Ludwig van Beethoven

Mládí
●
nar. 16. prosince 1770 – Bonn
●
zemř. 26. března 1827 – Vídeň
● pocházel z tradičního hudebnického rodu
●
dědeček - Ludwig (Louis) van Beethoven
● (1712–73)
●
původem z Mechelenu (Belgie)
– zpěvák (basista) a kapelník v Bonnu (od 1761)
● otec - Johann van Beethoven
●
(c1740–1792)
– zpěvák (tenorista) člen dvorní kapely
 Mládí
●
sourozenci – celkově 5 dětí
– dospělosti se dožily 3
●
Ludwig (1770-1827)
●
Caspar Anton Carl (1774-1815)
●
Nikolaus Johann (1776-1848)
●
rané hudební vzdělání – otec
– klavír, housle, kompozice
– snaha Beethovena „prodat“ jako
Mozarta
– časté fyzické tresty a násilné chování
 Mládí
●
první veřejné vystoupení ●
1779 – přijíždí do Bonnu Christian Gottlob
Neefe
– 26. března 1778 – klavír
– 1748-1798
●
1778 – výuka u bonnského dvorního – stává se ředitelem divadelní a operní společnosti u
varhaníka Gillese van den Eedena dvora
(1708-1782) – Beethoven se stává jeho žákem
– varhany, hudební teorie ●
1781 – Neefe dvorním varhaníkem → B.
příležitostně zastupuje
●
studium klavíru u Tobiase Friedricha
Pfeiffera
●
1782 – B. jmenován druhým dvorním
varhaníkem
●
studium houslí a violy u Franz ●
první dílo vydané tiskem Dresslerovy variace
Rovantiniho
Christian Gottlob Neefe
 Mládí
●
1787 – jaro – Vídeň
– B. přijíždí za Mozartem
– chtěl u M. studovat kompozici
– nedostatek informací o pobytu
– pravděposobně se setkali a snad
měl mít i několik lekcí (?)
– po 2 týdnech návrat do Bonnu
●
maminka umírá na tuberkulózu
 Mládí
●
1787-1792 – Bonn
– působí jako dvorní varhaník
– hraje na violu ve dvorní kapli a divadle
– živí rodinu – otec alkoholik
– 1789-1792 – studuje na bonnské universitě
– spolužák Antonín Rejcha
●
studium filosofie a matematiky
– 1790 – 2 kantáty
●
zádušní kantáta na počest zesnulého císaře Josefa II.
●
kantáta na počest Leopolda II.
– ani jedno dílo nebylo nakonec provedeno
●
důvod neznámý
 Mládí
●
1792 – červenec
– Joseph Haydn se vrací z první
londýnské cesty
– předložena jedna z B. kantát z
roku 1790 → B. pozván do Vídně
– B. zde neměl zůstat → plánovaný
návrat → nakonec zde zůstal
– B. dorazil do Vídně v listopadu
1792
 Začátky ve Vídni
●
1792-1795 ●
1794 – Haydn odjíždí na druhou londýnskou
cestu
●
B. se postupně etabluje jako – B. žákem Johanna Georga Albrechtsbergera
klavírista ●
1736-1809
– kapelník u sv. Štěpána ve Vídni
●
napjaté vztahy mezi B. a Haydnem – vyhledávaný pedagog především kontrapunktu
– umělecky si nerozuměli ●
březen – přestává dostávat plat z Bonnu –
– B. sabotoval výuku, neřídil se radami veden jako hudebník u dvora, ale bez platu
– H. označoval B. za svého nejlepšího
●
závislý na mecenáších – princ Lichnowsky
žáka → předpovídal mu velkou – hlavní mecenáš v této době
budoucnost
 Začátky ve Vídni
●
1795 – 29./30. března – Burgtheater
– 2 charitativní koncerty
– Beethoven zde jako skladatel,
klavírista, improvizátor
●
Klavírní koncert č. 2
– obrovský úspěch
●
31. března – koncert pořádaný
Constance Mozartovou na počest
zesnulého manžela
– B. zde provedl jeden z M. klavírních
koncertů
 Za slávou
●
1796-1800 ●
1796 – listopad – další koncertní cesta
●
1796 – únor – květen - turné po Evropě – Bratislava
