Bohumil Nuska

Co je symbolonika

Symbolonika je teprve nedvno vznikl a rozvjejc se disciplna, kter se zabv studiem rytmu a jeho reflex v lidsk psychice, jako i vlivu kvalit, odvozench z rytmu, je se projevuj v lidsk kreativit a poslze i v lidsk aktivit vbec. Tyto reflexe rytmu jsou nazvny symbolonov kvality; pojmenovn symbolon je pak obecnm oznaenm tohoto jevu. Symbolonika se pitom zabv studiem vlivu rytmu a z rytmu derivovanch neboli odvozench kvalit na aktivity lovka, lovka jako jedince i na lidsk druh in genere. Reflexe rytmu a rytmu odvozench kvalit se ovem mohou jevit i jako psoben zkladnch prodnch zkonitost a konstant, prodnch tvar atp. Rytmus je rzn definovn, ovem za nejabstraktnj definici pojmu rytmus nutno povaovat vymezen, zdrazujc pravideln opakovn i stdn se uritch rozdlnch kvalit, tud postupn opakovn navzjem stejn vzdlench (tj. edvidistantnch) kvalit, zpravidla kvalit rozdlnch, piem tmito kvalitami mohou bt zvuky (dery na buben, tny, tk a lehk stopy a mnostv projev dalch), tud jedn se tu o symbolizaci akustickou, sluchov vnmanou, ale me se jednat t o kvality symbolizovan opticky, je jsou vnmny vizuln (psmo, ornament, architektura a nespoet monch symbolizac dalch). Rytmus me bt symbolizovn rovn hmatov (hapticky), take je ten postupn, obdobn jako pi vnmn vizulnm, ovem v tchto ppadech hmatem. Vnmn ili percepce rytmu mohou bt tak kombinovny, take se spojuj percepce vizuln s auditivn, ppadn nkter z nich pevauj. Zvltnm ppadem mohou bt i rytmizovan gesta, pohyb, tanec, vnman vizuln, probhajc vak v aktulnm ase. V tomto nejstrunjm charakterizovn rytmu nutno jet upozornit, e rozliujeme rytmus objektivn, pp. prodn, a rytmizovan struktury, tj. rytmizovan vtvory lovka, realizovan a ji v oblasti akustick nebo optick. V rmci tchto pehlednch rytmologickch poznmek nutno tak dodat, e nelze vnovat podrobnj pozornost systematice a typologii rytmu, dle speciln symbolonick terminologii rytmu, otzkm rznch rytm, hierarchie rytm a mnoha otzkm dalm. Je teba vak zdraznit, e v obecn pedstav je rytmus situovn zpravidla pedevm anebo vlun do oblasti symbolizace akustick (hudba, zpv, atd.), ppadn i bsnictv (prosodie a

-1-

d.) a zpravidla je opomjena skutenost, e mnohem vce realizac rytmu, pokud mnme rytmizovan struktury, tj. lidsk kreace vech druh a rovn, nalezneme prv v oblasti symbolizace optick, tj. v podob rytmizovanch struktur vnmatelnch vizuln. Optickch symbolizac rytmu pibv zvlt v poslednch tisciletch kulturnho vvoje lidstva, po vzniku usedlho ivota v dsledku zemdlstv, pstovn uitkovch plodin a chovu domcho zvectva, k emu dochz ji v neolitu (mlad dob kamenn), piblin ped deseti tisci lety i pozdji (nejdve v oblasti vchodn sti Mal Asie a zem na jih od Kavkazu a po zpadn rn). Usedl ivot a zemdlstv, je se postupn stv jevem globlnm a nle mezi nejvznamnj revoluce ve vvoji lidsk kultury, jsou toti podmnkami vzniku obce a poslze i sttu, tud civilizace. Dky jim se pak vyvj na pklad dm jako trval obydl lovka, vznik keramika, rozvj se domc vroby textili, objevuje se fenomn emesla, vyskytuje se architektura a mn. d. - zde vude se projevuj i realizace rytmizovanch struktur, je psluej do irokho pole rytm percipovanch vizuln. Vznamnou charakteristikou rytmu je to, e probh v ase - jak ostatn vyplv ji z etymologie pvodnho eckho termnu pro rytmus, ecky ho rhythmos, jen souvis se slovem rhein = tci, plynouti a rheithron = proud, tok atd. Tud rytmus je proudem, tokem, kter je vak v ase uspodn, je kvantifikovn, rozdlen na stejn vzdlen tj. ekvidistantn seky. Proto tak sta et filosofov, jako nap. Platn, definovali rytmus jako uspodn, organizaci, lenn plynoucho toku asu, jako d v ase. Rytmus skuten vnmme pedevm v ase, jako asov proud, v nm probhaj i realizuj se stejn vzdlen opakujc se i stdajc se kvality, jak ji poznamenno v vodn definici. Tato skutenost je evidentn pedevm pi vnmn rytmu symbolizovanho akusticky. Mn npadn ji je asov posloupnost a nslednost opakujcch se kvalit v ppad rytmu symbolizovanho opticky, napklad kdy sledujeme fasdu antickho chrmu nebo baroknho palce, dku kaligrafickho psma i ornamentln ps anebo teba jakoukoliv geometricky uspodanou strukturu i interir obydl. Vizuln vnman rytmy a z rytmu odvozen opticky symbolizovan kvality jsou prv podstatou estetickho psoben kreac vtvarnch umlc, a zvlt t grafik i typograf. Nutno jet dodat, e rytmizovan struktury jaksi bezprostedn a aktuln, tj. ve skuten probhajcm ase, je vnmno pi optick symbolizaci rytmu rovn sukcesvn, tj. nsledn, ovem v sekvencch plonch i prostorovch - as je tu jaksi zastaven, jakoby uloen a lze jej proto kdykoliv znovu st i po letech, po staletch, po tisciletch, zatmco co symbolizace akustick, vnman auditivn, odezn aktuln a pot zanik, jako je tomu pi realizaci hudby, zpvu, bubnovn, recitovn, skandovn, ten atd. -2-

