante a panlsk
mech; Memphis a Mississippi; New Orleans a bainat
ramena ek.
Z njakho dvodu si doktor Kolnietz Floridu nechal a
na konec.
Stephen nevdl pro. A nevdl ani - a dosud nev -,
pro ho zamrazilo, kdy tehdy poprv uvidl obrzek
kokosov palmy. Jako by ji vidl u nkdy pedtm; ale
vdl, e nevidl. Trval potom na tom, aby uhnli
kolem rovnku, klikovali mezi tropickmi stromy a
palmami na globusu: mezi palmami na Bahamch a v
Karibsk oblasti; ve Venezuele a na Havaji; na Fidi, Bora
Bora, v Indonsii, Singapuru, Malajsii, na Cejlonu.
Nsledovaly datlov palmy na okraji Sahary a potom
vprava po zem muslimskho svta: Tehern, Bagdd,
Damaek, Istanbul, Khira, Fez, Malaga a Crdoba. To je
vedlo k troskm: Korint a Delfy, Delos a Parthenon, Petra
a Angkor Wat, frum v m, Pompeje. A k velkm
chrmm May v Yucatanu, Chichen Itze a Uxmalu. A k
palcm: Alhambra, Versailles, Hampton Court. A ke
katedrlm: katedrla svatho Petra, Chartres, Salisbury,
Winchester. A dle k velkm evropskm mstm:

Londn, Pa, Praha, Leningrad. Spolen se z toho

malho pokoje v stavu vydvali on a doktor Kolnietz
objevovat Cotswolds a anglickou jezern krajinu,
argentinsk pampy, brazilsk deov pralesy, obrovsk
zvec stda v Keni a Nairobi, stepi v Rusku,
Mongolsku, Tibetu.
Byl konec srpna. Doktor Kolnietz mu sdlil, e zbvaj
u jen dva tdny, ne se bude muset vrtit zpt do
poslednho ronku na Yale, a navrhl, aby Stephen
popemlel, kter pohlednice by chtl nejvc znovu
vidt. Pustil se do toho, ale pak mu zaaly kanout
krokodl slzy po keovit ztuhlch tvch. Bylo tak
bolestn chtt se zasmt, a nemoci vyloudit na ztuhlch
svalech smv; bylo tak muiv plakat, a nemoci zkivit
obliej bolest.
Kdy se doktor Kolnietz druh den vrtil a ptal se, jestli
si vybral, dal najevo "ne". Slzy se mu znovu vyhrnuly z
o.
Kolnietz je uvidl. "Co se dje?"
"NIC," vyukal zlostn.
"Kecy," odporoval doktor Kolnietz. "Mus mi to ct."

Nakonec to ekl. "PA. NIKDY/NEUVIDM/PA.

NIKDY. NIKDY.
NIKDY/NEUVIDM/PALMU. JENOM/POHLEDNICE.
NIKDY/NEUVIDM/NIC/JINHO/NE/POHLEDNI
CE."
Doktor Kolniezt trpl tou skutenost s nm. st bolesti
za ty dva tdny zmizela, ale trvalo jet est msc, ne
se pln smil s tm, e jeho tlo bude navdy
pipoutno k posteli nebo pojzdnmu lehtku v
njakm zazen a e nem dnou nadji, e by nkdy
mohl cestovat jinak ne v duchu.
A jestlie neexistovala monost, e by tam nkdy mohl
jet, pro by se ml touit prochzet paskmi ulicemi?
Pro ml touit skuten vidt a slyet vjovit listy
kokosov palmy obruovan tropickou bou? Jen do tto
mry vdom dovolil bolesti, aby se ho zmocnila. Ovem
e si nikdy nedovolil bt sexuln. Bylo to vc, ne mohl
snst ve tincti, v patncti, v sedmncti, v ktermkoli
vku. Vzhledem k tomu, e jeho ochrnut ruce nikdy
nebudou moci cestovat ternem enskho tla, pro by si
ml dovolovat takovou marnou touhu? Pro by se ml
stt sexuln bytost, kdy to nemlo dn smysl? Pro?

Ale ped tymi dny - z njakho dvodu - se to vechno

zmnilo a on ekal na Heather. Jen odpov na otzku nyn vdomou - zstvala stle nejasn. Jedna jeho st zdlo se, e si minul tyi dny ila svm vlastnm
ivotem - byla rozhodnuta; kiela "ano" vstc kadmu
doteku, kad rozkoi, kter mohla pijt.
Druh st se stahovala z bolesti zpt do bezpe, k
sebeovldn, ke vemu, co se zdlo bt rozumn a
vyrovnan a moudr. Byl souasn jak pipraven, tak
stle jet hodn nepipraven, kdy konen uctil
Heatheinu ruku na sv.
"Mrz m, jak o tob mluvil ten mal lachovit syk,"
ekla.
"Ehhhhhh."
Heather vzala psmenkovou tabulku z hku a pidrela
mu ji.
"TO/M/NETRP," ukaly jeho klouby.
"TRPM/SE/KVLI/TOB.
KDO/T/PRATIL?"
No jist, pomyslela si. Vdl o tom cel den. "Mj ptel."
"PTEL???"

"Na to mus bt vdycky dva, v," ekla Heather

nepesvdiv, opakujc, co prv ekla Timovi.
"TYS/HO/TAKY/PRATILA?"
Heather zavrtla hlavou.
"PRO/SE/HO/SNA/BRNIT?"
Heather otravovalo, e nikdo - dokonce ani Stephen - jak
se zdlo, nechtl nechat tma jej bitky na pokoji. "Mon
nejsem tak hodn, jak si pedstavuje, Stephene," ekla.
"Jestli se sblme, mon m bude taky chtt uhodit."
"ALE/NEBUDU/MOCT, E?"
Zasmla se.
Stephen pokraoval v ukn. "J/SE/CHCI/SBLIT."
"J tak."
"ALE/MM/STRACH. ZE/SEXU.
JE/TO/PRO/M/PLN/NOV."
"Nemus se bt," prohlsila Heather, ani by mla
pont, co vechno je pro nho v szce. "Pemlela jsem
o tom. Ve skutenosti mi to vbec nelo z hlavy. Nen to
nco, co bychom mohli dlat ve dne. Koupn je prce
pomocnice a nevypadalo by to dobe. Take to bude

muset pokat do zatku ptho msce, kdy budu mt

zase non. Myslm, e to mm vechno promylen."
"OPRAVDU?" vyklepal Stephen, jedna jeho st byla
vzruen a druh ohromen tm, jak odlin oba uvauj.
"JAK/V,E/TO/BUDE/PRO/TEBE/TO/SPRVN?"
"Stephen Moralista," kdlila ho. "Nech m, a si o sebe
dlm starosti sama. Ty nechce?"
Neexistoval zpsob, jak by j mohl prostednictvm t
tkopdn tabulky vysvtlit vechno, co ml na srdci.
"NEJSEM/SI/JIST," odpovdl.
"MON/TO/PRO/M/NEN/TO/PRAV.
TY/TO/M/MON/VECHNO/PROMYLEN,A
LE/J/JET/NE.ALE/BUDU/MT,A /PIJDE/AS
- JESTLI/BUDE/JET/CHTT."
"Nechv m ekat," mraila se Heather, napl vn, a
vdla, e piel as zmnit tma. "Stejn, jsi v podku?
Je s tebou vechno O.K.?"
"LEP/NE/O.K. DOSTANU/SVJ/POTA."
"Ach, Stephene, to je bjen!" zvolala Heather. Na tuto
zprvu ekal tak dlouho a ml, jak vdla, strach uvit,

e se to opravdu stane. Sdlela s nm jeho radost. "Te

me konen napsat svoji knihu," ekla.
"ANO," vyklepal Stephen.
"TE/MOHU/NAPSAT/SVOU/KNIHU.
JESTLI/JE/TO/TO,K/EMU/JSEM/UREN."
Vyctila za jeho slovy pochyby. "Pro by proboha nemlo
bt?" zeptala se.
"DOKTOR/K./NAPSAL/KNIHU.
MON/SE/JEN/SNAM/PEKONAT/TTU."
"No a co? Pro ne?"
Zavldlo mlen. Jeho ruce leely nehybn na tabulce,
jako by slova, kter hledal, nepichzela. Konen
vyklepal:
"MUSM/MT/SPRVN/DVODY.
NESMM/PST/ZE/PATNCH/DVOD."
"Zase Stephen Moralista!" pokrala ho a doufala, e ho
jej veselost uklidn. "Napi ji. Zaslou si to; ekal jsi na
to dlouho."
"ZASLOUIT/NEN/TO/PRAV/SLOVO."
"Te promluvil Stephen teolog. Ale ty jsi pod takov,
e jo?"

"MUSM/BT."
"No, doufm, e a budu mt zase non, e nebude tak
prudrn a zbon a nech m udlat, co mm v
myslu," ekla Heather kdliv.
Stiskla mu koleno a povsila tabulku. Byla tak
zamylen, e si nevimla Hanka Martina oprajcho se
o protj stnu, s hol v ruce. Vytratil se tsn pedtm,
ne zamila zptky k sestern. Ale byl tam tm celou
tu dobu, co byla se Stephenem, a pozorn je sledoval.

I Steda, 17. nora Doktor Kolnietz se ve svch

tiatyiceti letech ctil u unaven. Obzvl unaven z

boje. Jeho psychoterapeutick praxe vypadala vtinou
jako namhav zpas. Ped dvma lety uvaoval o tom,
jestli u nen pln vyhasl. Myslel si, e by mu mohlo
pomoci, kdyby se vnoval njakmu konku, proto
zkusil zahradnien. To byl ovem tak namhav zpas:
neustl boj s plevelem, kdci a suchem, s krlky a
mvaly.
Dky tst (nebo to bylo z Bo milosti) nkdy
psychoterapeutickou bitvu vyhrl. Jene kdy k tomu
dolo, netrvalo dlouho a pacient odeel, zanechvaje za

sebou voln prostor, kter ml bt zaplnn novou

bitvou, a vechno zaalo znovu. Povzdechl si, kdy
pemlel o Heather, kter sedla v ekrn. Tento boj
ml trvat jet dlouho. Vstal od stolu a peel doprosted
pokoje. Deset vtein poskakoval po mstnosti, jako by
boxoval se stnem. Usml se pi pomylen, e kdyby ho
mohli vidt pacienti, povaovali by ho za blzna.
Zlepila se mu nlada a pipraven svst novou bitvu,
otevel dvee a ekl:
"Poj, prosm, dl, Heather."
Heather si sedla do stejnho kesla jako obvykle, kter
stlo na jedn stran pohovky, a doktor Kolnietz do
druhho na jejm opanm konci. Jednou budou muset
pohovky pout i v ppad Heather, ale te jet ne.
Jet nen pipravena. A pi troe tst to mon ani
nebude nutn.
"Podat o toto sezen nebyl mj npad," zaala Heather.
"Pan Simontonov m k tomu vera tm pinutila.
Myslela si, e bych s vmi mla mluvit kvli t moj
modin. Pedevrem jsem mla schzku s Tonym.
Hodn jsme pili a skonili jsme v posteli. Kdy jsme se
pomilovali, chtl odejt. Nechtla jsem, aby odeel.
Zkouela jsem se na nj povsit, a tak m uhodil."

Nsledovalo dlouh ticho. "To je vechno?"

"To je vechno."
Zvedl se a el k oknu za Heatheinm keslem. "Udlm
ti dal pednku," ekl. "eknu ti vlastn tot, co jsem
ti kal u dv. A jsem si jist, e ti to budu muset kat
jet nkolikrt.
Vbec netum, kolikrt bude muset tuhle pednku
slyet, ne ti to dojde."
Dstojn peel do stedu pokoje a podval se j pmo do
o.
"Jsi jeden z nejlepch vyprav, jak znm, Heather,"
pokraoval. "astuje m pbhy o pacientech ze
sanatoria, o Timovi a pan Grochowsk, o Stephenovi, o
nadrenm Hankovi a blzniv Carol. Ty pbhy bvaj
pln detail a patosu. Nkdy jsou velmi zbavn, smju
se, a se popadm za bicho. Nkdy jsou tak dojemn, e
ctm, jak se mi derou do o slzy. Jsou barvit a pln
detail. Dky nim mi lebna ov ped oima. A te mi
m vyprvt o t nejdramatitj vci ve tvm ivot - o
tom, jak jsi byla napadena - a ve tvm vyprvn nejsou
vlastn dn detaily, dn patos, barva, bohatost,
nejsou v nm dn emoce.

Prost to nen ani trochu iv. Pro?"

Heather mlela.
"M neurzu. Tento pojem vymyslel Freud. A jak
hloubal nad tm, co neurzu zpsobuje, vytvoil dal
pojem: ,opakovan nutkn'.
To znamen, e lid, kte trp neurzou, maj tendenci
dlat tut hloupost znovu a znovu. Dvodem toho, e
lid chyt jako ty mohou bt v urit oblasti svho
ivota tak hloup, je, e nevd, jak o tto oblasti
pemlet. Nevd, jak o n pemlet, jeliko jejich
zkuenost z dtstv je nauila o n nepemlet.
Chod ke mn, protoe m neurzu, opakovan
nutkn. Pesnji eeno, neurzu ve vztahu k mum.
Pestoe jsi inteligentn a krsn, zan si s jednm
totlnm zkrachovancem za druhm.
Pila jsi za mnou, protoe ti dolo, e se to pod
opakuje. Ale moc daleko jsme se zatm nedostali, e?
Pod stejn hloup navazuje vztahy s mui, znovu a
znovu, protoe jsi se stle jet nenauila, jak m v tto
oblasti pemlet. Proto mi te vykld takovou
nudnou a omezenou historku.

Chci, abys mi ten pbh povyprvla znovu. Jene

tentokrt chci, abys o tom pemlela. Nechci, abys
vynechvala detaily. Chci, abys vyprvla naplno,
barvit a iv."
"Opravdu u toho nen moc, co bych mohla ct,"
zaprotestovala Heather. "Tony a j jsme mli schzku,
chtli jsme jet lyovat.
Vyzvedl m v jednu odpoledne. Lyovali jsme asi od pl
tet do pti. Pak jsme se vrtili dom. Udlala jsem
veei, milovali jsme se. Pak, jak jsem vm ekla, chtl
odejt. Nepla jsem si to. Porvali jsme se a on m uhodil
a pak odeel."
Doktor Kolnietz stl pod uprosted pokoje a pemhal
svj vztek. Nakonec se ozval: "Udlme nco, co jsme
dv nedlali.
Zahrajeme si malou hru. Jene ve skutenosti to nen hra;
je to vn. km tomu hra jen proto, e j v n budu
hrt uritou roli. Budu hrt roli zdrav sti tv mysli."
Peel pokoj a postavil se za Heatheino keslo. "Budu ti
klst otzky a ty bude pedstrat, e to nejsem j, kdo se
t pt, ale tvoje vlastn mysl - jej zdrav st.

Vid, soust mylen je kladen otzek, ale kdy pijde

na tv vztahy k mum, neklade si otzky, kter by sis
kladla ve zdravjch oblastech svho ivota. Take j se
te skrm za tvm keslem a budu ti klst otzky, jako
bys to byla ty sama, kdo je klade. Rozum?"
"Myslm, e ano," odvtila Heather. Znepokojilo ji to.
"Dobe," ekl doktor Kolnietz shrben tak, aby mohl sv
rty piblit na dva centimetry k Heathein hlav.
"Tony m vyzvedl v jednu hodinu, aby m vzal lyovat,"
ekl. "To je na lyovn dost pozd. Pro m nevyzvedl
dv?"
"ekl, e chtl. ekl, e m chtl vyzvednout kolem
dest.
ekala jsem a ekala a on nakonec pijel v jednu."
"Rda bych vdla, pro m nechal tak dlouho ekat?"
zeptal se doktor Kolnietz.
"Zeptala jsem se ho, kdy piel, ale ekl, e musel dlat
na aut - e to byla nalhav prce."
"Opravdu jsem mu to uvila, kdy mi to ekl?"
"Mla jsem sv pochyby," piznala Heather. "Tony je
automechanik, a nikdy jsem neslyela o tom, e by

mechanici pracovali jenom na pl vazku. Ale nechtla

jsem ho kvli tomu zpovdat. Jen by si myslel, e mu
nevm, a vztekal by se."
"Chtla bych vdt, pro nezavolal, aby mi ekl, e bude
mt zpodn?" tzal se doktor Kolnietz.
"Neptala jsem se ho. Jak u jsem ekla, nechtla jsem, aby
to vypadalo, e na nj njak tlam."
"Bavilo m lyovat s Tonym?"
"Ne. Bylo to pern. Nejdv jsme si museli pjit
vybaven.
Bylo to pro m vechno divn a nov. Pak m vzal ven
na nco, emu kaj ,sjezdovka pro zajky'. Pod jsem
padala. ekl mi, e se budu muset nauit oblouky.
Podala jsem ho, aby m je nauil. Zkouel to asi deset
minut, ale zdlo se, e se tak nikam nedostaneme.
Myslm, e jsem dost nemotorn. Potom ekl, e toho m
pln zuby a e se budu muset ty oblouky nauit sama,
zatmco on si pjde zajezdit. Pod jsem padala a padala
a nelo mi to, a piel njak kluk a nauil m trochu
pluit. Pak jsem byla trochu m vyden. Kdy v pt
zastavili vlek, Tony se vrtil a jeli jsme dom a j jsem
pipravila veei."

"Chtlo se mi pipravovat veei?" zeptal se doktor

Kolnietz.
"Ne. Byla jsem unaven a nechtlo se mi vait. Doufala
jsem, e m Tony vezme na veei. Pizza by bohat
staila. Ale ekl, e u nem penze, protoe platil za
lyovn. Tak jsem koupila dva bifteky a peen
brambory a njakou zmrzlinu. Doma jsem mla lhev
levnho ginu."
"Pila jsem vc, ne jindy?"
"Ano."
"Rda bych vdla pro?"
"Tou dobou u jsem mla patnou nladu. Myslela jsem,
e m to roznn. Pomohlo to."
"Chtla jsem jt s Tonym do postele?"
"Ano, kdy piju, tak jsem vdycky vzruen, a chtla
jsem, aby veer skonil slunm zpsobem."
"Lbilo se mi to milovn? Mla jsem orgasmus?"
"Ne. Tony pedasn ejakuloval. ekl, e je to kvli tomu
ginu, co vypil."
"Vila jsem mu?"

"Ne. Myslela jsem si, e pokud nco, tak alkohol mum

vyvrcholen ztuje. Ale mon se mlm. Mn obvykle
vyvrcholen usnaduje. Kdy ejakuloval, zeptala jsem se
ho, jestli by mi nepomohl k orgasmu rukou, ale ekl, e
neme, protoe je pli unaven."

"Jak jsem se potom ctila?"

"Oputn. Prost jsem doufala, e z toho dne mohlo
jet nco bt, po tom vem. To, co mm nejradi, je,
kdy mm s km spt, mazlit se, dret ho celou noc.
Kdyby zstal, vechno by se tm spravilo."
"Rda bych vdla, pro jsem se ho nezeptala, jestli
zstane nebo ne, jet ne jsem s nm la do postele?"
"Chtla jsem, ale pak jsem si to rozmyslela. Tony mi vdy
k, e nenvid, kdy ho nkdo k nemu nut."
Doktor Kolnietz se narovnal a prothl. Ctil se stran
strnule.
Vdl, e sten byla tato strnulost zpsobena
neikovnou pozic, jak sedl na bobku za Heather. Ale
byla to tak strnulost nkoho, kdo prv proel bitvou.
Ale dal bitva mla teprve pijt. el ke svmu stolu a

vzal kazetov magnetofon. Sedl na kraji stolu a dval se

na Heather. "Cel ten den byl podn prvih, co?"
"Bylo to pkn peklo," poznamenala Heather.
"Chtl bych tu ,hru', kterou jsme hrli, pehrt znovu,"
ekl doktor Kolnietz. "Zase ti budu klst otzky, kter by
sis mla klst ty sama, budu kleet za tebou a budu
mluvit za zdravj st tv mysli. Ale tentokrt bych n
rozhovor rd nahrl.
Souhlas s tm, abych ho nahrl?"
Heather pikvla. Doktor Kolniez magnetofon vzal a
poloil na pohovku vedle n, zapnul ho a opt se pikril
za jejm keslem.
"Mla jsem zlost, e m Tony nechal ekat cel
dopoledne?" zeptal se.
"Ano."
"ekla jsem mu, e jsem kvli tomu mla na nj zlost?"
"Ne."
"Byla jsem natvan, e nemyslel na to, aby mi zavolal,
kdy vdl, e bude mt zpodn?"
"Ano."

"ekla jsem mu, e jsem kvli tomu byla natvan?"

"Ne."
"Byla jsem natvan, kdy konen dorazil a ekl mi, e
musel opravovat njak auto, a j jsem mu nevila?"
"Ano."
"ekla jsem mu o tom?"
"Ne."
"Mla jsem na nj zlost, kdy nechtl zstat se mnou a
nauit m lyovat, kdy jsem potebovala pomoc?"
"Ano."
"ekla jsem mu, e jsem na nj mla zlost?"
"Ne."
"tvalo m, e m nechtl vzt na veei?"
"Ano."
"ekla jsem mu, e se ctm pli unaven, abych vaila,
a e m to tve?"
"Ne."
"Mla jsem zlost, kdy pedasn ejakuloval?"
"Ano."

"ekla jsem mu o tom?"

"Ne."
"Mla jsem zlost, kdy mi ekl, e je pli unaven na to,
aby mi pomohl k vyvrcholen?"
"Ano."
"ekla jsem mu, e mm kvli tomu zlost?"
"Ne.
"Byla jsem natvan, kdy vstal a chtl odejt?"
"Ano."
"ekla jsem mu, e jsem natvan, protoe odchz?"
"Ne tolika slovy," odpovdla Heather.
"Co jsem mu ekla?"
"Jak u byl obleen a otevral dvee, aby odeel, a j
jsem tam stla v obvku pln nah, ekla jsem mu, e
m koule jako z araidov pomaznky."
Doktor Kolnietz se zasml. Nemohl si pomoct. Zvedl se,
postavil se ped ni a prothl se. "Promi, e jsem se
zasml, Heather," ekl, "ale bylo to opravdu dost
zbavn."

"Nejsem si tak docela jist, co jsem tm chtla ct. Jen

jsem to tak plcla," reagovala Heather.
"Pti slovy jsi mu ekla, e nen mu a e m koule jako
dv hovna. Pedpokldm, e tehdy t uhodil, e?"
"Ano."
Doktor Kolnietz el zptky a pikril se za n. "Jak jsem
se ctila, kdy m Tony uhodil?" zeptal se.
"Bylo to, jako bych nectila nic. Opravdu mi to bylo
jedno."
"asto, kdy lid kaj, e je jim nco jedno, mysl tm ve
skutenosti, e zakouej mnoho rznch, navzjem si
odporujcch, silnch emoc najednou. Jak pocity jsem
mla j, kdy m Tony uhodil?"
"Ctila jsem se dobe, e jsem mu vynadala. Pod jsem
na nj mla vztek. Byla jsem rda, e jsem z nho dostala
aspo njakou reakci. Mla jsem pocit, e m znsilnil.
Ctila jsem, e jsem si to pravdpodobn zaslouila.
Ctila jsem se jako kus hovna.
Ctila jsem, e se mnou jednal jako s hovnem, protoe
hovno jsem."
Otzky te pichzely rychleji a byly hor.

"Zajmalo by m, jak se ct moje matka, kdy ji otec

prat?"
"Nevm."
"Zkus to, krucifix!"
"Mon stejn. Mon frustrovan. Mon ct nenvist.
Mon nenvid sama sebe. Mon je j to prost jedno."
"Rda bych vdla, jestli moje matka nkdy k mmu
otci, e m koule jako z aradov pomaznky?"
"k mu, e je bezpten."
"Tehdy otec mou matku ude?"
"Ano."
"Zajmalo by m, jestli je Tony jako mj otec?"
"Ne, mj otec je alkoholik."
"Rda bych vdla, jestli Tony nen tak alkoholik."
"Neme bt."
"Pro ne?"
"Prost nevypad jako alkoholik."
"Rda bych vdla, jestli mj otec vypadal ped
ptadvaceti lety jako alkoholik?"

"Tony nen pasivn jako mj otec."

"Zajmalo by m, jestli pasivn mui nejsou prv tm
typem mu, kte bij eny? Zajmalo by m, jestli
nejsou tm typem mu, kte znsiluj? Rda bych
vdla, jestli pasivn mui neto sp proto, e jsou
slab, ne proto, e jsou siln?"
"Tonyho osobnost nen takov," protestovala Heather
tm plativ.
"Rda bych vdla, jestli mj otec nedodruje sliby?"
pokraoval doktor Kolnietz. "Rda bych vdla, jestli mj
otec nechod pozd? Zajmalo by m, jestli si mj otec
vyml omluvy, kter ve skutenosti nesed? Rda bych
vdla, jestli se na nj d spolehnout?"
Heather vybuchla. "V tomhle nebudu dl pokraovat!"
zajeela na pokraji hysterie. "Tohle vechno u jsme
probrali. Pod ty star stereotypy, eknete mi. Budete mi
vykldat, e se chovm podle modelovch situac mch
rodi. eknete mi, e se k mum chovm stejn jako
moje matka. eknete mi, e si vybrm stejn typ mu,
jako moje matka. eknete mi, e si vybrm mue, kte
se ke mn chovaj, jako se mj otec chov k m matce.
Ale to k niemu nevede. Je mi zle a unavuje m
poslouchat pod dokola o t stereotypn zleitosti."

Doktor Kolnietz te stl ped n.

"Je nm obma zle a oba ns to unavuje, Heather," ekl,
"ale musme v tom pokraovat, dokud ten stereotyp
nezmn. Problm je v tom, e ty dn nov model
chovn jet nezn."
"Problm je v tom, e se nesetkvm s dnmi slunmi
mui," odporovala Heather. "Slun mui neexistuj."
Doktor Kolnietz pemohl ast pokuen psychiatr ct
j, e on osobn j me slunho mue ukzat. Msto
toho ekl: "Slun mui existuj. Ale ty si jich nevm,
kdy se s nimi setk.
Nepitahuj t. Pro tebe neexistuj. Nezapadaj do tvho
modelu.
Nevdla bys, co si s takovm muem pot, kdyby ti
spadl do klna. Utkala bys opanm smrem. Nevdla
bys, jak s nm m jednat, protoe ti chyb nvod k tomu,
jak jednat se slunmi mui."
Vypad vyerpan, pomyslel si. Kdyby si ona prohlela
jeho, pomyslela by si tot o nm. U klidnji ji te
pouoval:
"Neurza m urit vlastn ivot. Brn se. Sna se
petrvat.

kme tomu odpor. My bojujeme proti tvmu odporu.

Zd se ti, e je mnohem jednodu t podle starch
stereotyp, pestoe nefunguj, protoe sis jet
nevytvoila nov, protoe pedstava novch ti pipad
divn a ciz. Ale m vc si bude svj odpor
uvdomovat, tm vc ti to pome. Proto jsem n
rozhovor nahrval. Chci, aby sis vzala tu kazetu s sebou
dom, a chci, aby sis ji poslechla od zatku do konce
alespo dvakrt do na dal schzky. Nebude si ji chtt
poutt. Chci, abys sama sebe pozorovala, jak se ti
protiv ji poslouchat. Chci, aby sis uvdomovala, jak
nechce slyet to, co na n je.
Nen to jen tvj problm, Heather. Tk se to kadho s
neurzou.
Kad pichz na terapii a k, e se chce zmnit, ale
pak se zane chovat, jako by zmnit se byla ta posledn
vc na zemi, kterou by chtl udlat. Neurza se vdycky
sna zmn zabrnit.
Chci, abys sledovala, jak tce se zmnou zpas. Chci,
aby sis vmala, jak bojuje proti mn a proti tomu, o co
se snam." el k pohovce, vypnul magnetofon, vzal z
nho kazetu a podal j ji.

"Dal schzku u mme naplnovanou," ekl. "Uvidme

se na n."
Heather zastrila kazetu do penenky, ale jak
odchzela, pomyslela si v duchu: "Nejsem si jist, jestli
na tu zatracenou schzku pijdu."
Kdy zavela dvee, doktor Kolnietz si sedl za stl.
Pemlel o tom, jak ho uili, e psychiatr m bt
nestrann, objektivn, mlenliv a pasivn. Zajmalo by
ho, jestli by pro Heather nebyl lep njak jin typ
terapeuta.

Jet tst, e Heather zadila, aby si Georgia mohla

vzt postel u okna po pan Carstairsov, protoe
neuplynulo jet ani tyiadvacet hodin, a u mla
spolubydlc. Lutzina Stolarzov byla vysok, thl,
devtasedmdestilet ena. Ani jej ohromn dstojnost
vak nedokzala zakrt jej zden. "J hloup," ekla
Georgii, "nikdy bych si nepomyslela, e se dostanu do
takov lamastyky."
Do tto lamastyky se dostala ped deseti dny, kdy
uklouzla na norovm ledu na pjezdov cest, kdy se
vracela od schrnky na dopisy, a zlomila si kyel.

Natst jel kolem o deset minut pozdji v dodvce Rob,

njemce farmy, a viml si j, jak tam leela.
Nepedpokldala, e spadne, ale v okamiku, kdy se to
stalo, vdla, v em je problm. Poruila Robovi, aby j
pinesl z domu nkolik dek a pak zavolal ambulanci.
Potom to byla rutina.
Pijela ambulance, vzala ji do hlavn nemocnice v New
Warsaw a druh den rno ji operovali. Dovnit j dali
roub.
Vechno bylo velmi jednoduch, a na to, e byla vdova
a ila sama. Sama, a na Wrinklese, jejho kokrpanla.
Dostala ho ped trncti lety - est msc pot, co
zemel jej manel - a pojmenovala ho tak proto, e jako
tn byl sam vrska. Te, ve st, byl opt sam
vrska. Jeho obrzek u mla na svm stole vedle
obrzku manelova. Georgia mla tak fotky svho
zemelho manela, dt a vnuk, ale ty vechny leely,
obrcen lcem dospod, v uplku jejho psacho stolu.
Jedin obrzek na desce jejho stolu byla pohlednice,
kterou dostala ped destkami let a kter se j natolik
zalbila, e si ji dala zarmovat - na tto jedin fotografii,
kterou si tam vera poloila, byla mlad ena.
Nebylo j vc ne estnct a sedla na houpace.

Lutzina - "kejte mi Lucy; vichni mi tak kaj" - a jej

manel byli oba pisthovalci polskho pvodu, kte se
usadili v New Warsaw. Nemli dn dti, ale spravovali
nejvt mlnou farmu v okrese. Kdy jej manel
zemel, musela prodat krvy obchodnkovi a tm
vechnu pdu, krom pr akr, jednomu z rostoucch
zemdlskch podnik. Stodolu pestavla na obytn
dm - tam bydl Rob a jeho ena -, kravn zbourala a
zbytek deva prodala. Nakonec mla celkem slun
jmn.
To byla druh st t lamastyky. Mla dost penz, aby si
najala na cel den oetovatelku, kdyby ovem byly
njak k dispozici.
Ale nebyly. V nemocnici j ekli, e bude potebovat
peovatelskou pomoc a tak rehabilitan terapii po
dobu esti tdn po proputn. Tehdy zjistila, jak je v
okrese nedostatek oetovatelek. A tehdy j tak navrhli
estitdenn pobyt ve Willow Glen. Nemla na
vybranou. "Nikdy by m nenapadlo, e skonm v
lebn," ekla Georgii. "Ne e bych tady opravdu
skonila. Mla bych jt za est tdn dom. Ale pece
jenom, lebna!"

"Je to koncentran tbor, e?" politovala ji Georgia.

Ozval se hlasit zvonek. "To je zvonn k obdu,"
vysvtlila, "svolvaj ns do jdelny. Dostanete jdlo
sem?"
"Ne, chtj, abych chodila do jdelny," cukla sebou
Lutzina.
"Chtj, abych chodila, jak nejvc budu moct. kaj, e je
to soust rehabilitace. Ale bte naped. Jsem len
pomal."
"To je v podku," ekla Georgia. "Je tk najt napoprv
cestu a jsem rda, e mm spolenost."
Jenome Lutzina nedokzala bt pli dobrou
spolenic, kdy la. Musela se se svmi berlemi
soustedit na kad krok. A bylo vidt, e m bolesti.
"kaj mi, e je to tou krv v tknch," namhav
vysvtlovala. "Za pr tdn by to u nemlo tak bolet."

Byla to pomal cesta, ale Georgii to nevadilo. Ctila se

jako zkuen lovk, kter ukazuje novkovi co a jak.
Georgia mla na jdelnu rozporupln nzor. Lbilo se j,
e mounk byl vdy u na stole - miska s ovocem a
zkusek u kadho msta, a tal s chlebem a s mslem

byl pikryt ubrouskem. Mohli jste si sednout, kam jste

chtli, a hned jak jste se posadili, obsluha vm pinesla
hlavn jdlo, jet hork, pmo z kuchyn.
Bylo pjemn nechat se obsluhovat, nemuset
pipravovat jdlo a umvat ndob. Ale bylo tady pli
ostr svtlo. Pokoje pacient mly zvsy, letn
nbytek a lampy s teplm svtlem. Ale tato velk
mstnost byla naprosto funkn a bez oken, zcela
modern a oslniv jasn. Byla neosobn. A nikdy jste
nevdli, kdo si k vm pisedne ke stolu; nkdy se ctila
jako v pasti.
Te se jako v pasti nectila. Lutzina byla zjevn unaven
po t cest, a tak jedly v drunm mlen. Oila, a kdy
dojdaly. "A co vy?" zeptala se Lutzina. "Co vy dlte v
sanatoriu?"
"Moje dti m sem strily."
"A pro? Nevypad to, e by vm nco bylo."
"Mn nic nen," odfrkla Georgia. "ekla jsem vm, e m
sem strili."
"Ale j jsem si myslela, e te u nco takovho
nemou udlat.
Urit existuje njak dvod."

"Ctm se ponkud unaven," oznmila Georgia.

"Myslm, e se vrtm na oddlen, jestli vm to nebude
vadit. Budete umt najt cestu zptky?"
"Jist."
Georgia u se zvedla od stolu. Otoila se na podpatku a
nechala Lutzinu sedt u stolu s rozpaitm vrazem.

Ne odela na schzku s doktorem Kolnietzem, odvezla

Heather Stephena do spoleensk mstnosti, aby se mohl
dvat na televizi, ne mu Peggy pinese podnos s
obdem a nakrm ho. Neprotestoval.
"Ale Stephene, potebuje rozmanitost," nalhala by
kvli sv poteb starat se o nho. Ve skutenosti mu
dala vc rozmanitosti, ne mohl zvldnout. Od chvle, co
se minul veer dozvdl, e se s nm chce milovat - e
na to dokonce myslela stejn jako on -, se jeho touha stala
jet nalhavj.
Tentokrt pestal hloup televizi vnovat pozornost ne
po nkolika minutch, ale bhem pr vtein. ekla, e
pro n nco vymyslela, e pro nj nco m. Nevdl, co
to je, ale celou noc a rno ml stdavou erekci jen z
mlhavch pedstav.

Pesto tu stle byla ta jeho st, kter se drela zptky.

Zuiv. Skoro jako by v jeho nitru kiel njak hlas:
"Zastav!
Nepoddvej se tomu! Bojuj s tm! Pemoz to!" Bylo jasn,
e hdanku nevyeil. Poteboval se dostat hloubji.
Netouil po sexu, protoe si myslel, e k nmu nikdy
nebude mt pleitost, ale te to vypadalo, e by
pleitost brzy mt mohl, ale pod vhal, pod se bl.
Pro? A pak mu to dolo. Bylo to, samozejm, kvli
Velk Bolesti.
Kdy ho peloili z oddlen pro idioty, stav informoval
jeho rodie, e nen retardovan, e je ve skutenosti
pozoruhodn inteligentn. Jeho rodie ho vak odmtli
dokonce i jen navtvovat. Podailo se jim dostat ho pry
ze svho ivota a nebyli ochotn znovu se vm zanat.
Ale kdy mu doktor Kolnietz ekl o tomto absolutnm
odvren se vemi jeho drsnmi detaily, nijak ho to
netrpilo. Na sv rodie si nepamatoval. Nevzpomnal si
na dn domov. Nemohl si pamatovat, jak ho dvali do
stavu.
Nedokzal si vzpomenout na sv prvn setkn s
doktorem Kolnietzem a jen matn si pamatoval na

oddlen idiot. Jeho prvn skuten vzpomnky

zanaly dnem, kdy ho pesthovali.
Pokud lo o nho, jeho rodie to byl doktor Kolnietz, byl
souasn jeho matkou i otcem a vechny ostatn
oetovatelky v stavu byly jen doktorovmi pomocnky.
V intelektuln rovin vdl, e je to jinak, samozejm,
ale fakta byla bezvznamn.
To vechno se ale zmnilo, kdy se doktor Kolnietz tehdy u byl skoro opravdov doktor - vrtil z lkask
fakulty o przdninch na jae 1970. "N as skoro
vyprel," oznmil doktor Kolnietz a vysvtlil mu, e
vlda se sna pestat financovat jeho zvltn vzdln.
Jeliko nebyl schopen dlat nic jinho, byl Stephenv
hlad po vdn neukojiteln a ve vku jedencti let u
byl schopen pracovat s nktermi univerzitnmi
materily. "Pokusm se je zdret, jak dlouho to jen
pjde," slbil doktor Kolnietz.
"kme jim, e zkony ti zaruuj vzdln nejmn do
estncti let. Ale oni se tomu brn a dve nebo pozdji
t pesthuj do sanatoria, a to bude skoro stejn hrozn
jako na oddlen idiot.
Tam t budou moct pouze krmit a koupat. Je mi to lto."

"MU/BYDLET/S/TEBOU," vyklepal.
Doktor Kolnietz mu trpliv vysvtloval, e to nen
mon. Ale bylo to m dl hor. Musel pokraovat,
pestoe bylo sloit dt jasn najevo, e m svj vlastn
ivot a e bude moci Stephena navtvovat jen zdka.
Jako psychiatr nkde na klinice bude pracovat hodn
daleko a bude mt jen dva tdny dovolen v roce. A
potom se mon oen a bude mt sv vlastn dti.
Pily vitky.
"ML/JSI/M/NECHAT/NA/ODDLEN/IDIOT.
BYLO/BY/MI/TAM/LP.
BYL/BYCH/TE/U/ASI/MRTV.
CHTL/BYCH/BT/MRTV."
Psychiati tomuto procesu kaj "konen obdob".
Doktor Kolnietz mu to ekl. Byl to vhodn termn. Byl na
konci. Pesn tak. Jako oputn vagn, posunut na
slepou kolej. Oputn.
Zapomenut. U konce.
Ten proces trval lta. Lta agonie, ne doel njakho
klidu.

Nebyl to jen zpas se ztrtou doktora Kolnietze; byl to

tak zpas s Bohem. Pokud si pamatoval, vil v Boha jednoduchou dtskou vrou. Nyn byla tato vra
podrobena zkouce. Pro ho Bh stvoil? Pro Bh
dovolil, aby se stalo nco takovho? A nakonec, bhem
jedn z dkch nvtv doktora Kolnietze:
"NAHRADIL/JSEM/SI/T/BOHEM.
NEMOHU/BT/DT/BEZ/RODI.
MM/PEDSTRANM/RODIEM/JE/BH.
PROTOE/POKUD/VM,SM/JSEM/SI/HO/VYMYS
LEL.
JE/TO/JEN/PEDSTRAN/BH.
ALE/NEMOHU/BEZ/NJ/T. TO/NEN/VRA.
ALE/NEMM/NA/VYBRANOU. JAK/JE/TO/VRA,
KDY/NEM/NA/VYBRANOU?
VNUCEN,PEDSTRAN/VRA?"
Njakm zpsobem se podailo udret Stephena v
stavu a do jeho estnctch narozenin. V dob, kdy ho
poslali do prvn lebny, se smil se svm osudem.
Nebylo to dobr msto - jedna z pomocnic ho tajn a
pravideln bila -, tm zemel, ne doktor Kolnietz
zadil jeho pemstn do pln novho Willow Glen,

kdy mu bylo sedmnct. Tehdy si uvdomil, e nejvt

pleitost ke vzdln nepichz zvnjku, z pohlednic,
ale z rozjmn.
Jeliko nemohl dlat nic jinho, stal se z nho expert na
sbrn malch kousk zkuenost, a z nich dmal, co se
dalo. Jeho vztah k "pedstranmu" Bohu se kadm
dnem prohluboval a chpal vechno mnohem rychleji.
U se mu nestskalo po doktoru Kolnietzovi. Vskutku
pekonal konen obdob.
Opravdu ho pekonal? Nad tm Stephen uvaoval,
zatmco leel ve spoleensk mstnosti s tichm
mumlnm televize v pozad.
Podailo se mu vzdt se doktora Kolnietze. A tak se mu
podailo vzdt se sv sexuality. Nebylo divu. Bolest
osamlosti, kter pila ve vku, kdy se normln
sexualita prv zan rozvjet, byla tm vt, ne
mohl snst. Dvalo smysl, e se chtl uchrnit ped
jakmkoli nvratem takov bolesti, e si musel vytvoit
bariry proti kadmu, kdo by se pro nho nkdy mohl
stt dleit.
Ano, dvalo to smysl. Ale pro by se tyto bariry mly
najednou zat hroutit, te, kdy mu bylo devtadvacet?
Jednou poslouchal kazatele v rdiu, jak k, e Bh

nikdy nedv lidskm stvoenm vce bolesti, ne

mohou snst. Vdl, e jako tm kad absolutn
tvrzen i toto byla jen polovin pravda, bylo ale jist, e
ve vku tincti nebo patncti let vc snst nemohl. Je
mon, e by byl schopen unst takovou bolest nyn?
Tato mylenka, e by nyn mohl bt natolik siln, aby se
znovu mohl potkat se ztrtou, ho potila, ale souasn
ho stle jet dsila. Jestlie s nm nemohl zstat doktor
Kolnietz, jak by s nm mohla zstat Heather? Ale v
tomto okamiku, kdy byl naplnn svmi pedstavami,
byl pesvden o tom, e by tu bolest mohl pekonat. e
by to mohlo dopadnout dobe. k se, e lska je slep.
Dobe, on do toho jde s oima otevenma. Doke to
zvldnout. Skuten to doke? Nebo se ctil tak
sebejist proto, e ml jet dva tdny, aby se rozhodl?
Hank Martin se vplil do spoleensk mstnosti, aby se
dval na televizi, dlouho pot, co se od n Stephenova
mysl odpoutala.
Nejprve byl Hank pohrouen do opakovn jednoho
starho rodinnho serilu. Ale potom tam byla scna, v
n skupina chlapc ekla jednomu mladmu, aby el
pry, protoe je jet moc mal, aby si s nimi mohl hrt.
Hank bval na svj vk mal. Nebylo dobr bt mal v

zpadnm Clevelandu, kde vyrstal. Peel v

mylenkch k messerschmittm.
Kdyby byl Hank pod psahou jako svdek, piznal by,
e messerschmitt nikdy nevidl. Byl si vdom existence
zznam, kter dokazovaly, e kdy se ve svch
dvaaticeti letech pokouel dostat k nmonictvu, byl
odmtnut kvli sv vce a pupen kle. Ale armda ho
vzala, a pot co znovu proel zkladnm vcvikem,
strvil vlen lta jako proviantn dstojnk na Fort Polk
v Louisian. Mohl to dothnout na destnka, kdyby se
nedostal do problm kvli pit.
Ale vtinou si to "pamatoval" jinak. "Pamatoval" si, e
dlouho ped Pearl Harborem pochopil, co jsou nacist
za, a vstoupil ke Kanadskmu krlovskmu letectvu.
Tam rychle odhalili jeho jemn instinkt a pirozen
schopnosti pilota. Byl poven na poruka, odjel jako
stha lod do Anglie, aby chrnil jej pobe ped ncky.
Zastnil se mnoha pestelek s messerschmitty. V jedn
z nich se mu podailo zniit ti letadla. Jak tak sedl ped
televiz ve spoleensk mstnosti, ani by ji sledoval,
"vzpomnl" si, jak byl nosnk jednoho kdla zasaen
nckovm samopalem a jak to bylo tk pistn. Kdy
vchzel do jdelny, vichni vstali a tleskali mu. Velitel

letky se prv chystal pronst e pedtm, ne mu

pipne medaili, kdy se ozval zvonek volajc k obdu.
Hank vstal a viml si, e Stephen je vzhru. Ve
skutenosti ten mrzk zral pmo na nho, i kdy se
zdlo, e si ho nijak nevm. No, s tm by mohl nco
udlat. Hank se rozhldl. Ve spoleensk mstnosti nikdo
nebyl. Jak se vydal smrem k jdeln, vzal svou hl,
rozkval ji a utdil jedn z noh Stephenova lehtka
ostrou a tvrdou rnu.

Jakmile se ozval zvonek ohlaujc obd, la Peggy do

spoleensk mstnosti pro vozk s tcy. Vichni pacienti
oddlen C, krom ty, jedli v jdeln. Prvn jdlo, kter
Peggy doruila, bylo pro blznivou Carol sedc ve svm
kesle v hale u sesterny.
Keslo mlo rovn opradlo s krouky pro upevnn
popruh a svj vlastn tc vepedu, kter navc slouil
jako zbrana, i kdy ml jen jednoduchou zpadku.
Kdy ped ni Peggy kladla ndob, odpednela Carol
svou obvyklou litanii, ale hned jak skonila, dala se s
chut do jdla.

Dal tc Peggy vzala do spoleensk mstnosti. Pan

Stimsonov se tam dopravila, hned jak zvonek zazvonil,
a sedla u ve svm vozku u stolu a ekala na jdlo.
Dobe, pomyslela si Peggy.
Dnes snad nim hzet nebude. Jak se dalo ekat, Rachel
nekala nic, kdy ji obsluhovala.
Tet tc vzala Peggy do pokoje pan Grochowsk.
Jeliko byla pln ochrnut jako Stephen, museli pan
Grochowskou krmit. Peggy si sedla a mlky se do toho
pustila. Byl to asov nron proces bez jedinho slova.
Kdy byl u konce a Peggy j otela rty, okomentovala to
pan Grochowsk slovy: "Ty jsi sp z tch tichch, e,
Peggy?"
Jakoby na souhlas s tmto postehem Peggy
neodpovdla.
"Nue," pokraovala pan Grochowsk, "troufm si ct,
e je to proto, e jsi zatm nemla co ct. To ovem
neznamen, e to tak bude vdycky. Mon to nebude
dlouho trvat a bude toho mt spoustu, co bude chtt
ct, a tak spoustu toho, co bude stt za to poslouchat."
Peggy pipadalo tk si nco takovho pedstavit,
zatmco odnela przdn tc. Pesto se j to, co pan

Grochowsk ekla, lbilo. Nevadila j monost, e by

jednou mohla mt co ct a e by to bylo nco, co by stlo
za to poslouchat.
Posledn tc byl pro Stephena. Kdy ho nakrmila,
zameel:
"Ehhhhhh." Podala mu psmenkovou tabulku a on
vyklepal:
"ODVEZ/M/ZE/SPOLEENSK/MSTNOSTI."
Peggy odvezla lehtko zpt na jeho msto ke zdi na
chodb. Zeptal se Boha, jestli by nebylo sprvn stovat
si na Hanka Martina.
Bh to zjevn nepovaoval za natolik dleitou otzku,
aby na ni odpovdl. Proto se Stephen rozhodl, e kdy
je te ze spoleensk mstnosti pry, e o tom mluvit
nebude, i kdy byl jet vystraen. Ale Peggy si chtla
povdat. "Kdy jsem onehdy nadvala na pan
Simontonovou, dal jsi mi nkolik otzek," ekla mu.
"Jedna z nich byla, pro m Heather jednu pomocnici
navc.
Zeptala jsem se j a ona mi vysvtlila, e je to proto, e ji
asto volaj na jin oddlen, kdy maj mrt. Toho jsem
si taky vimla. Ale jedna ta otzka se tkala tebe

samotnho. Pro t nechvaj na oddlen C, kdy jsi

upoutan na lko? A navc, pro t nechvaj pod na
lehtku msto na posteli? A pro jsi pod tady vedle
sesterny?"
"BYL/JSEM/V/STAVU.
MYSL,E/JSEM/RETARDOVAN?" vyklepal.
"Myslm, e ne," ekla pomalu Peggy. Potom jako by se
jej mylenky i jej slova zrychlovaly. "Neme bt
retardovan, kdy um tak dobe pst. Ve skutenosti
pe lp ne j. Doopravdy jsi asi velice chytr."
"J/JSEM/VELMI/CHYTR," vyklepal Stephen.
"ALE/MM/TLO/RETARDOVANHO/LOVKA.
POMYSLI/NA/TO,JAK/TO/JE/BT/VELMI/CHYTR
/A/MT/TLO/RETARDOVANH O/LOVKA.
BUDE/O/TOM/PEMLET?"
Peggy se na nj zadvala a nevdla, co m ct.
"BUDE?" vyklepal Stephen znovu. Nalhav.
"Ano, budu o tom pemlet. Slibuju." Zaalo j dokonce
dochzet nejen to, jak byl chytr, ale jak byl naprosto
lidsk. Lidsk a humnn. A o kolik byl zdravj ne

pacienti na oddlen A nebo B, kte vtinou vypadali,

e u nemaj potebu bt povzbuzovni.
"DOBE."
"Jet na jednu vc ses m zeptal," odvila se Peggy
pokraovat.
"Jde o pan Grochowskou. Jak to, e ona je taky na
oddlen C, kdy je pipoutan na lko?"
"JE/TAK/VELMI/CHYTR.
BYLA/BY/TO/ZBAVA/PRO/M/A/PRO/NI,KDYBY
CH/MOHL/BT/V/JEJM/POKOJI
/A/ONA/BY/MOHLA/DRET/MOJI/PSMENKOVO
U/TABULKU,ALE/ONA/NEME."
"Taky jsi m podal, abych pemlela o tom, pro je v
jejm pokoji pod voln postel," pokraovala Peggy.
"Pro?"
"PROTOE/J/JSEM/POD/NA/POJZDNM/LE
HTKU,PAN/SIMONTONOV/ME
/MT/NEUSTLE/PLN/STAV/NA/ODDLEN,A/P
ITOM/MT/JEDNU/POSTEL/NAV C.
ALE/TO/NEN/TEN/PRAV/DVOD.

PRAV/DVOD/JE,E/PAN/GROCHOWSK/M/
MILENCE."
"Coe?" zaervenala se Peggy. "Milence? Koho?"
"TO/JE/SOUKROM/ZLEITOST," vyukal Stephen.
"ZEPTEJ/SE/J/SAMA,JESTLI/CHCE. A/VBEC.
VDLA/BYS/TO,KDYBYS/MLA/OI/OTEVEN."
Te toho Peggy mla tak akort, aby to mohla strvit.
Krom toho, sledovat Stephenovo tkopdn psan
vyadovalo obrovskou spoustu energie. Dokonce i
Heather mla svj limit. Peggy povsila psmenkovou
tabulku a la se postarat o blznivou Carol. Vzala j
ndob a uvolnila j vzadu popruhy, odklonila tc a
pomohla j vstt z kesla. S Carol se chodilo na
prochzku dvakrt denn.
Peggy s n krela tyikrt tam a zptky chodbou kolem
skladu a pak ji posadila zase do kesla. Upevnila tc,
m ji uzavela, ale byla tak ponoena do svch
mylenek, jak to je bt velmi inteligentn a mt tlo
retardovanho lovka, e ji zapomnla vzadu na
vozku pipsat. Stephen ji tedy uml pimt pemlet.
Myslela dokonce i na to, jak to me bt nemt
chodidla, kdy la do spoleensk mstnosti, aby uklidila

Rachelin tc. Rachel tam stle jet byla a zrala do

przdna pes zbytky svho jdla.
Peggy se osmlila a zeptala se: "Jak se dnes ctte, pan
Stimsonov?"
Rachel se na ni podvala s velmi pznanm vrazem.
"Nemus pedstrat, e se o m star," odsekla a
vycouvala svm vozkem od stolu, otoila ho a rychle
vyjela ze dve do chodby.
Peggy se dvala, jak vyrazila vped, a napadly ji pitom
dv vci. Jednak to, jak rychle a eln se Rachel
pohybovahla - toho si vimla u dv - a jak tich me
vozek bt. Rachel opustila spoleenskou mstnost bez
jedinho zvuku. Tou druhou vc bylo, e snaha bt mil
k lidem se prost nevyplc. Apaticky vrtila tc na
vozk, kter odvezla zptky do jdelny.

Hned jak se vrtila z nvtvy u doktora Kolnietze,

uvidla Heather na chodb przdn vozek blzniv
Carol, podnos byl odklopen a emeny na podlaze.
Peggy klidn sedla na sestern.
"Prokrista," zavala na ni Heather, "ty jsi nepipoutala
Carol.

Prohledej chodby na oddlen a pokoje. B! Hned!"

Heather si sedla na sestern a sevela si hlavu v dlanch.
Bylo to tch nejzatracenjch osmatyicet hodin. Tony ji
zbil. Pak ji svm zpsobem zbili pacienti a pan
Simontonov. Doktor Kolnietz s bitm prv skonil. A
te toto! Opravdu neme udlat nic sprvn? Co s n
nen v podku? Neme u zvldnout ani oddlen?
Peggy pibhla zptky, aby oznmila, e po Carol nen
nikde ani stopy. Heather zavolala pan Simontonovou a
se slzami na krajku j ekla, co se stalo.
Pan Simontonov pemlela rychle. Bylo
pravdpodobn, e Carol byla pod jet v budov. Ale
nemohla na to spolhat a venku bylo hodn pod nulou.
Kad minuta me bt dobr. Zatelefonovala na policii,
aby ohlsila Carolino zmizen. Potom zavolala slenu
McAdamsovou. "Carol se zase ztratila. Na oddlen C
nen.
Upozorni sestry na oddlen A a B, aby udlaly
prohldku. Zbytek prohled sama - jdelnu, fyzioterapii,
vechno. A mi zavolaj - ty mi zavolej - hned jak ji
najdou, nebo nenajdou."

Slena McAdamsov svin odkrela. Jestli bude Carol

nalezena ve Willow Glen, bude moci odvolat policejn
poplach, pomyslela si pan Simontonov. Ale sestry j
telefonovaly, e po n nen ani pamtky. A o deset minut
pozdji se vrtila slena McAdamsov, aby j podala
stejnou zprvu. Pan Simontonov znovu zavolala na
policii, aby zdraznila vnost situace. Potom zavolala
Rebece Kubrickov, aby se j omluvila a ekla, e jej
tchyn se opt ztratila.
Nedalo se dlat nic jinho, ne ekat. Pan Simontonov
se znovu posadila, znepokojen a deprimovan. Pro si
tmito vcmi tak lmala hlavu? divila se. Ne e by se to
nestalo u dv. Pro j na tom tolik zle? Proto, e j
tolik zle na reputaci Willow Glen? Toho se to jist tak
tk, ale jde i o nco vc, uvdomila si. Myslela na Carol
bloudc kolem v t zim. Carol si zimu mon ani
neuvdomovala, ale pan Simontonov ctila ledov vtr
tm na sv vlastn ki, jako by se nhle njakm
zpsobem ocitla v Carolin tle.
Pla si mt nkoho, s km by se mohla o sv starosti
podlit.
Nkoho samozejm mla. Marion Grochowsk byla
vdy ochotna sdlet s n jej bm. Stephen by urit ekl

nco strun vstinho - se svou psmenkovou tabulkou

povil strunost tm na umn - nco, co by dostalo
vci do sprvn perspektivy. Dky pacientm, jako jsou
oni, m jej ivotn prce smysl. A ona se jejich radm
nevyhbala - dve se s nimi chodila radit - ale tentokrt
to neudlala. Potebovala zstat blzko telefonu.
Z njakho dvodu se j vybavil ryvek modlitby, kterou
si pamatovala ze vzdlen minulosti, kdy se j dostalo
vlan angliknsk vchovy: ", Pane, pispchej nm
na pomoc; , Boe, posp a zachra ns."
Mylenky Roberty McAdamsov se ubraly jinm
smrem. Vechen ten povyk ji otravoval a bylo pro.
Nejen e ji to vyruilo; bylo to zbyten. Samozejm, e
mohlo k takovm vcem dochzet, kdy se
nedodrovaly pedpisy. Pacienti jako Carol by na
oddlen C vbec nemli bt. Pacienti, kte potebovali
bt pod kontrolou. A pacienti, kte byli ochrnut jako
Stephen a pan Grochowsk, zrovna tak. Mli bt
umstni na oddlen A nebo B.
Kdyby to neznamenalo jet vt rozruch, slena
McAdamsov by doufala, e se Carol nenajde. Pan
Simontonov by patilo, aby ta star dma venku zmrzla.

Willow Glen by pak muselo bt vedeno mnohem

psnji.
Bylo by to pln jin, kdyby se ona sama stala sprvkyn.
Byl by tu mnohem vt podek. Dky tomu, jak velk
byla poptvka po volnch lkch, by vbec nemusela
pijmat pacienty, kte byli sp na obt. A dohldla by
na to, aby oetujc personl nedlal takov chyby, k jak
prv dolo. Potebovali vt disciplnu. Zajistila by, aby
se jim dostalo prpravy, jak bylo teba.
Pi pomylen na disciplnu, na samotn to slovo,
Roberta McAdamsov poctila vlhkost jemn postupujc
mezi jejmi hezkmi stehny. Na chvilku si dovolila ten
pocit vychutnat. Ale jen na chvilku. Toto nebyl ten
sprvn okamik. Vechno mlo svj sprvn as a
msto.

. . .

Poruk Thomas Petri sedl sm za stolem ve sv

kanceli na policejn stanici v New Warsaw a ctil se
nesmrn spokojen.

Znovu se podval na sv jmno a titul, kter byly vyryty

do mdnho ttku na pedn stran jeho stolu. Sakra, to
od nich bylo hezk. Kdyby zstal v New Yorku nebo na
vchodnm pobe, musel by si svj ttek koupit sm.
Ale tady, sotva piel prvn den do sluby, vechno bylo
u pipraveno. Lid jsou stle jet pozorn, stle jet
maj, tady na Stedozpad, smysl pro slunost. Byl rd,
e sem piel.
Od t doby, co byl poven na detektiva, tak zhy ve sv
karie, se mnoho lid divilo, pro vzal msto v tomto
malm mst, kdy mohl snadno zskat msto mnohem
lep. Ale ml pro to sv dvody, hodn dvod. Pi
pohovoru se mu lbil f a v tomto prvnm dojmu se
utvrdil dnes rno, kdy ho f strun seznamoval s
prac oddlen. Byla to oblast s nzkou kriminalitou prosperujc, zemdlsk a stabiln - a sttn policie se
starala o kadodenn dodrovn zkona. Lbila se mu
skutenost, e to bylo mal oddlen, kde on byl jedinm
porukem, jedinm detektivem.
Potilo ho, e bude podlhat pmo fovi oddlen. A
krom toho, cel svj ivot a do svch devtadvaceti let
strvil v New Yorku a severnm New Jersey a dlalo se
mu zle z vtrnost, pny a rozkladu. Rozhodl se

nastoupit v New Warsaw prv proto, e bylo tich a

spodan. A pedevm ist.
Nkdo zaklepal na dvee. Byl to serant Bill Mitchell,
sluebn nejstar serant, mu, kter bude jeho prvnm
asistentem, pokud bude njakho potebovat. "Promite,
pane," ekl, "ale chtl jsem, abyste vdl, e nali tu
starou enu. Wodjenczi a Roberts ji zahldli ve vchodu
jednoho domu asi pl mle od sanatoria.
Vypadala, e je v podku, ale berou ji na pohotovost,
aby ji radji prohldli kvli prochlazen. ekl jsem jim,
aby na ni pokali a odvezli ji zptky do lebny. Ale
myslel jsem si, e byste to rd vdl."
Bylo to trochu divn, ale ne nepjemn, bt oslovovn
"pane" tmto veternem, o dvacet let starm, kdy on
sm byl ped rokem serantem v New Yorku. Ale
respektoval tradici, e dstojnci mohou bt oslovovni
kestnm jmnem pouze sob rovnmi dstojnky. "Dky,
Bille," ekl. "Jsem rd, e je v bezpe. Ale nco vm
eknu. Jestli tu nemuste zstat, co kdybychom ji
vyzvedli a odvezli do sanatoria my? Mohl bych se tak
seznmit jak s nemocnic, tak se sanatoriem a zat se
tady trochu orientovat - zvl kdy budete dit."
Petrimu se zdlo, e je to vhodn pleitost, aby zaal

budovat vztah se svm asistentem. "Co myslte? Vypad

to, e tady se nic vzruujcho nedje."
Serant Mitchell souhlasil. Vzali si sluebn auto.
"Myslm, e nen moc sanatori, ve kterch by se dobe
starali o pacienty," poznamenal Petri s myslnou
nenucenost, kdy odjdli ze stanice.
"Ach, Willow Glen je dobr sanatorium, pane. Nejlep
ve stt."
"Stejn je mi divn, e se me pacient jen tak vytratit
ven."
"Nkte ti sta lid jsou svm zpsobem pkn
mazan," odporoval Mitchell. "Je to bn, e se
zatoulaj."
Poruk Petri byl zticha, respektoval zkuenost odrejc
se v hlase starho kolegy. Nicmn, jako jedin detektiv
v New Warsaw, byl pedevm on odpovdn za to, aby
byl zajitn veejn podek. Mon to nebyl zloin, ale
pipadalo mu ponkud pobuujc, e njak star ena
mohla bloudit venku ve snhu, kdy byla svena do
pe njak instituce. Nevyslovil sv mylenky nahlas,
ale neukod, kdy to Willow Glen sm trochu
prozkoum.

Kdy pijeli na pohotovost, Carol u byla prohldnuta

lkaem.
Kdy ji Mitchell odvdl k zadnmu sedadlu sluebnho
vozu, chytla Petriho za rukv a kuela: "Nevidl jste
moji penenku?
Nevte, co udlali s mou penenkou? Nkdo mi ukradl
penenku."
Petri u by se vrhl do akce, kdyby ho Mitchell
neuklidnil.
"Neberte ji vn, pane. To samo kala pokad, kdy
jsme ji sebrali."
Vypadala dost klidn a vyrovnan, kdy ji zvenku
zamkli na zadnm sedadle. "Kolikrt jste ji u sebrali,
Bille?" zeptal se Petri.
"Za poslednch pr let jen dvakrt nebo tikrt." Petri
znovu poctil pobouen, dokud Mitchell nepokraoval.
"Ale jednu dobu to bylo pravideln jednou za tden,
dokud ji jej rodina neumstila ve Willow Glen."
Slena McAdamsov je vyhlela, a kdy pili, pivtala
je u vchodu spolu s jednou pomocnic. "Carol, jsme tak
rdi, e jste zptky v bezpe. Tolik jsem se o vs bla.
Modlila jsem se za vs," zvolala dramaticky. "Pkn jste

ns vystraila." Carol vypadala, e si toho povyku

nevm, a poslun odcupala s pomocnic zptky na
oddlen C. "Dky bohu, e jste ji nali," obrtila se pak
slena McAdamsov k obma policistm a pmo se
rozplvala dojetm. "Pojte dovnit za pan
Simontonovou. Urit vm bude chtt podkovat
osobn."
Petri zaal mt z Willow Glen lep pocit. Bylo modern;
vchod byl ist; ve sprvnm oddlen se piln pracovalo;
a byl pjemn pekvapen sv eleganc tto mlad eny,
kter vypadala tak starostliv. Kdy se ale setkal s pan
Simontonovou, pochybnosti se vrtily. Kouila cigaretu a
dva tenk prouky dmu j stoupaly z nosnch drek.
Blesklo mu hlavou, e vypad jako star draice. On sm
nebyl z tch, kte kou z cigaret nesneli, ale udivovalo
ho, jak nkdo me mt z tak odpornho zlozvyku
poitek, a znechucen pohldl na pln popelnk na jejm
stole. Zdlo se, e m tuh konek, ale ke svesti a
vraznosti sleny McAdamsov mla velmi daleko.
Samozejm byl udiven, jak neformln je pivtala.
"Ahoj, Bille." Obrtila se k Petrimu.
"Koho to tu mme? Vs neznm."

Ale dala mu najevo, e je vtn, hned jak se pedstavil.

"To je dobe, e vs mme ve mst, poruku. Dky, e
jste pivedli Carol zptky a e jste mi dal pleitost
setkat se s vmi. U jsem vyrozumla jej dti, e jste ji
nali a e je v podku.
Jsou vm velmi vdny. Chtl byste se podvat po
Willow Glen?"
Petri najednou poctil keovit strach. Jet nikdy nebyl
uvnit dnho sanatoria. A jeliko nikdy dn nevidl,
ml pochybnosti o kvalit pe za tmito zdmi, te ale
ctil, e nechce vidt umrn, k nmu, jak si
pedstavoval, uvnit dochz. Ani strnut. Ani to, e
existuje vc takovch osob jako Carol, kte se ho budou
chytat. Jedna za odpoledne byla a a. "Ne, dky," ekl.
"Dnes se musm v rychlosti porozhldnout po celm
mst.
Pesto bych rd navtvil dti pan Kubrickov. Tm budu
mt pleitost prohldnout si okol. Bylo by to mon,
Bille?"
Serant Mitchell pikvl. "Rda jim zavolm a dm jim
vdt, e pijedete," ochotn se nabdla pan
Simontonov. Petri j podkoval a potsl j rukou,

piem si viml, jak pevn mla stisk. Mon je v t

en vc, ne by se na prvn pohled mohlo zdt.
Dky tomu, e u Carol vracel dom z mnoha jejch
vlet, vdl serant Mitchell pesn, kde Rebecca a
Henry Kubrickovi bydl.
Jsou to manel se skromnm jmnm, vysvtloval,
solidn oban, kte se stle sna pracovat na sv farm,
aby ji nemuseli prodat zemdlskmu podniku. Petrimu
se lbila rovina, kter ubhala kolem, lenn stejnmi
ploty a zkmi rovnmi rozbahnnmi cestami. Toto je
srdce cel zem, pomyslel si.
K ertu s New Yorkem a New Jersey.
Kubrickovi je oba vtali, potsali jim vdn rukama a
uvedli je do malho obvacho pokoje. Sedli si na mkce
vypolstrovan kesla, chrnn umlohmotnmi potahy,
naproti vzy s umlmi kvty na naletnm stolku.
Rebecca jim nabdla kvu. Ona i Henry vypadali, e
nejsou zvykl mt spolenost, ale e jsou rdi.
"Jste tak hodn," ekla Rebecca. Byla to podsadit, ale
zdrav vyhlejc ena, a pestoe byla vdan a aspo o
deset let star ne Petri, nemohl si pomoct a musel
obdivovat obrys ader pod nprsenkou jej zstry.

"To nic," ekl. "Jsme astn, e jsme mohli pomoci a e je

vae matka v podku. Od seranta Mitchella vm, e to
nen neobvykl udlost."
"Jo, s mmou jsou problmy s jejm toulnm," ekl
Henry, podsadit, vtrem olehan mu, star ne jeho
ena. "To je ta proklet Alzheimerova choroba."
"Jak dlouho u ji m?"
"Zaalo to ped sedmi lety. Chvli pedtm, ne umel
tta.
Nejdv to nebylo tak stran. Nemohla si vzpomenout
na nkter vci, kter se staly den pedtm, ale
pamatovala si vechno, co se mi stalo, kdy jsem byl jet
dt. Naped to lo opravdu pomalu. Ale ped pti lety
zaala zapomnat nae jmna. Tehdy se taky zaala
toulat. Vzali jsme ji k doktorovi. Nepili na dnou
fyzickou poruchu, ale byla pli mlad na to, aby byla
tak seniln."
"Pedasn demence tomu kali," dodala Rebecca.
"Tehdy jsme poprv slyeli termn Alzheimerova
choroba."
"Asi vs trochu znepokojuje, e se o ni v sanatoriu dost
dobe nestaraj," ekl Petri s pochopenm.

"Nestaraj?" odfrkl Henry. "Staraj se tam o ni bjen.

Dky bohu za Willow Glen."
"Nevte, co to je, muset nkoho pivazovat ve dne v noci
v jeho vlastnm dom," pidala se Rebecca.
"A ve Willow Glen to dlaj opravdu dobe," pokraoval
Henry.
"Pekvapuje m, e se neztrc mnohem astji. Je
mazan. Myslel byste, e kdy je tak seniln, tak si
nebude moct ani zavzat tkaniky. Ale to ona me. Je
opravdu mazan. Dostane se ze veho. Je jako lasika, to
teda je."
"Muselo to pro vs bt dost obtn," politoval je Petri.
Lbil se mu tento prost pr a zaal si uvdomovat, co
prodlali.
"Dret ji pivzanou nebylo to nejhor," reagovala
Rebecca.
"Dokonce ani tehdy, kdy pestala ovldat svoje tlesn
funkce.
Nejhor to bylo jet pedtm, ne musela bt
pipoutan cel den. Chodila za mnou do kuchyn, kdy
jsem vaila veei. Udlala jsem dobrou omku. Pak
jsem se otoila kvli nemu ke sporku, a hned jak jsem

se otoila, nachytala jsem mmu, jak vylv mou

omku do vlevky a umv misku. Mla z toho
hroznou radost. Jak ekl Henry, dky bohu za Willow
Glen," Rebecca se tie rozplakala.
"A dky bohu za stt," pokraoval Henry. "Snaili jsme se
nedvat ji do Willow Glen, ale nemli jsme na vybranou.
Nemli jsme na vybranou dky sttu. Plat za to. Jakmile
doly mminy spory, pevzal placen stt. Tta ped
svou smrt vdl, e to jde s mmou z kopce, proto
penechal farmu mn. Kdyby to neudlal, stt by nm ji
vzal, pesto, e je to vechno, co mme. Vte, nkte
politici v hlavnm mst kaj, e lid jako my by to mli
platit, kdy maj rodie v lebn. Ale my bychom
nemohli. Dvacet tisc ron. Jak? To je n ist ron
vdlek. Stlo by ns to vechno. Pl bych si, aby
nkter z tch politik musel dt do lebny svou
matku. Vsadm se, e by hned zpval jinou psniku."
"Opravdu jsme nemli na vybranou," ekla Rebecca, jako
by pesvdovala sama sebe. "Bylo jedno, jak jsme byli
opatrn, ztratila se kad dva tdny. Dv nebo pozdji
by nkde zmrzla, e jo, Bille?"
"Vm tomu, Becky," pikvl Mitchell.

"Stejn mme pocit viny. Myslm, e nejvt vinu ctme

kvli tomu, e ji nenavtvujeme."
"To nejhor pro m," ekl Henry, "se stalo asi rok
pedtm, ne jsme ji tam poslali. Tehdy m pestala
poznvat." Jeho hlas se zlomil. "Mn, svho syna, kter s
n il cel jej ivot."
Petri poctil nutkn dt Henrymu ruku kolem ramen.
Ovldl se, protoe vdl, e tato dvrnost by mu mohla
bt nepjemn. Ach boe, tito lid jsou sol zem.
"Samozejm, e ji navtvujeme o vnocch a o jejch
narozeninch," objasnila Rebecca. "Mrz ns, e to
nedlme vckrt. Ale pro bychom mli? Kdy ji
navtvme, vechno, co ekne, je ta vc o ukraden
penence, a dv se nkam do przdna. Ani nev, e
tam jsme."
"Ano," ozval se Henry. "Pro bychom mli, poruku?
eknte pro?"
Petri nedokzal odpovdt. Vstal. Kubrickovi mu jet
jednou podkovali, a jak li s Mitchellem ke sluebnmu
vozu, Henry Kubrick za nimi zakiel na pozdrav:
"Zapla pnbh za Willow Glen!"

Cestou zptky do msta byl Petri zticha. Hlavou se mu

honily dv vci. Jednou z nich byla vzpomnka na
petkajc adra Rebeccy Kubrickov. Chtl si
samozejm najt svou vlastn mladou enu.
Jedinou vc, kter ho znepokojovala, kdy se sthoval
do New Warsaw, bylo vdom, e v takovm malm
mst bude dost obtn najt pjemnou enu, se kterou
by si mohl vyjt. Pak si vzpomnl na slenu
McAdamsovou v jej elegantn stien blzce, jak je
srden zdravila u vchodu do Willow Glen. Je mon, e
je svobodn? No, i kdyby nebyla, dve nebo pozdji mu
urit zk cestu njak jin vhodn ena, kter, na
rozdl od en z velkch mst, bude zdrav.
Jet vc vak jeho mysl zamstnval Henry Kubrick.
Rd by vdl, jak to je "dt pry" svou vlastn matku?
Do nitra Willow Glen nechtl ani vkroit. A myslel na
svou matku, osamocenou v Newarku, ve stt New
Jersey. Tam uprosted veho toho mstskho bujen a
pny a rozkladu. Pijde nkdy den, kdy ji on, jej jedin
dt, d do sanatoria? Nezleelo by na tom, z jakho
dvodu, pomyslel si. Ostatn pesto, e nebyla jet
seniln, on ji u vlastn pry dal. A vbec se nectil
vinen, e ji nenavtvuje. Ani o Vnocch. Ani o jejch

narozeninch. Nepsal j. Nevolal. Nevidl ji a nemluvil s

n u vc jak tyi roky. A ml v myslu v tom
pokraovat.

I Sobota a nedle, 5. a 6. bezna "Dobr

veer, Ireno," ekla Heather pomocnici, kter mla

slubu od t do jedencti, kdy se dostavila na sesternu
na minutu pesn v sedm hodin veer. Bylo to poprv, co
mla zase non.
Vtina sester dvala pednost dennm, ale pro Heather
mly ob sluby sv vhody. Noci mohly bt nkdy
nudn, ale ona asto mla mnohem vc prce ne ostatn
sestry, protoe v noci vtinou dochzelo k mrtm. A v
noci mla tak nejvc asu na to, aby si mohla promluvit
s pan Grochowskou a se Stephenem. A tuto noc navc
mla zvltn oekvn tkajc se Stephena.
Posadila se, aby si peetla zznamy z denn sluby.
Nebyla ani v polovin, kdy zaalo to jeen. Vyskoila a
pak si vzpomnla, e je sobota. "To bude Rachel a jej
manel," ekla Heather. "J se o to postarm, Ireno."
Byl to jeden z ritul ve Willow Glen. Kadou sobotu
veer pichzel pan Stimson o pl sedm navtvit svou

enu. Kadou sobotu kolem pl osm na nj Rachel

zaala jeet a museli bt od sebe oddleni. Potom el pan
Stimson dom, a do pt soboty esti ticeti. Trvalo to
u lta.
"...pinav mrav hovno! Hovno pod lidskou rovn!"
Heather slyela Racheliny obscnnosti dlouho pedtm,
ne se dostala ke dvem. Pan Stimson sedl tv
obrcen ke sv en a Racheliny oi srely zlost. "Oni si
mysl, e jsi lovk. Ale oni t neznaj. Oni t neznaj tak
jako j. Nevd, e ve skutenosti jsi jetrka. J jsem
vedle tebe dinosaurus!" Rachel vala ze svho vozku.
"Jsi jen mal slizk jetrka, mlok, kter prv vylezl z
moe, kter prv vylezl ze stoky, cel od hoven a pny
a slizu, ty hlupku!"
"Je na ase jt," ekla Heather soucitn. Vzala pana
Stimsona jemn za rukv a vedla ho ven do spoleensk
mstnosti, ani by se ohldla za Rachel. Posadili se proti
sob ke stolu.
"Pro to dlte?" zeptala se Heather.
"Pro dlm co?" odsekl pan Stimson.
Heather si ho prohldla. Hubert Stimson vypadal ve
svch dvaaosmdesti letech pod jet vzneen. Byl

stejn star jako jeho ena. Vdla, e je zakladatelem

jednoho z nejvtch realitnch podnik ve mst a e je
to bohat mu. Poslednch pt let byl u na odpoinku,
ale pod byl povaovn za jednoho z dleitch
veejnch initel New Warsaw. Vdla tak, e tden co
tden, msc za mscem, rok za rokem, platil za Rachel
vechny vdaje bez jakkoli pomoci od sttu nebo
sociln pe nebo pojitn. Ve skutenosti byl velkm
mecenem a lenem poradnho vboru Willow Glen.
"Pro sem kadou sobotu veer chodte?" zeptala se.
"Nepokoum se vm namluvit, e byste neml. Vm, e
za ta lta vm personl u mockrt navrhoval, abyste
sem pestal chodit, protoe vae nvtvy vdycky kon
hdkou. Ale mn ty hdky ani hluk nevad a nebudu se
jim pokouet zabrnit. Jsem jen zvdav, pro. ekla
bych, e to pro vs mus bt hodn nepjemn. Pro sem
kadou sobotu veer chodte, jenom abyste se nechal
trpit?"
"Protoe ji miluji," ekl strnule pan Stimson, jako by to
bylo jasn.
"Ale nezd se, e by ji vae nvtvy tily nebo j
prospvaly," elila mu Heather.
"Beze m by umela," ekl pan Stimson.

Heather dost dobe nevdla, jak na to odpovdt, ale

pan Stimson pokraoval: "Nem u nikoho ne m.
Nikoho na svt. Je to moje povinnost."
"Je ve Willow Glen, take vs meme t povinnosti
zbavit," poznamenala Heather.
Oi pana Stimsona se zily. "Ona m potebuje," trval
na svm.
Heather vstala. "Dobr," ekla, "uvidme se zase za
tden."
Zatmco se za nm dvala, jak odchz chodbou, matn
pemtala, pro ho nelituje.
Na sestern zjistila, e Irena la dlat veern mase
zad, a zala za Stephenem. Jeho tmav oi byly oteven.
Sklonila se k nmu a zaeptala: "Te, kdy je noc,
meme udlat to, co jsem slbila. Jestli chce. Chce?"
"Ahahahahahah."
"Po jedenct pijde Berta, co je dobr," ekla Heather.
"M hlavu v jednom kuse zaboenou do knek a nebude
ns ruit. eknu j, e mi bude dlat spolenost, a
budu kolem tet rno na obchzce. Vyhovuje ti to?"
"Ahahahahahah."

Heather mu poloila ruku na koleno a usmla se na nj.

"Tak zatm." Odpovdl kladn. A u mli mt dnes v
noci jakkoli sexuln zitek, chtl to. Rozhodl se ped
tdnem. Kdyby to Heather jet chtla, bude souhlasit.
Prostednictvm erekc a pedstav mu Bh ekl, jemu,
Stephenu Solarisovi, e je pipraven.
Ano, mon potom bude nsledovat znovu ta stran
bolest, ale kdyby se tomu chtl vyhnout, nevyhbal by se
tm jen sv sexualit, ale i ivotu. Vyhbal by se i Bohu.
Heather se s nm chtla milovat. Takov ndhera! Jeho
vzruen bylo pekonno nm jet silnjm: jsotem.
Pesto vak uprosted toho veho zstval nejist.
Heather je tak mlad. Jak by si mohl bt jist, e je to pro
ni to sprvn. Kdyby se j jet jednou zeptal, odvtila by
pouze: "U zase Stephen Moralista." Krom toho si
vzpomnal na jej modinu. Zjevn na tom mohla bt
h.
Stephen si nedovedl pedstavit, e by neml zbrany.
Jednou, kdy se ho Heather zeptala, jak to, e je tak
moudr, odpovdl:
"PROTOE/CHCI/ZNT/SMYSL." Bhem hledn
smyslu sv jakoby nesmysln existence, kdy byl nucen
spolhat se jen na Boha, odhalil nco z Boch zmr.

Dost na to, aby se ctil jet osamlej. Ale jen nco.

Dlouho vdl, e je ztracen, a poteboval sv zbrany,
aby mu pomhaly nst jeho dl.
A bylo to tak siln! Jeho sexualita ho zachvtila najednou
jako tajfun a mohla je oba snadno smst. Bylo to, jako by
vplouval do nezmapovanch vod. Co se mu chyst
udlat? Co me bt lep ne koupn? Jak druh sexu
mohou spolu mt - kdy on st pohne jedinm svalem?
Bude se mu to lbit? Bude se to lbit j, nebo bude
znechucen a pestane a opust ho, hned jak zanou?
Ale sex a Heather nebyly jedinou pinou jeho neklidu.
Vydsilo ho, jak Hank udeil hol do jeho lehtka. Nic
takovho se pedtm ve Willow Glen nestalo. Vyvolalo to
v nm vzpomnky na tu minulou lebnu, kde ho
pomocnice bila, kdy mu bylo estnct. Bylo hrozn bt
bezmocn vi nsil. Rozhodl se, e Heather - ani
nikomu jinmu - o t phod neekne. Kdyby to udlal,
nejsp by to vyvolalo jet vc nenvisti. Kdyby byl
Hank aspo ochoten pouvat psmenkovou tabulku a
mluvit s nm. Myslel si, e pochopil, jak Hank uvauje, a
myslel si, e se od toho muka nem ve skutenosti eho
obvat. Ale nebyl si jist. Vbec si nebyl jist.

A byl tak nesvj kvli sv knize. U jen tyi tdny a

bude ji konen moct zat pevdt do skuten podoby.
Ale bude dobr?
Bude oslavovat Boha? Ambice jsou nebezpen.
Nevyhnuteln vyvolvaj zkost. Ale trocha zkosti
neukod a sprvn ambice jsou dokonce nutn. Tolik
chtl, aby ta kniha byla dobr, aby byla co nejlep!
Ale Stephen ctil, e jeho neklid vyvr z neho
hlubho, ne byly tyto starosti. Jeho pinou bylo nco
jinho v jeho nitru.
Nebo to pochzelo zvnjku? Bylo to velice mlhav, a
pece se zdlo, e to roste. Z njakho dvodu ctil m
dl vc, e to pichz zven, ale nedokzal pesn urit,
co to je.
"Hal. Jste vzhru?" vylekal ho hlas.
Byla to Georgia. Pokud lo o ni, byla zvdav. Bhem
tch dvou tdn od chvle, co si o Stephenovi peetla
kousek t knihy, si vmala mnohem pozornji, jakm
zpsobem s nm sestry a pomocnice komunikuj. Umla
by to tak? Samozejm by to bylo hlavn na nm, ale
pipadalo j, e to pro ni nebude nijak zvl riskantn, a
dnes veer se rozhodla, e to riziko podstoup.

"Ukzal byste mi, jak mm pouvat vai psmenkovou

tabulku?" zeptala se.
"Ahhhhhhhh," dal znamen.
Vysledovala dost na to, aby vdla, e to znamen "ano".
Vzala tabulku a drela ji ped nm tak, jak to vidla u
Heather a Peggy. "NAZDAR/GEORGIO," vyklepal.
"MUSELO/VS/TO/STT/HODN/ODVAHY/PROM
LUVIT/SE/MNOU."
Georgii se ihned zalbil. "Nudte se?" zeptala se.
"NE/PLI. A/ZVL/NE/V/POSLEDN/DOB."
"Pro ne v posledn dob?"
"PROTOE/MI/SHNJ/POTA.
S/NM/BUDU/MOCI/PST. NAPU/KNIHU.
POD/NA/TO/MYSLM."
"Jak se bude jmenovat?"
"SLA/BEZMOCI."
"To je ale divn nzev!" zvolala Georgia. "Co to
znamen?"
"JELIKO/JSEM/TAK/BEZMOCN PROTOE/TO/JEDIN, CO/MOHU/DLAT,

JE/LEET/A/PEMLET UVDOMUJU/SI/SPOUSTU/VC.
MON/TOHO/VM/O/TOM,
CO/SE/DJE/VE/WILLOW/GLEN,
MNOHEM/VC/NE/PAN/SIMONTONOV."
"Nejsem si jist, jestli tomu rozumm."
"KDO/JIN/KROM/M/JE/TADY/NEJSILNJM/
PACIENTEM?"
Georgia o tom nikdy pedtm nepemlela, ale odpov
j okamit vytanula na rtech: "Pan Grochowsk." Kad
instinktivn vdl, e ona je Krlovna Vdova oddlen C.
"ZAJIST. A/MYSLTE, E/JE/TO/NHODA,
E/ONA/JE/JEDINM/DALM/PACIENTEM/NA/
ODDLEN/C, KTER/JE/PLN/OCHRNUT?
TAK/ONA/M/SPOUSTU/ASU/NA/PEMLE
N."
"Stle to nechpu."
Stephen to zkusil znovu.
"NKTE/STA/LID/VZBUZUJ/SOUCIT.
ALE/NKTE/Z/NICH/JSOU/ZASE/VELMI/SILN.
DUCHOVN/SILN. VTE, CO/MYSLM?"

"Jako pan Grochowsk?"

"ANO.
ST/JEJICH/MOUDROSTI/SOUVIS/S/JEJICH/V
KEM.
ALE/PAN/GROCHOWSK/NEN/JET/TAK/STA
R.TI, KTE/JSOU/SILN, JSOU/VDYCKY/TI,
KTE/SE/SMILI/SE/SVOU/BEZMOCNOST/SPOJ
ENOU/SE/STRNUTM/NEBO/S /NEMOC.
NEZD/SE/VM, E/JAK/STRNETE,
STVTE/SE/BEZMOCNOU?"
Georgia odmrtila psmenkovou tabulku. "Prv jsem si
vzpomnla, e musm jet nco udlat," vyhrkla.
Nejdv se ho bla, protoe byl zmrzaen. Te mla
skuten dvod ke strachu.
Georgia by v t chvli okamit utekla, kdyby ji Stephen
neupoutal svm nalhavm "Ehhhhh." Neochotn mu
podala tabulku.
"JE/MI/LTO, E/JSEM/VS/POLEKAL," vyukal.
"BVM/PONKUD/PRUDK. PIJTE/SI, PROSM,
ZASE/POPOVDAT."

