OKRUHY KE ZKOUŠCE Z PŘEDMĚTU HO119 MEZINÁRODNÍ PODNIKÁNÍ V

HOTELNICTVÍ A GASTRONOMII

1. Podmínky pro podnikání v hotelnictví a gastronomii v globálním měřítku – definice

pojmů, hodnocení mezinárodními institucemi, princip 3R, činnost HOTREC, stav v ČR
Ubytovací a stravovací služby charakteristika
• Základní služby cestovního ruchu
• Realizační předpoklady cestovního ruchu
• Sekundární nabídka (potenciál) destinace cestovního ruchu (vybavenost službami a zařízeními)
• Suprastruktura cestovního ruchu (ubytovací, stravovací zařízení)
• Sektor hospitality (poskytování ubytovacích a stravovacích služeb)

• hotelnictví = výstavba, řízení a organizace hotelů i velkých hotelových řetězců, zabezpečování

jejich provozu a poskytování hotelových služeb
• ČSN ISO 18513 – Služby cestovního ruchu – Hotely a ostatní kategorie turistického ubytování –
terminologie
• ČSN ISO 13809 – Služby cestovního ruchu – Cestovní agentury a cestovní kanceláře
(touroperátoři) – terminologie
• hotel je hromadné ubytovací zařízení s minimálně 10 pokoji poskytující přechodné ubytování za
úplatu a nabízející ubytovací, stravovací a další doplňkové služby, přičemž může být zařazen do 5
tříd
• ČSN 76 11 10 – nové kategorie „Apartmánový hotel“ a „Apartmánový komplex“ (ostatní ubytovací
zařízení)

• gastronomie = způsob přípravy i konzumace jídel a nápojů, ale i výběr surovin, použití správné
technologie přípravy pokrmů, použití odpovídajícího vybavení, inventáře, nádobí a přístrojů,
způsob podávání jídel a nápojů i úroveň stolování
• pokrm je potravina (jídlo) včetně nápoje, kuchyňsky upravená studenou nebo teplou cestou nebo
ošetřená tak, aby mohla být přímo nebo po ohřevu podána ke konzumaci v rámci stravovací služby
• provozovatelé stravovacích služeb stanoví kritické kontrolní body (HACCP), protože se jedná o
činnosti epidemiologicky závažné
• systém HACCP se rozvíjí od roku 1985, nejprve v potravinářském průmyslu
• celosvětového uznání dosáhl systém HACCP v roce 1993, kdy byla schválena FAO (Organizace
pro potraviny a zemědělství OSN) a WHO (Světová zdravotnická organizace) „Kodexová směrnice
pro aplikaci systému HACCP v praxi“
• v ČR se zaváděl HACCP systém ve větším rozsahu až od roku 1996, zejména v masném,
mlékárenském a drůbežářském průmyslu
• povinnost zavedení systému ze zákona byla stanovena v ČR postupně pro všechny výrobce a
prodejce potravin

HORECA
• ekonomický pojem, který označuje obory hotelnictví a různých druhů gastronomických provozů
(restaurace, bary, kavárny, pivnice, catering)
• v EU se podílí na zaměstnanosti 4,6 % (nejvíce Řecko, nejméně Rumunsko, na průměrné úrovni
Česko)
• obor se z hlediska zaměstnanosti vyznačuje dočasností pracovních míst, nepravidelnou pracovní
dobou a nízkou mzdou

HOTREC
• HOTREC – HOTels, REstaurants & Cafés in Europe – organizace zastřešující pohostinství v
Evropě, reprezentuje 47 členských svazů z 36 států a hájí jejich zájmy u orgánů EU
• obor sdružuje v Evropě 1,9 mil. podniků, z toho 99,5 % představují malé a střední podniky (90 %
tvoří mikropodniky), které vytvářejí 60 % přidané hodnoty
• z celkového počtu je přibližně 1 milion restaurací, z nichž 300 tis. má maximálně 1 zaměstnance
(průměr včetně řetězců je 5,7 zaměstnance/podnik)
• obor vytváří v Evropě přibližně 11,9 mil. pracovních míst
• jednotlivé státy jsou zastoupeny národními profesními asociacemi působícími v oborech hotelnictví
a gastronomie, ČR zastupuje v HOTRECu Asociace hotelů a restaurací ČR (AHR ČR)
• sídlí v Belgii (Brusel)
• mezi projekty patří:
• systémy kvality služeb Q, QQ, QQQ (2007 – Quality Label for Swiss Tourism, Hungarian Tourism
Quality Award, 2010 – ServiceQualität Deutschland)
• systém Hotelstars Union (vznik v roce 2010, postupně 17 států)
• vyjadřování se k právním normám (sdílené ubytování, omezování jednorázových plastů v
gastronomii, nárok na bezplatnou pitnou vodu v restauracích...)
• prezident je volen na dvouleté období, aktuálně od 1. 1. 2021 Jens Zimmer Christensen (Dánsko)
• členem Výkonného výboru HOTREC je i zástupce za ČR, prezident AHR ČR Václav Stárek

Podnikání
Do 31. 12. 2013 (obchodní zákoník)
• soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost,
za účelem dosažení zisku
Od 1. 1. 2014 (zákon o obchodních korporacích)
• pojmy podnikání ani podnikatel již nejsou definovány
Od 1. 1. 2014 (občanský zákoník)
• kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo
obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se
zřetelem k této činnosti za podnikatele

Směrem k udržitelnému cestovnímu ruchu v EU

• princip 3R – Reduce (omezit), Reuse (použít znovu), Recycle (recyklovat)
• HOTREC (2019) – „White Papers“ – Bílá kniha pohostinství v Evropě → priority EU v období
2019–2024
• 5 % HDP, 11,9 mil. zaměstnanců, 2 mil. subjektů (90 % mikropodniky), roční obrat evropského
pohostinství 600 mld. €
• 1. Kolaborativní ekonomika (sdílení kapacit)
• 2. Lepší regulace (princip subsidiarity)
• 3. Digitalizace (online platformy)
• 4. Potravinová politika (dobrovolné iniciativy týkající se životosprávy a výživy, boj s obezitou,
rizika spojená s akrylamidy, propagace zdravé výživy, snižování potravinového odpadu, rozvoj
dárcovství potravin)
5. Sociální záležitosti (řešení nedostatku pracovní síly)
 2. Systém Hotelstars Union v evropských státech – charakteristika, zapojené státy,
posuzovaná ubytovací zařízení, kritéria pro období 2021–2025, stav v ČR
Systémy
• kategorizace – proces, kdy dochází k dělení ubytovacích zařízení podle druhu do jednotlivych
kategorií (hotel, penzion apod.)
• klasifikace – členění vybraných druhů ubytovacích zařízení podle vybavení do tříd (počet
certifikačních znaků – *)
• certifikace – proces udělení Certifikátu a Klasifikačního znaku dle Oficiální jednotné klasifikace
ubytovacích zařízení ČR, příp. dle Českého systému kvality služeb (ČSKS), oba systémy jsou v ČR
dobrovolné

Hotelstars Union
• na celém světě je hvězdičkami klasifikováno více než 400 000 ubytovacích zařízení (17,6 % z jejich
celkového počtu 2,3 milionu, v nich je cca 20 milionů pokojů)
• 50,7 % ze všech hvězdičkami hodnocených hotelů se pak nachází v Evropě, asijský trh zaujímá v
celosvětovém srovnání druhé místo s hodnotou 21,2 %
• v Evropě je certifikováno 30 000 hotelů (HSU 22 000 hotelů, v ČR do roku 2019 přibližně 400
ubytovacích zařízení, aktuálně 1 105 HUZ)

