1.

Denotace znamená odkazování na konkrétní věc nebo pojem, zatímco exempli kace je
předvádění vzorku nebo příkladu něčeho. Expresí se pak rozumí způsob, jakým dílo působí na
diváka.
2. Objektivní danost díla se týká konkrétních prvků a aspektů díla, zatímco subjektivní vnímání a
intersubjektivní sdílení se týká zkušenosti a kontextu diváka, který dílo vnímá a interpretuje.
3. Obraz Caspara Davida Friedricha "Cesta k Emauzím" vyvolává expresi tajemna a duchovnosti,
s použitím symbolů jako jsou cesta, kříž a západ slunce. 2
4. Dílo bratří Chapmanů "Zygotická akcelerace" je provokativní a agresivní, ale zároveň může
vyvolávat různé exprese a interpretace u různých diváků. 2
5. Interpretační šíře se nejvíce uplatňuje v referenci na exprese díla, kdy se různí diváci mohou lišit
v tom, jak dílo vnímají a interpretují. 1
6. Funkce možných a kčních světů spočívá v tom, že umělecké dílo může vytvářet alternativní
reality a přenášet diváka do jiných světů, což může mít vliv na jeho vnímání a interpretaci díla. 7
7. "Dobrý tvar" se týká estetické kvality díla, která je energeticky náročná, inovativní a vyvolává
silné emoce u diváka. 7
8. Struktura díla se týká uspořádání a vztahů mezi jednotlivými prvky a aspekty díla. 1
9. Deskriptivní disciplíny popisují a analyzují umělecká díla, zatímco normativní disciplíny se snaží
stanovit pravidla a normy pro tvorbu uměleckých děl. Příkladem deskriptivní disciplíny je
umělecká historie, zatímco příkladem normativní disciplíny je estetika. 7
10. Mnohoznačný objekt je dílo, které může mít různé významy a interpretace v závislosti na
kontextu, ve kterém je vnímáno. 7 Příkladem může být dílo Stelly Hamberg "Proměna kontextu",
které mění význam v závislosti na tom, kde je vystaveno a jaký kontext je mu přiřazen. 7
11. Duchampova Fontána může být interpretována jako provokace vůči tradičnímu pojetí umění,
ale také jako kritika konzumní společnosti. 7
12. Absurdita se týká nesmyslnosti a nelogičnosti, která může být využita v uměleckém díle jako
prostředek k vyvolání silných emocí u diváka. 7
13. Objekt se může stát uměním za předpokladu, že je vytvořen s úmyslem být uměleckým dílem,
je prezentován jako umělecké dílo a je uznán uměleckou komunitou. 7
14. Kvality, které označujeme jako estetické, jsou například krása, harmonie, originalita,
inovativnost, emocionální působení a estetická hodnota. 7
15. Hermeneutika je teorie interpretace, která se snaží porozumět významu a smyslu textů a
uměleckých děl.