Pak Georgia skuten utekla a pemlela o tom, jak je

ten Stephen divn mladk, a nebyla si jist, jestli za nm
jet nkdy pjde.
Stephen ml na sebe zlost. Ml opravdovou pleitost a
propsl ji. Nkdy se mu zdlo, e m skuten talent na
zastraovn lid. Vdl moc dobe, e st je
pravdpodobn dost dsiv. To, e on sm byl schopen
se se svou bezmocnost vypodat, neznamenalo pece,
e toho mohl bt schopen kad. Byl ale natolik
pohrouen sm do sebe, kdy vysvtloval, co m vlastn
na mysli, e na to zapomnl, a tak od sebe zejm tu
ubohou enu nadobro odehnal. Sakra. Prv ml zat
pst knihu o vdom, a pitom si vbec neuvdomil, e
dl nco, co mohlo bt protivn tomu, kdo k nmu
konen nael cestu. "Promi mi, Pane," prosil beze slov.
"Opravdu nejsem jet dospl."

Heather musela nejprve nachystat a rozdat veern lky,

a tak bylo tm deset hodin, ne konen mohla
navtvit pan Grochowskou. Vdla, e bude jet
vzhru. "U mm zase non," oznmila, "a je as,
abychom probraly nae milostn vztahy. Jak je ten v?"

"V, e bude dobr, dokud bude Tim naivu," ekla

pan Grochowsk a usmla se na pivtanou. "Jsem rda,
e ti ta modina u zmizela. Mla jsi pleitost
pohovoit si o tom s doktorem Kolnietzem?"
"Jiste mla. Vte, e dlm vechno, co si pejete, pan
Grochowsk," lhala vesele Heather. "Mysl si, e si
vybrm mue, kte jsou jako mj otec. Mj otec je
alkoholik. k, e ti mui, se ktermi chodm, jsou jako
alkoholici, i kdy alkoholici nejsou."
"To je past, ne?" okomentovala to pan Grochowsk.
"Myslm, e je. Doktor Kolnietz tomu k stereotyp nebo
nkdy taky zaseknut deska. A taky ,opakovan
nutkn'. Tvrd, e je to neurza."
Pan Grochowsk si pomyslela, e Heather nevypad tak
neastn, jak by za danch okolnost mohla. "Rozela ses
s Tonym?" zeptala se.
"No, ne tak docela," ekla Heather, "ale mm jin elzko
v ohni." Jemn se pousmla. Lid by si mohli myslet, e
Stephen je pkn podivn elzko.
"J jen, e se mi nelb, kdy chod s nkm, kdo t bije,
Heather. Vbec se mi to opakovan nutkn nelb."

Heather v tom vyctila jemn varovn. Mla radji

pbhy, kter pan Grochowsk vyprvla o sob.
"Mluvme te pro zmnu o vs.
Ped pr tdny jste mi vyprvla o tom, jak vs siln
vle mlem zabila."
"Vzpomnm si."
"Mla jsem pocit, e se mi pokoute ct nco o m
vlastn vli, ale pod nevm co. Nikdy jsem si
nemyslela, e mm silnou vli.
Nechvm mue, aby si se mnou dlali, co chtj. Doktor
Kolnietz mi k, e mm v sob hodn vzdoru. Myslm,
e by se to dalo nazvat negativn silnou vl, ne?"
"Dost mon," souhlasila pan Grochowsk.
"Jist, doktor Kolnietz m nkdy dohn k zatvrzelosti. K
ertu s nm. Mon by mi pomohlo, kdybyste mi o tom
ekla nco vc.
Vyprvla jste mi, jak jste se vzdala sv touhy bt
obdivovan a tehdy se vae sklerza pestala zhorovat.
Ale taky jste mi ekla, e jste byla v depresi. Te v
depresi nejste. Jste... no, skoro vesel. Co se stalo?"

"Opravdu mu dost pesn urit, kdy k t zmn dolo.

Je to pekvapujc, ale je to pravda," odpovdla pan
Grochowsk.
"Lid jsou popudliv, kdy maj deprese. Moje nejstar
dcera se o m starala spolu se svm vlastnm tyletm
dttem, Barbarou.
Jednou odpoledne pila Barbara do mho pokoje a
zaala mi povdat jeden z tch hloupch dtskch
pbh bez konce, kter si dti vymlej. Uprosted
jejho vyprvn jsem j ekla, a je zticha a nech m na
pokoji. ekla mi: ,Ty se o mn nezajm.' ekla jsem j,
a se vrt druh den odpoledne ve stejnou dobu.
V t chvli jsem se nad sebou zaala opravdu vn
zamlet. Bylo mi jasn, e Barbara mla pravdu v tom,
e jsem o ni nemla zjem. Uvdomila jsem si, e ve
skutenosti jsem nemla zjem nikdy o nikoho. Zajmalo
m jenom to, aby m lidi obdivovali kvli mn samotn.
Pokud jsem pro ostatn nco dlala, nebylo to proto, e
bych o n mla zjem, ale jednodue proto, e jsem
chtla, aby m obdivovali. Proto kdy jsem se dostala na
tu novou rove, byla pro m mylenka zjmu o druh
nm pln novm.

Take kdy se Barbara dal den odpoledne vrtila, ekla

jsem j, e mla pravdu, e jsem o ni nemla zjem. Ale
tak jsem j ekla, e bych se rda pokusila zmnit.
Zeptala jsem se j, jestli by byla ochotn m uit, jak mt o
lidi zjem. Souhlasila, a tm zaala m skuten vchova.
Zaala jsem se snait zajmat se o lidi kvli nim
samotnm. A zjistila jsem, jak tk je se zmnit. Jet
pod je to tk. Pesto jsem od t doby mla dvod pedpoklad - k ivotu, kter mi stail. Ale stle je to
velmi sobeck dvod."
"Sobeck?" dotzala se Heather. "Tomu nerozumm, pro
sobeck?"
"Je to skuten dvod, pro jsem pila do Willow Glen.
Moje dcera chtla dlat kariru a to by nebylo mon,
kdybych zstala u n doma. Chtla se o m dl starat.
Ale byla to trochu nuda, v. Tady je vc lid, o kter se
mu zajmat, ne kdy jsem jen tak leela ve svm
pokoji. Tak jsem se rozhodla, e pjdu sem, abych mohla
bt s lidmi, jako jsi ty. Ne kvli m dcei, ale kvli sob.
Ty doke ocenit, e mm o tebe zjem, Heather. A to
m t.
Ale nen to nutn. Nezajmala jsem se o tebe proto, abych
si zskala tv uznn. Je mi opravdu jedno, jestli si m

v, nebo ne. Zajmm se o tebe kvli svmu vlastnmu

sobeckmu poten - protoe jsi zajmav, a to, e jsi
zajmav, mi pin radost ze ivota."
Nastalo dlouh ticho. "To je pesn, pan Grochowsk,"
ekla Heather. "Ale pro mm pod pocit, e se mi
snate ct nco o mn samotn? Nebo se mlm?"
"No, myslm, e by ses mohla zeptat sama sebe, co tady
vlastn dl, pro peuje o nae star tla? Je to to, co t
opravdu bav? Jsi dost inteligentn, abys mohla jt
studovat. Strv snad ivot tm, e bude pracovat v
sanatoriu? Mohla bys dokzat vc."
"Nemu jt studovat. M rodie jsou chud. Vte, e mj
otec vechno propije."
"V, e existuj stipendia," oponovala pan Grochowsk.
"Nemus se nechat nikm znsilovat, ani svm otcem
ne. Ale j se s tebou nechci hdat, Heather. Pesto je
pravda, e toto je zamstnn, kter ti pravdpodobn
nenabz dnou budoucnost. Mon by ses mohla
zeptat sama sebe, pro to dl. Star se o ns tak dobe
proto, e ti to dl radost - protoe nic vc nechce - nebo
to dl z njakho jinho dvodu?"

Heather poctila, jak v n roste vzdor, jak j stoup

odspodu ptee k hrdlu. "Pro se do m navte, pan
Grochowsk?"
"Nenavm se do tebe. Ale jestli to chce opravdu eit
tmto zpsobem, pak mm pocit, e bych ti mohla
odpovdt tak, jak jsem to dlvala jako mal holka: ty
sis zaala. V, ekla sis o to."
Heather se ulevilo, kdy nkdo zaklepal na pooteven
dvee. Byla to Irena. "Heather, mu s tebou na moment
mluvit?"
Heather poodela ke dvem.
"Gloria prv volala z oddlen A," vysvtlovala potichu
Irena.
"kala, e se po tob ptala pan Carstairsov."
"U jdu," ekla Heather. "Asi se nevrtm, ne skon
tvoje sluba, take vysvtli Bert, o co jde, a pijde v
jedenct, ano?"
Irena odbhla. Heather se otoila smrem do pokoje. "Je
mi lto, ale musm te odejt, pan Grochowsk."
"Jiste mus," odvtila pan Grochowsk, kter moc
dobe vdla, co se dje. "Budu na tebe myslet."

Kdy Heather pila na oddlen A, Gloria ji

informovala. "Ped temi dny dostala horeku.
Pedverem jsme k n zavolaly doktora Ortize. Mysl si,
e m zpal plic. Zeptal se j, jestli chce antibiotika, a ona
odmtla. Je opravdu velice klidn, a na to, e hodn
kale; ale ped pti minutami, kdy jsem byla u n, se po
tob ptala."
Hned jak Heather vela do pokoje, zathla zvs kolem
pacientky na druh posteli, kter byla v kmatu, a la k
pan Carstairsov.
Mla radost, e kehk tlo, kter leelo na posteli se
zavenma oima, stle jet obklopovalo to svtlo.
Slyela zrychlen dech, obas peruovan malm
zakalnm. Sedla si na okraj postele a vzala pan
Carstairsovou za ruku. "Pila jsem, Betty," ekla.
Pan Carstairsov otevela oi. "ekala jsem," ekla.
"Vdla jsem, e tady dnes veer bude. Dky, es pila
tak rychle."
"Mte strach?" zeptala se Heather.
"Ne," odvtila pan Carstairsov.

Heather sedla klidn, drela jej ruku a pozorn se j

dvala do o. Z pravho oka pan Carstairsov skanula
mal slza. "Jste smutn?" zeptala se Heather.
"Ne, opravdu ne."
"Pokejte chvilku," ekla Heather. Snila bonice. Pak
zvedla pan Carstairsovou do sedu, a zatmco ji drela,
sama se opela o elo postele a rukama objala to slab
torzo. Jemn ji zaala kolbat. "Te mete plakat, Betty,"
ekla.
"Nechci plakat," zaprotestovala mrn pan Carstairsov.
Ale jak ji Heather dl kolbala, zaaly j slzy kanout po
tvch, nejdv jedna a pak dal; a ani ne za minutu
zaala mezi kalnm tie vzlykat. V Heathein
konejiv nrui vyplakala tolik slz, e by to stailo na
cel ivot.
Konen se mezi vzlyky, slabm kalnm a lapnm po
dechu rozhovoila. "Nevm, pro bych mla bt smutn.
Nieho nelituju.
ekla jsem ti, e nelituju nieho, co se tk m rodiny, a
to je pravda. Myslm, e je mi prost lto ivota. Byl to
dobr ivot.

Proto je mi ho lto. Chci odejt, ale pitom ctm ltost.

Nechci ho ztratit. Ale u ho ani nechci. Ale to je, jako
bych ho ztrcela. Nechci ho ztratit. Ale zrove chci. Je to
tak zvltn. Chci jt dl, a pesto ctm ltost. Jsem
unaven.
Ctm ltost, protoe jsem unaven. Pla bych si, aby
ivot nebyl tak navn. Pla bych si, aby to nebylo tak
navn pro m dti a pro m vnuky. Pro vechny dti.
Pla bych si, aby to bylo jednodu. Jsem rda, e to
mm za sebou. Ale nechci to vzdt.

Chci odejt. Ach, Heather, je to tak hloup!"

"Ne, vbec to nen hloup," konejila ji Heather. "Bute
te tm, m chcete bt, Betty. Jsem tady a mm vs
rda."
"J t mm taky rda, Heather."
"A jste tak mil, Betty," eptala Heather. "Tak mil. Tak
mil.
Tak hodn. Tak milovan."
A zatmco broukala, oi pan Carstairsov se zavely a
zstaly zaven. Pokalvn slblo, dech byl m dl tm

slab. Ubhaly minuty. "Tak sladk. Tak hodn. Tak

mil," eptala Heather stle dokola. A pak najednou
pila chvle, kdy svtlo zmizelo, a Heather vdla, e ve
svch rukou dr jen tlo. Posadila ho, vstala a poloila
zptky do pein. Oi pan Carstairsov te byly oteven,
ale mrtv. Ne odela z pokoje, pohladila ji Heather po
vlasech a polbila ji na elo. ekla Glorii, e je konec, a
vrtila se na oddlen C.
Kdy se vrtila, Berta u byla na sestern, pohodln
usazen se svm romnem na Irenin mst. Heather by
si s n bvala rda promluvila o pan Carstairsov, ale
bylo tm nemon konverzovat s touto netenou
farmovou enou, kter se pohodln zabydlela v
pozdnm stednm vku. Jeliko mla pozdji urit
plny se Stephenem, byl tento nedostatek bohat
vyven skutenost, e Berta nestrkala nos, kam
nemla. Byla to opravdu ta nejm zvdav osoba, se
kterou se Heather kdy setkala. Svou prci dlala Berta
dobe, s tichou a nezastnnou vkonnost.
Ale kdy nebylo co dlat, jednodue si sedla na sestern
a etla si s udivujc pozornost romantick pbhy.
Kdy etla, nic ji nedokzalo vyruit. Jej prav ivot se

odehrval na strnkch jejch romn. Vechen ostatn

as j asi pipadal jako jist druh nepjemnho snu.
Ale smrt pan Carstairsov nebyla sen. Byla skuten.
Heather si sedla vedle Berty na sestern, zbn se
probrala sesterskmi zznamy a bez pemlen
poruila dui pan Carstairsov Bohu.
"Dky, Boe," ekla si v duchu.

Roberta McAdamsov si nevybrala pravidelnou

dovolenou. Msto toho si brala volno kad prvn tvrtek
a ptek v msci. Ve tvrtek rno odjdla z msta a
vracela se v sobotu pozd v noci, aby si mohla v nedli
odpoinout, ne se vrt do prce.
Bylo u dobe po plnoci, kdy vjdla se svou toyotou
na parkovit, kter patilo k obytnmu komplexu, kde
bydlela. Mla za sebou dlouhou cestu a byla unaven,
ale pesto vypadala stejn naehlen a ist jako
vdycky.
Obvykle v tuto chvli ctila, krom navy, urit
uvolnn, vyvolan sexulnm uspokojenm. Ale dnes
veer ne. V pli cesty si v aut pustila rdio, aby si
poslechla njakou hudbu. Msto toho tam byly zprvy.

Ne staila peladit na jinou stanici, zaslechla, jak

komenttor mluv o njakm zatracenm sentorovi
nebo kongresmanovi, kter se jmenoval Stephen Solarz.
To jmno - tak podobn - stailo, aby v nhlm nvalu
zuivosti rdio vypnula.
Pro Robertu McAdamsovou spadali vichni pacienti i
personl do jedin kategorie: vt nebo men pote.
Vichni a na jednoho:
Stephena Solarise. Ten pedstavoval nco mnohem vc
ne pote.
Nenvidla ho a nenvidla i jeho jmno. Nemla zjem
zkoumat, pro ji pouh jeho existence tolik urela.
Zleelo j jen na tom, aby se ho zbavila. Jakkoli.
K ertu s nm! Pro j musel zkazit pocit ukojen? Co by
se s nm dalo udlat? Bude o tom muset vc pemlet,
pomyslela si, kdy vela se zavazadlem do svho malho
bytu a rozsvtila svtla. la rovnou do lonice a zaala
vybalovat. Jednu vc ale nevybalila.
Na dn kufru nechala leet stoen, stedn velk
koen bi, kufr zavela a dala do skn. Bude ho
potebovat, jako vdycky, pi svm dalm vletu.

Poruk Petri si nael skromn byt ve spodan tvrti

jen tyi bloky od policejn stanice. To mu vborn
vyhovovalo, a na pr skvrn na zdi v obvku a na mal
plesniv flek na strop.
Nechtl, aby mu cokoli pipomnalo pinav Newark v
New Jersey.
Bytn se na nj dvala jako na blzna, kdy chtl, aby byl
pokoj znovu vymalovn. Ale dohodli se celkem
rozumn a ona slbila, e zaplat barvu, kdy on koup
ttky a sm si vymaluje.
Maloval celou sobotu a k veeru byl hotov. Byl s tm
nadmru spokojen. Cel prostor zil blou. Byl to jeden
z tch dn, kter ml nejradji: den, kdy vyistil a dal do
podku kousek svta, den systematickho pokroku, den
s viditelnm vsledkem na konci. el spt absolutn
spokojen, svj odpoinek si zaslouil.
Kdo by si byl pomyslel, e tento odpoinek bude
peruen jednou z nejhorch nonch mr v jeho ivot?
Pozdji to mohl pipsat pouze vni barvy, kter se
vetela do nevdom jeho spnku. Jak jinak by se to dalo
vysvtlit?

Ta non mra zaala celkem pimen. Prv

vymaloval pokoj a zavel vko plechovky s barvou.
Vstal, aby odnesl ttky do dezu a vypral je, kdy tu
zavadil pohledem o malou tmavou skvrnu na protj
zdi. Byl troku zvdav, jak je mon, e ji minul.
Znovu otevel plechovku, namoil do n ttku, peel
pokoj a opatrn tu skvrnu zamaloval. Kdy se vrtil,
zavel plechovku vkem. Ale jak vstal, viml si, e ta
skvrna je tam zase. Byl otrven. Vdl, e ji pemaloval.
A tak znovu otevel plechovku, znovu do n namoil
ttku a znovu skvrnu pemaloval. Tentokrt o pr
krok poodstoupil a prohldl si vsledek. U nebylo
pochyb.
Skvrna te nebyla ani trochu vidt. Byla pln pekryta.
Vrtil se, znovu zavel plechovku a vstal. Pohldl na ze.
Opt tam byla stejn skvrna. Rozzloben vyskoil.
Prohlel si ji. Nebyla pln ern. Byla tmav, tmav
zelen, a leskla se - jako njak sliz.
Kdy se na ni znovu zadval, skvrna se zaala zvtovat.
Byla stle vt a vt. Pak u nebyla ani kulat. Zaala
se prodluovat dol, jako by ten sliz tekl njakou
malinkou trbinou ve zdi. Jej zdroj musel bt nkde
uvnit zdi. Zuiv se rozhldl kolem sebe, aby nael

nco, m by se mohl ke zdroji probourat. V ruce se mu

objevil zahnut sochor. Zaal mltit do stny. Sochor
pronikl vrstvou devotsky. Sliz prosakoval dl.
Zuiv strhval velk plty devotsky a narazil na
prkna, za nimi byla izolace. Sliz prosakoval pes izolaci.
Musel najt ten zdroj. Vytrhal prkna. Stl uprosted sutin.
Zaal vytrhvat izolaci. Nemohl se k tomu zdroji dostat.
Nemohl ho najt.
Nedokzal najt ten zdroj.
Vzbudil se ve dv hodiny rno s hlasitm kikem plnm
marnosti a vzteku a s pronikavm pocitem hrzy a
hanby, jako by nejen ze, ale tak on sm a s nm cel
svt zaal bt nezvratn zamoen.
Ve ti rno oznmila Heather Bert: "Jdu te nachystat
lky. A, mimochodem, Stephena si beru s sebou. V, jak
je rd v n spolenosti, a podal m, jestli by m
nemohl doprovzet, a budu chystat lky."
Berta ani nevzhldla od svho romnu.
Heather vezla pojzdn lehtko chodbou a zaboila
doprava ke skladu. Zaparkovala lehtko u zdi, otevela
dvee do skladu a rozsvtila. Pak se vrtila do mal
chodby, kter byla tak akort irok pro lehtko a pro ni.

Vzala psmenkovou tabulku a pidrela ji Stephenovi.

"Jak se ct dnes veer?" zeptala se.
"VZRUEN."
"J tak."
"JSEM/TAK/ZNEPOKOJEN."
"Kvli emu?"
"NEJSEM/SI/JIST," vyklepval Stephen.
"SPOUSTA/MALIKOST.
DJE/SE/TOHO/MOC. MON/VC,
NE/MU/STRVIT.
JAKO/BY/SE/VECHNO/ZAALO/ZRYCHLOVAT."
Heather si nebyla jist, co na to odpovdt. "Chtl bys,
abych vycouvala?"
"PROBOHA/NE. ZAPOME/NA/TO. JAK/SE/M?"
"Dobe. Dnes veer zemela pan Carstairsov," ekla
mu. "Byla to dobr smrt. Lehk. To svtlo tam bylo. Ve
skutenosti tam bylo u nkolik tdn. V, vichni to
svtlo nemaj. Vlastn vtina lid ho nem. Teda, jak
svtlo bude muset mt pan Grochowsk, a bude
umrat."

"NKDY/SI/MYSLM,
E/JSI/SMRT/PMO/POSEDL."
"Mon m pravdu," pitakala Heather. "Mm rda to
drama.
Umrn je tak skuten."
"JAK/TO, E/TOB/JE/SMRT/PJEMN,
KDY/OSTATN/DS?"
"M taky ds. Moje vlastn. Kdy si pedstavm sama
sebe, jak umrm, mm len strach. Jen se nebojm ciz
smrti."
"ALE/OSTATN/LID/MAJ/STRACH/NEJEN/Z/VL
ASTN/SMRTI, ALE/I/ZE/SMRTI/TCH/DRUHCH.
VBEC/NECHTJ/BT/V/BLZKOSTI/SMRTI."
"Nevm, pro to tak je. Nerozumm tomu."
"BLBOST!" Stephenovi nkdy vyrazilo dech, kdy
Heather jednala pimen svmu vku a vypadala
hloup. "V,
E/LID/MAJ/STRACH/ZE/SMRTI/DRUHCH,
PROTOE/JIM/TO/PIPOMN/JEJICH/VLASTN/
SMRT. ALE/ZD/SE, E/U/TEBE/JE/TO/JINAK."

"Asi jo," odvtila Heather. "Nkdy o tom pemlm.

Nen to proto, e bych vila v Boha tak, jak v nj v
spousta nboensky zaloench lid. Nejsem si jist, v co
vm. Ale mm takov pocit, e toto nen n prav
domov, Stephene. A smrt je pro m cestou dom.
Myslm si, e jsme tu vetelci. Jako bychom byli vyslni
na doasnou misi na neptelskou planetu. Take jsem
rda, kdy vidm druh lidi, jak se vracej dom. Vm, e
existuje mnoho nboensky zaloench lid, kte mluv
o nebi a j nevm o em jet a kte si tak mysl, e toto
nen n prav domov. Ale zd se mi, e ve svm srdci
tomu skuten nev. J ano. Nevm pro, ale opravdu
tomu vm. A pece je tato planeta vechno, co znm, a i
kdy se tady obas nectm jako doma, ds m
pomylen, e bych z n mla zmizet. Take doku mt
radost z toho, kdy se jin lid vracej dom, ale moje
vlastn smrt m pod ds."
Stephen ml takov okamiky, kdy byli naladni na
stejnou vlnu, moc rd. "TAKY/MM/STRACH,"
vyklepal.
"Kvli vem nebo kvli sob?" zeptala se Heather.
"JEN/KVLI/SOB. TAK/VM/TOMU,
E/JSME/VETELCI.

PODVEJ/SE/NA/M.
JESTLI/NKDY/NJAK/VETELEC/EXISTOVAL,
PAK/JSEM/TO/J. KDY/MI/BYLO/ESTNCT,
ZEPTALA/SE/M/JEDNA/POMOCNICE/VE/STAR
/LEBN, JESTLI/NECHCI/MILOSRDNOU/SMRT EUTHANASII. JSEM/TAKOV/VETELEC E/BY/PRO/M/BYLO/MILOSRDN,
KDYBY/M/NAVDY/USPALA. NEVM,
JESTLI/TO/CHTLA/TAK/SAMA/PROVST.
MON/BYCH/J/TU/LASKAVOST/PROKZAL,
KDYBYCH/NEML/TAKOV/STRACH."
"Ale pro m nejsi dn vetelec," ekla Heather.
"TO/PROTO, E/JSI/TAKY/DIVN," vyklepal
Stephen.
"Jsem divn," ekla Heather s smvem. "Ale ty tak.
V, to svtlo, o kterm jsem mluvila, to, co obklopuje
lidi, kte umraj? No, nevm, jestli se si toho vdom, ale
to sam svtlo obklopuje tebe. Ne proto, e bys umral.
M ho cel ty ti roky, co t znm. Ve skutenosti se zd,
e za posledn msc zeslilo.
Nechpu pro."
"J/ANO."

"Pro?"
"CHT."
Heather se zasmla. "Tvj nebo mj?"
"ASI/OBOJ.
V/KADM/PPAD/M/KVLI/TOMU/SMRT/D
S/JET/VC."
"To je dobe. Jsem rda, e m strach, Stephene. Jsem
rda, e mme strach spolen. A te u ml. Dnes ti to
njak moc mluv.
Musm nachystat lky. A skonm, mm pro tebe
pekvapen."
Heather povsila psmenkovou tabulku dozadu na
lehtko a la do skladu, aby pipravila lky na rno.
Trvalo j to dvacet minut, ne je nachystala. A zatmco je
chystala, tie si prozpvovala, sama pro sebe, ale
uvdomovala si, e zpv i Stephenovi. Ten leel na
pojzdnm lehtku v polosvtle, kter vychzelo ze dve
skladu, a poslouchal Heatheino broukn, uren i
jemu, a ekal na to, co mlo pijt. Byla to ta
nejkouzelnj chvle v jeho ivot.

Kdy byla Heather hotov, nathla se nahoru do levho

rohu skky a vzala lahviku s dtskm olejem, kterou
poloila na kraj Stephenova lehtka. Ve skladu nechala
svtit a dvee ze tetiny pooteven. la na chodbu a
podvala se, jestli tam nkdo nen. Na oddlen C bylo
naprost ticho.
"Stephene," ekla, "zd se, e skoro nikdy nesp. Vm, e
sp.
Vm, e sp po chvilkch. Ale doufm, e po tom, co te
budeme dlat, bude spt doopravdy."
Heather odhrnula pokrvku ze Stephenovch beder.
Odstranila kondom a povsila ho na roh lehtka.
"Nebudu t mt," ekla. "To je to pekvapen. Msto toho
pouiju olej." Otevela lahviku s dtskm olejem a
nalila si z n trochu do dlan. Olej nechala odkapat na
jeho penis. To, co j zbylo na lev dlani, vetela i do prav
a obma rukama mu zaala velice pomalu penis
masrovat.
Okamit poctila, jak j v ruce zan rst.
Podvali se na sebe. Nutila se dlat to pomalu, ale byl
okamit obrovsk. Odvrtila sv oi od Stephenovch a
podvala se na nj.

V tom matnm svtle, kter sem pichzelo ze dve, to

byla ta nejkrsnj vc, jakou kdy vidla. Jeho otvor se
dval stejn intenzivn, jako jej vlastn oi. Sklonila se
nad nm a krtkm pohybem jazyka ho olzla. Jeho
bedra, normln nehybn, sebou lehce trhla a vydala se
j naproti. Narovnala se a drahnou chvli na sebe zrali.
Pak se, jeliko u se nedokzala ovldat, sehnula a vzala
ho cel do pusy. Bhem pr vtein vechno vybuchlo.
Souasn s tm, jak j do krku vrazilo jeho semeno, vydal
Stephen jeiv zvuk, kter jet nikdy neslyela. Bylo to
nco mezi dlouhm smrtelnm chrenm a nkem nad
bolest celho svta.
Zdlo se j, e to muselo bt slyet po celm Willow
Glen.
Najednou se vydsila, spolkla sperma a hodila na jeho
tlo pikrvku. Vyrazila na chodbu. Nikdo tam nebyl.
Neslyela dn kroky. Vrtila se do chodbiky a
poeptala mu: "Milku, mus bt pt ti. Slib mi to.
Chci, abychom to dlali znovu, ale mus bt potichu. Je
mi to lto. Miluju tvj hlas. Ale musme bt zticha."
Pomalu a nn mu nasadila kondom na jeho mknouc
penis a lahviku s dtskm olejem dala zptky do
skn. Zhasla ve skladu. Pak odvezla Stephena na jeho

msto u zdi. Berta si stle etla v mdlm svtle sesterny, a

jak se zdlo, vbec si nevimla, e se zem zatsla.
Heather sama nemla orgasmus, ale ctila se stejn
uspokojen, jako by ho mla. Naklonila se nad Stephena
a jemn ho polbila na rty. "Te spi, mj mil," zaeptala
skoro neslyn. Narovnala se a vrtila se na sesternu. A
Stephen spal.

T Nedle a pondl, 20. a 21. bezna Nkter noci

ve Willow Glen byly prost zvltn. Nestvalo se to

asto, ale as od asu jako by si temnmi chodbami
vykraoval njak nepojmenovateln duch. Pacienti
bezdvodn zneklidnli.
Nco bylo ve vzduchu, nco zlovstnho. Heather a
ostatn sestry a pomocnice mezi sebou ertovaly o
Halloweenu nebo o plku, ale zdlo se, e tm se to
vysvtlit ned. Ti, kte nkdy pracovali i v jinch
lebnch, tvrdili, e k tomu nedochz jen ve Willow
Glen. Hned jak pila Heather do sluby, bylo j to jasn:
ticho ped boukou. "To bude zase jedna z tch noc,"
ekla Iren.

Noc ale zaala poklidn. A kdy Heather navtvila pan

Grochowskou, mla vskutku pocit, e m obrovskou
spoustu asu.
"Rda bych vdla, pan Grochowsk," ekla, kdy si
sedla na pelest postele, "jestli jste nkdy nechtla napsat
knihu? Jako Stephen."
"Ne. Stephen m co ct. J ne."
"Ale vy byste mohla pst o svm ivot - o vem, co jste
mi tady vyprvla, o tom, jak jste pestala touit po
obdivu a zaala jste se zajmat o lidi kvli nim
samotnm."
"Mui i eny pou tento pbh u stovky let a nezd se,
e by to pli pomohlo," odvtila pan Grochowsk.
"Nekm, e takov pbhy nepomohly vbec nikomu.
Pesto se z nich vtina ten nepouila. Pouit se
vyaduje mnohem vc, ne jen pest si poun pbh."
"Ale zd se, e vy jste pila na nco opravdu
mimodnho," ohradila se Heather.
"To tko. Nem cenu, abych psala svj pbh, protoe
je v nm jet pli mnoho tajemstv, neobjasnnch
zhad, pli mnoho nezodpovzench otzek."
"Jak otzky napklad?"

"Existuje mnoho, mnoho lid, kte jsou takov, jako jsem

byla j, chtj bt obdivovni. Pokouej se udret si svj
image.
Mon e vtina z nich v t pasti zstane cel ivot,
dokud nezemou nebo njakm zpsobem nespchaj
sebevradu. Pro jsem j byla schopn z t pasti
vyvznout? Nevm. Pro jsem onemocnla roztrouenou
sklerzou, msto abych se upracovala k smrti? Mohla
jsem zstat zahokl vi manelovi, kter m opustil,
vi dtem, kter se nechovaly tak, jak jsem si zaslouila.
Jak to, e jsem konen prohldla tu past, do kter jsem
spadla? Jak to, e jsem byla schopn zmnit - jak k
doktor Kolnietz - svj stereotyp a pestala jsem bt
mil?"
To Heather bytostn zajmalo. Pesto, e si s pomoc
doktora Kolnietze u sama zanala uvdomovat, e
existuje jedna jej st, kter se nechce zmnit a kter je
ve slubch t, kter se zmnit chce. Tato zleitost se
zmnou stereotypu se j osobn dotkala. "Ale vy jste mi
kala, e mete pesn urit, kdy a jak jste se zmnila,"
pipomnla star en.

"Ano, asto dokeme rozeznat tento okamik

rozhodnut," souhlasila pan Grochowsk, "a asto je
jasn, jak se lid mn.
Ale pod se ptme pro? Lid se nemn jen proto, e
by mli.
Potebovala jsem spoustu dkaz, e mj ivot
nefunguje, abych o tom zaala pemlet jinak. Chod k
doktoru Kolnietzovi proto, e jsi dopla sluchu
dkazm, kter naznauj, e je nco v nepodku s tm,
jak si vybr mue. Ale spousta lid by takov dkazy
zavrhla. Jak je rozdl mezi nmi dvma, kter jsme tyto
dkazy dokzaly pijmout, a tmi, kte je i nadle
odmtaj? Na tuto otzku nedoku odpovdt.
Jednodue nevm."
"Prost nevte?" zopakovala Heather.
"Opravdu nevm. My kesan si myslme, e to m nco
spolenho s tm, emu kme milost. Milost znamen,
e Bh zashne do naeho ivota, aby nm pomohl, aby
nm pomohl pijmout tyto dkazy a vyrst. Povauju to
za Bo zsah, za milost, e jsem byla schopn se zmnit.
Ale to ve skutenosti nic nevysvtluje.

Zasahuje Bh jen do ivota nkterch lid? A jestli je

milost k dispozici vem, pro se j da obmkit jen
nkter srdce, zatmco srdce tch ostatnch zstvaj
tvrd? To nevm."
"Ale vy to muste vdt!" zaprotestovala Heather.
"Ale, drahouku, ty bys rda mla pro vechno
vysvtlen, e?" pokrala ji pan Grochowsk. "Ale to, co
se ti snam ct, je, e ne vdy se d vechno vysvtlit.
Pamatuje, jak jsem ti vykldala o tom, e kdy jsem
pestala bt mil, dostala jsem se do hlubok deprese.
Myslm tm opravdovou depresi. Kvli sv nemoci jsem
brala spoustu lk. Mockrt jsem myslela na to, e bych
je mohla vzt vechny najednou a zabt se. Pro jsem to
nikdy neudlala? A kdy za mnou pila moje vnuka a
ekla mi, e se o ni nezajmm, protoe jsem u nechtla
bt obdivovan ani mil, pro jsem to chtla zmnit?"
"Jak zn odpovdi na tyto otzky?" zeptala se Heather.
"Na tento druh otzek neexistuj odpovdi. Alespo,"
usmla se pan Grochowsk, "ne na tomto svt."
Tim O'Hara byl stejn zhadn, kdy ho potom Heather
navtvila v jeho pokoji. Chtla se ho zeptat na nco, co j
u msc vrtalo hlavou. "ekl jste mi, e jste pestal pt,

kdy jste se dostal ped dvaceti lety k Anonymnm

alkoholikm," ekla.
"To je pravda, andli."
"A ve zdravotnick kole ns uili, e lid z AA si mysl,
e alkoholik, kter se l, by u nikdy neml znovu pt."
"To je tak pravda."
"No, Time O'Haro, vy star pokryte," pokrala ho. "A
co teda dlte s tou lahv ervenho vna, kterou mte v
zsuvce svho prdelnku?"
", byl jsem pistien, co?"
"Nejen to; jste jedin lovk ve Willow Glen, kter m
povolen alkohol. Je to napsno v domcm du. Pan
Simontonov udlala z njakho dvodu ve vaem
ppad jednu ze svch zvltnch vjimek. Pro?"
", je to takov mil dma, e jo? Vidla jsi m nkdy
opilho?"
"Zkoute odpovdt na otzku otzkou. Ne, nikdy jsem
vs nevidla opilho. A pokud my sestry vme, pan
Simontonov vm obstarv novou lhev asi dvakrt do
roka. O co jde?"

"No, schovvm si ji pro zvltn pleitosti, a pak jen

trochu ochutnm. To je vechno, co te potebuju."
"Jak zvltn pleitosti?"
"J a Marion spolu mme kad tden nebo trnct dn
zvltn malou hostinu. Jen kapku vna a mal kousek
chleba. Je to nco jako oslava. k se tomu eucharistie.
To je hezk eck slovo pro slavnost."
Vzadu v Heathein mysli se nco ozvalo, ozvna slova,
kter jako mal ve kole slchvala od ostatnch dvek.
"To je pijmn, ne?" vyhrkla. "Jako to dlaj pi mi
katolci?"
"To je ono," odpovdl s smvem Tim.
"Vy jste katolk?"
"Jist. Jsem Ir, ne? A Marion, kter je Polka, je tak
katolika.
Vtina Ir a Polk se narod jako katolci."
"Chodval jste vdycky do kostela?"
", to je jin vc. Kdy mi bylo devatenct, nechtl jsem
mt s crkv nic spolenho. Vrtil jsem se k n, a mi bylo
edest, to u jsem se astnil programu deset let nebo
tak njak."

"Programu?"
"Anonymnch alkoholik. asto tomu tak kme."
"Pro jste se vrtil k crkvi?"
"Mnoho vetern z AA se po deseti nebo dvaceti letech k
crkvi vrt. Nebo do n poprv vstoup. Je to urit
model."
"Dobe, dobe," ekla Heather podrdn. "Ale pro?"
"To se tko vysvtluje, andli. Ne, nemyslm si, e bych
ti to dokzal vysvtlit."
A bylo jasn, e se o to ani nepokus. Heather se pustila
jinm smrem. "J nejsem katolika," ekla. "A myslm,
e nejsem ani kesanka. Nevm, co jsem. Ale matn si
vzpomnm, e mi moje kamardky ve kole vyprvly,
e pijmat se mus v kostele jenom od knze - e jenom
knz me slouit eucharistii nebo mi. Nebo pastor,
kdy jste protestant. Jak to, e to vy a pan Grochowsk
dlte sami?"
"Zase jsi m dostala, andli. Mon proto, e nejsme zase
tak dob katolci. Mon proto, e k tomu mme
svolen."
"Svolen od koho?"

"No, pinejmenm od pan Simontonov, e?"

Heather to pod nechpala. "Ale mohli byste mt
knze," ekla.
"Otec Pulaski chod do Willow Glen nejmn jednou
tdn. Vm, e udluje pijmn nkterm jinm
pacientm. Mohl by ho dt i vm a pan Grochowsk."
"Mohl by," souhlasil Tim a tvil se ponkud znechucen,
"ale nebylo by to tot. Nemm nic proti dobrmu otci,
ale on nem moc asu a pli s tm pospch, jako by se
odsud poteboval rychle dostat. Mon se ns tady boj.
Take nemu ct, e by mi byl njak blzk. V,
Marion a j jsme si velice blzc. A pijmn m nco
spolenho se spoleenstvm, e? Je to nco opravdu
neobyejnho, kdy jsme my dva spolu ve jmnu Jee
Krista."
Heather byla zmaten a pokraovala ve vyptvn.
"Nechci nic namtat proti vaemu nboenstv, Time.
Jsem jen zvdav. Pro to dlte? Nevm nic o pijmn.
Co to pro vs znamen?"
", mnoho vc, andli, ale je tk to vysvtlit."

"Pod se snate z toho vyzout, Time O'Haro,"

poznamenala Heather a vychutnvala si tu potyku.
"Mohl byste to alespo zkusit."
Zdlo se, e Tim vh. "Vno je Jeova krev. Chlb je
Jeovo tlo. Kdy to jme a pijeme, je to jist druh
kanibalismu. V, kanibalov v dungli nejed sv
neptele proto, e by mli mlo masa. asto jed jenom
srdce. V, e odvaha sdl v srdci.
Take kdy to dlaj, v, e tm zskvaj odvahu svho
neptele. My samozejm nepovaujeme Jee za svho
neptele; povaujeme ho za svho ptele. Ale kdy jme
jeho tlo a pijeme jeho krev, tak si bereme st jeho
odvahy."
"To ve skutenosti ale nen jeho tlo ani jeho krev. Ve
skutenosti ho vlastn nejte. Jte jenom chleba. Je to jen
symbol."
"Ne," ekl s jistotou Tim. "Jme ho."
"To je len!" vykikla Heather.
"Myslel jsem, es kala, e nechce zpochybovat m
nboenstv," ozval se Tim a mrkl na ni. "Nen to len,
ale tajemn. Proto tomu kme ,tajemstv
transsubstanciace'. Dal hezk slovo, e?"

"Co to znamen?"
"Vyjaduje to tajemn proces, kterm se chlb mn v
Jeovo tlo a vno se skuten stv jeho krv. A kdy
u ti to musm takhle nesouvisle vysvtlovat, mohl bych
ti te lpe odpovdt na tvou pedchoz otzku. Dob
katolci v tomu, e jenom knz me slouit
eucharistii, protoe jen on m moc vyvolat proces
promovn. A mon proto, e Marion a j nejsme
moc dob katolci, vme, e i nae vlastn lska a vra
m moc zpsobit tuto promnu. A proto nepotebujeme
knze."
"Nemu uvit, e nejste dob katolci."
Tim se usml. "Doufm, e m pravdu," ekl, "ale mus
aspo uznat, e jsme ponkud odrodil."
Heather se zaklebila. "J netom, ale pod mi to
pipad jako klubko povr. A kanibalismus! Fuj!"
"Ale je v tom mnohem vc ne kanibalismus. Je v tom
tak sex."
"Co? Sex?"
"Jist. Promchaj se pitom vy - moje, Marioniny a
Jeovy.

Tmto zpsobem my dva obcujeme s Jeem, s Bohem.

Ano, je v tom sex. A je v tom jet spousta dalch vc."
"Je mi lto, Time," ekla Heather a opravdu se omlouvala.
"Prost tomu vbec nerozumm."
"Jiste, andli. Je to jako s potai. Potam nezane
rozumt dky tomu, e o nich sly pednku, e jo?
Nebo kdy si o nich pete knihu. Nau se jim
rozumt, jen kdy s nimi bude pracovat, zane s nimi
mt vlastn zkuenosti. To bys nechtla, e? Kdybys
chtla, kdybys chtla zskat njak zkuenosti s
pijmnm, jsem si jist, e ti mu pomoct zat."
"Od vs to zn opravdu sexy," zahihala se Heather. "Ale
ne, nejsem pipravena zat, Time. Musela bych tomu
nejdv trochu vc rozumt."
"Nespchej, andli. Rozumt, no dobe, ale nezapomnej,
e je to tak vc mystick."
"Mystick?"
"Ano, pln tajemstv. Take i kdy s n bude mt
zkuenosti, nikdy ji neme pln pochopit. Jestli chce
ekat, dokud vemu neporozum, nepochop to
vbec."

Heather odela a byla jet zmatenj ne pedtm.

Opravdu to bude jedna z tch noc.

Georgia ctila po veei neklid. Takov neklid, e se

rozhodla, e se znovu pokus promluvit se Stephenem.
"Vrtila jsem se," oznmila a podala mu psmenkovou
tabulku. Ale odpovdnost za sv rozhodnut hodila na
nj. "dal jste m o to. Pamatujete se?"
"ANO, PAMATUJU," vyukal Stephen pomalu, aby mu
rozumla.
"DKUJI/VM. VM,
E/SE/LOVK/MUS/HODN/SOUSTEDIT,
KDY/SE/MNOU/MLUV."
"Ano, mus," Georgia dala najevo uritou pchu. "Jak se
mte dnes veer?"
Stephen zavhal. Vdl, e jeho pmost byla jednm z
dvod, pro se ho lidi bli. Ale vyhbavost mu
rozhodn nebyla vlastn.
"JSEM/SMUTN," odpovdl.
"Ale pro?"

Pestoe ve skutenosti byl velmi smutn, neznamenalo

to, e to kvli n nemohl trochu pikrlit.
"NKDY/SM/SEBE/LITUJU,
PROTOE/NEJSEM/NORMLN."
"No, myslm si, e na to mte prvo."
"MON. JAK/SE/CTTE/VY, GEORGIO?"
"Ctm neklid."
"PRO?"
"Nevm."
"POVZTE/MI/NCO/O/SOB."
"Nen toho moc k povdn. Moc o sob nepemlm."
Stephen tuil, e je to pravda. Nebylo mon, aby njak
star dma pli pemlela sama o sob, kdy nechtla
pemlet o strnut. Ale na tohle ji nechtl upozorovat.
Nechtl zmait dal pleitost kznm.
"EKNTE/MI/COKOLI - PRVN/VC,
KTER/VS/NAPADNE."
"Moji rodie na m byli hodn," vykoktala Georgia.
"Proila jsem astn dtstv."
"NO/VIDTE! TE/U/O/VS/NCO/VM.
DKUJI/VM."

Ale toto byla nejzaz mez, kam a Georgia mohla jt.

"Zase nkdy pijdu," slbila a ukonila tm rozhovor.
"JSEM/RD. BUDU/SE/TIT."
Pestoe tentokrt se ctila se Stephenem lpe, stejn ji to
zase vyvedlo z mry. Tm, e spontnn promluvila o
tom, e jej dtstv bylo astn, jako by dala najevo, e
jej dosplost u tak astn nebyla. A to bylo nco, m
se nemnila zabvat.
Georgia byla stle neklidn a chodila kem krem
chodbou a ke spoleensk mstnosti. Okamit ji
odchytil Hank Martin. "Ahoj, lsko. Prv jsem o tob
pemlel. Myslel jsem, e bychom odsud mli nkdy
odpoledne vypadnout."
"O em to proboha mluv?"
"Nejsme pece invalidi. Kdybychom se zeptali, vsadm
se, e by ns na den pustili ven."
"A co bychom dlali?"
"No, naetil jsem dost, abychom mohli jt do motelu."
Tak k tomuhle mil, pomyslela si Georgia. Pirozen.
"Samozejm t vbec nenapadlo, e bys m za ty penze
mohl vzt radi do kina ne do motelu," namtla.

Hank zvaoval tuto monost. Asi by mu nedovolila ani

dret ji za ruku. Ale nenech se pece pelstt. "No,
mon t vezmu do kina, pokud budou dvat njak
dobr film ze druh svtov vlky - v, abych si znovu
pipomenul ty star dobr boje."
"Jedin boj, kterho ses mohl zastnit, Hanku Martine,
byl, kdy jsi pracoval jako pok a honili t psi."
Hank vypadal uasle. "Ty mi nev," ekl alostn a
ukzal j sv ruce. "Tmato rukama jsem zabjel lidi,"
oznmil.
"To jedin, co bys ml odvahu zabt," odsekla, "by byl
ovd - pokud bys byl dostaten rychl." Georgia se k
nmu otoila zdy a odela ze spoleensk mstnosti.
Byla natolik zvykl na jeho necitelnost a na to, e bral jej
urky jako normln, e si ani nevimla, jak se j
podailo ho zranit.
la zptky do pokoje a nala Lutzinu, jak te obnk.
Sedla si k n. Tyto dv spolubydlc se staly tm
ptelkynmi.
Lucy se nauila vyhbat eem o Georgiin vku. Ale
zjistila, e nevadilo, kdy hovoila o svm. "Pomlm na
to, e se pesthuju do Kalifornie," ekla.

"Do Kalifornie?" ekla pekvapen Georgia.

"Existuje tam nov komunita blzko Santa Barbary. Dva z
mch ptel se tam loni v lt pesthovali a nalhaj na
m, abych pijela taky. Pou mi, e jsou tam ndhern
kvtiny, e je tam v lt chladno a v zim teplo. dn
led, na kterm bych mohla upadnout."
"Ale tady, v New Warsaw, mte sv koeny," namtla
Georgia. "A mte jt prv dom." Ped tdnem se Lucy
podailo pejt z berl na hl a byla te schopn chodit
skoro stejn rychle jako Georgia.
"To je prv to," odvtila Lucy. "Mm jt skoro dom.
Kdy jsem sem pila, to jedin, na co jsem myslela, bylo
jt dom. Ale te, kdy se to bl, zanm pemlet
pro. Ano, mm tady sv koeny, ale ty u usychaj. Mj
manel je u dlouho po smrti a pda je prodan.
Spousta mch zdravch ptel se odsthovala, jako ti dva
do Kalifornie. A ti nemocn umraj jako mouchy."
"No, to dv docela smysl," uznala Georgia.
"To opravdu dv smysl. Co kdy zase spadnu? Kdyby
Rob nhodou neprojdl kolem, umrzla bych tam. V
mm vku nen dobr, kdy lovk ije sm. kaj, e v
t komunit mete bt nezvisl, jak chcete, ale taky

vs kad den kontroluj. Je tam lka, kter chod na

nvtvy. A kdy nakonec muste jt do lebny,"
Lucy se uklbla, "je tam jedna, kter je pmo soust
celho komplexu a mte tam zajitnou postel. Kad
pokoj m kuchyku, take si mete pipravovat vlastn
jdlo, ale je tam tak jdelna jako tady, kdy nechcete jst
sama. Organizuj tam rzn akce a vlety autobusem.
D se tam dlat mnohem vc vc ne v New Warsaw.
Ptel mi pou, e chod na koncerty, a kdy chtj jt
nakupovat, vezmou si taxi. Je to opravdu rozumn."
"Kdy pojedete?"
"No, jet jsem se vlastn nerozhodla, e pojedu."
Lucyina tv potemnla. "Neberou tam domc mazlky.
Musela bych se vzdt Wrinklese. Nevm, jak bych to
mohla udlat. Mon bych mohla, kdybych mu nala
dobr domov. Ale nikdo nechce starho psa.
Musela bych ho nechat uspat. Jak bych mohla udlat
nco takovho?"
"Kde je Wrinkles te?"
"Nejdv si ho vzal Rob, ale potom se dohodli, e je s nm
pli mnoho pot, tak ho dali do tulku. Vidte, nikdo
ho nechce.

Pla bych si, aby existovalo dobr sanatorium pro star

psy.
Nemu se dokat, a ho vezmu pry z tulku a zase ho
uvidm."
"Chpu, jak se ctte," ekla Georgia soucitn. "Ale muste
mt na pamti svou budoucnost."
"A co vy, Georgio?" zeptala se Lucy. "Co vae
budoucnost?
Pemlela jste nkdy o tom, e byste mohla jt do takov
komunity, jako je ta v Kalifornii?"
Georgia se polekala. "Pro?"
"No, nen pece dvod, abyste byla v lebn."
"Jiste nen dvod, abych byla v lebn," odsekla
Georgia.
"Vte moc dobe, e m sem strily moje dti."
"Ale kdybyste je podala, mon by byly ochotny poslat
vs do Kalifornie."
"Od mch dt se nikdo nieho nedok," prohlsila
Georgia.
"Nevzdaj se vldy nade mnou. Jsem tady uvznn."

Lucy bylo jasn, e zala pli daleko. "No, myslm, e se

pjdu projt a trochu procvim tu svou nohu," ekla
taktn.
Georgia zstala sedt ve svm houpacm kesle s
nepjemnou smsic mrzutosti a zmatku. Pro lid
nechpou jej skutenou situaci? chtla vdt. Ale zaala
se ctit lpe, kdy se podvala na obrzek na stole, s
dvkou, kter se houpala v sad. Byl tolik podobn sadu,
kter mli jej rodie, kdy byla jet dt. A najednou se
tam ve svm snn vrtila - zpt do doby, ne mla dti,
ne se vdala, do doby, kdy byla jet svobodn.

Edith Simontonov olzla okraj oblky poslednho

dopisu z mal hromdky dopis, kter napsala. Sedla v
pohodlnm kesle v obvacm pokoji svho malho
domu. Do tohoto domu pichzelo jen mlo nvtv, ale
ty, kter sem pily, se tady hned ctily pjemn.
Viktorinsk hodiny, kter zddila po rodich, hlasit
tikaly na mse nad krbem.
Dopisy na stolku ped n nebyly ureny pbuznm.
Mla dv sestry, sedm nete a synovc a asi tucet
bratranc a sestenic, ale pipadali j neskuten hloup.

pln j vyhovoval jejich vztah zaloen na zasln

pozdrav k Vnocm.
A nebyly to ani dopisy ptelm. Mla vc ne dost
ptel dky sv prci. Ne mnoho, ale dost. Takov vzcn
lidi, jako byl Stephen Solaris, Marion Grochowsk a
Stasz Kolnietz. Nebyla v pravm slova smyslu osaml.
A jako hloubav lovk samotu obas skuten
potebovala.
Byly to dopisy vzm. Mum ve vzen psala
poslednch dvanct let. Jej pohnutkou byl soucit.
Platonick soucit. Pot, co ji dva z nich navtvili, kdy
byli proputni, nauila se je i sebe odrazovat od
jakchkoli sexulnch pedstav. Okamit tm ostatnm
napsala, e je okliv - tomu sama vila - a e je astn
vdan - co byla le.
Pesto v tom psan dopis byla urit nepm sexuln
touha.
Uvdomovala si, e vzm psala dky sv zvltn
schopnosti vctit se do situace druhch, protoe ona
sama byla tak vze - vze svho tla. Nenvidla
svoje tlo. Hned po rozvodu ped tm ticeti lety si
zaala pipadat nepitaliv. Vbec se nepokouela zat
zase s nkm chodit. Dokonce sama sebe pestala

povaovat za enu. Pesto vak nedokzala popt

existenci sv sexuln touhy. Sv tlo nenvidla zvlt
kvli moci, kterou nad n mlo, kvli t neobyejn moci
jeho poteb, se ktermi se musela smit, kter musely
bt uspokojeny a naplnny.
Vdla, e obecn mnn, tkajc se tchto vc, by jej
postoj nepovaovalo za "zdrav". Dokonce zaala
navtvovat doktora Kolnietze, kdy si poprv otevel
ordinaci ve mst. Probrali jej dtstv a rodie z
hlediska Freudovy psychodynamiky. Ale jej problm
tkvl hloubji. Netrvalo dlouho a oba zjistili, e zitky z
minulosti v tom nehrly dnou roli. "Jiste chci s
nkm souloit," ekla. "Vy to vte. Ale nechci bt znovu
vdan.
A nechci ani lsku na jednu noc. A tak nechci, aby se
m ptelsk vztahy komplikovaly sexem. Nerada sedm
ped zrcadlem a lm se. Nikdy jsem to nemla rda.
Nerada chodm nakupovat a je mi jedno, jak se oblkm.
Dv jsem si myslela, e chci zat romantiku, ale te mi
romantika pipad hloup. Nemm rda hry.
Nechci bt sexy. Tak co se mnou udlte, doktore? Chci s
nkm souloit, ale nechci nic z toho, co s tm souvis."

"Mon nejste povolna pro sexuln lsku," ekl jemn

Stasz.
"Tak pro jsem, proboha, tak nadren?"
"Mon je to zmr Bo."
Zrala na nj a uvdomovala si, jak v n roste strach nebo dokonce nco mnohem silnjho ne strach.
Hrza. "O em to mluvte?" ohradila se.
"Vtina mnich, jeptiek a kn se ct bt povolna k
celibtu," pokraoval Stasz, "a pesto mnoz z nich cel
lta bojuj se silnou sexuln touhou."
"Pod pouvte to slovo povoln. Co to znamen?"
"Mon vs Bh k sob vol prostednictvm sexu.
Mon vs Bh chce mt sm pro sebe."
"Nemohl byste se vyjadovat trochu jasnji, doktore?"
odsekla sarkasticky.
"Ns, psychiatry, uili, abychom byli skeptit vi
nboenstv," ekl Kolnietz, "take bych nechtl, abyste
nkomu dalmu vykldala to, co se vm prv chystm
ct. Ale j jsem tak docela neodvrhl svou katolickou
vchovu a pamatuju si, e svat Augustin jednou ekl:
,Stvoil jsi ns pro sebe, Pane, a my nememe najt

skuten spoinut ne v Tob.' Mon jste jako svat

Augustin, hledte skuten mr."
"Aha, take te jsem svat, co?"
"Mon." Doktor Kolnietz si ze zdvoilosti nevmal
pokusu o provokaci. "Vtina lid - a zejmna prv ti,
kte v v Boha - m, jak se zd, relativn svtsk due.
Ale existuje i mal poet takovch, kte pociuj palivou
touhu bt Bohu co nejble. Nebo je to mon i tak, e
Bh tou po blzkm vztahu s nimi. A zd se, e je v
tom nco sexulnho. A se vrtte, pette si
alamounovu Pse psn, Edie. Ta zleitost s Bohem
jako ,enichem' se neobjevila z nieho nic, vte. Kdy
mluvm o povoln, myslm tm to, e vae sexualita je
takov, jak je, protoe jste jedna z tch mla lid, kter
Bh stvoil zvl pro sebe."
Ano, byla to hrza. Njak j bylo jasn, e se dostali k
podstat problmu. Ale nebyla ani za mk ochotn, ani
pipraven se tm zabvat. Ani Stasze to ostatn
neznepokojovalo natolik, aby ji k tomu nutil - "Obvm
se, e tyto vci se potebuj postupn vyvjet," ekl - a
ona krtce nato pestala jeho ordinaci navtvovat.
K tomu dolo ped patncti lety a ona se s tm a
doposud nebyla schopna vyrovnat. Ale byla tomu bl.

Mnohem bl. Zvl v posledn dob se, skoro proti sv

vli, astji a astji snaila prokousat k jdru tto
pravdy, kter ji dsila. Ale nemlo to dn vliv na
poteby jejho tla. Pod ho nenvidla.
Vzpomnla si, jak v dtstv kvala menstruaci "to
proklet".
No, menstruovat ped osmi lety pestala, ale siln
sexuln touha ani v nejmenm nezeslbla. Sex byl
prokletm jejho tla. Sex byl Bom prokletm.
Jet cel rozruen vstala a la do kuchyn. Mla tam
lhev whisky. Zkontrolovala hladinu, ne si nalila prvn
skleniku.
Denn se ptala sama sebe, jestli nen alkoholika. Vdla,
e jej ptel z AA by j ekli, e pokud o tom tolik
peml, pak alkoholika je. Ale bylo j to jedno.
Alkohol byl Bom poehnnm vyvaujcm proklet.
Nikdy j to neublilo. Mon se toho nedokzala vzdt,
ale mla to velmi dobe pod kontrolou.
Nikdy se neopila. Pila jen veer a jen dokud nedoshla
onoho sladkho stavu znecitlivn, kdy se jej tlo
zklidnilo, kdy u nepotebovala tu vc - vibrtor -, kter
leel vzadu v hornm uplku psacho stolu.

Nalila si druhou sklenku. Obvykle potebovala dv a

pl, nanejv ti. Smila se s tm, e jej touha opravdu
nesmovala k jinmu lidskmu tvoru; byla urena
Tomu, kdo ji na ni seslal. Nicmn On, i Ona nebo Ono,
kdo do n tuto touhu zaklel, odmtal bt, a na velmi
vjimen okamiky, zjevn ptomen. Bylo to tak
zatracen nefr. A kdy se obas uchylovala k
masturbaci, pipadalo j to jako ta neosamlej innost
na svt.

Zaalo to ve dv v noci. Nek se nesl chodbami Willow

Glen jako sirna, stoupal a klesal ve vlnch.
"Vdla jsem to," ekla Heather. "Vdla jsem, e se dnes
v noci nco pihod. To bude asi Carol Kubrickov.
Pjde to zkontrolovat, Berto?"
Berta odloila svj romn a hlun odkrela chodbou.
Za minutu byla zptky. "Mla jsi pravdu. Je to blzniv
Carol, jako vdycky."
Heather odemkla sk s lky ve skladu, aby pipravila
injekn stkaku. Pan Kubrickov mla pro ppad
noc, jako byla tato, pedepsna sedativa. Nestvalo se to
moc asto - tak jednou za dva msce -, ale nek by

pokraoval donekonena, pokud by ji sedativa znovu

neuspala. Heather la do pokoje pan Kubrickov, kter
sdlela s pan Stimsonovou, a stkaku nesla na malm
podnosu. Rozsvtila svtlo. Carol leela na zdech a
nakala.
Rachel leela na boku, na sv posteli u okna, a jen tak
zrala.
"Co se dje?" zeptala se Heather Carol, ani by ekala
odpov.
Nek pokraoval, jako by Heather ani nevstoupila do
mstnosti.
Heather nadzvedla Carolinu non koili, potela j
stehno alkoholem a vpchla jehlu.
Heather se otoila k pan Stimsonov. "Je mi lto, e vs
Carol probudila, Rachel," ekla. "Do deseti minut by
mla usnout. Mu pro vs nco udlat?"
Rachel na ni dl mlky zrala. dn reakce. Heather
nezbvalo ne zhasnout svtlo a odejt. Ale kdy
zhasnala, zdlo se j, e za sebou zaslechla slab
zaeptn. Znlo to jako: "Necho pry."
Otoila se do pokoje. "To jste vy, Rachel?" zeptala se.

"Potebujete m?"
Z temnoty nepila dn odpov. Heather pokala
jet minutu a pak si pomyslela, e se j to jen zdlo.

Tim O'Hara se probudil, kdy blzniv Carol zaala

nakat. Leel v posteli potm, dokud to neustalo. Podle
oddechovn by ekl, e Hank Martin sp. Tim vyklouzl
z postele, s nmahou za sebou thl svou ochrnutou nohu
a oural se tmou kolem Hankovy postele ven na chodbu.
el do pokoje pan Grochowsk. Protoe mohl pouvat
pouze pravou st svho tla, ztka se vyhoupl na
postel a lehl si vedle n. "To jsem j, Marion, drahouku,"
zaeptal j.
Ale Hank nespal. Tak se vzbudil a vdl, e Tim odeel.
Kad si pijde na sv krom m, pomyslel si. Nen snad
dostaten mun?
A pak si vzpomnl na Georgiinu posmnou poznmku,
e nikdy neml odvahu zabt nic vtho ne ovda. Ale
co ona me vdt? Ano, co me vdt? Vdla by,
kdyby na ni vzal svou hl a pratil ji.
Mon opravdu nesestelil dnho ncka, ale to
neznamen, e by nkoho zabt nemohl. Jeho hanba se

promnila ve zlost a Hank zstal zaduman leet potm

a sm.

. . .

Ve ti rno zavezla Heather Stephena na jeho pojzdnm

lehtku do zk chodby ped skladem. "Zase tady mme
jednu z tch noc," ekla mu. "Slyels, jak blzniv Carol
nakala?" Vzala psmenkovou tabulku z lehtka a bez
ptan mu ji pisunula. Za ty dva tdny se nauila vit si
tch chvil zastrench do zk poloosvtlen chodby.
"Jak se dnes veer ct, Stephene?" zeptala se.
Stephen vyukal: "ZOUFALE."
Heather se vydsila. Bylo to poprv, co Stephena znala,
kdy ho vidla v depresi. "Mj boe," zvolala. "Co se
dje?"
"U/BRZY/BUDE/MT/DENN."
"Taky je mi to lto. Bude se mi stskat po naich
spolench nocch. Ale pt msc budu mt zase non.
A i kdy to nebude tot, budu s tebou moct aspo
mluvit, kdy budu mt denn."

"V/TOM/TO/NEN," ukal Stephen.

"MU/BT/MSC/BEZ/SEXU. VM,
E/SE/VRT. A/PAK/ZASE/ODEJDE.
A/ZASE/SE/VRT.
ALE/JEDNOHO/DNE/U/SE/NEVRT."
"Ach, Stephene," ekla. "To je mi lto. Nepemlela jsem
o vzdlen budoucnosti."
"ALE/J/ANO. M/TO/TVE.
JEDNOHO/DNE/ODEJDE/ZA/LEP/PRAC.
NEBO/ODEJDE/KVLI/OPRAVDOVMU/MUI."
"Ty jsi opravdov mu, Stephene. Jsi munj ne
vichni ti, kter jsem zatm poznala."
"TO/JE/TVJ/PROBLM. JSEM/DOBRK,
ALE/JSEM/TAK/BEZNADJN/MRZK.
DVE/NEBO/POZDJI/M/OPUST."
"Opustit t?" opakovala hloup Heather, ale bylo j m
dl vc jasn, e na tom, co kal, mohlo bt nco pravdy.
"ANO, OPUST/M.
JSEM/BEZNADJN/MRZK/S/BEZNADJNOU/B
UDOUCNOST.JE/TO/MOJE/VLASTN
/HLOUP/CHYBA.

MYSLEL/JSEM/SI,E/DOKU/SVJ/CIT/K/TOB
/ZVLDNOUT.
DOKONCE/JSEM/VDL,E/T/ZTRATM.
MYSLEL/JSEM,E/ZVLDNU/TO/OBDOB,KDY/JE
/LSKA/SLEP,ALE/BYL/JSEM/
TEN/NEJSLEPJ/HLUPK,
JAK/KDY/EXISTOVAL.
OPRAVDU/PATM/NA/ODDLEN/IDIOT."
"Ach, Stephene, nesnm, kdy takhle mluv. V, e to
nen pravda," protestovala Heather.
"VTINA/JE/PRAVDA.
LSKA/JE/SLEP/A/J/T/MILUJU.
ALE/TE/VM, E/TO/NEM/BUDOUCNOST.
TY/JI/M. ALE/J/NE."
"Vdycky existuje njak budoucnost."
"CO/TM/MYSL?"
"Nevm. Tko se o tom mluv." Heather se zakoktala,
jak hledala ta sprvn slova. "Vzpomn si, jak jsem
mluvila o pan Carstairsov, kdy umrala, a o tom
svtle, kter ji obklopovalo?

O tom svtle, kter ty m kolem sebe stle? O svtle,

kter se zvtuje? Vzpomnm si, e jsem se ve kole pro
oetovatelky uila, e neumrme v jedinm okamiku.
Ani pi infarktu. I kdy existuje okamik, kdy pestane
bt srdce, trv to jet dalch ticet vtein, ne lovk
upadne do bezvdom, a dalch nkolik minut, ne
zeme mozek. Take kdy umr lovk, kter m to
svtlo, jeden by si myslel, e se bude bhem tch
nkolika minut pomalu vytrcet. Ale ono to tak nen.
Kdy objmm lidi, kte maj to svtlo a umraj, to
svtlo tam je, a najednou zmiz.
Nevytrc se. Zmiz bhem vteiny. Najednou jakoby
odsko.
Osvobod se. Myslm, e se pemst nkam jinam. Vm,
e se nkam pemst."
"BU/ZTICHA! METAFYZIKA/M/NEZAJM,"
klepal nalhav a rychle Stephen.
"NEMLUVM/O/SMRTI. O/IVOT/PO/IVOT.
MLUVM/O/NS.
A/PRO/NS/DN/BUDOUCNOST/NEEXISTUJE.
JE/TO/BEZNADJN."

"Ach, milku, je mi to tak lto. Bylo by pro tebe lep,

kdybychom se sexem pestali?"
"NE. POMH/MI/TO/USNOUT. VZPOMN/SI?"
"Mluv zahokle."
"TO/M/SAKRA/PRAVDU. ALE/NE/PROTO,
E/BYCH/N/SEX/BRAL/NA/LEHKOU/VHU.
JE/TO/PROTO, E/JE/MI/TAK/DRAH.
MILUJU/TO. IJU/PRO/TO.
UMEL/BYCH/PRO/TO."
Nsledovala pauza. Pak pokraoval v klepn.
"MON/M/PRAVDU,
E/EXISTUJE/NJAK/BUDOUCNOST.
ZAALA/SE/SE/MNOU/BAVIT/GEORGIA.
MON/MM/PED/SEBOU/BUDOUCNOST/SE/S
TAROU/DMOU. TO/JE/TEDA/NCO.
MM/SVOU/KNIHU. A/KONECKONC,
MM/AS. AS, JAK/SE/K,
ZHOJ/VECHNY/RNY. MON,
E/AS/ZAHOJ/I/TUTO. NEVM/JAK.
ALE/MON/E/ANO."

"Znamen to, e se chce dnes veer milovat, pestoe jsi

tak smutn, rozzloben a zahokl?"
"ACH, HEATHER,
POTEBUJU/T/VC/NE/KDY/JINDY."
Heather vzala tabulku a povsila ji zptky do zhlav
lehtka.
"Te se musm pustit do prce a nachystat lky," ekla.
"A a budu hotov, tak t uspm, drahouku."

Mezi tmi, kter kvlen blzniv Carol probudilo, byla i

Georgia Batesov. Vstala, zala do koupelny a pak se
vrtila do postele.
Kdy kvlen pestalo, myslela si, e zase usne. A jak
tak se j to podailo. Ale nebyl to opravdov spnek; byl
to spnek, snn a bdn, vechno dohromady. Kdy si
myslela, e je vzhru, usnala. A sotva si pomyslela, e si
uije hezkho snu, spnek byl ten tam. Hlavou j vily
prchav obrazy sel, neurit tvary, slova beze smyslu.
Mla pocit, e zpas, ale zdlo se, e to nikam nevede,
e to nem dn smysl, e se to bude donekonena
opakovat. Nakonec se - po minutch nebo hodinch, to

nevdla - jej pocit marnosti promnil ve zlost. To je

smn, pomyslela si. Radi budu vzhru a projdu se.
Ve tm si obula mkk bakory, ale nedala si prci s
oblknm.
Pustila se ve sv non koili ke dvem, prola kolem
Lucy a vyla do spoe osvtlen chodby. Zivky byly na
noc vypnuty.
Jenom ze sesterny vychzelo trochu svtla. Dala se
smrem k n, s tm, e si trochu popovd. Ale kdy tam
dola, uvidla Bertu pohrouenou do ten. Berta, jak si
vzpomnla, nebyla pli dobr spolenice pro
konverzaci a krom toho by bylo neslun, aby ji pro nic
za nic vyruovala. Mon by mohla jt do spoleensk
mstnosti. Pak si vimla paprsku svtla, kter vychzelo
z protj chodby. Byla zvdav, a tak prola kolem
sesterny a kolem Berty zabran do ten a zjistila, e
svtlo vychz ze skladu, z jeho mal chodby. Vkroila
do svtla a uvidla Heather sklonnou ve sv bl
uniform nad Stephenem na pojzdnm lehtku.
Heatheina hlava byla zaboena do Stephenova klna.
Nkter vci je lpe nevidt, pomyslela si Georgia a
vrtila se zptky.

Tentokrt mila do spoleensk mstnosti a znovu prola

kolem sesterny, ani by si j Berta vimla. Rozsvtila
lampu a sedla si, aby si poetla v asopise. Nic v nm ji
ale nezaujalo. Jak hrozn noc, povzdechla si, zhasla
lampu a vyla na chodbu. Asi bych mla jt zptky do
postele. Pak ji zarazilo nco na druh stran. Zadvala se
chodbou do tmy. Byla to njak postava, kter se
pohybovala po chodb? Bylo to nco trochu svtlejho
ne tma, nebo trochu tmavho ne tma? To nedokzala
ct; bylo to stejn neurit, jako vechno v jejch snech.
Vimla si toho jen dky tomu, e se to pohybovalo. Nebo
si to jen pedstavovala? Jestli se to pohybovalo, pak v
naprost tichosti. V okamiku, kdy se tam zadvala
pozornji, u to bylo pry. Jestli to vbec existovalo.
Tato noc je vc a vc podivn, ekla si Georgia, jak
prochzela kolem Berty a vracela se do svho pokoje a
do postele. Rda by vdla, jestli to bude stejn jako
pedtm. Ale tentokrt, natst, upadla do hlubokho
spnku.

T Pondl, 21. bezna Peggy Valenov la to

rno do prce pozd. Jej bratr ml veer pedtm auto a

nechal rozsvcen svtla, take se vybila baterie.

Musela probudit otce, aby ji rozthl traktorem. Byl

pomal a nabruen. Nen to moje chyba, pipomnala si
neustle. Nebyla to jej chyba, e bratr nechal rozsvcen
svtla. A nebyla to jej chyba, e pijde pozd.
Pamatovala si, jak kala pan Simontonov, e bude
chodit vas. Te to nemohla dodret. A minul tden
nepipoutala Carol. Pan Simontonov ji pravdpodobn
vyhod. Ale toto nen jej chyba. Ne se dostala do
Willow Glen, refrn v jej hlav se zmnil na "Je mi to
jedno".
Kdy pila na sesternu oddlen C, bylo sedm ticet a
Heather u byla pry. "Je mi lto, e jdu pozd. Nelo mi
nastartovat auto," ekla Susan, seste, kter mla denn.
"m mm zat?"
Susan se na ni chladn zadvala. "Prost se pus do
koupn," odpovdla. Peggy si pomyslela, e by mohla
zat Stephenem.
Vdycky zanala tm nejpjemnjm nebo
nejjednodum pacientem. Dnes j to bylo opravdu
jedno. Mon s nm ani nebude mluvit. Ale kdyby si
chtl povdat, je aspo zajmavj ne ti ostatn.
la do skladu a naplnila umyvadlo teplou vodou.
Zanesla ho spolu s mdlem a nkou k pojzdnmu

lehtku a poloila to vechno na zem. Stephenova tv

byla zpola zakryt; musel jet spt. Ale u kdy
odhrnovala pokrvku, mla pocit, e nco nen v
podku.
Jeho elo mlo divnou barvu. Odhrnula pokrvku a k
pasu a zajeela. Z hrudi mu trely nky. Jedna epel
byla po rukoje zaraena do tla. Druh leela
vodorovn na jeho hrudn kosti.
Nepestvala kiet. Susan vystelila ze sesterny a
uvidla nky. "Lauro!" zajeela. Pibhla dal
pomocnice. "Podr Peggy.
Nieho se nedotkej. Jdu zavolat pan Simontonovou
nebo slenu McAdamsovou."
A Peggy kiela dl. Georgia vyla ze svho pokoje.
Hank Martin, jet v koupacm plti, vyel ze
spoleensk mstnosti. Jak se zaali hromadit kolem,
Laura drela jednou rukou Peggy a druhou se je snaila
udret v odstupu.
Blzniv Carol, pipoutan ve svm kesle na opan
stran chodby, se doadovala odpovdi: "Co se dje? Co
se dje? Rod nkdo?" Ale nikdo ji neslyel nebo si

neviml toho, e konen ekla nco jinho. A Peggy

kiela dl.

Thomas Petri ctil vzruen, kdy jel se serantem

Mitchellem smrem k Willow Glen. Dlal na nkolika
vradch jako serant, ale te poprv vyetovn dil.
Tento ppad bude jeho. A pece se jeho vzruen msilo s
uritm pocitem zklamn a ironie. Kdo by si byl
pomyslel, e jeho prvn ppad bude vrada v sanatoriu
pro dlouhodob nemocn. Tedy vrada nkoho, kdo byl
u tm mrtv.
Slena McAdamsov se s nimi setkala u dve a uvedla je
pmo do kancele pan Simontonov. "No, poruku,"
ekla pan Simontonov, "obvm se, e tentokrt budete
pece jenom muset absolvovat prohldku Willow Glen."
Tvila se napjat a ponue.
"Co jste zatm udlali?" zeptal se Petri.
"Nic vc, ne e jsme vm zavolali. Myslela jsem, e se s
nim nem hbat a pro Stephena jsme u stejn nemohli
nic udlat.
Jedna pomocnice hld tlo. Pacienty na celm oddlen
jsme odvedli do jejich pokoj."

"Bille," ekl Petri svmu starmu kolegovi, "mohl byste

to vzt za tu pomocnici a dohldnout na to, aby se nikdo,
ale opravdu nikdo nepiblioval k tlu? Budu tam hned,
jak si promluvm s pan Simontonovou."
Serant Mitchell zvedl velk kufr, ve kterm byly
nstroje potebn pro vyetovn. Slena McAdamsov
ho dobrovoln vedla.
"Mohla byste m, prosm, informovat?" ekl Petri, kdy
za nimi zaklaply dvee. Otevel si svj poznmkov
blok. "eknte mi vechno, co o tom vte."
"Moc toho nen, poruku. Tlo bylo nalezeno asi ped
hodinou - pesn kolem ti tvrt na osm, krtce pot, co
nastoupila do sluby denn smna - nala ho jedna z
pomocnic, kdy se ho chystala umt."
"A nco o obti?"
"Stephen Solaris. Bylo mu dvacet devt let. Byl to prvn
pacient Willow Glen a byl tady dle ne kterkoli jin
due krom m. Byl od narozen zcela ochrnut.
Pedpokldalo se, e je tak mentln retardovan, a
kdy mu byly dva roky, byl umstn do stavu pro
mentln postien. Kdy mu bylo pt, zjistil jeden
zzenec, e nen opodn, a zaal ho uit. Zjistil, e ve

skutenosti je pozoruhodn inteligentn, a napsal o nm

celou knihu. Vyhrabala jsem ji pro vs. Myslela jsem, e
byste se na ni rd podval.
Pome vm udlat si alespo njakou pedstavu o jeho
minulosti."
Ukzala na odrbanou knihu na svm stole. Nemla
dn obal.
"Dky," ekl Petri. "Podvm se na ni pozdji. Jak se
dostal do Willow Glen? Myslel jsem, e toto je zazen
pouze pro star pacienty."
"Vtina z nich jsou samozejm star lid, ale vk
naich pacient nen nijak limitovn. A navc jsem byla
vslovn podna, abych ho pijala. Kdy mu bylo
estnct, n moudr stt rozhodl, e jeliko nen
mentln retardovan, nepat do stavu. Take ho
pemstili do lebny pro dlouhodob nemocn.
Jene do takov, kter nebyla tak dobr jako tato. Ten
lovk, kter o nm napsal tu knihu, zjistil, e se mu tam
nevede dobe, a tak m podal, jestli bych ho nevzala
do Willow Glen, kdy bylo oteveno. Stephenovi bylo
tenkrt sedmnct. Od t doby je tady."

Petri se na ni zadval. Byla to nhoda, e se sem dostal

tento msc u podruh? e se jeden pacient vytrat ven
a bloud ve snhu a dal pacient je zavradn? Je Willow
Glen opravdu tak dobr sanatorium, jak si mysl tato
ena, serant Mitchell a Kubrickovi? "Znte njak
dvod, pro by nkdo chtl ob zavradit?"
Pan Simontonov se soustedn zadvala zase na nho.
Vimla si jeho prmrnho oblieje. Je dostaten zral
na to, aby tento pern ppad zvldl? Vimla si jeho
slunho chovn. Skoro zentilho. No, zd se alespo,
e bude dkladn, pomyslela si.

"Ne," ekla. "Nevm o nikom, kdo by ho chtl zabt.

Mnoho lid se ani nesnailo ho poznat, ale nevm o
nikom, kdo ho nem rd."
Stdala neustle ptomn a minul as. Petri byl rd, e
tento pznak leku zaznamenal. Je pomrn bn,
kdy smrt vyvol ok a kdy skutenost, e k n dolo,
teprve pronik do vdom. Bude potebovat jej
naprostou spoluprci. Vstal. "Dkuji za informace. Mohli
bychom se te jt podvat na tlo?"

Zatmco ho vedla kolem rehabilitace a jdelny a dl na

oddlen C, Petri si viml, e jeho vzruen je te
podbarveno uritm pocitem hrzy. Nejen z toho, e
bude muset ohledat tlo; jako policajt jich u ve svm
mladm ivot vidl spoustu. Byl to pocit, e kr do
pln cizho svta. Jak podivn druh lid se v tomto
okamiku skrv za vemi tmi zavenmi dvemi? Aby
se zbavil svho neklidu, pokraoval v kladen otzek.
"ekla jste, e vrada byla objevena ve ti tvrt na osm?"
"Ano."
"Chci, aby nikdo, kdo byl v t dob ptomen v tto
budov, neodchzel, dokud mu to nedovolm. Kdy se
stdaly sluby?"
"V sedm."
"Odeli vichni z non sluby dom?" Pan
Simontonov pisvdila. "Kdo ml non slubu na
oddlen, kde pobvala ob?"
"Heather Barstenov jako sestra. Berta Grimesov jako
pomocnice."
"Budu je tady potebovat kvli vslechu. Mohla byste to
zadit?"

Serant Mitchell u nachystal penosn osvtlen. Tlo

leelo v oslniv zi. Petri uvliv pesunul svj pohled
z tla na sesternu. Sedla tam Peggy, pod jet bled z
oku. Susan a Laura odely, aby uklidnily pacienty a
udrely je v jejich pokojch. "Mu jt dovnit a vzt si
odtamtud jednu idli?" zeptal se.
"J vm ji pinesu," ekla pan Simontonov.
Zral pes pult, jak pro ni la, a vmal si, jak sesterna
vypad: umstn dvek, kter byla zevnit na petlici,
pepky a police se spisy. Vzal si idli a zajel s n asi
metr a pl od pojzdnho lehtka, tsn mimo dosah
osvtlen.
"Chci te bt asi tvrt hodiny o samot se serantem
Mitchellem," ekl pan Simontonov. "Mon byste
mohla bhem t doby zavolat tm oetovatelkm, kter
mly non. Pak bych si rd promluvil s vmi a s dalmi
lidmi, kte maj slubu te."
Sedl si na idli. "Bille," ekl Mitchellovi, kdy byli sami,
"mte ti koly. Prvn je nedovolit nikomu krom ns,
aby se piblil k tlu. Druh kol je zapisovat. Tet kol
je zajistit, abych odsud bhem dalch patncti minut
neodeel."

Ohledn tetho pkazu byl Mitchell trochu na

rozpacch.
"Ml jsem uitele," vysvtloval Petri, "jednoho starho
detektiva, se kterm jsem pracoval, kdy jsem byl jet
serant.
Kvli nmu jsem byl ochoten podstoupit vechny ty
speciln kursy o dkazech, vyetovn a o tom, eho se
vyvarovat. Myslel jsem si, e je geniln. Dosud si to
myslm. Tsn pedtm, ne jsem povil, si m vzal
stranou. Existuje jen jeden rozdl mezi dobrm a
patnm detektivem, ekl mi. Dobr detektiv uvauje
dobe a patn detektiv patn. Ale dal mi jasn najevo,
e to nen zleitost vkonnosti mozku. patn detektiv
patn uvauje proto, e si na uvaovn ned dost asu.
Dobr detektiv si naopak ten as dopeje. Sprvn
uvaovn potebuje as. Vdycky ho potebuje, ekl mi."
Poruk Petri sedl tak, e jeho oi byly na stejn rovni
jako Stephenovo tlo. Pokrvka zakrvala jen jeho bedra.
Tlo leelo zpola na boku a on se mohl dvat pmo jak
na jeho tv, tak na nky. Zpotku vak jeho pozornost
nepithla ani jedna z tchto dvou vc. Nejdv ze veho
ho pepadla hrza nad tm, jak bylo to tlo zmrzaen.
dy byly jen kosti potaen k. Vechno na nm bylo

keovit zkroucen, dokonce i prsty. Vzpomnl si, jak

kdysi, kdy byl jet dt, vidl v muzeu mumii. A na
to, e toto tlo nebylo tmav a tuh, vypadalo, jako by
bylo mrtv u ti tisce let.
Trvalo celou minutu, ne ho hrza zaala opoutt.
Pistihl se, jak mysl na to, e a u Stephena Solarise
zabil kdokoli, jestli to nakonec nebyla vrada z
milosrdenstv. Pak si ekl, e tuto mylenku mus
potlait. "Zbav svou mysl vech pedsudk," kal mu
jeho uitel. Otzka motivu me pokat. Ve kole kladli
draz na to, e to nen motiv, ale rzn mal detaily a
drobn skutenosti, kter nakonec pomhaj ppad
vyeit.
Petri si tedy "vyistil" mysl a zadval se na Stephenovu
tv.
Nenaznaovala absolutn nic o tom, jak duch pebval
v tomto zmrzaenm tle. Pomyslel si, e u to samo o
sob je pozoruhodn. Tve mrtvch obvykle vypovdaj
nco o tom, km byli za ivota. Odsunul tuto mylenku
do pozad.
Potom peliv prohldl nky. Ost, kter leelo na
hrudnku, bylo tup. Ostr strana nek byla ponoena
do prsou asi tyi centimetry smrem dol od hrudn

kosti. Kolem zrann byla jen trocha krve. Nevidl dn

nznak njakho dalho zrann.
Pomyslel si, e a to udlal kdokoli, vdl moc dobe, co
a jak dl. tonk mil pmo do srdce. Nehlun.
ist. Znovu ho napadla mylenka, jestli nelo o vradu
z milosrdenstv, a opt ji odsunul stranou.
Podal Mitchella, aby nadzvedl pikrvku. Nebyly na
n dn skvrny. Bedra byla v plenkch. Sledoval
trubiku, kter vedla z plenek dol do sku s mo,
zavenho dole na pojzdnm lehtku. "Tu pikrvku
mu dejte k nohm. Myslte, e byste mohl rozbalit jeho
plenky, tak abyste se nieho jinho nedotkl?"
Mitchell pitakal. Zdlo se, e genitlie jsou jedinou
nezmrzaenou st Stephenova tla, ale to jedin, co
ukzaly, byl kondom na zachycen moe. "Te dejte
pikrvku zptky tam, kde byla," ekl. "Pozdji ji
budeme muset poslat do laboratoe na prozkoumn."
Petri si sedl, a jak se dval na tlo, zdlo se mu, e je
napl podepeno na stran bl k nmu. "Nco ho mus
podeprat," ekl Mitchellovi. "Mohl byste se, Bille,
sehnout a vzt lehtko za nohy? Te ho odsute kousek
od zdi." Mitchell mu vyhovl. "Te k nmu bte zezadu,

ale nedotkejte se lehtka ani zdi, a eknte mi, co

vidte."
Serant Mitchell el ke druh stran lehtka. "Je
podepen poltem, kter pilh ke spodn sti jeho
zad," hlsil.
"Zvednte znovu tu pikrvku. Prohldnte mu zadek.
Pak zda, krk a ki na hlav. Vidte njak zrann?"
"Ne, nevidm nic zvltnho. Proboha, ten je ale
vychrtl."
"Tak se vrate."
Petri sedl mlky dal dv minuty. Pak ekl: "Dobr. Je
na ase, abychom pivolali soudnho lkae. Potebujeme
ho tady co nejdv. m dv se sem dostane, tm pesnji
me urit hodinu smrti. A mu zavolte, poprate to
tady kvli otiskm prst.
Poprate boky toho lehtka. A taky ze za nm. A nky.
Pipomete doktorovi, aby byl opatrn, a bude nky
vytahovat.
Mus to udlat svorkou. Nechci, aby se njak pokodily
otisky prst na tch nkch."