OJKUZ (Hotelstars Union)

• Asociace hotelů a restaurací ČR (AHR ČR) spolu se zastřešující organizací HOTREC zpracovala
dokument Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení – na dobrovolné bázi funguje v ČR
od roku 2004, aktuálně platnost 2021–2025 (ekologické principy, smart technologie, dopad covid-
19 – hygiena a bezpečnost)
• v roce 2010 založilo 7 zemí EU Hotelstars Union, v roce 2011 rozšířeno na 11 zemí (Německo,
Rakousko, Švédsko, Česká republika, Maďarsko, Švýcarsko, Nizozemsko, Lucembursko, Litva,
Lotyšsko, Estonsko), později se přidaly Malta, Belgie, Řecko, Dánsko, Lichtenštejnsko a Slovinsko
(2021 – celkem 17 zemí)
• nyní probíhají jednání o vstupu Itálie, Francie či Polska
• význam klasifikace – ochrana spotřebitele (soudní a mimosoudní spory /ADR/: Frankfurtská a
Kemptenská tabulka slev; Česká obchodní inspekce)

Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení ČR 2021–2025

• AHR ČR za podpory MMR ČR a ČCCR-CzechTourism
• aktuální – platnost od 1. 1. 2021 (znak se od 1. 1. 2016 uděluje na dobu 5 let) cílem je zlepšit
orientaci spotřebitelů, zvýšit transparentnost trhu ubytování a zkvalitnit služby ubytovacích zařízení
• klasifikace má celkem 247 hodnotících kritérií (pro penziony 181)
• pro období platnosti HSU 2021–2025 s ohledem na udržení konkurenceschopnosti změny:
zjednodušení kritérií (bylo 270), zvýšení flexibility a transparentnosti a zaměření se na funkci
každého jednotlivého kritéria, úprava kritérií s ohledem na požadavky hostů a technologické trendy
• telefony s pevnou linkou na pokoji vs. mobilní technologie, registrace hostů vs. smart check-in
(Czech Kiosk)

Výkony oboru
Základní statistické údaje
• v 27 členských státech Evropské unie 460 tis. hromadných ubytovacích zařízení (HUZ)
• 80 % všech HUZ se nachází na území 5 států (Itálie – 150 tisíc, Velká Británie – 96 tisíc, Německo
– 54 tisíc, Španělsko 42 tisíc, Francie – 29 tisíc)
• hotely a podobná ubytovací zařízení se na celkových počtech podílely 44 % (nejvíce hotelů se
nachází ve Velké Británii – 40 tisíc, Německu – 36 tisíc, Itálii – 34 tisíc, Španělsku – 19 tisíc,
Francii – 18 tisíc)
• v EU-27 k dispozici 28,3 milionu lůžek, v 5 zemích bylo soustředěno 72 % celkové evropské
lůžkové kapacity
• v průměru připadá na jedno HUZ v Evropě 61 lůžek, v České republice to je 62 lůžek
 3. Sazby DPH ve vybraných státech – charakteristika daně, sazby, zvýhodnění ubytovacích
služeb ve vazbě na místní poplatky, fiskální decentralizace, pandemie covid-19, stav v ČR
Ubytování
• CZ-NACE 55 (Ubytování)
• Sazba DPH 10 % (od 1. 7. 2020, vliv pandemie COVID-19, předtím 15%)
• Poskytování ubytovacích služeb – živnost ohlašovací volná ((UZ do 10 lůžek se snídaní – živnost
volná)
• Povinné označení provozovny - obchodní firma, IČO, odpovědná osoba, provozní doba, kategorie a
třída UZ
• cca 9 000 HUZ (kontinuálně ČSÚ) a 11 000 IUZ (jednorázově MMR)
Stravovací
• CZ-NACE 56 (Stravování a pohostinství)
• 1.12.2016 zavedení EET snížení z 21% na 15%
• Sazba DPH 10 % (od 1. 5. 2020 restaurace)
• 15 % take-away, catering
• 21 % alkoholické nápoje
• Hostinská činnost – živnost ohlašovací řemeslná
• Prodej kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin – živnost koncesovaná
• Povinné označení provozovny - obchodní firma, IČO, odpovědná osoba, provozní doba (s výjimkou
stánku)
• cca 40 000 SZ
Sazby DPH
• nejnižší ve Švýcarsku 7,7 %
• nejvyšší v Maďarsku 27 %
• Dánsko bez snížené sazby DHP, jen základní 25 %
• Ve většině zemí je snížená daň na léky, potraviny, potřeby pro děti nebo knihy, v Lucembursku je
14 % snížená daň na reklamu
Vratka DPH pro zahraniční turisty
• Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty
• turisté ze zemí mimo EU mohou požádat o vratku DPH (v Česku při nákupu nad hranici 2 000 Kč)
• v Česku činí roční hodnota vratky cca 1 mld. Kč
• zboží musí být vyvezeno do 3 kalendářních měsíců od konce měsíce, kdy bylo zakoupeno
• DPH nelze vrátit u pohonných hmot, potravin, alkoholu či tabákových výrobků
• hlavními zprostředkovateli jsou Global Blue a Premier Tax Free
Fiskální decentralizace
• Oba místní poplatky odvádí obci ubytovací zařízení. Asociace hotelů a restaurací ČR navrhuje, aby
bylo obnoveno jednání s Ministerstvem financí ČR ve věci zavedení pouze jednoho poplatku,
který by ubytovatel odevzdával za každého ubytovaného hosta bez rozdílu účelu pobytu.
Takto nastavený systém funguje například na Slovensku v podobě daně z ubytování či v Německu,
kde je tento poplatek označován jako Kurtaxe, resp. Ortstaxe.
• Problematika fiskální decentralizace ve vztahu k cestovnímu ruchu je aktuální i v zahraničí. Obce
mohou vedle místních poplatků vybírat místní daně, lokální odvody či paušální daně.
Problémem je reinvestice takto vybraných finančních prostředků zpět do rozvoje cestovního
ruchu. V souvislosti s uvažovanou novelou zákona č. 565/1990 Sb. lze uvažovat především o
možnosti sjednocení dvou místních poplatků do jednoho, o úpravě výše sazeb místních poplatků, o
možnosti úhrady místních poplatků roční paušální sazbou a o nerozlišování účelu pobytu hostů, na
které se platba místních poplatků vztahuje
 4. Zákaz kouření ve vybraných státech – legislativní úprava, přístupy k ochraně veřejného
zdraví, činnosti epidemiologicky závažné, stav v ČR
Zákaz kouření (2017)
• Ministerstvo zdravotnictví – zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami
působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami („protikuřácký zákon“)
• původně navrhováno – cenová regulace nealkoholických nápojů, odpovědnost provozovatele za
výskyt mladistvé osoby v podnapilém stavu, plošný zákaz kouření, uvažovalo se i o tom, že v
obcích s max. 500 obyvateli by se v hospodách smělo kouřit dál
• nakonec v ČR od 31. 5. 2017 – plošný zákaz kouření (zákon č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před
škodlivými účinky návykových látek), ale jsou povoleny elektronické cigarety v restauracích,
odpovědnost provozovatele za výskyt osoby v podnapilém stavu
• úplný zákaz kouření v restauracích – Irsko, Španělsko, Francie, Velká Británie, Maďarsko,
Řecko
• výjimky z plošného zákazu – Slovinsko (speciálně určená místa), Švédsko (neziskové organizace),
Polsko (uzavřené prostory)
• částečný zákaz – Německo (spolkové země), Rakousko a Chorvatsko (povoleno v barech do 50
m2)
• z celé EU rozhodnut stav pro Česko jako poslední (účinnost od 31. 5. 2017)
• zákaz kouření platí v restauračních zařízeních (restaurace, kavárny, bary, vnitřní zábavní prostory
apod. – netýká se elektronických cigaret!), na nekrytých zastávkách a nástupištích veřejné dopravy,
v zoologických zahradách s výjimkou vnějšího vyhrazeného prostoru pro kouření, ve vnitřních
prostorách zdravotnických zařízení (s výjimkou možností kuřárny na uzavřeném psychiatrickém
oddělení apod.), nadále platí úplný zákaz kouření ve vnitřních i vnějších prostorách všech typů škol

