7-8/2013

Ronk XI.
Cena: 3
7
-
8
/
2
0
1
3
w
.
e
h
r
k
w
w
t
c
p
a
.
s
k
www.andritz.sk
tajte na stranch 20, 21
Rieenie na pravu vody,
istiarenskho kalu a spracovanie biomasy
KOMUNLNE
APLIKCIE
BIOMASA
ORGANICK ODPAD
PRIEMYSELN
APLIKCIE
Toshiba svietidlo, typ E-CORE LED
Floodlight 5500, 57 W, rozsah teplt
-20 C +35 C. ivotnos a 60 000 hodn,
kontantn sveteln tok poas celej doby
ivotnosti. Uren pre non architektonick
osvetlenie budov a alch stavieb.
Svietidlo Toshiba LED Outdoor Bulkhead
12 W, robustn dizajn, ivotnos 50 000
hodn. Uren na osvetlenie okolia domov
(chodnky, bazny).
Svietidlo Toshiba E-CORE LED UrbanLight
16,5 Wresp. 30 W, sveteln tok 1 250
resp. 2 200 lumenov. Rozsah teplt
-20 C +35 C, ivotnos a 60 000 hodn.
Uren na osvetlenie chodnkov,
promend, parkovsk, zhrad, parkov.
Prklad produktov firmy Toshiba v oblasti LED osvetlenia
Toshiba iarovky, typ E-CORE GLS
Wide 7 Wa 10 Wso zvitomE27,
sveteln tok 470 resp. 800 lumenov.
Uren s pre bytov sfru, retaurcie,
dekoratvne osvetlenie ako jednoduch
nhrada konvennch 40 a 60 Wiaroviek.
Toshiba E-CORE GLS Wide
Toshiba E-CORE LED UrbanLight
Toshiba E-CORE LED Floodlight 5500
Tel.: +421 258 267 115, mobil:+421 903 535 680,
www.landisgyr.cz
e-mail: stanislav.rapavy@landisgyr.com
Toshiba LED Outdoor Bulkhead
Landis+Gyr s. r. o., organizan zloka
Ing. Stanislav Rapav
Mlynsk Nivy 43, 821 09 Bratislava
Obsah
Tmatem MSV Brno 2013bude
prmyslov automatizace ..................................................................................................... 4, 5
For Electron 2013 ........................................................................................................................... 6
Znaen a dekorace plastu lasery ............................................................................................. 7
ELO SYS 2013 ................................................................................................................................... 8
LED svietidl Toshiba osvetlenie dneka pre zajtrajok ................................................ 9
For energo ...................................................................................................................................... 10
Obnoviten zdroje energie 2013 .......................................................................................... 11
Druh genercia priemyselnch
zdrojov MEANWELL s PFC ........................................................................................... 12, 13, 14
Fireenergy predstavujenov
divziu Intel LED solution ................................................................................................... 14, 15
LED technologii je ji 50 let ............................................................................................... 16, 17
Fire Energy ..................................................................................................................................... 18
Slnkom napjan zdroj svetla ................................................................................................. 19
UV vytvrzovn efektivn na bzi LED ................................................................................. 19
CzWA Vs zve na 10. bienln konferenci VODA 2013 .................................................... 20
Patentovan TurboJet platne .................................................................................................. 21
Rieeniepravy vody, kalu z istiarn
a spracovanie biomasy .............................................................................................................. 22
Novzazen na itn a pravu
vody od firmy IN-EKO TEAM.................................................................................................... 23
Snite nklady pomoc spory energie ....................................................................... 24, 25
istrny odpadnch vod vlastn konstrukce ........................................................................ 26
AMTEK ............................................................................................................................................. 27
Zazen pro men kapalin a plyn .............................................................................. 28, 29
UV zen sprvn volba
pro dezinfekci pitn i odpadn vody ............................................................................. 30, 31
Trubn systmy pro vstavbu stokovch st .............................................................. 32, 33
Monosti vyuit on-linesimulanho
modelu vodovodu pro zkvalitovn jeho provozu ......................................... 34, 35, 36
Znovuvyuit edch a deovch vod v budovch ........................................................ 37
vod do prstrojov na monitorovanie kvality vd ..................................... 38, 39, 40, 41
Prrodnfiltranmdium
v baznoch a kpacch jazierkach ........................................................................................ 42
EDB .................................................................................................................................................. 43
Optimalizciaprocesov
s pouitm tandardizovanch modulov riadenia .................................................... 44, 45
Stabilizaceistrenskchkal istm
kyslkem provozn praxe a zkuenosti ......................................................... 46, 47, 48, 49
Alternatvnezdrojebiomasy presektor energetiky
a vrobu tuhch biopalv ..................................................................................... 50, 51, 52, 53
Podtlakov odvodovac systm ........................................................................................... 54
Rentabiln optimalizace vyhnvn kalu ............................................................................. 55
MICROCLOR- generacevodrenskho zazen
na vrobu chlornanu sodnho v mst pouit ........................................................ 56, 57
Tir ................................................................................................................................................. 58
nch obor, 32 %nvtvnk mlo rozhodovac nebo spolurozho- Ohldnut za poslednmronkem
dovac pravomoc pi nkupu zbo a sluebvoboru a 34%dispono- MSV 2012 byl co do rozsahu i pozitivnch ohlas astnk nej-
valo alespo poradnm hlasem. Ti tvrtiny nvtvnk na MSV jez- spnjm strojrenskm veletrhem od propuknut ekonomick
d pravidelna 79%dotzanch sechyst navtvit pt ronk. krize. Mrn oiven trhu se projevilo velikost expozic i ilou
obchodn atmosfrou. Veletrhu se zastnilo 1886 firem ze 32 zem
a zrove vzrostla velikost vstavn plochy na tm 45 tisc metr Veletrh pohledemastnk
tverench. Podl vystavujcch firem ze zahrani se zvil na spnost poslednho ronku MSV potvrzuj nzory vystavovatel
49,5 %. Nabdku vystavovatel si pijelo prohldnout tm 76 tisc i vznamnch host. V zahajovacm projevu veletrh ocenil ministr
nvtvnk ze 62 zem. MSV tak potvrdil svoji vedouc pozici mezi prmyslu a obchodu Martin Kuba: Brnnsk Mezinrodn stroj-
prmyslovmi veletrhy v regionu stedn Evropy, tj. v esk republi- rensk veletrh pokldm za hlavn veletrn udlost v roce a uvdo-
ce, Slovensku, Polsku, Rakousku a Maarsku. muji si jeho regionln i evropskou dimenzi. Je vznamnou plei-
O komernm vznamu veletrhu svd rozshl przkum, kter tost k pedstaven eskch firem a jejich vysplch technologi
mezi vystavovateli i nvtvnky veletrhu realizovala agentura nejen pmm obchodnm partnerm, ale i oficilnm pedstavite-
Ipsos. ast na MSV je podle nj spolu s firemnmi webovmi strn- lm vld zem, kter se tto veletrn akce zastn. Podstatn je, e
kami a pmm osobnm prodejem jednm ze t nejvyuvanjch seveletrh zamujei na rozvjejc semimoevropsktrhy, tedy zem
marketingovch nstroj k osloven zkaznk. Plnch 91 %vysta- vchodn Evropy, Asie, Afriky a LatinskAmeriky, nebo prioritou vl-
vovatel navzalo na veletrhu obchodn kontakty s potencilnmi dy jebezesporu diverzifikaceeskho exportu.
tuzemskmi zkaznky, 54 %s potencilnmi zahraninmi zkazn-
ky a 31 %vystavovatel na veletrhu uzavelo i rozjednalo njakou MSV2013: pokrauj spn projekty
vvozn zakzku. S tm koresponduje vysoce kvalitn nvtvnick Dal pleitost pedstavit sv novinky a zskat nov zakzky firmy
struktura. Naprost vtina nvtvnk MSV 2012 (93 %) byli dostanou ve dnech 7. a 11. jna 2013, kdy se na brnnskm vsta-
odbornci pracujc v nkterm z vystavovanch nebo jim pbuz- viti uskuten ji 55. ronk MSV. Nejvt prmyslov veletrh ve
Nejvt prmyslov veletrh ve stedn Evrop a tradin pehldka novch technologi pednch eskch
i svtovch vrobc letos probhne v termnu od 7. do 11. jna. Poadatel v, e nave na MSV 2012,
kter byl nejvtm a nejspnjm strojrenskm veletrhem odroku 2008. Zvraznnm tmatem MSV
2013 budeprmyslovautomatizacea partnerskou zem sestaneTurecko.
Tmatem MSV Brno 2013 bude prmyslov automatizace
4
technika
technika
stedn Evrop opt pivt vystavovatele z klovch obor od
strojrenstv a elektrotechniky a po zpracovn plast nebo eko-
techniku.
Hlavnm tmatem MSV 2013 bude projekt Automatizace pre-
zentace mc, dic, automatizan a regulan techniky nap
vemi obory. V minulosti se Automatizace konala jako bienle
pouze vsudch letech, alenazkladohlasu vystavovatel, kte-
o tento obor maj trvale zjem, se poadatel rozhodli zvraz-
ovat jej kadoron. Tma prmyslovautomatizacebudezvi-
ditelnno jak ve vstavnch pavilonech, tak v propagaci ve-
letrhu, doprovodnm programu i v souti Zlat medaile MSV,
vn budeopt ocenn nejlep expont z oboru automatizace.
Nov je koncipovna prezentace dopravn techniky, se kterou
se v minulosti nvtvnci setkvali nejen na MSV, ale tak na
specializovanm veletrhu Transport a Logistika. V termnu od
10. do 14. z 2013 se na brnnskm vstaviti poprv uskute-
n veletrn projekt zamen na silnin dopravu, eleznin
dopravu a logistiku. Mezinrodn dopravn veletrh Eurotrans
v sob slou obory z veletrh Autotec a Transport a Logistika,
kter tm pdem ji nebudou pokraovat. Soust MSV vak
nadle zstv obor intralogistika, kter navazuje na prezenta-
ce dalch prmyslovch vrobc a oslovuje stejnou klientelu.
Do vnitropodnikov logistiky spadaj pedevm obory sklado-
vn, manipulace a vnitropodnikov dopravy, kter na veletrhu
Transport a Logistika patily k nejpoetnji zastoupenm. Na
MSV tak opt nebudou chybt vystavovatel dopravnch voz-
k, jeb a zvedacch zazen, montnch stroj, skladovac
techniky nebo stroj pro prmyslovbalen.
Ji poptsevrmci MSV uskuten projekt Transfer technologi
a inovac, kter prezentuje vdecko-vzkumn aktivity vyso-
kch kol a vzkumnch center. Technick univerzity zde nejen
ukazuj zajmav vsledky prce svch vzkumnch tm, ale
pedevm jednaj o spoluprci s prmyslovmi podniky na pro-
jektech zamench pesnpodlejejich poteb.
Tureckovystavuje v Brn
Mezinrodn strojrensk veletrh byl od zatku koncipovn
jako platforma pro navazovn zahraninch obchodnch kon-
takt a proexportn roli pln i dnes. Vysok mezinrodnost, kdy
tm polovinu vystavovatel tvo zahranin firmy, je spolu
s kvalitn nvtvnickou strukturou pedpokladem k spnm
obchodnm jednnm.
Navazovn spoluprce na novch trzch podporuje tak
projekt Partnersk zemMSV, kter ji od roku 2008zviditeluje
vdy jednu zahranin zemi jako oficilnho partnera ronku.
V roce 2013se partnerskou zem staneTurecko, zems rychlese
rozvjejc ekonomikou, kter se v Brn pedstav prostednic-
tvm nkolika destek vystavujcch firem z rznch prmyslo-
vch obor.
Text a foto: BVV Brno

Pro znaen a dekoraci plast se pouvaj nejastji Nd:YAG nebo Druh varianta (svtl na tmavm) je napnn polymeru. K tomu
Nd:YVO4 lasery a polovodiov vlknov lasery na vlnov dlce dochz, kdy lokln teplota polymeru okolo absorpce je
1064nm, tedy blzko infraervenmu spektru. Dal variantou dostaten vysok tak, e polymer generuje plyn pi hoen nebo
nastupujcch laser jsou zelen lasery, kter emituj paprsek ve odpaovn. Tento tepl plyn je obklopen rozteklm polymerem
viditelnm spektru svtla a jsou azeny ke studenm laserm. Tyto
lasery opravdu svt zelen. Vvoj pokroil a dnes se pouvaj
v prmyslovch aplikacch na znaen a dekoraci taky UV lasery,
jejich psoben je vhradn fotochemick, bez tepeln sloky.
Zajmavost pouit zelenho laseru je znaen na mezivrstvu
plastu, kdy laser ve viditelnm spektru svtla projde pes
prsvitnou vrstvu plastu a zastav se o druhou vrstvu plastu
napklad ern barvy, na kterou zna, tto vlastnosti se pouv
asto vautomobilovmprmyslu pro dekoraci svtel, s m Solaris
Laser m velkzkuenosti.
Dle typu plastovho materilu dochz asto k fotochemickmu
efektu, bez tepelnho pokozen materilu a bez gravrace. Tento
efekt vytv kontrast na materilu, zvisl na vlastnostech plastu
reagovat na laserov zen. Na vrobcch, kde se nedosahuje
kontrastu, protoe polymery neabsorbuj laserovou energii, tam
pomhaj pidanpigmenty do zkladnho Masterbatch.
Pro pm znaen laserem hovo nkolik aspekt, kter zcela
zavrhnou drahou inkoustovou technologii inkjet znaen. Prvn je
to absencespotebnhomaterilu, jako jsou inkousty a edidla, kdy
edidlajsou astoodpaenapi znaen do prostoru vroby a z toho
plyne i kontaminace prostoru. Druh hlavn faktor hovoc pro
laser je nesmazatelnost a odolnost npisu oproti inkoustovmu
znaen, kterjezvislna povrchovm napt plastu a nkdy vya-
duje pouit plazmy ped aplikac inkoustu, jinak jde inkoust z po- a zachycen v nm jako bublinky. Jeli energie laseru dostaten
itnho povrchu snadno dol. Tet vlastnost je znaen skrze kontrolovna, napnn je definovan a m za nsledek odraz svtla
prsvitn plochy dovnit vrobk nebo na velmi tce pstupn v bublinkch a to tvo svtl znaen na tmavm (neodrazivm)
msta dky dlouhzaostovac vzdlenosti laserovoptiky. povrchu.
Tet variantou (barva) je tepeln degradace energi laseru jedn
barvy v probarven struktue a zmnu vsledn barvy. Jako pklad Na plastovmmaterilu vznikaj 3 zkladn reakce
je kombinace saz a stabilizovan anorganick barvivo. Po zaht Prvn (tmav na svtlm) je dna absorbovnmenergie laseru do
jsou saze odstranny a zstane jen anorganick barvivo. Tyto plastu a zvyuje se lokln teplota materilu v okol absorpce na
mixovan barvy jsou zvisl na specifick barevn stabilit a nejsou takovou rove, e dojde k termln degradaci materilu
monvechny barvy. polymeru. Me dojt k hoen polymeru za ptomnosti kyslku
v atmosfe. Omezen mnostv kyslku uvnit materilu substrtu Vekerou laserovou technologii pro dekoraci plastu a automa-
m za vsledek lehk oehnut materilu, kter zpsob ernou tizaci prmyslovho znaen lze nalzt na strnkch Leonardo
formupolymeru nebo tmavkontrast znaen. technology, www.LT.cz, zastupujc spolenost SolarisLaser.
technika
Znaen a dekorace plastu lasery
Vhody v pmm znaen plastovch materil lasery zahrnuj velmi vysokou kvalitu znaen, dky velmi mal stop
laserovho paprsku, kontrast bez nebo i za pouit specilnch pigment a takyrychlost znaen svektorovmi laserynapklad
od Solaris Laser umstnmi pmo ve vrobnch linkch. Pm znaen na materilu se pouv pro identifikaci vrobku,
nejastji Datamatrix kdem, nebo i dekoraci a grafick popis. Vhodou je, esevtinou nepouv dn pdavn materil,
je tedy znaen laserem vhodn i pro zdravotn vrobky a spluje spoustu poadavk dle potravinskch (FDA), zdravotnch
(UID) a vojenskch norem (MIL-STD). Sprvn "Laserov formula" plastu nemebt toxick nebo nesm mt negativn efekt na
produkta jeho fyzikln vlastnosti nebo funknost.
7
technika
9
n predajcami, odbornkmi, architektami aj a farieb, ponkajci kreatvne monosti Svetlo pre svet
koncovmi uvatemi, o dokazuje 73 % pouitia. V dnenej dobe je dostupnos svetla nieo,
rast predaja poas minulch rokov. Jednou Nie je podstatn, kde potrebujete svetlo, i o povaujeme za samozrejmos . Toshiba si
z najvznamnejch referenci je osvetlenie je to v domcnosti, kancelrii, obchode, vak dala nov cie: da technolgie do
retaurcii, hoteli, mzeu, na ulici, v parku sladu s poiadavkami na trval udrate-
nos , pretoe ivotn prostredie je firemnou
prioritou. Osvetlenie totito reprezentuje a
20% celkovej spotrebovanej energie.
Ininieri spolonosti Toshiba boli schopn
vyvin plne nov dimenziu v osvetlen
pomocou vyuitia inovatvnej polovodio-
vej technolgie: E-CORE LED osvetlenie
s vysokm potencilom spor a dlhou
ivotnos ou. S E-CORE LED osvetlenm chce
Toshiba umoni uom, aby o najviac
profitovali z jej pokroku, ktor dosiahla
alebo dome - Toshiba m vdy pre Vs nie- v oblasti svetelnej techniky.
len energeticky, ale aj finanne sporn
E-CORE LED svietidl. Pre viac informci Osvetlenie Toshiba tvor histriu
V roku 2008 Toshiba oznmila, e do dvoch
rokov ukon vrobu konvennch iaro-
viek a v r. 2010 sa tak aj skutone stalo.
Od tej doby vyrba Toshiba svietidl
a sveteln zdroje len na bze LED technol-
mzea Louvre v Pari vrtane svetoznme- gie. Toshiba E-CORE LED vrobky pre
ho obrazu Mona Lisa od Leonarda da
Vinciho a alch majstrovskch diel vt-
varnho umenia.
Preo si vybra E-CORE LED osvetlenie? Tu
s hlavn dvody:
Vydria a 60 000 hodn bez akejkovek
drby ohadne jednotlivch produktov navvte
Spotrebuj a o 80 % menej energie ako strnky Toshiba venovan osvetleniu na
konvenn iarovky .
S odoln voi nrazu aj vibrcim Spolocnost Landis+Gyr AG je od jla 2011
Neprodukuj iadne ultrafialov ani scastou nadnrodnej skupiny Toshiba.
infraerven iarenie Zroven sa Landis+Gyr s.r.o. stal zstupcom
V porovnan s konvennmi iarovkami interir aj exterir s vnimon svojou Toshiby na ceskom a slovenskom trhu
zniuj emisie CO a o 80 % v oblasti predaja produktov pre prenos ivotnos ou, spotrebou energie, redukciou
2
a rozvod elektrickej energie a smart grid, - k Neobsahuj olovo, ortu , ani in zdraviu emisi CO (a o 80% v porovnan s onven
2
kam patr aj LED osvetlenie. kodliv ltky nmi iarovkami), vkonnos ou, farebnm
/ Ing. Stanislav Rapav K dispozcii je irok rozsah svietidiel spektrom a rozsahom pouitia. U od
Land is + G yr s.r .o., organiza n zloka svetelnch zdrojov rozli nch ve kost zaiatku boli E-CORE LED svietidl oceova-
www.toshiba.eu/newlighting
Ke Ichisuke Fujioka, zakladate dnenej Toshiby, stretol v roku 1884 vynlezcu Thomasa Edisona, vea
z jeho sasnkov bolo doslovne v tme. Ale to sa malo vznamnm spsobom zmeni , pretoe stretnutie
s Edisonom inpirovalo Fujioku uskutoni svoj sen. V roku 1890 zaloil prv tovre na vrobu elektrickch
iaroviek v Japonsku a odvtedy prinal svetlo do ivotov ud okolo seba. Mono poveda , e vytvoril
zklady pre technologick odbornos , ktor je synonymom pre spolonos Toshiba v sasnosti. Dkazom
toho je mnostvo inovci v oblasti osvetlenia, ktor boli rozhodujce pre al rozvoj svetelnej techniky. S
to vsledky tby inovova , ktorou si Toshiba buduje svoje meno u viac ako 120 rokov.
LED svietidl Toshiba
osvetlenie dneka pre zajtrajok
Landis+Gyr, s. r. o., org. zloka
Mlynsk Nivy 43,
821 09 Bratislava
Tel: +421 258 267 115, +421 903 535 680
e-mail: stanislav.rapavy@landisgyr.com
www.landisgyr.cz
Toshiba LED osvetlenie v mzeu Louvre v Pari
LED iarovka, typ E-CORE
PAR20, 9W
Svietidlo E-CORE LED Roadlight
(poulin osvetlenie)
Svietidlo E-CORE LED
Floodlight (pre non
osvetlenie objektov)
technika
11
Koncom mja 2013 sa v Tatranskch Matliaroch vo Vysokch Tatrch uskutonil pod ztitou Ministerstva
hospodrstva Slovenskej republiky 4. ronk medzinrodnej vedeckej konferencie Obnoviten zdroje
energie 2013. Usporiadatemi konferencie OZE 2013 boli Slovensk technick univerzita v Bratislave
v spoluprci s Nrodnm centrom pre vskum a aplikcie obnovitench zdrojov energie, Slovenskm
vborom Svetovej energetickej radya VUJE, a. s.
Obnoviten zdroje energie 2013
Cieom konferencie bolo vytvorenie spolonej platformy pre prspevok predniesla Ing. Lvia Vakov, ekonomick radca,
vskumnch pracovnkov a odbornkov zaoberajcich sa zastpenie Eurpskej komisie v SR s nzvom Podpora OZE
obnovitenmi zdrojmi energie v rznych oblastiach, vmena eurpsky pohad. Posledn plenrnu prednku predniesol prof.
informci a sksenost v oblasti zkladnho vskumu materilov In g . Pe ter imon, DrSc., vedci Oddelenia fyziklnej chmie, FCHPT
a systmov pre OZE, ale aj monost relneho praktickho STU v Bratislave s nzvom Thermoanalytical Kinetics in the
vyuvania OZE v odvetv hospodrstva v nadvznosti na Biomass Thermal Decomposition. Prednesen tmy vyvolali
ekonomick a ekologick aspekty. Konferencia tie vytvorila znaten zujem vekho potu zastnench, o sa v alom
priestor na nadviazanie a prehbenie spoluprce medzi programe konferencie, ktorm bol spoloensk veer, prejavilo
odbornkmi v oblasti OZE z praxe, univerzt a vskumnch vo formeintenzvnych diskusi na tieto tmy.
pracovskzo Slovenska i zo zahraniia. Druh de boli na programe konferencie dve sekcie s nzvom
Na podujat sa zastnilo viac ako 200 poprednch slovenskch Ve obe cn aplikcie OZE I. a Slnen energia I., priom sbene
a zahraninch odbornkov v sektore energetiky. Okrem osobnost s nimi sa konali dva workshopy s nzvom Zvyovanie energetickej
z akademickej obce sa podujatia zastnili tie zstupcovia bezpenosti SR a Environmentlne aspekty zhodnotenia
Slovenskej akadmie vied, vrobcov elektriny, prevdzkovateov kvapalnch odpadov. Po ukonen jednotlivch prednok
prenosovej a distribunch sstav, obchodnkov s elektrinou, v rmci menovanch sekci a workshopov sa viedla krtka diskusia
zstupcovia Ministerstva hospodrstva Slovenskej republiky ku kadmu z prspevkov a po krtkej prestvke pokraovali alie
a Slovenskej organizcieprevskumna vvojovaktivity. sekcies nzvom Vodn a vetern energia a Slnen energia II.
Medzinrodn vedeck podujatie otvoril garant podujatia prof. Aktulne prezentovan tmy, nzory, postoje a diskusie k proble-
Ing. Frantiek Janek, PhD., riadite stavu elektroenergetiky m atike si mohla pozrie tie irok laick verejnos prostrednc-
a aplikovanej elektrotechniky na Fakulte elektrotechniky tvom ivho vysielania, k tor realizovala prv tudentsk online
a informatiky Slovenskej technickej univerzity v Bratislave, ktor televzia mc2 na ich webovej strnke www.mc2.sk. So svojimi
prtomnm priblil ciele podujatia vo vzbe na perspektvnu, dlhoronmi sksenosami s online prenosmi zabezpeila spo-
alternatvnu, ekologicky prijaten formu zskavania energie, ahliv prenos vetkch plenrnych a vybranch prednok z ve-
ktorou s prve obnoviten zdroje energie. Zrove zdraznil deckej konferencie.
dleitos diverzifikcie zdrojov elektriny v nadvznosti na rozvoj Vznamnm momentom druhho da medzinrodnho
decentralizovanej vroby elektriny vyplvajci z energetickej vedeckho podujatia bolo udelenie ocenen tudentom
politiky Slovenskej republiky, kde prve u tejto vroby existuje ininierskeho a doktorandskho tdia za najlepie prspevky,
vysokpredpoklad pretrvalo udraten rast. ktorsi prebrali Bc. Marek Vozrik, Bc. Michal Balaia s prspevkom
Po vode nasledovalo es plenrnych prednok. Prv vystpila Situationof the Selected Renewable Sources in Slovakia, Ing. Ale
Mgr. Renta Prokov, zstupkya neinvestinho fondu, EkoFond, Hz, Ing. Martina Botkov s prspevkom Identification of New
n. f. s prspevkom EkoFond a jeho prspevok k zlepeniu Products at Application DCSBD Plasma Treatment by GC/MS
energetickej efektvnosti v SR. Druh prspevok Biomasa: a Ing. Viktor Majer s prcou Prediction of Electric Power Generation
Sksenos v Elektrrach Vojany prezentoval Ing. Ondrej from Photovoltaic Power Plants for a Certain Region, ktor si
Marcink, riadite tepelnej elektrrne Vojany. Tret prspevok odniesli finann odmenu 300 Eur, ktor im odovzdal garant
predniesol Ing. Stanislav Sipko, splnomocnenec vldy SR pre podujatia prof. Ing. Frantiek Janek, PhD.
vedomostn ekonomiku, Ministerstvo kolstva, vedy, vskumu Tret de pokraovala konferencia op v dvoch sekcich s nzvom
a portu SR s nzvom Podpora prioritnch energetickch Veobecn aplikcie OZE II. a Biomasa I., kde po prestvke
projektov v rokoch 20142020: Nrodn a makroregionlne pokraovali op alie dve sekcie s nzvom s nzvom Veobecn
aspekty. Nasledovne predstavila svoj prspevok RNDr. Eva aplikcieOZEIII. a Biomasa II..
Mjkov, DrSc., podpredsednka SAV pre vskum, Slovensk Podujatie vzniklo aj vaka finannej, vecnej a medilnej podpore
akadmia vied s nzvom Organic Photovoltaic Devices partnerov.
Promising Alternative for Renewable Energy Resources. al Text: Miriam Szabov
technika
V elektrotechnickom priemyslesa oraz viac kladiedraz na sporu energiea rozmery. Preto aj firma Mean Well, lder na trhu
s napjacmi zdrojmi, uvdza na trh druh generciu priemyselnch napjacch zdrojov s innkom jalovej zloky PFC.
Vhodami zdrojov srie RSP /druh genercia/ oproti srii SP /prv genercia/ s vyia innos, menie rozmery a ir
rozsah pracovnch teplt. Tieto napjacie zdroje s zabudovan v kovovej krabike so svorkovnicou a od vkonu 320W/RSP-
320/ s aktvnechladenventiltorom sregulciou otok.
Druh genercia priemyselnch
zdrojov MEAN WELL s PFC
Napjacie zdroje srie RSP sa dodvaj vo 100-5 m vstupn parametre +5V 20A, vstupn naptie je mon nastavi v rozsa-
vkonovch radch od 75W a do 3 000W. vstupn naptie je mon nastavi v rozsa- hu 14,3 a 16,5V. Model RSP-150-24 m
Napjacie zdroje s vkonom od 1000W do hu 4,75 a 5,5V. Model RSP-100-7.5 m vstupn parametre +24V 6,3A, vstupn
3000W maj paraleln funkciu, o umou- vystupn parametre +7,5V 13,5A, vstupn naptie je mon nastavi v rozsahu 22,8 a
jezvyova ich vkon. naptie je mon nastavi v rozsahu 7,13 a 26,4V. Model RSP-150-27m vstupnpara-
Napjacie zdroje RSP-75 s maximlnym 8,25V. Model RSP-100-12m vstupnpara- metre +27V 5,6A, vstupn naptie je mo-
vkonom 76,8W /plat pre model RSP-75- metre +12V 8,5A, vstupn naptie je mo- n nastavi v rozsahu 25,7 a 29,7V. Model
48/ maj aktvne PFC, vku len 30mm n nastavi v rozsahu 11,4 a 13,2V. Model RSP-150-48 m vstupn parametre +48V
a monos diakovho zapnutia/vypnutia. RSP-100-13.5 m vstupn parametre 3,2A, vstupn naptie je mon nastavi
Model RSP-75-3.3 m vstupn parametre +13,5V 7,5A, vstupn naptie je mon vrozsahu 45,6a 52,8V.
+3,3V 15A, vstupn naptie je mon nastavi v rozsahu 12,8 a 14,9V. Model RSP- Napjacie zdroje RSP-200 s maximlnym
nastavi v rozsahu 3,14 a 3,63V. Model RSP- 100-15 m vstupn parametre +15V 6,7A, vkonom 202,5W /plat pre model RSP-200-
75-5 m vstupn parametre +5V 15A, vstupn naptie je mon nastavi v rozsa- 27/ maj aktvne PFC, vku len 30mm.
vstupn naptie je mon nastavi v rozsa- hu 14,3 a 16,5V. Model RSP-100-24 m Model RSP-200-2.5 m vstupn parametre
hu 4,75 a 5,5V. Model RSP-75-7.5 m vstupn parametre +24V 4,2A, vstupn +2,5V 40A, vstupn naptie je mon
vystupn parametre +7,5V 10A, vstupn naptie je mon nastavi v rozsahu 22,8 a nastavi v rozsahu 2,35 a 2,85V. Model RSP-
naptie je mon nastavi v rozsahu 7,13 a 26,4V. Model RSP-100-27m vstupnpara- 200-3.3 m vstupn parametre +3,3V 40A,
8,25V. Model RSP-75-12 m vstupn para- metre +27V 3,8A, vstupn naptie je mo- vstupn naptie je mon nastavi v rozsa-
metre +12V 6,3A, vstupn naptie je mo- n nastavi v rozsahu 25,7 a 29,7V. Model hu 2,97 a 3,8V. Model RSP-200-4 m
n nastavi v rozsahu 11,4 a 13,2V. Model RSP-100-48 m vstupn parametre +48V vstupn parametre +4V 40A, vstupn
RSP-75-13.5 m vstupn parametre 2,1A, vstupn naptie je mon nastavi naptie je mon nastavi v rozsahu 3,7 a
+13,5V 5,6A, vstupn naptie je mon vrozsahu 45,6a 52,8V. 4,3V. Model RSP-200-5 m vstupn para-
nastavi v rozsahu 12,8 a 14,9V. Model RSP- Napjacie zdroje RSP-150 s maximlnym metre +5V 40A, vstupn naptie je mon
75-15 m vstupn parametre +15V 5A, vkonom 153,6W /plat pre model RSP-150- nastavi v rozsahu 4,5 a 5,5V. Model RSP-
vstupn naptie je mon nastavi v rozsa- 48/ maj aktvne PFC, vku len 30mm 200-7.5 m vystupn parametre +7,5V
hu 14,3 a 16,5V. Model RSP-75-24 m a monos diakovho zapnutia/vypnutia. 26,7A, vstupn naptie je mon nastavi
vstupn parametre +24V 3,2A, vstupn Model RSP-150-3.3 m vstupn parametre v rozsahu 6 a 9V. Model RSP-200-12 m
naptie je mon nastavi v rozsahu 22,8 a +3,3V 30A, vstupn naptie je mon vstupn parametre +12V 16,7A, vstupn
26,4V. Model RSP-75-27 m vstupn para- nastavi v rozsahu 3,14 a 3,63V. Model RSP- naptie je mon nastavi v rozsahu 10 a
metre +27V 2,8A, vstupn naptie je mo- 150-5 m vstupn parametre +5V 30A, 13,2V. Model RSP-200-13.5 m vstupn
n nastavi v rozsahu 25,7 a 29,7V. Model vstupn naptie je mon nastavi v rozsa- parametre +13,5V 14,9A, vstupn naptie
RSP-75-48 m vstupn parametre +48V hu 4,75 a 5,5V. Model RSP-150-7.5 m je mon nastavi v rozsahu 12 a 15V.
1,6A, vstupn naptie je mon nastavi vystupn parametre +7,5V 20A, vstupn Model RSP-200-15 m vstupn parametre
vrozsahu45,6a 52,8V. naptie je mon nastavi v rozsahu 7,13 a +15V 13,4A, vstupn naptie je mon
Napjacie zdroje RSP-100 s maximlnym 8,25V. Model RSP-150-12m vstupnpara- nastavi v rozsahu 13,5 a 18V. Model RSP-
vkonom 102W /plat pre model RSP-100- metre +12V 12,5A, vstupnnaptiejemo- 200-24 m vstupn parametre +24V 8,4A,
12/ maj aktvne PFC, vku len 30mm n nastavi v rozsahu 11,4 a 13,2V. Model vstupn naptie je mon nastavi v rozsa-
a monos diakovho zapnutia/vypnutia. RSP-150-13.5 m vstupn parametre hu 20 a 26,4V. Model RSP-200-27 m
Model RSP-100-3.3 m vstupn parametre +13,5V 11,2A, vstupn naptie je mon vstupn parametre +27V 7,5A, vstupn
+3,3V 20A, vstupn naptie je mon nastavi v rozsahu 12,8 a 14,9V. Model RSP- naptie je mon nastavi v rozsahu 26 a
nastavi v rozsahu 3,14 a 3,63V. Model RSP- 150-15 m vstupn parametre +15V 10A, 31,5V. Model RSP-200-36m vstupnpara-
12

