Zvren zprva

Vyetovac komise Poslaneck snmovny

pro proven innosti pslunk Policejnho prezidia esk republiky, tvaru pro
odhalovn organizovanho zloinu Policie esk republiky a sttnch zstupc Vrchnho
sttnho zastupitelstv v Olomouci v souvislosti s reorganizac tvaru pro odhalovn
organizovanho zloinu Policie esk republiky a tvaru pro odhalovn korupce a finann
kriminality Policie esk republiky k 1. srpnu 2016

vod
Usnesenm Poslaneck snmovny Parlamentu esk republiky . 1268 ze 48. schze ze dne
28. 6. 2016 byla podle lnku stavy esk republiky a podle 48 zkona . 90/1995 Sb.,
o jednacm du Poslaneck snmovny, zzena vyetovac komise Poslaneck snmovny
pro proven innosti pslunk Policejnho prezidia esk republiky, tvaru pro odhalovn
organizovanho zloinu Policie esk republiky a sttnch zstupc Vrchnho sttnho
zastupitelstv v Olomouci v souvislosti s reorganizac tvaru pro odhalovn organizovanho
zloinu Policie esk republiky a tvaru pro odhalovn korupce a finann kriminality Policie
esk republiky k 1. srpnu 2016 (dle jen komise).
Nsledn usnesenm Poslaneck snmovny . 1279 ze dne 29. 6. 2016 z te schze byli
na zklad nominace jednotlivch politickch stran zastoupench v Poslaneck snmovn
zvoleni lenov komise, a to Jan Bartoek, Pavel Blaek, Richard Dolej, Bohuslav Chalupa,
Daniel Korte, Martin Lank a Zdenk Ondrek a usnesenm . 1283 ze dne 1. 7. 2016 byl
pedsedou komise zvolen Pavel Blaek.
Tajemnic komise byla jmenovna Kateina Bartoov, editelka Bezpenostnho tvaru
Kancele Poslaneck snmovny.
Samotnmu zzen komise pedchzela ada vce i mn nepodloench dohad a vah
o pinch a dvodech pipravovan organizan zmny spovajc ve slouen policejnch
tvar s celorepublikovou psobnost, konkrtn tvaru pro odhalovn organizovanho
zloinu (dle jen OOZ) a tvaru pro odhalovn korupce a finann kriminality (dle jen
OKFK), kter byla siln medializovan sdlovacmi prostedky pod nesprvnm nzvem
reorganizace policie. Dne 23. 6. 2016 byla svolna schze Vboru pro bezpenost Poslaneck
snmovny, na kterou byli pozvni na organizan zmn zainteresovan zstupci policie
a sttnho zastupitelstv. Jedinm bodem programu, kter nebyl schvlen, byla prv zmnn
organizan zmna.

Popis innosti komise

Prvn schze komise se uskutenila 11. 7. 2016. Mstopedsedou komise byl zvolen Martin
Lank, ovovateli Jan Bartoek a Daniel Korte. Komise se usnesla, e jej jednn budou dle
neveejn, nebo se dalo oprvnn pedpokldat, co nsledn vyetovn potvrdilo, e budou
projednvny vci uren jak pro sluebn potebu, tedy neveejn, tak vci podlhajc utajen
ve smyslu zkona . 412/2005 Sb., o ochran utajovanch informac a o bezpenostn
zpsobilosti. I pes toto z prvnch pedpis vyplvajc informan embargo zstupci komise
v maximln mon me informovali veejnost o prbhu vyetovn prostednictvm
sdlovacch prostedk.

1
Komise, vdoma si sloitosti kolu a omezen dlky mandtu, hned na sv 1. schzi stanovila
pln, procesn postup a asov harmonogram vyetovn, kter pochopiteln bhem asu,
na zklad novch informac, operativn pizpsobovala potebm. Urila a ustanovila osoby,
kter bylo nezbytn vyslechnout jako svdky a s pedstihem zajistila jejich pedvoln.
Od subjekt na ppadu zainteresovanch si vydala dokumenty ve vztahu k zadanmu kolu.
Celkem se sela na 16 schzch. Destky hodin trvala dal jednn komise o hodnocen dkaz
a mnoho hodin museli lenov komise strvit studovnm zskanch dokument, a to ve zvl
nronch podmnkch, nebo kad len komise musel materil studovat jen v mstnosti
k tomu uren v budov Poslaneck snmovny. Vjimkou nebyly schze trvajc 10 hodin,
ve dvou ppadech i pes plnoc. Na 13 schzch z 16 probhaly svdeck vslechy. Za 64 hodin
vnovanch vslechm komise vyslechla celkem 21 svdk, z toho jednoho tikrt a tyi
svdky dvakrt.
Za dobu svho psoben komise shromdila 4128 strnek dokument. Z toho 269 strnek tvo
protokoly o vslechu svdka, 3060 strnek bylo v drtiv vtin komisi zaslno na jej dost
od subjekt na ppadu zainteresovanch a zbytek pedstavuje 799 strnek 57 podn (stnost,
podnt, dost, oznmen), kter komisi zaslalo 30 fyzickch osob. dn podn, pestoe
vtina byla vcn nepslun, nebylo ponechno bez povimnut a na vechna bylo zpravidla
psemn reagovno.
Veker dokumenty komise byly ukldny v zasedac mstnosti komise, v neveejnm prostoru
schvlenm pro zpracovn utajovanch informac, kam pracovnci Bezpenostnho tvaru
zajiovali pstup lenm komise dle jejich poteby. Studiu vekerho podkladovho materilu
vnovali lenov komise destky hodin.
Pes vekerou snahu vyetovn skonit ve stanovenm termnu, tj. do 31. 10. 2016, byla
komise nucena podat o prodlouen mandtu. Poslaneck snmovna jej dosti vyhovla
a usnesenm . 1377 ze dne 18. 10. 2016 mandt komise prodlouila do 31. 1. 2017.

