Proč stát zasahuje do ekonomiky? Aby zvyšil efektivnost ekonomiky.

příčin selhání trhu,

nejdůležitější z nich mohou být utříděny do čtyř základních skupin: monopolní síla, externality,
veřejné statky a nedokonalé informace.

Co jsou to tržní selhání a jak se projevují? Selhání trhu je souhrnný název pro situaci, kdy tržní
alokace statků není efektivní, takže pozici některých účastníků lze zlepšit, aniž by se zhoršila pozice
ostatních.

Příčiny tržních selhání

1. Nedokonalá konkurence

2. Vznik monopolu

3. Existence tzv. veřejných statků

4. Externality

5. Potřeba zvyšovat kvalitu lidského potenciálu

6. Nedostatek informací

7. Potřeba zmírnit nerovnost mezi subjekty

8. Nedostatečné využívání zdrojů a lidského potenciálu

Státní zásahy •

Selhání trhu si vynucuje státní zásahy, které mají dva cíle: korigovat a eliminovat.

Tyto státní zásahy označujeme jako netržní aktivity a dělíme je na

• alokační n. a. • redistribuční n. a. • stabilizační n. a. • regulační a legislativní n. a.

Rozhodování o netržních aktivitách

• Jakým způsobem se rozhoduje o alokaci zdrojů v soukromém sektoru? U soukromých statků

rozhoduje cena.

• Jakým způsobem se rozhoduje o alokaci zdrojů ve veřejném sektoru? rozhodování a alokaci zdrojů

 Existence veřejných statků vyžaduje veřejné rozhodování

Teorie veřejné volby

• Jaké jsou varianty veřejného rozhodování? Příme rozhodování – referendum - se na rozhodování

podílejí všichni členové skupiny, ve které se volí. Nepřímé rozhodování - o formu rozhodování, kdy
jsou nejprve voleni reprezentanti (zastupitelé, poslanci, senátoři apod.), kteří potom rozhodují za
voliče

• Čím se politický trh liší od trhu ekonomického? Tržní ekonomika je taková ekonomika, ve které

jsou ekonomická rozhodnutí vedena v konkurenčním prostředí, cenami závislými na střetu nabídky s
poptávkou.politický trh je charakterizován omezeným počtem relevantních hráčů (politických
subjektů) e voliči se rozhodují sice méně často, ale zato nahodileji. e politický trh jako realizaci
právního aktu, který rozhýbává volební kampaně, a tím vymezuje jejich průběh, ale také určuje akt
mezi prodejcem a kupujícím.
• Jaké jsou problémy veřejného rozhodování? Velké množství různorodých potřeb a očekávání,
charakter rozvojových aktivit(veřejné statky či služby), omezené zdroje(finanční, technické,
personální)

• Co je důsledkem selhání trhu?

Veřejný sektor a smíšená ekonomika

• Jaký je vztah veřejného a soukromého sektoru?

• Jaká je úloha veřejného sektoru? V ekonomikách bývalých socialistických zemí byl veřejný
sektor rozhodujícím nositelem nejen právních, sociálních, obranných, ale i
ekonomických aktivit. účelem fungování veřejného sektoru je realizace veřejného zájmu.

• Jaké jsou základní funkce veřejného sektoru?

Ekonomické, sociální, politické

Jaké jsou základní činnosti veřejného sektoru?

• zajišťování veřejných statků

• vytváření podmínek pro fungování soukromého sektoru a

zajištění produkce soukromých statků tam, kde trh selhává nebo vede k externalitám

• přispívat k ekonomickému růstu

• dosáhnout větší „spravedlnosti“ v rozdělování

Struktura veřejného sektoru

• resortní princip • institucionální princip

Součásti veřejného sektoru

• veřejná správa

• justice

• policie

• armáda • školství • věda a výzkum

• kultura a památková péče

• tělesná kultura a sport

• zdravotnictví • sociální služby

• veřejná hromadná doprava

• spoje

• sociální bydlení • informační systémy a média

• vodní hospodářství • ochrana životního prostředí • ...

Čím je ovlivňován veřejný sektor?

• faktory ekonomické
• faktory historické

• faktory demografické

• faktory kulturní • faktory politické

Statky...

Co jsou to statky? Statek v ekonomické teorii označuje cokoliv, co zvyšuje užitek. Výjimku tvoří

tzv. nežádoucí statek, který užitek snižuje. Statkem nemusí být pouze fyzický objekt, mezi statky
se počítají také služby.[

• Ekonomické vs. volné statky

Jak dělíme ekonomické statky?

• podle charakteru spotřeby... • podle vzájemného vztahu...

• podle institucionálního hlediska...

• podle prostorového hlediska...

Veřejné statky...

• Charakteristika veřejných statků

• Dělení veřejných statků

• Cena veřejných statků

Veřejný sektor a externality

Co jsou externality a jak se projevují

• Náklady, užitky a efektivita

• Externality a jejich druhy

Úloha veřejného sektoru ve vztahu k externalitám

• Předcházení vzniku externalit, zejm. negativních

• Řešení důsledků negativních externalit

Jak se veřejné statky zabezpečují

• Neziskové organizace

• Státní a komunální podniky

• Veřejné zakázky

• Společné podniky / PPP

Veřejná správa a její dělení

• Státní správa a její hierarchické uspořádání: • vláda, ministerstva a ústřední orgány státní správy
(NBÚ, ČSÚ) • centrální banka • jiné správní orgány s celostátní působností (ČOI, GŘC) • územní
orgány státní správy (FŘ) • nezávislé správní úřady (RRTV, ÚOOÚ) • hlava státu

• Samospráva: • územní • zájmová • věcná

Otázky a úkoly:

1. Co jsou to netržní činnosti státu a územní samosprávy?

2. Co jsou veřejné statky? Jak je můžeme členit?

3. Co jsou externality?

4. Proč zabezpečuje veřejné statky veřejný sektor?

5. Jak se dělí veřejná správa?

Veřejná sprava se člení na:

Státní správu:

 Ústřední (ministerstva a další ústřední orgány)

 Územní

 Specializovaná (Úřady práce, Finanční úřady)

 Obecná (v současné době ČR nemá)

Samosprávu:

 Územní (obce a kraje)

 Profesní/zájmová (komory)

Územní samospráva – ústavní vymezení

Čl. 99 Česká republika se člení na obce, které jsou základními územními

samosprávnými celky, a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými

celky.

Čl. 100 (1) Územní samosprávné celky jsou územními společenstvími občanů,

která mají právo na samosprávu. Zákon stanoví, kdy jsou správními obvody.

Čl. 101 (1) Ústavy : Obec je samostatně spravována zastupitelstvem.

(2) Vyšší územní samosprávný celek je samostatně spravován zastupitelstvem.

(3) Územní samosprávné celky jsou veřejnoprávními korporacemi, které

mohou mít vlastní majetek a hospodaří podle vlastního rozpočtu.

(4) Stát může zasahovat do činnosti územních samosprávných celků, jen

vyžaduje-li to ochrana zákona, a jen způsobem stanoveným zákonem.

Klasifikace funkcí veřejného sektoru

01 - Všeobecné veřejné služby

02 - Obrana

03 - Veřejný pořádek a bezpečnost

04 - Ekonomické záležitosti

05 - Ochrana životního prostředí

06 - Bydlení a společenská infrastruktura

07 - Zdraví

08 - Rekreace, kultura, náboženství

09 - Vzdělávání

10 - Sociální věci

Klasifikace funkcí – veřejný pořádek a bezpečnost

01 - Policejní ochrana

02 – Požární ochrana

03 – Soudy a státní zastupitelství

04 – Vězeňská správa a vězeňský provoz

05 - Aplikovaný výzkum a vývoj v oblasti veřejného

pořádku a bezpečnosti

06 - Veřejný pořádek a bezpečnost jinde neuvedená

Státní správa

Zákon 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných

ústředních orgánů státní správy České republiky

• Vyjmenovává ministerstva a ostatní ústřední orgány státní správy,

• Tímto zákonem se ministerstva a ostatní ústřední orgány státní správy ZŘIZUJÍ

• Vymezuje jejich kompetence

• Vyjmenovává zásady činnosti

Podřízené úřady

➢ (3) Ministerstvo zemědělství řídí Státní zemědělskou a

potravinářskou inspekci, Státní veterinární správu České

republiky, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský

a Českou plemenářskou inspekci.

➢ (5) Ministerstvu průmyslu a obchodu je podřízena Česká

energetická inspekce, Česká obchodní inspekce, Puncovní

úřad a Licenční úřad.

➢ (3) Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy je

podřízena Česká školní inspekce.

➢ (2) Součástí Ministerstva zdravotnictví je Český inspektorát

lázní a zřídel.

➢ (3) Organizační součástí Ministerstva zdravotnictví je

Inspektorát omamných a psychotropních látek.

Nezávislé orgány

Ústavní orgány

➢ Česká národní banka – hlava 6 Ústavy

▪ Plní správní funkce

Nejvyšší kontrolní úřad – hlava 5 Ústavy

▪ neplní správní funkce

Další

➢ Ombudsman –

▪ Neplní správní funkce

Organizační složka státu

▪ Zákon 2019/2002 Sb., o majetku státu

▪ Organizační složka není právnickou osobou. Tím není

dotčena její působnost nebo výkon předmětu činnosti

podle zvláštních právních předpisů a její jednání v těchto

případech je jednáním státu.

▪ (3) Organizační složka je účetní jednotkou, pokud tak

stanoví zvláštní právní předpis anebo tento zákon (§ 4 a

51).

Příspěvkové organizace

• V České republice upravuje základy právního postavení příspěvkových organizací

zákon o rozpočtových pravidlech státu a zákon o rozpočtových pravidlech územních

rozpočtů. P

• odle nich zřizují příspěvkové organizace organizační složky státu a územní

samosprávné celky, a to pro takové činnosti v jejich působnosti, které jsou zpravidla

neziskové a jejichž rozsah, struktura a složitost vyžadují samostatnou právní

subjektivitu.

• O vzniku příspěvkové organizace vydává zřizovatel zřizovací listinu. Zřizovatel dále

jmenuje a odvolává jejího ředitele, rozhoduje o jeho odměňování, může

šetřit stížnosti směřující proti němu a vůbec provádět kontrolu hospodaření celé

příspěvkové organizace.

• Příspěvkové organizace státu obvykle nesou označení státní organizace. Některé z

nich jsou zřízeny zákonem. Státními organizacemi jsou například dětské diagnostické

ústavy, dětské domovy, speciální školy, fakultní nemocnice, psychiatrické léčebny,

dále například muzea, galeria, knihovny a divadla celostátního významu.

• K názvu příspěvkové organizace se obvykle nepřipojují slova „příspěvková

organizace“ jako označení právní formy, pokud je zřizovatelský vztah ke kraji, obci

či státu obsažen v názvu (například Galerie hlavního města Prahy).

Přenesená působnost -

zákonem dané správní činnosti, jejichž výkon byl svěřen samosprávám

• Přenesená působnost územní samosprávy znamená, že obsah

výkonu státní správy je v určitém rozsahu státem přenesen

(delegován) na územní samosprávu.