technika
13
metre+36V 5,56A, vstupnnaptiejemo- nastavi trimrom v rozsahu 20 a 26,4V. n nastavi trimrom v rozsahu 4,5 a 5,5V.
n nastavi v rozsahu 32,4 a 39,6V.Model Model RSP-750-27 m vstupn parametre Model RSP-1500-12 m vstupn para-
RSP-200-48 m vstupn parametre +48V +27V 27,8A, vstupn naptie je mon metre+12V 125A, vstupn naptie je mo-
4,2A, vstupn naptie je mon nastavi nastavi trim rom v rozsahu 24a 30V. Model n nastavi trimrom v rozsahu 10 a 13,5V.
vrozsahu 41a 56V. RSP-750-48 m vstupn parametre +48V Model RSP-1500-15 m vstupn para-
Napjacie zdroje RSP-320 s maximlnym 15,7A, vstupn naptie je mon nastavi metre+15V 100A, vstupn naptie je mo-
vkonom 321,6W /plat pre model RSP-320- trimrom vrozsahu 43a 55V. n nastavi trimrom v rozsahu 13,5 a 16,5V.
48/ maj aktvne PFC, vku len 30mm a s Napjacie zdroje RSP-1000 s maximlnym Model RSP-1500-24 m vstupn para-
aktvne chladen ventiltorom s regulciou vkonom 1008W /plat pre model RSP- metre +24V 63A, vstupn naptie je mo-
otok. Model RSP-320-2.5 m vstupn 1000-48/ maj aktvne PFC, vku 41mm n nastavi trim rom v rozsahu 20 a 26,4V.
parametre +2,5V 60A, vstupn naptie je a s aktvne chladen. Tieto zdroje maj Model RSP-1500-27 m vstupn para-
mon nastavi v rozsahu 2,35 a 2,85V. pomocn napjanie 5V 0,5A, zabudova- metre +27V 56A, vstupn nap-
Model RSP-320-3.3 m vstupn parametre n funkciu sense, monos para- tie je mon nastavi
+3,3V 60A, vstupn naptie je mon lelne spja a tyri zdroje,
nastavi v rozsahu 2,97 a 3,8V. Model RSP- a tak navyova vkon celej
320-4 m vstupn parametre +4V 60A, sstavy. Vstupn naptie je
vstupn naptie je mon nastavi v rozsa- mon ovlda externm sig-
hu 3,7 a 4,3V. Model RSP-320-5 m vstup- nlomvrozsahu 40%a 110%
n parametre +5V 60A, vstupn naptie je menovitej hodnoty. Zdroje
mon nastavi v rozsahu 4,5 a 5,5V. Model maj signalizciu stavu vstup-
RSP-320-7.5 m vystupn parametre +7,5V nho naptia a iakov ovldanie
40A, vstupn naptie je mon nastavi zap nutia a vypnutia. Model RSP-1000-12
v rozsahu 6 a 9V. Model RSP-320-12 m m vstupn parametre +12V 60A,
vstupn parametre +12V 26,7A, vstupn vstupn naptie je mon
naptie je mon nastavi v rozsahu 10 a nastavi trimrom v rozsahu
13,2V. Model RSP-320-13.5 m vstupn 10 a 13,5V. Model RSP-1000-
parametre +13,5V 23,8A, vstupn naptie 15 m vstupn parametre
je mon nastavi v rozsahu 12 a 15V. +15V 50A, vstupnnaptieje
Model RSP-320-15 m vstupn parametre mon nastavi trimrom v roz-
+15V 21,4A, vstupn naptie je mon sahu 13,5 a 16,5V. Model RSP-
nastavi v rozsahu 13,5 a 18V. Model RSP- 1000-24 m vstupn parametre
320-24m vstupnparametre+24V 13,4A, +24V 40A, vstupn naptie je mo-
vstupn naptie je mon nastavi v rozsa- n nastavi trimrom v rozsahu 20 a
hu 20 a 26,4V. Model RSP-320-27 m 26,4V. Model RSP-1000-27 m vstupn
vstupn parametre +27V 11,9A, vstupn parametre +27V 37A, vstupn naptie je
naptie je mon nastavi v rozsahu 26 a mon nastavi trimrom v rozsahu 24 a
31,5V. Model RSP-320-36m vstupnpara- 30V. Model RSP-1000-48 m vstupn para-
metre +36V 8,9A, vstupn naptie je mo- metre +48V 21A, vstupn naptie je mo- trimrom v rozsa-
n nastavi v rozsahu 32,4 a 39,6V. Model nnastavi trimrom vrozsahu 43a 55V. hu 24a 30V. Model RSP-
RSP-320-48 m vstupn parametre +48V Napjacie zdroje RSP-1500 s maximlnym 1500-48 m vstupn parametre +48V 32A,
6,7A, vstupn naptie je mon nastavi vkono m 1536W /plat pre model RSP- vstupn naptie je mon nastavi
vrozsahu 41a 56V. 1500-48/ maj aktvnePFCa s aktvnechla- trimromvrozsahu 43a 55V.
Napjacie zdroje RSP-750 s maximlnym den. Tieto zdrojemaj pomocnnapjanie Napjacie zdroje RSP-2000 s maximlnym
vkonom 753,6W /plat pre model RSP-750- 12V 0,1A pouitenpreiakov ovldanie, vkonom 2016W /plat pre model RSP-
48/ maj aktvne PFC, vku len 41mm a s zabudovan funkciu sense, monos para- 2000-48/ maj aktvnePFC, vku len 41mm
aktvne chladen ventiltorom s regulciou lelne spja a tyri zdroje, a tak navyova a s aktvne chladen. Tieto zdroje maj
otok. Zdroje RSP-750 maj monos vkon celej sstavy do 6kW. Vstupnnap- pomocn napjanie 12V 0,8A a 5V 0,3A,
nastavenia vstupnho naptia a prdu tie je mon ovlda externm signlom zabudovan funkciu sense, monos para-
v rozsahu 40%a 110%menovitej hodnoty v rozsahu 70%a 110%menovitej hodnoty. lelne spja a tyri zdroje a tak navyova
pomocou externch riadiacich signlov. Zdroje maj signalizciu stavu vstupnho vkon celej sstavy do 8kW. Vstupnnap-
Zdroje maj funkciu diakovho zapnutia naptia a iakov ovldaniezapnutia a vyp- tie je mon ovlda externm signlom
a vypnutia, signalizciu stavu vstupnho nutia. Model RSP-1500-5m vstupnpara- vrozsahu 40%a 115%menovitej hodnoty.
naptia a tie s vybaven funciou sen- metre +5V 240A, vstupn naptie je mo- Zdroje maj signalizciu stavu vstupnho
se/kompenzcia poklesu vstupnho nap-
tia/. V prpade potreby pripojenia alieho
chladenia vo Vaej aplikcii mte monos
vyui vstup pomocnho napjania 12V
1A. Model RSP-750-5 m vstupn para-
metre +5V 100A, vstupn naptie je mo-
n nastavi trimrom v rozsahu 4,5 a 5,5V.
Model RSP-750-12 m vstupn parametre
+12V 62,5A, vstupn naptie je mon
nastavi trimrom v rozsahu 10 a 13,5V.
Model RSP-750-15 m vstupn parametre
+15V 50A, vstupn naptie je mon
nastavi trimrom v rozsahu 13,5 a 16,5V.
Model RSP-750-24 m vstupn parametre
+24V 31,3A, vstupn naptie je mon
naptia a iakovovldaniezapnutia a vyp-
nutia. Model RSP-2000-12 m vstupn
parametre +12V 100A, vstupn naptie je
mon nastavi trimrom v rozsahu 10,5 a
14V. Model RSP-2000-24 m vstupn para-
metre +24V 80A, vstupn naptie je mo-
n nastavi trimrom v rozsahu 21 a 28V.
Model RSP-2000-48 m vstupn para-
metre +48V 42A, vstupn naptie je mo-
nnastavi trimrom vrozsahu 42a 56V.
Napjacie zdroje RSP-2400 s maximlnym
vkonom 2400W /plat pre model RSP-
2400-24 a RSP-2400-48/ maj aktvne PFC,
priom s aktvne chladen. Tieto zdroje
maj pomocn napjanie 12V 0,1A pre dia-
kov ovladanie, zabudovan funkciu sense
a monos paralelne spja tri zdroje.
Vstupn naptie je mon ovlda exter-
nm signlom vrozsahu 20%a 110%meno-
vitej hodnoty. Zdroje maj signalizciu sta-
vu vstupnho naptia a iakov ovlda-
niezapnutia a vypnutia. Model RSP-2400-12
m vstupn parametre +12V 166,7A,
vstupn naptie je mon nastavi
trimrom v rozsahu10,8a 13,2V. Model RSP-
2400-24 m vstupn parametre +24V
100A, vstupn naptie je mon nastavi
trimrom v rozsahu 22 a 28V. Model RSP-
2400-48 m vstupn parametre +48V 50A,
vstupn naptie je mon nastavi trim-
rom vrozsahu 43a 56V.
Napjacie zdroje RSP-3000 s maximlnym
vkonom 3000W /plat pre model RSP-
3000-24 a RSP-3000-48/ maj aktvne PFC
a s taktie aktvne chladen. Tieto zdroje
maj pomocn napjanie 12V 0,1A pre dia-
kov ovladanie, zabudovan funkciu sense,
monos paralelne spja tri zdroje, a tak
navi vkon a do 9kW. Vstupn naptie
je mon ovlda externm signlom v roz-
sahu 20% a 110% menovitej hodnoty.
Zdroje maj signalizciu stavu vstupnho
naptia a iakovovldaniezapnutia a vyp-
nutia. Model RSP-3000-12 m vstupn
parametre +12V 200A, vstupn naptie je
mon nastavi trimrom v rozsahu 10,8 a
13,2V. Model RSP-3000-24 m vstupn
parametre +24V 125A, vstupn naptie je
mon nastavi trimrom v rozsahu 22 a
28V. Model RSP-3000-48 m vstupn para-
metre+48V 62,5A, vstupnnaptiejemo-
nnastavi trimrom vrozsahu 43a 56V.
Impulzn napjacie zdroje srie RSP s
certifikovan poda bezpenostnch tan-
dardov EN60950-1 v skobni TV.
Elektromagnetick kompatibilita zdrojov je
v slade s normami EN55022 (CISPR22) trie-
da B, EN61000- 3- 2, 3, EN61000- 4-
2,3,4,5,6,8,11, EN55024 a EN61000-6-2,
EN61204-3 /plat pre RSP-1000/. Na tieto
zdroje poskytuje firma Mean Well zruku
3roky.
Priemyseln zdroje Mean Well srie RSP
nachdzaj svoje uplatnenie v telekomuni-
kciach, informanej a zabezpeovacej tech-
nikei vautomatizcii.
Text : Juraj Klein, JDC,s.r.o.

technika
14
s kvalitne vykonanou intalciou Fire Energy zdvojnsobuje svoj
a vrobou elektrickej energie. V
trhov podiel na rove 29 %
poslednch mesiacoch smesa stali jed-
V druhom polroku 2011 zaznamenala
nou z najvch a najvznamnejch
spolonos Fire Energy 15 % trhov
spolonost ponkajcich FV elektrr-
podiel v dodvke FV panelov na
ne a zvody na k na rodinn domy,
Slovensku, ktor bol bez pochb plo-
obchodn a priemyseln budovy na
dom dkladnho plnovania a dedi-
Slovensku. Na tomto naom spechu
kcie. spenrozpoznaniesvojej filo-
sa bez pochybnost podiea aj spolo-
zofie, znaky a jej kvality sa u vtedy
nos Fire Energy, uviedol Stanislav
premietlo do vysokho trhovho
Mataj, konate spolonosti SR Solar.
podielu, na o v nadvznosti Fire
Energy reagovala upravenm internej
FireEnergy vstpila do spoluprces fir-
truktry a logistiky, prispsobujc sa
mou SR Solar zaiatkom roku 2011 a je
tak potrebm slovenskho trhu a ich
skvelm prkladom ako dve spolo-
klientov, uvedomujc si vek zodpo-
nosti mu spolu aha za jeden
vednos, ktor sa pod tmto slom
povraz so spolonm cieom k spo-
nachdzala.
kojnosti konenho klienta, ktor sa
rozhodol pre vstavbu FV elektrrne.
Nadtandardn prstup spolonosti
alie hodnotenie obojstranne spe-
Fire Energy k slovenskmu trhu a jeho
nej a plodnej spoluprce prichdza
sptn reakcia s obojstranne hodno-
z eskej republiky:
ten vemi pozitvne. Tento fakt je
potvrden takmer zdvojnsobenm
V ervenci 2011 jsme dokonili
trhovho podielu v prvom polroku
1 MWp FV elektrrnu v Nard (Itlie),
2012 v dodvke FV panelov na
kde jsme instalovali 4 348 ks panel
Slovensku, ktor sa zvil na rove
Fire Energy polykrytl 230 Wp - FE-
pozoruhodnch 29 %! Spolonos evi-
230P. FV elektrrna je v provozu
duje stle vzrastajci zujem o FV
16 msc a s kvalitou panel Fire
panely Fire Energy zo strany intala-
Energy jsme nadmru spokojeni,
nch firiem, ale aj zo strany investorov,
o em zna prmrn ron vroba
ktorch odozva na kvalitu produktu
el. energie. Oekvali jsmeprmrnou
a spoluprcu je viac ako pozitvna.
ron vrobu kolem 1,36 MWh / 1 kWp
Vypoujme si nzory a hodnotenia zo
avak ron prmr s panely Fire
strany klientov FireEnergy, z mnohch
Energy byl 1,59 MWh / 1 kWp co ns
uvdzamedva nasledovn:
mile pekvapilo. Teplotn koeficient
panel Fire Energy je skuten vynika-
V spolonosti FireEnergy smenali sil-
jc. Porovnvali jsme vsledky jinch
nho, spoahlivho a dlhodobho part-
FV elektrren v okol msta Nard
nera, ktor okrem kvalitnch FV pane-
a tyto nedosahuj tak vysokou vrobu
lov, ponka marketingov podporu,
el. energie. Aktuln se vnujeme trhu
flexibilnos, vysok profesionalitu
domcmu a instalacm do 30 kWp.
a zodpovednos. Vetky tieto faktory
Nai zkaznci jsou nadmru spokojeni
umouj rs naej spolonosti a s
s kvalitou a cenou, co potvrzuje fakt,
zkladom pre uspokojenie potrieb
e letos jsme dodali a nainstalovali
naich zkaznkov, ktorch kritri pre
naim klientm v R tm 800kWp.
vber s oraz nronejie. Vaka
rchlej a spoahlivej logistike Fire
Tento vsledek ns aktuln ad mezi
Energy prebiehaj vetky dodvky ply-
top piku v esk republice a jsme
nulo a nai klienti s nadmieru spokoj-
rdi, espolenost FireEnergy sena
n s dodriavanmasovch termnov,
Fire Energy znsobuje


V minulch vydaniach sa mohli itatelia oboznmi s vsledkami spolo-
nosti FireEnergyna slovenskom trhu ako aj s inovatvnymi krokmi a prie-
kopnckymi cestami k zveniu efektivity a tm k zveniu zkaznckej
spokojnosti. Porovnajme s odstupom asu dosiahnut vsledky a napre-
dovaniespolonosti FireEnergy.

technika
14
Fire Energy znsobuje


technika
15
tomto spchu s nmi podl, uviedol Ing. Turek, obchodn manar spolonosti sveteln innos a nzke tepeln emisie,
Josef Ledvina, jednatel spolenosti Fi re Energy pre esk republ i ku nerozbitnos s nzkymi nrokm i na drbu
Intersekcealternatvni energie. a Slovensko a dopa: Pre naich klientov a znenie emisi CO . alou vemi dlei-
2
pripravujeme novinky, ktor bud urite tou vhodou, ktor ponkaj jerentabilita.
FireEnergy sa chcepoakova vetkm svo- s nadenm prijat. Voi slovenskmu, ale Kom k rentabilite je spora elektrickej
jim slovenskm a eskm klientom, dlho- aj eskmu trhu mme zvzok, ktor ns energie.
ronm ale aj novm, za ich dveru a siln neustle nti vylepova n servis, sluby,
podporu. Prklady spolonost ako SR kvalitu produktov a poskytova naim Banky dnes ponkaj pribline3- 4 %rok
Solar a Intersekce s jednmi z mnohch, klientom pridan hodnotu. na termnovanch vkladoch. Pri investova-
ktor vloili dveru do naej spolonosti n do kpy produktov InteLEDsa toto slo
a za ktor si zasluhuj poakovanie, oso- Fire Energy predstavuje svoju nov dostva na rove 30 a 85 % za kad
bitn prstup, flexibilnos, profesionalitu divziu v skupine InteLED Solutions investovan euro, s vhodou, e banka
a zodpovednos z naej strany. Vo Fire vyplca roky tvrrone, rone, s techno- Rozhodnutie skupiny Fire Energy venova
Energy si uvedomujeme, e dodvkou FV lgiou LED prichdzaj platby mesane, sa technolgi LEDsa zrodilo v roku 2011
panelov sa biznis nekon. Prve naopak, vdy ke obdrte et za elektrick ener- po nronom procese analzy, ktorm sa
giu (v sporch). Relna ivotnos LED je hadalo vstpenie na trh s nimi cenami
50 000 60 000 hodn. To je alia as ren- ako konkurencia a predovetkm
tability, ktor klient zskava. i u boli s plnou kontrolou kvality.
investovan vlastn prostriedky alebo InteLED po niekokoro-
bolo financovanie zabezpeen inou for- nom vskume me
mou, uetria sa obrovsk sumy peaz aj za ponknu rozdielnu
drbu a nhradu svietidiel, pretoe relna hodnotu. V porov-
ivotnos LEDje 10-krt vyia v porovnan nan s inmi spolo-
s fluorescentnmi a spornmi svetelnmi nosami, ktorvst-
zdrojmi a 25-krt vyia v porovnan s halo- pili na trh s LED
gnovou iarovkou a klasickou iarovkou. svietidlami a kto-
Kvalita osvetlenia LEDje dnes na plne inej rch technolgia
rovni ako pred niekokmi rokmi. Ako pr- potrebovala dos-
klad sli, e spolonos InteLED ponka pie, InteLED nevy-
klientom vzorky na porovnanie kvality krytalizovala svoju
benho osvetlenia s osvetlenm LED. iniciatvu a pokia
Vsledkom je, edoteraz vetci klienti, ktor ceny nereprezento-
skku vykonali, implementovali produkty vali vhodn inves-
InteLED. tcie pre klientov
a neexistovala mo-
InteLED ponka interirov a exterirov nos ponknu 5-ro-
svietidl LED vysokej kvality, 5 ron zru- n zruku na produkt
ku na produkt, ale aj na sveteln tok. ako aj 5 ron zruku na
Zruka na sveteln tok je vemi dleitou, sveteln tok. Tento vznamn
nai klienti sa mu oprie o silnho, stabil- pretoe zkaznci InteLED maj istotu, e a dleit krok skupiny Fire Energy je len
nho, spoahlivho a dlhodobho partne- svietidl nestratia intenzitu osvetlenia. Ide alm popri inch (ERE Solar Valley), ktor
ra, ktor si je vedom obrovskej zodpoved- o to, e investcia me by sce finanne meme charakterizova ako inovatvny
nosti intalanchfiriem voi kadej jednej vemi vhodnou, ale ni by pre klienta a ktor urite posli na uspokojenie
FVE, i u mega-wattovej na vonej ploche, neznamenala, ak by sa kvalita osvetlenia potriebmnohchklientov.
niekoko desiatok kilowattovej na priemy- znila.
selnej budove alebo malej kilowattovej Text: Fire Energy S.L LED svietidl prinaj hne niekoko
intalcii na rodinnom dome, hovor Juraj www.fire-energy.com vhod, akmi s dlh ivotnos, vysok






trhov podiel a predstavuje nov
divziu InteLED Solutions
technika
15
tomto spchu s nmi podl, uviedol Ing. Turek, obchodn manar spolonosti sveteln innos a nzke tepeln emisie,
Josef Ledvina, jednatel spolenosti Fi re Energy pre esk republ i ku nerozbitnos s nzkymi nrokm i na drbu
Intersekcealternatvni energie. a Slovensko a dopa: Pre naich klientov a znenie emisi CO . alou vemi dlei-
2
pripravujeme novinky, ktor bud urite tou vhodou, ktor ponkaj jerentabilita.
FireEnergy sa chcepoakova vetkm svo- s nadenm prijat. Voi slovenskmu, ale Kom k rentabilite je spora elektrickej
jim slovenskm a eskm klientom, dlho- aj eskmu trhu mme zvzok, ktor ns energie.
ronm ale aj novm, za ich dveru a siln neustle nti vylepova n servis, sluby,
podporu. Prklady spolonost ako SR kvalitu produktov a poskytova naim Banky dnes ponkaj pribline3- 4 %rok
Solar a Intersekce s jednmi z mnohch, klientom pridan hodnotu. na termnovanch vkladoch. Pri investova-
ktor vloili dveru do naej spolonosti n do kpy produktov InteLEDsa toto slo
a za ktor si zasluhuj poakovanie, oso- Fire Energy predstavuje svoju nov dostva na rove 30 a 85 % za kad
bitn prstup, flexibilnos, profesionalitu divziu v skupine InteLED Solutions investovan euro, s vhodou, e banka
a zodpovednos z naej strany. Vo Fire vyplca roky tvrrone, rone, s techno- Rozhodnutie skupiny Fire Energy venova
Energy si uvedomujeme, e dodvkou FV lgiou LED prichdzaj platby mesane, sa technolgi LEDsa zrodilo v roku 2011
panelov sa biznis nekon. Prve naopak, vdy ke obdrte et za elektrick ener- po nronom procese analzy, ktorm sa
giu (v sporch). Relna ivotnos LED je hadalo vstpenie na trh s nimi cenami
50 000 60 000 hodn. To je alia as ren- ako konkurencia a predovetkm
tability, ktor klient zskava. i u boli s plnou kontrolou kvality.
investovan vlastn prostriedky alebo InteLED po niekokoro-
bolo financovanie zabezpeen inou for- nom vskume me
mou, uetria sa obrovsk sumy peaz aj za ponknu rozdielnu
drbu a nhradu svietidiel, pretoe relna hodnotu. V porov-
ivotnos LEDje 10-krt vyia v porovnan nan s inmi spolo-
s fluorescentnmi a spornmi svetelnmi nosami, ktorvst-
zdrojmi a 25-krt vyia v porovnan s halo- pili na trh s LED
gnovou iarovkou a klasickou iarovkou. svietidlami a kto-
Kvalita osvetlenia LEDje dnes na plne inej rch technolgia
rovni ako pred niekokmi rokmi. Ako pr- potrebovala dos-
klad sli, e spolonos InteLED ponka pie, InteLED nevy-
klientom vzorky na porovnanie kvality krytalizovala svoju
benho osvetlenia s osvetlenm LED. iniciatvu a pokia
Vsledkom je, edoteraz vetci klienti, ktor ceny nereprezento-
skku vykonali, implementovali produkty vali vhodn inves-
InteLED. tcie pre klientov
a neexistovala mo-
InteLED ponka interirov a exterirov nos ponknu 5-ro-
svietidl LED vysokej kvality, 5 ron zru- n zruku na produkt
ku na produkt, ale aj na sveteln tok. ako aj 5 ron zruku na
Zruka na sveteln tok je vemi dleitou, sveteln tok. Tento vznamn
nai klienti sa mu oprie o silnho, stabil- pretoe zkaznci InteLED maj istotu, e a dleit krok skupiny Fire Energy je len
nho, spoahlivho a dlhodobho partne- svietidl nestratia intenzitu osvetlenia. Ide alm popri inch (ERE Solar Valley), ktor
ra, ktor si je vedom obrovskej zodpoved- o to, e investcia me by sce finanne meme charakterizova ako inovatvny
nosti intalanchfiriem voi kadej jednej vemi vhodnou, ale ni by pre klienta a ktor urite posli na uspokojenie
FVE, i u mega-wattovej na vonej ploche, neznamenala, ak by sa kvalita osvetlenia potriebmnohchklientov.
niekoko desiatok kilowattovej na priemy- znila.
selnej budove alebo malej kilowattovej Text: Fire Energy S.L LED svietidl prinaj hne niekoko
intalcii na rodinnom dome, hovor Juraj www.fire-energy.com vhod, akmi s dlh ivotnos, vysok
trhov podiel a predstavuje nov
divziu InteLED Solutions
Zkladem vekerho LED osvtlen je udvna v Kelvinech a veobecnlzeci, e Poslednm dleitm parametrem je CRI
samotn LEDdioda (Light-Emitting Diode). hodnota 3 000 K odpovd tepl bl, 4 000 (Color Rendering Index Index barevnho
Tato dioda jespecifick tm, epi prchodu K neutrln bl a 6 000 K studen bl. Na podn), nkdy t udvn zkratkou RA.
proudu v propustnm smru vyzauje elek- Tento udv vrnost podn barev na stup-
tromagnetick zen vlnovch dlek nici 0 a 100, kde hodnota 100 reprezentuje
piblin 380nm a 850nm. Toto zen pirozen podn barev bez zkreslen.
okem vnmme jako viditeln svtlo. Minimln poadavky na CRI jsou stanove-
Princip, na kterm LED diody funguj (elek- ny pmo normami, napklad SN EN
troluminiscence), je znm ji pes 100 let. 12464-1: Svtlo a osvtlen Osvtlen pra-
Prvn LED dioda byla vak vyrobena a covnch prostor. Velice zjednoduen lze
v roce 1962. Nejvt pokrok, kter umonil popsat zsady nvrhu tabulkou . 2.
pouvn LED technologie v osvtlovac
technice, byl dosaen na potku 90. let LED aplikace ve svteln technice
s vrobou LEDdiod vyzaujcchmodra b- Zkladnmi stavebnmi kameny LED
lsvtlo. osvtlen jsou LED dioda, plon spoj, chla-
LEDdiody seveobecnvyrb vedvou pro- di, optick systm, korpus a zdroj kon-
vedench: drtov a SMD (Surface mount stantnho napt, pp. proudu (dle nvrhu
device). Drtov LED diody maj uplatnn svtidla). Rzn funkce se mohou vzjemn
pedevm vestrojnm a elektrotechnickm prolnat, nap. vhodn korpus me zro-
prmyslu, kde slou jako kontrolky a signa- ve plnit funkci chladie a obsahovat
lizan prvky. SMDLEDjsou naopak vhodn i optick systm.
pro osvtlovn a stvaj se tak zkladnm
Nejuchopitelnjm svtelnm zdrojem
jsou LED rovky. Nevhodou tto ap-
nsledujcm obrzku jezachyceno vnmn likace LED diod je, e do relativn malho
barevn teploty lovkem vetn uren
oblast, kter jsou pouvny v osvtlovac
technice.
prvkem vLEDosvtlovac technice. Velkmi
hri na trhu s LEDdiodami jsou nap. CREE,
Nichia, Epistar, Samsung, Osram a dal.
Zkladn parametry LED osvtlen
Pi prci s LEDdiodami i vslednmi svtidly
je teba sledovat nkolik zkladnch para-
metr. Prvnm je svteln tok, kter
vyjaduje, kolik svtla zdroj vyz. Dalm je
mrn vkon. Tato hodnota je dleit pe- tla rovky se mus vejt proudov zdroj,
devm pi porovnvn innosti jednotli- LEDdiody a zrove mus bt ve dostate-
vch zdroj svtla a je dna potem vyze- n chlazeno. I zde u ale doba pokroila
nch lumen pi pkonu 1W. Porovnn a pestv bt pravdou, eLEDrovky pro-
svtelnch zdrojjepatrn z tabulky. 1. dukuj nepirozen svtlo s zkm vyzao-
Tetm parametrem je barevn teplota vacm hlem a maj okliv ebra tvoc
svtla (teplota chromatinosti) CCT. Tato je povrch rovky.
LED technologii je ji 50 let
Odvrobyprvn LED diodyjeto ji pes 50let. Dkymasivnmu pokroku vposlednch letech, ji LED technolo-
giedospla a stala seplnohodnotnm zdrojem svtla pro osvtlovn. Uplatnn nachz vesvtelnrekla-
m, designovch vychytvkch z hlavarchitekt a designer, alei vdomcnostech, komernch prostorech
nebo veejnm osvtlen.
Drtov vs. SMDdioda

Produkt


P [lm/W]


Svka
0,3

rovka wolframov
60W
12

Halogenov rovka
24

sporn rovka
50

LED rovka
85

LED psek napov
90 100

LED psek proudov
120 145

LED dioda CREE XML
bin T2 (350mA)
100

LED dioda CREE XML
bin U2 (350mA)
150

Tab. . 1innosti vybranch svtelnch zdroj
Barevn teplota - CCT
Tab.2 Doporuen poadavky na CRI dle prostoru

Prostory uvnit budov


CRI


Komunikan zny
40+

Skladov prostory, kotelny

60+

Ostatn prostory s trvalm
pobytem osob

80+

Vyetovac a specializovan
pracovit

90+

Venkovn prostory

CRI

Podchody

40+

Kryt nstupit


60+

TRON202074 - 8,5W, 720lm, 2700K, patice E27
16
Dnes ji na trhu existuj plnohodnotn pouvan jsou vak psky v rozmez 400 - je c zdroj je zabudovn v samotnm svtel-
nhrady 80W rovek. Nejvkonnj LED 1400lm/m (ekvivalent 40-100W wolframo- nm zdroji. Opt se pouv msto skla plas-
rovky na trhu maj nsledujc parametry: tov kryt, co tvo manipulaci s nimi bez-
Svteln tok >900 lm, CRI 90+, CCT 2700K- penj.
3 000 K, vyzaovac hel >240 . Vhodou
tchto rovek je 100 % svit ihned po Diskutovanm problmem LED zivek je,
zapnut, u stmvatelnchLEDrovek i mo- e na rozdl od klasickch trubic svt pouze
nost vyuit triakovch stmva z pvodn v omezenm hlu a smrem dol ze sv-
elektroinstalacea min. 7krt vy innost. tidla. Vtina zivkovch svtidel ale obsa-
Dle maj ni povrchovou teplotu a neob- huje reflektor, kter odr svtlo ze vech
sahuj sklo. LED rovky se vyrb se vemi hl. Tato nevhoda se minimalizuje kon-
tradinmi paticemi a to E27, E14, GU10 strukc oboustrannch LED trubic, kter
a GU5,3. svt i do samotnho svtidla nebo tzv.
V trubic s rozenm vyzaovacmhlem.
Nejslabm lnkem LEDrovek je napje- I tak ovem LEDtrubice stle nejsou ideln
c zdroj, na kter jsou kladeny zatm jen aplikac LEDdiod a je vhodnj, pedevm
obtneitelnprostorova tepelnnro- u vtch prostor, svtidla upravit pro pouit
ky. Tento fakt nejvce ovlivuje ivotnost LEDpsk nebo osazench plonch spoj.
LED rovky jako celku. Pi vysokch nro- Nvratnost takov investice bv zpravidla
cch na ivotnost v trvalm provozu lze do 3let. Souasn pro LEDtrubiceplat stej-
povaovat za ideln aplikaci LED rovek n jako pro LED rovky, e jejich nejslab-
12V rovky patice GU5,3 uren do pod- m lnkem jsou zejmna u levnch vrob-
hledovch svtidel, napjen externm c prv uvnit umstnn miniaturn prou-
napovm zdrojem. Takto se st tepla dov zdroje. Ani nejlep vrobci nejsou
vyrob vzdlen a tm se prodluuje ivot- schopni poskytnout spolehliv3letou zru-
nost zdroje a tm i cel instalace. ivotnost ku pro nepetrit provoz. Proto zatm LED
LED zdroj se pi sprvn aplikaci bn trubice lzedoporuit pouzepro jejich velmi
pohybuje za hranic 50 000 hodin (pi snadnou a rychlou vmnu za standardn
poklesu svtivosti maximln o 30 %) v rovky). Tyto psky se bn pouvaj zivky a opt se hod zejmna pro peruo-
a proto je teba vybrat i proudov i pro vechny druhy plnohodnotnho inte- van provoz. Zkuen vrobci proto vyrb
napov zdroje s odpovdajc zrukou rirovho osvtlen. LED trubice i liniov profily pro svtidla
(ivotnost). s externmi kvalitnmi proudovmi zdroji.
Psky na spodn hranici svtelnho toku Tyto kvalitativn vy produkty vyuvaj
se pouvaj pedevm k akcentovn de- na maximum vech pednost diod LED LED psky jsou nejjednodum svtelnm
tail. Psky vysokch vkon lze pak pou- a uplatuji sezejmna v komernch provo- zdrojem na bzi LEDdiod. Jde o tenk flexi-
vat i namsto reflektor pro osvtlovn zech s nejvymi nroky na ivotnost a s- biln mdn plon spoj, osazen LEDdio-
poru elektrickenergie.
LEDdiody jsou veobecn ideln pro reali-
zacesepatnm pstupem pro vmnu tra-
dinch svtelnch zdroj. Pi vyuit vysok
spolehlivosti LEDdiod a vhodnm umstn
napjecch zdroj, lze uetit velkou st
nklad spojenou s pjenm zdvihac tech-
niky a dalch vcenklad pro vmnu
svtelnch zdroj vesvtidlech.
reklam, billboard nebo vloh. Existuj ji dami a pedadnmi odpory(napovpro-
dokonce realizace velkch prmyslovch i veden). Z estetickch i funknch dvod
sportovnch hal nebo kancelskch budov maj nkter psky pes plon spoj blou
s osvtlenm na bzi LED psk. Nejvt masku. Psky se vyrb v napovm (pod-
vhodou tohoto zdroje svtla je jeho statn vtina) i proudovm proveden. Pro
univerzlnost, vysok innost, snadn svcen standardnch LED psk do vkonu
a rychl mont a v neposledn ad neob- 10W/m nen teba dn extern chladi
vykl a velmi eln design. a sta je pouze pipojit na 12V adaptr
Dalm typem liniovho osvtlen na bzi dostatenho vkonu. Psky vych
vkon je ji teba lepit na hlinkov pod- LED diod jsou LED zivky. LED trubice
kladnebo speciln hlinkovprofily z dvo- je mon vymnit za zivkov trubice
du chlazen. v jakmkoli tlese s minimlnm zsahem
do svtidla samho. Schma zapojen, resp.
Dnes ji neplat, e LED psky mohou fun- pravy svtidla by mlo bt vdy soust
govat pouze jako dekorativn osvtlen. dokumentaceLEDzivky. Nejjednodum
Nejvkonnj standardn vyrbn LED zsahem je vmna pedadnku (startru)
psky dosahuj svtelnho toku a 10 000 za piloenou pojistku LED zivky.
lm/m. Tento svteln tok odpovd zhruba Konstrukce trubice je podobn jako u LED
350W halogenovmu reflektoru. Nejastji rovek a to pedevm v tom, e nap-