2
Nejpodstatnj faktick zjitn

Z hlediska zkonnch kompetenc (viz zkon o Policii R) je policejn prezident oprvnn

navrhnout organizan zmnu na rovni celorepublikovch tvar ministrovi vnitra, kter
nsledn rozhoduje o jejm schvlen. Nikde nen zakotvena povinnost, aby policejn prezident
o tomto nvrhu informoval dal subjekty, nap. sttn zstupce. Nicmn jedna z analz,
na kter veden Policie R odkazovalo, doporuuje vzhledem k citlivosti zmny konzultovat ji
s odbornou veejnost, zejmna se sttnmi zstupci.

Provovan organizan zmna spovala ve slouen OOZ a OKFK do Nrodn centrly

pro boj s organizovanm zloinem (dle jen NCOZ), m byla zzena tzv. stechov dc
struktura: editel nmstci editel sekc. Odbory OOZ a OKFK odpovdn
za provovn a vyetovn trestn innosti byly beze zmn v nplni innosti zaazeny pod
jednotliv sekce. Podle vyjden policejnho prezidenta Tome Tuhho i jeho bvalho
nmstka Zdeka Laubeho mla tato zmna umonit prunj reakci vzniklho tvaru na vvoj
kriminality a provdt v nich v ppad poteby dal organizan kroky vetn zpesnn nebo
zmny npln innosti jednotlivch sekc.

editel dotench tvar byli s organizan zmnou seznmeni ve 2. polovin kvtna 2016.
O seznmen nebyl pozen dn zpis. Pedstavitel sttnch zastupitelstv s n byli obecn
seznmeni a na konci kvtna 2016, tj. tsn ped odeslnm refertnku ministrovi vnitra (ten
byl odesln 31. 5. 2016). Rozhodnut T. Tuhho a Z. Laubeho slouit oba tvary pod jednotn
veden pi tom bylo prezentovno jako konen a nemnn. Projednvn konkrtnch dopad
organizan zmny na komunikaci mezi NCOZ a sttnmi zastupitelstvmi a na kontinuitu
probhajcch trestnch zen zapoalo a po medializaci organizan zmny.

Koncepn nebo strategick materily, zpracovan za psobnosti souasnho policejnho

prezidenta, sluovn tvar s celosttn psobnost nee a ani se o nm nezmiuj. Zstupci
policejnho prezidia nemli v souvislosti s nvrhem organizan zmny zpracovny dn
aktuln a podrobn analzy nebo statistiky, kter by podporovaly jimi prezentovan dvody.

Zstupci policejnho prezidia se odvolvaj na strategick a koncepn materily z pedchozch

obdob, kter se datuj ji od roku 1993, jak je zmnno v materilech v roce 2007, kter byly
vyetovac komisi pedloeny. Tyto dokumenty se v rznch variantch zmiuj o monosti
spojovn celorepublikovch tvar. Argumenty pro provovanou organizan zmnu jsou
v podstat pevzaty z tchto dokument. Ne ve vech materilech vak bylo slouen tvar
s celorepublikovou psobnost povaovno za vhodn een.

Neexistence analz nicmn neznamen, e pedloen argumenty byly nesprvn. tvary

s celosttn psobnost mohly podle internch policejnch pedpis etit (Pokyn policejnho
prezidenta . 103 ze dne 28. 5. 2013), provovat nebo vyetovat skutek, kter nepatil do jejich
psobnosti upraven internm aktem zen. Podle tho pokynu vdy tak existovala
monost nevkldat v konkrtn trestn vci dokumenty do systmu elektronickho trestnho
zen (ET). To mohlo vst k situacm, kter jsou v dvodech pro organizan zmnu obecn
uvedeny.

Celorepublikov tvary d nmstek policejnho prezidenta pro SKPV, kter je podzen

policejnmu prezidentovi a pro vkon sv innosti potebuje urit informace o probhajcch
trestnch zench. Na zklad shromdnch podklad lze usuzovat, e organizan zmna

3
probhla s clem mt sjednocen pehled o probhajcch trestnch zench. Nelze vak
dovozovat, e by tyto informace mly bt pedvny neoprvnnm osobm.

Komise tak opakovan v rmci vpovdi svdk zaznamenala nzor, e mezi obma tvary,
zejmna mezi jejich editeli, neprobhala dostaten komunikace a e existovala dokonce urit
evnivost mezi orgny OOZ a OKFK. Tato situace vak nikdy nebyla ze strany nadzenho,
kterm byl nmstek policejnho prezidenta pro SKPV Z. Laube, kzesky eena. Stejn tak
zstalo bez postihu dajn obchzen i neplnn povinnost podle internch akt zen.
Naopak, vedouc tchto celorepublikovch tvar pobrali vysok odmny za svoji prci, co
potvrzovalo, e s jejich prac byla do uritho okamiku spokojenost, a mohlo budit dojem, e
ve dlaj sprvn.

Na rovni sttnho zastupitelstv, Policie R, ale ani mezi jednotlivmi policisty nen jednotn
prvn nzor na rozsah sdlen informac z trestnho zen v rmci dc struktury Policie R
(nap. Stanovisko Nejvyho sttnho zastupitelstv . j. 1 SPR 137/2016-36 doruen komisi
dne 12. 1. 2017 a vyjden policejnho prezidenta . j. PPR-19588-16/J-2016-990300 ze dne
22. 9. 2016). Obecn se m za to, e nadzen policista je oprvnn znt to, co potebuje
k vkonu sv innosti v souvislosti se svou odpovdnost za innost podzench tvar.
Vnmn rozsahu potebnch informac je ale rzn.

