Pstovn marihuany v domcnosti (indoors) je alternativou,

pokud nemte monost pstovn venku, nap. v kukuinch polch

nebo nkde na odlehlm mst. Nebo nechcete riskovat udn "aktivnch"
soused, poppad se nechcete dokat pekvapen, e ji nkdo za vs
"sklidil, ani by sel". Mimoto je pstovn marihuany z pohledu policie
trestn a me vs ekat i nepjemn pekvapen z jejich strany, pokud
nejste dost opatrn. A pak, kdy mte rostlinku(y) doma, mete s radost
sledovat, jak rostou, opatrovat je a teba si s nimi i povdat. Domc
pstovn m velkou vhodu. Rostlinky jsou pod neustlou kontrolou.
Pstitel je s nimi v kontaktu prakticky denn. Me reagovat na jakkoliv
zmny. Nau se porozumt poadavkm rostlinek. Nevhod je tak dost.
Pi pstovn doma, je teba rostlinkm zadit uml osvtlen a to ere

elektinu a elektina zase ere penze.

Dalm nebezpem je,
e pokud k vm vtrhne policie (pochopiteln mus mt povolen k
domovn prohldce), tko budete tvrdit, e vm tu sk plnou rostlinek,
zapojenou do elektrick zsuvky nkdo podstril. Kdo me pstovat?
Jednm slovem - kad. I kdy jste nemli pedchoz zkuenosti s
pstovnm doma, mete dostat krsnou rodu marihuany, pokud se
jen troku budete dit nkolika radami v tomhle slohovm tvaru. A
teba, kdy jste mli s pstovnm "indoors" njak problmy v
minulosti, mon vm tenhle lneek pome.

Pro pstovn marihuany jsou dleit tyto ti sloky.

1. Svtlo
2. Pda
3. Oxid uhliit
To plat pro pstovn ehokoliv. Rostliny funguj jako chemick tovrny.
Pomoc svtla pemuj oxid uhliit na kyslk a zskan uhlk vyuvaj
na svj rst. Ke svmu rstu dle potebuj ti dleit prvky, kter
zskvaj z pdy (Dusk, Fosfor, Draslk).

Semnka
Semnka lze v echch sehnat pomrn jednodue. Sta mt znmho,
kter se pstovn vnuje - ten bude mt urit zsobu semnek
zaruenho modelu. Nkte za tk penze nakupuj semnka v
Holandsku, kde existuj firmy (Sensi seed bank,..), kter prodvaj
odrdy speciln vylechtn na vysok obsah THC (p skunk). Semnka
lze tak najt ve vtin koupen trvy. Neobsahuje-li vae marihuana
dn semnka, zapochyboval bych trochu o jej kvalit. Semnka jsou
vbornm indiktorem kvality trvy. Semnka uvolnte z chumku kvtu
jemn rukou, aby nedolo k jejich pokozen. Semnka nalezen v
koupen marihuan jsou schopn rstu, nejsou-li star ne ti roky.
Semnka jsou plodn jen nkolik let. Obecn ze starch maj anci
vyklit ta nejvt. Semnka uruj kvalitu vsledn rostliny. Nemete
zskat vce, ne je uloeno v semnku. Semnka jsou svtle a tmav
hnd. Za dobr znamen bv povaovno, kdy jsou tmav han.
Dlka asi 5 mm. Mte-li velkou zsobu semnek a omezenou
pstovatelskou plochu, vybrejte pouze velk, tmav a zaokrouhlen.

Klen
Do truhlku se sterilnm pskem, co je psek z pskovit peen v troub
pi 200 stupnch 40 minut, se vlo semnka. piatj pikou vzhru,
do hloubky asi 2 cm. Psek se udruje stle mokr. Buto se zalv ze
spodu, vzlnnm vody z misky, nebo rozpraovaem. Klasick zalvn z