• V podstatě tedy stát vykonává státní správu v přenesené

působnosti prostřednictvím úředníků, kteří nejsou zaměstnanci

státu, ale zaměstnanci územně samosprávných jednotek,

zařazení do jejich úřadů, které ji vykonávají vedle samostatné

působnosti svého územně-samosprávného celku.

• Ve státech se smíšeným modelem veřejné správy je tak

přiblížena státní správa občanům.

Do přenesené působnosti patří například:

 Vydávání nařízení obce a kraje jako prováděcích předpisů k zákonům (nařízení mohou např. .
 Pořizování územního plánu obce a zásad územního rozvoje kraje.
 Vydání stavebního povolení.
 Zapisování občanů do evidence obyvatel.
 Projednávání přestupků.
 Vedení matričních knih.

Bezpečnost a justice
Složky bezpečnostní politiky

 zahraniční politika v oblasti bezpečnosti státu;

 obranná politika

 politika v oblasti vnitřní bezpečnosti;

 hospodářská politika v oblasti bezpečnosti státu;

 politika veřejné informovanosti v oblasti bezpečnosti státu

Bezpečnostní strategie ČR

1. Listina práv a svobod, ústavní zákon o bezpečnosti ČR, mezinárodní závazky.

2. Východiska bezpečnostní politiky ČR

3. Bezpečnostní zájmy – životní, strategické, další.

4. Trendy a faktory

5. Hrozby

● Oslabování mechanismu kooperativní bezpečnosti i politických a

mezinárodněprávních závazků v oblasti bezpečnosti

● Nestabilita a regionální konflikty v euroatlantickém prostoru a jeho okolí

● Terorismus

● Šíření zbraní hromadného ničení

● Kybernetické útoky

● Mezinárodní migrace

● Přerušení dodávek strategických surovin nebo energie

Institucionální rámec

Bezpečnostní systém:

• Diplomatická služba

• Zpravodajské služby

• Ozbrojené síly

• Bezpečnostní sbory – Policie, Hasiči, Zdravotnické

záchranné služby

• Národní bezpečnostní úřad

• Součástí i prezident republiky, Parlament ČR, vláda,

Bezpečnostní rada státu a její pracovní orgány, ústřední správní úřady, krajské a obecní úřady
Bezpečnostní systém ČR - Zpravodajské služby

● Bezpečnostní informační služba (BIS) – civilní kontrarozvědka.

● Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) – civilní rozvědka.

● Vojenské zpravodajství (VZ) – vojenská rozvědka a kontrarozvědka.

Ozbrojené složky

Armáda ČR

● Vojenská kancelář prezidenta republiky

● Hradní stráž

Bila kniha o obraně

2011 – ministr obrany Alexandr Vondra

● vychází z principů a zadání Programového prohlášení vlády

● Hodnotí reálný stav v ozbrojených silách a navrhuje opatření

● 2 důvody vzniku:

● Proměna bezpečnostního prostředí

● Snaha stabilizovat a zajistit efektivitu českých ozbrojených sil v okamžiku, kdy jsou omezovány

finanční prostředky na obranu

bezpečnostní systém ČR – vyhlašování stavů

Běžný stav

● Mírový stav

● Stav nebezpečí

● Nouzový stav

● Stav ohrožení

● Válečný stav

bezpečnostní systém ČR – bezpečnostní rada státu

Stálý pracovní orgán vlády

● BRS dle článku 9 ú. z. č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti ČR:

● Tvořena předsedou vlády a dalšími členy vlády podle rozhodnutí vlády

● Připravuje vládě návrhy opatření k zajišťování bezpečnosti ČR

● Prezident republiky má právo účastnit se schůzí Bezpečnostní rady státu

● V rámci BRS působí:

● Šest stálých pracovních výborů BRS

 ● Ústřední krizový štáb

● zřizuje a ruší odborné pracovní skupiny

Bezpečnostní systém ČR – ústřední krizový štáb

Důvody scházení ÚKŠ:

● Po vyhlášení nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu

● Při hrozbě vzniku krizové situace

● Při účasti ozbrojených sil ČR v mezinárodních operacích

Řídí ho:

● Ministr vnitra – havárie, pandemie, živelné pohromy

● Ministr obrany – vojenské ohrožení

Štáb zabezpečuje:

● operativní součinnost s orgány krizového řízení mezinárodních organizací

● posouzení vývoje situace, obsah a přiměřenost opatření přijímaných správními úřady a orgány
územních

samosprávných celků a informuje vládu a v případě zdravotního rizika i Radu vlády pro zdravotní
rizika

● vládě návrhy opatření k řešení situace a podklady pro přijímání rozhodnutí vyžadujících schválení
vládou, případně schválení Parlamentem

Policie ČR

● Krajská struktura podle samosprávných krajů

● Územní odbory (dříve okresní ředitelství)

● Uniformovaná složka (pořádková služba, dopravní služba)

● Neuniformovaná složka (služba kriminální policie a vyšetřování)

● Celostátní útvary

● Počet policistů k1. 1. 2020 - 40 228

JUSTICE

● Soudní soustava

● Státní zastupitelství

● Rejstřík trestů

● Vězeňství

● Probační a mediační služba

Soudy
a) projednávají a rozhodují spory a jiné věci patřící do jejich pravomoci

podle zákonů o občanském soudním řízení,

b) projednávají a rozhodují trestní věci patřící do jejich pravomoci podle

zákonů o trestním řízení,

c) rozhodují v dalších případech stanovených zákonem nebo mezinárodní

smlouvou, s níž vyslovil souhlas Parlament, jíž je Česká republika vázána a

která byla vyhlášena.

Soudní soustava

Třístupňová soudní soustava:

● Okresní soudy a Obvodní soudy v Praze

● Krajské soudy

● Vrchní soudy v Praze a Olomouci

Dále

● Nejvyšší soud

● Nejvyšší správní soud

● Ústavní soud

Vězeňská služba České republiky měla v roce 2018

● 7624 příslušníků

● 4689 civilních zaměstnanců v pracovním poměru

● Řídí se zákonem č. 361/2003 Sb., zákon o služebním poměru příslušníků

bezpečnostních sborů

sport

Základní pojmy

(1) Sportem je pro účely tohoto zákona každá forma tělesné činnosti, která si

prostřednictvím organizované i neorganizované účasti klade za cíl harmonický

rozvoj tělesné i psychické kondice, rozvoj společenských vztahů, upevňování

zdraví a dosahování sportovních výkonů rekreačně nebo v soutěžích všech

úrovní, a to individuálně nebo společně.

(2) Sportovní organizací je pro účely tohoto zákona právnická osoba založená za

jiným účelem než dosažení zisku, zahrnuje-li předmět činnosti této právnické

osoby činnost v oblasti sportu.

(3) Sportovcem je pro účely tohoto zákona každá fyzická osoba, která v daném

kalendářním roce skutečně vykonává sportovní činnost, pro kterou je u

sportovní organizace evidována.

(4) Sportem pro všechny se rozumí organizovaný a neorganizovaný sport a

pohybová rekreace určená širokým vrstvám obyvatelstva.

Národní sportovní agentura

(1) Zřizuje se Národní sportovní agentura, jako

ústřední správní úřad ve věcech podpory sportu,

turistiky a sportovní reprezentace státu (dále jen

„Agentura“).

(2) Agentura je organizační složkou státu a účetní

jednotkou.

(3) Sídlem Agentury je Praha.

(4) V čele Agentury stojí předseda Agentury.

Politika k rozvoji vědy a výzkumu

Programové prohlášení vlády 2017

❑ Rada pro výzkum, vývoj a inovace se bude starat o analýzu,

rozpočtové směřování a věcnou koordinaci všech, kteří poskytují

veřejné prostředky na výzkum, vývoj a inovace tak, aby tyto

prostředky byly využívány účelně a nevydávaly se vícekrát na

stejné aktivity.

❑ Nastavíme a provedeme transparentní hodnocení vědy a výzkumu,

a to včetně zohlednění jejich skutečného přínosu pro aplikační

praxi s přímým dopadem na financování výzkumných organizací.

Koaliční smlouva

Naše země je plná vzdělaných, talentovaných a inovativních

lidí.

❑ Naše věda a výzkum mají dlouhodobě skvělé jméno ve světě.

❑ Věda a výzkum budou mít nezpochybnitelnou podporu, protože

v nich vidíme příležitost, jak posunout Českou republiku ještě

výše mezi nejúspěšnější země.

❑ Zajistíme funkční spolupráci státní správy s kvalitními

akademickými pracovišti z ČR a zahraničí, což umožní lépe

přenášet aktuální poznatky do tvorby zákonů.

Ústřední správní úřad odpovědný za výzkum a vývoj

Ústředním správním úřadem odpovědným za výzkum a vývoj je Ministerstvo školství,

mládeže a tělovýchovy s výjimkou oblastí, které zabezpečuje Rada pro výzkum, vývoj a

inovace

(2) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy odpovídá za

a) mezinárodní spolupráci České republiky ve výzkumu a vývoji, včetně jednání s orgány a

institucemi Evropské unie a jednotlivých států Evropské unie s působností pro výzkum a vývoj

a včetně užití prostředků na výzkum a vývoj z fondů Evropské unie,

b) koncepci podpory velké výzkumné infrastruktury,

c) specifický vysokoškolský výzkum,

d) výkon správní funkce ústředního správního úřadu pro výzkum a vývoj podle zvláštních právních

předpisů,

e) vedení seznamu výzkumných organizací .

koordinace VVI

Rada vlády pro vědu, výzkum a inovace

Rada pro výzkum, vývoj a inovace je odborným a poradním orgánem vlády

České republiky, který byl zřízen zákonem č. 130/2002 Sb., o podpoře

výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o

změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu,

experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů.

Institucionální zajištění vědy a výzkumu

 Akademie věd
 Vysoké školy
 Rezortní výzkumné ústavy
 Podnikatelský sektor

Kultura

souhrn materiálních a duchovních hodnot vytvořených lidmi v procesu historického vývoje

správní dělení:

• památková péče
• knihovní, muzejní a galerijní činnost

• divadelní činnost

• vydávání periodického a neperiodického tisku

Státní kulturní politika

Cílem státní kulturní politiky v ČR je:

• podpora kulturní identity

• kulturní rozmanitosti a mezikulturního dialogu

• rozvoj kreativity

• podpora kulturních činností a vzniku kulturních statků

• poskytování veřejných kulturních služeb

• práce s publikem

• podpora přístupu ke kultuře

• rozvoj participativní kultury usnadňující sociální začlenění

Ministerstvo kultury

je ústředním orgánem státní správy pro:

• umění

• kulturně výchovnou činnost

• kulturní památky

• pro věci církví a náboženských společností

• pro věci tisku, včetně vydávání neperiodického tisku a jiných informačních

prostředků

• pro rozhlasové a televizní vysílání

• pro provádění autorského zákona

• pro výrobu a obchod v oblasti kultury

Životní prostředí

• Soubor všech činitelů, se kterými přijde do styku živý subjekt a

podmínek kterými je obklopen. Tedy vše, na co subjekt přímo i

nepřímo působí. Subjektem může být chápán organismus, populace,

člověk i celá lidská společnost. Většinou se pojem životní prostředí

chápe ve smyslu životní prostředí člověka.

