Proliferace a diferenciace

Buněčné dělení
MUDr. Z. Hajšmanová, ÚKBH FN Plzeň
 Krvetvorba
• Je komplexní děj, při němž se v kostní dřeni tvoří, rozmnožují
a dozrávají kmenové buňky a mateřské buňky krvinek
• Vznikající zralé (funkční) krevní elementy jsou podle potřeby
organizmu vyplavovány z kostní dřeně do periferní krve, kde
plní funkci, ke které jsou předurčeny
• Základem krvetvorby je pluripotentní kmenová buňka
• Proliferace – rozmnožování buněk procesem buněčného
dělení
• Diferenciace – vývoj specifických krvetvorných řad ze základní
pluripotentní kmenové buňky
PKB (CD 34+)
 Pluripotentní kmenová buňka
Sebeobnova

Diferenciace do různých typů tkání

 Proliferace
• Generační cyklus (od M do M) buněčného dělení má 4 fáze
– G1- v jádře buňky je dvojvláknová DNA, narůstá množství RNA a bílkovin,
které kóduje
– S – DNA se zdvojuje (syntéza, replikace)
– G2- v jádře vzniká dvojnásobné (čtyři řetězce) množství DNA
– M - dělení buňky (Mitóza)
• Profáze – rozpouští se jaderná membrána
• Metafáze – vytvoří se vlákna dělícího vřeténka směřující k centriolám
• Anafáze – rozdělí se zdvojené chromozómy
• Telofáze – zaškrtí se buněčná membrána a cytoplazma a vzniknou 2 buňky
– G0 – klidové období
– G1 + S + G2 tzv. interfáze

• Lidské krvetvorné buňky jsou diploidní,obsahují 46 chromozů a 2

pohlavní resp. 23 párů + XX = ♀
23 párů + XY = ♂
 Schéma buněčného cyklu
• G0 fáze - buňka se již dále nedělí, zastavení
buněčného cyklu. Setkáváme se u
diferencovaných buněk. Pokud se již buňka
nemá dále dělit, vstoupí do G0 (nula) fáze,
místo do G1 fáze. Plně diferencované buňky
(např. neurony) se dále již nedělí. Naopak
některé jiné buňky (např. krevní buňky jsou
schopny v případě potřeby přejít z G0 fáze do
G1 fáze a začít se opět dělit.
• G1 fáze - období růstu buňky, přípravná fáze
na další dělení, kontrola a opravy DNA, před
její budoucí replikací v následující fázi. Trvá
asi 10 - 12 hodin.
• S fáze – syntéza DNA na dvojnásobné
množství. Každý chromosom je od této doby
zdvojený, tvořený párem sesterských
chromatid. Trvá asi 6 - 8 hodin.
• G2 fáze - zdvojování organel, tvorba struktur
potřebných pro dělení buňky. Trvá asi 2 - 4
hodiny.
• M fáze – jaderné dělení = mitóza, trvá 1 – 2
hodiny.
 Schéma buněčného dělení (mitózy)
• Mitóza je nejčastější typ jaderného dělení
a má 4 fáze
• Profáze - rozpuštění jaderné membrány
a jadérek, vznikají 2 centrioly -> vzniká
dělící vřeténko (mikrofilamenta,
mikrotubuly), z chromatinu a jadérek
vznikají pentlicovité chromosomy. (Touto
dobou je již dávno po S fázi a veškerý
genetický materiál je tudíž znásobený.
Chromosomy jsou zdvojené, jsou ale stále
spojeny v centroméře, než budou v
anafázi roztrženy).
• Metafáze - chromosomy se seřazují do
rovníkové (ekvatoriální) roviny. Dělící
vřeténko se navazuje na centromery
chromosomů. Chromosomy zůstávají
spojeny jen v centromerách.
• Anafáze - roztržení chromosomů v
centromerách zkracováním mikrotubulů
dělícího vřeténka. Chromosomy putují k
pólům buňky.
• Telofáze - zánik dělícího vřeténka,
despiralizace chromozómů, vzniká
jaderná membrána a jadérka, počátek
cytokineze.
Schéma mitózy
The double helix James Watson, Francis Crick, 1953
Replikace, transkripce, translace
 Diferenciace, maturace
• Dozrávání= maturace - krevní elementy nabývají svůj typický tvar
(morfologii) a funkci

• Kostní dřeň zdravých osob podobně jako kůže, pohlavní buňky,

sliznice GIT) je rychle proliferující tkáň zabezpečující stálý počet
krevních elementů v periferní krvi a bezprostředně reagující na
aktuální potřeby organizmu (poúrazové krvácení, záněty, interní
choroby, infekce)

