vodem

Pesto, e se livmi bylinami u ns zabv mnoho autor, tou se

dychtiv teni dost jet vce. Vten literatura odborn, repre-
zentovan adou spis vdeckch, zstv pro irokou obec ten-
skou obyejn uzavena, ponvad j nen ani urena. Slou sp ps-
titelm, sbratelm, obchodnkm, farmakologm a lkam.
V tto prci jsem pistoupil k ltce z jinho hlediska. Snail jsem se
zodpovdt otzky, kter by poloil laik. Toho zajm zejmna, kter
liv byliny nejastji v prod najdeme, jak tyto rostliny vypadaj,
kde rostou, kterch rostlinnch st lze v lkastv pout, jak in-
n chemick ltky pouvan rostlinn st obsahuje, k emu vemu
rostlina slou, jak ji lze pstovat, kdy se sbr, jak se sbr provd, pi
kterch nemocech se rostliny uv a konen, jak se lidov liv
prostedky z n pipravuj.
V tto knize pro sebe najde kad nco. Milovnk prody, amatr-
sk sbratel i odbornk, pstitel livch rostlin i ten, kdo se zajm
o lidov lkastv.
Pst o uvn rostlinnch drog v lidovm lkastv je vdycky vc
oehav. Mnoho lid m toti sklon dvovat spe vlastnmu sudku
o sv nemoci ne svmu lkai.
K spnmu len je teba splnit dv podmnky. Pedn postavit
sprvnou diagnzu nemoci, tj. nemoc rozpoznat, a za druh zvolit
vhodn zpsob len. Splnit prvn podmnku se me laikovi podait
jen u nemoc nejbnjch. Studia a zkuenosti lkae neme nic na-
hradit. Toho si mus bt vdom kad, kdo se chce lit sm.
Posledn dobou se tak asto tvrd, e liv rostliny, dan nm p-
rodou, jsou nejlepm lkem proti vem nemocem. k se, e pro-
da, kter nemoc na lovka sesl, dv mu jist tak lk proti n. P-
rodn zjevy a fakta nelze vak vtsnat do podobnch filosofickch
8 JAK SE LIT ROSTLINAMI ANDLKA LKASK

systm. Skutenost vak zstv, e livmi bylinami lze vyhojit

mnoho nemoc. U ostatnch potom lze len drogami rostlinnmi ANDLKA
pout jako lby pomocn. Stejn dleitou lohu hraj tyto drogy LKASK
v lkastv preventivnm, tj. v pedchzen nemocem. lidov nzvy:
Pedpisy uveden v odstavci, nazvanm uit v lidovm lkastv", angelika, janoklika,
jsem erpal z rozmanitch pramen. Pouil jsem spis odbornch, po- koen sv. Ducha,
pulrnch brour, starch i novjch herb, zkuenost praktickch andlsk koen
lka a v neposledn ad vyzkouench recept populrnch a obl- ARCHANGELICA
bench bylin a konk. OFFICINALIS
(MOENCH) HOFFM.

POPIS:
Andlka lkask pat-
do eledi mikovi-
tch - Apiaceae. Je to
bylina velmi statn
a npadn, nebo do-
sahuje asto vky a
2 m. Je dvoulet.
V zemi m oddenek,
dlouh skoro 50 cm,
v prmru 2-5 cm sil-
n. Oddenek je na po-
vrchu hndolut, na
ezu blolut, jakoby
naskl lutavou ml-
nou kapalinou. Von
siln pimem a chutn
siln koenn, zprvu
nasldle, potom vak
hoce. Vysok lodyha
je dut, kolnkovit
a vtv se. M svtle-
zelenou barvu, kter
u oddenku pechz ve
10 JAK SE LIT ROSTLINAMI
fialovou, povrch cel lodyhy je jakoby modrav ojnn. Listy vyrsta-
j z velkch nadmutch pochev, jsou dvakrt a tikrt trojmozpeen.
Jejich lstky jsou vejit, nestejn pilovit. Horn lstek je trojlalon,
ostatn dvojlalon. Kvty jsou sestaveny ve velkm patncti a tice-
tipaprskovm okolku sloenm. Okolky jsou mnohokvt a maj
obalky z etnch, dol sehnutch lstk. Paprsky okolkov jsou
jemn pyrite.
Kvete v ervenci a srpnu, kvty jsou nejdve naervenal, pozdji
nabvaj barvy lutav zelen. Kalich kvt m pt list, koruna pt
lupen, jejich konce jsou dovnit ohnut. Tyinek je t pt, pen-
vaj korunu a j sou na konci zahnut do oblouku. Semenk m dv
krtk nlky, je podkvt, polokulovit, dvojpouzdr. Plod je vejit
dvojnaka, dlouh asi pl cm. Kad naka m na zevn stran klo-
vit ebra, na okraji potom blanitou obrubu.
NALEZIT:
Andlka lkask je domovem v horch a podh stedn a severn
Evropy. M rda pdu hodn zavlaovanou, proto ji nalzme divoce
rostouc ve vlhkch lukch, na bezch potok, v roklinch, blzko ek.
Bv t dost asto pstovna v zahradch pro ozdobu, rda zdivo
potom v okol lidskch pbytk.
Snadno me bt zamnna s nktermi pbuznmi druhy, kter
jsou j vce nebo mn podobny. Zvltn zmnky z tchto pbuznch
rod zasluhuj potonk vzpmen (Berula angustifolia (L.)MERT. et
KOCH), bolevnk obecn (Heracleum sphondylium L.), dhel lesn
(Angelica silvestris L.) a sevlk irokolist (Sium latifolium L.).
UITEN STI:
Jako droga se uv oddenek (Radix angelicae) a plody (Fructus an-
gelicae).
INN LTKY:
Vechny sti andlky lkask, hlavn vak semena a oddenek, ob-
sahuj vonnou silici. Silice andlikov, pipraven destilac z koene,
obsahuje krom terickho oleje celou adu ltek, zejmna klovatinu,
ANDLKA LKASK 11
hoinu a dal. Ze 100 kg erstvho koene lze zskat asi 0,3 kg sili-
ce, ze 100 kg suenho koene a 0,75 kg andlikov silice.
UPOTEBEN!:
1. Andlku lkaskou lze pedevm pout v kuchyni jako zavaeninu. Zavaovn
se provd takto: V kvtnu nebo v ervnu se uznou mlad andlikov lodyhy, roz-
loupnou se na tenk prouky a kousky jako prst dlouh se nkolik minut va. Kdy
zmknou, sced se z nich voda, vlo se do horkho, zpnnho cukru a nechaj se asi
desetkrt pejt varem. Konen se ulo jako jin zavaenina do sklenic a podvaj
jako jin ovoce.
2. V domcnostech lze prku, pipravenho ze suchch semen, pout proti hmy-
zu. Je to dobr domc prostedek hlavn proti molm a tnicm.
3. Zkuen velai pstuj andliku lkaskou ve svch zahradch jako pastvu pro
vely. M ve svch kvtech hodn nektaru, kter dodv medu pjemn, balsamick
vn.
4. V prmyslu se uv silice, vyrobenho z andlky lkask, pi vrob likr. Tvo-
podstatnou soust benediktinky a chartreusky. Jako psady do voavek se uv
hlavn oleje eskho. Suen listy obsahuj lut barvivo, slouc k barven pltna.
PSTOVN A SBR:
Prvn podmnkou zdrnho vsledku je volba vhodn pdy. Pda mus bt leh, dob-
e zavlaovan, s polednm sluncem. Hnoj se prmyslovmi hnojivy, a to 30 kg Rha'1,
45 kg Pha^a 70 kg K.ha'1. Vsledky se zlep pi podzimnm hnojen kravskm hnojem.
Seje se na podzim v z, nejdle potkem jna, ponvad semena erstv sklizen
maj nejlep klivost. I tak doba kleni trv nejmn 14 dn, asto semena vykl a
zjara. Seje se do parnk v dcch s patncticentimetrovmi mezerami. Pt jaro
v beznu se mlad rostliny pesad do volnho pole asi pl metru od sebe. St lze i tak,
e se okolky prost zapchaj do zem a nechaj se vtrem vysemenit. Po pesazen je
teba dobe zalvat a plt. Na podzim prvnho roku se pda zkyp okopvnm.
Stonky lze sklzet ji prvnm rokem od ervna do srpna, a to vdy zrna pi rose.
Ale tato prvn sklize je pomrn slab. Hlavn sklize je druhho roku. Nechaj-li se
hlavn stonky netknuty, me se tet rok sklzet znovu. Z jednoho hektaru se sklid
asi 12 q semene. Uezan okolky se su za mrnho tepla na plachtch, aby se ne-
vytrousila semena, kter lehce vypadnou.
Oddenky se sklzej v zim. Nejlep drogu dvaj rostliny prvnho roku, dokud
z nich nebyla sklizena semena ani stonky. Vykopan oddenky se vodou oist a po
dlce rozznou na tyi sti. Su se potom na volnm vzduchu za mrnho tepla.
Prodat nebo zpracovat se mus oddenky brzy, nebo se z nich rychle odpauje silice,
m ztrcej na jakosti. Z jednoho hektaru se sklid asi l ,6 - 2 t koene, kter usue-
nm ztrat tm ti tvrtiny sv vhy.
 ANZ VONN 13
12 JAK SE LIT ROSTLINAMI