- Denotace se týká odkazování na konkrétní věci nebo jevy, zatímco koncept díla se týká jeho
celkového významu a myšlenky. Exempli kace je předvedení vzorku, který reprezentuje celkovou
myšlenku díla. Expresivita se týká schopnosti díla vyjádřit emoce nebo nálady.
- Objektivní danost díla se týká jeho fyzických vlastností a faktů, zatímco subjektivní a
intersubjektivní faktory se týkají vnímání a interpretace díla lidmi.
- Deskriptivní disciplíny se zaměřují na popis a analýzu uměleckých děl, zatímco normativní
disciplíny se zaměřují na stanovení standardů a pravidel pro tvorbu uměleckých děl. Příkladem
deskriptivní disciplíny je umělecká historie, zatímco příkladem normativní disciplíny je estetika.
- Duchampova Fontána může být interpretována jako kritika uměleckého establishmentu a jeho
konvencí, nebo jako výzva k přehodnocení toho, co může být považováno za umělecké dílo.
- Absurdita se týká nesmyslnosti nebo nelogičnosti situace nebo myšlenky.
- Mimeze se týká napodobování skutečnosti nebo přírody v uměleckém díle.
- Klastrová teorie umění se zaměřuje na vztahy mezi uměleckými díly a jejich kontextem, zatímco
esenciální teorie umění se zaměřuje na to, co dělá umělecké dílo uměleckým. Otevřený soubor
zahrnuje různé interpretace a výklady uměleckého díla, zatímco uzavřený soubor se zaměřuje na
jednu konkrétní interpretaci.
- Dnes de nujeme umění jako něco, co má estetickou hodnotu a vyvolává emocionální reakce u
diváků. Očekávatelnost se týká toho, co diváci očekávají od uměleckého díla, zatímco průměrnost
se týká toho, jak se umělecké dílo snaží vyhovět těmto očekáváním.
- Každé dílo je neúplné, protože vždy zůstává něco nevyřčeného nebo nevyjádřeného.
- Vendula Chalánková a Je Koons se snaží použít stereotypy kýče jako způsob kritiky a parodie
konzumní kultury.
- Totalitní režimy využívají kýč jako náhražku umění, protože kýč se snadno líbí masám a může být
použit k propagandě a manipulaci.
- Postoj toho, kdo interpretuje, může ovlivnit výklad díla a jeho význam.
fi
fi
ff
fi
fi
- Pohled do minulosti je vždy interpretací, protože historické události a díla jsou vždy vnímány a
interpretovány lidmi v současnosti.
- Cyklické kultury se vyznačují opakováním stejných vzorů a tradic, zatímco lineární kultury se
vyznačují postupným vývojem a pokrokem.
- Postmoderní strategie v konfrontaci s modernou zahrnují ekologii, pluralismus, citace,
interpretaci, množství pravd, site speci c a kontextualismus. Tyto strategie se snaží kritizovat a
překonat modernistické ideály a hledat nové způsoby vyjádření a interpretace uměleckých děl.

1. Metafora spojuje nečekané oblasti a vytváří kontrasty, které aktivizují vnímání prostoru. Může
být vyhaslá, pokud se stane ustáleným zvykem, nebo aktivní, pokud přináší nové významy a
spojení.
2. Performance je druh umění, který vzniká v reálném čase a prostoru a často je reakcí na aktuální
společenské a politické události. Může být interaktivní a zapojovat diváky do děje.
3. Dekonstrukce je lozo cký a umělecký směr, který se snaží rozložit a zkoumat vnitřní strukturu
a předpoklady daného systému nebo textu. Znaky dekonstrukce jsou například rozpadání
jednotného významu, hledání protikladů a rozporů, a zpochybňování tradičních hierarchií.
4. Peter Zumthor využívá staré praktiky jako je práce s materiálem, zvukem a vůní, a také
respektování kontextu a historie místa, na kterém staví.
5. Umění/mýtus a věda jsou dva různé výkladové rámce světa. Inženýr reprezentuje vědecký
přístup, který se snaží objektivně popsat a vysvětlit svět, zatímco kutil reprezentuje umělecký
přístup, který se snaží vytvářet nové významy a spojení.
6. Fikční světy mohou zasahovat do našich životů tím, že nám poskytují nové perspektivy a
inspiraci pro řešení problémů. Mohou také ovlivňovat naše chování a postoje.
7. Aktuálnost mýtů spočívá v tom, že stále obsahují univerzální a aktuální poselství o lidské
existenci a vztahu k přírodě a společnosti.
8. Klíčové pojmy pro pochopení díla J. Beuyse jsou sociální plastika, která se snaží propojit umění
a společnost, a vodivé a izolační materiály, které symbolizují propojení a oddělení. Totemistický
arzenál pak odkazuje na archetypální symboly a motivy.
9. Absurdita je nutnou protiváhou příčinnosti a logického uvažování. Charakterizuje se nečekanými
a nesmyslnými situacemi, které mohou být použity k vyjádření hlubších existenciálních témat.
10. Archetyp je základní symbolický motiv, který se vyskytuje v různých kulturách a má univerzální
význam a vliv na lidské chování a myšlení.
11. Možné světy jsou objekty, o kterých můžeme mluvit a představovat si je, přirozené světy jsou
ty, které existují v reálném světě, myslitelné světy jsou ty, které jsou vymyšlené, ale mohou být
realizovány, a nadpřirozené světy jsou ty, které přesahují naše běžné zkušenosti. Neúplné světy
jsou ty, které jsou omezené a neobsahují všechny informace, a mytologické světy jsou ty, které
jsou založené na mýtech a legendách.
12. Každé dílo je neúplné, protože v sobě nese potenciál pro různé interpretace a výklady, které
se mohou měnit v závislosti na kontextu a čase. Don Quijote je příkladem díla, které je neúplné,
protože obsahuje různé vrstvy významů a interpretací.
13. Chyba a náhoda jsou vztahy k známému systému. Chyba je narušení očekávaného průběhu
systému, zatímco náhoda je neočekávané spojení prvků v systému.

