ANTIKA

Klasická řádová architektura

architektonický systém vycházející z klasické
řecké antické architektury
základem je systém vertikálních nosných
článků – sloupů (pilířů)a horizontálních
nesených článků v podobě překladu (kladí)
počet sloupů je zásadní - aby byla stavba
dle antických představ dokonalá, musí jich
být na průčelí vždy sudý počet - šest, osm
nebo deset
Toskánská Dórská

Ionská Ionská moderní

Kompozitní
Korintská
Dórský sloh
Těžký
Hřmotný
Určený pro chrámy zasvěcené
mužským bohům a Athéně
Parthenon (Athény),
Hefaisteon (Athény)
Architektonické součásti dórského řádu:
Štít: 1 – tympanon, 2 – akrotérion, 3 –
šikmá římsa (sima), 4 – vodorovná římsa
(geison).
Kladí: 5 – mutulus, 7 – vlys (8 – triglyf a 9
– metópa), 10 – regula, 11 – kapky, 12 –
taenia, 13 – architráv.
Sloup: 14 – hlavice, 15 – abakus, 16 –
echinus, 17 – dřík, 18 – kanelování, 19 -
krepis.
IONSKÝ SLOH

Lehký
Štíhlejší
Používal se pro chrámy ženských
božstev (např. chrám Niké v Athénách)
Sloupy mají hlavici s volutami a patky
Korintský sloh
Dostal jméno po městě Korint
Je nejzdobnější
Využívali jej nejvíce Římané
Podle legendy hlavice korintských
sloupů vznikla tak, že na hrobě zůstal
košík, který postupně obrostl
akantem. Kolem šel architekt, který to
uviděl a využil tento motiv na svých
stavbách.
Toskánský řád
v podstatě vychází z etruského tvarosloví a je
variací na řecké architektonické řády
sloup má hladký dřík bez kanelování
podobá se dórskému řádu, odlišuje se však
sloupem s patkou, hladkým dříkem a zpravidla
menší mohutností
patka sestává z plintu
(desky) a oblounu (toru)
hlavice sestává z abaku
a echinu (desky a talíře)
Kompozitní řád
původně vznikl v antickém Římě
spojením korintského řádu s iónskou
hlavicí. Pravděpodobně tento řád
vzniká za vlády císaře Augusta.

hlavice je tvořena dvěma řadami

akantů s volutami, podporujícími
diagonálně vykloněné rohy abaku,
vyvedené z iónského echinu
Antický chrám

přísná proporční pravidla stavby i

architektonických článků

chrám zahrnoval vnější sloupový

ochoz – peristil

peristil tvořila vstupní předsíň

(pronáos), vlastní chrámová síň (cella)
a zadní sloupová síň (epináos)
Karyatida
• Karyatida („žena z Karyai“) je socha
ženy plnící nosnou nebo jen
dekorativní funkci sloupu
• Název vznikl podle výročních
slavností ve starověkých Karyai, při
nichž ženy tančily s košíky na hlavě
 Herma
• Herma (řec.) je původně hlava
boha Herma (odtud její název)
na čtyřhranném sloupu (soklu),
později i jiná socha či výzdobný
prvek architektury, který
zobrazuje postavu přecházející
ve spodní části do pravoúhlého
tvaru
• antropomorfizována je pouze
horní polovina těla
• Pilastr je reliéfní plastický
architektonický prvek klasické
řádové architektury, který
připomíná sloup, je však plochý a
má pouze dekorativní účel
• vystupuje ze stěny a na rozdíl od
lizény je opatřen patkou a hlavicí
• nad pilastry bývá kladí nebo
tympanon
 Kanelura, píšťala
Kanelura (z latiny canalis –
žlab) je označení pro
jednotlivý svislý žlábek dříku
sloupu nebo pilastru
Píšťala – vkládaly se do
kanelur (jen do spodní
třetiny sloupu), ozdobná
funkce
Kladí
ŘÍMSA
VLYS
ARCHITRÁV
Triglyfy a metopy
Metopy se zasouvají mezi triglyfy
Mutuli a guttae
Interkolumnium
• Interkolumnium - osová
vzdálenost mezi dvěma sloupy
dělená dolním průměrem
sloupu, ten se tak stává
měrnou jednotkou
• interkolumnium podstatně
určuje působivost sloupořadí
Akroterium
Akrotérion (z řec. akrotés 'krajní,
nejvyšší') nebo akroterium
ozdobný prvek řádové architektury
umístěný na vrcholku i krajích štítu
chrámových budov, ale také na
náhrobcích, stélách a podobně
z pálené a malované hlíny, později
kamenné a většinou plasticky
zdobené
Ornamenty
PALMETA
VEJCOVEC
AKANT
MEANDR
ZUBOŘER
Viz Herout (Slabikář
návštěvníků památek)
Akropole
Chrámový okrsek – duchovní
centrum města
Např. v Athénách je na
akropoli Parthenon, chrám
bohyně Niké, …
Agora
Skutečné centrum města
– místo shromažďování,
obchodování,
společenského života
(součástí byla např. stoa)
Forum
Fórum (latinsky krátce forum)
byl veřejný prostor ve středu
starověkého římského města
Nejznámějším příkladem fóra
je Forum Romanum v Římě
Některá fóra se zachovala i do
dnešní doby a tvoří často
náměstí současných měst
Atrium
Atrium - pravoúhlý centrální prostor
helénistického a římského domu,
původně tmavý prostor s krbem,
později shora osvětlený, s okolo
seskupenými obývacími místnostmi
později dvůr před starokřesťanskou
bazilikou, z něhož se vyvinul rajský
dvůr s ambitem
Stoa
Katakomby
podzemní pohřební prostory,
používané ve starověku

vždy umístěny mimo město,

pohřbívání uvnitř města
starořímské zákony z důvodů
náboženských i hygienických
zakazovaly

těla se ukládala zabalená do

rubášů nebo uložená v
kamenných sarkofázích