koene andlikovho tlue-

UITI V LIDOVM LKASTV:
nho nebo semen tluench 20 g
Nejastjho pouit doznv andlka lkask pi Nadmn,
vinnho octa 250 g
chorobch stroj zavacho. Dobr vsledky dv plynatost,
po 36 hodinch se sced a ve vtaku namoen ob-
pi nadmn, plynatosti aludku a stev, snen chu- nechutenstv
vaz se pikld na chor msto.
ti k jdlu. Uvat ji lze nkolikerm zpsobem:
P r e k . Suen oddenky nebo semena se roztluou
nebo umelou na dobe vyitnm kvovm mlnku
na jemn prek, kterho uvme tikrt denn na ANZ VONN
piku noe. PlMPINELLA ANISUM L.
O d v a r . Do 1/41 vlan vody se nasype 15 g prku
koene. Jakmile vodou peel var, odstav se a ihned POPIS:
peced. Pije se rno, v poledne a veer na lan alu- Anz pat do eledi mikovitch-
dek mal lek. Apiaceae. Je to rostlina jednolet, dor-
Pi poruchch trven po nadmrnm poit alkoho- Poruchy trven stajc vky asi pl metru. M veteno-
lu nebo pi zavacch poruchch pijk dobrou slu- po alkoholu
vit koen, z nho vyrst obl, dut,
bu kon nsledujc ppravek: kolnkovit lodyha, na povrchu jemn
koene angelikovho 7g rhovan a pit. Nejdolej listy jsou
1
deva guajakovho 10 g jednoduch, dlouze apkat, srdit
vody 300 g okrouhl a hluboce pilovit sthan.
se nech pejt varem a ihned sced. Ke scezenmu Prostedn listy jsou zpeen s lstky
odvaru se pid kopinatmi, asto trojklannmi. Horn
jedl sody 10 g listy jsou trojetn s kopinatmi lstky.
Uv se 3 hodiny lce. Vechny listy maj velik pochvy. Anz
Pi neurasthenii, hysterii, nervze, nespavosti Nervov
kvete od ervna do srpna. Kvty stoj
a nervovch poruchch pi pechodu mu i en se poruchy
ve sloench, ty a devtipaprsko-
uv lihovho vtaku: vch okolcch, jejich okolky maj
koene andlikovho 8g tent poet kvtnch stopek, kolik je
koene kozlkovho l g paprsk v okolku. Obaly a obalky
lihu 300g obyejn nenalzme. Jsou-li pece vy-
Nech se stt 36 hodin. Potom se sced a uv se 2x vinuty, je obal jednolist a obalky se skldaj ze dvou a t lstk.
denn deset kapek na kostku cukru. Kalich je nepatrn. Korunn lupnky jsou bl. Je jich pt, tyinek je
Pi pohmodninch a na otoky uvme tohoto oc- Zhmodn,
tak pt a jsou dvakrt vt ne korunn lupnky. Semenk pod kvtem
tovho vtaku: otoky
m dv blizny, kter jsou zprvu vztyen, pozdji odstvaj. Plodem je
1
dvojnaka, kter se skld ze dvou vejitch ptiebernch naek, po-
Devo stromu guajak lkask (Guajacum officinale L.) - Lignum sanctum nebo
Lignum benedictum.
 JAK SE LIT ROSTLINAMI
14
krytch mkkmi chloupky. Maj zvltn chu, mdle nasldlou a ko-
ennou. Von charakteristicky koenn.
NALEZIT:
Anz pochz pravdpodobn z vchodnho Stedomo, z Egypta
nebo Kypru. Nyn se ho nejvce pstuje ve vchodn Indii, v Evrop
pat k pstitelskm sttm Bulharsko, Nmecko, panlsko a Itlie.
U ns se vyskytuje zdka v zahradch, ponkud astji na jin Mo-
rav. Aby zdrn prospval, potebuje podneb tepl a such. Pda
mus bt propustn, s vznanou slokou kemiitovpenatou. Vlhko
a zima mu nesvd. kod t msta stinn. Tam, kde jsou msta otev-
en severnm a severovchodnm vtrm, bychom ho marn hledali.
UITEN STI:
Jako droga se uvaj naky (Fructus anis).
INN LTKY:
Znaek anzu se zskv silice. Ze 100 kg semen lze zskat 1,5 a
3,5 kg tohoto oleje.
UPOTEBEN:
1. Zbytk po destilaci silice lze pout jako cennho krmiva.
2. V prmyslu se ho upoteb hojn ve voavkstv a k vrob likr, hlavn an-
zovky. Pi barven hedvb se anzem dosahuje dobrho lesku, v domcnosti slou
jako koen a psady pi nakldn okurek a erven epy.
3. V zemdlstv se anzovm olejem, pimen zednm, natraj vtve nebo
tyky vinnch ke a ovocnch strom. Jeho zpach zahn vrabce, paky a jin
ptactvo, kter na vinicch a v sadech natrop spousty kod. Tent prostedek se
osvduje, chceme-li drbe zbavit melk.
PSTOVN! A SBR:
Pole, vybran pro pstovn anzu podle zsad nahoe vytench, se na podzim
hluboko zor a pes zimu nech leet. asn zjara se povrch zvl a urovn.
K setb pouijeme jen semena dobe vyzrl, zdrav, temn zbarven. St se mus
zat brzy na jae - hned, jakmile pda roztaje, tedy koncem bezna a zatkem dub-
na, ponvad anz m dlouhou dobu vvoje a sklize by byla opodna. Kl asi 21
dn. Klivost semen se pohybuje okolo 70 %. Pda by mla bt leh, psitohlinit
ANZ VONN 15
s dostatkem vpnku, vhodn je pstitelsk oblast vinask. Anz se pstuje po okopani-
nch. Hnoj se dobe uleelm kravskm hnojem a prmyslovmi hnojivy 20 kg N.ha'1,
50 kg P.ha"1 a 70 kg K.ha"1. Seje se do dk 35 - 40 cm od sebe vzdlench a seme-
no se lehce zatla 10-20 mm do zem. Jakmile se objev plevel, mus se pole okop-
vat. Je pitom teba opatrnosti, ponvad tl rostlinky jsou velmi citliv na kad po-
kozen. Pli hust rostliny je teba jednotit, jakmile doshnou vky deset cm. Pro-
trhvat se nesm najednou, nbr postupn, piem se odstran vdy jen nejslab rost-
liny, take konen v dcch zstanou jen nejsilnj exemple, vzdlen od sebe asi
15 cm. Za dva msce po vzejit zan anz kvst. Doba kvtu trv dva a ti tdny.
Stedn okolky se rozvjej ponkud dve ne postrann. V dob kvtu mus bt tepl
a such poas. Std-li se detiv poas s teplm, okolky mohou zernat a zplesni-
vt. Za tyi tdny po odkvtu dozrvaj plody. Nejdve uzrvaj plody na okolcch
stednch, kter rozkvetly prvn. Proto je nutno tyto stedn okolky uezat ped hlavn
sklizn. Kdy stonky zeloutnou a plody dostanou edozelenou barvu, zane hlavn
sklize. Sklzet je nutno za suchho poas v polednch hodinch. Porost se sklz sa-
mojzdnmi mltikami na vysok strnit. Po doschnut na dcch se sbr a mlt
sbrac mltikou, upravenou pro vmlat malch semen. Ke skladovanm semenm
mus mt pstup vzduch, proto se hromady obas mus lopatami pehazovat. Plody je
teba chrnit ped mymi, kter maj anz ve velk oblib. Anz se uskladn v pytlch
na suchm mst a pokud mono brzy prod, ponvad skladovnm ztrc rychle na
vze (asi 2,5 % ron) a zmenuje se obsah oleje (a o 0,3 %). Ztrc tak poadova-
nou barvu a hndne. Vnos z hektaru se pohybuje od 0,5 do 1,2 t.
UIT V LIDOVM LKASTV:
V lkastv se uvalo anzu u v pradvnch dobch.
Ji prvn nae dochovan knihy lkask uvdj anz
mezi prostedky lebnmi. Svou oblibu si zachoval
anz nejen v domcm len, nbr i v lkastv ofi-
cilnm. Jeho psobnost je mnohostrann.
S spchem se uv anzu pi len svrabu. P- Svrab
slun prostedek zskme takto:
mandlovho oleje 10 g
anzov silice 20 kapek
Koupme v lkrn i drogerii, dobe smsme a na-
trme v tenk vrstv msta, kde je usazena svrabov
zkoka.
Tak proti nepjemnm cizopasnkm ve vlasech Vi
a jinch mstech, pokrytch vlasem, tedy proti vm
 RN PLAMAT ]7
16 JAK SE LIT ROSTLINAMI