Za činnosti epidemiologicky závažné se považují

• provozování stravovacích služeb
• výroba potravin
• zpracování potravin
• uvádění potravin na trh
• výroba kosmetických přípravků, provozování úpraven vod a vodovodů
• provozování holičství, kadeřnictví, pedikúry, manikúry, solária, kosmetických, masérských,
regeneračních nebo rekondičních služeb
• provozování živnosti, při níž je porušována integrita kůže.
 5. Minimální a zaručená mzda ve vybraných státech – stanovení minimální mzdy, zaručená
mzda, výše, výhody a nevýhody, kontrolní činnost, stav v ČR
Minimální mzda (2022)
• v EU velké rozdíly (Bulharsko 332 €, Lucembursko 2 257 €)
• 6 členských států EU nemá minimální mzdu zavedenu – Dánsko, Itálie, Rakousko, Kypr, Finsko,
Švédsko
• v ČR 7. nejnižší ze všech 27 členských států EU (652 €)
Rozdíly ve službách v ČR
• minimální mzda v ČR od 1. 1. 2022 dosahuje výše 16 200 Kč brutto (96,40 Kč/hod.)
• pro řadu profesí je důležitá zaručená mzda – ojedinělá v Česku (složitost, odpovědnost, namáhavost
práce) – vyplácí se v 8 stupních (minimální mzdové tarify) – např. pomocnice v kuchyni (16 200
Kč), pokojská (17 900 Kč), číšník/barman (19 700 Kč), kuchař specialista (21 800 Kč)
• průměrná mzda v ČR je 37 047 Kč brutto (1. – 3. Q 2021)
• v oboru Ubytování, stravování a pohostinství v ČR činila v roce 2021 průměrná mzda 21 088 Kč
brutto
Zaručená mzda
• představuje nejnižší stanovenou mzdu za práci s ohledem na složitost, odpovědnost a namáhavost
vykonávané práce, předpokládá se práce na plný úvazek s pracovní dobou 40 hodin týdně.
• Zaručená mzda se zvedá z důvodu zvýšení minimální mzdy, jelikož nejnižší úroveň zaručené mzdy
nesmí být nižší než minimální mzda. Minimální mzda pro rok 2022 je 16 200 Kč, v roce 2021 byla
minimální mzda 15 200 Kč.
• Zvýšení zaručené mzdy v roce 2022 znamená nárůst měsíční mzdy pro všechny skupiny prací, např.
nárůst na 16 200 Kč pro 1. skupinu nebo na 32 400 Kč pro 8. skupinu prací.
• Kuchař, barman, číšník – 3. skupina 19700,-

Kontrolní činnost
Vnitřní subjekty
• Kontroly denní, namátkové, periodické
Vnější subjekty
• Česká obchodní inspekce (ČOI) – MPO; jakost zboží, dodržování míry, množství či hmotnosti,
účtování v souladu s cenami, ověřená měřidla, prohlášení o shodě, mimosoudní řešení sporů ADR
• Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) – MZe; splnění zemědělských a
potravinářských podmínek, označování alergenů (do roku 2014 neměla žádnou kompetenci
kontrolovat)
• Hygienická služba (KHS) – MZ; péče o zdraví lidu, epidemiologicky rizikové skupiny potravin,
zničení zdravotně závadných výrobků, zdravotní průkaz pracovníka v potravinářství
• Hasičský záchranný sbor (HZS) – MV; státní požární dozor, stavební činnost, kontrolní prevence,
zjišťování příčin vzniku požárů, kontrola školení zaměstnanců, označení objektů požární signalizací
• Státní energetická inspekce (SEI) – MPO; dodržování podmínky odběru elektrické energie, plynu
a tepla, průkaz energetické náročnosti budovy
• živnostenské úřady (ŽÚ) – ORP; povinnosti dané živnostenským zákonem (živnosti, podmínky
provozování, označení provozovny)
• Finanční správa ČR – MF; finanční úřady provádí kontrolu účetnictví, vykazování a odvodu daní
a poplatků + EET, USALI – jednotný systém účetního výkaznictví v hotelnictví
• Celní správa ČR – MF; kontrola zúčtování cla, spotřební daně (alkohol, paliva, surový tabák) a
ekologické daně
• Policie ČR – MV; veřejný pořádek a bezpečnost, přihlašování občanů k ubytování
 6. Systémy rychlého hlášení v EU a kontrolní činnost – existence systémů rychlého hlášení,
kontrolní činnost s akcentem na evropskou legislativu, stav v ČR
Systémy rychlého hlášení
• systém RAPEX (Rapid Alert System for Non-Food Products) je používán pro rychlý výstražný
informační systém EU o nebezpečných spotřebitelských výrobcích nepotravinářského charakteru, v
ČR funguje od vstupu do EU a zodpovědné za něj je Ministerstvo průmyslu a obchodu
• systém RASFF (Rapid Alert System for Food and Feed) je systém rychlého varování pro
potraviny a krmiva, zodpovídá za něj v ČR Státní zemědělská a potravinářská inspekce

Kontrolní činnost
Státní dozorové orgány
• Česká obchodní inspekce (ČOI) – mimosoudní řešení spotřebitelských sporů ADR (Alternative
Dispute Resolution)
• Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) – označování alergenů u pokrmů, v přípravě
– zvýšení pravomocí v gastronomii
• Hygienická služba (KHS) – zdravotní průkaz pracovníka v potravinářství, HACCP, v přípravě –
omezení pravomocí v gastronomii (ve prospěch SZPI)
• Státní energetická inspekce (SEI) – průkaz energetické náročnosti budovy (PENB)
• Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) – ochrana osobních údajů fyzických osob (GDPR)
• Česká národní banka – směnárenská činnost
• Policie ČR – evidence ubytovaných zahraničních hostů (UBYPORT)
 7. Formy podnikání v hotelnictví a gastronomii v EU – převažující podnikatelská struktura,
velikost podniků, integrační procesy, rodinné podnikání, stav v ČR
Zvláštnosti – hotelnictví a gastronomie
• podniky služeb (nehmatatelnost, nedělitelnost, proměnlivost, pomíjivost)
• sezónní charakter hospodaření (zálohové platby, obsazenost, pracovní síla)
• převažují mikropodniky a OSVČ, resp. malé a střední podniky
• kapitálová náročnost
• vysoký podíl lidské práce
• kvalifikovanost a specializace zaměstnanců
• spolupráce v místě lokalizace, malý tržní podíl (3K – kooperace, komunikace, koordinace)
• nutnost spolupráce podniků navzájem v destinaci a s orgány územní samosprávy (PPP – Public-
Private Partnership)
• často působí v územích s potenciálem cestovního ruchu (atraktivity + plochy a linie)
• odlehlý venkovský prostor (ekonomicky podvyživený vs. atraktivní pro cestovní ruch)
• vliv na vybavenost území (suprastruktura cestovního ruchu), daňovou výtěžnost (RUD) a tvoru
nových pracovních míst
Malé podniky
• malý počet zaměstnanců s vysokou kumulací funkcí (týmová práce)
• nedostatek zdrojů na marketing, technologie
• flexibilně reagují na potřeby účastníků cestovního ruchu
• nízké náklady na vytvoření 1 pracovního místa (oproti zemědělství či průmyslu)
• finanční podpora a zvýhodněné půjčky ze strany státu (např. v ekonomicky slabých regionech)
• často charakter rodinných podniků