●
nic není uvedeno blíže
– skladatel a klavírista
●
Praha - bydlí v hostinci U zlatého
●
1797 – Vídeň
jednorožce ●
kompoziční a koncertní činnost
– obrovský úspěch ●
vydává tiskem díla (např.):
– kontakty s manželi Duškovými – Klavírní sonáta Es Dur op.7
●
další zastávky: Drážďany-Berlín – 2 Sonáty pro violoncello op. 5
– celkově velký úspěch ●
zkomponoval a provedl v roce 1796 v Berlíně
 Za slávou
●
1798 – jaro – Vídeň
– setkání B. S francouzským
velvyslancem gen. Bernardottem
●
Bernardott dává Beethovenovi ideu,
aby napsal hrdinskou symfonii na
počest generála Bonaparta
●
realizováno až později – inspirace pro
Symfonii č. 3 „Eroicu“
– v rámci jeho doprovodu i
houslista Rodolphe Kreutzer
 Za slávou
●
1798 – září/říjen – Praha
– druhý pobyt
– 3 koncerty – 2 veřejné, 1
soukroný
– Klavírní koncerty č. 1, 2
– improvizace na Mozartovo
téma „Ah perdona“ z Tita
 Za slávou
●
1800 – duben - Vídeň –
Beethoven pořádá ve Vídni první
koncert ve svůj prospěch
– na programu díla Mozarta, Haydna
a Beethovena
●
ze své tvorby uvedl Symfonii č. 1
– květen – koncert v Pešti
– společně s ním zde vystoupil český
hornista Jan Václav Stich „Punto“
●
napsal pro něj Sonátu op. 17
 Hluchota
●
1801 – první zmínky o problémem se
sluchem
– problémy se mohly objevovat i dříve
●
symptomy údajne od 1796
●
B. úzkostlivě tajil
●
psychické problémy→deprese
– léčba neúčinná
●
1802 – jaro – podzim - Heiligenstadt
– pokus o léčbu s pomocí ticha
– dokončuje zde i svá nová díla
– Symfonii č. 2, 3 houslové sonáty op. 30 aj.
 Hluchota
●
1802 – podzim – Heiligenstadtská závěť
– 6. - 10. října
●
adresovaná oběma mladším bratrům
– směla se otevřít až po B. smrti
●
intimní spověď a přiznání
●
smíření se s osudem
●
útěchu nachází v nové intenzivní činnosti
●
začátek nového B. kompozičního období
– někdy označované jako „heroické“
 Vzdor osudu
●
1803 – intinzivní kompoziční činnost
– únor – objednávka na operu
●
pro Theater an der Wien
●
v čele Emmanuel Schikaneder
– námět - vliv z revoluční Francie
●
heroický s politickým podtextem
– březen – dokončuje oratorium Kristus na
hoře Olivetské
– premiéra 5. dubna
– společně uvádí symfonie č. 1, 2 a
Klavírní koncert č. 3 c moll
●
sólista - Beethoven
 Vzdor osudu
●
1803 – léto – pobyt v Oberdöbling
●
práce na velké hrdinské symfonii
– v pořadí 3.
●
původní označení díla „Bonaparte“
– obdivovatelem – symbol nové doby
– 1804 – Bonaparte se nechal korunovat císařem
Francie → Beethoven dedikaci roztrhal
●
1806 – tisk – označeno jako „Heroická symfonie“
– „věnovaná památce velkého může“– míněn patrně
princ Louis Ferdinand Pruský (1772-1806)
– Beethovenův mecenáš, padl hrdinsky v
napoleonských válkách
 Vzdor osudu
●
1805 – léto – Beethoven
dokončuje svoji operu
Leonora (Fidelio)
– premiéra – 20. listopadu
– špatné okolnosti –
francouzské vojsko ve Vídni
●
pro francouzské důstojníky –
neúspěch
●
po 3. provedení - staženo
●
1806 – léto – Slezko – Hradec u
Opavy
– hostem svého vídeňského přítele a
mecenáše knížete Karla Lichnowského
●
údajná roztržka mezi skladatelem a
Lichnowským - měl nutit Beethovena, aby hrál
před pozvanými francouzskými důstojníky z
Opavy (?)