Mitchell si zuiv zapisoval. Kdy skonil, Petri se

zeptal:
"Tch patnct minut u ubhlo?"
Mitchell mrkl na hodinky. "Bylo to dvacet minut."
"V podku. Zstanu tady a ohldm tlo, ne se vrtte
od telefonu. A budete zptky, pamatujte si, e nechci,
aby se kdokoli krom vs ehokoli dotkal, ne sem
doraz soudn lka."
Zatmco ekal, napadlo ho, e je stejn star, jako byla
ob.
Nebylo to pjemn pomylen. Znepokojovalo ho, e by
mohl mt cokoli spolenho s nkm tak zmrzaenm.
Jen st si dokzal pedstavit ivot v tom keemi
zmtanm tle. "Uboh bastard," utrousil pod vousy.
Kdy se Mitchell vrtil, Petri se rozhodl, e zane s
vslechy ve spoleensk mstnosti. Zaal pan
Simontonovou. Na tvi se j pod zraily znmky oku
a na pohovku dosedla s tkm povzdechnutm. Sedl si
na obyejnou idli proti n. "Byl len zmrzaen, e?"
zaal.
"Ano."

"Mohl nco dlat sm?"

"Ne. Museli jsme ho koupat, obracet, krmit."
"Ale mohl aspo mluvit."
"Ne, nemohl ani to."
iv mrtvola, pomyslel si Petri. Ale jak mohla bt tato
iv mrtvola tolik milovna tmi, kdo ji znali? A co jeho
inteligence, o kter se zmnila? "Myslel jsem, e jste
kala, e byl velmi inteligentn. A mil. e ho lid mli
rdi."
"Ano, mli. Nemohl mluvit, ale uml komunikovat. Je to
vechno popsno v t knize, o kter jsem se zmnila.
Vpedu na lehtku vis psmenkov tabulka. Kdy jste
mu ji sprvn pidrel, mohl na ni vyukat sdlen
klouby svch prst."
Petri si vynadal za to, e to opominul. "Ml jsem si toho
vimnout," ekl. "Omluvte m na chvli." Odeel ze
spoleensk mstnosti, aby se na tu tabulku podval a
pidal ji serantu Mitchellovi na seznam kvli otiskm
prst. Pan Simontonov se ulevilo, e se ten mladk
nepokou pedstrat, e je dokonal.
"U jsme pro nj skoro mli pota," ekla smutn, kdy
se vrtil. "Mlo to bt nkdy kolem Velikonoc.

Neumonilo by mu to pst rychleji ne na tabulce, ale

bylo by to vidt na obrazovce, a pro ostatn by byla
komunikace s nm jednodu. Nejen to, mohl by tak
sm pst. Ve skutenosti se chystal napsat knihu."
"Knihu? O em?"
"Mla se jmenovat Sla bezmoci."
Petrimu se najednou zatoila hlava. Podruh ml pocit tentokrt mnohem silnj -, e se ocitl ve velice zvltn
a vzruujc spolenosti. Pede dvma minutami mluvili
o iv mrtvole. Te mluv o mui, kter se chystal napsat
knihu o moci. Nedvalo to smysl. "Napsat knihu je
nron pln," podotkl opatrn.
"Pro Stephena ne. Myslm, e zamujete jeho tlesn
postien s mentlnm. Mentln postien nebyl. Pro
vs je, poruku, tk pedstavit si, jak byl inteligentn.
Ne opustil stav, tak mu zjistili IQ 135. To ho stav velmi
vysoko. Ale psychologov dodali, e vsledky jeho test
byly nepzniv ovlivnny jeho fyzickm omezenm, a
jasn uvedli, e si mysl, e jeho skuten IQ je mnohem
vy. V nkterch smrech byl nepochybn geniln.
Obvm se, poruku, e byl mnohem inteligentnj ne
kdokoli z ns."

Pod to njak nehrlo. Ten lovk chtl napsat knihu o

moci, a pitom nemohl ani mluvit, ani se pohnout, a
jedinm bodnutm byl zabit tak jednodue, jako by byl
pytel slmy. Jakou mohl mt moc?
Petri poctil nalhav nutkn vrtit se ke kadodenn,
zcela pozemsk rutin. "Mohla byste mi pinst jeho
spis?" zeptal se.
el s pan Simontonovou na sesternu; nechtl, aby ve
spise mohl kdokoli cokoli zmnit. Bude muset potat s
tm, e u v nm nco zmnno bt mohlo. Sestra j spis
podala a ona ho pedala jemu.
Byl tlust. Otevel desky a peltl vrchn strnku.
Posledn zpis ve formuli znl: "4:00. Beze zmny" a
byl podepsn H. Barstenovou.
"Budu to muset zabavit," ekl Petri, kdy se vrtili do
spoleensk mstnosti. "A budu muset zabavit tak dal
zznamy tkajc se nebotka. Mohla byste mi je
pipravit, ne budu odchzet?"
"Jist," odvtila pan Simontonov. Nebotk! opakovala
si pro sebe. Zaskpalo to policejnm argonem, ale ctila
v tom i jistou svest.
"Mval njak nvtvy?" zeptal se Petri.

"Jen jednu; lovka, kter zjistil, e nen retardovan,

toho, kter o nm napsal knihu. Pod se o nj dost
zajmal a chodil sem tyikrt nebo ptkrt do roka."
"dn pbuzn, dn rodina?"
"Jeho rodie ho umstili do stavu, kdy mu byly dva
roky.
Myslm, e to pro n muselo bt velmi bolestn. Mt tak
beznadjn postien dt je hrozn tragdie. V kadm
ppad, kdy se o ti nebo tyi roky pozdji zjistilo, e
nen psychicky postien, stav se s rodii znovu spojil.
ekli, e u se ho vzdali a e se to ned vrtit zptky."
"To zn krut."
"Krut, ale pochopiteln. Jeliko u jednou proili
velkou bolest, kdy se rozhodli, e se ho vzdaj, doku
pochopit, pro nechtli podstupovat dal bolest - a snad
i pocit viny. Nm bylo sdleno, e se s nimi mme spojit
v ppad jeho mrt. Co je jedna z vc, kter dnes
budu muset udlat. V kadm ppad ho, pokud vm,
nevidli dvacet sedm let."
"Nikdo jin?"
"Nikdo."

"Kdo za nj tady plat?"

"Stt. Mon, e to byl dal dvod, pro se jeho rodie
rozhodli peruit s nm vztahy. Stt by mon chtl, aby
platili oni."
Petri psal nkolik minut do svho zpisnku. Pan
Simontonov se na nj dvala a pemlela. Bylo zejm,
e tento mladk nebyl nekompetentn, jak mlad lid
bvaj. Ale bude schopen pochopit?
To byla opravdu otzka.
Petri skonil se zapisovnm. "Jet se s vmi urit
uvidm, ne budu odchzet, a mon e vs budu chtt
vidt i dv," ekl.
"Te budu ale muset vyslechnout zamstnance. Mohla
byste mi pivst pomocnici, kter objevila tlo?"
Peggy Valenov mla popelavou tv a jet stle se
tsla.
"Vidm, e vs to velice rozruilo," uklidoval ji Petri.
"Pochopil jsem, e to vy jste objevila tlo." Peggy
pikvla.
"Mete mi o tom nco povdt?"

"la jsem ho zrovna koupat, tak jak to dlvm kad

rno." Hlas se j tsl. " Obliej ml napl zakryt dekou.
Vyctila jsem, e nco nen v podku - jeho barva -, hned
jak jsem ji nadzvedla. A pak jsem uvidla ty nky.
Potom jsem zaala kiet."
Petri s n souctil. Byla to jet mlad holka, mon prv
skonila kolu a tko mohla bt pipraven na nco
takovho. Na to nikdo nemohl bt pipraven. "Dotkla
jste se njak tla?" zeptal se.
"Nejsem si jist. Nepamatuju se."
"Dotkla jste se tch nek?"
"Mon tou pikrvkou. Nevm. Nemu si
vzpomenout. Myslm, e ne."
"Mete mi k tomu jet nco ct?"
Peggy zavrtla hlavou.
"Vte o njakm dvodu, pro by ho kdokoli, vetn vs,
chtl zavradit?"
Peggy znovu zavrtla hlavou.
"Nen u nic, co byste mi o nm mohla povdt?"

"Mla jsem ho rda," ekla Peggy a hlas se j zachvl. "Byl

opravdu chytr. Nevm pro, ale mla jsem pocit, e m
chpe."
Petrimu pipadalo, e se d do ple. Nebyl si jist,
nakolik je inteligentn, ale nco na n mu pipadalo
opravdov a nefalovan. Podkoval j a ekl, e se s n
jet spoj, kdyby ml njak dal otzky.
Ostatn denn zamstnanci oddlen C mu nemohli ct
nic jinho ne to, co u mu ekla Peggy Valenov a pan
Simontonov. Pak pila Berta Grimesov. "Je to otesn,
e?" Vyjdila tm sice sv rozhoen, ale Petri si viml,
e za slovy tto u postar, podsadit eny chyblo
znepokojen. Tolik se to liilo od reakce Peggy Valenov,
od citu, kter evidentn ke Stephenovi chovala.
"Mla jste vera veer slubu?" zeptal se Petri.
"Ano."
"Kdo ml slubu s vmi?"
"Heather."
"To je slena Barstenov?"
"Ano."
"Kdy jste naposledy vidla zesnulho naivu?"

"Asi o plnoci," ekla lakonicky Berta. "To jsem ho

obracela.
Musel se obracet kad tyi hodiny. Pedchz se tak
proleeninm, vte. Nemluvili jsme, ale vypadal jako
vdycky.
Nebyl mrtv. Vimla bych si, kdyby byl mrtv."
Nedostatek citu byl zejm jednm z jejch
charakteristickch rys. "Take podle vs mohl bt
zavradn nkdy po plnoci?" zeptal se Petri.
"No, to bych neekla," odpovdla Berta. "Asi ve ti rno
ho Heather vdycky bere s sebou do chodby u skladu,
kde pipravuje lky. Take ho nemusm znova obracet.
Povdaj si. Jsou si hodn blzc. Vera v noci ho tam
vzala jako vdycky. Tehdy jet musel bt iv."
"V kolik ho pivezla zptky?"
"Nevm. Nevmm si tak moc asu. Byly asi tyi
hodiny."
"Take si myslte, e musel bt zavradn nkdy po
tvrt?"
"Nevm. Pedpokldm, e ano."
"Co jste dlala po tvrt hodin?"

"Nic a asi do esti. V est kontroluju ivotn funkce."

"ivotn funkce?"
"Ano, znmky ivota. Vte, teplotu, puls a nkdy i tlak."
"No, a v t dob byla ob naivu?"
"Nevm. Nekontroluju ivotn funkce u vech. Jen u tch,
u kterch to nad lka. Stephen byl stabiln. Nebyl
dvod ho kontrolovat. Nebylo to nazeno."
"Co jste dlala mezi tvrtou a estou?"
"Nic."
"Nic?"
"No, nic. etla jsem si. Proto mm tuto prci rda. V noci
se nic nedje. Hodn si tu."
"Co v t dob dlala slena Barstenov?"
"Nevm. Kdy chodm kontrolovat ivotn funkce, tak
ona jde na obchzku."
"Na obchzku?"
"Ano, vte, jde rozdlovat lky. Pedtm asi sedla a
sepisovala sestersk hlen. Ne, to nen pravda. Te si
vzpomnm, e mi kala, e se jde projt."

"Projt?" To znlo divn u sestry, kter mla slubu, navc

uprosted mraziv noci.
"Ano."
"Kolik bylo hodin?"
"To nevm. Mon tak kolem pl pt."
"Kdy se vrtila?"
"To nevm. Mon okolo pt."
"Chodv se projt i jindy?"
"Ne. Nepamatuju se, e by to nkdy udlala."
"Vte, pro se la projt vera v noci?"
"Ne."
Petriho pekvapilo, jak je Berta uzaven. A jak je
pasivn.
Zdlo se, e nen vbec dojat tm, co se stalo. ekla mu
fakta, ale jenom fakta. Krom toho mu nepipadala moc
bystr.
"Take pokud vy vte, pivezla slena Barstenov
zesnulho zpt na lehtku a nechala ho u zdi vedle
sesterny kolem tvrt. A kolem pl pt se la ven projt
a vrtila se asi v pt. A kolem est jste ob odely ze

sesterny, vy jste la zkontrolovat ivotn funkce a ona la

rozdat lky. Kdy se byla slena Barstenov projt, nebo
nkdy mezi tvrtou a estou, opustila jste na chvli
sesternu?"
"Pokud si pamatuju, tak ne."
"Jste si jist?"
"ekla jsem, e pokud si pamatuju, tak ne."
Petri to vzdal. "Vte o nem, kvli emu mohl bt
zesnul zavradn?" zeptal se.
"Ne, podle m to byl mil mlad mu. Nemu vm ct
vc, ne jsem ekla."
Petri se obval, e je to pravda, a propustil ji. Jet si
dlal poznmky, kdy zaslechl kik na chodb.
"Chci ho vidt. Ach, mj boe, muste m k nmu pustit.
Jdte mi z cesty! Stephene, Stephene!"
Petri vyrazil ze sesterny a uvidl Mitchella, jak zpas s
mladou tmavovlasou enou v bl uniform. Petri ji
chytil zezadu za pae. Brnila se. "Muste m k nmu
pustit," jeela. "Ach, Stephene, co ti to udlali?"
Petri ji chytil jako do svrku. "Pestate!" zakiel. Pak
se normlnm hlasem pedstavil. "Jsem poruk Petri z

policejnho oddlen. Velm tady. Ani vy, ani nikdo jin

neudl nic bez mho svolen. A te se uklidnte."
Kdy uslyela autoritativn tn v jeho hlase, pestala
Heather zpasit. Zdlo se ale, e nezapomnla na to, co
chce. "Musm ho vidt," zabdovala.
"Vdy ho vidte," ukzal Petri. "Dvte se pmo na nj.
Vidte ho celho."
A byla to pravda. Stephenovo tlo leelo za serantem
Mitchellem na lehtku, tak jak ho tam nechali, nky mu
pod jet trely z hrudi a pokrvka byla shrnuta k
bedrm. Prek na zjiovn otisk prst pokrval ob
strany lehtka a tabulku. Mitchellv fotoapart stl na
podlaze a okolo nho byla spousta prasklch rovek.
Soudn lka se jet nedostavil.
"Chci se ho dotknout. Chci ho obejmout," zajeela
Heather.
"Nesmte se ho dotkat," ekl zprudka Petri. "Nikdo se
ho nedotkne, dokud se sem nedostane soudn lka.
Jestli se ho chcete dotkat, mete to udlat v mrnici."
Obrtil ji k sob a podval se j do tve. "Kdo jste?"
zeptal se.
"Heather Barstenov."

"Vy jste sestra, kter mla vera v noci slubu?"

Pikvla.
"Pojte se mnou do spoleensk mstnosti, sleno
Barstenov," ekl Petri. Drel ji te za pravou pai a thl
ji pry. Poprv za celou tu dobu to vypadalo, e si ho
vimla, a nechala se odvst.
"Zjevn vs to velice rozruilo," ekl, kdy se posadila, a
byl si vdom toho, jak slab je vraz, kter pouil. Byla
samozejm hysterick. A taky si pomyslel, e by byla
hezk, kdyby nebyla tak rozruen. "Mete mi o tom
nco ct?" zeptal se.
Heather sedla v kesle a dvala se skrze nho. "Co mi o
tom mete ct?" opakoval.
Dala se do ple. Petri byl rozpolcen. Jedna jeho st ji
chtla upokojit, reagovat na to, co vypadalo jako
nefalovan zrmutek, jako ok. Druh jeho st
nedokzala pochopit, pro by sestra v sanatoriu pro
dlouhodob nemocn mla pociovat takov zrmutek
nad smrt - i kdy lo o vradu - evidentn ztracenho
ppadu.
Vzlykala a on ekal.

Po pr minutch jej vzlykn zaalo slbnout. Pomyslel

si, e by bylo dobr dret se jen a jen fakt.
"Jste slena Barstenov, oetovatelka, kter mla vera v
noci slubu na tomto oddlen?"
Heather pikvla.
"Kdy vm zaala sluba a kdy jste odsud odela?"
"Vera veer v sedm. Odela jsem v sedm rno - ne, bylo
to krtce po sedm, mon v sedm patnct. Zdrela jsem
se, abych podala zprvu seste na denn." Vypadala
strnule, ale odpovdala, a aspo se uklidnila.
"V kolik hodin jste naposledy vidla zesnulho?"
"Myslm, e to muselo bt kolem tvrt hodiny rno."
"Jak vte, e bylo tolik hodin?"
"Protoe v t dob jsem skonila s ppravou lk.
Brvm Stephena s sebou, kdy lky pipravuju.
Povdme si pi tom. Kdy jsem hotov, zavezu ho
zptky."
"Zptky kam?"
"Zptky ke zdi vedle sesterny." Heathein hlas se zadrhl.
"Tam, kde je te."

"Take byl pln v podku, kdy jste od nj ve tyi

rno odela?"
Zavldlo podivn ticho, ne odpovdla. "Ano."
"Vypadte nejist," komentoval to Petri.
"No, fyzicky byl pln v podku. Myslm tm tak v
podku, jak Stephen mohl bt. Ale byl rozruen."
"Kvli emu byl rozruen?"
Znovu to podivn zavhn. "Kvli tomu, e byl
zmrzaen," ekla konen Heather. "Ctil, e nem
dnou budoucnost. Je tk t ve zmrzaenm tle."
To Petri dokzal pochopit. "Co jste dlala, kdy jste od
nj odela?" zeptal se.
"Sedla jsem si a zaala jsem pst poznmky. Ale potom
jsem se la projt ven. Kdy jsem se vrtila, tak jsem je
dopsala. Pak jsem prost chvilku snila s otevenma
oima a do esti hodin, kdy se rozdvaj lky."
"Kdy jste byla venku na prochzce?"
"Myslm, e asi od pl pt do pti."
"Take nevte, co se mohlo stt bhem t plhodiny, kdy
jste byla pry?"

"Ne. Ale byla tu Berta."

"Tady?"
"Na sestern."
"Pedpokldte, e tady byla," poukzal Petri na tuto
nesrovnalost v jej logice, ne se ptal dl: "Chodte v t
dob obvykle na prochzku, sleno Barstenov?"
"Ne."
"Pro jste se la projt vera v noci?"
"Protoe jsem byla rozilen."
"Pro jste byla rozilen?"
"Byla jsem rozilen Stephenovm stavem. A taky kvli
svmu milostnmu ivotu. Mj milostn ivot je na
hovno."
Odpov byla dostaten upmn. Petri byl zvdav.
Pipoutl, e v kadm detektivovi je kousek voyeura a
psob mu urit poten ptt se na nco osobnho,
skrytho. Vdl ale tak, e toto nutkn je teba taktn
ovldat, a prv te ho mnohem vc zajmalo, co se dlo
uvnit Willow Glen ne za jeho zdmi. "Zd se, e jste
mla k obti velmi blzk vztah," dodal.
"Jist. Velmi blzk. Miluju ho."

Stejn jako u pan Simontonov Petri automaticky

zaznamenal ptomn as, znak nepedstranho oku.
Ale byl pekvapen pmoarost jejho sdlen. "Vy ho
milujete? Pro ho milujete?"
"Je krsn."
Potet toho rna si uvdomil, jak je vyveden z mry
tmto prostedm, natolik novm a blznivm, e krom
jinho nedoke pochopit jeho jazyk. Tlo, kter leelo
na chodb, patilo t nejodpornji znetvoen lidsk
bytosti, jakou kdy vidl, a tato vniv mlad ena ho
nazvala "krsnm". Nevdl, jak m pokraovat. Ctil
zmatek. Kdy jsi zmaten, dlej si poznmky, uili ho v
kursu. Tak to udlal. Zatmco ta zvltn mlad ena
sedla mlky ped nm, psal asi pt minut. Do
poslednho psmenka porovnal jej vpov s vpovd
Berty Grimesov.
Ale pod se tm zabval. I kdy potal s okem po t
brutln vrad, jej reakce mu pipadala pehnan. Smrt
pece byla nedlnou soust povoln oetovatelky a v
sanatoriu pro dlouhodob nemocn, kde vtina
pacient byla star a churav, k tomu muselo dochzet
jet astji ne v nemocnici. A ona to brala tak osobn.

Podval se na ni. Jej tv ochabla, ztratila jakkoli vraz,

vypadala jako njak automat. Jakkoli monost zskat
njak dal odpovdi se rozplynula. Poteboval by s n
mluvit mnohem podrobnji, ale rozhodl se, e te k
tomu nen ten sprvn as.
"To je pro tuto chvli vechno," ekl. "Mon budu mt
pozdji dal otzky, ale te mete odejt. Byl to pro vs
zcela zejm ok. Nechci, abyste se pokouela dotknout
jeho tla. Mohu vs doprovodit k vaemu autu?"
Heather vstala. "Ne, u jsem v podku," ekla.
"Ach, sleno Barstenov, jet nco. Nemte pedstavu,
kdo by to mohl udlat? Nebo pro?"
Heather zavrtla hlavou. "Ne." Otoila se, pak se
podvala zptky na nj a oi j najednou zaplly. "Ale
kdybych to vdla, mete si bt sakra jist, e bych vm
to ekla." Pak se jej oi opt zakalily a ona odela.
Kdy el zptky na sesternu, zjistil, e soudn lka u
dorazil.
Petri se pedstavil a krtce si promluvili o detailech.
Mitchell skonil se svmi koly a ekal. Momentln u
nebylo na oddlen C co dlat. "Pojme, Bille," ekl Petri.
"Budeme muset podat zprvu fovi."

Zastavili se v kanceli pan Simontonov a Petri byl

pekvapen, kdy vidl, e plakala. Zarudl oi
nezapadaly do jej oste ezan, ctyhodn tve.
"Je mi lto, co se stalo," ekl. "Momentln jsme skonili.
Te je tady soudn lka a postar se o tlo. Pokud j
vm, mete pacientm dovolit vychzet z pokoj hned,
jak odejde. Vrtm se ztra rno kvli dalm vslechm."
"Jsem rda, e meme pustit pacienty ven," ekla pan
Simontonov. "Ale asi budou vystraen. Mete mi
navrhnout, co jim mm ct, abych je uklidnila?"
"Uklidnila je?"
Pan Simontonov na poruka oste pohldla. Je
hloup? "Uklidnit je, e se nestane dal vrada, e
nejsou v nebezpe."
"Jist," odpovdl Petri. "Mete jim ct, e sriov
vrady jsou dost vjimen."
Te byla hloup pan Simontonov. "Srov vrada?"
"Ne, sriov, opakovan vrada. Vtina vrah zabj jen
jednou, mon dvakrt v ivot. Veejnost je vdycky
pobouena kvli njakmu vradcmu maniakovi na
tku - jako byl ,Samv syn' - kter stopuje jednu ob za

druhou, ale neuvdomuje si, e to vbec nen bn.

Statisticky je to nepravdpodobn."
Pan Simontonov nepipadala statistika pli utujc.
Zmnila tma. "Uvdomila jsem jeho rodie. Zaizuj u
svho pohebnho stavu, co je teba. Budu o tom
informovat kancel soudnho lkae."
Kdyby ji neusvdily jej oi, Petriho by ani nenapadlo,
e se jet neuklidnila. "Ano, to by bylo dobr. Krom
toho mm jet jednu otzku, kterou mon budete moci
zodpovdt. Obvykle se toho d spousta vyst z tve
zemelho, a u jeho smrt zpsobilo cokoli. Ale tato
ob m podivnou tv. Nemu z n vyst nic."
"Stephenovy obliejov svaly byly postieny keemi
stejn jako vechny ostatn. Nemohl je ovldat.
Nedokzal jimi vyjadovat pocity."
"Dky vm i vem ostatnm jsem nabyl dojmu, e to byl
vjimen mlad mu. Zvl slena Barstenov ho
zejm mla velmi rda."
Pan Simontonov na nj pohldla. "A se s Willow Glen
seznmte lpe, poruku, zjistte, e tu najdete hodn
vjimench lid.

Veejnost si vtinou o lebnch dlouhodob

nemocnch mysl, e jsou to prost smetit. Jsou vak
nm mnohem vc. Ale, ano, Stephen byl obzvl
vjimen lovk."
Petri vstal. "Musm jt a podat zprvu fovi. Bude muset
co nejdv informovat mdia."
"Mdia?"
"Jist; tisk, televizn a rozhlasov stanice v okrese.
Vlastn v celm stt. Bude to pro n velk zprva. Toto
nen New York.
Budou ho pronsledovat cel zbytek dne. Ve skutenosti
ho budou pronsledovat, dokud se cel ta vc nevye.
Zavolejte mi, kdyby se nco stalo nebo kdybyste mla
njak dotazy. Jinak se vrtm ztra rno kolem pl
devt. Asi budu chtt zat s vslechy pacient tohoto
oddlen."
"Jak si pejete, poruku." Pro nho to asi byla bn vc,
ale ona byla publicitou zaskoena. "Tady jsou
Stephenovy star zznamy, kter jste si vydal. A tak
ta kniha, o kter jsem vm vyprvla."
Petri si vzal vechno, co unesl. On a Mitchell odeli ke
sluebnmu vozu. Kdy odjdli, dumal Petri o

obrovskm rozdlu mezi sestrou z non a jej pomocnic.

Grimesov jednala, jako by se nestalo nic neobvyklho, a
Barstenov, jako by se j ztil cel svt. Pak se podval na
hbet knihy, kter leela nahoe na hromad zznam na
jeho kolenou. Jej nzev znl Vzken, jak si viml, a
jmno autora bylo Stasz Kolnietz.
Peggy Valenov byla po svm rozhovoru s porukem
zaneprzdnna roznenm obda pacientm, kte
museli stle setrvvat ve svch pokojch. Obrovskou
hromadu tc odnesla potom do kuchyn. Kdy se
vrtila na oddlen C, vidla, jak soudn lka odv
Stephenovo tlo. la za sestrou a zeptala se, jestli by
mohla odejt o dv hodiny dv.
Susan si ji chladn prohlela, vdla nejen to, e je
Peggy jako pomocnice ve zkuebn lht, ale taky si
pamatovala, e rno pila pozd, kdy nic jinho. "To j
nemu rozhodnout," ekla.
"Bude se muset zeptat v kanceli."
Slena McAdamsov poslouchala Peggy a prv se
rozhodla ji odmtnout, kdy k n do kancele pila
pan Simontonov. "J to vydm," ekla. "Poj dl,
Peggy."

Pan Simontonov za n zavela dvee a sedla si ke

svmu stolu.
Uvidla v Peggyinch och slzy. "Chtla bys odejt
dv?" zeptala se. "Pro?"
"Jsem rozruen," odpovdla Peggy.
"Objevit mrtvolu lovka rozru," ekla vcn pan
Simontonov.
"J tomu nerozumm."
"Zd se, e se t to dotklo," poznamenala pan
Simontonov.
"J tomu nerozumm."
"To je dobe," ekla pan Simontonov. "Nemla bys
tomu rozumt.
Ano, me si vzt pro zbytek dne volno, Peggy. Ale
ztra urit pij. Te b dom a pociuj, co mus ctit,
a pemlej o tom, o em mus pemlet."
Peggy odela. Pan Simontonov se za n dvala. U se j
zdlo, e se vichni zamstnanci, vetn n, dostvaj
zptky do zabhanch kolej a dlaj, co je teba dlat.
Ale bylo sprvn, ba dokonce zdrav, e nkdo, dky

bohu, nemohl pokraovat, nemohl to vechno zvldnout

tak hladce. Doufala, e vechno dobe dopadne.
Pak si sedla a zamyslela se. Cel dopoledne si dlala
starosti kvli pacientm, jak je bude muset uklidnit. Ale
dokud se o tom nezmnil poruk, vbec si nevzpomnla
na mdia. Nebude trvat dlouho a budou volat tak j. Jak
si s nimi porad? Znala policejnho nelnka. Ten byl na
tyto vci expert. A navc vdla, e je to rozumn mu.
To nejlep, co me udlat, je sdlit toho tisku co nejm
a se vemi dotazy je prost odkazovat na policii.
Nicmn, dky pozornosti mdi tady bude mt za chvli
pbuzn, kter tak bude teba uklidnit, kte budou
kritizovat a mon budou i chtt pevzt pacienty nkam
jinam.
Mla by se pokusit zatoit prvn, vem zavolat a sdlit
jim, e je vechno pod kontrolou? Vc jak stovce rodin?
Ne, to by nezvldla. Krom toho, v vbec, e je vechno
pod kontrolou, kdy vrah je na svobod ve Willow Glen?
Tko. Radi nech slenu McAdamsovou, aby najala
tyiadvacetihodinovou bezpenostn slubu. Jinak
nemohla udlat vbec nic. Je to divn, ale vzpomnla si
na nzev Stephenovy knihy, kter zstane nenapsna:

Sla bezmoci. Mohla jen sedt a pozorovat, jak se drama

ped n vyvj.
Jej mysl byla zaplavena mylenkami a pocity. Vina:
pehldla snad nco? Mohla udlat nco, aby Stephena
lpe ochrnila?
Souasn si uvdomovala, e toto sebeobviovn bylo
iracionln, e to byla instinktivn soust zanajcho
procesu smutku.
Kad tm mus projt. Co mohla eventuln udlat, aby
pedela tto pln neekan vrad bezmocn obti
vrahem, jeho totonost - a motiv - si nedokzala ani v
nejmenm pedstavit?
Tyto otzky provzelo vdom, e prost nev ani o
niem. Jak mohla vdt, e na tom, e Stephen zemel,
nebylo nco sprvnho?
Netrpl u za cel ivot dostaten? Skryt poehnn
byla stejn tak pravidlem jako vjimkou. Pokud lo o ni,
vdla, e i samotn ivot byl jistm druhem skrytho
poehnn.
Ale takto to nectila. Protoe pedevm a mimo vechny
vahy ctila drtivou osobn ztrtu. Ztrtu svho prvnho
pacienta ve Willow Glen. Mnohem vc, ztrtu ptele,

druha, lovka s asnm rozhledem. U nikdy j

nepomohou jeho jednovt kzn.
"PRO/NA/TOM/MUSTE/TAK/LPT, EDDIE?"
vyukal v odpov na njak strastipln pbh, kterm
ho poastovala. Jasn, pro? Ale ona na nm lpla.
Nelpla na jeho kznch, na jeho ptelstv, ale na nm.
Jeho ztratila. Nco nedefinovatelnho a jedinenho ve
vesmru zmizelo. Polkla dal vzlyk.
Pan Simontonov se pes slzy podvala na dvee sv
kancele, aby se ujistila, e jsou zaven. Jinak j to bylo
jedno, pestoe vdla, e personl me nco
zaslechnout. Pohldla na pohovku, jako by tam sedl
sm Bh a klebil se na ni, a uhodila pst do stolu.
"Nedvuju Ti," napl zakiela. "Nikdy jsem Ti
nedvovala. Nikdy sis to nezaslouil a te u Ti vbec
nemnm zat vit!"
Najednou to pelo. Unaven a tce se zvedla od svho
stolu. A si promluv s McAdamsovou o bezpenostn
slub, pjde na oddlen C a promluv si se Susan o
tom, jak je teba uklidnit pacienty, a podv se, co by
mohla sama udlat, aby nahradila chybjc Peggy.

S E

M ter, 22. bezna Georgia pesto, e

minul den byl hodn nron, spala dobe.

Tolik se toho dlo. Ocitla se ve stedu zjmu ostatnch
pacient.
Nejen e opravdu vidla nky, kter vynvaly ze
Stephenovy hrudi, ale byla i jednou z mla, kte s nm
vbec kdy komunikovali. Jistm zpsobem j to vadilo.
Pipadalo j to nespravedliv. Pro nemohli zavradit
nkoho, komu zbvalo u jen tlo? Nebo nkoho zlho?
Pestoe toho o mrtvm vdla jen mlo, byla po n velk
poptvka mezi pacienty, kte chtli o vrad mluvit.
Byli neklidn, vystraen a zvdav, kdy se nahrnuli
kolem jejho stolu u veee. Lucy, bohuel, nebyla jednou
z nich.
Nepjemnou st dne bylo rno, kdy byly zaveny ve
svm pokoji a nevidly, co se dje, a Lucy se o tom vem
nemla chu bavit.
Ale tlo bylo odvezeno a krtce po obd u jim dovolili
vychzet z pokoj. A dnes rno, kdy sedly v jdeln u
sndan, byla Lucy kdy ne veselej, tak pece jen trochu
vstcnj.

"Vdla jsem, e sem nemm chodit," ekla Lucy.

"Musm se dostat odsud. Vera mi na rehabilitaci ekli,
e budu potebovat jet dalch deset dn, ale a tam
pjdu dnes, zjistm, jestli bych nemohla odejt hned.
Nechpu, pro by jedna z tch rehabilitanch sester
nemohla chodit ke mn dom. Chci se odsud dostat
hned dnes."
"Pro tak len pospchte?" zeptala se Georgia.
"Pro? Samozejm proto, e mm strach."
"Strach z eho?"
"Strach z eho?" opakovala pekvapen Lucy. "Mm
strach, e mn zabijou, proto. len se bojm. Vy se
nebojte, kdy tady kolem obchz vrah, kter je na
svobod?"
"No, takhle jsem o tom jet nepemlela," odvtila
Georgia.
"Vlastn mi to pipad sp vzruujc."
Lucy se na ni ohromen podvala. A pak j to dolo.
Najednou j bylo jasn, e Georgia je nejen podivn
dtinsk, ale e z njakho dvodu nem ono normln
dospl pn t - anebo nem, mon proto, e se tak
asto utk do sn, strach dosplch. Zrove si

uvdomila, e ona, Lutzina Stolarzov, nen jet ani v

nejmenm pipravena zemt.

Poruk Petri se do kancele pan Simontonov vrtil,

jak slbil, v osm ticet. Obstarala jim obma lek kvy.
Ctil, e se bude muset vypodat s tm, co tento den
pinese, ale snail se zklidnit svj hlas, kdy se j ptal,
jestli m njakou novou zprvu.
"Najala jsem u bezpenostn agentury ti strce,
jednoho pro kadou slubu," ekla mu. "Nkdy si
sobecky peju, aby v naem stt neexistoval nedostatek
pracovnch sil. Slena McAdamsov musela ujet vc jak
sto mil, aby nala jednoho z nich. Maj za kol hldat
oddlen C a tak obchzet cel Willow Glen. Kad
oddlen m nouzov vchod. Jsou zameny zvenku,
take se jimi nikdo neme dostat dovnit, a kdy jimi
nkdo vychz, tak se zapne poplan zazen.
Pomlela jsem na to, e je nechm zamknout i zevnit,
ale volala jsem to hloup porn oddlen a ti mi
odmtli dt k nemu takovmu svolen. Dokonce i za
tchto okolnost. Vil byste tomu? Jedna sekretka
sleduje pedn vchod ve dne a jedna pomocnice ho pijde

hldat od pti do jedencti. Potom bude tak zamen a

do sedmi do rna.
Zaznamenvme vechny pchody a odchody. Spluje
to vae poadavky?"
"Vypad to velice dkladn. Co dl?"
"No, zamstnanci jsou samozejm velmi rozruen. A
taky podrdn. A vtina bystejch pacient je
vystraen. Sestry jim kaj, e je tady bezpenostn
sluba, aby je chrnila. Ale nkte z nich se nedaj tak
snadno ukonejit a j jim to nemu mt za zl."
"Jet nco?"
"Reporti mi zaali volat hned, jak jsem se vera dostala
dom.
Natst toho kolem plnoci nechali. Prost jsem je
odkazovala na vs. ekla jsem jim, e nevm nic jinho,
ne v policie. Jet jsem nevidla noviny, ale potm s
tm, e brzo m zanou nahnt pbuzn. Pr u jich
volalo vera v noci."
"Jet nco?"

"Ne. Nevyspala jsem se tak, jak bych chtla, ale

vzhledem k stvajcm okolnostem to bylo celkem
dobr."
Petri si ji prohldl pozornji. Vypadala pomrn
odpoat. Mluvil o n s nelnkem. Nelnk jen
opakoval to, co o Willow Glen ekl serant Mitchell a
Kubrickovi, a pidal svj nzor, e pan Simontonov je
ena, kter se d vit. No, zatm j tak docela vit
nebude a ani j nebude vechno vykldat. Nic mu ale
nebrnilo sdlit j hlavn fakta.
Dlouze a pomalu se napil kvy a sledoval, jak zhluboka
popothla ze sv cigarety. "Obvm se, e v tto chvli,"
ekl, "mus bt vae zamstnankyn - a u je to slena
Barstenov nebo pan Grimesov nebo ob - povaovny
za hlavn podezel, vzhledem k okolnostem t vrady.
Co si o tom myslte vy?"
"Myslm, poruku, e jste na nesprvn stop. Jestli se
m ptte, co je to za lidi - a j je dobe znm -, nemm na
vybranou a musm vm ct svj nzor, e ani jedna nen
ten typ, kter by byl schopen spchat vradu. Ovem vy
mte nepochybn k dispozici jin fakta, ne mm j."
Petri se na ni uznale podval a pomyslel si, e kdyby
spolu nkdy hrli achy, byl by on tm, kdo prohraje.

"Soudn lka se ohnl obvyklmi jestli, a a ale ohledn

stupn sinalosti a nespolehlivosti men teploty v
konenku, a tak tm, e odhadnout dobu smrti podle
ztuhnut tla bylo v tomto ppad zvl obtn
vzhledem ke kem, ktermi ob trpla," oznmil a
pemlel, do jak mry to znlo zkuen. "Ale kdy
jsem na nho nakonec pitlail, odhadl as, kdy nastala
smrt, na pt rno, plus minus pl hodiny. To naznauje,
e ob byla zabita mezi pl ptou a pl estou. Podle
sleny Barstenov a pan Grimesov byla ob po celou
tu dobu vedle sesterny a ony, bu jedna, nebo druh,
byly na sestern, kdy byla bodnutm zavradna.
Jeliko je tk si pedstavit, jak je nkdo zavradn ped
oima oetovatelky, kter m slubu a kter sed jen pr
metr od msta inu, vyplv z toho, e bu jedna z nich
le, nebo e jedna z nich vradila, anebo oboj."
"To zn logicky, poruku. Ale ze sv zkuenosti vm, e
tento divn svt nefunguje vdycky zrovna logicky."
"Dal zajmavou skutenost je," pokraoval Petri, "e se
nenaly absolutn dn otisky prst na nkch. Vte,
co to znamen? Je nemon, aby nkdo drel nky
holma rukama a nenechal njak otisky prst. To
znamen, e a ho bodl kdokoli, pouil pi tom rukavice.

Byla to dost profesionln prce. Ost lo pmo do

srdce. dn pchn kolem. Ten, kdo zabil pana
Solarise, pouil rukavice a vdl pesn, jak to udlat."
"Jako oetovatelka, chcete tm naznait?"
"Mon e oetovatelka," ekl Petri a zazubil se. "Vte
nebo nevte, ale jsme vycvieni nedlat pedasn
zvry, a jsou logick nebo ne." Vythl z kapsy svho
kabtu prhledn sek s nkami a poloil ho na stl
pan Simontonov. "Toto je vraedn zbra. Mete mi o
tch nkch nco ct?"
Pan Simontonov si je pes igelit prohldla. "Je to druh
nek, kter nkdy pouvme. Zd se, e maj stejnou
znaku jako nae chirurgick nky. To ovem
neznamen, e byste je nemohl najt nkde jinde. Mete
je samozejm najt i v jinch nemocnicch a lebnch.
Pokud vm, prodvaj se dokonce i v elezstv."
"Chcete mi naznait, e takov nky mohl vlastnit
kdokoli?
Napklad pacienti?"
"To nevm. Nkterm pacientm bychom nedovolili
vlastnit nky, protoe by se mohli zranit. Ale jin

pacienti maj nky, kter pouvaj pi it nebo

vyvn."
"A kde bych na n nejsp mohl narazit ve Willow Glen?"
zeptal se Petri.
"Ve sklad na kadm oddlen."
"Nali bychom takov nky i ve skladu oddlen C?"
"Asi ano."
"Pojme se tedy podvat," navrhl Petri.
Pan Simontonov ho vedla chodbami na oddlen C.
Kdy cestou ke skladu prochzeli kolem sesterny a vedle
n chyblo Stephenovo pojzdn lehtko, pchlo ji u
srdce. Otevela spodn skku vlevo, vythla odtud
balek zabalen do hndho pltna a podala mu ho.
"Tady jsou dal dvoje," ekla.
Petri otevel balek, kter byl zalepen kouskem lepic
psky.
Srovnal nky ze sv kapsy s tmi, kter byly v balku.
"Pro jsou tak zabalen?" zeptal se.
"Aby zstaly steriln."

"Kdyby sem pila sestra, aby si jedny nky vzala, a

otevela by sek, co by s nm pak udlala?" zeptal se
Petri.
"Hodila by ho do tohoto pltnho pytle."
"Kdyby nkdo hodil obal do pltnho pytle v noci, kdy
se stala vrada, byl by tam jet te?"
"Ne. Pltn pytle se sbraj kad den a poslaj se do
prdelny. Te u jsou pry."
"Sakra," ekl Petri. "Ml jsem myslet na to, aby se ten
pytel prohldl, kdy jsem tu byl vera rno."
Pan Simontonov znovu zaznamenala, jak si nco
vyt. Byl svdomit. "Nemete myslet na vechno,"
utovala ho. "Nemohl jste vdt, jakm zpsobem
balme nae nky."
"Chcete mi ct, e neexistuje zpsob, jak bych mohl najt
obal od tch nek, pokud byly vyhozeny tu noc, kdy se
stala vrada?"
"Myslm, e ne."
"Vedete si invent, do kterho by sestry zaznamenvaly,
kdy si nov nky berou?"

"Ne. Mme tady ve Willow Glen u tak dost paprovn,

poruku."
"Jsou zde uloeny tak rukavice?"
"Ano, uku vm je. Mme dva druhy." Pan
Simontonov vythla z lev spodn skky dal balek
zabalen v hndm pltn.
"Toto jsou steriln gumov rukavice," ekla. Pak se
nathla pro krabici na pult, otevela a ukzala mu ji.
Byla pln rukavic pokrytch blm prkem. "To jsou
nesteriln rukavice. Pouvaj se pi vyeten konenku
a podobnch vcech."
"A j pedpokldm, e mi eknete, e ani o nich se
nevedou dn zznamy, a e jestli byly takov rukavice
vyhozeny v noci, kdy se stala vrada, e v dnm
ppad nemu najt ty prav?"
"Pesn tak."
"Sakra, dvakrt sakra," vztekal se Petri znovu sm na
sebe. "Ml jsem ten pytel podn prohledat. Do tto
mstnosti maj pstup jenom sestry?"
"Obvykle sem chod jen sestry a pomocnice. Pstup sem
m i n lka nebo i lka odjinud. Ale ve skutenosti
sem mohl kdekdo."

"Vy to tu nezamykte?"
"Sklad se nezamyk. Skka s lky je zamen. Ale
zbytek ne."
"Take mi tu kte, e teoreticky sem mohl pijt
kdokoli, kdykoli, ve dne nebo v noci a vzt si vae
chirurgick nky a njak rukavice?"
"Teoreticky ano."
"Vrame se zptky do va kancele," ekl Petri.
"Potebuju pemlet."
Pan Simontonov mu ohla kvu a nkolik minut s nm
mlky sedla. "A co dl, poruku?" zeptala se a myslela
na to, e m dost sv prce.
"Rd bych te vyslechl vechny pacienty oddlen C a
zeptal se jich, jestli by mi nemohli pispt njakou
informac. Tak bych se rd podval na zznamy vech
pacient. Nemte nic proti?"
Pan Simontonov rychle pemlela. Oficiln byly
spisy pacient dvrnmi lkaskmi zznamy.
Uvdomovala si vak, e toto je ppad vrady; kdyby
odmtla, nechal by si je prost vydat soudn. "Ano,"
odpovdla. "eknu sestrm, e se mete podvat do
zznam pacient, ale ocenila bych, kdybyste si je

prohlel pouze na sestern. I pesto, jak si snad

uvdomujete, ponkud obchzm pedpisy. Nemohu
vm dovolit, abyste si je odvezl. Tak vm v tto chvli
nemohu dovolit, abyste si je okoproval. Co se tk
rozhovoru s pacienty, je mi jasn, e je to nutn, ale
doufm, e s nimi budete mluvit tak, abyste je pli
nerozruil.
Vtina z nich je slab a ta vrada jimi siln otsla."
"Ano, jist," ekl Petri. "Budu co nejohleduplnj."
Vyel z kancele a lehce odkrel smrem k oddlen C.
Myslel na to, e existuje jet mal informace, se kterou ji
neseznmil.
Asi to nic neznamenalo, ale soudn lka mu sdlil, e na
pice penisu obti nael erstv semeno. Vypadalo to, e
Stephen Solaris krtce ped svou smrt ejakuloval. Lka
se vyjdil v tom smyslu, e u mu je bn, e v
uritch ppadech smrti ejakuluj, jako napklad pi
ven, ale e pokud v, v ppad smrti zpsoben
bodnutm do srdce k tomu nedochz. Solaris urit
nebyl schopen masturbovat. Tomu mladmu mui se asi
zdl erotick sen.

Tak pemlel o otiscch prst na pojzdnm lehtku.

Byla to ztrta asu a pltvn materilem. Nael by
otisky Barstenov a Grimesov, kter byly pirozen
nejvc podezel, ale co by z toho ml? Jeliko ob mly
manipulaci s lehtkem mezi svmi sluebnmi
povinnostmi, lovk by oekval, e na nm jejich otisky
najde. A jestli byl vrahem nkdo jin, pak vzhledem k
tomu, e pouil rukavice, bylo pinejmenm
nepravdpodobn, e by zanechal otisky prst na
lehtku. Ne, zapome na tuto slepou uliku; v tto chvli
bude nejlep zamit pozornost na vslechy pacient
tohoto oddlen.
Bylo to dopoledne, kter nepineslo dn vsledky.
Nkter z pacientek, jako pan Kubrickov nebo pan
Stimsonov, vypadaly, e nejsou vbec schopny
odpovdat na jeho otzky; jen tam prost tie sedly.
Nkte, jako Hank Martin, vypadali lhostejn.
Vtina, jako pan Stolarzov nebo pan Grochowsk,
byla oividn vyden. Ale nikdo neml dnou
informaci. Byl vyveden z mry i tm, jak vechno
probhalo, protoe nikdy nevdl, pestoe si zbn
proetl zznamy, v jakm stavu bude dal vyslchan
osoba - tce nemocn a zmrzaen, nebo pekvapiv

zdrav? Ml hlad, byl neklidn a zaal se ctit sklen.

Bylo u hodn po poledni, kdy se konen dostal k
Georgii Batesov, posledn na seznamu pacient
oddlen. Lucy byla na rehabilitaci a Georgia byla v
pokoji sama, kdy zaklepal na jejich dvee. "Jsem
poruk Petri," pedstavil se. "Jsem detektiv z policejnho
oddlen a vyetuji, co se stalo panu Solarisovi.
Nevadilo by vm, kdybych se posadil a poloil vm
nkolik otzek?"
Georgia si ho dkladn prohldla. Na detektiva vypadal
trochu mlad, pomyslela si, ale byl docela hezk a
mohlo by to bt zajmav. Nikdy pedtm s detektivem
nemluvila. "Vbec ne," ekla.
"Vte, co se tady stalo pedverem v noci?"
"Ta vrada? Ano, tko bych mohla nic nevdt. Je to
hrozn vc, e? Nkte z ns pacient se dokonce
obvaj o sv bezpe."
"Take je vm jasn, jak je ta vc zvan. Mon byste v
tom mohla hrt dleitou roli a pomoci nm ten ppad
vyeit."

Georgii se ten npad, e by mohla hrt dleitou roli,

lbil. A ten mladk vypadal velice pjemn. Chtla mu
prokzat laskavost.
"Udlm, co bude v mch silch," ekla.
"Mte njak npad, jak nebo pro se to mohlo stt?"
Georgia oprila svoje mozkov zvity. "Ne," ekla.
"Obvm se, e nemm."
"Vte o nkom, kdo by mohl mt motiv a zabt ho?"
"Ne, obvm se, e nevm," ekla Georgia. Pla si, aby
mohla pomoci vc.
"Vte o nkom, kdo ml k zemelmu njak zvltn
vztah?"
Aha, konen zpsob, jak by mohla bt prospnj.
"Ano," ekla, "Heather."
"Heather? Slena Barstenov, ta oetovatelka?"
"Ano, byli si velice blzc."
"Viml jsem si," ekl Petri, "e slena Barstenov k obti
chovala velk sympatie."
"To a jet vc," poznamenala Georgia.
"Vc?"

"Ach ano," ekla Georgia. "Mli tak sexuln vztah."

Najednou v Petriho tle oil kad nerv. "Jak to vte?"
zeptal se a snail se zachovat vcn tn.
"Vidla jsem je."
"Vidla jste je?"
"Ach, takov vci se lovku, jako jsem j, tko
vykldaj," vysvtlovala. "Ale ano, vidla jsem je pi
sexu."
"Kdy jste je vidla pi sexu?"
"Vlastn to bylo tu noc, co se stala ta vrada."
"Kolik bylo hodin?"
"Ach, to vm asi nedoku ct," ekla Georgia. "Jedna z
pacientek zaala jeet," vysvtlovala, "a to m vzbudilo.
Zkouela jsem znovu usnout. Nevm, jak dlouho jsem
tak leela, ale usnout jsem nemohla. Nakonec jsem vstala
a la jsem se projt. Vidla jsem je pi sexu v mal chodb
u skladu."
"Ob byla pern zmrzaen," ekl Petri. "Nejsem si
jist, jestli doku pochopit, jak mezi nimi mohl bt
sexuln vztah."

"Ach, poruku, nutte m mluvit o tch nejtrapnjch

zleitostech. Nedolo mezi nimi k pohlavnmu styku.
Mli - no, provdla s nm - jak se tomu k? - orln
sex."
Petri se zmrn snail skrt jakkoli nznak vzruen.
"Co se stalo potom?"
"No, samozejm jsem je nechtla ruit nebo je sledovat.
To by nebylo pkn. Tak jsem se prost obrtila a la jsem
do spoleensk mstnosti. Snaila jsem se chvilku st, ale
zaalo m to nudit, tak jsem se vrtila zptky do postele
a podailo se mi usnout."
Petri nejdv poctil ok, te se jeho pocit zmnil. Co to
bylo za enu - za zve -, kter mohla provdt orln sex
s nkm tak odporn zmrzaenm? Ale zd se, e to do
sebe zapad.
Vysvtlovalo by to to erstv sperma, kter nael soudn
lka.
"Mete mi ct nco dalho o obti nebo o slen
Barstenov nebo o jejich vztahu?"
Georgia se zamyslela. "Ne, myslm, e ne. Neznala jsem
toho mladka dobe, i kdy jsem byla jednou z mla,
kte se namhali si s nm povdat. Byl dost inteligentn.

Chtl napsat knihu, jak mi ekl. A co se tk Heather, ta

je velice mil. Je to ta nejmilej sestra, kterou tady maj."
"Ano, dolo mi, e je oblben," ekl Petri a jen st
skrval sv znechucen. "Nic vc mi o n ct nemete?"
"Ach ano," vzpomnla si Georgia. "Navtvuje
psychiatra."
"Jak to vte?"
"ekla mi to. Ped njakou dobou. O nem jsme
mluvily, ale nemu si vzpomenout o em."
Bylo jist nanejv vhodn, aby slena Barstenov
navtvovala psychiatra, pomyslel si Petri. "Jet nco?"
zeptal se.
"Ne. Obvm se, e to je vechno, poruku."
"No, je toho hodn. Rd bych vm podkoval. Nesmrn
jste nm pomohla, pan Batesov."
Georgii to velice potilo.
Kdy odeel z jejho pokoje, zael na sesternu a podal,
jestli by mohl vidt spis pan Batesov. Zaal pociovat
vzruen z lovu, dokud si nepeetl diagnzu: "Senilita."
Krucinl, unhlil se. Pan Batesov vypadala naprosto
rozumn. Tlesn vypadala dobe. Ale co potom dlala v

sanatoriu pro dlouhodob nemocn? Spolkl ten jej

pbh i s navijkem; ale te to vypadalo, e si to cel
vymyslela. Jak se dozvdl, byla naprosto dementn.
Vrtil se zptky do jejho pokoje. "Vadilo by vm,
kdybych vm poloil jet pr dalch otzek, pan
Batesov?" zeptal se.
"Ne, samozejm e ne, poruku."
"Co mme dneska za den?"
"Ach, dobr nebe, toho j si nevmm," ekla Georgia.
"Pod se nm to sna kat, ale nezd se, e by to bylo
pli dleit, e, kdy trte tady v tom koncentrku?"
S Petrim to kublo, ale podailo se mu to skrt.
"A kter mme msc?" zeptal se.
"Ach, dobrotiv nebe. To se neodvm ani odhadnout."
"Zkuste to."
"ervenec?"
No fajn, pomyslel si. "Bte k oknu, pan Batesov,"
nadil, "a podvejte se, jestli mi to mete ct."
Georgia se hbit zvedla ze sv idle a podvala se z okna.
"Ach, jste chytr, poruku," zvolala. "Strom je hol a na

zemi jsou zbytky snhu. Pedpokldm, e neme bt

ervenec, e?"
"Kdy jste se narodila?" zeptal se Petri.
"Devatenct set dvanct."
"A kolik je vm te let?"
"Ticet sedm."
"Ticet sedm?"
"Ano, poruku, je mi ticet sedm let."
Petri se rozlouil. Ctil se jako Alenka v i div, kdy
mluvila s cheshirskou kokou. Mon by si ml udlat
pauzu na obd. Byl hladov a vyerpan, kdy se dostal
do kancele pan Simontonov. Ale ml jet njakou
prci. "Jak to jde?" zeptal se j. U nevypadala tak
odpoat.
"Venku jsou novini a taky pbuzn, a je jich m dl
tm vc.
Toho jsem se obvala."
"Mus to pro vs bt vyerpvajc," ekl, "ale ned se
tomu vyhnout. Mete mi ct nco o jedn z pacientek
na oddlen C, o pan Georgii Batesov?"

"Moc ne," odpovdla pan Simontonov. "Nen tady

zase tak dlouho. Strvila tu krat dobu zatkem ledna,
a pak la dom.
Je to vdova, kter je kolem ptasedmdesti, a jej
diagnza zn senilita. Pijali jsme ji znovu, protoe doma
byla inkontinentn, ale ve Willow Glen nen."
"Chvlemi jsem si myslel, e je celkem normln,"
vysvtloval Petri, "ale nkdy to vypad, e je pln
mimo."
"To je dost typick pro lehkou senilitu, poruku. Pacienti
mohou myslet chvli pln jasn, a vzpt zcela
zmaten. Nkdy je pmo ohromujc, jak se umj dt do
podku, kdy chtj."
"Chtj? Co tm myslte? Od vs to zn, jako by jejich
senilita byla nco dobrovolnho."
"Ano, nkdy to tak me bt."
"Jak ale potom poznte, kdo je a kdo nen seniln?"
"Nkdy to nepoznme."
Petri byl takovou nejednoznanost frustrovan. "Jak se
mu o pan Batesov dovdt vc?" zeptal se j. "Spis
nesta."

"Myslm, e byste si mohl promluvit s jejm synem,

Kennethem. Je jejm prvnm zstupcem," odpovdla a
drela na uzd svou zvdavost. Bylo evidentn, e nco
ohledn Georgie - nedokzala si pedstavit co - vzbudilo
porukv zjem. Ale jestli je to dleit, tak se o tom
brzy dozv. ekala.
"Co mi mete ct o slen Barstenov?" zeptal se dle
Petri.
"Heather je nejlep oetovatelka, kterou mm," odvtila
pan Simontonov. "Pacienti ji zbouj. Nkte j
dokonce kaj Andl Willow Glen. Kdyby mj personl
tvoily sam Heather, nesedla bych tady a nepovdala
bych si s vmi. Byla bych na Bahamch."
Jasn, andl, zareagoval v duchu Petri. Co by si pan
Simontonov pomyslela o sv oetovatelce, kdyby
slyela Georgii Batesovou, jako ji slyel on. Mon e
Batesov je seniln, ale v tom, co kala, mohlo bt zrnko
pravdy. Andl v lebnch pro dlouhodob nemocn?
Andl ivota? Nebo andl smrti? Neexistoval u njak
takov "andl" v jaksi jin nemocnici, ze kterho se pak
vyklubal masov vrah pacient? Byla to ta dtsk sestra
v Texasu?

Nemohl si vzpomenout pesn, ale mozek mu zaal

pracovat. "Mte tady dost pota?" zeptal se.
"Ano, ale na to se budete muset zeptat sleny
McAdamsov. Ta rozum takovm vcem. J jsem pli
star na to, abych se zajmala o potae. Chcete, abych
vm ji sehnala?"
"Mohla byste, prosm?"
Pan Simontonov stiskla bzuk na svm stole. Tm
slyela, jak se v porukov hlav otej koleka. No, a
se to, pomyslela si. Jen aby se ti otely tm sprvnm
smrem, dodala sama pro sebe a znlo to jako modlitba.
Slena McAdamsov se objevila bhem pr vtein.
Petriho opt pekvapila rzn elnost jejho chovn.
"Pokud vm, tak mte na starosti zpracovn dat," ekl.
"Zaznamenvte tak dobu mrt jednotlivch
pacient?"
"Zajist."
"Mte v potai tak zznamy o slubch - jako kter
pomocnice nebo sestra slouila v ten kter den nebo
noc?"
"Ano, mme."

Petri se na ni uznale podval. Nemohl si pomoci, ale

musel ob eny, kter s nm byly v mstnosti, srovnvat.
Pan Simontonov vypadala, kdy u nic jinho, tak
star ne byla; slena McAdamsov vypadala, e j nen
vc jak ticet. Tv pan Simontonov byla poseta
vrskami, velmi hust; tv sleny McAdamsov,
ormovan halenkou se stojkem a peliv sesanmi
svtle hndmi vlasy, byla rozhodn pitaliv. Pan
Simontonov mla asto znepokojiv vlastnosti; ze sleny
McAdamsov vyzaovala uspodanost a soustedn.
Ne nhodou byla pznivcem pota. "Existuje zpsob,
jakm byste mohla srovnat oba tyto daje v prbhu
loskho roku na potai?" zeptal se.
"Ano," odpovdla bez vhn slena McAdamsov.
"Mte tm na mysli, e byste mi opravdu mohla
vytisknout na jedn stran dobu mrt kadho pacienta
Willow Glen za minul rok a na druh stran sestry a
pomocnice, kter v t dob mly slubu?"
"Bez problm. Kdy to chcete mt?"
"Mohla byste mi to pipravit na rno?"
"Bez problm."

Petri si uvdomil, e otl s tm dt j najevo, e u nem

dal poadavky; doufal, e slenu McAdamsovou znovu
uvid. Kdy odela, ekla pan Simontonov: "Mm
pocit, e existuj jist skutenosti, o kterch jste mi
neekl, poruku."
"Mte pravdu," piznal Petri. "Je toho vc. Ne e bych se
njak zvl snail je ped vmi utajit, ale sp nevm, co
si o tom mm myslet. Je to stran zmaten. Vte, toto je
divn msto."
"Divn? V jakm smyslu?"
"Jako by to byl njak jin svt a j jsem se jet nenauil
jeho pravidla. Vci nejsou takov, jak se zdaj bt."
"Co napklad?"
"Napklad to, e nkdo vypad jako zdrav, a pitom je
blzen; a ten, kdo vypad jako blzen, je zdrv. Anebo je
souasn andlsk i dmonick."
Pan Simontonovou potilo, e m alespo petku
smyslu pro paradox. "Je to tak divn, poruku? Nen to
stejn u vtiny lid?"
"Te mluvte jako jedna z nich," ekl Petri a usml se.
Vychutnal si, skoro proti sv vli, ten chvilkov nik do
filozofie.

"Nejsem si jist, jestli i vy nejste vlastn jin, ne se

zdte.
Vm, e jste editelka sanatoria, ale mm pocit, e jste vc
ne to."
"No, rda bych byla. Ale t m, e toho zante vdt
vc o tomto zvltnm svt. Budete o nm muset vdt
co nejvc, abyste mohl vyptrat pravdu, e ano? Ale a
ho poznte, tak u vm nebude pipadat tak divn.
Myslm, e pouze zjistte, e je mnohem jasnj ne tak
zvan normln svt."
"Jasnj? Tomu nerozumm."
"Poruku, vichni lid ve Willow Glen jsou tak i onak
bl smrti ne lid v obyejnm svt. Nebo si alespo
blzkost smrti mnohem vc uvdomuj. Vci se stvaj
jasnj, kdy se blte smrti."
Petri ml za ten den smrti, nemoci a strnut tak akort.
Ctil, jak se v nm probouz zkost. "Radi odsud
vypadnu, dokud to jde," odvtil a snail se z toho udlat
vtip. Pipadalo mu, e tato ena zn svou prci, ale
nebyla to prce, se kterou by se chtl njak bl
seznamovat. "Pedpokldm, e se vrtm zase rno o
pl devt. Ano?"

"Nkde se tady uvidme, poruku," souhlasila pan

Simontonov.
Hned jak se dostal na stanici, zavolal Kennethu Batesovi
a smluvil si s nm schzku na pozdji odpoledne. Pak se
zastavil u Mitchellova stolu. "Bille," oznmil, "ta mlad
sestra, kter mla slubu v dob, kdy byla spchna ta
vrada, Heather Barstenov, vypad, jako by se s n dly
dost divn vci. Provil byste jej minulost, ne pjdete
dom?"
Mitchellovi bylo celkem jasn, co ovovn odhal. "Jist,
pane.
Ale nechtl byste se posadit a trochu si o tom
promluvit?"
"Te nemu," odpovdl mu Petri. "Mm len hlad.
Jsou ti hodiny a j jsem jet neobdval. A za hodinu a
nco mm schzku."
"Jist, pane."
"Kldek, Bille," prohodil pes rameno Petri. "Uvidme se
rno."
Mitchell se dval, jak odchz, a byl rd, e je serant, byl
rd, e je tm, km je, a e nen detektiv. Petri byl tvrt

detektiv, pod kterm za tch dvacet let v New Warsaw

pracoval.
V jistm smyslu byli vichni stejn, pod pospchali,
pod se snaili nkam dostat. Jeden z nich skonil
rychle, zhroutil se.
Ti dva dal odeli a stali se nelnky. Zajmalo by ho, co
bude s tmhle.
Ambice jsou podivn vc - pro je nkte lid maj a jin
ne?
Mitchell ml podezen, e na tuto otzku nedoke
odpovdt dn psycholog. Aby se lovk chtl stt
detektivem, mus mt nejdv jist ambice. On sm nikdy
nepomyslel na to, e by nco takovho chtl. Pochyboval,
e kdy bude schopen pochopit, co lidi, jako je Petri, ene
kupedu, a pipadalo mu, e Petri by zase nemohl
pochopit, jak by nkdo mohl bt spokojen s tm, e je
obyejn serant.
Ale on byl spokojen. Ambice vs mohou udlat, ale
taky vs mohou zniit. Nkdy je to a smn. Krucinl,
piblin ped tyiadvaceti hodinami mu Petri
pedvdl, jak je dleit, aby dobr detektiv nespchal,
a dnes ten hoch pobhal kolem jako kue s useknutou

hlavou. Mus to bt urit proklet myslet si, e jste tak

dleit, e by se zhroutil svt, kdybyste se li normln
naobdvat. Nebo si sedli a zjistili si nkter informace
pmo u pramene. Ano, ambice vs mohou udlat, nebo
zniit, a on nev, jak to bude s Petrim. Ale vdl - bylo to
jasn jako facka -, e tento nov poruk u se ocitl blzko
bodu, kdy mohl ztratit rovnovhu.
Serant Mitchell se beze spchu zvedl od stolu, aby
proel dvj zznamy.

Kdy mu sekretka naznaila, e piel poruk Petri,

Kenneth Bates j ekl, aby mu sdlila, e momentln m
prci a e ho pijme za deset minut. Nebyla to tak docela
pravda, e je zaneprzdnn. Po pravd eeno
poteboval chvli pemlet.
Hned jak rno piel do kancele, volala mu Marlene,
aby mu sdlila, e si prv peetla v novinch o vrad
ve Willow Glen.
Chtla vdt, jestli by nemli jeho matku vzt odtamtud
dom.
Uklidnil ji a ekl, aby nezmatkovala; mou si o tom
promluvit veer. Udlal si chvilku asu na to, aby si vzal

noviny od sekretky a sm si tu zprvu peetl. Zdlo

se, e obt byl ten stran zmrzaen mladk, do jeho
tajemnch o se podval toho dne, kdy znovu pijmali
jeho matku. Pak, jeliko toto obdob bylo velmi run, byl
ihned vtaen do prce a neml u pleitost si o t
zleitosti popemlet.
Jeho partner, Gus Brychowski, a jeho dva mlad
spolenci, diplomovan daov poradci, dokonale
zapadali do stereotypu etnch, povaovanch za lidi
bez vtho rozhledu, za typy, kter zajmaj jen cifry. Ale
Kenneth se tomuto rmci vdycky vymykal. Pokud si
pamatoval, vdycky byl pemliv, a est msc
psychoterapie, kterou podstoupil ped njakmi
dvancti lety, mu pomohlo vyrovnat se s hnvem, kter
ctil vi svmu otci, a poslilo jeho rozjmavou povahu.
Patil k lidem, kte potebuj as, aby si vci promysleli.
A te s nm chtl ten policejn poruk - detektiv Petri mluvit. Kenneth pedpokldal, e to m nco spolenho
s tou vradou a s jeho matkou, ale neml pont co. Ne
si promluv s porukem, mus si to promyslet. Velice
rychle ukonejil Marlene, protoe se mu vbec nechtlo
podstupovat to vechno, co by musel v ppad, e by
matku znovu chtli z Willow Glen odvzt. Ale me tam

bt v nebezpe? A - nepjemn mylenka - do jak mry

ho to zajmalo? V tchto dnech v nm pevaoval pocit,
e m matky pln zuby. Snaili se, se mohli, udlat pro
ni to nejlep, a ona na vechnu jejich snahu kalala.
Uvdomil si, e prv jeho rozmrzelost zpsobila, e tu
vc tak rychle pustil z hlavy, ale te se j bude muset
postavit tv v tv. M za matku odpovdnost, pokud
by se ocitla v nebezpe. A se mu to lb, nebo ne.
Zazvonil na sekretku a podal ji, aby uvedla detektiva
dovnit.
Pekvapilo ho Petriho mld. "Dobr odpoledne,
poruku," ekl.
"Promite, e jsem vs nechal ekat."
Petriho zase pekvapila jeho velk kancel, tich a bez
zbytench vc, tolik odlin od tch mench kancel
a oddlen, kter prv opustil a kde se pod nco dlo.
Kenneth Bates byl evidentn spn spolenk
prosperujc firmy. "Slyel jste o vrad ve Willow Glen?"
zeptal se Petri.
"Ano. Moje ena o tom etla dnes rno v novinch a
volala mi kvli tomu. Myslm, e jsem si tak viml
obti, kdy jsme byli u matky na nvtv. Vypad to
ponkud bizarn."

"Ano," odvtil Petri. "Dvodem, pro jsem vs podal o

schzku, je fakt, e vae matka by mohla bt okrajovm
svdkem, ne vrady, ale nkolika udlost, kter s n
mon souvisej. Mm ale pr otzek ohledn jej
spolehlivosti jako svdka. Mohl byste mi ct nco o jejm
ivot?"
Kenneth mu vyhovl a povdl mu o tom, jak matina
postupn se zhorujc inkontinence vedla k jejmu
prvnmu a pozdji ke druhmu pobytu ve Willow Glen.
"A co jej mysl? Je schopna jasn uvaovat?" zeptal se
Petri.
"No, to zle na tom, emu kte jasn uvaovat. Nezd
se, e by zcela jasn chpala svou situaci nebo dsledky
svho chovn.
Je upmn pesvdena, e moje ena a j jsme ji
bezdvodn zaveli do Willow Glen, a v tomto smru
moc jasn neuvauje.
Stali jsme se jejmi protivnky. Nekm, e jsme svat, ale
opravdu si nemyslm, e jsme udlali nco, m bychom
si zaslouili jej neptelstv."
"A co jej pam?"

"Vypad to, e je v podku, pokud si to sama peje. Je

nkolik vc, kter zapomn a kter by si normln lid
pamatovali, ale obecn jsou to nedleit nebo ne pli
dleit vci. Je to sp proto, e u se nijak nesna. Ale
kdy m o nco zjem, tak se zd, e jej pam funguje
lpe ne moje vlastn."
"ekla mi, e se narodila v roce 1912," ekl Petri, "a
potom zcela rozhodn prohlsila, e je j ticet sedm let."
"Ano, to je dal oblast, ve kter neuvauje dost jasn.
Tato zleitost s jejm vkem se thne u nkolik let.
Zaalo to hned po smrti mho otce."
"Je to pod ticet sedm?"
"Ano, v tom je celkem dsledn."
"Zajmalo by m, pro prv ticet sedm?"
"No, to je velice zajmav otzka," zadumal se Kenneth.
"Dv jsem o tom neuvaoval. Pro ticet sedm? Opravdu
nevm."
"eknte mi, vyml si vae matka?" zeptal se Petri. "I
nco jinho ne svj vk a to, e jste ji nechali zavt do
sanatoria?"
"Na nic takovho si nemu vzpomenout."

"Vymyslela si nkdy nco, co by souviselo se sexem?

Vte, v tom smyslu, jako kdy nkte seniln lid kaj,
e se je nkdo pokusil znsilnit, nebo kdy nkoho
nepravdiv obviuj z nevry, nebo si vymlej
milence?"
"Boe, to teda ne. Mti nikdy na nic takovho nebyla. Ve
skutenosti by m pekvapilo, kdyby byla. Zdlo se, e
zleitosti spojen se sexem ji nikdy nezajmaly. Nen to
ani tak proto, e by byla prudrn, ale sp proto, e nen
sexuln zaloen. Ne, to se mi zd nepravdpodobn."
"Obecn tedy, krom t zleitosti s jejm vkem a jejmi
pocity vi vm, ekl byste, e by vae matka mohla bt
vrohodn svdek?"
"Ano, to bych ekl."
"Dkuji vm, pane Batesi, pomohl jste mi," ekl Petri.
"Vm si toho, e jste mi vnoval svj as."
"Vadilo by vm zdret se jet pr minut, poruku?"
zeptal se Kenneth. "Ml bych na vs otzku."
"Jist."
"Je moje matka v nebezpe? Myslte si, e bychom ji
mli z Willow Glen vzt?"

"Na to vm nemu odpovdt," odvtil Petri. "Mu

vm jen ct, e pan Simontonov najala
tyiadvacetihodinovou bezpenostn slubu. Pokud
vm, tak ve Willow Glen nikdy pedtm k vrad
nedolo. A v tto chvli nemme dn dkazy, kter by
naznaovaly, e se bude opakovat."
"Dkuji poruku. To je informace, jakou jsem oekval."
Kdy Petri odeel, moc dobe si uvdomoval, e panu
Batesovi neekl nic o tom, e se domnv, e dkazy, o
kterch se zmnil, dostane ztra rno od sleny
McAdamsov.
Kenneth si zaplil dmku a v zadumn si zase sedl. Byl
nyn dostaten pesvden o tom, e jeho matka nen v
nebezpe. Ale Petriho otzka ho pronsledovala. Jist:
"Pro ticet sedm?" Jemu te bylo tyicet devt. Kolik
mu mohlo bt let, kdy bylo jeho matce ticet sedm?
Hbit si to spotal: deset. Jak to bylo, kdy mu bylo
deset?
A pak si vzpomnl. Vzpomnl si, jak cel vystraen
leel ve sv posteli a poslouchal, jak se rodie hdaj.
Kieli na sebe.

Dokonce si vzpomnl, jak jednou v noci jeho matka

jeela, e se chce rozvst.
Ale potom hdky pestaly. Prv kdy mu bylo njak
kolem deseti let. Pro pestaly? Pemlel o tom, jak to
asi pro ni muselo bt, kdy se chtla nechat v roce 1949
rozvst. ena se temi dtmi a on byl ten nejstar. ena,
kter se provdala za spnho a autoritativnho mue,
kter se nikdy nebyl ochoten vzdt svch zvyk nebo je
zmnit. Za mue, kter byl tak dominantn, e to
zpsobilo jemu, jeho bratrovi i jeho seste pote v
dospvn.
Uvdomil si, e prv nkdy v t dob to vzdala.
Kapitulovala.
Nechala si od jeho otce rozkazovat po zbytek jeho ivota.
Vzpomnal si, e se zdlo, jako by ivot el zcela mimo
ni.
Starala se o n velice dobe, ale on ml vdycky jaksi
mlhav pocit, e to vechno jen pedstrala - plnila sv
povinnosti, dlala, co musela dlat -, ani by do toho
dvala sv srdce.
Mon proto si te o sob mysl, e je j ticet sedm.
Mon, e tenkrt pestala t.

Rd by vdl, jak peila dalch ticet est let v otcov

podru. Jakou cenu za to musela zaplatit? Bylo to, jako
by pestala sama o sob pemlet. Mon, e pestala
mt ve zvyku pemlet.
Poprv za dlouhou dobu Kenneth svou matku upmn
litoval. Mon, e by si ji mli vzt znovu zptky dom.
Ale jeho zchvat empatie nepekonal jeho nelibost; dky
tomu se ctil jet rozervanj.
Mohl by si o tom promluvit s Marlene. Ale nebyl dvod
to pehnt. Ta vrada se pravdpodobn vye za pr
dn. Rozhodn nebyl dvod si myslet, e je matka v
nebezpe. Ten poruk nevypadal znepokojen. Mon,
e nejlep bude chvli pokat. A te tam maj
bezpenostn slubu. Nicmn, stle si nebyl tak docela
jist, jak by ml sprvn postupovat.

Ped vee pan Simontonov navtvila blznivou Carol

na chodb a Rachel Stimsonovou v jejm pokoji, aby jim
poskytla pr slov tchy. Mon e hzela hrch na
stnu. Nedostala dnou odpov, k rozhovoru nedolo.
Bylo to samozejm pln jin, kdy vela do pokoje
pan Grochowsk. "Edie, vypad unaven," ozval se z

postele ihned bdl a astn hlas. "Mus bt

vyerpan, chudinko. Takov stran vc! A jak otesn
to mus bt pro tebe!"
Pan Simontonov na ni vrhla ptelsk, zkoumav
pohled. "J jsem pila utit tebe, Marion!"
Marion Grochowsk si nevmala narky. "Mon si
neuvdomuje, jak moc pro m Stephen znamenal, Edie.
Kadho pl roku nebo tak njak ho na jeho nebo na
moji dost jedna z pomocnic pivezla na jeho lehtku
sem ke mn. Jen jsme tak leeli a dvali se na sebe.
To je vechno, co jsme dlali. Pak, po dvaceti minutch,
ho zase odvezli ven. Ale to stailo. Nepotebovali jsme
slova, abychom se spojili. Byla mezi nmi nklonnost,
kterou by st mohl pochopit nkdo, kdo nen ochrnut.
Ale n vztah nebyl nim v porovnn s vam. Mus to
pro tebe bt hrozn ztrta!"
"Ano, je to pro m ztrta. Velk ztrta. Ale, jak jsem
ekla, upokojit jsem pila j tebe. A uklidnit - nem
strach?"
"Trochu. Ale je samozejm sp imaginrn. To, e tady
dolo k vrad, neznamen pece, e te dojde k dal,

e? Ne, myslm, e se nemusme bt tolik, jak se nm

zd, Edie."
Vbuch Edith Simontonov patil k tm menm. "Sakra,
Marion, ty jsi ena pipoutan na lko, a dovede se tak
vctit a pod se sna vypadat tak zatracen siln."
Pan Grochowsk se zakuckala. "Tos m dostala. To je
moje neurza, e? Ano, j vdycky musm bt ta siln."
"No, jestli je to tvoje neurza, nezd se, e by t to pli
trpilo. Ale m to trp." Mon to zpsobilo napt,
kter sama ctila, ale pan Simontonov nemnila nechat
svou ptelkyni vyklouznout. "To, co by mi pomohlo
mnohem vc ne tvoje slova, by byla monost njak ti
pomoci. Ale ty nikdy pomoc nepotebuje, e ne?"
Tv pan Grochowsk potemnla. Vzpomnla si, e
pesn tot si myslela ona o Heathein neurze, o tom,
jak si ta dvka dokzala piznat svj problm, a pesto se
mu tak dsiv poddvala. Jak snadn je vidt chyby na
druhch! "Je mi to lto, Edie," odpovdla sklen.
"Trefilas do ernho. Jedin, co mu ct na svoji
obhajobu, je to, e neurza nen jako kamnek, kter
me prost odkopnout z cesty; je to sp balvan, kter
mus otesvat rok za rokem - mon cel ivot. A to je
kol, se kterm potebuju pomoct. Ano, mm strach, e

se stane dal vrada, a mm strach, e bych mohla bt

dal ob. Ale urit bys m nepila navtvit, kdybys
proti tomu nedlala vechno, co me.
J t znm. Take vlastn neexistuje zpsob, jakm bys
m mohla uklidnit. Ale pomohlas mi. Pomohlas mi
pesn v tom, v em jsem potebovala, a jsem si jist, e
to budu potebovat znovu, a doufm, e tady bude, a
t budu potebovat. J t potebuju, Edie."
Ozval se zvonek ohlaujc veei.
"A j potebuju tebe, Marion," pidala se pan
Simontonov.
"Naasovn nen nhodn. U jsem osobn mluvila se
spoustou pacient oddlen C, ale myslm, e si s nimi
budu muset promluvit pohromad dnes veer v jdeln.
Oni nejsou jako ty.
Nen jim vechno jasn. Mon e potebuj alespo to
mal uklidnn, kter jsem jim schopn poskytnout. Ale
nevm. Jsem znepokojen. Trp m, e kdy se je
pokusm uklidnit, tak je dost mon sp rozrum. Co si
o tom mysl?"
"Myslm, e je to jedna z tch nepostiitelnch vc. A
tak si myslm, e to nen ten prav dvod. Myslm, e

potebuj vdt, e se o n postar, Edie. A kdy budou

vdt toto, mon e je to uklidn mnohem vc ne
vechna slova, kter jim me nabdnout, e je uklidn
pouh tvoje ptomnost; to, e tam bude pro n, jako jsi
te tady byla pro m."
Pan Simontonov dostala, co potebovala. Nemluvila
rda k mnoha lidem pohromad. Nenvidla ten stran
okamik zkosti - paniky - kdy pod jet mla
monost otoit se na podpatku a odejt z mstnosti, ani
by ztratila dstojnost -, ten okamik, ne si lovk
odkale, a pak u nezbv ne zat. Ale zkost nebyla
podstatn. Podstatn bylo udlat to, co bylo teba.
Zplnomocnn k tomu, aby kol provedla, opustila
Marion Grochowskou a vydala se chodbou k jdeln.
Kdy do n vstoupila, nepltvala asem. la do ela
mstnosti, na tu stranu, kde byl vchod do kuchyn, a
pmo tam, kde sedl Hank Martin. Pacienti jet
nedostali zkusek. "Promite, Hanku," ekla a zvedla
jeho liku a zaukala j na jeho sklenici do poloviny
plnou vody. Potom si odkalala. Dvala se, jak se k n
obrac tyicet pr o.
"Jak vte," zaala, "na oddlen C se vera brzy rno stala
vrada. Jet nevme, kdo ani pro to udlal. Neexistuje

dn motiv. Ob - Stephen Solaris - byl dobr lovk.

Velice dobr lovk."
Tady se hlas Edith Simontonov zadrhl. Sakra, pro mus
bt al tak... tak neekan tlesn? Pinutila se
pokraovat.
"Pro vai ochranu byla pijata urit opaten. Najala
jsem tyiadvacetihodinovou bezpenostn slubu. Jeden
ze strc je neustle ve slub. Ven se mete dostat
nouzovmi vchody, ale jako vdy jsou tyto vchody
zameny zvenku tak, e se nikdo nedostane dovnit.
Hlavn vchod je v noci uzamen a bhem dne je
sledovn. Detektiv, kter je poven vyetovnm poruk Petri - myslm, e mnoz z vs se s nm u
seznmili - vm mon pipad trochu mlad, ale j
jsem s nm strvila u hodn asu a mohu vs ujistit, e
je velmi inteligentn a tak velmi dkladn a svdomit."
Pan Simontonov se odmlela a podvala se na to mal
moe tv.
Nkte vypadali, e vnmaj, jin ne. Vichni byli
unaven a sta. Vtina byla slab. Byli tolik zraniteln.
"Nakrm m oveky." Tato slova j spontnn vytanula na
mysli. Okamit je v duchu zavrhla.

"Vm, e ctte zkost," pokraovala, "ale nemme dn

dvod se domnvat, e jste v nebezpe. Nicmn, tento
pocit je zcela normln. Smite se s nm. A neostchejte
se o nm mluvit.
Doporuuji vm to. Mluvte o nm s pomocnicemi. Se
sestrami. Se mnou, jestli budete chtt."
Tady se pan Simontonov zarazila. Mohla je jej krtk
e vbec njak uklidnit? "Mte njak otzky?" zeptala
se po chvilce ticha.
Promluvila Lutzina Stolarzov. "Jak mete vbec ct,
e nejsme v nebezpe?"
No jist, e to musela bt Lucy, pomyslela si pan
Simontonov.
Nkdo, kdo odchz, nkdo, kdo m ped sebou ivot
venku, nkdo, kdo se ani v nejmenm nevzdal. "ekla
jsem, e nemme dvod domnvat se, e jste v
nebezpe," vysvtlovala. "Skutenost, e se zde stala
vrada, neznamen nutn, e dojde k dal."
"Ten vrah je nkde na svobod, ne?" dotzala se Lucy.
"Ano," odvtila pan Simontonov, "a to, eho se bojte,
je, e by tato osoba mohla vradit znovu. Jak jsem ekla,
vae obavy jsou naprosto normln. Je vak tak pravda,

e druh vrada je velmi nepravdpodobn. Opakovan

vrada - to, emu policist kaj sriov vrada - je, jak
mi ekl poruk, velice vzcn."
Najednou byla rda, e mohla pout profesionln
termn poruka Petriho.
Lucy byla nicmn vytrval. "To, e je vzcn, jet
neznamen, e se neme stt, ne?"
"Ne. Mte pravdu. Nemu vm ct, e nco takovho je
zcela nemon," odpovdla pan Simontonov. A to
bylo dobe nebo patn, problm vyel na povrch.
"Dkuji, Lucy. Mte njak dal otzky?"
Nastala cel minuta ticha. Bylo to proto, e byli apatit,
nebo proto, e ona otzka u poloena byla? Najednou si
pan Simontonov uvdomila, e vbec nev, jak m toto
setkn ukonit. To, co chtla ct, bylo: "Mm vs rda."
Ale to by bylo pli citov, e ano? Podivn instinkt ji
ponoukal, aby se s nimi rozlouila poehnnm: "K
vm Bh ehn a opatruje vs.
Pokoj Pn a s vmi zstv. A..." Spolkla to. Jak
smn!
"Dkuji vm, e jste mi vnovali as," ekla msto toho.
"Budeme vs informovat. A, jak jsem naznaila, prosm,

pijte za nmi, jestli ns budete potebovat." Opoutla

jdelnu roztesen pocitem vlastn nejapnosti. Ach, k
ertu, pomyslela si pro sebe.
Marion kala, e potebuj vdt, e se o n postarm.
No, kdybych j sedla na jejich mst, tak bych se sakra
nectila ani trochu klidn. la do sv kancele, bouchla
za sebou dvemi a tesoucma se rukama si zaplila
cigaretu.

Kadch pt minut Tom Petri vstal a obeel dokola svj

byt. Kdy se vrtil na stanici, byl nelnk u doma.
Zvaoval, jestli mu nem zavolat a ct mu, e m
monho podezelho, ale pak tu mylenku rychle
zavrhl. Bylo by to pedasn.
Ale i po veei se stle ctil bt pod tlakem. A pobouen.
Cel odpoledne v sob dusil sv pocity, skrval je a
pedstral, e nen vyveden z mry. Pravda ale byla, e
byl otesen. Jeliko pedtm pracoval mezi tou nejni
spodinou v trobch New Yorku, domnval se, e slyel
u o vem. A pece se te, v tomto istm
stedozpadnm msteku, setkal se samm dnem
degradace. Tady ji mme, Heather Barstenovou, kter
vypad tak jemn a ensky ve sv bl uniform, a na

mysli mu vytanula pedstava ern vdovy. Nebo to byl

tr nebo kudlanka nbon? Njak hmyz enskho
rodu, kter po pohlavnm styku zabj svho druha.
Uvdomoval si, e v tto chvli nem nic jinho, z eho
by mohl vychzet, ne vpov Georgie Batesov. Ale
rozhovor s jejm synem ho utvrdil v instinktivnm
dojmu, e jej vpovdi se d vit. Nepodceoval
problmy, kter ml ped sebou. Bude tk pesvdit
soudce, e tato star dma, kter je evidentn seniln, je
spolehlivm svdkem. Ale njak zpsob mus
existovat, protoe co se jeho te, on m monho
podezelho.
Skutenho. ena, kter me provdt orln sex s tak
ohavn zmrzaenm pacientem, je jist nkm, kdo je
schopen veho.

O S

M Steda, 23. bezna Den poruka Petriho zaal

dobe. V osm hodin se na stanici setkal s Mitchellem a

serant mu oznmil, e Heather Barstenov m ist
rejstk. Ale - a to bylo velmi zajmav - byla zapletena do
dvou ppad zaten, u nich u obou lo o nsiln iny.
Ped tymi lety nkdo zavolal policii k hospodsk
rvace.

Barstenov v n byla zbita a byla dleitm svdkem.

Ped dvma lety pivolali soused policii do jejho bytu.
Opt byla zbita.
Jen neochotn souhlasila s tm, aby byl dotyn mu
obvinn. Ten byl pot podmnen odsouzen a o est
msc pozdji spchal v jinm stt vradu.
Opravdov andlek, pomyslel si Petri. Pan Simontonov
mohla bt v mnoha ohledech bystr, ale tentokrt se
svou milou sestrou nechala pkn pevzt. Lid
nepitahuj nsiln chovn bez piny. A kad, kdo se
jen trochu vyzn v psychologii, v, e mezi rolemi
pachatele a obti je velmi zk vztah - tak zk, e za
vhodnch okolnost se mohou tyto role vzjemn
prohodit.
"Dky, Bille. Dobr prce," ekl Petri. "Rozhodn je na
tom nco podivnho. Vypad to, e chod k psychiatrovi.
V nco o cvokach tady v okol?"
"Na okrese jsou tyi. Ti dlaj pevn ve pitlech. Jen
jeden z nich jezd po pacientech a m soukromou praxi:
doktor Kolnietz. Krom toho je tu hromada socilnch
pracovnk, kte dlaj psychoterapii na klinice, ale
pokud chod k psychiatrovi, bude to zejm Kolnietz."