a mukm, lze pout ppravku anzovho, takto zs- krjenho koene proskurnku 20 g
kanho: vody 250 g
oleje olivovho 30 g povarme asi 10 minut, scedme a uvme za 2 hod.
semene anzovho rozdrcenho 5 g lci.
Dobe smsme a nechme stt na slunci v teple asi Anz u kojcch matek zvyuje tak tvorbu mlka. Tvorba
4 tdny. Potom precedme hustm stem a natrme Tohoto inku se pouv hlavn v zpadoevropskch mlka
zamoen msta. sttech podle tohoto pedpisu:
Nejastji se vak uv anzu pi poruchch cest Nadmn, semene anzovho 20 g
zavacch. Nejznmj je jeho pzniv inek pi kolika mlka 250 g
nadmn, snen chuti k jdlu, kolikovitch boles- povarme asi 10 minut a scedme. Matka vypije rno
tech u prjm, zpsobench dietn chybou. Tady lze a veer po polovin.
uvat anzu v nkoliker prav:
silice anzov 5 kapek
na kousku cukru nkolikrt denn. Silici anzovou
koupme v lkrn. Jin zpsob ppravy je tento: RN PLAMAT
semene anzovho rozdrcenho lidov nzvy: nadrahule, zmizec, ronova brada,
na prek 10 g tv sv. Jana
semene fenyklovho rozdrcenho ARM MACULATUM L.
na prek 10 g
cukru prkovho 10 g POPIS:
Dobe smsme a uvme nkolikrt denn na hrot rn plamat je rostlina vytrval, patc do eledi rnovitch - Ara-
noe. ceae. V zemi m hlzovit oddenek, velik asi jako velk musk pst.
Pi nechutenstv se osvduje vten tento ppra- Nechutenstv Z tohoto oddenku vyrstaj tenk konky, asi 10 cm dlouh. Nad zem
vek: vyrst nkolik dlouze apkatch list, tmavozelench, asto pokry-
semene anzovho 30 g tch tmavmi skvrnami. Listy jsou fkovit; V kvtnu se objevuje er-
semene fenyklovho 30 g venohnd a fialov kvtn palice s kornoutovit stoenm listem,
citrnov (pomeranov) kry 15 g ili toulcem. Na spodn sti palice jsou umstny drobn jednodom
istho lihu 300 g kvty, iv erven zbarven. Plodem jsou bobule velikosti hrachu,
pramenit vody 700 g erven barvy.
Nechme stt asi tden, potom scedme, osladme
podle chuti a ped jdlem bereme mal kalek nebo NALEZIT:
polvkovou lci. rn plamat s oblibou vyhledv vlhk msta v krovinch a lesch,
Pi kataru prduek a vude tam, kde chceme usp- Odkalvn hlavn listnatch, zvlt bukovch. V echch je celkem vzcn, na-
it vykalvn hlenu, uvme tohoto lku: lzme ho nanejv v Poszav. Hojnj je na jin Morav v povod
semene anzovho . 25 g eky Dyje.
18 JAK SE LIT ROSTLINAMI RN PLAMAT 19

UITEN STI: hlzy mohou sklzet a tet rok. Hlzy se sklzej na jae druhho roku tak, e se vy-
kopou, omyj se z hlny, oloupou a po rozplen usu na rch. Po sbrn a loup-
Jako droga se uv hlza (Radix, Rhizoma aronis). V lkastv nejsou
n hlz je teba si dobe umt ruce mdlem v tepl vod.
v oblib, zato se jich hojn uv ve zvrolkastv.
UIT V LIDOVM LKASTV:
INN LTKY: Jak jsme se ji zmnili, je cel rostlina, hlavn vak
Je teba drazn upozornit na to, e cel rostlina, hlavn vak hlzy hlzy a bobule, v erstvm stavu prudce jedovat. Po
a bobule, jsou v erstvm stavu prudce jedovat. Suenm vak svou poit se dostavuj prudk bolesti v aludku a stevech
jedovatost hlzy pln ztrcej. Obsahuj alkaloid aronin, glykosin rzu kolikovitho, zvracen krve a smrt. Prvn pomoc
arin, asi 70 % krobu, trochu tuku, gumy a cukru. pi otrav spov ve vyplchnut aludku, pit mlka
a podn siln ern kvy, aby bylo posleno srdce.
UPOTEBEN: Otrven mus co nejrychleji vyhledat lkaskou pi.
1. U v pradvnch dobch
Pokud vbec rnu plamatho uvme, meme ho
slouily suen hlzy rnu
plamatho za potravu. pout zevn i vnitn.
I nyn se v nkterch kra- Pi pouit zevnm slou k zmrnn bolesti pi Revmatismus,
jch suen hlzy melou kloubovm a svalovm revmatismu, pokud nen pro- ischias
a pridvaj do mouky k pe- vzen horekami, a pi ischiasu podle tohoto nvodu:
en chleba, ponvad obsa-
erstvou hlzu nastrouhme, vymakme z n vu
huj vysok procento kro-
bu, jak jsme se zmnili
a v tto v namome ist pltno, kter pilome
v pedelm odstavci. Dje na bolestiv msto a nechme tvrt a pl hodiny.
se tak v Itlii a v nkterch Dosud se uv suen hlzy pi zven tvorb hle- Hlen
oblastech Karpat. Do ob- nu v aluden v v tomto ppravku: v v
chodu pichzej tyto suen suen hlzy rnu plamatho 40 g aluden
hlzy jako tzv. portlandsk
pukvorce 20 g
sgo.
2. Hojn se uv suench koene bedrnkovho 20 g
hlz rnu plamatho ve skoice 12 g
zvrolkastv. pelyku 4g
jalovcovho deva 4g
prkovho cukru 100 g
PSTOVN A SBR: Ve dobe rozdrtme na prek, smsme a uvme 3x
rn plamat se pstuje
denn na hrot noe ped jdlem.
z zk rozkrjen star hl-
zy, kter szme do vlhk Nedoporuujeme vak k uvn, ponvad mme
polostinn pdy asi tvrt adu jinch domcch prostedk se stejnm nebo lep-
metru od sebe. Tak ze se- m inkem.
men lze rn plamat psto-
vat, v tomto ppad se vak
20 JAK SE LIT ROSTLINAMI
BAZALKA PRAV 21

BAZALKA PRAV
lidov nzvy: bazalika, bazilika
OCIMUM BASILICIM L.

POPIS:
Bazalka pat do eledi rostlin hluchavkovitch - Lamiaceae. Je to
rostlina jednolet. M tyhrannou, rozvtvenou lodyhu, asi pl met-
ru vysokou. Dole je lodyha lys, nahoe mrn chlupat. asto mv
ervenav ndech. Listy vstcn postaven jsou apkat, podlouhle
vejit a pilovit. Kvete v ervnu, ervenci a srpnu. Kvty tvo hroz-
ny, dlouh asi tvrt metru, postaven na konci lodyhy i postrannch
vtvch. Kvty v hroznech stoj dce. Okvt je dvojpysk. Horn pysk
kalin je okrouhl a iroce kdlat, doln pysk je tyzub. Bl ko-
runa m trubku stejn dlouhou jako kalich, horn pysk rozdlen na
tyi vroubky, doln pysk nedlen. K dolnmu pysku tsn pilhaj
tyi tyinky, z nich dv jsou del a dv krat. Jejich nitky jsou
v doln polovin chlupat. Plod je sloen ze ty malch, vejitch,
hladkch naek. Cel rostlina siln aromaticky von a m slanou chu.

NALEZIT:
Pvodn vlast bazalky je jin Asie, odkud se rozila nejdve do ji-
n Evropy - asi v prvn polovin 16. stolet. V souasn dob je u ns
siln rozena'a oblbena jako okrasn kvtina. Pstuje se v kvtin-
ch i za okny. Da se j v kypr, dobe vyhnojen pd pi slunn,
tepl poloze. UPOTEBEN:
1. Oleje, kter se vyrb destilac z nat, se pouv v prmyslu voavkskm pi
UITEN STI: vrob rznch voavek k dosaen vn rov a karafitov.
Jako droga se uv cel rostlina (Herba basilici). V oficilnm lka- 2. Na bazalky je soust takzvan Potpouri, neboli smsi vonnch nat, kter se
pl na rozhavench kamnech, aby se zlepila atmosfra v obytnch mstnostech.
stv se bazalka v souasn dob tm neuv, akoli dve byla obl-
3. V domcnostech se pouv suen nat bazalkov jako koen, hlavn do pol-
benm lkem. vek a omek k masu, zvin a rybm.

INN LTKY: PSTOVN A SBR:

Cel na obsahuje siln aromatickou silici, pipomnajc svou vn Bazalka vyaduje pdu hlubokou, kyprou, s dostatkem vpnku. Polohu je teba vo-
kytici z r a karafit. lit chrnnou a slunenou. Nejlpe se j da po okopaninch. Vysv se v beznu a
dubnu do paenit. Semena se pouze na povrchu mrn uvl. Sazenice velk asi 10 cm
22 JAK SE LIT ROSTLINAMI BEDRNK OBECN 23
1
se rozsazuj do sponu 30 - 45 x 30 cm. Hnoj se prmyslovmi hnojivy, 45 kg N.ha' ,
1 1 m a po zchladnut scedme. Do nlevu pot pidme
30 kg P.ha' a 70 kg K. ha' a po prvn skli/ni se pihnojuje 30 kg dusku na ha. Prv-
n sklize se uskuten v ervenci nebo srpnu. Rosliny se su pirozen ve stnu, pi plku vymakanho citronu a osladme.
teplotch do 35C. Dobe vyschl rostliny se potom rozdrt nebo rozsekaj na drobn
1
kousky. Vnosy se pohybuj od 0,8 do 1,2 t. ha" .