Vrchn sttn zastupitelstv v Olomouci (VSZ v Olomouci) opralo provovn organizan

zmny, resp. vslechy T. Tuhho a Z. Laubeho a svj dal postup v souvislosti s organizan
zmnou, o informace z nkolika jm vedench trestnch vc (na VSZ v Olomouci spisy . j.
4 VZV 5/2013 = 6 VZN 405/2016, 2 VZV 6/2015 a 1 VZN 501/2015). Jednalo se zejmna
o zvry dovozovan z odposlech, kter byly vyetovac komisi pedloeny, o informace
zskan v rmci vyetovn ppadu VIDKUN a o informace zskan v rmci ppadu dajnho
niku informac o realizaci ve spolenosti TESCO SW. Na nkter tyto materily odkazoval
tak bval pslunk OOZ Ji Komrek a bval editel OOZ Robert lachta, kte
organizan zmnu veejn kritizovali.

VSZ v Olomouci nsledn prezentovalo uinn zvry i Nejvymu sttnmu zastupitelstv

(viz nap. zznam o vkonu dohledu 2NZN 227/2016-72 ze dne 4. 8. 2016) a ministru
spravedlnosti (viz nap. informace VSZ v Olomouci . j.: 1 VZN 501/2015 ze dne 24. 6. 2016).
Ti je pevzali a v podobnm duchu se tak vyjadovali k organizan zmn.

Vzhledem k tomu, e zmnn spisy obsahovaly podle vrchnho sttnho zstupce Ivo Itvana,
jeho nmstka Pavla Komra, R. lachty a J. Komrka informace, kter mly zpochybovat
legitimn cl organizan zmny, vnovala se informacm v nich uvedench tak vyetovac
komise, a to v rozsahu, kter byl jmenovanmi prezentovn v rmci provedench vslech.

Ze shromdnch materil nebylo prokzno, e organizan zmna byla provedena s clem

odstranit R. lachtu, omezit innost celorepublikovch tvar nebo zabrnit provovn
konkrtnch trestnch vc (v. v mdich zmiovanho ppadu Bereta). Organizan zmna
v rmci celorepublikovch tvar nen v rozhovorech, kter jsou soust Podkladovho
materilu ke slyen ped bezpenostnm vborem Poslaneck snmovny Parlamentu esk
republiky (tzv. lachtova zprva) ze dne 22. 6. 2016, a v rozhovorech pedanch vyetovac
komisi VSZ v Olomouci eena. e se v nich pouze mon vznik tmu TEMPUS 2 a zaazen
problematiky kyberkriminality na OOZ. Souasn je dleit upozornit na to, e 9. 6. 2016
byla R. lachtovi nabzena pracovn pozice ve stejn platov td v NCOZ. R. lachta tuto
nabdku neakceptoval s odvodnnm, e se na vzniku novho tvaru nechce podlet.
4
V rozhovorech v ppadu VIDKUN, kter byly vyetovac komisi pedloeny jako relevantn,
nen konec R. lachty spojovn s tm, e by se ho Z. Laube nebo T. Tuh chtli zbavit. O jeho
konci spekuluj hovoc osoby v souvislosti s tm, e ony samy povauj postup OOZ
v ppad Nagyov a spol. za nespch, a sten s tm, e podle nich R. lachta, resp.
OOZ, nkomu mon nedv informace a nkomu mon ano. Jak informace a komu
konkrtn se v nich nee. Tm, e R. lachta a J. Komrek ukonili sluebn pomr k Policii
R jet ped oficilnm zatkem innosti reorganizace, neumonili praktickou ovitelnost
tvrzen, e se jich reorganizac chtl nkdo zbavit.

V pedloench pepisech figuruje bval nmstek editele Krajskho editelstv policie

Olomouckho kraje (KP OK) Karel Kadlec, kter zskval od dalch policist informace, ke
kterm neml mt vzhledem ke svmu sluebnmu zaazen pstup. Policist mu tyto informace
poskytovali na zklad jejich vzjemn dobrho osobnho vztahu nebo z jinch dvod. Tyto
informace K. Kadlec nsledn pedval podnikateli Ivanu Kyselmu. Vc nadle vyetuj
orgny inn v trestnm zen.

K. Kadlec a I. Kysel ve vzjemnch rozhovorech hodnot i dal policisty. Mimo jin

pedpokldaj, e kad policista, kter je zaazen na vy pozici, dv nkomu informace a je
nkm zen. V tomto smyslu oba hovo o R. lachtovi, Z. Laubem, T. Tuhm, bvalm
editeli KP OK Liborovi Krejikovi a dalch. in tak, ani by vdli, zda se tak skuten
dje. Pouze to tu, pedpokldaj, resp. z rozhovor nelze dovodit, kdy, v jakch ppadech a
v jakm rozsahu by se tak mlo dt. Akoli nkter sti zachycench rozhovor maj
spekulativn charakter, nelze hovory jako celek zcela opomjet. Pestoe nemaj dnou vazbu
na provovanou organizan zmnu, ukazuj na zvadov jednn rozmlouvajcch osob.

Jako jeden z dvod organizan zmny byla ve veejnm prostoru uvdna dajn existence
informac o niku daj z trestnho zen od policejnho prezidenta T. Tuhho (pozn.:
souvislost s trestnm zenm tkajc se dajnho niku informac v kauze Tesco SW, kter
bylo dozorovno VSZ v Olomouci pod . j. 1 VZN 501/2015). To naznaovalo zejmna veejn
vyjden J. Komrka o podezen z brutlnho niku informac ze strany T. Tuhho.

Ped vyetovac komis J. Komrek z potku uvdl, e je jeho vrok zaloen na vyhodnocen
odposlech z ppadu VIDKUN, konkrtn odkazoval na tzv. lachtovu zprvu. Uveden
odposlechy vak Komrkovo tvrzen nepotvrzuj. Konkrtn rozhovor, na kter J. Komrek
odkazoval, probhl 21. 10. 2014, tj. jet ped tm, ne se v rmci provovn T. Tuh ve spise
Generln inspekce bezpenostnch sbor objevil. V dob rozhovoru bylo vyetovn monho
niku informac teprve na zatku. Podnt OKFK byl toti zasln na GIBS 6. 10. 2014,
piem dne 22. 10. 2014, tj. den po zmnnm rozhovoru, GIBS d OKFK o doplnn
oznmen. To znamen, e v dob, kdy rozhovor probhal, nikdo ze zastnnch nemohl znt
jakoukoli ppadnou spojitost T. Tuhho nebo policejnho prezidia s nikem informac
o realizaci.