technika
17
TRON ELEKTRONICK SOUSTKY, s.r.o.
Bly Paoutov 1,
624 00 Brno - Komn,
Czech Republic
info@tron.cz
www.tron.cz
Napov vs. proudov LEDpsek
Oboustrann a V proveden LEDzivek
technika
K jedn dic jednotce je mono pipojit a 4 hlavice. Kombinace
Panasonic Electric Works (PEW) pin bohat sortiment
ty vytvrzovacch LED hlavic s vlnovou dlkou zen 365 a 385
vytvrzovacch hlavic a oek pro Aicure systm UV vytvrzo-
nanometr a 12ti rznch oek umouje zvolit optimln een
vn na bzi technologieLED. Na zkladpoadavk uivate- pro tm vechny aplikace pi vytvrzovn na ultrafialov zen
citlivch materil. Jednotliv vytvrzovac hlavice je mon spo-
l jsou v souasn dob dostupn oky s rznou ohniskovou
vzdlenost od3 mm a do prmru paprsku 10 mm.
Pro svoji energetickou etrnost je vytvrzovn ultrafialovm ze-
nm technologievposledn dobasto pouvan zejmna pi lepe-
n, lakovn, stotisku a v mnoha dalch oblastech. Lepidla, barvy
a laky zaloen na principu polymerizace se pi ozen ultrafialo-
vm svtlem vytvrd. K vytvrzen dochz bhemnkolika sekund,
co umouje ve vrobnm procesu vrazn zkrtit doby zpracov-
n pi souasnm zajitn vysokjakosti technologickoperace.
Aicure UJ30 disponuje ivotnost LEDhlavic 20 000 hodin pi 100 %
vkonu, stabilitu ihned po zapnut, nzkou spotebou energiea sou-
lad se smrnic RoHS (Restriction of hazardous Substances). Tlet
zruka jeji samozejmost pro vtinu vrobk Panasonic.
Ultrafialov svteln diody (UV-LED) pouit v pstrojch ady UJ30
utt samostatn nebo spolen v automatizovanm provozu
byly navreny pro asov kritick aplikace, kter vyaduj velk
externm signlem (nap.: PLC) nebo v manufaktue runm i no-
bodov vkon a vysokou stabilitu. UV LED pracuj ve velmi zkm
nm spnaem.
spektru svtelnho zen, jeho cel intenzita, plynulenastaviteln
2
Dky velmi malm rozmrm vytvrzovacch LED hlavic, pasivnmu
a do 12700 mW/cm , se vyuije jen pro aktivaci vytvrzovacho pro-
chlazen a vysok intenzit ultrafialovho zen se Aicure hod pe-
cesu a nic se neztrc pemnou v neuiten teplo. Vtrky nebo
devm pro pesnaplikaces vysokmi nroky na miniaturizaci, jak
pdavn chladic zazen nejsou ani pi dlouhodobm provozu
se vyskytuj v lkask technice, elektronice, optice a v automobilo-
zapoteb a cel zazen je postaveno na tzv. pasivnm chlazen.
vm prmyslu.
Vy model UJ35 disponuje zptnou vazbou men intenzity UV
Text: Ludk Bartk
zen a monost ukldat pednastavenprbhy intenzitypro jed-
Panasonic Electric Works Europe AG
notlivhlavice.
UV vytvrzovn efektivn na bzi LED
19
spoluprce pri vskume v oblasti OLED- vho Ministerstva prevzdelvaniea vskum.
BASF a Philipsspolonedosiahli prielom
modulov.
vo vvoji technolgie OLED (Organic
Toto sveteln rieenie neponka vak len OLED sveteln revolcia
Light Emitting Diode, tj. organick nov monosti v dizajne, ale taktie Vhody technolgie OLED s zaloen
umouje nov spsoby v samotnej jednak na ich vysokej innosti, ako aj na
svetelndidy).
kontrukcii automobilov, kde me by pouitej technolgii umoujcej nov
pouit kombincia priesvitnch OLED rieenia dizajnu. OLED s 1,8 mm tenk
s rovnako priesvitnmi solrnymi lnkami.
Kombincia oboch systmov umouje
vodiovi vychutna si jedinen pocit
otvorenho priestoru, cez de navye
produkuje elektrick energiu a v noci
interir obklop prjemn tepl osvetlenie
z priesvitnch a vysoko innch OLED,
podotkol Dr. Felix Grth, vedci oddelenia
Organickch svetelnch did a organickej
fotovoltaiky v BASF Future Business GmbH.
Projekt vemi psobivo ukazuje monosti,
ktor predstavuj OLED. Systm je taktie
ukkou kvality naej technolgie pri
kontrukcii novch typov osvetlen, ktor zdroje svetla, ktor mu by i priesvitn.
mu priespieva k vyej kvalite udskho Takto produkovan iarenie je rozptlen
Technolgia me by odteraz integrovan
ivota, doplnil Dr. Dietrich Bertram, vedci rovnomerne po celej ploche, o zvyuje
u aj priamo do striech automobilov. V off-
aktivt spojench s OLED v spolonosti komfort posdky vozidla, pretoe oproti
line reime zostvaj OLED priehadn
Philips. klasickm bodovm zdrojom neoslepuj
a umouj preto von vhad do exteriru.
a vaka nim vznikaj menej ostrtiene.
Firmy spolupracuj od roku 2006vrmci tzv.
Po ich zapnut sa interir vozidla osvetl.
-red-
OLED2015 iniciatvy nemeckho spolko-
Koncept OLED je vsledkom dlhodobej
Slnkom napjan zdroj svetla
technika
20
CzWA sdruuje odbornky, spolenosti a instituce s hlavnm clem dosaen efektivnho a udritelnho
rozvoje v cel oblasti vodnho hospodstv a ochrany vodnho prosted. Je nrodnm lenem EWA
(European Water Association) a IWA (International Water Association). Spolupracuje s adou nrodnch
asociac. CzWA vznikla v r. 2009 transformac Asociace istrenskch expert esk republiky (AE R)
zaloenvr. 1992.
CzWA Vs zve na
10. bienln konferenci VODA 2013
: poskytovn expertnch, poradenskch a konzultanch Pedmtem innosti CzWA jezejmna
slueb. vmna poznatk a zkuenost a odborn vchova
vlastnch len i odbornk - nelen, Jana mdkov, sekretarit CzWA
penos odbornch poznatk zezahrani do R, Asociace pro vodu R
organizaceodbornch akc a vydvn publikac, Masn 5, 602 00 Brno
spoluprce s orgny veejn a sttn sprvy a ast na
Tel.: +420 543 235 303
normotvorn a metodick innosti a pprav nov
Fax: +420 543 255 020
legislativy,
GSM: +420 737 508 640
reprezentace len CzWA v eskch a zahraninch
E-mail: czwa@czwa.cz
sdruench obdobnho zamen, http://www.czwa.cz
Pihlky s programemjsou ke staen na www.czwa.cz
uhliitanu vpenatho, ale aj v potravinr-
skom a chemickom priemysle.
Na princpe prdovch motorov
TurboJet platne odvdzaj tekutinu z od-
stredivky v opanom smere ako sa ota
bubon. Nastavitentrysky tvoria prd, kto-
r vytvra reakn silu rovnakm spso-
bom ako v prdovom motore a vyuva
kinetick energiu kvapaliny. Tto mimo-
riadna sila zvyuje rotciu bubna, m
vrazne zniuje spotrebu energie bez ak-
hokovek poklesu vkonu odstredenia.
spory energie sa lia v zvislosti
od vstupnho prietoku, hbky ndre
a rchlosti bubna.
Vznamn znenie energie
ANDRITZ SEPARATION predstavuje nov
generciu platn, ktor vznamn zni-
uj spotrebu energie odstrediviek.
Patentovan TurboJet platne s k dispozcii
pre vetky typy dekantanch odstrediviek
ANDRITZ (ANDRITZ Bird,KHD,Guinard,
at.), ale aj inch dodvateov. Pomhaj
zkaznkom zni spotrebu energie o 10 -
30percent.
Tento inovatvny vrobok bol vyvinut
v ANDRITZ SEPARATIONcentre spsobilosti
vo franczskom Chteauroux. Preiel
rozsiahlym testovanm u zkaznkov
z rozlinch oblast, napr. pri isten odpa-
dovch vd, vrobe bioetanolu, separovan
technika
21
ANDRITZ SEPARATIONuvdza TurboJet platne, ktorvaka uniktnemu prdovmu systmu napjania usa-
dzovacch ndr zniuj spotrebu energiea o 30 percent.
Patentovan TurboJet platne

Typick ivotnos:

20 rokov
Priemern prietok v prevdzke 50 m
3
/h (220 Gpm)
Otky rotora zodpovedaj 3 000 G
Priemern celkov spotreba energie tandardnch platn /TurboJet
platn
90 kW/76 kW(rozdiel 14 kW)
Priemern cena energie 0,09 EUR / kWh
Priemern denn prevdzka 12 hodin
spory poas deklarovanej ivotnosti usadzovacej ndre 0,09 EUR x 14 kWx 12 hodin x 365 dn x 20 rokov = 110.376 EUR

Vpoet spor usadzovacch ndr ANDRITZ SEPARATIONpri pouit TurboJet platn:
Radlinskho 19
052 01 Spisk Nov Ves
tel: +421 (53) 2909 000,
separation.sk@andritz.com
www.andritz.sk
ANDRITZ Slovakia, s. r. o.
3
prietok (m /h)
s
p
o
t
r
e
b
o
v
a
n

e
n
e
r
g
i
a

(
k
W
/
h
)
tandardn platne
TurboJet platne
linerna interpolcia
(tandardn platne)
linerna interpolcia
(Turbojet platne)
Ako vznamn separan pecialista
s desiatkami rokov sksenost v environ-
mentlnychprocesoch ponka ANDRITZ
SEPARATION zariadenia a systmy ure-
n na jednoduch obsluhu a drbu,
maximalizovanie separanej vkonnosti,
znenie spotreby energie. Navye to
vetko pri minimalizcii prevdzkovch
nkladov.
ANDRITZ SEPARATION je spoahliv
a dveryhodn partner pre rzne aplik-
cie pri prave a istenie odpadovch vd
na celom svete. Kompletn sortiment
zariaden zahrujcich hrablice, odstre-
divky, separtory, rovnako ako irok k-
lu filtranch zariaden, zahusovadiel,
tepelnch a dopravnch systmov.
Vetky uveden zariadenia umouj
zkaznkom optimalizciu a vysok in-
nos v kadom tdiu separanho pro-
cesu.
technika
22
ANDRITZ SEPARATIONjejednm z poprednch svetovch dodvateovnajmodernejch separanch techno-
lgi a sluieb.
Rieenie pravy vody, kalu
z istiarn a spracovanie biomasy
Vskumn stav vodnho hospodrstva Bratislava v spoluprci
s Ministerstvomivotnho prostredia SR,
Asociciou vodrenskch spolonost, Asociciou istiarenskch expertov SR,
Slovenskou vodohospodrskou spolonosou pri VVH organizuj
8. bienlnu konferenciu s medzinrodnou asou
REKONTRUKCIE STOKOVCH SIET A ISTIARN ODPADOVCH VD,
Viac informci spolu s prihlkou a podrobnm programom Tematickokruhy konferencie:
konferencienjdetena: legislatvne a koncepn vchodisk pre vstavbu a mo-
http://www.vuvh.sk/index.php/sk_SK/konferencie/rekonstrukc dernizciu OV a stokovch siet
ie-stokovych-sieti-a-cov-2013 rekontrukcia a intenzifikcia stokovch siet a OV s vyui-
tm prostriedkovfondovE
Kontaktn adresa: ekonomick hadisk a nstroje investinch akci v oblasti
Vskumn stav vodnho hospodrstva stokovch siet a OV
Ing. Dagmar Drahovsk progresvne metdy istenia odpadovch vd a spracova-
Nbreie arm. gen. L. Svobodu 5 nia kalov
812 49 Bratislava 1 vzah stokovej siete k OV, pecifik rozsiahlychstokovch
tel.: +421-2- 593 43 429 siet
mobil: +421-918 360 165 prevdzkov sksenosti z rekontruovanch OV a stoko-
e-mail: vch siet
prevdzka stokovchsiet a OV, krzovsituciea havrie
pecifik prevdzky priemyselnch OV
Medilny partner: nov technologick postupy pri vstavbe a rekontrukcii
stokovch siet a OV
materily a vrobky pouvan pri rekontrukcii stokovch
siet a OV
drahovska@vuvh.sk
www.vuvh.sk
technika
23
K vznamnmu poslen vrobnch kapacit standardn 3 mm. Vrazn byl snen odpor ky, kter jsou ve stadiu vvoje. Teba se zm-
pispvaj zaveden svtov uniktn paten- proti prtoku eslicovou m, co podstat- nit o vynikajc spoluprci s OV TINOV pi
tovan een, zvyujc vkon zaze-
n a vznamn zjednoduujc drbu. Na-
pklad filtry pro pipevovn plachetky
nepouvaj dn rouby a matice ani jin
podobnpipevovac elementy. Vmna fil-
tran plachetky se tak nkolikansobn
zjednoduilaa zrychlila. Rovn ivotnost fil-
tran plachetky jepodstatndel.
n zvilo kapacitu zazen pi relativn zvrenm ovovn novch vrobk
malch vnjch rozmrech. a rovn o spoluprci s VUT Brno pi een
V nvaznosti na multifunkn zazen jsou teoretickch problm.
vyrbny esle s kruhovou filtran plochou Ing. Josef Strnad
s minimln kou trbiny 3 mm a kapaci-
tou 12l/s typBrouk, s vyeenm mimod-
ninnm odstraovnm neistot, zvlt
pak textili a vech druh vlken. Zcela oje-
dinlm zazenm je vkomponovan obto-
kov kanl. Rovn prtok esl je podstatn
vy ne u obdobnch dosud znmch
zazen.
Firma IN-EKO TEAMnabz ti odlin zazen
sesvislm vstupem shrabk pomoc paten-
tovanho, v IN-EKUvyrbnho specilnho
roubu o prmru 300mm. Tmto postupem
se vrazn omez stavebn rozmry a sn
nklady na stavbu istrny.
Soust arelu firmy IN-EKO je intern istr-
na s dlkou hlavn ndre 20 m, kou 5 m
a hloubkou 4 m, kde je kad zazen dlou-
Vrazn se zvila innost multifunknch hodob ovovno a jsou zde v nepetri-
zazen produkovanch firmou IN-EKO tm provozu vyvjena vechna pipravovan
TEAM. spn je vyeeno odstraovn zazen.
vlken, vlas a textili a zvilo se eliminov- Nov modern vrobn hala o dlce 80 m
n negativnho vlivu tuk na innost vkom- zdvojnsobuje vrobn plochu a je zklad-
ponovanchesl. Tatoskutenost umonila nm pedpokladem pro podstatn zven
snit ku trbin mezi eslicovmi pruty na vrobn kapacity s ohledem na nov vrob-
Nov zazen na itn
a pravu vody od firmy IN-EKO TEAM
Poadavky na vrobu zazen pro stle se roziujc itn a pravu vody si vydaly vznamn poslen vrobn kapacity
a technologie. V souvislosti s touto skutenost byly zavedeny do vroby nov vrobky s podstatn vymi provoznmi
parametrya souasnsezvil prodej vrobk IN-EKOTEAM do zahrani.
Ing. Josef Strnad
IN-EKO TEAM s. r. o.
Trnec 1734,
666 03 Tinov
Tel. 549 415 234
sales@in-eko.cz,
www.in-eko.cz
Fuji Electric Co., Ltd
Fuji Electric
. byla zaloena v srpnu 1923 v japonskm mst Kawasaki, nyn je sted v Tokyu
(obrzek 1). V souasn dob m spolenost piblin 24 600 zamstnanc v pobokch a dceinch
spolenostech po celm svt, obrat pesahuje 8 miliard USD. psob v mnoha prmyslovch
oblastech. Jej vrobky vynikaj zejmna pikovou kvalitou a vysokou technologickou rovn, odpovdajc
know-how tohoto tradinho japonskho vrobce. Fuji Electric jako prvn na svtpila ji vroce1976 na trh
s transistorovm frekvennm mniem pro veobecnpouit. Dleitm hlediskem pro volbu adymni
tohoto vrobce je i fakt, e firma vyrb sv vlastn IGBT moduly, kter od n kupuj i mnoz konkurenti.
Znmm odbratelem mni jenap. firma General Electric.
Snite nklady pomoc spory energie
Kompletn typov ada zahrnuje jak NN mni vyuvanch pro erpadla, ventil- tel vznamn uetit dky standardn pod-
modely pro nejjednodu aplikace, tak i NN tory, dmychadla i kompresory ve vodo- porovanmfunkcm:
frekvenn mnie pro dynamicky nejn- hospodskmprmyslu i v oblasti technic-
ronj aplikace a dle mnie pro stedn kch zazen budov.
napt 3kV a 11kV a vkony 280kW a Frekvenn mnie pouvan v systmech
24MW. klimatizace (obrzek 7) a pravy vody zauj-
maj pbline20%svtovho trhu s mnii.
Snadn ovldn mni s podporou zabu-
dovan programovateln logiky umon
optimln nastavit dal funkce vylepujc
energetickou spotebu, jako jsou:
Nastavenm sprvnho prtoku poklesnou
ztrty a spoteba energie a tm doshnete
i snen nklad.
S novmi mnii mete
vznamn uetit dky standardn podpo-
rovanm funkcm:
Celosvtovdlouhodobosvdena pou-
van frekvenn mnie ady
Mini, Multi, Mega, Eco a Lift (obrzek 2) jsou
nyn doplnny adou (obr-
zek 3) se specilnmi funkcemi urenmi
zejmna pro erpadla (obrzek 4), ventil-
tory, kompresory (obrzek 5) a aplikace ve Typick aplikace kde mete vyut speci-
vodohospodskm prmyslu (obrzek 6). fickch vlastnost mnie :
Spolenost reagovala na poa- Prosnen nklad pi prci s velkmi obje-
davky trhu a vyvinula tyto dv nov ady my vody je klov zmenen celkovho
mni sespecializovanmi funkcemi. mnostv pouit vody, ale nezanedbatel-
Nov modernizovan funkce a irok roz- nch spor se doshne tak snenm spo-
sah vkon (0,75 kW a 710 kW) posouvaj teby energie pi jejich pesunech vody.
adu na vrchol S novmi mnii meuiva-

FRENIC-HVAC

Fuji Electric
AQUA a HVAC
FRENIC-HVAC
Fuji Electric
FRENIC - AQUA a HVAC FRENIC-AQUA
Pitom se jedn nejen o mstn a evropsk
trh, ale pro exportry je dleit, e v tto
oblasti pouit zavaj prokazateln rst,
zvltnAsijskstty, kdeenergetickzdro-
je nesta rozmachu infrastruktury, co zin-
tenzivuje snahy etit energii zenm, ven-
tiltor a erpadel frekvennmi mnii.
Kaskdn provoz
Vzjemnzen cyklick provoz
Ochrana proti podprtoku
Detekcekolsn hladiny
Nov automatick reim spory ener-
gie
Linearizace
Hldn konstantnhoprtoku
Linearizace
Hldn konstantnho prtoku a rozd-
lu teplot
Funkce psychrometr pro chladc ve
Nov automatick reim spory ener-
gie
Chladc stroje
Ventiltory, chladc a mrazc systmy
erpadla
pro zsobovn a rozvod vody
i OV
Chladc ve
(mimo kaskdn a vzjemn
zen)
Obr. 1 Fuji Electric Co., Ltd., Tokyo, lev v
Obr. 2 ada frekvennch mni Mini, Multi, Mega, Eco a Lift
Obr. 3 Fuji Electric
FRENIC AQUA

24
technika
U klimatizac se mnostv chladc nebo mn zatovn a me bt jednodu nastavovac a provozn parametry procesu
topnvody li v rmci ronch obdob nebo a levnj a pi jeho ppadnporuemohou i mnie ve volitelnch jednotkch a umo-
dne a noci, proto je kl- bt zachovny vhodn naprojektovan uje snadn nastaven mnie. Panel lze
ov sprvn zen dodvek vody. S mnii
mete tuto
timln. V tomto maj mnie
nskok ped konkurenc. U
mete nastavit tlak v koncovm bod
potrub pomoc linearizan funkce, kter
uruje clov tlak z prtoku pi mncm se
odbru. Uivatel tak me zredukovat nee-
fektivn spotebu erpadla, a tm doshnout
spory energie se zachovnm stvajcho
komfortuklimatizace.
MnieFRENIC-AQUA a HVACmohou komu-
nikovat s nadzenm systmem prakticky
po vech standardnch sbrnicch. Ve stan-
dardnm vybaven je to Modbus RTU,
BACnet MS/TP a Metasys N2, s pdavnou
kartou potom Profibus DP, DeviceNet,
CANopen, Lonworks, CCLink a Ethernet.
Vstup/vstupn rozhran, kter obsahuje
vstupy pro senzory teploty, tlaku a velk
poet binrnch vstup a vstup je spolu
s vestavnmi regultory soust stan-
dardnho vybaven. Jeden ze 4 vestavnch
PID regultor me dit mni (otky
motoru) a zbvajc 3 PIDregultory mohou
bt pouity k zen vnjch proces,
napklad teploty, ventil a podobn. To
umouje optimln zen nejen ventil-
tor a erpadel, dmychadel, kompresor
ale i zen dalch proces vlastnho syst-
mu klimatizace, pravy vody nebo istiky
odpadnch vod. pepnout do vce jak 19 rznch jazyk,
Mnie jsou vybaveny celou adou ochran- vetn etiny a ntiny. Dal jazyky jsou
nch funkc, jako i specilnch funkc pro k dispozici na vydn.
erpadla a ventiltory, kter chrn nejen Novmodely FRENIC-HVACpro pouit vkli-
mni, pipojen motor a erpadlo nebo matizanch systmech a FRENIC-AQUA
ventiltor, ale umouj pohodlnj, kvalit- vyuiteln ve vodohospodskch syst-
nj a bezpenj zen a chod celho sys- mech nabz thl design, umoujc mon-
tmu. t jednotek tsn vedle sebe, co et
Navc jsou tyto mnie vybaveny progra- msto a nklady na instalaci. Instalace
movatelnou logikou, kter umouje mni je rychl
naprogramovat funkce a propojen funk- a velmi komfortn, vestavn EMC filtr
nch blok pracujcch s logickmi signly, a DCR tlumivka e ruen a harmonick
analogovmi signly a jejich kombinac. frekvence.
Takto naprogramovan logika a vpotov Mnie se dodvaj v proveden s krytm
bloky potom d mni a mohou dit IP21 (do rozvade) nebo IP55 (pro instala-
i vestavn PID regultory a vnj zazen ci mimo rozvad) podle poadavk apli-
a procesy. Ve spojen s bohatm spektrem autonomn funkce. Tm se cel systm zjed- kace (do vkonu 90 kW) vt vkony pak
funkc mnie tak lze realizovat decentrali- nodu a zv se jeho spolehlivost a zabrn IP00pro instalaci do rozvade.
zovan systmy, kde mni nejen d ot- setak plnmu vpadku celho zazen. Text: Ing. Frantiek Pikula
ky motoru, ale vykonv i adu dalch funk- Uivatelsky pvtiv grafick ovldac
c ve svm okol. Nadzen systm je pak panel (obrzek 8) pehledn zobrazuje creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/deed.en
pro sporu energie
dodvkunastavit
op
Fuji Electric
Fuji Electric
FRENIC-HVAC
FRENIC-AQUA a HVAC
Foto: AMTEK, spol. s r. o., FUJI Electric,
Obr. 8 Operan panel
1. Aktuln hodnota (PV)
2. dan hodnota (SV)
3. Akn hodnota (MV)
4. Frekvence
5. Vstupn proud
6. Vstupn napt
7. Toiv moment
8. Rychlost oten
9. Spoteba
10. Kumulativn energie
technika
Dadanova 7, 010 15 ilina
tel.: +421 911 205 556
email: dusan.hlavka@amtek.cz
www.amtek.cz
Vdesk 125, 619 00 Brno
tel.: 547 125 555, fax: 547 125 587
email: amtek@amtek.cz


Obr. 4 Aplikace - erpadlo
Obr. 5 Aplikace - kompresor
Obr. 6 Aplikace - istika odpadnch vod
Obr. 7 Aplikace - regulace klimatizace v budov
Pro vce informac kontaktujte:
25
technika
26
Chrnn znaka Fontana Rbyla zaloena vroce1990. Vrobn program navzal na pedchoz innost a zku-
enosti spolenk voblasti vodnho hospodstv. Jedn seo ryzeeskou spolenost bez zahraninho kapi-
tlu svlastnm technickm a vrobnm zzemm.
istrny odpadnch vod vlastn konstrukce
Bhem 23 let psoben si firma vybudovala pedn postaven na Technick data, specifikace a dodaten informace o naem vrob-
trhu R v oblasti vroby a dodvek nkterch druh zazen pro is- nm programu naleznete na naich webovch strnkch
trny odpadnch vod. Vznamnou slokou firmy je vvojov a kon- www.fontanar.cz.
strukn pracovit, kde vznikaj nov vrobky v souladu se svto-
vm trendem v nvaznosti na poadavky zkaznk. Firma reaguje
na poteby projektant po individulnm pstupu pro kadou
jednotlivou zakzku, co je umonno technickm vybavenm
a modern vpoetn technikou.
Aktivn ast na nejvtm veletrhu techniky pro ivotn prosted
IFAT ENTSORGA otevr monosti exportu. Rovn tak informace
o vrobcch v katalogu DWA Brauchenfhrer. K velmi dleitm
innostem pat servisn prce, jejich operativnost zajiuje zkaz-
nkm rychlodstrann vzniklch poruch.
Vrobkov sortiment je neustle roziovn
V souasn dob zahrnuje tm 30druh zazen pro rzn uren
v istrnch odpadnch vod, a to jemn i hrub esle, nekov
dopravnky shrabk a odvodnnch kal, lisy na shrabky, separto-
ry a praky psku, zazen na ten trku a psku, strojn zazen
Aktuln projekt (obr. 1 a 2), kter obsahuje dv zazen lapk psku, stran vlcov sta, stavtka, stavidla, hradidla,
Integrovanho hrubho peditn - IHP 200 pro Haines City, USA integrovan hrub peditn, separtory tlakovch voz, fekln
Florida. stanice, hygienizace kalu, mikrostov filtry, kolejov doprava a.j.
Text a foto: Fontana R V pevnvtinjsou tyto vrobky zhotovenyz nerezovch a koro-
zi odolnch materil.
Vrobce dosud zhotovil vce ne 5 000 rznch vrobk. Mimo R
jsou vrobky exportovny do mnoha zem, nap. do USA, Nmecka,
Holandska, Ruska, Polska a.j. V R se s vrobky firmy meme setkat
nap. na OV v Praze, Brn, Ostrav, Olomouci, Hradci Krlov,
Karlovch Varech, Liberci, Plzni, Dn, Litomicch, Teplicch,
Znojm a na dalch stovkch rznch lokalit. Rovn tak
v prmyslu, nap. KODA AUTO, Elektrrna Poerady, Unipetrol
Litvnov, automobilka TPCA (Toyota, Peugeot, Citron) u Kolna,
automobilka Peugeot v Trnav, pivovar Kruovice, Moravsk che-
mick zvody, Teplrny Strakonice, esk Budjovice a dal destky
provoz. Popis jednotlivch vrobk, technick daje, rozmry
a ostatn parametry firma prezentuje na svch internetovch strn-
kch. Firma jedritelem certifiktu jakosti ISO 9001/2011.
obr. 1
obr. 2
CELOSVTOV UZNVAN JAPONSK KVALITA A TECHNICK ROVE
TO JSOU FREKVENN MNIE FUJI ELECTRIC


FRENIC LIFT
speciln vyvinut mni s extrmn petitelnost pro zen asynchronnch
i synchronnch motor, poletuning" synchronnho motoru bez oten hdele

Vdesk 125, 619 00 Brno tel.: 547 125 555, fax: 547 125 587 e-mail: amtek@amtek.cz
Dadanova 7, 010 15 ilina tel.:+421 911 205 556 e-mail: dusan.hlavka@amtek.cz
Vce informac poskytne AMTEK, spol. s r. o.
FRENIC MINI
kompaktn mikro mni nov generace se zjednoduenm vektorovm zenm,
vynikajc pomr cena/vkon
FRENIC MULTI
univerzln vektorov mni pro nron aplikace, ojedinl vbava ve sv td
FRENIC MEGA
pikov robustn vektorov mni pro dynamicky nejnronj aplikace,
a 4 motory zen jednm mniem, uivatelem programovateln logika
FRENIC MEGA SERVO
vektorov mni pro servo aplikace asynchronnch i synchronnch motor
se zptnou vazbou, vhodn pro vozky zaklada a jednoduch manipultory
FRENIC ECO
skalrn mni se specilnm firmwarem pro kaskdn zen a 6-ti motor,
automatick bypass" mnie
FRENIC AQUA
nov ada mni s modernizovanmi funkcemi pro sporu energie pi zen
pump, kompresor a zazen ve vodohospodskm prmyslu
FRENIC HVAC
vyvinut k dosaen maximln spokojenosti pi prci v HVAC a pro pouit
u jednoduch aplikac s erpadly a kompresory
oficiln zastoupen
Frekvenn mnie pro veobecn pouit:
Frekvenn mnie pro ventiltory a erpadla
Frekvenn mnie pro vtahy a jeby
www.amtek.cz
Firma Badger Meter Czech Republic je spe- zkaznci, oprvnnoekvte. Tk seka- tot, teplot a tlaku menho mdia.
cializovna na vrobu induknch prtoko- dho zamstnance, je dna firemn filozofi. Zesilova typu ModMAG M1000 je vhodn
mr. Vrobn zkladna, vetn administra- Doprovz vs jako zkaznka bhem celho pro dvousmrn men prtoku kapalin
tivy, se nachz ve vrobnm arelu firmy procesu: od o kam iku poptvky pes objed- s vodivost >5 S/cm (>20 S/cm pro de-
v Brn - ekovicch. Vrobn zvod je mimo nvku, dodvku midla a jeho servis.Pokud mineralizovanou vodu). Je kombinac ce-
jin vybaven vlastn zkuebnou prtoko- jde o kvalitu, neinme dn kompromisy. nov vhodnosti s vysokm vkonem.
mr v rozsahu svtlost 6 - 600 mm. Vysoce Vnujeme se men prtok vech kapalin, Informace jako prtok, celkov prtok, nebo
kvalifikovan pracovnci i nejmodernj a to tm ve vech prmyslovch oborech, denn prtok je mon jednodue pest na
vrobn a testovac zazen zajiuj nejlep a tak ve velkch i mench aplikacch, vet- LCD displeji. Rzn vstupy, vstupy a rozhra-
podporu prodeje a servis pro nae zkazn- n uzavench potrub, nezaplnnch n nabzej irokou adu vyuit. Dky hlinko-
ky. potrub a otevench kanl, s vyuitm iro- v skni s krytm IP 67 je ModMAG M1000
Jsme pipraveni pomoci provozovatelm pi kady princip men. ideln pro venkovn aplikace v nronch
een problematiky men prtoku, kon- Rozshl ada produkt poskytuje een podmnkch.
zultovat a optimalizovat vae een men, pro tm vechny vae aplikace men pro
technologii, vbr mi a jejich umstn vodrenstv a men odpadnch vod, isti- Turbnov prtokomry
ped tm, ne uinte rozhodnut. Rozshl ky odpadnch vod, pravu vody, dodvku Turbnovprtokomry jsou ureny k pou-
s distributora servisnch pracovi zajiu- vody, vypoutn vody, chemick prmysl, vn pi men prtoku kapalin s nzkou vis-
je vysokou rove slueb po celm svt. zpracovatelsk prmysl, pepravu tepla, far- kozitou a plyn. Turbnov prtokomry
Velkou vhodu pro nae zkaznky pedsta- maceutick prmysl, betonsk prmysl, jsou objemovmi midly. Men mdium
vuj mstn zstupci vR a SR. potravinsk a npojov prmysl, lodn pi prchodu rozt rotor turbny a tento
Nae jmno Vm zajiuje, e jsou nae prmysl, elektrrny, rafinerie, paprensk pohyb je dle mechanicky nebo elektronic-
vrobky vyrbny s nejvy p a v souladu prmysl, hutn prmysl, automobilov ky penen k dalmu zpracovn.
se vemi normami DIN ISO 9001:2008. prmysl, fotografick prmysl, textiln
Spolenost, kter ji vce ne 108 let dodv prmysl Ultrazvukov prtokomry
prmyslu pstroje pro men, mus zkoni- Ultrazvukov prtokomry jsou vhodn pro
t vnovat velkou pozornost kvalit svch Indukn prtokomry men prtok kapalin v uzavench potru-
vrobk. Kvalita je kontinuln kadodenn Midla pro elektricky vodivkapaliny bch, nezaplnnch potrubch a otevench
proces, kter je nedlnou soust na ka- Indukn prtokomry jsou ideln midla kanlech. Ultrazvukov signly jsou stdav
dodenn prce. pro men vech kapalin s elektrickou vodi- vyslny ve smru a proti smru prtoku.
Vespolenosti Badger Meter Czech Republic vost minimln 5 S/cm (pro demineralizo- Ultrazvukov signly jsou vyslny a pijm-
posuzujeme kvalitu jako celek. Jedn se vanou vodu min. 20 S/cm). Tato midla ny diagonln nap smru proudn.
o kvalitu na prce, kterou od ns vy, nai jsou velmi pesn, men jenezvislna hus- Rychlost prtoku menho mdia jepesn
technika
Spolenost Badger Meter Czech Republic s.r.o. je dceinnou spolenost Badger Meter, Inc., USA, se sdlem
v Milwaukee,Wisconsin. S obratem vce ne 350 milin eur a s vce ne 1 300 zamstnanci po celm svt
pat Badger Meter ji od roku 1905 k vedoucm spolenostem v oblasti prodeje a vroby prtokomr
a kontrolnch pstroj. Badger Meter jeprkopnkem vzavdn novch technologi a jevlastnkem mnoha
patentovanch een voblasti men prtoku.
Zazen pro men kapalin a plyn
ultrazvukov prtokomr turbnov prtokomr magneticko-indukn prtokomr
28
technika
definovna rozdlem v asech prchodu Jejich pouit je typick pro minerln oleje, Metoda men prtoku s promnlivm
obou micch paprsk. Rozdl asu prcho- hydraulick oleje, rozpoutdla, brzdov prezem umouje stanoven prtoku
du signlu (Dt = t 2/1 t 1/2) stanovuje kapaliny, chladic kapaliny, pevodov oleje kapalin a plyn. Pohybliv clona
prmrnourychlost prtoku. atd. Kapalina vtk ntokovou stranou do s ostrm okrajem je umst-
mic komory, zpsobuje rotan pohyb na v tle-
micch kol a vytk mic komorou Midla sovlnmi koly
ven. Kad otka kola znamen Midla s ovlnmi koly jsou objemovmi-
prtok definovanho mno-
stv kapaliny. Pesn konstruk-
ce mic komory minimalizu-
je niky kapaliny po stnch.
Otiv pohyb kol je magne-
ticky penen na zobrazova-
c jednotku nebo pulzn
vstup.
Prtokomry s promnlivm
se pstu, tvo prstencov otvor s profilovm prezem
micm kuelem. V tlese pstu je umstn Prtokomry s promnlivm prezem
vlcov PPS/keramick magnet, kter je Hedland pedstavuj pikoveen vdan
magneticky spojen s vnjm indikanm kategorii midel. Tato ada produkt se
magnetem, kter se pohybuje ve vazb na rozrostla na prtokomry z hlinku, mosazi
zmnu polohy micho vlce, a tak umo- nebo nerezov oceli s promnlivm pre-
ujevizuln zobrazen prtoku. zem pro men kapalin, olej, vody,
Ji Lika stlaenho vzduchu a mnoha dalch mdi
Badger Meter Czech Republic s. r. o. a plyn.
Makova 2082/26 Prtokomry Hedland jsou doporueny
621 00 Brno pro pouvn pi chlazen a mazn stroj,
Tel.: 541 420 411 obalovm prmyslu, polovodiovm pr-
Fax: 541 229 724 c pstroje, kter jsou nejvhodnj pro pou- myslu, u vysokotlakcha hadicovch aplika-
E-mail: it u kapalin s vy viskozitou a 5 000 mPas c, automobilovm a leteckm prmyslu,
(speciln modely a do 1 000 000 mPas). a takvbskm prmyslu.
obchod@badgermeter.cz
badgermeter@badgermeter.cz


midlo s ovlnmi koly
pr t o y om ivm r ezem
ok m r s pr nl p
www.badgermeter.cz
Badger Meter Czech Republic s. r. o.
Makova 2082/26
621 00 Brno
Tel.: 541 420 411, Fax: 541 229 724
E-mail: obchod@badgermeter.cz
badgermeter@badgermeter.cz
Badger Meter Czech Republic