UIT V LIDOVM LKASTV: BLDRNlK OBECN

Jako lku se bazalky pouv mlo, akoli m v n- Rozpraskan lidov nzvy: lomikmen, tebnk, bedrnek
kterch ppadech dobr hojiv vlastnosti. Dobe se rty, trhliny na PlMPINELLA SAXIFRAGA L
osvduje jako hojiv prostedek pi rozpraskanch prsnch
rtech a pi len trhlinek na prsnch bradavkch koj- bradavkch POPIS:
cch matek. Pslun ppravek si zhotovme takto: Bdrnk obecn je bylina vytrval, nleejc do eledi mikovitch -
prku ze suen nat bazalkov Apiaceae. V zemi m tlust, vetenovit koen, barvy svtle hnd,
dobe rozmlnn 5g kter siln aromaticky pchne a m ostrou, peprnou chu. Z koene
ist vazelny nebo vepovho sdla 50 g vyrst lodyha, vysok asi pl metru. Tato lodyha je mlo rozvtvena,
Dobe promsme a nanme na bolestiv msta. na povrchu je jemn rhovna, kolnkovit a obyejn hust pit.
Dobrm prostedkem je bazalka pi mrnch zn- Znt Listy m bedrnk jednodue zpeen, pochvovit. Doln listy maj lst-
tech nosohltanu a mandl. Tak pi zntech dsn lze dsn ky piokrouhl, sthan pilovit a peenodln. Doln listy maj lst-
doshnout dobrch vsledk tmto ppravkem: ky dvojklann nebo trojklann s rkovitmi nebo kopinatmi kroj-
suen nat bazalkov l hrst ky. Horn listy maj velik pochvy, ale zakrnlou, nkdy i schzejc
vody 250 g epel. Kvete od ervence do z. Kvty jsou bl nebo narovl
Vhodme do studen vody, nechme zaht do varu, a jsou sestaveny v sloitm okolku, jen m 10 a 20 paprsk. Oko-
ihned potom odstavme a scedme. Chladnm odva- lky, posazen na jednotlivch paprscch, maj 8 a 18 stopek. Obal
rem potom kloktme nebo vyplachujeme sta. i obalky schzej. Koruna m pt opakvejitch lupnk s dlouhmi
Dobrm prostedkem je bazalka pi zcp. Mrn, Zcpa pikami, kter jsou dovnit zahnuty. Tyinek je tak pt. Jejich nitky
ale spolehliv projmadlo zskme tmto zpsobem: jsou del ne korunn lupnky. Podkvt semenk je zakonen dvma
suen bazalkov nat l petka bliznami. Plodem je kulat, lehce vejit, lys dvojnaka, kter na
stolnho vna blho 1/81 hbet kad sv sti m ti ebra.
oleje ricinovho l lika Pi tto pleitosti popeme tak bedrnk vt - (Pimpinella ma-
Smsme za studena, nechme pijt do varu, ihned jor L.) Bedrnk obecn i bedrnk vt se li od sebe jen svm vzhle-
scedme a tepl na lano vypijeme. dem, inn ltky a upoteben u obou je shodn.
Pi horekch se bazalky uv jako pjemnho Horeka Bedrnk vt dorst vky skoro jednoho metru. M koen znan
chladivho npoje: vet ne bedrnk obecn. Jeho lodyha je mnohem rozvtvenj. Lis-
suen bazalkov nat l hrst ty m lichozpeen, jejich lstky jsou iroce kopinat, s okraji jemn
vody 1/21 pilovitmi. Okolky maj mn paprsk, jinak se li od kvt bedrn-
Vodu pivedeme do varu, vhodme na, ihned odstav- ku obecnho jen tm, e jsou vt.
24 JAK SE LIT ROSTLINAMI
NALEZIT:
Oba bedrnky jsou rozeny
po cel Evrop. Bedrnk
obecn miluje pdu suchou,
kamenitou. Nachzme ho pi
okraji polnch cest, na kame-
nitch svazch a strnch, do
kterch se opr slunce. Be-
drnk vt naproti tomu roste
na vlhkch loukch, v travna-
tch dolch a ve stinnch,
vlhkch lesch. Slunen svit
nem pli v oblib.
UITEN STI:
Jako droga se u obou rostlin
pouv koen (Radix pimpi-
nellae).
INN LTKY:
Koeny bedrnku obecnho
i bedrnku vtho obsahuj
silici a hoinu, nazvanou
pimpinellin.
UPOTEBEN:
1. Z lstk bedrnku se v nkte-
rch krajch jin Evropy pipravuje
chutn salt.
2. Pi vaen piva se pouv bedr-
nku jako psady, kter m zvit
znost npoje.
PSTOVN A SBR:
Pdu k pstovn je teba zvolit
podle toho, kter bedmk chceme
BEDRNK OBECN 25
pstovat. Bu tady bude pda psit, such, s nadbytkem slunenho svtla pro p-
stovn bedrnku obecnho nebo naopak vlhk, t pda s vydatnm humusem
a spe zastnn pro pstovn bedrnku vtho.
Ob rostliny se vysvaj hned brzy zjara do zhon v dcch, vzdlench asi 20 cm
od sebe. Po vzejit se protrhvaj a peliv plej. Dve, ne rozkvetou, mohou se od-
tipovat mlad lstky na salt nebo jako zelenina.
Hlavn produkt, kterm je koen, se sklz pozd na podzim nebo a dalho jara.
Dobe se omyj a vcelku su za mrnho tepla. Uschovat se mus v dobe utsnnch
plechovch ndobch, nejlpe zaletovanch, nebo v bednch, jejich dno je posyp-
no vpnem. Jen tak lze toti ochrnit sklizen koeny ped hmyzem.
UIT V LIDOVM LKASTV:
Bedrnk byl od pradvna velmi oblbenm lidovm Nadmn
lkem. V modernm lkastv se ho u nepouv, a-
koli i tady byl ped lety hojn pedepisovn. V lido-
vm lkastv se ho uv hlavn pi poruchch za-
vacch, obzvlt pi nadmn. Uv se ho bu ve
form tinktury nebo nlevu.
Tinkturu si pipravme takto: 1/4 l lihu zedme
l /4 l vody a v tto tekutin nechme tden met 25 g
bedrnkovho koene, rozdrcenho na drobn kousky.
Pot precedme a bereme 3x denn 15 kapek na kou-
sek cukru.
Nlev pipravme tak, e pivedeme do varu 1/4 l
vody, vhodme 25 g rozdrcenho koene, odstavme
a po zchladnut scedme. Bere se za 2 hodiny lce.
Dobr inek m bedrnk tak pi katarech hornch Katary cest
cest dchacch. Uvme ho v podob tinktury nebo n- dchacch
levu, pipravenho podle zpsobu, jej jsme uvedli ve.
26 JAK SE LIT ROSTLINAMI
BENEDIKT LKASK
lidov nzvy: ubet, hok bodlk, zaje oko, na (Herba cardui benedict}. Pitom droga, kter obsahuje jen list, je
krasovlsek, ostropes
CNICUS BENEDICTUS L.
POPIS:
Benedikt lkask pat do eledi
hvzdnicovitch - Asteraceae. Je to
bylina jednolet nebo dvoulet. M
lodyhu vysokou asi 30 cm, vtevna-
tou apo cel dlce hust ochlupe-
nou. Listy jsou pisedl, peenodln
a peenosen. Jejich okraje jsou
bodlinat zubat. Kvete v ervnu
a ervenci. Kvty jsou sestaveny do
boru. Vnj listeny stechovitho
zkrovu jsou srdit a vybhaj
v jednoduch trn, kdeto vnitn li-
steny se kon trnem hebenovit d-
lenm. lut kvty na okraji boru
jsou velmi drobn a nemaj tyinky
ani pestk, jsou tedy jalov. Vnitn
kvty jsou vt, maj trubkovitou,
pticpou korunu, obklenou dole
chmitm kalichem. Podkvt se-
menky dozrvaj v podln rhova-
n naky, vnen na vrcholu
chvostkem ttinovitho chm. Chu maj sladkou. ervenohnd
oddenek, stejn jako cel rostlina, siln pchne a chutn trpce hoce.
NALEZIT:
Domovem je benedikt lkask v Asii a jin Evrop, zvlt ve pa- nediktu pouv pi poruchch funkce zavacho
nlsku a ecku. U ns se pstuje tu a tam v zahradch a nkdy zpla-
uje. V takovm ppad vyhledv pust msta. pravujeme podle tohoto nvodu: suen list benediktu
BENEDIKT LKASK 27
UITEN STI:
Jako droga se uv bu pouh list (Folim cardui benedict) nebo cel
daleko cennj.
INN LTKY:
Benedikt obsahuje hoinu, zvanou knicin, kter dodv rostlin on
hok chuti. Krom toho obsahuje nco pryskyice, silici a soli orga-
nickch kyselin.
UPOTEBEN!:
Mlad vhonky se upravuj jako zelenina, v potravinskm prmyslu se ho velmi
asto pouvalo jako nhraky chmele.
PSTOVN A SBR:
K pstovn benedikt vyaduje hlubokou, mrn vlhkou, hlinitou pdu s dostatkem
vpnku. Stanovit vyaduje tepl a slunn. Vysv se po okopaninch. Ji na podzim
se pozemek pohnoj chlvskm hnojem. Zkladn hnojen je 30 kg N ha"1, 20 kg P ha"1,
40 kg K ha"1. Benedikt se seje pmo na stanovit koncem bezna a v dubnu, a to ml-
ce nebo do rh o dcch vzdlench od sebe 35 cm. Klivost semen je asi 60%. Se-
meno vzchz rychle, obyejn u po 14 dnech. Setba se potom protrhv, aby zstaly
jen jednotliv rostliny, asi 30 cm od sebe vzdlen. Kdy jednotliv byliny povyrostou,
dkuj se a cel kultura se pleje. Plen se vak provd jen krtkou dobu, ponvad be-
nedikt rychle roste, vytvo brzy velk, hust rice a nedovol pozdji rst dnmu
pleveli. Sklize pon tehdy, kdy listov rice dorostly znan velikosti. Sklzen
listy se su na lskch, nejlpe v surn pi 50-60C, nebo pak podr svou pvodn
barvu. Sklize je mon opakovat za lto tyikrt a ptkrt. Sklzme-li i stonky, mu-
sme je ped suenm po dlce roztrhat, ponvad jsou pli dunat a dlouho se su.
Semeno se sklz tsn ped plnou zralost. Cel hlvky se utrhvaj a na slunci se
nechaj dozrt.
UIT V LIDOVM LKASTV:
Ji sta ekov uvali benedikt pod jmnem Akarna Prjem,
a vysoko si cenili jeho liv inky. Nejastji se be- zvracen
traktu. V takovm ppad uvme odvar, kter pi-
 BERTRM OBECN 29
28 JAK SE LIT ROSTLINAMI

lut, trubkovit kvtky. Plodem jsou mal naky, kter se tvo

(5 g) dme do 1/4 l vody, povarme nkolik okami- z podkvtho semenku.
k, odstavme a scedme. Pijeme pl lku po malch
doucch bhem pl hodiny, dokud se nedostav i- NALEZIT:
nek. Bertrm m rd pdu hojn zavlaovanou, proto ho nalezneme ve vlh-
Nutno pamatovat, e pli siln odvar snadno vzbu- kch pkopech a koviscch, hlavn vak na behu potok, ek a ryb-
zuje pocit oklivosti a zvracen. nk.
Pi nechutenstv se uv vinnho extraktu, takto Nechutenctv
pipravenho:
75 g suenho, nadrobno pokrjenho listu benedik-
tovho se vhod do l l ervenho vna a nech tden
stt. Uv se ped jdlem nalano l lce.
Nlevu a vodnatho vtaku se uv tak pi bled- Blednika,
nice, dn a blm vtoku u en, pokud je tento vtok blotok,
zpsoben pinami nikoli mstnmi. dna
Vodn vtaek si pipravme tak, e 50 g pokrje-
nch list mme po nkolik dn v 1/2 l vody a po
scezen uvme 5x denn l lci.