Informace o monm spojen T. Tuhho s nikem informac v ppadu TESCO SW se J.

Komrek dozvdl od sttnho zstupce VSZ v Olomouci Petra eredy, kter mu poskytl pepis
usnesen GIBS o odloen vci s chybnmi zvry (k usnesen viz ne), a to na nkolik dn
v dob mezi 10. 6. 2016 a 20. 6. 2016. J. Komrek tuto skutenost pi svm druhm vslechu
na pm dotaz, na zklad eho svj vrok formuloval, neuvedl, kdy sdlil, e vychzel pouze
z odposlech v ppadu VIDKUN. To, e ml pepis k dispozici, pipustil a v rmci tetho
vslechu, po optovn poloenm pmm dotazu.
5
Pepis vytvoen VSZ v Olomouci byl nsledn zveejnn Nrodnm fondem proti korupci
(NFPK). Z podklad shromdnch vyetovac komis lze usuzovat, e pedn pepisu
usnesen NFPK mohl zprostedkovat pouze bu J. Komrek, nebo nkdo z Vrchnho sttnho
zastupitelstv v Olomouci. Vc v souasnosti provuj orgny inn v trestnm zen.

Lze shrnout, e provovn niku informac o mon realizaci v TESCO SW bylo legitimn.
Nelze vak potvrdit to, e by se niku informac dopustil T. Tuh ani e je z tohoto niku
podezel.

Nkter skutenosti uvdn v usnesen GIBS o odloen vci byly chybn. Z telefonnho sla
s koncovkou 312 nebyla zaslna podnikateli Davidu Tesakovi dn varovn SMS. D. Tesak
zejm nco vdl, na uveden slo vak pouze zaslal dost o ppadn podrobnosti k tomu,
e si m nkdo pro nkoho pijt, pokud je adrest zn. Na druhou stranu je nutn objektivn
konstatovat, e komunikace s 312 probhla a D. Tesak od n urit informace zskat chtl.
Nsledn vloen SIM karty rodinnho pslunka policejnho prezidenta do jednoho
z telefon, se ktermi telefonn slo s koncovkou 312 komunikovalo, nebylo nijak vysvtleno.
Navc se dn z relevantnch telefon ve vztahu k T. Tuhmu i jeho rodinnm pslunkm
nikdy nenael. Vc v souasnosti opt provuj orgny inn v trestnm zen.

daje o smru komunikace chybn vyhodnotil pslunk GIBS zpracovatel spisu Milan
Vaculk. Sm to tak ped vyetovac komis uznal. Na zklad podklad, kter m vyetovac
komise k dispozici, nelze prokzat, e by jednal mysln, nelze vak vylouit, e jednal
z nedbalosti, a proto komise rozhodla podat trestn oznmen. Vrchn sttn zastupitelstv
v Olomouci jako dozorov orgn v tomto selhalo, nebo chybu pehldlo tak. Navc minimln
neopatrnm pstupem umonilo, aby se chybn usnesen a jeho dal interpretace staly soust
veejnho prostoru.

Provovn dajnho niku informac neme mt souvislost s provovanou organizan

zmnou, nebo GIBS je na policii nezvisl samostatn bezpenostn sbor, a tud pro nj
organizan zmna v tomto ppad nem dn efekt. Vzhledem k tomu, e vyetovac komise
nezjistila dn jin informace, kter by svdily o nicch informac ze strany policejnho
prezidenta, nelze takovou hypotzu potvrdit.

Zsadn pro provovanou organizan zmnu byl nsledn vrok J. Komrka o brutlnm
niku informac ze strany policejnho prezidenta. Jeho postup v souasnosti provuj orgny
inn v trestnm zen.

Zvrem lze dodat, e z materil shromdnch vyetovac komis nevyplv, e by T. Tuh

nebo Z. Laube negativn ovlivovali probhajc trestn zen nebo e by z trestnch zen
neoprvnn zskvali informace i se o to snaili. Ze shromdnch materil rovn
nevyplv, e by T. Tuh a Z. Laube urit informace z probhajcch trestnch zen
poskytovali neoprvnnm osobm.

Komise pi sv innosti zjistila, e vtina pedkldanch informac pochz z odposlech,

jejich vrohodnost nelze potvrdit jinmi kony zskanmi podle trestnho du. V rmci sv
innosti zrove obdrela materil od GIBS (viz Dopis GIBS . j. PS2016/12414), ze kterho
vyplv, e v uvedench, s organizan zmnou nesouvisejcch ppadech, kter etil OOZ,
se orgny inn v trestnm zen spokojily s vydnm kon dle 88 T (odposlech
a zznam telekomunikanho provozu) a dn dal prostedky, kter umouje trestn d
6
a dostupn technick prostedky, nemly snahu vyut, a z pedchozch zkuenost muselo bt
zejm, e realizovanmi kony se pravdpodobn potebn dkazn prostedky nezskaj.
V nkterch ppadech nebyly zskan informace objektivn posuzovny, napklad nebyly
ovovny z dalch informanch zdroj.

Co se te dopad organizan zmny na jednotliv ppady i na chod jednotlivch sekc

NCOZ, nelze je v danou chvli vzhledem ke krtk existenci nov struktury jednoznan
zhodnotit. Nicmn podle informace zaslan NCOZ v z 2016 se poet policist, kte odeli
v souvislosti s organizan zmnou, pohyboval v du jednotek (konkrtn se vznikem NCOZ
odelo 5 policist, dal policista v souvislosti se vznikem NCOZ podal o ukonen
sluebnho pomru k 30. 9. 2016 a dal dost byla podna k 31. 10. 2016). Obdobn se v du
jednotek pohyboval poet pslunk, kte v tto dob ukonili sluebn pomr bez udn
dvod.