Petri si vzpomnl na knihu o obti. "Nejmenuje se tenhle

doktor Kolnietz nhodou S-T-A-S-Z?"
"Ano."
"Jak se to vlastn vyslovuje?"
"Sta," uchechtl se Mitchell. "Kdy tu strvte rok,
naute se ta polsk jmna vyslovovat jako Polk."
Celkem to dv smysl, kal si Petri cestou autem do
Willow Glen.
Tenhle dr. Kolnietz podle veho napsal onu knihu. Pan
Simontonov mu ekla, e autor jako jedin ob
navtvoval. Bylo jen pirozen, e slena Barstenov
hledala pomoc u lovka spznnho jak s Willow Glen,
tak s obt, se kterou mla sexuln pomr. Mylenka na
tento pomr vyvolala na jeho tvi nedobrovoln
klebek.
Slena McAdamsov na nj ekala s vytitnou zprvou,
jak slbila. Nabdla mu stl a idli v rohu sprvnho
oddlen, spolu s nkolika tukami a listy papru. Kdy
Petri zasedl k prci, napadly ho dv vci. Jedna se tkala
rozdlu mezi prostorem, kde se nachzel, a dalmi
stmi budovy. Krom obasnho nku a stnn na
oddlench A a B byly chodby, ve kterch se nachzely

pokoje pacient, podivn ztichl. Tady ukaly klvesnice

pota a klapaly tiskrny a ednci pobhali sem a
tam. Toto bylo dc centrum Willow Glen. Druh
mylenka se tkala sleny McAdamsov. Byla vdan?
Zasnouben? Chtl to zjistit; to, co vidl, se mu
zamlouvalo.
Zprva byla objemn, ale kol snaz, ne oekval. Za
hodinu ml sla: prmrn denn poet pacient v
lebn byl 120; bhem roku bezprostedn ped
Stephenovou vradou zemelo ve Willow Glen edest
dva lid, tm vichni z nich na oddlench A a B;
Heather Barstenov mla slubu v dob ticeti ty mrt
ze vech dvaaedesti. To znamen, e k 54,8 procenta
mrt dolo bhem jej ptomnosti v lebn. Kdyby se
zapotala smrt obti, slo by se piblilo edestce.
Jestlie vak pracovala v dvanctihodinovch smnch,
tyi dny prce a ti dny volna, pi nejmn dvou
tdnech dovolen a jednom i dvou tdnech nemoci
ron, odhadoval, e nemohla mt slubu dle ne
tvrtinu celkov doby. Petri byl mrn zden a souasn
i poten. Nemla slubu dle ne ptadvacet procent
celkovho asu, pesto vak v t dob dolo k vce ne

padesti procentm mrt. trky zanaly dvat

dohromady celkov obraz.
Co dl? Kdyby el s touhle statistikou rovnou za fem,
udlal by na nj dojem? Mon ne. Byli se Simontonovou
podle veho ptel.
Nejsp by se zeptal: "Co tomu vemu k
Simontonov?" A tot plat o podivnch sexulnch
choutkch sestry Barstenov.
Koneckonc, pokud lo o statistiky mrt a chovn
sester, na to byla Simontonov pirozen expert. Petri
chtl udlat na fa dojem, a ten zase bude chtt znt jej
reakci. Willow Glen byl jej pseek.
Tohle bylo jdro problmu. Mon, e f Simontonov
dvoval, ale mohl j dvovat i on? Pamatoval si jej
zarudl oi pede dvma dny, jej tich, ale nefalovan
zrmutek a ok, kter se tak liily od teatrln reakce
Barstenov. A pokud mohl vradou nkdo nco ztratit,
byla to ona. Jej prvn pacient ve Willow Glen. Jej
reputace. Dobr povst sanatoria. Ano, zejm j mohl
vit. Vzhledem k tomu, co vechno ve Willow Glen
vykonala, byla rozhodn tou nejvhodnj osobou, na
kter si mohl ovit sv zjitn. Na druh stran ale ctil,
e tato zkouka me bt svm zpsobem bitvou. U

dve vyjdila sv pesvden, e Barstenov nem

osobnost vraedkyn a e je to navc jej nejlep
oetovatelka. Ne, nebude to snadn, ale jeho zjitn,
stejn jako jej vru v lenou sestru, bylo teba provit.
"Je as, abych vm sdlil nejnovj informace," zaal
Petri, zdnliv klidn, pot co jej uvedla do sv
pracovny. "Potebuji, abyste mi s nm pomohla. A
potebuji tak vae ujitn, e n rozhovor bude
absolutn dvrn."
"Mete si bt jist," slbila pan Simontonov.
"Dobr, tak tedy, obvm se, e mm pro vs patn
zprvy o vaem ,Andli Willow Glen'," oznmil.
"Tak mi je povzte."
"Podailo se nm u zjistit, e ob byla zavradna v
dob, kdy bu slena Barstenov nebo pan Grimesov
byly v bezprostedn blzkosti. Tak se nm podailo
zjistit, e vrah ml pravdpodobn znalosti, kter me
mt jen zdravotnk, a navc, ml pstup k vraedn
zbrani, ke kter pravdpodobn mohl mt pstup jen
zdravotnick personl sanatoria."
"Pokraujte."

"Nyn mme znan mnostv dodatench informac.

Jedna z nich k, e je nanejv pravdpodobn, e
slena Barstenov mla sexuln pomr s obt." Podval
se zblzka na pan Simontovou, aby vidl jej reakci. Ale
na to, co nsledovalo, nebyl pipraven. "lo o
masturbaci nebo felaci?"
Petri tm vyskoil ze idle. "Vs to nepekvapuje?"
"To jsou jedin dv monosti, uvme-li Stephenv
fyzick stav," odpovdla pan Simontonov. "Dovolte,
abych vm ekla ti vci.
Jedna je, e byste si fakt, e jsem tak mlo pekvapena,
neml vysvtlovat jako pehlen Heatheina chovn.
Ppad oetovatelky, kter m sexuln pomr s
pacientem, me mt vn dsledky. Druh je, e si mj
nedostatek pekvapen mete vyloit jako vraz cty k
vaim schopnostem. Moc vs neznm, ale urit vs
znm dost dobe na to, abych vdla, e byste tko
tvrdil, e je nco velmi pravdpodobn, kdyby tomu tak
nebylo.
Pokud mi kte, e je nanejv pravdpodobn, e
Heather mla sexuln pomr se Stephenem, pak s vmi
souhlasm: je to nanejv pravdpodobn. A konen
mete mj nedostatek pekvapen pisoudit mmu

vku a povoln. Pracuji s lidmi u hodn dlouhou dobu.

Nen toho moc, co by m jet mohlo pekvapit."
Zdlo se, e boj bude hor, ne oekval. Petri byl vn
rd, e se Simontonovou nehraje achy. "Mme jet
jednu informaci," pokraoval. "Bhem roku, kter
pedchzel smrti obti, dolo ve Willow Glen k
dvaaedesti mrtm. Slena Barstenov mla slubu ve
ticeti tyech ppadech, co je jinmi slovy padest pt
procent vech ppad. Pesto podle mho odhadu
nemaj sestry slubu dle ne ptadvacet procent
celkovho asu. Jinmi slovy, mra mrtnosti ve Willow
Glen v dob slueb sleny Barstenov je dvojnsobn,
ne by se dalo statisticky pedpokldat." Poprv v ivot
byl Petri vdn za ten neuviteln nudn kurs
statistiky, kter musel absolvovat ve veern kole.
"Take?"
Pocit, e zabloudil na jinou planetu, se vrtil. Petri hledl
na tuto oividn inteligentn enu s asem. "Take?
Vypad to, e mte co do inn s masovou vraedkyn.
Pokud vm, slena Barstenov tu pracuje u ti roky.
Rozhodn podm slenu McAdamsovou o daje ze
dvou pedchozch let. Ale i bez toho, vte jak je
statistick nepravdpodobnost tchto sel? A mm

podezen, e s dalmi informacemi se tato

nepravdpodobnost jet zv. Ukazovalo by to na
jedinenou souvislost mezi slenou Barstenovou a
vskytem mrt v tomto sanatoriu."
"Ano, a obvm se, e pokud byste zskal dal
informace, statistick souvislost by se vnucovala jet
vc," ekla pan Simontonov.
"Proboha, vy nejste ani trochu vyveden z mry?" Akoli
si to neuvdomoval, Petri ztratil svj klid.
"Vera jsme mluvili o logice," pokraovala nevzruen
pan Simontonov, "a vichni jsme uznali, poruku, e
m sv hranice.
Logika vytv zvry na zklad uritch daj. Vy
mte urit daje, kter j neznm. A j mm zase urit
daje, kter neznte vy. Vy na zklad svch daj
dospvte k hypotze, e Heather je masov vraedkyn.
J ovem vychzm z jinch zdroj, a proto dospvm k
zvru, e je mimodn dobr oetovatelka."
Petri na ni zral s otevenmi sty. "A jakpak jste k
tomuto odlinmu zvru mohla asi dospt?" otzal se
srav.

"Je to celkem prost, poruku. Mnoz pacienti ve Willow

Glen prost ekaj se smrt, a bude mt Heather slubu,
aby pi tom mohla bt s nimi."
"To mi povdejte."
"Vtina pacient ve Willow Glen m Heather nejen
rda. Oni ji miluj. A tak vd, e rozum umrn jako
mlokdo jin."
"Rozum umrn?" peruil ji Petri. "Co je na nm k
rozumn?"
"Nem z umrn, na rozdl od ostatnch lid, strach."
Vysvtlovala trpliv pan Simontonov. "Protoe j
umrn nevad a protoe je miluje, chtj ji mt u sebe,
kdy se chystaj zemt. Tak pokaj, a m slubu,
zavolaj si ji a ona jim pomh zemt."
"e jim pomh zemt je evidentn, to mte pravdu. A
e j smrt nevad, je tak celkem jasn."
"Nejsem si pln jist, jestli jste m slyel, poruku."
"Slyel jsem vs. Tvrdte tu, e pacienti si plnuj smrt.
Jste stejn pratn jako vichni tady kolem. Lid si smrt
neplnuj."

"To se prv mlte, poruku. Urit mte pravdu v tom,

e ne vichni si ji plnuj. Stephenv ppad to rozhodn
nebyl, a to je jeden z dvod, pro jeho smrt nazvme
vradou. Ani nkte lid, kte umraj z pirozench
pin, si ji neplnuj. Ale mnoz ano."
Petri pozoroval pan Simontonovou se smsic skepse,
nelibosti, zmatku a hlubokho znepokojen. "Dokate mi
to," ekl.
"Obvm se, e nemohu, alespo ne hned. Jedin, co te
mohu udlat, je zpochybnit vae pojet dkazu.
Pedpokldte, e statistick daje, kter jste
nashromdil, dokazuj, e Heather je masov
vraedkyn. Ukzala jsem vm, e nedokazuj, protoe
existuje rozumn alternativn hypotza. Vm se vak
nezd bt dostaten rozumn. Je to proto, e kad
mme jin daje, jin souhrn zkuenost.
Vera jsem vm kala, e tady lid maj ke smrti bl ne
kdekoli jinde. Pracuju v tomhle prosted u vc jak
ptadvacet let. Je jen pirozen, e o umrn vm vci,
kter vy nevte.
Ale pokud se budete v tomto podivnm prosted, jak
tomu kte, pohybovat dostaten dlouho, budete mt
podobnou zkuenost.

Pochopte, e mnoz lid si skuten svou smrt plnuj.

Budete mt dkaz, jak potebujete. Ale ne, dokud tento
podivn svt nepoznte lpe.
A jet jedna vc, poruku, kdy u jsme u t statistiky.
Mte pravdu, e vskyt mrt pi Heatheinch slubch
je, a u z jakkoli piny, statistickou odchylkou. Ale
mohl byste vzt pi svch vpotech v potaz, e celkov
mra mrtnosti ve Willow Glen je pravdpodobn
normln. Tko ct, co je normln, uvaujeme-li o tom,
e v podstat kad lebna se njak li od ostatnch.
Nkter slou vc jako rehabilitan stediska.
Nkter pijmaj pouze chodc pacienty, jako u ns na
oddlen C. Nkter takov pacienty nepijmaj vbec.
Nkter slou jako tulky. Ale pokud vm, mrtnost ve
Willow Glen nen vt, ne by se dalo oekvat."
Petri byl rozmrzel z toho, jak si nechal touhle enou
vzt vtr z plachet. Zkusil tedy zamit jinam. "Mohl bych
vs obeznmit jet s dalmi informacemi," ekl, a
uvdomil si, jak to znlo okzale. "Nechal jsem si
provit minulost sleny Barstenov.
Sama nebyla vlastn nikdy zatena, ale zapletla se se
dvma mui, kte ji bili. Jeden z nich pozdji spchal

vradu. Zd se, e ta vae slena Barstenov m uritou

zlibu v nsil, stejn jako v pirozench mrtch."
"Co se tohoto te, poruku, jsou nae informace
podobn.
Bohuel mte celkem pravdu. Heather m rozhodn
sklon vybrat si patn typ mu."
"Vte nco o tom, e slena Barstenov navtvuje
psychiatra?"
Pan Simontonov zavhala. Z tto pasti se dalo jen tce
vyklouznout. Pokud by ekla ne, lhala by. Pokud by
ekla ano, vyzradila by dvrnou informaci. A pokud by
odmtla odpovdt, Petri by stejn vdl, e odpov zn
ano. "Obvm se, e vm nemohu odpovdt, poruku,
protoe tento druh informac je bn povaovn za
dvrn."
"Je to doktor Kolnietz?"
"Nemohu odpovdt, ze stejnch dvod."
Petri se napmil na idli. "Obvm se, e budete muset,
alespo doasn, uvolnit slenu Barstenovou z prce,"
ekl.
"To je oficiln pkaz, poruku?"

Petri si uvdomil, e mrn pekroil svou pravomoc - k

takovmu pkazu by nejsp poteboval souhlas fa.
"Ne, pouze rozumn poadavek," odsekl.
"Pak se tedy obvm, e budu muset odmtnout,"
odpovdla pan Simontonov.
"Proboha pro? Vdy vm tady voln pobh
potenciln masov vraedkyn!"
"Ze dvou dvod, poruku. Jeden je ten, e jej sluby
potebuju. A druh, jak u jsme o tom mluvili, e
nemm dn dvod podezrat Heather z pchn
masovch vrad."
"Nemte strach o sv pacienty? Vm bezpen, e nkte
z nich ho maj."
"Mm, poruku, a mon vt, ne si myslte. Ale ne v
souvislosti s Heather."
"Dobr, mete ji tedy alespo peloit na denn sluby,
kde bude vc pod dohledem?"
Pan Simontonov chvli uvaovala. "Ano, to myslm
mu udlat," odpovdla. "Denn m mt za tden.
Pesunu to."

Petri vstal. Vera se mu tahle dra dma celkem

zamlouvala. Dnes mu pipadala mimodn frustrujc.
Chtl se vrtit na stanici.
Chtl se vrtit z tohoto lenho svta nkam, kde by
mohl pemlet. Ji mon nezajmalo, e slena
Barstenov je vradc lenec na svobod, ale jeho ano.
On nesl odpovdnost za to, aby tato zleitost byla
uzavena co nejdve. "Zavolm, pokud vs budu jet
potebovat," ekl chladn.
"Jet nco, poruku, prosm," zastavila jej pan
Simontonov.
"Vm, e obvykle nedlte zvan chyby. Jste
inteligentn a svdomit mu. Proto jsem zmaten.
Naprosto chpu, e pospchte.
Ale zd se, e je v tom jet nco vc. Jako by Heather
byla nm, proti emu muste bojovat. Co vs vlastn
ere?"
Petri udlal elem vzad a byl pry. Ani se nenamhal j
odpovdt.
Jakmile se vrtil na stanici, zavolal doktoru Kolnietzovi.
To byla dal frustrace. Pot, co vysvtlil, jak a pro chce
mluvit o jedn z jeho pacientek, Heather Barstenov,

psychiatr odpovdl: "Chpu, e vae starosti jsou

legitimn, poruku. Ale uvdomte si, prosm, e moje
neochota vm odpovdt je tak legitimn. Legitimn
znamen podle zkona. Podle zkon tohoto sttu vm
nemohu prozradit dnou informaci o dnm svm
pacientovi bez jeho i jejho psemnho svolen. Nemohu
vm dokonce ani ct, jestli nkdo je i nen mm
pacientem. Pokud by nhodou nkdo byl mm
pacientem a dal mi psemn svolen, abych o nm s vmi
mluvil, tehdy a jen tehdy bych vm mohl ve vaem
ptrn pomoci. Mjte se hezky."
Petri si vzpomnl, e u v dob, kdy byl serantem,
pozoroval, e detektivov mli s cvokai pesn tyt
problmy. Vichni byli doslova posedl dvrnost. Na
jedn stran to oekval, ale na druh zuil. pln
zapomnl, e ped necelmi dvma hodinami dal o
tot pan Simontonovou. Jedin, co v tomto okamiku
ctil, bylo, e se tito dva profesionln zdravotnci Kolnietz a Simontonov - sna zkrtka zabrnit tomu,
aby byl dn prchod spravedlnosti. Piel as, aby si
pohovoil se svm nadzenm.
f byl zrovna na obd. Petri vyel z budovy stanice a
krel jeden blok smrem k Warsaw Tea Shoppe na West

Main. Poruil si chlebek s vajenou pomaznkou - na

vc te neml ani pomylen - a zatmco jedl, vythl si
poznmkov blok a pipravoval se.
Udlal si seznam sedmi faktor, kter obracely
podezen smrem k Heather Barstenov:

1. Nem alibi - mla as a pleitost dostat se k obti.

2. Pstup ke zbrani a psluenstv.
3. Znalost anatomie - odborn znalost.
4. Bizarn vztah k obti.
5. Statistick souvislost s ostatnmi mrtmi.
6. Nsil v osobnm ivot.
7. Psychiatrick lba.

Vrtil se k prvn poloce na seznamu: nem alibi. Pokud

byla jej verze pravdiv - pokud se la skuten v pl
pt rno projt - pak by to byla Berta Grimesov, kdo
byl nsledujc plhodinu sm s obt a kdo by ml
nejslab alibi ze vech. Ale tato vc mu vrtala hlavou u
cel dva dny. la se Barstenov skuten projt?

Nen to trochu podivn doba na odchod ze sluby? Pro

by se mla prochzet za studenho zimnho rozbesku
zrovna t noci? Ano, bylo na ase, aby se na to jej
podivn chovn zaal soustedit.
Kdy se vrtil z obda, byl f zptky. Petri si sedl v
fov star, zanedn kanceli a prochzel poloky
na seznamu.
Snail se mluvit nevzruen a skrvat sv zhnusen nad
sexulnm chovnm podezel i svj as nad chladnou
reakc pan Simontonov. Nechal fa, a si vyvod
zvry sm. Dal si ale pozor, aby se nezmnil o
protiargumentech pan Simontonov ohledn statistiky
mrt.
"Take si myslm, e budu muset Barstenovou
vyslechnout jet jednou, pane," skonil. "Stle vlastn
nevm, jestli s obt mla sexuln pomr. Vechno, co
mm, je vpov t star pan, a j si potebuju bt jist.
Taky potebuju jej svolen, abych mohl mluvit s jejm
psychiatrem. A taky chci vidt jej reakce, a ji budu s
tm vm konfrontovat. Nic z toho ale nemu udlat,
pokud se nebude jednat o oficiln vslech, a to
znamen, e ji musm seznmit s jejmi prvy."

f se zaklonil na sv otec idli a zavel oi. Jeho nov

detektiv se mu zamlouval a chtl mu pomoci, jak to jen
lo. Nkdo tak bystr a energick nepichzel do New
Warsaw kad den. Ovem lovk nemohl zstat
nelnkem policie v jednom mst patnct let, pokud
dlal chyby, zvlt pak politick. Znal tm kadho.
Znal i rodie thle Barstenov. Ti by problmy nedlali.
Probral si v duchu vechny ostatn, kterch by se to
mohlo njak tkat. Nenael dn dvod nepokraovat.
Nicmn zaten, to by bylo nco zcela jinho.
f si poposedl a otevel oi. "Ano, myslm, e toho m
dost, abys mohl pokraovat oficilnm vslechem,
Tome," ekl konen.
"Ale chci, aby ti bylo jasn, e na vazbu je to pod jet
mlo.
Nkter z vc, kter smuj k Barstenov, by mohly
stejn dobe smovat k t Grimesov. A zbytek, i kdy
je zajmav, se tk pouze okolnost. Kdy je to vechno
takto pohromad, zd se, e je toho hodn, jene u
soudu by nm to bylo na houby. Sm to v.
Pokud obhjce zpochybn jednu i dv vci, zpochybn
tm vechno.

Posledn vc, kterou potebujeme, je zatknout nepravou

osobu - nebo dokonce nemoci pachatele usvdit. Jasn,
pokrauj ve vyetovn. A pokud naraz na nco
velkho, dej mi proboha vdt. Kdykoli, kdekoli, a je
den nebo noc. Chci podrobn informace. Tohle je mal
msto a vrada pitahuje spoustu pozornosti."
Petri vdl, e f mluv rozumn, pesto se ale ctil jako
mal kluk, kter dostal vprask. Dobr, ale dve nebo
pozdji si jeho respekt stejn zsk. Mon dv. Mon
u dnes odpoledne. el pmo k serantu Mitchellovi.
"Bille," ekl, "vechno ukazuje na tu sestru, slenu
Barstenovou. Je as pedvolat ji k oficilnmu vslechu.
Ml by se uskutenit tady. Zavolejte j, prosm vs, a
sem co nejdv pijde. Pokud ji neseenete, dejte mi
vdt. Chci, abyste tu byl se mnou jako svdek. Taky to
chci nahrvat. Od chvle, kdy vstoup do dve."
"Pane?" Mitchellv hlas znl vhav.
"Ano, Bille?"
"Nepipad vm, e snad postupujete trochu moc
rychle?"
"Jak to myslte? Vyjdete se jasn, Bille."

"No, tko se to formuluje." Bylo zejm, e je to pro nj

obtn. "Nekm, e by se neml uskutenit vslech. To
mi nepslu. Ani nechci kritizovat, jenom e... prost mi
pipad, e jednte trochu pod tlakem."
"Vechno jsem to konzultoval se fem, Bille," odpovdl
Petri netrpliv. "Dobe si to rozmyslel, ne mi dal
svolen."
Mitchell to vzdal. ekl si, e udlal ve, co bylo v jeho
silch.
Ale ctil v kostech, e tu nco nen v podku.
Petriho serantv pokus nco namtat nevyvedl z mry.
Vlastn na to rychle zapomnl. Pokud lo o nj, uvaoval
pouze o tom, jakm zpsobem povede vslech. M bt
mrn nebo tvrd? Nco mezi tm?
Nebyl si dosud jist. Vdl ale, e njak odpovdi urit
zsk.
Nemnil odejt z mstnosti, dokud z n nco nedostane.

. . .

Pot co se Tim O'Hara odoural po obd zptky do

svho pokoje, el navtvit Marion. Ochrnut ena leela
na posteli u okna v odpolednm slunci, kter u zanalo
svtit trochu intenzivnji. "Jak se m, m drah?" zeptal
se.
Pan Grochowsk se na nho vdn podvala. "Fyzicky
v podku," ekla. "Ale mm strach, Time."
"Z vrady?"
"Ano. Je to poprv, co bych chtla bt s nkm na pokoji.
Ctm se tak bezbrann. Pod musm myslet na to, e
Stephen byl jedin dal pacient na oddlen C, kter byl
pln ochrnut. Je to nhoda? Tko ct. Pod musm
myslet na to, e bych mohla bt dal na ad."
"Boe, to je hrozn. Dokonce i j mm strach, a to se
mu brnit svou hol. Pro tebe to mus bt stran!"
"Kdo to udlal, Time? Pro by nkdo chtl zabt tak
bezbrannho lovka, jako byl Stephen? Kdo mohl nco
takovho udlat?"
"Nevm, m drah. K bych to vdl."
"J tu mu jen leet a ptt se: Je to tenhle? Nebo
tamten? Jsem podezrav, a tm se to jen zhoruje, jak
tady na nho ekm, a pijde. Nebo na ni."

"Koho podezr?"
Pan Grochowsk se dut zasmla. "Podezen u jsou
takov.
Nkolik lid se mi hon hlavou, ale nechci nikoho obvinit
- ani ped tebou. Jsem tak bezmocn."
"A j ti nemu pomoct. Kdybych tak o nem vdl.
Promluvm si s pan Simontonovou a zeptm se, jestli by
m k tob nemohla nasthovat."
"Nic takovho neudl, Time O'Haro. M te vc
starost, ne aby se otravovala s takovouhle prkotinou.
Krom toho u te zachz do krajnost. V jakm
prvihu si mysl, e by se octla, kdyby vylo najevo, e
tu nejen dolo k vrad, ale e tu tak na jednom pokoji
sp mui se enami?"
"Asi m pravdu. Jen bych pro tebe rd nco udlal, aby
ses nemusela tolik bt."
"O nem vm, m lsko," odpovdla pan Grochowsk.
"Co bys ekl eucharistii?"
"Aha," ekl Tim. "Tohle ovem nemu udlat j. To
me jen On.

Nen to ale nhoda? Shodou okolnost mi zbyl od obda

kousek chleba."
"To je skvl, Time," vykikla pan Grochowsk.
Protoe ml levou pai ochrnutou a druhou se musel
oprat o hl, musel jt Tim do svho pokoje pro pl
krajce chleba a lhev vna dvakrt. Poloil krajc na
prostradlo. Lhev vna postavil na non stolek. el do
koupelny a pinesl sklenici. Posadil se na idli a lhev si
dal mezi stehna tak, aby ji mohl zdravou rukou otevt.
Kdy to udlal, vstal a nalil do sklenice trochu vna.
Znovu se posadil. Tyto snadn ppravy mu zabraly
deset minut.
Pan Grochowsk ho dychtiv pozorovala.
Jako prvn peruila ticho, kter nsledovalo. "Me se
slou ke slv Jeov. Mohli bychom ji tentokrt
slouit tak na Stephenovu pamtku?"
"Samozejm," souhlasil Tim. "Pane n," pokraoval,
jako by mluvil k dalmu lovku v pokoji, "obtoval jsi
se za ns, a nyn se Ti jako iv obti nabzme Marion a
j. inme tak toto odpoledne nejen na poest tvou, ale i
Stephenovu. dme t, abys jej pijal mezi sv nejmilej
muednky."

"Amen," ekla pan Grochowsk. Ubhla dal minuta,

ne dodala:
"A Jei, ochrauj mne, prosm. A Tima. A vechny,
kterm hroz nebezpe a kte jsou ohroeni." Z
dvodu, kter nedokzala vysvtlit, j hlavou probleskla
tv Heather - tak krtce, e si to sotva uvdomila.
"Amen. A bu s duemi vrah, kvli nim samm a k
u nikdy nevrad," modlil se Tim.
"Amen." Nsledovalo jet del ticho.
Pak byli pipraveni. Tim se postavil nad postel. "T noci,
ne byl vydn na smrt, vzal n Pn chlb," zanotoval.
Pokud by nkdo poslouchal za zavenmi dvemi, asi by
zaslechl pouh mumln, ale uvnit rezonoval Timv
hlas jako v katedrle.
Uchopil prsty prav ruky krajc chleba a podrel jej nad
hrud pan Grochowsk. "Vzdal Ti dky a poehnal,
lmal." Nyn Tim lehce luskl prsty. Krajc suchho chleba
se rozlomil napl s kupnutm, kter bylo slyet pes
cel pokoj.
"Dval svm uednkm," pokraoval Tim "a ekl:
,Vezmte a jezte z toho vichni. Toto je moje tlo, kter se
za vs vydv. To konejte na mou pamtku.'"

Tim si vloil kousek chleba do st a pomalu jej vkal.

Po minut polkl. Pak pidrel druhou st pan
Grochowsk u rt. "Marion, toto je tlo Kristovo, kter se
za tebe vydalo na smrt." Otevela sta a dychtiv ho
pijala.
Tim se dobelhal k jejmu nemocninmu lku a
nadzvedl ho tak, e se octla ve vcemn sedc pozici.
Pan Grochowsk se zjmem pozorovala, jak se belh
zpt k nonmu stolku, zved sklenici a k: "Po veei
vzal tak kalich..." Zde opt zdvihl sklenici nad jej hru.
"...vzdal Ti dky a poehnal, dval svm uednkm a
ekl: ,Vezmte a pijte z toho vichni. Toto je moje krev,
kter se prolv za vs a za vechny na odputn hch.
Toto je smlouva nov a vn. To konejte na mou
pamtku.'"
Tim dal sklenici dol a lehce z n usrkl. Pak ji pidrel u
jejch st. "Marion," ekl, "krev Kristova, kalich
vykoupen."
Nahnul sklenici a ona se dvakrt zhluboka napila.
Poloil sklenici s trokou zbylho vna zpt na stolek.
Jeden po druhm opatrn zdvihl kousky chleba, kter
spadly na prostradlo a upustil je do sklenice. Zamchal

sms drobk a vna a rychlm hltem sklenici vyprzdnil.

Znovu ji poloil na stl.
Pak se posadil a uchopil ji za ruku. "Miluju t, Marion,"
ekl nn.
"J t taky miluju, Time," odpovdla. Dlouho spolu tie
sedli, a mr se rozhostil mezi nimi, v nich a s nimi.

Jet tho odpoledne, krtce ped tvrtou, uvedl serant

Mitchell Heather do Petriho pracovny. Mla na sob
dny a halenku. Na Petriho udlala dvoj dojem. Zaprv
vypadala vyerpan. To by se mohlo hodit, uvaoval,
kdy ji budu potebovat zlomit. Zadruh, a byla
unaven, vypadala ndhern.
Viml si toho mnohem intenzivnji ne poprv. Trochu
ho to vydsilo. Bylo to ostudn nebo bylo jen pirozen,
e andl smrti je krsn?
"Dkuji, e jste se dostavila tak rychle, sleno
Barstenov," ekl formln Petri. "Pl bych si, abychom
se setkali za pznivjch okolnost, ale situace je velmi
vn. Vlastn vs musm varovat, dve ne cokoli
eknete, e cel n rozhovor se nahrv na psek. Dle
vs musm varovat, e cokoli eknete, me bt pouito

proti vm. Mete proto mlet, kdykoli uznte za

vhodn, nebo mte prvo nekat nic, co by vm mohlo
ukodit.
Mte tak prvo na advokta a prvo nevypovdat bez
jeho pomoci."
Heather na nj nechpav hledla. "Zn to, jako byste m
obvioval ze Stephenovy vrady."
"Zatm vs z nieho neobviuji, sleno Barstenov," ekl
Petri, "ale je to tak, jste mezi podezelmi. Proto jsem vs
informoval o vaich prvech. Pejete si prvnka?"
"Ne, dkuji, dnho nepotebuju," odpovdla Heather.
"Pro jste si tm tak jist?"
"Protoe jsem nevinn."
"Nejsem si jist, zda si uvdomujete vnost situace,
sleno Barstenov."
"Podvejte se, poruku," ekla rozhoen Heather,
"ekla jsem vm, e jsem nevinn. Ale i v ppad, e
udlte njakou chybu a dojdete k zvru, e vinna jsem,
neme mi to te bt vc jedno.

Jsem z toho, co se stalo Stephenovi, tak unaven a

znien, e pokud jde o m, mete m klidn zavt a
zahodit kl. Pro jsem vlastn podezel?"
Petri byl pekvapen. Oekval, e kdy ji pedvol k
vslechu a seznm ji s jejmi prvy, dostane strach.
Msto toho vypadala, jako by j to bylo srden jedno.
Bylo to snad proto, e byla tak zdrcen? Urit ho
nemohla milovat, nebo ano? Ne, vidl to tlo.
Snad soucit, ale ne lska. Mon svj strach skrvala.
Fajn, zeptala se, pro je podezel, a on j to ekne. Zane
utahovat rouby a uvid, jestli d najevo trochu strachu.
"Pan Solaris byl evidentn zavradn," zaal Petri
vypotvat, "ti metry od sesterny v dob, kdy jste v n
bu vy, nebo pan Grimesov, nebo ob dv byly
ptomny. Vrah pouil chirurgick nky a rukavice, ke
kterm jste mla pstup. Vrah podle veho vyuil
znalost z oboru medicny, jak me mt lka nebo
sestra. Mla jste pstup k obti a ke zbrani a mte i
potebn znalosti."
"To ve ale plat i o Bert," protestovala Heather.

Vida, jak oila, zaznamenal Petri s uspokojenm. Ano,

urit strach by tu byl. Nech ho jet trochu narst.
Neekl nic.
Heather prolomila mlen. "Mrz m, co jsem ekla.
Nemm dn dvod Bertu obviovat. Zapomete na
to, prosm. ekla jsem to jen proto, e muste mt jet
dal dvod pro to, abyste m podezral."
"Mte pravdu, sleno Barstenov, mm jet dal dvod.
Po pravd eeno sp dvody." Chladn se na ni
podval. "Situace vae a situace pan Grimesov se li
mimo jin v tom, e ona inkriminovan noci zstala na
mst, zatmco vy jste udala, e jste se byla projt. Kam
jste vlastn la, sleno Barstenov?"
"Vlastn nikam. Jenom jsem vyla ze vchodu, prkrt
jsem obela parkovit a pak jsem la zptky."
"Obela parkovit?" Petriho hlas znl nedviv. "Vy se
rda prochzte po parkovitch, sleno Barstenov?
Mte to ve zvyku?"
"Ne, u jsem vm ekla, e ne."
"Jak asto se chodte bhem sluby prochzet?"
Heather chvli uvaovala. "Nemyslm, e bych se nkdy
pedtm prochzela."

"Aha, a propak?"
"No, normln bych bhem sluby oddlen neodpustila
a vlastn jsem k tomu nikdy nemla dvod, pokud m
zrovna nepotebovali na jinm oddlen."
"Na tom parkoviti musela bt dost zima."
"Nevm, mla jsem na sob kabt. Jinak si
nevzpomnm."
Petriho tn byl ledov. "Pokud vm, pracujete ve Willow
Glen u ti roky, sleno Barstenov. Nen trochu zvltn,
e se zrovna v dob, kdy v pl pt rno poprv
opustte sv msto, za ledov noci, bez zjevn piny, jak
vy kte, kvli tomu, abyste se prola po parkoviti, e
se zrovna stane vrada?
"ekla jsem vm, e jsem byla rozruen."
Petri pomalu pesunoval nkolik papr po stole a chvli
ji nechal, a se pot. Pot zmrn prudce vzhldl a
pronikav se na ni zadval. "Sleno Barstenov, mla jste
s obt milostn pomr?"
"Ano."
Petri byl mrn vyveden z mry. Pot, co na ni vyplil
otzku, se strach v jejch och rozhodn objevil. Neekal

ale, e odpov tak rychle. Bu byla podivn upmn,

nebo nemla svdom. Bude zajmav, jak se vyrovn s
detaily. Vypl je na ni rychle a zostra. Udeil. "Jak
dlouho jste s obt udrovala sexuln pomr?"
"Asi ti tdny ped jeho smrt."
"V em v sexuln vztah spoval?"
"lo o orln sex. Nebo alespo j jsem mu to dlala."
"Provdla jste s nm orln sex v noci, kdy se stala
vrada?"
"Ano."
"Kde a kdy to bylo?"
"Na chodb ped skladem materilu, kdy jsem
nachystala lky.
Mohly bt asi tyi hodiny rno."
Petri byl natvan. V jejm hlase nedokzal vystopovat
dnou snahu brnit se. Vcnost, s jakou mluvila, byla
nestoudn.
"Existuje njak souvislost mezi vam pomrem s obt
a jeho smrt?" zeptal se.
"Ne takov, o kter bych vdla."

"Co tm myslte, ne takov, o kter byste vdla?"

"To, co jsem ekla. Ne takov, o kter bych vdla. Ale
pedpokldm, e nkdo o naem vztahu musel vdt a
ohlsil vm to. Co j vm, mohla by tu bt souvislost s
tou osobou. Nebo lidmi. Nemyslela jsem si, e o tom
nkdo v. Kdo to byl?"
Petri se soustedil na kladen otzek. "Pan Batesov,"
vytkl a zhoupl se kupedu, ani by si viml, jak sebou
Mitchell trhl.
"Nen pravda, sleno Barstenov, e v vztah s obt
vm dval motiv k vrad?"
"Ne, to nen pravda."
"U jste mi ekla, e ob byla zoufal z toho, e je
uvznna v tle mrzka. Nen pravda, sleno Barstenov,
e jste ho zabila, abyste ho zbavila utrpen?"
"Ne, to nen pravda."
"Nen pravda, sleno Barstenov, e jste pomhala
mnoha lidem ve Willow Glen pi umrn?"
"Ano."
"Jak to dlte? Co jim dvte?"
"Svj as."

"Ne, j myslm, jak ppravek jim dvte, abyste jim

pomohla zemt?"
"Nedvm jim dn ppravek, abych jim pomohla
zemt."
"Jste velmi populrn sestra, sleno Barstenov. Zd se,
e jste velmi humnn. Pracujete s tolika tce
nemocnmi a starmi lidmi, s mrzky, s lidmi, co trp
bolestmi - s lidmi, jejich ivoty u jsou k niemu - mus
to bt velmi svdn chtt jim pomoci z netst."
"Ne, nen."
"Pro ne?
"Protoe to nen m prce. Nen m prce hrt si na
boha."
"Je vae prce navazovat milostn vztahy s pacienty,
sleno Barstenov?" Petri pechzel do toku.
"Ne."
"Pro to tedy dlte?"
"J... j s pacienty milostn vztahy nenavazuju. Jenom se
Stephenem. On byl jedin."

Zanala koktat. Dobe. Pomalu ji dostval. "Bylo to

proto, e byl bezmocn a nemohl se brnit?" Petri
postupoval nemilosrdn kupedu.
"Ne, chtl to," odpovdla Heather, ale bylo vidt, e
nen ve sv ki.
"A jak to vte?"
"ekl mi to."
"ekl?"
"Napsal na tabulku."
"Chtj po vs sex i jin pacienti, sleno Barstenov?"
Heather pomyslela na Hanka. "Ano."
"A vy jim vyhovte?"
"Ne."
"Ale?" Petri tzav zdvihl obo. "A pro ne?"
"Protoe m nepitahuj."
"Ale ob vs pitahovala?"
"Ano."
Petrimu bylo jasn, e mus lht. "Ale no tak, sleno
Barstenov.

Pan Solaris vm mon byl vkem bli ne jin pacienti,

ale st byl sexuln pitaliv."
"Ale on... on byl hodn," zajkala se Heather. "Ml v sob
nco jako svtlo."
"Svtlo?"
Heather vdla, e tohoto lovka neme dnm
zpsobem pimt k tomu, aby to pochopil. Jak by sakra
mla odpovdt? Skutenost by znla tak nepesvdiv.
Dokonce i j to pipadalo trapn.
Pesto to vyslovila. "Milovala jsem ho."
Petri na ni hledl naprosto nevcn. Pesto si uvdomil,
e takto dl pokraovat neme, e je nutn zmna.
"Milujete i jin pacienty, sleno Barstenov?"
"Ano."
"A proto je tak zabjte? Z lsky?"
Heather trvala na svm. "Nikoho nezabjm, poruku."
"Uvdomujete si, sleno Barstenov, e mrtnost ve
Willow Glen se bhem vaich slueb zdvojnsobuje?"
"Ne tak, jak to myslte vy. Vm, e pi mch slubch
umr vc pacient ne pi jinch."

"A jak si to vysvtlujete?"

"Nkte pacienti m pi umrn chtj mt u sebe."
"Take?"
"Take ekaj, a budu mt slubu."
Petri chtl vybuchnout, ale nebylo kam. Chystala se mu
podat tot len vysvtlen jako ta proklat
Simontonov. "Vte, sleno Barstenov, jste dost zvltn
ena. Mte sexuln vztah s jednm ze svch pacient.
Pinejmenm s jednm. Vai pacienti jaksi chtj umrat
ve va blzkosti. Ano, opravdu divn. Dalo by se
dokonce ct prapodivn. Vy tady nejste poprv, sleno
Barstenov, e je to tak?"
"Ano."
"Ve skutenosti jste tu byla u dvakrt. V obou ppadech
se jednalo o nsil, e ano?"
Heather neodpovdla. Vdla, e otzka byla ist
enick.
"Rd bych se vrtil k otzce va domnl prochzky on
noci, co se stala vrada," pokraoval Petri. "ekla jste mi,
e jste se la projt, protoe jste byla rozruen. Byla jste

rozruen svm vztahem k obti, e je to tak, sleno

Barstenov?"
"Ano."
Konen se zanal nkam dostvat. "Pohdali jste se?"
"Ne. Ani ne. Stephen byl zahokl a rozzloben, protoe
se mu zdlo, e n vztah nem dnou budoucnost.
Myslel si, e ho opustm."
"A chystala jste se k tomu?"
"Ne. Alespo jsem to nemla v myslu. Ale byl tak
zoufal, e m to pinutilo pemlet o naem vztahu z
dlouhodob perspektivy.
Pedtm jsem o nm takto neuvaovala. Ctila jsem se
provinile.
Proto jsem byla tak rozruen."
Petri se ml na em popst. "Take pan Solaris byl
zahokl a rozzloben. Vyhrooval, e vs prozrad?"
Heather zareagovala pohotov. "Samozejm e ne. To
by ho ani nenapadlo, takov on nebyl. U jsem vm
kala, e jsme se nepohdali. Chtl, aby n vztah
pokraoval."

Petri se nenechal odradit. "Ale ekla jste, e byl zahokl

a rozzloben."
"Ano."
"A zoufal."
"Ano."
"ekla jste pan Grimesov, e se jdete projt. Ale to
nemus nutn znamenat, e jste skuten la, e ano?"
Petri vidl situaci celkem jasn. "Ve skutenosti vm
nemohlo nic zabrnit v tom, abyste odvezla Stephena
zptky do t chodby - mon zptky do skladu -, kde by
vs nikdo nemohl vidt. Jednoduch een, e ano?
Nehrozilo nebezpe, e by nkdo odhalil v milostn
pomr.
Nemusela byste se u bt ho opustit. Ukonila byste jeho
zoufalstv. Rychle. U by nic nectil. U by nemusel bt
zoufal, e ne? A pak byste ho mohla zavzt zptky na
obvykl msto a ct pan Grimesov, e jste se vrtila z
prochzky."
"J jsem Stephena nezabila," ekla Heather prost.
"Milovala jsem ho."
Petri se uklbl. Lska nezapadala do jeho obrazu. "Vidl
vs nkdo tehdy na tom parkoviti, sleno Barstenov?"

"Pokud vm, tak ne."

"Take se nejedn o alibi, e? Z mho pohledu je to v
nejlepm ppad domnnka, a k tomu mizern."
A doposud se Heather ctila v pozici slabho, a snaila
se bt upmn a vstcn. Najednou - jen na chvli - z
neznmho dvodu vystdal jej ochotu vyhovt zblesk
poznn, jasn vidla Petriho, Mitchella a sebe samu, jak
spolu sed v kanceli v tomto okamiku v ase, kter
byl naprosto klidn a pronikav przran. "Vy nemte
nic ne domnnku, poruku," ekla.
Jej odpov mla na Petriho nkolikansobn inek.
Jednak si uvdomil, jak je pravdiv. Jeho vize, to byla
opravdu stle pouh domnnka. Potom se mu zdlo, e
si je mnohem jistj. Detaily toho, jak to provedla, sice
jsou jet domnnkami, ale on pece v, e je vinna. Jej
drzost to jen potvrdila. Pesto si tak uvdomil, e
vslech je v podstat u konce. Nezbvalo mu u nic
jinho, ne potlait vztek a vyloit tu posledn kartu,
kter mu dnes jet zbvala. Vak ony se v nsledujcch
dnech najdou jet njak dal karty. "Navtvujete
psychiatra, sleno Barstenov?"
"Ano. To vm ekla pan Simontonov?"

"Ne. Otzky tady kladu j," sjel ji Petri a naklonil se

kupedu.
"Ke komu chodte?"
"K doktoru Kolnietzovi."
"Jak dlouho?"
"Asi rok."
"Z jakho dvodu?"
"Protoe si patn vybrm partnery."
"Vadilo by vm, kdybych si o vs s doktorem Kolnietzem
pohovoil?"
"Ne."
"Dte mi k tomu psemn svolen?"
"Ano."
Petri byl poraen. Vslech se vyvjel pln jinak, ne
doufal.
Barstenov dokonale spolupracovala. Vlastn pouze
potvrdila, co u vdl. Podailo se mu sice pipravit j
nepjemn chvle, ale neekla mu nic, eho by se mohl
podn chytit. Chystal se pehrt si veer zznam, jene
chodit s tm za fem nemlo smysl. Ve chvli, kdy si

pedstavoval, jak asi bude psek znt, Petri strnul.

Uvdomil si, e udlal zvanou chybu. Proekl se ped
Barstenovou o tom, kdo mu oznmil, e m milostn
pomr s obt.
Sakra, jak mohl bt tak pitom? Prvn oficiln vslech, a
hned ho zpackal. Dokonce i ten idiot, kter chtl bt
poven na detektiva zrove s nm, by vdl, e se
nesm prozradit podezelmu totonost informtora. Jak
mohl udlat takovou do nebe volajc hloupost?
Postupoval pli rychle. Mitchell ml pravdu. Neml
spchat, ml uvaovat chladnji, nezaujat. Ale nebyl
nezaujat. Jak mete bt nezaujat, kdy mte co do
inn se zrdou? Nechtl se stt lovkem, kter je
nezaujat v ptomnosti eny, zneuvajc a vradc
mrzky. Ne, zatracen, jeho vztah k Barstenov nebyl
neutrln a nikdy bt nemohl. Pesto nemohl popt, e
poruil zsadn pravidlo policejn praxe. A e tm mon
vystavil nebezpe pan Batesovou. Bylo zejm, e po n
Barstenov te pjde. Musel se postarat, aby k tomu
nedolo.
"Sleno Barstenov, spolupracovala jste," ekl Petri. "Ale
chci vs varovat. V souasn dob jste hlavn podezelou
v tomto ppad. Mete jt, ale nedoporuoval bych

vm, abyste byla sama se sebou pli spokojen. Mm

odpovdnost vi veejnosti.
Nedopustm, aby ve Willow Glen jet nkoho zabili.
Proto chci, abyste vdla, e jste sledovna. J vs sleduji
velmi pozorn, sleno Barstenov, a budu v tom
pokraovat. Te mete jt."
Den, kter tak dobe zaal, pli slavn neskonil. Petri
byl nejen frustrovn, ale navc si pipadal jako idiot.
Dozvdl se toho od n asi tolik, jako ona od nho. Ale
podailo se mu aspo zskat od n svolen mluvit s tm
doktorem Kolnietzem. Od nho se snad nco dozv.
Psychiatr takov podivn eny by ml urit nabdnout
zajmav informace. Petri rozhodn neztratil odhodln.
Ale i kdy zatm nebyl pipraven dkladnji se vyrovnat
se svmi omyly, zstal v nm pocit hanby nad tm, e
jeho chovn bhem vslechu - z jakhosi dvodu,
ktermu pln nerozuml - bylo mimodn neohraban,
ba dokonce nevyzrl.

D E

T tvrtek, 24. bezna Stasz Kolnietz

otevel zsuvku stolu, vythl z n hnd paprov sek

a jeho obsah vysypal na stl; jablko a celozrnn sendvi

s tukem v igelitovm sku. Ve bylo pipraveno s

lskyplnou p; jeho vlastn. Je to u rok, co mu Marcia,
jeho ena, naposledy nachystala obd. Rozvdla se s
nm. Bydleli momentln ve stejnm dom jen proto, e
j to tak vyhovovalo. Byl placen za to, aby pomhal lidem
rozvjet lep vzjemn vztahy, ale sv vlastn manelstv
si do podku dt nedokzal. Obvykle byl placen za to,
aby pomhal druhm ctit se lpe, a on sm ctil, e
selhal.
Kupodivu vak nebyl v depresi. Ano, byl unaven, ale
neml depresi. Byl unaven z hdek s Marci, unaven z
toho, jak se ji bez spchu snail dotlait do manelsk
poradny, unaven z frustrace, ze svho vlastnho pocitu
viny, ze snahy udret je pohromad. Byl pipraven na
to, e to skon. Nebyl si jist, do jak mry bude schopen
bt jedinm rodiem dvou pubertlnch kluk, ale zkus
to. Stj co stj. Ale, co se te jeho manelstv, tam s
pokusy skonil.
Ani kvli Stephenovi neml depresi. Jakmile se dozvdl
o vrad, hlavou mu probhly obvykl vitky, kter
provzej zrmutek. Tak jasn si vybavoval, jak ten
chlapec vyukal:

"MU/BYDLET/S/TEBOU!" Stephenovo konen

obdob bylo bolestn pro n pro oba. Za celch estnct
let sv psychoterapeutick praxe takovou bolest u nikdy
nezail. Vn uvaoval o tom, e si Stephena vezme k
sob dom, e se zekne sv lkask praxe, manelstv i
normln rodiny, aby se o nj mohl starat. Velmi vn.
Mon proto ho vitky pely tak rychle, kdy mu Edie
Simontonov v pondl odpoledne zavolala, i kdy srdce
mu bilo na poplach: "Ml jsem ho vzt dom. Kdybych to
udlal, byl by te naivu."
A bylo zde i nco jinho. Byl okovn, kdy mu Edie
zavolala. Ale na druh stran tm ve skutenosti pli
pekvapen nebyl. Pro ne? Jako lka Kolnietz vdycky
vdl, e pedpokldan dlka ivota je u Stephena
krat ne u zdravch lid. Lid natolik postien
keemi, tak zmrzaen a neschopn pohybu, jsou
mnohem nchylnj k infekcm. Ale ne k tomu, aby byli
zavradni, samozejm. Pro tedy nebyl pekvapen?
Netkalo se to tla; tkalo se to mysli. Kolnietz si
pamatoval, jak na nj poprv ve dvaadvaceti dolehlo, e
osmilet Stephen vdl mnoho vc, o kterch on neml
ani pont, byl v uritch smrech moudej, dosplej
ne on. A jak roky ubhaly, tato zvltn nesrovnalost se
jet prohlubovala. Na lkask fakult, bhem

psychiatrick praxe ani v odborn literatue se o tom

nikdo nezmioval, ale Kolnietz vdl, e pro to existuje
jeden vraz. Stephen sm tento vraz pouil, kdy se k
tomu asi ped deseti lety dostali. Bhem jedn z jeho
nvtv ve Willow Glen mladk na njakou otzku
odpovdl: "MM/STAROU/DUI." Kolnietz tomu
nerozuml, ale dlouho ml pocit, e Stephen byl skoro
pipraven vrtit se dom.
Vdl, e ze stejnho pocitu pramen jeho pomrn
nedostatek zrmutku. Byl to T. S. Eliot, kdo ekl: "Stedn
vk nastv, kdy po vs chtj, abyste dlali vc a vc, a
vy nejste jet natolik utahan, abyste je odmtli"? A co
chlapci - boe, jak moc je m rd, ale jak je to proboha
odpovdnost - nkupy, dm, dan, prvnci, jeho
poetn klientela, Kolnietz v posledn dob vzel
hluboko ve stednm vku. Hnusila se mu pedstava
vrady - pesto, e to musela bt rychl smrt, jak mu
Edie ekla -, ale nedokzal hoce truchlit pro toho, komu
zvidl, a jeliko Stephena miloval, mla jeho zvist
blzko k radosti. Protoe stle astji pichzely chvle,
kdy si pl, aby i on u byl pipraven vrtit se dom.
Ale nebyl. "Dej se do toho," ekl si v duchu a uvdomil
si, e v ekrn sed poruk. Pedpokldal, e

detektivova nvtva m nco spolenho se

Stephenovou vradou, ale bylo mu pece eeno, e chce
mluvit o Heather. Jak je v tom spojitost? No, to se velice
rychle dozv.
Akoli to Petri jet nevdl, psychiati jsou v pozorovn
jet lpe vycvieni ne detektivov. Byl by udiven
rychlost, s jakou ho Kolnietz odhadl: mlad,
pravdpodobn novek; tmav vlasy, mrn orl nos, asi
ze severn Itlie, jak napovdalo jeho jmno; elegantn
kabt a vzanka, krtce stien vlasy, zeteln
konzervativn zaloen, pokud to ovem nebyla maska;
sexuln orientace nebyla, samozejm, zcela jasn, ale
intuitivn ctil, e je heterosexuln, akoli nad tm visel
otaznk, nco tu nebylo zcela v podku; pm pohled,
pevn brada, naznaujc inteligenci a silnou vli; m
prun, atletick tlo, pohybuje se mon ke sv vlastn
kod pli rychle. "Doufm, e vm nebude vadit, kdy
poobdvm, zatmco si budeme povdat," ekl Kolnietz.
"kal jste, e m chcete vidt co nejdv a poledn
pestvka je prvn volnou chvilkou, kterou mm."
Petri nhle proti sv vli uctil zchvv strachu, pestoe
tento mu stednho vku vypadal mrumilovn a podle
veho ml dobr zpsoby. Kdy byl jet serantem, s

cvokai mluvili vdycky detektivov - o samot. Poprv

v ivot se ocitl v psychiatrick ordinaci. Vypadala,
stejn jako tento mu, pjemn. Ale Petri, kter ml na
sebe stle jet vztek za to, e vera odpoledne prozradil
informaci o pan Batesov, si dnes nebyl tak jist svou
profesionalitou. Vc ne to, ml nepjemn pocit, e
brzy na nco pijde, pestoe vbec netuil, co by to
mohlo bt. "Jsem vm vdn za to, e jste si pro m
nael as," ekl a ctil se jako chlapec, kter se poprv
chyst skoit do hlubok vody. "Tk se to vrady ve
Willow Glen. Peetl jsem znanou st va knihy a vm,
jak blzk vztah jste ml k obti.
Muselo vs to velmi zarmoutit."
"Nejvc m zarmoutilo to," ekl Kolnietz, "e jsem mu
nestail dostaten podkovat."
To Petriho zmtlo. Pro by ml bt tento mu vdn
nkomu tak neschopnmu, nkomu, o koho se sm
staral, koho zachrnil?
"Dostaten nepodkoval?" zopakoval tup.
Kolnietz se na nj mrn usml. "Jestli tu knihu dotete,
poruku, zjistte, e jej nzev, Vzken, se ani tak
netk Stephenova zmrtvchvstn z hrobu zadnho

oddlen stavu pro mentln postien, ale e se sp

tk m samotnho. Dky tomu, e jsem s nm pracoval,
jsem se poprv zaal zajmat o psychiku - nejen jeho, ale i
svoji vlastn. Zaalo m mnohem vc zajmat, jak lidem
pomhat, ne to, jak je hnt ped soud a vydlvat na
nich. Zmnilo to mou ivotn drhu. Kdyby nebylo
Stephena, stal by se ze m prvnk. Nevm, jak dobr
jsem psychiatr, ale rozhodn by ze m byl patn
prvnk."
Petrimu se opt vybavil nzev knihy, kterou ob
zamlela napsat, Sla bezmoci. Zanalo mu dochzet,
e ten ochrnut mlad mu sehrl podivn vznamnou
roli v ivotech mnoha lid. Poprv se zamyslel nad tm,
jestli by Stephen, kdyby nebyl tak nemohouc, neml
njakou zvltn moc? Ale takov pedstava byla
nepjemn. Stle mu neladila s tm ohyzdn
zmrzaenm tlem, kter vidl. "I ob vm musela bt
nesmrn vdn," ekl Petri.
"Ano, Stephen byl vdn. Ale jist jste m nenavtvil
proto, abyste mluvil o mm vztahu ke Stephenovi. ekl
jste, e pjde o slenu Barstenovou a e mte jej
psemn svolen, e s vmi mohu mluvit."

Petri mu podal fotokopii Heatheina oprvnn. Kolnietz

na ni mrkl a zasunul ji do uplku. "Jak vm mohu
pomoci?"
"Vae pacientka, slena Barstenov, je hlavn
podezelou."
Kolnietzovi se nejdv chtlo smt, ale ovldl se. "To je
pekvapiv," ekl nevzruen.
"Pro vs to pekvapuje?"
"Po urit dob praxe v psychiatrii vs nic moc
nepekvap. Take bt pekvapen je pro m neobvykl
pocit. Ale Heather prost nen z tch, kte by dokzali
vradit."
Petri to na nj vychrlil. "Vdl jste o tom, e slena
Barstenov mla s obt sexuln pomr?"
"Ne."
"Jak to, e jste to nevdl?"
"Protoe mi to neekla."
"Pro vm to neekla?"
"Nevm," odpovdl klidn Kolnietz. "Pedpokldm, e
se za to stydla. Teoreticky se pedpokld, e pacienti
podstupujc psychoterapii kaj svm terapeutm

vechno. Ale oni to skoro nikdy nedlaj. Je obvykl, e

zapraj dleit informace a do konce terapie. A
Heather jet nen na konci."
"Take vs tato informace nepekvapuje."
"Ne."
"Nemyslte, e je podivn, kdy mlad a krsn sestra
bn provd orln sex s odporn zmrzaenm
pacientem?"
"Ano."
"Ale nepekvapuje vs to?"
"Ne."
"Njak tomu nerozumm, doktore," nalhal Petri. "km
vm nco velice podivnho, co udlala vae pacientka, a
vy mi kte, e vs to nepekvapuje; ale zrove mi
kte, e vs pekvapuje, e by mohla zabjet."
"Je mnoho lid, kte nemaj harmonickou osobnost,"
vysvtloval Kolnietz. "Je bn, e prav ruka nev, co
dl lev. Podobn ns nepekvap, kdy se o nkom,
kdo vypad normln, dozvme, e udlal nco dost
bizarnho. Ale nedostatek celistvosti, o kter mluvm, je
dost povrchn. Na nejhlub rovni osobnosti - myslm,

e tomu mete kat due - tam je vtinou celistvost a

shoda."
Tady se Kolnietz zamylen odmlel. "Uvdomte si,
prosm, e psychiati o dui pli nemluv, a j se v tto
oblasti pohybuju z vdeckho hlediska na tenkm led.
Dokonce i z teologickho hlediska. Pipad mi, e
vtina lid m dobrou dui. Ale zd se, e nkte lid
jsou nemocn i na tto nejhlub rovni. Jako by byli
patn sestaveni. Ale Heather m dobrou dui. Dobr
due nevrad. Proto m nepekvapuje, e udlala nco
bizarnho, ale velmi by m pekvapilo, kdyby udlala
nco zlho."
Petri se zavrtl v kesle. Psychiatr podotkl, e se
pohybuje na tenkm led, ale pokud lo o nj, domnval
se, e je to hol nesmysl. Mon, e je tento cvoka jet
blznivj ne ti ostatn. "Take vy vte, e je vysoce
nepravdpodobn, e by slena Barstenov zavradila
mue, se kterm mla bizarn sexuln pomr, a tato
nepravdpodobnost je pinou vaeho pekvapen?"
shrnul to.
"Ano."
Petri se prudce naklonil dopedu. "Slena Barstenov je
ve Willow Glen ve slub zhruba tvrtinu celkovho

asu. Za minul rok zemelo ve Willow Glen edest dva

pacient. Ke ticeti tyem mrtm dolo, kdy mla
slubu. To je neobvykl statistick souvztanost. Zkony
statistiky jasn ukazuj na spojitost. Je vysoce
nepravdpodobn, aby jen dky nhod byla v prbhu
roku ve Willow Glen mrtnost bhem slueb sleny
Barstenov dvakrt vy, ne by se dalo pedpokldat.
Jako lkae a vdce vs tato nepravdpodobnost
nepekvapuje?"
"Ne."
"Pro ne?"
"Protoe statistiky, o kterch mluvte, nepracuj pouze s
nhodou. Existuje tady, jak vy kte, jasn spojitost.
Samozejm e je statisticky vysoce pravdpodobn, e
by slunce mlo vychzet kad rno pt rok nebo pt
tiscilet dky pln nhod. Ale vchod slunce nen
zleitost nhody. Podobn nen ani smrt zleitost
nhody."
"A pro tomu tak nen?"
"Stephenova smrt nebyla nhodn. Nkdo ho zavradil.
Proto jste tady. Podobn, kdybyste vyetoval
automobilovou nehodu a zjistil, e idi byl namol opil,

nepipisoval byste tuto osudovou nehodu nhod.

Mnohem pravdpodobnj je, e byste usoudil, e to byl
vsledek idiovy opilosti. Kdy zeme alkoholik na
cirhzu jater, nemyslme si vtinou, e jeho cirhza
vznikla nhodou; byl to vsledek jeho alkoholismu.
Lid, kte jsou smrteln nemocn, asto vydr, dokud je
nepijde navtvit urit len rodiny. Umrajc pacienti
ve Willow Glen obvykle ekaj, a s nimi bude moci bt
Heather."
Vemohouc boe, pomyslel si v duchu Petri, tito
profesionln zdravotnci jsou opravdu jeden jako druh.
Mon maj dokonce njakou tajnou dohodu. "Mluvil
jste nkdy s pan Simontonovou?" zeptal se rozzloben.
"Ano, mnohokrt."
"Kdy to bylo naposled?"
"Ach, asi ped dvma msci, krom toho, kdy mi volala
v pondl, aby mi ekla o t vrad."
"Mluvil jste nkdy s pan Simontonovou o slen
Barstenov?"
"Ne, nikdy. Pro se ptte?"
"Protoe oba kte tot."

Kolnietz se usml. "To by tak mohlo bt statisticky

vysoce nepravdpodobn na zklad pouh nhody,"
ekl, "kdyby nebylo toho, e tady znovu existuje
souvislost. Vidte, pestoe jsme s pan Simontonovou o
Heather nikdy nemluvili, oba ji dobe znme a vme,
jak je oetovatelka."
"A jak je tedy oetovatelka?"
"Mimodn schopn."
"Pro k vm chod slena Barstenov na psychoterapii?"
zeptal se Petri.
"Protoe jej vztahy s mui jsou velice patn."
"ekl byste, e slena Barstenov je mimodn
neschopn, pokud jde o jej vztahy s mui?"
"Ano."
"Musm ct, e jsem ponkud v rozpacch, doktore,
kdy mi kte, e slena Barstenov je mimodn
neschopn, pokud jde o jej vztahy s mui, a zrove m
ujiujete, e je to mimodn schopn oetovatelka."
Kolnietzovi dolo, e Petri m smysl pro logiku, ale tak
usoudil, e si jet nezaal uvdomovat jej meze.
"Vzpomnte si, poruku, jak jsem vm kal, e je

bn, e rzn sti osobnosti jsou nedostaten

integrovny, s vjimkou t nejhlub rovn? Nen to jen
bn, je to normln, e lid jsou v nkterch oblastech
svch ivot schopn a v jinch neschopn."
Logikov jsou nkdy obzvl citliv na vdeckou
autoritu, pomyslel si Kolnietz a snail se Petriho
osobnosti pizpsobit, jak nejlpe dovedl. "Ale nemuste
mi to vit," pokraoval. "Mohu vs odkzat na nkolik
lnk v odborn literatue, pojednvajcch o tto
zleitosti, a kdybyste hledal, nael byste spoustu
dalch. Tento fenomn je natolik bn, e pro nj v
psychiatrii existuje standardn oznaen: ,bezkonfliktn
oblasti ega'."
"A co to znamen pro normlnho smrtelnka?" Petri se
nedokzal ubrnit jistmu sarkasmu v hlase.
"Je mi lto, ale je pro m obtn mluvit o tchto vcech a
neuvat odborn termny," odpovdl mrn Kolnietz.
"Ego povaujeme za dc st na osobnosti. Pro tohoto
vladae je normln, e se asto dostv s uritmi vcmi
do konfliktu.
V tchto ppadech se chov hloup a nepimen. Ale
existuj jin oblasti, kde se chov normln, do konflikt

se nedostv, a je proto schopen jednat velmi moude,

efektivn a s velkou silou."
Petri byl netrpliv, skoro se nudil. ei, ei a zase ei.
Teorie, teorie a dal teorie. Byla tady skuten mrtvola,
skuten vrah, reln podezen smujc k Barstenov,
a jeho se zatm nkdo pokouel pesvdit, na zklad
haldy teori a slov, e to udlat nemohla. "Integrita."
"Bezkonfliktn oblasti ega." A pak se tady znovu objevilo
to slovo sla. "Take vy tvrdte, e slena Barstenov je
siln a schopn oetovatelka?"
"Ano. Heather je velmi schopn oetovatelka."
Petriho napadlo, e sly se asto stetvaj. Jestli byl
Stephen Solaris podivn siln, mon e slena
Barstenov tuto slu nesnela. Mon, e ohroovala jej
moc, jej vlastn slu. Byla to zajmav mylenka. "Ale ve
vztahu k mum siln a schopn nen?" zeptal se Petri.
"V tom je tak njak neschopn nebo konfliktn, jak vy to
nazvte. Pro?"
"Heatheina matka je zlostn ena, kter trp depresemi.
Heathein otec je alkoholik, kter asto bije jej matku,
jeliko ta ho provokuje. Heather poznala z matiny
strany jen mlo lsky, jestli vbec njakou. Matka j

dokonce pravideln kala, e za nic nestoj. Pod j to

k. Ta trocha lsky, kter se Heather dostalo, byla od
jejho otce. Z tohoto dvodu ji pitahuj mui, kte jsou
jako jej otec, pasivn a potenciln nsilnit."
"Ale jak to souvis s tmi konflikty?"
Heather v, e pi volb svch partner postupuje podle
patnho modelu, a ona by si pla mt lep milostn
ivot. Take m v sob rozpor. Proto m navtvuje.
Doufme, e nakonec bude schopna tento rozpor vyeit.
Zatm vak toho jet schopna nen, u proto, e j jej
matka neustle k, e za nic nestoj a nic si nezaslou.
Jako by j po vzoru jej matky nco kalo, e si
nezaslou lep mue."
"Pokraujte."
"Ale dn z tchto faktor neovlivuje jej profesionln
kariru. Jist, poruku, znte podobn ppady:
nesmrn kompetentn vedouc pracovnci, kte jsou
mizernmi otci; mocn politici, kte jsou impotentnmi
milenci; milujc matky, kter jsou frigidnmi
manelkami. Je to velice bn."
Petri nanetst o takovch ppadech vdl. Celkem
vzato to dvalo smysl. Ale v psychiatrov len pod

nco chyblo. Petri se na to vrhl jako jestb. "Popsal jste

slenu Barstenovou jako neobyejn kompetentn
oetovatelku. Mla by podle vs kompetentn
oetovatelka v nemocnici sexuln pomr s pacientem,
kter je naprosto bezmocn?"
"Willow Glen nen tak docela nemocnice, ale to nen
samozejm dleit." Kolnietz se opel a pemlel o
tom, jak i jeho samotnho asto sexuln pitahuj
mnoh pacientky, vetn Heather, zvl v poslednch
nkolika letech, kdy se jeho manelstv rozpadalo. "Je
docela normln, e sestru sem tam pacient pitahuje,"
odpovdl, "ale ne, nen pravdpodobn sprvn, aby
jednala na zklad sv touhy. ekl bych, e v tomto
ppad udlala Heather kompromis mezi svou touhou a
svou kompetenc. Pesto nebyl tento kompromis, podle
mho nzoru, vsledkem toho, e by byla neschopn
oetovatelka, ale sp toho, e m problmy ve svm
soukromm ivot."
To Petrimu stailo. Vstal. Bylo jasn, e mu psychiatr ekl
vechno, co mohl, co nebylo mnoho.
Kolnietz se na nj podval. "Jet jednu vc ne odejdete,
poruku. ekl jsem vm, e m Heather neinformovala
o svm sexulnm pomru se Stephenem. Ale to

neznamen, e by mi o nm nikdy nevyprvla. Ve

skutenosti o svch pacientech mluvila hodn, a o nm
zvl. Tm nechci omlouvat jej sexuln chovn, ale
myslel jsem si, e byste to ml vdt. Bylo mi u njak
as jasn, e ho m velice rda."
"Byl jste velmi laskav," ekl Petri. Ale rozhodn to tak
nectil.
Kdy odchzel, pocioval pedevm drtivou frustraci.
Bezkonfliktn oblasti ega, pomyslel si vsmn.
Nedostal se ani o p dl, ne byl ped tyiadvaceti
hodinami.
Ale rozhodn ho to nezastavilo. Byla spousta dalch
cest, ktermi se mohl vydat. Vzpomnl si na oblben
slovo svho uitele: dkladnost. Dkladnost potebuje
as. Dkladnost potebuje trplivost. Jsou to ty mal
detaily. Te dkladn projde mrtn zprvy tch ticeti
ty pacient. A pak existuj dal lid, se ktermi si
me promluvit. Napklad ta Grimesov.
f s tm bude spchat, ale to pok, dokud toho nebude
mt vc na Barstenovou.
A pak tady mme slenu McAdamsovou. Po t
hatmatilce doktora Kolnietze a pan Simontonov to

mus bt pnosnj. Bude to leva, a se konen setk

s trochou zdravho selskho rozumu.
Zd se, e je skuten schopn a vyrovnan, a je navc i
hezk.
Mohla by mu ct spoustu uitench vc o Willow
Glen. Ve skutenosti by tam mohl zajt hned po obd a
promluvit si s n.
Petri netrpliv nasedl do auta, a i po tom vem se til
na zbytek dne. Mon se mu poda ji ble poznat, take
a bude tento ppad uzaven, mohl by ji pozvat na
rande. Pedtm samozejm ne. Nen z tch, kte smuj
profesionln ivot s osobnm.

Heather si pomyslela, e se mon pomtla. Ty zlomky

spnku, ze kterch se skldala minul noc, byly jet
id ne noc pedtm.
Jenom s obtemi udlala svou rann prci. Zdlo se j, e
ubhla cel lta od chvle, co podn spala. Pla si, aby
se mohla zblznit. Ulevilo by se j.
Vdla, e si potebuje s nkm promluvit, ale poteba a
pn je kad nco trochu jinho. Na ztek byla
objednan k doktoru Kolnietzovi a nebyla si jet jist,

jestli to zvldne. Jak se mu vbec bude moct podvat do

o? Neme to ped nm utajit. U o tom asi slyel.
Pokud v, tak s nm poruk zrovna te mluv. A co mu
bude vykldat doktor K.? Samozejm to, e je
vzdorovit. A mon tak, e je blzen do sexu. e je
zl? Mon e je pece jenom blzen.
Nem se kam obrtit. dn matka ani otec, kte by
pipadali v vahu. Pan Simontonov? Ta u to tak
mus vdt. Pro by ji jinak najednou peloila na denn
sluby o tden dv, ani by j to vysvtlila? Ale o jejm
sexulnm pomru se Stephenem jet vdt nemohla.
Jinak by u dostala padka. Ne, s pan Simontonovou se
tak nemohla setkat tv v tv.
Zaslechla drnen a vyhldla ze sesterny. Uvidla Peggy,
jak zaala odvet podnosy od obda zptky do jdelny.
To znamen, e pan Grochowsk u je po jdle. Heather
se rozbhla chodbou jako o zvod. Bylo lep
nezastavovat se a nepemlet o tom.
"Musm s vmi mluvit, pan Grochowsk," vykikla bez
dechu, kdy vpadla do dve star pan. "Vm, e si
nkdy rda po obd zdmnete, ale je to nalhav.
Mu?"

"Samozejm e si se mnou me promluvit. Te je na

to vhodn doba," sledovala ji neklidn pan Grochowsk.
Nikdy nevidla Heather tak zbdovanou. "Nejsi
nemocn? Co se dje, drahouku?"
"Mm velk problmy, pan Grochowsk."
"Zase kvli tvmu pteli?"
"Ne, myslm tm velk problmy. Policie si mysl, e jsem
zavradila Stephena."
"Co? Ty a vrah? To je smn! Jak policie?" A i kdy
pan Grochowsk byla pozorn stle, te svou mysl
zapnula naplno.
"Nemysl tm toho mladho poruka?"
"Ano."
"To je absurdn! Vypadal jako slun mlad mu. Nebyla
bych si pomyslela, e me bt tak poetil."
Ta lskypln neochota uvit byla pesn to, co Heather
potebovala slyet. Potebovala, aby ji nkdo bral vn.
"V tom je ten problm. On nen poetil. M spoustu
dvod se domnvat, e jsem to udlala j. Vera m
dokonce pedvolal na stanici a peetl mi moje prva.
Jako bych byla ve vazb."

"Ach, mj uboku, to je otesn. Mus bt vyden.

Ale j nechpu, jak vbec me podezrat tebe."
"Mysl si, e tu vradu spchal nkdo, kdo m
zdravotnick znalosti a kdo m pstup do skladu. To
jsem j. V, e Stephen byl zavradn, kdy leel hned
vedle sesterny, kdy jsem mla slubu, take to zase
ukazuje na m. A pak zjistil, e bhem mch slueb
umr nezvykle mnoho pacient, take to smuje zase
ke mn."
"Ale nen to vechno, jak oni kaj, shoda okolnost?"
zaprotestovala pan Grochowsk. "A kad hlupk v,
pro pacienti umraj, kdy m slubu."
"Mon to v ten, kdo zn Willow Glen. Ale pro nkoho
odjinud to mus znt podivn. A obvm se, e to nen
vechno, pan Grochowsk."
"Ne?"
Heather mlela. Pan Grochowsk pozorovala jej tv.
Byla erven a cel zkiven naptm. "Mus to ze sebe
dostat, Heather," nadila.
"Ctm se tak hrozn, kdy o tom mm s vmi mluvit.
Neekla jsem to jet ani doktoru Kolnietzovi. Vm, e
jsem to nemla dlat.

Ctm stran pocit viny."

Heather se znovu odmlela. Pan Grochowsk ctila, jak
se styd, pestoe vbec nevdla pro. Instinkt j
napovdal, aby vyuila sv autority. Zmenilo by to
Heatheinu odpovdnost za to, e j k nco, co zcela
jasn eeno bt muselo. "Pokrauj, Heather," nadila.
"Nenechm t te pestat."
"Nkolik tdn ped Stephenovou smrt jsem s nm mla
sexuln pomr." Vyhrkla pekotn Heather. "Nemli
jsme pohlavn styk.
Toho samozejm nebyl schopen. Ale provdli jsme
orln sex.
Jste jedin, s km mu mluvit, pan G. Nenvidm se,
ale njak jsem si myslela, e vy m nebudete nenvidt."
Pan Grochowsk byl te jasn dvod toho studu.
Samozejm e byl odvodnn. Ale Heather byla sama
k sob dost tvrd. Te nebyla vhodn doba ji napomnat;
te byl as na tchu. "Pro se nenvid?"
"Protoe to pro nho nebylo dobr. Udlala jsem to z
vlastnch sobeckch dvod. Nepemlela jsem o tom.
On to chtl. Lbilo se mu to. Mn se to lbilo. Dvalo mu
to nadji a radost, jak kal.

Ale t noci, kdy byl zavradn, mi kal, e se ct stran,

protoe pro ns nevid dnou budoucnost. Proto se ctil
hrozn tu noc, kdy byl zavradn." Heather se cel
vyerpan dala do ple.
Poprv za posledn msc si pan Grochowsk pla - a
pla si to vc, ne kdy pedtm -, aby nebyla ochrnut.
Cel jej mysl kiela touhou nathnout se a dotknout se
toho dtte, chtla ji obejmout. Ale nedokzala se
pohnout. "Na jedn stran je mi lto, e se Stephen ctil
patn tu noc, kdy byl zavradn," dokzala pouze ct.
"Ale na druh stran mm i radost."
"Radost?" Heather na ni zrala skrze slzy.
"Protoe ml monost zemt jako opravdov lovk. Sex
nen nutn k tomu, abychom byli lidmi. Ale svm
zpsobem ns jet vc poliduje."
Pan Grochowsk pemlela o svm vlastnm utrpen,
kdy nedokzala pi milovn ctit Tima v sob, a o jeho
utrpen, kdy mu jej neciteln ochrnut tlo nedokzalo
vyjt vstc. Myslela na to, jakou hrzu mla z tch
zatracench ucpanch il v jeho krku. "Kvli tob se
stran nectil, Heather," pokraovala.

"Byla to bolest z lsky, kvli kter se trpil. Kdyby

nebylo tebe, Stephen by zemel, ani by poznal radosti a
strasti lsky."
Heather plakala dl, ale ctila se te pochopen. Mezi
vzlyky vyhrkla: "Nikdy jsem o tom takhle nepemlela.
Vy ke mn nectte nenvist?"
"Nikdy bych t nedokzala nenvidt, Heather. Ty to
v." Pan Grochowsk pomyslela na Stephena. Dky jeho
a jejmu ochrnut spolu nikdy nedokzali komunikovat.
Pesto, dky rozhovorm s Heather nebo s Edith
Simontonovou a dky tomu, jak umli vzjemn vyctit
sv utrpen a nlady, toho o sob vdli tolik, jako by
jejich mylenky byly propojeny. "Stephen byl vc,
mnohem vc ne tv ostatn chlapci," dodala. "Vm, jak
byl mil. Ale nechpu, co m tohle vechno spolenho s
porukovm podezenm, e jsi ho zavradila ty."
"Jeliko se dozvdl, e jsme spolu mli sexuln pomr,
tak si mysl, e mi to dv urit motiv."
"Jak se o tom proboha dozvdl?"
"Vypad to, e Georgia Batesov byla nkdy vzhru,
prochzela se a vidla ns. A ekla o tom porukovi."
"To je stran!"

"A jet nco. On tak v, e chodm k psychiatrovi."

"A jak se o tom dozvdl?"
"Nevm. Asi zase od Georgie. Zmnila jsem se j o tom
ped pr tdny."
"Ta Georgia rozhodn neum dret jazyk za zuby," ekla
rozzloben pan Grochowsk.
Je to divn, ale Heather ctila potebu se Georgie zastat.
"Asi by se to dv nebo pozdji stejn dozvdl. Jsem v
policejnch zznamech. Policie prkrt byla u toho, kdy
jsem se poprala se svmi partnery. Opravdu to se mnou
nevypad dobe, pan G."
"No, mon s tm mu nco udlat."
"Nepedpokldala jsem, e nco udlte, pan G. Jenom
jsem si s vmi potebovala promluvit. Jsem rda, e jste
m vyslechla. Jak byste mohla nco udlat?" zeptala se
Heather. Te u neplakala.
"Nemu toho udlat moc, e? Nemu se ani zvednout
a obejmout t. Ale nco mlo pece jenom udlat mu.
Mu se modlit."
Hned jak Heather opustila pokoj pan Grochowsk,
zaala zvat. Za posledn tyi dny nenaspala vc jak

celkem pt hodin, ale te to bylo poprv, co zaala zvat.

Vzpomnla si na jednu starou sestru ze koly, kter jim
ve vyuovn vykldala, e zvn je projev zdrav a e se
asto u pacient objevuje, kdy se jim ulev a zanou se
uzdravovat. A j se urit znan ulevilo. Ulevilo se j
dky tomu, e o svm sexulnm pomru se Stephenem
povdla pan Grochowsk a ona ji za to nezaala
nenvidt. A pesto, e tomu nerozumla, zdlo se j, e
se j podivn ulevilo i dky tomu, e v, e se pan
Grochowsk za ni modl.

Roberta McAdamsov nevypadala pekvapen, kdy ji

Petri podal, jestli by si s n nemohl promluvit.
"Samozejm, poruku. Pojte dl."
"Sdlila vm u pan Simontonov njak podrobnosti o
vyetovn?" zeptal se, kdy si sedal v mal kanceli.
"Ne."
"Take o tom nevte nic?"
"Nic, krom toho, e jste po mn chtl tu informaci z
potae."
No, aspo ta draice dodrela svj slib mlenlivosti,
pomyslel si. "Co si myslte o pan Simontonov?"

Viml si, e se mrn odmlela, ne odpovdla? "Pan

Simontonov je skvl editelka, pln oddan sv prci."
"Jak je v nzor na tu pomocnici, pan Grimesovou?"
"Ach, Berta je velice schopn. Pracuje tady mnoho let.
Berta nedl dn hlouposti."
"A co slena Barstenov?"
Te skuten nastalo ticho. "Pacienti maj Heather
vtinou velice rdi," odpovdla slena McAdamsov.
"Ano, ale co si o n myslte vy?"
Znovu zeteln zavhala. "No, toto je samozejm mj
osobn nzor, ale mm pocit, e Heather se na mj vkus
ponkud pli ptel s pacienty - vte, je a pli
osobn."
Kdyby jen vdla, jak se j podailo uhodit hebek na
hlaviku, pomyslel si Petri. Je to ena nejen pitaliv, ale
i velmi vnmav. "Doufm, e vm nebude vadit, kdy
vm polom pr osobnch otzek," ekl. "Bez dnho
zjevnho dvodu. Prost mm zjem lpe poznat Willow
Glen a lidi, kte ho d. A obany New Warsaw tak,
protoe jsem ve mst nov." Tady se usml. "A myslm,
e vy spadte do obou kategori."

Slena McAdamsov jeho smv neoptovala. "Jestli tm

mte na mysli to, e bydlm v New Warsaw, pak ano."
Mla se na pozoru.
Vdycky se mla na pozoru. A vskutku ji neustle
pekvapovalo, jak se nkte blzni chvlemi pestvali
ovldat. Nechpali, jak je svt nebezpen, e je to
pokad otzka peit jen toho nejsilnjho? A otzka
moci? A tento mu pro ni pece znamen nebezpe.
"Jste vdan? Mte rodinu?" pokraoval Petri.
"Ne. Jsem svobodn."
"J tak," ekl Petri. "Jsou tady v okol njak kluby pro
svobodn?"
"Slyela jsem, e nkter crkve je maj."
Rozhodn se s n lpe neseznm dky klubm pro
svobodn, ale aspo nen vdan, pomyslel si Petri. "ila
jste vdycky v New Warsaw?"
"Ne. Jen posledn tyi roky."
"Tak dlouho tak pracujete ve Willow Glen?"
"Ano."

Petri se ctil mrn zmaten jejmi krtkmi odpovmi.

Pod se to neobracelo v lehkou konverzaci, jak doufal.
"Kde jste ila pedtm, ne jste pila sem?" nalhal.
"V Oklahom."
"To byl v domov?"
"Ano."
"Narodila jste se tam? Mte tam rodinu?"
"Oboj."
"Nemte oklahomsk pzvuk."
"A jak pzvuk maj v Oklahom?"
Vbec se nesnaila, aby se konverzace rozbhla.
"Opravdu nevm, jak maj pzvuk. Nebylo to mnno
jako kritika," ekl Petri.
"Uvolnte se. Toto nen vyetovn. Mete se m ptt
tak, jestli chcete. Jsem z New Jersey a mm pocit, e
nedoku ct, jak pzvuk m nkdo, kdo je z New
Jersey."
Slen McAdamsov najednou dolo, e je mon, e ji
tenhle pitom detektiv nepodezr, ale e se s n sna
sp flirtovat.

Potlaila nutkn zasmt se a neekla nic.

"Chodila jste v Oklahom na univerzitu?" zeptal se Petri.
"Ano. Na oklahomskou sttn."
"Co jste mla jako hlavn pedmt?"
"Obchodn administrativu a mm vedlejm oborem byly
potae."
"Co jste dlala potom?"
"Pracovala jsem jako kontrolor pro malou nemocnici v
Oklahom."
"Pro jste se pesthovala sem?"
"Chtla jsem t v menm mst."
"Tak jsem se sem pesthoval proto," ekl Petri. "Cel
svj ivot jsem il v New Yorku a v severnm New Jersey
a severn New Jersey je prost mstsk propletenec. Jsem
opravdu rd, e jsem odtamtud pry."
Poslednch pr okamik Roberta McAdamsov
dokonce uvaovala o monosti navzat s Petrim sexuln
vztah. V jistm smyslu by to bylo mon. Jako vraha by
mohl identifikovat nkoho jinho a ona sama by vbec
nebyla podezrna. Nebo ta vrada me zstat
neobjasnn a boue se nakonec peene. Ano, v tomto

smyslu to bylo teoreticky mon. Ale u o tom dl

nepemlela. Nebylo na nm nic, co by naznaovalo, e
by se mu lbila skuten disciplna a podzenost. Ten
osel m urit smysl pro est. Je obdivuhodn, jak rychle
doke rozpoznat lidi, kte se rdi podizuj a
podrobuj. On sm ale nen jednm z nich.
Neodpovdla.
"A co vy? Lb se vm tady v New Warsaw?"
"Ano."
Opt se rozhostilo to nepjemn ticho. Petri si pomyslel,
e to naposledy zkus.
"Mte njak konky?"
"Potae."
"Mte njak doma?"
"Ano."
"Jak druh?"
"Macintosh." Ani se nenamhala udat typ.
"Njak dal konky?"
"ten."
"Jakmu druhu etby dvte pednost?"