BERTRM OBECN
lidov nzvy: rmen imbabov, persn, pertram, peltram
ACHILLEA PTARMICA L.

POPIS:
Bertrm pat do eledi hvzdnicovitch - Asteraceae. Je to rostlina
vytrval. V zemi m plaziv oddenek, vybhajc v dlouh, tenk la-
houny, Z oddenku vyrst pm lodyha, dosahujc ve a pl met-
ru. Lodyha je dole lys, nahoe pokryt mkkmi chlupy. Nese pi-
sedl listy, zce kopinat. Jejich okraje jsou pilovit, a to v doln po-
lovin jemn a hust, v horn hrub a dce. Kvete v ervenci, srpnu
a z. borovit kvty tvo sloit chocholky. Kad bor m na
okraji paprsky - 10 blch, jazykovitch kvt dlouhch stejn jako
polokulovit zkrov, uprosted boru pak je ter, neboli etn, blo-
30 JAK SE LIT ROSTLINAMI
UITEN STI:
Jako droga se uv v lidovm lkastv oddenek (Rhizoma achilleae
ptarmicae). Kvt a list se nyn tm neuv ani v domcm lkastv.
INN LTKY:
Cel rostlina m siln aromatickou vni, hlavn v dob, kdy kvete.
Svou vn pipomn hemnek. Chut se tak podob hemnku, ale je
pitom nahokl. Oddenek obsahuje dosti vysok procento pyrethrinu.
UPOTEBEN:
Z mladch list a vhonk se v nkterch zemch pipravuje salt.
PSTOVN A SBR:
Pstovn bertrmu je snadn, ponvad nepotebuje zvltn pi. Sta mu vybrat n pchnou. Kvete v ervnu a ervenci. Kvty tvo sloen ploch
vhodn msto, dostaten vlhk a zastnn. Pstuje se buto ze semene nebo z od-
denkovch zk. Semeno se vysv brzy zjara do parnku a po vzejit pesad s p-
slunmi mezerami. zky se piprav z erstv vykopanho oddenku zjara a sz p-
mo do zhonu. Sklize oddenku se kon druhho roku na podzim. Vykopan odden-
ky se oist a zvolna su za mrnho tepla.
UIT V LIDOVM LKASTV:
Oddenek bertramov se uv jako prostedek utiuj- Moov
c bolesti a podncujc stroj zavac a moov kameny,
k zven innosti. Dobr sluby kon pi moovch bolesti
kamenech, chronickm revmatismu a bolestech zub.
Uvat se me nkolikerm zpsobem. Bud se revmatismus
vk pmo koen, nebo se bere nkolikrt denn na
hrot noe prek, pipraven z dobe rozdrcenho ko-
ene.
Nebo se piprav podle tohoto zpsobu: 5 g suen-
ho oddenku, na drobno rozkrjenho, se polije 1/4 l
vac vody, nech odstt, sced a na 2x vypije.
Lze uvat t vtaku lihovho: 15 g pokrjenho
koene se tden m v 200 g zednho lihu nebo ve
stejnm mnostv siln koalky. Uv se potom 3x
denn 10 kapek.
BEZ ERN 31
BEZ ERN
lidov nzvy: bezov, bezinky
SAMBUCUS NIGRA L.
POPIS:
Bez ern pat do eledi zimolezovitch - Caprifoliaceae. Je to ke,
nkdy i strom tm veobecn znm, dorstajc vky 7 a 10 met-
r. M iroce rozloen vtve. Mlad kra je zelenav ed, bradavi-
nat. Star kra je popelav a rozpukan. Mlad vhonky jednolet
obsahuj blou, mkkou de, lidov nazvanou du. Listy stoj vstc-
n a jsou lichozpeen. Skldaj se ze 3 a 7 vejitch, zapiatlch,
nestejn pilovitch lstk, z nich konen je nejvt. Listy nepjem-
chocholky, pi kvtu vzpmen, po odkvtu pevisl. Hlavn stopky
jsou ptilenn a lys. lutav bl kvty von velmi pjemn. Maj
ptizub kalich, tydlnou a ptidlnou zubovitou korunu, pt tyi-
nek a dvoupouzdr nebo tpouzdr podkvt semenk s trojdlnou
bliznou. Plodem jsou ernofialov bobule, velik jako hrch. Kad
z nich obsahuje dv a ti peciky. Dozrvaj v z.
NALEZIT:
ern bez je u ns veobecn rozen. Pstuje se hojn na venkov
zub, jako ozdobn ke. asto zdivo a potom ho nachzme na okraji les
a u potok. V pd si mnoho nevybr.
UITEN STI:
Jako droga se uv kvt (Flores sambuci), kter je na oficilnm l-
kopisu. Dle se uv tak bobule (Fructus sambuci seccati). Nkdy
jsou dny i suen list (Folia sambuci) a mlad kra (Cortex sam-
buci).
INN LTKY:
Kvty bezu ernho obsahuj samburigrin, co je glykosid kyanovod-
ku, dle trochu kyseliny valerianov, silici, tslovinu a sliz. V plodech
32 JAK SE LIT ROSTLINAMI BEZ ERN 33

3. V prmyslu se silice, zskan z ernho bezu, pouv pi vrob voavek a k na-

podoben aroma starho vna.

PSTOVN! A SBR:
Bezu ernmu se da nejlpe v such pd, na vslun. Nevyaduje zvltnho
oeten. Vysv se sm a velmi asto zbuj tak, e je na obt. Pi pstovn je nutn
obas proezat nebo pln vyezat star vtve. ez se provd na podzim.
Kvty se mus sbrat za suchho poas, dve ne zanou opadvat (tedy v kvtnu
a ervenci). Otrhan kvty se nechaj leet pes noc rozprosteny na lskch, druh-
ho dne se potom rychle usu pi 40C. Jinak by mohly snadno zernat. Ped suenm
se ovem odlmou siln stonky. Usuen droga se potom proseje stem o velkch
okch a uschov v plechovch nebo devnch, dobe utsnnch ndobch.
Bobule se sbraj tehdy, kdy jsou zral, tedy v srpnu a z. Tak se su nebo roz-
vej na kai jako povidla.

UITl V LIDOVM LKASTV:

Liv moc ernho bezu je znma od pradvna. Ve Vodnatelnost,
stedovku mu byla u rznch nrod pipisovna revmatismus
kouzeln moc. Hlavn inek ernho bezu spov
v tom, e zpsobuje zven vymovn potu
a moe. Proto ho uvme tam, kde chceme odstranit
z tla nadbytenou tekutinu. T bv doporuovn
pi revmatismu. Uvaj se vechny jeho ve uvede-
n sti vyjmenovan podle tchto nvod:
5 g kry ernho bezu se pova ve 1/41 vody a po
scezen se za tepla vypije.
Vtenm prostedkem pro pocen pi vech choro-
bch z nachlazen je aj, pipraven podle tohoto n-
vodu:
je obsaena hlavn kyselina jablen, kyselina vinn, stopy tkavho kvtu bezu ernho 25 g
oleje, cukr a modr barvivo. V semenech plodu je mastn olej. kvtu lipovho 25 g
koene pruskurnku lkaskho 20 g
UPOTEBEN!: Na hrst tto smsi nalije se 1/41 vac vody, sced a za
1. Slou jako okrasn ke. V mstskch sadech se pstuj nkdy odrdy s listy ble horka v posteli vypije.
a lut kropenatmi. Proti zcp dobe pomh nkolik lic kae, zhoto- Zcpa
2. Na venkov se z erstvch kvt, osmaench s moukou a vejci, pipravuje chut- ven z erstvch bobul.
n jdlo, zvan kosmatice. Suen bobule naproti tomu jsou velmi dobrm pro- Prjem
34 JAK SE LIT ROSTLINAMI BEZ CHEDB 35

stedkem proti prjm. Uvaj se bu jako takov, u hornch rkovit.

nebo se z nich piprav kae, i odvar ze dvou lic su- Kvete v ervenci a
ench bobul na 1/41 vody. srpnu. Kvty jsou
Ale i pi zevnm pouit se ern bez dobe osvd- Spleniny sestaveny do troj-
uje. Zelen kra, kterou natlueme za erstva kladv- nsobn sloenho
chocholku. Kvt
kem, aby byla na povrchu vlhk, mrn bolestivou pal-
m pticp kalich
ivost pi spleninch. Mus se ovem jednat o sple-
a korunu, jejch pt
niny prvnho stupn, pi nich je ke jen zarudl
pltk m tvar vej-
a lehce zduel.
it zapiatl a
Pi zntech nosohltanu a mandl kon dobrou slu- Znt
jsou nazpt ohrnuty.
bu kloktadlo, pipraven podle tohoto nvodu: mandl
Pranky pti tyi-
5 g suench kvt ernho bezu se d do studen
nek jsou iv na-
vody, pivede do varu, ihned odstav, sced a nech chov, semenk vy-
vychladnout. bh ve ti pisedl
T pi neitech a rznch drobnch hnisavch on- Kon blizny. Semenk do-
mocnnch konch lze doporuit mast, pipravenou hnisn zrv v ernou bo-
podle tohoto nvodu: buli, v n jsou skry-
10 g suench kvt ernho bezu se sva s 2 lce- ta trojhrann seme-
mi vepovho sdla, protla istm pltnem a nech na. Cel rostlina,
vystydnout. hlavn vak rozete-
n listy siln, odpor-
n pchnou.