– seznámil se zde hrabětem Franzem
Oppersdorfem
●
další významný mecenáš
 Vzdor osudu
●
1806 – podzim, zima
– dokončuje řadu významných
kompozic
– 3 smyčcové kvartety „Ruské“
●
věnované ruskému velvyslanci ve
Vídni knížeti Rasumovskému
– Symfonie č. 4 B dur
– Houslový koncert D dur
– Klavírní koncert č. 4 G Dur
 Vzdor osudu
●
1807 – březen - Vídeň
●
Beethovenova hudební
akademie v paláci prince
Lobkowitze
– řada hudebních novinek
●
klavír koncert č. 4
●
symfonie č. 4
●
orchestrální předehra Coriolan
 Vzdor osudu
●
i přes intenzivní kompoziční
činnost – finanční problémy
– nepravidelný příjem
– málo peněz za nové skladby
– málo veřejných vystoupení –
nejčastěji hrál na soukromých
hudebních akadenií aristokracie
●
špatně honorované
●
plni závazky vůči mecenášům
●
1808 – 22. prosince
Theater an der Wien
●
– velká hudební akademie
– veřejně premiérovaná díla:
– symfonie č. 5 „Osudová“
– symfonie č. 6 „Pastorální“
– klavírní koncert č. 4 – Beethoven sólista
– části z Mše C dur, op. 86
– zkomponovaná původně na objednávku prince Nicolause II.
Esterházyho
– Fantazie pro klavír, orchestr a sbor
– smíšený úspěch – finanční výnos není znám
 Vzdor osudu
●
1808 – podzim
– nabídka z německého Kasselu
– post kapelníka
●
Beethoven se neúspěšně uchází o místo
kapelníka u císařského dvora
●
1809 – březen - 3 hlavní mecenáši slibují
vyplácet B. pravidelnou rentu, dokud bude ve
Vídni
– arcivévoda Rudolph Habsburský – 1500 zl
– princ Lobkowitz – 700 zl
– princ Kinsky – 1800 zl
– celkově měl dostávat – 4000 zl = platu císař. kap.
 Vzdor osudu
●
1809 – květen – prohraná válka s Francií
– opětovně obsazena Vídeň
●
léto – tráví na venkově
– Dokončuje 5. klavírní koncert
●
věnován arcivévodovi Rudolfu Habsbkurskému
– další klavírní sonáty a kvartety
●
zima – zakázka na scénickou hudbu k
dramatu Johanna Wolfganga Goetha
Egmont
– samotná hra pochází z roku 1789
 Vzdor osudu
●
1810 – jaro – láska k Therese Malfatti
– 1792-1851
– neteř Beethovenova lékaře Johanna
Malfattiho
● B. žákyně
– plánoval svatbu – nepovoleno rodinou
– věnoval jí pravděpodobně bagatellu Pro
Elišku
●
v úvahu dále přicházejí: zpěvačka Elisabeth Röckel
(1793-1883) – později manželka J. H. Hummela
●
zpěvačka Elise Barensfeld (1796-1820)
 Vzdor osudu
●
1811 – léto - Teplice
– zhoršuje se zdravotní stav
– doporučeno dr. Malfattim
– setkání s významnými osobnostmi
●
houslista Giovanni Battista Polledro
●
básník a spisovatel Varnhagen von Ense
●
básník Christoph August Tiedk
– září – cesta zpět přes Hradec u
Opavy
●
na pozvání hraběte Lichnowského
 Vzdor osudu
●
1812 – léto – podzim - druhý pobyt
v Teplicích
– cestou tam i zpět krátce navštívil Prahu
– v Telplicích setkání s Johannem
Wolfgangem Goethem
do té doby se osobně nesetkali
říjen - 1812 – návrat do Vídně přes
●
●
– Pokračoval v léčbě v Karlových Prahu
Varech
●
zde dobročinný koncert
– v Praze jednání s dr. Kaňkou
– Františkových lázní – zastupoval Beethovena kvůli
nevyplácení slibované renty
 V uzavřenosti před světem
●
1812–1816 - vnitřní ●
1814 – jaro - opětovné přípravy
krize→deprese uvedení Fidelia
– neúspěchy v milostném životě – B. zkomponoval novou ouveruturu
– zhoršený zdravotní stav – výrazně upravil
●
1814/1815 – zcela hluchý – novou vokální partituru připravil
– méně skladatelsky aktivní mladý klavírista českého původu -
– finanční obtíže Ignaz Moscheles (1794-1870)
●
1811 – státní bankrot v Rakousku – premiéra 23. května 1814 -
●
nedostával slibované peníze v plné výši – úspěch
vymáhal soudní cestou
 Vrchol slávy
●
1814-1815 – podzim-léto
– Vídeňský kongres
– řeší uspořádání Evropy po porážce
Napoleona
– součástí – koncerty, bály apod.