Nesmme zapomnat, e objektivn rytmy podstatn spoluutvely vvoj lovka bhem jeho fylogenese ji od samho, od potku vvoje lidskho druhu, a e rytmy dne a noci, rytmus stdajcch se ronch obdob, cykl ronch i delch, jako i naopak cykl dennch a pot asovch interval jet kratch, utvely vznik a vvoj ivota vbec, dokonce ji od samho vzniku iv hmoty. Jako jednotlivec jsme kad obklopen od zrozen do smrt nesetnmi rytmy je ns obstupuj, ale i nmi prostupuj. Jsme ovldni i mnostvm biorytm v ns probhajcch, ovlivovanch vnitnmi hodinami organismu i objektivn realitou prodnho a ivotnho prosted. Rytmick je mimodn dchn, tep naeho srdce a puls krevnho obhu, rytmick je mimovdom chze i pracovn pohyb, dokonce i frikn pohyby pi aktu plozen. Jsme prostoupeni rytmy a obklopeni rytmy, jsme formovni rytmy po miliny let nejen v ivotech naich pedk, ale i bhem pedchozch vvojovch, jet ivoinch stup, take vliv rytmu na ivot sah stovky milin let, ba miliardy rok do minulosti. Potom ovem nen divu, e rytmus je i jednou ze zkladnch kvalit, je formovaly vvoj tvora rodu homo a pot i druhu homo sapiens, lovka ji sapientovanho, a nen proto rovn nepochopiteln, e rytmus je tak vrazn a vznamn reflektovn v lidsk kreativit a poslze i ve veker aktivit lovka, individua i lidstva jako celku. Dokonce, jak snad vyplv z ve uvedenho, bylo by krajn podivn, kdyby tak tomu nebylo. Lze prohlsit i zdnliv provokativn zvr, e s ohledem na basln vznam rytmu pro lovka se zd, e reflexe rytmu v lidsk aktivit by mohly bt naopak jet mnohem vraznj a npadnj, ne jak se dnes jev (je ovem mon, e vtina z nich nebyla jet a dosud v nesetnch existujcch transformacch rozpoznna a pojmenovna!). Jestlie studujeme zkladn strukturu rytmu, projevujcho se bu v podob tzv. objektivnch rytm prodnch, existujcch mimo lovka, nebo rytm, realizovanch a vytvench lovkem, tj. rytmizovanch struktur, je asi nejvhodnj sledovat model rytmu v nejist podob, s jakou se setkme ve svt fyziky a zvlt pak na poli fyziky nuklern. Rytmick pohyb v nuklern i subnuklern rovni lze zjednoduen charakterizovat, cum grano salis, jako rotujc symetrii. Samo spojen pojm rotace (kruh, cyklus, opakovn) a symetrie (zrove i dualita a kontrast, plus-minus, ano-ne a mn. d.) v sob zrove obsahuj i podstatu vech odvozench kvalit ili derivac rytmu, s nimi se setkvme v lidsk kreativit a aktivit lovka i vbec, obecn pak v celm fenomnu lidsk kultury. lovk se ovem setkv nikoliv s istm modelem rytmu na rovni subnuklern, lidskm smyslm bn nedostupn, nbr na rovni makrokosmick, jak je znma v bnm dennm ivot, ale zato hojn a neustle, ji od dob pravkch. -3-