Systmy pro men prtoku kapalin a plyn

29
Historie dezinfekce pitn vody mapy vodrenstv a nastv ra chlorovn. dalmu rozvoji a podpoe tto technolo-
Roku 1854 Sir John Snow prokzal souvis- Tentostavplat a do druhpoloviny 20. sto- gie. Proto 25. 4.
lost mezi bakteriemi v pitn vod a mo- let. Nvrat k UV dezinfekci probh odli- 1999 vznik mezinrodn asociace IUVA(In-
nm ohroenmlidskho zdrav. Objev sou- nm zpsobem v Evrop a v Severn ternational Ultraviolet Association), kter
visel s odhalenm piny epidemie cholery, Americe. V Evrop, zejmna v alpskch ze- pravideln pod evropsk i svtov kon-
kter dila vLondn. Od tohoto okamiku mch, byly v r. 1955 na pravnch vod insta- gresy - posledn dobou ve spoluprci s IOA
se lidstvo zabv mylenkou, jak zajistit lovny prvn tlakovUV jednotky. Postupn (International Ozone Association), kde jsou
zdravotn nezvadnou pitnou vodu, a za- zjemo UV dezinfekci se zvyuje s odhale- prezentovny aktuln poznatky a zkue-
n se hovoit o dezinfekci vody. Cholera se nm tvorby nedoucch vedlejch produk- nosti z oblasti UV technologie. Dal svtov
nevyhbala ani kontinentln Evrop. Jako t chlorace (r. 1974) a jej vznamn rozvoj kongres IUVA & IOA bude probhat v z
jeden z pklad lze uvst 600 obt na pedstavuje jejich zanesen mezi sledovan 2013vLas Vegas, Nevada, USA.
Znojemsku vz r. 1832. ukazatelejakosti pitn vody (THMatd., v R
Ji na pelomu 19. a 20. stol. existuj vevod- od r. 1991). Koncem 80. let 20. stol. jsou Souasnost
renstv prakticky 3 zpsoby dezinfekce. v Evrop provozovny tisce UV systm. D se ci, e vtho rozvoje UV dezinfekce
UV dezinfekce se tak etablovala jako vhod- v esk republice dosahuje od r. 2004,
n doplnk i nhrada konvennho chloro- i kdy prvn instalace jsou daleko star.
vn. Zcela jin prbh nvratu UV dezin- V souasn dob je na pravnch vod de-
3
fekce mezi relevantn dezinfekn zpsoby zinfikovno UV zenm pes 5m /s. Lzekon-
na pravnch vod probhl, i jet probh statovat, evodrenskm odbornkm vet-
v Sev. Americe. Klovou roli rozsh- neskrepubliky jeznmo, v jakch situa-
l epidemie kryptosporidizy v Milwaukee cch UV dezinfekce me pomoci. Z legisla-
(USA, 1993), kd se ukzalo, e na chloraci tivnho pohledu jevrznch zemch situace
se nelze vdy spolehnout. Nastalo obdob odlin. Rakousko, Nmecko a USA dispo-
pekotnho hledn metody, kter by zajis- nuj nejpropracovanj legislativou, je po-
tila zdravotn nezvadnou vodu. pisuje zejmna technicka vkonov poa-
na bzi chloru (Cl , ClO , chloraminace) davky kladen na kad UV systm, kter
2 2
Jedn se o pouit UV zen, chloru a ozo- ani ozonizace nenabz spolehlivou alterna- m bt instalovn na pravn vody.
nu, piem ozonizace byla do roku 1911 tivu zejmna pi nich teplotch vody. S tm souvis tolik potebn validace(certifi-
nejrozenj dezinfekn metodou. Zlomovm obratem byl rok 1999, kdy bylo kace) UV systm, kter umouje objek-
2
tivn srovnvat UV systmy rznch vrob- zjitno, e dvka UV zen 190 J/m zajist
1910 Marseille, zprovozn c. Pijet a respektovn pouze validova- n prvn prav- inaktivaci Cryptosporidium parvum
nch UV systm by pro R bylo bezesporu ny pitn vody, kter je dezinfikovna UV o 4 dy. To odstartovalo raketov nstup
krokem kupedu. Jinak lze konstatovat, e zenm. Celkov kapacita pravny je UV dezinfekcedo vodrenstv Sev Ameriky.
3
25 m /h. Historick prameny hovo o nes- nabdka UV systm veskrepubliceodr- Po 10 letech hovo statistiky o celkovm
3
polehlivosti a krtk ivotnosti UV zi, svtovou piku prostednictvm ob- prtoku 280 m /s pitn vody dezinfikovan
nestabilit napjecho napt a astch chodnch zastoupen pednch vrobc. UV zenm vetn projekt v realizaci. Lze
poruchch. Nicmn pokrokovost a odva- konstatovat, e evropsk pstup pouv
ha vyrobit, instalovat a provozovat v teh- UV zen pro celkovou dezinfekci vody 2010 Vancouver: 7. kvtna byla oficiln
dejch technickch podmnkch UV sys- americk pstupspatujevhody UV ze- otevena jedna z nejvtch UV dezinfekc
tm zasluhujeuznn. n zejmna v monosti eliminace organis- pitn vody na svt. Jedn se o pravnu
D se ci, e po objeven prmyslov vro- m rezistentnch vi chlorovdezinfekci. vody Seymour Capilano, kter zsobuje
by chloru ztrc UV dezinfekce i ozonizace S rozvojem UV dezinfekce vznikla i poteba i msto Vancouver. pravna jev provozu od
na atraktivit, prakticky miz z dezinfekn sjednocovat poznatky oboru a vnovat se ledna 2010, ale oteven bylo v kvtnu z d-
ve Washingtonu vznik

sehrla
e
Dezinfek-
ce
tm
.

a
UV zen sprvn volba
pro dezinfekci pitn i odpadn vody
Dezinfekcepitnvody UV zenm nedvno oslavila 100 let odsvprvn prmyslovaplikace. Pestoesejedn o dezinfekn
zpsobsbohatou histori, vsouasndobnabz een pro aktuln vodrenskproblmy, kdyjinzpsobyselhvaj.
30
vodu zimn olympidy. Kapacita pravny je zdroje se vyznauj extrmn vysokou stavuje jeden i vce modul s UV zii,
3 3
75 000 m /h, tj. 1,8 mil. m /den. Kapacita ivotnost v du stovek tisc hodin, in- kter jsou ponoeny do jednoho i vcepr-
tto pravny je schopna zajistit pitnou nost vy ne 50 % a jsou sloeny z odol- tonch lab s otevenou hladinou. Podle
vodu nejen pro celou eskou republiku, ale nch komponent neobsahujcch rtu. polohy UV zi lzerozliit UV systmy ver-
je vy ne mnostv vyroben pitn vody Jejich zdokonalovn pro reln pouit je tikln, horizontln a nejnovji i ikm, kdy
v R v roce 2009. Jedn se o pravnu, kter stle pedmtem vvoje. Dalm aktulnm jsou UV zie instalovny pod hlem 45.
vyuv povrchovou vodu ze dvou jezer tmatem UV dezinfekce je pouit vhodn- Pestoev esk republice neexistuj dn
Seymour a Capilano. pravrensk proces ho materilu pro kemenn trubice UV sys-
pedstavuje dvkovn koagulantu, filtraci tm, kter vyuvaj stedotlak zie.
(psek + antracit), UV dezinfekci nsledova- Ukazujese, est polychromatickho spek-
nou stabilizac (Ca(OH) + CO ) a chlorac. Na tra stedotlakch UV zi jevprbhu pro-
2 2
vozu UV systmu vce absorbovna materi- vstupu kadho z filtr je osazena UV
lem ochrann trubice. Jeliko tyto vlnov jednotka WEDECO K14312/4. Celkem ped-
dlky nejsou pmo meny UV senzorem, stavuje UV dezinfekn stupe 24 ks UV jed-
nicmnjes nimi potno pro dezinfekci, notek. Kad UV jednotka obsahuje 48 ks
me dojt k poklesu dezinfeknho vko- nzkotlakch amalgmovch UV zi
nu, ani by byl provozovatel jakkoliv infor- WEDECO Spektrotherm, kter se vyznauj
movn. Podobn me ovlivnit dezinfekn a o 2/3ni spotebou vesrovnn sezii
innost stedotlakho UV systmu zve- stedotlakmi. UV zie jsou umstny
n absorbance vody v oblasti vlnovch kolmo na prtok vody ve4 sekcch po 12 ks.
dlek < 240 nm. Proto lze povaovat nz- UV reaktor je vybaven ptou, zatm neobsa-
kotlak (monochromatick) UV systmy za zenou sekc, kter umouje zven vko-
spolehlivj dky jednodumu a vrohod- nu UV jednotky v ppad poteby, je je
njmu sledovn intenzity UV zen. vbudoucnu pro pravnu plnovna. UV jed-
vznamn aplikace(UV) dezinfekceodpad- notky jsou vybaveny automatickou regula-
n vody, je v nkterch evropskch zemch UVdezinfekce vyitn odpadn vody c vkonu, kter zajiuje potebnou dezin-
situace zcela odlin. V nedvn minulosti Objemov nejvznamnj uplatnn UV fekci pi minimln spotebel. energie.
byla nap. osazena UV dezinfekce v rmci technologie v celosvtovm mtku je de- Podobn koncepce pravy i zpsob osaze-
programu Obere Isar na istrn odpad- zinfekce vyitnch odpadnch vod (OV). n UV jednotek byla realizovna na V
nch vod Gut Marienhof vMnichovs celko- Bohuel v R nen poadovno dnm Hradit (provozovatel Severoesk vodo-
3
legislativnm nstrojem stanoven mikro- vou kapacitou 6m /s. Zajmavost je, e vody a kanalizace a.s.), kde bylo v roce 2008
biologickch parametr u vypoutnch bavorsk vlda poadovala splnn 10krt instalovno 8 ks UV jednotek, kad s kapa-
vyitnch odpadnch vod (emisn limity), psnjch limit ne uruje evropsk nor- citou 150l/s. Severoeskvodovody a kana-
pestoe existuje esk technick norma ma. UV systm, kter je v provozu jen lizace a.s. provozuj UV dezinfekci na svch
SN EN 12255-14 (2005): istrny odpad- v dob koupac sezny, redukuje mikrobio- 13-ti vznamnch pravnch vod, kde
nch vod, st 14: Dezinfekce. Tuto roli logick zneitn o 3-4 dy (99,90-99,99 krom zlepen chuovch vlastnost dolo
nepmo nahrazuj imisn mikrobiologick %). Podobn program existuje i v soused- k podstatnmu snen spotebychlru.
limity u nkterch typ povrchovch vod. nm Maarsku pro zchranu Balatonu.
V EU se vak objevuj signly, e sniovn Jedna z nejvtch UV dezinfekc odpadn
Budoucnost
rizika vystaven lovka patogennm orga- vody je na Novm Zlandu s kapacitou 1,38
O nadjn budoucnosti UV dezinfekce
3
mil. m /den. nismm bude jednou z priorit, a proto by
pitn vody hovo lnek v IUVA News, kde
bylo rozumnsetouto problematikouzab-
seuvd, edo r. 2014budevUSA instalov-
vat i u ns. Jedn se zejmna o situace vy- Shrnut no 3 000 - 5 000 novch UV systm na
poutn vyitnch OV do koupacch vod, V souasn dob je UV zen vyuvno pravnch pitnch vod vyuvajcch povr-
do vod vyuvanch k chovu a lovu ryba do vedle dezinfekce pitnch a odpadnch vod chovou vodu, nebo vodu podzemn ovliv-
vod pmo i nepmo vyuvanch k pro- i v mnoha dalch oborech. Zajmavou apli- nnou vodou povrchovou. Celosvtov se
dukci pitn vody. Pokud porovnme dezin- kac je vyuit jako soust pokro pokroi- odhaduje v dal dekd instalace ca 7 000
fekn metody na bzi chloru i ozonu, ped- lch oxidanch proces (AOP Advanced UVsystm k dezinfekci pitnvody.
stavuje UV dezinfekce nejlep dostupn Oxidation Process), kter zanaj bt vyu- kolem vrobc UV systm by mlo bt
een zejmna dky etrnosti k ivotnmu vny na pravnch vod k likvidaci mikro- maximln pochopen distribuce dvky UV
prosted a elegantnmu zpsobu provozu. zneitn (zbytky liv, pesticidy nebo zen, jeho dsledkem by mla bt in-
Technick monosti a vybaven UV systm obecnji ltky s endokrinnm inkem). nj konstrukn een ozaovacch komor.
se dostaly za posledn desetilet na vysokou UV technologiejeiv a neustlesevyvjej- Dle je teba se vnovat jak zven in-
rove dky etnm instalacm ve svt, c metoda s bohatmi historickmi koeny a nosti UV zi a prodlouen jejich ivot-
a proto dnes neexistuj technick pekky slibnou budoucnost. Z tohoto dvodu je nosti, tak vvoji bezrtuovch zdroj. V nej-
pro dodvky UV systm splujc jakkoliv rozumn ji vnovat dostatek odborn novjch nzkotlakch amalgmovch UV
prtokov zadn. Jist omezen existuje pozornosti, abychom vdli, v jakch situa- zich ECORAY spolenosti WEDECO do-
pouze v oblasti dezinfeknho vkonu, kdy cch nm me pomoci hledat odpovdi na lo ke snen mnostv rtuti o vce ne 80 %
mus bt v souladu mra peditn a mik- aktuln i budouc vodrenskotzky. v porovnn s pedchoz generac stejnch
robiologick poadavky ve vstupn vod. Autor: Ing. Ji Bene, len IUVA, zi. Jinak jsou vtomto ohledu nejslibnj-
Typick UV systm pro dezinfekci OV ped- DISA s.r.o., benes@disa.cz diody emitujc UV zen (UVLED). Tyto




technika
31
DISA, s. r. o.
Barvy 784/1, 638 00 Brno
tel.: + 420 545 222 699
fax: + 420 545 222 706
e-mail: info@disa.cz, www.disa.cz
DISA PLUS s. r. o.
Zlatomoravecka 5, 94901 Nitra, SR
tel.: + 421 376 423 689 - 690
fax: + 421 233 331 727
e-mail: info@disaplus.sk, www.disaplus.sk
PLUS s.r.o.
technika
32
Pro vstavbu kanalizace existuje mnoho variant vyuitelnch materil. A u je to potrub z kameniny,
sklolamintu a PVC i potrub z tvrn litiny. Tento lnek m pispt k rozen obzor z hlediska
ekonomickch nklad spojench s vstavbou stokovch st prv z tchto materil. Srovnn vychz
z jednotkov ceny za potrub a jeho zabudovn do vkopu vetn vech dalch prav. Nezanedbateln vliv
zdemaj takt provozn charakteristiky, jednoduchost montea dodren podmnek projektu. Pro ukzky
pokldkypotrub z tvrnlitinyjsou uvedenypraktickpostehyzestaveb.
Trubn systmy
pro vstavbu stokovch st
Soust infrastruktury mst a obc je krom sk stavby, u kterch tvo zklad pro jejich v i pramenit voda by mla bt oderp-
inenrskch st jako vodovod, plynovod, ivotnost a provozn spolehlivost vzjemn na nebo odvedena dren. Dle je nutn
NN,VNi systm kanalizanchstok. Zejmna psoben trouby, potrubnho spoje, podlo uloen potrub do podkladnho loe s vy-
ve mstech a v lokalitch s exponovanmi trub, uloen truba pekryt. hloubenmi klnky pod kadm hrdlem tak,
msty je nutn klst psn poadavky na Kvalita celho stavebnho dla je zvisl jak aby trouby dosedaly po cel sv dlce rov-
vbr materil a zpsoby pokldky stoko- na jakosti jednotlivch dl (truba tvarovek) nomrn.
vch kanalizanch st. Mus bt zajitn
dlouha bezporuchov provoz kombinova- Technick zhodnocen pouvanch
n se snadnou drbou. Kanalizan stoky materil
se dl dle jejich soustav na jednotnou, U potrub z kameniny a betonu, kter jsou
splakovou a deovou a dle tvaru stok na definovny jakou trouby tuh, jenutnklst
kruhov, vejit a tlamov. Veobecn nej- tyto trouby do roznecch betonovch i
pouvanjm profilem jsou stoky kruhov. pskovch sedel s roznecm hlem 90
Dle elu pouit a technickch parametr 120 . V ppad pouit pskovch podsyp
je potom nutn dbt na sprvn a zodpo- je dleit dbt na velmi kvalitn zhutnn
vdn vbr materilu stoky. podkladu a na PS 95 %. Pi uloen do mst
nap. se zvenou hladinou podzemn vody
Kanalizan potrub mus splovat tyto i do komunikace s nzkm krytm a dalch
technick parametry a poadavky: exponovanch mst jsou tato potrub oby-
! Odolnost proti agresivit pepravova- ejn kladena do betonovho sedla a v p-
nch splakovch vod a agresivit pdn- padpoteby jsou i obetonovna. Tato opat-
ho prosted en zabrn popraskn trub i hrdel.
! Odolnost proti abrazi Uloen do pskovho nebo trkopskov-
! Stlou difzn nepropustnost (vodots- ho loe je mon do mn exponovanch
nost) mst s malm zatenm.
! Stabilitu potrub v zemi a eliminaci vlivu Nejspecifitj a nejnronj podmn-
lidskho faktoru ky na ukldn a hutnn maj potrub
! Dostatenou kruhovou a podlnou z plastickch materil a sklolamintu
nosnost trouby poddajn. P potrub se
! Hydraulikupotrub chovaj tak, e veker zaten penej
! Celkovou a dlouhodobou ivotnost stok, dle do okoln zeminy (obsypu a stn vko-
a jejich tsnn, tak i na kvalit provdnch tsnn spoj atd. pu). V tomto ppad pak nelze u poddaj-
prac pi budovn podlo pro trouby, ulo- V souasn dob je mon vyuit mnoha nch potrub pesn specifikovat vrcholo-
en trub a jejich monte a na nslednm rznch materil pro vstavbu stokovch vou pevnost, protoe pi zaten reaguje
zasypn a hutnn zemin. Je velmi dleit, systm. V pipravovanch projektech jete- cel systm (potrub obsyp stna vko-
aby bylo dodreno sprvnho uloen dle ba zohlednit podmnky a msta, do kterch pu). Ztohoto dvodu je vyadovna vysok
pokyn vrobc kanalizanho potrub. je potrub ukldno, a tak specifick vlast- technologick kze a striktn dodren
Hlouben vkopu stavebnch rh, pokldka nosti jednotlivch materil ve vztahu technologickch postup pi ukldn trub
trub, zasypn rhy a hutnn mus bt pro- k cen za dlo a dlce bezporuchovho danch vrobcem. Pokud dojde k jejich
vedeno podle platnch pedpis a norem. provozu. S nktermi veuvedenmi poa- zanedbn, nap. nerovnomrnm pro-
Dle se pedpokld, e dno vkopu bude davky na kanalizan potrub pmo souvis vedenm podsyp a nestejnomrnm
ist, zbaven hrubho kameniva, koen i poadavky na zpsob jeho uloen, hutn- zhutnnm, je riziko, e se trouba od za-
a organickho materilu. Deov, prsako- n a mont. Potrubn veden jsou inenr- ten dopravou a podsypem zprohb
oddajn
Ekonomick a technick zhodnocen trubnch systm, praktick ukzky z pokldky
Obr. 1 Polopoddajn materil vhodn pro kana-
lizan shybky






technika
33
v podlnm smru a dojde ke zmn prorstn koen a vnjmu tlaku do hod- rozvahy cen materil kameniny, PVC-U, PP
navrenho sklonu. To m za nsledek noty min. 6bar. UltraRib, sklolamintu a tvrn litiny.
men unec rychlost vody, tvorbu Z toho vyplv, e nen mon, aby spodn Vpoet byl proveden na 100 m potrub bez
usazenin, kter mohou mt i negativn vliv i jin extern voda pronikala do kanalizace tvarovek a achet, jejich ceny se pohybuj
na obyvatele. Odstrann tchto poruch je a naopak. K usnadnn monte a men na tm stejn rovni. K vpotu bylo
pracnosti pispv i dlka trub 6 m, dky kte- vyuito nkterch cen z programu KROS.
r je na trase stoky mn spoj a tm pdem Rozpoet je sestaven dle technickch pod-
mnpotencilnchporuchovch mst. klad jednotlivch vrobc trub. Posouzen
Trouby z tvrnlitiny sepouvaj jak pro gra- bylo provedeno pro profil DN500. Stavebn
vitan a tlakov systmy, tak i pro bezvko- rhajeopatena paenm a jej rozmry jsou
pov technologie. Jsou opateny kvalitn pevzaty dle typovch uloen vrobc.
protikorozn vrstvou rovho zinkovn Litinov trouba je vak na rozdl od jinch
a zajiuj ivostnost systmu min. 80 let. m ateril ve skutench dlkch 6 m co
V komunikacch odpad uloen do nelze do vpotu zohlednit. Pro odvoz pe-
betonovch sedel a obetonovn. Pro pod- byten zeminy je brna vzdlenost 10 km.
sypy ze trkopsku se pouv frakce 0/32 s Hloubka rhy je ve vech ppadech 2,3 m
jednotlivmi zrny 63 mm. Podsypov loe tak, aby kryt kanalizan trouby bylo 1,8 m.
se srovn do sklonu, zhutn a zdrsn tak, aby Vpoet je proveden bez speciln pravy
bylo umonno troubu usadit po cel jej povrch.
dlce vetn vyhlouben dosedacch klnk Tabulka . 2 me slouit jako pklad pro
pro hrdla. Obecn litinov potrub ne- srovnn jednotlivch materil. V cench
vyaduje dn dal speciln hutnn po vak nelze zohlednit provozn vhody.
vrstvch tak jako vrobky z plastickch Z tabulky je patrn, e pouit tvrn litiny
vlepm ppadprovedeno tlakovm it- materil. Proto lze realizovat kanalizaci nen nijak cenov nevhodn, naopak pro-
nm, v horm ppad rekonstrukc poko- s men kou vkopu. Vjimku tvo vozn a investin velmi vhodn. Dle
zench sek mezi achtami. Pro poddajn ukldn do komunikace a nroky na dosa- nabz sporu nklad na obsypy a elimi-
materily se pouvaj obsypy a podsypy ve
frakcch 0/8 a 0/20. Z toho je patrn vt
mnostv dopravy materilu na stavbu
a odvozu pebytenho materilu na skld-
ku. Z hlediska hutnn je problm, e ne
vdy je na stavbch dodrovno a kontrolo-
vno sprvn hutnn po vrstvch 150 mm
do ve 300 mm nad vrchol potrub pi PS
95 %. Stna poddajnho potrub je nchyl-
n na poruen od hutncho stroje. ka en potebn nosnosti pln. Pi zohled- naci lidskch chyb, rychlost monte a spo-
vkopu by tedy mla bt takov, aby bylo nn danch parametr je pi propotech lehlivost systmu. V kombinaci s jitnmi
umonno sprvn hutnn obsyp v bo- pa trn spora v inv estinch nkladech za spoji lze toto potrub pout i pro vtlan
cch trouby, bez mechanickho poruen dovoz obsypovho materilu, skldkovn ady i pro shybky nebo bezvkopov
trouby. pebyten zeminy, hutnn a dobu prov- technologie.
Dalm z materil hojn vyuvanch pro dn stavby. Praktick ukzky pouit potrub z tvrn
vstavbu kanalizac je potrub z tvrn litiny litiny jsou na obr. 1, 2a 3.
trouby charakteristiky polopoddajn.
Jsou to trouby vyznaujc se prunost, ale
zrove vysokou kruhovou pevnost.
Kanalizan trouby z tvrn litiny snej vel-
kvnj zaten, kterjedno tlakem zemi-
ny a dopravnm zatenm. V zvislosti na
jmenovitm prmru, zaten a podmn-
kch stavby se vka kryt pohybuje od
0,3 9 m. Pro kanalizan trouby se pouv
vyloen z cementovmalty z hlinitanovho
cementu. Hodnoty pH protkajcho media
se mohou pohybovat v rozmez 3 12.
Dleitou charakteristikou trub z tvrn liti-
ny jeodolnost proti otru. Zkouky potvrzu-
j, e vyloen z malty s hlinitanovm
cementem i po 400 000 zatovacch cyk-
lech s rezervou spluj normou stanovenou Zvr
podmnku min. obrusu 0,6 mm po 100 000 Pi tvorb projekt stokovch st stoj za to
cyklech, a tm se ad na prvnm msto mezi porovnat ji zmnn charakteristiky mate-
pouvanmi materily. Ani pi rychlostech ril. Cena trubnho materilu nen v celko-
proudn kol em 20 m/s nevzni kaj vm objemu stavby a tak rozhodujc.
problmy. Mont potrub z tvrn litiny Tento lnek m poslouit knabyt veobec-
s nsuvnm spojem TYTONje velice snadn Ekonomick zhodnocen pouitch mate- nho pehledu o materilech pro kanaliza-
a jednoduch. Navc tsnn spoje z prye cea jejich vhod i nevhod. ril
NBR a spoj samotn je velice odoln proti Text: Petr Krej Ekonomick srovnn vychz z rozpotov
Tab. 1 Technick zhodnocen pouitch materil

Vsledn %cenov
porovnn danch
materilu


PVC-U

Ultra Rib

Kamenina

Kamenina s
obetonovnm

Sklolamint

Tvrna liatina


-0,77 %

-1,78 %

+19,2 %

+44,2 %

-0,29 %

Tab. 2 procentuln srovnn ceny pokldky 100 m potrub
Obr. 2 - Variabilita stokovho systmu z tvrn
litiny
Obr. 3 Pouit pi nzkm kryt potrub
technika
34
Zkaznick centrum me tento model vyut ke kvalitnjmu On-line simulan model vodovodu co to je?
odpovdn na dotazy odbratel tkajcch se otzek spojench se On-line simulanm modelem se rozum simulan model vodo-
zsobovnmvodou, zejmna mohou lpe zjistit, zda je problm ve vodu, kter jepropojen s dispeerskm menm. V okamiku, kdy je
veejn sti vodovodu, nebo ve vnitnch instalacch. Prbn dokoneno koleko dispeerskho men, a tato data jsou zazna-
aktualizovan model jepak dobrou zkladnou pro odpovdi na otz- menna do databzedispeinku, SiteFlow pevezmetyto novda-
ky tkajc sebudoucch investic. je, piad je okrajovm a kontrolnm podmnkm a provede ped-
pov chovn vodovodu v nejblich 24 hodinch. Pokud jsou pi
tomto vpotu porueny kontroln podmnky, po dokonen vpo- Co je to SiteFlow?
t pedv alarm dispeerskho systmu, kter se projev obdobn SiteFlow je program, kter vyvjme a je uren pro sprvu, projekto-
jako alarmy z mench mst. vn a simulan modelovn vodovod. Jedn se o een, zaloen
Simulan model v relnmase co to je?
Bn simulan model meme usadit do uritho asu, vtinu
asovho zen nebo asovch ad odbr vyuijeme jen za urit
interval, za 24hodin, za tden apod. a simulan vpoty probhnou
v tomto danm asovm intervalu. Na rozdl od toho je simulan
model v relnm ase vzn pevn na existujc datum a as. Dky
tomu je mon ovovat, co se dlo v minulosti na vodovodn sti
a vracet se dle poteby zpt. Obdobn pedpovchovn systmu
jesvzan s budoucm asem.
Zznamy omanipulacch na sti
Nedlnou soust simulanho modelu v relnm ase je pebrn
informac o plnovanch a skutench uzavrn uzvr vodovodn
st. Tento zznam je nutn proto, aby model pracoval se skutenou
konfigurac st, se stvajcmi i plnovanmi uzavrkami. Sbr dat
probh pomoc manulnch hlen, zatmco sbr dat o zmnch
objekt, pohnnch nebo spnanch dlkov pebrme z dispe-
na modelu. Jeho soust jsou podprn moduly digitlnhomode- erskho men.
lu ternu, webovch mapovch slueb a polygon a roziujc
moduly roboti, v ppadvodovodu jeto modul on-linesimulan-
ho modelu, kter pracujevrelnm ase. Pro simulan vpoty vyu-
vme US EPA EPANET a programujeme uivatelsk prosted a roz-
iujc sluby spojen se sprvou, projektovnm a simulanm
modelovnm vodovod.
een zaloen na modelu co to je?
een zaloenna modelu znamen, evechny vlastnosti vodovo-
du jsou uloeny v datov struktue, kter vodovod popisuje. Tato
datov struktura se projevuje na jedn stran jako vkresov doku-
mentace napklad v podob stavebnch nebo hydrotechnickch
situac, podlnch profil, zrove jsou tato data dostaten
k tomu, abychom mohli spotat velikost vkopovch prac nebo
rychlosti a prtoky, tlaky, dobu zdren i zmny kvality vody pi jej
doprava rozvodu.
Zamlte se nad tm, jak zlepovat provoz a sniovat provozn nklady v podmnkch, kdy jste nuceni stle
sniovat provozn nklady nebo to ponechvte jinm? Zamlte se nad tm, jak zefektivnit projektovn
a posuzovn investic? eenm jesimulan model v SiteFlow a pro sniovn provoznch nklad vodovodu
je to modul on-line simulan modelu vodovodu SiteFlow, pracujc v relnm ase. Po jeho nasazen dos-
hnete na spory investinch a provoznch nklad, souvisejcch s roziovnm mc st na vodovodu.
Dojdek sporm plynoucm z proaktivnho zen tj. k snen potu obdob, kdy neteeodbratelm voda
nebo m slabtlak, dkytomu nedojdek vpadku vefakturaci a kesnen potu stnost.
Vyuit on-line simulanho modelu
vodovodu pro zkvalitovn provozu
Obr. 1 SiteFlow pro sprvu VaK