– pro zahájení koncertu komponuje B. kantátu
„Der glorreiche Augenblick“ (Přeslavný
okamžik) op. 136
●
text salcburský chirurg Alois Weissenbach
– B. díla dávána i na dalších koncertech
– obrovské úspěchy – vrchol slávy a kariéry
 Na vrcholu
●
úspěchy na vídeňském kongresu – finanční
vzpruha
– mecenáši doplatili i dlužné peníze
●
1815 – umírá mladší bratr Carl Caspar na
tuberkulózu
– B. je určen opatrovníkem jeho syna Karla
(1806-1858) ●
velmi složitý vztah se synovcem
– B. měl pomáhat matce, ale soudně vymohl
plnou péči
●
kladl na něj značné nároky
– matka Johanna se nebyla schopna sama o syna ●
chtěl z něj vychovat klavíristy
postarat – obvinil ji z prostituce a deviantního
chování – 1826 – pokus o sebevraždu
 Pozdní léta
●
20. léta 19. století
●
zdravotní obtíže – méně komponuje
●
1823 – dokončuje symfonii č. 9
●
1824 – 7. května – premiéra díla
– obrovský úspěch publika
– další provedení méně úspěšná
●
posléze pracuje na pozdních kvartetech
●
umírá ve Vídni 23. března 1827
– pohřbu se zúčastnilo 10 tisíc lidí
 Tvorba
●
zpravidla dělí na 3 fáze:
●
raná – 1782–1802
– lze dále dělit na dílčí subfáze
– Bonn – do 1792
– Vídeň – do 1802
●
Vrcholná – 1803-1812- „Heroická“
– subfáze – 1803-1809
– subfáze – 1810-1812
●
pozdní – 1813-1827
– subfáze – 1813-1824
– subfáze - 1824-1827
 Tvorba
●
význam pro hudbu 19. století
●
oblíbený objekt pro literární
zpracování
– Bettina Brentano, E.T.A. Hoffmann
●
profil umělce mimo společnost
bojujícího s nepřízní osudu
– sociální izolace podpořena
Heligenstadtskou závětí - hluchota
 Tvorba
●
1870 – Beethoven – Richard ●
hluchota – symbolem
Wagner trpícího romantického
– monografie o Beethovenovi umělce bojujícího s osudem
– mystifikace B. kompozičního
procesu
●
hluchota jako projev vylepšeného
vnitřho slyšení
●
obrácení sama do sebo – introspekce
●
znakem subjektivity umění a umělce
19. století
 Tvorba
●
dovršitel vídeňského klasicismu a zároveň
první „romantický“ umělec
●
dovršitel řady žánrů instrumentální hudby
– symfonie
– smyčcový kvartet
– klavírní sonáty
●
anticipuje nástup programní hudby
●
většina skladatelů 19. století se musela s
Beethovenem „vyrovnat“
●
„Kdo by byl schopen vytvořit něco dalšího po
Beethovenovi?“ Fr. Schubert
 Tvorba
●
symfonie ●
využíván i pro politickou
– vliv prakticky na veškeré autory 19. propagandu
století – symbol německého umění a triumfu
●
Dvořák, Bruckner, Brahms aj. ●
zejména v roce 1870 po porážce Francie
●
předehry (ouvertury) – 1945 – po sebevraždě A.H.
●
scénická hudba
– druhá věta se symfonie č. 5
– samostatně uváděné koncertně – velká ●
hudební úvod ke zprávě
obliba
– 1985 – Óda na radost – hymna EU
– dramatický ráz→ koncertní ouvertura
v 19. století→symfonická báseň – 1989 – 9. symfonie – oslava pádu
Berlínské zdi