1. Hieratický/antický model prostoru je založen na představě prostoru jako konečné,

nehomogenní hierarchie s centrem, periferií a koncem. Tento model je hierarchický a rozlišitelný,
což ovlivňuje vnímání prostoru a jeho výtvarné ztvárnění.

2. Druhý prostorový model nemá rám, protože se jedná o abstraktní a neomezený prostor, který
není vázán konkrétními hranicemi. Tento model se často vyskytuje v abstraktním umění a
umožňuje umělcům vyjádřit neomezenost a volnost prostoru.

3. Třetí prostorový model počítá s existencí entit odpovídajících různým stupňům skutečnosti.
Tento model je spojen s kubismem a umožňuje zobrazení prostoru z různých perspektiv a
časových rovin.
fi
fi
fi
 4. Znaky soudobé hudby mohou zahrnovat experimentování s novými zvukovými texturami,
netradičními hudebními formami a kombinacemi různých hudebních žánrů. Soudobá hudba často
re ektuje aktuální společenské a kulturní trendy.

5. Vztah mezi vědou a smyslovým poznáním ve 20. století se proměnil v důsledku poznatků z
oblasti relativistické fyziky a nových teorií kvantové mechaniky. Tato proměna může být spojena s
úvahou, že smysly mohou poskytovat zkreslený obraz světa, což ovlivnilo vnímání a interpretaci
vědeckých poznatků.

6. Věda je nově charakterizována jako dynamický a neustále se vyvíjející proces, který je otevřen
novým objevům a interpretacím. Vědecký výzkum se stále více zaměřuje na interdisciplinární
přístup a komplexní porozumění jevům ve světě.

Věda je nově charakterizována jako dynamický a neustále se vyvíjející proces, který je otevřen
novým objevům a interpretacím. Vědecký výzkum se stále více zaměřuje na interdisciplinární
přístup a komplexní porozumění jevům ve světě.

Pojem "koridory energie" může odkazovat na prostorové oblasti, ve kterých se energie pohybuje
nebo je koncentrována. Fenomenologie vlastního těla se zabývá studiem subjektivních zkušeností
a vnímání vlastního těla a prostoru.

Pastel a plasticita temper mohou hrát roli v umělcových kresbách tím, že přispívají k textuře a
vizuálnímu efektu. Pastel může přinést jemné a matné barvy, zatímco plasticita temper může
přidat hmatatelný a tvarovatelný prvek.

Symbolika os může odkazovat na různé významy, jako je stabilita, rovnováha nebo směr.
Symbolika zanoření a vynoření může symbolizovat transformaci, změnu a obnovení.

Existenční prostor v 80. letech 20. století se odlišuje od předchozího konstruovaného prostoru
tím, že se zaměřuje na subjektivní a emocionální prožitek prostoru a identity.

"Přehlednost světa v jednom okamžiku" není ve skutečném vnímání možná, protože lidské
vnímání je omezené a selektivní, a nemůže zahrnout všechny aspekty světa najednou.

Vidění může být de nováno jako proces vnímání vizuálních podnětů a interpretace okolního
prostředí. Termín "slepené strukturou mysli" může odkazovat na to, jak naše vnímání a
interpretace jsou ovlivněny našimi mentálními schématy a představami.

Inverzní perspektiva může vést k deformacím tím, že mění tradiční perspektivní zobrazení a vytváří
nové vizuální efekty a zkreslení.

Dynamický středověký systém může být spojen s pohybem a akcí, zatímco statický renesanční
systém se zaměřuje na harmonii a rovnováhu.

Paul Cézanne deformuje postavy jako součást svého stylu, aby zdůraznil jejich strukturu a
prostorové vztahy, což přispívá k jeho inovativnímu způsobu zobrazování.

Tyto dotazy se týkají obsahu z textu o Erwinu Wurmovi a jeho díle. Bohužel, nemám přístup k
obsahu celého textu, ale mohu vám pomoci s informacemi z textu, které mám k dispozici.

