Professional Documents
Culture Documents
Skladba Rostlin V Domácnosti
Skladba Rostlin V Domácnosti
Semnka
Semnka lze v echch sehnat pomrn jednodue. Sta mt znmho,
kter se pstovn vnuje - ten bude mt urit zsobu semnek
zaruenho modelu. Nkte za tk penze nakupuj semnka v
Holandsku, kde existuj firmy (Sensi seed bank,..), kter prodvaj
odrdy speciln vylechtn na vysok obsah THC (p skunk). Semnka
lze tak najt ve vtin koupen trvy. Neobsahuje-li vae marihuana
dn semnka, zapochyboval bych trochu o jej kvalit. Semnka jsou
vbornm indiktorem kvality trvy. Semnka uvolnte z chumku kvtu
jemn rukou, aby nedolo k jejich pokozen. Semnka nalezen v
koupen marihuan jsou schopn rstu, nejsou-li star ne ti roky.
Semnka jsou plodn jen nkolik let. Obecn ze starch maj anci
vyklit ta nejvt. Semnka uruj kvalitu vsledn rostliny. Nemete
zskat vce, ne je uloeno v semnku. Semnka jsou svtle a tmav
hnd. Za dobr znamen bv povaovno, kdy jsou tmav han.
Dlka asi 5 mm. Mte-li velkou zsobu semnek a omezenou
pstovatelskou plochu, vybrejte pouze velk, tmav a zaokrouhlen.
Klen
Do truhlku se sterilnm pskem, co je psek z pskovit peen v troub
pi 200 stupnch 40 minut, se vlo semnka. piatj pikou vzhru,
do hloubky asi 2 cm. Psek se udruje stle mokr. Buto se zalv ze
spodu, vzlnnm vody z misky, nebo rozpraovaem. Klasick zalvn z
Pda
Vbr a pprava pdy pro pstovn konop je fatln otzkou a v dnm
ppad ji nelze bagatelizovat. Dleit je obsah nutrinch ltek a
stopovch prvk, kterho me bt dosaeno jednak hnojenm nebo
pozenm biohumusu (napklad vysazenm deovek, kter se na tvorb
humusu aktivn podlej). Pouijte tu nejlep, kterou jen najdete. eten
na pd se z dlouhodobho pohledu nevyplc. Pouijete-li
nesterilizovanou pdu, na 100% v n najdete njak parazity,
pravdpodobn pli pozd, ne aby rostlinu zachrnilo pesazen do
"ist" pdy. Kvalitn pdy najdete v kad prodejn se zahrdkskmi
pomckami nebo v kvtinstvch. Kvalitn pda by mla mt nsledujc
vlastnosti:
Svtlo
Ned se svtit, mus se svtit. Otzka zn: m, za kolik a jak dlouho?
Ve volb svtidla, kterm bude pstitel osvtlovat svj domc pozemek
existuj v podstat ti monosti: rovky, Zivky, Vbojky.
rovky jsou nejmn efektivnm zdrojem svtla. Vtina energie, kterou
spotebuj se v nich promn na teplo. Vhodou je, e jsou levn. Barva
jejich svtla je naervenal. Vyzauj pedevm v erven oblasti. Chyb
jim modr sloka svtla. Nedoporuuje se pouit klasickch rovek sloen jejich svtla zpsobuje nadmrn rst stonku na kor list a
kvt.
Zivky jsou efektivnm zdrojem. Vtina pkonu je vyzena ve form
svtla. Vichni znme klasick zivkov trubice. K tm je teba dal
"biuterie" (startr, tlumivka, kondenztor), kter cel zazen prodra.
Zivkov trubice se vyrbj v rznch dlkch a vkonech. Dleit je
barva jejich svtla. K dostn jsou dv zkladn proveden. Cool White,
neboli studen bl. Takovto zivka vyzauje svtlo namodral, m tedy
vtinu vyzenho svtla v modr oblasti svtelnho spektra. Druhm
provedenm je Warm White, co je tepl bl. Svtlo je naervenal a
vkon je tedy soustedn do erven oblasti spektra. Pro pstovn je
vhodn ob barvy svtla kombinovat, aby bylo svteln spektrum
vyrovnan. V BauMaxu jsem vidl i speciln zivky GroLux uren
pmo pro pstovn rostlin. Je to zivka s vyvenm svtelnm
spektrem. Ovem cena okolo 400 K ji in nepouitelnou. erven st
svtla pr podporuje rst stonku, vvoj kvtu a koenu (kytka roste do
vky a dospv), modr st spektra podporuje rst list (rst do ky).
Nkdo tvrd, e klasick zivkov trubice je teba mnit kadch 6
msc. Vkem se toti sn jejich vkon, ale pro svcen doma se d
pouvat dl. Krom klasickch trubic jsou dnes velmi rozen tzv.