konviky by psek odplavilo. Truhlk se umst tsn pod dv zivky,

kter svt non-stop. Ty dodaj teplo a po vykouknut klk z pdy i
svtlo. V truhlku se semnka ponechaj do doby, ne z nich vyrostou
prvn lstky. Klen ve vat nen pli vhodn. Jemn konky se do vaty
zapletou a pi pesazovn se polmou. Obecn zsada prav, pesazovat
co nejmn. Ideln je pstovat semnka rovnou ve velkm kvtini, ve
kterm nakonec bude rostlina i kvst. Trochu jin - jednodu zpsob
klen : Pouijte vlhk paprov ubrousky nebo houbu a dejte semnka
mezi 5-6 vrstev ubrousk nebo do drek v houb. Bhem klen, kter
trv v rozmez od t dn do dvou tdn je bezpodmnen nutn
udrovat stlou vlhkost - n potopu! Ideln je tmav msto a teplota
kolem 32C. Pokud chcete klen urychlit, je mon pedem namoit
semnka na 24 hodin do vlan vody. Pi pemisovn vzklench
rostlinek je teba dt pozor, aby se nepokodily konky - kvli tomu je
lep pesazovat ihned pot, co se objev hlavn klek.

Pda
Vbr a pprava pdy pro pstovn konop je fatln otzkou a v dnm
ppad ji nelze bagatelizovat. Dleit je obsah nutrinch ltek a
stopovch prvk, kterho me bt dosaeno jednak hnojenm nebo
pozenm biohumusu (napklad vysazenm deovek, kter se na tvorb
humusu aktivn podlej). Pouijte tu nejlep, kterou jen najdete. eten
na pd se z dlouhodobho pohledu nevyplc. Pouijete-li
nesterilizovanou pdu, na 100% v n najdete njak parazity,
pravdpodobn pli pozd, ne aby rostlinu zachrnilo pesazen do
"ist" pdy. Kvalitn pdy najdete v kad prodejn se zahrdkskmi
pomckami nebo v kvtinstvch. Kvalitn pda by mla mt nsledujc
vlastnosti:

1. Mla by dobe odvdt vodu (dobr drenn schopnosti). Tzn.,

mla by obsahovat urit procento psku, perlitu nebo njakho
porznho kamene.
2. pH by se mlo pohybovat mezi 6,5 a 7,5, jeliko marihuana si
nevede dobe v kyselch pdch. Vysoce kysel pda povzbuzuje
rostlinu smrem k pevldnut samho pohlav, co nen nam
clem.

3. Pda by mla samozejm obsahovat i humus, kvli zachycovn a

dodvce vlhkosti a ivin.
4. Chcete-li pout svou vlastnorun namchanou pdu, mete
pout tento recept: smchejte 2 dly raeliny s jednm dlem psku a
jednm dlem perlitu nebo porznho kameniva vdy k zskn 16
litr zeminy. Otestujte pH va pdy lakmusovm paprkem nebo
pomoc testovac soupravy (mla by bt k dostn ve ve uvedench
obchodech) nebo pH-metrem (to u je pro snoby). Ke zven pH
dodejte piblin 300 g mletho vpence na 10 kg pdy. Dojde ke
zven pH piblin o jeden bod (je teba trochu experimentovat).
Trvte-li na tom, e pouijete hlnu, kterou jste nakopali nkde za
domem v zahrdce, je doporueno ji sterilizovat. A to peenm v
troub pi teplot 200 stup po dobu 30-40 minut.To znekodn
veker ivot v pd, take by z n nemlo rst nic, co tam nebylo
zasazeno. Pedem ji ovem muste navlhit, a pipravte se tak na
rychlou evakuaci domu, protoe pi peen hlna stran smrd.
Potom pidejte 1 polvkovou lci hnojiva na kadch 4-5 litr pdy
a podn promchejte. Lep ovem je, kdy utratte za pdu pr
korun v obchod.
1. rostlinu smrem k pevldnut samho pohlav, co nen nam
clem.
2. Pda by mla samozejm obsahovat i humus, kvli zachycovn a
dodvce vlhkosti a ivin.
3. Chcete-li pout svou vlastnorun namchanou pdu, mete
pout tento recept: smchejte 2 dly raeliny s jednm dlem psku a
jednm dlem perlitu nebo porznho kameniva vdy k zskn 16
litr zeminy. Otestujte pH va pdy lakmusovm paprkem nebo
pomoc testovac soupravy (mla by bt k dostn ve ve uvedench
obchodech) nebo pH-metrem (to u je pro snoby). Ke zven pH
dodejte piblin 300 g mletho vpence na 10 kg pdy. Dojde ke
zven pH piblin o jeden bod (je teba trochu experimentovat).
Trvte-li na tom, e pouijete hlnu, kterou jste nakopali nkde za
domem v zahrdce, je doporueno ji sterilizovat. A to peenm v
troub pi teplot 200 stup po dobu 30-40 minut.To znekodn
veker ivot v pd, take by z n nemlo rst nic, co tam nebylo
zasazeno. Pedem ji ovem muste navlhit, a pipravte se tak na
rychlou evakuaci domu, protoe pi peen hlna stran smrd.
Potom pidejte 1 polvkovou lci hnojiva na kadch 4-5 litr pdy
a podn promchejte. Lep ovem je, kdy utratte za pdu pr
korun v obchod.

