OBĚHOVÁ SOUSTAVA

VELKÝ (tělní) OBĚH

skládá se z – srdečnice (aorta) → arterie

→ arterioly
– kapiláry = předání O2 do tkání
– venuly → vény → žíly → horní
a dolní dutá žíla

proces – okysličená krev plyne z levé komory →

aorta →horní a dolní dutá žíla → všechny
možný orgány (stane se neokysličená) →
pravá síň

MALÝ (plicní) OBĚH

skládá se z – plicnice (tepna) = vede neokysličenou krev

– žíly = vedou okysličenou krev

proces – neokysličená krev z pravé komory → plicní tepna →

pravá a levá plicní tepna →pravá a levá plíce (stane
se okysličená) → 4 plicní žíly → levá síň

CÉVY

tepny (arterie)
vlásečnice (kapiláry)
žíly (vény)

– uprostřed mají všechny lumen

– vlásečnice mají funkci výměny látek (kyslík) mezi krví a okolními
tkáněmi (protože nemají tak pevné stěny)

1
 MÍZNÍ SOUSTAVA

– ve vlásečnicích

– odvádí přebytek tkáňového moku jako lymfu (mízu)

– odvádí tuky z trávicí soustavy do horní duté žíly

– hromadí lymfocyty ( typ bílé krvinky) v lymfatických uzlinách

(rozšířená část vlásečnice)

SLEZINA – největší lymfatický orgán

červená pulpa
– zanikají zde červené krvinky

bílá pulpa
– výskyt lymfocytů
– protékání mízy

2
 SRDCE

perikard (osrdečník) → vazivový obal

myokard → srdeční svalovina

PS → horní a dolní dutá žíla

PK → plicní tepna
LS → plicní žíla
LK → aorta

SRDEČNÍ CHLOPNĚ

poloměsíčité – chlopeň plícnice

– aortální chlopeň

cípaté – trojcípá chlopeň

– dvojcípá chlopeň

věnčité cévy – také jako koronální

– na povrchu srdce
– zásobuje srdeční svalovinu kyslíkem
– zacpání této cévy způsobuje infarkt myokardu
– bypass průtok krve zlepší

šelest na srdci – nedovírání chlopní

3
SRDEČNÍ AUTOMACIE

sínusový uzlík – také síňový

– 1. centrum automacie
– pravidelné signály
– způsobuje stah síní

síňokomorový – 2. centrum automacie

uzlík – přijímá signál ze síní
– přeposílá ho na spodek komor

Purkyňova – převodní srdeční systém

– převadí signál z komor do svalových buněk
vlákna – stah způsobuje vypuzení krve k horním tepnám

elektrodiagram EKG – v převodním systému (při procházejících

signálech) jsou slabé změny elektrického
potencionálu
– pomocí EKG to jde měřit

SRDEČNÍ CYKLUS

stah → systola (0,3 s)

uvolnění → diastola (0,5s)

4. fáze

1. napínací (izovolumická)
2. vypuzovací (ejekční)
3. fáze izovolumické relaxace
4. plnící fáze

4
KREVNÍ TLAK

– tlak je měřen na pažní tepně

– systolický tlak → výkon srdce, stah srdce

– diastolický tlak → odpor v cévách, uvolnění komor srdce

– průměrná tepová frekvence → 70

– průměrný systolický tlak → 120
– průměrný diastolický tlak → 80

– normální k. tlak 120/80 mmHg

– vysoký k. tlak 160/90 mmHg → hypertenze (dlouhodobě vysoký)
– nízký k. tlak 90/60 mmHg → hypotenze (dlouhodobě nízký)

ONEMOCNĚNÍ OBĚHOVÉ SOUSTAVY

arterioskleróza - ztluštění, zúžení a ztvrdnutí cév

ateroskleróza - poškození stěny velkých cév (cholesterol)

ICHS (ischemické choroby srdeční)

infarkt myokardu - poškození věnčitých cév (uzavření, odumření)

angina pectoris – nedostatečný přívod O2 do srdeční tkáně

5
 DÝCHACÍ SOUSTAVA

VODIVÁ ČÁST
RESPIRAČNÍ ČÁST

vnější dýchání → výměna vzduchu ve vnějším prostředí (plíce)

HORNÍ A DOLNÍ CESTY DÝCHACÍ

hrtan → obklopen chrupavkami (i průdušnice vystužena chrupavkami)

horní – dutina nosní

– nosohltan
– hltan

dolní – hrtan
– průdušnice
– průdušky
– průdušinky

dýchací pomocné svaly

– bránice, mezižeberní svaly

6
VITÁLNÍ KAPACITA PLIC

– objem vzduchu nadechnutého nebo vydechnutého

– měření pomocí spirometru
– maximální vdech → na 6l
– maximální výdech → na 1,5l
– zbytkový vzduch (vzduch který nejde vydechnout)

PLÍCE

pravá → 3 laloky
levá → 2 laloky (musí být místo pro srdce)

poplicnice → povrch plic, blána

pohrudnice → blána uvnitř plic

přenos O2 a CO2

– parciální tlak O2 v plicních sklípcích nižší

než ve vzduch
– O2 difunduje z arteriálních kapilár do tkání
– stejný pohyb opačným směrem CO2 → po
tlakovém spádu

přenos O2 krví

– rozpuštěny v plazmě (minimálně)

– vázaný na hemoglobin (4x globin + Fe2-)

– když hemoglobin nese kyslík → oxyhemoglobin

– krev je poté červená
– když oxyhemoglobin kyslík uvolní → deoxyhemoglobin
– krev je poté tmavě rudá

7
– všechny dýchací cesty vystlány buňkami, které vytváří hlen
– řasinkový epitel – brání nečistotám vstupu do plic

ONEMOCNĚNÍ DÝCHACÍ SOUSTAVY

astma – chronické onemocnění dýchacích cest (zúžení průdušek)

– způsobují to genetické a vnější faktory

pneum- – jinak zvaný zápal plic

onie – bakteriální, virový i mikotický původ
– zaplnění tekutinou části plic, zamezení přístupu O2 do krve
– je z toho horečka, zimnice, dušnost

tuber- – způsobuje mycobacterium tuberuculosis

kulóza – latentní a aktivní forma
– očkování jen rizikových skupin

COVID-19 – způsoben koronavirem SARS-cov-2

– možné nedostatečné prokrvování plic
– možné zjizvení plicní tkáně
– moc toho nevíme

rakovina – také zván plicní karcinom

plic – nejčastěji způsobena tabákovým kouřem

plicní – vznik jizev v plicní tkáni, přebytková pojivá tkáň

fibróza – součástí léčby je doplňování O2 (možná transplantace plic)