• Životní prostředí je vše, co vytváří přirozené podmínky existence

organismů včetně člověka a je předpokladem jejich dalšího vývoje.

Jeho složkami jsou zejména ovzduší, voda, horniny, půda, organismy,

ekosystémy a energie.

Ochrana ŽP

• přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně

rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás, k šetrnému

hospodaření s přírodními zdroji

• nutno zohlednit hospodářské, sociální a kulturní potřeby obyvatel a

regionální a místní poměry

Potřeba ochrany životního prostředí

• Životní prostředí na planetě Zemi je vzájemně provázáno. Více než v jiném odvětví

jsou dopady činnosti člověka na něj patrné nejen ve vlastním státě, ale i za jeho

hranicemi.

• Stav životního prostředí se stále zhoršuje. V současnosti dochází k následujícím

jevům, které mají nepříznivý vliv na životní prostředí:

• Znečišťování ovzduší, které vede ke skleníkovému efektu, kyselým dešťům a ztenčování

ozonové vrstvy.

• Znečišťování vody, a to jak slané tak sladké, které vede nedostatku pitné vody, ale i k

povodním, záplavám, suchu, orkánům a dalším nepříznivým klimatickým jevům.

• Degradace půd, které vede k rozrůstání pouští (desertifikace), odlesňování (deforestace),

jejich kontaminaci a k odnosu úrodných částí zeminy vodou nebo vzduchem (eroze). To

způsobuje snižování biodiverzity a k problémům se zásobováním populace potravinami a

pitnou vodou.

• Hubení živočišných a rostlinných druhů, které vede ke ztrátě biologické rozmanitosti. Dopady

jsou jak etické a estetické, tak ekonomické a ekologické.

Globální problémy

• globální oteplování planety (změna klimatu Země)

• ztenčování a poškozování ozónové vrstvy Země

• kyselé depozice

• ztráta biodiverzity

• degradace půd

• znečišťování vod

Prostředky a cíle ochrany životního prostředí

• Právní prostředky - zejména v oblasti mezinárodního práva veřejného,

avšak i práva národního (mysli globálně, jednej lokálně).

• Mezinárodní organizace

Prostředky neprávní, často velmi úzce navázané na prostředky právní:

• ekonomické

• vědecké

• technické a technologické

• politické

• osvětové

• výchovné, vzdělávací

• organizační

Trvale udržitelný rozvoj

• Cílem ochrany životního prostředí je dosažení trvale udržitelného rozvoje.

• Trvale udržitelný rozvoj - takový rozvoj, který současným i budoucím generacím

zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje

rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů (§ 6 zákona o ŽP)

• 4 dimenze TUR
• ekonomický a technologický rozvoj

• rozvoj lidské společnosti

• rozvoj občanské společnosti

• ekologická únosnost

• Poprvé byl popsán ve zprávě Our Common Future komise OSN (1987).

• Pro dosažení trvale udržitelného rozvoje bychom měli přednostně využívat

obnovitelných zdrojů v rámci jejich obnovitelnosti. Zároveň bychom měli být

maximálně šetrní a úsporní při využívání neobnovitelných zdrojů.

Politika ochrany životního prostředí v EU a ČR

• Ekologická politika tvoří základ pro právní regulaci v oblasti životního

prostředí. Vedle právních nástrojů ji tvoří i další nástroje ochrany

živnotního prostředí (ekonomické, ekologické, politické, ...)

• Většina států má v současné době svou ekologickou politiku, Českou

republiku nevyjímaje.

Ekologická politika EU

• zakotvuje čl. 191 SFEU

• Cíle:

• zachování, ochrana a zlepšování kvality životního prostředí,

• ochrana lidského zdraví,

• uvážlivé a racionální využívání přírodních zdrojů,

• podpora opatření na mezinárodní úrovni určených k řešení regionálních a

celosvětových problémů životního prostředí, a zejména boj proti změně

klimatu

• právní nástroje hrají dominantní úlohu, základem jsou tzv. akční

programy, které Evropská unie postupně přijala

Ekologická politika ČR

• Před rokem 1989 nebyla této oblasti věnovaná pozornost. Po

sametové revoluci vzniklo Ministerstvo životního prostředí ČR a na

federální úrovni Federální výbor pro životní prostředí.

• V roce 1990 byla vydána Modrá kniha, zpráva o stavu životního

prostředí po 40 letech totalitního režimu.

• Na ni navázal v roce 1991 Duhový program s návrhy na ozdravení

stavu životního prostředí (MOLDAN, Bedřich. Duhový program:

program ozdravení životního prostředí České republiky. 1. vyd. Praha:

Academia, 1991, 83 s. Modrá řada. ISBN 80-853-6805-6.).

Ekologická politika ČR

• V současné době je základním dokumentem Státní politika životního

prostředí ČR 2012-2020 (odkaz viz GC)

cíle:

• Ochrana a udržitelné využívání zdrojů

• Ochrana klimatu a zlepšení kvality ovzduší

• Ochrana přírody a krajiny

• Bezpečné prostředí

Principy SPŽP

• Princip integrace politik

• Princip prevence

• Princip předběžné opatrnosti

• Princip „znečišťovatel platí“

• Princip nákladové efektivnosti

• Zvyšování povědomí veřejnosti o otázkách životního prostředí

• Princip mezinárodní odpovědnosti

Ústavní základy ochrany životního prostředí

• čl. 7 Ústavy – povinost státu dbát o šetrné využívání přírodních

zdrojů a ochranu přírodního bohatství

• čl. 35 LZPS

• (1) právo každého na příznivé ŽP

• (2) právo na včasné a úplné informace o stavu ŽP

• (3) povinnost neohrožovat a nepoškozovat ŽP nad míru stanovenou

zákonem při výkonu svých práv - konkretizace toho, jak dosáhnout toho cíle v

odst. 1
Ústavní základy ochrany životního prostředí II

• příznivé ŽP = takové, které jako celek (resp. jeho složky) je zatíženo jen do

určitého limitu → takové podlimitní znečišťování je povoleno, nadlimitní je

zakázáno

• hranice kvantity se stává novou kvalitou

• většina zákazů je relativní (koncentrace mikrogramu látky v mm3 potravy...) - to je v

konkrétních zákonech

• právo na příznivé ŽP – v současné době pouze FO (řekl to ÚS), ale reálně PO jsou taky závislé

na příznivém ŽP

• povinnosti neohrožovat a nepoškozovat – každý – i PO → měla by být jednota práv a

povinností a tedy by měly PO mít právo na příznivé ŽP

• konkretizace v zákonech, evropských předpisech

• čl. 41 LZPS - Práv uvedených v ... čl. 35 Listiny je možno se domáhat pouze v mezích zákonů,

které tato ustanovení provádějí

• čl. 11 LZPS – vlastnictví zavazuje → výkon vlastnictví nesmí poškozovat

lidské zdraví, přírodu a ŽP nad míru stanovenou zákonem

Zákon o životním prostředí (č. 17/1992 Sb.)

• nemá sílu ústavního zákona (nemůže usměrňovat tvorbu jiných zákonů) –

pouze termíny, principy → koncepční, teoretický

• vymezuje základní pojmy - ŽP, ochrana, znečišťování a poškozování ŽP,

trvale udržitelný rozvoj, ekologická újma,...

• stanoví základní zásady ochrany životního prostředí a povinnosti

právnických a fyzických osob při ochraně a zlepšování stavu životního

prostředí a při využívání přírodních zdrojů; vychází přitom z principu trvale

udržitelného rozvoje.

• předcházet znečištění u zdroje

• poskytovat informace

• povinnost napravit nebo nahradit ekologickou újmu,...

• ustanovení mají vesměs deklaratorní charakter

• interpretační pomůcka k použití s jiným zákonem

Základní právní principy ochrany životního prostředí - obecně

• vůdčí myšlenky a ideje, kterými je právní odvětví ovládáno a k nimž se

uchylujeme v pochybnostech

• mají nějakou oporu v právu

• hlavní role při tvorbě práva - sjednocení, unifikace

• aplikace a intepretace

• všeobecně použitelné v právu i praxi, některé specifické a některé ryze Technické

„Superprincipy“ v oblasti ochrany životního prostředí

• princip nejvyšší hodnoty

• princip trvale udržitelného rozvoje

Organizace veřejné správy v ochraně životního prostředí

• odpovědnost státu za ochranu ŽP

• článek 7 Ústavy - stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochrany

přírodního bohatství

• vytvoření právního rámce ochrany ŽP i institucionálního zajištění

• podíl všech tří úseků státní moci (moc zákonodární, výkonná, soudní)
• výbor pro ŽP PS - „výroba“ zákonů

• správní soudnictví – vnější kontrola činnosti veřejné správy

• vláda – přijímá politiky (státní politika ŽP), zřizuje CHKO, kontrolní funkce,...

• vlastní výkon správní činnosti v oblasti ochrany ŽP – orgány veřejné správy

Organizační struktura

• ministerstva (ústřední správní úřady)

• MŽP, M zemědělství, v menší míře MMR, MZDR, MPO, MŠMT, MK, MF

• speciální orgány státní správy

• ČIŽP – podřízena MŽP

• Státní úřad pro jadernou bezpečnost

• státní dozor nad jadernou bezpečností jaderných zařízení, nad zacházením s odpady (vyhořelé
palivo), nad jadernými materiály

• Český báňský úřad - věci horní a báňské

• správy NP a CHKO (SCHKO součást Agentura Ochrany Přírody a Krajiny ČR)

• odborné instituce působící v ochraně ŽP

• nemají rozhodující pravomoc, zpravidla zřizovány a podřízeny některému z ministerstev, zajišťují

výkon odborných, monitorovacích, výzkumných a evidenčních činností

• ČHMÚ - měřící stanice, zpracování výsledků pozorování,... pro obory čistota ovzduší, hydrologie,

jakost vody, klimatologie a meteorologie

• CENIA - shromažďování, hodnocení, interpretace a distribuce informací o životním prostředí

• Agentura ochrany přírody a krajiny ČR

MŽP

• vykonává vrchní státní dozor ve věcech ochrany ŽP

• ústřední orgán státní správy pro

• státní ekologickou politiku

• ochrana ovzduší, přirozené akumulace vod, vodních zdrojů a jakosti povrchových a

podzemních vod – Ústřední vodoprávní úřad (sdílená působnost MŽP a MZem),

přírody a krajiny, ochrana zemědělského půdního fondu (jen MŽP!)

• oblast odpadového hospodářství, nakládání s obaly a odpady u obalů, myslivost,

rybářství a lesní hospodářství v národních parcích (mimo ně je to MZem!), GMO,

chemické látky, posuzovní vlivů na ŽP, geologie („průzkum“ - povoluje)

• koordinační činnost všech ústředních orgánů státní správy ve věcech ŽP

Regionální a místní úřady

• regionální – krajské úřady, MHMP – zřizují odbory pro ŽP

• přenesená působnost - vymezena jednotlivými zákony

• samospráva

• místní – obecní úřady (1., 2., 3. stupně)

• přenesená působnost - vymezena jednotlivými zákony

• samospráva - územní plánování, odvoz odpadů, ovzduší, veřejná zeleň

• střet státní správy a samosprávy – územní plánování

Speciální orgány VS

• správy NP a CHKO (vykonávají správu i mimo území u přírodních

památek atd.)