Svtlo
Ned se svtit, mus se svtit. Otzka zn: m, za kolik a jak dlouho?
Ve volb svtidla, kterm bude pstitel osvtlovat svj domc pozemek
existuj v podstat ti monosti: rovky, Zivky, Vbojky.
rovky jsou nejmn efektivnm zdrojem svtla. Vtina energie, kterou
spotebuj se v nich promn na teplo. Vhodou je, e jsou levn. Barva
jejich svtla je naervenal. Vyzauj pedevm v erven oblasti. Chyb
jim modr sloka svtla. Nedoporuuje se pouit klasickch rovek sloen jejich svtla zpsobuje nadmrn rst stonku na kor list a
kvt.
Zivky jsou efektivnm zdrojem. Vtina pkonu je vyzena ve form
svtla. Vichni znme klasick zivkov trubice. K tm je teba dal
"biuterie" (startr, tlumivka, kondenztor), kter cel zazen prodra.
Zivkov trubice se vyrbj v rznch dlkch a vkonech. Dleit je
barva jejich svtla. K dostn jsou dv zkladn proveden. Cool White,
neboli studen bl. Takovto zivka vyzauje svtlo namodral, m tedy
vtinu vyzenho svtla v modr oblasti svtelnho spektra. Druhm
provedenm je Warm White, co je tepl bl. Svtlo je naervenal a
vkon je tedy soustedn do erven oblasti spektra. Pro pstovn je
vhodn ob barvy svtla kombinovat, aby bylo svteln spektrum
vyrovnan. V BauMaxu jsem vidl i speciln zivky GroLux uren
pmo pro pstovn rostlin. Je to zivka s vyvenm svtelnm
spektrem. Ovem cena okolo 400 K ji in nepouitelnou. erven st
svtla pr podporuje rst stonku, vvoj kvtu a koenu (kytka roste do
vky a dospv), modr st spektra podporuje rst list (rst do ky).
Nkdo tvrd, e klasick zivkov trubice je teba mnit kadch 6
msc. Vkem se toti sn jejich vkon, ale pro svcen doma se d
pouvat dl. Krom klasickch trubic jsou dnes velmi rozen tzv.
sporn, kompaktn zivky. Jsou to vlastn zivky, kter se roubuj
pmo do rovkovch objmek. Ve svm tle maj pmo zabudovn
elektronick startr. Opt s cenou kolem 400 K, nejsou pi pstovn
pli pouvny. Vhodou by mla bt jejich vt ivotnost oproti

zivkm s klasickm startrem a tlumivkou.

S jejich spornost je to nsledovn. Jsou spornj ne rovky.

Kompaktn zivka o pkonu kolem 20W, se svm svtelnm vkonem
vyrovn 100W rovce. Spotebovv tedy ptkrt mn energie. Tot
ovem plat i o zivkovch trubicch. Tedy trubice versus kompaktn
"sporn" zivky vychz fifty : fifty. Vtinou se pouv pro kadou
rostlinu jedna zivka metr dvacet dlouh.
Vbojky Jsou v reflektorech na stadinech, jsou ve veejnm osvtlen.
Podle toho, kterm plynem je vbojka naplnna, vydv pslun
zabarven svtlo. asto se vbojky kradou ze sloup veejnho osvtlen.
Zaprv je to vandalismus a pokozuje to veejn mnn o ns a za druh,
sodkov vbojky, kter se pouvaj pi veejnm osvtlen maj vrazn
oranovou barvu, jsou navreny tak, aby jejich svtlo dobe pronikalo
mlhou a detm. Maj vrazn nedostatek vlnovch dlek z modr sti
svtla.
Halogenov lampy to jsou takov ta svtla, kter se automaticky rozsvt,
kdy se v noci motte okolo njak vily. Za cenu kolem 500 K lze koupit
halogenku o vkonu pl kilowattu zabudovanou do reflektoru. Podvejte
se v Baumaxu, nebo nkde, kde prodvaj osvtlovac techniku.
Halogenky jsou levn a vkonn, proto se pouvaj nejastji.
Je jasn - m vce svtla, tm vce zaplatte za elektinu. Msn et za
provoz el. spotebie si snad kad doke spotat sm, ale abych vs
zbavil delho mlcen do kalkulaky - tady je vzorec (plat pi svcen 18
hodin denn po dobu 31 dn): X=0,558xSxP ; S [k] je sazba za 1 KW/h , P
[W] je pkon spotebie. Je dleit zvolit svtidlo s dobrou innost.
Napklad rovka o pkonu 100W, pemn na svtlo pouze nco okolo