BEZ CHEBDl NALEZIT:

lidov nzvy: chbed, kbed, chebzinky,
plan chebz, zemsk bez
SAMBUCUS EBULUS L.
POPIS:
Chebd obecn pat do eledi zimolezovitch - Caprifoliaceae. Je to
rostlina vytrval. V zemi m iroko rozvtven oddenek, z nho vyr-
staj a metr vysok vtevnat lodyhy. Ty jsou na povrchu hluboce rho-
van a dce ochlupen. Nesou lichozpeen, vstcn listy, je se sklda-
j z pti a devti lichozpeench lstk s pilovitmi okraji. Na spodu
dlouhho apku jsou palisty dvojho druhu. dolnch list vejit,
U ns se vyskytuje dost dce. Najdeme tuto rostlinu u vlhkch pko-
p, u cest, na okrajch les a na mtinch.
UITEN STI:
Jako droga se uvaj hlavn bobule (Fructus ebul), mn asto u od-
denek (Radix ebul), kvt (Flos ebul) a list (Folim ebul).
INN LTKY:
Hlavn soust odporn hokosladkch, nakyslch bobul je kyselina
valerianov, kyselina jablen, kyselina citrnov, silice, cukr, tslo-
vina a hoina.
36 JAK SE LIT ROSTLINAMI
BLN ERN 37

UPOTEBEN!:
1. Chebd se uv ve vinastv v nkterch sttech k barven vna.
2. Ze vy se dve vyrbl inkoust.

PSTOVN A SBR:
Chebd si v pd pli nevybr, potebuje vak hodn slunce. Bobule se sbraj
v z a jnu, kdy jsou pkn ern. Su se zvolna, piem se hodn scvrkvaj
a nabvaj mdlho vzhledu.

UIT V LIDOVM LKASTV:

Chebd je star znm moopudn a pototvorn pro- Vodnatelnost
stedek. Uv se ho proto s spchem pi vodnatel-
nosti, obyejn v tto form:
Suen koen se dobe rozdrt na prek, z nho se
nepln kvov lika vhod do 1/41 vody, pova 5 mi-
nut a vypije pl rno, pl veer.
Pi stanoven dvky je poteba jist opatrnosti, po- Siln
nvad vt dvky zpsobuj siln prjem a dven. projmadlo
Jin moopudn sms m toto sloen:
bobule chebd 5 g
nae pesliky 30 g
koene libeku 30 g
koene lopuchu 30 g
Z toho se vezme l ajov lika na 1/4 l vody, spa
a vypije pl rno a pl veer.
Jako mrn prostedek moopudn slou povidla,
uvaen z chebd. Va se stejn jako povidla vestko-
v. Uv se jich ti liky l x denn.
tch - Solanaceae. V zemi m vetenovit koen, na povrchu lut

BL!N ERN nebo svtlehnd. Z nho vyrst lodyha, vysok asi pl metra, na ce-
lm svm povrchu porostl lepkavmi, laznatmi chlupy. edozele-
HYOSCYAMUS NIGER L n listy jsou trojho druhu. Doln jsou apkat, prostedn poloobj-
mav, horn pisedl. Maj podlouhle vejitou epel s velkmi, cho-
POPIS:
botnatmi vkrojky. Nlevkovit kvty jsou umstny v lab list
Je to jednolet nebo dvoulet rostlina, kter pat do eledi lilkovi-
jednotliv, na konci lodyhy tvo jednostrann, listnat, stoen klas.
38 JAK SE LIT ROSTLINAMI
Bakovit kalich je ptizub, lstky korunn maj pinav ervenou
barvu. Tyinek je pt. Nadkvt semenk je dvoupouzdr, zakonen
dlouhou nlkou. Kvty se rozvjej v ervnu a ervenci. V srpnu
a z dozrvaj v tobolku, dole naduelou, uzavenou kalichem. V to-
bolce jsou uloena etn ernohnd semena, podobn mku. Tobol-
ka puk vkem. Cel rostlina odporn pchne.
NALEZIT:
Bln ern je rostlina u ns zcela bn. Nalezneme ji asto na rumi-
tch, podl cest, na mezch i jinde.
UITEN STI:
Jako droga se uv na (Herba nebo Folia hyoscyam) a semeno (Se-
men hyoscyami).
INN LTKY:
Rostlina obsahuje dva prudce jedovat alkaloidy, hyoscyamin a sko-
polamin. Jsou obsaeny ve vech stech rostliny, nikoli vak vude
ve stejnm mnostv. Nejvce jich je v semenech, asi tikrt vce ne
v nati. Semena krom toho obsahuj skoro tetinu sv vhy nevys-
chavho mastnho oleje, zvanho olej blnov.
Otrava blnem, prvn pomoc a len
Ponvad bln je velmi jedovat a pitom tolik rozen, stv se n-
kdy, e zmnou nebo z nerozumu si pivod lovk otravu. Vechny
otravy blnem jsou zpsobeny semeny, kter nepchnou. Listy by ni-
kdo jist nepozrel u pro jejich odporn zpach.
Pi otrav se objevuje nejprve stadium podrdn, charakterizovan
lehkm vzruenm, ivmi pohyby, zervennm ke v oblieji a roz-
enm zornic. Toto stadium vak nen nijak vznan a lehce se me
pehldnout. Ke a sliznice je such, otrven patn polyk, chrapt.
Dchn se stv obtnm, zvoluje se, otrven m zvrat, zane se Vnitn uit je bln dobrm prostedkem k utien
ctit vyerpan, maltn, usn a nedostane-li se mu pomoci, umr.
Prvn pomoc spov v tom, e se sname nejprve vyprzdnit alu-
dek. Dven si me pivodit otrven sm, str-li si prst hluboko do
krku. Nebo polechtme zadn stnu hltanu prem, namoenm v oleji
BLN ERN 39
nebo i ve vod. Je-li ji nemocn v bezvdom, laik mu do krku nic str-
kat ji nesm, dokud nepijde lka, kterho ovem volme {ihned},
uvame silnou ernou kvu, asi 1/8 kg na velk lek vody, a podv-
me ji nemocnmu po malch dvkch. Ztrc-li nemocn vdom
a zane patn dchat, zavdme uml dchn.
Len samotn potom mus dit lka.
UPOTEBEN:
1. Blnu se uv hojn v lkastv, krom toho vak i zvrolkai ho pedpisuj pi
uritch chorobch dobytka.
2. Suen blnov koen zapuzuje myi.
PSTOVN! A SBR:
Bln vyaduje pdu lehkou, bohatou na dusk a vpno. M rd vslun. Daleko hle-
danj a cennj je bln dvoulet. Semena se zasvaj brzy na podzim, nejlpe hned
v druh polovin srpna do dk od sebe vzdlench 35 - 40 cm. Rostlina jet do
zimy vyene listovou rici, kter dobe prezimuje. Seje se do dek a semeny se
nem etit, ponvad nkdy je jejich klivost mal a urit procento semen nevze-
jde. Na jae se rostliny okopvaj a plej. Doporuuje se pitom pihnojit duskatm
hnojivem, aby se zvil obsah innch ltek.
Dvoulet bln se sklz po oba roky. Prvn rok se v ervnu a srpnu trhaj listy, ale
tak opatrn, aby tm rostlina netrpla. Hlavn sklize je ovem a druhho roku, kdy
se od rozkvtu a do doby zrn plod uezvaj tenk vtviky s listy a plody.
Sklzen na se su na pd nebo v surn, semena je nutn suit vdy ve stnu.
Pi umlm suen nesm teplota peshnout 40C. Usuenou drogu nutno uskladnit
ve vzduchotsnch ndobch a chrnit ped svtlem a vlhkem.
Po kad prci s blnem je nutno si dobe umt ruce teplou vodou a mdlem. Dt
se nikdy nesm pout jako pomocnk pi sbru!
UITl V LIDOVM LKASTV:
Ponvad bln je rostlinou jedovatou, me se ho u-
vat, hlavn vnitn, jen na lkask pedpis. Uvede-
me-li tedy nkter zpsoby ppravy, inme tak jen
kvli plnosti.
Kee,
bolesti a uvolnn keovho staen svalstva. Vyta- bolesti
ek blnov pedpisuj dnes lkai jen mlo, sahaj
k innm ltkm z blnu vyrobenm. Skopolaminu
se uv t pi nkterch poruchch nervovch.
40 JAK SE LIT ROSTLINAMI BOLEHLAV PLAMAT 41

Hojn se pouvaj ppravky z blnu i v onm l-

kastv, a u jako on kapky nebo jako on mast.
Jen pi pouit zevnm a za nleit opatrnosti by Svalov
bylo mon pipustit i laick pouit blnu pi svalo- revmatismus
vch bolestech revmatickho rzu. Uv se nlevu:
5 g suen nat blnov se d do 1/41 vody, pova,
odstav, ihned sced. Obklady v tomto nlevu namo-
en se pikldaj na bolestiv msta.