• orgány hygienické, veterinární, rostlinolékařské, obvodní báňské,

újezdní úřady

Ekonomické nástroje ochrany životního prostředí

• vždy spjato s legální činností (proto to nejsou pokuty), je možnost volby

chování

• snaha napravit selhání trhu, dosáhnout win-win situace - ekologicky

vhodné chování je i ekonomicky výhodné

• nástroje pozitivní stimulace (solární elektrárny) - zvýhodnění šetrné

varianty

• nástroje negativní stimulace (dodatečná platba uvalena) - znevýhodnění

nešetrné varianty

Funkce ekonomických nástrojů

• funkce motivační (stimulační) - motivovat k ekologicky šetrnému

chování

• funkce internalizační - dát mu do nákladů to, co by v nich jinak neměl

• kompenzační funkce - získané fin. prostředky jsou směrovány těm,

které musí trpět důsledky činnosti (obec, v níž je skládka), poplatky za

odběr vod

• fiskální funkce - příjem veř. rozpočtů → ideálně prostředky využívány

k financování opatření k ochraně ŽP

• zajišťovací funkce - k pokrytí nákladů

Zdraví

• jedna z prioritních hodnot jedince, rodiny i společnosti

• předpoklad sociální a ekonomické úspěšnosti

• podmínka kvality života

Zdraví (dle WHO)

• stav úplné fyzické, duševní a sociální pohody, nejen jako nepřítomnost

nemoci nebo vady

• výsledek vzájemných vztahů zdraví jednotlivce a komunity, jednotlivce

a světa ve smyslu společenském i přírodním

• spočívá ve snížení úmrtnos-ti, nemocnosti a postižení v důsledku

zjistitelných nemocí a nárůst pociťované úrovně zdraví

Zdravotní péče

• úroveň ZP ovlivňuje zdraví obyvatelstva cca z 20 %

• součást hospodářské politiky státu

• ovlivněna ekonomickou a kulturní úrovní státu

• financování vychází ze zdravotní politiky státu, která samotná záleží:

• na vládních prioritách

• na společenském uspořádání a tradicích

• na ekonomické úrovni státu

• úroveň ZP a zdrav. služeb = měřítko vyspělosti státu

Modely financování zdravotnictví

• ze ZP

• z daní

• soukromé

Modely organizace zdravotnictví

• národní zdravotní služba

• evropské pluralitní zdravotnictví

• tržní zdravotnictví

Ministerstvo zdravotnictví: ÚOSS

• zdravotní služby

• ochranu veřejného zdraví

• zdravotnickou vědeckovýzkumnou činnost

• poskytovatele zdravotních služeb v přímé řídicí působnosti

• zacházení s návykovými látkami, přípravky, prekursory a pomocnými lát-kami

• vyhledávání, ochranu a využívání přírodních léčivých zdrojů, přírodních

léčebných lázní a zdrojů přírodních minerálních vod

• léčiva a prostředky zdravotnické techniky pro prevenci, diagnostiku a léčení

lidí

• zdravotní pojištění a zdravotnický informační systém

• pro používání biocidních přípravků a uvádění biocidních přípravků a účin-ných

látek na trh

• zřizovatel SPO, OSS, SP atd...¨

Zdravotní pojišťovny

• zajišťují zdravotní péči pro své registrované klienty

• uzavírají smlouvy s poskytovateli zdravotní péče

• provádějí úhradu poskytovatelům, zdravotnickým zařízením za péči

poskytnutou svým registrovaným pacientům

• zajišťují správu a výběr veřejného zdravotního pojištění od svých

registrovaných osob

Zdravotnická zařízení

• specifika zřizovatelů

• druh činnosti

• ordinace soukromých lékařů

• ordinace odborných lékařů

• ordinace stomatologů

• polikliniky

• nemocnice

• léčebné ústavy

Financování zdravotnictví - modely

• systém veřejného zdravotního pojištění

• státní rozpočet

• přímé platby

• kombinace

Doprava

• jedna z nejdůležitějších součástí infrastruktury

• jedna ze složek tzv. komunikační infrastruktury

• spojovací článek mezi odvětvími národního hospodářství

• součást mezinárodních vztahů v oblasti přepravy osob a zboží

Doprava – pracovní definice

• činnosti spjaté s cílevědomým přemisťováním osob a věcí v

nejrůznějších objemových, časových a prostorových souvislostech

Přínos dopravy

• součást každé místní infrastruktury

• ukazatel technické a sociálně-ekonomické úrovně

(obce/města/regionu/státu)

• významný zaměstnavatel (cca 270 tis.)

• přínos v oblasti produkce materiálních hodnot → pokračovatel

materiální výroby s úlohou překlenout prostor a čas

Význam dopravy

• rozsah dopravy ovlivňuje společenská dělba práce, která vyžaduje

přesun materiálů, výrobků, služeb a obyvatel

• význam dopravy stoupá

• ekonomický, sociální a kulturní

• potřeba kvalitní dopravní soustavy jako předpoklad pro rozvoj

společnosti

Role dopravy při tvorbě společenských hodnot

• 2 paralelní procesy:

• pohyb dopravního prostředku

• přemístění předmětu (přeprava)

• se změnou místa nastává i změna užitné hodnoty předmětu – vazba

nabídky a poptávky při prostorově oddělených místech výroby a

spotřeby

• zvláštnosti dopravy: mnohotvárnost dopravní produkce + prostorová

rozptýlenost

Vliv dopravy na životní prostředí

• znečišťování prostředí, zejm. ovzduší

• zatěžování prostředí hlukem

• dopravní nehodovost

• riziko při přepravě nebezpečných látek

• produkce skleníkových plynů

• spotřeba energie

Dopravní politika ČR (2014-2020)

• vytvářet podmínky pro rozvoj kvalitní dopravní soustavy postavené na

využití technicko-ekonomicko-technologických vlastností jednotlivých

druhů dopravy, na principech hospodářské soutěže s ohledem na její

ekonomické a sociální vlivy a dopady na životní prostředí a veřejné

zdraví

• Priority: uživatelé, provoz a bezpečnost, zdroje, infrastruktura,

technologie, snižování dopadu na zdraví a živ. prostředí, zaměstnanost

a sociální otázky, subsidiarita a odpovědnost jednotlivých úrovní

Role státu v rozvoji dopravy

• tvorba dopravní politiky (v návaznosti na dopravní politiku EU)

• budování, údržba a provozování dopravních cest v péči státu

• odpovědnost za minimalizaci dopadů v oblasti ŽP

• podpora informačních a řídících systémů v dopravě

• odpovědnost za přípravu a realizaci efektivních programů využívajících

zdroje z EU

Ministerstvo dopravy

• ústřední orgán státní správy ve věcech dopravy

• odpovídá za tvorbu státní politiky v oblasti dopravy a v rozsahu své

působnosti za její uskutečňování

SFDI
• rozvoj, výstavba, údržba a modernizace silnic, dálnic, železnic

• vlastní rozpočet

ŘSD

• státní příspěvková organizace zřízená Ministerstvem dopravy ČR

• výkon vlastnických práv státu k nemovitostem tvořícím dálnice a

silnice I. třídy

• zabezpečení správy, údržby a oprav dálnic a silnic I. třídy

• zabezpečení výstavby a modernizace dálnic a silnic I. Třídy

Správa železnic

• hospodaří s majetkem státu, který tvoří především železniční dopravní

cestu

• plní funkci vlastníka dráhy, zajišťuje provozování, provozuschopnost,

modernizaci a rozvoj železniční dopravní cesty

• přiděluje kapacitu dopravní cesty

• od 1. 7. 2008 je provozovatelem celostátní železniční dráhy a

regionálních drah ve vlastnictví státu

Drážní úřad

• poslání: udržování a zvyšování bezpečnosti provozování jednotlivých

drah

• kontrolní a dozorová činnost – státní dozor ve věcech drah, stavebního

řádu, prohlídky staveb

• stavební činnost – výkon činnosti speciálního stavebního úřadu

• schvalovací a homologační činnost

• správní činnosti (správní delikty, přestupky)

• bezpečnostní a regulační činnosti – provoz drah, práva a povinnosti

cestujících atd.

Drážní inspekce

• odborně šetří příčiny a okolností vzniku mimořádných událostí

(nehod)

• cílem je zabránit opakování mimořádné události

• součinnost s Policií ČR
• na základě poznatků z nehod dává doporučení drážnímu správnímu

úřadu, který k nim přihlíží při vydávání povolení, osvědčení a licencí

Další instituce

• Státní plavební správa

• Úřad pro civilní letectví

• Centrum dopravního výzkumu

• BESIP

• Státní plavební správa

Zdroje financování dopravy (infrastruktury) veřejné zdroje

• domácí - rozpočtové zdroje

• zahraniční – fondy EU

alternativní zdroje

• úvěry

• poplatky za využití dopravní infrastruktury

• PPP

Charakteristika a význam zemědělství

• agrární sektor – úkoly:

• zajištění produkce potravin

• udržování krajiny

• zajištění osídlení venkova

Struktura a infrastruktura v zemědělství struktura

• zemědělská prvovýroba

• potravinářský průmysl

• krmivářský průmysl

• služby pro zemědělství a potravinářství

• dodavatelská odvětví

infrastruktura

• MZe

• Agrární komora

• Katastrální úřad

• SPÚ
• plodinové burzy

Zemědělství a veřejný sektor

• zemědělství je převážně soukromé

• stát ovlivňuje ekonomiku zemědělství převážně:

• daňovou politikou

• regulací cen zemědělských produktů (např. minimální výkupní ceny)

• dotační politikou (vč. EU)

Mimoprodukční funkce zemědělství

• podíl na péči o krajinu

• podíl na zajištění kvality ŽP

• podíl na efektivním využívání krajiny

• zlepšování rekreačních možností obyvatel

• realizace zájmových činností

• podíl na udržování a posilování národních tradic

• využití sluneční energie její fixací do hmoty rostlin (biopaliva)

Zajištění výživy obyvatel

• snahy o základní potravinovou soběstačnost

• snahy o ovlivňování výživy obyvatel

Zajištění ochrany a tvorby krajiny

• zajištění dostatku vody v krajině

• druhová pestrost živých organismů

• estetické utváření krajiny

• komunikační dostupnost krajiny

• čisté ovzduší v krajině atd...