technika
35
Na rozdl od toho v modelu, kter pracuje v relnm ase, pebr- MONOSTIVYUIT OFFLINE MODELU
me daje o skutench odbrech a z nich sestavujeme pedpov
chovn st. On-line model v relnm ase pebr skuten
Jakvyuijeme model pro sprvu VaK?
namen okrajov podmnky, kter zskme z dispeerskho
Pro sprvuvodovod a kanalizac me een zaloen na modelu
men. st dispeerskho men slou jako kontroln podmnky.
SiteFlow plnit funkci GIS, a to zejmna u malch a stednch vod-
ren. Uivatel vyuij funkce pro zobrazen, analzy a editaci dat,
kter pedstavuj pln popis vodovodu. U tchto uivatel dojde
k sporm plynoucch zejmna z redukce potu pouvanch pro-
gram a dky spoe prostedk na specialisty provozujc tyto pro-
gramy. SiteFlow pln dostaten funkce sprvy majetku a umou-
jesouasnposuzovat provozn stavy sta plnovat investice.
Co to pinese projektantovi?
Projektantovi pin een zaloen na modelu zrychlen prce.
V potku prce je nutn pivyknout tomu, e nekreslme situaci,
ani nesestavujeme podln profil, ale tvome model vodovodu,
z nho vkresovou dokumentaci vygenerujeme. Z potku nm
tento postup me pipadat pracnj, zejmna proto, e vyaduje
pelivji pracovat na datovm modelu vodovodu. Po zcviku
a pochopen princip prcedochz k velkmu nrstu produktivi-
ty prce pi tvorb situac, podlnch profil a dalch st doku-
mentace. V souasn dob pouvme SiteFlow pro projektovn
vodovod, kanalizac a dalch st a to pro projekty vech velikost
Monosti a pleitosti pro provoz vodovodu spory na insta-
od nejmench a po nejvt. Proti stvajcm zpsobm doshne-
laci a provozu men
teseSiteFlow zven produktivityprceo dvoj a ptinsobek.
On-line simulan model pin rozen pohledu na provozovan
vodovod. Bnm dispeerskm menm vidme jen na ta msta,
kter jsou mena. Simulan model dv dobrou informaci o cho-
vn vodovodu vevech mstech, i tam, kdenen dispeerskme-
n. To znamen, e meme uetit znan mnostv investinch
i provoznch nklad, kter bychom jinak, kdybychom chtli mt
podrobninformaceo chovn vodovodu vevech mstech, museli
vynaloit na instalaci mcch mst, jejich drbu a penosy dat do
dispeerskho centra. On-line simulan model umouje uspoit,
respektive minimalizovat mnostv mench mst a veliin na
vodovodn sti, s tm, edispeer a dal uivatelmaj kvalitn infor-
maceo chovn vodovodu vasea mst. Ukanalizanchst jepro-
gram SiteFlow rozen o dva moduly citlivostn analzu a historic-
Aplikace pro plnovn rozvoje VaK a generely zsobovn k/hromadn vpoty. Oba moduly et velk mnostv prce pi
vodou a odvodnn tvorb, kalibraci a verifikaci model odvodnn.
Model st, a se jedn o vodovodn s nebo s splakov, deov
nebo jednotn kanalizace vetn prvk povrchovho odvodnn Dal monosti pro provozn pracovnky
je sprvnm zpsobem reprezentovna v programu SiteFlow. Vedlevyuit on-linesimulanhomodelu, maj provozn pracovnci
Potom je mon posuzovat stvajc stavy a po mench pravch pleitost sledovat chovn st na celkov situaci v map zsobo-
tak rzn scne vhledovch stav s clem zohlednit pi plno- vanho zem nebo v potebnm detailu. V tchto situacch je
vn rekonstrukc a rozvojevhledovpoteby eenlokality. monzobrazovat prbhy a zmny provoznch veliin tlak, st-
vody, jejich minima a maxima apod. Obdobn je mon sledovat
Aktualizace modelu z GIS, fakturace vodnho a dispeinku kolsn tlak a prtok vpodlnch profilech jednotlivch ad.
Pokudpracujemes offlinemodelem nebo on-lineprovoznm simu-
lanm modelem v relnm ase, potebujeme, aby co nejvrnji Pohled do budoucnosti pedpovdn budoucho chovn
odpovdal aktuln situaci vodovodu. Topologick data jsou
umon proaktivn zen
prbnaktualizovna podlezmn vGISU. dajeo odbrechjsou
On-line simulan model spolu s plnem uzavrek a hlenm o uza-
aktualizovny z fakturace vodnho a dispeerskho men.
vrn a otevrn uzvr na vodovodn sti, spolu s pedpoklda-
Z dispeerskho men pebrme tak informace o hladinch,
nm chovnm odbratel, umouje pedvdat kritick provozn
zapnutch erpadlech, stavu uzvr a dalch vodrenskch da-
stavy, zpsoben plnovanmi i neplnovanmi manipulacemi.
jch souvisejcch s hydraulikouvodovodn sta jej kvalitou.
Dky tomu m dispeer dostatek asu k tomu, aby mohl zorganizo-
vat prce na vodovodn sti tak, aby nedolo k vpadku zsobovn
APLIKACE ON-LINE MODELUVRELNM ASE vodou. To znamen, e nedojde k vpadku fakturace v tch
mstech, kter by mohly bt bez vody. Souasn dojde ke snen
nebo eliminaci stnost na problmy sezsobovnm vodou. asov simulace offline (periodick) a on-line (reln as)
V bnch offline simulanch modelech vodovodu pracujeme
s faktorem asu tm zpsobem, e tento as neodpovd skuten- Nvrat do minulosti informace o chovn vodovodu
mu asu, ale meme pro simulovan obdob zadat prbhy uri- Zkaznick centrum me vyut simulanho modelu vodovodu,
tch parametr, kter se pak periodicky opakuj. Typicky se jedn kter funguje v relnm ase k tomu, aby mohlo kvalifikovanji
o odbry, kter zadvme s periodou 24 hodin, nkdy s periodou odpovdt na stnosti zkaznk a pomoci jim rozliit, zda vpad-
jednoho tdne. Obdobn asov zen je napklad pro otevrn ky v zsobovn vodou jsou zpsobeny veejnou st vodovodu,
a uzavrn ppojek, kterodebraj technologickou vodu. nebo jeproblm vevnitnch instalacch.
Obr. 2 Vyuit SiteFlowpro zven produktivity projektovn
Obr. 3 Vyuit pro simulan modelovn posouzen deov kanalizace
Zklad pro posuzovn investic pro roziovn nebo rekon-
strukce vodovodu
Dky tomu, e je simulan model prbn aktualizovn na
zklad aktulnch dat z geografickho informanho systmu,
a doplovny okrajovpodmnky z dispeerskho men a zz-
namu manipulac na sti, pedstavuje tento model dobr zklad
pro budouc plnovn investic. spora prce, asu a financ je
v tom, e nemuste sestavovat individuln model pro plnovn
investic, pouijete kopii aktulnho on-line simulanho modelu
vodovodu, s kterou budetepracovat vofflinereimu.
Co znamen proaktivn zen
Dnes v bnm provozu dispeer ek, zda se vyskytne naruen
podmnek zsobovn vodou, kterou nahls vtinou nkter
z odbratel. Teprve pot organizuje dispeer opaten k elimi-
naci tto udlosti. Pokud by chtl jednat dve, ne k udlosti doj-
de, nem dostaten informace. Nasazen on-line simulanho
modelu v relnm ase umouje, aby mohl st tchto narue-
n podmnek zsobovn vodou, zejmna spojench s plnova-
nou nebo prv realizovanou innost na sti, pedpovdt. Dky
tomu me proaktivn koordinovat prci vodk v ternu tak,
aby k oekvanmunaruen nedolo.
Jak jsou spory
Prvotn investice do on-line simulanho modelu v relnm ase
se zaplat dky sporm ze snen potu stnost uivatel na
naruen podmnek dodvky vody, vezrychlena kvalifikovanj-
odpovdi zkaznickho centra na nkter stnosti zkaznk,
v eliminaci vpadk fakturace vodnho, ve snen investinch
a provoznch nklad na roziovn mench mst do distri-
bun st, ve snen nklad na tvorbu modelu pi posuzovn
investic a v plnj informaci o chovn vodovodn stv prosto-
ru a ase.
Zvr
Pouit on-line simulanho modelu vodovodu, kter pracuje
v relnm ase a je aktualizovn z dat GISu, fakturace vodnho,
dispeerskho men a evidence manipulac s uzvry na sti, je
vhodnm nstrojem, kterpomesezlepenm informac o pro-
voznch parametrech vodovodu, d provoznm pracovnkm
vt jistotu pi plnovn a provdn manipulac na sti a zro-
ve umon sniovat provozn nklady pi nkterch vykonva-
nch innostech dky monosti proaktivnho zen v tch ppa-
dech, kter je mon pedpovdt. Spolenost Aquion dlouho-
dob programuje software SiteFlow, a modul On-line vodovod,
kter vyuijte jako zklad pro tvorbu on-line simulanhomode-
lu vodovodu vrelnm ase.
Ing. Lubomr Macek, Csc.
Ing. Jn kripko, MBA
Obr. 4 Schma dispeerskho zen
36
technika
SLOVENSK PLYNRENSK AGENTRA, s.r.o.
v spoluprci s
Asociciou technickej diagnostiky SR
a
Eustream, a.s.
Vs pozvaj na 14. ronk
18. 19. 09. 2013
ilina, hotel Slovakia

SPNZ a SPA, s. r. o. v spoluprci s Asociciou technickch
diagnostikov a eustream, a.s. sa rozhodli, vzhadom na potrebu
priemyselnej praxe v doch 17. a 18. septembra 2013 zorganizova
14. ronk Dn novej techniky.
Cieom workshopu je vytvori pracovn prostredie na vmenu
odbornch poznatkov a know how medzi odbornkmi z praxe
a akademickej pdy k problematiketermovzneho merania.
Workshopje prioritneuren vetkmtm:
- ktor sa aktvne podieaj na vyuvan termovznej
techniky,
- ktorm primne zle na rozvoji diagnostickch metd
a ich vyuvan,
- ktor sa chc s ostatnmi podeli o svoje poznatky,
nzory, predstavy a sksenosti,
- ktor maj zujem o prcu s termovznou kamerou alebo
o poskytovansluby,
- program bude otvoren aj pre diskusiu prihlsench
astnkom workshopu
Obsah programu bude zameran na:
- vyuitie termovznej techniky v priemyselnej, stavebnej
a elektrotechnickej praxi, vo vede, vskume ako aj
koopercia termovzie s almi diagnostickmi met-
dami,
- dostupn meraciu techniku,
- monosti kolenia voblasti termovzie,
- certifikciu personlu vinfraervenej technike,
- otzky a odpovede.
Ing. Viera Pekov, PhD., eustream, a. s.
Dni novej techniky
VYUVANIE INFRAERVENEJ
TECHNIKY V PROCESE
DIAGNOSTICKHO
SLEDOVANIA STROJOV A
ZARIADEN V PREDIKTVNEJ
DRBE
Odborn garant:
produkce vyuitelnch edch vod uvaov- Sloen ed vody a pouit vyitn bl Nvrh vyuit edch vod v lzesk
3
na cca 7 m m dolo ron k spoe asi vody dom- Ppadov studie
3
ed voda dostala svoje pojmenovn podle Pro zskn pedstavy o velikosti spor byl 2 400 m . V tomto konkrtnm objektu
nezamnitelnho zbarven a zahrnuje spla-
kov odpadn vody neobsahujc feklie
a mo, kter odtkaj z umyvadel, praek,
van, sprch, dez apod. Recyklovanouedou
vodu (zejmna z koupele) je mon po pra-
v vyuvat jako vodu provozn (tzv. blou
vodu) nap. pro splachovn zchod, piso-
r a zalvn zahrad.
Zven produkce edch vod je zejmna
v hotelech, baznech, saunch, restauracch
a podobnchzazench. Nejastji jsou za-
zen pro recyklaci vod dodvna k autokem-
pm, kde se vyuitm et dvakrt - je pak
mon istit a vypoutt mn odpadnch
vod. Ekonominost itn je dna vybave-
nm objekt, zejmna ho ovlivuje ptom-
nost wellness centra, sauny, a baznu.
Nvrh zazen pro recyklaci ed vody
V minulosti se asto pouvaly i prodn zp-
soby usazovn a filtrace na pdnm filtru.
Tyto metody se pouvaj i dnes, ale vtinou
jen u chat apod.
pro vybrn objekt lzeskho domu. Dm lzesk dm sed uetit a polovina pro- Pro vt objekty je standardem biologick
m 2 podzemn podla a 2 nadzemn podla- dukce vody. Na vodnm a stonm to itn, separace nerozputnch ltek
. Bazn a wellness centrum senachz vprv- pedstavujevcene 100tis. K a jejich hygienick zabezpeen. V minulosti
Zvr
V praxi existujeada objekt, u nich by seji
dnes vyplatilo oddlit ed vody a pout je
jako uitkovou (tzv. blou) vodu nejlepch
ekonomickch parametr se logicky dosa-
huje tam, kde je relativn vt produkce
a zejmna vt spoteba (hotely, sportovn
zazen, bazny, nemocnice). V rmci vvo-
jovho projektu firmy ASIO, se posuzovala
ada objekt po strnce recyklace vod i vyu-
it tepla z tchto vod a nvratnost vloe-
nch investic se pohybovala od 4do 10rok.
Uji existujcch objekt nepznivovlivuj
ekonomick ukazatele nklady na dodate-
n opaten. Unovch objekt jevak ji zej-
m, e u nen na co ekat a pinejmenm nm podzemnm podla. Bylo navreno to byly spe extenzivnj postupy, dnes
oddlen odvdn edch vod by mlo bt nkolik variant een a to rzn kombinace u vtina vrobc nabz biologick reaktor
u veejnch budov samozejmost, a u se sbru vody a spoteby vody. Obecn by s membrnovou separac (MBR) pklad
pak vyuije vyitn voda nebo zskan mlo platit, e produkce edch vod by mla schmatu je na obr. 1., kter minimalizuje
teplo pro ohevtepluitkovvody. o nkolik procent pevyovat spotebu pro- nroky na prostor (spora a 50 procent
Ing. Karel Plotn vozn bl vody. V tomto ppad byla denn plochy).
technika
37
Koncepceoptovnho vyuit odpadnch vodnabv vposledn dobvtho vznamu. Hlavnm dvodem
pro protekn recyklaci edch vod (vody ze sprch a koupelen) je pedevm to, e jsou minimln
zneitny a jejich prava nen zas a tak nron, navc lze s vhodou vyut tepla, kter je v nich
obsaeno. Co znamen, e nvratnost investice do recyklace je nejrychlej. Pouit vyitnch edch
vod(blch vod) seasto kombinujes vyuitm srkovch vod, jejich vyuit zan bt obvykla dokonce
podpoennejnovj legislativou.
Dalm dvodem pro se touto otzkou zabvat, je otzka prestie a zavdn systm hodnocen
(certifikace) budovz hlediska jejich vlivu na ivotn prosted.
Znovuvyuit edch a deovch vod v budovch
Obr. 1. Schma uspodn zazen na itn edch vod
technika
38
Kvalitatvne parametre vd a ich prpustn limity zvisia od typu vody, ale najm od elu pouitia vody.
Poadovan kvalitu vd uruj okrem inho napr. nasledovn predpisy: 296/2005 (Nariadenie vldy
Slovenskej republikyz 21. jna 2005, ktorm sa ustanovuj poiadavkyna kvalitu a kvalitatvnecielepovr-
chovch vda limitnhodnoty ukazovateov zneistenia odpadovch vda osobitnch vd), 496/2010 (na-
riadenie vldy Slovenskej republiky z 8. decembra 2010, ktorm sa men a dopa nariadenie vldy
Slovenskej republiky. 354/2006 Z. z., ktorm sa ustanovuj poiadavkyna vodu uren na udsk spotrebu
a kontrolu kvality vody urenej na udsk spotrebu), 308/2012 (Vyhlka ministerstva zdravotnctva
Slovenskej republiky z 1. oktbra 2012 o poiadavkch na kvalitu vody, kontrolu kvality vody
a o poiadavkch na prevdzku, vybavenie prevdzkovch plch, priestorov a zariaden na prrodnom
kpalisku a na umelom kpalisku), a in...
Prstroje na monitorovanie kvality vd
Na zmeranie kvalitatvnych parametrov slia rzne prstroje. l- k odchlkemeranho potencilu, tie meznehodnoti kalibran
nok sa strune zaober nasledovnmi: pH metre, ORP metre, mera- roztok. Pred kalibrciou je vdy potrebn ma ist elektrdu.
e vodivosti, inovo selektvne elektrdy, meranie rozpustenho Existuj rzne istiace roztoky, v zvislosti od typu zneistenia
kyslka, fotometre, meranie CHSK, zkalometre, ternne multipara- (anorganick, oleje a tuky, bielkoviny, kon tuk, pdy, riasy huby
metrov zariadenia, procesn minikontrolery. Pre vinu z nich baktrie,...). Po oisten je potrebn oplchnu elektrdu v destilo-
uvdza strun definciu (princp), praktick vznam merania, vanej vode a vloi na niekoko hodn do tzv. udriavacieho (kondi-
poiadavky na istotu zariaden ako kov faktor sprvnosti a pres- ciujceho) roztoku.
nosti, zklady kalibrcie a merania, a relne prklady z praxe z rz- Kalibrcia: Kvalita elektrdy kles vekom, pouvanm, slabou
nych prevdzkovch podmienok. drbou alebo nesprvnym pouvanm. Pravideln kalibrcia
vrazne predluje jej ivotnos a spresuje vsledky meran. m
viac tandardov sa pri kalibrcii pouije, tm je presnejia. V terne pH metre
urobte rchlu orientan kontrolu presnosti zariadenia tak, e Strun defincia: pH je definovan ako zporn dekadick logari-
ponorteelektrdu do pufra (napr. 7) a sledujete, nakoko sa meran tmus aktivity vodkovchprotnov. Rozsah je0a 14.
hodnota odchyujeod tandardu. Praktick vznam: Hodnota pH je esencilnymfaktorom mnohch
Meranie: Potrebn jepravideln kalibrcia. Pred ponorenm do vzor- prostred (vody, pdy, chemick roztoky at...). Existuj rzne sp-
ky, oplchnite elektrdu v destilovanej vode, prpadne aj vo vzorke. soby merania:
Poas merania majte ponoren koniec elektrdy aj rozhranie, vzor-
ku mieajte. Ak m elektrda hore plniaci otvor, jeho otvorenm
Potenciometria: Podstatou je meranie elektrickho potencilu
poas merania urchlite ustlenie hodnoty. V elektrde mus by
medzi mernou (sklenenou) a referennou elektrdou (s kontant-
dostatok tzv. plniaceho roztoku.
nm potencilom). Hlavnm prvkom sklenenej elektrdy jesklene-
Skladovanie: Koniec elektrdy a rozhranie musia by vdy vlhk
n membrna citliv na pH. Poda truktry sa pH elektrdy delia
uskladnen skladovacom roztoku, prpadne v pufri pH 4, prpadne
bu na jednoduch (tzv. polcelov) a kombinovan, alebo s jed-
aj v7, alenikdy nie v destilovanej i deionizovanej vode. nm i s dvoma rozhraniami.
Vhoda kombinovanch elektrd je v tom, e obsahuj v jednom
teleseobidveelektrdy, uahujc tak manipulcius nimi. Fotometria: Po pridan reagentu do vzorky, djde ku absorpcii
Potenciometer na meranie potencilu medzi mernou a referen- svetla, mernej pH. bytok svetla je zaznamenan fotometrom.
nou elektrdou mus vykazova vysok vstupn odpor. Hodnota Metda m obmedzen rozsah merania pH (cca 6,5 8,5).
pH nie je linerne zvisl v celom rozsahu potencilov: pri hodno-
tch cca pod 1jetzv. acidick chyba, zatia o pri pH od cca 13vyie Acidobazick indiktory: Niektororganickltky menia usporia-
sa prejavujetzv. alkalick odchlka. pH zvis od teploty, avak vet- danie dvojitch vzieb v molekule v zvislosti od pH, prejaviac sa
ky kvalitnejie pH metre maj v sebe zabudovan automatick zmenou zafarbenia roztoku. Najastejie sa pouva uniktny indi-
teplotn kompenzciu. Kvalitn a presn potenciometrick mera- ktorov papierik (zmena farby od ervenej po tmavo modr).
niepH si vyadujesplnenieniekokchfaktorov: Metda jenepresn.
istota elektrdy: Skutonos, e na nej nevidme neistotu, ete Prklady z praxe: pH odobratej vzorky sa memeni aj vplyvom CO
2
neznamen, e je ist. Ak je zneisten (od pouvania alebo
zo vzduchu preto je vhodn zmera ho m skr po ovzorkovan,
kvli zanedbaniu istenia), tak kontaminovan povrch prispieva
alebo vzorkovnicu vzduchotesneuzavrie a chladi.
technika
39

V praxi zvykne dochdza ku zamieaniu pojmov pH s aciditou i niak). Elektrick vodivos roztoku jejeho schopnosou roztoku vies
alkalitou. Hoci je trend pH a alkality pribline podobn (m vyie elektrick prd formou inov. Aktivita inov(aj vodivos) s teplotou
pH, tm vyia alkalita), nie je ani zaleka linerny, pretoe ph je stpa. Vodivos sa najastejievyjadrujevmikrosiemensoch / cm.
log koncentrcie H+, zatia o alkalita predstavuje schopnos roz- Praktick vznam: Vodivos je odrazom mnostva rozpustench
toku neutralizova kyseliny a sklad sa (celkov) z hydroxidovej, hyd- inov (napr. Na+, Cl-, Ca +, NO ) v roztoku (napr. ale roztok krytlo-
2 3-
rognuhliitanovej a karbontovej. Preto je pre presn informciu vho cukru nezvyuje vodivos roztoku). Priblin vodivosti (mic-
potrebnmera aj pH, aj titranestanovi alkalitu. roS/cm) rznych vd s nasledovn: destilovan 0.5, daov
Alkalita psob aj ako pufor na pH: m vyia alkalita, tm viac kyse- 50-100, pitn 500-800, morsk 56 000. Celkov rozpustn ltky s
liny je potrebn prida na zmenu pH. Destilovan H2O m nzku definovan a zisovan gravimetricky, kee ale je vina ltok
alkalitu, na zmenu jej pH sta mlo kyseliny. Naopak, napr. niektor v roztokoch prtomn vo forme inov, s pribline vztiahnut ku
odpadov vody mu ma vysok alkalitu a vyadovali by si vek vodivosti, napr. vzahom 2microS/cm = 1ppm (ako CaCO ).
3
mnostvo kyseliny na znenieich alkalickho pH na neutrlnu hod-
Vysok vodivos vytvra presten roztok s rizikom vyzrania sa
notu tak, aby mohli by napr. vypusten.
sol a tvorby (aj) tuhch nnosov (napr. CaCO , Ca (PO ) ), me tie
3 3 4 2
zvi korozivitu roztoku. Nhle zvenie vodivosti v odpadovej
ORP metre
vode signalizuje neakan kontaminciu. Prekroenie vodivosti
Strun defincia: Oxidano redukn potencil (ORP), znmy tie
nad limit v chladiacom okruhu, alebo kotlovej vode, s signlom
ako redox vyjadruje tendenciu chemickch zloiek prijma elek-
prezapnutieautomatickhoodluhu alebo odkalu.
trny a tmmeni oxidanslo. ORP sa meria vmV (nies toton
Ak vo vmennku tepla dvoch kvapaln s vrazne rozdielnou vodi-
s tmi mV, ktormi sa meria pH potenciometricky). m pozitvnej
vosou (napr. destilovan voda s nim tlakom versus priemyseln
potencil, tm vyia jeafinita zloky ku elektrnom.
chladiaca voda s vym tlakom) neakanevzrastievodivos destilo-
Praktick vznam: Dezinfekcia vody v baznoch na kpanie. Na
vanej vody, tak jepotrebnskontrolova, i nevznikla vo vmennku
dezinfekciu sa o.i. pouvaj chemiklie. V sasnosti sa ete stle
netesnos s prienikom vody chladiaceho okruhu do okruhu s desti-
najastejieaplikujechlrnan sodn. ORP jeindiktorom oxidanej
lovanou H O.
2
kapacity (miery zahubenia organizmov) z vody. m kladnejia
Destilovan voda s vemi nzkou vodivosou je tzv. hladn, t.j roz-
hodnota, tm jevoda dezinfikovanejia.
pa soli, ktorjej prdu do cesty. V poslednch rokoch prebieha
Dezinfekcia otvorench priemyselnch chladiacich vd s chladia-
diskusia, i je vhodn v niektorch prpadoch a v obmedzenom
cou veou: okruh funguje ako prka vzduchu, kde tepl voda
mnostve pi destilovan vodu, aby rozpustila niektor anorganic-
vystaven slnenmu svitu je vhodn pre rast organizmov (napr.
ksoli nahromadenvudskom organizme.
rias, ale aj hrozby baktri Legionella). Dezinfekn postupy s
Vodivos sa d poui ako rchly indiktor koncentrcierozpustenej
podobn ako pri vode pre udsk spotrebu, avak pri vch obje-
ltky v destilovanej vode (napr. v uzavretom chladiacom okruhu,
moch vd sa v rmci etrenia pouva diskontinulne dvkovanie
namiesto asovo nronejej chemickej analzy).
chlrnanu a s vyou koncentrciou. Na druhej strane, m vyia
Pokles vodivosti me da signl erpadlu na zapnutie dvkovania
koncentrcia chlrnanu vo vode, tm je korozvnej voi potru-
hnojiva do roztoku.
biam na bze eleza. Vhodn je kontrolova mieru dezinfekcie
istenie elektrdy sa doporuuje asom dochdza ku oxidcii
chlrnanom nielen sledovanm trendu kladnch hodnt ORP
povrchu elektrd a ku skresovaniu vsledkov.
v ase, ale aj simultnnym pouitm alch metd (meranie kon-
Kalibrcia. Po vstupedo kalibranho mdu sa elektrda ponor do
centrcie vonho chlru, Adenozntrifosftu (ATP), kultivanmi
tandardu (-ov) a v zvislosti od typu prstroja, djde ku automatic-
dotikami).
kmu nakalibrovaniu.
V poslednch rokoch sa propagujepitietzv. alkalickej vody s vym
Meranie: Do roztoku sa ponoria 2 elektrdy so striedavm prdom.
pH a zpornm ORP (m schopnos odovzda elektrny a viaza ich
To vytvor naptie, ktorho vekos zvis na vodivosti roztoku.
na vonelektrny) za elom odkyslenia organizmu.
Prstroj ta tento prda vyjadr ho buako vodivos, alebo ako roz-
istenie elektrdy: Povrch Pt elektrdy mus by ist a hladk.
pustnltky.
Oplchnite ju v terpentne, umyte vekm mnostvom vody a ak je
Prklad z praxe: Pri uzavretomchladiacomokruhu, v ktorom cirkulo-
to potrebn, vyletite jemne abrazvnym materilom (nesmie p-
vala horca (60 C) voda zloenm blzka destilovanej a kde sa ako
a chpky). Nesmie djs ku pokriabaniu povrchu Pt elektrdy
protikorzna ochrana pouval jeden anin, dochdzaloku nikom
a vetky istiaceltky musia by z nej dkladneodstrnen.
vody z okruhu, prejavujcom sa okrem inho poklesomkoncentr-
Kalibrcia: Zariadenia bvaj tovrensky nakalibrovan. V prpade
cie aninu v okruhu. Pravidelne sme merali vodivos vody aj kon-
potreby jemon kontrola vkalibranomtandarde, prpadnepra-
centrciu aninu. Nsledne sme vytvorili linernu zvislos vodi-
va elektrdy voxidujcom i redukujcom roztoku.
vos/anin. Pri alch kontrolch stailo len rchle zmeranie vodi-
Meranie: Meria sa za pouitia potenciometra a elektrdy. Meranie
vosti (z ktorej sme vypotali koncentrciu aninu), aby sme vedeli,
je podobn meraniu pH. Referenn elektrda je rovnak ako pri
i dolo k niku a i jevokruhu dostaton protikorzna ochrana.
pH elektrdy. Koncovka elektrdyjez platiny (preoxidanprostre-
dia nad 500 mV) alebo zo zlata (pre redukn prostredia pod 500
Inovo selektvne elektrdy (ISE)
mV).
Strun defincia: ISEelektrda jesenzorom, prevdzajcim aktivitu
Prklad z praxe: Existuje vea vplyvov na ORP. Take napr. u jednho
pecifickho rozpustenho inu, do elektrickho zmeratenho
otvorenho chladiaceho okruhu (s chladiacou veou) s kontinul-
potencilu. Najznmejou je pH elektrda. Elektrdy s bu tuh
nymmonitorovanmORP (poda ktorho sa analgovo riadilo er-
(napr. pre iny Br, Cd, Cl, Cu, CN, F, I, Pb, Ag...), s kvapalnou membr-
padlo chlrnanu) bolo k tomu, aby boli 3 parametre mikrobiolgie
nou (napr. pre meranie NO , K, Ca), s plynovm senzorom (napr. pre
3-
(kultivan dotiky, ATP, von chlr) trvale v limite, bolo potrebn
meranieamoniaku, CO ...), alebo sklenen (Na, pH).
2
vdy v letnch mesiacoch nastavi poadovan hodnotu ORP cca
Praktick vznam: Tuh elektrdy s robustn a odoln (vhodn aj
o 50mV vyiu ne vchladnom obdob.
do ternu), merania nie s ovplyvnen farebnmi vplyvmi a pri
sprvnom povan a astej kalibrcii dosahuj odchlku merania
Merae vodivosti
niektorch inovdo 2-3%. Aplikcies napr. pri meran kontamin-
Strun defincia: Voda je polrne rozpadlo a rozpaj sa v nej
ci: CN-, F-, S-2, Cl-, NO ... vo vtokoch a v prrodnch vodch, amo-
3-
tuh ltky, ktor maj inov truktru (napr. soli), alebo tvoren
niak vo vodch a odpadovch vodch. Ponohospodrstvo: NO ,
3-
polrnymi (kovalentn vzba) molekulami (napr. cukor).
Cl-, NH , K+, Ca , I-, CN- v pdach, rastlinnch materiloch, hnoji-
4+ +2
Elektrolyty s ltky, ktorch roztoky ved elektrick prd: siln (soli,
vch. Potraviny: NO3, NO2 v konzervantoch msa, Na+ v mse,
HCl, H2SO4, HNO3, KOH, NaOH) alebo slab (kyselina octov, amo-
rybch, mlienych vrobkoch, ovocnch dsoch, pivrstve. istota: Kee koncentrcia zvis na mnostve absorbovanho
Chloridy v jedlch, draslk vo vne. Sulfidy v papiernictve. elektromagnetickho iarenia, je istota kriticky dleit: kyveta
Biomedicna: K Ca Na Cl. Iodidy v potravinrskych npojoch mus by bez odtlakov prstov, fakov i chpkov z utierky. ist
a farmcii. Fluoridvpitnch vodch. musia by aj zdroj a detektoru iarenia (pozor na nhodn kvapnu-
istota elektrdy: Elektrda mus ma ist povrch. V prpade potre- tie reagentu do meracej komory). Na eliminovanie vplyvu nekon-
by sa dodvaj k nej istiace ltky (napr. ku jodidovej vemi jemn tantnej hrbky skla kyvety existuje systm, kedy sa kyveta vklad
abrazvny prok papiera a pod...). do fotometravdy vrovnakej polohe.
Kalibrcia: Vyaduje si prpravu kalibranch tandardov. Ich hod- Kalibrcia: Niektor fotometre a metdy maj k dispozcii pre
noty by mali by niie a vyie ako je predpokladan meran hod- kontrolu presnosti a pre kalibrciu, aj tzv. kalibran kyvety s fareb-
nota. nm roztokom presnej koncentrciedanho parametra.
Meranie: Najastejie priamou potenciometriou. Pred meranm je Meranie: Postup je pre jednotliv metdy pribline rovnak
potrebn prida ku tandardu aj ku meranej vzorke roztok na pra- a pomerne jednoduch: do prstroja sa vlo kyveta so vzorkou,
vu inovej sily roztoku. vynuluje sa, prid sa reagent, po uritom as sa zmeria. Vnimky
Prklady z praxe: Pri meran jodidu vo vzorke minerlky bola z postupu s napr. v prpadoch zakalenej vzorky (treba ju prefiltro-
odchlka bez pridania roztoku na pravu inovej sily cca 1.5 ppm, va), alebo prekoncentrovanej vzorky (treba ju zriedi). Pri kadej
zaia o po pridan klesla na cca 0.3ppm. metdetreba vzia do vahy aj prpadninterferencie.
Pri meran amoniaku (plynov senzor) v laboratriu sa ukzalo ako Prklady z praxe: Dusinany s jednm z parametrov vd limitova-
dleitma vzduchotesneutesnen elektrdu so vzorkou. nch vyhlkami. Na ich stanovenie existuje niekoko metd, napr.
ISE(vivyie), kyselinou chromotropovou, Cd redukciou. V tabuke
niies vsledky niektorch meran NO poslednmi dvoma met- Rozpustn kyslk
3
Strun defincia: Rozpusten kyslk predstavuje mnostvo dami od spolonosti CHEMPAL, ktor (aj na zklade aj alch svo-
plynnho kyslka (O ) rozpustenho vo vodnom roztoku. Vplvaj jich vsledkov) preferuje pri koncentrcich NO nad 12 mg/L,
2 3
na okolit atmosfrick tlak, teplota. Kee sa meria ako rozdiel ako presnejiu metdu kyseliny chromotropovej v silne kyslom
prdu medzi andou a katdou, ovplyvujeho aj obsah sol. Kee prostred H SO .
2 4
koncetrcia O v roztoku zvis aj od vonkajieho vzduchu a teploty,
2
merania jenutnrobi okamitevterne.
Praktick vznam: O je potrebn pre kvalitu vody a ivch
2
organizmov. Do vody sa dostva napr. zo vzduchu, aerciou, alebo
ako produkt fotosyntzy.
Na druhej strane je jeho prtomnos neiadca v kotlovch vodch,
kdenajm so stpajcou teplotou a tlakom systmu sa rapdnezvy-
uje nebezpeenstvo korzie. Okamit meranie je kritick najm
pri napjacch vodch kotlov, ktor boli predtm zbaven kyslka
vzorka mus by vychladen, plynule teca a meranie vykonan
pod trvalou hladinou tak, aby nedolo k kontamincii kyslkom
z okolitho vzduchu okolo vzorkovaa. Vhodn je aj kontroln
analza koncentrcie zvykovej chemiklie, ktor sa pridva do
Jedno nemenovan laboratrium na Slovensku urobilo na jese vody na viazanie kyslka (napr. zvykov siriitany vo vode, ak sa na
2012 porovnvacie ternne merania vonho chlru v pitnej vode pravu pouil Na SO ).
2 3
metdou vizulnou (ortotolidn), ako aj digitlne(4fotometrami od
Meranie: Existuje niekoko typov snd na meranie, napr. optick,
3 spolonost). V tabuke napravo s vsledky meran. Predben
polarografick, galvanick vyadujc si in spsob kalibrcie, pr-
vsledky naznauj, e s ortotolidnom m vsledky najpodobnej-
pravy a drby elektrdy. Nsledn meranie vinou spova u
ie Fotometer .1, avak fotometrom nameran hodnoty s v prie-
len v ponoren elektrdy do meranho roztoku a pokan do ustle-
mereo 0.1mg/Lvonho chlru niieako u ortotolidnu. Ako jednu
nia meranch hodnt. Kyslk je mon mera aj fotometricky s rea-
z prin viny odchlok pri vetkch testovanch zariadeniach,
gentami (vyie hodnoty), alebo s ampulkami (pre niie hodnoty -
vid laboratrium v nronosti meran v terne (zarosenie kyviet
po nasat vody s kyslkom zmenia zafarbenie).
vchlade, manipulcia s kyvetkami a reagentami...).
Prkladyz praxe: Vzniklapotreba zmera koncentrciu kyslka vodlu-
hu z bubna strednotlakho kotla, u ktorho vzorkova nemal iad-
Meranie zkalu (turbidimetre) nechladiacezariadenie. Na vtok smenaintalovali odolnhadiky,
Strun defincia: Zkal vody je jej optickou vlastnosou, spsobu- ktor prechdzali cez vau, do ktorej sme vypustili kvapaln
CO jcou rozptyl a absorpciu svetla. Rozptyl je primrne zaprinen z tlakovej fae. Tm sme ochladili kontinulny odluh kotlovej
2
nerozpustnmi ltkami. Jednotkami merania s FNU(formaznovo vody zo vzorkovaa (teplota cca 150 C) na teplotu, pri ktorej sme
mohli pod prdom udra ruku aj s ampulkou na zmeranie kyslka. nefelometrick jednotka, poda ISO), NTU (nefelometrick turbidi-
Meranie kyslka vo vode z OV by mohlo umoni regulciu zapna-
metrick jednotka, poda EPA), JTU (Jacsksonova turbidimetrick
nia kompresorovvzduchu a etri tak spotrebu elektrickej energie.
jednotka) a SiO (vmg/L).
2
Praktick vznam: Zkal je jednm z hlavnch kritri kvality pitnej
Fotometre
vody (jej vysok turbidita m vplyvnapr. na gastrointestinlneocho-
Strun defincia: Fotometer je nstroj na meranie intenzity svetla,
renia). V sasnosti sa v praxi najastejie meria fotometrom
alebo optickch vlastnost. Absorpcia svetla zvis na koncentrcii
podobnmi zariadeniami.
zloky (LambertovBeeovzkon).
istota: Ako u fotometrov, aj u zkalometrov predstavuj istota
Praktick vznam: Fotometricky je mon stanovi vek mnostvo
kyviet, zdroja a detektora svetla, kov vznam presnosti mera-
parametrov vd a v rznych rozsahoch (napr. Al, alkalita, amoniak,
nia. Dokonca pri meran vemi nzkych hodnt je potrebn natiera
Br, Ca, ClO , Cl , Cr , farba, Cu, kyselina kyanrov, F, tvrdos, hydra-
2 2 6+
zvonku kyvetku takm olejom, ktor m rovnak index lomu ako
zn, I2, Fe, Mg, Mn, Mo, Ni, NO , NO , N, rozpustn kyslk, ozn, pH,
3 2
kyveta, aby sa eliminoval rozptyl svetla vplyvom nekonzistnho
PO , P, K, Si, Ag, SO , Zn...). V porovnan so spektrofotometrom sa
4 4
skla kyvety.
fotometer relatvne ahie pouva, zatia o spektrofotometer je
Kalibrcia a meranie: K dispozcii s tandardy s presne danmi
ovea komplexnej (me obsahova viac zrkadiel, trbn, mrieku
hodnotami zkalu. Meraniejepodobnako pri fotometroch.
filtra).
tandart KNO3