• Krevní buňky cirkulující v periferní krvi a posuzované

mikroskopicky v krevním nátěru jsou dozrálé elementy vyplavené
z kostní dřeně, které jsou schopné plnit svoji funkci v krevním
oběhu – transportovat kyslík, bojovat proti infekci, zastavit
krvácení.
 Proces diferenciace
• Kostní dřeň
– Pluripotentní kmenová buňka- prekurzorem všech vývojových
krevních řad, má vysokou schopnost diferenciace, ale
minimální schopnost proliferace
(80 % bb. v G0 fázi buněčného cyklu)
rezerva pro zvýšené nároky organizmu
– Progenitorové bb. - mateřské buňky jednotlivých krvetvorných
řad (myeloidní, lymfoidní)
vysoká proliferační schopnost
- Prekurzorové bb. – proces maturace
– Zralé krevní elementy typického tvaru, plně funkční
• Periferní krev – krvinky uplatňují své funkční schopnosti
• Slezina - zánik fagocytózou, rozpad krevních elementů
 Obecné schéma diferenciace
• pluripotentní hematopoetická kmenová buňka (HSC)
se dále dělí, dělením vznikají prekurzorové buňky i další multipotentní buňky lymfoidní nebo myeloidní.
Část populace lymfoidních multipotentních buněk opouští kostní dřen a migruje do brzlíku, kde
se diferencují na T-lymfocyty. Z buněk lymfoidní linie, které zůstaly, vzniknou B-lymfocyty.
• multipotentní buňka

• progenitorová buňka
stále schopna se množit.
na povrchu jejich membrám jsou
receptory pro růstové faktory,
které spouští diferenciaci buněk.

• prekurzorová buňka
Prekursorové buňky svým dělením
vytvářejí linii vedoucí ke zralému
krevnímu elementu.
Pro každý typ krvinky existuje jedna
prekursorová buňka

• plně diferencovaná buňka

 pluripotentní hematopoetická kmenová buňka
myeloidní multipotentní buňka lymfoidní multipotentní buňka
(CFU-GEMM myeloidní kmenová buňka) (lymphoid stem cell)

BFU-E CFU-GM progenitorová buňka CFU-L

subkortikální
CFU-E CFU-Meg CFU-M CFU-G CFU-Eo CFU-Bas pro-B cell
thymocyt

neutrofilní eosinofilní bazofilní kortikální

basofilní erytroblast megakaryoblast pre-pre-B cell
myeloblast myeloblast myeloblast thymocyt

medulární
polychromatofilní neutrofilní eosinofilní bazofilní thymocyt CD4+,
pre-B cell
erytroblast promyelocyt promyelocyt promyelocyt medulární
thymocyt CD8+

supresorový T-
ortochromatický neutrofilní eosinofilní bazofilní lymfocyt,
early B cell
erytroblast myelocyt myelocyt myelocyt cytotoxický T-
lymfocyt

neutrofilní eosinofilní bazofilní intermediate B

retikulocyt megakaryocyt promonocyt
metamyelocyt metamyelocyt metamyelocyt cell

pomocný T- NK buňka (LGL

lymfocyt (pouze = large granular
krevní destička monocyt B-lymfocyt
ze lymphocyte, null
supresorových) cell)

hnědo-žlutě: hnědo- oranžově:

žlutě: růžově: makrofágy ve aktivovaný B-
buňky v krvi T-lymfocyty v oranžově: aktivovaný T-
buňky v kostní makrofág lymfocyt
lymfatických buňky v imunoblast
lymfocyt
dřeni uzlinách brzlíku tkáni

aktivovaný lymfoplazmacytoi
makrofág dní buňka

plasmatická
buňka
Buněčné linie CHO, BHK, HEK
 Rekombinantní DNA
technologie
Informace vložená do vektoru se hostitelské buňce přepisuje na protein
 Proces výroby v bioreaktoru (20 cyklů)
harvest
cells multiply
3. 4. rFVIII
and produce rFVIII

rFVIII rFVIII
remaining
rFVIII rFVIII cells used
as
rFVIII
inoculum
for next
cycle
2. 1.

start
add fresh medium start with CHO cells
from master cell
bank
 Riziko infekce
Potranslační modifikace
Vector= Special
DNA Strand
Human vWF Gene

DNA Molecule

Human Factor VIII Gene

Human FVIII gene

inserted into host cell
genom
Nucleus

rFVIII, rFIX Host Cell