Již od staré Číny První šablony tzv. otevřené – vyřezané ze speciálního papíru, barva přes ně tamponem, štětcem, jiným vhodným nástrojem Pro zvýšení odolnosti papírových šablon se podkládaly barvopropustným materiálem – tzv. síťovinou (zpočátku hedvábí nebo lidské vlasy) Středověké Japonsko – hedvábí, lidské vlasy, šablony tvořené na nich želatinou, včelím voskem, přilepovali se pergamenové šablony, využívali pro potisk textilií 17. století – zdobení kimon 19.století – poprvé síťka napínaná na dřevěný rám V Evropě – poprvé na světové výstavě ve Vídni v 19. st. (představeny japonské tisky) USA – na základě japonských tisků, začali využívat v průmyslu 1907 – patentoval sítotiskovou techniku Samuel Simon z Manchesteru – použil hedvábí na dřevěném rámu Zdokonalenou techniku pak patentoval Edward Owen – považovaný za vynálezce sítotisku Před 1. světovou válkou – John Pilsworth patentoval techniku vícebarevného sítotisku 19. st. Francie – potisk jemných textilií Počátek 20. století v Británii – patenty pro výrobu přímých šablon pomocí vykrývacích rozoků Před 2. světovou válkou – Hollywood tisk filmových plakátů Zásadní obrat po 2. světové válce – objevené světlocitlivé roztoky pro výrobu sítotiskových šablon Sítotiskse začal používat k potisku obalů, přístrojů, štítků atd. ale i k tvorbě uměleckých děl Umělecký sítotisk se nazývá serigrafie POP ART Umělecký směr často využívající sítotisk (serigrafii) Andy Warhol Historie sítotisku - Československo
1940 – Jan Kroj ve spolupráci s firmou Baťa – tisk
na mlynářském hedvábí s vyřezávanou šablonou a tisk fotocestou zhotovené šablony na fosforobronzové síťovině Dále se tisklo přes mlynářská síta Rozdělení sítotisku
Umělecký sítotisk – serigrafie – výsledkem obvykle
jednotlivá díla či série Grafický – tisk nejen na papír ale i samolepicí materiály, tvrdé plastové desky a jiný plošný tisk obsahující grafiku a texty Technický – potisk různých předmětů – CD, výlisky, panely, obaly, lahve, … Textilní Speciální – potisk skla (hlavně plošná skla)