20W. Za celomsn provoz takov rovky zaplatte nap: 108 K, ale

prosvtte vlastn pouze osmnct pade. Zbytek, tedy vce jak 80 K se
pemn na teplo. V tomto ohledu jsou mnohem lep zivky, kde se
mn na svtlo tm vechna dodan energie. Jak je tomu s
halogenkami, to nevm. Tak plat, e m vt vkon zivky, tm rychleji
rostlina poroste. ili nakupovat v rmci vaich finannch monost co
nejsilnj zivky. Pod silnmi zivkami se d vypstovat rostlina
vysok 100-140 cm vysok ji po dvou mscch. Pod tmi nejsilnjmi
mete doshnout i dennho prstku okolo 5 cm. Jedinou pekkou
pro pozen tchto vysokovkonostnch zivek je jejich cena a spoteba.
Dleit je, aby svtlo, kter rostliny pijmaj, mlo co nejvyrovnanj
barevn spektrum. Rostliny se toti podle barvy svtla orientuj, co je
zrovna za ron obdob. Bude-li na n dopadat pedevm erven svtlo,
budou si myslet, e u je podzim a pedasn vykvetou. Jeliko jsou
rostliny zelen, znamen to, e zelen svtlo nepohlcuj a odrej jej.
Budete-li svtit na kytku zelenm svtlem, bude si myslet, e je tma.
Kvtiny prost zelen svtlo nevid.

Dleitm faktorem je dlka uml noci a dne. Je tu druh initel urujc

virtuln ron obdob. Pokud ij rostliny venku. Zan jejich vegetan
obdob v kvtnu. Semnka zanou klit, pak nsleduje obdob rstu a na
podzim pichz tet, posledn obdob, kterm je doba kvtu a plozen.
Konop je jednolet bylina. Na konci roku zeme a mus proto vytvoit
dostatek semen, kter zajist nov ivot v ptm roce. Aby rostlina
poznala, e se bl studen obdob roku a e je tedy teba zat kvst, aby
stihla vytvoit semena dve, ne pijdou prvn mrazy, orientuje se podle
svtla. Jednm z faktor je barva svtla, druhm faktorem je dlka noci.
Na konci roku se noc prodluuje. Bude-li dlka noci alespo 12 hodin,
rostliny vykvetou. Existuj pstitel, kte pstuj jednu rostlinu u teba
ti roky. Osvtluj ji tak, aby nikdy nezstala vc jak deset hodin po tm a
kytka roste a roste. Dleitm faktorem je umstn zdroje - nejlep je
dajn zi 4-6 cm nad vrcholkem rostliny. Je ovem nutn dbt na to,
aby v dsledku vyzaovanho tepla nedolo k uvadn hornch list. V
pirozenm prosted rostlina svj vvoj d podle dlky dne a noci. Kdy
se zane zkracovat doba osvtlen, identifikuje to cannabis jako blc se
zimn obdob a urychl svj vvoj ke kvtu a zrn. Tohoto poznatku lze
vyut i pi pstovn uvnit. Pokud napklad pstitel preferuje zpsob
prbn sklizn, nem zjem na tom, aby rostlina brzy vykvetla, a proto
udruje dlouhou fotoperiodu. Takto lze pstovat teba cel rok - kdy se
potom rozhodnete nechat cannabis vykvst, sta zkrtit dobu osvtlen.
Rostliny by mli mt maximln 18 hodin svtla denn, v dnm ppad
ne vce - mus se taky "vyspat". Obecn plat, m mn tmy denn v
prbhu prvnch 5-6 msc, tm lpe. m je rostlina star ped tm, ne
zane kvst, tm lep je konen produkt. Pot, co rostlina zane kvst, se
jej metabolismus rapidn zpomal tak, e se ji kvalita nezvyuje s
vkem, jak tomu bylo v obdob ped zapoetm kvtu. Cel je to tedy o
tom, nechat rostlinu, pedtm ne vyraz do kvtu, co nejdle rst, aby se
obsah uitench ltek dostal na nejvy monou mru v dob sklizn.
Zde uvdm orientan (mou se u rznch druh liit) doby vvoje v
zvislosti na dlce fotoperiody:
Doba
Doba ne rostlina vykvete
osvtlen
12 hodin 2,5 msc
16 hodin 3,5 msc
18 hodin 4,5 - 5 msc

