5/ VEŘEJNÁ SPRÁVA

POJEM
● Správa veřejných záležitostí ve veřejném zájmu, která zabezpečuje realizaci
veřejných úkolů.
● základem veřejné správy je veřejné právo, jenž je tvořeno právem ústavním,
správním, finančním, soudním trestním a mezinárodním právem veřejným.

VLASTNOSTI
Činnnost VS:
Odborná - vyžaduje kvalifikované odborníky
Specializovaná - je vnitřně předmětově rozdělena
Závislá - je hierarchicky řízena, podřízené složky odpovídají složkám nadřízeným,
které je úkolují a kontrolují
Politicky ideálně neutrální - neměl by se projevovat politické vlivy nebo osobní
postoje pracovníků
Stálá

FUNKCE
● Mocenská
○ donucuje, přikazuje a zakazuje
○ VS realizuje svou moc ve společnosti prostřednictvím p. řádu a působením
státního zřízení.
○ Veřejná moc je schopnost ovlivňovat chování společnosti žádoucím směrem.
○ Základem veřejné moci je formální autorita.
○ dělení:
■ centrální moc - členíme na moc výkonnou, zákonodárnou a soudní
■ necentrální moc - svěřená státem územní samosprávě
● Ochranná
○ zajišťuje vnitřní ochranu, veřejný pořádek, bezpečnost a vnější ochranu a
bezpečnost (IZS) - služby a ochrana veřejnách záležitostí, ochrana a
bezpečnost občanů a státu
● Organizační
○ organizuje záležitosti:
■ státní - člení území státu na menší územní celky => regiony, kraje,
okresy, obce
■ institucí - vytváří organizační struktury dle obsahu činnosti a oboru
činnosti
■ občanů - zdravotní, vzdělávací a služby sociálního zabezpečení
● Regulační
○ vytváří systém řízení založený na politickém pluralismu (více p. stran), na
vzájemné komunikaci, solidaritě a toleranci
○ umožňuje trvalá nebo dočasná sdružení občanů na základě vnitřních stanov
samosprávy a umožňuje shromažďování občanů
 ● Funkce služeb veřejnosti
○ činnosti ve veřejném zájmu
○ např. služby sociální, finanční, pečovatelské…