Rodinné podnikání
• pojem je vymezen vládou ČR, v občanském zákoníku je definován pojem rodinný závod
• podnikatelský subjekt se za rodinný podnik považuje, pokud ho provozují nejméně 2 generace
rodiny (OSVČ, obchodní korporace)
• spolu s majitelem pracují v podniku členové rodiny, do managementu firmy zasahuje institut rodiny
a manželství
• největšími zaměstnavateli v ČR v oboru jsou EUREST, spol. s r. o. (4.000 – 4.999 zaměstnanců),
McDonald ́s ČR, spol. s r. o. (3.000 – 3.999 zaměstnanců), AmRest s. r. o. (2.500 – 2.999
zaměstnanců), Sodexo s. r. o. (1.500 – 1.999 zaměstnanců) a Vojenská lázeňská a rekreační zařízení
(1.000 – 1.499 zaměstnanců)

Nezávislé hotely - Charakteristika

• nezávislý hotel – podnik, který nemá žádná majetková ani hlasovací práva v jiných podnicích, nebo
vlastní méně než 25 % základního kapitálu či hlasovacích práv v jednom nebo několika jiných
podnicích
• nebo jiné podniky vlastní méně než 25 % základního kapitálu, popřípadě hlasovacích práv
v podniku
• nejrozšířenější model
• majitelé se přímo či nepřímo podílí na řízení hotelu

Hotelové skupiny - Charakteristika

• hotelová skupina (hotel group) – hotely vzájemně propojené spíše právně-organizačními vztahy,
obvykle vlastnicky nebo provozně
• ve významné míře marketingově a obchodně využívá název skupiny

Hotelové řetězce - Formy

• hotely vzájemně propojené společnou hotelovou značkou (nejsou obvykle propojeny vlastnicky,
hmotně), využíváním licenčního práva ke statkům nehmotným
• obvykle hotely stejného standardu vybavení a služeb, mohou splývat
• výhody: používají zavedenou značku, komplexní marketing, centrální rezervační systém hotelové
společnosti, vývoj nových produktů, nositelé trendů, standardy provozu, kvality, moderní
 technologie, ekonomicky odolnější, přístup k financím, ulehčují práci manažerů, školení
zaměstnanců, snižují náklady, přístup k dodavatelským sítím
• výhody pro zákazníka: záruka stejné služby, kvality, systém rezervování, rezervace většího
množství služeb na jednom místě, věrnostní programy
• výhody pro hotelovou skupinu/řetězec: zisk, šíření značky, snadnější expanze na zahraniční trhy
• nevýhody: omezené rozhodování majitele, možnost poškození značky provozovatelem, finanční a
časová náročnost vstupu, členské poplatky za řízení, marketing, unifikovaný produkt, anonymita
zaměstnanců, komunikační problémy, kontrola kvality a standardů provozu

Způsoby vzniku (integrační procesy)