Teplota a vlhkost
Ideln teplota pro dobu osvtlovn je mezi 20 a 26C a pro
dobu tmy o 7-10C ni. Kdy se vytv kvtov stopky, lze
zvit teplotu a na 32C - konop zane vytvet vce ochrann
pryskyice. Mstnost, ve kter budete pstovat, by mla bt,
pokud mono, relativn such. Co potebujeme, je pryskyin
povlak na listech a aby toto rostlina vytvoila, je poteba ji
"pesvdit", e jej opravdu potebuje pro svou ochranu ped

vysychnm. V extrmn vlhk mstnosti rostliny vytvo velik

irok listy a neprodukuj tolik pryskyice. Nesmte nechat
vystoupit teplotu v such mstnosti moc vysoko, protoe
rostlina pak neme dostaten rychle asimilovat potebn
mnostv vody pomoc koen a listy zanou hndnout.
Marihuana rostouc v tepl a such mstnosti bude mt u listy
ne ta, kter vyrst ve vlhk. Pinou je, e v such atmosfe
rostlina lpe dch, protoe se vlhkost i odpadn ltky z list
rychleji odpauj. Ve vlhkm prosted se nemohou vypaovat
tak rychle. V dsledku toho mus bt listy ir s vtm
povrchem, aby se odpadn ltky rychleji odstranily. A protoe
irok listy produkuj mn pryskyice ne zk, tak v gramu
uch list bude vce aktivnch ltek ne v gramu list
irokch. Sice me bt hmotnost suench list ze
"irokolistnat" rostliny vy, ale vtinou nepstujeme svou
vlastn marihuanu pro kvantitu, ale pro kvalitu. Protoe
pryskyice v marihuan slou k zabrnn usychn list, je
pravdpodobn, e najdeme vce pryskyice v listech rostlin
pstovanch v suchch mstnostech, ne v mstnostech vlhkch.

Zalvn
Mte-li v blzkosti zdroj ist prodn vody, je to celkem
jednoduch - pouijte ji. Vtina z ns ale pouv vodu
dodvanou z mstskch vodren. Obsah pidvanch ltek je
rzn, zvlt pak chlru. Lid se ji za ty roky nauili, jak jej
odstraovat nebo jak se s nm vyrovnat. Ale vae rostlina
nebude mt as zvykat si a tm pdem se o to muste postarat
sami. Chlr se vypa z vody bhem 24 hodin, pokud vodu
nechte stt v oteven ndob. Odstt voda pak m i druh
el: oheje se na pokojovou teplotu a tm nevystavte rostlinku
oku, kter by mohla dostat pi zlivce studenou vodou. Vdy
pouvejte k zlivce vodu nejmn o pokojov teplot. Me bt
i trochu vlan. M-li voda opravdu moc chlru, mete pout
njak prostedek na sniovn obsahu, kter byste mli dostat
v prodejn s rybikami nebo v potebch pro chovatele.
Nejdleitj vc na zalvn je, e se to mus dlat podn.
Je mono zalvat rostlinu v desetilitrov ndob a jednm
litrem vody. Clem je dostat pdu vlhkou od povrchu a po dno
ndoby. Budete-li zalvat malm mnostvm, i kdy asto,
zvlhte pouze horn st pdy a koeny rostliny se zanou
obracet vzhru smrem k vod. Druhou dleitou vc pi
zalvn je mt ndobu s dobrm odvodnnm - dren. Mli
byste mt ve dn nkolik dr, aby pebyten voda mohla
odtct. Je-li ndoba bez drene, pak se voda bude hromadit ve
spodn sti a bude zpsobovat rst kyselosti pdy, plse nebo
hnit koen. Jak u bylo eeno dve, pda mus umonit
odtok vody a nesm se stvat tvrdou nebo vytvet njak pevn
obal. Jestlie jste do pdy pidali psek a perlit, jak bylo eeno,
nemli byste mt problmy. Ke zjitn, kdy zalvat, prost

