Okruhy k pedmtu Djiny ekonomickho mylen pro obor

Finance
Metodologie vdy
August Comte a positivismus 19. stolet, logick pozitivismus (Vdesk krouek) a empirick
verifikace, Karl Popper (Logika vdeckho bdn 1934) - empirick falzifikace, Thomas Kuhn
(Struktura vdeckch revoluc 1962): paradigma a revoluce ve vd, Imre Lakatos: vdeckovzkumn programy, programy progresivn a degenerativn.
Klasick politick ekonomie
Adam Smith:
Smithova politick ekonomie (Bohatstv nrod 1776): obhajoba laissez faire, sledovn
vlastnho zjmu a neviditeln ruka trhu, nrodn bohatstv a jeho zdroje, teorie
mezinrodnho obchodu, paradox hodnoty.
Jean Baptiste Say:
Sayv zkon trh.
Thomas R. Malthus:
populan teorie (Esej o principu populace 1799), zkon klesajcch vnos, soudob
malthusinstv.
David Ricardo (Zsady politick ekonomie a zdann 1817):
Ricardova politick ekonomie, teorie rozdlovn: pojet mzdy, teorie pozemkov renty,
klesajc mra zisku, Ricardova vize stagnace, teorie mezinrodnho obchodu, pracovn teorie
hodnoty, bullionistick spor.
John Stuart Mill (Zsady politick ekonomie 1848):
Millv vznam pro klasickou ekonomii, zkony vroby a zkony rozdlovn.
Marginalistick revoluce v ekonomii
Obecn charakteristika:
od morln vdy k pozitivn vd, metodologick individualismus, marginn analza,
pedpoklad racionlnho lovka (lovk ekonomick), spor s klasiky o teorii hodnoty.
Prkopnci marginalistick revoluce - Jevons, Menger, Walras:
kritika klasick teorie hodnoty, subjektivn teorie hodnoty.
William Jevons: Teorie politick ekonomie (1871), pojet ekonomie, teorie meznho uitku,
hodnota a trn cena
Lausannsk kola

Lon Walras:
racionln volba - optimalizace pi omezench, itn trhu, metoda veobecn rovnovhy,
vzjemn vztahy mezi promnnmi.
Vilfredo Pareto:
problm mitelnosti uitku, ordinalistick verze subjektivn teorie hodnoty, teorie
spoleenskho optima.
Cambridgesk kola
Alfred Marshall (Zsady ekonomie 1890):
Marshallovo pojet ekonomie, nvaznost na klasiky, teorie hodnoty: Marshallv
kardinalismus, mezn uitek a poptvka, mezn nklady a nabdka, teorie relnch nklad,
trn rovnovha a trn cena, dualismus v teorii trn ceny, metoda dl rovnovhy.
Arthur Pigou:
teorie blahobytu a externality, Pigouovy dan a subvence, Knoghtova kritika
Cambridgesk teorie penz:
teorie poptvky po penzch: pstup hotovostnch zstatk, transakn poptvka po
penzch, cambridgesk rovnice penz.
Joan Robinsonov:
teorie nedokonal konkurence (Ekonomie nedokonal konkurence 1933), konkurence jako
trn struktura, srovnn neoklasickho a rakouskho pojet konkurence.
Rakousk kola
Metodologie:
subjektivn charakter racionality, metodologick subjektivismus ve sporu s metodologickm
pozitivismem, vyhrannost metodologickho individualismu (odpor k makroekonomii), trn
rovnovha vs. trn proces, pojet konkurence.
Carl Meger (Zsady nrodohospodsk nauky 1871):
subjektivn teorie hodnoty, nklady pleitosti, teorie smny: uren rovnovn ceny
meznm prem, spor o metodu s nmeckou historickou kolou.
Eugen von Boehm-Bawerk :
teorie kapitlu a roku: oklikov metody vroby a produktivnost kapitlu, subjektivn
hodnota ptomnch a budoucch statk, vysvtlen roku.
Ludwig von Mises:
teorie penz a hospodskho cyklu, praxeologie (Lidsk jednn 1949): lidsk jednn a
lidsk pln, lovk jednajc, apriorismus jako metoda spoleenskch vd.
Spor o ekonomickou kalkulaci v socialismu:
argumenty Oskara Langeho, Misesova kritika, Hayekova teorie rozptlen znalosti (Vyuit
znalosti ve spolenosti 1945).
Friedrich A. von Hayek:

teorie hospodskho cyklu, Hayekova interpretace Velk deprese (spor s Keynesem),

filosofick koeny faismu a komunismu (Cesta do otroctv 1944), teorie spontnnho du
(Prvo, zkonodrstv a svoboda 1973-1979): kosmos a taxis.
Joseph Schumpeter:
teorie podnikatele a podnikatelskho zisku (Teorie ekonomickho vvoje 1912), inovace a
tvoiv destrukce, pojet konkurence a monopolu (srovnn s neoklasiky), teorie zniku
kapitalismu (Kapitalismus, socialismus a demokracie 1942.
Amerit marginalist
John Bates Clark:
teorie mezn produktivity jako teorie rozdlovn (Rozdlovn bohatstv 1899), model
rozdlen produktu mezi mzdy a zisky, funkcionln vs. institucionln teorie rozdlovn,
kritika ze strany Webbovch (high-wage economy).
Irving Fisher:
teorie roku (Teorie roku 1930): ochota a pleitost, uren rovnovn (reln) rokov
mry, teorie penz (Kupn sla penz 1911): rovnice smny (transakn verze), vysvtlen
neutrality penz, srovnn s cambridgeskou teori, penn iluze.
vdt marginalist
Knut Wicksell:
penn teorie hospodskho cyklu: vrov expanze, pirozen a penn rokov mra,
hospodsk expanze vznik vynucench spor a patnch investic.
John Maynard Keynes
Keynesova osobnost a dlo, nzory na zlat standard, rozchod a klasiky a pokus vytvoit
nov paradigma.
Teorie zamstnanosti (Obecn teorie zamstnanosti, roku a penz 1936):
kritika neoklasick teorie zamstnanosti, penn iluze a funkce nabdky prce (srovnn
s neoklasiky), vznam agregtn poptvky a kritika Sayova zkona, spotebn funkce a funkce
spor, paradox spoivosti, investin multipliktor, funkce investic, mezn efektivnost kapitlu
a animal spirit, volatilita investic.
Teorie roku a penz:
funkce poptvky po penzch (srovnn s neoklasiky), pojet roku (srovnn s neoklasiky).
Keynesinsk hospodsk politika:
stimulace agregtn poptvky, mnov politika a past likvidity, rozpotov politika a nov
pstup k vldnm schodkm.
Pijmn Keynesovy ekonomie:
generan fenomn, alternativa marxismu, alternativa laissez faire, vznik nrodnho
etnictv a makroekonomie.

