Sémiotika a hmotná kultura

Symboly používané v řeči a písmu jsou hlavním způsobem, jímž jsou utvářeny a vyjadřovány kulturní
významy, ale zdaleka ne jediným. K tvorbě významů lze využít jak hmotných předmětů, tak typů
chování. Například styl oblečení je obvykle využíván k tomu, aby zdůraznil rozdíly mezi pohlavími. V
naší kultuře až donedávna nosily všechny ženy sukně a všichni muži kalhoty. V jiných kulturách je
tomu naopak. Analýza sémiotických systémů - neverbálních kulturních významů - otevírá sociologii a
antropologii další zajímavá pole působnosti. Sémiotická analýza může být velmi užitečná při
vzájemném srovnávání kultur. Protože kulturní významy jsou symbolické, umožňuje nám sémiotická
analýza vystihnout rozdíly v tom, jak se jednotlivé kultury utvářejí. Například budovy ve městech
nejsou jenom místy,kde lidé žijí a pracují. Mají často symbolický charakter. V tradičních městech stával
hlavní chrám či kostel obvykle na vyvýšeném místě ve středu města nebo v jeho blízkosti a
symbolizoval tak všestranný vliv náboženství na život lidí. Hmotná kultura ovšem není pouze
symbolická. Je životně důležitá pro uspokojování fyzických potřeb - patří sem nástroje nebo postupy
používané k získávání potravy, výroba zbraní, budování příbytků a tak dále. Proměny hmotné kultury
jsou hlavním kritériem klasifikace různých typů společností v dějinách, protože to, jak lidé zajišťují
uspokojení svých základních potřeb, ovlivňuje většinu ostatních aspektů jejich kultury. Přikročme tedy
ke srovnání rozličných forem lidské společnosti.

Zdroj:

GIDDENS, A. Sociologie. Praha: Argo, 1999. ISBN: 80-7203-124-4.