úmrtí: 14.3.1953 Praha životopis: Na svět přišel jako nemanželské dítě chudé zemědělské dělnice. Před první světovou válkou se ve Vídni vyučil truhlářem a zároveň se zúčastňoval činnosti v dělnickém tělovýchovném hnutí a mezi sociálnědemokratickou mládeží.
V letech 1915 až 1918 byl vojákem
rakousko-uherské armády, ale v létě roku 1918 dezertoval. Po vzniku samostatného Československa sloužil dva roky v Československé armádě.
Do roku 1926 se živil jako funkcionář komunistické strany na Slovensku a redaktorem
komunistického tisku. V letech 1926 až 1929 pracoval v pražském sekretariátu KSČ a podařilo se mu zformovat promoskevskou opozici proti jejímu tehdejšímu vedení. Od roku 1928 byl členem vedoucího orgánu Komunistické Internacionály (Kominterny). Únor roku 1929 se stal pro jeho život přelomovým, jelikož se na jednání pátého sjezdu KSČ společně se Slánským, Kopeckým, Guttmannem, Švermou a Reimannem dostali do vedení strany. Ve druhé polovině třicátých let provedl Gottwald v politice KSČ řadu změn, které odpovídají změnám v zahraniční politice Sovětského svazu a politice lidové fronty a obrany proti fašismu, určené na VII. kongresu Kominterny v létě roku 1935 - lidová fronta se má stát pouze mezistupněm k diktatuře proletariátu sovětského typu. V září a říjnu roku 1938 patřil k hlavním představitelům opozice proti přijetí Mnichovského diktátu. Po zákazu KSČ emigroval Gottwald v listopadu roku 1939 do Sovětského svazu. V prosinci roku 1943 se dohodl s představitelem londýnské emigrace E. Benešem na sjednocení domácího a zahraničního protinacistického odboje. Po skončení války se mu pak podařilo zajistit komunistům zásadní vliv na poválečné uspořádání Československa. 10. května roku 1945 se Gottwald vrátil do Prahy jako místopředseda československé vlády a předseda Národní fronty. Od stejného roku až do své smrti byl zároveň předsedou KSČ. Po vítězství strany v demokratických volbách roku 1946 se stal předsedou vlády. Na podzim roku 1947 už bylo zřejmé, že demokracie v čele s komunisty není možná. V únoru roku 1948 se nekomunisté odhodlají k odporu, ale Gottwald má již v ruce armádu, bezpečnost a další nástroje (lidové milice) potřebné k úspěšnému uskutečnění mocenského převratu. 14. června roku 1948 byl Klement Gottwald zvolen do funkce československého prezidenta. V zemi pak začali rozhodovat a fakticky vládnout sovětští poradci: v ekonomice je prosazena koncepce těžkého průmyslu a násilná kolektivizace zemědělství, je zaveden monopol komunistické moci na školství, vědu a kulturu. Hlavní zájem poradců je soustředěn hlavně na bezpečnost, armádu, prokuraturu a soudy. Za Gottwaldovy vlády došlo k mnoha vykonstruovaným procesům, bylo vykonáno více než 230 rozsudků smrti a přes sto tisíc občanů bylo odsouzeno k doživotí či mnohaletým vězením. smrt: Gottwald byl závislý na alkoholu a trpěl syfilidou, když se letecky vrátil do Prahy z pohřbu Stalina, stěžoval si, že mu není příliš dobře. Příčinou jeho smrti je nejspíše výduť srdeční aorty, která nevydržela tlak v letadle a praskla.