BOLEHLAV PLAMAT
lidov nzvy: svinsk ve, vivec
CONIUM MACULATUM L

POPIS:
Bolehlav plamat pat do eledi mikovitch - Apiaceae. Je to rost-
lina dvoulet. V zemi m tenk, vetenovit koen, z nho vyrst
lys lodyha, dosahujc vky kolem jednoho metru. Lodyha je boha-
t rozvtvena, na povrchu m mlk rhy. Hlavn na sv spodn sti
ke koeni je hnedoerven skvrnit. Jej povrch je jakoby edomode
ojnn. Uvnit je dut. Podkovovit listy jsou dvakrt a tikrt zpee-
n, na lci tmavozelen, na rubu svtlezelen. Lstky jsou podlouhl,
peenoklann. Kvete od ervence do z. Kvty jsou seskupeny v slo-
ench okolcch, jejich obaly a obalky jsou tlist a ptilist,
dol ohrnut. Pt korunnch pltk vejitch je na konci zahnuto do-
vnit. Jsou bl. Kvt m pt tyinek a podkvt dvoudln semenk.
Plodem je dvounaka, jej kad polovina je vejit a m pt vroub-
kovanch eber.
Cel rostlina pchne siln myinou. Tento pach je velkou pednost,
ponvad jinak by se bolehlav plamat hlavn v prvnm roce snadno
mohl zmnit s petrel. Od petrele lze po podrobnj prohldce bo- klnovit, pilovit, horn listy jsou trojetn. Petrel kvete dve, u
lehlav plamat rozeznat podle etnjch znak. Dobrm vodtkem je v ervnu a ervenci, kvty jsou zelenolut, okolk m dlouhou stop-
lodyha. U petrele nen skvrnit. Dle petrel m listy na obou stra- ku. Obaly jsou nejve dvojlist, obyejn vak schz, obalky jsou
nch stejn zelen, leskl a pjemn vn. Lstky u list petrele jsou estilet a osmilet. Naky maj pt nitkovitch eber.
42 JAK SE LIT ROSTLINAMI BOLEHLAV PLAMAT 43

NALEZIT: Otrava se projevuje okamitm krbnm v krku a hojnm slin-

Bolehlav plamat je domovem tm v cel Evrop. Najdeme ho na
pustch mstech, v houtinch, pirozench plotech, pi potocch, na
okrajch les, rumitch, ba tu a tam i na nvsch.
UITEN STI:
Jako droga se uv cel kvetouc bylina (Herba conii).
INN LTKY:
Bolehlav je prudce jedovat, nebo obsahuje jedovat alkaloidy koni-
in, konhydrin a metylkoniin. Nejjedovatj je prvn z nich. Je tekut,
olejnat, velmi prchav. M svtlelutou barvu a chutn velmi oste.
Svtlem a teplem se snadno rozkld.
nm. Jazyk zan devnt. Otrvenmu se to hlava, ct v n tlak
a pon nejasn vidt. Od nohou nahoru se mu pomalu pocit sla-
bosti a ochrnut. Vdom se obyejn neztrc. Smrt nastv zastave-
nm dechu, obyejn pi pln citlivosti a vdom. V uritm procentu
ppad otrven zvrac a dostv prjem.
Prvn pomoc spov v co nejrychlejm vplachu aludku, podnm
ivoinho uhl a projmadla. Jakmile zanou dechov obte, je nut-
n provdt uml dchn, a to velmi vytrvale. Dal len zad l-
ka, kterho je teba zavolat ihned.
UPOTEBEN:
Bolehlavu se uv hlavn ve zverolekrstvu

Jedovatost bolehlavu velmi kols podle krajiny, ron doby, erst-

vosti a sti rostliny. Bolehlav, rostouc v jinch krajinch, je daleko
jedovatj ne bolehlav z krajin severnch. Podle nkterch zprv, na-
pklad v severnm Skotsku, nem jedovat sousti, ba dokonce se
tam pr konzumuje ve form saltu. U ns ovem pat bolehlav mezi
rostliny nejjedovatj. Listy ped dobou kvtu jsou daleko jedovatj-
ne potom, kdy rostlina odkvt, kdy se jedovat ltky koncentru-
j do plod, kter jich potom obsahuj hodn pes 3%. Zrnm vak
semena opt ztrcej skoro dv tetiny sv jedovatosti. Podobn er-
stv rostlina obsahuje daleko vy procento jedovatch alkaloid ne
rostlina suen.
Savci, napklad domc dobytek, otrav podlhaj tak. Ale na past-
v se bolehlavu vyhnou, hlavn pro jeho zpach. Nkter druhy ope-
enc, napklad drbe a vlatovky, bolehlav snej dobe. Je zaj-
mav, e maso tchto ptk zpsobuje otravu tomu, kdo je poze.
Otrava bolehlavem, prvn pomoc a len
Otravn inek bolehlavu byl znm u od pradvna. V ecku ho za
starch dob pouvali k popravm. Znm je napklad ppad filosofa
Sokrata. U ns by mohlo dojt k zmn s koenem petrele nebo ke-
nu. Bolehlav je tak jedovat, e me dojt k otrav u pi ichn
k vtmu mnostv koniinu, ovem po del dob.
PSTOVN A SBR:
Bolehlavu se da dobe v pd hlubok, na humus bohat. Potebuje vslun, bo-
lehlav rostouc ve stnu m mn innch ltek ne bolehlav z mst slunnch.
Seje se na podzim bu pmo na pole nebo do parnk. V tomto ppad se potom
na jae vzel rostlinky rozesazuj do dk asi s patncticentimetrovmi mezerami.
Je dobr ped setm na den semena namoit do vody asi 15C tepl a po usuen za-
st. Je-li sucho, nutno rno a veer zalvat, okopvn a plet bolehlavu velmi prosp-
je.
Na sklzme ped dobou kvtu, rychle sume a ukldme v ndobch dobe uts-
nnch. Siln stonky se pitom nesbraj, ponvad tko schnou. Semeno sklzme
tehdy, kdy je asi polovina plod zral. Okolky se odeou, svou do otpek a po
vyschnut se vymlt a vyist.
UIT V LIDOVM LKASTV:
Vnitn se bolehlavu pouv jako lku pi zdue, pa- Zducha,
doucnici a jinch chorobch nervovch. K domcmu padoucnice
pouit bolehlav plamat vbec nepat.
Zevn lze pout bolehlavu pi utien bolesti pi na- Ndory,
dorech a otocch lz. V tomto ppad ho uvme ve otoky lz
form odvaru, jeho pprava je uvedena u blnu er-
nho. V odvaru se namo obklady, kter se piklda-
j na bolestiv msta.
 BOROVICE LESN 45
44 JAK SE LIT ROSTLINAMI

vky a 40-50 metr. Kmen m rozkladit vtevnat. Kra je roz-

BOROVICE LESN pukan, barvy hnd s sedavm ndechem. Kra mladch vtv je er-
venolut, v malch upinkch se odlupujc. Zelen list nazvme
lidov nzvy: sosna, chvoj, bor
jehlim. Je dlouh asi 5 cm, zk, m edozelenou barvu a je uloe-
PlNUS SILVESTRIS L.
no vdy po dvou v mal pochv. Kvete v dubnu a kvtnu. Kvty jsou
jednodom a nevynikaj nijak svm vzhledem. Prankov kvty tvo
POPIS:
Borovice lesn pat do eledi borovicovitch - Piniaceae. Je to strom jehndy a jsou lut barvy. Jehndy jsou vdy 2 a 3 na doln sti
u ns hojn se vyskytujc a veobecn znm. mladch vhonk. Pestkov kvty tvo tak jehndy, ale ty maj bar-
M koeny iroko rozloen a hluboko zaputn do zem. Dorst vu ervenou. Jsou umstny po jednom a dvou na konci mladch v-
honk. Zpestkovch jehnd se vyvinou iky, kuelovit vejit,
dol ohrnut. V prvnm roce jsou ervenav, v druhm roce zelen,
a teprve koncem druhho roku jejich upiny zanou devnatt. Potom
je kad upina zakonena tyhrannm tlustm ttkem. Za kadou
upinou jsou uloena dv semena, z nich kad m dlouh, blanit
kdlo. Na potku tetho roku se zanou upiny odchlipovat a seme-
na z nich vypadvaj. Przdn ika potom na strom zstane a do
konce tetho roku.

NALEZIT:
Borovice lesn pat k naim nejrozenjm stromm. Vyskytuje se
po cel Evrop a za polrnm kruhem. Pitom si v pd pli nevy-
br, snese i znan sucho a psitou, chudou pdu. V jin Evrop se
vyskytuje i ve znan vysokch polohch (1800 m).

UITEN STI:
Meme smle ci, e z borovice nic nepijde nazmar. Vech jejch
st se upoteb a u v prmyslu nebo v lkastv. Jako drogy se u-
v mladch vhonk (Turiones pini).