Postkeynesinstv
metodologick realismus, rozdly mezi postkeynesinstvm a neokeynesinstvm.
Joan Robinsonov:
Kritika neoklasickch a neokeynesinskm model z pohledu historickho asu
Nicolas Kaldor:
teorie endogennch penz, spor s monetaristy o exogenitu a endogenitu penz.
Sydney Weintraub:
teorie ceny (mark-up pricing), mzdov inflace a poadavek dchodov politiky.
Neokeynesinstv
Keynesinsk modely rovnovhy:
Hicksv model IS-LM jako interpretace Keynese, Modiglianiho pln keynesinsk model:
znzornn rovnovhy pi nepln zamstnanosti.
Neoklasick teorie rstu:
Cobb-Douglasova produkn funkce, technologick pokrok a Solowv model rstu.
Paul A. Samuelson:
operacionalismus a matematizace ekonomie (Zklady ekonomick analzy 1947), spojen
neoklasick mikroekonomie a keynesinsk makroekonomie.
Syntza keynesinstv a neoklasismu:
keynesinsk dchodov a neoklasick cenov mechanismus, Keynesova ekonomie jako
speciln ppad (krtkodob mzdov a cenov strnulosti), mikroekonomie bez
makroekonomickch vystn a makroekonomie bez mikroekonomickch zklad, Pillipsova
kivka a jej interpretace Samuelsonem a Solowem.
Monetarismus
Friedmanova kritika Keynesovy spotebn funkce (Teorie spotebn funkce 1957):
hypotza permanentnho dchodu, Friedmanova teorie poptvky po penzch a nov
kvantitativn teorie (srovnn s Keynesem), spor o innost mnov a rozpotov politiky:
efekt vytsovn, demonstrovn monetaristickho a keynesinskho ppadu na modelu ISLM; kritika keynesinsk stabilizan politiky (problm zpodn), monetaristick pojet
inflace (Friedman, Schwartzov: Monetrn historie USA 1963), Friedmanova kritika
Phillipsovy kivky: adaptivn inflan oekvn a pirozen mra nezamstnanosti,
monetaristick mnov politika: clovn penn zsoby, Friedmanovo zlat pravidlo
mnovho rstu.
Revoluce racionlnch oekvn:

J.Muth - racionln oekvn, kola racionlnch oekvn (Lucas, Sargent), hypotza o

neinnosti hospodsk politiky, poadavek stabilnch pravidel, Kidland a Prescott: asov
nekonzistence mnov politiky, poadavek nezvislosti centrlnch bank.
kola relnho cyklu:
nesluitelnost racionlnch oekvn s poptvkovm hospodskm cyklem, technologick
piny cykl, neexistence produkn mezery, mikroekonomick zklady: racionln oekvn
a okamit se vyiujc trhy.
Nov keynesinsk ekonomie
obhajoba poptvkovho charakteru hospodskch cykl, mikroekonomick zklady:
mzdov a cenov strnulosti, teorie implicitnch mzdovch kontrakt, teorie insider a
outsider, endogenita penz, nov keynesinsk model: rovnice produkn mezery, rovnice
inflace, Taylorovo pravidlo (reakn funkce centrln banky).
Chicagsk kola
Obecn charakteristika:
laissez faire, empirick testovn, postoj k teorim nedokonal konkurence, postoj ke
keynesinstv.
Frank Knight:
teorie podnikatelskho zisku (Riziko, nejistota a zisk 1921).
Milton Friedman:
metodologick pozitivismus ve sporu s metodologickm realismem (Metodologie pozitivn
ekonomie 1953), vysvtlen Velk deprese ve srovnn s Keynesem.
George Stigler:
teorie informac (Ekonomie informac 1961) a srovnn s teoriemi nedokonal konkurence,
teorie regulace (Teorie ekonomick regulace 1971), normativn a pozitivn teorie regulace.
Theodore Schultz:
Problm chudoby ve tetm svt: tradin teorie a chicagsk teorie, lidsk kapitl
Gary Becker:
ekonomie jako imperiln vda: aplikace ekonomick metody na neekonomick oblasti,
teorie diskriminace (Ekonomie diskriminace 1957), teorie lidskho kapitlu (Lidsk kapitl
1964), ekonomick analza kriminality (Zloin a trest 1968).
Ronald Coase:
transakn nklady a optimln alokace - Coasv teorm (Problm spoleenskch nklad
1960), Coasv pstup k externalitm (srovnn s A.Pigouem).
kola veejn volby
spoleensk cle a veejn zjem (srovnn s tradinm pojetm), Arrowova kritika
spoleensk funkce blahobytu a teorm nemonosti, aplikace metodologickho

individualismu na stt, normativn a pozitivn teorie sttu, Buchananova pozitivn teorie

veejnch financ.