Vymezen prostor naeho pspvku neumouje podrobnj vklad k ve uvedenm souvislostem, omezme se proto alespo na nkter nejvznamnj skutenosti, dleit pedevm z hlediska knin kultury, designu, grafiky a typografie a kninho vtvarnictv. Z tohoto aspektu jsou pozoruhodn prv cyklick struktury v nespoetnch variantch vskytu v nejrznjch oblastech kulturnch fenomn, prv tak i princip kontrastu (kontrast je vznamnou estetickou kategori!) a s nm spojen nejrznj projevy duality, kontrrnch jev, antinomi atd. je souvisej nejen s kontrastem, ale zrove i se symetri. A konen pak symetrie sama, je je vchodiskem vech hodnotovch soustav s nimi se setkvme a s nimi pracujeme, a ji se jedn o systmy estetick a morln nebo estetick a dal. Nelze ve strunosti ani v nstinu postihnout vechny rozlehl oblasti, tkajc se kulturn antropologie, v nich lze definovat symbolonov jevy, pedevm zkladn kvality cyklu a dle symetrie, duality a kontrastu, ob posledn kvality pak jako zvltn ppady i mody symetrie. Symbolonov kvality cyklu-opakovn, symetrie, kontrastu a duality jsou pouze vchozmi, zkladnmi mody, z nich lze odvodit genetick ady mod dalch - napklad z duality pramen fenomn analogie (urit kvalita i entita namsto jin), co se tk obrovskch oblast aktivit a kreativit, postihujcch celou oblast symboliky (mylen, jazyka, vtvarnho umn atd., psma, matematiky atd., vlastn vech zstupnch znak, take sem nle i smiotika (nauka o znacch, zvna t smiologie) a dal. Princip analogie vysvtluje napklad i funkci a vznam podpisu, lohu hlavy sttu, jakhokoliv vboru, komise, kterhokoliv zastupitelskho systmu, poslanc a nejrznjch dalch zastupovn, pklad by bylo mono uvst mnostv. Z duality vychz, obdobn jako analogie, i dal derivace rytmu, j je fenomn rovnosti, totonosti (urit kvalita se rovn kvalit jin). Sem pslu, napklad, vechny projevy totonosti, vechny rovnice, a ji v matematickch strukturch nebo fenomnech financ i obchodu, sem vak pslu i szka, ob, modlitba a poslze i jakkoliv vmna a smna atd. Organizace lidsk spolenosti a zvlt sttu souvis zato s principem hierarchickho uspodn danho systmu, kdy se dualita realizuje v rznch stupnch a modech, jejich vchodiskem je ovem kontrast dvou et, pl, tud dvojnost. Vznamnou derivac zkladnch kvalit rytmu je t inverze, obrcen, obrat, opak, zmna znamnek, a to nejen v matematick rovnici, nbr, a to pedevm, v dalch nejrznjch oblastech kulturn fenomenologie. Na nkolika ve uvedench ppadech snad vynikne dsanost reflex rytmu a rytmovch odvozenin nejen na bezprostedn kreativitu lovka, ale

