Milan Svoboda: NROV HARMONIE

Pro 2., 3. A 4.ronk odd. skladba a dirigovn. Pedmtem uiva je kultivace harmonickho mylen v oblasti jazzu a populrn hudby.. Navazuje na zkladn znalosti hudebn nauky a klasick harmonie. Pojmenovv zrove jak vertikln, tak horizontln harmonick principy. (Kadm akordem lze proloit pslunou akordickou stupnici, kter je sloena z akordickch tn a tenz). Znalost akordickch stupnic, kter melodicky charakterizuj kadou harmonickou funkci, umouje praktick uit v kompozici, improvizaci a aranovn (tvorb voicings). nrov harmonie popisuje zsady funknch harmonickch vztah diatoniky a rozen diatoniky (chromatiky), principy modln harmonie a zkladn vchodiska smujc k atonalit. Zabv se aplikac akordickch stupnic pi tvorb voicings zklady aranovn. Vrazn se vnuje analze a harmonickmu rozboru skladeb. Formou pravidelnch test procviuje konkrtn uebn ltku. Ltka je rozdlena do tech ronk (1+1+ 2 hodiny tdn). 2.ronk 1 hodina tdn: Stavba akordu, akordick znaky, tenze, tonalita, diatonika dur a moll, moll melodick harmonick struktura, akordick stupnice. 1) Akordick znaky Seznmit se se zpsobem zaznamenvn harmonickch funkc pomoc akordickch znaek. Nauit se rozumt vem variantm a rozdlm v zpisu trojzvuk a tyzvuk. 2) Tenze Pojem tenze nadstavba septakordu (9,11,13) logick rozen septakordu o pidanou notu. Nnov, undecimov a tercdecimov akordy. Zpis a jeho varianty. Definice nevhodnch pidanch tn (avoids). 3) prava akordu Aranovn jednotlivch hlas akordu. Tsn, rozen (drop 2 nebo 3) a irok harmonie (drop 2+4). 4) Tonalita Funkn harmonie. Dur-mollov tonln systm. Harmonick funkce (T,S,D). Rozdl tonalita, modalita a atonalita. 4) Diatonika dur Funkn tonln systm v durov tnin. Dokln akordy a odpovdajc akordick stupnice (mody). Harmonick funkce hlavn a vedlej. Pojem substituce. Znaen harmonickch funkc na jednotlivch stupnch pomoc mskch slic. (Imaj7, IIm7, IIIm7, IVmaj7, V7, Vim7, VIIm7b5) 5) Dominanta Stupnice a tenze na dominant (8 monost). Pojem alterace. Principy symetrie. 6) Diatonika moll Funkce a akordick stupnice v mollov tnin. Odvozen z paraleln dur diatoniky. Funkn harmonick systm zaloen na kombinaci harmonick a aiolsk moll. (Im, IIm7b5, bIIImaj7, Ivm7, V7b9, bVImaj7, VIIo)

7) Harmonick principy melodick moll Diatonika melodick moll nevytv funkn systm (4 dominanty, 2 tniky, jedna subdominanta). Dokln akordy melodick moll se uplatuj v jinch souvislostech vtinou jako mimotonln funkce. (Immaj7, IIsus7b9, bIIImaj7#5, IV7#11, V7b13, VIm7b5(9), VII7alt) 8) Dvojznaky lomen akordy Pojem dvojznaky. Obraty, hybridy, polychordy. 3.ronk - 1 hodina tdn: Rozen diatonika (chromatika) mimotonln funkce a jejich akordick stupnice. 1) Substituce dominanty Tritnov substituce (subV) a mimotonln zm7 (VIIo). Principy autentickho zvru a jeho reharmonizace. 2) Mollov subdominanta v dur Vytvoen napt na subdominant. Plagln zvr a jeho reharmonizace. Mimotonln mollov subdominanta a jej substituce (IVm7, bVImaj7, bVII7, Iim7b5, bIImaj7, bVI7) 3) Mollov tnika v dur Akordy mimotonln mollov tniky a jej substituce (Immaj7, Im6, Im7, bIIImaj7, bIIImaj7#5) 4) Mimotonln dominanta Pojem dominanty s dominantn funkc. 5 mimotonlnch dominant smujcch do jinch stup ne I - doasnch tnik. (V7/II, V7/III, V7/VI; V7/IV, V7/V). Sled mimotonlnch dominant (V7/V7/V7/V7..) 5) Tritnov substituce mimotonlnch dominant Kad mimotonln dominanta me mt svoj substituci (subV7) o tritn n. 6) Klamn a nepln rozvody dominant Jin monosti rozvodu dominanty s dom. funkc ne o kvintu nebo pltn n. 7) Mimotonln stdav dominanta Stdav dominanta vytv s dominantou ustlen spojen, tzv. dominantn jdro (IIm7 V7; IIm7b5 V7). To me smovat mimotonln do doasnch tnik. Dominantn jdro vznikne i spojenm mimotonln stdav dominanty s tritnovou substituc (IIm7) subV7. 8) Akord #IVm7 Funkn vceznanost specifickho akordu 9) Mimotonln zmenen septakord Prchodn, pomocn, stdav. Specifika akordick stupnice. Pojem diatonick tenze. 4. ronk 2 hodiny tdn A: Dal mimotonln funkce, modln harmonie, pechod k atonalit. 1) Dominanty s nedominantn funkc Dal monosti uit dominantnch septakord na jednotlivch stupnch 2) Postupn dominanty, Coltrane changes Dal monosti postupu dominant nebo celch dominantnch jader

3) Modln zmna Principy modality a modlnch kadennch akord jako mimotonlnch funkc v dur-mollov tonalit. 4) Modln harmonie Odlin harmonick vztahy (nefunkn a netonln) u jednotlivch crkevnch mod. Dle tvrdosti: lydick, (jnsk), mixolydick, drsk, aiolsk, frygick. Charakteristick intervaly a kadenn modln akordy. 5) Reharmonizace a jej monosti Nahrazovn akord jinmi na zklad substitunosti, obohacovn harmonick vty, vkldn novch akord do harmonickch progres. 5) Ne-funkn harmonie Pechod k atonalit. Odkazy. B: Tvorba voicings harmonizace tnu v melodii uplatnn akordickch stupnic. 6) Tny v melodii Akordick tny, tenze, anticipace, melodick tny (prchody, prtahy) a jejich harmonizace 7) Aproach notes Tny melodie, ke kterm volme specifick pstup a harmonizujeme je jinak ne harmonickou funkc. (Aproach pstup: dominantn, diatonick, chromatick, independent, reharmonizan, linern, paraleln) 8) Bn voicings spread Standardn harmonizace pevn v tercich, t.h., r.h., .h. dropy. 9) Double lead Voicings se zdvojenm tnem melodie v oktv 10) Kvartov voicings prava akordu pevn v kvartch 11) Klastry Harmonizace v tsn harmonii pevn v sekundch 12) Trojzvuky ve vrchn struktue upper triads Specifick prava s pevahou durovch nebo molovch trojzvuk v prvnch tech hlasech, doplnnch o zbyl vhodn tny dle akordick stupnice. 13) Vcehlas pravy, tutti - pravidla 14) Piano voicings