Nameran koncentrcia NO3
-

Odchlka merania

g/lit.
NO3
-
[mg/l]
Kyselina
chromotropov
Cd
redukcia [%] [%]
0,03 18,39 19,05 17,72 3,46 -3,78
0,15 91,95 96,35 131,13 4,57 29,88
0,23 140,99 139,86 162,2 -0,81 13,08
0,5 306,5 294,18 348,6 -4,19 12,08

40
technika




Prklady z praxe: Zkal rienej vody, ktor sa alej upravuje na tech-
nologick (alebo aj pitn) me by periodicky sa opakujcou
seznnou zleitosou: Vjarnch mesiacoch, kedochdza ku tope-
niu sa snehu z hr, zven prval vd strhva rzne iastoky
a nestihnesa infiltrova pod zem. Pravidelnmonitorovaniezkalu,
ako aj sledovanie predpoved poasia, umouj zachyti ten
moment, kedy je potrebn zvi dvkovanie chemikli na pravu
vd (koagulantya flokulanty), a tak etri ich spotrebu.
Chemick spotreba kyslka (CHSK)
Strun defincia: CHSK je meranie kyslka ekvivalentnho tej orga-
nickej hmote v roztoku, ktor sa pod vplyvom silnho oxidanho
inidla zoxiduje. Vyjadruje sa v miligramoch na liter (mg / L), ktor
udva mnostvo kyslka spotrebovanho na liter roztoku.
Praktick vznam: CHSK je jednm z hlavnch ukazovateov kvality
vody pre udsk spotrebu. Predstavuje rchly (hoci nepriamy) indi-
ktor mnostva organickch zlenn vroztoku.
Meranie: Postupy s jasne definovan, pouvaj sa predpriprave-
nkyvety obsahujcereagenty. Nevhodou jeasovo nron (cca
2hodiny) digescia vzorky.
Multiparametrov ternne zariadenia
Strun defincia: S to analytick intrumenty, ktor doku v jed-
nom prstroji mera (alebo zska prepotom) viac parametrov (na-
pr. pH, ORP, vodivos, rozpustn ltky, odpor, salinita, teplota, amo-
niak, chlorid, dusinan, zkal, rozpusten kyslk, atmosfrick tlak...)
Praktick vznam: Vrazne zjednoduen manipulcia so zariade-
niami v nronch ternnych podmienkach: robustnos, nrazu-
vzdornos, vodotesnos, 1 spolon sonda, rchlejia kalibrcia,
monos dlhodobo ponecha meraciu sondu v jednom meranom
mdiu a v pravidelch intervaloch dlhodobo zaznamenva nasta-
ven parametre, GPS sledovanie polohy vzorkovania (napr. pri son-
dovan pozd rienych tokov) a in...
Procesn minikontrolery
Strun defincia: S to analytickintrumenty, ktorsnmaj konti-
nulne (alebo v pravidelnch intervaloch) zvolen parameter (napr.
pH, ORP, vodivos, rozpustn ltky, odpor, hladinu, von chlr, cel-
kov chlr, brm, jd...), prpadne doku aj riadi (napr. systmom
ON/OFF, alebo cez 4-20 mA vstup) dvkovacie erpadlo, a tm aj
dvkovanie chemikli na udranie meranho parametra v poado-
vanch hraniciach.
Praktick vznam: Spova v kontrole procesu, t.j. dodran zko-
nom alebo inak stanovench vstupnch parametrov, alej napr.
v poklese spotrieb (automatick kontrola umon dvkova len
nevyhnutn mnostvo chemikli a zni spotrebu vody), elimino-
vaniechyby udskho faktoru.
Prklady z praxe: Koncentrcia chlrnanu sodnho, ktor sa
kontinulne dvkuje na dezinfekciu vody, nie je kontantn,
a najm v teplom obdob (u ns letn mesiace) po otvoren kontaj-
nera, jeho sila vyprch rchlejie ako v chladnom obdob. Ak je
vak mnostvo, ktor sa m nadvkova, riaden cez plynul stle
meranie ORP, a prpadne aj meranm vonho chlru v nastavench
asovch intervaloch, tak jevdyzabezpeen jeho dostaton kon-
centrcia vo vode(ak jeslab, nadvkujesa ho viac a naopak).
Zver
Legislatva predpisuje, ak m by kvalita rznych druhov vd. Jav
sa, e sa limity sa neustle sprsuj. Ak sa dodria predpsan pra-
covn postupy kalibrci, merania a starostlivosti o zariadenia, vs-
ledky nameran vyie opsanmi zariadeniami, predstavuj hod-
novern indiktor kvality vody. alie riadenie dvkovania i proce-
sov umouje etrenie spotreby vody a chemikli. Starostlivos
o prstroje, ale najm o elektrdy, vrazne predluje ich ivotnos
a zvyuje presnos meran. Za podkladov materily alebo konzul-
tcie akujem spolonostiam Hanna Instruments Slovak, s.r.o.,
Chempal Mgr. Pavol Zimermann a Simaco - Baliga Martin.
Text: RNDr. Silvester Ir, PhD. Hanna Instruments Slovak

slo
vzorky

Vizulne
ortotolidn

Foto-
meter 1

Foto-
meter 2

Foto-
meter 3

Foto-
meter 4
1 0,00 0,000
2 0,10 0,105
3 0,10 0,041
4 0,00 0,063
5 0,00 0,208
6 0,20 0,048
7 0,20 0,246
8 0,20 0,040
9 0,20 0,010
10 0,20 0,094
11 0,10 0,000
12 0,20 0,064
13 0,10 0,027
14 0,10 0,000
15 0,20 0,024
16 0,20 0,064
17 0,20 0,165 0,170 0,21
18 0,10 0,000 0,000 0,04
19 0,20 0,022 0,037 0,09
20 0,20 0,018 0,032 0,07
21 0,00 0,000 0,000 0,02
22 0,30 0,042 0,083 0,08
23 0,00 0,046 0,000 0,04
24 0,30 0,243 0,120 0,04
25 0,00 0,000 0,000 0,11
26 0,00 0,000 0,000 0,06
27 0,20 0,005
28 0,20 0,012
29 0,20 0,034
30 0,30 0,037
31 0,10 0,011
32 0,00 0,000
33 0,20 0,157
34 0,20 0,000
35 0,20 0,027
36 0,00 0,000
37 0,00 0,000
38 0,20 0,027
39 0,00 0,000
40 0,20 0,045
41 0,20 0,058
42 0,20 0,257
43 0,20 0,000
44 0,10 0,065
45 0,20 0,054
46 0,20 0,22
47 0,20 0,17
48 0,10 0,22
49 0,10 0,021 0,11
50 0,20 0,007 0,09
51 0,20 0,000 0,07
52 0,20 0,008 0,05
53 0,20 0,097 0,09
54 0,20 0,077 0,11
55 0,10 0,005 0,05
56 0,10 0,000 0,05
57 0,20 0,000 0,07
Poznmky ku tabuke: sla vzoriek s zmenen. Ak ortotolidnom
namerali hodnotu <0.10, tak ju uvdzame v tabuke ako = 0).
41
technika
ZeoCem Eco je prrodn hornina, ktorej pod- uje vyhnvanie pri lepej kvalite bioplynu Z eo Cem Eco je aj prrodn filtran mdium
statnou sasou je krytalick hydratovan a zvyujeobsah suiny kalu, na istenie vody v baznoch (plaveckch,
alumosilikt alkalickch kovov a kovov alka- zlepuje hodnoty CHSK, BSK5 a NH Nv od- rodinnch, detskch, rehabilitanch).
4-
2+ + + +
lickch zemn (Ca , K , Na , Mg ) nazvan tokovej vode,
Vbaznoch: klinoptilolit. truktra klinoptilolitu je zalo- zabezpeuje znenie nkladov znanou
- en tet- pln funkciu trojakej filtrcie (makrofil na trojrozmernej kostre zloenej z sporou chemickch prostriedkov,
4-
vborne stabilizuje procesy a bezpenos rae , navzjom pospjanch cez drov (SiO ) trcia, mikrofiltrcia, inov vmena),
4
eliminuje zpach a podrdenie o tm, prevdzky aj pri silne kolsajcom zneiste- atmy kyslka, priom as atmov kremka
e odstrauje z vody amoniak a in zne- n a toxickch nporoch,
istenia, ktors prinou vzniku chlram- upravujehodnoty pH,
nu, zahusuje kaly z istiarne priemyselnch
adsorbuje zneisujce ltky na extrmne vd.
vekej povrchovej ploche minerlu, 100 kg
zeolitu m vonkajiu plochu viac ako 3 mi-
Prrodn filtran materil v jazierku
2 2
liny m a vntorn plochu 60milinovm ,
ZeoCem Eco napomha udriava kvalitu
zvyujeinnos sanitanchltok,
vody v jazierku, vaka svojej provi-
jenetoxick, nealergick,
tosti a adsorbnej povrchovej
pohlcuje tie dusinany, dusitany, adsor-
schopnosti. Je vborn ino-
buje fosfty, 100 kg zeolitu me naviaza
meni - odovzdva vodesvoje
+
a 1,44kginovNH ,
4
iny Mg, Ca, K a na druhej
jemonho regenerova.
strane prjma iny NH .
4
Zeolity s vhodn aj pri prave pitnej vody
ZeoCem Eco sa pouva tie
ako filtran npl. Zniuj nklady sporou
na osadenie filtranch
rastln, tzn. e adsorbuje
z vody dusinany a alie
kodliv ltky. Po dvoch rokoch
sa odpora vmena mdia, aj ke
stle ostva toiskom pre nitrifika-
nbaktrie, ktorzabezpeuj biologick fil-
trciu v jazierku. Najvhodnejie je na jar m-
dium vymeni za nov, pri aktivovan biolo-
gickej filtrcie. O istotu v jazierku sa staraj:
vrstvy zeolitu ZeoCem Eco, rastliny, ryby, fil-
tran systm erpadlo a skimmer resp.
sieka.
V prpadekpacch jazierok (biobaznov), ak
5-
je nahraden atmami hlinka (AlO ) . Toto
4
si zvolte filtrciu zaloen len na vyuit
trukturlne usporiadanie umouje irok
vlastnost vodnch rastln, potrebujete
praktick vyuitie zeolitu ako inomenia,
vymedzi na tento typ istenia 70 % vodnej
adsorbentu a prostriedku pre reverzibiln
plochy a len 30 % zostane na plvanie.
hydratciu a dehydratciu. Celkov objem
Ak budete kombinova filtran mdium
chemickch prostriedkov, zniujeobsah ele- dutch priestorov je 24 - 32 %. V kanlikoch
ZeoCem Eco spolu s vodnmi rastlinami, tak
za, mangnu, antimnu. Psobenm zeolitu sa mu zachytva ltky tuhho, kvapaln-
a 70 %mete vyui na kpanie a 30 %na
za tie inne odstrauj amnne iny z pit- ho a plynnho skupenstva. Hornina sa vyu-
filtrciu.
nch vd, kde zeolity sa vyuvaj jednak pri vapri isten odpadovch, technologickch,
chemickej filtrcii, alebo ako substrt pri bio- komunlnych, daovch, pitnch vda
Vjazierkach:
logickom isten. vody vbaznoch, jazierkach a akvrich.
absorbuje amoniak, dusk a fosfor z ja-
Zeolity (ZeoCem Eco) vaka svojim vni-
zierka,
monm vlastnostiamposkytuj irokmo- Pri isten odpadovch vd redukuje riasy v jazierku, usduje nitrifi-
nosti vyuitia pri ochrane zloiek ivotnho psob ako mechanick filter neistt, sor- kanbaktrie,
prostredia v oblasti vody, pdy, vzduchu bent pachov, katinovakchkovov, kod- neutralizujekysl vodu vjazierkach,
a tak prispievaj k bezpenmu ivotnmu livch biocidov a AOX (halognov orga- pohlcuje amoniaklny dusk, ak kovy,
prostrediu. nickzleniny), niektororganickltky,
Text a foto: Ing. Andrea Cseteov svojou aktivitou zabrauje expandovaniu pohlcujezpach z vody,
Foto: Zeocem pri tvorbe kalu, zniuje kalov index, zlep- jedekoratvny.
42
technika
Zeolit je prrodn hornina s vnimonmi fyziklnymi vlastnosami, ktor vyplvaj z jej osobitnej
krytlovej truktry. Vaka nej sa me poui ako prrodn filtran mdium v baznoch a kpacch
jazierkach, ale aj na mnoh in ely. Jedno z najkvalitnejch losk zeolitu sa nachdza na Slovensku
vlokaliteN. Hrabovec. Vyrba sa z neho ZeoCem Eco, ktor m vyuitiepri isten vd.
Prrodn filtran mdium
OCHRANN ETIKETY
Nalepenm naich ochrannch
etikiet na faktry dvate najavo
aktvnu starostlivos a nekompro-
misn prstup k termnu splatnosti
vystavenej faktry.
FINANN A KREDITN INFORMCIE
Finann produkty slia svojimi inform-
ciami predovetkm ku zniovaniu
objemu nedobytnch pohadvok,
minimalizcii potu dlnkov i
neplatiov a vberu vhodnch
obchodnch partnerov. Umouj
dkladn preverenie obchodnho
partnera ete pred samotnm uzavretm
obchodu. Vaka vhodnmu vberu a
sprvnemu nastaveniu platobnch
podmienok vrazne znite nkla-
dy na vymhanie, prpadne
poistenie pohadvok.
OBCHODN A MARKETIN-
GOV INFORMCIE
Ak mte zujem expandova a
njs novch zkaznkov, radi
by sme Vm v tom pomohli.
Nechcem Vm ale preda data-
bzu v krabike s mnostvom
kontaktov. Naim cieom je Vaa
spokojnos a V itok a teda novo
zskan zkazky. Preto by sme s Vami
radi konzultovali Vae konkrtne potreby
a predstavy a navrhli Vm optimlne
rieenie.
Bisnode Slovensko, s.r.o.
M. R. tefnika 379/19, 911 60 Trenn, T: 032-7462640, E: info@bisnode.sk, W: www.bisnode.sk
ieenie
-
ti
hradu faktry
sledujem
e v systm
e
Monitoringu platobnej
disciplny slovenskch
ULHP

lustratorELVQRGHVN
HRANN ETIKETY

y
riieenie.
OOOOOOOOOOOOOCCCH
NNNNNNNNNaaaaalep
eeeeeeeeetttttiikie
aaaaaaakkktv
mmmmmmisn
vvvvvysta
OOOOOOOOOOOOCCCH
tandardizovan moduly riadenia kalu m vek vplyv na spory. V benej tandardizovan riadenie pre odstrao-
konfigurcii tandardizovanho modulu vanie PO -P(RTC101 P-modul) tandardizovanmoduly riadenia boli vyvi-
4
riadenia sa koncentrcia PO -P meria
Roztoky elezitch sol pre chemick nut tak, aby splnili poiadavky biologic- 4
s procesnm analyztorom. daje z ana- odstraovanie PO -P sa na mnohch men- kch istiarn odpadovch vd a umonili
4
lyztora s poskytovan kontrolru, ktor zmer ich automatizcie realizova rchlo ch a stredne vekch OV dvkuj manu-
je priamo spojen s riadiacou jednotkou. a lacno. Je to vhodn pre mal OV, ktor lne s nastavenm kontantnej dvky alebo
Do riadiacej jednotky je zapojen signl nemaj k dispozcii odbor automatizcie v zvislosti od prietoku. Aby sa za kadch
z merania prietoku. Riadiaca jednotka vypo- a tie nemaj technicksksenosti ako pe- okolnost zachovala limitn hodnota P na
c
ta mnostvo zradla a prostrednctvom cifikova zadanie alebo definova algori-
odtoku z OV, sa PO -P zra na vrazneni-
4
vstupnch analgovch signlov vypo- tmus riadenia. S pouitm tandardizova-
iu hodnotu s bezpenm odstupom od
tan mnostvo poskytuje dvkovaciemu nch modulov riadenia je mon aj v stred-
limitu, o vak spsobuje predvkovanie
erpadlu. Ak je vypotan mnostvo men- ne vekch a vekch OV optimalizova
zradlom. Pri klasickom spsobe riadenia,
ie ako minimlny prietok erpadla, modul urit iastkov proces.
v podmienkach, ke sa men hydraulick
automaticky prepna do pulznho/preru-
Moduly s obecne formulovana s napro-
zaaenie a innos biologickho odstra-
ovanhospsobu prevdzky erpadla.
gramovan tak, aby boli schopn vyriei
ovania fosforu nie je mon inm spso-
Vetky parametre potrebn na vpoet pecifick otzky automatizcie bez potre-
bom zabezpei, e bude spoahlivo zacho-
mnostva zradla, ako prslun iadan by meni softvr. V porovnan s benou pra-
van limit na odtoku z OV.
koncentrcia PO -P, aktvny podiel kovu xou, kde sa aplikuje algoritmus riadenia na
S pouitm RTC101 P-modul tandardizova 4 -
a hustota zradla sa zadvaj do mo- PLC, tandardizovan moduly riadenia sa
nho riadenia na odstraovanie orto-
dulu riadenia prostrednctvom displeja daj ahie a rchlejie aplikova bez potre-
fosforenanov je mon dvkova zradlo
kontrolra. by asovo nronej prpravy, pecifikcie
poda zaaenia s PO -P. Dvkovanm poda
4
a pecifickho programovania pre dan
situciu. Vaka tomu sa mono rchlo zrea-
lizova optimalizciuprocesu a skr profito-
va z potencilu spor.
Vetky vypotan iadan premenna sig-
nly pre zmenu stavu sa digitlne prostred-
nctvomfieldbusu prenaj z modulovria-
denia do PLC. Rovnako ako sondy a analyz-
tory pre monitoring procesov sa aj moduly
riadenia pouvaj plne identickm sp-
sobom prostrednctvom kontrolra, ktor
umouje ich konfigurciu a prenos dajo-
v. Modern kontrolry umouj aj vzdiale-
n prstup, o zjednoduuje optimalizciu
ich nastavenia po spusten modulov
riadenia. Tm sa zniuj nklady a ahie
a rchlejie sa me modul riadenia uvies
do plnej prevdzky.
V tomto lnku s bliie popsan tandar-
dizovan moduly riadenia na dvkovanie
Prostrednctvom tandardizovanhomodu-
zaaenia sa predchdza prekraovaniu zradla pre chemick odstraovanie
lu na odstraovanie PO -P je mon apliko-
4 limitov na odtoku a tie zniuj nklady na P a modul riadenia pre trvania fz aercie
va dopredn aj sptnovzbov spsob ria- zradlo a redukuje sa mnostvo zranm a denitrifikce pre OV s preruovanou
denia. Modul riadenia PO -P sa osvedil pri vznikajceho kalu. Mnostvo vznikajceho 4 nitrifikciou.
Vina programov pouvanch pre automatizciu na istiarach odpadovch vd je zaloen na
programovatench logickch kontrolroch (PLC). Kad optimalizcia procesu si vyaduje aj zmeny,
rozirovanie a prispsobovanie programov v PLC. To si vyaduje prpravu pecifikci, aplikovanie
algoritmov do PLC a testovanie softvru. Vinou sa to zabezpeuje prostrednctvom externch firiem
a vyaduje si podstatn investin nklady. Na mnohch malch a starch OV si to vyaduje ak kpu
hardvru. asto sa preto stva, e mysel optimalizova procesy sa odklad alebo celkom zamietne
z dvodu, eniejepriaznivpomer nkladova ziskov.



Optimalizcia procesov s pouitm
tandardizovanch modulov riadenia
technika
Procesn analyztor
Kontrolr
Riadiaca jednotka
Signl prietoku
Dvkovacie
erpadlo
Obrzok 1 Konfigurcia tandardizovanho riadiaceho modulu pre zranie PO -P
4
44




technika
45


reakcich systmu na nrazov zneistenia, nch hodnt m vyiu prioritu. Rozhodnu- Zver
ktor sa prejavuj vplyvom priemyselnej tie o tom, i m djs k zmene stavu medzi Vhodou tandardizcie modulov riadenia
innosti alebo vplyvom zrok. Popri pre- nitrifikciou a denitrifikciou sa uskutou- procesov istenia odpadovch vd je
vdzkovej spore na mnostve spotrebo- je nielen na zklade celkovch odchlok poskytovaniemonosti rchlej a lacnej apli-
vanho zradla, vaka spoahlivej funkcii medzi meranmi hodnotami a prednasta- kcie s jednotnm systmom ovldania
je mon P dlhodobo udriava v stanove- venmi iadanmi hodnotami, ale tie na modulu a analytickej techniky. tandardi-
c
zkladerchlosti zmeny meranch hodnt. zovan moduly sa pouvaj vo vekom nom limite a etri aj as nkladov na
S cieom garantova bezpen prevdzku pote aplikci. Vaka tomu narastaj sk- odplaty za vypanie.
v kadej situcii a zabezpei, aby poado- senosti, ktor sa op implementuj do
tandardizovan riadenie preruovanej
van vek aktivovanho kalu neklesol pod prav softvru riadenia. Ten sa pravidelne
nitrifikcie (RTC105 N/DNmodul)
iadan hodnotu v aerbne stabilizova- aktualizuje vo vetkch aplikcich, take
Na stredne vekch a malch OV sa na
nch systmoch, je vopred definovan z rastu sksenost maj itok vetci
odstraovanie duskatch zlenn asto
minimlny a maximlny as nitrifikcie uvatelia. Vhody komunikanej technol-
vyuva proces preruovanej nitrifikcie,
a denitrifikcie, ktor sa modulom prioritne gie umouj ahk vmenu dajov medzi
Pre striedanie fz prevzduovania a denit-
zachovva. riadiacim systmom, PLC a kontrolrmi
rifikcie sa vinou vyuva spsob riade-
nia s pevnm nastavenm asu ich trvania.
Pri riaden preruovanej nitrifikcie poda
pevnho asu sa v praxi asto vyskytuje
jav, kedy je koncentrcia NO -N vysok
3
a koncentrcia NH -Nje dlhodobo zostatko-
4
v. Prinou je prebyton mnostvo kysl-
ka, ktor sa dostva do procesu a umouje
nitrifikciua na vemi nzke ostatkov kon-
centrcie, ale sasne me inhibova
denitrifikciu.
RTC105 N/DN Modul riadi proces pre-
ruovanej nitrifikcie inm spsobom.
Udriava koncentrciu NO -N a NH -N
3 4
v stanovench medznch hodnotch V OV Trenn Prav breh bol modul inta- intalovanmi na mieste. Nezle na
a zabezpeuje adekvtne mnostvo vzdu- lovan vpriebehu dvoch dn. Parametrepro- mieste, kde sa vypota iadan premenn,
chu. Proces riadi poda aktulnych cesu si nastavuj sami prevdzkov pracov- i v PLC alebo v riadiacej jednotke tandar-
koncentrciNH -N a NO -N v procese. nci. tandardizovan modul spracovva dizovanho modulu riadenia. Dleitje, e 4 3
vsledky analz v relnom ase. V zvislosti Uetr mnostvo prebytonho kyslka, proces mono v krtkom ase optimalizo-
od relneho zaaenia upravuje dobu trva- ktor sa v procese akumuluje nad efektvnu va a dosiahnu zlepenie. Okrem vyie
nia fzy nitrifikcie a denitrifikcie. V z- koncentrciu potrebn pre rchlos nitrifi- uvedench modulov sa mu vyuva aj
vislosti riadi aj kcie. Denitrifikcia nie je inhibovan pre- tandardizovanmoduly na riadenie nitrifi-
frekvenn meni pre vkon dchadla, tak, bytonm mnostvom kyslka a v procese kcie v SBR reaktoroch, riadenie veku kalu
aby bolo zabezpeen dostaton mno- denitrifikcie sa me vyuva kyslk che- a optimalizciu dvky polymrov na zahus-
e je stvo vzduchu prenitrifikciu. micky viazan v dusinanoch. Tm, ovanie alebo odvodovanie kalu. Kad
Aplikciou na kontrolovan koncentrcia amnnych OV Trenn sa dosiahla 15 % z modulov me by intalovan v systme
inov, uetr sa aj mnostvo kyslka
potrebnho na nitrifikciua na zostatkov
koncentrcie.
N/DNmodul stanovujeas potrebn na nit-
rifikciu a denitrifikciuN/DN-RTCna zkla-
de absoltnych meranch hodnt ako aj
rchlosti nrastu a poklesu ich koncentr-
cie. Kontrolr rozhoduje o fze s prevzdu-
ovanm alebo bez prevzduovania na
zkladematematickho kritria.
Koncetrciu O je mon poas nitrifikcie
2
udriava na pecifickej rovni s pouitm
iestich stupovaercie.
tandardizovan modul riadenia je kon-
trukne podobn ako RTC101P. Ku kontro-
lru je v aplikcii pripojen analyztor na
meranie NH -N a sondy na meranie NO -N
4 3
a O , tak, aby bolo mon mera aktulne
2
zaaenie aktivanej zmesi. Z kontrolra sa
digitlne signly prenaj do PLC, ktor
zabezpeuje zapnanie a vypnanie pre-
vzduovania.
Prostrednctvom kontrolra sa zadvaj cie-
spora elektrickej energiepotrebnej na pre- OV ako nezvisl modul alebo v kombin-
ov hodnoty pre iadan koncentrcie
vzduovanie v porovnan s predchdzaj- cii viacerch iastkovch procesovsasne.
NH -N a NO -N na odtoku z aktivcie.
4 3
cimi rokmi. Text: Miroslav Kollr, Hach Lange
Vhov faktor definuje, ktor z dvoch iada-
od relneho zaaenia

0
2
4
6
8
10
12
7.5.10 0:00 7.5.10 12:00 8.5.10 0:00 8.5.10 12:00 9.5.10 0:00
O2 [mg/l] Zeitsteuerung
O2 [mg/l] Zeitsteuerung
NO3-N [mg/l] Zeitsteuerung
Beck
en 1


O2

NO3-N

NH4-N

0
2
4
6
8
10
12
7.5.10 0:00 7.5.10 12:00 8.5.10 0:00 8.5.10 12:00 9.5.10 0:00
O2 [mg/l] Regelung
NH4-N [mg/l] Regelung
NO3-N [mg/l] Regelung
Beck
en 2


NO3-N

O
2
NH4-N


Obrzok 2: Porovnanie parametrov v procese pri klasickom asovom riaden (vavo) s riadenm s pouitm
modulu RTC105 N/DN(vpravo).
Obrzok 3: Priebeh koncentrci NO N, NH Na O a riaden trvanie fzy nitrifikcie a denitrifikcie
3- 4- 2
a vkonu dchadla.
technika
46
Stoupajc poet mechanicko-biologickch istren odpadnch vod (dle jen OV), jako dsledek
zpsujcch se poadavk na ochranu povrchovch vod sebou pin stle vt produkci pebytenho
biologickho kalu. Surov pebyten kal je pro jeho reaktivitu nutn ped konenm dalm vyuitm
(svjimkou spalovn), upravit stabilizovat.
Stabilizace istrenskch kal istm kyslkem
Velk istrny odpadnch vod jsou vybaveny technologicky zvld- z materil firmy AIR PRODUCTS, alepes to, ejeekonomika toho-
nutmi a nepetritmodernizovanmi postupy zpracovn peby- to postupu zjevn, jak je uvedeno v citovanm materilu (spora
tenho kalu, zaloenmi pevn na anaerobnm zpracovn energie proti vzduchu a 60%na kalovkoncovcea a 20%na cel
s produkc bioplynu, ale u mench OV (zde jsou mnny objekty, OV), nedailo se pedevm z dvodu rznch provoznch probl-
kde se nevyplat vroba bioplynu spalovanho na kogeneranch m tento postup dovst do ivota schopnho stavu a vce rozit.
jednotkch nebo jinak efektivn vyuvanho), byla donedvna Jednu z monch pin tohoto stavu lze spatovat napklad tak
vnovna tto problematice pouze okrajov pozornost technolo- vrealizacch alternativn technologie, autotermn termofiln aerob-
g. Teprvezvyujc senroky na hygienickvlastnosti upravenho n stabilizace (ATAS), vyvinut v Nmecku v osmdestch letech
kalu pro vyuit v zemdlstv nebo jinde pro aplikaci do pdy, pro OV produkujc pebyten kal s prmrnm obsahem orga-
zakotvenvlegislativ, na stranjedna zkaz skldkovn odvod- nickho podlu nad 70 % (jako ztrta hnm) a vyuvajc aeraci
nnch istrenskchkal na strandruh, byly dvodem kehled- vzduchem. Tato technologie nabz pi splnn podmnench
n novch cest pravy stabilizace, ppadn hygienizace istren- vlastnost surovho kalu souasn i hygienizaci v termofilnm
skch kal anebo zmenen jejich produkovanho objemu. prosted (50 60 C) a byla ji dve realizovna na ad OV
Konen mantinely, ve kterch se me projektant nebo provozo- v Nmecku i jinde. Vlastnosti tohoto procesu jsou ble popsny
vatel OV pohybovat jsou obecn dny pedevm dvma zkony, v patentov literatue nebo napklad v periodiku Korrespondenz
vetnprovdcch vyhlekk tmto zkonm: Abwasser.
1. Zkon o odpadech v poslednm znn, vetn doplujcch
Po rekonstrukcch OV na systmy pracujc s nzkm zatenm
vyhlek
kalu a garantujc tak zvenou innost odstraovn dusku, vak
2. Zkon o ochranovzdu
produkovan surov kal s organickm podlem 65 %a mn,nem-
e vtinou splnit vstupn podmnky tohoto procesu. Teplo uvol-
Prvn z uvedench legislativnch norem definujepoadavky na kva-
nn pi aerobn stabilizaci exotermnmi procesy za pouit vzdu-
litu konenho produktu upravenho kalu, jako podmnku dal-
chu, nesta potom oht izolovan reaktor na potebnou hygieni-
ho vyuit. Z pohledu na monost ovlivnn vlastnost produkova-
zan teplotu nad 55 C a zrove kompenzovat tepeln ztrty
nho kalu technologickou linkou OV jsou to pedevm hygienic-
zpsoben odpaovnm vody do nevyuit vzduniny, hlavn
k vlastnosti. Druh z uvedench legislativnch norem definuje
balastnhodusku. Mlo efektivn jsou i een s vyuitm vazench
mon omezujc podmnky pro vyuiteln technologick procesy
vmnk nebo jin een, napklad vcestupov uspodn.
a nkter dve vyuvan postupy, obrazn eeno stav mimo
Vsledkem potom je vtinou nedosaen potebn teploty (nad
zkon nebo u nich vyaduje takov technologick opaten, kter
55C) nebo jej neudren po dobu potebnou k efektivn stabilizaci
je v konkurenci s ostatnmi metodami zpracovn prakticky diskva-
kalu a dsledkem je pak vtinou obtn odvodniteln kal.
lifikuj (zdejemnna pedevm aplikacenehaenho vpna CaO
Problmem, kter je nutno technologicky eit je v tchto ppa-
na odvodnn stabilizovan kal bez zajitn eliminace vznikajc-
dech tak znan tvorba pny, ke kter jsou obecn podobn sys-
ho amoniaku). Ktomu vemu je nutno jetpist stle se zvyujc
tmy nchyln. V R byl z tohoto dvodu vletech 1999 2001zah-
ceny zastavnplochy, kter znevhoduj nkter star extenziv-
jen na pd VAS, a.s. experiment, jeho clem bylo oven pouit
n metody zpracovn kal napklad prost, dlouhodob usklad-
metody autotermn termofiln aerobn stabilizace (ATAS), s vyui-
nn a stoupajc ceny za odbr stabilizovanho kalu z OV subjek-
tm istho kyslku pro stabilizaci a hygienizaci kalu. Prvn vsledky
ty, ktersezabvaj jeho konenm zpracovnm (nap. vroba sub-
byly publikovny na konferenci Kaly a odpady 02 v roce 2002. Na
strt, rekultivace nebo pm aplikace na pdu). Metodou stabili-
tto konferenci byly publikovny tak pedpoklady monost tto
zace pebytenho kalu z mechanicko-biologickch OV, kter se
metody a prvn kvalifikovan odhady ekonomiky tohoto procesu.
sna ekonomicky a hlavn technologicky efektivn eit veker
Po vyhodnocen rozshlch zkouek, nsledn provedench na
ve naznaen problmy se zabv tento dokument. Jedn se
poloprovoznm zazen s kapacitou asi 700EO z velksti financo-
o technologii stabilizace istrenskch kal istm kyslkem, tech-
vanho firmou FORTEX-AGS, a.s. umperk, kter probhly v letech
nologi OSS oxytermsludge systm (dle jen technologie OSS),
2003 2004, byl vypracovn komplexn koncept modern, automa-
kter byla vyvinuta technology VAS, a.s. a poprv byla provozn
ticky zen kalov koncovky, pvodn uvaovan pro OV s kapa-
aplikovna ped sedmi lety na OV Tetice(asi 20km od Brna, kapa-
citou asi 3 000 35 000 EO, kter krom ady technologickch ope-
cita jednotky 18 000 EO) ve spoluprci s firmou FORTEX-AGS, a.s.
rac pravy kalu obsahuje i autotermn termofiln aerobn reaktor,
umperk, jako dodavatelem.
pracujc s teplotou v rozmez 55 62 C, vyhvan biologicky
zprostedkovanou oxidac sti stabilizovanbiomasy istm kysl-
Zkladn informace o stabilizaci istrenskch kal istmkys-
kem. Toto een, nabzen pod chrnnm oznaenm OSS oxy-
lkem
term sludge systm netrp vtinou ve naznaench nedostat-
Vyuit istho kyslku ke stabilizaci istrenskch kal nebo kejdy
k technologie vyuvajc aeraci vzduchem a stalo se v rznch
bylo studovno na ad zahraninch OV a na vzkumn rovni
variantch podkladem pro nvrhy a realizaci rekonstrukc kalov-
i u ns ji od sedmdestch let minulho stolet. ada tchto prac
ho hospodstv ji sedmi OV v R. Jedn se o OV: Tetice
doznala ojedinle i provoznho uplatnn, jak je zejm napklad
18 000 EO (03/2006), Mikulov 25 000 EO (09/2009), Brands