Policejn prezident T. Tuh, nmstek policejnho prezidenta Z. Laube a ministr vnitra

M. Chovanec ve vslech popeli, e by pslun organizan opaten bylo pipraveno
a realizovno na zklad politickho zadn. T. Tuh a Z. Laube kategoricky odmtli spekulace,
e by byli pod dajnm tlakem osob z politickho a podnikatelskho prosted na odstrann
R. lachty z ela OOZ. Zmnn spekulace nebyly prokzny ani ve vslech dalch svdk,
ani v dostupnch psemnch dokumentech.

dn z len vldy nepodal v rozhodnm obdob nvrh na usnesen vldy, kter by ministrovi
vnitra Chovancovi uloilo odloen, pozastaven i zakzalo proveden policejn reorganizace.

7
Zvren vyhodnocen

Proveden organizan zmny v rmci celorepublikovch tvar Policie R je pln ve sdlen

kompetenci policejnho prezidenta a ministra vnitra. Zkon neukld, aby byla realizace takov
zmny projednvna s dalmi subjekty. Pedbn vcn konzultace minimln na rovni
veden dotench tvar a sttnho zastupitelstv by vak byly vhodn a douc.

Klovou otzkou je, pro byla organizan zmna realizovna bez pedchozch upozornn,
v pomrn krtkm ase a pro nedolo k jejmu podrobnmu prodiskutovn nap dotenmi
tvary, s odbornky a se sttnm zastupitelstvm, a pro nebyl zmr organizan zmny
projednn s Vborem pro bezpenost PSP R ped tm, ne byl refertnk postoupen
ke schvlen. T. Tuh i Z. Laube shodn uvdj, e takto postupovali, protoe se nejedn
o zsadn zmnu, ale pouze o ppravu k dalm vznamnjm organizanm zmnm,
o kterch bude diskuse vedena. Oba skuten mohli plnovat, e bude stait ve projednat
v rmci jednoho msce, nicmn tento pln nsledn zmaila medializace jejich zmru
a postoj, resp. aktivity sttnch zstupc VSZ v Olomouci, R. lachty, J. Komrka a reakce
veejnosti.

Vzhledem k charakteru innosti obou sluovanch tvar a s pihldnutm k osobm

a k prosted, kter bylo organizan zmnou doteno, lze konstatovat, e se nejednalo o zmnu
nevznamnou. Jej pprava byla ze strany Z. Laubeho a T. Tuhho znan podcenna a byla
nedostaten projednna s dotenmi subjekty. To vypovd o nedostatenm manaerskm
zen ze strany bvalho nmstka policejnho prezidenta Z. Laubeho.

Forma, jakou byla organizan zmna realizovna (rychlost a minimln konzultace s dalmi
subjekty, jich se mohla dotkat), umonila spekulace o jejm skrytm elu, tj. odstranit
R. lachtu, omezit innost OOZ, zabrnit proven konkrtnch trestnch vc, zjem
pedvat informace z trestnch zen neoprvnnm osobm. Tyto spekulace potvrzeny nebyly.
Nebyly prokzny ani spekulace, e pslun organizan opaten bylo dajn realizovno pod
politickm tlakem a na zklad politickho zadn za elem odstrann R. lachty z ela
OOZ.

Z provedench vslech svdk a dalch shromdnch podklad lze usuzovat, e clem

organizan zmny bylo zskat pehled nad innost jednotlivch organizanch celk
vlennch do NCOZ, splnit ji nkolik let pipravovan zmr a vytvoit organizan strukturu
obdobnou zahraninm policejnm sborm. To lze povaovat za zcela legitimn.

Nkter spekulace veejn komentovali nebo je v nznacch podporovali bval pslunci

OOZ J. Komrek a R. lachta. Oba vychzeli z poznatk, kter zjistili v rmci probhajcch
trestnch zen, zejmna pak pi rozpracovn ppadu VIDKUN. Na zklad shromdnch
materil lze konstatovat, e jimi prezentovan nzory nebo zvry vychzely z nepesn
interpretace rozhovor rznch osob. Tato interpretace byla nsledn pevzata a podporovna
VSZ v Olomouci. Z tchto informac vychzelo i Nejvy sttn zastupitelstv a obecn tak
ministr spravedlnosti.

J. Komrek navc veejn prezentoval nzor (nik informac z trestnho zen ze strany
policejnho prezidenta), kter neml podloen informacemi, je mohl zskat v souvislosti s jm
zpracovvanou vc. Usnesen GIBS s chybnmi zvry mu zpstupnil sttn zstupce VSZ
v Olomouci P. ereda.

8
Oba pslunci bvalho OOZ veejn i ped vyetovac komis prezentovali nedvru
ve veden Policie R, piem vychzeli z nepesn vyhodnocench informac. Z provedench
vslech je patrn, e tato nedvra vedla k tomu, e si nkter sdlen nebo nkter postupy
T. Tuhho a Z. Laubeho popisovan vyetovac komisi vykldali jinak, ne jak mohly bt
mnny. Tato nedvra vznamn ovlivnila i jejich postup v souvislosti s organizan zmnou.

V bezpenostnm sboru, jeho innost je zaloena na principu podzenosti a nadzenosti, by

mli jednotliv pslunci rozhodnut svch nadzench respektovat (vjimkou je pouze pokyn
smujc ke spchn trestnho inu), ppadn vznet pipomnky v rmci sluebnho styku,
nikoli veejn demonstrovat nedvru v dan rozhodnut nebo k jeho autorovi. Oba tak
prezentovali nebo komentovali informace, kter se dozvdli pi vkonu sluby nebo
v souvislosti s nm, tj. informace, u kterch mohli bt vzni sluebn mlenlivost upravenou
v zkon . 361/2003 Sb., o sluebnm pomru pslunk bezpenostnch sbor. V tomto
svtle lze vnmat veejn vystupovn R. lachty a J. Komrka v souvislosti s organizan
zmnou jako neprofesionln.