• na základě manažerské smlouvy – dosazením manažera do zařízení, která nejsou ve vlastnictví.
Manažerská smlouva umožňuje oddělit vlastníka a vlastní provoz. Vlastnické právo dává možnost
pověřit někoho dalšího řízením ubytovacího zařízení
• franchisingem – franchisa je uspořádání, ve kterém vlastník ochranné známky, obchodního jména
poskytuje licenci, a to za specifických podmínek nebo omezení pro užívání ochranné známky,
obchodního jména pro prodej zboží nebo služeb. Hotelový franchising má mnoho forem, ale
jednotícím předpokladem je to, že vlastníkovi zůstává možnost kontroly managementu a
ubytovacího zařízení
• nákupem hotelů vytvoření řetězce na základě dohody
 8. Stínová ekonomika v EU – vymezení, daňová optimalizace a práce načerno, rozsah v
ekonomickém vyjádření, nástroje eliminace výskytu, stav v ČR
Stínová ekonomika
Definice pojmu
• duální ekonomická struktura – oficiální (legální) vs. neoficiální (nelegální) sektor
• přerozdělení důchodů (zdanění – 1/3, práce načerno – 2/3) mezi obyvatelstvem, podnikateli a
státem (hotové peníze, které nejsou přiznané na daních)
• pozitiva – zdroj růstu národního produktu, zvýšení elasticity hospodářského systému, pilíř sociální
stability
• negativa – podkopávání účinného řízení státu (porušování daňových a pracovně-právních
předpisů), ztráta výkonnosti, plýtvání zdrojů
• v cestovním ruchu jsou údaje o zaměstnanosti podhodnoceny (práce načerno i pololegální formy)
Členění
• šedá ekonomika (nezákonně provozované aktivity s cílem vyhnout se daním, poplatkům apod.)
• černá ekonomika (všeobecně nezákonná činnost jako obchod s drogami, zbraněmi, prostituce,
krádeže)
Rozsah
• odhad 10–50 % oficiálně vykazovaného HDP
• průměr EU-27: 18,3 % HDP
• Česká republika: 15,1 % HDP, tj. cca 615 mld. Kč (vysoké pojistné odvody, veřejné služby, zvyk
platit hotově), úniky na DPH cca 80 mld. Kč/rok
• obory s nejvyšším podílem stínové ekonomiky v ČR: stavebnictví 57 mld. Kč, velkoobchod a
maloobchod 45 mld. Kč, zpracovatelský průmysl 29 mld. Kč
• nevykázané příjmy v sektoru Ubytování, stravování a pohostinství 20 mld. Kč/rok (včetně
nadhodnocených nákladů 22,5 mld. Kč)
Eliminace
• elektronická evidence tržeb (aktuálně pozastavena, návrh na zrušení)
• kontrolní hlášení k DPH
• zvýšená kontrola státních dozorových orgánů
• snížení významu hotovostních plateb ve prospěch plateb bezhotovostních
• rostoucí životní úroveň a HDP
Protiklad
• vzrůstá při zvyšujícím se zdanění a s rostoucí státní regulací podnikatelských aktivit
Kontrolní hlášení DPH
• s účinností od 1. 1. 2016 vznikla plátcům DPH (povinně, je-li obrat vyšší než 1 mil. Kč/rok)
zákonná povinnost podávat tzv. kontrolní hlášení
• jedná se o speciální daňové tvrzení, které nenahrazuje řádné daňové přiznání k DPH ani souhrnné
hlášení, kontrolní hlášení je podáváno pouze elektronicky bylo zavedeno k odhalení daňových
úniků a podvodů
• právnické osoby ho podávají každý měsíc, fyzické osoby zpravidla čtvrtletně
 9. Elektronická evidence tržeb ve vybraných státech – charakteristika systému, inspirace,
zahraniční přístupy, pozastavení EET, stav v ČR
Elektronická evidence tržeb (2016)
• účinnost od 1. 12. 2016 (1. fáze CZ-NACE 55, 56), od 2020 dobrovolná
• podpora 3 členy RHSD ČR (tripartita) i profesními asociacemi (AMSP ČR, AHR ČR) a
zaměstnavatelskými svazy (SOCR ČR)
• postupné zavádění pro odhadem 600 tis. podnikatelských subjektů, aktuálně eviduje tržby 170 tis.
podnikatelských subjektů
• evidence – všechny běžné tržby v hotovosti (nikoliv bankovním převodem), tj. hotovost, platební
karty, stravenky, poukázky, žetony, elektronické peněženky apod.
Novela zákona o EET (2019)
• vedle běžného a zjednodušeného režimu nově i zvláštní režim – podnikatelé s nízkými příjmy s
max. 2 zaměstnanci, kteří zároveň nejsou plátci DPH a jejichž hotovostní tržby za uplynulých 12
měsíců nepřesáhly 600 000 Kč, mohou od 1. 5. 2020 začít evidovat tržby bez připojení k internetu
(musí využívat papírové účtenky poskytnuté ministerstvem financí a čtvrtletně posílat Finanční
správě údaje o tržbách)
• evidence ve zjednodušeném režimu – zvýšení limitu na 750 000 Kč/rok
• přesun vybraných služeb z 15 do 10% sazby DPH – stravovací služby včetně nealkoholických
nápojů, točené (sudové pivo) podávané jako stravovací služba, úklidové práce, domácí pečovatelské
služby, vodné a stočné, prodej řezaných květin, drobné opravy (jízdních kol, obuvi, oděvů),
kadeřnické a holičské služby zužuje se okruh tržeb, které jsou předmětem evidence, a to na tržby
uskutečněné na území ČR
• nově rozšířeny tržby vyloučené z evidence – pro zrakově postižené podnikatele, tržby z
předplacených telefonních karet, z obchodní letecké dopravy a tržby z hazardních her
• aktuálně pozastavena v souvislosti s pandemií covid-19 do 31. 12. 2022, a to pro všechny fáze
Rozdíly mezi českým a chorvatským systémem EET
• v České republice je třeba počítat oproti Chorvatsku s více než trojnásobnou kapacitou a výkonem
systému a s ohledem na počet
poplatníků a počet obyvatel je
nutno počítat s násobným
objemem transakcí
rozprostřených v čase i ve
špičkách
• český systém je navrhován s
následujícími parametry pro
špičkový výkon:
• až 600tis.poplatníků;
• až 30mil. transakcí/den;
• až 4tis. transakcí/sekunda.
Evidence tržeb v zahraničí
• některá z forem evidence tržeb ve 15 státech Evropské unie – Itálie, Maďarsko, Slovensko,
Chorvatsko, Polsko, Belgie, Litva, Malta, Švédsko, Rumunsko, Bulharsko, Řecko, Slovinsko,
Rakousko, Česko
• většina zemí zatím používá klasické off-line registrační pokladny a v některých zemích se jejich
povinnost vztahuje jen na vybrané druhy obchodů a služeb (např. Belgie jen stravování)
• on-line evidence tržeb v Chorvatsku (2013), na Slovensku (2015, po výjimce i hoteliéři), ve
Slovinsku (2016) a částečně i v Maďarsku (od 2012 hybridní systém)
• Slovensko, Slovinsko, Chorvatsko a Česko měly zavedenou i účtenkovou loterii (v souvislosti s
pandemií covid-19 byla loterie Účtenkovka v roce 2020 v Česku zcela zrušena)
 10. Kolaborativní ekonomika v EU – definice pojmů sdílená a kolaborativní ekonomika,
požadavky HOTREC, možná legislativní úprava, zahraniční možnosti regulace, stav v ČR
Kolaborativní ekonomika
• individualizace poptávky, větší flexibilita při rozhodování, urychlení procesů výběru, rezervace a
platby služeb, získání zpětné vazby od spotřebitelů ➔ vše díky ICT
• prvek sdílení volné kapacity movitých a nemovitých věcí, času, práce či financí bývá doplňován o
aspekt možnosti okamžitého online spojení nabídky a poptávky mezi uživateli, kteří nemusí být
profesionály v daném oboru, tzv. peer-to-peer (P2P)
Současný stav
• Gössling, Hall (2019) – důrazně oddělují pojmy sdílená a kolaborativní ekonomika → sdílení se
týká převážně soukromých, nekomerčních transakcí, zatímco kolaborativní ekonomika je zaměřena
na zprostředkování obchodních výměn s využitím digitálních platforem
• kolaborativní ekonomika je postavená na změnách (ve společnosti, ve spotřebním chování, v
technologiích, v ekonomice, v komunikaci, v marketingu, v managementu)
• nejvýznamnějšími aktéry jsou zákazníci, poskytovatelé služeb a digitální platformy
Vymezení
• v hl. m. Praze 91000 lůžek v HUZ a 49000 lůžek v bytech poskytujících krátkodobé pronájmy
• dochází ke změně hodnotového řetězce – celosvětově 129 mil. hostů, v Praze cca 15% podíl
• Airbnb je již dnes druhým největším poskytovatelem ubytovacích služeb po Marriott International

Timesharing
• Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/122/ES ze dne 14. 1. 2009 o ochraně spotřebitele
ve vztahu k některým aspektům smluv o dočasném užívání ubytovacího zařízení (timeshare), o
dlouhodobých rekreačních produktech, o dalším prodeji a o výměně
• představuje právo strávit určitou dobu v rekreačním zařízení v konkrétním období roku po dobu 3
nebo více let, v mnoha zemích EU velmi populární (dlouhodobý pronájem nemovitostí – předplatné
zpravidla na týdenní ubytování na několik let dopředu)

Sdílení v gastronomii
• sdílení domácí kuchyně s kulturou a zvyky konkrétní země, objevování lokálních jídel přímo v
restauracích
• zážitek + jídlo + sdílení + domácí restaurace + autentické zkušenosti => trend
• vznik řady platforem v rámci sdílené (kolaborativní) ekonomiky (praktický účel x zážitek, zůstat
doma x mimo domov)
• Platformy – vyzvednutí jídla: připravovaná místními kuchaři z okolí (FLAVR, Just Eat, Nabomat,
Casserole Club)
• Sdílení jídla – pro úsporu nákladů: spojení sousedů a domácích restaurací s hosty (BridgeEat,
LetsLunch, Share Meals)
• Catering pro zábavu: komunita soukromých kuchařů (Chefxchange, Le Belle, Také a chef)
• Sdílení jídla – domácí restaurace: propojení cestovatelů s domácími hostiteli, servisní poplatek pro
platformy 15 – 20 % (BonAppetour, COOKAPP, Eatwith, Travelling Sppon)

Požadavky HOTREC pro „turistické ubytování“

• registrace „obchodní“ činnosti – zanesení do místních registrů (ŽÚ)
• spolehlivé statistiky – zajištění statistických údajů (ČSÚ)
• práva sousedů – porušováním předpisů dochází k porušení hygienických požadavků či hlukových
limitů,
• hygiena a čistota – požadavky na hygienu zdraví a bezpečnost – ochrana spotřebitele, požární
ochrana
• odpovědnost internetových platforem – sjednocení s OTA ́s (online travel agencies – online
cestovní kanceláře)
• finanční závazky – uplatňování DPH, místní zdanění (místní poplatek z ubytovací kapacity, místní
poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt)
• ochrana spotřebitelských práv – dle Direktivy EU
• registrace hostů – dle Schengenských požadavků z bezpečnostních důvodů (Služba cizinecké
policie)
• autorská práva – poplatky za šíření autorských děl
• oficiální kontroly – činnost kontrolních orgánů

Návrh legislativní úpravy

• v novele zákona o pobytu cizinců na území ČR je navrhován přenos povinnosti registrace cizince z
ubytovatele na digitální platformu (vlastník internetových zprostředkovatelských služeb) – jméno,
příjmení, měsíc a rok narození, státní příslušnost, číslo osobního nebo cestovního dokladu
• v novele zákona o místních poplatcích je zaveden výběr místního poplatku z pobytu i u online
digitálních platforem
• obecně stát neuvažuje zatím o významnější regulaci sdílené (kolaborativní ekonomiky) v ČR
• trh ubytovacích služeb je možné rozdělit na:
• tradiční poskytovatele ubytovacích služeb (např. hotely, penziony, ubytovny)
• platformy zprostředkovávající nabídku ubytovacích zařízení (např. Booking, Trivago)
• platformy zprostředkovávající krátkodobé služby sdíleného ubytování (např. Airbnb)