ORGANIZAČNÍ ČLENĚNÍ
VEŘEJNÁ SPRÁVA
● z územního hlediska
○ ústřední - s celostátní působností - ministerstva a jiné ústřední správní úřady
○ regionální - s krajskou působností - naoř. krajská policejní ředitelství
○ místní - obecní - nejnižší a tedy i nejpočetnější složky veřejné správy
● z věcného hlediska
○ všeobecnou - ,,politickou" - vláda ČR, do jisté míry i zastupitelství obcí a
krajů
○ specializovanou - správní úřady - finanční úřad, úřad práce, katastrální úřad
atd.
SAMOSPRÁVA
● územní - reprezentují ji obce a kraje
● profesní - profesní komory s povinným člentvím - ČAK, Česká lékárenská komora,
Komora daňových poradců ČR atp.
● zájmová - komory s nepovinným členstvím - Hospodářská komora ČR a Agrární
komora ČR
● akademická - reprezentují ji veřejné vysoké školy a univerzity
ORGANIZAČNÍ PRINCIPY VS
● Centralizace vs. decentralizace VS:
○ Otázka míry delegace správních činností v rámci různých stupňů řízení
○ Centralizovaný systém: moc se soustřeďuje na vyšších stupních řízení
○ Decentralizovaný systém: moc se deleguje na nižší stupně řízení
● Koncentrace vs. dekoncentrace VS:
○ Koncentrace: soustředění úkolů na stejné úrovni do jednoho úřadu
○ Dekoncentrace: úkoly rozdělení úkolů na stejné úrovni do více úřadů
● princip územní vs. rezortní
○ způsob vymezení působnosti správních orgánů - k určitému území, pomocí
územních hranic (princip územní), nebo věcně, omezením na určité
záležitosti (princip resortní)
○ krajský úřad vs. Ministerstvo školství
● princip monokratický vs. kolegiální
○ Monologický: spočívá v tom, že orgán veřejné správy je navenek
představován jedinou fyzickou osobou, u které jsou soustředěny
rozhodovací pravomoci. (např. starosta)
○ Kolegiální: orgán veřejné správy představován více rovnocennými osobami,
jejichž společná vůle tvoří rozhodnutí tohoto orgánu. (např. vláda ČR)
● princip volební vs. jmenovací
○ představuje ustavování orgánu veřejné správy volbou či jmenováním
○ Zastupitelstvo vs. ministr vnitra
VZTAHY
VEŘEJNÉ
● Vrchnostenské
● Vrchnostenské vztahy vznikají, uplatní-li veřejná správa vůči svým adresátům
(nepodřízeným a vně stojícím) veřejnou moc v podobě příkazu, zákazu či povolení.
Jsou nejtypičtějším vnějším projevem činnosti veřejné správy. Označujeme je jako
administrativněprávní vztahy, jejichž obsahem jsou veřejná subjektivní práva a
veřejné povinnosti.
● Administrativněprávní vztahy jsou typické nerovností obou subjektů, neboť zde vždy
jeden z nichuplatňuje svou autoritu vůči druhému. Aby se z uplatňování pravomoci
nestala svévole, instrumenty správního práva vycházejí z principu legality veřejné
správy, tedy z její vázanosti právem.
● Uplatnění veřejné moci v oblasti vrchnostenských vztahů je podmíněno existencí 3
prvků:
○ Působnost
○ Působností chápeme určitou oblast, okruh či množinu - jde-li o okruh
záležitosti či věcí, které určitá instituce spravuje, jde o působnost věcnou,
jedná-li se o oblast v teritoriálním smyslu, hovoříme o působnosti územní.
Podle působnosti tedy poznáme, CO a KDE má určitá část veřejné správy na
starosti.
○ Pravomoc
○ bývá definována jako právně-mocenský prostředek k plnění úkolů. Je to
konkrétní autoritativní nástroj, jímž veřejná správa plní úkoly, jež jí jsou
stanoveny zákonem. Pravomoc určuje, JAK (jakým způsobem) bude veřejná
správa realizována.
○ Příslušnost
○ určuje konkrétní správní orgán, který bude oprávněn v daném případě
uplatnit konkrétní pravomoc. Dělíme ji na věcnou a místní. Příslušnost
odpovídá na otázku, KDO z veřejné správy bude konkrétní případ řešit.
● Nevrchnostenské
○ Veřejná správa se navenek realizuje i bez pomoci vrchnostenských
pravomocí. Jde o správu fiskální, která je naplňována prostřednictvím
nástrojů soukromého práva, typicky smlou- vou. Právní úpravou těchto
vztahů je tedy především právo občanské.
○ Fiskální vztahy ve veřejné správě mají své zvláštnosti, které vyplývají z toho,
že:
■ vše, co veřejná správa čini (a to i soukromoprávním jednáním), musi
naplňovat veřejný zájem;
■ při uzavírání soukromoprávních smluv musí veřejná správa
hospodařit s veřejnými financemi řádně a účelně.
VNITŘNÍ
● Subordinační
○ vztahy nadřízenosti a podřízenosti mezi složkami veřejné správy. Jsou rysem
hierarchičnosti veřejné správy a ,,stupňovitosti" její organizace.
 ○ Tim, že nižší složky musí ,,poslouchat" složky vyšší, je zajištěna jednotnost
výkonu veřejné správy.
● Kooperační
○ vztahy mezi vzájemně si nepodřízenými složkami veřejné správy.
○ Jsou projevem vzájemné spolupráce mezi součástmi veřejné správy a
souladného výkonu veřejnosprávních činností.