Vlda esk republiky je jako vrcholn orgn vkonn moci pln odpovdn za innost, vnitn
i vnj, Policie R a sttnho zastupitelstv. Podle 21 zk. . 2/1969 Sb. se ministerstva mus
pi sv innosti dit i usnesenmi vldy R. Akoliv vldn krizi vyvolali sami nkte lenov
vldy, ani jeden z nich nepodal nvrh na usnesen vldy, je by regulovalo ministra vnitra
ve vci organizan zmny tvar policie s celosttn psobnost. Toto byl jedin mon
efektivn prvn prostedek, jak plnovan reorganizaci policejnch tvar zabrnit, pokud ji
nkte ministi opravdu zabrnit chtli

Vlda tak dn usnesen tohoto typu nepijala a ani se jm nezabvala. Jednotliv ministi jen
svmi veejnmi prohlenmi zostovali rozkol uvnit vldy a mezi orgny veejn moci.
Na stavn prvn een vak rezignovali, ani by to i ped vyetovac komis vrohodn
vysvtlili. I to byl dvod, pro se celou zleitost musela zabvat Poslaneck snmovny, tedy
orgn moci zkonodrn.

Dne 5. 1. 2017 oznmil nmstek vrchn sttn zstupkyn v Praze Adam Ban, e
po pelivm vyhodnocen materil, kter se tkaly dajn trestn innosti spojen
s reorganizac uvnit policie, bylo v druh polovin loskho listopadu rozhodnuto o zaloen
vci bez dalho opaten..., nebo ve vci nelze spatovat podezen ze spchn trestnho
inu. Krom jinho tak vrchn sttn zastupitelstv dosplo k nzoru, e trestn oznmen
J. Komrka ve vci reorganizace Police R bylo shledno nedvodnm.

niky informac zskanch v prbhu ppravnho zen trestnho, zejmna niky st

konkrtnch odposlech, a jejich nsledn medializace, je fenomn, kter provzel jak
organizan zmnu, tak nslednou innost vyetovac komise. Nkter informace byly veejn
komentovny nebo prezentovny zejmna J. Komrkem, P. Komrem, R. lachtou
a I. Itvanem. I pes obecnost nebo neuritost vyjadovn vedly jejich aktivity ke zvyovn
vrohodnosti informac, je se v rmci innosti vyetovac komise ukzaly jako zavdjc
nebo nepravdiv.

Tento stav je v rozporu se zsadami trestnho zen jako je zsada zdrenlivosti, zsada
neveejnosti ppravnho zen a zsada presumpce neviny. V rozporu s tmito zsadami je pak
zejmna postup P. Komra, kter zveejnil zmr VSZ v Olomouci vyslechnout v souvislosti
s organizan zmnou T. Tuhho a Z. Laubeho (podna krn aloba), postup P. eredy, kter
poskytl bez zejmho prvnho titulu pepis usnesen GIBS J. Komrkovi (provuj orgny
9
inn v trestnm zen), postup J. Komrka, kter veejn vystoupil se svm tvrzenm
o brutlnm niku informac z trestnho zen ze strany policejnho prezidenta (provuj
orgny inn v trestnm zen), a to ve spojen s medializac nepesn interpretovanch nebo
nepravdivch informac (nap. zveejnn usnesen GIBS Nrodnm fondem proti korupci nebo
zveejnn st tzv. lachtovy zprvy).

Dopady organizan zmny na probhajc trestn zen zatm nelze relevantn posoudit.
Zpsob, jakm byla provedena, mohl vst a zejm tak vedl k tomu, e nkte pslunci
podali o proputn ze sluebnho pomru, a zrove k nejistot ohledn budoucho
fungovn novho tvaru a ohledn dvod proveden organizan zmny samotn. Nicmn
postoje a veejn sebeprezentace J. Komrka a R. lachty, postup VSZ v Olomouci, niky
a mediln interpretace informac z trestnch zen nedvru v provedenou organizan zmnu
a s n spojen negativn dopady prohloubily.

Ze strany sttnch zstupc je jako jeden z nejdleitjch argument proti sluovn tvar
prezentovna obava z koncentrace informac v rmci jednoho tvaru a jejich monho niku
k neoprvnnm osobm. Tuto obavu by zejm bylo mon rozptlit, pokud by existoval
jednoznan nastaven systm sdlen informac z trestnch zen v rmci struktury Policie R,
nap. formou internho aktu zen, nebo lze souhlasit s tm, e m vt okruh osob je
seznmen s uritou informac, tm je vt riziko jejho niku. Takov prava v souasn dob
v rmci Policie R nen (resp. vychz z principu nadzenosti a podzenosti bez specifikace
rozsahu sdlench informac) a nzory na rozsah sdlen informac se rzn. Nastaven
organizan struktury a systmu sdlen informac je pln v psobnosti veden Policie R.

Aby byl naplnn el trestnho zen, je nutn bezproblmov spoluprce policist se sttnmi
zstupci a policist mezi sebou. Tuto spoluprci jednoznan nepodporuje veejn
zpochybovn innosti nkterch tvar Policie R, resp. veejn prezentace nedvry v jejich
innost nebo v innost konkrtnch policist, k emu v rmci koment k organizan zmn
nezdka dochzelo.

10
PLOHA - usnesen vyetovac komise

Vyetovac komise v prbhu sv innosti pijala celkem 46 usnesen, z nich pro ely
zvren zprvy vybrala ta nejpodstatnj.

Usnesen . 3 z 11. 7. 2016 komise se usnesla, e v prbhu jej innosti budou provedeny
nejmn svdeck vslechy Roberta lachty, Jiho Komrka, Jaroslava Vilda, Tome
Tuhho, Zdeka Laubeho, Michala Murna, Jiho Langa, Milana Chovance, Andreje
Babie, Pavla Zemana, Lenky Bradov, Pavla Komra a Ivo Itvana.

Usnesen . 4 z 11. 7. 2016 komise se usnesla, e jej dal schze budou neveejn.