Výrobní faktory v zemědělství půda:

• cca 0,4 ha zemědělské půdy a 0,3 orné půdy per capita

• kvalita půdy se zhoršuje

práce

• podíl pracovníků v zemědělství klesá

• specifika trhu práce

kapitál → majetek
• krátkodobá aktiva

• dlouhodobá aktiva

Financování zemědělství

• do roku 1989: zemědělsko-potravinářský komplex v rámci CPE

• po 1989:

• privatizace, transformace, restrukturalizace sektoru

• snížení dotací

• zřízení Agrární komory

• SZIF a PaGZaLF

Lesnictví

• ČR jedna z nejvíce zalesněných zemí v Evropě

• lesy jako významná složka ŽP

• zdroj reprodukovatelné suroviny – dřeva

• významný zdroj pracovních příležitostí – podhorské oblasti (>35 tis.)

• turistický ruch

Mimoprodukční funkce lesa

• vodohospodářská funkce

• půdoochranná funkce

• bioklimatická funkce

• zdravotně-hygiencká funkce

• krajinotvorná funkce

Vlastnictví lesů

• zejména státní vlastnictví

• Lesy ČR, s. p.

• Vojenské lesy a statky ČR, s. p.

Ekonomika a řízení lesnictví

• malý podíl na HDP

• stát podporuje vlastníky malých lesů

Organizace lesního hospodářství

• Ministerstvo zemědělství

• Lesy ČR, Vojesnké lesy a statky

• další vlastníci lesů

• národní parky

• Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti

• ÚHÚL – Ústav pro hospodářskou úpravu lesů

Rybářství

• nejmenší obor zemědělství, který je předmětem veřejného zájmu

• produkční funkce – soukromé subjekty

• mimoprodukční funkce

• hlavní úkoly:

• zajištění dostatečné produkce sladkovodních ryb

• využití přirozeného vodního potenciálu krajiny

• tvorba pracovních míst a podpora zaměstnanosti

Vztah rybářství k veřejnému sektoru

• úloha veřejného sektoru:

• akumulace vod

• vodní režim v krajině

• protipovodňová opatření

• ochranná pásma vodárenských toků

• ochrana kulturních a přírodních památek

• ochrana přírody

Podpora ze strany veřejného sektoru

• ekologicky šetrné technologie

• opatření k obnově rybníků

• ochrana a akumulace vod a rybničního fondu

• ochrana přírody a krajiny

• ochrana ŽP

• zajištění mimoprodukčních funkcí rybníků

Ekonomika a řízení rybářství

• specifické faktory výrobní, klimatické, finanční atd.

• rybářství:

• produkční
• rybníkářství

• intenzivní chov

• sportovní

Regionální rozvoj

Programové prohlášení vlády 2017

Místní a regionální rozvoj spočívá především v kvalitě

života, dostupnosti veřejných služeb, dostatku práce,

příznivého životního prostředí a perspektivě pro mladé

lidi.

❑ Zajištění místního rozvoje závisí na obcích a krajích,

které mají mít dostatek prostředků pro jeho

dosahování.

❑ Ministerstvo pro místní rozvoj by mělo být nejbližším

partnerem pro územní samosprávné celky a zároveň

jej chceme transformovat do nového konceptu

ministerstva veřejných investic.

Budeme více koordinovat národní dotace – zaměření by mělo vyplnit tzv.

bílá místa, která značí oblasti, ve kterých není možné žádat podporu z

evropských fondů.

❑ Vytvoříme dlouhodobý nástroj podpory podnikání na venkově, a to

napříč rezorty, s cílem uchovat podnikatelský ruch a služby na venkově.

❑ Cílem podpory pro všestranný rozvoj venkova bude mimo jiné zavedení

pobídek k zaměstnávání pracovníků v malých nebo málo rozvinutých

obcích, rozšíření vysokorychlostního internetu či podpora rodinných

firem.

Koaliční smlouva 2021 – základní hesla

Vzrůstající rozdíly mezi regiony naší země jsou zásadní

celospolečenskou výzvou.

❑ Místo, kde člověk žije, nesmí tak zásadně ovlivňovat kvalitu

vzdělávání, dostupnost zdravotní péče nebo konektivitu.

❑ Vláda bude předcházet dalšímu rozevírání nůžek mezi regiony a řešit

problémy, které vedou k vylidňování venkova a pohraničí.

Zákonný ramec

Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního

rozvoje

Tento zákon upravuje podmínky pro

a) poskytování podpory regionálnímu rozvoji a s tím související

působnost ústředních správních úřadů, krajů a obcí,

b) koordinaci a realizaci podpory hospodářské, sociální a územní

soudržnosti a koordinaci využívání fondů, programů a nástrojů v

přímém řízení Evropské komise,

c) činnost evropského seskupení pro územní spolupráci

Strategie regionálního rozvoje 2014-2020

Politika

Regionální politika představuje soubor intervencí, které ovlivňují

rozložení ekonomických aktivit v území, k rozvoji infrastruktury a

ke snížení nerovnováhy v sociálním rozvoji.

❑ Důležitá je vzájemná vazba s dalšími podpůrnými státními

politikami, například se sociální politikou a s průmyslovou

politikou.

❑ V rámci regionální politiky EU jde o koordinaci národních

regionálních politik, a o vlastní realizaci politiky hospodářské,

sociální a územní soudržnosti formou finanční podpory

rozvojových aktivit jednotlivých regionů.

Koordinace – MMR

1) Ministerstvo pro místní rozvoj je ústředním orgánem státní správy ve

věcech regionální politiky, politiky bydlení, rozvoje domovního a

bytového fondu a pro věci nájmu bytů a nebytových prostor, územního

plánování a stavebního řádu, vyvlastnění, investiční politiky,

cestovního ruchu a pohřebnictví.

(2) Ministerstvo pro místní rozvoj

a) spravuje finanční prostředky určené k zabezpečování politiky bydlení a

regionální politiky státu,

b) koordinuje činnosti ministerstev a jiných ústředních orgánů státní

správy při zabezpečování politiky bydlení a regionální politiky státu,

včetně koordinace financování těchto činností, pokud tyto prostředky

přímo nespravuje.

Zákon č.2/1969 Sb., kompetenční zákon

Centrum regionálního rozvoje

Centrum pro regionální rozvoj České republiky (Centrum) je státní

příspěvková organizace zřízená Zákonem č. 248/2000 Sb., o podpoře

regionálního rozvoje, a řízená Ministerstvem pro místní rozvoj ČR.

❑ Organizace byla založena 20. prosince 1996 pod názvem Regionální

rozvojová agentura ČR, v letech 1997-2015 působila pod názvem Centrum

pro regionální rozvoj ČR (CRR ČR), od 1. června 2015 dosud pod názvem

Centrum pro regionální rozvoj České republiky (Centrum).

❑ Centrála sídlí v Praze, organizace má dále pobočky v každém krajském

městě pro program IROP a v každém regionu NUTS II pro programy

přeshraniční spolupráce.

❑ Aktuálně má Centrum přes pět set zaměstnanců.

IROP 2014-2020

ROP má na toto období z evropských fondů

vyčleněnu částku 5,4 miliard EUR.

❑ V přepočtu se jedná o přibližně 133 miliard

korun.

❑ Částka se průběžně upravuje podle vývoje

měnového kurzu.

Finanční management

Finanční management ve veřejné správě

• Cíl: efektivní využívání ekonomických zdrojů, zejm. kapitálu

• Předmět: různé formy peněz

• Obsah: manažerské rozhodování jako činnost, na jejímž konci je

výsledné rozhodnutí o způsobech krátkodobého a dlouhodobého

financování veřejné správy

• Účel: zajištění dostatečných finančních zdrojů pro uspokojování

potřeb veřejné správy.

Vliv finančního managementu

• ovlivňuje alokační efektivnost vynaložených fin. prostředků

• soustředí se na:

• zkvalitňování rozpočtového plánování a metod rozpočtování

• dosažení alokační efektivnosti v rozpočtovém hospodaření

• hodnocení efektivnosti rozpočtových výdajů

• transparentnost účtování

• zkvalitňování finanční a rozpočtové kontroly a auditu

Pojem rozpočtové soustavy

• soustava peněžních fondů (fondové pojetí)

• soustava rozpočtových vztahů uvnitř rozpočtové soustavy

• soustava orgánů a institucí, které se starají o tvorbu,

přerozdělování a užití veřejných rozpočtů a

mimorozpočtovných fondů (institucionální pojetí)

Obsah rozpočtové soustavy

• soustava veřejných rozpočtů

• soustava mimorozpočtových fondů

• rozpočty veřejnoprávních neziskových organizací

Soustava veřejných rozpočtů - obecně

• nadnárodní rozpočet

• ústřední státní rozpočet státu

• rozpočty jednotlivých součástí územní samosprávy

• rozpočty veřejnoprávních podniků a veřejnoprávních

(vládních) neziskových organizací ve veřejném sektoru

Soustava veřejných rozpočtů - obecně

• druhy veřejných rozpočtů jsou relativně samostatné →

vychází z rozpočtových pravidel pro danou úroveň (zejm. z

pravomocí zdaňovat a z RUD)

• finanční vztahy mezi ústřední vládou a nižšími vládními

úrovněmi v rámci veřejného sektoru zkoumá teorie fiskálního

federalismu

• soustava veřejných rozpočtů je budována na principu

jednotnosti příjmů a výdajů

• přerozdělování

Mimorozpočtové fondy

• státní (účelové) fondy

• fond zdravotního pojištění

• fond sociálního zabezpečení

• svěřenecké fondy

• další fondy samospráv

Teorie fiskálního federalismu zkoumá:

a) způsob tvorby, rozdělování a užití jednotlivých veřejných

rozpočtů a fondů

b) způsob optimálního přiřazení veřejných příjmů do

jednotlivých typů veřejných rozpočtů (rozpočtové určení

daní)

c) finanční vztahy v rozpočtové soustavě

d) způsob využití funkcí veřejných financí

Kombinovaný model fiskálního federalismu

s převažujícími centralizačními prvky:

• většina příjmů plyne do SR a z

něj jsou poskytovány dotace

ostatním rozpočtům na nižších

úrovních

s převažujícími decentralizačními prvky:

• posiluje se postavení územní

samosprávy, proto jsou územním

rozpočtům vymezeny větší

příjmy a relativní soběstačnost

těchto rozpočtů roste

Další součásti rozpočtové soustavy ČR

• Národní fond

• Rozpočty zdravotních pojišťoven

Pojetí veřejného rozpočtu

• peněžní fond, na úrovni státu centralizovaný peněžní fond

• bilance

• finanční plán

• nástroj rozpočtové politiky; u SR i nástroj stabilizační fiskální

politiky, územní rozpočet nástroj politiky sociálně

ekonomického rozvoje ÚSC

• nástroj řízení veřejného sektoru

Funkce veřejného rozpočtu

• alokační

• redistribuční

• stabilizační

Příjmy veřejných rozpočtů

• hledisko návratnosti

• příjmy nenávratné

• příjmy návratné

• hledisko časové:

• příjmy běžné

• příjmy kapitálové

• hledisko míry závaznosti:

• příjmy obligatorní

• příjmy fakultativní

• hledisko plánovatelnosti:

• příjmy plánovatelné

• příjmy neplánovatelné
Daňové příjmy

• Daň = ze zákona povinná, nenávratná, zpravidla pravidelně se

opakující platba do veřejného rozpočtu bez nároku na

ekvivalentní a přímé plnění z veřejného rozpočtu

• Funkce daní:

• alokační

• redistribuční

• stabilizační

Náležitosti daní – základní konstrukční prvky

• subjekt daně

• předmět daně

• způsob výpočtu základu daně

• sazba daně

• výpočet daně

• zdaňovací období

• splatnost daně

• rozpočtové určení daně

Výdaje veřejných rozpočtů = veřejné výdaje

• představují vztahy rozdělení a užití veřejných rozpočtů a

mimorozpočtových peněžních fondů v rozpočtové soustavě

Management a marketing VS

Přenos manažerských metod ze soukromého do

veřejného sektoru

• personální management

• finanční management

• strategický management

Rozdíly

• vliv politického rozhodování

• vliv právního prostředí a veřejné kontroly na činnost institucí a jejich

rozhodování
• chybí ziskový motiv -> nelze využít zisk k měření efektivity institucí

• omezená organizační a manažerská autonomie

Strategický management

• formulování rozhodnutí, jejich implementace a evaluace

• využití dalších manažerských metod: v personálním a informačním

managementu, v mngmtu poskytování veř. služeb, fin. managementu

atd., základem je strategické myšlení

Strategické rozhodování týkají se

• postavení a činnosti institucí a organizací ve veřejném sektoru

• zásadních změn ve struktuře a fungování institucí z dlouhodobého hlediska

mají komplexní charakter

základní prvky:

• definování vize

• stanovení cílů

• identifikace a výběr postupů a nástrojů pro dosažení cílů

• plánování a stanovení dílčích úkolů a jejich realizace

• kontrola dosahování cílů

• modifikace strategie

Strategické rozhodování II

• zahrnují motivaci pracovníků na dosažení cílů, včetně principu odměňování

musí respektovat

• veřejný zájem

• většinový zájem občanů (vliv politické sféry)

Strategické rozhodování III - postupy

1. vychází z kvalitního marketingového výzkumu

2. základem je strategická analýza pozice a činnosti instituce a její

vyhodnocení (např. SWOT analýza)

3. strategický výběr z alternativ řešení

4. implementace strategie

5. monitorování výsledků

Personální management – náplň:

• analýza pracovních míst a jejich náplně

• analýza funkčního zařazení, specifikace požadavků na funkční místa

• plánování lidských zdrojů

• nábor a výběr zaměstnanců

• vzdělávání a kariérní růst, včetně hodnocení efektivity vzdělávacích

programů

• hodnocení výkonnosti pracovníků, motivace atd.

• odměňování pracovníků

• změny pracovního zařazení

• zabezpečení vhodných pracovních podmínek

• boj proti korupci, etika veřejné správy atd...

Specifika pers. managementu ve VS

• vliv politického a právního prostředí

• vliv volených nebo nadřízených orgánů

• pracovně-právní předpisy

• úprava odměňování pracovníků ve VS

• povinnost vzdělávání a specifika jeho organizování

• kvalifikační požadavky

• kombinace kariérního systému se systémem manažerského řízení VS

Marketing ve VS

• marketingové prostředí

• marketingový proces

• marketingový mix

Marketingové prostředí

• vnější

• vnitřní

Marketingový proces

• výzkum poptávky

• analýza poptávky

• distribuce veřejného statku

• hodnocení výkonnosti organizace

Nutnost sladit vlivy:

• produkt

• produkční kapacita

• cena

• distribuce služby

• komunikace

• vztahy s veřejností

• politika

Sociální zabezpečení

Programové prohlášení vlády 2022

Nezbytná opatření, reformy a změny budeme provádět sociálně

citlivým způsobem s ohledem na nejvíce zranitelné členy

společnosti, s důrazem na podporu rodin a dlouhodobě stabilní

důchodový systém, aktivní politiku zaměstnanosti a vyváženou

ochranu práv zaměstnanců a zaměstnavatelů.

❑ Dále bude důraz kladen na dostupnost sociálních služeb, podporu

při zajištění dostupného bydlení a boj proti chudobě a sociálnímu

vyloučení.

❑ Společnost a stát jsou na takové výši, jakým způsobem se starají o

své nejzranitelnější členy.

Během prvních dvou let volebního období připravíme

zákon o podpoře bydlení, který nabídne obcím

soubor volitelných nástrojů, jež umožní systematicky

řešit bytovou situaci obyvatel. Zákon bude

formulovat způsob a pravidla financování.

Sociální zabezpečení

Sociální zabezpečení podle tohoto zákona zahrnuje

• organizační uspořádání sociálního zabezpečení,

• působnost orgánů sociálního zabezpečení,

• úkoly občanů a zaměstnavatelů při provádění sociálního

zabezpečení,
• řízení ve věcech důchodového pojištění.

• řízení ve věcech pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku

na státní politiku zaměstnanosti

druhy důchudů

(1) Z pojištění se poskytují tyto důchody:

a) starobní,

b) invalidní,

c) vdovský a vdovecký,

d) sirotčí.

Pojištěnec má právo

na výběr zdravotní pojišťovny,

b) na výběr poskytovatele zdravotních služeb na území České republiky který je ve smluvním

vztahu k příslušné zdravotní pojišťovně, a na výběr zdravotnického zařízení tohoto

poskytovatele;

c) na časovou a místní dostupnost hrazených služeb poskytovaných smluvními poskytovateli

příslušné zdravotní pojišťovny,

d) na poskytnutí hrazených služeb v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem,

přičemž poskytovatel nesmí za tyto hrazené služby přijmout od pojištěnce žádnou úhradu,

e) na výdej předepsaných zdravotnických prostředků, léčivých přípravků jde-li o zdravotnické

prostředky, léčivé přípravky plně nebo částečně hrazené ze zdravotního pojištění v rozsahu

a za podmínek stanovených tímto zákonem; to platí i v případech, kdy poskytovatel

lékárenské péče nemá se zdravotní pojišťovnou pojištěnce dosud uzavřenou smlouvu,

f) na poskytnutí informací od zdravotní pojišťovny o jemu poskytnutých hrazených službách,

h) podílet se na kontrole poskytnuté zdravotní péče hrazené zdravotním pojištěním,

státní sociální podpora

Systém státní sociální podpory je upraven zákonem č. 117/1995

Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.

Podle tohoto zákona se poskytují následující dávky:

• přídavek na dítě

• rodičovský příspěvek

• příspěvek na bydlení
• porodné

• pohřebné

Přídavek na dítě je pravidelná podpora pro rodiny s

nižšími příjmy, které potřebují pomoc s náklady na

výchovu a výživu svých dětí.

❑ Jde o základní dávku dítěte, které je nezaopatřené a

žije v rodině s nižším příjmem.

❑ Přídavek na dítě je poskytován ve třech výších –

podle věku nezaopatřeného dítěte. Pokud alespoň

jeden z rodičů pracuje nebo má jiný příjem (např.

nemocenskou či důchod), pak je přídavek o 500 Kč

vyšší. Výše přídavku se pohybuje v rozmezí od 630

do 1 380 Kč na dítě za měsíc.

Rodičovský příspěvek

Nárok na rodičovský příspěvek má rodič, který po celý kalendářní

měsíc osobně celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší

v rodině, a to až do vyčerpání celkové částky 300 000 Kč, nejdéle

do 4 let věku tohoto dítěte.

❑ V případě, že nejmladším dítětem v rodině jsou 2 a více dětí

narozených současně, má rodič nárok až na vyčerpání celkové

částky 450 000 Kč.

❑ Příjem rodiče není sledován. Při nároku na výplatu rodičovského

příspěvku může rodič výdělečnou činností zlepšovat sociální

situaci rodiny. Nezkoumá se ani nárok na podporu v

nezaměstnanosti a při rekvalifikaci.

Příspěvek na bydlení

Na příspěvek na bydlení má nárok vlastník bytu, osoba,

která byt užívá na základě služebnosti (věcného

břemena) nebo nájemce a podnájemce bytu, pro

období roku 2022 rovněž vlastník stavby pro

individuální či rodinnou rekreaci, jestliže

a. jeho náklady na bydlení přesahují 30 % (na

území hlavního města Prahy 35 %) rozhodného

(čistého) příjmu rodiny a zároveň

b. těchto 30 % (na území hlavního města Prahy 35

%) rozhodného (čistého) příjmu rodiny není vyšší

než částka normativních nákladů na bydlení.

Sociální služby

Řídí se zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách

Podle tohoto zákona:

• Sociální službou činnost zajišťujících pomoc a podporu osobám

za účelem sociálního začlenění nebo prevence sociálního

vyloučení,

• Nepříznivou sociální situací oslabení nebo ztráta schopnosti z

důvodu věku, nepříznivého zdravotního stavu, pro krizovou

sociální situaci, životní návyky a způsob života vedoucí ke

konfliktu se společností, sociálně znevýhodňující prostředí,

ohrožení práv a zájmů trestnou činností jiné fyzické osoby nebo

z jiných závažných důvodů řešit vzniklou situaci tak, aby toto

řešení podporovalo sociální začlenění a ochranu před sociálním

vyloučením,

Služby pečovatelské

➢ zařízení pro seniory či pro zdravotně postižené

➢ Poskytování domácí péče

❑ Služby preventivní

➢ Protidrogová prevence

➢ Služby k omezování bezdomovectví

Financování sociálních služeb

Sociální služby mohou nabízet soukromé i veřejné

organizace, které získaly oprávnění k poskytování

sociálních služeb, tzv. registraci.

❑ Sociální služby hradí stát prostřednictvím krajů.

❑ Kraj zpracovává plán zajištění sociálních služeb na

základě zmapování potřeb.

❑ Tento plán předkládá MPSV, které ho proplácí.

❑ Kvalita sítě nabízených sociálních služeb tedy závisí

na kvalitě práce krajských úřadů.

Příspěvek na péči

Příspěvek na péči se poskytuje osobám závislým na pomoci jiné fyzické osoby.

Tímto příspěvkem se stát podílí na zajištění sociálních služeb nebo jiných

forem pomoci podle tohoto zákona při zvládání základních životních potřeb

osob. Náklady na příspěvek se hradí ze státního rozpočtu.

❑ Nárok na příspěvek má osoba, která z důvodu dlouhodobě nepříznivého

zdravotního stavu potřebuje pomoc jiné fyzické osoby při zvládání základních

životních potřeb v rozsahu stanoveném stupněm závislosti, pokud jí tuto

pomoc poskytuje osoba blízká nebo asistent sociální péče nebo poskytovatel

sociálních služeb, který je zapsán v registru poskytovatelů sociálních služeb,

zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc nebo dětský domov, anebo

speciální lůžkové zdravotnické zařízení hospicového typu;

❑ Moderní nástroj umožňující volbu typu a formy péče

❑ Vytváří tlak na poskytovatele sociální péče zkvalitňovat své služby

Politika zaměstnanosti

Dnem 1.10.2004 nabyl účinnosti zákon č.435/2004 Sb., o zaměstnanosti

❑ Státní politika zaměstnanosti usiluje o dosažení rovnováhy mezi

nabídkou a poptávkou po pracovních silách,

❑ o produktivní využití zdrojů pracovních sil,

❑ o zabezpečení práva občanů na zaměstnání.