technika
47
nad Labem 20 000 EO (12/2009), Moravsk Tebov Linhartice vozu kalov koncovky ukazujc prbh bytku suiny kalu v rz-
20070 EO (10/2011), Blovice nad Svitavou 7750 EO (04/2012), nch profilech za posledn obdob jsou shrnuty v grafu a strun ve
Velk Opatovice 5266 EO (07/2012) aVeversk Bitka 6 000 EO formprmrnch hodnot uvedeny vnsledujc tabulce.
(12/2012). Princip technologie OSS oxyterm sludge systm je
naznaen na schma .
OVTetice popisa provozn vsledky
Z grafickho vyjden provoznch hodnot lze krom jinho vysle-
OV Tetice je eena, jako nzko-zaten aktivace ve dvou obho-
dovat jistou zvislost dosahovanho stupn zahutn a odvodn-
vch ndrch s pedazenm spolenm anoxickm selektorem
n kalu na ronm obdob. Tento jev pozorujeme i u jinch systm
a se simultnnm chemickm srenm fosforu ped ntokem do
kalovho hospodstv a souvis s vlastnm reimem aktivace.
dosazovacchndr. Odpadn vody jsou na OV pivdny jednot-
Kdosahovanm hygienickm parametrm lzekonstatovat, ekate-
nou kanalizac do kter jsou z sti napojeny i odpadn vody
gorie I je u stabilizovanho kalu garantovateln i po delm volnm
z potravinskho prmyslu.Projektovan kapacita OV je asi
uloen odvodnnho stabilizovanho kalu na oteven deponii,
15 000 EO s tm, e pro kalov hospodstv je uvaovno zaten
co podle orientanch men u pasterizovanho kalu nebo kalu
kalem dovenm z mench OV s celkovou kapacitou jet asi
zpracovanho procesem Aerotherm nebylo pozorovno.
3000 EO. Podrobn popis tto OV a provoznch vsledk za obdo-
Nsledujc fotografieukazujecelkov pohled na OV Tetice.
b 2006 2010 lze nalzt v refertu z konference Kaly a odpady
2010. Zde uvedeme jet dal nov skutenosti dokreslujc vlast-
nosti tto technologie stabilizace kalu a zamme se na provozn
problmy a vhody. Kalov hospodstv OV Tetice bylo navre-
no v roce 2005, jako technologick zmna dvou pvodn navre-
nch kalojem s pedpokldanou prostou aerobn stabilizac vzdu-
chem po dobu asi 40 dn a s nslednou hygienizac odvodnnho
kalu na kategorii I. nehaenm vpnem. Vpnc linka nebyla reali-
zovna a ndre I a III systmu OSS byly eeny, jako oteven, vlo-
enm do sebe, jako soustedn vlce v jednom kompletu, pi-
em vnj mezikru je vyuito, jako ndr III. (chladc) a vnitn
ndr je vstupn vyrovnvac ndr I. V tomto een byla spatov-
na vhoda hospodaen s teplem uvolnnm pi chlazen stabilizo-
vanho kalu v ndri III. Druh z pvodnch ndr byla tepelnizo-
lovna, zakryta a je vyuita jako vlastn reaktor sycen kyslkem.
Provozn zkuenosti ukzaly, enen teba s teplem hospodait, a e
v letnch mscch se ndr I. nevhodn ohv a je mon ji ltkov
petit surovm kalem, co vede k nutnosti intenzivnj aerace
z dvodu pedchzen vzniku zpachu a pedasnmu rozkladu
kalu v anoxickch podmnkch. Toto sice nen na kodu provozu
OVMikulov popisa provozn vsledky
vlastnho stabilizanho reaktoru, sycenho kyslkem, ale me bt
pi neeen situacepedmtem kritiky okol. Po dobu sedmiletho
Technologick een OV Mikulov je navreno velmi podobn,
provozu si kalovhospodstv vTeticch vydalo pouzevmnu
jako u OV Tetice vetn zpsobu odstraovn fosforu. Kapacita
membrn vsytc jednotceFORTEX a obnho kola recirkulanho
OV je dle projektu asi 25000 EO, piem se vychzelo z pedpo-
erpadla (vyuito asi 30 000 hod). Optimln podmnky a rovno-
kladu vtho zaten v obdob vinaskch kampan. Samotn
mrnost provozu jsou zajitny vyuitm tlakov flotace k zahut-
Mikulov m asi 8000 obyvatel. Kalov hospodstv je navreno
n pebytenho kalu, erpanho pmoz aktivace optimln ee-
s kapacitou 25000 30000 EO a pot se s dovenm kalem
n. Flotace je v provozu kontinuln 24 hod denn a me tak
z jinch OV. Napojen kanalizace na OV je jednotn. Toto een
regulovat i suinu kalu v aktivaci. Provozn vsledky kalovkoncov-
je mn vhodn kols suina. Surov pebyten kal je odebrn
ky jsou sledovny s nadstandardn etnost a ve vech kontrolnch
v jedn smn z recirkulanho okruhu a zahuovn na stovm
profilech, aby bylo mono vysledovat prbh bytku organickho
psovm zahuovai. Provoz kalovkoncovky s kyslkembyl zah-
podlu ve stabilizovanm kalu a jeho celkov suiny. Toto slou
jen ve tetm tvrtlet 2009. Vzhledem k tomu, e do poslednho
jako standard k posouzen funkce novch realizac. Vsledky pro-


Surov
zahutn
kal %

Surov
zahutn
kal-Z %

Odvodnn
stabilizovan
kal %

Odvodnn
stabilizovan
kal-Z %
4,78 62,31 27,99 38,66
48
technika
okamiku ped realizac stavby nebyla definitivn schvlena
pvodn navren koncepce kalov koncovky s kyslkem, byla
dodavatelsky eena zvlt realizace reaktoru a zvlt realizace
ostatnch periferi. Toto vedlo v poten fzi zkuebnho provozu
k technickm problmm a k nutnosti proveden drobnch prav
na potrubnch linkch. Vlastn proces sputn a zapracovn ter-
mofiln stabilizace vak nebyl naruen. Bhem vlastnho provozu
byla bez vtch problm ovovna monost provozu tto jed-
notky s minimlnm zatenm kalem, odpovdajcm kapacit asi
12000 EO. Provozn vsledky z monitoringu a laboratorn vsledky
lzedokumentovat na grafech a vtabulce.
Ukzka z monitoringu procesu stabilizace v Mikulov informuje
o prbhu teploty v reaktoru, prbn spoteb kyslku a o stavu
npln v reaktoru. Zznam kolsn a pomalho poklesu hladiny
v reaktoru v prbhu dne signalizuje poruchu tenzometrickho
idla, kterjeped avizovanou vmnou.
OVMoravsk Tebov, Linhartice popis
OVBrandsnad Labem popisa provozn vsledky
OV Moravsk Tebov Linhartice je eena ve dvou linkch, jako
nzko zaten obhov aktivace se simultnnmsrenm fosfo-
OV Brands nad Labem je po technologick strnce eena, jako
ru. Biologick stupe a kalov hospodstv byly vybudovny zcela
modifikovan R-D-Nsystm aktivace se simultnnmsrenm fos-
nov, z pvodn OV zstaly vstupn erpac stanice a mechanick
foru.Technick een je znan podzeno poadavku maximln-
stupe s drobnmi pravami.
ho vyuit pvodnch objekt OV ped rekonstrukc.
Technologick linka istrny i kalovkoncovky proto obsahujezna-
n poet rznch malch ndr, pro kter bylo nutn hledat Kapacita OV je dle projektu asi 20 070 EO. Tto kapacit odpovd
smyslupln vyuit. Z tohoto dvodu bylo nutn speciln modifi- s rezervou pro sven kal i kapacita reaktoru systmu OSS.
kovat i dic systm kalov koncovky OSS, kter byla realizovna Pebyten surov kal je erpn na bubnov stov zahuova
msto pvodn anaerobn stabilizace. Metanizan ndre byly pe- z recirkulanho okruhu vratnho kalu. Kalov hospodstv tto
budovny na dvojici paraleln pracujcch reaktor systmu OSS, OV bylo uvedeno do provozu vlistopadu 2011a vprvn fzi muse-
star uskladovac ndre byly vyuity pro sven kal a vybaveny lo eit star uskladnn kal. Reaktor podle poslednch vsledk
provzduovnm. Nov byly vybudovny ndre UN1 a UN3 syt- dosahoval suinu odvodnnho kalu 40 %. Z prbhu zapracovn
mu. Zahutn kalu je eeno tlakovou flotac s erpnm surovho a zznamu parametr reaktoru lze pedpokldat, e systm praco-
pebytenho kalu z regeneran ndre. Projektovan kapacita val dobe a podle pedpoklad. Na piloenm grafu je ukzka zz-
OV je asi 20 000 EO a kapacita kalovho hospodstv je 20 000
25 000 EO. Je zejm, e se i zde pot s dovozem kalu z nkolika
mench OV. Odpadn vody jsou na OV pivdny jednotnou
kanalizac. Kalov hospodstv je v provozu od prosince 2009.
V tabulcejsou uvedeny posledn dostupnsumarizovanvsledky,
graf ukazuje prbh funkce reaktor a na piloen fotografii je
pohled na upravenreaktory a odpaovac jednotku kyslku.
49
technika

namu technologickch parametr procesu stabilizacea na piloe- 1. Nen pravda, e ist kyslk je pro bn vyuit v irm mtku
n fotografii je pohled na kalov hospodstv vetn kryt depo- pli drah. Zde je nutno uvst, e ve ve uvedench provoznch
nie. nkladech je zapotena cena kyslku, za kterou byl donedvna
dodvn (2,60K/kg). Souasnnabdkovceny kapalnho kyslku
jsou sice podle typu smlouvy nabzeny vy a o 1,00 K/kgvetn
dopravy na msto, ale stle jsou celkovnklady na zpracovn pe-
bytenho kalu srovnateln s ostatnmi bnmi metodami zpra-
covn. Pro srovnn s vyuitm vzduchu je teba tak uvst, e
podle nezvislch firemnch informac dvou vznamnch dodava-
tel kapalnho kyslku jenklad na rozputn 1kgkyslku z istho
plynu ve vod, pi bn teplot asi o 35 %ni na spotebu elek-
trick energie ne ze vzduchu. Pro teploty stabilizace v intervalu
55 60Cnejsou data dostupn, alepi srovnn rozpustnosti kysl-
ku vtomto prosted jezejm, erozdl budevznamnj.
2. Nen pravda, e proces s vyuitm kyslku je pli komplikovan.
Vechny realizovan provozy obsluhuj bez problm pracovnci,
kte na istrnch pracovali dve. dic systm je podobn nro-
n, jako bn nastaven provoznch hodnot na standardn OV
s odstraovnm dusku nebo jednodu. Navc je zajitna on line
zestrany dodavateleodborn podpora.
3. Nrst cen kyslku v posledn dob otvr znovu otzku ppravy
Zvr
kyslku pmo na mst zpracovn. Toto een je ji nyn vznamn
investin levnj ne nkuptermosky s odpaovac a regulan
Od publikovn zvr z vyhodnocen prvnho funknho procesu
adou a pokud budou ceny kapalnho kyslku dlena souasnhla-
autotermn aerobn termofiln stabilizace a hygienizace kalu z bio-
din (vkyv dajn kvli nrstu cen elektrick energie), bude toto
logickch OV v R, vyuvajcho k oxidaci ist kyslk, uplynulo
een i provoznzajmav.
prakticky 11let a na prvnch technologickch a ekonomickch pro-
Zvrem je teba doplnit tuto informaci o asto diskutovan prob-
gnzch o monostech tto technologie, zaloen na navrenm
lm s produkovanm zpachem na kalov koncovce systmu OSS.
principu veden procesu nen co mnit. tyi bez problm provo-
Podobn, jako u ostatnch proces stabilizace istrenskch kal
zovan OV s kapacitou kolem 20 000 EO, nejstar je v provozu
v termofilnm prosted vznikaj v reaktoru i pi vyuit istho kysl-
7 let, s prokazateln dobrmi ekonomickmi vsledky jsou podle
ku ltky (kapaln povahy), produkujc zpach. Mra tohoto zpa-
naeho nzoru pdnm argumentem pro tvrzen, e se jedn
chu je dna pedevm stripovnm pi chybn nastaven aeraci
o technologii ovenou. Od zahjen provozu prvn z komunlnch
nebo pneumatickm mchn horkho kalu vzduchem v chladc
OV s touto technologi byla zpracovna a diskutovna ada eko-
ndri. Pokud jsou dodreny pokyny v provoznm du, nen mra
nomickch kalkulac, kter se sna tuto technologii hodnotit.
tohoto zpachu vt ne u bnho kalovho hospodstv. Aby
V tomto textu nen zmrn uvedena dn kalkulace, protoe jak
se vak pedelo pochybnostem, jsou nov stavby vybaveny zakry-
investin, tak provozn nklady lze rzn specifikovat podle elu,
tmi ndremi a desodorizanmi filtry. Pes tato opaten vak
kter je sledovn. Proto, aby si mohl kad vytvoit svj vlastn
musme konstatovat, e nen zsadn dvod k tvrzen, e technolo-
zvr, zde uvedeme pouze ta fakta, kter povaujeme za jedno-
gies istm kyslkem produkujena rozdl od ostatnchtermofilnch
znandoloen.
proces znan zpach. Do reaktoru je vhnno mnostv kyslku
podle kapacity v jednotkch a destkch m3/hod. U technologie
1. Veinvestinchnklad na realizaci technologieOSS jesrovna-
ATAS s aerac vzduchem to vak jsou tisce m3/hod. Pro nzornost
teln s jakoukoliv alternativn technologi, kter zajist srovnatel-
a plnost informace jet pikldme jednoduch srovnn pro-
nou kvalitu produkovanho kalu v hygienickch parametrech
voznch nklad na prostou stabilizaci vzduchem s nklady na sta-
nebo ni. Vhodou jemonost realizacemench jednotek.
bilizaci systmem OSS pro OV 20 000 EO. Uveden data pochzej
2. Celkov provozn nklady jsou piblin o 15 %ni ne u bn
z fakturovanch provoznch vdaj konkrtnch OV a jsou objek-
aerobn stabilizace kalu s dobou zdren v bnm een, tedy
tivndoloiteln.
30 40dn a objektivnmnohem ni ne u kompostovn surov-
ho pebytenho kalu vkompostrnna OV. Z ekologickch i eko-
nomickchdvod u nem smysl uvaovat s vpnnm.
3. Ve svtle pedvdatelnho vvoje legislativy je kal kategorie I.
prakticky jedinou monost pro pmou aplikaci do pdy.
4. Velikost nejmen reln jednotky OSS je ze spodn hranice efek-
tivity dna pouze stavem, kdy je investice do strojnho zahutn
surovho kalu ni ne do stavby potebnho objemu usklado-
vacch ndr na kal zahutn gravitan pi pedpokladu doby
zdren asi 40dn a suinasi 3,0%(asi 3000 4000EO).
5. Technologies vyuitm istho kyslku jetechnicky i provoznjed-
nodu ne asto uvdn technologie ATAS s vyuitm vzduchu
a pin navc ve vazb na technologickou linku cel OV adu
vhod, pedevm umouje stabilizovat a hygienizovat kal
s vraznnim obsahem organiky (oveno od 45%Z).
Pokud bychom sledovali s maximln pelivost ekonomiku pro-
Pro plnost jejetteba vyvrtit nkolik nepravdivchmt, kter
vozu, nabz sejetmonost vyuit chladc ndresystmu k pro-
jsou v souvislosti s technologi OSS asto eny pi rznch plei-
vozu tepelnho erpadla. Odpadn teplo vyuiteln pi chlazen
tostech i na odbornch akcch a zjevn vychzej zespekulac nebo
kalu odchzejcho z procesu pedstavuje piblin 145 160 MJ/
ze subjektivnho nzoru zaloenho na nedostaten informova-
1000EO kapacity OV.
nosti a znalosti problematiky.
Text: Ing. Jan Foller
Prkon zariadenia je set prkonov V sasnosti na Slovensku s vek rezervy sa me vrazne zmeni u v horizonte
kotlov napojench na spolon komn, bez produkcie biomasy na tzv. bielych plo- 3 rokov, ke v roku 2016 vstpi v platnos
ohadu nadruh spaovanho paliva. chch, alebo jednoznanejie povedan nov legislatva zameran na ochranu
Ak viac separtnych spaovacch zariaden v produknenevyuvanchplochch, i u ovzduia novemisnlimity.
ponohospodrskej, alebo lesnckej pdy.
Prnosom meby jednoducho jej obrba-
nie, resp. zber porastu, ktor sa tam nachd-
za, alebo elov pestovanie ponohospo-
drskych a neponohospodrskych plodn
na energetickvyuitie.
Zniovanie nkladov na energiu v pos-
lednom obdob paralelne posva do pop-
redia aj s tm svisiaceracionalizanopat-
renia a intenzvnejie vyuvanie obnovite-
nch foriem a nosiov energie na kor
importovanej energie a palv foslneho
pvodu. Na Slovensku v tejto svislosti pre-
vaujeskr ekonomick pohad.
(so samostatnmi komnmi), poda povou- Eurpska komisia rozhodla riei problema- Rozbor problematiky
jceho orgnu vypa odpadovplyny cez tiku priemyselnch emisi revziou a zjedno- Vyuvanieponohospodrskej biomasy (fy-
spolon komn, bud sa povaova za tenm poiadaviek sasnch eurpskych tomasy) - slamy ako alternatvneho a envi-
jednu jednotku a ich prkony sa staj. prvnych predpisov tkajcich sa priemy- ronmentlne prijatenho nosia energie je
selnch emisi do spolonho prvneho jedna z ciest ako splni zvzky Slovenskej
Fytomasa dokumentu. Dnes je v rmci tejto proble- republiky voi Eurpskej nii a Kjotskmu
Energetick vyuitie slamy ako nosia ener- matiky aktulny nvrh novch emisnch protokolu. Nakoko slama ako nosi energie
gie a biopaliva me z ekonomickho ha- limitov prevetky zneisujceltky, schv- energetick surovina pre vrobu biopali-
diska predstavova na jednej strane finan- lenie ktorho bude ma dopad na vetkch va je z aspektu ceny i vhrevnosti porovna-
n sporu za znekodovanieodpadovho vrobcov tepla a elektriny na bzefoslnych ten s hnedm uhlm a jej potencil na
produktu a na druhej strane monos palv. Doteraz vyuvan technolgie u Slovensku, ako ponohospodrskej krajiny
finannch spor v podobe nhrady klasic- nebud postaova na plnenie emisnch jevysok a zaujmav presektor energetiky,
kho paliva. spory zvisia od porovnania limitov bez pouitia koncovch technolgi budenaa pozornos vprspevku zameran
ekonomiky jednotlivch druhov palv zniovania emisi (odsrenie, denitrifikcia). na jej monosti uplatnenia v sektore ener-
a foriem energie. Medzi ekonomick aspek- V nvrhu smernice sa sprsuj sasn getiky. Poukeme aj na prpadn probl-
ty vyuvaniaslamy sa mu zaradi: minimlne poiadavky t.j. emisn limity mov aspekty uplatnenia slamy ako nosia
- vrobn nklady slamy ako nosia ener- najm pre vek spaovacie zariadenia. energia vmalej i vekej energetike.
gie, i paliva Nov poiadavky pre vek spaovacie zari- Pokia environmentlne kritrium by malo
- investin nklady na technick zariade- adenia sa bud uplatova od 1. 1. 2016pre by spojen predovetkm s hodnotenm
nie nov aj pre existujce zariadenia. V nvrhu vplyvu energetickho vyuitia slamy na
- nklady na dopravu ako sas logistic- smernice s uvedenemisn limity tak, ako ivotn prostredie, vplyvu na kvalitu pdy,
kch nkladov s uvedenvtabuke. 1. ekonomick kritrium by malo by zamera-
- nklady na skladovanie, resp. zabezpee- Vklad pojmov v navrhovanej smernici je n predovetkm na zhodnotenie monos-
nie dlhodobo poadovanej kvality a spo- tak, e existujce zariadenie je zariadenie, t dosahovania finannch spor. Nklady
ahlivej dodvky slamy pre ktor bolo/bude vydan stavebn a konkurencieschopnos vyuitia jednotli-
- dodaton zdroj prjmov preponohospo- povolenie do roku 2016 a nov zariadenie vch biopalv na bze fytomasy sa kom-
drov producentov biomasy pre sektor je zariadenie na spaovanie palv, prektor plexne jav vhodn najm pri vyuvan
energetiky. bude vydanstavebn (integrovan) povo- zvykovej biomasy po zberea trhovom vyu-
Slama m v porovnan s alternatvnymi lenieod 1. janura 2016. it hlavnho produktu - biopaliva, a cielene
zdrojmi energie z odpadovej biomasy Zariadenie je vymedzen rovnako ako pestovan energetick plodiny sa bud
z odvetvia pdohospodrstva najniie poda sasnej smernice, emisn limity sta- z hadiska vslednej ekonomiky bez dotci
vrobn nklady na mern jednotku novuj poda celkovho prkonu zariadenia na trhu palvlen ako presadzova na tento
hmotnosti. a platia nasledujceagreganpravidl: as v podmienkach Slovenska. Tto situcia
V celosvetovom meradle rastie zujem o racionlne vyuvanie obnovitench nosiov energie (ONE),
priom najv podiel technicky vyuitenho potencilu ONE predstavuje biomasa. Jeden z dvodov
zvyujceho sa zujmu o ONE je aj zvzok SR vyrba do roku 2020 a 14 % energie na bze ONE. Toto
zvyovanie je limitovan prrodnmi podmienkami a preto sa nezaobdeme bez inovci v technolgich
a maximalizcievyuvania dostupnej biomasyna energetickelyaj vpodmienkach Slovenska.
Alternatvne zdroje biomasy
pre energetiku a vrobu tuhch biopalv

Prkon

Emisn limit mg.m
-3

Tuh palivo Kvapaln palivo Plynn palivo Existujce
zariadenia*
TZL SO
2
NOx TZL SO
2
NOx TZL SO
2
NOx CO
50- 100MW 30 400 300 30 350 450 5 35 100 100
100-300MW 25 250 200 25 250 200 5 35 100 100
>300 MW 20 200 200 20 200 150 5 35 100 100
Tuh palivo Kvapaln palivo Plynn palivo Nov
zariadenia*
TZL SO
2
NOx TZL SO
2
NOx TZL SO
2
NOx CO
50- 100MW 20 400 300 20 350 300 5 35 100 100
100-300MW 20 200 200 20 200 150 5 35 100 100
>300 MW 10 150 150 10 150 100 5 35 100 100
Tab.1 Emisn limity pre spaovacie zariadenia
50
technika


technika
51
- vber vhodnho typu spaovacieho Vychdzajc zo sksenost vyspelch kra- Vyuitie slamy ako primrnej energetickej
zariadenia, jn, ktor uvdzaj, e z pol je bez probl- suroviny vo vrobe biopaliva zatia nie je
- emisiea likvidciu popola. mov mon vyzbiera 40-50 % biologick- v naich podmienkach vznamne rozre-
Priebeh spaovania me ovplyvni rad fak- ho odpadu tak, e uveden mnostvo vyz- n. Slama ako pecifick druh biomasy (fy-
torov prava paliva, vlhkos, teplota spa- bieranho odpadu nem nepriazniv tomasa) je pritom vhodnou energetickou
dopad na kvalitu pdy a budcu rastlinn surovinou vo vrobe biopalv pre nzky
produkciu. Z hadiska vyuitia slamy - as obsah popola i sry a popritom m aj dosta-
slamy je spaovan, zakopvan, alebo ton vhrevnos (tab. 2), oho dkazom je
ponechan na hnitie a as by mala by aj stupe jej vyuvania nielen v Dnsku, ale
ponechan na podstielku (50:50%). postupne v celej E. Preo, to sa dozvieme
V sasnch ponohospodrskych podni- najlepie z jej charakteristickch paramet-
koch vak prevauje podiel bez podstielko- rov a vlastnost ako s uveden v tab. 2.
vho ustajnenia dobytka. V Koncepcii vyu- Spaovanie slamy je rozren predovet-
vania obnovitench zdrojov energie km v Dnsku, kde je slama spaovan bu
(2002) sa uvdza, e programy hospodr- samostatne, alebo spolu s uhlm.
skeho potencilu na Slovensku predpokla- Samostatne je spaovan v ohniskch pe-
daj udranie stda dobytka na rovni roku cilnych kotlov s kontinulnym podvanm
1998, kedy poet kusov dobytka dosahoval a spaovanm celch balkov slamy v tzv.
705000a preto sa neoakva nrast spotre- cigarovch horkoch.
by obilnej slamy pre dobytok, naopak, Spoluspaovani e slam y a uhlia je aplikova-
vdsledku technologickchzlepen sa oa- n predovetkm vo fluidnch kotloch,
ovania, umiestnenie vstupu vzduchu, tep- kva pokles jej spotreby. V sasnosti sa na ktor umouj spaova palivo s premenli-
lota vzduchu pre spaovanie, kontinulne, energetick ely vyuva len mal, pribli- vm zloenm a voli pomer uhlia : slama
alebo diskontinulne dvkovanie paliva, ne10%-n as produkcieslamy. vdostatoneirokom rozsahu.
spoluspaovanie uhlia a biopaliva, at.Emi- Pri vbere vhodnho typu spaovacieho
Spaovanie tuhch foslnych palv sie SO s v porovnan so spaovanmsamo- zariadenia, ktorby bolo schopnspolone 2
uhlia s biopalivom spaova tuh foslne paliv a biopaliv, je statnho uhlia podstatne niie. Napriek
zvenej teplote plamea neboli zazname- Pokusy o spolon spaovanie biomasy - nutn vyriei tieto iastkov okruhy pre-
nan vyie emisie NO , ale naopak mierne biopalv a uhlia prebiehali od samho zai- vdzky:
x
atku spaovania foslnych palv. Vysuen - pravu biomasy - drevnej hmoty pri jej niie.
odpadov - zvykov drevo sa dodnes transformcii na biopalivo v zmysle Zven riziko korzie z titulu prtomnosti
pouva pri zapaovan u viny typov ro- normy, chlru vo fytomase je mon eliminova
tovch kotlov, mimo rotovch kotlov sa pravou zloenia paliva, ktorsa dostva na
- skladovaniebiopaliva na skldke,
v SR v ojedinelch prpadoch vyuva drev- rot. Dostupn poznatky v tejto oblasti je
- dopravu biopaliva do kotolne na
n hmota v starch prevdzkach pri nabie- iadce doplni teoreticko-experimentl-
medziskldku,
han granulanch kotlov, alebo kotlovs tav- nym vskumom, o je asovo nron a je
- dopravu drevnej hmoty z medziz-
nou komorou. potrebn s tm kalkulova. Spoluspaova-
sobnkovdo kotla na rot,
Obr. 1: Obiln slama nedocenen energetick
surovina pre vrobu tuhch biopalv

Palivo

Uhlie

Dendro

Drevo

Fyto

Slama

SF-1

MT1
Veliina Jednot. mostec. optiml m/SK
tv/BK
optiml obiln zmes trva
Cel. obsah vody (W
t
r
) % 26,50 <10 20 <10 10-20 9,90 10,30
Prchav zloky H V % 25 > 70 > 70 > 70 > 70
Popol v BV (A
d
) % 12-36 <0,5 (0,6 1,5) <6 5,84 5,90 8,80
Vhrevnos PV (Q
i
r
) MJ.kg
-1
>18 14,280-
14,235
>18 14,4-15,0 15,38 15,10
Vhrevnos BV (Q
i
d
) MJ.kg
-1
10,67 18,97-18,50 16,87 17,33 17,11
Spaov. teplo BV (Q
s
d
) MJ.kg
-1
20,319,80 18,2-18,7 18,71 18,42
Uhlk v BV (C
d
) % 59,5 50,6-50,00 42-47 49,10 40,70
Obsah sry v BV (S
d
) % 0,9 <0,04 0,00-0,050 <0,25 0,08-0,16 0,32 0,13
Vodk v BV (H
d
) % 3-5 6,24 5,62 7,10 6,40
Chlr v BV (Cl
d
) % 0,08 <0,02 0,01-0,02 <0,1 0,2-0,8 0,33 0,370
Dusk v BV (N
d
) % 1,0 <0,3 0,10 <3 0,35 0,63 4,19 1,26
Teplota mknutia ISO540 C 1100 1000 800 840 1049
Teplota teenia ISO540 C 1400 1400 1100 1251 1123
Arzn As mg.kg
-1
<0,8 <1,1 0,0003 0,0004
Kadmium Cd mg.kg
-1
<0,5 <0,5 <0,01 <0,001
Chrm Cr mg.kg
-1
<8 <8 0,010 <0,006
Me Cu mg.kg
-1
<5 <7 0,010 0,010
Olovo Pb mg.kg
-1
<10 <10 <0,01 <0,001
Zinok Zn mg.kg
-1
<100 <100 0,13 0,098
Ortu Hg mg.kg
-1
0,0184 5,1
Extr.org.viaz.halog. mg.kg
-1
<3 <3
Hustota kg.dm
-3
>1,12 >1,12
Sypn hustota kg.dm
-3
>0,500 >0,500
Objem aditv % <2 <2
Oter % <2,3 <2,3
Mechanic.odolnos % <97,5 <97,5

Tab. 2 Prehad vsledkov analz a meran pre monos spoluspaovania rozlinch palv
nieuhlia a biopalvna bzefytomasy (nutn tivary nemono pestova pre ich invzne vykona predben experimenty s nzkym
evidova presn zloenie) je mon aj za schopnosti (renie do krajiny, napr. mnostvom listov, aby bolo mon uri
sasnch podmienok, ale pri zvenom Topinambur ). Topinambur - biokultra 21. zodpovedajci prevdzkov reim lisu pre
stupni opatrnosti odporan podiel bio-
paliva do 5%.
Alternatvne zdroje biomasy
Relatvne novm zdrojom biomasy s
porasty tzv. energetickch plodn rastln.
Termnomenergetickplodiny, alebo rastli-
nysa oznauj taxny drevn, trvaliek a byl-
n, teda botanickdruhy, kultivary, klony, pr-
rodn a zmern krence. Tieto rastliny sa
vyuvaj, alebo testuj na cielen produk-
ciu biomasy vhodn presektor energetiky
vrobu biopalv, prp. spaovaniealebo spo-
luspaovanie. Ich rast a najm objemov
-1
produkcia [t.(ha.rok) ] pri intenzvnom pest-
storoia; Topinambur (Helianthus tubero- vrobu peliet na baze jesennch listov. ovan vrazne prevyuje priemern hodno-
sus, sladk alebo idovsk zemiak, jeruza- Prevdzkov reim zisten v priebehu tejto ty ostatnch plodn v danch pestova-
lemsk artiok) je jednoron rastlina. Jej fzy je kontantn v priebehu vetkch teskch podmienkach. Napr. pre rch-
pestovaniejena Slovensku paradoxnezak- vykonvanch experimentov. Zodpoveda lorastce dreviny sa za priemern rody
3 -1
zan, km vokolitchkrajinch jeobben nasledujce otzky, i charakteristika je-
povauj rody nad 10 m .(ha.rok) , o
sennch listov, ktormaj by peletizovan,
zvis od druhu listov, vyadovalo vykona
experimenty s rznymi druhmi listov.
V rmci pokusov sa men priemer peliet a
pre kad druh listu je analyzovan opti-
mlna vlhkos. Okrem peletizcie jednotli-
vch druhovlstia sa skma aj peletizovanie
zmieanho lstia. V experimentoch sa ana-
lyzuje hladina vlhkosti a monos aplikcie
aditva - krobu. Priemer peliet sa nemen.
Tieto experimenty s zaloen na vsled-
koch peletovania jednho druhu lstia, poki-
a ideo hladinu vlhkosti a priemer peliet.
-1
ako univerzlneprospen rastlina. Jej liei- Schma ukazujevvojov diagram zahaj-
odpoved 4,5 t(suiny).(ha.rok) (lesncke
v inky s znme mnoho rokov. Km ci experimenty, ktor maj by vykonan,
kritrium poda IUFRO). Poda aktulneho
v bioenergetike bola tto rastlina objaven vrtane monch variantov. Technologick
prehadu, ktor vak nepovaujeme za pl-
len pred pr rokmi, ale spene a je
n, sa zatia na tento el v SR, alebo
vhodn ako alternatva pre kukuri-
v podobnch klimatickch podmienkach
n sil.
testovalo, viac ako 160 taxnov rastln.
V poslednom vydan eurpskeho prehadu
Netradin zdroje biomasy pre potencilnych energetickch plodn sa
sektor energetiky evidovalo celkom 37 plodn, z toho 10 dre-
Vyuitie netradinej biomasy opa- vn (vrtane krkov). Najvie rozlohy exis-
danho lstia na vrobu tuhch pal- tujcich porastov maj vby a topole. Niek-
v, ktor m vysok potencil a nka tor energetick rastliny boli akceptovan
sa vyui vo vrobe peliet aj v pod- ako vhodn na pouitie v ponohospo-
mienkach Slovenska sa zatia veno- drstve. Zakladanie a pestovanie porastov
valo len mlo pozornosti. V prspe- sa podporuje dotciami Eurpskej komisie
vku upozorujemena metodiku rie- a Ministerstva pdohospodrstvaSR.
enia problmu, zadefinovanie cha- V Eurpemu rastlinyz 1MJ slnenej ener-
rakteristiky jesennho lstia ako gievytvori 1,2a 1,4gsuiny fytomasy, rast-
schma nezaha vetky procesn kroky potencilnej primrnej suroviny na vrobu liny s typom fotosyntzy C4 s efektvnej-
popsanvyie(schma 1), pretoeniekto- tuhho biopaliva vo forme peliet a poado- ie. Vytvorenie 1,4 g suiny z 1 MJ slnenej
rz tchto krokov boli u preskoen, alebo vanej kvality v zmysle platnej legislatvy energie je jednm z kritri pre vber rastln
upraven v zvislosti na experimentlnej a prprave alch experimentov v labora- na vyuvanievo fytoenergetike.
mierke. Obzvl kroky zahajce istenie trnom meradle, ktor by jednoznane Energetick plodiny tvoria pomerne rozsia-
s teraz realizovanrune. preukzali kvalitu vyrobench peliet a ich hlu skupinu rastln (viac ako 100 druhov sa
predpoklad ako paliva pre energetiku. testovalovSR a okolitch krajinch), z ktorej
Zber sa v naich klimatickch podmienkach zati-
Metodick postup Jesenn lstie sa zhromauje zvyajne od a najlepie ukazuj Lskavec (Amaranthus
konca oktbra do zaiatku decembra v rz- Analyzova parametre jesennho lstia,
sp.) a Ozdobnica nska (Miscanthus
nych vidieckych a mestskch oblastiach. ktorvpriebehu lisovaniaovplyvuj kvali-
sinensis A.), aleaj Slez (Malva sp.), cirok slad-
Vzhadom k vlhkmu jesennmu poasiu tu vstupnho produktu peliet ako biopa-
k, energetickobilie(Triticale), repa cukro-
s listy zhromaovan vo vine prpa- liva. Niie s popsan rzne varianty
v, kukurica, penica ozimn a niektor kul-
dovvmokrom stavea preto sa mieaj s rz- a monosti. V prvom kroku sa odpora
tivary krmovinrskych travn. Niektor kul-