Usnesen . 17 z 31. 8. 2016 - komise 1. povauje neustl niky informac tkajc se

organizan zmny policejnch tvar OOZ a OKFK za velmi vn, nebo je jimi
zsadn naruovna dvryhodnost prce komise; medializace citlivch informac
podrv maximln monou objektivitu a nestrannost komise v och veejnosti;
2. ukld pedsedovi komise Pavlu Blakovi projednat tyto niky informac s nejvym
sttnm zstupcem a editelem Generln inspekce bezpenostnch sbor s clem niky
informac z trestnch spis vyetit a do budoucna jim zamezit.
Usnesen . 24 z 8. 9. 2016 - komise rozhodla na vslovnou dost Jiho Komrka o
peruen jeho vslechu a odsunut jeho dokonen na zatm neurenou dobu.
Usnesen . 26 z 15. 9. 2016 - komise 1. konstatuje, e nkter dosud zveejnn tvrzen
v mdich bvalm policistou OOZ plk. Komrkem ve vci okolnost organizan
zmny v Policii R nemaj prkazn charakter; komisi nebyly pedloeny pm
dkazy potvrzujc jeho mediln vyjden vi konkrtnm osobm a institucm; 2. se
ohrazuje vi tvrzenm, e zdroj informac uvdn v nkterch sdlovacch
prostedcch pochz z prosted komise.
Usnesen . 38 z 19. 1. 2017 - komise rozhodla, e projednn zvren zprvy komise
v Poslaneck snmovn bude veejn.

Usnesen . 40 z 30. 1. 2017 komise se rozhodla podat prostednictvm svho pedsedy

Vrchnmu sttnmu zastupitelstv v Praze oznmen o skutenostech nasvdujcch tomu,
e pi provovn dajnho informovn o plnovan policejn akci prostednictvm
SMS zprvy ve spisu j.: GI-TC-601-146/2014 mohlo dojt ze strany povenho orgnu
GIBS Mgr. Milana Vaculka ke spchn trestnho inu peinu maen kolu edn
osoby z nedbalosti podle 330 trestnho zkonku.

Usnesen . 44 z 30. 1. 2017 komise se rozhodla podat prostednictvm svho pedsedy

Vrchnmu sttnmu zastupitelstv v Praze oznmen o skutenostech nasvdujcch tomu,
e pi manipulaci se spisem j.:GI-TC-601-146/2014 na Vrchnm sttnm zastupitelstvm
v Olomouci mohlo dojt ze strany sttnho zstupce Mgr. Petra eredy ke spchn
trestnho inu, jeho dsledkem byl nezkonn nik informac.

11
Dne 30. ledna 2017 pijala komise tak nsledujc usnesen, vetn jejich odvodnn. I tato
usnesen, pijat na zvr innosti komise, je teba chpat jako nedlnou soust vsledku jejho
eten. Komise se tak rozhodla, e nezstane jen u popisu minulho i souasnho stavu, ale
pokus se iniciovat nkter kroky k jeho zlepen, a proto navrhuje Poslaneck snmovn pijet
ne uvedench usnesen.

Usnesen . 41 Poslaneck snmovna vyzv vldu, aby v rmci jej stavn odpovdnosti
za innost sttnho zastupitelstv zvila, zda pro zajitn zkonnosti v innosti Vrchnho
sttnho zastupitelstv v Olomouci postauje podan krn aloba nejvym sttnm
zstupcem i zda nejsou nutn dal opaten, vetn opaten personlnch.

Odvodnn:
Vyetovac komise zjistila ze sv innosti a obdrench podn skutenosti o poruen prva
v innosti Vrchnho sttnho zastupitelstv v Olomouci, kterch se dopustili jeho sttn zstupci,
kte nezabrnili poruovn prva v rmci kontroln innosti (dozor a vnitn dohled). Vrchn
sttn zastupitelstv v Olomouci medializac provovn okolnost policejn reformy
aktivisticky vstoupilo do politickho ivota. Mediln vstup nebyl dvodn, kdy samotn
provovn vychzelo z neovench a nepravdivch informac, vetn zmny pojmu
odesilatel a pjemce zprvy SMS. Z pochyben vyvodil i zvr nejvy sttn zstupce, kter
podal na sttnho zstupce JUDr. P. Komra (VSZ Olomouc) krnou alobu.
Sttn zastupitelstv je orgnem moci vkonn a vlda je vrcholnm orgnem vkonn moci. 1
Pitom vlda odpovd Poslaneck snmovn za provdn vkonn moci2 jako celku
s vjimkou prezidenta republiky. Je tedy v stavn logice, aby Poslaneck snmovna dala po
vld dsledn zajitn zkonnosti v rmci vkonn moci, pokud je zjitno poruovn prva.
Mon je i personln opaten, kter me provst pedevm ministr spravedlnosti
v souinnosti s nejvym sttnm zstupcem. Uveden personln opaten se netkaj funkce
sttnho zstupce, ale jen vedoucch pozic.

1
l. 67 odst. 1 a l. 80 stavy . 1/1993 Sb.
2
l. 68 odst. 1 stavy.
12
Usnesen . 42 Poslaneck snmovna d vldu, aby j do t msc pedloila nvrh
zkona, kter bude obsahovat:
1. Zmnu trestnho du tak, aby dozor nad zachovnm zkonnosti v ppravnm
zen trestnm nevykonval sttn zstupce, pokud pjde o trestn iny, kde
podezelm a obvinnm je sttn zstupce i bval sttn zstupce, kter je
spchal pi vkonu funkce i v souvislosti s vkonem funkce sttnho zstupce, a
aby ppadn upravila i pslun ustanoven o zastupovn trestn obaloby ped
soudem, pokud bude obalovanm sttn zstupce i bval sttn zstupce a pjde
o trestn iny spchan pi vkonu funkce.
2. Zmnu trestnho zkonku tak, aby promlec doba nebela v ppad, e pjde
o trestn in zneuvn pravomoci vedoucm sttnm zstupcem nebo jeho
nmstkem po dobu, kdy jsou ve vedouc funkci na sttnm zastupitelstv.