Stav v zahraničí (vybrané destinace)

• ve Francii vybírá od října 2015 společnost Airbnb turistickou daň ve výši 0,83 €/pokoj/noc,
pronájem prostor není upraven právními předpisy
• ve Spojeném království není vyžadováno povolení na pronájem krátkodobého ubytování, pokud
celkový počet nocí v pokoji nebo v prostoru nepřekročí 90 dnů během roku a pronajímatel platíz
příjmu místní daň
• v Maďarsku má pronajímatel povinnost žádost o povolení na ubytování i v případě, že je
realizováno méně než 90 nocí ročně
• v Irsku nemusí mít pronajímatelé bytů žádné povolení
• v Belgii je od ledna 2016 platný zákon, který stanovuje předpisy k povolení ubytování (od obce,
spoluvlastníků nemovitostí) a je zde rovněž vybírán poplatek za ubytování
• v Amsterdamu je tato doba stanovena na 60 dnů a na jednu rezervaci lze ubytovat maximálně čtyři
osoby, Airbnb zároveň automaticky vybírá daň z obsazenosti od hostů
• v Berlíně není možné od května 2016 pronajímat celý byt pod pokutou 100 tisíc €, avšak je možné
pronajímat samostatné pokoje
• v Barceloně musí být nemovitosti určené k využití turisty zaneseny do Katalánského registru
cestovního ruchu a musí platit poplatek, pronájmy mohou trvat maximálně 31 dnů a musejí se
uskutečnit 2x či vícekrát během 1 roku
• v Praze možno uplatnit místní poplatek z pobytu, novela občanského zákoníku (od 1. 7. 2019 –
pronájem)

Regulace Airbnb
Příklady ze zahraničí (zdanění)
• USA – příjem z Airbnb kategorizován jako příjem z nájmu, pokud je však ubytování poskytováno
méně než 15 dní v roce a nemovitost je primárně bydlištěm pronajímatele, jsou příjmy z této
činnosti osvobozeny, sazba daně se pohybuje v rozmezí od 10 % do 37 %
• Francie – příjmy z krátkodobého ubytování jsou brány jako průmyslové příjmy či příjmy z
podnikání, tyto příjmy mohou být zdaněny ve dvou různých režimech: Régime Micro a Régime
Réel
• Spojené království – Airbnb je daněno jako běžný příjem z nájmu, od daně je osvobozeno prvních
11 850 liber, příjem do 34 500 je daněn sazbou 20 %, do 150 000 sazbou 40 % a nad 150 000 pak
sazbou 45 %, pro příjmy nad 100 000 není možné uplatnit osvobození pro prvních 11 850 liber

Přístup v Česku (schválené)

• Proč regulovat? Snížení kvality života rezidentů a změna charakteru obytných zón, snížení
dostupnosti bydlení, šedá ekonomika, nerovné podmínky pro podnikání, bezpečnostní riziko
• zaveden místní poplatek z pobytu (od 2020 se týká i online digitálních platforem)
• povinnost online platforem sdílet informace s úřady (od 2020 musí provozovatelé platforem na
vyžádání obecního živnostenského úřadu sdělit údaje o poskytovateli ubytování, počtu uzavřených
smluv o službě cestovního ruchu, celkové ceně za tyto služby, ale i adresu bytu

Přístup v Česku (iniciované)

• MMR – v přípravě novela zákona týkající se sdíleného ubytování, vládní novela má umožnit obcím
regulovat sdílené ubytování na svém území, ale také jasně odlišit příležitostný pronájem od
hotelových apartmánů, zákon bude vymahatelný pro všechny platformy, zákonodárná iniciativa hl.
m. Prahy
• zavedení pravomoci obcí regulovat krátkodobé poskytování ubytování mimo ubytovací zařízení
• úprava poskytování sdíleného ubytování distančním způsobem prostřednictvím digitálních
platforem
• zakázání poskytování ubytovacích služeb v kompetenci společenství vlastníků jednotek (SVJ)
• změna stavebních předpisů vedoucí k zákazu poskytování ubytovacích služeb v prostorech
určených pro trvalé bydlení
 11. Veřejná podpora v EU – charakteristika, programové období EU 2021–2027, Evropské
strukturální a investiční fondy, vazba na regionální rozvoj, stav v ČR
Veřejná podpora Česká republika
• z OPPIK byla možná omezená podpora cestovního ruchu směřující na rekultivace a revitalizace
brownfieldů ve strukturálně postižených regionech RE:START (především Ústecko, Karlovarsko,
Moravskoslezský kraj)
• k podpoře je 57 odlehlých venkovských lokalit, objem podpory až 600 mil. Kč, primárně pro malé a
střední podniky
• v předchozím programovém období (2007–2013/2015) bylo podpořeno v cestovním ruchu zhruba 4
500 projektů v úhrnné výši 50 mld. Kč (historicky nejvyšší veřejná podpora do rozvoje cestovního
ruchu)
• v roce 2020 byl Státní fond rozvoje bydlení transformován na Státní fond podpory investic (možná
podpora cestovního ruchu z národních zdrojů)
Státní fond podpory investic
• samostatná právnická osoba, spadá pod Ministerstvo pro místní rozvoj
• podpora bydlení, udržitelného rozvoje obcí a regionů (včetně podpory cestovního ruchu)
• transformoval se ze SFRB v roce 2020
• v souvislosti s pandemií covid-19 19 administruje vybrané kompenzační programy (COVID-
Ubytování, COVID-Lázně, COVID-Školy v přírodě)