sporn, kompaktn zivky. Jsou to vlastn zivky, kter se roubuj
pmo do rovkovch objmek. Ve svm tle maj pmo zabudovn
elektronick startr. Opt s cenou kolem 400 K, nejsou pi pstovn
pli pouvny. Vhodou by mla bt jejich vt ivotnost oproti
Teplota a vlhkost
Ideln teplota pro dobu osvtlovn je mezi 20 a 26C a pro
dobu tmy o 7-10C ni. Kdy se vytv kvtov stopky, lze
zvit teplotu a na 32C - konop zane vytvet vce ochrann
pryskyice. Mstnost, ve kter budete pstovat, by mla bt,
pokud mono, relativn such. Co potebujeme, je pryskyin
povlak na listech a aby toto rostlina vytvoila, je poteba ji
"pesvdit", e jej opravdu potebuje pro svou ochranu ped
Zalvn
Mte-li v blzkosti zdroj ist prodn vody, je to celkem
jednoduch - pouijte ji. Vtina z ns ale pouv vodu
dodvanou z mstskch vodren. Obsah pidvanch ltek je
rzn, zvlt pak chlru. Lid se ji za ty roky nauili, jak jej
odstraovat nebo jak se s nm vyrovnat. Ale vae rostlina
nebude mt as zvykat si a tm pdem se o to muste postarat
sami. Chlr se vypa z vody bhem 24 hodin, pokud vodu
nechte stt v oteven ndob. Odstt voda pak m i druh
el: oheje se na pokojovou teplotu a tm nevystavte rostlinku
oku, kter by mohla dostat pi zlivce studenou vodou. Vdy
pouvejte k zlivce vodu nejmn o pokojov teplot. Me bt
i trochu vlan. M-li voda opravdu moc chlru, mete pout
njak prostedek na sniovn obsahu, kter byste mli dostat
v prodejn s rybikami nebo v potebch pro chovatele.
Nejdleitj vc na zalvn je, e se to mus dlat podn.
Je mono zalvat rostlinu v desetilitrov ndob a jednm
litrem vody. Clem je dostat pdu vlhkou od povrchu a po dno
ndoby. Budete-li zalvat malm mnostvm, i kdy asto,
zvlhte pouze horn st pdy a koeny rostliny se zanou
obracet vzhru smrem k vod. Druhou dleitou vc pi
zalvn je mt ndobu s dobrm odvodnnm - dren. Mli
byste mt ve dn nkolik dr, aby pebyten voda mohla
odtct. Je-li ndoba bez drene, pak se voda bude hromadit ve
spodn sti a bude zpsobovat rst kyselosti pdy, plse nebo
hnit koen. Jak u bylo eeno dve, pda mus umonit
odtok vody a nesm se stvat tvrdou nebo vytvet njak pevn
obal. Jestlie jste do pdy pidali psek a perlit, jak bylo eeno,
nemli byste mt problmy. Ke zjitn, kdy zalvat, prost
Sklize
Posledn fz je sklize. Zde je nejdleitj otzkou KDY?.
Clem je sklidit rostlinu ve chvli, kdy je obsah innch ltek
nejvy. Toho lze doshnout jen dlouholetm pozorovnm a
zkuenost. Obecn pravidlo prav, e se sklz v dob, kdy
zanou ervenat a hndnout vlkna rostouc z kvt. Sklize se
provd v dob, kdy je rostlina v plnm kvtu - nejlpe je
vystihnout okamik, kdy kvete nejvt mnostv kvtenstv.
Kdy sam rostliny vytrous svj pyl, zanaj odumrat a tehdy
by se mly sbrat. Sami ije, dokud nedozraj semena a
odumr asi msc po samci. Po posekn rostlin se tyto nemus
nijak zvl upravovat - sta je rozloit na njakm suchm a
dobe vtranm mst. Pot co je sklize dostaten proschl je
vhodn jednotliv sti rozlenit podle potence (obsahu THC)
na nkolik sloek. Nejpotentnj jsou palice kvt s okvtnmi
lstky. Naopak tm bezcenn jsou velk listy a stonek. Pro
uskladnn je vhodn pout tmavou a vzduchotsnou ndobu ,
kter je pot uloena na chladnm, suchm mst (nap. v
mrazku). Pokud by teplota byla pli vysok dochzelo by k
degradaci THC na mn inn cannabinoidyize
Suen
Tak tedy mte vypstovnu svou marihuanu a budete ji chtt
sprvn usuit a skladovat, aby pi koen byla jemn a
"nekousala". Mete zabrnit nepjemn chuti chlorofylu u
"domcky" pstovan marihuany nkolika zpsoby tak, aby
marihuana mla jemnou a vyzrlou chu, msto chuti ostr.
Za prv, vythnte rostlinu i s koeny a celou ji povste na 24
hodin koeny vzhru. Pak obalte rostlinu paprem nebo velkm
paprovm pytlem s otevenm vrcholem a nechte takto
rostlinu viset dal 3 a 4 dny, dokud se vm listy nezdaj such
na dotek. Nyn sthnte listy ze stonku a dejte je do sklenn
ndoby s vkem. Nestlaujte listy pli siln, protoe je teba,
aby se k nim dostal vzduch. Hlavnm nebezpem pi suen a
skladovn je plse. Jsou-li listy moc vlhk v ase, kdy je dvte
do sklenice, zanou plesnivt, a protoe plse ni aktivn
ltky, zni i vai marihuanu. Mli byste kontrolovat sklenici
denn a ctte-li kysel aroma, vyndejte marihuanu ven a
rozprostete ji na papr nebo noviny, aby mohla rychle
uschnout. Nkte pstitel doporuuj skladovat marihuanu ve
tm a chladu - pr se jim osvdila mraznika.
Dal metodou je, e pes rostlinu nathnete plastikov vak.
Udrujte vak lehce vlhk a i s rostlinou jej nechejte na slunci
aspo jeden tden. Pak pemstte rostlinu do paprovho pytle
a nechte ji uschnout tak, aby byla vhodn ke kouen. Proces
zrn vede k odstrann chlorofylov chuti. Pamatujte, e tak,
jako mnoho vc v ivot, i marihuana zraje s vkem.
SAMEC
Samce poznte tak e rychleji roste,m mn list ne
samice a vyrostou m take mal paliky s patrama
Obte pi uen,
snen kapacita
vnmn a vybavovn
Nedostatek motivace,
bezcln jednn,
ztrta zjmu
Obte pi
koncentraci
Ztrta pirozen
radosti ze ivota
Zmny osobnosti,
zmny nlad
Psychzy, stavy
podobn psychzm
Omezen schopnost
uvdomn