"Historii."
"To je irok pojem. Co z historie vs zajm?"
"Ran djiny Skotska."
"No, to je naopak mimodn specializovan. Pro prv
djiny Skotska?"
"Mm skotsk pedky."
Petri to vzdal. Slena McAdamsov byla jednou z
nejnepstupnjch osob, jak kdy potkal. Mon je
vyden kvli vyetovn; policie znekliduje spoustu
lid. Ale ml pocit, e je v tom nco jinho. Zdlo se mu,
e ztuhla, kdykoli se snail bt osobn. Mon prost
nem rda mue, pomyslel si.
Mon e je lesbika. Kdo v. Ale vdl, e s nm urit
nebude chtt navazovat dn vztahy. Mon by ml jt
radji rovnou k vci. "Mete mi ct nco o tom, pro
byla ob zavradna?" zeptal se.
"Ne."
"Jak byl vztah mezi vmi a obt?"
"No, nebyl samozejm osobn, protoe on byl pacient a
j pracuji v administrativ." Te se slena McAdamsov
rozpovdala. "Ale mla jsem ho rda. Vte, byl

mimodn inteligentn. Je to koda, e zemel tsn

pedtm, ne jsme mu mli opatit pota. Tila jsem se,
jak pro nj vyberu ten sprvn typ, aby vyhovoval jeho
potebm, a jak ho naum s nm pracovat."
Petri vstal. "Dkuji, e jste si nala as a promluvila si se
mnou," ekl. "Jet jednu vc byste pro m mohla udlat.
Informace, kter jste mi vytiskla z potae, se
vztahovaly k mrtm, ke kterm dolo ve Willow Glen
bhem poslednho roku.
Bylo jich edest dva. Bylo by mon, abyste mi sehnala
spisy vech tchto pacient? Jestli to byli dlouhodob
pacienti, tak m nezajm cel jejich spis - jen jejich
posledn dny a smrt. Mohla byste to pro m udlat?"
"Zajist. Budu to pro vs mt ztra na zatku pracovn
doby."
"Ach, a mohla byste mi jet vytisknout stejn daje, jak
jste mi u jednou dodala, tkajc se tentokrt tak jet
dvou pedchzejcch let?"
"Samozejm," odpovdla.
Kdy Petri jel zptky na stanici, pomyslel si, e slenu
McAdamsovou me vykrtnout ze seznamu en, se
ktermi by si mohl dt schzku. Nedala najevo ani

trochu zjmu. To bylo dost patn, ale prost k sob

nepoctili dnou nklonnost, pesto, e jeho hned od
potku pitahovala. Stejn to ale nebyl tak docela
zbyten rozhovor. Nco se dozvdl. Dozvdl se, e ne
kad ml rd "Andla Willow Glen".

D E

T Ptek, 25. bezna Lucy se po sndani

vydala do spoleensk mstnosti sledovat televizi, ale

Georgia la rovnou do pokoje, aby se ponoila do svho
oblbenho, bezclnho snn. Avak zakrtko bylo jej
snn perueno. "Mte telefon." U dve stla Lucy.
"Mete je podat, aby vm zavolali znovu na mj
telefon, abyste mla njak soukrom."
"Dky, Lucy, ale myslm, e to nebudu potebovat. A
dky, e jste m zavolala." Georgia skryla svou mrzutost
ped ptelkyn.
Telefonovat j mohli pouze Kenneth nebo Marlene. Kdy
vzala sluchtko a uslyela Kennethv hlas, kter se ptal,
jak se m, odpovdla hrub: "Pro vol?"
"Kvli t vrad. Mus mt strach a my mme strach o
tebe."

"To, e o m mte strach, je dojemn." Georgiin

sarkastick tn se nedal peslechnout.
"Za tchto okolnost jsme si mysleli, e bys chtla,
abychom t navtvili sp tento vkend ne ten pt."
"Tyto okolnosti nejsou takov, aby vs nutily udlat nco
vc ne vai formln povinnost."
Georgia si vychutnala podrdn, se kterm j Kenneth
odpovdl a kter vyvolala jej odmen odpov.
"Dobe, navtvme t od nedle za tden, jako obvykle."
Georgia se sotva vrtila do pokoje, kdy byla znovu
vyruena.
Tentokrt to byla Peggy. "Pan Grochowsk m podala,
abych se zeptala, jestli byste si s n nezala popovdat, a
to co nejdv."
Tentokrt to Georgii jak potilo, tak pekvapilo. Potilo
proto, e pan Grochowskou mla rda; kad ji ml rd.
Nkolikrt za n zala do pokoje na kus ei a vdycky se
potom ctila dobe.
Pan Grochowsk byla nco jako krlovna Willow Glen,
take to byla tm pocta bt v jej ptomnosti. Ale toto
bylo poprv, co si ji pan Grochowsk nechala zavolat.

Nikdy neslyela o tom, e by si nkdy nechala zavolat

nkoho jinho. Zdlo se, e jde o nco zvanho.
Kdy se Georgia dostavila k audienci, nepltvala pan
Grochowsk asem na spoleenskou konverzaci. "Vte o
tom, e Heather je podezel, e zavradila toho
mladho mue?"
"Heather? Ach mj boe, ne. Pro by nkdo podezral
Heather?"
"Kvli vm."
"Kvli mn?"
"Ano, protoe jste ekla porukovi, e mla se
Stephenem sexuln pomr. Tak jste mu ekla, e
navtvuje psychiatra, e?
A ona te m vn problmy. Mou ji zavt do
vzen."
"Ale j jsem si nemyslela, e bych j mohla zpsobit
pote," protestovala Georgia.
"V tom je ten problm, Georgio," ekla pan Grochowsk
psn, "vy jste o tom nepemlela. Vy moc
nepemlte, e? Ve skutenosti je pro vs typick, e
nepemlte. Mm podezen, e je to pro vs typick

u dost dlouho. Obvm se, e jste pestala pemlet u

ped drahnou dobou, Georgio."
Bylo jasn, e to nebude pjemn audience. Georgia se
ctila nesv a nemla ani nejmen tuen, jak se m
chovat.
"Faktem je to," pokraovala pan Grochowsk, "e ten
mladk byl zavradn v dob, kdy byla bu Heather,
nebo Berta, nebo ob na sestern, pr krok od nj. Byl
probodnut nkami, kter asi pochzej ze skladu, a to
nkm, kdo m pravdpodobn zdravotnick znalosti,
jako doktor, sestra nebo pomocnice.
Z tchto dvod jsou ob, Heather i Berta, pirozen
podezel."
"Za to j nemu," ohradila se Georgia.
"Ale mon mete za to, e si poruk mysl, e dky
sexulnmu pomru se Stephenem mla Heather motiv.
Dky vm se tak dozvdl, e navtvuje psychiatra, a
proto si mysl, e je psychicky nevyrovnan. V, e
chodila s pochybnmi mui. Navc v, e pacienti ve
Willow Glen maj tendenci umrat, kdy m Heather
slubu. On nechpe, e je to proto, e ona je sp hodn

ne zl osoba. Vid skutenost zkreslen, co se mus

napravit.
Vy jste mu pomohla, aby si tento zkreslen pohled
vytvoil, a proto si myslm, e byste si mla vzt na
starost, aby si ho poopravil."
"Ale co s tm meme udlat?"
"Myslte tm, co vy mete udlat? J jsem svoje udlala.
Te je na vs, abyste vymyslela, co se s tm d dlat."
Georgia se zaala tvit uraen. "Jsem star ena.
Nevm, jak byste mohla oekvat..."
"Nebylo by tk se na vs hned te rozzlobit, Georgio,"
oboila se na ni pan Grochowsk. "Prochzte se tady a
snate se pedstrat, e jste mladice, a pak najednou,
kdy mte za nco nst odpovdnost, tak se ohrazujete,
e jste star seniln ensk. No, rozhodn nejste mlad,
ale nejste ani zas tak moc star, a u vbec ne seniln.
Ostatn si to mou myslet, ale vy i j vme sv. Jste
docela dobe schopn vymyslet, co mte dlat, a jste za
to odpovdn."
Georgia mla pocit, e se stala terem pro cel houf p,
a ty se do n zabodvaly s naprostou pesnost. Zmaten
se rozhldla, jak by unikla. Bylo jasn, e pan

Grochowsk prohldne jej pokus pedstrat zmatek.

Dobe, bude muset pout svho rozumu.
Zaala se chovat vychytrale. "Nejsem si jist, jestli nesu
za tuto zleitost odpovdnost. Informaci, kterou jsem
dala porukovi, jsem si nevymyslela, a to, e jsem ho
seznmila s holou skutenost, m nein nijak
odpovdnou."
"Va povinnost je, abyste lidem poskytla cel obrzek."
"Ale j nevm, co vc na tom obrzku je."
"Jak byste mohla, kdy jste o tom jet nepemlela?"
"Pod si nejsem jist, jestli je to moje odpovdnost. Pro
o tom nemete pemlet vy a ct mu, co na tom
obrzku schz?"
"Mte pravdu, Georgio. To, aby Heather byla oitna,
nen jedinm dvodem k tomu, abyste na sebe vzala
svou odpovdnost.
Existuje hlub dvod. Vte v Boha?"
Georgia se ctila zaskoen. "Nevm. Myslm, e jsem o
tom moc nepemlela."
"A jsme zase u toho, o niem jste moc nepemlela.
Obzvl o Bohu. No, j v Boha vm."

"No a?"
"No, a j s Bohem mluvm a On mluv se mnou. Hodn
jsem mu toho povdla vera v noci. Ptala jsem se Ho, co
by se dalo udlat, aby se pomohlo Heather. Odpovdl
mi naprosto jasn. ekl mi, e to mm dt za kol vm.
Vybral si prv vs, abyste poopravila porukovo
smlen. ekl to dost jasn. ekl mi, e nechce, abych to
dlala j. Sdlil mi, e by to neml udlat nikdo jin ne
vy. ekl mi naprosto jasn, e k tomu uril prv vs."
"Ale..."
"Jsem u unaven," ekla pan Grochowsk. "Jdte,
prosm. Dostala jste sv pkazy."
Po nvratu do pokoje byla Georgiina mysl cel zmaten.
Ctila vinu, hlubok znepokojen, e zcela jist udlala
nco velice patnho. Hnvala se na pan Grochowskou.
Jak jen me bt nkdo tak domliv? Odmtala
dokonce i jen monost, e by se od n mohlo vyadovat,
aby pemlela. Ctila se bezbrann. A mla strach. Byla
zmaten. Ale jak as mjel, vechno se alespo sten
vsklo, zatmco jedna vc vyplula na povrch. Byla to ta
divn pedstava, e si ji Bh vybral, aby nco vykonala.

Do jist mry to byla pedstava nepjemn. Lid v New

Yorku a Westchesteru o Bohu pli nemluvili. Nepatilo
to k dobrmu tnu. A u vbec nemluvili o tom, e by s
Nm rozmlouvali tak, jako by to byla skuten osoba. Ne,
ona seniln nen, ale mon e pan Grochowsk je.
Pesto se Georgia nedokzala zaobrat touto mylenkou
dlouho; pan Grochowsk byla prost pli bystr.
To bylo pesn, kdy ekla, e nikdy pli o Bohu
nepemlela.
Georgia si nebyla jist, zda existuje. Ale jestli existuje,
pak vdla, e mus bt hrozn dleit. A jestli to byla
pravda, tak byla povena velmi dleitm kolem.
Bhem svho manelstv se Georgia zapojovala do
innosti pleitostnch enskch vbor - zahradn
kluby a podobn. Zptn se na to dvala s nechut. Byly
to zleitosti povrchn, bezvznamn a krom toho
nudn.
Podvdom pomyslela na dvku, kter mla bt zavena
do vzen.
Opravdu nevdla nic o t zleitosti s Bohem, ale
zmnka o tom, e tentokrt dostala opravdu dleit
kol, byla vzruujc.

Mon o tom pece jen popeml. Na druhou stranu, a

jde pan Grochowsk k ertu. Teba pemlet nebude.

Kdy Peggy skonila s rannm koupnm, potebovala

pauzu. Nebyla ani tak unaven, jako sp ctila potebu
pemlet. Ne, ani to nebylo ono. Nevdla, co tch
poslednch pr dn ctila. Ale vdla, e chce bt o
samot. Zala do spoleensk mstnosti a byla rda, e
tam nen nikdo krom Hanka Martina, kter se dval na
televizi v jednom rohu, a Lucy, kter usnula ve svm
kesle.
Sedla si do opanho kouta a zrala ven z okna.
Byla tak zamylen, e neslyela, jak se za n objevil
Hank.
Poloil j ob ruce na ramena a ona zden vyskoila.
Pitiskla se zdy k oknu a oi mla rozen hrzou.
"Nedotkejte se m!" vyhrkla.
Hank byl na nco takovho zvykl. Peggy zaala breet.
Obrovsk slzy se j bez pestn kutlely po tvi. A dl a
dl. Nevdl, co m dlat. "Co se dje?" zeptal se
konen.

"Myslela jsem, e se m pokoute zabt," zadrmolila

Peggy.
"Myslela jsem, e jste ten vrah."
"Ach ne," ohradil se. "Jen jsem se t pokouel dotknout,"
ekl.
"Tak by se ke mn mohl piplit kdokoli." K jeho
zden se jej slzy promnily ve tkan.
Vbec nevdl, jak si s tm poradit, tak tam jen tie a
zmaten stl. Peggyino tkan postupn ustvalo.
"Od t vrady jsem tak rozruen," ekla mu.
"A pro?"
"Pro?" Peggy se na nj uasle zadvala. "Nkdo byl
zavradn a vy se ptte, pro jsem tak rozruen? Vm je
to jedno?"
"A pro by nemlo?"
"Hanku Martine, vy jste chladn jako kus ledu."
Hank si sm o sob vdycky myslel, e je vniv. Pesto
to nkdy neplatilo. Dokzal bt chladn jako led, kdy
ml prsty na spouti a messerschmitta ped sebou. A
tak jindy - v situacch mnohem skutenjch a
nedvnch. "Ale vdy j jsem ho ani neznal," ekl.

"No, j jsem ho znala. Umvala jsem ho. Byla to skuten

lidsk bytost. Ne, byl vc ne to. Byl laskav."
"Laskav? Co na nm bylo laskavho?"
"Zajmal se o to, jak se ctm. Jednou m podal, abych
si s nm promluvila. Nepodal m o to kvli sob. Ale
kvli mn. Nikdy jsem za nm nepila. Byl tak
postien, a pece to byl on, kdo piel za mnou."
"J za tebou pijdu kdykoli," ekl Hank a chtiv po n
poilhval.
"Vy byste piel pouze kvli sob sammu. On za mnou
piel kvli mn. Proto nikdo nem rd to vae
omakvn. To, jak za mnou piel on, bylo laskav."
"Tak on byl laskav. A co? Byl to jenom mrzk. Pro t to
tak rozruuje?"
Peggy se na nj dvala s hrzou v och. Beze slova se
otoila a vybhla ze spoleensk mstnosti. Sesterna byla
przdn. Ale to nebylo msto, kde by mohla mt njak
soukrom. Probhla kolem n a chodbou se dostala ke
skladu. Rozsvtila a zavela za sebou dvee. Otoila
kohoutkem, naplnila si dlan studenou vodou a
nkolikrt si oplchla tv.

Konen se uklidnila. Pro byla tak rozruen? Nebylo to

jenom kvli tomu chladnmu, hloupmu, sexem
posedlmu chlpkovi. Bylo to kvli t jeho hloup
otzce: "Tak byl laskav. No a co?" Jak me bt nkdo
tak lhostejn? Stephen pro nj nic neznamenal. Pro nj
samozejm nikdo nic neznamenal. Ale pro ni Stephen
nco znamenal. Pro? Aby byla upmn, zase tak moc
ho nepostrd.
Nevytvoila si k nmu bli vztah jen proto, e k n byl
jednou mil. A ani to neznamenalo, e svm zpsobem
nebyla tak trochu rda, e m na umvn o jedno tlo
m. Ale pro pro ni tedy nco znamenal? Pro cokoli
nco znamen?
Peggy nikdy nebude schopn odpovdt na tuto otzku
slovy. Ale vlna hnvu se najednou zmocnila celho jejho
srdce. Stephen byl lovk. A byl iv. Te u nen lovk.
Je mrtv. Ta lidsk bytost, kterou objevila, byla mrtv.
Byl zavradn. Je to hch.
A u ho zavradil kdokoli, je to hch. Vrada je hch.
Za vlnou hnvu nsledovala dal vlna, vlna podnho
zmatku.

Stephen byl dobr a ona to jednodue pijala. Ale te

byla kvli tomu, e byl zavradn, nucena potat s
existenc jeho dobroty.
Byla nucena potat s dobrotou stejn jako - poprv ve
svm ivot - se zlem. A nemla ani pont o tom, jak se s
tmito skutenostmi vyrovn.

Pan Simontonov sedla ve sv kanceli a dlala si

starosti kvli Heather. Bude mt volno a do nedle. Kde
je? Sed sama ve svm byt? V tto chvli u urit v, e
poruk po n jde. A to tvrd. Jist se podivuje, pro byla
najednou peazena na denn sluby. Jak se mus ctit?
Bude schopn si o tom promluvit se Staszem
Kolnietzem?
A pak tu mme Heathein sexuln pomr se
Stephenem. Dv nebo pozdji si s n o tom jako
sprvkyn bude muset promluvit.
Ksakru, jak mohla bt ta dvka tak impulsivn? Ale a se
snaila, jak chtla, nedokzala v sob probudit dn
opravdov vztek. To, co j na Heathein chovn vadilo
nejvc, bylo pouze to, e ji to dostalo do malru, do stavu

ohroen. Po pravd eeno si dokzala naprosto jasn

pedstavit, pro to ta dvka udlala.
Kdyby ona sama byla na oddlen, v kadodennm
kontaktu s nm, kdyby se po n poadovalo, aby ho
umvala, kdyby byla schopna poskytnout tomu
vjimenmu mui jakoukoli rozko, schopna vzt ho do
pusy... Pan Simontonov rychle ovldla sv pedstavy.
Skutenost je, e ona na oddlen nebyla, e nebyla
placena za umvn pacient, e byla povolna sem
nahoru, e ije bez lsky, bez sexu a m to tu na starosti.
"Stala se ze m star jeptika," povzdechla si.
Dokonce nen ani matkou pedstavenou, kter by mla
njakou opravdovou moc. Bhem dopoledne si vimla
poruka Petriho, jak sed v kanceli sprvnho
oddlen, jako by ho pevzal, jako by dil Willow Glen.
Nepodal ji o dovolen, dokonce si j dva dny vbec
nevmal. Bylo jasn, e se na ni zlob, protoe ho
kriticky rozebrala. Ale co jinho mohla dlat? Rozebrala
by ho, i kdyby byl vemocn Bh. Poteboval to. Bhem
tohoto ppadu to bude potebovat neustle. Zvedla se a
la do kancele, kde pracoval u stolu, kter mu pidlila
slena McAdamsov. "Mohl byste zajt ke mn,

poruku?" zeptala se. "Rda bych si s vmi na chvli

promluvila."
"No?" zeptal se stroze Petri, kdy se usadili.
"Mm pocit, e se mi vyhbte, poruku."
Petri se na ni bez zjmu podval. "Neml jsem potebu s
vmi hovoit."
"Ale j potebuji hovoit s vmi," ekla pan
Simontonov. "Kdysi jsem vm dala slib diskrtnosti a
chtla bych ho zruit. Na vai dost jsem pesunula
Heather na denn sluby, ale nemohla jsem j ani ct
pro."
"No a?"
"No a j jsem si jist, e je j to divn."
"Tak a," ekl Petri a pomyslel si, e se kvli tomu aspo
jet vc zapot.
"Mluvil jste s n?"
"Nejsem si jist, jestli o tom muste vdt," odpovdl
Petri.
Pouil se; nevypust jedinou zbytenou informaci.

"Musm. Je to moje sestra. V tto chvli asi ct velkou

zkost.
Rda bych si s n promluvila."
"Nepotebujete m povolen k tomu, abyste s n o
emkoli hovoila, pokud j neeknete o naem rozhovoru
ze stedenho rna. A nepodailo se vm pesvdit m,
e muste vdt, jestli a o em s n budu mluvit j."
"Nejste tak trochu nelidsk?"
"Vrada nen humnn zleitost, pan Simontonov."
Nikdy by si nepomyslela, e se z nj me stt takov
veten parchant. No, mohla by zkusit vyhnat erta
blem. "Vypad to, e jste tam velmi zamstnn,
poruku."
"Ano."
"Co dlte?"
"Nejsem si jist, jestli i tohle potebujete vdt."
"Je mi to lto, velice lto, ale jak to vypad, vytvoil se
mezi nmi dost neptelsk vztah, poruku. Nememe
to njak zmnit?"
"Dlm jen svou prci," ekl chladn.

"Pak j musm dlat tu svou, poruku. Zd se, e si tete

spisy pacient. Spisy ve Willow Glen jsou ze zkona
mm vlastnictvm a j mm prvo vdt, co s nimi
dlte."
"Nejsou to spisy souasnch pacient. Slbil jsem vm, e
ty budu st na sestern, a svj slib jsem dodrel,"
reagoval Petri podrdn.
"ekl jste, kter spisy to nejsou. Neekl jste mi, kter to
jsou."
Petrimu v t chvli dolo, e zskala pevahu a e
nepestane, dokud nebude uritj. "Jsou to spisy
dalch pacient, kte zemeli, kdy mla slubu slena
Barstenov," objasnil neochotn.
"Pod jdete po n, e?" ekla pan Simontonov.
"Heather nen na svt jedin. Pro se k n stle vracte?
Nevte o nikom jinm, koho byste mohl podezrat?
Neexistuj jin stopy, kter by stlo za to sledovat?"
Petri vstal. "Pan Simontonov, krom toho, e jsem vm
poradil, abyste dala slen Barstenov volno, jsem se
nepokouel vm kat, jak mte dlat svou prci, a byl
bych vm vdn, kdybyste vy nekala mn, jak mm
dlat tu svou."

Dvala se za nm, jak odchzel ze dve zpt ke svmu

sledovn, se zatajenm dechem. Jedin, eho doshla,
bylo, e celou vc jet zhorila. Ctila se pln
bezmocn. Neme dlat nic jinho, ne se modlit. No, k
emu jinmu jsou star jeptiky?
Vymlme si Boha proto, e jsme bezmocn, pomyslela
si, nebo ns Bh in bezmocnmi, abychom se mohli
modlit? To nevdla. Ani neekala, e se to dozv. U na
tom ani nezleelo. "Pane," zaala, "Nevm, jak mm s
Tebou mluvit, ale..."

Heather byla v pokuen zruit schzku s doktorem

Kolnietzem. Ale mla za to, e ho poruk Petri stejn u
navtvil, a vdla, e kdyby tam nela, doktor Kolnietz
by j do tvrt hodiny po dohodnutm ase zavolal.
Samozejm, e se j hned, jak se usadila v jeho ordinaci,
zeptal: "Pro jsi za mnou nepila dv?"
"Protoe jsem byla objednan a na dneek."
"Musel to pro tebe bt stran tk tden."
Na jedn stran se j chtlo plakat, co by byla odpov
na ast v jeho hlase. Ale na druh nechtla ustoupit ani
o p. Neekla nic.

"Zarmucuje m, Heather," pokraoval Kolnietz, "e tvj

odpor k terapii je tak velk, e mi ani nedoke zavolat,
kdy m potebuje. Zarmucuje m, e ti nemu
poskytnout pomoc ve chvli, kdy to potebuje."
"Pila jsem tak, jak jsem byla objednan, ne?"
Kolnietz si toho nevmal. "Mu, kterho jsi hluboce
milovala, byl zavradn a ty nem pocit, e bys mi
mohla zavolat. Jsem opravdu smutn z toho, e tady
nemu bt pro tebe."
"Myslte si, e jsem Stephena zavradila?" vyhrkla
Heather.
"Samozejm e ne."
"ekl vm poruk o tom, e jsem se Stephenem mla
sexuln pomr?"
"Ano."
"Tolik se stydm. Byly chvle, kdy jsem vm chtla
zavolat," pipustila Heather, "ale tolik jsem se stydla."
"Za co se styd?"
"Za to, e jsem ho zranila."
"Protoe jsi ho zranila?"

"Tu noc, kdy byl zabit, se ctil mizern. ekl mi, e se ct

zoufale, protoe je zmrzaen, nevidl pro ns dva
dnou budoucnost. Nemyslela jsem na to, jak to na nj
bude psobit.
Nemyslela jsem na to, jak ho to me zranit. Mla jsem
na to myslet."
"Ano, myslm, e m njak dvod pro to, aby ses ctila
vinna.
Ale nemyslm si, e je to nco tak pernho. Souhlasm,
e by bylo ideln, kdybys na to pedem pomyslela. Ale
kolik ptadvacetiletch peml o tom, co dlaj, kdy
jsou blzniv zamilovan? A lska dv nebo pozdji
pin jistou bolest."
"Take chpete, pro se tak stydm?"
"Ne. Chpu, pro se ct troku vinna." Kolnietz si pl,
aby na ni nemusel bt psn v dob, kdy byla pod
takovm tlakem. Kdyby ji vidl den pedtm, drel by se
zptky. Ale pot, co si promluvila s pan Grochowskou,
u byla schopn spt. U nevypadala pepadle a on se
rozhodl to podstoupit. "A myslm si, e by sis se mnou
chtla popovdat o sv vin," pokraoval.

"Piznnm viny se lovku vtinou ulev. Za posledn

rok ti to nedlalo pi rznch pleitostech problmy.
Nemyslm si, e je to pocit viny, kvli ktermu ses
zdrhala za mnou pijt. Myslm, e jsi pouila sprvn
slovo, kdy jsi ekla, e se styd. Hanba se od viny li.
Mm pocit, e se ct vinna, protoe jsi Stephena ranila.
Ale tak si myslm, e na jin rovni se styd za svj
vztah ke Stephenovi. Kvli pocitu hanby jsi za mnou
nepila. Pro se styd za svj vztah ke Stephenovi?"
"Protoe v tom byl sex."
"No a? Pedtm ses za svoje sexuln vztahy nestydla."
"Protoe byl zmrzaen."
"Myslm, e pihov. Co je tak neslunho na tom mt
sexuln pomr s mrzkem?"
"Nevm. Milovala jsem ho."
"M pravdu, milovala jsi ho. A na tom, e jsi mla
sexuln pomr s postienm lovkem, obzvl s
nkm, koho jsi milovala, nen nic, za co by ses mla
stydt. Myslm, e se styd za nco jinho."
"Myslm, e se stydm, protoe to byl mj pacient. Neml
byste mt takov pomr s pacientem."

"Myslm, e pihov, Heather. Ale jet to nen ono."

Kolnietz na ni tlail dl. "Jist, e by psychiatr neml mt
pomr s pacientem. Ale ty jsi nebyla Stephenovm
psychiatrem. A jak k, milovala jsi ho a on miloval
tebe. Tak pro by ses mla stydt, e jsi mla sexuln
vztah s pacientem?"
Heather se zaervenala. "Je to, jako by... jako by nm
pacienti byli sveni," vykoktala. "Je to, jako by sestra
byla uritm porunkem."
"Pro?"
"Protoe oni jsou bezmocn."
"Ano, byl slab a bezmocn. A pro tebe je typick mt
sexuln pomr se slabmi mui, e?"
"Ale Stephen nebyl slab. V tom, co je dleit, byl
mnohem munj ne ti, kter jsem dosud poznala."
"Ale v tolika vcech byl tak bezmocn."
Heather se v mylenkch vrtila k noci, kdy dolo k
vrad. ekla Stephenovi: "Jsi munj ne ti, kter jsem
dosud poznala." A s muivou jasnost si vzpomnla, jak
kousav j odpovdl: "To je tvj problm." Mon e
mla problm. Ale k ertu s tm, nebyla to jej chyba, e
byl bezbrann. "Vm, e mi eknete, e jde zase o mj

stereotyp," ekla vztekle, "e mm geniln schopnost

zapltat se se slabmi mui. kte to, jako bych nechtla
mt dobr milostn vztah. Ale mon e sp j pitahuju
slab mue.
Jestli existuj siln mui, pak nejsou v dohledu. Mon e
siln mui neexistuj." Ale u kdy to kala, jasn si
uvdomovala, e podobn bdovala u nesetnkrt.
A stejn tak to bylo jasn i Kolnietzovi. Bylo mu tak
jasn, e jet nepiel as, aby se toho vzdala. Brzy k
tomu, jak doufal, dojde. Ach, tolik by si pl, aby s tm
pestala bojovat. Ale dnes ne. Dnes bylo zapoteb
mateskho pstupu, ne konfrontanho. "Stephen byl
opravdu krsn, e?" ekl Kolnietz.
Heather se dala do ple.
Sedl s n tie a vstebval jej zrmutek, i kdy ml
pocit, e se za jejmi slzami skrv mnohem vc.
"Nenvidte m?" zeptala se konen.
"Ne. Pro bych ml?"
"Protoe jsem mla se Stephenem sexuln pomr."
"Nemu ct, e to z celho srdce schvaluju, ale urit to
doku pochopit."

"Vera jsem o tom ekla tak pan Grochowsk," ekla

Heather.
"Taky m nezaala nenvidt."
Kolnietz se chytil pleitosti. "Pedpokldala jsi, e t
oba budeme nenvidt?"
"Ano."
"Dvakrt za sebou byly tvoje pedstavy myln. Rd bych
vdl pro?"
Heather vypadala zmaten. "V, j nejsem tvoje matka,"
ekl jemn Kolnietz.
"Zase ty stereotypy?"
"Jo. Pedpokldala jsi, e t oba budeme odsuzovat
stejn, jako t odsuzuje tvoje matka, pestoe bys te u
mla dobe vdt, e ani jeden z ns jako tvoje matka
nen. Nazvme to penos, vzpomn si?"
"Vzpomnm," pipustila zahokle Heather.
Kolnietz pemlel o tom, e by vyuil vhody, ale
instinkt mu napovdl, e toto tak nen ta prav chvle.
ekal. "Stephenova smrt musela bt tk i pro vs,"
ekla po dlouh chvli ticha.
"Uritm zpsobem," ekl naschvl neutrln.

"Nikdy mi nevyprvte nic o sob," ohradila se Heather.

Na mysli mu vytanul nsk vraz pro "krizi", se svmi
dvma znaky. Jeden oznauje nebezpe a druh skrytou
pleitost. "Ve skutenosti ses m nikdy nezeptala,"
odpovdl.
"Ani nevm, jestli jste enat. No, to nen pravda. Slyela
jsem od nkterch sester, e jste. Ale nevm, jestli mte
dti."
"No a?"
"No a chci to vdt. Chci, abyste mi pro zmnu vyprvl
vy o sob."
V tto chvli se mohl Kolnietz dt esti rznmi cestami.
Ve skriptech byla cel kapitola o okamiku, kdy se
pacient poprv zept svho psychiatra na jeho vlastn
osobn ivot. Standardnm manvrem bylo vyhnout se
odpovdi. I "Pro se pt?" by mu poskytlo dal as na
rozmylenou. Ale to, e poprv za vc jak rok projevila
zjem o jeho osobu, mu pipadalo vlastn zdrav.
Pes vechna pravidla, pes vechny mon pasti, kter
si dovedl pedstavit, nedokzal vyhbav reagovat na
mon znamen novho zdrav. Ve vtin ppad by

odpovdl mnohem ostraitji, ale u Heather se vydal

riskantnj - a estnj - cestou.
Pesto ml trochu obavy, kdy j kal: "Tvoje informace
je sprvn: jsem enat. Ale u moc dlouho nebudu.
Moje ena se se mnou rozvd. Mm dv dti, chlapce.
No, sp puberky. Markovi je tinct a Davidovi
patnct."
Nastalo del ticho, ne to strvila. "Mte rd sv syny?"
zeptala se nakonec.
Pomyslel si, e to je chytr otzka. "Ano, miluju je. A tak
je mm oba velice rd - aspo vtinou," dodal s
smvem.
"Take se vm po nich bude po rozvodu stskat,"
poznamenala Heather.
"Ne. Zstanou u mne."
"Ona se jich vzd?" V tnu jejho hlasu se ozvala
nedvra.
Past slo jedna, pomyslel si Kolnietz. "Bude v pokuen
myslet si, e j jsem ten dobrk a ona je ta patn,"
odvtil, "ale navrhuju, aby ses mu snaila nepodlehnout.
Ano, Marcia - to je moje ena - je takov svobodn duch
a rozhodla se, e nechce bt zaten p o dti. Ale

mla by sis tak zapamatovat, e jsem si ji vzal prv

proto, e je takov, jak je. asto - ne, e by to bylo
zrovna vhodn - si bereme lidi, kte ns dopluj, kte
maj nco, co nm samotnm schz. J mm v kostech
starou dobrou puritnskou pracovn morlku. Neumm
si dost dobe hrt. Take nen nhodou, e jsem si vzal
mimodn hravou enu."
"Vy se mi snate namluvit, e na tom rozvodu nem
nikdo vinu."
Kolnietz obdivoval jej schopnost strun vystihnout
podstatu. To byl pesn ten zvr, k jakmu on sm
dospl, jene mu to trvalo tyi roky. "Ano. Pesto by
bylo lep ct, e je to rozvod, na kterm mme vinu
oba."
Odmlka byla tentokrt krtk. "Kdyby mi pan
Simontonov dovolila vzt si vc volna, mohla bych vs
vdat pravidelnji a astji?" zeptala se Heather.
Past slo dv. "To je zajmav otzka. A nen nevtan,"
odpovdl Kolnietz. "Ale ne se j vbec zaneme
zabvat, potebuju vdt, pro se na to pt a pro prv
te."

Heather se zaervenala. "Nejsem si jist. Neplnovala

jsem, e se na to zeptm. Prost mi to njak ujelo."
"Pokrauj."
"M to co dlat s tm, e jste mi povdl nco o sob."
"Pokrauj."
"No, jaksi...," koktala, "jaksi vs to dl skutenjm,
bezbrannjm."
"Bezbrannjm nebo doucm?"
"Co tm myslte?"
"Prv jsem ti ekl, e se rozvdm," vysvtloval Kolnietz.
"To m najednou in vhodnm pro milostn
dobrodrustv. Ct ke mn njakou nklonnost?"
Heather se znovu zaervenala. "Myslm, e ne."
"Nepokoum se ti ct, e bys mla," pokraoval
Kolnietz, "ale je faktem, e je naprosto bn, e pacienti
chovaj vi svm psychiatrm romantick city. A je to
jet astj, kdy v, e je on i ona voln."
"To vm," vyhrkla Heather, jako by byla dt, kter
dostalo vynadno. Pak se vc zamyslela. "Nejsem si jist,
ale opravdu si myslm, e v tom to nen. To, e vm, e

mte manelsk problmy, vs dl mn dokonalm.

M odtaitm."
"Je sprvn, e si uvdomuje, e nejsem dokonal,"
vysvtlil Kolnietz. "To je pravda. Velmi asto je pi
psychoterapii slep veden slepm."
"Radji se nechm vst skromnm slepm muem ne
njakm upjatm psychiatrem, kter si mysl, e sndl
vechnu moudrost svta."
Kolnietz si viml, e sezen je tm u konce. Byl si tak
vdom vech dalch past, kter m ped sebou. "Mon
bude pro ns sprvn, abychom se vdali pravidelnji a
astji," ekl, "ale toto nen ten druh rozhodnut, kter by
ml lovk dlat na prvn popud. Za prv se mus
zeptat pan Simontonov, jestli ti bude pravideln dvat
volno v pracovnch dnech. A jet dleitj je to, e se
budeme muset potkat s romantickmi city, a to
pravideln.
Pokud se s tm bude chtt vypodat," pokraoval,
"bude si muset uvdomit dv vci. Zaprv, j pro tebe a
pro njak dobrodrustv nejsem vhodn. Ne proto, e
bys m nepitahovala, protoe to nen pravda. Ve
skutenosti si nco ve mn peje, abych mohl bt
vhodn. Ale nemu. V dobrm i ve zlm jsem tvj

psychiatr, a to znamen, e sexuln vztah mezi nmi

nen mon.
Teka. dn kdyby nebo ale. Ale jen to, e ti to km,
neznamen, e mi bude ze srdce vit. Je vc ne
pravdpodobn, e o se stanu objektem tvch
romantickch a erotickch pedstav; bude na tob, abys
mi o tchto pedstavch vyprvla, a je to pro tebe
jakkoli nepjemn. Rozum?"
Heather pikvla.
Kdy odela a ne se pipravil na dalho pacienta,
usml se Kolnietz bolestn sm pro sebe, protoe vdl,
jak me bt tk zstat nedostupn, ale tak si
pomyslel, e je mon, e Heatheina touha vidt ho
astji a pravidelnji me bt zatkem prlomu, a je
mon, jenom mon, e to me bt ten sprvn krok.

. . .

Jen zdka se Georgii zastesklo po koktejlech, kter si s

manelem dvali ped vee, kdy jet bydleli na
Vchod. Jej ivot u nebyl, zaplapnbh, pln stresu.
Ale kdy dnes veer sedly s Lutzinou v jejich pokoji a

ekaly na zvonek ohlaujc veei, jej tlo touilo po

nem, co by j pineslo levu. Bylo pro ni obtn se
soustedit. Byl to velice nepjemn den.
"...tak jsem se rozhodla, e ho nechm uspat, jestli to
bude nutn," ekla Lucy.
Georgia se narovnala. "Coe?"
"Tak jsem se rozhodla, e zavezu Wrinklese k veterini a
nechm ho uspat, jestli to budu muset udlat,"
opakovala Lucy.
"Ale to je vrada!"
"Vy teda umte bt neomalen, Georgio."
"Promite," omlouvala se Georgia. "Prost jsem
nepemlela. Ale pro byste ho mla nechat uspat, kdy
ho tolik milujete?"
"Vy jste neslyela nic z toho, co jsem kala? Vysvtlovala
jsem vm to. Mte pravdu, byla by to vrada. Ale vrada
toho mladho mue m pimla uvdomit si, jak moc si
cenm svho vlastnho ivota. Dokonce vc ne ivota
Wrinklesova. Bu j, nebo on.
Nebyl by to ivot pro m. Jen tak sedt v New Warsaw a
ekat, a Wrinkles ume."

"Ale mus to pro vs bt nesmrn obtn rozhodnut!"

souctila s n Georgia.
Lucyiny oi se naplnily slzami. "Pod doufm, e to
nebudu muset udlat. Na pokoj v Santa Barbae budu
muset ekat nejm tyi msce a mon e Wrinkles do
t doby stejn ume. A budu se pro nj pokouet najt
domov. Ale vte, nco m utuje. Poslednch pr dn se
mi hlavou hon nkolik slov. Nco, co ekl Je:
,Piel jsem, aby ili a ivota uvali hojn.' Mme t
naplno a to j v New Warsaw nedoku."
Georgia te byla pln ve stehu. "Nevdla jsem, e jste
nboensky zaloen, Lucy."
"Nejsem. Je to jen nco, co si pamatuju z kostela z doby,
kdy jsem byla mal. Je to podivn, jak se vm takov
vci vracej.
Vlastn jsem velice svtsk osoba. Chci bt na tomto
svt. Chci chodit na verky, na koncerty a na nkupy. A
tato slova mi njak kaj, e bych to mla dlat. Ale co
vy, Georgio? Jste nboensky zaloen? Vte v Boha?"
"Nevm, ale trochu jsem o tom od rna pemlela."
Georgia se zamylen usmla. "A myslm, e jsem

pemlela o tom, e bych mla t svj ivot trochu vc

naplno."
Lucy se rozzila vzruenm. "Ach, Georgio, to je
bjen!
Znamen to, e se zeptte svch dt, jestli se mnou
mete do t komunity?"
"Ne, neznamen. Nechci chodit na verky, na koncerty
nebo na nkupy. Mla jsem toho, kolik jsem chtla, kdy
jsem byla vdan a ili jsme v New Yorku a ve
Westchesteru."
"Tak co pro vs tedy znamen t vc naplno?"
"Nejsem si jist, Lucy."
"Znamen to, e udlte nco zvltnho?"
"Nejsem si jist, Lucy. Mon. Mon e ne. Znamen to
jen, e o tom tak trochu pemlm."
Ozval se zvonek ohlaujc veei a peruil Lucyino
vyptvn.
Georgia to uvtala. lovk mohl pemlet jen do urit
mry a u toho bylo dost.

D E

C T Nedle, 27. bezna Petri

pracoval v kanceli Willow Glen nejen v ptek, ale i

celou sobotu. Proel zznamy vech ticeti ty pacient,
kte tady zemeli za posledn rok v dob, kdy mla
Heather Barstenov slubu. Posledn zznamy byly
odstraujcm zpsobem podobn:
"Pacient se rychle zhoruje, podal o slenu
Barstenovou. Slena Barstenov pivolna." a "Pacient
zemel za ptomnosti sleny Barstenov. Klidn smrt.
Ohleno MUDr. Ortizovi." Nic jinho spisy
neprozrazovaly.
Pak proel materily, kter pro nj pipravila slena
McAdamsov, tkajc se mrt za posledn dva ti roky.
Vsledky se neliily od jeho oekvn. Za prvnch est
msc, co byla Barstenov ve Willow Glen, byla
mrtnost na jejch slubch prmrn. Pak se za nkolik
msc vyhoupla na dvojnsobek normlu. Je zejm, e
nezaala zabjet okamit; nejdv si chtla zskat dvru
lid.
Ale vdl, e Simontonov tohoto faktu vyuije k tomu,
aby mu vysvtlila, e to bylo prv naopak: e dky sv
dve k Heather se pacienti zaali rozhodovat zemt
tehdy, kdy mla slubu.

V sobotu poveeel sm v mal restauraci. Kdy se vrtil

dom, pustil si televizi, ale byl natolik zabrn do
pemlen, e se na ni nedokzal soustedit. Nco se
mus stt. Toto je prvn vrada v okrese po tyech letech
a dosud nikdo nebyl zaten.
Vdl, e takov vyetovn trv dlouho - hodn dlouho
-, ale vyeit vradu v sanatoriu mus bt jist mnohem
jednodu, a ne obtnj. Prvn dva a pl dny se mu
dailo, ale posledn ti se nikam nedostal.
Zhasl svtlo a vc jak hodinu se obracel a vrtl, ne
konen usnul. Vdl, e se sm sob sna dokzat, e je
tm, kdo cel vyetovn vede. A bylo mu tak jasn, e
se sna zavdit nelnkovi. Ale bylo toho vc. Nelnk
na nj vbec nenalhal, ale Petri vdl, pod jakm
tlakem je: neustl telefonty od reportr; zoufale
stejn kadodenn prohlen v novinch a v rdiu - "V
ppadu brutln vrady v sanatoriu Willow Glen jet
nedolo k zaten. Policie hls, e pokrauje ve sledovn
stop." Vmluvy nemohly pokraovat moc dlouho, a co
potom?
Vypadalo to, e zrovna usnul, kdy se mu vrtil ten
pern sen.

Byl to tent sen, kter se mu zdl ped temi tdny:

rozlzajc se skvrna na zdi erstv vymalovanho
obvku; tent pinav, tmav zelen sliz, kter se
neustle vracel; zahnut sochor v ruce a sekn do zdi;
skvrna, kter se ila izolac; jeho neschopnost najt
zdroj; tot nhl probuzen; pot a drtiv pocit frustrace,
zlosti, hanby a zden.
Pot co se tento prudk pocit zmrnil, uvedl ho cel sen
do rozpak. Poprv ho mohl pipsat skutenosti, e den
pedtm opravdu maloval a byt byl pln vpar. Ale co
ho vyvolalo tentokrt? Nicmn, kdy na to tentokrt
myslel, dvalo to smysl mnohem vc. Neodrelo to
nesmrnou frustraci, kterou ctil dky Willow Glen? A
neznamenala neschopnost odhalit zdroj skvrny jeho
vlastn selhn, kdy se mu doposud nepodailo zskat
dostatek slunch dkaz, aby usvdil Heather
Barstenovou z vrady?
Ale toto vdom jeho mysl neuklidnilo. Pocit, spojen se
slizem, hnusem a hanbou - rd by vdl, pro hanbou se mu vracel, a trvalo mu dv hodiny, ne se mu zase
podailo usnout.
Nen divu, e kdy v nedli rno zazvonil pr minut
ped devtou telefon, povaoval to za hrub napaden

svho spnku. Byla to pan Simontonov. Volala mu

dom, aby mu sdlila, e si s nm peje mluvit Georgia
Batesov. "Vbec nevm o em. lovk by od n nco
takovho neekal. Ale kala, e to spch."
Simontonov navrhla, e pijede tak, ale ekl j, e to
nebude nutn. Kdyby bylo teba, zavol j.
Cestou do Willow Glen se Petriho zmocovalo svrav
vzruen.
Georgia Batesov je podivn star dma, ale informace,
kter mu dala, byly pesn. Na nich byl ve skutenosti
cel ppad postaven. Mon mu te d posledn st,
kter mu, jak se zdlo, chybla.
"Nevidl jste mou penenku? Co udlali s mou
penenkou?" pokouela se ho chytit blzniv Carol,
kdy prochzel oddlenm, ale u si na ni zvykl a pouze
nad n mvl rukou a netrpliv pokraoval smrem k
pokoji pan Batesov.
Georgia se na to vyfikla. Dokonce poslala Lucy do
spoleensk mstnosti. Pivtala ho, jako by piel na aj.
"Dkuji, e jste si udlal as a piel, poruku," ekla.
"Nen vbec za," sedal si Petri. "emu vdm za to mil
pozvn?"

"Chtla jsem vm ct, e se ctm vinna."

Petriho mysl se zatemnila asem. Po dlouh pestvce
se zeptal:
"Vinna? Vinna m?"
Georgia mu neodpovdla. V tichu, kter nsledovalo, se
Petrimu zatoila hlava. Tolik se soustedil na Heather
Barstenovou a te... mohla tm myslet...? Nebyl schopen
rozeznat, kam tm m, ale nakonec ticho peruil.
"Myslte tm, e jste vinna tou vradou?"
"Ne, ale mohla bych bt," odvtila mrn Georgia.
Ksakru, pomyslel si Petri, pro je toto odporn msto tak
podivn? "Co tm myslte, e byste ho mohla zavradit?"
"Prv to. Mohla jsem ho zavradit, kdybych chtla."
"Pan Batesov," ozval se trpliv, "ten mlad mu byl
zavradn rno mezi pl ptou a pl estou. Pokud
vme, tak byl zavradn, kdy leel na pojzdnm
lehtku pr metr od sesterny. Zatmco bu slena
Barstenov, nebo pan Grimesov, nebo ob sedly na
sestern. Jak byste ho prosm vs mohla zavradit pr
metr od nich?"

"Urit bych ho mohla zavradit, kdyby na sestern

sedla pan Grimesov."
"Pro zrovna pan Grimesov?"
"Protoe pan Grimesov rda te," ekla mu. "Kdy te,
tak se na to velice sousted. Dalo by se ct, e je v tom
pmo zahraban. Kdy te, mohla by vedle sesterny
vybuchnout bomba a ona by o tom ani nevdla."
"Pro mi to kte?"
"ekla jsem vm, e tu noc, kdy dolo k vrad, jsem
vidla Heather a toho mladho mue, jak to spolu dlaj.
Zapomnla jsem vm ct, e v t dob sedla pan
Grimesov na sestern a etla si. Ve skutenosti jsem
kolem sesterny prola tikrt bhem doby, kdy jsem se
prochzela. Pan Grimesov ani jednou nezvedla oi.
Moc pochybuju, e si m vimla. Myslm, e je celkem
mon, e bych mohla toho mladho mue zabt, a ona
by si toho ani nevimla."
Petri se opel. Toto byla nov informace. Nebyla takov,
jakou by si pl, ale mon, e byla dleit. Vzpomnl
si, e kdy mluvil s pan Grimesovou, nepipadala mu
moc bystr. Me ale vit tto podle veho seniln en?
Jen to, e mla pravdu pedtm, neznamen, e ji m i

te. A pat k lidem, kte maj Barstenovou rdi; mon

e se ji sna krt.
Bylo tk uvit, e by si ta Grimesov, a byla
ponoen do sv knihy, jak chtla, nevimla, e pr
metr od n dolo uprosted klidn noci k vrad.
Nicmn, jestli to byla pravda, neznamenalo to, e to
neudlala Barstenov. Ve skutenosti to prost potvrdilo
monost, e mohla zabt ob, kter leela na lehtku,
ani by o tom Grimesov vdla. Ovem vyvolalo to i
dal, mnohem vc zneklidujc monost, a to, e ob
mohl zabt kdokoli, ani by o tom pan Grimesov
vdla. Mon to udlal nkdo ve chvli, kdy se la
Heather Barstenov projt. Ale kdo? Vzpomnl si, e
pan Batesov kala, e je vinna.
"ekla jste, e vy jste ob nezabila, ale e jste to mohla
udlat. Tak jste ekla, e jste vinna. Kdy jste obe
nezabila, m jste tedy vinna?"
"Jsem vinna, protoe jsem ped vmi zatajila informaci.
Kdy dovolte, nezatajila jsem ji schvln. Ale jak jsem o
tom pemlela, uvdomila jsem si, e kdy jsme spolu
naposledy hovoili, tak jsem vm neekla vechno."
"Jak to?"

"No, u jsem vm uvedla jeden pklad. Vyprvla jsem

vm o tom, jak jsem se tady potloukala tu noc, kdy dolo
k vrad, ale neekla jsem vm, e si m pi tom pan
Grimesov ani nevimla.
To je jedna vc, na kterou jsem zapomnla. A existuj
dal."
"Pokraujte."
"ekla jsem vm, e Heather a ten mlad mu mli
milostn pomr.
Ale nejsem si jist, jestli jste se na tuto skutenost podval
ze sprvn perspektivy. Nedolo mi, e byste si mohl
myslet, e je to nco celkem ojedinlho. Kdybych vm
mla ct vechno, pak bych se musela zmnit o tom, e
tady m milostn pomr spousta lid."
Zral na ni. "Spousta lid? Jako kdo?"
"Jako my pacienti. Ten mlad mu urit nebyl jedin
pacient, kter tady ml milostn vztah. Mme tady
mue, kter vechny osahv. Je tady jeden pr, kter
spolu pravideln sp. Vy jste, poruku, nepedpokldal,
e by ve Willow Glen mohl existovat sex, e ne?"
Petri dal najevo, e ne.

"S lidmi jsou problmy," pokraovala Georgia. "O

takovch vcech nepemlej. Mysl si o ns, o
pacientech v lenbch pro dlouhodob nemocn, e
jsme u mrtv. Mysl si, e neijeme skuten ivot.
Nemysl si, e bychom byli schopni spchat vradu."
"Chcete naznait, e vrahem je nkdo z pacient?"
"Nevm, ale rozhodn je to mon. U jsem vm
vysvtlila, e i j sama bych mohla bt vrahem.
Rozhodn je to nco, co byste ml vzt do vahy."
Petri se znovu zamylen opel. Kdy piel do Willow
Glen, ml pocit, e se dostal do ponkud cizho
prosted. Na to u si zvykl. Te mu zaalo svtat, e do
nj piel s mnoha pedsudky.
Mon e pacientm nevnoval dostatenou pozornost.
Naklonil se dopedu. "Vte, pan Batesov, kdo je vrah?"
"Ne."
"Mte njak zvltn podezen?"
"Ne. Ale je tady jet nco, co jsem vm zatajila."
"Ano?"
"ekla jsem vm, e Heather navtvuje psychiatra, jako
by to bylo nco zvltnho. Mla jsem dodat, e je tady

asi hodn lid, kte se u psychiatra l. Nebo se aspo

nkdy lili. I j sama jsem ped rokem u jednoho byla.
Myslel si, e jsem seniln. A j jsem si zase myslela o
nm, e je ponkud hloup, na to, e je doktor."
"Nebyl to nhodou doktor Kolnietz?"
"Ne. Byl to doktor Spch z nemocnice. To jmno se hod.
Byl sam spch."
"Vte o nkom tady - z pacient nebo ostatnch -, kdo dl
navtvuje psychiatra?"
"Ne, ale to neznamen, e to nedlaj. Myslela jsem, e
byste se na to mohl podvat. A je tu jet nco, na co
byste se mohl podvat."
"Co je to?"
"Pochopila jsem, e podezrte Heather sten taky
proto, e vrah ml asi njak zdravotnick znalosti.
Mon e jsou tu i jin lid krom zamstnanc, kte
takov znalosti maj."
"Myslte tm zase pacienty?"
"Ano. Vte, my mme svou minulost."
Petri se na Georgii opt zadval se smsic obdivu a
znechucen.

Rozhodn se j podailo otevt mu oi. Ale taky ho

tvalo, e by tato star ena mohla mt ped nm takov
nskok. A navc stle jet pochyboval o tom, do jak
mry by mohla bt spolehlivm svdkem. Mon by ji
mohl trochu skpnout. "Kdy jste se narodila?" zeptal se.
"U jste na to ptal pedtm. 1912."
"A kolik je vm let?"
A do tto chvle mla Georgia pjemn pocit, e m
situaci pod kontrolou. Nicmn, nedomyslela a do
konce, jakou cenu za to bude muset zaplatit. Byla to
stran cena. Ale souviselo to s Heather, pan
Grochowskou a Bohem. Tv j probhla bolestiv ke,
jak zaala potat. To, kter je rok, se dalo najt vude.
Nemohla si toho nevimnout. Psal se rok 1988. Kolik
rok je mezi
1912 a 1988? Pohldla na ruce, kter j leely v kln. Byly
to ruce star eny. Nakonec vzhldla. "Je mi sedmdest
est let, poruku."
Tsn ped obdm se Lucy prochzela po chodb a
procviovala svj kyel, kdy zaslechla slab voln o
pomoc, kter vychzelo z pokoje pan Grochowsk.

Otevela dvee a nala Tima O'Haru, kter pedtm sedl

v kesle vedle postele, jak le na podlaze.
"Dojdte pro Heather," poruila pan Grochowsk.
Lucy mvala hol, kdy tm beela na sesternu. "Jde o
Tima O'Haru," vyhrkla vzruen. "Le na zemi v pokoji
pan Grochowsk."
Heather vystelila chodbou k jejmu pokoji. Sklonila se
nad Timem. Oi ml oteven, ale nereagoval.
Poslouchala jeho dech.
Byl pravideln, ale pomal a hlasit. Narovnala se. "Je
mi lto, pan Grochowsk, ale myslm, e prodlal dal
infarkt. Zavolm doktora."
"Ne. Nedlej to, prosm t," ekla pan Grochowsk.
"Ne?"
"Ne. Vdycky jsme vdli, e dal infarkt bude jeho
posledn. On umr, Heather; nen dvod volat doktora.
Chci, abys sehnala njakou pomoc a abyste ho zvedli
sem na postel. Chci mu bt nablzku, a bude umrat."
Hlas pan Grochowsk byl klidn, ale Heather vdla, e
je to ten divn klid, kter pichz v dob niiv krize.
Heather, kter Tima zboovala, i kdy jinak ne pan

Grochowsk, poctila bolest. Pinutila se znovu mu

pohldnout do tve. Sliny mu zaaly z koutku st stkat
na bradu. Uvid ho jet nkdy stt?
Stt vzpmenho s tou ndhernou zdrav vyhlejc
plet a hvou blch vlas, tak mrnho a pece
munho?
No, bude to tak, jak si to peje jeho milenka, jak by si to
pl on sm. Heather vybhla ven. Za pt minut se
vrtila se temi pomocnicemi, kad byla z jednoho
oddlen, a spolen posunuly pan Grochowskou na jej
posteli bl k oknu. "Obvm se, e budu muset zavolat
doktora, pan G.," ekla Heather. "Mon bych se bez nj
nkdy jindy obela, ale te m sleduje policie. Musm
tak zavolat pan Simontonovou."
"Chpu. Nedlej si s tm starosti. Doktorovi to stejn
bude nejsp trvat hodiny. A j se bojm, e Tim u tou
dobou nebude mezi nmi. Jen ns te, prosm, nechte o
samot."
Heather pochopila. Pla si, aby mohla Tima polbit na
rozlouenou, ale instinktivn si uvdomovala, e tato
chvle patila pouze pan Grochowsk. "Miluju vs, pan
G.," ekla.

"Zajdu sem kadch dvacet minut." Pak tie zavela

dvee.
Pot, co si promluvil s Georgi Batesovou - nebo sp, co
si ona promluvila s nm -, jel Petri na stanici. Nael v
telefonnm seznamu slo a zavolal Bert Grimesov
dom. Nezdlo se, e by byla pekvapena tm, e ji chce
vidt, a tak se j vyptal na cestu k jejich farm. On ostatn
ani nepedpokldal, e by ta flegmatick ensk, se
kterou se seznmil ped esti dny, mohla bt
pekvapen.
Petri si s n domluvil schzku na pozdji odpoledne,
jeliko si vechno poteboval promyslet. Byl si tak jist!
A te ho ta Batesov nut, aby zvaoval dal monosti.
Ale to pod jet neznamen, e to nebyla Barstenov;
jen bude muset bt otevenj, a to mu dlalo pote.
Uvdomil si, e mu dl problmy pokraovat bez
jasnho zamen. Zamil se na Barstenovou; te musel
napt svou pozornost nkam jinam. Nicmn
Barstenov stle zstvala jeho hlavn podezelou. K
ertu s n, pro na ni nemohl pestat myslet?
Nkam jinam? Kam? Neml dn jin smr. Pan
Batesov se zmnila o monosti, e to mohl bt nkter z
pacient. On zatm jenom proltl jejich spisy, kdy je

vyslchal. Ztra je projde mnohem podrobnji. Ale to byl

jen takov npad. Mohl to bt kdokoli.
Pan Grimesov mu pila na mysl prvn, protoe byla
dal nejpravdpodobnj podezelou. Mohla to udlat,
kdy se byla Heather venku projt, ale prost na to vbec
nevypadala. Stejn si na ni dnes odpoledne dobe
posvt. Co kdy ovem ta nvtva nic nepinese?
Mohla to bt nkter jin sestra nebo pomocnice.
Mohl to bt kdokoli z personlu. Mohl to bt nkter
lka. Nebo pbuzn i nvtvnk. Doprdele, mohl to
bt kdokoli. Kdo? Pro?
Ml pocit, jako by se ocitl ve vakuu - ztracen v prostoru,
v temnot.
Farma Grimesovch mu pipomnala farmu
Kubrickovch, a na to, e byla zanedbanj. Nbytek v
obvacm pokoji byl na nkolika mstech oden a
nebyly na nm umlohmotn potahy. Na stolku byl
prach. Berta Grimesov asi nen dn skvl
hospodyka, pomyslel si Petri. "Omlouvm se, e vs
obtuji v nedli odpoledne," ekl, "ale vyetovn
vrady nepok. Nechceme, aby dolo k dalmu zabit,
e ano, zatmco se budeme potloukat kolem."

Berta na to neekla nic. Petri si prohlel jej apatickou

tv, hdal j asi edest, ale nedokzal vyctit nic jinho
ne chronick nedostatek zjmu. "Povzte mi nco o
sob," podal ji.
"Nen toho moc co vyprvt."
"Jste vdan?"
"Jist. Sama bych tu farmu neuthla."
"Take farma je v provozu?"
"Sam prv doj."
Petri se usml a pokusil se ji trochu rozeht. "Farmi
mus pracovat v nedli stejn jako detektivov, e jo?
Mus to bt tk ivot."
"A rozhodn to nesype. Uvaujeme o tom, e pjdeme
na odpoinek."
"Mte dti?"
"Sam a j mme ti, ale te u odrostly a odsthovaly se."
"Mte njak konky?"
"Ne. Jen ten."
"Ale, copak rda tete?"

"Hlavn zamilovan pbhy. Vte, ty romantick

romny."
"Kolik jich tak petete?"
"Co j vm? Mon pt, deset za tden."
"No, to je teda hodn. Kde na vechno to ten berete
as?"
"To nen problm, co mi odrostly dti, a kdy te mm
tu prci ve Willow Glen. Je to tam v noci dost klidn."
"Take hodn tete, kdy mte slubu?"
"Jo. Doma tu taky. Ale tam je to fakt dobr."
To souhlasilo.
Petri zmnil tma, ale vdl, e se k tomu jet vrt.
"Jak lovk byl pan Solaris?"
"S tm nebyly problmy."
"Nebyly problmy?"
"Myslm tm, e starat se o nho bylo snadn."
"Mla jste ho rda, pan Grimesov?"
"Jist. Vichni ho mli rdi."
"Mla jste pocit, e byl inteligentn?"

Pan Grimesovou to mon mrn znervznilo. "No, to

opravdu nemu ct. Nikdy jsem s nm moc nemluvila.
Pouvat tu tabulku pro m bylo hrozn tk. Ale
ostatn kali, e byl opravdu chytr."
Petri dokzal uvit tomu, e s nm pan Grimesov
pli nemluvila. "Mte aspo njakou pedstavu, kdo ho
mohl zavradit?" zeptal se.
"Ne."
"Slena Barstenov k nmu mla pstup. Mohla to
udlat v chodbice u skladu."
"Heather je pli mil na to, aby udlala nco takovho."
"A co nkter z pacient? Vte o nkom, kdo by to mohl
udlat?"
"Ne."
Petri zase zmnil smr. "Byla to klidn noc, kdy dolo k
vrad?"
"No, blzniv Carol - to je Rachelina spolubydlc - zaala
jeet kolem druh. Obas to dlv. Ale Heather j dala
injekci a to ji uspalo. Potom u byl opravdov klid."
"dn pacient nebyl vzhru a neprochzel se?"
"dnho si nepamatuju."

"A co kolem tvrt, kdy slena Barstenov pipravovala

lky s obt u skladu? Nikdo tehdy nebyl vzhru?"
"Ne."
"Vy jste nevidla pan Batesovou, jak se prochz kolem?"
"Ne."
"ekla jste mi, e kolem pl pt la slena Barstenov
ven na prochzku a vrtila se kolem pt."
"To je pravda."
"Take jste byla na sestern bhem t doby sama?"
"Jo."
"Bhem t doby jste nevidla kolem dnho pacienta?"
"Ne."
"Nevidla jste nikoho?"
"Ne."
"Opravdu nikoho?"
"Myslm, e ne."
"Pro ne?"
"Protoe bych je vidla."

"Ale kala jste mi, e v noci hodn tete. Je mon, e

jste etla, kdy byla slena Barstenov venku na
prochzce? A e byste mohla bt natolik ponoen do
ten, e byste si nikoho, kdo by proel kolem,
nevimla?"
"Myslm, e je to mon," pipustila Berta neochotn,
"ale nen to pravdpodobn."
Piel as pitvrdit. "S tm nesouhlasm," ekl Petri.
"Myslm, e je to pravdpodobn. Nen pravda, e vs,
pan Grimesov, ostatn sestry a pomocnice kdl kvli
vaemu ten, kvli tomu, jak se na knky soustedte a
e by vedle vs mohla vybuchnout bomba a vy byste si
toho ani nevimla, kdy tete?"
Poprv u n Petri uvidl zblesk opravdovho citu. Berta
se zaervenala, a pak se zdlo, e m strach. "Ano, dlaj
si ze mne legraci," ekla.
Trochu hdal, ale jen trochu. Georgia Batesov se
vskutku ukzala bt tm nejspolehlivjm svdkem. A
te, kdy byl Bertin klid otesen, bylo na ase trochu ji
pitlait. "Nesouhlasm tak s tm, pan Grimesov, e
nevte, kdo je vrah. Je to slena Barstenov, e?"

Ale ona trvala na svm. "U jsem vm to ekla. Ona

takov nen.
Myslm, e ne."
"Kdo to teda potom udlal?"
"ekla jsem vm, e nevm."
"Nevte o nkom z pacient, kdo to mohl udlat?"
"Ne."
"Mte rda vechny pacienty?"
"Jist."
Bert se vrtil jej lakonick klid. Tentokrt ho bude
muset rozvrtit, pomyslel si Petri. "Nejsem si jist, do jak
mry si uvdomujete vnost situace, pan Grimesov.
Va situace. Jste jednou z hlavnch podezelch v tomto
ppad. Mla jste k obti pstup. Mla jste pstup k
vraednmu nstroji. V dob, kdy byla ob zavradna,
jste s n byla o samot."
"J jsem to neudlala!" Berta v sebeobran div
nevyskoila z kesla.
Petri tuil, e je to pravda, ale v tto chvli u mu bylo
jasn, e u tto eny bude nejlep, kdy na ni bude
neustle tlait.

"Je pravdpodobn, e byl zabit, kdy se byla slena

Barstenov venku projt," pokraoval. "Vy nemte dn
alibi. Myslm, e byste mla radji spolupracovat, pan
Grimesov."
Berta vypadala vyden. "Udlm, co budete chtt."
Petri pokraoval v nalhn. "kala jste, e mte rda
vechny pacienty. Tomu nevm, pan Grimesov.
Nevm, e by vichni pacienti byli stejn sympatit."
"No, nkte nejsou tak sympatit jako ostatn. Nemu
ct, e bych mla rda blznivou Carol s tm jejm
neustlm kuenm, e j nkdo sebral penenku. A
samozejm e nemm rda Rachel."
"Rachel?"
"Rachel Stimsonovou. To je Carolina spolubydlc."
"ekla jste ,samozejm'."
"Jist, nikdo ji nem rd."
"Ale, a pro?"
"No, ona mlokdy s nkm mluv, leda kdy chce ct
nco zlho. A k tomu koue."
"Koue?"

"Jist. Ve Willow Glen nen sestra nebo pomocnice, kter

by nemla otisky Rachelinch zub na svch rukou."
"Jakm zpsobem je koue?"
"Nkdy, kdy ji umvaj nebo kdy m patnou nladu.
Pak je zapoteb t nebo ty pomocnic, aby ji udrely. J
jsem s n takov problmy nemla, protoe mvm non
a v noci se nekoupe.
Ale jednou nebo dvakrt za rok, kdy je teba njak
vichice, tak m zavolaj, abych pomohla na denn. Take
jednou pokousala i m. J ji vidla. Je nebezpen."
"No a nemyslte si, e by byla schopn zabt ob?"
"Ach ne, to si nemyslm."
"Pro ne?"
"Protoe je mrzk. M amputovan ob nohy."
Petriho se zaalo zmocovat vzruen, ale te mu nlada
poklesla.
"Je tedy pipoutan na lko?"
"Ne, um jezdit na vozku. Dokonce se do nj sama
doke dostat z postele. Je opravdu siln."

Kdy Petri zptn pemlel o tom, jak vyslchal

pacienty ped pti dny, vzpomnl si na ni. Tehdy to byla
prost jedna star dma, kter mu jasn nemohla
pomoci. Ale byla to ta, kter sedla na vozku vedle
postele. Vypadalo to, e je pln nm, neodpovdala na
dn z jeho otzek. Nco ho napadlo. "Take ji vozte?"
"Ne. Doke to sama. Um na tom vozku rejdit jako
hotov profk."
"Jet nkoho z pacient nemte rda?"
"No, jet jednoho. Ani toho nem nikdo rd."
"A to je kdo?"
"Hank Martin. Pod se sna oahvat ensk."
"Oahvat?"
"Jo. Chtl by se pomilovat. Nadren Hank mu kme.
M si ale nevm," dodala se spokojenm smvem.
Ksakru, pomyslel si Petri, u zase se ta ensk zan
uvolovat.
"Nezapomnejte, e jste vyetovna, pan Grimesov,"
pipomnl j. "Myslte si, e by nadren Hank mohl bt
vrah?"
"O tom pochybuju."

"Pro?"
"No, nikdo ho nem rd, ale vichni si mysl, e je
nekodn."
"A jak to, e je nekodn?"
"Co j vm."
"Je slab nebo pipoutan na lko?"
"Ne, me chodit. Je zdrav. Vlastn ani nevm, co dl
ve Willow Glen. Tak trochu kulh, to je vechno."
"Take by byl fyzicky schopen nkoho zabt?"
"Jist."
"Vc ne kterkoli jin pacient?"
"Kdy o tom uvauju, tak ano."
Petri se odmlel a pemlel. Jet se nedostali k motivu.
"Jak mli nadren Hank a ob mezi sebou vztah?"
"Nevm."
"Spolupracujte, pan Grimesov," pipomnl j.
"Nedalo se s nm mluvit bez t psmenkov tabulky.
Vtina pacient to ani nezkouela."
"A co Hank Martin?"

"O tom j nic nevm."

"Existuje njak dvod, pro by pan Martin mohl
nenvidt ob?"
"J o dnm nevm."
"A co ta druh pacientka - jak se jmenuje?"
"Rachel Stimsonov."
"Ano, mluvila nkdy s obt?"
"O tom pochybuju. Rachel vtinou nemluvila ani s tmi,
se ktermi se dalo mluvit snadno."
"A existuje njak dvod, pro by mohla ob
nenvidt?"
"J o dnm nevm."
Petri ml pocit, e pravdpodobn vyerpal jak to, co
Berta vdla, tak i jej pedstavivost, ale metodicky
pokraoval dl.
"Existuj jet dal pacienti, kter nemte rda?"
"Ne."
"Jste si jist?"
"Ano. Samozejm jsou takov, kter mm radi ne
ostatn.

Napklad pan Grochowsk. Tu maj rdi vichni. Ale na

oddlen C nen u nikdo jin, koho bych rda nemla."
Petri si udlal poznmky. Bylo nemon udrovat
pozornost tto eny dle, ale pesto bude lep, kdy ji v
tom nech jet trochu smait. "Dkuji, e jste si pro m
udlala as, pan Grimesov," ekl, "ale chci vm
pipomenout, e jste stle jednm z hlavnch podezelch
v tomto ppad a budu vyadovat vai spoluprci.
Nechci, abyste o naem rozhovoru nebo o jeho obsahu s
nkm mluvila, opravdu s nikm. Je to jasn?"
Bylo.
Kdy se Petri vracel do New Warsaw, pemlel o tom,
jak mlo postoupil kupedu. Pan Grimesov byla nadle
podezelou, pesto e s n to trochu pehnal; prost
nevypad jako vrah. Urit si bude muset co nejdv
promluvit s tm nadrenm Hankem. Ta Stimsonov
bude tak mon vodtko, urit stoj za to se na ni
podvat. Ale slena Barstenov zstvala nastle
nejpravdpodobnjm kandidtem. A pece ho neustle
pekvapovala ironie toho, e nkdo me bt natolik
pohrouen do pbhu njakho milostnho romnu, e
si ani nevimne, e pr krok od nho dolo k
opravdov vrad.

D V

C T Pondl, 28. bezna Kdy se

Petri dostavil v osm rno na oddlen C, na sestern byla

Peggy Valenov. Vysvtlil j, e si tam potebuje sednout
a projt zznamy vech pacient. Ml nutkn pustit se
pmo do spis Hanka Martina a Rachel Stimsonov, ale
jeliko se den pedtm rozhodl, e v plinm
soustedn se na jednoho podezelho h nebezpe,
pedsevzal si, e je projde vechny v tom poad, v jakm
byly nachystny. Podle sel pokoj. Teprve a je vechny
prozkoum, zane dlat njak zvry - jestli to vbec
bude mon.
Sotva se posadil, vrtila se ze svch pochzek Heather,
obleen do kehk nakroben bl uniformy. Pro oba to
byla nepjemn situace. Dal pednost tomu, e si j
nebude vmat. Byla v pokuen udlat tot. Ale pak si
uvdomila, e m pleitost rpnout si do nho,
znepjemnit mu to, vrtit mu alespo st toho, co j
udlal. "Dobr rno, poruku," ekla. "ekl jste mi, e
m budete sledovat z tsn blzkosti, ale netuila jsem, e
bude tak tsn."
Petri si j nevmal dl. Jej poznmka ho uvedla do jet
vtch rozpak. K ertu s n, pomyslel si a pipomnl

sm sob, e je stle jeho hlavn podezelou. Nebyl tedy

zdrenliv odstup za danch okolnost zcela namst?
Pohldl na prvn spis a na svj przdn poznmkov
blok a mlky se pustil do dlouh dopoledn prce.
Normln by byl pro Peggy vkend ediv a nudn, ale
tento probhl pekvapiv rychle. Mezi ndobm a
dalmi pracemi, kter od n vyadovala jej rodina, byla
zahlouban do svch mylenek.
Nikdy si nedokzala pedstavit, e by se myslet dalo tak
dlouho.
Mlo to nco spolenho se Stephenovou dobrotou nebo
se zlem, tkajcm se vrady? Bu ped tm bude muset
utct, nebo se do toho bude muset ponoit hloubji.
Nikdy se pesn nedozv, pro si vybrala tu druhou
monost.
V sobotu veer Peggy nevdla, jestli se j chce smt nebo
breet. Chtlo se j smt, protoe pekonala svj zmatek.
Chtlo se j plakat, nebo bylo jasn, e na sebe vzala
nov bemeno.
Zaala chpat, e dobro a zlo jsou skuten. Bemenem
bylo, e toto zjitn j dvalo monost volby. Mohla si
vybrat, jak lovk - jak Peggy - z n bude.

Celou nedli pemtala, co zvol. Te, kdy se hned v

pondl rno po pchodu do prce dozvdla o Timov
smrti, pochopila, e m prvn pleitost jednat podle
vsledk svch vah. Pan Grochowsk, samozejm,
potebovala umt. To byla jej prce, ale neexistuje pece
dn zkon, kter by zakazoval udlat nco vc ne jen
prci.
Byla pekvapen, kolik sil ji stlo, ne se dostala do
pokoje pan Grochowsk. Jednak musela pekonat
ostchavost. Ale pedevm se musela snait o nco, co
pro ni bylo naprosto nov: musela si pedem promlet,
co udl. "Jen jsem vm chtla ct," zaala, "jak moc je
mi lto, e Tim vera zemel."
"Dkuju ti, Peggy," usmla se unaven pan Grochowsk.
"Jak se drte?"
"No, vdla jsem dvno - vichni jsme dvno vdli -, e
Tim brzy zeme. Nebylo to tedy dn pekvapen. J se
z toho dostanu."
Zdlo se, e k tomu Peggy neme u nic dodat. Ctila se
njak przdn, a tak zamila do koupelny, aby pinesla
umyvadlo.
"Peggy," ozval se za n hlas, "vra se."

Peggy se otoila.
"Chci, abys vdla, e ti opravdu dkuju," ekla pan
Grochowsk.
"Jsem ti vdn. Jsem rda, e m starost. J se moc
dobe umm starat o druh, ale teprve se um, jak
nechat je, aby se starali o m. Dkuju."
Peggy se rozzila. Pak neikovn zaoupala nohama,
ne ekla:
"Je od vs hezk, e jste si vimla, jak se snam."
Pan Grochowsk se na ni usmla. "k se, e vtm
poehnnm je dvat ne brt. A mon e je to pravda,
kdy jsi mlad. Ale kdy lovk zestrne, mus se znovu
nauit, jak brt. J opravdu nevm, jak pijmat n pi,
Peggy. Je to pro m velk problm.
Pro m je, myslm, vtm poehnnm brt ne dvat."
"No, j jsem pod jet mlad," odvtila Peggy, "a teprve
se um, jak pi poskytovat. Ve skutenosti jste takov
mj experiment. Rozhodla jsem se, e se naum
peovat. Ale nevm, jak na to."
"Mon, e sta chtt," navrhla pan Grochowsk.
"Mon e opravdu nemus dlat nic jinho, ne zat.

Pila jsi, abys mi ekla, e je ti lto Tima. To sta. To je

vechno, co potebuju.
Myslm, e jednm z problm lid, kte se chtj o
nkoho starat, je, e maj pocit, e to mus njak
dokazovat. J nepotebuju, abys nco udlala, Peggy."
"Ale co mm dlat te?"
"Mon bys tady mohla se mnou sedt a dret m za
ruku."
Peggy si sedla vedle postele pan Grochowsk a vzala ji
za ruku.
"Ale co mm kat?"
"Nechci, abys nco kala. Jen m dr za ruku," ekla
pan Grochowsk. A pak dodala: "Prosm."
Peggy ji drela za ruku. Ticho se zdlo nekonen. Pak
konen promluvila pan Grochowsk. "ekla jsem ti o
sob jen nco, Peggy," ekla. "ekla jsem ti, e m to
nepekvapilo. A to je sten pravda. Je to pravda, co se
te rozumu. Ale se srdcem je to jin. Nevm, jestli to
mlo bt pro srdce pekvapen, ale bylo. Vm, e jsem se
na to dokonce pipravovala. Myslela jsem si, e jestli
bude njakou dobu trvat ne zeme, podm, aby mohl
leet vedle m. A to se tak stalo. Posledn hodinu jsem

strvila s nm. Bylo to pesn tak, jak jsem to chtla, a

jsem rda. Uritm zpsobem to bylo ndhern. Ale
netuila jsem, e to bude takov rna."
Peggy vzhldla a uvidla, e se pan Grochowsk dala
tie do ple.
"V, j vm v nebe," pokraovala pan Grochowsk.
"Vm, e Tim je na tom te lp, ne kdy byl tady se
mnou ve Willow Glen.
Ale pla jsem si zemt prvn. Je to sobeck, ale je to tak.
Nejsem smutn kvli nmu. Jsem smutn kvli sob.
Pla bych si, aby nezemel."
Slzy te stkaly mnohem rychleji. Peggy zaala plakat s
n. Ale zatmco slzy pan Grochowsk byly slzami
zrmutku, ty jej byly podivnm zpsobem slzami
vdnosti, radosti. Jet to podn nechpala, ale ctila
se jaksi podivn vyznamenan.

Jestli se nkdy nkdo, kdo kulh o holi, dokzal vtit do

pokoje, pak to byla Lucy. "Prv mi na rehabilitaci ekli,
e mu jt ztra dom," prohsila se irokm smvem.
"U jsem zavolala Robovi. Ztra rno m vyzvedne. A po

cest dom se stavme v psinci pro Wrinklese. J jdu

dom, Georgio. Jdu dom!"
Georgia odpovdla s radost, kter se msila se
smutkem. "To je bjen, Lucy. Mm takovou radost. Ale
bude se mi po vs stskat.
Bylo to fajn mt vs za spolubydlc a nedovedu si
pedstavit, e by to mohlo jt stejn dobe s nkm
jinm."
Lucy se rozhodla, e to zkus jet jednou. "Ale vy
nemuste mt dal spolubydlc, Georgio. Nevm tomu,
e by vs tady vae dti drely proti va vli. Mete jt
dom ke mn a potom bychom mohly spolen odjet do
Santa Barbary."
"Ne, Lucy, musm zstat tady."
"Ale pro? Jste zdrav. Nejste seniln."
Georgii chvli trvalo, ne byla schopn odpovdt tto
en, kterou mla rda, ale kter byla tolik jin. Lucy
nevdla o tom vem, nad m posledn ti dny dumala;
ona sama tomu tak tak zanala rozumt. Ale chpala to
natolik, e dokzala pevn odpovdt: "Musm tady
zstat, abych se nco nauila."
"Nauila? Co se chcete nauit?"

Georgia hledala to sprvn slovo. Byla trochu

pekvapen tm, co ji napadlo. "Myslm, e chci bt
siln."
"Siln? Co tm myslte?"
"No, vy jste se tady nco o sle nauila, Lucy. Udlala jste
nkolik velice dleitch rozhodnut. Rozhodla jste se,
e v ivot je pro vs dokonce dleitj ne ivot
Wrinklese, a tak jste se rozhodla peseknout sv koeny
a odsthovat se na druh konec Stt. Vzala jste ivot do
svch rukou, mte nad nm moc."
Lucy chvilku pemlela. "Pipoutm, e se to tak d
ct. Ale nemyslm si, e to ovlivnilo Willow Glen, a
pod nechpu, jak se to tk vs, Georgio. Co se mete
nauit o sle na tomto hroznm mst?"
To byla dobr otzka a Georgii zase chvli trvalo, ne
byla schopn na ni odpovdt. Bhem poslednch
nkolika dn se toho kolem n - a snad i uvnit j samotn
- stalo vc, ne kolik se toho stalo za nkolik let. A akoli
to bylo nov, mla pocit, e je to sprvn. Mla pocit, e
ije. Lucy to me pipadat divn a jet divnj to mus
bt pro ty, co ij jinde, ale Willow Glen je mstem, kde se
nco dje. Pod je tu spousta toho, co si mus vyjasnit,
ale u nemla nutkn dret se iluze, e je to "pern

msto" nebo e byla nedobrovoln odloena. Myslela na

Heather a hlavn na pan Grochowskou. "Mm tady
uitele, Lucy," odvtila nakonec. "Myslm, e lid mus jt
kad svou cestou. Vy se mte hodn co uit z koncert
a Santa Barbary. Vci, kter se potebuju nauit j, jsou,
alespo prozatm, tady."
"No, nemu ct, e tomu rozumm, Georgio. Ale je
pravda, e vypadte silnj, ne kdy jsme se setkaly
poprv."
"Dkuju. Doufm, e mi napete, a se dostanete do
Santa Barbary, a dte mi vdt, jak to tam je. A Lucy,
vm, e nechcete - ale myslela jsem si a mon se za to
tak pomodlm -, jestli budete muset Wrinklese nechat
uspat, pak je to ta sprvn vc. Vm to."
Lucy zaaly kanout slzy po tvi. "Georgio, vte, jak
tko se shbm. Mohla byste vstt a obejmout m?"
Georgia ji objala. Bylo to prvn objet po mnoha letech,
kterho se jim obma dostalo.

Petri zael na obd na stanici a potom se vrtil, aby

doetl spisy. Kdy je te vechny proel, ml skuten
dvod, aby se zamil na ty dva pacienty, kter pan

Grimesov nem rda: na Rachel Stimsonovou a Hanka

Martina.
Osm pacient oddlen C mlo ve svch spisech
zznamy z psychiatrickch vyeten. Pan Batesov,
kter byla jednou z nich, a u by ji chtl proklt, nebo j
podkovat, urit uhodila hebek na hlaviku. Ale na
rozdl od Heather Barstenov, dn z tchto pacient se
na psychiatrii nelil dlouhodob. A na jedinou
vjimku se vechny zprvy, vetn tch, je se tkaly
pan Batesov a pana Martina, zamovaly na posouzen
senility nebo mozkovho pokozen. Tou vjimkou byla
zprva pan Stimsonov, kter se liila i v dalch
smrech: jako jedin byla napsna doktorem Kolnietzem;
jako jedinou si ji vydali pmo z Willow Glen, aby
slouila ke zvldnut pacientky; a byla to tak jedin
zprva, kter neobsahovala dnou diagnzu a
nenavrhovala konkrtn lebn postup. Byla napsna
ped temi lety a byla neobyejn krtk: "Tato ena,
trvale naplnn nenvist, kter by pravdpodobn
nebyla posuzovna jako opravdu psychiatrick ppad
(pestoe tato zleitost me bt pedmtem diskuze)
jev znaky patologickho chovn, kter, podle mho
nzoru, pravdpodobn nebude mono lit
pedepsanmi dvkami lk psobcch na psychiku.

Proto nemohu doporuit nic jinho, ne co bylo

provdno doposud: v ppad poteby ji krtkodob
pipoutat."
Pojem "patologick chovn" pithl Petriho pozornost.
Byl pouit pouze u pan Stimsonov a u pana Martina.
Problmy ostatnch, jako pomoovn pan Batesov
nebo touln a opakovan refrny pan Kubrickov, byly
posuzovny pouze jako obte, a a tito pacienti mohli
bt nebezpen sami sob, rozhodn nebyli agresivn
vi okol. Naopak u pan Stimsonov se tma nsil - a
dokonce i nenvisti - objevovalo v celm spisu: nahodil
zprvy sester a pomocnic, kter byly pokousny; sprost
hdky s manelem, kter se opakovaly kad tden;
nhl mlen stdajc se s nepedvdatelnmi slovnmi
vpady; ast zmnky o tlesn sle a neuviteln u
nkoho tak thlho a starho. Zznamy pana Martina
referovaly tak, a jinm zpsobem, o jasn nsilnickm
chovn: ast ppady veejnho opilstv a rvaek, ne
byl umstn ve Willow Glen, a opakovan ppady
obtovn a pokusy o sexuln sblen - vc ne pokusy,
lo o napaden, kter hraniila s pokusem o znsilnn.

V jeho zznamech nebylo nic, co by naznaovalo, e pan

Martin m njak zdravotnick vzdln. To samozejm
neznamenalo, e nem.
Pesto pan Batesov pekvapiv znovu zabodovala.
Dokonce i spisy vydaly svdectv, e ti z pacient
Willow Glen byli v minulosti njakm zpsobem
zapojeni do zdravotnick pe. Jednou z nich byla pan
Stimsonov, jej pijmac zprva, napsan ped osmi
lety, zanala: "Tato tyiasedmdestilet oetovatelka v
dchodu..."
To, co zejmna pithlo Petriho pozornost, byl dvod
pobytu Hanka Martina ve Willow Glen. Ano, prodlal
mrtvici, ale ne takovou, kter by ho zmrzaila. Chodil o
holi, ale spousta poznmek ve spisech nasvdovala
tomu, e ji ve skutenosti nepotebuje. Ano, podle veho
trpl velikskmi bludy o sv vlastn osob, jako o
skvlm pilotovi ve druh svtov vlce. No a co? A stt
neustle pezkoumval jeho potebu zdravotn pe.
Samozejm e jeho sexuln vpady mohly bt
nsledkem njakho druhu pokozen mozku, jak
naznaovala nedvn zprva pan Simontonov, pesto,
jak poznamenala pan Grimesov, byl jednm z
nejzdatnjch pacient oddlen C - rozhodn na tom

byl dost dobe, aby mohl spchat vradu. A celkov

vyznn jeho zznam z nj dlalo kandidta sp pro
vzen ne pro sanatorium.
Petri se rozhodl, e zane s Hankem Martinem. Nael ho,
jak sed ve spoleensk mstnosti, malho a hubenho
chlpka s hol u boku. Petri si viml, e vypad
podstatn mlad ve srovnn s vkem uvedenm v jeho
zznamech. Krtk, zastien vlasy ml pod jet
hust a zrzav. "Dobr odpoledne, pane Martine," uvedl
se. "Mon si pamatujete, e jsem s vmi krtce hovoil
minul tden. Te mluvm podrobnji s nktermi
zdatnjmi pacienty, abych zjistil, jestli mi nemohou
pomoci vyeit tu zvrhlou vradu, jej obt se stal ten
uboh, bezmocn mladk."
Hanka potilo, e je vidt, jak je jet chlapk. "Jist,
udlm, co budu moct, abych vm pomohl."
"Mte podezen na nkoho, kdo by mohl udlat tu
stranou vc?"
"Rd bych ml. Kdybych to vdl, u bych ho sebral a
vzal ho k vm na policejn stanici."
Petriho napadlo slovo "svitiv grant". "To zn, jako
byste si byl s obt blzk."