❑ Státní správu v oblasti státní politiky zaměstnanosti v České republice

vykonávají Ministerstvo práce a sociálních věcí a úřady práce.

Úřady práce

sledují a hodnotí stav na trhu práce, zpracovávají koncepci vývoje zaměstnanosti

ve svém územním obvodu, přijímají opatření k ovlivnění nabídky a poptávky;

• informují občany o možnostech získání zaměstnání, odborné přípravy a

rekvalifikace, informují zaměstnavatele o volných zdrojích pracovních sil;

• zprostředkovávají vhodné zaměstnání uchazečům a zájemcům o zaměstnání;

• poskytují občanům poradenské služby spojené s hledáním zaměstnání,

• vedou evidenci uchazečů, příp. zájemců o zaměstnání, evidenci volných

pracovních míst, evidenci pracovních povolení vydaných cizincům nebo osobám

bez státní příslušnosti;

• rozhodují o vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání, o přiznání, odejmutí,

zastavení nebo vrácení hmotného zabezpečení;

• organizují, zabezpečují a usměrňují rekvalifikaci uchazečů o zaměstnání

• hmotně podporují vytváření nových pracovních míst,; podporují vytváření a provoz

chráněných pracovních míst a chráněných pracovních dílen pro občany se

zdravotním postižením;

Zájemce o zaměstnání

Zájemcem o zaměstnání je fyzická osoba, která má zájem o zprostředkování

zaměstnání a za tím účelem požádá o zařazení do evidence zájemců o

zaměstnání kterýkoliv úřad práce na území České republiky.

❑ Zájemci o zaměstnání úřad práce zprostředkovává vhodné zaměstnání a může

mu zabezpečit také rekvalifikaci.

❑ Zájemce není uchazečem o zaměstnání – tzv. nezaměstnaným. Zájemce o

zaměstnání může bez omezení pracovat – být dosud zaměstnán, ale

z nejrůznějších důvodů poptávat nové zaměstnání, např. protože mu momentálně

plyne výpovědní doba z dosavadního pracovně-právního vztahu nebo není

spokojen s podmínkami dosavadního zaměstnání atp.,

Uchazeč o zaměstnání

❑ Uchazečem o zaměstnání je fyzická osoba, která osobně

požádá o zprostředkování vhodného zaměstnání úřad práce,

v jehož správním obvodu má bydliště, a při splnění zákonem

stanovených podmínek je úřadem práce zařazena do

evidence uchazečů o zaměstnání. Při splnění zákonem

stanovených podmínek má uchazeč o zaměstnání nárok na

hmotné zabezpečení v podobě podpory v nezaměstnanosti

nebo podpory při rekvalifikaci.

❑ uchazeč o zaměstnání smí vykonávat nanejvýš tzv.

nekolidující zaměstnání, z něhož měsíční odměna nebo

odměna připadající na 1 měsíc za období, za které přísluší,

nepřesáhne polovinu minimální mzdy.

Pomoc v hmotné nouzi

Je formou pomoci osobám s nedostatečnými příjmy, motivující

tyto osoby k aktivní snaze zajistit si prostředky k uspokojení

životních potřeb, za předpokladu, že každá osoba, která

pracuje, se musí mít lépe než ta, která nepracuje, popřípadě

se práci vyhýbá.

❑ Osoba či rodina v hmotné nouzi nemá dostatečné příjmy a

její celkové sociální a majetkové poměry neumožňují

uspokojení základních životních potřeb na úrovni ještě

přijatelné pro společnost. Současně si tyto příjmy nemůže z

objektivních důvodů zvýšit (uplatněním nároků a pohledávek,

prodejem nebo využitím majetku) a vyřešit tak svoji nelehkou

situaci vlastním přičiněním.

Dávky pomoci v hmotné nouzi

Dávky

➢ příspěvek na živobytí

➢ doplatek na bydlení

➢ mimořádná okamžitá pomoc

Životní a existenční minimum

Tento zákon stanoví životní minimum jako minimální hranici

peněžních příjmů fyzických osob k zajištění výživy a

ostatních základních osobních potřeb.

❑ Existenční minimum jako minimální hranici příjmů osob,

která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních

základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití.

Příspěvek na živobytí

Je základní dávkou pomoci v hmotné nouzi, která pomáhá osobě či rodině při

nedostatečném příjmu.

❑ Nárok na příspěvek na živobytí vzniká osobě či rodině, pokud po odečtení

přiměřených nákladů na bydlení nedosahuje příjem této osoby či rodiny

částky živobytí.

❑ Částka živobytí je stanovena pro každou osobu individuálně, a to na základě

hodnocení její snahy a možností. Hodnotí se především možnost zvýšení

příjmu vlastní prací, řádným uplatněním nároků a pohledávek, prodejem

nebo jiným využitím majetku. Pro stanovení živobytí rodiny se jednotlivé

částky živobytí osob sčítají. Částka živobytí se odvíjí od částek existenčního a

životního minima.

Mimořádná okamžitá pomoc

Nejsou plněny podmínky pro poskytnutí opakovaných dávek, ale v případě

neposkytnutí pomoci osobě hrozí vážná újma na zdraví. Dávku lze

poskytnout v částce, která doplní příjem osoby do výše existenčního

minima (v případě nezaopatřeného dítěte do životního minima).

2. Postižení vážnou mimořádnou událostí (např. živelná pohroma)

3. Nedostatek prostředků k nákupu nebo opravě předmětů dlouhodobé

potřeby.

4. Nedostatek prostředků k uhrazení odůvodněných nákladů vznikajících v

souvislosti se vzděláním nebo se zájmovou činností nezaopatřených dětí a

na zajištění nezbytných činností souvisejících se sociálně-právní ochranou

dětí.

5. Ohrožení sociálním vyloučením. Jde např. o situace osob vracejících se z

vězení, z dětského domova a z pěstounské péče po dosažení zletilosti

nebo po ukončení léčby chorobných závislostí.

Principy financování

1. Přerozdělování – povinná nebo dobrovolná solidarita.

a) filantropie, dobrovolné převody

b) vzájemnost, dohodu určité skupiny lidí

c) přičiněním vlastním nebo jiným,

d) povinné převody (daně, atd.).

2. Rovnost - stejné vstupy a výstupy za stejných podmínek.

3. Efektivnost sociálních činností „Cost/benefit analysis“.

4. Dostupnost –v době a na místě kde jsou potřebné

5. Únosnost míra zatížení

a) veřejných financí

b) občana

c) právnické osoby

Financování sociálního zabezpečení

• Nástroje soc. zabezpečení-sociální pojištění, zaopatření, podpora, pomoc

služby

• Z pojistného, z rozpočtu, ze zdrojů účastníků právních vztahů sociálního

práva

• Financuje stát (přerozdělování-přímé, nepřímé daně), samospráva,

zaměstnavatel, občan

• Společenská odpovědnost firem, sponzorství, dary apod.

• Granty z EU

• Z pojistného-fondování, průběžné (pay as you go)-lze nastartovat

okamžitě, nevyváří kapitál, nelze vytunelovat, mezigenerační solidarita,

demografická problematika

management veřejného sektoru

Management veřejného sektoru je oproti managementu v soukromém

sektoru specifický v několika oblastech.

Management veřejného sektoru nakládá s veřejným majetkem a užívá

ho plnění veřejně prospěšných cílů,

Má proto nastaveny zákonné povinnosti, které směřují k právě k

nakládání s majetkem a veřejnými finančními prostředky s péčí

řádného hospodáře.

Podrobně je také nastaven vnitřní i externí kontrolní systém a

požadavky na transparentnost.

Částečně je upraven i personální management.

Princip 3 E – Efficiency, Effectiveness, Economy

Management veřejného sektoru by se měl řídit zásadou 3 E.

Jedná se o zásady:

❑ Účelnosti,

❑ Efektivnosti

❑ Hospodárnosti.

Účelnost

Účelným nakládáním s veřejnými prostředky je

❑ takové použití veřejných prostředků, které zajistí

optimální míru dosažení cílů;

❑ při plnění stanovených úkolů (§ 2 písm. o) zákona o

finanční kontrole);

❑ když dosažené výsledky odpovídají stanovené a

prokázané potřebě;

❑ když je potřeba jasně identifikována, tzn., že je

jasně identifikován účel vynakládání veřejných

prostředků, který musí být v souladu s úkoly

orgánu veřejné správy;

❑ když je poptáváno správné zboží či správná služba;

„Dělání správných věcí.”

Efektivnost

Efektivním nakládáním s veřejnými prostředky je

❑ takové použití veřejných prostředků, kterým se dosáhne nejvýše

možného rozsahu,

❑ kvality a přínosu plněných úkolů ve srovnání s objemem prostředků

vynaložených;

❑ když je dosažen co nejlepší vztah mezi vynaloženými prostředky a

dosaženými výsledky;

❑ když jsou maximalizovány přínosy, které lze vynaložením veřejných

prostředků dosáhnout;

„Dělání věcí správnou cestou.”

Hospodárnost

Hospodárným nakládáním s veřejnými prostředky je:

❑ takové použití veřejných prostředků k zajištění stanovených

úkolů s co nejnižším vynaložením těchto prostředků, a to při

dodržení odpovídající kvality plněných úkolů (§ 2 písm. m)

zákona o finanční kontrole);

❑ když jsou zdroje dány k dispozici ve správnou dobu, v

dostatečném množství, za plnění v přiměřené kvalitě s co

nejvýhodnější cenou;

❑ tlak na minimalizaci nákladů nutných k dosažení požadovaných

výsledků;

„Dělání věcí za správnou (rozumnou) cenu.”

Nakládání s veřejnými prostředky

Při rozhodování o nakládání s veřejnými prostředky musí být:

❑ přesně definovaná potřeba;

❑ stanoveny kvalitativní požadavky pro zajištění této potřeby;

❑ zvažováno více variant při rozhodování o zajištění potřeby a

vyhodnocení souladu s principy účelnosti, hospodárnosti a

efektivnosti;

❑ zajištěny dostatečné a kvalitní podklady pro rozhodnutí o naložení s

veřejnými prostředky (tzn. musí být zajištěn dostatek informací pro

toho, kdo rozhoduje, aby byl schopen vyhodnotit, zda je realizace

příjmu nebo výdaje v souladu s principy účelnosti, hospodárnosti a

efektivnosti).

Hospodaření s majetkem státu

Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních

vztazích

Základní povinnosti při hospodaření s majetkem státu - § 14

(1) Majetek musí být využíván účelně a hospodárně k plnění funkcí státu a k výkonu

stanovených činností;

(2) Organizační složka si počíná tak, aby svým jednáním majetek nepoškozovala a

neodůvodněně nesnižovala jeho rozsah a hodnotu anebo výnos z tohoto majetku.

(3) Příslušná organizační složka vede majetek v účetnictví a provádí jeho inventarizace

podle zvláštních právních předpisů,

(4) Příslušná organizační složka pečuje o zachování majetku a jeho údržbu, a pokud to

připouští jeho povaha, i o jeho zlepšení nebo rozmnožení. Chrání jej před

poškozením, zničením, ztrátou, odcizením nebo zneužitím.