Programové období 2021–2027

• k přerozdělení v ČR cca 21 mld. € (ERDF – 10,5 mld. €, FS – 6,5 mld. €, ESF – 3 mld. €) +
Národní plán obnovy (7 mld. €)
• migrační a bezpečnostní otázky, evropská integrace, globalizace, hospodářská a měnová unie
• cestovní ruch není zařazen mezi přímo podporované priority
• vládou ČR projednán 4. 2. 2019 dokument Národní koncepce realizace politiky soudržnosti v ČR
po roce 2020, Dohoda o partnerství
• pro ČR budou vyčleněny prostředky ve výši cca 21 mld. €
• počítá se se strukturou 8 operačních programů + Program rozvoje venkova (Ministerstvo
zemědělství)
• MMR nastavuje hlavní cíle a směr regionálního rozvoje ve Strategii regionálního rozvoje ČR
2021+ snahou je více propojit krajské strategie s národní úrovní
• rozhoduje se, ve kterých tematických oblastech je žádoucí územní přístup a jaké nástroje
(intervence) mají být v jednotlivých územích realizovány
• je identifikováno 5 druhů území – silná metropolitní území, aglomerace, regionální centra a jejich
venkovská zázemí, strukturálně postižené regiony, hospodářsky a sociálně ohrožená území
 12. Sociální cestovní ruch v kontextu hotelnictví v EU – projekty na podporu cestovního ruchu
pro všechny, nástroje podpory, zahraniční přístupy, stav v ČR
Sociální cestovní ruch charakteristika
• „cestovní ruch pro všechny“ (Tourism for All) – obecné právo na cestování
• umožnit cestování co nejvyššímu počtu lidí, zejména znevýhodněným skupinám osob (ideální
segmenty pro ubytovací zařízení), které jsou časově velmi flexibilní (zmírňování sezonních
výkyvů)
• vychází z principu solidarity – orgány státní správy, charitativní a odborové organizace,
podnikatelské subjekty; ze strany hoteliérů se jedná například o nižší cenu pro znevýhodněné
skupiny osob
• v Evropské unii byl v letech 2009–2011 podporovánv rámci projektu Calypso, v ČR
prostřednictvím dotačního programu MMR (2010–2016, 2016–2020), dále prostřednictvím
zdravotních pojišťoven (lázeňská péče, ozdravné pobyty) či prostřednictvím FKSP (rekreace)
• v roce 2012 zahájena realizace projektu STEEP (Social Tourism European Exchanges Platform)
• podpora sociálního cestovního ruchu může být významným nástrojem podpory rozvoje domácího
cestovního ruchu
• silně ovlivňuje využívání kapacit ubytovacích zařízení v České republice
• zvyšuje příjmy z cestovního ruchu na celostátní, regionální i místní úrovni
• přispívá k rovnoměrnému využívání pracovní síly
• podílí se na růstu a zlepšování místní infrastruktury služeb
• zlepšuje image destinací cestovního ruchu
• politika cestovního ruchu EU je součástí kohezní politiky EU
• pro programové období 2021–2027 plánuje kohezní politika realizovat regionální rozvoj s
ohledem na těchto 5 cílů:
• „přístupnější“ Evropa (smarter Europe) – a to díky inovacím, digitalizaci, ekonomické transformaci
a podpoře malého a středního podnikání
• zelenější a „čistější“ Evropa (greener, carbon free Europe) – implementace Pařížské dohody,
investování do obnovitelných zdrojů energie a tím bojovat s globálními změnami
• propojená Evropa (connected Europe) – strategické dopravní a digitální sítě
• sociální Evropa (social Europe) – podpora evropského pilíře sociálních práv a podpory kvalitního
zaměstnání, vzdělání, dovedností, sociální inkluse a rovný přístup ke zdravotní péči
• Evropa blíže k občanovi – podpora lokálních rozvojových strategií a rozvoje udržitelnosti měst

Národní program podpory cestovního ruchu v regionech (2016–2020)

• Ministerstvo pro místní rozvoj (2 podprogramy – Rozvoj základní a doprovodné infrastruktury
cestovního ruchu, Marketingové aktivity v cestovním ruchu)
• žadatelé – obce (s výjimkou statutárních měst), mikroregiony a dobrovolné svazky obcí, destinační
společnosti, geoparky, nestátní neziskové organizace, provozovatelé turistických informačních
center (platí pro Marketingové aktivity), podnikatelské subjekty (platí pro oba podprogramy)
• investiční akce do 5 mil. Kč, maximální výše dotace u způsobilých výdajů 2,5 mil. Kč (min. 50 %
celkových výdajů akce hradí příjemce dotace)
• realizace probíhá v režimu „de minimis“ (limit 200 000 € za 3 ukončená účetní období)
• udržitelnost projektu 3–5 let, povinný výdaj na marketing 3–8 % celkových výdajů akce

Sociální cestovní ruch a hotelnictví

Znevýhodněné skupiny osob - podporované skupiny osob
• děti(do15let)–ISIC, slevy, zotavovací akce
• rodiny s dětmi–slevy, bezplatný pobyt, FKSP, zdravotní pojišťovny, státní podpora
• senioři (od 60 let)–slevy, zdravotní pojišťovny, státní podpora – zdravotně handicapovaní –
mentálně, fyzicky, nevidomí, hluchoněmí, rozšířeno i o civilizační choroby (alergie, diabetes,
respirační problémy), FKSP, zdravotní pojišťovny

Podpora v zahraničí
• Švýcarsko – Reka (Schweizer Reisekasse, Swiss Travel Saving Fund), od roku 1939 financování
formou voucherů, rozvoj vlastních rekreačních kapacit, pronajímání nízkonákladových bytů,
 nástroje Reka Money a Reka Holidays; výhodou pro více než 2 miliony zaměstnanců je možnost
získat zlevněnou dovolenou až o 20 % od zaměstnavatelů či 5–10 % od zaměstnaneckých svazů,
jednotlivé produkty Reky poskytované zaměstnancům ve formě slev, bonusů nebo darů jsou
osvobozeny od daní, 13 Reka Holiday Villages (speciálně uzpůsobené pro rodiny s dětmi)
• Francie – od roku 1982 prázdninové šeky (Národní agentura pro poukázky na dovolenou), platí ve
Francii a v zámořských územích, ale i v EU, platí 2 roky, ročně je využije cca 9 mil. osob
• Maďarsko – od roku 1998 rekreační poukázky, do výše minimální mzdy jsou poukázky nezdaněné
a lze je zahrnout do nákladů, od roku 2012 Alžbětinský program (rekreace v rámci sociálního
systému), pouze pro území Maďarska
• Slovensko – příspěvky zaměstnancům na rekreaci, rekreační poukázky (nárok na ně mají
zaměstnanci u zaměstnavatele s více než 50 zaměstnanci po odpracování nejméně 2 let, podnik
zaplatí z hodnoty poukázky 55 %, nejvýše 275 €, zbytek uhradí zaměstnanec, zpravidla hodnota
500 €, využití možné pouze na Slovensku
 13. Klíčové ukazatele výkonnosti v globálním měřítku – poměrové ukazatele v hotelnictví a
gastronomii, účetní standardy v oboru, statistické výkaznictví, stav v ČR
Budgeting - rozpočet, sestavení rozpočtu je povinný ve veřejný správe
Forecasting - předpovídání, vnímání současné ekonomické reality a spořŕebního chování
Reporting - reporty, podávání správ, vyhodnocování naplnění předpovědí
Controlling - kontrolování, reální příjmy a výdaje
• v účetnictví se využívá USALI (Uniform System of Accounts for the Lodging Industry) – poprvé
publikován v roce 1926, nejaktuálnější 11. vydání z roku 2018, už i 12. vydání
• výsledky musí být vyjádřeny finančními (výkonnostními) ukazateli – nutná interpretace v časové
řadě (trendy a vývoj v minulosti, aktuální, stav, předpoklady pro rozvoj)
• výkonové ukazatele umožní srovnání:
a) s ostatními podnikatelskými subjekty
b) s průměrnými hodnotami v daném oboru podnikání
c) s předchozími obdobími
d) s ročním (aktuálním) plánem
Metody kalkulace
• počet obsazených pokojů – v návaznosti na vyhodnocení variabilních nákladů
• počet pokojů – v návaznosti na vyhodnocení fixních nákladů
• procento z tržeb – použití jak u variabilních, tak u fixních nákladů
• základními poměrovými ukazateli v hotelnictví jsou:
a) RevPAR (Revenue per Available Room) – příjem na disponibilní pokoj
b) GOPPAR (Gross Operating Profit per Available Room) – hrubý provozní zisk na disponibilní pokoj
c) TRevPAR (Total Revenue per Available Room) – celkový čistý příjem na disponibilní pokoj
• důležitým ukazatelem v gastronomii je Food Cost (náklady na suroviny vynaložené za účelem
vytvoření pokrmů, které byly prodány – u fast food okolo 20 %, průměrně okolo 35 %, luxusní
podniky cca 50 %)
KPI ́s (Key Performanace Indicators) = klíčové ukazatele výkonnosti
• ukazatele likvidity
• ukazatele solventnosti - splatnost závazků
• ukazatele aktivity - podíl majetku z hlediska celého hospodaření firmy
• ukazatele rentability - míra ziskovosti
• provozní ukazatele
• statistické ukazatele
• obratovost a průměrná doba splatnosti pohledávek
• obratovost skladových zásob
• obsazenost
• ADR (Average Daily Room Rate) – průměrná denní sazba za pokoj

