Společnosti Druhého světa

Společnosti Druhého světa se vyznačovaly centrálně plánovanou ekonomikou, jež poskytovala jen
minimální prostor pro soukromý majetek nebo hospodářskou soutěž. Typickým příkladem byl
Sovětský svaz - společnost řízená komunistickou stranou. Sovětský komunismus, jenž vycházel z jedné
varianty marxismu, byl založen na vládě jedné strany. Komunistická strana Sovětského svazu měla
neomezenou moc jak v politické, tak v hospodářské sféře. Kapitalistické země Prvního světa se
vyznačují tržní ekonomikou: podniky jsou převážně v soukromých rukou a soutěží mezi sebou o
zákazníky. Naproti tomu v Sovětském svazu a východní Evropě byly průmysl a zemědělství v rukou
státu; podíl soukromé sféry byl ve většině těchto zemí velmi malý. Podobně jako Marx byli i
komunističtí vůdcové přesvědčeni, že kolektivní vlastnictví výrobních prostředků přinese větší
prosperitu než západní systém volného trhu. Tento předpoklad se ukázal jako nesprávný. Po politické
stránce byly Sovětský svaz a státy Východní Evropy diktaturami; po stránce ekonomické trpěly
neefektivností. Tato selhání vedla posléze k jejich pádu (viz kapitola 13). Po zhroucení komunistického
bloku v roce 1989 se rozpadl i Sovětský svaz. Jeho místo zaujalo Rusko jako státní útvar, který existoval
před rokem 1917. Jednotlivé republiky Sovětského svazu - Ukrajina, Litva, Gruzie, Kazachstán a další -
vyhlásily samostatnost a staly se nezávislými národními státy. V současné době přechází Rusko i další
země, které patřily k Druhému světu, k soutěživému tržnímu systému, jaký existuje v západních
státech. Pokoušejí se také vytvořit demokratické politické instituce podle západního vzoru. Na první
pohled by se mohlo zdát, že události v Rusku a dalších bývalých komunistických zemích nemají
zásadní vliv na život obyvatel Západu. Takový názor by však byl naprosto nesprávný. Západní země a
další průmyslové společnosti jsou dnes součástí globální ekonomiky a veškeré události, k nimž dojde v
jiných částech světa, se bezprostředně odrazí například v životě Britů. Vývoj v bývalém sovětském
bloku může mít vliv na to, jestli britští absolventi najdou po skončení vysoké školy pracovní místa;
podmínkou trvalé prosperity se totiž stala stabilita ekonomických podmínek v celosvětovém měřítku.
Případný ekonomický kolaps na území bývalého Sovětského svazu by nepochybně měl negativní
dopad na sociální a ekonomickou stabilitu v jiných společnostech.

Zdroj:

GIDDENS, A. Sociologie. Praha: Argo, 1999. ISBN: 80-7203-124-4.