"Ne."
"No a jak jste tedy mli k sob vztah?"
Nastala pauza dost dlouh na to, aby Petri mohl
pohldnout Hankovi do o, kdy kal: "Ve skutenosti
jsme nemli dn vztah. Vte, nebylo jednoduch s nm
mluvit. Ta psmenkov tabulka a tak."
V jeho och se objevil strach, pomyslel si Petri. "Nemli
jste vbec dn vztah?"
"Ne, nikdy jsem s nm nemluvil."
"Jak jste k nmu choval city?"
"Ml jsem ho rd."
Petri se toho chytil. "Jak jste ho mohl mt rd, kdy jste s
nm nikdy nemluvil, kdy jste k nmu neml vbec
dn vztah?
"No, vypadalo to, e ho m rd kad," ekl
nepesvdiv Hank.
"To jsem tm chtl ct." Ruce se mu zaaly tst.
"Nesnate se pede mnou nco zatajit, pane Martine?"
"Ne."
"Myslm, e mi nekte pravdu, pane Martine."

"Nejsem lh," zahuel Hank a snail se, aby to znlo

tvrd pesto, e se mu tsly ruce.
Petri vdl pesn, jak postupovat dl. "Slouil jste nkdy
v armd, pane Martine?"
"Ano, byl jsem sthaem za druh svtov vlky."
"Ale, a kdy jste byl pijat?"
"Ped Pearl Harborem," ekl pyn Hank. "Zatkem
roku 1941.
Vidl jsem, jak se to bl, a stal jsem se jednm z tch,
kte se pihlsili ke Krlovskmu kanadskmu letectvu.
Bojoval jsem s nckama nad severnm Atlantikem."
"Co jste dlal pedtm?"
"Rzn zamstnn. Hlavn ve stavebnictv."
"Jakou nejdel dobu jste byl nkde zamstnn?"
To byla otzka, na kterou nebyl Hank Martin pipraven.
"Pr msc," vyhrkl.
"Kdy jste se narodil, pane Martine?"
"Devatenct set deset."
Jak pedpokldal, nesouhlasilo to. Jestli tento svitiv
grant je nebo nen vrah, to Petri nevdl, ale vdl, e

m co do inn se lhem, a rozhodn ne ledajakm.

Nevhal a dal se do nho. "Jestli mi kte pravdu, co
vm nevm, pak by to znamenalo, e jste vstoupil do
armdy v jednaticeti. Taky to vypad, e jste byl pkn
povale, kter nco dlal jen sem tam.
Z jednaticetiletch povale se nestvaj sthai, pane
Martine."
Hankova prav ruka keovit krbala lev pedlokt.
"Slouil jsem sv zemi," ekl.
"Samozejm e byste ml mt propoutc list,"
pokraoval Petri.
"Ale i kdybyste mi ekl, e jste ho ztratil, tak to nebude
vadit.
Takov vci se zaznamenvaj. Bylo by pro mne
jednoduch ovit si to, pestoe samozejm doufm, e
mi tuto zbytenou prci uette."
Hank vypadal znien. "Byl jsem za vlky armdnm
automechanikem," piznal. "Nikdy jsem nebyl v cizin."
"Dkuji, pane Martine; to zn mnohem rozumnji. Ale
pod s vmi nejsem spokojen. Ped pti minutami jste
mi tvrdil, e nejste lh, a hned nato jste mi lhal. Co se

snate skrvat, pane Martine? e jste zbablec a

slaboch?"
"Nejsem," ozval se Hank.
"Tak se petlaujme." Petri vstal a dal mezi jejich dv
kesla stolek na asopisy. Vidl, e Hank, kter se snail
potvrdit sv slova, tlail na plno. Zkoueli ob pae.
Petri, mlad a siln, ho mohl kteroukoli porazit, ale
nepokouel se ukonit jejich zpas. Dozvdl se, co
poteboval: Hank Martin je dost siln na tak thlho
osmasedmdestiletho mue - jestli je mu opravdu tolik
- a je urit dost siln na to, aby vrazil nky do srdce
nkoho jinho.
"Absolvoval jste nkdy njak zdravotnick vcvik, pane
Martine?"
"Ano." V tomto ppad mohl Hank estn prohlsit, e
jeho ivot ml i njak pvaby. "Pracoval jsem u nkolika
pornickch sbor jako vjezdov technik."
"Ukate na sv srdce."
S okamitou pesnost se Hankv ukazovek dotkl
hrudi dva centimetry vlevo od spodu hrudn kosti.
"Pane Martine, je dost pravdpodobn, e jste zavradil
pana Solarise," ekl Petri vcn.

"J to neudlal," ekl drazn Hank.

"Ale jak vm mm vit, kdy vm, e u jste mi dnes
odpoledne nejmn jedenkrt lhal?"
Hank vypadal vyden. "ekl jsem vm, e jsem to
neudlal."
"Co jste dlal mezi tvrtou a estou rno t noci, kdy se
stala vrada?
"Spal jsem ve svm pokoji."
"Me vm nkdo dosvdit, e jste v tu dobu spal ve
svm pokoji?"
Hank pomyslel na Tima O'Haru, kter v tu noc odeel z
pokoje a kter je stejn mrtv. "Nevm," ekl. "Spal jsem."
"Rd bych vm vil, pane Martine, ale faktem je, e
nemte dn alibi."
Hank vypadal jet vc vyden. Petri vyctil, e je to
slaboch, ale to, jak velk ml strach - mnohem vt, ne
kdy mla Barstenov -, mu pipadalo pehnan, dokonce
i za stvajcch okolnost. Toti pokud nebyl vinen. Petri
si pomyslel, e se sna nco skrvat u od zatku,
nco, co se njak tk jeho vztahu k obti. Neperuoval
ticho, nebo si chtl promyslet svj dal postup a tak

chtl chvli nechat Hanka, a se svj strachem. "ekl jste

mi, e jste neml k obti dn vztah," ekl nakonec.
"To je pravda."
"To vm nevm, pane Martine. Myslm, e se snate
nco skrvat."
"Nesnam. Nesnam se nic skrvat."
"Vte co, pane Martine, ped minutou jsem pemlel o
tom, e bych vs ml vzt na stanici, zat vs pro
podezen z vrady a dt vs do cely. V cele u jste byl,
e ano? Ale rozhodl jsem se, e k vm budu mil.
Rozhodl jsem se, e vm dm jednu noc, abyste si to
rozmyslel. Ztra rno pijdu - asi kolem pl devt - a
znovu si s vmi tak trochu popovdm. Mezitm bych byl
nerad, abyste udlal nco nepedloenho. Podm
bezpenostn slubu, aby na vs dvala dobr pozor. Te
mete jt, pane Martine.
Uvidme se rno."
Petri ho sledoval, jak pel ven ze spoleensk mstnosti.
Zznamy o nm byly sprvn. Lehce kulhal, ale opravdu
to vypadalo, e hl nepotebuje a e se me pohybovat
rychle. Ano, Hank Martin je dost pravdpodobn
podezel. Petri si udlal pr poznmek.

Potom obrtil svou pozornost k pan Stimsonov, zjevn

mn podezel, jeliko se pohybovala na vozku a mla
ob nohy amputovan. Pesto se v jejch zznamech
neustle objevovalo tma zla a on u zaal vzdorovat sv
tendenci soustedit se na jedinho podezelho. Pohovor
se Stimsonovou bude vyadovat zvltn postup.
Nael ji o samot v jejm pokoji. Sedla na vozku,
neetla si a nedlala ani nic jinho. Jako by ekala.
ekala na co? Pithl si houpac keslo a posadil se.
"Jsem poruk Petri," oznmil.
"Nevm, jestli si vzpomnte, ale krtce jsem s vmi
mluvil minul tden, kdy jsem zanal vyetovat
vradu Stephena Solarise. Te mluvm s kadm z
pacient trochu podrobnji.
Potebuji vai pomoc. Pomete mi?"
Rachel na nj zrala, ale nekala nic. Petriho to zrn
uchvacovalo. Neprozrazovalo nic. Tv mla starou velice starou - pesto vak hladkou, jej tenk ke byla
podivn hebk a nekala nic o osob, kter se skrvala
za n. Trochu pipomnala tv obti, pomyslel si, a na
to, e jej oi nebyly kaln ani z dvodu smrti, ani vku.
Byly jasn, pronikav a nic neprozrazovaly.

"Mete mi ct nco, co by mi mohlo pomoci vyeit

tuto stranou zleitost?"
Ticho.
"No, rozhodn jsem neoekval, e byste mohla. V tto
chvli m hlavn zajmaj lid ve Willow Glen, chtl bych
je poznat - zvl ty, kte ij na tomto oddlen a nejvce
ty, kte jsou tady u dlouho. Dozvdl jsem se, e vy jste
tady u asi osm let."

Ticho.
"Jak jste se dostala do Willow Glen?"
Ticho.
Petri pohldl na nestejn pahly, kter vyuhovaly zpod
cpu jejch at. "Domnvm se, e to mlo co dlat s va
cukrovkou a amputac. Pro vs je urit tk bt
upoutna na invalidn vozk." Jeho tn byl soucitn.
Ticho.
"Myslm, e jste bvala zdravotn sestra. Asi to pro vs
mus bt dvakrt tak tk, e se o vs mus nkdo
starat, kdy jste byla zvykl starat se o jin."
Ticho.

Petri nco takovho ekal. Tak si pipravil nco, co ji

mohlo vyprovokovat. "No, mm pocit, e nejste schopn
rozumn konverzovat," ekl. "Neml jsem dvod potat
s tm, e by mi mohl pomoct nkdo, kdo u to m skoro
za sebou, kdo je seniln."
Na tuto nvnadu mu neskoila. Bylo to proto, e ta
rybka byla pli ln, nebo proto, e byla pli chytr?
Jej oi nevypadaly leniv.
No, ml promylenou dal provokaci, takovou, kter by
mohla fungovat lpe. "Omlouvm se za tu posledn
poznmku. Nebyla zrovna pjemn, e?" ekl. "Ale
prce detektiva tak asto nen pjemn. Jedn se v n
sp o to bt spravedliv, ne o to bt laskav. A proto
mm s vmi problmy, pan Stimsonov. Vae zznamy
nenaznauj, e byste byla seniln; mohla byste se mnou
normln mluvit, kdybyste chtla. Take jak se zd, vy
na m otzky odpovdat nechcete. Ale vte, jak tomu
kme, kdy nkdo odmt odpovdat na otzky
kladen policejnm inspektorem? k se tomu maen
ednho vkonu. Vy byste nechtla bt obvinna z
maen ednho vkonu, e ne?"
Petri ekal dv minuty a odpov stle nepichzela.
"No, jste star a nemocn," pokraoval. "Myslm, e jste

udlala, co jste mohla. Te je na ad vae spolubydlc:

pan Kubrickov. Rd bych s n mluvil o samot. Vadilo
by vm, kdybych vs odvezl do spoleensk mstnosti?
Abych sem mohl pivst pan Kubrickovou?"
Pestoe to bylo pesn to, na co ekal, pekvapilo ho,
kdy se Rachel Stimsonov za pomoci nkolika dokonale
sehranch trhnut zpstmi po jeho prav stran
bleskov otoila a pak kolem nj projela. Ohldl se prv
vas, aby vidl, jak se nahnula hodn dopedu, otoila
klikou, otevela si dvee pokoje a drela je dokon
oteven, kdy se jimi tila na chodbu.
Sm tak zvolna vyel do chodby. U byla z dohledu. el
k sestern a zahnul doleva, kde, jak vdl, najde pan
Kubrickovou v jejm kesle. Okamit se ho chytla a
kuela ten svj star znm refrn. Petriho to
nevyvedlo z mry. Mon e si na toto blzniv msto u
pomalu zan zvykat, pomyslel si.
Zavezl ji do pokoje, kter sdlela s Rachel Stimsonovou, a
jej vozek postavil doprosted. Pak zavel dvee, pithl
si k n houpac keslo a posadil se. "Nu, pan Kubrickov,
zase se setkvme," ekl.
dn odpov.

"Jak se vm lb vae spolubydlc, pan Stimsonov?"

dn odpov.
"Kdo vm mohl ukrst vai penenku?"
dn odpov.
"Pro vm nedovol, aby vs navtvil doktor?"
dn odpov.
"Pan Kubrickov, mete mi ct nco, co by mi mohlo
pomoci vyeit tu vradu? Opravdu potebuji vai
pomoc."
Caroliny oi byly naprosto przdn. Petriho to
nepekvapilo. Ve skutenosti byl tento rozhovor jenom
lst. Jeho opravdovm clem bylo pimt Rachel
Stimsonovou, aby si myslela, e se pt rutinn vech
pacient, a aby vidl, jak doke zachzet s vozkem.

Berta Grimesov mla pravdu; pan Stimsonov byla na

kolech pln profk. Tak si nezapomnl vimnout, jak
tie se jej vozek pohybuje. Viml si tak jinch vc.
Dvee jsou dost tk, nedaj se tak snadno otevt, a
klika je zhruba ve stejn vi jako pojzdn lehtko.
"Dkuji, pan Kubrickov," ekl. "Pomohla jste mi vc, ne

byste si mohla myslet." A zavezl ji zptky na jej obvykl

msto vedle sesterny.
Ale co bude dlat te? Petri jel zptky na policejn stanici
se smenmi pocity. Ml pocit, e to byl spn den.
Naplovala ho radost ze zpsobu, jakm vedl vslech
pan Stimsonov i vslech pana Martina. Rozhodn se
mu podailo odhalit dal dva mon podezel. Ale
tento spch vyvolal jen dal zmatek. Za poslednch
estaticet hodin se pestal soustedit na jednoho
podezelho a ml najednou tyi - a na ty u se tak
snadno soustedit nedalo. A kolik dalch podezelch
me jet existovat? Jestli je toto pokrok, pak pouze
smrem do hlubch temnot.
Pipomnl si, e Barstenov zstv jeho hlavn
podezelou; tolik toho ukazuje na ni. Ale nemohl
vylouit ani Bertu Grimesovou, tenku zamilovanch
pbh, kter se piznala, e byla po celou dobu, kdy
mohla bt spchna vrada, na mst inu. Svdek nebo
pachatelka? Jak mohla bt tak nevmav, e se vbec
svdkem nestala? V jejm nedostatku pozornosti a zjmu
bylo nco, co mu unikalo, a zdaleka nebyl pesvden, e
je skuten takov, jak vypad: prost, skoro hloup

venkovanka; zdlo se mu, jako by mla velmi

rafinovanou, dokonale livou masku skromnosti.
Stimsonov nelhala, dokonce ani nemluvila; a i nadle
bude obtn obhjit monost, e by dvaaosmdestilet
ena, pipoutan k invalidnmu keslu, diabetika a
mrzk, mohla bt vrahem. Ale v jej minulosti se stle
objevovalo zlo, a on se prv k pln spokojenosti
pesvdil, e se um na vozku pohybovat stejn rychle
jako kterkoli chodc pacient, byla dokonce stejn
pohybliv jako Martin. Martin vak pesto zstal
nejpravdpodobnjm kandidtem. Nejen e m slu a
zdravotnick znalosti; je to jasn lh, odporn jako sliz.
Petri si vzpomnl na sliz ze svho snu. Sny samozejm
nemaj s realitou nic spolenho. V hloubi due vak
vdl, e Martin ped nm nco skrv.
A co te? Ano, tpe v temnot. Ale jak pijdl ke
stanici, bylo mu alespo pr dalch krok jasnch. Mohl
by podat Mitchella, aby prozkoumal minul policejn
zznamy vech t novch podezelch - Grimesov,
Stimsonov a Martina. A u si tak promyslel, jak bude
pokraovat s Hankem Martinem. Bude samozejm
zajmav sledovat, s m se ten muk nsledujc den

rno vytas, po noci, kdy bude moci pemlet nad

hchy sv due.

T I

C T ter, 29. bezna Petri pijel do

Willow Glen, aby se podval na Hanka Martina ve svtle

novch informac. dn z nich ho opravdu
nepekvapila.
Berta Grimesov nemla dn zznam o dvjm
zaten nebo o emkoli, co by njak souviselo s
vyetovnm. Martin, jak se dalo ekat, ml obshl
zznam tkajc se veejnho opilstv a naruovn
podku. asto strvil noc ve vzen. Ale nic z toho
nebylo dleit: dn vloupn, dren zbran, dn
vn napaden. Ponkud zarejc byla ale zprva o
pan Stimsonov.
Jednou v noci, ped osmi lety, volala na stanici a obvinila
svho mue, e ji napadl. Kdy k nim pijel policista, nic
nenasvdovalo tomu, e by byla zrann. Podivn bylo
to, e to byl jej mu, jeho tv pokrvaly krbance. Nic
z toho nebylo.
Ale je divn, pomyslel si Petri, e ta ena pivolala
pomoc, kdy to byla oividn ona, kdo nkoho napadl.

Tentokrt nael Hanka Martina v jeho pokoji. Hank se

tam uchlil po zral vaze. Nebude trvat dlouho, ne
mu daj novho spolubydlcho, ale od t doby, co Tim
O'Hara zemel, ml pokoj sm pro sebe. Ml tst. Hank
nechtl, aby nkdo slyel to, co bude muset ct.
"No, pane Martine," zaal Petri, "ml jste celou noc na to,
abyste pemlel, co mi eknete."
"Mohl byste, prosm, zavt dvee?" podal Hank.
Petri se na nj podval. Musel prot nepjemnou noc.
Zaal vypadat na svj vk, ml kaln zrak a tsl se jet
vc ne den pedtm. Petri zavel dvee. "Poslouchm."
"Nen toho moc, co vm musm ct," zamumlal Hank.
"Ano?"
"Mm tm na mysli, e jsem neskrval nic dleitho."
"Ano?"
"Nen to prost nic velkho."
Petri ekal, a ten strachy se svjejc mu zane mluvit.
"To jedin, v em jsem opravdu lhal," pokraoval Hank
se sklopenm zrakem, "bylo, kdy jsem vm kal, e
jsem ho ml rd.

Neml jsem ho rd."

"Pokraujte."
"To je vechno."
"A pro jste neml ob rd, pane Martine?"
"Protoe mu vichni vnovali pozornost," vyhrkl Hank.
"Hlavn Heather. Se mnou by se nezastavila na kus ei,
ale kolem nho se toila pod."
Petriho znovu pekvapila ta zvltn moc, kterou zejm
ten postien mladk ml nad ostatnmi. Ale tato
informace pesn zapadala do obrzku, kter si zaal o
ivot ve Willow Glen vytvet. "Take jste na nj rlil?"
"Myslm, e se to d tak ct," piznal Hank s oima dl
sklopenma.
"rlivost bv bnm motivem vrady, pane Martine."
"J jsem to neudlal," zakuel Hank. "ekl jsem vm, e
jsem to neudlal. Nikdy jsem se ho pmo nedotkl."
Stle nco zamluje, pomyslel si Petri. "Co tm myslte, e
jste se ho nikdy pmo nedotkl?"
"Nic. Nic jsem tm nemyslel."

"Mm tak akort dost toho vaeho tajnstkaen," oboil

se na nj Petri. "Obvm se, e nemm jinou monost,
pane Martine, ne vs vzt na..."
"Jen jsem pratil do jeho lehtka," peruil ho Hank.
"Jeho samotnho jsem se nikdy nedotkl."
Petri byl pipraven na piznn k vrad, ne vak na
takovto druh neptelskho chovn. "Vy jste pratil do
jeho lehtka?" opakoval hloup.
"Jo." Hank vypadal znien.
"m?"
"Hol."
"Chcete ct, e jste el za tm zmrzaenm muem, kter
tam naprosto bezmocn leel, a bouchl jste do jeho
postele, jeho jedin opory, svou hol?"
Byla to enick otzka. Petri poteboval as na
rozmylenou, a tak s dal otzkou nespchal. Pro Hanka
byly ty dv minuty ticha nesnesiteln. Konen se
detektiv zeptal: "A co dl jste mu udlal?"
"Nic. ekl jsem vm. Nikdy jsem s nm nemluvil. Nikdy
jsem se nedotkl jeho tla."
"J vm nevm, pane Martine."

"Ale je to pravda!"
"Jak vm mu vit, pane Martine? Jste lh,
vzpomnte si? U dvakrt jste mi lhal."
Hank zvedl ruku a poloil si ji na srdce. "Psahm pi
vem, co je mi svat, e je to pravda." Ruka se mu te
tolik netsla.
Natst pro Hanka a nanetst pro objasnn tto
vrady mu Petri sp vil. Tento muk mu pipadal
velice odporn, ale in, kter popsal, se zdl bt pro jeho
charakter typitj ne vrada. "Je jet nco, co jste mi
neekl, bu o sob nebo o obti, nebo o nkom jinm,"
zeptal se, "co by mohlo mt nco spolenho se
zloinem?"
"Nic. Psahm."
"Pane Martine, zstvte mm podezelm slo jedna v
tomto ppad. Cokoli udlte, abyste se zbavil tohoto
podezen, vm bude piteno k dobru. Jestli vs nco
napadne, prost..."
"Zjistm, kdo to byl," peruil ho Hank. "Chapnu ho a
pivedu vm ho."
Petri u vdl vechno, co poteboval. "Nemte strach,
pane Martine?"

"Ne. Pro bych ml mt?"

"Protoe pokud nejste vrahem vy, je to nkdo jin, a
mon e jste dal obt na jeho seznamu. Nemte
strach, e jedn noci - mon dnes - kdy budete sm v
pokoji - mon kdy budete spt - nkdo vejde a
zabodne vm nky do srdce, pane Martine?"
"Ne, j nemm strach."
"Lete, pane Martine."
"Ne," zaprotestoval Hank. "Nelu."
"Ale ano, lete. Lete, protoe jste lh, a lete, protoe
jste srab. Jste nsilnk, pane Martine, a nsilnci bvaj
srabi."
Petri se otoil na podpatku a odeel z pokoje, ani by se
ohldl.
Zastavil se, a kdy se dostal k sestern, el dovnit a
posadil se. Ksakru. A co te? Jestli mu Martin nelhal - a
ml podezen, e ten mal plaz nelhal -, tak to byla dal
slep ulika. Zbv Stimsonov, ale to byla samozejm
zk ulika. Zl, to ano, ale tak star a zmrzaen.
Nicmn na vozku to um. Zl je, ale pro by
obviovala svho mue, e ji napadl, kdy ho napadla

ona sama? Mon je paranoidn. Stle mu na n nco

nehrlo. Petri si vzal jej spis z police.
Zaal s pijmac zprvou, znovu etl: "Tato
tyiasedmdestilet oetovatelka v dchodu..." kdy
mu zrak padl na datum v pravm rohu strnky: 13.
srpna 1980. Svitlo mu. Petri se mrkl, jestli je nkdo v
okol sesterny. Sestra a pomocnice byly nkde jinde. Jen
pan Kubrickov byla nablzku. Zvedl telefon, vytoil
slo na stanici a ptal se po serantu Mitchellovi. "Bille,"
ozval se, kdy byli spojeni, "vte, to dvj zadren v
souvislosti s tou Stimsonovou - ne zadren, ale zznam
o tom ppadu - nevzpomnte si nhodou na datum t
zprvy, t zleitosti?"
"Jist," odpovdl Mitchell. "Mm to pod na stole.
Pokejte chvilku. Tady to je. 8. srpna 1980."
"Zajmav," ekl mu Petri. "Jsem ve Willow Glen a dvm
se na jej spis. Byla sem pijata o pt dn pozdji."
"Pane?" v Mitchellov hlase byla pochybnost.
"Ano, Bille. Co je?"
"No, nevm, pro se o ni zajmte, ale kdy u to dlte,
mon byste o tom ppadu ml nco vdt."
"Ano?"

"Nepracoval jsem na tom pmo, take o tom skuten

nevm nic moc, a na to, e to bylo z hlediska postupu
zvltn. Nelnk nadil, e to v t dob nebude
zahrnuto v zznamech vkon.
Pidalo se to do zznam vkon o pr tdn pozdji,
tsn pedtm, ne se to zapsalo do potae. Nkdy to
dlv - asi ne astji ne jednou za rok -, kdy si mysl,
e by se njak vc nemla dostat do novin."
"Pro nechtl, aby se to dostalo do novin?"
"To nevm, ale jej manel je ve mst velk zve."
"Dky, Bille." Petri s pocitem vdnosti zavsil. Jeho
serant mu zaal pipadat velice schopn. Byl to dobr
krok, pesthovat se do New Warsaw. Ale rd by vdl,
pro to chtl nelnk utajit ped novini. Byla to
malikost, nicmn vak dal otzka tkajc se pan
Stimsonov. Zanal na ni bt opravdu zvdav.
Mohl by se poptat kolem: Simontonov, personlu,
starch soused, manela, dalch pacient, doktora
Kolnietze. Ale co by mu mohli ct jinho ne to, co u v
- e je to star zl dma, kter se um prohnt na
vozku a kdysi bvala zdravotn sestrou? Asi nic moc.
Nedokou mu ct, jestli zavradila nebo nezavradila

Stephena Solarise a pro. Jen ona by mu to mohla ct a

ona nek nic. Chtl by se dostat do jej mysli - tak jako
se dostal do Hankovy - aspo troku. Ale jak se hled
vnitn j u nkoho, kdo nemluv, kdo odmt bt
prohledvn?
Hledat. To je ono. Mohl by hledat. Vbec nevdl, co by
ml hledat, ale jak jinak se dostat nkomu pod ki,
nkomu, kdo nechce mluvit, ne prohlednm osobnch
vc, vc, kter jsou mu nejbli, vc ve sknch a
prdelnku, intimnch vc, kter mohou odhalit povahu
jejich vlastnka? Ano, dkladn prohldka bude
nsledovat. Jsou tu ale problmy. Petri je proel jeden za
druhm, jeho mysl pracovala jako hodinky o zvod s
nedokavost.
Usoudil, e jsou to problmy, kter se daj vyeit; otzka
vak znla, jak rychle je doke pekonat. Zase se dal do
pemlen a snail se najt njakou zkratku. A a se mu
to lbilo nebo ne, kl k takov zkratce mla pan
Simontonov. Kdy vyrazil ke kanceli, skoro bel, a
bolestn si uvdomoval, e se mu nepodailo udret si s
editelkou Willow Glen korektn vztah.
"Nu, poruku," ekla, kdy se vtil do jej kancele,
"vypadte vzruen. Co se dje? Dte si kvu?"

Toto pivtn - vc ne si zaslouil nebo ekal - ho jet

vc zahanbilo. "Ano. Dkuji, jestli vm to nebude vadit."
Rozhodl se, e to probere rychle. "Budete mt radost, a
se dozvte, e slena Barstenov u nen mou jedinou
podezelou. Akoli zcela mimo podezen jet nen."
"To samozejm mm. A jsem tak zvdav. Kdo dl?"
"Pan Stimsonov, krom jinch."
Ulevilo se j a mla radost, kdy vidla porukovu
schopnost pizpsobovat se. "Mon e to nen ta
sprvn cesta, ale nemm pocit, e by byla patn."
"Dozvdl jsem se, e to nen zrovna ta nejpjemnj
dma na svt."
"To je skvle eeno. Ale jak jste na ni piel?"
"Rd bych vm ekl, e dky svmu dvtipu," ekl Petri
zkormoucen, "ale bylo to dky pan Batesov. Nechala si
m proto zavolat. Pipadalo j, e mi neposkytla vechny
informace, potebn k tomu, abych si mohl utvoit
vyvenj pedstavu. Pak se o to pokusila. Rznmi
zpsoby. Docela mi to otevelo oi. Je to velice
inteligentn ena."
No, svt je pln pekvapen, pomyslela si pan
Simontonov. Pokud byla Georgia mnohem spnj

ne ona sama a mla na Petriho jednosmrn mylen

vliv, bylo to v podku. Je mnohem chytej, ne
vypad. Mon se v n skrvaj velk monosti. Hlavou j
probhla vta: "Poj se mnou a j t udlm rybem
lid." Pro se j tyto absurdn biblick vere stle vracej?
Ale uloila si tuto informaci pro budouc pouit. Ona a
Georgia si spolu mon trochu zaryba. "Jakm
zpsobem vm otevela oi?" zeptala se Petriho.
"To ona mi ekla, e vidla slenu Barstenovou pi
orlnm sexu s obt tu noc, kdy byla ob zavradna.
Chtla vak, abych vdl i to, e prola tu noc tikrt
kolem sesterny, ani by si j pan Grimesov vimla.
ekla mi, e pan Grimesov te v noci milostn romny
s takovm zaujetm, e by vedle n mohla vybuchnout
bomba a ona by si toho nevimla. Pozdji jsem pan
Grimesovou vyslchal a souhlas to. Tak meme
alespo pipustit, e nkdo mohl zavradit ob hned
vedle n, ani by zvedla oi od knihy. Nejen slena
Barstenov. Kdokoli."
Pan Simontonov si udlala poznmku do bloku na
stole. Bude to muset s Bertou probrat. "Co to m
spolenho s Rachel Stimsonovou?" zeptala se.

"Pan Batesov tak poukzala na to, jak jsem pacienty

podceoval. Jasn mi naznaila, e i dal lid zde
mohou vst sexuln ivot. Upozornila m, e nkte z
pacient by mohli mt zdravotnick nebo podobn
vzdln a e nkte z nich mohli tak navtvovat
psychiatra. J jsem, upmn eeno, na nic z toho
nepomyslel."
"A?"
"A tak jsem zaal prochzet zznamy pacient mnohem
podrobnji.
Spis pan Stimsonov toho prozradil dost. Je to jasn
nsilnick osobnost. Doke se rychle pohybovat. A
bvala oetovatelkou."
Pan Simontonov pemlela o Rachel Stimsonov: o
jejch zchvatech vzteku kadou sobotu veer a o jejch
och plnch nenvisti. Ale lovk bez nohou a na
vozku? "To m dost pekvapuje," ekla Petrimu, "ale
hlavn kvli tomu vozku. Bh v, e jsem ji vidla,
kdy vypadala jako vrah."
Petri j povdl o zmnkch o Rachelin sle a o tom, jak
sm pozoroval jej tich umn manipulovat s vozkem.

Simontonov to strvila a pikvla. "A co te?" zeptala

se.
"Te potebuju vai pomoc. Kdy jsem se s n pokouel
mluvit vera odpoledne, neekla ani slovo. Jsem v
koncch, kdy mm vyetovat nkoho, kdo nechce
mluvit. Jednm z mla zpsob, na kter jsem myslel, je
prohledat jej pokoj."
"Kvli emu?"
"Nevm. To je soust toho problmu."
"Ale jak vm mu pomoct j?"
"Tak, e mi dte svolen. J jsem se jet nezeptal, ale
jeliko se mnou vbec nemluv, pochybuju, e by
souhlasila. Mohl bych zskat oficiln povolen k
prohldce, ale to by zabralo pli mnoho drahocennho
asu. Doufal jsem, e mi pomete. ekla jste mi, e
nkdy pacientm povolujete vlastnit nky. Muste mt
prvo prohledvat jejich osobn vci."
Pan Simontonov se opela v idli a zhluboka popothla
z cigarety. Bylo j samozejm jasn, e zskat povolen k
prohldce kvli tak neuritmu podezen, kvli niemu
zvltnmu, by skuten muselo trvat dlouho. Ovem to,
jestli m prvo prohledvat pokoje pacient, nebylo

jednoznan. Nkolik pacient j bylo sveno soudn do

pe, ale tm vtina z nich, vetn Rachel Stimsonov,
zde byla pravdpodobn z vlastn vle, pestoe
vtinou nemli, kam jinam by li. Mla za n
odpovdnost, a to asto znamenalo, e pomocnice
musely vyskldat vci z jejich atnk a zase je naskldat
zpt, musely prohlet jejich atstvo, aby zjistily, co je
ist a co potebuje vyprat, musely hledat zapaden lky,
schovan jdlo, kter zanalo smrdt, noe nebo nky,
kter mohly bt nebezpen. Ale prvo dlat to nikdy
nebylo stanoveno soudem.
Musela to dlat, ale mohla bt pohnna k zodpovdnosti
za to, e to dlala. A jestli nastanou problmy, budou se
tkat zrovna nevhodn osoby. Hubert Stimson byl nejen
jednm z mocnch v New Warsaw, ale byl tak jednm z
hlavnch mecen Willow Glen.
"Nevm," ekla. "Prost nevm. Mus se zvit tolik
okolnost.
Jednou z nich, poruku, kterou si mon ani
neuvdomujete, je ta, e Rachelin manel je ve mst
velk zve, je lenem mho vboru a jednm z mch
pravidelnch finannch pispvatel."

"U jsem byl pouen, e je to dleit mu," ekl Petri, "i

kdy jsem nevdl, e je ve vaem vboru. Mon mi
mete poskytnout jet jednu informaci. Provil jsem
si dvj policejn zznamy pan Stimsonov, a narazil
jsem, stejn jako u sleny Barstenov, na zznam o
domcm incidentu. Ped osmi lety jednou v noci
zavolala policii a obvinila svho manela, e ji napadl.
Kdy policist pijeli k nim dom, nedokzali najt
dn dkaz o tom, e byla napadena. dn znmka
zrann. Ve skutenosti to byl on, kdo byl porann. Cel
obliej ml poset krbanci. Take jsme nijak
nezakroili. Ale je na tom jet nco zajmavho.

Vte, e se to stalo pt dn pedtm, ne byla pijata

sem?"
"To je zajmav," pitakala pan Simontonov, "zejmna
tak proto, e jsem o tom nevdla. Ale nevm, co si o
tom mm myslet; pokud vm, tak sem nebyla pivezena
nsilm."
"Co myslte, e se stane, kdy podm pana Stimsona o
povolen prohledat jej osobn vci?"

Pan Simontonov odpovdla stelhbit. "Ned vm ho.

Je to podezrav star bastard."
"Nemte ho rda?"
"Ne. Zaplapnbh ho rda mt nemusm. Ten vbor je
sp formln. Ale on je nabubel a... Nevm, jak to
vyjdit slovy... je v nm nco - nco nedobrho." Petriho
pekvapila nalhavost jejho tnu. "Nevm, jak jinak to
vyjdit," ekla.
"Je to jen takov mj pocit. Ale myslm si to. Vm to."
Petrimu projela hlavou zneklidujc mylenka, e by
mohl mt dalho podezelho. Nvtvnk, postar mu
a dleit osoba, kter se vkradl do Willow Glen ve tyi
rno? Byla to podivn pedstava, ale tohle je blzniv
msto a blzniv ppad s rostoucm potem podivnch
andl. Pesto se radji, pro sv vlastn dobro, bude
dret toho, co m v ruce. "Pomete mi tedy?" zeptal se.
Pan Simontonov si zaplila dal cigaretu. Pedstava
beznoh eny jako vraha byla pod jet dsiv. Ale jak
Petrimu ekla, asi se dal tou sprvnou cestou. Na obou
Stimsonovch bylo nco ohyzdnho. Toto byl jeden z
tch okamik, kdy si pla nemt odpovdnost alespo ne takovou. Byla snadno zraniteln. Hubert

Stimson by mohl pinejmenm pestat sanatorium

podporovat. Ale jej povinnost nen chrnit jen
Rachelina prva; je odpovdn tak za to, aby ochrnila
vechny sv pacienty.
"Ano," rozhodla se. "Pomu vm. Nejdv ji muste
podat o svolen v m ptomnosti. Pokud odmtne,
budu se j muset zastat a vy si budete muset sehnat
povolen, abyste mohl pokraovat. Ale jestli bude
natvan mlet jako vdycky a neekne nic, pak mte m
dovolen jej pokoj prohledat - ale opt jen v m
ptomnosti. V podku?"
"V podku. Te?"
Kdy u se rozhodla, chtla to mt pan Simontonov
tak co nejdv za sebou. "Ani jeden z ns te nem na
prci nic dleitjho ne vyeit toto, ne? Ano, te."
Kdy li na oddlen, Petri to komentoval: "Nikdy mi
neekla ani slovo, kdy jsem ji vyslchal. Vypad docela
byste, ale asi ije v jinm svt."
"Rachel je nevyzpytateln, ale neije v jinm svt.
Obvykle nemluv, ale kdy promluv, mluv celkem
rozumn. A vtinou je sprost."

Na chodb proli kolem blzniv Carol a zastihli pan

Stimsonovou o samot v jejm pokoji. Sedla na vozku
otoen ke dvem.
Krom zblesku v jejch och, kter mohl, ale tak
nemusel, bt reakc na n, byl vraz jej tve
neproniknuteln.
Nemla dnes dn dlouh upan a Petrimu proti jeho
vli sklouzl pohled na okraj jej sukn a na przdn
prostor pod nm. Rychle se vzpamatoval. "Dobr rno,
pan Stimsonov," ekl. "Jsem poruk Petri z policejnho
oddlen. Jist si vzpomnte, e jsme spolu vera
mluvili. Tedy j jsem mluvil. Vy jste nechtla odpovdat
na m otzky."
Ticho.
Zkusil to znovu. "Musm s vmi mluvit, pan
Stimsonov. Potebuju toho o vs vdt vc. Potebuju
vm poloit nkolik otzek a je tk dozvdt se nco o
nkom, kdo nechce mluvit."
Ticho.
No, bylo to tak, jak oekval, i kdy ne tak, jak by si pl.
Dobe, pejdme k dalmu kroku. "Toto je policejn
vyetovn," ekl. "Je nezbytn, abych vs poznal. Pokud

nebudete mluvit, existuje jedin zpsob, jak toho mohu

doshnout, a to prohlednm vaeho pokoje. Dte mi k
tomu svolen?"
Rachel dl neodpovdala. Petrimu dolo, e to, co ho
nejvc tve, nen fakt, e neodpovd, ale jej oi. Zdlo se
mu, e se dvaj skrze nj. Chvilku byly naprosto
przdn, mrtv, jako oi Carol Kubrickov. Za chvli se
mu zdlo, e ho provrtvaj s intenzitou - nebo se mu to
jen zdlo - obnaen zloby.
Polkl. "Dovolte mi to, pan Stimsonov?" opakoval.
Zajmalo by ho, jestli to, co vidl, byl zchvv strachu, ale
i kdyby ano, u to bylo pry. "Jeliko mi bu nemete,
nebo nechcete odpovdt," ekl, "provedu to."
Pes vechnu dkladnost byla prohldka krtk. Viml
si, e m, oproti jinm pacientm, mlo vc. dn
upomnka na rodinu.
Prdelnk se temi zsuvkami. Jednu za druhou
vyprzdnil. Spodn prdlo, non koile, bavlnn
halenky, svetry. Nerozdlval je, ale kladl kadou vc
zvl na desku prdelnku a kadou prohmatal. Nebylo
tam nic, ani perky. Osahal prostradlo. Zvedl matraci.
Podval se pod postel, pod non stolek. Prohrabal

zsuvku nonho stolku: sponky do vlas, kapesnk,

star flakon od parfmu. Ani tuka, ani papr. dn
kabelka. Mohla by bt poustevnkem. el do koupelny.
Dva zubn kartky. Dv zubn pasty. Jeden heben. el
do atny. "Jak zjistm, kter aty jsou jej a kter pat jej
spolubydlc?" zeptal se.
"To vm nemu ct, ani bych se podvala na nivky s
jejich jmny," odvtila pan Simontonov, "ale mte m
svolen podvat se i na aty pan Kubrickov."
Kad aty a sukni pejel rukou. Zkontroloval kapsy
dvou kabt, kter tam visely. Obrtil kadou botu.
Prohldl polici. Nebylo tam nic.
Byl podivn zklaman, pestoe nevdl, co vlastn
hled. Vrtil se doprosted pokoje a dval se kolem sebe.
Uvdomil si, e prohledal jen polovinu. "Jej spolubydlc
- jak se jmenuje Kubrickov?" ekl smrem k pan Simontonov.
"Dovolila jste mi prohledat jej obleen v atn. Mohu
prohledat i zbytek tohoto pokoje?"
Pan Simontonov si pipomnla, e Carol je jasn
jednou z tch pacientek, za kter nese plnou
odpovdnost. A tak ovem to, e nen mon, aby byla

zapletena do vrady. Ale nevidla nic patnho na tom,

kdy nech Petriho pokraovat. "Ano, mete to
prohledat, jestli chcete."
Na opan stran pokoje Petri znovu prozkoumal non
stolek, podval se pod nj, mrkl pod postel, rukou pejel
po prostradle, po matraci. Nic. Dal se do prdelnku
pan Kubrickov. Zvedl kad kus obleen z horn
pihrdky. Pak z prostedn. A nakonec ze spodn.
"Dobr boe!" zvolal.
Pan Simontonov se lekla. "Co je? Co se dje?"
"Co se dje? Podvejte! Podvejte se!"
Petri obma rukama zvedl obleen na lev stran
pihrdky.
Vespod leel zmuchlan kousek hndho pltna,
pelepen dosud pskou, a dv ble popren gumov
rukavice.

Hank sedl u hodinu ve svm pokoji a vel v nm

vztek. To viv poruick prase. Jak si to prase dovoluje
nazvat jeho - Hanka Martina - zbablcem? Mon e
nebyl stha. No a co? Zbablec rozhodn nen.

Pro si vichni mysl, e by se ml toho vraha bt?

Nejdv s tm pila pan Simontonov v tom svm
projevu, kter pednesla v jdeln. A potom Peggy. A te
to policejn prase. Dokonce se zkouel bt. Vzpomnl si
na Stephenovo tlo, jak tam to rno leelo s nkami
trcmi z hrudi, a na to, jak Peggy kiela.
Ne, strach nem. Potom se snail pedstavit si, jak ten
vrah zabodv nky do jeho, Hankovy, hrudi. Ty samy
nky. Nejdv to bylo tk, protoe si vraha nedokzal
ani pedstavit. Ale pak si vymyslel obrovskho, statnho
mue s ernou kp na hlav. Kata.
Pod se nebl. Kat mu jednodue vrazil nky dovnit a
bylo po vem. Hotovo.
Hank se namhal. Pedstavoval si, e ty nky jsou
dvakrt tak velk, e jsou skoro tak velk jako nky na
lepenku, e kat musel pout vekerou svou slu, aby je
dostal mezi jeho ebra.
Ne, pod se nebl. Hank Martin je muem bez bzn a
hany.
Nen ani zbablec, ani nsilnk. Pedstavte si, e on ho
nazval nsilnkem. Nsilnk je to policajtsk prase. Jako
vichni ostatn policajti. Vechna ta prasata jsou nsilnci.

A cel ivot si ho brali na muku. Vdycky byl jejich

obt. Jen proto, e je mal. Vzpomnal si na dobu, kdy
bval asto obt poulinho nsil, mltili ho, a on tiskl
nohy k sob, aby si chrnil sv ivotn dleit orgny.
A pak si zaal pedstavovat nco jinho. Byla to
nechtn, nepivolvan pedstava. Najednou se Hank
uvidl, jak le na pojzdnm lehtku, nah, v mal
mstnosti se stejnm statnm katem s kp. Jenome te
ten kat neml ty obrovsk nky. Ml pouze malou skoro mravou - bitvu, kterou pevn svral mezi palcem
a ukazovkem. Kat jemn piloil bitvu k Hankovu
obnaenmu penisu a pomalu...
V zchvatu ivoin hrzy vyrazil ze idle, motal se
uprosted pokoje a hledal ochranu. Nikdo tam nebyl.
Kde je Tim? Pro tam nen Tim O'Hara? Ale Tim je pece
mrtv. Tim zemel. Pro musel zemt? Nen tu nkdo?
"Ach, boe," jeel Hank. "Boe. Boe.
Pomoz mi. Prosm. Pomoz mi. Pomoz mi. Pomoz mi."

Petri a Simontonov odchzeli z pokoje Rachel

Stimsonov za hrobovho ticha. I potom, kdy byli

zptky v kanceli, sedli spolu mlky. "Myslte, e to

udlala pan Kubrickov?" zeptal se konen Petri.
"Poruku, myslm, e na oddlen C jsou pouze dv
pacientky, kter to nemohly udlat. Jednou z nich je pan
Grochowsk, kter je od krku dol ochrnut a je
upoutan na lko. Druhou je Carol Kubrickov. Je
vdycky pipoutan, ve dne, v noci, s vjimkou t doby,
kdy se s n chod na prochzku." Pan Simontonov se
usmla. "Vm, e je vm dobe znmo, e s tm mme
obas problmy a e se Carol prkrt dostala z popruh
ven. Ale vte mi, e to se stv zdka."
Petri j nejenom vil, ale dokonce dodal: "A tu noc mla
svj jeiv zchvat. Pr hodin ped vradou dostala
sedativum, co ji samozejm stav mimo jakkoli
podezen. Take si myslm, e tam ty rukavice dal
nkdo jin."
"To bych ekla."
"A to mohl bt teoreticky kdokoli. Mohla to bt slena
Barstenov. Mohla to bt pan Grimesov. Mohla jste to
dokonce bt i vy, pan Simontonov."
"Jist. Teoreticky ano."

"Ale myslm, e nejpravdpodobnjm kandidtem je

pan Stimsonov," uvaoval Petri nahlas. "A jestli je tam
dala pan Stimsonov, pak to svd i o nem jinm."
"O em?"
"Jednm z kritri nesvprvnosti je, jak ns uili, fakt, e
se zloinec nesna zahladit po sob stopy. Kdy se on nebo jako v tomto ppad ona - sna stopy zamst,
dokazuje to, e v, e to, co udlal, je patn. Jestli pan
Stimsonov opravdu dala ty vci do prdelnku pan
Kubrickov msto do svho vlastnho, pak to udlala asi
proto, e nechtla, aby byly nalezeny u n. Mon e
neije tak pln v jinm svt, jak by se na prvn pohled
mohlo zdt."
"To jsem kala," ozvala se jemn pan Simontonov.
"Chci, aby byla pan Kubrickov pesthovna do jinho
pokoje.
Mete to zadit?"
"Ano."
"Tak bych byl rd, kdyby byla ke dvem pan
Stimsonov postavena str. Mohla byste tm povit
svou bezpenostn slubu, ne se dostanu na stanici?

Dohldnu na to, abychom sem nkoho poslali na

tyiadvacet hodin denn. Souhlaste?"
"Zajist." Pan Simontonov vidla, jak se vrt
nedokavost, aby u zaal jednat, a chyst se k odchodu.
"Poruku, rda bych zavolala Heather, aby vdla, e
mte jinho podezelho. M ti dny volna a mn je
nepjemn myslet na to, jak sed doma a boj se, e ji
dostanete do vzen."
"Ne!" ekl pevn, tm hrub Petri. "Pokud vm, tak tam
ten obal a ty rukavice mohla dt i ona. Slena Barstenov
nen ani zdaleka mimo podezen. Jsem vm vdn za
to, e jste mi dovolila prohledat pokoj Stimsonov, ale
bych vm tak vdn, kdybyste si to vechno nechala
pro sebe, dokud nebudeme vdt vc."
Pan Simontonov si v duchu zanadvala. Ped hodinou
byl sam smv a vykldal j o tom, e Heather nen jeho
jedinou podezelou. A te, kdy m skuten dkaz
proti Stimsonov, chov se, jako by ta dvka zstala na
prvnm mst jeho seznamu. Byly chvle, kdy se j celkem
lbil - ta jeho energie, svdomitost, analytick mylen.
Dokonce se j na chvli lbilo i to, co se zdlo bt novou a
vtanou pizpsobivost. Ale hned na to byl zase
bezcitn a odporn veten. Mon, e takov mus

bt, e jen dl svou prci, ale rozhodn ji dokzal pkn

rozeht i zchladit. A navc m pod pocit, e z
njakho j nejasnho dvodu m proti Heather nco
osobnho. Ale pipomnla si, e kdy se o tom s nm
snaila mluvit pedtm, nadlala vc kody jak uitku.
"Jak si pejete, poruku," ekla pouze, kdy se zvedl, aby
odeel, a ani se nesnaila skrt chlad ve svm hlase.
Kdy se Petri vrtil na stanici, namchlo ho, e nelnk
odeel na obd s kolegou z jinho okresu a vrt se a
pozd odpoledne.
Rd by se se fem podlil o sv vzruen. Ale mohl
alespo vechno ct serantu Mitchellovi. Promluvil si
tak o tom s dalm profesionlem. A jet na nco se
mohl pipravit, ne se f vrt. Pot co podal
Mitchella, aby zajistil policisty, kte budou mt
tyiadvacetihodinovou slubu u dve pan Stimsonov,
zavolal doktoru Kolnietzovi. ekl psychiatrovi o rannm
odhalen a podal ho o rozhovor tkajc se Stimsonov.
"U jsme to probrali, poruku," pipomnl mu Kolnietz.
"Nemohu vm bez jejho psemnho svolen sdlit, jestli
je mou pacientkou."

"Byla va pacientkou," ekl Petri. "Ped nkolika lety jste

byl zavoln do Willow Glen, abyste posoudil jej sklony k
nsil.
Vidl jsem vai zprvu v jejm spise."
"Pesto s vmi bez jejho dovolen nemohu mluvit."
"Podvejte se, doktore," ekl Petri podrdn. "Mluvme
o nem pln jinm, ne o co lo v ppad sleny
Barstenov. Pan Stimsonov se mnou ani nepromluv.
Nepodepe mi povolen. Vae vlastn zprva
naznaovala, e by mohla bt psychotika, a jestli je to
pravda, nen tm pdem k takovmu podpisu
oprvnna. Podle veho, co vm o jejm mui, si myslm,
e mi povolen tak nepodepe, i kdyby k tomu ml
prvo. Take mi nezbv ne jt k soudu, aby vm
nadil se mnou mluvit. To zabere spoustu asu a zatm
me bt zavradn nkdo jin jen proto, e vy jste tak
rigidn. Pro kristapna, nemete se trochu
pizpsobit?"
Kolnietzovi pipadal tento zpsob argumentace
pesvdiv. Pesto by se vak nepizpsobil, kdyby si
tak jasn nevybavil Rachel Stimsonovou. "K ertu, j ani
nevm, jestli je svprvn, aby to podepsala," ekl, "ale

vypad to, e zanme mt ve zvyku spolu obdvat,

poruku."
A kdy si zaali povdat, tak se samozejm dal do
rozbalovn sendvie. Petri nemarnil as a peel rovnou
k vci. "Pro m sklony k nsil? Co ji k nmu ene?"
"Nenvist."
"Nenvist?"
"Ano. Je to mon ta nejztiplnj osoba, jakou jsem
kdy vidl.
Obvykle bych si pacienta, kterho jsem vidl bhem
jedn hodinov konzultace ped temi lety, vbec
nepamatoval. Ale na ni si vzpomnm. Byla pln
nenvisti. Zdlo se, e nenvist ovld vechno, o em
peml nebo co ct."
Petri byl pekvapen tou jednoduchost - tm prostm
slovem.
Nenvist? Urit to mus bt sloitj. "Ve sv zprv
jste se nevyjdil jasn, jestli je nebo nen psychotika.
Pro? Co mnte tm pojmem psychotick?" zeptal se.
"Ach, poruku, na to nen snadn odpov. Kdy se
mnou pan Stimsonov mluvila, byla celkem bystr.

Vdla, kde je. Vdla, kter je den, msc a rok. Byla

schopn postarat se sama o sebe.
Byla schopn plnovat a logicky uvaovat. Spousta
psychiatr by to nenazvala psychotickm stavem."
"Take, kdyby spchala trestn in, myslte si, e je z tch
lid, kte by si mohli pedem promyslet, jak zahlad
stopy?"
"Dost mon."
"Ale pro jste tedy kal, e je mon psychotika?"
"Protoe jej ivot je podzen nenvisti."
Byli zptky u nenvisti. "A co je na tom psychotickho?"
"Hodn psychiatr by eklo, e nic. Ale je to stran
zpsob ivota. Nenvist je normln emoce. Je to
opodstatnn reakce na vnou urku. Ale kdy
nkoho stravuje, jako tomu je u pan Stimsonov, zane
ovldat celou jeho osobnost. Zane ji odvdt od
skutenosti. ije svm vlastnm ivotem. Nenvist pan
Stimsonov se nedala racionln vysvtlit. U ne. U to
nebyla opodstatnn reakce na urku. U svou nenvist
neovldala. Ona ovldala ji. J osobn si myslm, e toto
lze povaovat za urit psychotick stav."

Petri to dokzal pochopit. Ale ml divn pocit, e se

propad do molu. "Co me vyvolat takovou
nenvist?" vyzvdal.
"Nevm."
"Vy nevte?"
"Ne. Jsem psychiatr a ml bych takov vci znt, ale
nevm.
Psychiatrie to nev. Nikdo to nev, snad krom Boha."
Ten pocit byl sprvn. Byl to mol. "Boe, vte vbec
nco?"
"Ach, nco vme. Znme prbh. Ale ne natolik dobe,
abychom to mohli vysvtlit. Due podlh urit
ekonomice. Je to analogick tomu, jak se z bohatch
stvaj jet bohat a z chudch jet chud. Lid, kte
jsou naplnni lskou, maj tendenci milovat stle vc.
Lid, kte jsou plni nenvisti, se stvaj jet
nenvistnjmi. Ale opravdu nevme nic o hranici, kter
je oddluje - pro se jeden lovk d jednm smrem a
jin tm druhm. Do jak mry tu psob vzpomnky z
dtstv, do jak pozdj zkuenosti, do jak mry je to
otzka ddinosti a gen, do jak mry svobodn volby a

do jak mry je to ovlivnno zsahem cizch kosmickch

sil nebo Boha, to prost nevme."
"Tomu nevm."
"No, asi byste ml."
Ta pednka mu skoro nic neobjasnila. "Existuje vbec
njak vysvtlen?"
"Ve skutenosti ne. Nkdy se lid v blzkosti on hranice,
u kterch se zd, e se daj jednm smrem, najednou
vydaj smrem opanm. Nkdy se zd, e se nkdo
vydal smrem k dobru, ale pak to vypad, e se obrtil
ke zlu. Nebo naopak. Nkdy nkdo vypad jako
zloduch, ale najednou se pohne smrem k dobru. Je to
nevysvtliteln."
Petri pemlel o t zlobou naplnn en na vozku.
"Me se pan Stimsonov jet obrtit?"
"Tomu nevm. Jak jsem ekl, ke zmn smru me
dojt u lid, kte jsou blzko dlic ry. Mj dojem z pan
Stimsonov byl ten, e u dvno tu hranici pekroila.
Pipadalo mi, e nenvist se u dvno stala zpsobem
jejho ivota."
Petri se opel, aby mohl pemlet. Dky psychiatrovi
ml pocit, e se mu podailo proniknout tak trochu do

mylen t eny. Ale jen trochu. Zatm neml ani nznak

motivu. Zase se pedklonil.
"Vte o njakm dvodu, pro by mohla chtt zabt
Stephena Solarise?"
"Ne."
"Krom nenvisti?"
"To je pravda," odpovdl Kolnietz. "Vypadalo to, e
nenvid prost vechny, take by m nepekvapilo,
kdyby nenvidla i Stephena. Ale nevm, pro by mla
nenvidt njak zvl prv jeho."
Petri pokraoval v sondovn. "Nedvno jste mi ekl, e
slena Barstenov by v hloubi srdce nebyla schopn
spchat vradu. ekl byste, e na t sam rovni - na
rovni due, jak tomu kte - je pan Stimsonov
schopna vradu spchat?"
"Ano."
"M dui vraedkyn?"
"Ano."
"Ale nemte ani mlhavou pedstavu pro? Vbec ne?"
"Opravdu ne. Mm jet jednu informaci. Ale ta opravdu
nic nevysvtluje. Neodpov na vae ,pro'."

"Co je to?"
"Pan Stimsonov byla mnoho let vdan. Tko mohla
bt tak dlouho provdna za svho manela a nebt pln
nenvisti."
"eknte mi o tom vc."
"No, jak vte, byl jsem sanatoriem podn, abych
konzultoval ppad pan Stimsonov. Po konzultaci mi
Willow Glen sdlilo, e vechny ty plat jej manel.
Take jsem mu poslal et za sv sluby. Zavolal mi a
podal m o kopii m zprvy. ekl jsem mu, e je to
osobn zleitost - dvrn lkask zleitost mezi
mnou a Willow Glen. Trval na tom, abych mu zaslal
kopii t zprvy. ekl mi, e kdy mu to tuju, je to jeho
vlastnictv.
Sdlil jsem mu obsah zprvy ve zkratce. Snail jsem se
pizpsobit. ekl jsem mu, e ve zprv se mluv pouze
o tom, e jsem nebyl schopen navrhnout dn opaten
tkajc se lk nebo obvyklou psychoterapeutickou pi,
kter by mla njak smysl - nebo by se vyplatila - pro
kontrolu, omezen nebo snen nsilnickho chovn
jeho eny. Pokraoval v nalhn, e chce kopii t
psemn zprvy, e za ni zaplatil."

Petriho to zajmalo. Bohat a mocn pan Stimson byl i

nadle, a u v zkulis nebo pmo na scn, soust
pedstaven. "Co se stalo potom?"
"Propukl kolem toho mal - ale opravdov - boj. Mon
e to byla moje chyba. Ale ekl jsem mu, e Willow Glen
bylo smluvn stranou a e jestli chce ohledn kopie t
zprvy se sanatoriem bojovat, pak by se do toho ml
pustit. Ale dal jsem mu jasn najevo, e j mu ji nedm.
ekl, e odmtne zaplatit mj et. Odpovdl jsem mu,
e to klidn me udlat, ale tak jsem mu vysvtlil, e
j mu ten et poslat inkasn spolenosti. Do tdne ho
zaplatil.
Ale ml jsem z toho v stech divnou pachu. Pipadal mi
jako mimodn manipulujc osobnost. Abych byl zcela
upmn, dky naemu velmi krtkmu setkn jsem si
uvdomil, e se mi velice protiv. Dokonce mi bylo jeho
eny tak trochu lto. St jsem mohl pochopit, jak s nm
nkdo me mt dlouhodob vztah."
"Ale pan Stimsonov ho mla."
"Ano."
"Ale jak to vydrela?"

"Tm se vracme znovu do oblasti ,nevm', poruku. J

pouze vm, e star poekadlo ,vrna k vrn sed,
rovn rovnho si hled' se v psychiatrii ukazuje jako
pravdiv. Zdrav lid setrvvaj v manelstv se
zdravmi lidmi. Nemocn zstvaj s nemocnmi.

Pestoe manelstv s panem Stimsonem by mohlo

normln osobu dohnat k nenvisti, nedoku ct, pro
by se nkdo rozhodl s nm zstat, kdyby ho mohl
opustit. A u vbec nemu s jistotou ct, e pan
Stimson udlal ze sv eny to, co je z n te. Nkte
psychiati si mysl, e um propojit vechny nitky. Mon
byste si s nimi rd promluvil. Ale podle mch zkuenost
se vztahy, vdycky existuj urit voln nitky, vci s
nim nesouvisejc, kterm nerozumm."
Petri mu pipomnl hdky odehrvajc se kad tden v
sobotu veer, pravideln jako hodiny, a ekl mu, e
Rachel Stimsonov byla pijata do Willow Glen jen pt
dn pot, co byla policie pivolna ke Stimsonovm
dom. "Myslte, e ji sem manel dostal proti jej vli?"
"Ano a ne."

Dal nejasn odpov. Ale Petri se stval trplivj.

"Mohl byste mi vysvtlit to ,ano' a to ,ne'?" zeptal se.
Kolnietz poslechl. "Tak by mi to naasovn pipadalo
vc ne nhodn. Myslm, e ta udlost s polici jej
pijet uspila.
Snad to byl i jeho npad. Ale pochybuju, e proti tomu
nco mla.
Je to velice umnn ensk. Pochybuju, e by zstala ve
Willow Glen, kdyby nechtla."
"Ale pro by to mla chtt?"
"Vrna k vrn nejen sed; asto je tk je od sebe
odlouit.
Vypad to, e ped osmi lety pestal bt vztah mezi
Stimsonovmi nosn a e u spolu nedokzali t. Ale
nebyli schopni t ani oddlen. Willow Glen bylo
pravdpodobn pro oba pijatelnm kompromisem.
Umonilo jim to, e spolu nemuseli t, ale mohli
pokraovat ve svch sobotnch dlouhotrvajcch
hdkch."
"Chcete ct, e se spolu vlastn hdali rdi?"
"Ano. Dokonce na tom byli zvisl. Hnusn, co?"

Na jedn stran to bylo matouc, ale na druh stran to

bylo podivn logick. Petrimu doktor Kolnietz pipadal
od zatku frustrujc a ani dnes ho, jako obvykle,
nedokzal pinutit, aby mu pedvedl nco ernoblho.
A pece zanal mt pomalu pocit, e vechna ta
psychiatrova "jestli", "a" a "ale" byla sp objasujc ne
matouc, paradoxn sp zpesujc ne neurit.
Obrtil se na Kolnietze. "Pan Stimsonov se mnou vbec
nepromluvila, ani vera, ani dnes," ekl. "Potebuju s n
mluvit.
Nemyslm si, e bych ji mohl k tomu pinutit. Ale mm
pocit, e vy byste to dokzal. Myslm, e by mohla bt
vrahem. Ale pokud vm, nemla k obti dn vztah.
Nemla motiv. Musm s n mluvit a myslm, e budu
potebovat vai pomoc, aby promluvila. Pomete mi?
Nejprve si musm vydat od nelnka povolen k
oficilnmu vslechu, ale myslm, e mi ho d. Chtl
bych to provst ztra.
Jestli souhlaste, byl bych rd, abyste byl u toho. Nebude
to psychiatrick pohovor, bude to zkonem pedepsan
vslech.

Nebudete za to odpovdn. Odpovdnost ponesu j. Ale

vm, e vy jste schopen pinutit ji mluvit, kdy j
nemu. Pomete mi, prosm?"
Kolnietz chpal mladkovo piznn, e potebuje
pomoc, jako projev neekan pokory. Uvdomil si, e to
na nj udlalo dojem, e ho to dokonce dojalo. "Je to dost
zvltn, ale mj pacient, kter ml pijt v osm, ztej
sezen zruil," odpovdl.
"Mon je to znamen - nevm. Vlastn bych vm to
nesliboval, kdybych na to nebyl sm zvdav. Ano, jsem
ochoten pomoci vm pi vslechu."
"Meme se tedy brzy rno sejt ve Willow Glen?"
"Ano, budu tam v osm," odvtil Kolnietz. "Ale jet
jednu vc, poruku."
"Copak?"
"Asi to nebude moc hezk, pipravte se na to, e vs to
me zranit."

Kdy do pokoje vstoupila pan Simontonov, oi pan

Grochowsk se rozzily.
"Edith, tak rda t zase vidm!"

Pan Simontonov se mlem zaervenala radost. Byla by

ovem radji, kdyby mohla pijt za jinch okolnost. "Je
mi upmn lto Tima, Marion," ekla. "Mla jsem pijt
vera, ale musela jsem jet do hlavnho msta na jednu z
tch zatracench schzek sttn komise. Mus to bt pro
tebe velice tk."
Pan Grochowsk se bezdn nahrnuly slzy do o.
"Ano, trpm se, Edith. Ale v, kdo m utoval? Mal
Peggy."
"Peggy? Peggy Valenov, ta pomocnice?"
"Ano, ona dospv, Edith."
Nebyla to nhoda, e Edith Simontonov nedokzala
skrt sv pekvapen. Pamatovala si, jak si myslela, e by
bylo teba zzraku, aby se Peggy zmnila. e by se jeden
prv stal? Pro? A jak? Poprv se pistihla, e chce o
otzce zzrak pemlet hloubji. Ale te k tomu
nebyla vhodn pleitost. lo o mnohem nalhavj vc.
"Obvm se, e Timova smrt nen jedinm dvodem,
pro jsem za tebou pila, Marion," ekla. "Obvm se, e
ti budu muset dt spolubydlc."
"No, samozejm e bude. ekala jsem to od t chvle,
co byl chudk Stephen zavradn. Nem dvod

nechvat v tomto pokoji jednu postel przdnou. A te,

kdy Tim odeel, je mi to stejn jedno. Ve skutenosti
bych se se spolubydlc ctila bezpenji."
"To chpu; vm, e to pro tebe mus bt dsiv. Ale mezi
nmi dvaty, mon e ve vyetovn dolo k uritmu
pokroku, kter by mohl napomoci tu vradu brzy
vyeit. Dnes veer ale pro tebe mm spolubydlc, kter
t pli neochrn. Dnes ti sem, bohuel, musm strit
pan Kubrickovou. Mon i na pr dalch noc. Ale je to
jen doasn a jsem si jist, e bhem dalch nkolika
dn najdeme nkoho lepho. Je tady na oddlen nkdo,
kdo by se ti obzvl zamlouval?"
Pan Grochowsk byla nesmrn zvdav. K jakmu
pokroku dolo ve vyetovn t vrady? A pro se m
blzniv Carol pesthovat?
Vdla, e Carol bydl s Rachel Stimsonovou. Podezraj
Rachel?
Je dost pravdpodobn, e ano, jeliko Rachel byla
jednou z kandidtek, o kterch sama pemlela. Ale
vdla, e Edith by j o tom povdla, kdyby nemla
dvod mlet. "Ne," ekla.
"Nedoku si nikoho jen tak vybavit."

"Teba Georgia Batesov?" navrhla pan Simontonov.

"Jej spolubydlc m bt zrovna proputna a ona se, jak
se zd, taky zmnila k lepmu."
"Opravdu?" pan Grochowsk u nedokzala potlait
svou zvdavost.
"A nem ta Georgiina promna nhodou nco
spolenho s eenm t vrady?"
"Mon." Pan Simontonov se na ni podvala s
ptelskm zjmem.
"Nev nhodou nco, o em j nemm ani pont?"
Pan Grochowsk se iroce usmla. "Domnvm se, e
kad z ns v nco, co ta druh nev, Edith. Ale ano,
jestli m promna Georgie Batesov co dlat s tm
pokrokem ve vyetovn, pak z ns mohou bt dobr
spolubydlc. Nech m si s n promluvit. Stejn je to
zajmav naasovan, e jsi m dnes pila navtvit.
Myslela jsem na to, e t podm, abys pila."
"Ale?"
"Vhala jsem, protoe vm, kolik prce te mus mt
kvli t zleitosti."

"A jsme zase u t tv neurzy! V, e t vdycky rda

navtvm, kdy m potebuje, Marion." Pan
Simontonov celou dobu stla, ale te si pithla
houpac keslo k posteli. Marion Grochowsk nebyla z
tch, kdo se vyvaj v jalovch eech. "Co se dje?"
"No, pr vc. Zaprv jsem chtla vdt, jak se ti, kdy
pomineme tu vradu, vede."
Pro je tak obezetn? "Krom toho je ve Willow Glen
pod vechno pi starm," odpovdla pan
Simontonov a ekala.
"A ten studen umk, McAdamsov, jak ta se m?"
"Pod stejn. Je velice vkonn. Nemohla bych to tu
dit bez n. Ale m pravdu, je to pod ten sam
studen umk."
"Ne, ani j jsem si nevimla, e by byla srdenj."
Nastala krtk odmlka. "Kdyby se se mnou nkdy stalo
nco divnho, Edith, pak si vzpome na McAdamsovou,
ano?"
Pan Simontonov se polekala. Zdlo se, e ta dost
pila z ista jasna, ale vdla, e byla pedem peliv
uven. A dleit. "Stalo se nco?" zeptala se cel
nesv. "Co tm mysl?"

"Ach, nic zvltnho."

Pan Simontonov ctila, e nedbalost byla pouze
pedstran.
"Chce naznait, e Roberta McAdamsov m nco
spolenho s tou vradou?"
"Ne. dn nznaky. dn obvinn. A o tom jsem s
tebou stejn ve skutenosti mluvit nechtla. To, na co
jsem se t chtla zeptat, bylo vno."
"Vno?" Ta nhl zmna tmatu ji zmtla.
"Ano, vno, kter jsi povolila Timovi, abychom spolu
mohli pijmat. Urit bylo odklizeno se vemi jeho
ostatnmi vcmi, a to je v podku. Vno samo o sob pro
m nic neznamen. Ale pijmn ano. Bude se mi po
tom stran stskat. Nevm, jestli bez toho budu moct
bt. Edith?"
"Ano? Jak ti mu pomoct?"
"Mm pocit, e je to stran pehnan poadavek, Edith,
ale pemlela jsem o tom, e bych t podala, abys se
mnou obas pijmala."
Pan Simontonov to vyrazilo dech. Byla to nejen
nabdka, jakou nikdy pedtm nedostala, ale i nabdka,

na jakou nikdy ani nepomyslela. "Samozejm, e ti

dodm njak vno," odvtila a snaila se zskat as, "ale
jist existuj jin lid, se ktermi by ses o nho rda
podlila."
"M pravdu," pipustila pan Grochowsk. "Za chvli to
bude Heather. A mal Peggy. A mon i Georgia
Batesov, kdy se bude zlepovat m dl tm vc.
Jednoho dne by z ns dokonce mohla bt pkn velk
parta." Pi tom pomylen se usmla. Ale pak j tv zase
zvnla. "Ale jak jsme ekly, vechny se zatm jen
zlepuj. dn z nich jet nen pipraven. Ale ty ano."
"Pipraven? Pipraven k pijmn? O em to proboha
mluv? J jsem jen obyejn lovk."
Pan Grochowsk odfrkla. "Nech tch hloupost, Edith.
V moc dobe, e nejsi jen obyejn lovk. Ty m k
Bohu hlubok vztah." Mysl pan Simontonov pracovala
o pekot. Na jedn stran vdla, e volky nevolky, a se
j to lb nebo ne, se jej vztah k Bohu skuten prohloubil
dky vem tm podivnm mylenkm tkajcm se
modliteb, zzrak a ver z bible. Ale na druh stran si
nedokzala prost pedstavit, e by se dostala a tak
daleko. Zaala hrt o as. "Marion, j ani nejsem
kesanka.

Nevm, kdo jsem. Mj manel byl id. Pokud vm, tak to

ze m dl idovku. Nemu pijmat."
"Pro ne?"
"No, j ani nevm, jestli tomu vm. Chci ct, e nevm,
jestli byl Je Bo syn. Samozejm, e vm tomu, co
uil. Abych ti ekla pravdu, nkdy si dokonce tu Janovo
evangelium a plu nad nm. Ale to ze m nedl
kesanku. Nenechaj m jt k pijmn."
"Nenechaj? J nemluvm o nich. J mluvm o sob,
Edith. J chci, abychom ty a j spolu pijmaly."
"Ale j nevm jak."
"Naum t to."
Poprv po nkolika letech se pan Simontonov chtlo
utct. Nejen od pan Grochowsk. Miluje Marion. Ani z
tohoto pokoje. Prost z njakho msta, kter ani
neexistuje. "Nejsem pipraven," ozvala se.
"Ale ty zn Boha! Ne?"
Pan Simontonov pedstrala, e to byla enick otzka.
"Znm Boha? Jak mm k ertu vdt, jestli Ho znm?
Kdo Ho zn?"

"Bu zticha, Edith," poruila j pan Grochowsk.

"Uklidni se.
Sedni si. Nekej nic, dokud nebude mt ta sprvn
slova."
Vc jak minuta ubhla v mlen. Pak pan Simontonov
tie ekla:
"J Boha neznm, ale toum po nm."
"Jak jsem ekla, jsi pipraven."
"Nejsem," brzdila ji pan Simontonov. "Nevm tomu.
Jst jeho tlo, pt jeho krev. Ha, a je to symbolick nebo
ne, je to kanibalismus. A j tomu stejn nevm - tomu,
co vy, katolci, nazvte transsubstanciac. Nen to jeho
tlo. Nen to jeho krev.
Je to jen vno a chlb. Nem to vznam."
"M strach, e? eho se boj?"
Na chvli se j skoro zastavilo srdce. "Boha," ekla. "Bojm
se Boha. Jak bych pro Nho mohla bt pipraven?
Nechtl by m, ani za svou nevstu, ani za nic jinho. Ten
kanibalismus je mi ukraden. Nechpu to. Ale pro m
by to bylo jako souloit. Prost si nemyslm, e u jsem

na takovou dvrnost pipraven. Bylo by to, jako bych s

Bohem spala."
Pan Grochowsk se rozzila radost. "To je pesn ono,
Edith.
Pro si mysl, e to potebuju j? Nen to pmo sex. Ale
nen to ani jen pouh metafora. Je to obcovn du. A na
to pipraven jsi."
Rozhostilo se mezi nimi ticho. Pan Simontonov si
pipadala jako mal holika. "Nau m, jak se to
dl?"
"Samozejm."
Pan Simontonov vstala a u nebyla mal holika.
"Musm se te vrtit do prce. Dalas mi toho spoustu k
pemlen. Ano, obstarm ti lhev ervenho vna do
uplku, Marion. Kdy bude chtt pijmat, prost m
zavolej a j pijdu."
Vrtila se do kancele, ale chvilku j trvalo, ne byla
schopn zasednout k paprovn u stolu. Stalo se toho
ten den hodn a zaalo to u prohledvnm Rachelina
pokoje. Pak ten krtk rozhovor s pan Grochowskou
ohledn McAdamsov. Co tm Marion myslela?
Znepokojilo ji to. Ale ani jedna z tchto vc ji

neznepokojovala tak, jako ta zleitost s pijmnm a

Bohem.
Nejen jako by u dvno nedila Willow Glen; bylo to
hor. Jako by u nedila ani svoje vlastn kroky. Shla
po lejstrech, aby udrela aspo njak zdn toho, e m
vci pod kontrolou.

Hned jak se nelnk vrtil, Petri mu podrobn vylil

situaci a vysvtlil mu, pro d o svolen vst rno s
pan Stimsonovou oficiln vslech. K jeho pekvapen
vak svolen nedostal hned.
"Take ty pedpokld, e njakou dobu ped vradou minuty, hodiny, dny, tdny - se Rachel Stimsonov
dostala na vozku do skladu a tajn si vzala jedny
nky a rukavice," ekl nelnk a znovu pezkoumval
Petriho informace. "Mla je mezi svmi vcmi zhruba do
pl pt toho rna, kdy je vzala a na vozku se
dopravila k obti, kter leela na pojzdnm lehtku. V
t chvli, pedpokldejme tehdy, kdy se slena
Barstenov byla venku projt a kdy pan Grimesov byla
pohrouena do ten, bodla ob do hrudi, pesn do
srdce, a potom, ani by si toho pan Grimesov vimla,
se na vozku dostala zptky do svho pokoje a ukryla

rukavice a obal v uplku sv spolubydlc. A to vechno

udlala bez jakhokoli motivu, o kterm bys vdl."
"Ano, pane," ekl Petri a ctil se ponkud jako blzen, i
kdy by rd vdl, pro je nelnk mnohem psnj,
ne kdy mu dval svolen k vslechu Barstenov.
"No, je to mon. Ale urit bych neekl, e je to
pravdpodobn.
Opravdu si mysl, e by ena, kter m amputovan ob
nohy, mohla mt takovou slu, e by ze svho vozku
mohla ubodat k smrti mue lecho na pojzdnm
lehtku, e by na nho mohla z vozku vbec
doshnout?"
"Vtina z nich by toho schopn nebyla. Ale tato ena
ano.
Vichni mluvili o jej neobvykl sle. Vyaduje
mimodnou slu dostat se z vozku na postel a zptky,
a pece to bn dl.
Schvln jsem ji sledoval, jak se na tom vozku prohn, a
je to vn nco. Dvee pokoj se otvraj dovnit a jsou
pomrn tk. Vidl jsem ji, a netrvalo j to vc jak pr
vtein, jak se na tom kesle pedklonila, doshla na
kliku, otoila j, otevela ty tk dvee smrem k sob,

ani by na keslo narazily, a odfrela z pokoje. A ta klika

byla asi ve stejn vi jako pojzdn lehtko obti. Je to
silk v suknch."
"Dobe, dobe, ale nekiela by ob, kdy ji bodla, aspo
tak, aby to upozornilo pan Grimesovou?"
"To na mou dui nedoku ct. Taky bych si to myslel,
kdyby tady nebylo pr dalch vc. Soudn lka mi v
tomto ohledu nijak nepomohl. Nen schopen odhadnout,
jak hlasit - pokud vbec - mohla ob vykiknout,
jestlie spala. A je pravdpodobn, e v t chvli spala.
Nejen e byla noc, ale jak si pamatujete, mla pedtm
sexuln styk. A pokud vme, tak je zapoteb podnho
hluku, aby to pinutilo pan Grimesovou vzhldnout od
ten."
"A doktor Kolnietz vm nedoke jasn ct, jestli je nebo
nen odpovdn za sv jednn?"
"Ne, pane. k, e vtina psychiatr by ekla, e nen
psychotika, ale on sm si nen jist."
Nelnk se opel v idli a tel si sv ediv spnky. Bylo
to zatracen sloit. Bylo to sloit kvli jejmu
manelovi. Hubert Stimson byl mocn mu - bohat, s
konexemi, mu, kter ml k dispozici vemi mastmi

mazan prvnky. Kdyby byla vyslchna, ani by

podala o prvnho zstupce, byli by schopn tvrdit, e
kdy o nco nepodala, znamen to, e nebyla zcela pi
smyslech.
Kdyby se snail pimt Stimsona ke spoluprci, chtl by
pravdpodobn, aby se vslechu zastnila cel baterie
prvnk, a trvalo by tden, ne by ho mohli vbec
uskutenit. Zatm by ti z jeho lid, kterch neml
nazbyt, museli hldat dvee Rachel Stimsonov
tyiadvacet hodin denn. A v tom byla ta ironie.
Nelnk to Petrimu neekl, ale starosta si ho dnes rno
zavolal a ptal se, jak to, e ten ppad nen jet uzaven.
Po opratrnm vyzvdn starosta piznal, e to byl sm
Stimson, kter rd vyuv vechnu moc, co m, kdo na
nj tlail a naznail mu, e ziniciuje obansk vbor, aby
zjednal podek. Hubert Stimson se ml stt vdcem
tch, kte budou kritizovat policii, e je pli pomal,
ale kdyby se dozvdl, e hlavnm podezelm je jeho
ena, byl by prvnm z tch, kte by policii obvinili z
nemstnho spchu.
Nicmn Hubert Stimson u pece jenom nebyl tak
mocn, jak by si rd pedstavoval. Vk lidi rozeral a
do morku kost, a byla u spousta takovch, kterm se

jeho kosti nelbily. Ped deseti, dvaceti lety by tuto

nelibost nahlas vyslovilo jen pr jedinc.
Msto tehdy bylo men a on hrl v jeho ivot dleitou
roli.
Ale ve svch dvaaosmdesti letech se u Hubert Stimson
nebyl schopen astnit vech dleitch schzek,
zasedat ve vech komisch. Spousta jeho kamard u
byla mrtv; zemdlt podnikatel u asto neznali ani
jeho jmno; asy se zmnily.
V New Warsaw bylo hodn lid, kte by nectili dn
smutek, kdyby mu spadl hebnek.
A nelnk k nim patil. Nebyl v dnm ppad
pomstychtiv a proti Hubertovi Stimsonovi nic
zvltnho neml. Pesto vak nedokzal zapomenout na
ten den ped osmi lety, kdy byl podn, aby se incident
u Stimsonovch, k nmu byli jeho mui pivolni,
nedostal do novin. Samozejm e vyhovl, protoe
nevidl dvod, pro by se men domc hdky obyvatel
New Warsaw mly tahat na veejnost. Ale v t dosti
bylo nco - nznak nebo vhrka? - co mu pli
nesedlo. A ta zleitost, o kterou lo, byla nm vc ne
malou hdkou.

"Nen to tak jednoduch jako s vslechem toho

Barstenovic dvete," vysvtloval nakonec Petrimu. "Jej
rodie nejsou ani bohat, ani pli ven. Manel pan
Stimsonov je ale oboj."
"To chpu, pane."
"Mysl si, e pouvm dvoj mry, Tome?"
"Myslm, e muste, pane."
"Musm? To nikdy nevm," svoval se nelnk. "Ped
osmi lety jsem zadil, aby se ten jejich domc incident
nedostal do novin. Pro normln lidi bych to neudlal.
Myslm, e nkdy musm trochu ohnout zda, Tome, ale
nikdy si nejsem jist, kdy to m bt."
Bude Petri jednoho dne na jeho mst? To by nelnk
rd vdl. A jestli ano, bude dlat jen to, co bude sprvn
- a u to, proboha, bude cokoli? Jestli ztej vslech
pan Stimsonov nic neodhal a jej manel se o tom
dozv, pak za to bude teba tvrd zaplatit, a on, nelnk,
za to bude odpovdn. A jestli potvrd jej vinu, Hubert
Stimson rozpout peklo a zad, aby ppad leel roky u
soudu. Mezitm ale bude jeho ena svena soudu a
vystraen obyvatel Willow Glen - a jejich rodiny budou moci klidnji spt.

"Chci, abys byl velice opatrn," ekl nelnk Petrimu,

"abys psn dodroval vechny pedpisy. Nepodnikej
nic, ani bys m informoval. Ale m mj souhlas, Tome.
Me ten vslech provst."

R N

C T Steda, 30. bezna Jestli byla

pan Stimsonov pekvapena potem lid, kte se hrnuli

do jejho pokoje, pak to na sob nedala znt; jej tv byla
jako vdy bez vrazu. Mon se na to pipravila dky
ptomnosti policist, kte hldali jej dvee od minulho
odpoledne.
Petri vechny pedstavil. "Jsem detektiv Petri," ekl j.
"Mluvil jsem s vmi vera. Toto je serant Mitchell, tak
od policie. M s sebou diktafon. Ve, co zde bude eeno,
nahraje. A toto je doktor Kolnietz, kterho jste vidla
ped nkolika lety. Je psychiatr. Podal jsem ho, aby tu
byl ptomen, protoe se mi s vmi tak obtn
komunikuje a myslel jsem si, e by nm mohl pomoci.
Pan Simontonovou samozejm znte. Chtl jsem, aby s
nmi byla nejen jako svdek, ale tak proto, aby v
mstnosti byla dal ena."
Pan Stimsonov na n tup - nebo chladn? - pohldla.

"Jste podezel z vrady Stephena Solarise," pokraoval

Petri.
"Cokoli eknete, me bt u soudu pouito proti vm.
Zrove mte prvo nevypovdat. Mte tak prvo bt
zastupovna prvnkem.
Chcete, abych zavolal prvnka?"
dn odpov.
"Rozumte tomu, co jsem vm ekl?"
Rachel zrala ped sebe a vypadala neptomn.
"Jste si jist, e nechcete, abych vm zavolal prvnka?"
Ticho.
"Pan Stimsonov, mete mi ct nco o tom, kde jste se
nachzela mezi tvrtou a estou hodinou rann v pondl
dvactho prvnho bezna v dob vrady?"
dn odezva.
"Znala jste ob, Stephena Solarise?"
Petri ml pocit, e stejn tak mohl mluvit do zdi. Byl rd,
e s sebou vzal doktora Kolnietze, pestoe ta ze byla
tak neprostupn, e si nedokzal pedstavit, jak kouzlo
by psychiatr mohl pout.

"Mla jste k nmu njak vztah?"

dn odpov.
"Vera jsem nael dv rukavice a pltn obal v zsuvce
prdelnku va spolubydlc. Nevte nhodou, jak se tam
dostaly?"
Racheliny oi zamrkaly. Ale to bylo vechno, zdlo se, e
mrkn neznamenalo nic. Oi mus mrkat, pomyslel si
Petri. "Dala jste je tam, pan Stimsonov?"
Dl hledla pmo ped sebe.
"Jste kvalifikovan oetovatelka?"
Ticho.
"Pracovala jste jako sestra, e?"
dn odezva.
"Jak city chovte ke svmu manelovi?"
Oi znovu zamrkaly.
"Pan Stimsonov, vera jsem si nechal ovit, jestli u
jste nebyla nkdy zadrena. Takov zznam nemme.
Mme ale zznam o tom, e jste jednou v noci ped osmi
lety zavolala policii a obvinila svho mue, e vs zbil.
Jeliko jste nebyla viditeln zranna, policie nijak

nezashla. Do tdne vs manel odvezl do Willow Glen.

Souhlasila jste s tm?"
dn odpov.
"Kad tden se s manelem hdte, kdy vs navtv.
Ve vaem vztahu jasn nen nco v podku. ekla byste
nm, o co jde?"
Petriho hlas znl soucitn.
Rachel neekla nic.
"Pan Stimsonov, zavradila jste Stephena Solarise?"
Rachel na nj dl tup zrala.
"Pro jste ho zabila, pan Stimsonov?"
Jak se dalo ekat, nereagovala. Petri zmnil styl a mlhav
doufal, e z n vyloud nco vc. "Dovolte mi, abych vm
vyloill, co si myslm j," ekl j. "Myslm si, e jste na
vozku zajela do skladu a vzala si rukavice a
chirurgick nky.
Pak jste nkdy mezi pl ptou a ptou v pondl rno
jednadvactho bezna pijela k obti, zatmco si
pomocnice, pan Grimesov, etla. Ob leela na boku a
spala. Rukama v rukavicch jste zabodla, velice pesn,
ostrou hranu nek do srdce obti. Pak jste jela zptky

do svho pokoje a uloila jste rukavice a obal od nek

do spodnho uplku pan Kubrickov. To je sprvn
poad udlost, ne?"
dn odpov.
"Pro jste, pan Stimsonov, nenvidla Stephena
Solarise?"
Zase dn odpov. Petri se bezmocn podval na
doktora Kolnietze.
Stasz Kolnietz zavel oi a sbral slu potebnou pro to,
co se chystal udlat. Kdy se dval na Rachel, pochopil,
e ji bude muset k rozhovoru vyprovokovat - tak jako ji
asi bezdn vyprovokoval a dohnal k vrad Stephen.
Musel pro ni bt jakousi nmou urkou. Tuto urku
bude teba znovu vyvolat.
"Stephenovo tlo bylo stran zmrzaeno," zaal jemn
Kolnietz s oima stle zavenma. Jeho hlas znl trochu
jako zpvav broukn. "Cizmu lovku by pipadal
okliv. Ale pro obyvatele Willow Glen Stephen nebyl
ciz. Byli schopni vidt vc ne jen jeho tlo. Byli schopni
rozeznat jeho bjenou inteligenci. Byli schopni vidt
vli, dky n pekonval sv omezen, tu skvlou
lidskou vli, kter mu umoovala komunikovat. Vidli

jeho dobrotu. Jeho lsku, pes vechno to utrpen. Jeho

starostlivost.
Jeho ducha. Vidli krsu uvnit toho zmrzaenho tla.
Byl krsn. Byla to opravdu krsn lidsk bytost. Nikdo
nikdy nebyl krsnj. Byl tak krsn."
"ZAVETE HUBU!" zavala pan Stimsonov.
Petriho jej nhl vbuch nejen pekvapil, ml pocit, jako
by s nm ir zloba v jejm hlase mrtila o ze.
Ale Kolnietz pokraoval, jako by se nic nestalo. "Tak
krsn," zanotoval znovu. "Po vem tom utrpen to mohl
vzdt. Mohl bt retardovan. Mohl ped lety zemt. Ale
ml v sob ducha ivota.
Vybral si ivot. Vybral si lsku. Jak pozoruhodn duch.
Bylo to tak krsn. On byl tak krsn."
"ZTICHNTE U!" zajeela pan Stimsonov. "BYL
ODPORN. BYL TO POKROUCEN,
ZDEFORMOVAN UBOK: OHAVN A ZASRAN.
ANI SE NEUML UTT, V ZADKU ML SLEPEN
HOVNA, ML TO PO CELM ZADKU; POSRAN
MAL STVRA, KTER VYLEZLA Z BAHNA,
OHAVN ZASRAN PYTEL KOST."

