VÝVOJ VÝTVARNÉHO ZOBRAZOVÁNÍ U DĚTÍ

- schopnost chápat a používat symboly, rozvoj percepce = vnímání

- rozvoj motoriky (hrubá a jemná) a senzomotorické koordinace
- na počátku školní docházky tyto motorické schopnosti dozrávají
- důležité je kreslení a řeč – vyvíjí se kresba a řeč (v 5 letech)
- dítě napodobuje způsob zobrazování, který je pro danou kulturu typický

Počátky výtvarného zobrazování

- období –> čára nic - kolem 18 měsíce (někdy až do 3 let), souvislost s rozvojem
motoriky, je to nahodilost, ne cílenost pohybů, rozkoš z pohybu

První zobrazení člověka = hlavonožec 2-3 roky

- první grafické podobí člověka (2-3), hlavně na základě dotekových (haptický),
pohybových a pocitových zkušeností, než na základě optických vjemů
- kresba je spíše obrysová
- postupné přibývání detailů
- barvy: podružné, nahodilé (náhodné)
- difuzní rozmísťování objektů na papíře (objekty se vznáší- jsou neuspořádané)
- antropomorfizace= polidšťování objektů

Dítě 4-6 let

- malá flexibita myšlení, nepřesnost a prelogičnost myšlení (nemá to moc smysl),
důležitost emocí
- lidská figura se začíná více podobat- už to není hlavonožec, má trup
- dětský kubismus= využití geometrických prvků při zobrazení lidské figury (kulatá
hlava, tělo obdélník)
- barva využívána subjektivně (pocitově)
- objekty jsou umísťovány po celém papíře, často i kolem dokola jeho obvodu,
pozorovatelské stanoviště bývá uprostřed (co je uprostřed bývá pro dítě
nejdůležitější)
- některé objekty se mohou vyskytovat i vzhůru nohama
- dítě okolo 5 roku si všímá a komentuje jistou zvláštnost či legračnost svého způsobu
zobrazení
- grafický automatismus: tendence mechanicky opakovat jednoduché a už osvojené
tvary (čárky jako tráva, okna na domě..)
- nepravý ornament: může být i brzdou kreslíře, dítě používá u okvětí rostlin
- R-princip: ,,kouzlo pravého úhlu“ – hrnec stojí kolmo k desce, komín je umístěný
kolmo ke střeše
- Transparentnost: schopnost vidět skrz, průhlednost věcí např. dům bez čelní stěny,
osoby v autobuse
Mladší školní věk 6-9 let
- stále převažuje to, co o objektu víme
- barvy jsou většinou užívány správně, rigidně
- sklon k ornamentu a zdobení
- grafoidismus: naklánění obrázku podle psaní
- začíná se objevovat zobrazení času a pohybu, neboli příběhu, obrázky naznačují
události či série událostí, které se stanou
- kresba je tvořivá ,,zlatý věk umělecké tvorby“ dítěte
- pokusy o tvář z profilu
- rozvíjí se i vnímání prostoru, postava již stojí na okraji stránky či na základní linii
- problém se zobrazením překrývání - neumí nakreslit strom za dům, vše kreslí vedle
sebe
- mění stanoviště pozorovatele, různé úhly pohledu v jednom obrázku

Střední školní věk 8-12 let

- vizuální zkušenost, dříve emočně fantazirní přístup
- děti jsou realističtější (fotografický efekt)
- zpracování lidské figury- propracovanější, více detailů, rozlišují muže a ženu
- zachycení pohybu: chybí cit pro zachycení pohybu (paže nahoru)
- kolem 9 roku ,,loutkový pohyb“
- barva: je zde přesnější práce s barvou, pokusy o realističtější vystižení barev v přírodě
(míchání barev)
- perspektiva: jsou zde první pokusy o perspektivu (vytvoření hloubky prostoru)
- pokus o výtvarné plány (to co je vepředu je 1. plán, co je za tím je 2. plán..)
- počátky zjištění že se objekty mohou překrývat, odbourání obavy z překrývání –
zájem o vytvoření 3. rozměru
- v tomto věku může nastat věková krize-snaha o perfekcionismus, nedaří se mu
zachytit realita