strte prst do hlny. Ctte-li vlhkost, mete den nebo dva se

zlivkou pokat. Hlna na povrchu je vdy vlh ne ta, kter je
hloubji. Rostlinu mete pelt stejn snadno, jako ji nechat
pl suchou, ale such obdob peije spnji, ne pehnan
zalvn. Je lep vyhrabat okolo stonku mal vodn pkop a
vodu lt do nj - tm se zabrn pmmu styku vody se stonkem
a vyhneme se stonkov plsni. Silnj Marihuana vyroste v
relativn suchm a horkm prosted. Zalvejte kdy vodu
rostlina potebuje a nezalvejte, kdy ji nepotebuje.

Sklize
Posledn fz je sklize. Zde je nejdleitj otzkou KDY?.
Clem je sklidit rostlinu ve chvli, kdy je obsah innch ltek
nejvy. Toho lze doshnout jen dlouholetm pozorovnm a
zkuenost. Obecn pravidlo prav, e se sklz v dob, kdy
zanou ervenat a hndnout vlkna rostouc z kvt. Sklize se
provd v dob, kdy je rostlina v plnm kvtu - nejlpe je
vystihnout okamik, kdy kvete nejvt mnostv kvtenstv.
Kdy sam rostliny vytrous svj pyl, zanaj odumrat a tehdy
by se mly sbrat. Sami ije, dokud nedozraj semena a
odumr asi msc po samci. Po posekn rostlin se tyto nemus
nijak zvl upravovat - sta je rozloit na njakm suchm a
dobe vtranm mst. Pot co je sklize dostaten proschl je
vhodn jednotliv sti rozlenit podle potence (obsahu THC)
na nkolik sloek. Nejpotentnj jsou palice kvt s okvtnmi
lstky. Naopak tm bezcenn jsou velk listy a stonek. Pro
uskladnn je vhodn pout tmavou a vzduchotsnou ndobu ,
kter je pot uloena na chladnm, suchm mst (nap. v
mrazku). Pokud by teplota byla pli vysok dochzelo by k
degradaci THC na mn inn cannabinoidyize

Suen
Tak tedy mte vypstovnu svou marihuanu a budete ji chtt
sprvn usuit a skladovat, aby pi koen byla jemn a
"nekousala". Mete zabrnit nepjemn chuti chlorofylu u
"domcky" pstovan marihuany nkolika zpsoby tak, aby
marihuana mla jemnou a vyzrlou chu, msto chuti ostr.
Za prv, vythnte rostlinu i s koeny a celou ji povste na 24
hodin koeny vzhru. Pak obalte rostlinu paprem nebo velkm
paprovm pytlem s otevenm vrcholem a nechte takto
rostlinu viset dal 3 a 4 dny, dokud se vm listy nezdaj such
na dotek. Nyn sthnte listy ze stonku a dejte je do sklenn
ndoby s vkem. Nestlaujte listy pli siln, protoe je teba,
aby se k nim dostal vzduch. Hlavnm nebezpem pi suen a
skladovn je plse. Jsou-li listy moc vlhk v ase, kdy je dvte
do sklenice, zanou plesnivt, a protoe plse ni aktivn
ltky, zni i vai marihuanu. Mli byste kontrolovat sklenici
denn a ctte-li kysel aroma, vyndejte marihuanu ven a
rozprostete ji na papr nebo noviny, aby mohla rychle
uschnout. Nkte pstitel doporuuj skladovat marihuanu ve
tm a chladu - pr se jim osvdila mraznika.
Dal metodou je, e pes rostlinu nathnete plastikov vak.
Udrujte vak lehce vlhk a i s rostlinou jej nechejte na slunci
aspo jeden tden. Pak pemstte rostlinu do paprovho pytle
a nechte ji uschnout tak, aby byla vhodn ke kouen. Proces
zrn vede k odstrann chlorofylov chuti. Pamatujte, e tak,
jako mnoho vc v ivot, i marihuana zraje s vkem.

SAMEC
Samce poznte tak e rychleji roste,m mn list ne
samice a vyrostou m take mal paliky s patrama

a mezi kadym patrem je v mezera.

SAMICE
Samice m vce THC ne samec, pomaleji rost a je
vce olistn.Samici poznte tak e ji zanou
uprosted rust mal ttinky, ty se zanou asem
zvovat a pak tam pibidou palice.