"Ne, byla to lidsk bytost," prozpvoval Kolnietz dl

svm jemnm hlasem a znlo to jako ukolbavka.
"Opravdov lovk. Byl lovkem vc, ne nkte z ns
kdy budou. Mu. Opravdov mu."
"JAK SI TO MOHL DOVOLIT?" zuila Rachel. "TEN
HLOUP ERV DOKONCE ZAAL SE SEXEM. JAK SI
MOHL DOVOLIT VZTHNOUT RUKU PO NEM
TAKOVM? PO TAKOV ENERGII? ML SE
ODPLAZIT ZPTKY DO BAHNA, KAM PATIL."
"Tak krsn," broukal Kolnietz dl. "Takov krsn due.
Due od Boha. Due, kterou stvoil Bh. Stvoil ji ke sv
slv. Byl pkladem pro mue. Byl pkladem pro eny.
Byl pkladem toho, jak jste mohla bt i vy. Pkladem
slvy lidskosti. Byla to krsn, ndhern due."
"ZASLOUIL SI SMRT. TO SVTLO. TO PROKLET
SVTLO, KTER ML.
VUDE KOLEM SEBE. ZVTOVALO SE. MUSELO SE
ODSTRANIT. U JSEM TO SVTLO NEMOHLA
SNET. NEMOHLA JSEM TO VYSTT!"
"Tak jste ho zhasla, e? Urelo vs. Musela jste se ho
zbavit.
Tak jste ho bodla, e?"

Najednou se v och pan Stimsonov, kter a dosud

planuly, objevil na vteinu vraz lstivosti a potom se
zakalily. Dvala se na n tup. dn odpov.
Kolnietz otevel oi. "Je mi lto," ekl. "Jsem vyerpan.
To je ve, co jsem mohl udlat."
"To sta," odpovdl Petri. Vstal a ctil se tak podivn
unaven. "Pan Stimsonov, musme vydit nkolik
formalit, ale mete se povaovat za zatenou pro
vradu Stephena Solarise.
Vae dvee budou i nadle hldny. Tento pokoj u
neopustte.
Kad pokus o nik bude povaovn za dal dkaz
proti vm.
Rozumte?"
dn odezva.
Vichni tyi - Petri, Mitchell, Kolnietz a Simontonov se odourali beze slova do sprvnho centra. Nevypadali
vtzn; sp vypadali jako skupinka vyerpanch vojk
na stupu, kte st udlaj krok nebo dva. Tiv ticho
trvalo, jet kdy se vichni usadili v kanceli pan
Simontonov a ona jim uvaila kvu.

Petri promluvil prvn. "My, policajti, obvykle nemme o

psychiatrech vysok mnn," ekl, "ale zmnil jsem
nzor.
Alespo o vs, Staszi." Osloven kestnm jmnem bylo
pimen u dvou lid, kte spolu proli bitvou. "Kriste,
to bylo asn."
"Podailo se mi ji otevt tak na dobu devadesti vtein,"
ekl rezervovan Kolnietz.
"Ale stailo to. Nen to zrovna piznn, ale bude to
stait."
Petriho hlas znl velice tlumen. Pan Simontonov tomu
rozumla a nahlas vyslovila sv vlastn pocity, kdy se
zeptala: "Otslo to vmi, poruku?"
Petri pikvl. "Nikdy jsem nevidl takovou nenvist.
Obnaenou z. Nikdy jsem takovou nenvist neslyel.
Ani jsem si nedokzal pedstavit, e by takov nenvist
mohla existovat."
"Varoval jsem vs," pipomnl mu Kolnietz.
"Vidte to asto?" zeptal se Petri.
"Ne, ne v takov stadiu. Toto stadium je vzcn."
"Ale co ji vyvolv?"

"Nekal jsem vm, e je to nevysvtliteln?"

"Ano, ale nco pece muste vdt. Chci ct, to bylo
surov zlo, co jsem dnes rno vidl. Co se proboha dje v
hlav t eny?"
"V tom je ten problm se zlem, Tome," oslovil ho
Kolnietz tak kestnm jmnem. "Je nevysvtliteln,
protoe je vdy skryt."
"Co tm myslte?"
"V psychoterapii pouvme vyjden: ,To, co skrvme,
ns ni.' Zl jsou nieni nejvc, protoe skrvaj vechno."
Petri vdl, e se vrtili do molu, do labyrintu. Co bylo
dv: slepice nebo vejce? Ale jeho logicky uvaujc mysl
mu nedovolila pestat se tm zabvat. "Pro vechno
utajuj?" zeptal se.
Kolnietz se usml. "Naposledy vm km, Tome, e
nevm. Lid, kte pichzej na psychoterapii, odhaluj
sv vnitn ivoty, abychom pochopili, jak funguj. Zl
lid na psychoterapii nepichzej, take jejich vnitn
ivot neznme, nevme, jak funguj - vme jen tu trochu,
kterou dokeme odhadnout z jejich zevnjku. Mon i
proto nepodstupuj psychoterapii: nechtj se odhalit.
Take mte dv monosti. Bu takov zl lovk z

njakho dvodu odmt svj vnitn ivot odhalit, nebo

z njakho dvodu ani dn nem."
"Existuje jet dal monost." Byl to hlas seranta
Mitchella.
Ostatn se pekvapen obrtili k tomu tichmu mui,
kter dosud nepromluvil. "Ano, Bille?" pobdla ho pan
Simontonov.
"Mon e je ta staena posedl."
"Posedl?" opakoval hloup Petri.
"Ano. Posedl blem."
Petri strnule pohldl na svho seranta. Byla to njak
divok malomstsk povra, nebo se ten lovk zblznil?
K jeho pekvapen vak Kolnietz vcn odpovdl. "Ano,
podvdom jsem na tuto monost myslel. Dokonce u
tehdy, kdy jsem ji ped temi lety vidl poprv."
Petri na n zral, jako by se vichni zblznili. "Vera jsem
Tomovi kal," pokraoval klidn Kolnietz, "e se j
zmocnila nenvist. e je j posedl. Ale nejsem si jist,
jestli je mon ct, kdy je nkdo posedl lidskou zt a
kdy belskou zt.
Nejde to, kdy u to zalo tak daleko. Co myslte, Bille?"

Mitchell zavrtl hlavou. "Pochybuju, e se to d

rozeznat."
Petri se chtl vrtit k nemu racionlnjmu. "Je zejm,
e Solarise nenvidla a chtla, aby zemel," ekl. "Ale
pro? A co to mlo znamenat s tm ,svtlem'? Vy tomu,
Staszi, rozumte?"
Kolnietz se usml. "Je to divn, ale rozumm. Nebo
aspo trochu.
Pamatujete se, jak jsem mluvil o tajemstvch? V jistm
smyslu si zlo - pln nenvisti - vybr ivot v temnot.
Take mus nenvidt svtlo. A kad, kdo si vybere
nco jinho, je mus uret. Znm Stephena. Neznm
nikoho, kdo by k pravd a svtlu thl tak bytostn jako
Stephen. Myslm, e te chpu, pro nenvidla prv
jeho."
"Ano, to souhlas," komentovala to pan Simontonov,
"ale vy to vidte symbolicky, alegoricky. Rachel mluvila o
svtle jako o fyziklnm jevu, jako by ho skuten vidla,
jako by zraovalo jej oi."
"Mon e ano," odvtil Kolnietz. "A mon e mohla.
Vte, nkte lid vid aury a obvykle nejsou pln mimo.
J jsem nikdy dnou nevidl. Ale pochybuju, e by si

prvn nboent mali vymysleli svatoz bez relnho

podkladu."
Petrimu tato rozmluva pipadala o nco racionlnj
ne ta zleitost s posedlost - ale jenom trochu. "Taky se
zd, e vdla o tom, e Solaris il sexulnm ivotem.
Myslte, e ho vidla s Barstenovou v akci?" zeptal se.
Zvdavost byla silnj ne zbrany.
"Mon," odpovdl Kolnietz. "Ale myslm, e to tak
nemuselo bt.
Mete se j samozejm zeptat. Pochybuju, e vm
odpov. Ale jestli je jednou z tch, kte vid aury, pak
mohla pijt i na to. Stephen byl asi zamilovan. Vte, k
tomu je zapoteb spousty energie. Ale dost otzek."
Vstal. "Musm bet. To myslm doslova. Na pl destou
mm objednanho pacienta a asi u pijdu pozd."
"Ach, Staszi, vdycky tak zatracen oba spchme, co?"
ekla pan Simontonov a tak vstala. "Jsme tak
zamstnan tm, jak se vnujeme svm pacientm, e se
nememe vnovat jeden druhmu.
No, chtla bych, abys m objal, k ertu. Jet ne odejde,
tak m obejmi."

Petrimu se pes vechno sebeovldn zalily oi slzami,

kdy sledoval to objet. Bylo krtk, ale rozhodn ne
povrchn.
Pipadalo mu, e se znaj u aspo tak deset let, take
toto asi nebyla prvn bitva, kterou spolu vybojovali.
Kolik jich bylo, se mohl pouze dohadovat. Byl dojat jejich
nevyslovovanou, ale zjevnou vzjemnou nklonnost,
tak odlinou od ohavn nenvisti, kter byl prv
svdkem.
Kolnietz odeel a pan Simontonov se znovu posadila.
Petrimu se toila hlava, a to nejen z toho, co prv vidl.
Ta podivn zmnka o dmonech, kterou pronesl jeho
serant a ostatn o n vcn diskutovali. Byl pln otzek ml jich tolik, e jet ani nepiel na to, jak je m poloit.
Zajmalo ho, jak by se s nimi vypodal nelnk, a ctil,
e potebuje jeho radu. "No, myslm, e bych ml tak
jt," oznmil nepesvdiv. "Musm co nejdv
informovat fa. Je toho hodn, co je teba vydit."
"Kdy u mluvme o vcech, kter je teba vydit,"
odvtila pan Simontonov, "mu te zavolat Heather a
dt j vdt, e je mimo podezen, poruku?"

Petri vypadal polekan. Na Barstenovou nepomyslel a v

editelin hlase zaslechl mrn ostr tn. "Ach, jist,"
ekl lhostejn.
"Uvtm to. Udlal bych to sm, kdybych nemusel ihned
podat hlen nelnkovi."
Vstal a podkoval j za vechnu pomoc. Samozejm e
bylo teba udlat spoustu vc. Ale v okamiku, kdy on a
Mitchell z Willow Glen odchzeli, Petri za sebou stle
ctil pohled Edith Simontonov, kter mu takka
neznateln vytal njak nejasn hch.

Poslednch tyiadvacet hodin se Hank Martin toulal po

chodbch Willow Glen jako ztracen tn. Dsilo ho, e
by mohl zstat sm, a tak vyuval kadou zminku ke
konverzaci. Te se nachzel u dve pan Grochowsk a
snail se vymyslet nco rozumnho, co by j mohl ct.
"Chtl jsem vm vyjdit upmnou soustrast," dostal ze
sebe nakonec strnule.
"Ach, dkuji vm, Hanku. To je od vs velmi mil."
"Nevm, co dl ct."
"Nic jinho ct nemete."

Hank chtl utct. Ale tak chtl zstat a pipadalo mu,

e by se mlo stt nco vc. Pan Grochowsk prolomila
ticho.
"Tak bych vm chtla vyjdit upmnou soustrast,
Hanku."
"Pro to?"
"No, Tim byl v spolubydlc."
"Nebyli jsme si zas a tak blzc," vykoktal Hank.
"Tim mi kal, e toho moc nenamluvte. Ale to je mon
proto, e jste nesml."
V t chvli se Hank rozbhl.
Zastavil se a ve spoleensk mstnosti. Pl si, aby ml
jasnou hlavu, ale nedailo se mu to. Tolik pzvisek se na
nj za poslednch pr dn hrnulo. "Chladn," ekla mu
Peggy. Detektiv mu vmetl do tve, e je "lh",
"nsilnk" a "zbablec". A te to nejjemnj a pece ze
veho nejpodivnj: "nesml".
Hank by je popel vechny, kdyby mohl. Ale skutenost
byla pli vmluvn. Jedinm eenm by bylo zcela
uniknout ze skutenosti, ale nco - hrdost nebo mon
posledn zbytek dstojnosti - mu tento nik nedovolilo.

Je excentrick, to jo, ale nen pece len! Pan

Grochowsk mu vyjdila upmnou soustrast, nebo
pedpokldala, e Timova smrt mu zpsobila al.
Skutenost vak bylo, e mu ten musk byl ukraden.
Na jeho smrt ani nepomyslel a do chvle, kdy se vera,
dva dny po n, v panice obrtil k Timovi o pomoc, a Tim
tam nebyl.
"Nebyli jsme si tak blzc," ekl pan Grochowsk. To bylo
ovem eeno velmi mrn. Bydleli v jednom pokoji vc
jak rok, a pece si nebyli blzc. Pro ne? Na Timovi
nebylo samozejm nic, co by se mu dalo vytknout. Ve
skutenosti byl vdycky mil. Hank si nepamatoval, e
by Tim nkdy udlal nco, co by mohlo ztit jejich
konverzaci. On, Hank, Timovi vstc nevyel. Neleelo
mu na tom, aby to udlal. Tim mu byl jednodue
ukraden.
Existuje snad nkdo, kdo mu nen ukraden? Vdycky si
myslel, e mu zle na ench. Nemohl ale zapomenout
na Peggy, jak mu ekla, e je chladn a e eny osahv
jen pro svoje poten.
Byl chladn a bezcitn. Takov byla skutenost.
Tak nedokzal popt skutenost, e m strach.
Pedstava kata s iletkou v ruce, jak se k nmu pibliuje

- k jeho pohlavnm orgnm -, se mu dnes vracela mn

astji, take nevypadala tak reln. Ano, jeho ds se
zmnil na pouh strach, ale tento strach se za nm bez
pestn plazil vude, kam se pohnul. Nedokzal se
zbavit pocitu trval zkosti, jako by ml v hrudnm koi
prek krys, kter se sna prokousat ven.
"Mon e jste nesml," ekla pan Grochowsk. Nikdy
si o sob nemyslel, e je nesml. Spousta lid mu kala,
e je prbojn.
lovk mus bt prbojn, aby se dostal bl k enm ne, e by to u nj nkdy fungovalo. A pece jej "nesml"
znlo skoro jako kompliment, jako by to bylo tak njak v
podku bt plach. Ale nesmlost byla druhem strachu
a strach je slabost a nco zentilho, ne?
Najednou Hank poctil, jak mu strach svr troby stle
vc a vc. Jene nebylo kam utct. Byl chycen a v tomto
okamiku nehybnosti se mu spojila dohromady ti slova
"zleet", "blzk" a "strach". Mon m strach z toho, e
by mu mohlo na nkom zleet, e by mu nkdo mohl
bt blzk. eho se boj? e by lid jeho cit neoptovali?
Pedstavil si sm sebe, jak mu na nkom, na nkom
takovm, jako je napklad pan Grochowsk, moc zle,
a uvdomil si, e se zaervenal.

Kdykoli si nkdy v budoucnu pan Simontonov

vzpomene na tento den, vdycky ji znovu pekvap
ironie relativity. Ten den by bval byl dleit tak jako
tak. Vyeen Stephenovy vrady bylo nejvznamnj
udlost v ivot Willow Glen. Kdy ale sledovala
Petriho a Mitchella, jak odchzej, vbec ji nenapadlo, e
mnohem dleitj udlost - vztahujc se k jejmu
vlastnmu ivotu - se m teprve odehrt.
Za posledn hodinu se toho stalo u tolik, e ne zavolala
Heather, potebovala si o vem popemlet. Opela se
dozadu v idli. Stejn jako ostatn byla otesen hluboce zrann a zhnusen - Rachelinou vraednou
nenvist. Byla to zloba, ve kter bylo nco belskho.
Ale existuje skuten bel? Tato otzka ji
znepokojovala, pestoe nedala najevo dn vzruen,
kdy o tom tmatu zaali mluvit. To, co ji znepokojovalo
nejvc, byly dsledky. Jestlie nkdo pipust existenci
bla, mus v tom ppad tak pipustit existenci
andl. Je mon, e opravdu probh jaksi kosmick
boj s nadpirozenmi silami v pozad? A jestli ano, na
stran stoj ona?

V t chvli se v hlav pan Simontonov stala podivn

vc. Bylo to nco jako hlas, ne jej, a vlastn to nebyl ani
hlas, protoe to bylo neslyn. Jako by ta slova byla njak
vepsna do jej mysli. Mechanismus toho, mozkov
biochemie, kter se to tkalo, byl nepochopiteln. Ale
sdlen bylo zcela jasn. Jednodue a s konenou
platnost znlo: "Jsi na stran andl."
Teka. To ve. dn pochyby. Konstatovn ir
skutenosti.
Tm stejn pozoruhodn byl pocit, kter zaplavil celou
bytost Edith Simontonov. Byl to pocit, e je
bezvhradn milovna a e je hodna lsky a uznn. A
na to, e to bylo vc ne pocit; byl to proitek. Ve
skutenosti to, e je bezvhradn milovna, provala. A
souasn si uvdomovala, e nkde etla o jinch lidech,
kte proili nco podobnho. Ale toto vdom v dnm
ppad neodvdlo jej pozornost od zakouen radosti.
"Dje se to mn!" pomyslela si v blaenm asu, jak ji
vlna za vlnou zaplavovala radost.
Ruku v ruce s radost - ne, bylo to soust t radosti pila vdnost. Byla nevslovn vdn. Po dobu, kter
se zdla bt vnost, zakouela nepopsateln paradoxn

pocit, e si to naprosto nezaslou a souasn zcela

nepochybn zaslou.
Vnost pominula. Jemn - jako by byla ptek, kterho
starostliv ruka znovu posadila do hnzda - se vrtila na
zem.
Zrala na telefon. Mus zavolat Heather. Pan
Simontonov mrkla na hodinky. Nebylo to vc jak deset
minut, co ti dva policist odeli. V duchu se zasmla nad
nesourodost mezi momentlnm a monumentlnm a
zvedla sluchtko, aby vytoila slo. Vdla, e u nikdy
nebude pesn takov, jak byla pedtm.

. . .

"Blahopeju, vyeil jsi svou prvn vradu," ekl nelnk,

kdy si poslechl nahrvku z vslechu.
"Nemm pocit, e bych na tom ml skuten takovou
zsluhu, pane," ekl Petri. Byl poten - nelnkovm
uznnm, tm, e byl ppad vyeen, i tm, jakou lohu v
tom sehrl on sm -, ale tento pocit se msil s
petrvvajcm zdenm nad zchvatem vzteku, jeho
byl svdkem, a nad mnohoznanost cel zleitosti.

"Bylo teba seniln pacientky, aby m navedla sprvnm

smrem; bylo teba pan Simontonov, abych mohl
provst prohldku; a bylo teba doktora Kolnietze, aby ji
pinutil mluvit."
"Ano, ale tys byl t seniln pacientce ochoten naslouchat
a byl to tvj npad udlat prohldku. A tys podal
Kolnietze o pomoc pi vslechu. Ale m svm
zpsobem pravdu, Tome. Nikdy jsem nevidl, aby
njak vt ppad vyeil jeden lovk. Podailo se ti to
prv proto, es byl natolik chytr, e sis zajistil pomoc,
kterou jsi poteboval."
"Kdy u mluvme o pomoci, co mm dlat te?"
Petrimu dolo, e zatm ani nepomyslel na nic jinho ne
najt a oznait vraha.
"Spoustu vc. Nejdv vezme ten psek a obstar pt
co nejkvalitnjch kopi. Serant Mitchell ti ekne kde,
ale b s nm. Ten psek je to nejdleitj. Ztrat ho a
m padka.
Jednu kopii d mn, jednu si nech a originl a dv
kopie d do sejfu."
Petri se usml. "To je dohromady pt. Pedpokldm, e
s tou estou mte nco v myslu."

"M pravdu." Nelnk se tak usml. "Tu vezme

soudci Michelwiczovi do kancele u okresnho soudu.
Klidn se k nmu vnu, bude-li to nutn. Nejdv si nech
vystavit zatyka. A ekni mu, e potebujeme soudn
pkaz k pevozu podezel do Sttnho vzeskho
stavu pro duevn chor."
"Nemus bt nejdv obalovna?"
"Jei, ne. Nememe dret dvaaosmdestiletou
enskou, kter pila o ob nohy, ve vzen. Nememe ji
tak nkolik msc tyiadvacet hodin denn hldat ve
Willow Glen, zatmco bude ekat na proces. Je dost
chytr na to, aby mu to bylo jasn, a m pravomoc poslat
ji do stavu na pozorovn bhem procesu. Ale mon
na nj bude muset trochu pitlait. Je obezetn, jako
kad dobr soudce."
"Dobe. A pak?"
"Pak b za jejm manelem a ekni mu, e jsme ji zatkli.
Pedtm ne. Zaslou si to vdt dv, ne se to dote ztra
v novinch.
Ale Tome..."
"Ano."
"Je to ub syn. Nenech se jm zastrait."

Petri si nhle jasn uvdomil, jak je novek. Jako

serant v New Yorku pracoval mezi spodinou
spolenosti; mezi prostitutkami a pasky, feky a
drobnmi pekupnky, mezi kapesnmi zlodji. el do
New Warsaw, aby se od toho bahna oistil, a nepomyslel
na to, e za hezky udrovanmi domy a tunmi
bankovnmi konty se me skrvat jin druh
vraednosti, kter me bt jet nebezpenj. "Mu
se zaleknout. Ale nestane se to, kdy budete stt za
mnou."
"Stojm za tebou."
"Ale jak si mete bt tak jist? Chci ct, e to nen ani
pln piznn na tom psku. Je to invektiva. Nenvidla
ho, to ano.
Ale nen to skuten piznn, e?"
"Existuj ti druhy vrad, Tome. Nejbnj je vrada z
vn.
Nkdo zabije manelina milence nebo se dva lidi
dostanou v baru do hdky. Druhou nejbnj je
kladn vrada pro penze.
Zabije manela kvli jeho ivotn pojistce nebo tak
nco. Ale pak je tu tet typ."

"Jak?"
"Je to nco jako znsilnn. Vtina nsilnk znsiluje,
protoe nenvid eny. Nen to sexuln zleitost. Je to
nenvist, dlaj to prost z nenvisti. Je to len, protoe
to vlastn postrd motiv. Proto je to tak stran. Je to
dsivm zpsobem ist."
"Ale jak to, e jste si tak jist?"
"Slyel jsem ten psek, Tome."
Petri byl rozpolcen. Byl sm zdrcen nenvist Rachel
Stimsonov.
Ale pokud se nemu bhem minulho tdne nauil,
bylo to nedlat ukvapen zvry. Cukl sebou pi
vzpomnce na Heather Barstenovou.
"Co kdy si s jejm manelem neporadm?" zeptal se.
"Me ho vdy odkzat na m, Tome. Nezatk ji
jenom na zklad svho vlastnho rozhodnut. Ale ani
pouze na zklad mho rozhodnut. Je tady ten psek.
Hubert Stimson me dlat, co chce. V, e jsem o tom
pemlel. Me se pokusit ns zastavit.

Me nm chtt ublit. Ale nemyslm si, e by se mu to

mohlo podait. On nen zkon. Myslm, e je zahnan do
kouta, Tome."

Heather se ctila bt klidn, kdy dorazila do kancele

pan Simontonov. Ta j po telefonu ekla, e ji vol kvli
dobrm zprvm, ne kvli patnm. Nejlep zprva,
jakou si dokzala pedstavit, byla, e vrada je vyeena,
take nebyla nijak pekvapen, kdy j editelka
povdla o prohldce den pedtm a o Rachelin rannm
zchvatu zuiv nenvisti vi Stephenovi. Ale pak se j
oi zalily slzami.
Pan Simontonov si dlala starosti. "Pro ple?"
"Prv jsem si na nco vzpomnla," vysvtlovala
Heather. "Tu noc, kdy se stala vrada, potom co jsem
dala Carol injekci, jsem se ptala Rachel, jestli pro ni
mu nco udlat. Neodpovdla mi.
Ale kdy jsem zhasla a zrovna jsem prochzela dvemi,
zdlo se mi, e jsem zaslechla slab hlas, kter kal:
,Neodchzej.' Neznlo to jako ona - neznlo to ani jako
nkdo jin, bylo to tak nezeteln - ale zeptala jsem se
Rachel, jestli nco kala.

Neodpovdla, tak jsem si pomyslela, e to musela bt

moje vlastn pedstavivost, a odela jsem. Mla jsem
zstat."
Pan Simontonov uasla na tou zhadou. Mohl to bt
Rachelin hlas? Nebo Carolin? Nebo to byl njak vnj
nebo vnitn hlas, kter k Heather promlouval a varoval
ji ped hrozcm nebezpem?
Bh v, pomyslela si. "Jsi velice intuitivn, Heather," to
bylo ve, co dokzala ct. "To je jeden z dvod, pro jsi
tak dobr oetovatelka. Ale asi bychom se dostali do
spousty nesnz, kdybychom jednali jen na zklad na
intuice, kdy neexistuj dkazy, kter by to dosvdily."
"Ale jestli to skuten byla Rachel..."
Pan Simontonov ji povzbudila. "A jestli byla?"
"Tak se musela trpit," pokraovala Heather. "Zsti
musela chtt, aby ji nkdo zastavil."
To se ovem nemohly nikdy dozvdt! Oi pan
Simontonov se zalily slzami. Ta nenvistn ensk byla
tak izolovan a osaml.
"Rachel Stimsonov se velmi trpila," ekla. "Myslm, e
jde ale o to, m se trpila. Kvli n samotn bych si
radji myslela, i kdy pro ni to me bt bolestivj, e

je v n kus nkoho, kdo vradit nechtl. Tak by to

vypadalo o nco nadjnji."
Heather v tom tchu nenala. Ale vypadalo to, e se nic
jinho ct ned. Pan Simontonov zmnila tma. "Jak
ses mla?" zeptala se. "Musela ses taky trpit, kdy jsi
vdla, e t poruk Petri podezr z vrady. J jsem se
trpila a bla jsem se o tebe, ale nesmla jsem s tebou o
tom ppadu mluvit a do dneka."
"Nejdv m to stran vydsilo," piznala Heather. "Ale
pak jsem si o tom promluvila s pan Grochowskou a
doktorem Kolnietzem, a to mi skuten pomohlo. Chci
ct, e oni mi opravdu vili."
Pan Simontonov si vimla nznaku divu v jejm hlase.
"J jsem ti tak vila, Heather. Chtla jsem ti to ct, ale
slbila jsem porukovi, e o vyetovn nebudu s nikm
mluvit. Je mi to lto."
"To je v podku. Nectila jsem se poslednch pr dn
patn. Po tom rozhovoru s pan Grochowskou a
doktorem Kolnietzem jsem tak njak vdla, e to bude
dobr. Jen jsem se nectila dobe kvli Stephenovi."
"Ano. To m tak znepokojovalo. Vm, jak moc jsi ho
mla rda."

Heatheina tv potemnla. "Vte, pro m poruk

podezral?"
Pan Simontonov vdn uvtala pleitost pejt tak
rychle k dal vci, kterou bylo teba vyeit. "Ano, vm,
e jsi mla se Stephenem sexuln vztah," odpovdla.
Ale nebyla pipraven na to, co nsledovalo.
"Bude se mi po Willow Glen stskat," ekla Heather. "A
bude se mi stskat i po vs."
"Co? O em to mluv?"
"Vm, e nemte na vybranou," vysvtlovala Heather.
"Uvdomuju si, e m muste vyhodit."
Pan Simontonov se zhrozila. "Vyhodit t? Vyhodit t za
co?"
"Za to, e jsem se milovala se Stephenem."
Chudk holka, nejen e musela mt strach kvli tomu
falenmu podezen, ale pedpokldala navc, e ji
vyhodm! Z eho tak usuzovala? "Heather, mme tu dva
problmy," odvtila pan Simontonov odmenm
hlasem. "Ano, to, e jsi se milovala se Stephenem, je
problm, ale ne takov, abych t kvli nmu musela
vyhodit."

"Vy byste m nevyhodila?"

"Ne, nevyhodila a nevyhodm. Kdybys byla zl lovk,
patn oetovatelka, pak by to, e ses milovala s
pacientem, byl samozejm dvod k proputn. Ale ty
jsi ta nejlep sestra, jakou mm, Heather, a myslm si, e
jsi velice hodn lovk.
Myslm, e v tomto ppad jsi mon udlala chybu, ale
j nevyhodm dobrou sestru kvli jedin chyb."
"Mon jsem udlala chybu? Mon?" Heather byla
ohromen toleranc pan Simontonov.
"Ano, mon, es udlala chybu. Jen ty me ct, jak
jsi k tomu mla dvody, a jen ty me ct, do jak mry
byly nesprvn. A j nejenom vm, e jsi Stephena
milovala, ale milovala jsem ho tak; a proto doku
pochopit, jak dvody t k tomu mohly vst. I kdy,
jestli dovol, neodpoutm ti.
Pinejmenm si myslm, e jsi udlala chybu v tom, e
jsi za mnou nepila a nepromluvila si o tom se mnou. A
i kdy pochybuju, e by ve Willow Glen byl jet nkdy
dal pacient, se kterm bys chtla navzat sexuln
vztah, pak jestli se to stane, oekvm - ne, vyaduju -,
abys za mnou pila a nejdv to se mnou probrala.

Protoe se to tk mnoha vc a je to pli dleit, ne

aby o tom nkdo rozhodoval sm."
Jedna st Heather se chtla zhroutit a vzlykat vdnost
za to matesk pijet, kterho se j dostalo. Ale jej druh
st - ta, kterou tak dvrn znala, ale poprv j samotn
byla mrn nepjemn - byla zdrenliv a dokonce
podrdn. Tato st jako by ila svm vlastnm
ivotem, sedla ped pan Simontonovou a zrala na ni
poven a nedviv, ba tm lhostejn. Vsledkem
spojen tchto dvou tak nesourodch st byl zmatek.
Heather nevdla, co m ct.
Pan Simontonov vyctila jej zmatek a uhodla i jeho
pinu.
"Co m pivd k dalmu problmu, kter tu mme,"
pokraovala.
"Pro jsi pedpokldala, e t vyhodm? Je to stejn jako
minul msc, kdy jsi mla pod okem modinu a ani t
nenapadlo podat m o volno, abys mohla navtvit
doktora Kolnietze. Nkdy mm, Heather, pocit, e m
vid takovou, jak jsem, ale jindy to vypad, e m
povauje za starou zlou arodjnici. Co s tm udlme?"

Tich zmatek pokraoval. Ale nco, co pan

Simontonov prv ekla, znlo v Heathein hlav jako
ozvna, ozvna neho, co nedvno slyela, a co pilo
odnkud odjinud. Nco o penosu.
Pekvapila sama sebe svou spontnn dost, kterou
prolomila ticho. "Nevadilo by vm, kdybych chodila k
doktoru Kolnietzovi pravideln, co by znamenalo i
tehdy, kdy mm slubu?" zeptala se Heather. "Chci ct,
i kdy to nebude ve stavu nouze? Nememe si
domluvit pravideln schzky kvli mm slubm. Rda
bych ho vdala pravideln a astji."
Pan Simontonov rychle uvaovala. Je to zkouka?
Zkou, kam a me zajt, nebo zkou jej vlastn
upmnost? Mohla by to bt manipulace. Ale problm
nerealistickho uvaovn toho dvete byl sp Staszv
pseek ne jej. editelky mohou nkdy poradit, ale
nemaj v popisu prce suplovat dlouhodob
psychoterapeuty. A j zle na tom, aby se Heather
uzdravila. Zle j na tom vc, ne na jej oddanosti
Willow Glen. Pokud j bude dvovat, me si dovolit
uritou nejistotu. "Samozejm," odpovdla. "Jen mi dej
rozvrh svch sezen psemn, abych se na to v ppad
poteby mohla odvolat. A dbej na to - a j vm, e to

udl -, abys pomocnicm a sestrm vdycky oznmila,

kdy odchz a kdy se vrt."
Heather j zbn podkovala. Pan Simontonov vidla,
e je jako na trn. A u budou dsledky jakkoli, jej
pomoc tm skonila.
Rda by vdla, co se te dje v Heathein hlav, ale
vdla, e to je vc, kterou prost neme mt pod
kontrolou, a propustila ji.
Hned jak se Heather dostala dom, svlkla se a la si
lehnout.
Poteba bt nah a uhnzdn v bezpe byla primitivn a
nalhav. Bylo to, jako by si potebovala utdit pocity, a
na to, e dn pocity nemla. Logicky vdla, e by
mla provat pocit velk levy - levy nad tm, e ta
vrada byla vyeena, e u nen podezel, e ji
nevyhod. Ale msto toho nectila vbec nic. Pro? Pro
nic nect? Bylo to proto, e toho ctila tolik a te byla
jednodue vyerpan? Vyst? Ne, tak to nevypadalo.
Bylo to podivn. Ta przdnota nevypadala jako
nedostatek neho. Byla nm samostatnm. Jak by
mohla bt przdnota hmatateln?

Najednou j na mysli vytanula pedstava pout.

Zatmco leela na posteli, pedstavovala si sebe samu,
jak le nkde na pouti.
Daleko na obzoru byly pust hory, ale na mle daleko
kolem n to byla jen oputn pl. Nebyla tam dn
vegetace, nic, jen przdnota.
Byla iv nebo mrtv? Sup zakrouil vysoko nad n a
pomalu klesal. Ne, byl to havran. Havran se snesl do
psku hned vedle jej hlavy. Pak zaal klovat do jejho
levho oka. Nectila dnou bolest. Ale pln si to
uvdomovala. Mohla se posunout jinam, kdyby chtla,
ale nectila potebu. Jednodue tam leela a pasivn se
nechala klovat dl.
Takov divn pedstava! Pro byla tak pasivn? ekala.
Na co ekala? Na smrt? Pomalu j zaaly kanout po
tvch slzy. Ve sv pedstav leela na pouti, ale
souasn si uvdomovala, e ve skutenosti le ve sv
vlastn posteli a ple. Pro ple?
Nect pece smutek. Ct jen przdnotu a ek. Ple
proto, e nco umr? Pro ale potom nect smutek? Je to
snad nco, co zemt m?

Postupn se propadala do spnku. A ve snu se vrtila na

pou a ekala.

Pestoe byl Hubert Stimson zdnliv na odpoinku,

stle si drel kancel ve stavebn spoiteln, kterou
zaloil, a tato kancel byla elegantn zazen. Poruk
Petri si pomyslel, e tm dv najevo svou moc. Proto ho
Stimson, kdy podal o nvtvu, pozval radji sem ne
do svho domu? "Musm ct, e jsem pekvapen
nvtvou nkoho od policie. To se mi za celch
dvaaosmdest let nestalo," ekl pan Stimson. "Je to
ponkud divok. Co pro vs mohu udlat, poruku?"
Petri si viml, jak je ten mu na svj vk mohutn, a tak
toho, jak zdvoil m chovn, a toho, e zapomnl nebo sp chtl zapomenout - na to, jak policie navtvila
jeho dm ped osmi lety, kdy ho Rachel Stimsonov
obvinila, e ji zbil.
"Obvm se, e pro vs mm patn zprvy," ekl mu
Petri. "Vae ena byla zatena pro vradu jednoho z
pacient Willow Glen."
Ke na tvi toho starho mue, kter vypadala, e si
slunka moc neuila, najednou zrudla. "Co? To je

nemysliteln. Moje ena je na vozku. To mus bt

njak omyl."
"Ne, nemyslm, e tady dolo k njakmu omylu,"
odpovdl Petri.
"M slu; m potebn znalosti; mla pstup k obti a ke
zbrani; a m na to povahu. Zbytky zbran jsme nali v
jejm pokoji a dnes rno piznala, e ob nenvidla."
"Co se to s tm mstem dje?" Rumnec se ze Stimsonovy
tve rozil dol na krk. "Mli ji pipoutat. Je to jejich
chyba.
Musm je zaalovat. Spojm se se svmi prvnky."
Zdvoilost se rychle vytratila, poviml si Petri. Neekl
nic.
Pan Stimson zmnil kurs. "Jsem si jist, e se mlte,
poruku.
Je to od vs nezodpovdn nkoho falen obvinit. Varuji
vs, e nebudu mt klid, dokud nebude spravedlnosti
uinno zadost."
"Je mon, e se policie nkdy ml," piznal Petri. "O
tom rozhodne soud. Vae ena byla zatm jen zatena.
Ale dkazy ji byly nezvisle posouzeny soudcem

Michelwiczem, kter je pro jej zaten shledal

dostaujcmi. Ale jej vina nebude prokzna, dokud
nedojde k procesu."
"Proces? K dnmu procesu dojt nesm."
"Pro ne?"
Pan Stimson se vyhnul odpovdi. Pokusil se znovu
zskat svou lisnou vyrovnanost. "Kdyby dolo k
procesu, poruku, co by se s n stalo?"
"Na zklad jejho vku a psychickho stavu si myslm,
e by asi byla umstna ve vzeskm stavu pro
duevn chor."
"A pro by tam nemohla bt umstna, ani by pedtm
muselo dojt k procesu?"
Petri si viml, e ten mu mluvil o sv en jako o
pedmtu, kter se m pesthovat. Zdlo se, e o ni
samu nem vbec dnou starost. "Me," odpovdl.
"Vlastn prv to zamlme udlat, jeliko Willow Glen
pro ni u nen vhodnm mstem. Ale pesto bude muset
probhnout proces."
"Pro?"

"Za nesvprvnou nebo alespo za neschopnou hjit se

ped soudem ji mus prohlsit soudce a mus bt
dodren urit prvn postup."
"K dnmu procesu dojt nesm. To nedovolm.
Nedovolm, aby se toto pinav svinstvo dostalo do
novin."
"Obvm se, pane Stimsone, e do novin se to dostane
tak jako tak."
"Jak to?"
"Novini kad den dostvaj na policejn stanici
informace o zatench. Mohou z nich zveejnit, co chtj.
Nelze zabrnit tomu, aby zveejnili zaten pro vradu.
A jak vte, o vradu ve Willow Glen projevuj
mimodn zjem."
"Chcete ct, e je pravdpodobn, e se jmno m eny
objev ztra v novinch?"
"Ano."
"Ale to je nezodpovdn. Znamen to, e jmno m eny
se me objevit v novinch jen proto, e to chcete?"

"Ne, to by nebyl ten sprvn hled pohledu. Jak jsem

vm ekl, dkazy u byly posouzeny soudcem a pedtm
tak mm nadzenm."
"Promite, poruku," ekl lisn pan Stimson. "Nechtl
jsem se vs dotknout. To vechno jen proto, e m to tak
rozililo. Vy samozejm udlte vechno, co bude ve
va moci, aby se to do novin nedostalo, e? Jsem si jist,
e nakonec najdeme zpsob, jak byste z toho mohl mt
njak uitek."
Petri vidl, jak se to pibliuje. "To nezvis jen na mn,
pane Stimsone."
Zdvoilost starho mue se vytratila zrovna tak rychle,
jako pila. "No, na nkom to zviset mus. Vte, e v
takovm ppad budu muset zavolat vaemu
nadzenmu? To pro vs nebude dobr, poruku. Je to
mj ptel. Vichni vlivn lid v tomto mst jsou m
ptel."
"Mete dlat vechno, co chcete, pokud to bude legln,
pane Stimsone," odpovdl Petri a vstal. Nco na tom
starm mui ho ponoukalo odejt, jak nejrychleji to bylo
mon. A natst nebyl u dn dvod, kter by ho
tady zdroval. Stimson ho musel nechat jt.

Po cest na stanici se Petri snail pedstavit si sm sebe

na mst Huberta Stimsona. Jak by to bylo, kdyby mu
sdlili, e jeho ena byla prv zatena pro vradu?
Pomohlo by, kdyby se snail mt vc soucitu? Ale to
nebylo jednoduch. Byl pekvapen, kdy si uvdomil, e
bylo snadnj ctit soucit k t oteven zl, nenvistn
en, kterou vidl dnes rno. Tak mu bylo jasn, e a
by hrl tu nepjemnou scnu, kterou prv prodlal, jak
by chtl, vsledek by nebyl jin. A u pan Stimson
funguje jakkoli, vypad to, e nepodlh dnm
vlivm, a soucitu u vbec ne.

Pt minut pot, co zvonek ohlsil veei, odela pan

Simontonov ze sv kancele do jdelny. Dv promluvy
v jednom tdnu! pomyslela si. Ale tentokrt bude tma
jednodu, a kdy vela dovnit, mimovoln ji napadlo:
"Bude ti dno, co m ci."
Stejn jako pedtm zazvonila likou o sklenici Hanka
Martina, aby pithla pozornost pacient. "Mm pro vs
zprvu, kterou nkte z vs mon u znaj. Ale nechci,
aby nkdo z vs zstal v nejistot. Pan Rachel
Stimsonov byla dnes rno zatena pro vradu Stephena

Solarise. Ppad byl vyeen. Po dobu, co zstane v

prostorch sanatoria, bude jej dvee hldat policista.
Nepedpokldm, e to bude trvat dlouho. U nejste v
nebezpe.
Myslela jsem si, e byste to rdi vdli."
"Pro? Pro to udlala?" Otzka vyla od Georgie
Batesov. Bylo pirozen, e to chce vdt, uvdomila si
pan Simontonov, te kdy je mlem lenem ex offo
policejn jednotky v New Warsaw.
"Obvm se, e vm nic vc ct nemohu. Rachel by
nebyla zatena, kdyby pro to nebyl oividn dvod, ale
byla teprve zatena a j a do procesu o dkazech mluvit
nesmm. Je mi lto, Georgio."
ada byla na Hanku Martinovi. "Zd se mi, e stle ctm
nejistotu."
Pan Simontonov byla pekvapen. Nebylo obvykl, aby
se Hank zapojoval do hovoru. Vtinou vypadal, e ho
nic nezajm, tm lhostejn. "Mte pravdu," uznala,
"ale jsme alespo mn nejist, ne jsme byli. Krom
toho," dodala, "vdycky jsme tak trochu nejist,
nemyslte?"
"Co tm chcete ct?" dotzal se Hank.

Pan Simontonov se polekala. Pro to ekla? Co tm

chtla ct?
"Myslm, e na ivot je vdycky nco tajemnho,"
odpovdla zaraen. "Ale to neznamen, e nem
smysl. Nco je tajemn, kdy nechpeme, jak to m
smysl, co ovem neznamen, e pokud my ho
nechpeme, e to dn smysl nem."
"Te jsem opravdu zmaten!" zvolal Hank.
Georgia pispchala na pomoc. "Myslm, e vm, co pan
Simontonov k. Nkdy se sama sebe ptm, pro tady
jsem, pro jsem naivu, a neznm odpov. Ale to, e
tuto odpov neznm, neznamen jet, e dn nen.
Mon, e mj ivot m smysl, pestoe mn pipad
zhadn, kdy se na nho dvm zevnit."
Pan Simontonov na ni vdn pohldla. "To je pesn
to, co jsem myslela," ekla. Pak se podvala na celou
skupinu. "A chtla bych, abyste si to zapamatovali.
Mon, e jste nkdy zmaten, ale ivot kadho z vs
m smysl." Najednou ji jej sla neuvdla do rozpak.
"Nezapomnejte na to," dodala. "A Bh ehnej vm
vem."

Odela z jdelny, a kdy byla na chodb z doslechu,

uasle si hvzdla. To krtk shromdn mlo naprosto
neekan konec.
Ctila se jako loutka na neviditelnch nitkch. Jak to
vechno do sebe skvle zapad! Cel den byl takov.
Nikdy si tolik neuvdomovala, jak mlo toho chpe, ani
se nectila bt tak spokojen s tm, e tomu tak je.

T N

T ter, 31. dubna

Hank Martin se zastavil u dve Georgie Batesov.

"Mu jt dl?" zeptal se. "Slibuju, e se t ani nedotknu.
Potebuju poradit."
Georgia se na nho nedviv podvala. Slib od
nadrenho Hanka, e se j ani nedotkne, byl
diskutabiln. Ale bylo to tak nco neobvyklho a i on
sm vypadal tak njak jinak, skoro nesmle.
Dala mu anci. "Poj dl," ekla.
Hank el pmo k vci. "Chtl bych se dvoit pan
Grochowsk," vysvtloval, kdy se posadil. "Myslm, e

jsem se nikdy pedtm nikomu nedvoil. Sahal jsem na

eny, ale myslm, e tomu se ned kat dvoen, e ne?"
"Ne, to ne." Georgii se chtlo smt. Pedstava Hanka, jak
se nkomu dvo, tm spe pan Grochowsk, byla
smn. Nicmn, v jeho vnosti bylo nco, co j kalo,
e tentokrt to k smchu nen.
"Take o tom nic nevm. Myslel jsem si, e t podm o
radu. Jak se to dl?"
"Pro proboha m?"
V Hankovi se na chvli probudilo jeho star j. "Protoe
jsi tak sexy, m lsko." Pak mu dolo, e touto cestou se
nemnil dt, a zatvil se vn. "Jsi stejn dstojn jako
pan Grochowsk," odvtil.
"J nejsem expert na toto tma," usmla se Georgia,
poten Hankovm pirovnnm. "J jsem nemla se
sexem ani s romantikou ve svm ivot moc spolenho.
Mj mu se mi dvoil, ale to u je dvno. A od t doby
jsem si u mockrt pla, aby to nikdy bval byl nedlal.
To je moje jedin zkuenost."
"Stejn bych rd slyel nzor eny."
"No, pro tedy nezat se samotnm slovem dvoit se,"
zaala Georgia. "Pedpokldm, e to slovo pochz od

toho, co se dlo na dvorech krl a krloven. Existovala

tam spousta pravidel etikety. Dvoen bylo uritm
druhem spoleenskho tance, kter se tmito pravidly
dil."
"Jakmi pravidly?"
"Dobr boe, j nevm. Ale vm, e dobr zpsoby se
tak vyvinuly u dvora. Pedpokldm, e tato pravidla
jsou tak pravidly slunho chovn. Take ti mu
poradit, e pokud se chce dvoit pan Grochowsk, ml
by ses pedevm slun chovat."
"Co to je, slun chovn?"
"Nezd se, e bys o tto zleitosti nco vdl, e
Hanku?"
Georgia si to rpnut nedokzala odpustit. "Slun
chovn m hlavn co do inn s ctou. Kdy jedn s
nkm, komu se dvo, jedn s nkm vysoce
postavenm, hodnm cty, jako s princeznou.
Mon, e kdy se chce nkomu dvoit, e u si ho
hluboce v."
"Pan Grochowsk si vm."

"Tak s n jednej s ctou. Myslm, e tm se vyznauje

slun chovn. Tm, e s lidmi jedn uctiv."
"Jako e prost nenathnu ruku a nevezmu si je?"
"Ano, pesn tak. Mus mt ctu k jejich tlu. K jejich
soukrom. A respektovat jejich prvo ci ne. Ale nen to
jen v tom. Respektuj jejich osobnost. Jejich humor a
moudrost.
Respektuj jejich minulost, zkuenosti."
"Jak se to d nauit?"
"V tom to, Hanku, je. Nau se to vechno tm, e bude
lidi respektovat. Kdy chce bt ena respektovna - a
kter by nechtla? - nebude chtt, abys na ni sahal,
dokud to vechno nebude umt."
"Mn to pipad jako spousta prce," poznamenal Hank.
"Ale kter ena by chtla lnho mue? Krom toho jsou
lid, kte si mysl, e je to prce zbavn."
"No, j nevm. Nikdy pedtm jsem to nedlal."
"Se mnou urit ne."
"Me mi k tomu ct jet nco?"
"Myslm, e ne."

Georgia se na nj podvala, jak tam stl jakoby

zarmovan ve dvech, a poprv si uvdomila, e to ve
skutenosti nen nepitaliv mu. Je mal, ale bv
hezky upraven. Pro si takovch vc nikdy pedtm
nevmala? Dokzala si ho te pedstavit jako nho
milence. "Hodn tst, Hanku," ekla.
Jeho upmnost ji dojala.
Kdy odeel, Georgia sedla zasnn v houpacm kesle.
Podvala se na sv ruce. Ano, jsou to ruce star eny. To
ale neznamen, e jsou okliv. Neznamen to, e jej
ivot skonil. Mon e i ona by mohla mt jednou zjem
o to, aby se j nkdo dvoil.
Pomylen, e by mohla znovu s nkm chodit - e by s
nm mohla i spt -, bylo tak nov a podivn. Ale docela
zbavn. V duchu se usmla.

Jeliko poruk Petri ctil, e si to zaslou, rozhodl se, e

toho rna zasp. Prv vstal a drel lek kvy, kdy
krtce ped destou zazvonil telefon. Byl to Mitchell.
"Myslel jsem, e byste to chtl vdt. Huberta Stimsona
prv pivezli do nemocnice mrtvho," oznmil mu.
"Co?"

"Hubert Stimson je mrtv ve pitle - vte, manel t

eny, co jste ji vera vyslchal."
"A jeho jsem vera odpoledne tak vyslchal. Kriste na
nebi."
Na jeho konci drtu nastalo dlouh ticho. Nakonec se
Mitchell zeptal: "Pane, jste tam?"
"Ano. Musm se jen vzpamatovat. Chci ct, e jsem s tm
chlpkem mluvil vera odpoledne. Jak zemel? Byla to
sebevrada?"
"Myslm, e ne. Nevm. V tto chvli vm jenom to, e mu
hospodyn pila uklidit a nala ho, jak le pod schody.
Hlavu pr ml podn pohmodnou. Myslm, e to
vypad jako nehoda."
"Je pod jet v nemocnici?"
"Ano."
"No, zavolejte tam a eknte jim, a si ho tam nechaj.
Jedu tam.
A, Bille, oznamte to nelnkovi. A mohl byste zavolat
soudnho lkae? Chtl bych, aby u toho byl. Me jt o
sebevradu.
eknte mu, e bych chtl biochemick vyeten krve."

Ml by Mitchellovi ct jet nco? Viml si, e se mu

ruka se sluchtkem tese. "Mohl bych se s vmi v
nemocnici setkat, Bille?" zeptal se. "Rd bych si s nkm
prost popovdal."
"Jist, pane."
Petri zavsil. "Dobr boe!" zaeptal.
Rychle se oholil a osprchoval a kolem pl jedenct u si
prohlel tlo Huberta Stimsona. Tv, kter den pedtm
byla zrudl hnvem, byla te bl a trochu do zelena,
krom velk napuchl podlitiny na levm spnku.
Podruh, co ohledval tlo, se Petrimu udlalo patn pestoe tentokrt se jeho nepjemn pocit liil od toho,
kter zakusil, kdy poprv uvidl znetvoen tlo
Stephenovo. "Byl to pravdpodobn epidurln
hematom, krevn vron," vysvtloval lka a ukzal na
sted podlitiny. "Lebka praskla zde, poranila spnkovou
tepnu pesn v mst, kde se dotk kosti. Tady vidte,
kde tepna krvcela na vnj stran, ale uvnit lebky je
asi jet vt krevn sraenina, kter tlaila na mozek, a
tak zpsobila smrt. Nemohu si bt naprosto jist, dokud
neprovedu pitvu, a na to nebudu mt as dv ne ztra.
Ale rentgen udlm hned, jet ne ho odnesou do

mrnice, ale jsem si celkem jist, e snmek uke tu

zlomeninu.
Pochybuju, e se dozvme nco jinho. Ke nen
poruen, take je mlo pravdpodobn, e ho nkdo
udeil. Pesto, jestli je ta kost promknut dovnit, budu
o tom muset znovu uvaovat. Vzal jsem mu krev a prv
jsem ji poslal do laboratoe na vyeten.

Bude jim to chvilku trvat. Co kdybyste mi zavolal po

jedn hodin, to u pro vs budu mt kompletn zprvu."
"Pojme za soudcem, zatmco budeme ekat," ekl Petri
Mitchellovi. "Ml by o tom vdt. Pravdpodobn to
zmn jeho nzor na dnen pevoz t star dmy do
stavu."
Kdy pili do pedpokoje kancel soudce
Michelwicze, sekretka jim ekla, e soudce bude a do
dvancti u soudu.
Posadili se a ekali. Destky mylenek probhaly Petrimu
hlavou, ale jedna z nich se neustle vracela. Srovnval
pana a pan Stimsonovy. Svm zpsobem pipadal
Petrimu ten mrtv mu, kdy byl vera odpoledne jet
naivu, stejn zl jako jeho uhdan, vradc manelka.

Byli vak zl kad jinak. m se od sebe li rzn druhy

zla? Na tuto otzku neexistuje jasn odpov. "Bille, vy
jste vera zaal s tm povdnm o posedlosti blem,"
ekl.
"Ale vy takovm vcem doopravdy nevte, e ne?"
"No, vm a nevm," odpovdl znepokojen Mitchell.
Te u i jeho vlastn serant zan mluvit jako doktor
Kolnietz, pomyslel si Petri. Ale s nejednoznanost
zanal mt trplivost.
"Dobe," povzdechl si. "Pokraujte. eknte mi nco vc."
"Nen to jednoduch," ekl Mitchell. "Promite pane, ale
jste kesan?"
Petriho tato otzka naprosto zaskoila. "K ertu, j
nevm," vykoktal. "Chci ct, jako vechny italsk dti v
sousedstv jsem byl vychovn jako katolk. Po narozen
jsem byl poktn. Chodil jsem k pijmn a tak dle.
Matka m vdycky tahala na mi. Ale kdy jsem byl na
vysok kole, tak jsem se na to vechno vykalal.
Nepemlel jsem o tom. Myslm, e jeliko to pro m
nen dleit, ml bych ct, e nejsem. Ale pro? Pro se
ptte?"

"No, pro vtinu lid tady v okol to dleit je. Je to

takov ,pezka na biblickm psu', vte?"
"Toho jsem si u viml," dal najevo Petri. "No a?"
"Ale my kesan nejsme vichni stejn," pokraoval
Mitchell.
"Patme do rznch tbor, d se ct. Jeden z tchto
tbor se nazv charismatikov. Asi pt let jsme se
enou k tomuto tboru patili."
Pro na to jde tak od lesa? pomyslel si Petri. Nemohl ct
"ano" nebo "ne"? Bu e tm vcem v, nebo nev?
Ale kousl se do jazyka a jen ho pobdl: "Pokraujte."
"No, charismatici berou bla velmi vn. Maj tendenci
myslet si, e jsme vichni zapleteni do neho, emu
kaj duchovn vlen. V, e mnoho lid s
psychickmi problmy je skuten suovno dmony,
take jeden z druhho vymtaj bla. Obvykle tomu
kaj ,vysvobozen'. Moje ena a j jsme se nkolika
takovch obad zastnili."
"ekl jste, e jste k tomu tboru patil?" povzbuzoval ho
Petri.
"Jo. Dostali jsme se z toho. Z ady dvod. Ale jednm z
nejdleitjch dvod bylo to, e brali tu zleitost s

blem tak vn. Nebo ji mon uritm zpsobem

moc vn nebrali."
Moc vn nebo ne dost vn! Mluvil Mitchell schvln
v hdankch? "Co tm myslte?" zeptal se zklaman Petri.
"Provdli to ,vysvobozovn' vude. Vtinou nm
nepipadalo, e by to bylo k nemu dobr. Bylo to
stran prostoduch. Po ase jsme si se enou ekli, e
jsou asto na patn stop, a nechtli jsme s tou
zleitost kolem posedlosti mt nic spolenho. Te jsme
v konzervativnj crkvi."
"Take u na dmony nevte?"
"To jsem neekl," odpovdl klidn Mitchell. "Nkdy na
n vm."
"Ale jak mete?"
"Vidl jsem je, pane."
"Vidl jste je?"
"Ano, pane. Vte, obas sledovali sprvnou stopu. Vidl
jsem je.
Nkdy. Nkdy byli skuten. Velice skuten."
Petri si u zanal uvdomovat, e jeho serant je
opravdu schopn. A nyn si najednou uvdomil tak to,

e tento tich mu se mon musel vyrovnvat s

mnohem hlub realitou, ne o jak se jemu, bhem jeho
krtkch devtadvaceti let, mohlo i jen snt.
"Fajn," ekl, "vrame se zptky k pan Stimsonov.
Myslte, e je posedl?"
"Mon. Ledacos tomu nasvduje."
"Co teba?"
"Teba ta jej ir nenvist. Ten vulgrn jazyk. Ale
neexistuj dn urit znamen. Nkdy bv, alespo na
povrchu, jejich e opravdu hezk a mil, a zanete mt
podezen z jinch dvod, teba kdy udlaj nco
neobvyklho nebo kdy sly hlasy, kter jim kaj, aby
zabjeli. Ale dn z tchto vc nic nedokazuje.
Jen dky nim zanete o nem takovm uvaovat."
"A co pan Stimson? Vm, e to nemete posoudit. Vy
jste ho nevidl vera ivho tak, jak jsem ho vidl j. Ale
pekvapilo m, e je stejn zl jako ona, jene jinm
zpsobem. Nekiel ani nenadval nebo nco takovho.
Byl lisn. Podplatil by m, kdybych se nechal. Ve
skutenosti si myslm, e by m zabil, kdyby se mu z
toho nepodailo dostat."

"Znm ten typ," odvtil znalecky Mitchell. "Typ

politickho makle. Ano, nkdy, kdy jsem byl v
blzkosti takovho lovka, ml jsem pocit, e se kolem
potuluje satan."
"Ale byl posedl?" nalhal Petri.
"Mon."
Petriho nov nalezen trplivost zmizela. "Mon,
mon, mon," napodoboval. "Jako by to bylo kad
tet slovo ve vaem slovnku."
Mitchell se neurazil a usml se. "Jet nco jsem vm,
pane, nevysvtlil," ekl mrn. "bla jsem vidl jen
bhem exorcismu, kdy jsme sledovali sprvnou stopu.
elem exorcismu je bla vyhnat. Ale dokud ho
nevyenete, mete se jen dohadovat, e tam je."
"A co pan Stimsonov? Mohl byste ho vyhnat z n?"
"To je dal vc, kterou jsem vm nevysvtlil," odpovdl
serant. "Jedin exorcismus, kterho jsem byl svdkem,
se provdl s lidmi, kte se chtli uzdravit, kte to chtli
natolik, e ns to nechali dlat. Mon e n Pn doke
vyhnt bla z lid, kte si to nepej, ale myslm si, e
obyejn smrtelnci to nedokou. Nevidl jsem dn
nznak toho, e by se ta star dma chtla uzdravit.

Myslm, e to, co s n provedl vera doktor Kolnietz, je

vrchol toho, eho u n meme doshnout."
Petri konen pochopil. "Take mi kte, e pesto, e je
pan Stimsonov stle naivu, nikdy se nedovme, jestli
je posedl."
Mitchell pikvl. "Ano, pane. Myslm, e se to asi nikdy
nedovme."
Od stolu u vnitnch dve se ozval nenpadn zvonek.
"Soudce Michelwicz se vrtil do sv kancele," ekla
sekretka. "Hned vs pijme."

Georgia by se po obd normln vrtila z jdelny do

svho pokoje, kdyby j cestu nezastoupila Peggy. "Ahoj,"
ekla srden.
"Pan Grochowsk by byla rda, kdybyste ji navtvila, a
budete mt chvilku as."
Georgia si pomyslela, e je zase pedvolna. Doufala, e
toto pedvoln bude pjemnj ne to minul. Ale od
t doby se toho hodn pihodilo.
A taky e to bylo jin. Pan Grochowsk se srden
usmvala.

"Nemusela jste tak spchat," ekla, "ale jsem rda, e vs

vidm.
Posate se, Georgio. Urit jste u slyela, e objasnili tu
vradu."
"Jist. Vte, jak rychle se tady vechno roznese. Vlastn
jsem to tuila od chvle, co pesthovali pan
Kubrickovou k vm do pokoje a ped dvee Rachel
Stimsonov postavili str."
"Byla jste pekvapen?"
"Skuten jsem o n pedtm nepemlela. Ale ne,
nebyla jsem pekvapen. Mluvila jsem s n jen jednou,
ale byla velice neomalen. ekla bych, e to nen hodn
osoba."
"Tak si to myslm." Pan Grochowsk se na svou
nvtvnici zadvala pozornji. "Mm dvod si myslet,
e jste mla nco spolenho s objasnnm t vrady,
Georgio. Co jste udlala?"
"Jen to, co jste mi doporuila. Jednodue jsem podala
poruka, aby m navtvil, a vysvtlila jsem mu, e jsem
mu neekla vechno, co jsem mla. Upozornila jsem ho
na pr vc a on se vydal po jejich stop."
"O tom jste musela pece jenom trochu pemlet."

"Moc ne."
"Je to zbava, pemlet, kdy u jednou zanete,
nemyslte?"
Georgia zavhala. "No, je a nen. Vdycky jsem
pemlela, ale hlavn o vcech, o kterch jsem chtla
pemlet. Ale tomu se asi ned kat skuten
pemlen, e ne? Take si nejsem jist, jestli je to jenom
zbava. Protoe se tm pdem muste dvat na vci, kter
byste radji nevidla."
Pan Grochowsk se spokojen usmla. "To ano. Ale za
chvli si na to zvyknete a pak se z toho stane vzva.
Radostn vzva.
O kterch vcech se vm nechtlo pemlet?"
"Teba o mm vku. Nechtla jsem si piznat svj vk."
"Ale te u zejm mete. eknte mi, Georgio," upela
na ni pan Grochowsk ptrav pohled, "mete te
pemlet o emkoli?"
"Jak na to mu odpovdt? Chci ct, e mon existuj
vci, o kterch ani nevm, e o nich nepemlm, jeliko
o nich nechci pemlet."

"Chytr, Georgio, to je chytr. Te mi ale odpovzte na

toto:
Kdyby existovalo nco, o em nevte, a j bych vs
podala, abyste o tom pemlela, udlala byste to?"
Pro ji tak zpovd? pomyslela si Georgia. Ale trvalo j
jen pr vtein, ne odpovdla: "Ano, pemlela. Jste
pro m nco jako uitelka."
Pan Grochowsk se rozzila. "Tak mi, prosm, kejte
Marion.
Vte, nikdy jste mi neekla kestnm jmnem. Jako byste
se m trochu bla. Ale te, kdy mete pemlet a jste
pipravena pemlet o emkoli, bylo by zbyten, abyste
se m bla, nemyslte?"
Georgia se tak usmla. "Myslm, e ano."
"A te, kdy ke mn nectte strach ani pehnanou ctu,
jak doufm, vm mu nco navrhnout, Georgio,
pestoe m mete klidn odmtnout. Jak jste se sama
zmnila, doasn ke mn nasthovali Carol Kubrickovou.
Nen to zrovna nejzbavnj spolubydlc. Rda bych
vdla, jestli byste se nechtla ke mn nasthovat vy. Ale
ne mi odpovte, chtla bych, abyste o tom pemlela. Je
mi, napklad, jasn, e mte postel u okna.

Kad, kdo m vech pt pohromad, chce mt postel u

okna, m nevyjmaje. J musm bt u okna, protoe se,
pokud vm, z tto postele nehnu. Take kdybyste se ke
mn nasthovala, musela byste se msta u okna vzdt."
Georgia se hluboce zamyslela. Msta u okna se vzdt
nechtla.
Byla by to opravdov ob. Ale kdy m lovk nco
obtovat, kdy ne pro nco lepho? Kdy tak o tom
peml, nejsou vlastn vechny takovto obti sobeck?
A pak, existuj i jin druhy oken, jak zanala chpat okna, jimi se meme podvat do sebe sama i
vyhldnout ze sebe ven. "Nemu ct, e u k vm
nectm ctu, Marion," odvtila nakonec, "ale ano, byla
bych astn a byla by to pro m pocta, kdybych mohla s
vmi bydlet."
"Fajn. Jsme domluveny!" zvolala pan Grochowsk. "Pro
o tom neeknete Peggy a nepodte ji, aby zaala s
ppravami?"
Georgia se pmo vytila ven z pokoje, aby to udlala.
Byla nesmrn poten tou poctou, kter se j dostalo.
Pan Grochowsk byla tak poten. Georgia se
evidentn "zmnila". Navc j ptomnost jin eny v

tomto pokoji, eny tak bdl a siln, poskytne uritou,

alespo malou ochranu. Jestli jsou jej domnnky
sprvn, pak ji brzy navtv Roberta McAdamsov. Pan
Grochowsk nemla jasnou pedstavu, jak bude tato
nepjemn nvtva probhat. Pesto pedpokldala, e
po tto nvtv bude pravdpodobn potebovat
vechnu ochranu, jak se j me dostat.

Poprv v ivot chpal Petri vznam ren "Ctit se jako

na houpace". Vera veer byl nahoe: zdlo se, e
vechny kousky zapadaj pkn jeden do druhho, ctil
se povznesen zsluhou fova blahopn a byl spokojen
sm se sebou. Vyspal se a byl dole: ml pocit, jako by se
mu obrzek rozpadl, nebo jet pesnji, jako by se
objevila dal sada kousk a obrzek se musel
peskldat. A nejenom e se ctil bu nahoe, nebo dole;
musel tak bhat po celm mst. Nejdv do nemocnice,
pak za soudcem, potom si promluvil se sluebnou ze
Stimsonova domu, pak se vydal do mrnice a za
soudnm lkaem. Mitchell ml hlad, a tak mu dal volno.
On sm hlad neml. Bylo pl pt odpoledne, kdy se
konen dostal do Willow Glen, aby informoval pan
Simontonovou.

"Vypad to, e to byla nehoda," ekl, kdy se posadil v

jej kanceli. "Podle veho spadl doma ze schod a
uhodil se do hlavy. Dvee byly zamen a posluhovaka
si odemkla svm vlastnm klem a nala ho, jak le pod
schody. Ml istou frakturu lebky. Nic nenaznauje, e
by byl zrann jinak ne o podlahu.
Zlomen hrana leben kosti projela tepnou a zpsobila
to, emu lkai kaj epidurln hematom. Po nrazu asi
upadl do bezvdom; ke smrti zpsoben kompres
mozku hematomem dolo asi o hodinu pozdji. Soudn
lka odhaduje, e upadl asi kolem jedn v noci a mrtev
byl asi ve dv nebo o pl tet."
Pan Simontonov se na nj pronikav zadvala.
"Nevypadte dobe, poruku."
"To ano," pipustil Petri. "Byl to ok. Vte, vera
odpoledne jsem ho informoval o tom, e byl na jeho
enu vydn zatyka. Je tk vidt nkoho odpoledne
naivu a druh den rno ohledvat jeho mrtv tlo."
"Ano, to chpu. Ale myslela bych si, e po tolika letech u
policie byste mohl bt vi takovm vcem imunn."
Petri se na ni unaven podval. "Vy jste vdycky na koni,
e?

Ano, je toho vc. Velice se rozilil, kdy jsem mu to ekl.

Ne proto, e by ml starost o svou enu. Jedin, co ho
zajmalo, bylo, jestli to bude v novinch. Zdlo se, e se
toho pern boj. Dokonce se m pokouel podplatit,
aby se to nedostalo do novin. Nelbil se mi."
"Jestli si vzpomnte, j jsem ho tak nikdy nemla rda."
"Byl tak natvan, e mou prvn reakc, kdy jsem slyel
o jeho smrti, bylo, e to byla sebevrada. kaj, e to
byla nehoda.
Ale je to skuten pravda? Ml v krvi dv cel dv
promile alkoholu. Testy neprokzaly stopy jinch drog,
alespo zatm ne.
Dv cel dv je dost. V t dob byl opil. Nepipadal mi
jako velk pijan. A pestoe to zas a tak moc nen, pro
dvaaosmdestiletho mue je to a pli."
"Pokraujte, poruku," pobzela ho pan Simontonov.
Konen piznal, co ho opravdu trp. "No, mm pocit,
e jsem zapinil jeho smrt. Nectm skutenou vinu.
Myslm, e to byl pkn vivk. A urit jsem musel
udlat to, co jsem udlal. Pr to byla nehoda. Ale j si
myslm, e by nebyl dnes mrtv, kdybych s nm vera
nemluvil."

"Obvm se, e mte pravdu. Ale nevm, co myslte tm,

kdy kte, e ,nectte skutenou vinu'. Chcete ct, e
ctte ,neskutenou vinu'?"
Petri se pokusil o dal chab smv. "Je to takov
zatracen vina, jakou ct nkdo, kdo si mysl, e
zpsobil n smrt, pestoe neme bt v opravdu
etickm smyslu obvinn."
"Chpu," utovala ho pan Simontonov. "Nezasloute
si ctit vinu, a pesto ji pod ctte, protoe jste
zodpovdn lovk."
"Krom toho mi to nepipad jako nehoda," pokraoval
Petri.
"Pravdpodobn spadl ze schod, protoe toho moc
vypil. Ale pro toho tolik vypil? Aby umrtvil svou hrzu
z toho, e se ta vc objev v novinch? Nebo ml takov
strach, e chtl zemt?
Pipomnal mi krysu zahnanou do kouta."
"Spousta lid umr, kdy je ivot zaene do kouta, ze
kterho se nemou nijak dostat."
"Byla to ale nehoda, nebo to byla sebevrada?" Stle se
vracel k jednomu a tmu.

"Ach, poruku, pod byste chtl, aby vechno bylo bu

ern, nebo bl, e? Mon e nkdy nen mon rozliit
nhodnou smrt od sebevrady. Ve skutenosti je nkdy
stejn obtn odliit od sebevrady mnoho pirozench
mrt."
"Co tm myslte?"
"Potkal jste se s tm v souvislosti s Heather. Pedstava,
e lid chtj umrat, kdy m slubu, vm byla zcela
ciz. Te u dokete pijmout skutenost, e pirozen
smrt me bt chtn?"
"Myslm, e ano," piznal znechucen Petri.
Pan Simontonov se uchichtla. "Ale pod tm nejste
naden, e ne? No, jestli pijmete skutenost, e si lid
asto vybraj, kdy zemou svou pirozenou smrt, pak
muste pipustit i to, e v jistm smyslu chtj zemt."
"Pod tomu nerozumm."
"ivot ns, poruku, unavuje. Jsme unaven a nakonec
jsme pipraveni odejt. Pijde as, kdy si z vt sti
pejeme radji zemt, ne t. V t chvli je to zleitost
urit volby."
"Ale star Stimson urit nevypadal, e by byl pipraven
odejt, kdy jsem ho vidl vera odpoledne."

"Zkusm to jet jednou," znovu se namhala pan

Simontonov.
"ivot nkter z ns unav velice brzy. Ostatn z ns se
unavuj pomalu a postupn. Nkdy ns to unav nhle.
Zd se, e ivot chytil pana Stimsona do pasti - nebo se
chytil sm svou vlastn potebou vypadat ctyhodn. To
ve zvis na hlu pohledu.
Mlokdy je to jasn. Ale zd se, e vera veer pana
Stimsona sevela nhle ve sv nrui smrt."
V t chvli to Petri najednou pochopil. Nebylo to nic, co
by dokzal vyjdit slovy. Otevely se mu dvee. Jeho
mysl nhle pronikla do neznmho zem - neml zatm
jeho mapu a neznal dokonce ani jeho jmno - ale bylo to
msto, kter bylo naplnno svtlem, kter mu bylo velmi
pjemn. "Hm," ekl. "Myslm, e u to chpu. Dky."
Nastalo dlouh pjemn ticho. Pak se Petri zaal od
srdce smt.
Pan Simontonov byla ohromena tou nezvyklou
lehkomyslnost. "Co je tady tak smn?"
"Kdy jsem byl u policie v New Yorku, ml jsem uitele,
starho detektiva, moudrho staroue. Vtina vc, kter
kal, dvaly jasn smysl. Ale pouval ren, kterm m

sem tam astoval - myslm, e pochzelo od soudce

Olivera Wendella Holmese - a kter mi nikdy nic
nekalo. Myslm, e jsem mu konen porozuml."
"A co to bylo?"
"Jestli si to sprvn pamatuju, ten star soudce ekl:
,Nemm rd zjednoduovn, ale moc bych chtl, aby mi
nkdo jednodue vysvtlil sloit.'"
Te se smla pan Simontonov. "Mte pravdu. Myslm,
e jste to pochopil."
Ale chvilka lehkomyslnosti pominula. "Musm to ct
pan Stimsonov," ekl ponue Petri. "Byl bych rd,
kdybyste m mohla doprovodit." "Samozejm e ano."
"Myslte, e se j ulev? Domnvm se, e je tk ctit
levu, kdy je lovk zaten pro vradu. Ale mn by se
pesto ulevilo, kdybych se dovdl, e jsem se toho
lovka zbavil. Ale bh v, jak uvauje ona. Je len."
Pak si vzpomnl, jak mu doktor Kolnietz vykldal o tom,
e vtina psychiatr by ji za lenou neoznaila.
"Vlastn ani nevm, jestli je len, nebo ne," dodal. "To
zle na hlu pohledu. Myslm, e toto je dal oblast,
kde nic nen bu ern, nebo bl, e?"
"Ute se. Ano, zd se, e se ute, poruku."

"Pokoum se. Nebo sp, byl jsem k tomu donucen. Ale

co si myslte vy? Myslte, e se j ulev?"
"Jsem pli chytr na to, abych se odvila i jen hdat,"
odvtila, kdy vstvali, aby li na oddlen C. "Mte
pravdu, e nkterm lidem se ulev, kdy je smrt
manela vysvobod z dsnho manelstv. Smrt jim
me dt pleitost znovu t. Ale jin lid dokou t i
v otesnch manelstvch."
"Jak z toho manelstv mohla mt uitek?"
"Je j dvaaosmdest, ne?" pokraovala pan Simontonov,
kdy li po chodb. "Doila se v nm pokroilho vku.
Myslm, e v ptel, doktor Kolnietz, by vm ekl, e
nejhor manelstv bvaj jedna z nejstabilnjch.
Existuj manel a manelky, kte se k sob hod jako
ruka k rukavici. Kad den se div nezavrad, ale od
sebe byste je nedostal ani heverem. Nevm, jestli jeho
smrt bude pro Rachel vysvobozenm nebo jestli to bude
dka vraen do jejho srdce. Nebo to mon bude pln
jinak. Bh v."
Pokvli uniformovanmu policistovi u dve a veli k
pan Stimsonov. Sedla na vozku a jako obvykle
nedlala nic, jen ekala.

"Mm pro vs patnou zprvu, Rachel," ekla pan

Simontonov.
Hlas mla vcn, ale Petri v nm vyctil podtn soucitu.
"V manel vera v noci zemel. Spadl doma ze schod.
Zranil se na hlav. Z toho, co kaj, nakolik se to d
zjistit, plyne, e ihned upadl do bezvdom, take vbec
netrpl."
Petri ekal, e Rachel nebude prost reagovat. Ale byl
pekvapen.
"Lete," ekla jedovat. "Nevm pro, ale lete mi. Nen
mrtv."
"Obvm se, e je, Rachel," ekla pan Simontonov.
"Ne, nen. Nen mrtv. Ten hovous m pijde v sobotu
veer navtvit. Vdycky za mnou chod v sobotu veer."
"On zemel, Rachel. Nepijde vs v sobotu veer
navtvit."
"Ale pijde. V sobotu veer tu bude. Radila bych mu, aby
piel.
Nedovolil by si nepijt. Znm ho. Bude tu."
Pan Simontonov na sebe vzala thu tto nvtvy a
Petri poctil, e by j s tm ml pomoci. "Pan Stimsonov,

mon si pamatujete, e jsem od policie," ekl. "Mm v

popisu prce sledovat mrt a ujistit se, e k nim
opravdu dolo. Mluvil jsem s vam manelem vera
odpoledne a byl naivu. Dnes rno jsem ho vidl v
nemocnici a byl mrtev. Pozdji jsem vidl jeho tlo znovu
v pitevn. Vm, e je tk pijmout takovou zprvu, ale
ujiuji vs, pan Stimsonov, e v manel zemel. Je
mrtv."
"VYPADNTE ODSUD, VY ZKURVYSYNI!" zajeela
Rachel. "VYPADNTE.
VYPADNTE. OKAMIT VYPADNTE NEBO VM
VYMLTM TY VAE ZASRAN MOZKY Z HLAVY!"
Nedalo se dlat nic jinho, ne odejt.
Kdy se vrtili do kancele pan Simontonov, ctili se
oba, jako by je nkdo napadl, skoro znsilnil, stejn jako
to rno pedtm. Pan Simontonov nakonec prolomila
strnul ticho poznmkou: "Na prvn pohled to byla sp
ta rna dkou, e?"
Petri si to nechtl pipustit, ale byl pli rozilen na to,
aby pokraoval ve filozofick diskuzi o smrti a
manelstv, o zlu a o vztazch, bez ohledu na to, kolik ho

tato ena, jak si nyn uvdomoval, mohla o tom vem

nauit. Uchlil se k detailm.
"Obvm se, e mm pro ns pro oba patnou zprvu,"
ekl. "Vera jsem podal soudce, aby odeslal pan
Stimsonovou do vzeskho stavu pro duevn chor
na pozorovn bhem procesu. ekl mi, e o tom bude
uvaovat a d mi dnes vdt. Ale dnes jsem mu musel
povdt o smrti jejho manela a on ekl, e tm se vci
mn.
Nikdo ani nev, jestli vbec maj njakou rodinu nebo
kdo je vykonavatelem zvti tkajc se jejich majetku.
Jeho lid to te zjiuj u prvnk ve mst. Ztra asi
bude nco vdt, ale do t doby ji mme na krku. Vy ji
budete mt tady ve Willow Glen a my ji budeme, s
naimi omezenmi silami, hldat tyiadvacet hodin
denn. ekl, e ji nikam nepole, dokud toho o vem
nebude vdt vc. Zavolm vm hned, jak zjistm, co se
dje."
"Jist."
Petri si najednou uvdomil, jak je kolem ticho. Za
dvemi se neozvaly dn psac stroje. "Tady se
opravdu v pt kon, e?" poznamenal.

"Jestli tm mte na mysli administrativu, tak ano,"

odvtila pan Simontonov. "Ale jestli mte na mysli
Willow Glen, tak ne. Ve Willow Glen jde ivot pod dl.
A smrt tak," dodala.
K ertu s filozofi. "Je na ase, abych toho dneska nechal,"
ekl Petri a vstal. "Byl to tk den."
Pan Simontonov s nm souctila. Pesto ho jet zdrela
kvli jist neuzaven zleitosti. "Zaal jste se mi lbit,
poruku," ekla. "Mte svdom. Jste pizpsobiv.
Ute se. Ale nco mi na vs vad. Vera jste byl podivn
bezcitn. Nejprve jste Heather tm nakl, e je vrah.
Opravdu jste se do n pustil. Ale kdy jste se vera
dozvdl, e vrahem nen, ani vs nenapadlo dt j
vdt, e u nen podezel. Jak to?"
Petri poteboval bt sm. Pro mu ned pokoj? "Asi bych
j to ekl, a bych se k tomu dostal," chab zaprotestoval.
"Tm si nejsem jist. Co proti n mte?"
"Nic proti n nemm."
"Ale ano, mte. Pemlejte o tom, poruku."
K ertu s n, pomyslel si Petri, kdy jel dom. ekla:

"Pemlejte o tom," a pestoe vbec nechtl, musel na

to myslet. Myslel na to cel veer, dokud neusnul. Musel
uznat, e na jejm obvinn bylo nco pravdy. Pilepil se
na Heather Barstenovou jak lepidlo. Pli se na ni
soustedil. A i kdy byl na to upozornn, dlalo mu
pote se od n odpoutat. Ani te, jak na to poukzala
pan Simontonov, kdy vdl, e je nevinn, se k n
nedokzal chovat laskav a se zjmem. Nedokzal bt
dokonce ani slun. Byla to pravda. Jako by se ji od
zatku snail dostat. Pro? K ertu se Simontonovou!
Pro se snail dostat Barstenovou? Nedlal to vdom.
Ale vypadalo to, jako by proti n nco ml. Pro? Pro ho
ta draice nenech na pokoji? Byl to u tak tk den a
te veer to bylo snad jet hor.

T N

C T Ptek, 1. dubna Sen se vrtil.

A u bhem toho, co se mu zdl, si Petri mlhav

uvdomoval, e jde o stejnou podrdnost jako minule,
kter brzy peroste ve zlost, hrzu a hanbu.
Prv vymaloval obvac pokoj svho bytu. Byl naprosto
bl a ist. Otoil se a na zdi zahldl skvrnu. Pemaloval
ji. Zavel plechovku vkem a vstal. Skvrna se objevila
znovu. Ten sam tmavozelen sliz stkal po zdi. Udlal

do zdi dru, strhval kusy devotsky. Prokopal se a k

izolaci a marn se pokouel dostat ke zdroji vytkajcho
slizu.
Jene tentokrt se ze najednou prolomila na druhou
stranu.
Zvtil otvor tak, aby mohl vkroit do druh mstnosti.
Byl to mal pokoj. Na podlaze bylo zal star linoleum.
V pokoji byla pouze mal, starodvn vana, kter stla
na pinavm linoleu na tyech pinavch porcelnovch
nokch.
Vzbudil se.
Konec snu byl jin a i on se ctil po probuzen jinak.
Nectil dnou zlost, dnou hrzu. Pesto vak ctil
tut hanbu jako pedtm a souasn i zvltn druh
hlubokho smutku. Co se to proboha dje? podivoval se
Petri. Vdl, e ten sen m svj vznam, i to, e
pedstavuje jaksi druh prniku. Samozejm protoe se
proboural tou zd. Ale pro je na druh stran ten divn
pokojk?
A pak si vzpomnl.
Cel zpocen mrkl na budk. Byly teprve tyi rno. V
tuto dobu pece neme volat Kolnietzovi. Je to akutn?

Vypad to tak. Ale nebylo by slun ho budit. Prost

bude muset ti tyi hodinky pokat, ne mu bude moci
zavolat. Kristepane, jak to tak dlouho vydr?

Pot co Heather navtvila pan Grochowskou, la se

podvat za Georgi. "Jsem tady zptky po tech dnech
volna," oznmila.
Georgia ctila skoro stejn vzruen jako dvka. "A za ty
ti dny se toho hodn pihodilo," zvolala.
"Slyela jsem."
"Heather, je mi lto, e jsem vm zpsobila pote.
Nemla jsem porukovi povdat o vaem soukromm
ivot."
"Nikdy jsem vm to nemla za zl," odvtila Heather, "a
pan G. mi ekla, e jste to vc jak napravila. Tak mi
ekla, e vy dv spolu budete bydlet."
"Ano. Kdo by si byl pomyslel, e nkdo tak inteligentn
jako je ona, bude chtt bydlet se starou blznivou
enskou, jako jsem j?"
"Po obd podm Peggy, aby sem pila a zaala vs
sthovat.

Mon e vm taky pijdu pomoct." Heather se

rozhldla kolem, aby vidla, kolik s tm bude prce.
Vimla si, e obrzek dvenky na houpace z prdelnku
zmizel a byl nahrazen obrzkem Kennetha a Marlene.
Ale nekomentovala to. Pemlela o Peggy. Pan
Grochowsk j tak povdla o vztahu, kter se mezi n a
tou mladou pomocnic zaal rozvjet. V prvnm
okamiku to Heather natvalo, ve skutenosti rlila. Je
tedy nahraditeln? Ale ten pocit brzy pominul a na jeho
msto nastoupila podivn pasivita, przdnota, kter u
Heather posledn dva dny pevldala. No a co?
Pro Peggy je to to nejlep. A co, e je nahraditeln? A
vbec?
U vbec nev, co by mla dlat, m by mla bt.
ekala, e se to dozv.
Georgia si vimla, e je duchem jinde. "Vypad to, e
nejste ve sv ki. Co se dje?"
"Nevm," odpovdla Heather. "Prost nevm."
Pesn v deset vstoupila do pokoje pan Grochowsk
slena McAdamsov s deskami pipravenmi pro
obchzku, kterou konala kad dva tdny. "A jak se
ctte dnes?" zeptala se.

Tto chvle se pan Grochowsk obvala u nkolik dn.

"Je mi celkem dobe, Roberto," odpovdla.
Slena McAdamsov se polekala. Bylo to poprv, co ji
pacientka oslovila kestnm jmnem. Ale sv pekvapen
skryla tm, e si udlala obvyklou poznmku do svho
dotaznku. "Mte njak stnosti na personl?"
pokraovala dl.
"Ano, mm."
I to bylo za dobu, co pan Grochowskou znala, poprv,
e si na nco nebo na nkoho stovala. Co se dje? Zase
se chovala, jako by to nebylo nic neobvyklho. "Ale? A
kdo z personlu to m bt?"
"Vy."
"J?"
"Ano, vy, Roberto."
Slena McAdamsov instinktivn vdla, e a u pijde
cokoli, bude to mnohem hor ne jen sloit. Ale v
sebeovldn byla mistryn. Byla tak chladn, jak dan
situace vyadovala. "A jakou stnost nebo stnosti
ohledn m mte?"
"Nejste ptelsk, Roberto. Jste citov chladn."

