Bylo nás pět

Vypracoval Kryštof Hugo Malý

I3.D

Autor: Karel Poláček

Literární druh: epika

Literární žánr: próza, román
Kompoziční výstavba: Epizody jsou řazeny od jara do zimy, na oddíly
Časoprostor: Rychnov nad Kněžnou, za první republiky
Téma a motivy: zobrazení života dětí na maloměstě, mládí, přátelství, dobrodružství

Vypravěč: hlavní hrdina Petr Bajza

Vyprávěcí způsoby: ich-forma
Postavy:
Péťa Bajza – vypravěč, veselý, rošťák, inteligentní, má velikou představivost, má malou sestru a bratra,
jeho nejlepším kamarádem je Antonín Bejval

Tonda Bejval – Péťův spolužák, „vynálezce“, má různé bláznivé nápady, je namyšlený a lakomý

Čenda Jirsák – kamarád Péti, je pobožný, jeho koníčkem je sbírání hříchů ke svaté zpovědi

Eda Kemlink – další z kamarádů

Pepa Zilvar – z chudobince, kouří, vede dospělé řeči, statečný, jeho tatínek je žebrák

tatínek Bajza – majitel obchodu se smíšeným zbožím, přísný, ale zároveň i laskavý, poněkud opatrný na
peníze

maminka Bajzová – hodná, rozumná, často zmírňuje tatínkovu přísnost

Kristýna – služka, pochází z horské vesnice Rampuše (odtud Rampepurda), bláznivá holka, všemu se
směje, ale má veliký strach z myší
Obsah:
Petrovi rodiče vlastní obchod. Petr má malou sestřičku Mančinku a staršího bratra, který už s nimi
nebydlí, ale pracuje v Sudetech. Petr se často z legrace pere se služkou Kristýnou, které říká
Rampepurda. Dělají si naschvály – například Petr jí dá do kufru mrtvou myš, aby se ulekla. Ale potom
dostane vynadáno a brečí. Petr a jeho čtyři kamarádi prožívají různá klukovská dobrodružství. Ve městě
je biograf, kam kluci rádi chodí. Lezou tam tajně, aby nemuseli platit. Kluci si také chtějí ochočit vosy, ale
to se jim nepodaří. Chlapci čtou dobrodružné knížky a chtěli by cestovat, plánují si cestu do Itálie, ale
samozřejmě ji neuskuteční. Hoši se perou s nepřátelskými Ješiňáky a Habrováky. Dělají si legraci z pana
Fajsta, který věčně pomlouvá mládež, která ho nezdraví. Petr byl také několikrát navštívit Otakárka,
který chce kamarády, ale nemá je, protože je bohatý a nesmí se s ostatními dětmi kamarádit, aby
nepochytil špatné způsoby. Petr slíbil mamince, že bude paní Soumarové říkat „rukulíbám“, aby ukázal
svoje dobré vychování, ale styděl se a neříkal to. Petr si od Otakárka půjčuje knížky. Otakárkově
vychovatelce však malý Bajza není po chuti.