Energetick plodina

rodnos suiny v [ t.(ha.rok)
-1
]
Min. Max. Priemer
topo, vybran kultivary 4,0 15,5 6,0 9,0
vba, vybran kultivary 3,5 22,3 7,0 13,0
konope (technick) 4,5 12,0 7,0
repkov slama 1,0 3,0 2,5
obiln slama 2,0 5,0 4,0
Ozdobnicanska(Miscanthus sinensis A.) 34,0 40,0 37,0
Lskavec (Amaranthus) 10,0 16,0 13,0
Lskavec (Amaranthus cruentus L.), gigant 50,0 60,0 55,0

Tab. 3 rodnos biomasy pri potencilnych kultivaroch
Obr. 2: Orech listy ako energetick surovina pelety ako biopalivo
Vstup - biomasy
Obstaranie
istenie
Suenie
Mletie
istenie od
kovovch neistt
Preosievanie
Vzduchov separcia
Chladenie Peletovanie Vstup-Peleta
Schma 1: Technologick schma priemyselnho procesu
vroby peliet z biomasy
technika
52

- Prepojenie miestnych aktrov interne- nymi neistotami, napr. pieskom, kamien- ncii s aktulnym foslnym palivom nie je
tom a osobnmi kontaktami v rmci kami, odpadom, plodmi zo stromov a pod. prli vysok pre tvorbu kvary, i rapdne
vzdelvacch a vcvikovch podujat. Jeden druh lstia (napr. orech, javor, dub, znenie ivotnosti vyuvanho zariadenia
- Zlepenie podpornch schm a oficil- buk a pod.), ako aj zmes listov rznych dru- nsledkom korzie.
nej legislatvy ovplyvujcej pestovanie hov drevn, ktor obsahuj prevane javo- Z vyie uvedench dvodov sa pristpilo k
biomasy a sektor aby zberu, ako aj regu- rov a dubov listy a mal mnostvo lstia exaktnmu posdeniu vybranch biopalv
lan smernice s dopadom na vyuvanie ovocnch stromov boli zhromaden. Tto a navrhovanej biomasy fytomasy ako
OZE, ktor umouj iriu implementciu kolekcia predstavuje viac i menej typick potencilnej energetickej suroviny prevro-
naplneniecieovKomisieE. prierez listov, ktor s k dispozcii vo v- bu tuhch biopalv, o ktor prejavil zujem
- Stabilizciu trhu cestou nvrhu novch ch mestch vzelenej zne. aj potencilny odberate v prpade, e sa
podpornch schm a politickch krokov potvrd predpoklad ich bezrizikovho vyu-
pecificky navrhnutch pre sektor bioener- vania aj pri pravidelnom a dlhodobom Suenie
getiky. zaraden do jeho palivovej zkladne. Zhromaden mokr lstie je nutn vysui
- Zvenie prjmov ponohospodrov
tak, aby sa zabrnilo akmkovek biologic-
a rozrenie potencilu finannch zdrojov.
km procesomrozkladu a aby sa znila hla-
- Vytvorenie - rozrenie energetickch
dina vlhkosti pre neskoriu vrobu palivo-
zdruen, ktorumonia intenzvnejievyu-
vch peliet. Suenie sa nateraz realizuje ako
va biomasu vE.
prirodzensuenievzduchom rozsypanch

listovna podlahevlaboratriu. Miestnos je
Diskusia a zver Z aktulnych zdrojov fytomasy poiadav- nutnintenzvnevetra vpriebehu da, aby
Biomasa nielene subuje pokrytie uritho km prednostnevyhovujeobiln i repkov bol zabezpeen odvod vmena vlhkho
podielu spotreby energie (na Slovensku slama. Perspektvu m najm Ozdobnica vzduchu z miestnosti. Po niekokch doch
20%, t.j. 160 PJ z ronej spotreby), ale tie nska, pestovan na plantach. Tieto suro- je such lstie pozbieran a uloen v igeli-
roziruje oblas poznania o tak zvanch viny s k dispozcii vo vekom mnostve, tovch vreciach a pripraven na mletie.
problmoch, akmi s okrem inho mo- maj vyhovujcu a vborn kvalitu, tzn. V priebehu zberu a suenia lstia boli elimi-
nosti rastu globlnej spotreby energie nzky obsah vody ( relatvnu vlhkos menej novan neiaduce zloky (piesok, trva,
a vplyv na rovnovny stav biosystmu ako 15 %. Vyuitie tchto surovn v sektore alude at.) - oddelen z listov rune o
Zeme. alej ponka alternatvny program energetiky umocuje aj rozvinut technika v najvej miere. Napriek tomu sa nedalo
innosti pre oblasti, v ktorch sa sasn zberu a manipulcie, i skladovania. cel objem neiaducich astc ako piesku,
forma ponohospodrstva jav ako neper- Predpokladme, e pri vyuit popsanch alebo inch neistt plneodstrni.
spektvna (nzka rodnos ponohospodr- poznatkov v praxi djde k sporm fosl-
skych plodn, nzka zamestnanos, at.). nych palv a vyiemu podielu vyuitia bio- Oakvan dopady z navrhnutho rie-
Ponohospodrstvo (+ lesn hospodrstvo masy, a tm k zneniu mnostva emisi
enia
a komunlny sektor organickodpady) vypanch do ovzduia.
- Zvenie podielu obnovitench nosi-
me by jednm z hlavnch zdrojov rz- Biomasa, ako obnoviten nosi energie
ov energie cestou netradinej biomasy, o
nych surovn - biomasy pre sektor energeti- a jej potencilne vyuiten mnostvo
prispejek naplneniu cieovEohadnevyu-
ky aj pre vrobu bioproduktov biopalv vmnohch krajinch jenajvoumotivci-
vania OZEvblzkej budcnosti.
(tuhch, kvapalnch i plynnch). ou v sasnom rozvoji zmerne pestovanej
- Zvenie rozlohy ponohospodrskej
Prevdzkovatelia spaovacch zariaden technickej biomasy a paralelne bioenerge-
pdy - plant na pestovanie energetic-
dnes prejavuj vek zujem o spoluspao- tiky - vvoja rozlinch technolgi, ktor
kch rastln, v sasnosti Ozdobnica nska
vanie uhlia a alternatvnych palv, predo- umouj rapdny nrast energetickho
je najviac rozrenou rastlinou v celosveto-
vyuitia biomasy. Horn hranica energetic-
kho vyuitia biomasy je dan vlune
sasnmi technickmi, ekonomickmi
a environmentlnymi monosami.
Budovanie biohospodrstva m obrovsk
potencil: doke udriava a vytvra hos-
podrsky rast, pracovn miesta vo vidiec-
kych a priemyselnch oblastiach, zniova
zvislos od foslnych palv, zlepova hos-
podrsku a environmentlnu udratenos
prvovroby a spracovateskho sektora.
Biohospodrstvo tak vznamne prispieva
k plneniu cieov hlavnch iniciatvInovcia
vnii a Eurpa efektvnevyuvajca zdro-
je v rmci strategickho dokumentu -
Eurpa 2020.
Poakovanie: Prca bola spracovan a ias-
tone financovan v rmci projektu CBB
Cross-Border-Bioenergy Cezhranin spo-
luprca na rozvoji bioenergetiky, zmluva .
vetkm ponohospodrskej biomasy,
IEE/09/933/SI2.558306; ktor spolufinanco- vom meradle pre energetiku, pre vrobu
napr. obilnej slamy, prp. sena a pod.. Pre
vala Komisia E v rokoch 2010 2013. paliva - peliet je priam preduren energe-
posdenie vhodnosti spoluspaovania je
Autori prspevku akuj Komisii E za spo- tickou charakteristikou (vhrevnos viac
-1
dleit preveri niektor aspekty prevdz-
ako 17 MJ.kg , s relatvnou vlhkosou fyto- lufinancovanieprc na projekteCBB.
kovanho kotla, ako napr. charakter a fyzi-
Text: Ing. Jozef Mike, masy, ktor pri zbere bola menia ako 12 %,
-1
klnochemick vlastnosti alternatvneho
spaovacie teplo viac ako 19 MJ.kg , rod- Prof. Ing. Jozef Vglask, CSc.,
-1
paliva, prp. i riziko jeho aplikcie v kombi-
Technick univerzita vo Zvolene ). /SK-BIOM nos a 45t suiny.ha
Pri hodnoten zdrojov biomasy fytomasy
je vznamnmparametromjej dostupnos
v dostatonom mnostve a obsah vody
hladina vlhkosti vasea miestedodvky. Ak
je relatvna vlhkos vyia ako 20 %, je
potrebnsuenie, tzn. alienklady.
Obr. 3: Ozdobnica nska: a) porast v obdob rastu (jl), b) porast v obdob zberu (janur - februr)
technika
53
technika
54
Po dvouletm zkuebnm provozu byl kolaudovn vrobn obchodn objekt firmy REVEL na okraji Pbrami. Jedn se
o monolitick bezprvlakov skelet s rozte sloup 6 x 9 m a plochou, bezespdovou, krystalicky tsnnou elezobeto-
novou stechou spevrcenou skladbou.
Podtlakov odvodovac systm
V tomto informanm lnku bych se rd ho polystyrnu a zakrcen zbylch dvou
krtce zmnil o uitm netradinm podtla- trubek na rovni tepel n i zol ace.
kovm odvodovacm systmu s trubkami Antikorov sto brn pstupu hrubch
PEX o svtlosti 25mm. Z piloench obrz- neistot do st trubek. Veker potrub ze
k je patrn postup a proveden. Trubky sloup jsou vtomto ppadzastna bez-
PEX v potu tech kus byly uloeny ped tlakovdo odvodovacho drennho sys-
beton do vztue sloup a doasn zt- tmu (pokud by se zastnm uvaovalo
kovny proti zneitn. Po odlit elezobe- tlakov do kanalizace, byly by pouity pe-
tonov desky byla jedna trubka zakrcena chodov gumov manety - obdoba
na rovni desky bez dalch prav (pokud z pedizolovanch topnch kanl).
by byla pouita povlakov izolace, do trub- V tomto ppad vzhledem k vce objektu
je ve vpotu vkonu odvodovacho sys-
tmu uvaovno s podtlakem 60 kPa. Pi
plnm zaplaven st je dle grafu systmu
REVEL (http://www.revel-pex.com/tlak-
ztraty-potrubi-pex-pri-stredni-teplote-
vody-70-c) pln vkon jedin trubky
3
10m /hod. S touto mezn hodnotou odpo-
vdajc rychlosti v potrub 5 m/s je vzhle-
dem k turbulentnmuproudn nutno uva-
ovat i pro vy budovy. slo je to znan
a jedin trubka je schopn odvodnit plo-
2
chu cca 400 m pi pvalovm deti. Vkon
systmu byl provovn po dobu stavby se
dvma zakrcenmi trubkami na ploe
2
2 400 m po dobu del ne jeden rok a dle
po uvolnn ztek po pedchozm zaplave-
n stechy (viz foto). Panovaly obavy
z utsnn styku trubky PEX a betonu
s ohledem na teplotn zmny, ale elasticita
materilu PEX zajiuje 100 %tsnost u na
v konstrukcch, nzk poizovac nklady, samotn B desce 300 mm siln (viz foto
vysok innost, odborn nenronost, stropu vestrojovn, kdenebylo odvodnn
ky PEX by byl vloen materilov pecho- samoistitelnost podtlakem, vyuitelnost vedeno sloupem, jak vidno jednatrubka na
dov prstenec pro navaen povlakov izo- pro rzn aplikace vetn balkn, lodi rovni Bdesky, jedna na izolaci, jedna vyu-
lace). Krystalicktsnn stechy umouje i odvodnn lab u ikmch stech. ita jako chrnika pro elektro).
jednoduch een za uit distannho V kadm ppad se jedn o zajmavou Vhody systmu jsou zejm nenaruen
krouku brncho pstupu neistot k st nabdku pro architekty, statiky, projekce statiky prostupy, vizuln ist een pros-
trubky. V dalm kroku nsledovala pokld- zasteen objekt i pro instalatry. tor bez kanalizanchpodvs, minimln
ka tepelnizolanchvrstevz extrudovan- Text: Ing. Zdenk Jcha hlunost, monost elastick zmny trasy
istrensk kal m energetick potencil, kter ek na sv vyuit. Pomoc inovativn patentovan ultrazvukov
dezintegrace VTA-GSD lze optimalizovat provoz stvajc vyhnvac ve, ppadn lze odstranit problmy, jako nap.pnn
vyhnvacch v.
Rentabiln optimalizace vyhnvn kalu
Zahutn kal, pedevm pebyten, se Pod dezintegrac rozumme rozloen celku Provozovatel uvedl nklady za celou dobu
oet bezprostedn ped vyhnvnm na sti psobenm vnjch sil. V tomto provozu ve vi 23 000 /rok (nklady na
ultrazvukem a tm dojde k znanmu zlep- ppad psobenm ultrazvuku se ni obal pozen plus provozn nklady). spory za
en nslednho procesu vyhnvn. bunk organickch ltek v istrenskch ni mnostv kalu k likvidaci a vnosy
Ultrazvukem oeten kal efektivnji vyhn- kalech. Roztrenm obalu buky dojde z vy vroby eleki ny in celkem cca
v, tm se redukuje organick podl ve k uvolnn intracelulrnchprodukt do roz- 52000/rok.
vyhnilm kalu a produkce bioplynu se toku a tm jsou rychleji k dispozici pro biolo-
vrazn zvyuje. Krom toho lze odstranit gick rozklad
problmy s pnnm, zpsoben vlknit- Pi dezintegraci ultrazvukem dochz jed-
VTA- GSD-12 e problm s pnnm
mi organizmy a zajistit opt stabiln vyhn- nak ke znien struktury vloek a jednak ke
vyhnvac ve
vac proces. Reference z celho svta ji znien mikroorganizm. Dky znien vlo-
Vlknit organizmy, jako Microthrix parvi-
nkolik let prokazuj u VTA - dezintegrace ek dochz ke zvten specifickho povr-
cella nebo nocardioformn actinomycety,
spn fungovn, dlouhou ivotnost chu, kter jezodpovdn za ltkovou vm-
nezpobuj jen problmy v biologii, ale ve
a provoz s nzkmi nroky na drbu. nu pes kontaktn plochy. Pi naruen
vtin ppad jsou tak zodpovdn za
Vyuitm VTA-GSD je mon vyrobit a bunk seuvoluj nejen nitrobunnltky,
pnn ve vyhnvacch ndrch. Kdy pe-
o 30 procent vce bioplynu a snit mnostv ale rovn enzymy, kter psob jako kata-
byten kal oetme ultrazvukem, dojde
kalu k likvidaci a o 20procent vzvislosti na lyztory organickho rozkladu. Dsledkem
k poruen sesovanch struktur a rozkous-
vchozchpodmnkch. jevceplynu.
kovn vlknitch organizm. Tak se zabrn
Zkladnm pedpokladem pro energetick
pnn a vyhnvac v zsk zpt svou stabi-
vyuit kalu je anaerobn stabilizace kalu na Dlouhodob vsledky (>70 000 provoz-
litu. Pkladem je OV Turnhout (110 000
OV (vyhnvn). Obvykle mvaj tento tech- nch hodin) VTA-GSD-10 na OV Villach EO) vBelgii.
nologick stupe OV zhruba od velikosti
(Rakousko)
Kvli pnn zavinnmu vlknitmi orga-
30 000 EO. Kolik bioplynu se skuten vyro-
OV Villach (120 000 EO) provozuje od kon- nizmy v pebytenm kalu nebylo u mo-
b z kalu, kter je k dispozici, zvis jednak na
ce roku 2003 zazen VTA-GSD-10 pro opti- no provozovat vyhnvac ve na OV
kalu, jednak na zpsobu oeten kalu a kva-
malizaci vyhnvn. Dky nasazen VTA- Turnhout. Kal se musel bez vyhnvn pmo
litvyhnvn.
Dezintegrace se zvila vtnost plynu a likvidovat. To bylo pochopiteln velmi
Pesnna tomto mstjemono nasadit ino- tud i produkce elekiny zhruba o 18 % drah. Bylo nasazeno ultrazvukov zazen
vativn technologii VTA dezintegraci (piblin o 350 000 kWh elektrick energie VTA-GSD-12, tm se zamezilo vzniku pny,
ultrazvukem, aby sepotencil vkalu efektiv- za rok vce). Proti tomu stoj ron spoteba take vyhnvac ve bylo mon znovu
nji vyuil. Dezintegrac se kal oetuje bez- elektiny pro ultrazvukov zazen ve vi uvst do provozu. Krom toho lo ke zve-
prostedn ped erpnm do vyhnvac 90000kWh. Takespoteba in vyroben n stupn organickho odbourvn a pro-
ve a podporuje proces odbourvn. elektiny. dukce bioplynu oproti obvyklm hodno-
Tak jeodbourno vceorganickho materi- Mnostv kalu k likvidaci se snilo o cca tm o zhruba 20 %. Celkovspory sepohy-
lu, co vede k vy produkci bioplynu a sn- 6 procent. drba zabrala asi 40 hodin ro- buj kolem 137000ron(vraznsnen
en mnostv kalu. Zisk tak vznik na jedn n a ultrazvukov vibrtory vydrely cca nklady na likvidaci kalu, zven vroba
stran vy produkc elektiny a tepla a na 65 000 provoznch hodin (cca 7,5 roku trva- elektiny).
druh stran snenm mnostv kalu k likvi- lho provozu). V roce 2011 byly vibrtory
daci. vymnny.
Text: Ing. Irena Hjkov
Zazen sezaplatilo za 4roky.
Nvratnost investicejepiblin3roky.
Deset let zkuenost s technologi dezintegrace kal ultrazvukem
technika
55
56
technika
TechnologieMicrOclor pedstavujesystm dovnm a pouitm chlornanu sodnho sniuje oslepovn elektrod a s tm
s nejnimi provoznmi nklady, kdy pro nebo plynnho chlru ve velkm. Zrove spojenou tvorbu tepla.
vrobu jednoho kilogramu chloru v po- vm to umon vyrbt kvalitn roztok is-
dob chlornanu sodnho potebuje pouze tho chlornanu sodnho v mnostv podle zen vodivosti solanky
3 kg soli a 4,4 kWh elektrick energie. Dky okamit poteby. Pole vertiklnch buek Konstantnho proudu v elektrolytick
dlouh ivotnosti elektrolytickch bunk, tvaru V-Ray systmu MICROCLOR umou- bucejedosaeno pomoc proudovsmy-
nzkm nrokm na obsluhu a drbu, jenepetritpasivn odstraovn vyrobe- ky se zptnou vazbou, kde je pomoc pro-
vysokou bezpenost a dobrm vlivem na nho vodku. Na vrobu 1 kg ekvivalentu gramovatelnho mikropotae zena
vylepen kvality vody pedstavuje toto volnho aktivnho chlru je poteba 3 kg rychlost erpadla solanky. Tato zptn
zazen ve sv kategorii een s nejlep soli, 4,4kWh a 125l vody. vazba vyrovnv zmny teploty, vodivosti
innost. Jetedy ideln volbou pro nahra- Souasn patent na systm MICROCLOR a prtoku vody. Titanov, teflonem pokryt
zen dezinfekce vody plynnm chlorem pedstavuje zcela nov nvrh, kter je zubov erpadlo je pipojeno k elektromo-
podloen zkuenostmi zskanmi dvaceti- toru s promnnmi otkami a zajiuje
letm intenzivnm vzkumem a vvojem odpovdajc prtok elektrolytu do bunk.
voblasti vroby chlornanu vmstpouit. Tm jedosaeno optimln vyuit soli.
Nvrh zahrnuje vechny vhody souas-
nch standard v tomto odvtv a zrove Dvoucestn usmrnn
pichz s radikln vylepenmi bezpe- Nvrh usmrovaestejnosmrnho prou-
nostnmi aspekty celho procesu. Pe- du se skld z pln izolovanho sniovac-
devm zpsob, jakm je vodk odstrao- ho transformtoru a mstkovho usmr-
vn z elektrolytick buky, pedstavuje ovae. Stejnosmrn napt je stabilizo-
velk vylepen oproti konvennm hori- vno pomoc primrn korekce napt s od-
zontlnmelektrolyzrm. bokami vkrocch o 5,10%. Vlnn napt je
Systm MICROCLOR vyrb chlornan sodn men ne 4%s innost 99%a lep.
v mst pouit. Systm zahrnuje velk
mnostv jedinench vylepen, kter jsou
Elektrody neprostupuj bukou
vzny patentem. Mezi nejdleitj
Buka ve tvaru vertiklnho pole elektrod
vylepen pat:
se skld ze tincti vnitnch bipolrnch
1. Pasivn odstraovn vodku
elektrod. Vnj plochy buky slou pro
2. zen vodivosti solanky
ukonen anod a katod. Vechny povrchy
3. Dvoucestnusmrnn
anod jsou pokryty katalyzanm nanopo-
nebo chlordioxidemna vtch pravnch. 4. Elektrody neprostupuj bukou
vlakem DSA (Dimensionally Stable Anodes
Kapacita dodvanch zazen se pohybuje 5. Vysok rychlost prtoku elektrolytu
rozmrov stabiln anody). Nvrh bunk
od 9 kg/den chloru v podob chlornanu 6. Vy rove vkonu
vyluuje mokr spoje kabelu se stej-
sodnho a po 900 kg/den. V ppad vt 7. Recirkulan okruh vbuce
nosmrnm napjenm a problematick
poteby vyuijete nkolik zazen vedle 8. Bez vnitnch mezistn nebo pouzder
tsnn pomoc O-krouk.
sebe. Na souasnm trhu se momentln nevy-
Nov generace zazen pro vrobu chlor- skytuje dn jin systmna vrobu chlor-
Vysok rychlost prtoku elektrolytu
nanu sodnho elektrolzouzesoli pin: nanu sodnho, kter by ml alespo jednu
Pasivn odstraovn vodku z buky
Vysokou bezpenost ztchto vhod, nato vech osm souasn.
smrem vzhru dodv elektrolytu
Zvenou innost
v buce znan hydraulick zdvih. To
Plnou automatizaci Pasivn odstraovn vodku
zpsobuje vysokou rychlost proudn
Automatickou optimalizaci procesu Patentovan buky tvoc vertikln pole
v recirkulanm okruhu a podl desek elek
vroby jsou sestaveny svisle s recirkulanm okru-
trod v bukch. Vsledkem vysoko-
Samoistc funkci hem v kad buce. To umouje optimali-
rychlostnho prtoku je istc efekt mezi
Snenzanen zovat vyuit solanky a pasivn uvolnn
vertikln uloenmi deskami elektrod.
Snennroky na drbu vodku z kad buky. Vodk neme pe-
Toto nov samoistc uspodn ve sku-
Dky vrob chlornanu sodnho pmo chzet z buky do buky. Tento nvrh radi-
tenosti eliminuje potebu itn bunk
v mst pouit nakupujete pouze chlorid kln zvyuje bezpenost obsluhy a pod-
kyselinou a sniujetvorbu tepla.
sodn. Tm eliminujete zvyujc se nklady statn sniuje monost nahromadn vod-
na nkup, dopravu a bezpenost pi pouit ku v buce. Eliminujepotencil katastrofl-
Vy rove vkonu
plynnho chlru nebo chlornanu sodnho. nho selhn. Okamit odstraovn vod-
Patentovan uspodn elektrolytickch
Vroba chlornanu sodnho v mst spote- ku z vrcholu kadho okruhu buky velmi
bunk poskytuje mnohem innj plat-
by e bezpenostn otzky spojenseskla-
Spolenost Aquion, s. r. o. se specializuje na dodvky zazen pro vrobu dezinfeknho roztoku
elektrolzou ze soli, elektrick energie a vody v mst pouit. Nov ada elektrolyzr MicrOclor je
specializovanna vrobu roztoku chlornanu sodnho pro vodrenskely.
MICROCLOR - generace vodrenskho zazen
na vrobu chlornanu sodnho v mst pouit
Obr.1 Systm pro vrobu chlornanu sodnho
v mnostv 150 kg/den ekvivalentu volnho
aktivnho chlru


technika
57
formu pro vrobu, ne je bn standard k m u sp ektru uivatelskch poadavk. tickch systm. Dodv technologii na
v odvtv - 3,5 kg soli a 5,5 kWh na kg ekvi- Kapacita zazen: 9 900 kg za den ekviva- vrobu smsnch oxidant, kter jsou dky
val entu vol nho akti vn ho chl ru. lentu volnho aktivnho chlru svm lepm inkm oproti bnmu
Vertikln buky elektrolyzru MICROCLOR zen: automatick, zenhladinouvndr- chlornanu sodnmu zvl vhodn pro
vyrb chlornan sodn s koncentrac 0,8 % i na chlornan sodn dezinfekci vody v otevench chladcch
pi spoteb mn ne 3 kg soli a 4,4 kWh Koncentracechlornanu: 0,8 0,05% okruzch a baznech. Smsn oxidanty
na kilogram volnho aktivnho chlru. Spoteba na kg volnho aktivnho chlru: maj vt inaktivan schopnosti a pom-
V souasnosti neexistuje konkurenn pro- 3kgNaCl, 4,4kWH, 125l vody haj eliminovat dokoncebiofilm na stnch
ces s otevenou bukou, kter by byl in- Vstupn voda: pitn voda, 0,2 0,55 MPa, potru b, bazn, nrsty v chladicch
nj ne systm MICROCLOR. 5 27C vch apod.
Bez vnitnch mezistn a prchod bukou Sl: istota 99,7%, vakuovan Technologie je tak vhodn pro pouit
Uvnit buky senenachz dndlc st- Napjen elektrickou energi: v rozshlch vodrenskch systmech
ny, pouzdra nebo upevovac prvky. Buka 9 36kg/den 230V, 1fze, 55Hz nebo vude tam, kde chceme doshnout
je zkonstruovna s prhlednm akrylto- 36 900kg/den: 420V, 3fze, 55Hz dobrho dezinfeknho inku za nich
vm tubusem, kter podpr vnitn bipo- dc sk: nerez 304NEMA 4X dvek chloru. Smsn oxidanty maj tak
lrn desky, co umouje pmou vizuln Interface pro obsluhu: 6 barevn displej vt stabilitu ne bn chlornan sodn
inspekci systmu. Monopolrn anodov s plnohodnotnou npovdou nebo plynn chlor a asto umouj elimi-
a katodov desky jsou pimontovny PLC: Allen Bradley 1400 novat dochlorovn vody. Pi pouit u chla-
zvnjku k podprn akrylov trubce. Dky
tomu dochz k nenaruenmu proudn
mezi jednotlivmi deskami elektrod.
drba a vmna V-Ray bunk
Patentovan vertikln nvrh srie bunk
systmu MICROCLOR umouje snadn
vyjmut buky z nosn trubky jednodu-
chmzpsobem povolenm dvou spoj. To
zajiuje snadnou vmnu a drbu buky.
Pi nvrhu systmu MICROCLOR jsme vzali
v vahu velmi nepravdpodobn scn
poruchy vetn pm chyby obsluhy pi
zachzen s tmto zazenm. Pro vechny
promnn vrobnho procesu vyuvme
sekvenn logiku. Ke zmn ze stavu
Pipraven do vrobnho procesu dojde
po oven vech mench veliin. To se
opakuje pi kadstartovn sekvenci. Tento
autodiagnostick postup uzamyk sput-
n vroby v ppad, e dojde k selhn sen-
zoru nebo k elektrickmu zkratu.
Systm pro vrobu chlornanusodnho spl-
uje poadavky na vrobu 9 900 kg ekvi-
valentu volnho aktivnho chlru za den.
Jin kapacity jsou mon jako individuln
een pro konkrtnho zkaznka.
Ndre na solanku a na chlornan mus bt dicch systm zase odpad nutnost apli- MICROCLOR m modulrn design zaloe-
pro kadou aplikaci individulnnavreny. kacedrahho biocidnho koktejlu. n na standardnch soustech. Sousti
Spolenost Aquion je zamena na dezin- Spolenost Aquion dodv tak ve popi- mohou bt uivatelsky pizpsobeny. Dky
fekci a hygienick zabezpeen vody aqua- sovan elektrolyzry MicrOclor pro vrobu tomu me bt zazen pizpsobeno iro-
chlornanu sodnho, kter je momentln
nejinnj ve sv oblasti pro vrobu
chlornanusodnho elektrolzou. Tato tech-
nologie dociluje vbec nejnich provoz-
nch nklad na vrobu chlornanu sodn-
ho elektrolzou bezmembrnovm syst-
mem.
Systm pro vrobu chlornanu sodnho
vmstpouit MicrOclor lzevcene dopo-
ruit pro vechny vodrensk aplikace.
Jedn se o systm s nejnimi provoznmi
nklady, nejvy bezpenost, dky kter-
mu budete mt oblast dezinfekce vody
a hygienickho zabezpeen ve vodren-
skch systmech vce pod kontrolou.
Umon vm vyrbt vysoce kvalitn roztok
istho chlornanu sodnho a bt nezvisl
na dodavatelch dezinfeknch prostedk.
Lubomr Macek

Obr. 2 Nov generace vroby chlornanu sodnho na mst pouit technologick schma
Obr. 3 Detail na pole elektrolytickch buek. Uniktn nvrh zajiuje vysokou innost,
ivotnost a bezpenost a nzk nklady na drbu
asopis Technika vydva:
TechPark, o. z.
registrcia vykonan
22. 10. 2003
pod . VVS/1900/9022538
Adresa redakcie:
TechPark, o. z.
Pltncka . 4,
010 01 ilina
tel.: +421 41 500 16 56 8
mobil: +421 905 206 227
fredaktorka:
Ing. Dana Tretinkov
Redakcia:
Mgr. Zuzana Augustnov
Mgr. Marcela Palkechov
Bc. Eva Kuerov
Roald Tretink
Inzercia:
tel.: +421 41 500 16 56 8,
email:
Marketing
tel.: +421 41 500 16 56 8,
mobil: 0948 240 510,
0905 206 227
email:
Grafika:
Grafick tdio Techpark

Roziruje:
vlastn distribun sie,
MEDIA PRINT KAPA,
pressgrosso Bratislava,
a skromn distribtori

Registrovan:
MK SR pod. reg. slom 3036/2003
ISSN 13370022
email: redakcia@techpark.sk
tretinikova@techpark.sk
augustinova@techpark.sk
palkechova@techpark.sk
kucerova@techpark.sk
redakcia@techpark.sk
inzercia@techpark.sk
marketing@techpark.sk
grafika@techpark.sk
www.techpark.sk
www.techpark.sk
www.solartechnika.sk
www.tribotechnika.sk
2O. ME0ZhlR00hl SFEClLZ0vlhl vSTlvl v00hEh0
h0SF00lRSTvl, hY0R0EhER0ETKY, 0ChRlhY Zv0ThEh0
FR0STRE0l, K0MbhlLhEJ TEChhKY l R0Zv0Jl MEST l 0BC
10. - 1Z. 6. Z014
10. - 1Z. 6. Z014
EXF0 CEhTER a.s.
Fod Sokolicami 48, O11 O1 Trencln
tel.: +4218277O 48 25 mobil: OO1577 12 GO
email: masarykovaexocenter.sk
WWW.axporanIar.sk
16. MEDZINRODN
ODBORN VETRH
vykurovacej, ventilanej, klimatizanej,
meracej, regulanej, sanitrnej
a ekologickej techniky
AGROKOMPLEX VSTAVNCTVO
NITRA Slovensko
www.aquatherm-nitra.com
Otvracia doba pre nvtevnkov:
11. 13. 2. od 10.00 do 17.00 hod., 14. 2. od 10.00 do 15.00 hod.
Usporiadate: Partneri vetrhu:
tyri dni pln zaujmavch stretnut ...
1
1
.

1
4
.

2
.

2
0
1
4