Nakládání s veřejnými prostředky ve státním podniku

(Zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku)

(1) Ředitel je povinen počínat si s péčí řádného hospodáře a zajistit, aby plnění

významných strategických, hospodářských, společenských, bezpečnostních a dalších

zájmů státu bylo realizováno účelně, hospodárně a efektivně.

(2) Poruší-li povinnost péče řádného hospodáře a v důsledku toho získá prospěch, je

povinen takto získaný prospěch podniku vydat.

(3) Při posouzení, zda ředitel jednal s péčí řádného hospodáře, se vždy přihlédne k

péči, kterou by v obdobné situaci vynaložila jiná rozumně pečlivá osoba, byla-li by v

obdobném postavení nebo funkci.

(4) Pečlivě a s potřebnými znalostmi jedná ten, kdo mohl při podnikatelském

rozhodování v dobré víře rozumně předpokládat, že jedná informovaně a v

obhajitelném zájmu podniku; to neplatí, pokud takové rozhodování nebylo učiněno s

nezbytnou loajalitou.

Personální politika

Zatímco soukromý sektor se v personální politice řídí Zákoníkem práce (Zákon č.

262/2006 Sb.), ve veřejném sektoru se personální management řídí řadou

zvláštních zákonů:

❑ V případě státních úřadů se postupuje podle Zákona č. 234/2014 Sb., o státní

službě.

❑ V případě orgánů samosprávy se postupuje podle zákona č. 312/2002 Sb., zákon

o úřednících územních samosprávných celků.

❑ U příslušníků bezpečnostních sborů (policie, Vězeňská služba, BIS) se postupuje

podle Zákona 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů

Tyto speciální zákony upravují zejména výběrová řízení a povinnosti vybraných

pracovníků.

Veřejné zadávání

Aby se zaručilo co nejhospodárnější vynakládání veřejných prostředků

a zároveň byla zachovány rovné podmínky pro dodavatele,

nakupuje veřejný sektor zboží a služby ve veřejných výběrových

řízení.

Upraveno zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek

Problematiku veřejného investování (zadávání) má v gesci Ministerstvo pro místní rozvoj

Dozor nad rovnou soutěží při veřejných zakázkách provádí Úřad na ochranu hospodářské soutěže v
Brně.

Veřejné zakázky - veřejný zadavatel

(1) Veřejným zadavatelem je

a) Česká republika; v případě České republiky se organizační složky

státu považují za samostatné zadavatele,

b) Česká národní banka,

c) státní příspěvková organizace,

d) územní samosprávný celek nebo jeho příspěvková organizace,

e) jiná právnická osoba, pokud

1. byla založena nebo zřízena za účelem uspokojování potřeb

veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní

povahu,

2. jiný veřejný zadavatel ji převážně financuje, může v ní

uplatňovat rozhodující vliv nebo jmenuje nebo volí více než

polovinu členů v jejím statutárním nebo kontrolním orgánu.

Zadavatelem je také osoba, která k úhradě nadlimitní nebo podlimitní

veřejné zakázky použije více než 200,000.000 Kč, nebo více než 50 %

peněžních prostředků, poskytnutých z

a) rozpočtu veřejného zadavatele,

b) rozpočtu Evropské unie nebo veřejného rozpočtu cizího státu s

výjimkou případů, kdy je veřejná zakázka plněna mimo území

Evropské unie.

Veřejné zadávání – zásady zadávání veřejných Zakázek

(1) Zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti

a přiměřenosti.

(2) Ve vztahu k dodavatelům musí zadavatel dodržovat zásadu rovného zacházení a

zákazu diskriminace.

(3) Zadavatel nesmí omezovat účast v zadávacím řízení těm dodavatelům, kteří mají

sídlo v

a) členském státě Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru nebo

Švýcarské konfederaci (dále jen „členský stát“), nebo

b) jiném státě, který má s Českou republikou nebo s Evropskou unií uzavřenu

mezinárodní smlouvu zaručující přístup dodavatelům z těchto států k zadávané

veřejné zakázce.

(4) Zadavatel je při postupu podle tohoto zákona, a to při vytváření zadávacích

podmínek, hodnocení nabídek a výběru dodavatele, povinen dodržovat zásady

sociálně odpovědného zadávání, environmentálně odpovědného zadávání a inovací

ve smyslu tohoto zákona.

Pochybení při zadávání VZ

Mezi nejčastější pochybení zadavatelů lze zahrnout:

❑ neurčité, nejednoznačné či diskriminační vymezení

zadávacích podmínek, případně nepřiměřenost zadávacích

podmínek vymezených zadavatelem, včetně požadavků na

kvalifikaci;

❑ nesplnění uveřejňovacích povinností;

❑ výběr dodavatele, který nesplnil podmínky účasti (z

oznámení o výběru dodavatele není zcela zřejmé, že došlo k

prokázání kvalifikace apod.).

Finanční kontrola

Aby byly naplňovány principy 3 E mají mít instituce veřejného sektoru

nastaven funkční vnitřní kontrolní systém.

Vnitřní kontrolu upravuje Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole

Ten upravuje nakládání s finančními prostředky poskytovanými veřejnou

správou, např. dotace.

Dále upravuje tzv. vnitřní kontrolní systém.

Cílem finanční kontroly je prověřovat

a) dodržování právních předpisů a opatření přijatých orgány veřejné správy v mezích

těchto předpisů při hospodaření s veřejnými prostředky k zajištění stanovených

úkolů těmito orgány,

b) zajištění ochrany veřejných prostředků proti rizikům, nesrovnalostem nebo jiným

nedostatkům způsobeným zejména porušením právních předpisů, nehospodárným,

neúčelným a neefektivním nakládáním s veřejnými prostředky nebo trestnou

činností,

c) včasné a spolehlivé informování vedoucích orgánů veřejné správy o nakládání s

veřejnými prostředky, o prováděných operacích, o jejich průkazném účetním

zpracování za účelem účinného usměrňování činnosti orgánů veřejné správy v

souladu se stanovenými úkoly,

d) hospodárný, efektivní a účelný výkon veřejné správy.

Vnitřní kontrolní systém I.

Vedoucí orgánu veřejné správy je v rámci své odpovědnosti povinen v tomto orgánu

zavést a udržovat vnitřní kontrolní systém, který

a) vytváří podmínky pro hospodárný, efektivní a účelný výkon veřejné správy,

b) je způsobilý včas zjišťovat, vyhodnocovat a minimalizovat provozní, finanční,

právní a jiná rizika vznikající v souvislosti s plněním schválených záměrů a cílů

orgánu veřejné správy,

c) zahrnuje postupy pro včasné podávání informací příslušným úrovním řízení o

výskytu závažných nedostatků a o přijímaných a plněných opatřeních k jejich

nápravě.
Vnitřní kontrolní systém v organizacích veřejné správy

je tvořen:

❑ Řídící kontrolou.

Ta se člení na

➢ Předběžnou kontrolu

➢ Průběžnou a následnou kontrolu

❑ Interním auditem.

Předběžná kontrola

Uvnitř orgánu veřejné správy zajišťují předběžnou kontrolu plánovaných a

připravovaných operací

❑ vedoucí tohoto orgánu nebo vedoucí zaměstnanci jím pověření k nakládání

s veřejnými prostředky orgánu veřejné správy jako příkazci operací,

❑ vedoucí zaměstnanec organizačního útvaru odpovědný za správu rozpočtu

orgánu veřejné správy nebo jiný zaměstnanec pověřený k tomu vedoucím

tohoto orgánu jako správce rozpočtu,

❑ vedoucí zaměstnanec organizačního útvaru odpovědný za vedení účetnictví

orgánu veřejné správy nebo jiný zaměstnanec pověřený k tomu vedoucím

tohoto orgánu jako hlavní účetní.

Předběžná, průběžná a následná kontrola

Při předběžné kontrole vedoucí zaměstnanec, ekonom či účetní

kontrolují, zda připravované operace, např. nákup, jsou:

❑ Účelné – je potřeba tyto prostředky vynaložit

❑ Zákonné – jsou naplněny požadavky zákona (např. u veřejných

zakázek)

❑ Při průběžné a následné kontrole vedoucí zaměstnanci

kontrolují, zda operace (nákup, investice) proběhla, zda bylo

dodáno zboží či služby v náležitém objemu a kvalitě, zda byly

investiční položky inventarizovány apod.

Interní audit

Interní audit je nezávislé a objektivní přezkoumávání a vyhodnocování operací a vnitřního

kontrolního systému orgánu veřejné správy, které zjišťuje, zda

➢ a) právní předpisy, přijatá opatření a stanovené postupy jsou v činnosti orgánu veřejné

správy dodržovány,

➢ b) rizika vztahující se k činnosti orgánu veřejné správy jsou včas rozpoznávána a zda

jsou přijímána odpovídající opatření k jejich vyloučení nebo zmírnění,

➢ c) řídící kontroly poskytují vedoucímu orgánu veřejné správy spolehlivé a včasné

provozní, finanční a jiné informace,

➢ e) zavedený vnitřní kontrolní systém je dostatečně účinný, reaguje včas na změny

ekonomických, právních, provozních a jiných podmínek,

➢ f) dosažené výsledky při plnění rozhodujících úkolů orgánu veřejné správy poskytují

dostatečné ujištění, že schválené záměry a cíle tohoto orgánu budou splněny.

Funkční nezávislost interního auditu

(1) Uvnitř orgánu veřejné správy zajišťuje interní audit funkčně nezávislý

útvar, případně k tomu zvlášť pověřený zaměstnanec, organizačně

oddělený od řídících výkonných struktur (dále jen "útvar interního

auditu").

Interní audit zahrnuje zejména

a) finanční audity, které ověřují, zda údaje vykázané ve finančních, účetních a

jiných výkazech věrně zobrazují majetek, zdroje jeho financování a

hospodaření s ním,

b) audity systémů, které prověřují a hodnotí systémy zajištění příjmů orgánu

veřejné správy, včetně vymáhání pohledávek, financování jeho činnosti a

zajištění správy veřejných prostředků,

c) audity výkonu, které zkoumají výběrovým způsobem hospodárnost,

efektivnost a účelnost operací i přiměřenost a účinnost vnitřního kontrolního

systému.

NKÚ - Úřad vykonává kontrolu

hospodaření se státním majetkem a finančními prostředky vybíranými na

základě zákona ve prospěch právnických osob s výjimkou prostředků

vybíraných obcemi nebo kraji v jejich samostatné působnosti,

➢ státního závěrečného účtu,

➢ plnění státního rozpočtu,

➢ hospodaření s prostředky, poskytnutými České republice ze zahraničí, a s

prostředky, za něž převzal stát záruky,

➢ vydávání a umořování státních cenných papírů,

➢ zadávání státních zakázek.

Občanská kontrola – transparentnost

Např. občanská kontrola smluv uzavíraných veřejnými subjekty v

registru smluv (https://smlouvy.gov.cz/ )

Možnost bčanů vyžádat si informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o

svobodném přístupu k informacím