Obte pi uen,
snen kapacita
vnmn a vybavovn

Nedostatek motivace,
bezcln jednn,
ztrta zjmu

Obte pi
koncentraci

Ztrta pirozen
radosti ze ivota

Zmny osobnosti,
zmny nlad

Psychzy, stavy
podobn psychzm

Omezen schopnost
uvdomn

Zkladn a nejrozenj monost je

kouen. Bu pomoc jakkoliv dmky, nebo ubalenm cigarety
- jointa, slangov peka i brka. Kouen m klady v tom, e se
prakticky nemete nijak pedvkovat. V ppad, e mte dost,
pestanete kouit. Nevhodou je 10x vce dehtu ne v bn
cigaret. Kouen z dmky je velmi rozmanit, v obchod je cel
ada rznch levnjch i drach dmek, od kapesn
kadodenn "jednoprdovky" a po vodn dmky, kter alespo
pefiltruj st patnch zplodin a schlad kou. Nouzov se

pouvaj teba i PET lahve apod.

Reakce na zkouen bv okamit - organizmus v tomto
ppad funguje naprosto fantasticky. Pokud ne, mon jste
dostali opravdovou trvu a naletli jste. Pokud inhalujete
sprvn a mte kvalitn vzorek, mte jistotu vtzstv.
Druhou monost je pimchat "zel" do jdla. To vak nemete
dlat pouhm pisypnm do bn stravy, marihuana m
drobn chloupky a ty by vm mohly pokrbat sliznice. Navc
THC by se z rostliny neuvolnilo. Proto se nechv canabis
vyluhovat v tuku (mslo apod.), mlku i alkoholu. Pesn
nvod si jednodue najdete na internetu nebo si koupte
jakoukoliv kuchaku, nap. Vame s konopm. Pi tto
konzumaci dochz k mrn jinm stavm, nstup opojen
zle na trvicm traktu a nkdy trv i destky minut. Nejastji
se peou rzn buchty i kolky. Samotn konopn mslo i
mlko jsou toti dosti nechutn. Ti otrlej si je vak dvaj do
aje.
Co se stane po konzumaci konop?
Po poit trvy dochz ke stavu podobnmu opilosti - ovem s
adou odlinost:
- nejdve dochz ke stavu blaenosti. Jste rdi, e jste pekali
stav, kde jste nemohli kouit a jste opt v opojen. Pak se
dostavuje hyperaktivita - mozek b na pln obrtky a mte
dojem, e zachrnte cel svt. Bhte od jednoho k druhmu a
pokud jste doma, tak si teba uijete jindy nepjemn uklzen.
Prost pohoda. Jak koute dl a dl, mn se hyperaktivita v
otuplost. Najednou se nemete ani hnout, spousta rozdlan
prce jen ek na dodln a vm je vechno jedno. Nakonec si
zanete vytat, e jste tolik kouili a zahodte zbytek jointa do
uplku, aby jste ho v zpt vyndali a dostali se do absolutn
nirvny. Vysvobod vs vtinou a spnek
- i kdy je lovk jako opil, mnohem lpe se orientuje a je
schopen cel ady innost. U zkuenho kuka mlokdy
poznte, e je zkouen. Navc zkuen kuk kou pomalu a
obezetn. Divili by jste se, kolik lid je zkouench ve kole, v
prci, pi odpoinku. Dokonce jde o takov sport - spousta
zkouench lid si sna dokzat, co vechno zvldne v opojnm
stavu, ani by to ostatn poznali.
- po konzumaci marihuany nedochz v tle k tak zbsilm
procesm jako u alkoholu, proto vs rno nebol hlava, nen
vm patn, nemte kocovinu, ctte se lpe.
- trvn opojen je cca 2 hodiny. I kdy se THC udr v krvi jet
nkolik dn, dnen systm sledovn neumon policii zjistit,
jste-li ommen nebo ne. Proto, pokud se ctte, mete po pr
hodinch dit auto a nikdo na nic nepijde. V cizin toto e
Drug testy, ale u ns jsme jet hodn pozadu. Drazn
nedoporuuji konzumovat trvu ped zenm vozidla - radji si
to nechejte na doma. Ostatn, nekuky bych chtl tak varovat
- po silnicch se pohybuje dost ommench lid, proto bute
opatrn