Finanční ukazatele
• Occ (Occupancy Rate) – míra obsazenosti (čisté využití lůžek)
• ADR (Average Daily Room Rate) – průměrná denní sazba za pokoj
• RevPAR (Revenue per Available Room) – příjem na disponibilní pokoj
• finanční ukazatele jsou užitečné, nicméně zůstávají pouze indikátory
• nevyřeší případné problémy, pouze mohou pomoci problémy včas identifikovat
pro identifikaci je nutná:
a) včasná dostupnost aktuálních výsledků a výhledů
b) pravidelná analýza výsledků na všech úrovních řízení
c) znalost principu finančních ukazatelů minimálně na úrovni středního managementu
d) identifikace „vlastníka“ dané oblasti rozpočtu/části provozu

Výnos - výkon
Náklad - spotřeba
Výdaj - úbytek peněz
 14. Místní poplatky ve vybraných státech – přístup k fiskální decentralizaci, formy zdanění,
legislativní úprava, pandemie covid-19 a prominutí výběru, stav v ČR
Místní poplatky Zákon č. 565/1990 Sb.
8 druhů místních poplatků (do 2019) – ze psů, za lázeňský nebo rekreační pobyt („vzdušné“), za
užívání veřejného prostranství („zábor“), ze vstupného, z ubytovací kapacity, za povolení k vjezdu s
motorovým vozidlem do vybraných míst a částí měst, za provoz systému shromažďování, sběru,
přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů, za zhodnocení stavebního pozemku
možností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace, od 1. 1. 2020 – 7 druhů (místní poplatek
z pobytu)
Zákon č. 565/1990 Sb. Novela zákona o místních poplatcích (od 1. 1. 2020)
• sazbu poplatků a další podrobnosti (splatnost, ohlašovací povinnost, úlevy, osvobození atp.)
stanovují obce v rámci jejich samostatné působnosti prostřednictvím obecně závazné vyhlášky
• řízení o poplatcích vede obecní úřad v přenesené působnosti
• vláda ČR schválila dne 12. 9. 2018 návrh novely zákona o místních poplatcích, projednán PSP ČR i
Senátem, s pozměňovacími návrhy byl znovu projednán a schválen PSP ČR dne 15. 10. 2019
• novela nahrazuje stávající poplatky z ubytovací kapacity a za lázeňský nebo rekreační pobyt
jediným místním poplatkem z pobytu, jemuž podléhá krátkodobý pobyt (max. 60 dnů) bez ohledu
na to, kde je poskytnut nebo jaký má účel
• sloučením obou poplatků do jednoho byly nastaveny stejné podmínky i pro samotné obce
• nový poplatek z pobytu může vybírat jakákoliv obec bez ohledu na to, zda se jedná o pobyt v
lázeňských místech nebo v místech soustředěného turistického ruchu, poplatek si může každá obec
bez rozdílu nastavit podle svých potřeb, nejvýše však na úroveň maximální sazby
• maximální sazba je po nabytí účinnosti novely od 1. 1. 2020 21 Kč/osoba a den, od 1. 1. 2021 činí
maximální sazba 50 Kč/osoba a den
Základní informace
• 1471 – celosvětově poprvé je zavedena tzv. Kurtaxe (lázeňská daň na budování kolonád a
udržování vřídel) v Karlových Varech
• v součtu je možné vybrat za oba poplatky maximálně 21 Kč za noc, což je v porovnání se
zahraničními právními úpravami velmi málo (např. Řím 3 € v pětihvězdičkových hotelech a 2 € v
ostatních ubytovacích zařízeních, Paříž 0,20–1,50 €, Lublaň 0,62–1,25 €, Varšava 4,50 PLN,
rakouská lyžařská letoviska: 0,20–2,50 €)
Členské státy EU
• z 27 sledovaných evropských států má 16 zemí zavedenu místní daň (poplatek) související s
cestovním ruchem a 12 zemí tuto daň zavedenu nemá
• legislativně jsou místní daně vymezeny v rámci zákona o cestovním ruchu nebo v zákonu o
místních daních na úrovni státu nebo na úrovni regionální (spolkové země, kantony),
místní/regionální samosprávy mají většinou legislativně dané kompetence pro stanovení konečné
výše (sazby) daně
• liší se způsob výpočtu, určení místa výběru a subjektu, který daň stanovuje:
• některé země stanovují výši daně podle kategorie a velikosti ubytovacího zařízení, jiné pak
procentem z ceny za ubytování
• v některých zemích se uplatňuje daň plošně, jinde jen na určité lokality/destinace nebo jen na
vybrané resorty či města
• v některých zemích se při delším pobytu (zpravidla nad 7 nocí) daň neplatí
• v některých státech je místní daň účelově vázána (Rakousko, Německo)
• vazba systému místních daní na sazbu DPH za ubytovací služby:
• 24 zemí uplatňuje sníženou sazbu DPH pro ubytovací zařízení
• 9 zemí se sníženou daní DPH pro ubytovací zařízení nemá zavedenu pobytovou taxu
• v Rakousku je do místních daní zařazeno i ubytování v trvale zaparkovaných karavanech a v
apartmánech
• v Německu zavedla od roku 2010 řada měst místní daně („daň z lůžka“), zřejmě v reakci na snížení
sazby DPH, kdy místní orgány chtěly zvýšit svůj daňový příjem
Novela zákona č. 278/2019 Sb.
obce mohou marketingově komunikovat, jak s vybranými veřejnými finančními prostředky nakládají
 15. Systém HACCP ve vybraných státech – důvody vzniku, postup zavádění, důvody k ochraně
veřejného zdraví, činnosti epidemiologicky závažné, stav v ČR
• Hazard Analysis and Critical Control Points  Systém stanovení kritických kontrolních bodů ve
výrobě potravin.
• Slouží k účinnému předcházení rizik ohrožujících bezpečnost potravin.
• Určen pro všechny potravinářské podniky, které zajišťují výrobu, zpracování a distribuci potravin a
další podniky, které vstupují do potravinového řetězce jako např. zemědělství, výroba obalů apod.
• Poprvé ho v 60. letech 20. století zavedla NASA s cílem předcházet nemocem astronautů.

Důvody vzniku
• předcházení zdravotním problémům (otrava, šíření chorob)
• správná činnost při výrobě (technologická úprava)
• provoz (skladování) a prodej potravin
• předcházení úrazů

HACCP – postup tvorby

• Analýza nebezpečí.
• Stanovení kritických kontrolních bodů.
• Stanovení kritických mezí.
• Monitoring.
• Stanovení nápravných opatření.
• Stanovení ověřovacích postupů.
• Dokumentace a vedení záznamů.
• Školení.
• Hygiena – sanitace, dezinfekce, dezinsekce, deratizace

Rizika
• Biologická a mikrobiologická – plísně, viry, bakterie
• Chemická – zbytky saponátů, pesticidů
• Fyzická – cizí předměty – zbytky obalů, vlasy…

• Stravovací služby patří mezi epidemiologicky závažné

• Nutná ochrana veřejného zdraví, zdravotní způsobilost musí být doložena zdravotním průkazem
• Zdravotní průkaz od lékaře
• Každý má povinnost hlásit onemocnění
• HACCP kontroluje Hygienická služba
• Vstupem do EU se 1.5.2004 stal HACCP povinný pro všechna zařízení společného stravování –
dříve byl dobrovolný
• Cílem je zajištění hygieny stravovacího provozu, čistota a údržba, správné materiály a průběžná
sanitace….