-4-

i na vekerou lidskou aktivitu, vetn uspodn lidsk spolenosti a vlastn celho pole lidsk kultury. Z uvedenho jist vyplv, e nejvraznji se projevuj symbolonov kvality ve vtvarnm umn, v hudb, literatue a v dalch oborech umn. Zvlt npadn jsou pak symbolonov projevy v pomrn abstraktn a pitom stle jet smyslov nzorn rovni, kam psluej pedevm grafick symboly, tzv. symbolonov grafmy, vznamn se projevujc ve strukturch designu, typografie, reklamy a d. Symbolonov kvality se v relativn nejist podob objevuj v matematickch formulacch a v logickch operacch, ale t napklad v hudb. V grafmov oblasti, napklad v obrazov symbolice (pojmno v bnm smyslu symboliky, nap. obrzk, emblm, znak atd.), kter je prv charakteristick pro prci vtvarnka-typografa, je symbolonov kvalita v podob zkladnch geometrickch obrazc, stle jet relativn ist a nezanesen obrazovmi nnosy, tzv. eidlonty, a pitom je zrove i smyslov nzorn. Proto tak v grafmov oblasti, na materilu zkladnch geometrickch obrazc, byl symbolon nejprve rozpoznn, denominovn a definovn. Obraz kruhu, kter z hlediska vznamovho nese maximln koncentrovanou informaci bez zbytench um a nadbytenost (redundanc), obdob jako k anebo kr (kos k), trojhelnk a dal jednoduch a zkladn geometrick obrazce, je toti relativn istou symbolonovou grafmou. Symbolonov podstata vak me bt vce i mn zastena pdavnmi rouchy (tzv. eidlon neboli obrzek), je zakrvaj pvodn geometrick tvar a jeho bezprostedn psobivost na lidskou psychiku. Na psychiku psob prv kvality odvozen z rytmu: v ppad kruhu je to cyklus, opakovn, v ppad ke naopak kontrast, symetrie atd., je vak bvaj v ppad, e jsou eidlonizovny, reprezentovny obrzkem, kter je rozvinutm jednoduchho geometrickho obrazce. Msto abstraktnho kruhu se tak vyskytne slunko, sebeporajc se had Uroboros nebo tt i ter s ornamentac, bylo by vak mon uvst mnostv ppad dalch. Pitom se jedn o pklady nejjednodu, nebo zpravidla se setkvme se sloitjmi a asto velice sloitmi strukturami, nap. v architektue, v malb a v dalch oborech vtvarnho umn, obdobn tak i v hudb a literatue, ale t a pedevm v mytologii, teologii, filosofii, prvu a v mnoha obrazech dalch. Na vysvtlenou jet dodejme, e obdobn jako relativn ist je traktovna symbolonov kvalita v podob ke, dvou pravohle se petnajcch seek, tak eidlon ke me mt podobu teba dvou zkench me nebo kl i umrlch hnt atp. S eidlonizac se setkvme v nejrznjch oblastech lidsk kreativity: cyklick motiv v mtu -5-

me mt podobu ptka Fnixe, znovupovstvajcho shoenm k novmu ivotu, nebo mtu o Smrti, kter je vlastn podmnkou Vzken a Zmrtvchvstn atd. Symbolonov kvalita, je vdy nemnn a trval, protoe je reflex rytmu nebo jeho derivac (symetrie, cyklu atd.) a tento zklad se nemn, jinak by se musely zmnit zkladn zkonitosti kosmu, zato promnliv je eidlonov roucho, kter se mn s dobou a vyvj se, take nm prozrad, zda pslun motiv je staroegyptsk nebo keltsk, zda dotyn mtus s cyklickm prvkem je nsk nebo aztck, zda nkter prvo je msk nebo bolevick, zda ten i onen doklad literatury je ran renesann italsk dlo nebo projev kubismu i funkcionalismu. Obdobn t kad ornamentln ps m vdy nemnnou kvalitu, kter vychz ji z definice tohoto jevu, a tou je rytmus ornamentlnho systmu (ornamentln systm je rytmizovan dekor i grafick zznam rytmu!), zatmco promnliv je eidlonov roucho dotynho systmu, je nm prozrazuje, z kter epochy i z jakho obdob a z kterho regionu pslun ornament pochz. Vme ji z dvod, strun nartnutch na potku tohoto pspvku, e rytmus hluboce psob na lidskou psychiku. Rovn tak to plat o kvalitch, z rytmu odvozench, jimi jsou cyklus-kruh, symetrie, kontrast, dvojnost a z tchto zkladnch odvozenin pochzejc dal derivty vych stup, jich je velik mnostv a jimi se zabv symbolonick typologie. Nen proto divu, e lid umrali za krsnou vlajku, kter psob estetickou libost a mobilizuje psychiku svou symetri a geometrickmi grafmami (na vlajkch, symbolech a znacch nen nikdy amorfn mranice!), e vzruuje lovka, respektive uspokojuje jeho hlubinn poteby. Nezapomnejme, e geometrick organizace a aplikace symbolonovch grafm v podob zkladnch geometrickch obrazc je i podstatou znak, symbol a emblm na praporech a vlajkch stt a na heraldickch erbech, ale i symbol filosofickch a nboenskch systm a politickch hnut - pipomeme tu k, kruh, trojhelnk, pticpou, esticpou a dal hvzdy, dva protnajc se trojhelnky, tverec, kr (ikm k), svastiku atd. Jako percepce ili vnmn rytmu a z nho odvozench kvalit psob estetickou libost nebo pmo slast (tanec, hudba, opakovn, bsnicko-filosofick Vn Nvrat, ale tak vtvarn dla a mnostv dalch monch pklad), prv tak psob libost a slast aktivn produkce rytmu a jeho derivt. Z tohoto hlediska se nyn podvejme i na strnku asopisu vnovanho vtvarn kultue knihy a typografii - ale vlastn i na strnku jakkoliv knihy. Symetrie a geometrizace, proporce a zlat ez, asymetrie pak jako komplementrn kvalita (opakujme, e kontrast je estetick kvalita!). Veker nepravidelnost, nepesnost, postaven z vinglu jsou vdy pojmny jako lapsus a nepstojnost - pokud se ovem nejedn o slohotvorn a zmrn prvek, kter m mt funkci kontrastn, pekvapen, odlien, absurdity, -6-