Další autoři, kteří tvořili "návody" pro chování svých diváků či čtenářů, nejsou v textu speci cky
zmíněni. Avšak, můžete se podívat na práci umělců jako je Yoko Ono, která vytvářela instrukce
pro diváky a čtenáře, aby se stali součástí uměleckého díla.
fl
fi
fi
 Habitus je termín zavedený francouzským sociologem Pierrem Bourdieuem, který označuje
systém dispozicí, zvyklostí a preference, které formují individuální a kolektivní chování a vkus.

Termín epistémé, představený Michaelem Foucaultem, označuje obecnou strukturu vědění a

moci v určité historické epoše, která ovlivňuje způsob, jakým lidé chápou svět a sami sebe.

Sochařské postupy bronz litý do formy a michelangelovský odkazují na různé techniky a přístupy
k sochařství. Bronz litý do formy se týká procesu odlévání sochy z bronzu, zatímco
michelangelovský postup odkazuje na způsob sochařské práce inspirovaný stylem Michelangela
Buonarrotiho.

Kontrast, který Wurm uvádí mezi tím, co mohlo reprezentovat tělo v době středověku a
současným pohledem, se týká změn v chápání a zobrazování těla, jeho symboliky a vnímání krásy
a estetiky.

Výrok "řeč těla není nevinná" naznačuje, že gesta a projevy těla mohou nést skryté významy a
sdělení, které mohou být důležité pro porozumění lidské komunikace a interakce.

Ve středověku bylo za krásné označováno to, co splňovalo určité ideály dokonalosti a harmonie,
často spojené s teologickými a lozo ckými koncepty. Pojem inteligibilní se týká toho, co je
chápáno rozumem a intelektem.

Středověké koncepce krásy byly často spojeny s určitými typy barevnosti, které měly symbolický
význam a byly spojovány se světlem a božským pořádkem.

Tělesné funkce jsou posunuty do roviny historických a sociologických objektů znamená, že

způsob, jakým jsou tělesné funkce chápány a interpretovány, je ovlivněn historickými a sociálními
faktory a může odrážet společenské normy a hodnoty.

Rané Ullmanovy performance jsou významné právě díky své elementárnosti a předvádění
obyčejné činnosti, protože tímto způsobem autor upozorňuje na běžné a každodenní prvky, které
mohou být často přehlíženy. Tímto způsobem se dotýká otázky vnímání prostoru a času v
kontextu uměleckého díla a přináší nový pohled na tradiční umělecké vyjádření (Page 4).

2. Nový pojem prostoru, jakým se zabývá Ullmanova tvorba, představuje zcela nový přístup k
vnímání a interpretaci prostoru. Tento nový pojem je časově umístěn v kontextu umělecké tvorby
od sedmdesátých do dvacátých let na přelomu století. Tři typické připravovatele této prostorové
proměny jsou zmíněni v textu a jejich tvorba předznamenává nové směry v uměleckém vyjádření
(Page 4).

3. Na české scéně gurují různá témata a autoři akčního umění, kteří obohacují uměleckou scénu
svými originálními přístupy a tvorbou. Jejich díla re ektují aktuální témata a přinášejí nové
perspektivy na umělecké vyjádření (Page 4).

4. Rozdíl mezi pouhou podobností a strukturním vztahem spočívá v hloubce a komplexnosti

propojení prvků. Zatímco podobnost může být povrchní a zřejmá, strukturní vztah zahrnuje hlubší
spojení a vzájemné ovlivňování prvků v rámci celkové struktury díla (Page 4).

5. Odhalená struktura umožňuje předvídat další varianty díla tím, že poskytuje vhled do základních
prvků a vztahů, které tvoří jeho strukturu. Tato znalost je cenná při návrhu tvorby nad tvorbou,
protože umožňuje tvůrci zkoumat různé možnosti a experimentovat s různými variantami na
základě pochopení základní struktury díla (Page 4).

6. Strategie používaná M. Ullmanem a její variace u dalších autorů lze nalézt na základě shody v
přístupu k vnímání prostoru, času a běžných prvků. Tato strategie se promítá v jejich dílech
prostřednictvím podobných interpretací a přístupů k umělecké tvorbě (Page 3), (Page 13).
fi
fi
fi
fl