Odvodnn:
Navrhovan prvn prava vychz ze stejnho pstupu, kter vedl ke vzniku Generln
inspekce bezpenostnch sbor jako adu oddlenho od policie i ostatnch bezpenostnch
sbor, aby vyetovn trestnch in bylo oprotno do nedouc kolegiality a osobnch vazeb
v rmci jednoho sboru. Proto tak pslunky samotn Generln inspekce bezpenostnch
sbor nevyetuj ani policist, ani jin pslunci inspekce, ale sttn zstupci, kte zde maj
postaven policejnho orgnu.3
Stejn nedouc osobn vazby mohou ovlivnit posuzovn skutk, kterch se dopust sttn
zstupci pi vkonu funkce, kter maj znaky trestnho inu, ale z dvodu vzjemn kolegiality
jsou ostatnmi sttnmi zstupci hodnoceny pzniv pro jejich kolegy. Sttn zastupitelstv
disponuje velkou moc v rmci trestnho zen, co v demokratickm prvnm stt mus bt
spojeno s odpovdnost, kter neme bt naruena stavovskou soudrnost a osobnmi
ptelskmi vazbami.
Roli dozoru nad zkonnost v ppravnm zen v takovm ppad me sehrt na sttnm
zastupitelstv nezvisl orgn, co me bt i soud. Pjde o roli vjimenou stejn jako
vjimen m postaven policejnho orgnu sttn zstupce pi vyetovn trestnch in
pslunk Generln inspekce bezpenostnch sbor. Dolo by tak k omezenmu obnoven
institutu vyetujcch soudc, kte dve na zem ech, Moravy a Slezska psobili. Vlda
vak me vc eit i jinak, co je na jej vaze. Clem nen obnovit vyetujc soudce, ale
poslit objektivitu pi objasovn trestn innosti sttnch zstupc, zvlt pi inech
spchanch v souvislosti s vkonem jejich edn pravomoci.
Rovn je poadovna zmna promlec doby za zneuvn pravomoci v ppad, kdy je
vedouc sttn zstupce, kter se inu dopustil, ve vedouc funkci a me tak inn brnit
objasovn sv trestn innosti a to ji ve stdiu provovn.

3
161 odst. 4 trestnho du . 141/1961 Sb.
13
Usnesen . 43 Poslaneck snmovna d vldu, aby j do t msc pedloila nvrh
zkona, kter bude obsahovat zmnu trestnho du tak, aby
a) bylo vyputno oprvnn sttnho zstupce pikzat, aby kony ve vci
provdla jin osoba sluebn inn v policejnm orgnu ( 174/2f trestnho
du)
b) bylo vyputno oprvnn sttnho zstupce osobn provdt jednotliv kony
trestnho zen nebo i cel vyetovn namsto policejnho orgnu
( 174/2c trestnho du)

Odvodnn:
Pi jednn vyetovac komise vylo najevo, e sttn zstupci bn svmi pokyny zasahuj
do toho, kdo konkrtn se v rmci policejnho tvaru bude vnovat jak agend a s km v rmci
tohoto tvaru me spolupracovat, koho v rmci svho tvaru sm o sv innosti informovat a
podobn. Dle vylo najevo, e nkte sttn zstupci aktivn v ppravnm zen realizuj
rzn kony v trestnm zen namsto toho, aby se soustedili na vkon dozoru nad zkonnost
v ppravnm zen.
Dle zkona jsou sttn zstupce i policejn orgn povinni organizovat svou innost tak,
aby inn pispvali k vasnosti a dvodnosti trestnho sthn. Sttn zstupce me uloit
policejnmu orgnu proveden takovch kon, kter je tento oprvnn provst a kter jsou
teba k objasnn vci.
Sttn zstupce je dle dle 157 odst. 2 psm. b) trestnho du oprvnn odejmout kteroukoli
vc policejnmu orgnu a uinit opaten, aby byla pikzna jinmu orgnu. Policejnm
orgnem vak nen dle 12 trestnho du jednotliv policista, ale cel policejn tvar a tedy
jeho vedouc je osobou, kter odpovd za organizaci innosti tvaru a to v rozsahu vech prv
a povinnost.
Pkazy sttnch zstupc, e uritou zleitost sm eit pouze jeden jimi konkrtn uren
policista a e jin policisty nesm takto uren policista o niem z een vci informovat, jsou
tedy v rozporu s elem zkona a vl zkonodrce.
Vzhledem k tomu, e platn prvn prava je sttnmi zstupci obchzena a zneuvna k elu,
kter ve skutenosti komplikuje policejn vyetovn, navrhuje se vypustit z trestnho du
oprvnn sttnho zstupce obsaen dosud v 174 odst. 2 psm. f), kter mu umouje
pikzat, aby kony ve vci provdla jin osoba sluebn inn v policejnm orgnu.
Rozhodovn o tom, kter konkrtn policista i tm v rmci tvaru se vc bude zabvat,
zstane tak nezpochybnitelnou vlunou odpovdnost pslunho vedoucho policejnho
tvaru.
Dle, dle 174 odst. 2 psm. c) trestnho du maj sttn zstupci dosud oprvnn osobn
provdt jednotliv kon nebo i cel vyetovn a vydat rozhodnut v kterkoliv vci; pitom
postupuj podle ustanoven tohoto zkona pro policejn orgn. Toto ustanoven je nesystmov
a sttn zstupci tak maj oprvnn konat takov kony v trestnm zen, ke kterm nemaj
dn vybaven, vzdln ani vcvik. Uveden ustanoven zrove objektivn komplikuje
14
sttnm zstupcm schopnost dn vykonvat nezvisl dozor nad zkonnost v ppravnm
zen. V zjmu jednoznanho rozdlen rol mezi policii a sttn zstupce, kte je maj
kontrolovat, se proto navrhuje tak toto ustanoven z trestnho du vypustit.

15