"Nemyslm si, e by personl ml mt ptelsk vztahy s

pacienty."
"Ale? A pro ne?"
"Vci funguj efektivnji, kdy se nepekrauj urit
meze."
"Roberto, nae cesty se k u od t doby, co jste tady.
To jsou tyi roky. Nemyslte, e by bylo naase, abyste se
ke mn zaala chovat jako k lidsk bytosti?"
"Vm si vs jako lovka."
"Ten pocit nemm." Pan Grochowsk se na ni zadvala
pozornji a pekvapilo ji, jak je bled. "Kdo jste, Roberto?
Vm, e to pro vs nen jednoduch. Ale nechm vs jt,
kdy mi o sob eknete aspo jednu vc, kter m
pesvd, e jste tak lovk. Je pro m nepjemn
nevdt, jestli jste lovk, nebo robot."
"ekla jsem vm, e nevm na blzk vztahy mezi
pacienty a personlem." Slena McAdamsov se obrtila
k odchodu.
Pan Grochowsk sledovala jej kroky. "Nedokonila jste
svj dotaznk. Jste nedsledn pi vykonvn kol
vyplvajcch z va funkce. eho se tak bojte?"

Takovou vtku slena McAdamsov nedokzala strvit.

Bt se?
Vrtila se a pohldla na enu, kter leela na nemocnin
posteli. "Co pesn byste chtla vdt?"
"Cokoli. Prost cokoli, co by m pesvdilo, e mte
dui."
Slena McAdamsov mlela. Celou minutu na sebe
zraly. Jedna pevn stla, druh leela ochrnut a
bezmocn.
"Kam jezdte, Roberto?" prolomila pan Grochowsk
mlen otzkou.
"Jezdte dol na jih, do St. Louis, nebo na sever do
Minneapolisu?"
"Nevm, o em mluvte."
"Kam jezdte za sexem? Jestli jste lovk, potebujete sex.
Kam za nm jezdte? Jste takov tajnstkka, e byste to
nedlala tady v New Warsaw. Kam jezdte?"
Pan Grochowsk mla pocit, e ct strach, ale nebyla si
tm jist. Nemohla si bt jist ani tm, e je jej domnnka
sprvn.
"Pro mi to dlte?" zeptala se slena McAdamsov.

"Nkdy je to pro lovka jako jsem j otesn, bt tak

bezmocn," odpovdla j pan Grochowsk. "Napklad
kdy tady lem v przdnm pokoji a vm, e je tady
nkde vrah. Mohla jsem se jenom dohadovat, kdo by to
mohl bt a jestli nebudu jeho dal obt. Kdy jsem nad
tm pemlela, pila jsem na to, e byste to mohla bt
vy, Roberto."
"Ale te vte, e jsem to nebyla j. Vte, e to byla pan
Stimsonov."
"Ano, asi to byla pan Stimsonov. Mla jsem j vnovat
vc pozornosti. A snaila jsem se litovat toho, e jsem vs
patn odhadla, Roberto. Jene, vte, nelo to. Protoe
hlavou se mi stle hon pochybnosti. Ano, asi to udlala
pan Stimsonov. Ale i vy jste Stephena nenvidla, e?
A i kdy uvm, e to urit udlala Rachel Stimsonov,
stejn mm o vs strach, Roberto.
Bojm se toho, co byste jednoho dne mohla provst. A
mm pocit, e musm udlat vechno proto, abych
ochrnila sebe i ostatn."
Pan Grochowskou zajmalo, co za vraz to mla slena
McAdamsov ve tvi. Jestli v n byl strach, tak u
ponkud vyprchal. To, co vidla te, byl pohrdav,
tm samolib smv. Hlas t eny byl nepimen

jasn a klidn, kdy prohlsila: "Nemusm poslouchat

absurdn vplody vaeho chorho mozku."
"Ne, nemuste, Roberto," odpovdla pan Grochowsk.
Ta zloba ji nepekvapila. "Mete odsud odejt, kdykoli
budete chtt. Ale nedokete m vymazat ze sv mysli.
Budete pece muset pijt kadch trnct dn se svm
dotaznkem. A i kdybyste m peskoila a daje
zfalovala, budete si uvdomovat, co dlte, budete si
vdoma m ptomnosti. V dnm ppad se m
nezbavte. Vdycky si budete vdoma toho, e ve Willow
Glen je nkdo, kdo v, co jste za."
smv se stal jet arogantnj. Jako by to byla hra,
kter zaala slenu McAdamsovou bavit. "A co si
myslte, e s tm vdomm udlm?" zeptala se.
"Podle m mte, Roberto, ti monosti. Jednou z nich je
ta, kterou si, doufm, vyberete. Vyhledte pomoc.
Doktor Kolnietz je velice dobr psychiatr. Ale mete jt
nkam jinam a sjednat si schzku s nkm jinm, jestli si
to budete pt. Prosm. Prosm vs, vyhledejte pomoc.
Kad se me lit, pokud chce."
Robertin vraz se nezmnil. "A jak pesn jsou ty dal
monosti?"

"Mete se odsthovat z msta, abyste se dostala ode m

pry.
Nebo m mete zabt, abyste se m zbavila. Ale,
Roberto..."
"Ano?"
"Nejsem tak hloup, abych se vystavovala vtmu
nebezpe, ne je nezbytn nutn. Naznaila jsem
nkterm lidem, e pokud se mi stane nco
neoekvanho, mli by pomlet na vs."
Slena McAdamsov se podvala na posledn poloku
dotaznku.
"Mte njak pn."
"Ano. Vyhledejte, prosm, pomoc, Roberto."
Slena McAdamsov se otoila a odkrela z pokoje.
Kdy odela, pan Grochowsk myslela na to, e ance je
tm miziv. A jestli se Roberta McAdamsov
pesthuje do jinho msta, do jinho sttu, co se tm
vye? Krom toho, e se problm pesune jinam?
Pesto ho to mon trochu oddl. "Dobr boe,"
pomyslela si, "doufm, e jsem udlala dobe."

Kolnietz si neodpustil, aby nezavtipkoval. "Musme

pestat s tmito naimi schzkami, poruku," ekl s
nohama na stole, mezi dvma kousnutmi do sendvie.
Ale Petri neml na vtipkovn nladu. "Je mi lto, e vs
znovu okrdm o dal poledn pauzu. A mon jsem
vm ml hned po telefonu ct, e to nen policejn
zleitost. Jde o osobn vc.
Zaplatm vm, a to stoj, co to stoj. Ale byl jsem zoufal.
Musel jsem vs navtvit. Musm s vmi mluvit."
Kolnietz sundal nohy ze stolu, snae se skrt sv
pekvapen.
Z njakho dvodu se Petri z policejnho ednka
promnil v pacienta, co byla role mnohem estnj.
Bylo k tomu zapoteb velk odvahy a zaslouilo si to
vekerou ctu. "eknte mi, o co jde."
Petri mu vyprvl sen, kter se mu opakovan zdl, a
jeho nov, neekan konec z dnenho rna. "Podivoval
jsem se nad tou vanou, ale pak jsem si vzpomnl."
"Pokraujte."

"Byl jsem jedinek. Otec matku opustil krtce pot, co

jsem se narodil. Ani si na nj nepamatuju. Ona se nikdy
znovu neprovdala.
Nikdy ani s nikm nechodila. Myslm, e jsem pro ni byl
jaksi nhraka. Slep m milovala. A pli."
Petriho hlas se zdl bt normln, ale Kolnietz v nm ctil
napt. A u ekne cokoli, nebude to jednoduch.
"Pokraujte," pobdl ho jemn.
"Vana v mm snu to byla ta sam vana, kter stla v tom
pinavm malm byt, kde jsem v Newarku, v New
Jersey, vyrstal. Matka m rda koupala, kdy jsem byl
mal. Nevm, kolik mi bylo let, kdy to zaalo. Zd se, e
to trvalo, co se pamatuju. V kadm ppad, kdy jsme
skonili s koupnm, osuila m. Pak si m posadila na
okraj vany. Klekla si na zem a vzala mj penis do st a
sla ho, dokud se mi neztopoil."
Byl te cel rud. "Pokraujte," ekl Kolnietz. "Jde vm to
vborn."
"Lbilo se mi to. To si pamatuju. Hodn se mi to lbilo. A
pece jsem ml vdycky pocit, e s tm nen nco v
podku. Tval jsem se na to, ale zrove jsem z toho
mval patn pocit. Pak jednou veer, kdy mi bylo asi

dvanct - mon jedenct -, jsem se v jejch stech udlal.

Bylo to poprv, co jsem ml orgasmus.
Na jednu stranu to bylo bjen. Ale nevdl jsem, co se
stalo, a navc to bylo dsiv a odporn. Tehdy jsme to
dlali naposledy.
Nevm, jestli s tm skonila ona, nebo jestli jsem to byl j.
To si fakt nepamatuju."
"Rozumm," ekl mkce Kolnietz.
"Myslm, e hned potom jsem ji zaal nenvidt. Nejsem
si jist, ale pamatuju si tak od tincti let, e jsem nemohl
vystt, aby se m dotkala. Nechtl jsem bt ani v jej
blzkosti. Bydleli jsme v jednom malm byt a do mch
jednadvaceti let, ale j jsem s n nemluvil, pokud jsem
nemusel. Dal ti nebo tyi roky potom, co jsem se
odsthoval, jsem se pleitostn v tom byt zastavoval ne, abych navtvil ji, ale pouval jsem ho jako msto,
kde jsem mohl pespat nebo dostat zadarmo najst. Od t
doby jsem tam nebyl. Za posledn tyi roky jsem se svou
matkou nemluvil, nevidl jsem ji ani jsem j nenapsal.
Ani nev, kde iju, a j nevm, jestli je ona vbec jet
naivu."

Nsledovalo dlouh ticho. Pbh byl venku - alespo to

hlavn z nho. Ale jak byl jeho smysl? To by Kolnietz
rd vdl. Stejn jako to, jak tento smysl co nejlpe
prozkoumat. Rozhodl se, e tentokrt nech na svm
novm pacientovi, do jak mry ho doke prozkoumat
sm. "Take tento sen vs pivedl k tomu, e jste si
vzpomnl na sexuln vztah s matkou, na kter jste
zapomnl," ekl neutrln.
"No, to je tak trochu zvltn. Nemu ct, e by to bylo
nco, na co jsem opravdu zapomnl," Petri na to. "Je to
jako bych o tom pod vdl, ale prost jsem o tom nikdy
nepemlel. Jako by to poslednch patnct nebo dvacet
let zstvalo nkde hluboko v mm vdom a j jsem to
tam z njakho dvodu chtl nechat. Nen to ani tak, e
bych si na to nemohl vzpomenout, ale sp jsem o tom
nechtl pemlet."
"Vborn," ekl uznale Kolnietz. "To je velice dobr
popis toho, jak vci obvykle funguj."
Petri, povzbuzen, pokraoval: "Ale pestoe jsem o tom
nepemlel, mm te pocit, e to do znan mry
ovldalo mj ivot. Jsem si jist, e to mlo hodn co
dlat s tm, jak jsem se matce odcizil. Mon e to m

tak nco spolenho s tm, pro jsem piel sem, na

Stedozpad - abych byl od n pry."
Nsledovalo dal dlouh ticho. Bylo jasn, e k
prozkoumn tu toho bylo mnohem vc, ale vypadalo to,
e Petri potebuje postrit. "Rd bych vdl, pro se vm
tento zlomov sen zdl zrovna te?" vyptval se
Kolnietz.
"To bych taky rd vdl. Myslm, e to me mt nco
spolenho s tou vradou a s pan Stimsonovou. Myslm,
e kvli tomu, co mi matka udlala, jsem o n pemlel
jako o zloinci. Urit jsem se k n takovm zpsobem
choval - jako k nkomu nedotknutelnmu, k nkomu,
kdo si zaslou trest. Ale vy jste pak tehdy pinutil pan
Stimsonovou, aby se otevela, a v t chvli jsem uvidl
opravdov zlo. Mm na mysli to, e to byla ir nenvist.
Nemyslm si, e moje matka mla dlat to, co dlala myslm, e m to zranilo -, ale nemyslm si, e by byla
zl. Ve skutenosti, jak jsem to dnes rno probral,
uvdomil jsem si, e jsem s n poslednch patnct let
zachzel pkn hnusn. Ale ona si to nechala lbit.
Nikdy to nevypadalo, e by m za to nenvidla."
"No a?"

"No a mon je na ase j odpustit. J vlastn ani nevm,

kdo ona, k ertu, je. Mon e ji nebudu mt rd, a si s
n promluvm, ale cel ty roky jsem s n nemluvil.
Myslm, e j to dlum a e bych ml udlat aspo to."
"No a?"
"Myslel jsem si, e bych j mohl napsat. A zle na tom,
jak odpov, mon e bych ji nkdy v lt jel navtvit a
pokusil se zjistit nco o tom, jak je."
Kolnietz byl dojat. Petri nad tm urit hloubal cel
dopoledne.
Udlal u spoustu prce. Bylo jasn, e se tady
odehrval proces uzdravovn. Nicmn, vzhledem k
danm okolnostem vypadal npadn spokojen a
psychiatr ml nepjemn pocit, e toto nen vechno, e
jet nco chyb. "Doku pochopit, pro obraz zla pan
Stimsonov vyvolal na povrch pedstavu va matky jako
nkoho zlho," ekl. "A e vm v sen pomohl zabvat
se tmto rozporem.
Ale zlo pan Stimsonov jste vidl ve stedu. Zajmalo by
m, pro se vm ten sen nezdl ve stedu v noci? Pro se
vm zdl a vera?"
"Kruci, j nevm."

No, mon nev a mon je to jinak. Odpov pila

pli rychle.
Petri se nemu vyhbal. "Co se vm vera stalo?" zeptal
se Kolnietz.
"Strvil jsem cel den bhnm kolem smrti Huberta
Stimsona.
Slyel jste o tom?"
"Ano," odpovdl Kolnietz. "Pan Simontonov mi
volala, aby mi o tom ekla. Ale pokraujte."
"No, moc vc toho nen. el jsem do nemocnice podvat
se na tlo.
Potom jsem si promluvil s osobou, kter ho nala. Pak
jsem el za soudcem. A pak za soudnm lkaem.
Nakonec za pan Simontonovou a informoval jsem pan
Stimsonovou."
"To je ve?"
"No, pan Simontonov a j jsme si potom trochu
povdali."
"O em jste si povdali?"

Petri se najednou zaervenal. "Kritizovala m za to, e

jsem ml nco proti Heather Barstenov. Uvdomil jsem
si, e m pravdu.
Tak rychle jsem se do n pustil a tak nerad jsem se j
vzdval.
Cel veer jsem se to snail pochopit, ale nenael jsem
odpov."
"Ten sen vm dv odpov?"
Petri byl pod jet erven. "Dv, nebo ne? Myslm, e
ta zleitost s orlnm sexem byla pro m oehav. Mm
pocit, e jsem slenu Barstenovou okamit povaoval za
zloince proto, e mla orln sex s obt, jeliko jsem
svou matku povaoval za zloince za to, e ho provdla
se mnou."
"To dv smysl, e?" komentoval to Kolnietz s milm,
mrn zlomyslnm smvem.
"Jei, to podvdom vs nkdy doke ale zblbnout,
co?" ekl uasle Petri. "Myslm tm, jak bych se nkdy
mohl stt dobrm detektivem, kdy se mi me pihodit
takov vc a j si ani neuvdomm, e se nco dje?"
"Ale u si to zante uvdomovat," utoval ho Kolnietz.

"Vechny vn pedsudky jsou nevdom. Vy jste nyn

jeden vn pedsudek pekonal, a nejenom to, zaal jste
si tak uvdomovat, e njak pedsudky mte. Jste na
dobr cest stt se lepm detektivem, ne e byste
pedtm byl patn. Jste jen lovk. A jste mlad. Ale
dleit je to, e rostete."
Petri vak jet nebyl pipraven pestat. "Nejen e jsem se
k n choval, jako bych j sm byl poestn puritn; byl
jsem schopen ji za to ukiovat. Co udlme s tmhle,
doktore?"
Kolnietz zaznamenal, e ho oslovil jeho profesnm
titulem. "Co tm myslte?"
"Byl byste ochoten m lit?"
"Ml bych?"
"No, vm, e muste mt spoustu prce, ale vm si vs a
opravdu se potebuju lit."
"Pro se potebujete lit?"
Petri vypadal popuzen. "Pro se potebuju lit? Mj
boe, prv jsem si uvdomil, e jsem byl obt incestu,
e jsem zpackal vztah ke sv matce a e to zpsobilo, e
jsem tm udlal vnou chybu ve sv prci - a vy se m
ptte, pro se potebuju lit!"

Kolnietz si dal znovu nohy na stl a zeiroka se na nho

usml.
"Je vysoce pravdpodobn, e jednoho dne se budete
muset lit, Tome," ekl, "a jestli tady jet budu, a ten
den pijde, a u to bude pt tden, pt rok nebo v
ptm stolet, bude mi ct, kdy s vmi budu moci
pracovat. Ale neekl jste mi nic, co by dokazovalo, e m
potebujete navtvovat prv te."
"Neekl?" Petri asl.
"Vichni jsme zblbl a neurotit, ale nkolik mlo z ns
m to velk tst - a vy jste mon jednm z toho mla -,
e jsou schopni dostat se z toho celkem pirozen sami.
Len zan, kdy se z toho sm dostat nemete; kdy
se octnete ve slep ulice. To byl dvod, pro m zaala
navtvovat Heather: octla se ve slep ulice. Vy jste byl
tak ve slep ulice, ale zd se, e cestu z n jste nael
sm. Zd se, e jste se nejenom zaal uzdravovat, ale e
se uzdravujete neobyejn rychle."
Petri ctil podivn rozladn. Cel dopoledne se
pipravoval na to, e bude dlouhodobm pacientem, a
tento pekvapiv verdikt, e je zdrv, ho ponkud
zklamal. Ale musel uznat, e na doktorov mnn nco
bylo. Pipadalo mu, e se vci dj v lenm tempu.

"Pro bych mohl bt jednm z tch, kte se z toho

dostanou sami?"
"K ertu, Tome," zvolal Kolnietz, "na tuto otzku tak
nemme odpov. Meme jen nco tuit. Napklad,
mon e si pamatujete, jak jsem vm vyprvl o tom, e
Heather jej matka nemilovala, nedokzala ji ocenit.
Take ona je te v koncch, protoe m pocit, e pro
mue nem dnou cenu. Mon e vy se z toho tak
snadno mete dostat proto, e vs vae matka - pesto,
e vs tak zranila - opravdu milovala. Nevm. To, co vm,
mlad mui, je, e mm po poledn pauze a e na m
ek dal pacient. Polu vm et. A nemjte pocit, e
jsem vs odmtl.
Jestli mte problm se s tm vm vyrovnat - jestli si
pod myslte, e byste se ml lit - kdykoli mi
zavolejte. Klidn i ztra. Pt tden. Kdykoli se
dostanete do zkch."
Kolnietz lhal. Dal pacient ml pijt a za tyi minuty.
Poteboval as, aby si vychutnal to, eho byl prv
svdkem. Byla to jedna z tch vc, kter ho drely u tto
profese. Lid se vtinou sp odmtali pohnout z msta,
a i takov, jako byla Heather, kte mli tu odvahu a
zaali se lit, postupovali obvykle hlemdm tempem.

Jak vsada, vidt podvdom, jak skuten funguje, jak

zplodilo takov sen, jak se zdl Petrimu, a bt svdkem
tak rychlho a elegantnho skoku vped. Balet ho
vdycky nudil, ale nyn si, poprv ve svm ivot,
Kolnietz dokzal pedstavit, jak poten me pohled
na nho psobit.

. . .

Pan Simontonov s radost odloila sv paprovn,

kdy se Petri pozd odpoledne objevil ve Willow Glen.
Rychle si ho prohldla.
"Nu, poruku, vypadte podstatn lp, ne jste vypadal
vera touto dobou."
"Ctm se mnohem lpe," pipustil Petri, "a je to sten
vae vina."
"Ale?"
"Vera jste m dohnla k lenstv s tm, pro jsem se
tak zamil na slenu Barstenovou. Pod jsem na to
musel myslet a dnes rno mi to dolo."
"A?"

"Dolo mi, e mm sv vlastn sexuln problmy."

"Ale?" pan Simontonov potet povythla obo.
"Ale to u nen vae vc," ekl Petri s smvem. "Setkal
jsem se s doktorem Kolnietzem a ten m podrobil
okamit psychoterapii.
Ale chtl bych vm podkovat, e jste m k tomu
pinutila. Mla jste pravdu. Nebyl jsem ke slen
Barstenov spravedliv. Povsil jsem se na ni, ale u je to
za mnou."
Pan Simontonov znovu pomyslela na to, jak moc se j
ten mlad mu zan zamlouvat. Take podal
Kolnietze o pomoc v osobn zleitosti. To bylo od nho
rozumn. "Ale jsem si jist, e jste mi sem nepiel pouze
podkovat za to, e jsem dala do podku v sexuln
ivot," kdlila ho.
"Jako vdy mte pravdu. Mluvil jsem dnes odpoledne se
soudcem.
Zjistil, e Stimsonovy, jak se dalo ekat, zastupuje
Stefanovski a Underhill. Underhill je ve skutenosti jejich
majetkov prvnk a je tak vykonavatelem zvti obou
dvou. Nemaj dn blzk pbuzn. Poheb pana
Stimsona bude v nedli odpoledne v luternskm

kostele a oekv se, e se tam objev spousta lid z

msta. Kad samozejm v, e je pan Stimsonov
zatena pro podezen z vrady. Spousta
senzacechtivch lid na poheb pjde, protoe doufaj, e
ji tam uvid. Pokud se ho zastn. Pokud ano, trval jsem
samozejm na tom, e mus bt pod dozorem, s m
oba, Underhill i soudce, souhlasili. Tak se shodli na
tom, e to, jestli se pohbu zastn nebo ne, nechaj
zcela na vaem rozhodnut. A nakonec soudce vydal
pkaz, aby byla vzata do vyetovac vazby a v pondl
bude pevezena do vzeskho stavu pro duevn
chor na pozorovn bhem procesu. Underhill si
poslechl nahrvku z vslechu a souhlasil s tm, e
nebude proti, ale e hned jak bude pevezena do stavu,
pov jednoho mladho prvnka z firmy, aby ji
zastupoval."
"To vechno zn, samozejm, nesmrn rozumn,"
komentovala to pan Simontonov, "a na to, e j mm
rozhodnout, jestli bude nebo nebude na pohbu. Ne e
by to bylo nerozumn; ale radji bych takovou
odpovdnost nemla. Pedpokldm, e to nejdleitj
o vech tchto vcech j musme sdlit. Udlme to zase
spolen?"

"Myslm, e ano," souhlasil Petri.

Policista u Rachelinch dve nehlsil nic dleitho. "Jen
sed na vozku a hled ped sebe," ekl jim, "krom toho,
kdy je v posteli, j nebo je v koupeln."
"Je to nudn prce," politoval ho Petri, "ale mus se
udlat.
Mohla by nkoho zabt, kdyby se odsud dostala."
Policista vypadal, e ho takov ujitn o jeho dleitosti
t.
Pan Simontonov se s n dala do ei jako prvn.
"Rachel, v prvnk, pan Underhill, byl uren, aby se
staral o vae zleitosti. Je ptek odpoledne. V pondl
budete pevezena do stavu na pozorovn." Pesto, e
byla realistka, njak se j nepodailo vyslovit, e je to
stav vzesk. "Pan Underhill dohldne na to, abyste
byla dobe zastupovna prvnkem z jeho firmy.
Rozumte?"
Rachel sedla v kesle, a jak se zdlo, nevnovala
pozornost tomu, co bylo eeno.
"Poheb vaeho manela se bude konat v luternskm
kostele v nedli odpoledne. Myslte, e se ho budete chtt
zastnit?

Hlavn proto, e budete pod dozorem?"

Rachel vybuchla. "VYPADNTE ODSUD, VY POSRAN
LHI!" zajeela.
"NEN MRTV. NECHPETE, E TO DM J?
ZTRA VEER TU BUDE JAK M BT, TEN MAL
URK."
Odeli. Nebyl dvod dlat nco vc. Neli ani zptky do
kancele pan Simontonov. "Je brzo," ekla
pekvapen, kdy doli ke vstupn hale. "Ale myslm, e
stejn pjdu dom. Willow Glen se beze m obas
obejde."
"Taky si myslm," ekl j Petri.
ekla seste na pjmu, e odchz, a podala ji, aby
informovala slenu McAdamsovou. V t chvli ani
nemla chu, aby mluvila se svou vlastn zstupkyn.
"Bh v, co udl, a jej manel ztra veer nepijde na
obvyklou nvtvu," ekla Petrimu.
"Podm zamstnance, aby se mli na pozoru. V tto
chvli to vypad, e se asi rozhodnu tak, aby na tom
pohbu nebyla. Ale pijdu sem jet v nedli rno,
promluvm si s n a udlm konen rozhodnut."
"Dky," ekl Petri.

Rozeli se na parkoviti. Pan Simontonov se nectila

nijak povznesen. Kdo by se tak tak mohl ctit po
rozhovoru s Rachel a pot, co byl svdkem, s jakou silou
dokzal lovk odvrhnout skutenost ve prospch sv
vlastn vle? Ano, pro jej smutek existoval dvod. Ale
na svt nejsou pece jenom Stimsonovi.
Pot, co Petri odjel a ona nasedala do svho starho
buicku, Edith Simontonov si najednou uvdomila
spoustu vc. Jednou z nich bylo samozejm to, jak je to
podivn, e odchz tak brzy. Ale pro by nemohla?
Nakonec, ona je na stran andl, ne?
Dal zvltn vc bylo, e venku bylo stle jet svtlo.
Snh zmizel. Vechno bylo jet hnd a strnit na poli
pes silnici bylo pust a steriln. Ale pesto, e obloha
byla zataen, vzduch pozdnho odpoledne u troiku
vonl. Bolest, kterou ctila uvnit, byla jin, ne na jakou
byla zvykl. Mon e na m jde tak trochu jaro,
pomyslela si, kdy nastartovala star motor.

S E

M N

T Nedle, 3. dubna Po

neklidn noci se pan Simontonov vzbudila brzy. Dlala

si starosti s Rachel Stimsonovou. Poheb Huberta
Stimsona je v jednu hodinu a ona se mus rozhodnout.

Ale jak se m, ksakru, v takov situaci rozhodnout?

Tuila, e Rachel si jet stle nepipout, e jej manel
zemel. Mli by ji na ten poheb poslat, aby rozptlili jej
pochybnosti, aby j pomohli pizpsobit se realit? Nebo
by ji mli nechat pi tom, e manel ije, a netrpit ji
ppravami a odjezdem na poheb? Poprv za osm let by
se ukzala na veejnosti. Mla by samozejm udlat to,
co bude nejhumnnj. Ale co to proboha je?
V dnm ppad se vak nerozhodne, dokud si s
Rachel znovu nepromluv. Na oddlen C pila kolem
pl osm. "Kde se tady, prosm vs, berete v nedli rno
tak brzo?" zeptala se pekvapen Heather.
Pan Simontonovou potilo, e Heather vypad
odpoat. "Musm mluvit s Rachel a zjistit, jestli je
schopn zasnit se pohbu svho mue," vysvtlovala.
"Jak se te ct?"
"Nevm. Jet jsem u n nebyla. Ale myslm, e ne moc
dobe," odvtila Heather. "Sestra, co mla non, mi
kala, e vera veer kolem sedm - v dob, kdy ji ml
jej manel jako kad tden navtvit - zaala kvlet:
,Pro tu nen?' Stejnou otzku - nic vc - opakovala tak
kadou tvrthodinu a do desti. Potom pestala. Sestra

nebo pomocnice ji pak kad dv hodiny kontrolovaly.

Vbec nela do postele. Odmtala jt spt.
Neodpovdala. Prost jen sedla ve svm vozku. Susan
chtla zavolat doktora, aby j dal njak sedativum, ale
rozmyslela si to. Kdy j Betsy ped pl hodinou pinesla
sndani, odmtla ji.
Vlastn na ni pevrtila tc. Polila j celou uniformu.
Zrovna jsem se tam chtla podvat."
"To nevypad dobe," uznala pan Simontonov. "Pjdu
za n, protoe s n musm tak jako tak mluvit."
la pomalu chodbou a kvla na policistu, kter stl u
Rachelinch dve. Kdy vela dovnit, uvidla ji, jak
sed na vozku vedle vzdlenj postele - zdy ke
dvem. Pan Simontonov pela mstnost a zastavila se
vedle n. Rzem si uvdomila, jak je Rachel drobn. Jej
tlo te, kdy z nho vyprchal ivot, vypadalo docela
mal. Protoe vyprchal. Hlavu mla openou o hranu
postele a bylo zcela jasn, e Rachel Stimsonov zemela.

Kenneth a Marlene Batesovi se ctili provinile, e u ti

tdny Georgii nenavtvili. Ty nvtvy byly vdycky tak
tiv. Bylo jim trapn, e se nemohli odhodlat ji po t

vrad navtvit. Ten pocit petrvval i po Kennethov

telefontu a matin hrubm ukonen hovoru. Tuto
nedli li na rann bohoslubu a potom jeli pmo do
Willow Glen. Doufali, e si to trpen co nejrychleji
odbudou. Pekvapilo je, e jej pokoj byl obsazen dvma
jinmi pacienty. Byli tm zmateni a hledali Heather na
sestern, kde se dozvdli, e Georgii pesthovali do
pokoje pan Grochowsk.
Kdy veli, Georgia vstala z houpacho kesla.
Pedstavila je pan Grochowsk, ale nenechala je marnit
as pleitostnou konverzac. "Meme jt do
spoleensk mstnosti," navrhla a vedla je ven. Nemli
ani as vimnout si sv fotografie na prdelnku. Kdy
dorazili do spoleensk mstnosti, ani se neobtovala
pedstavit jim Hanka Martina. "Chtla bych mluvit se
svmi dtmi," ekla mu. "Bu tak hodn a nech ns o
samot, ano?
Mohl bys jt do mho pokoje a promluvit si s pan
Grochowskou.
Bude to pro tebe dobr pleitost. Zani s dvoenm."
Hank poslun odeel. Georgia usedla do
vypolstrovanho kesla a pokynula jim ke gaui. "Jak to,
e t pesthovali, mti?" zeptala se Marlene. Nevimli si

zblesku v jejch och, kdy odvtila: "Sthuj ns tu

jako dobytek."
"Jak se ct, mami?" zkusil to Kenneth znovu s nucenou
veselost.
Georgia nebyla s to odolat pokuen. "Jak mysl, e se
ctm v tomhle koncentrku?"
"Vidm, e se nic nezmnilo," ekl Kenneth.
"Ale vci se mn. Vm, e jsem takhle mluvila za
posledn rok mockrt, ale tohle je poprv, co vs
popichuju."
"Popichuje?"
"Ano, popichuju."
"Co tm chce ct?" Kenneth to opravdu nechpal.
"Vtip je v tom, e se ctm docela dobe. Dkuju. Vn,
nesmrn si v tomhle koncentrku uvm."
"Uv? Mysl to vn?" vyprskla Marlene.
Georgii potilo, jak jsou zmaten. "Ano, mluvm zcela
vn a jsem ve Willow Glen docela astn."
"Ale co se stalo? Co se zmnilo?"

"Dly se velk vci, stala se tu teba vrada. Vte, ne

kad den se lovk setk s vradou."
Kenneth a Marlene si vymnili znepokojen pohledy.
Tohle nebyla ta osoba, na kterou si za ty vc jak dva roky
zvykli. Nevdli si rady. Jestli se zmnila, neznali dvod
t zmny a nevdli ani, jak dlouho me trvat. Nejlep
bude, kdy budou co nejopatrnj. "My vme, e tady
dolo k vrad," ekl Kenneth odmen. "Pece jsme
spolu telefonovali. Uvaovali jsme o tom, e t odsud
odvezeme, ale kdy jsme se informovali, jestli jsi v
bezpe, ekli mi, e ano. To bylo tehdy, kdy za mnou
pila policie, protoe se t to njakm zpsobem
tkalo."
"Byla za tebou policie?" Georgia se poten usmla.
"Ano, tkalo se m to. Vlastn jsem tu vradu pomohla
vyeit. Nevdla jsem, kdo to udlal. Ale pomohla jsem
jim nalzt sprvnou stopu.
Podezrali nesprvnou osobu, ale j jsem je vyvedla z
omylu."
"Ve tvrtek jsme etli, e ten ppad u byl vyeen,"
ekla Marlene obezetn. "Tolik se nm ulevilo."

"Ano, udlala to jedna pacientka. Nebyla nijak mil a

njakou dobu jsme se nectili pli bezpen. Potom j
ale ke dvem postavili policistu. Te u ho ale stejn
nen zapoteb. Zemela ped pr hodinami."
"Ona zemela? Chce ct, e zemel jej manel, ne?"
odporoval Kenneth. "Bylo to v ptench novinch."
Georgii to tilo m dl tm, vc. "Ne, chci ct pesn to,
co km. Zemela tak. Dnes rno. My, pacienti ve
Willow Glen, se obas o nem dozvme dv, ne je to v
novinch. Ale tys kal, e u tebe byla policie, Kennethe.
Byl to ten mil mlad poruk?
Kdy to bylo?"
"Asi ped deseti dny. Ano, byl u ns mlad poruk.
kal, e se jmenuje Petri."
"Pedpokldm, e chtl vdt, jestli nejsem seniln?"
"No, tak njak," odvtil Kenneth a zrudl.
"V, j nejsem seniln. A nikdy jsem nebyla." Georgia se
odmlela. Pak pokraovala. "Ne, to nen tak pln
pravda. Stvala jsem se seniln, ale rozmyslela jsem si
to."
"Rozmyslela?"

"Ano, rozmyslela. Senilita m co do inn s mysl, e

ano? Take kdy si nkdo nco rozmysl, me si
rozmyslet teba i senilitu, nebo ne?"
Kenneth a Marlene na ni vyden zrali. Georgia si jet
pod tajn vychutnvala jejich zmatek. Nhle se vak
zastydla. "Vm, e to vypadalo, jako bych byla seniln,"
ekla. "A vm, e jsem vm ublila. Vinila jsem vs ze
vech monch vc, kter jsem zavinila j, a ne vy. Je mi
to lto a doufm, e mi odpustte.
Neekm, e mi odpustte hned, protoe jsem se k vm
chovala opravdu patn. Ale doufm, e asem ano."
Marlene pohldla na Kennetha, potom se pronikav
zadvala na Georgii. Jej tchyn byla vskutku ponkud
jin. Frustrace, kterou skrvala, vak pesto vyplula na
povrch, jakmile zaala sondovat:
"Ale pro ses k nm takhle chovala, mti?"
"Protoe jsem se ctila star a unaven a chtla jsem bt
tady.
Ale tajila jsem to i sama ped sebou. A u vbec bych to
nedokzala ct vm. Mla jsem pocit, e byste mi
nerozumli.

Take jsem zaala pedstrat senilitu a pak jsem vs

obviovala z toho, e m nutte, abych tady byla. Bylo to
ode m stran neestn a neupmn. Mrz m to."
"Pedstralas, e jsi seniln?" otzal se Kenneth.
"Ano, nebo pinejmenm nco jako pedstrala. Lp by se
to dalo pochopit, kdybych ekla, e jsem se senilit
nebrnila. Ale to u skonilo. Te u seniln nejsem.
Jednou asi stejn budu. V kadm ppad to ale v
nejbli dob neplnuju."
"Kdy ale nejsi seniln, mohla bys jt s nmi dom," ekla
Marlene.
Pesn tohle Georgia oekvala. "Ne," opila pevn.
"Pro ne?"
"Protoe nechci."
"Nechce? Nechce t normln? Ty nechce t se svmi
vnouaty?"
"Ne. A prv kvli tomuhle jsem ctila, e vm nedoku
vysvtlit, co doopravdy chci. Jsem u dospl. eknu
vm, co chci."
"Nechce bt s vnouaty?" Kenneth byl zden.

"Ne. Nijak zvl. Jednou asi budu chtt, ale te ne. Zn

to tvrd, ale jsem unaven. Dlouh lta jsem se starala o
tebe, Kennethe, o tvou sestru a tvho bratra. Kdybych
odsud odela, chtl bys, abych se tvm dtem as od
asu vnovala. I dospvajc vyaduj spoustu pe. Chtl
bys, abych je hldala.
Jsou to velmi mil dti, pokud jsem si vimla, ale nejsem
za n odpovdn. Vy ano."
"Nechtli bychom po tob, aby ses o n starala,"
zaprotestovala Marlene.
"Ale ano, chtli. Nejsp ne hned od zatku. Po ase
byste ale oekvali, e ze m bude bezmezn milujc
babika. Jednou mon takov budu. Vci se mn.
Zatm se na to prost nectm."
"Vn nechce zase vst normln ivot?" otzal se
Kenneth.
"Dobr boe. Normln jsem ila pknou dku let.
Mnohem vc m te zajm t nenormln."
"Chce ct, e tady zstane?"
"Neslyel jsi, co jsem kala? Pesn to jsem se vm
pokouela vysvtlit."

"Ty nechce svobodu? Nechce mt monost odsud

odejt?"
"Ne, nechci odejt. Aspo zatm ne. Ale mu odsud
odejt, kdy se mi zachce." Georgia byla otrven jejich
zabednnost. Co nejrozhodnji pokraovala: "Mu
odsud odejt, kdykoli se mi zachce. Jak jsi mi sm
vysvtloval, Kennethe, sta jen podepsat formul.
Mohli by m tu dret jen kvli psychiatrickmu
vyeten. ekla bych psychiatrovi, e jsem se narodila
roku 1912
a e je mi 76 let. A taky e je zatek dubna 1988. Je to
vechno jednoduch, jak vid. A on by m hned musel
nechat jt. Ale j nechci jt pry. Asi tomu nebude chtt
vit, ale Willow Glen je opravdu docela zajmav msto.
Dokonce se objevujeme i v novinch. A krom toho jsem
si tu nala ptele."
"Dost drah msto," protestoval Kenneth. "Nebylo by
rozumnj t s nmi doma nebo ve tvm byt?"
"Kennethe, vm, e jsem toho tob a Marlene provedla
dost," odpovdla pevn Georgia. "Pesto bych byla rda,
abyste vzali na vdom tohle: Kdy tvj otec zemel,
zanechal mi pomrn hodn penz. Ty penze si
zasloum. Jsou moje a udlm s nimi, co budu chtt.

Vm, e ode m mte plnou moc a vyhovuje mi to.

Dvuju vm a nijak se o sv penze nebojm. Vlastn
mm dleitj vci na pemlen. To, e mte plnou
moc disponovat mm majetkem, ale neznamen, e
budete ovldat mj ivot. Mon budete, a budu
opravdu seniln. Jestli ale te neuijete sv pln moci tak,
jak chci j, do tdne vs j zbavm."
Kenneth a Marlene na sebe rychle pohldli. Co si o tom
maj myslet? Jej chovn bylo zbrusu nov. Mluvila dnes
rno s takovou silou a autoritou, jakou u n jet nikdy
nevidli.
"Jsem ve Willow Glen proto," pokraovala Georgia, "e
jsem se rozhodla, e je to to prav msto, kde chci bt.
Chpu, e je pro vs tk to pochopit. Bylo by to tk
pro hodn lid. J jsem se tak ale rozhodla. Rozhodla
jsem se, e budu penze utrcet tmto zpsobem. Jak u
jsem ekla, vci se mn. Je docela mon - tm
pravdpodobn -, e asem budu chtt rozvjet vztah se
svmi vnouaty, vaimi dtmi. Ale to se stane, a budu
chtt j, ne vy."
Nyn u bylo nad slunce jasn, e jejich matka, kdysi
zjevn seniln, zmaten a nepjemn, prodlala jakousi
promnu. Nicmn mrzutost a odpor, kter se v n za ty

dva roky nahromadily, pohnuly Marlene k tomu, aby se

zeptala: "Jak ti ale mme vit, mti? Chovala ses k nm
dost hrozn. Jak meme vdt, e opravdu v, co
dl? Jak si meme bt jist, e to nen zase njak
hra?"
"Znovu se omlouvm za to, jak jsem vm ublila, kdy
jsem vs falen obviovala z toho, e jste m sem
strili," odpovdla Georgia. "Myslm to vn. Byl to
velk hch. Tak velk, e neekm, jak u jsem ekla, e
mi okamit odpustte. Ale u nebudu jednat neestn.
Ohledn svch pn mluvm zcela oteven. Je mi
upmn jedno, jestli to, e tady chci zstat, pokldte za
normln, nebo ne. Moje msto je zde. U jsem se
rozhodla. A vy se prost muste nauit respektovat m
rozhodnut.
Jsem u dost star na to, abych dl marnila as. Se svm
ivotem si budu dlat, co budu chtt."
Georgia se na chvli odmlela. "Nen to tak docela
pravda," dodala. "Nen to pouze mj ivot, abych si s
nm mohla dlat, co chci. Je to sp zleitost mezi mnou
a Bohem. Vte, tak asto jsme zeni Bohem."
"Bohem?"

"Ach, nechci, abyste si mysleli, e jsem zase seniln.

Zapomete na to. Prost si zapamatujte, e v tomto
okamiku - v tomto relativn krtkm okamiku - pln
ovldm svj vlastn ivot.
Slyte?"
"Ano mti, slyme t," odpovdl Kenneth, "ale nejsem
si jist, jestli tomu vemu u rozumme."
"To bych ani neekala, ale doufm, e m stle budete
chtt navtvovat. A nkdy byste mohli pivst i dti.
Kdy by to tak bylo nejlep? Mimochodem, myslm, e
by se mi hodil zpisnk.
Marlene, drahouku, mohla bys mi ho do pt obstarat?
Byla bych ti moc vdn. Pomohlo by mi to udrovat si
souvislosti pro ppad, e bych nkdy zanala bt zase
seniln." Marlene souhlasila a na dal nvtv se
domluvili zase za trnct dn.
Jakmile vjeli z pjezdov cesty na silnici slo 83 a
zamili k domovu, Kenneth ekl: "Nechpu to. Pro tam,
proboha, chce zstat?"
"Dm se poddat," odvtila Marlene.
"Vdy je to vyhazovn penz."

"Chtl bys radi, aby byla protivn jako pedtm?"

"Ne, samozejm e ne. Ale je to, jako by vymnila jedno
blznovstv za druh."
"Tm si nejsem tak jist," ekla Marlene. "Je blzen, nebo
jenom nespluje nae oekvn?"
"Ale prosm t," vybuchl. "Nae oekvn jsou
normln."
"Ano, jsou," ekla Marlene. "Taky tomu nerozumm.
pln se zmnila - te aspo ano. Ale urit nen
normln."
Odmleli se, oba se snaili pebrat si to vechno po
svm. A bylo toho dost co pebrat. Zjevn s tm mla co
do inn ta vrada.
Ale co? Jak k tomu dolo? Nen pro ni dobr, e se
nezajm o vnouata. Nechtli by po n pece, aby je
hldala. Co by od n mli oekvat? Jak Georgia
naznaila, bude jim dlouho, dost dlouho trvat, ne si
zvyknou.

Hanku Martinovi tak builo srdce, e nevdl, jestli se

bude schopen pohnout. Na chvli se vn zamyslel,

jestli se mu neme nco stt. Pesto tuil, e v ivot

nejde jen o bezpe. Nakonec se odhodlal vstoupit.
"Mu dl?" pokusil se ct klidnm hlasem.
"Samozejm, Hanku," odpovdla pan Grochowsk.
"Pojte dl a posate se." Hank si sedl. "Vm, je jet
stran brzo po Timov smrti," zaal. kal pedem
nacvien slova, kter se mu neustle honila hlavou.
"Jestli jdu nevhod, klidn mi to eknte a vyhote m.
Ale chtl jsem vdt, jestli bych se vm mohl dvoit."
Pan Grochowskou to vyplailo. Akoli k n osobn se
nikdy nechoval nevhodn, o jeho avantrch u toho
slyela dost. Jevil se j vdycky sp jako hlupk. Drela
jet smutek a nectila dnou touhu po sexu nebo po
njakm romnku. Na druh stran mla hlubok odpor
k pedsudkm. U lta se cviila v tom, aby dokzala
oteven pijmat dary ivota. Jakkoli neekan i na
prvn pohled matouc. Ne, nebude si zavrat dn
dvee, nebude-li to nezbytn. "Dvoit? Jak hezky eeno,"
odpovdla s opatrnou vstcnost. "Ale na takovou vc
vm nemohu odpovdt jednodue ano nebo ne."
"Ne?"
"Ne. Vme toho o sob mlo na to, abychom takhle
mluvili.

Kdybyste m poznal lpe, teba byste si to rozmyslel."

"Ach, nemyslm, e by se nco takovho mohlo stt,"
prohlsil Hank.
"Ale ano," varovala ho pan Grochowsk. Pomyslela si,
e jeho nevinnost je docela pvabn. "A j bych se tak
mohla rozhodnout, e se mi dost nelbte a e se o vs
nebudu zajmat. A to by pro vs bylo krut, nemyslte,
Hanku?"
"Nevm. Netum, co se v budoucnosti stane."
"Pesn tak," zvolala pan Grochowsk. "Nevme, co
budoucnost pinese. Proto vm nemu jen tak ct: ano,
mete se mi dvoit.
Jestli ale chcete riskovat, i kdy nechpu pro, ano, byla
bych rda, kdybyste se mi zaal dvoit."
"Opravdu?"
"Ano, ale pamatujte, vdycky musme mt oba monost s
tm pestat."
"Problm je v tom, e jsem se jet nikdy nikomu
nedvoil - dokonce jsem s tm ani nezanal," piznal se
Hank. "Prost jsem chtl jen zapsobit. Nikdy jsem

neml vybran chovn. Byl jsem zahledn sm do

sebe. Nebyl jsem dobe vychovan."
"Ne?"
"Ne. Vyrstal jsem v chudinsk tvrti v zpadnm
Clevelandu. Mezi tovrnami. Krom toho jsem, jak jste
naznaila, plach. Vte, e jste prvn lovk, kter mi
tohle ekl? Pemlel jsem o tom a uvdomil jsem si, e
mte pravdu. Take ani nevm, jak mm zat, kdy se
vm chci dvoit."
"Ale ano, vte."
"Vm?"
"Ano, u jste zaal. Zaal jste mi vyprvt o sob.
Vyprvl jste mi o vaem dtstv. eknte mi o tom vc,"
navrhla pan Grochowsk. Mla pocit, e Hank je
upmn a inteligentn.
"No, nikdy jsem si nemyslel, e by se o tom dalo nco
vyprvt.
My, irsk dti, jsme se pod praly s polskmi. Byl jsem
na svj vk mal. Pamatuju si, jak jednou..."

Petri pijel do Willow Glen krtce pot, co mu pan

Simontonov volala, e nala Rachel mrtvou. "Take
jsem se ani nemusela rozhodovat, jestli m Rachel bt na
tom pohbu. Rozhodla to za mne. Spojila jsem se s
panem Underhillem, kter se postar o vechno
potebn."
"Vte, musme ohledat mrtvolu," ekl Petri. "Urit se nic
nenajde, ale my jednodue nememe nechat pohbt
vraha, ani bychom ho ohledali. Co bylo podle vs
pinou smrti, infarkt?"
"Pravdpodobn ano. Nebo mon mrtvice. Jako
diabetiku ji mohlo postihnout oboj. Ale nezdte se bt
tentokrt pli pekvapen, poruku."
"Mm trnink," usml se Petri. "To vy jste m dostala do
formy.
Sotva budu jet nkdy tvrdit, e naasovn smrti je
nhodn.
Byla tu osm let, pod siln jako bk - a kdy se jej
manel poprv neuke, aby se jako kadou sobotu
stejn jenom pohdali, na druh den zeme. Dm krk na
to, e to byl infarkt."
"Ale pro?"

"Bylo by jasn, e zemela proto, e j to zlomilo srdce."

Pan Simontonov zila. "Zante mluvit jako psychiatr,
nezd se vm?"
"Jak to mla divn srdce! Pod mi nejde na rozum, e
by pro ni ten vztah pln nenvisti mohl bt tak
dleit."
"Taky tomu nerozumm, poruku. Nm astnjm
pipad nepochopiteln, e v sob nkdo stle iv
zlobu. Pro by vyhledval ivot v nenvisti. Zamyslete
se ale nad okamiky, kdy jste nkoho nenvidl. Zbavit
se nenvisti nen snadn. Jako by byla vyivovna sama
ze sebe. Je to, jako byste ohlodval kost, pestoe byste
vdl, e na n nezbyl u ani kousek masa, ba ani
lacha. Je v tom spousta energie."
Petri se rozpomnl na pocity, kter nedvno zakouel
vi sv matce.
"Zd se, e nkte lid - a je jich mlo - jsou schopni t
dlouho jen dky ist lsce," pokraovala pan
Simontonov. "Jin ale - a mli jsme tu i takov - se
dovaj vysokho vku iveni nenvist."
Co mu to tehdy Koelnitz ekl o dobru a zlu? Bohat se
stv bohatm a chudk nuznjm? "Asi jsem vm

neekl," ekl Petri po chvli, "e vyetuju svou prvn

vradu. Urit jsem vm to neekl. Nechtl jsem vypadat
jako zelen."
Pan Simontonov pijala s povdkem piznn toho, co
u dlouho tuila. Zamlouval se j m dl tm vc. Byla to
vhodn chvle na to, aby ho oslovila kestnm jmnem.
"Rozhodn jste tak nepsobil, Tome."
"Vechno jsem si pedem rozvrhl v domnn, e jde o
klasick ppad," pokraoval Petri, "vechna ta
pedvoln, m jmno na formulch, dkazy, kter
bych brilantnm zpsobem shromdil a dramaticky
pednesl u soudu. Ale nakonec, jak to tak vypad, je
mou prvn skutenou vraedkyn beznoh
dvaaosmdestilet ena na vozku. Vm, e je vinna,
nemm ale jednoznan piznn. Neznm dokonce ani
motiv, kter by pochopili novini. A tyi dny po
zaten zeme pirozenou smrt, jet pedtm, ne
mohla bt pedna spravedlnosti."
"Ponkud znepokojujc, e?"
"Te mi to sp pipad ironick. Ale mte pravdu, je to
znepokojujc a zrove poniujc." Uvdomil si, jak moc
se chce s touto moudrou a silnou enou podlit o
vechny sv pocity a mylenky. I ona byla jeho uitelkou.

"Pesto, e ten ppad tak mlo odpovdal mm

pedstavm, nauil jsem se za ty dva tdny tolik, e se
mi o tom ani nesnilo."
"Jako teba co?"
"Jako teba vci, kter jste m nauila vy - e smrt jen
zdka bv nhodn. e to, co vypad jako nehoda i
pirozen smrt, me bt asto skryt sebevrada. e si
lid vybraj, kdy chtj zemt. Ale nebute pyn,
nebyla jste moje jedin uitelka."
"Ale? Mla jsem kolegy?" zeptala se pekvapen pan
Simontonov.
"Ano, ale nevybrala jste si nejlep spolenost. Rachel
Stimsonov m hodn pouila o nenvisti. A taky o tom,
e lid pokldan za normln mou bt pln len.
Ale co z toho veho plyne, m nauil nkdo jin."
"Vida."
"Pan Batesov mi dokzala, e ten, kdo se zd bt
seniln, me bt klidn mnohem schopnj ne j."
"To je pokoujc."

"Ale snad nejtvrd, a pesto nejdleitj lekci jsem

dostal od Stephena." Petri si uvdomil, e o nm
neuvaoval jako o "obti".
To, e si vytvoil vztah s mrtvolou, mu pipadalo
podivn. "Byl navenek tak ohavn, e jsem ho odepsal.
Trvalo mi dlouho - a ostatnm tak - vm, Heather,
Koelnitzovi a jistm zpsobem i Rachel -, ne jsme ho
uvidli takovho, jak opravdu byl. Ve skutenosti byl
vdce, e ano?"
Pan Simontonov neodpovdla pmo. "Bude z vs
dobr detektiv, Tome. Vy jste dobr detektiv."
"A lid, kte vypadaj jako mrzut byrokratit ednci,
mohou bt moudrmi filozofy a uiteli."
"No, nechme u toho pochlebovn." V jejm hlase byl
ctit zchvv mrzutosti.
"Tko se mi lou," Petri se usml a vstal. "Kdykoli ale
mu zaskoit do Willow Glen, abych poznal, co je
opravdov ivot."
"Budu rda, Tome. Vdycky je tu dost kvy. Rda vs tu
uvidm."

Petri neodjel z Willow Glen okamit. Seel dol do

pokoje Rachel Stimsonov na oddlen C. Tlo penesli z
vozku na postel.
Viml si, jak je drobn, te, kdy u z nho vyprchala
nenvist.
Pak vyslechl strnka, kter stle jet hldal dvee. Jeho
vpov zapadala do vpovdi pan Simontonov.
"Mete se vrtit na stanici," ekl Petri. "Nen teba hldat
mrtvolu. Ta u nikomu neubl."
Jak doufal, Heather sedla na sestern a dlala
poznmky do zznam pacient. Odkalal si. Zvedla
oi. "Nue, poruku," ekla, "pod m mte v
evidenci?" ekla to trochu zahokle.
Snail se to obrtit v ert. "Dkladn jsem vyslechl pan
Simontonovou a strnka. Je zejm, e k pan
Stimsonov jste se nepiblila. Zd se, e tentokrt mte
alibi, sleno Barstenov." Usml se na ni.
Ona vak jeho smv neoptovala. "Co pro vs tedy
mu udlat, poruku?" Z vnitn kapsy saka vylovil
dva dopisy. Ten se znmkou vrtil zptky a druh j
podal. "Chtl bych vm dt tento dopis," ekl. "Napsal
jsem vm ho vera."

"eho se tk?"
"Radji jsem se vyjdil psemn ne stn."
"Petu si ho," ekla Heather chladn a vrtila se ke
svm zznamm.
Kdy vychzel ven, byl troku zklamn jej reakc.
Doufal, e bude lep, ale neoekval to. Shl do saka
pro druh dopis.
Chtl se cestou dom stavit na pot a hodit ho do
schrnky, aby el rann potou. Byl to dopis matce.

O S

M N

C T Pondl, 4. dubna Heather

hodila Kolnietzovi dopis na kolena. "Jen se na to

podvejte," ekla pobouen. "Jen se na to podvejte!"
Kolnietz etl:

Drah sleno Barstenov!

Radji bych vm kal Heather, ale k tomu zatm nemm

vae svolen.

Dlum vm velkou omluvu za to, e jsem vs podezral

z vrady Stephena Solarise. Ukivdil jsem vm. Nejene
jsem vs vn patn odhadl, ale jsem si jist, e jsem
vm tak zpsobil spoustu zbyten bolesti. Je mi to lto.
Pracoval jsem pod vlivem velkho mnostv stereotyp.
Nkterch u jsem se zbavil. Jsem si ale jist, e jich mm
mnohem vc, a ani si jich zatm jet nejsem vdom. Ale
doufm, e mi mon budete chtt pomoci zbavit se i
tch.
Rd bych vdl, jestli bych se vm mohl omluvit tak
osobn.
Nejlpe u veee. Musm vs ale pedem varovat, e
ivot detektiva probh tak, e mus odloit kolem deseti
procent spoleenskch zvazk kvli nepedvdanm
ppadm, kdy ho volaj do sluby. Nemohl bych vs po
tomto pedbnm varovn pozvat nkdy na veei?
Zavolejte mi, prosm, dom nebo na stanici a dejte mi
vdt.
Doufm, e vs brzy uslym.
S pozdravem a s omluvou, V Tom Petri

Kolnietz vrtil dopis Heather. Nacpala si ho do

penenky.
Nekal nic. Kdy nedostala dnou odpov, ekla: "Ten
m ale drzost, takov troufalost."
"Nejsem si jist, jestli tomu rozumm."
"Vy to nechpete? Nechpete, jak drzost je to od
lovka, kter m prakticky zatkl, kter si myslel, e
bych mohla zavradit Stephena, a pak si m troufne
pozvat na schzku?"
"V tom dopise se jasn omlouv," ekl jemn Kolnietz.
"Jist. Omluvy jsou levn. Podat m o schzku po tom,
co mi udlal!"
"Nevypad jako arogantn mu."
"No, mete ho mt, jestli ho chcete."
"Take nem v myslu s nm na tu veei jt?"
"To rozhodn ne."
"Jak na ten dopis odpov?"
"Nebudu se ani namhat. Pat mu to."

Kolnietz ctil, jak se jeho svaly ped skokem napnaj. Pak

do toho skoil. "Vypad to, e jsme se dostali k
okamiku pravdy.
Konen! Mnoho msc se bavme o stereotypech ve tv
hlav, o stereotypech, kter t nut se stkat se slabmi,
pasivnmi mui; s mui, kte jsou potencionln
nsilnci, s mui, kte maj asociln chovn, s mui,
kte ij na okraji spolenosti a prva."
"No a?"
"Ale nechtla jsi uznat existenci tchto stereotyp, e?
Sna se je zamluvit. Pod mi tvrd, e to nen tmi
stereotypy, ale tm, e nem pleitost. Tvrd, e bys
rda chodila s lepm typem mue, ale takov mui se
kolem tebe prost nevyskytuj.
Vypad to, e nejsou k mn. Take nem na vybranou.
A e kdybys narazila na hodnho muskho, urit bys s
nm chodit zaala."
"To je pravda," ekla Heather. "Zaala."
"To jsou kecy. Nekm, e jim nev. Jene te se
ukzalo, jak to je. Protoe te t o schzku velice
zdvoile podal pln jin typ mue a ty ho prost s
klidem odmtne. Ano, patn t odhadl. Ale, kdy

uv fakta, mon e by kad detektiv, kter nev, jak

funguje lebna pro dlouhodob nemocn, udlal tot.
Navc, on byl natolik inteligentn, e svou chybu piznal
a napravil, a byl natolik slun, e to dal najevo. Tady
m pleitost, o kter jsi mi vykldala, e na ni ek, a
ty ji zahazuje. Prost jsi mi kecala, Heather."
"Ale mn se nelb," ozvala se Heather.
"Pro se ti nelb?"
"Protoe byl na m zl." Znlo to jak od tyletho
dvtka.
"To u jsme probrali. Nebyl na tebe zl. Dlal jen svou
prci.
Neml pravdu a te se ti za to velmi pokorn omlouv.
Tomu se d tko kat, e je na tebe zl."
"Stejn se mi nelb."
"Pro?"
"No, prost m nepitahuje. Mus m pitahovat.
Nepatme k sob."
"Ale. Smrd?"
"Ne." Heather se neusmla.

"Tak pro t nepitahuje?"

"Nevm. Nemete vysvtlit, pro vs nkdo pitahuje."
"M njak tuen, e je to patn lovk?"
Heather se chytila zchrannho kruhu. "Ano."
"Ale intuice bv zaloena pinejmenm na jedn nebo
na vce vcech, kterch si vimne. eho sis vimla ty, co
by ti naznailo, e je to patn lovk?"
"V tto chvli si nedoku na nic vzpomenout. Ne te,
kdy na m tak spchte."
Kolnietz nezpomaloval. "Jako psychiatr bych ml bt
specialista na intuici a jsem vycvien v pozorovn lid.
To, eho jsem si u poruka Petriho viml j, je, e je to
tvrd pracujc mu, e je inteligentn, e doke zmnit
nzor, kdy zsk nov informace, e je schopen podat
o pomoc, kde se to hod, e um bt vdn, kdy se mu
j dostane, e je za danch okolnost ptelsk a e je
schopen zmny a rstu. Tak m dobr zamstnn,
kter je na sprvn stran zkona, a kariru, ve kter
jasn udlal pokrok. Pro si mysl, e je to patn
lovk?"
"Nevm," zajeela Heather. "ekla jsem vm, e je to tm,
e m nepitahuje."

"Co rozhoduje o tom, jestli t nkdo pitahuje, nebo

nepitahuje?"
"Jak to mm vdt?"
"Mysl, e tomu napomhaj stereotypy?"
"Bte do prdele. Nemusm poslouchat takov
hovadiny!" zavala Heather a vyskoila ze idle.
Odkrela ke dvem kancele a vzala za kliku.
"Take nem ani odvahu zstat v jedn mstnosti s
pravdou," zakiel za n.
"Toto teda pravda nen." Ale u dve se zastavila.
Bylo to dost dlouho na to, aby Kolnietz mohl zlehka
pokraovat.
"Me odsud odejt, Heather. Terapie bude fungovat,
jen pokud si to bude svobodn pt. Ale chtl bych, aby
sis nco uvdomila.
Jestli odejde z tto mstnosti, odchz tak ode m.
Nejsem nejlep, ale myslm, e jsem celkem hodn
lovk. Mm t rd.
Myslm, e jsem se snail dlat, co se dalo, abych ti
pomohl a nemyslm si, e bych ti nkdy opravdu ublil.
Myslm, es mi mohla dvovat. Ale te se m chyst

opustit. Sv neurze tak obtuje ne jednoho dobrho

mue. Te se, jak se zd, jednou ranou chyst zbavit
dalho. Pipad mi, e je to dost vysok cena za
neurzu, kterou ani nechce."
"Thnte k ertu," odpovdla Heather.
Bouchla za sebou dvemi, sebrala kabt z vku v
ekrn a vybhla na parkovit. Sedla si do vozu.
"Thnte k ertu," opakovala si pro sebe. "Thnte k
ertu. Thnte k ertu." Pak zaala bouchat hlavou o
volant.
Kolnietz si nejdv myslel, e se vrt. Sedl v kesle a
strnule ekal. Po pr minutch se podval na hodinky.
Samozejm e j to bude chvilku trvat, ne se uklidn,
e? Take se nemus dalch pt minut bt. Te ekal
znepokojen. Na hodinky se podval tikrt, ne tch pt
minut ubhlo. Pak se dval, jak ruika ubhla dalch
edest vtein. Ml pocit takov bezmocnosti!
Vstal, peel mstnost, sedl si za stl a poloil si hlavu na
jej spis, ani by si toho byl vdom. "Boe, prosm t,
nenech ji utct," stnal. "Prosm t, Boe, nenech ji utct.
Prosm t, Boe, nenech ji utct." Stnal pod dokola.
Znlo to jako zpvan modlitba.

Vbec nevdl, jak dlouho tu modlitbu opakoval. Vdl

pouze, e konen pila chvle, kdy bylo jasn, e
prohrl. Zaal plakat.
Nejdv plakal tie, slzy mu tekly po tvi a zaaly kapat
na spisy. "Ksakru," zajeel. "Ksakru, ksakru, ksakru." Pak
vzlykal.
Zvedl ruce nad hlavu a poloil je na plocho na stl, nos
zaboen do spis, teklo mu z nho a msilo se to se
slzami. Brnice se mu nekontrolovateln stahovala.
Kdy poprv uctil jemn dotek ruky na svm krku,
pipadalo mu to jen jako neutrln vha. Pak jako urit
druh vyruen. Pro neme bt ve svm alu sm?
Trvalo celou minutu, ne se zaal vdom podivovat, co
dl njak ruka na jeho krku. Pohldl nahoru. Skrze
slzy, rozmazan, uvidl Heather, jak stoj vedle nho,
vztyen ve sv nakroben bl uniform. "Co se dje?"
zeptal se hloup a nevcn.
"Vrtila jsem se," ekla.
"Ale j jsem neslyel nikoho vejt." Jako by zkouel, jestli
to nen jen jej pzrak.
"Vrtila jsem se," ekla znovu.

Zvedl se a soustedn se na ni zadval. "Nedokzala

jsem se vs vzdt," ekla. "Sedla jsem v aut. Chtla
jsem, ale nemohla jsem. Ml jste pravdu. Nestoj to za to,
vzdt se vs."
Pod se na ni snail soustedit, kdy poodela a sedla si
do svho obvyklho kesla. A zaala se chichotat. Bylo to
surrealistick. "Pro se smje?" zeptal se, naprosto
zmaten.
"Protoe jste m dostal. Zahnal jste m do kouta. Mla
jsem jen dv monosti. Jednou z nich bylo kiet na vs a
utct odsud a nikdy se nevrtit zptky. Dal byla smt
se."
"Chce ct, e jsem vyhrl?"
"Ano, dostal jste m. Jsem poraen. Nen to skvl
pocit. Na jedn stran bych chtla ct ,doprdele'. Ale na
druh se smju.
Smju se sama sob. Drela jsem se zuby nehty tak
dlouho."
"Opravdu chce ct, e jsem vyhrl?"
"Ano, mte pravdu. Nevm nic o tom, pro m nkdo
pitahuje. Ale uznvm, e jsou to mon moje
stereotypy, kter to ovlivuj.

Myslm, e si to dokonce doku piznat - doku si

piznat, e je to moje chyba, e m pitahuj slaboi a
nsilnci."
"A e kdy zmn stereotypy, e t zanou pitahovat
jin mui?"
"Ano, poprv to vidm. Poprv opravdu vidm, e to, jak
jsem si mue vybrala, zleelo na mn. Vyhrl jste."
"Pak jsme vyhrli oba. Dky bohu." Kolnietz zaal znovu
plakat, ale tentokrt to byly slzy radosti. Boj skonil. Slzy
radosti se msily se slzami navy a ulehen.
Bylo pod tk tomu uvit, ale dky tomu, e ho
pistihla, jak plakal, prohloubil se v n pocit, e je
skuten milovna.
Plakala by tak, kdyby se nectila tak lehce, a hrav.
Konen si utel oi. "Tak co bude dlat?"
"Mon pijmu to pozvn na veei."
"Jestli to udl, bude to znamenat zmnu stereotypu."
"Ano, to bude."
"Pouvat nov stereotypy lidi ds. Je to, jako bys zaala
dlat vci pln jinak, ne jak jsi je dlala doposud."

"Pesto ta monost existuje, ne?"

"Ano."
Heather se usmla. "No, mon to pozvn pijmu z
pouh perverzity."
Sezen skonilo. Kolnietz vstal a Heather ho jako obvykle
nsledovala. Ale pak se stalo nco neobvyklho. Celkem
spontnn a pirozen se piblili jeden k druhmu a
poprv se objali.
"Uvidme se pt pondl," ekla Heather.
Kdy odela, Kolnietz sedl za stolem a nohy si poloil
na jej slzami zmen spis. Ml poledn pauzu.
Tentokrt ho neekal dn Petri. dn nepedvdan
ppady. Ale do uplku pro sendvi neshl. Ani se
nepohnul, aby si udlal poznmky do spisu.
To pok. Ten okamik si chce vychutnat.
Bitva skonila. Dky bohu. Pijdou dal bitvy s jinmi
pacienty.
S Heather to ani po tomhle nebude pln klidn plavba,
ale vsledek zpasu u se nedal zpochybnit. Vyhrla.
Pak, kdy mu oschly slzy, pomyslel na svou enu.
Vlastn bvalou enu. Vsledek jejich manelstv u se

tak nedal zpochybnit. Ta bitva byla prohran. A jeho

budoucnost nejist. Ale v tto chvli v tomto smru
zakouel neobvykl nedostatek strachu. A stejn jako
kad pocit, kter ml, i tento podrobil analze. Pro ct
takov klid? Z velk sti to samozejm bylo dky
triumfu, kter prv proil s Heather. A dky uvolnn,
kter pinej slzy.
Ale bylo v tom jet nco vc. Nco malho, ale
dleitho. Co?
Bylo to jin objet. Vzpomnl si na radost, kterou poctil
minul tden v okamiku, kdy se na chvli setkal s Edie
Simontonovou po vslechu Rachel Stimsonov. Nemlo
by bt zapoteb vrady, aby dolo k takovmu setkn;
setkn se daj naplnovat. Hned jak se za pr tdn jeho
ena odsthuje z domu, pozve toho starho netopra na
sv domc nudle s sticemi a vnem. Kluci si ji snad
zamiluj. Potebuj mt nablzku nkoho, jako je ona. A
on tak, a u si kluci budou udrovat odstup, nebo ne.
Budoucnost byla nejist, ale on do n jde s pteli.

Pan Simontonov mla dva koly: jeden pjemn a

jeden nepjemn. Naplnovala si ten nepjemn jako
prvn. la do ekrny, kam byla z domu pivolna pan

Grimesov. "Pojte dl, Berto." Zaala jemn. "Pracovala

jste tady dlouho, Berto. Vypad to, e jste odslouila
bezpoet noc. Vdycky jste dlala svou prci dobe.
Mon e ne naden, ale dobe. Jste hodn a estn a
odvn lovk. Vdycky jste se sem pes zvje dostala,
kdy to nikdo jin nedokzal."
Nastala pauza. Berta ekala, klidn jako vdy. Vdla, e
nebyla z domu zavolna kvli pochvale.
"Ale te tu mme problm," pokraovala pan
Simontonov.
"Pochopila jsem, e jste nejen tenka, ale e kdy tete,
tak se velice soustedte. Soustedte se tak, e Stephen
byl zavradn jen pr krok od vs, zatmco jste si etla.
Nestalo by se to, kdybyste byla pozornj. Obvm se,
e takov nedostatek pozornosti neme bt tolerovn."
Berta nevypadala ani pekvapen, ani pobouen. Svm
obvyklm, flegmatickm zpsobem ekla: "No,
pemleli jsme o odchodu na odpoinek. Sam m kupce
na farmu. Pjdeme na Floridu."
"Kdy to plnujete?"
"Asi za dva msce. Myslm, e prodej farmy probhne
za est tdn."

"Kdy chcete odejt?"

"Asi za msc."
"Take byste chtla jet msc pracovat?"
"Jo. Pak budu mt msc dovolen. Budeme se Samem
dobe zaopaten."
"Kdy vs nechm dal msc pracovat, mete mi
slbit, e ve slub nebudete st?"
Berta vypadala zden.
"Nerada bych nkomu vykldala, e si na non neme
st," ekla pan Simontonov. "Ale vy se na to tolik
soustedte, Berto, e po vs to chtt musm. Willow Glen
mohlo bt kvli va nepozornosti alovno. A nejen to,
mohlo ten spor prohrt."
Nevidla dn dvod, pro by se mla dl zabvat tm,
e Stephen mohl bt jet naivu, e se mohl uit
pracovat s potaem a e by se mu otevely nov obzory,
kdyby nebylo jej nedbalosti.
"A co kdybych etla, jen kdy se mnou bude na sestern
sestra?"
"Mete mi opravdu slbit, e tomu tak bude vdycky?"
"Jo."

"Pak je to dobr kompromis. Budete nm chybt, Berto.

Doufm, e to budete mt na Florid dobr."
"Budu mt spoustu asu na ten. A bude tam teplo,"
odpovdla Berta a vstala, jeliko instinktivn vyctila, e
nic jinho u se ct ned.
lo to jednodueji, ne ekala, pomyslela si pan
Simontonov.
Kdy Berta odela, zapnula rozhlas a zavolala Peggy.
Farmsk ivot bv tk, uvdomila si. Berta mon
potebuje pedstavy a romantiku, kter j knky
pinej.
"Chtla jste m vidt?" zeptala se Peggy, kter stla v
otevench dvech kancele a peruila tak jej
mylenky.
Byl to jej obvykl pozdrav, ale pan Simontonov na n
vidla jasnou zmnu. "Ano, sedni si, Peggy. Vm, e jet
neskonilo tvch est msc. Ale ty ses zmnila, Peggy;
jen za posledn tden. Vichni mi o tom podvaj zprvy.
Zd se, e ses zaala starat."
"Snam se," piznala Peggy. "Je to jako njak hra.
Vdycky, kdy vchzm do pokoje njakho pacienta,
km si, te zkus bt starostliv. Je to legrace."

"Ano, to je dobr hra. A protoe ji hraje, myslm, e t

meme pijmout na dobu neuritou, jestli chce
pokraovat v prci pro Willow Glen."
"To bych chtla."
"Jak k t zmn dolo, Peggy? Pro jsi zaala hrt tu
hru?"
"Kvli t vrad. No, nebylo to jenom kvli vrad.
Kdyby to byl jin pacient, nemyslm, e by mi na tom
zleelo. Ale byl to Stephen. Je to takov koda, e musel
zemt."
"Ano. Je to koda."
"Doufm, e jeho ruce a nohy jsou te v klidu."
"Ano, taky v to doufm."
"No, myslm, e se radi vrtm do prce."
"Taky si myslm."
Pan Simontonov si samozejm uvdomovala, kolik
toho Peggy neekla, ale vdla, jak tko se mluv o
srdench zleitostech. A toto byla srden zleitost.
Pesto musela jet nco dodat. "Peggy, ta hra nebude
vdycky vesel. Nkdy, kdy se opravdu star, me ti
nco zlomit srdce. A se to stane, doufm, e za mnou

zajde a popovdme si o tom. Protoe j nechci, abys

pestala tu hru hrt. Je to jedin zpsob, jak se nco
nauit. Ve skutenosti je to to jedin, co za to stoj."
"Dkuju, pan Simontonov," ekla Peggy. "Jste dobr."
"A j dkuju tob, Peggy."
Jet ped esti tdny si myslela, e by se musel stt
zzrak, aby se Peggy zmnila. To proto v poslednch pr
dnech ctila takovou pohodu? Ne, bylo toho mnohem
vc. Zzraky u pedtm vidla. Vzpomnla si taky na to,
jak rda zase vidla Stasze Kolnietze. Ale to byla tak jen
jedna st toho, co se dlo a co bylo opravdu velk. Cel
lta ctila, e na n le jaksi tha, a te mla pocit, e se
zvedla. A ne pechodn. Samozejm, e tou
nejdleitj pinou byl onen mimodn "zitek",
kter mla minul tden, ten "hlas", kter j kal tak
jasn, e jej vztah s Bohem je skuten hlubok. Ale
nco spolenho to mlo i s dalmi vcmi a s mnoha
dalmi lidmi a trvalo to u del dobu. Prola dlouhm,
pedlouhm tunelem, a konen je z nho venku. Co to
bylo, m prola? Marion Grochowsk by to asi nazvala
jakousi Temnou Noc.
Pi tto mylence si Edith Simontonov pipomnla, e
zanedlouho ji bude Marion volat k jejmu prvnmu

pijmn. Mon e to bylo dtinsk, ale v jejch edesti

letech j tato pedstava pipadala podivn vzruujc.

Tak Roberta McAdamsov pemlela o budoucnosti.

Dlala to ale s pomoc potae, co byl zpsob, jak se j
vdycky pemlelo nejlp. Samozejm, e vymae
vechno, co nape, ale stejn to instinktivn napsala
zakdovan. Byl to jednoduch kd.
Obrazovka, vt ne kterkoli jin ve sprvnm centru,
ped n na stole, u nho sedla, te obsahovala pt
poloek, kter od sebe byly iroko odsazen:

Z
P
Z & K Z & T Z & ZG Z znamenalo zstat. P znamenalo
pesthovat se. Z & K bylo pro zstat a navtvit
Kolnietze. Z & T znamenalo zstat a podstoupit terapii
mimo msto. Z & ZG oznaovalo zstat a zabt pan
Grochowskou.
Takov byly alternativy. V podstat to byly ty, kter j
navrhla pan Grochowsk. Krom t jednoduch zstat.

Jist mus existovat dal. Ale lmala si hlavu u dvacet

minut a nepodailo se j pijt s njakou jinou - s takovou,
kter by byla naprosto pozitivn. Kad z nich m
negativn dsledky. Take to nebyla otzka hodnocen
klad; musela si vybrat to nejmen z pti zel.
Nemla jinou monost ne myslet v negativnm duchu.
Podvala se na prvn Z. To bylo to, co chtla. Ale jak
zdraznila pan Grochowsk, pouh ptomnost t eny
by pro ni byla urkou.
Vdt, e ona v. Slena McAdamsov posunula kurzor
dol a lehce napravo od S a udeila na X.
Dal monost bylo P: pesthovat se. Nechtla se
sthovat.
Znamenalo by to poslat ivotopisy, chodit na pohovory,
hledat nov domov, zjiovat poplatky rznch
sthovacch spolenost, balit a vybalovat: neskuten
mnoho pot. Posunula kurzor dol a napravo od P a
ukla na X.
Dal bylo Z & K: zstat a navtvit Kolnietze. Ani o tom
nemusela pemlet; okamit to zavrhla. Tuto
alternativu zahrnula do seznamu jen proto, e mla
celoivotn zvyk dlat vci metodicky. Vyukla dal X.

Dal bylo Z & T: zstat a podstoupit terapii mimo

msto. Tu tak okamit zavrhla. Zase vyukla X. Ale
muselo se s tm potat ist proto, e to byla teoretick
monost. Je to u dlouho, co se nauila, e kdy se
nepodvte na vechny alternativy, mete se zmlit. A
e i ten nejmen omyl me bt osudov v tomto svt,
kde kad je potencilnm vrahem.
Posledn bylo Z & ZG: zstat a zabt pan Grochowskou.
Nepotebovala o tom pli pemlet, aby j dolo, e
vrada je v podstat riskantn. Vyukla dal X a opela
se, aby si prohldla vsledek. Na obrazovce te bylo:

Z
X
P
X
Z&K
X
Z&T
X

Z & ZG
X

Ano, vechny alternativy byly negativn. Te to byla

jednodue zleitost odstupovn zpor. Ve
statistikch tomu kaj "ven vznamu".
Zaala znovu od zatku. Zstat bylo negativn proto, e
by ji urela ptomnost pan Grochowsk. Jak velk
urka by to byla?
Musela by peskakovat ty dvoumsn nvtvy a
falovat zprvy.
Dv li msn. To samo o sob nen velk problm,
pokud si ji kvli tomu pan Grochowsk nezavol, a ona
m pocit, e to neudl. Ale bylo toho vc. Pan
Grochowsk te mla spolubydlc. Musela by jt do
jejho pokoje alespo nkdy, aby vidla Georgii
Batesovou, co je takov veteka, e ji neme
obalamutit. Pan Grochowsk mla pravdu; neustle j to
bude nkdo pipomnat. Slena McAdamsov pidala k
monosti zstat a nic nepodnikat dal X.
A co pesthovat se? Tato mylenka byla nepjemn
kvli potm se sthovnm spojenm, ale ve

skutenosti proti tomu nic jinho nemla. Ani Willow

Glen, ani msto j nijak zvl k srdci nepirostly. Nebude
mt pote najt si podobnou prci nkde jinde; msto u
potae najde kdekoli. Negativn aspekty tto monosti
se daly shrnout pod pojem nepjemnosti, kter sice byly
pomrn velk, ale daly se zvldnout. Rozhodla se
momentln dal X nepidvat.
Zstat a podstoupit psychoterapii u doktora Kolnietze?
Tato alternativa byla ist teoretick. Ona je naprosto v
podku.
Nepotebuje terapii a to, co se dje v jejm nitru, nemus
nikoho zajmat. A pak ty vlohy a as. A navc toho
lovka neme vystt. Je tak prmrn. Mla by nechat
nkoho tak prmrnho, aby ji ovldal, aby si s n hrl,
aby ji donutil vydat se mu na milost a nemilost?
Okamit vyukala k tto monosti dal tyi X.
Zstat, ale zadit si terapii mimo msto? Tyt nmitky.
Jet pdnj. Jedinm dvodem pro byl fakt, e by
nebylo ohroeno jej soukrom a e by mohla
bezpochyby najt nkoho, kdo by se dal lpe ovldat. Ale
faktem zstv, e vlastn dnou terapii nepotebuje a
e by to znamenalo vydvat samu sebe v nebezpe.
Vyukala ti dal X.

Zstat a zabt pan Grochowskou? To prvn X udlala

proto, e vrada je v podstat velice riskantn. Ale v
tomto ppad to bylo vc ne to. Pan Grochowsk ji
postraila. Kdyby se j cokoli stalo, byli by lid
upozornni, e maj myslet na ni, na Robertu
McAdamsovou. Samozejm, e mohla blufovat. Ale
pan Grochowsk nen z tch, co blufuj. Pidala dal X.
Opela se a prohlela si to, co se objevilo na obrazovce a
jak se to vyvinulo:

Z
XX
P
X
Z&K
XXXXX
Z&T
XXXX
Z & ZG
XX

Udlala, co udlat mla; byla dkladn a zahrnula do

seznamu vechny alternativy. Ale nkter alternativy
byly prost nelogick - jednodue nemysliteln.
Pota tuto skutenost ukazoval. Rychle vymazala Z &
K a Z & T. Na obrazovce te stlo:
Z
XX
P
X
Z & ZG
XX

To jsou jej jedin skuten monosti: zstat, pesthovat

se a zabt Grochowskou. V tto chvli to vypad, e
nejlep - nebo aspo nejm negativn - ze vech jejch
alternativ bude pesthovat se. Ano, to je asi to, co by
mla udlat. Ale nemus se rozhodnout okamit.
Pohybovala kurzorem a mazala zbyl poloky. Vysp se a
projde si ten zkracovac postup jet jednou.

Vci se den ze dne mn. Ve skutenosti se na to me

vyspat jet nkolikrt. Asi se pesthuje. Ale v tto
chvli si prost nen jist.

Kdy se Heather vrtila od doktora Kolnietze, byl na

oddlen klid, a tak si sedla na sesternu, aby mohla
pemlet. Tolik se toho dlo. A nebyly to jen vnj vci,
jako Stephenova smrt, jeho vrada. Byla to spousta vc v
jejm nitru. Pro se najednou ptala pan Simontonov,
jestli by nemohla navtvovat doktora Kolnietze
pravideln? Bylo to proto, e pro ni mla pan
Simontonov v posledn dob takov porozumn? Nebo
proto, e j doktor Kolnietz povdl o svch vlastnch
problmech, o sv vlastn zranitelnosti a stal se tak mn
hrozivm? Nebo se pro ni prce ve Willow Glen stala
mn dleitou? Nebo je pro ni terapie dleitj? Nebo
je ona dleitj? Vechny nitky byly tak propleten.
Pak piel ten divn pocit pasivnho ekn, podivn
pedstava, jak le na pouti, przdnota. Na co ekala?
Bylo to kvli sezen, kter prv mla s doktorem
Kolnietzem? Skoro jako by u ctila, co pijde. Ale jak by
mohla ctit nco, co se jet nestalo?

Uvdomila si, e ten pocit pasivnho ekn nhle

zmizel. Msto nho poctila klid a tak velkou energii.
Sesterna j pipadala men a ona sama sob vt. Mohla
by pracovat nkde jinde? zajmalo ji najednou. Mohla by
bt nm jinm ne odbornou praktickou sestrou?
Zvldla by nvrat do koly? A co by studovala? O tom
nemla ani pont. To samo o sob byl nov npad. Ne,
e by v tom smru zaala nco podnikat. Byla to jen
monost a ona m tolik monost. Skoro a pli mnoho.
Ano, doke zmnit sv stereotypy. Shla po telefonu,
pak se zarazila. Vzala z penenky Petriho zmuchlan
dopis a znovu si ho peetla. Znovu shla po telefonu.
Ale zase se zarazila.
Pekvapilo ji, jak hloup se chov, a vzpomnla si, jak se
smla na konci sezen s Kolnietzem. Zaala se znovu
chichotat.
Tentokrt vytoila slo policejnho oddlen a chtla
poruka Petriho.
Piel k telefonu. "Tady je Heather," ekla zvesela.
"Myslela jsem si, e bych mohla pijmout vae pozvn
na veei. Pipad mi to jako vhodn pleitost, abyste
se pede mnou mohl plazit."

Petri se spokojen usml. Dohodli se na datu a on si

zapsal jej adresu.
Kdy poloila sluchtko, zaslechla na chodb hluk.
Pomocnice tlaila smrem k n slabho starho mue na
vozku a vedle nich krela ena stednho vku. To
bude ten nov pjem, kter zapln msto po Timu
O'Harovi. Mrkla do papr na pult. Ta ena mus bt
pacientova dcera. Kdy si vtiskla do pamti jejich jmna,
znovu vzhldla. Ale dv ne je mohla pivtat, uvidla
Carol Kubrickovou, jak chyt dceru toho starho mue
za rukv.
"Nevidli jste moji penenku?" kuela. "Nevte, co
udlali s mou penenkou? Nkdo mi ukradl
penenku. Kde je mj doktor?
Chci vidt svho doktora. Pro mi nedovol vidt mho
doktora?"

M. SCOTT PECK Postel u okna Z anglickho originlu A

Bed by the Window vydanho nakladatelstvm Bantam
Books, New York 1991, peloila Silvie Vlkov. Oblku s
pouitm vtvarn citace dla Vincenta van Gogha Pokoj
v Arles navrhla Jiina Vaclov. Typograficky upravila

Jaroslava Slavkov. Vydalo nakladatelstv Votobia v

Olomouci roku 1996.

ISBN 80-7198-076-5

Z knih M. Scotta Pecka v nakladatelstv VOTOBIA ji

vydanch doporuujeme:

Dle nevylapanou cestou

"Nememe se vrtit. Meme jt jedin kupedu. (...)

Meme jt jen kupedu, pout ivota, vydat se na
vyerpvajc pou vyprahlou a pustou zem do stle
hlubch a hlubch rovin vdom."

V jinm rytmu

"V komunit a skrze komunitu lze dojt ke spse svta

(...) Ke spse potebuji vs a vy potebujete mne. Musme

vstoupit do vzjemn komunity. Vzjemn se

potebujeme."

Z dal Peckovy tvorby pipravujeme:

Lid li

"Nememe doufat, e se nm poda odstranit lidsk

zlo, dokud se mu nebudeme ochotni podvat zpma do
tve. Nen to pjemn pohled. (...) Tato kniha nen
pjemn. Je o naich temnch strnkch a o tch
opravdu zlch lenech na lidsk komunity..."

Svt, kter ek na sv zrozen

"Tak co je potom civilizovanost? Je to slunost a dobr

zpsoby, majc za cl neurazit jinho lovka. (...) Na
rozdl od povrchn slunosti je civilizovanost pojem
daleko komplexnj, dotkajc se zejmna lidskch
vztah. Kdykoliv se jedn o vztah mezi dvma a vce
lidmi, meme hovoit o uritm druhu organizace.

Prav civilizovanost je potom do jist mry vdom

motivovanm organizovanm chovnm. A tato kniha je
o organizovanm chovn."