provokace, poruen rytmu a zmrn arytmie - tud psobit stylotvorn a esteticky a bt pociovn jako zmr. Rytmus a jeho derivty musej bt toti narueny obas arytmi a kontrastem, nebo stl jednotvrn rytmus je navn, nudn a uspv (hypnotizujc fenomn!). Vyadujeme instinktivn symetrii a jestlie je nkter psmeno v kontextu posazeno nakivo, pokud se nejedn o ve zmnn zmr, ctme to jako nepstojnost nebo nesnesitelnost, a ji na strnce knihy nebo v reklam na ulici. Nakivo poven obraz je nenosn. Nezapomnejme, e v kterkoliv mstnosti, kter je nutn geometricky, mnno v obecnm smyslu, uspodna, vldne rytmus. Pevld tu symetrie, by ztajena teba ve stejnch vzdlenostech a rozestupech architektonickch lnk a okennch otvor. Dven otvory jsou pravohl a pokud nikoliv, bvaj alespo symetrick. Strnka knihy, tak jako strnka tohoto asopisu, jej prv prohlte, je rovn rektangulrn neboli pravohl. Pitom vechny uveden pklady mohly vypadat pln jinak! Nejen dven otvory, stny, podlahy a stropy nebo tvary publikac jsou symetricky organizovny nebo ze symetrie vychzej, ale teba t kapesnky nebo ubrousky, chodnky a ulice, zde vude se projevuje symetrie a jej dal mody, pitom nutn provzeny obasnou asymetri, kter je jim komplementrn a jako kontrast nezbytn rovn z hlediska poteb na psychiky. Symetrie, jedna ze zkladnch derivac rytmu, je tud vevldn a provz ns vdy a vude v naem civilizovanm svt, vytvejcm onu druhou, odvozenou a lovkem vytvenou produ. Sta rozhldnout se okolo sebe, v interiru v nm prv pobvme a na publikaci, j prv pohlme. Bn si ani neuvdomujeme nakolik jsme obklopeni rytmem a z rytmu vychzejcmi kvalitami, jak je potebujeme a jak je produkujeme, samozejm mimovdom a ani si uvdomujeme podstatu tchto jev - co plat pro pralovka i pro lovka doby souasn. Uvdn kvality na ns podstatn a hlubinn psob ve vemonch projevech designu a vtvarn kultury, architektury a ztvrnn interir - a vrazn t v kninm designu a typografii. Ovem realizace rytmizovanch struktur a jejich percepce se tk cel oblasti hmotn kultury, a to nejen vtvarn, hlavn vak kultury duchovn, literatury, hudby, vdy a pedevm pak logiky a matematiky a konen i uspodn lidsk spolenosti a vech jev, studovanch psychologi, zvlt sociln psychologi, sociologi, politologi a dalmi humanitnmi vdnmi obory, zabvajcmi se lovkem jako tvorem spoleenskm a z toho vyplvajcmi kontexty socilnmi.

-7-

Reflexe rytmu a derivt rytmu, transponovanch a transformovanch mdiem lidsk psychiky, je ovlivuje kreativitu a vlastn i vekerou aktivitu lovka, je tud objektem zjmu a studia nov disciplny, zvan symbolonika.

Informace pro peklad: symbolon = symbolon symbolonov = symbolonic symbolonick = symbolonical symbolonika = symbolonics eidlon = eidolon eidlonov = eidolonic eidlonizace = eidolonisation dvojnost, dualita = duality hapticky = haptically kr (ikm k) = cross of st. Andrew, Scottish cross Instrukce pro ilustraci: 1. Jakkoliv ornamentln ps (ponka atp.), nejlpe historick - renesann, barokn atd. 2. Nkter Mondrianova obrazov kompozice 3. Njak grafick nebo typografick kreace z okruhu De Stijl 4. Symbolonov grafmy - zkladn geometrick obrazce v podob jednoduchho nkresu: Kruh, k, kr (ikm, kos k), rovnoramenn trojhelnk, Davidova hvzda (dva protnajc se rovnoramenn trojhelnky), tverec, obdlnk.

-8-