INN LTKY:
Borovice lesn a s n pbuzn borovice ern (Pinus nigra ARNOLD),
rostouc v jin Evrop, obsahuje tkav olej, pbuzn oleji terpent-
novmu. Z borovice pmosk se potom zskv francouzsk terpen-
tnov olej (Oleum terebinthinae gallicum).
46 JAK SE LIT ROSTLINAMI BOROVICE LESN 47

UPOTEBEN: Z extraktu lze tak pipravovat posilujc koupele se Posilujc

1. Koen, deva a iek lze vyut jako paliva. Kmen je mono ut jako deva sta- stejnm inkem jako koupele z mladch vhonk. koupele
vebnho, k pracem truhlskm se ale pli nehod. Z kry se vyrb tslo. Extraktu se d do vody nkolik liek.
2. Pirozen pryskyice, je se ron z kmene a vtv, se tav a po vyitn se z n
Kvtn pyl se sbr tak, e se prankov jehndy
zskv tzv. burgundsk smla. Destilac pryskyice se pipravuje terpentnov olej
vytsaj paprem. Kvtn pyl je vborn zsyp k hojen Opruzeniny
nebo silice terpentnov.
3. Suchou destilac deva se vyrb dehet, z nho se vaenm zskv tzv. ern opruzench mst, na n se zlehka nan.
smla. P r y s k y i c e se uv k pprav nplast. Kousek
4. erstv jehli se m a va, m vznik tzv. lesn vlna. pryskyice se rozeheje a nanese na kus pltna v ten-
k vrstv. Tato nplast se potom pilo na omrzl Omrzliny
PSTOVN A SBR: msto nebo sval i kloub, v nm se ozvaj star rev-
Pstovn lesn borovice pat do oboru lesnickho. Jako okrasn strom se v zahra- matick bolesti.
dch pstuje borovice ern. Lesn vlna psob dobe t pi revmatismu. Vy- Revmatismus
rob se tak, e asi pl kg erstvho jehli mme den
UIT V LIDOVM LKASTV: ve 2 l vody, a potom asi hodinu povarme. Pilo se
V lkastv se upoteb mlad vhonky, kvtn pyl, na bolestiv msto a obve.
pryskyice, terpentn (silice terpentnov) a lesn Silice terpentnov se koup v istm stavu Otrava
vlna. v lkrn. Doma ji lze tak pipravit, je to vak kom- fosforem
Mlad v h o n k y . Uv se jich k posilujcm kou- Revmatismus, plikovan a nepohodln. Jej uit je mnohostrann.
pelm, hlavn pi dn a revmatismu. Koupel piprav- dna Vnitn slou jako protijed pi otrav fosforem. V-
me takto: znam tohoto protijedu vynikal ovem hlavn dve,
Asi l kg mladch vhonk vame 1/2 hodiny ve kdy zpalky mly fosforov hlaviky, kterch se s ob-
3 l vody. Potom vlejeme do vany s vodou, piprave- libou uvalo pi sebevraednch pokusech. Nyn u
nou ke koupeli. Tm stejnou slubu vykon borov tm nepichz v vahu. Protijed se pipravil takto:
jehlici.
1 "l V f
terpentnovho oleje 2g
T i n k t u r a se piprav tak, e 10 g mladch vhon- Revmatismus, vajen loutek l
k, pokrytch jet ervenohndmi upinami, polije- dna, arabsk gumy 10 g
me 100 g lihu a nechme stt dva dny. Potom zfiltru- plieni choroby vody 200 g
jeme. Takto pipraven tinktura se uv pi revmatis- Tto emulze se brala za hodinu l lce.
mu, dn aplicnch chorobch. Bere se 3x denn Terpentnov olej je dleitou soust mazn pro- Nehojc se
15-20 kapek. ti revmatismu a na vedy, je se nechtj hojit. Maz- vedy
E x t r a k t z j e h l i slou k osven vzduchu. Osven n pipravme takto:
Bu se ho nkolik kapek nakape na kamna nebo sav vzduchu terpentnovho oleje 100 g
papr a nech odpait, nebo se extrakt pmo rozpr octov teti 20 g
rozpraovaem na voavky. rov vody 80 g
vajen loutek l
48 JAK SE LIT ROSTLINAMI BORVKA ERN 49

v lab list na krtkch, sehnutch stopkch. Maj tyzub a p-

Dobe se proms a vtr se 10 minut do ke, nebo Znt mche
nanese na ved. Pi zntu moovho mche a mo- a moov
ov trubice se vnitn uv 3 x denn 5-10 kapek trubice
peitnho terpentnovho oleje ve sklence mlka.
V tme mnostv a stejnm zpsobem se uv ter- luov kameny,
pentnovho oleje pi luovch kamncch a nad- nadmn
mn.
Inhalace terpentnovho oleje je vtenm pro- Katar
stedkem pi zntu prduek. Inhaltor si doma po- prdusek
hodln pipravme takto:
Na hrnec, v nm je asi l l hork vody, z n stoup
pra, nasadme paprov kornout, ktermu jsme od-
stihli hrot. Takto vzniklm otvorem unikaj potom
pry. Do hrnce vlejeme l lci terpentnovho oleje,
jej potom spolen s prou vdechujeme.
V lidovm lkastv se uv tak silice terpentno- krkavky
v proti krkavkm a roupm:
Do 11 vlan vody dme l lci terpentnovho ole-
je a touto sms provedeme klystr. Podrme asi tvrt
hodiny.
tizub kalich, na nm je poloen terk. Do terku je vrostl kulo-
vit, lehce opadav koruna, barvy blav zelen s ervenavm nde-
chem. Koruna skrv 8 zcela krtkch tyinek. Nad tyinky vynik
nlka, vyrstajc z podkvtnho semenku. Plodem je ern bobule,
mode ojnn, na vrcholu vrouben kalinm okrajem. Na plodu
dlouho zstv nlka. Bobule m tyi pouzdra, v nich jsou etn
drobn semnka. Chu m nakysle sladkou, ponkud pitrpklou.
NALEZIT:
Borvka je u ns rostlinou velmi rozenou. Da se j dobe v lehk,
psit pd, hlavn v mrn vlhkch jehlinatch lesch. Tam asto
tvo velik souvisl porosty.
Najdeme ji i na vesovitch
a raelinitch.
UITEN STI:
Jako droga se uv plod, bobu-
le (Fructus myrtilli) a list (Foli-
m myrtilli).
INN LTKY:
Plody obsahuj kyselinu jable-

BORVKA ERN nou, tslovinu, cukr a erno-

modr glykosidick barvivo.
lidov nzvy: borvnice, my nov jahody,
Listy obsahuj hlavn tslovi-
ern jahody, ernice, haf ry, ioretky
nu.
VACCINIUM MYRTILLUS L

POPIS: UPOTEBEN!:
erstv plody jsou oblbeny jako
Borvka pat do eledi vesovitch - Ericaceae. V zemi m borvka
chutn, zdrav ovoce. Pojdaj se bu
vodorovn poloen koen. Z nho vyrst vtevnat keek, vyso- s cukrem, nebo se z nich pipravuje
k asi 30-40 cm. Stonek a vtviky maj ostr hrany. Listy maj kra- kompot. Hod se vten tak k zava-
tik apk, take jsou skoro pisedl. Jsou vj cite zahrocen, lys, ovn. V prmyslu se borvkami bar-
okraje maj jemn pilovit. Tmavozelen barva se na podzim mn v erven vno, nebo se vno vyrb
v ernou, na zimu listy opadaj. Kvete v dubnu a kvtnu. Kvty le pmo z borvek.
50 JAK SE LIT ROSTLINAMI BZA BLOKOR 51

PESTOVAN A SBR:
S pstovnm borvek bylo uinno ji mnoho pokus, ale jedin vsledek bylo po-
Pi zntech v dutin stn a pi lehkch zntech Znty stn,
znn, e se borvky k umlmu pstovn nehod. Nezbv tedy nic jinho ne sb- mandl se pouv tohoto kloktadla: znt mandl
rat drogu na pirozench nalezitch. Na rychl sbrn borvek se pouv devnch Hrst suenho borvkovho listu se (asi 5 minut)
heben s dkmi zuby, jimi se vtvky v pravm slova smyslu se. Sbr je ovem sva v 1/2 l vody a sced. Slou jako kloktadlo.
hojn zneitn listm, proto se mus dobe pebrat. Sebran bobule se zkonzumuj
bu ve stavu erstvm, nebo se su v surn i v troub asi pi 40C. Dobou sbru
je ervenec a srpen.
Pi sbrn plod je teba dt pozor, aby se do sbru nepimsily vlohyn (Vaccini-
um uliginosum L). Vlochyn rostou mezi borvkami hlavn tam, kde je raelinn pod-
BZA BLOKOR
klad. Jsou vt ne borvky, bled, maj mdlou chu a po rozdrcen tsn prsty niko- BETULA PENDULA EHRH.
li tmavofialov, nbr zelen. Poze-li se jich vt mnostv, zpsobuj bolen hlavy
a zvracen. POPIS:
Spolen s borvkami se vyskytuj tak brusinky (Rhodococcus vitis-idea (L.) Av- Bza bl pat do eledi bzovitch - Betulaceae. Je to strom dor-
RONIN). Maj keky men ne borvky, plody jsou men ne borvky, zbarven ar-
stajc vky prmrn 20 m. V zemi m rozvtven koeny, zaujma-
latov. Nejsou tak avnat a maj trpkou chu.
Jako droga se pouv nkdy tak borvkov list. Mus to vak bt list mlad. Sb-
jc irokou plochu a sahajc leckdy hodn hluboko do zem. Nad
r se asn na jae, na mstech s hojnm sluncem. Mus se suit za vy teploty. zem vyrst kmen, obyejn thl, nesouc rozkladit vtve a vtv-
ky. Kra kmene i vtv je siln, barvy syt oranov. Povrch kry na
UIT V LIDOVM LKASTV:
kmeni a silnjch vtvch nese na povrchu blou, tenkou borku, je se
Borvek se uv s velkou oblibou a dobrm vsled- sama snadno olupuje. Listy maj dlouh apk, tvaru jsou iroce ste-
kem pi poruchch zavacho traktu, a to pi pr- lovitho, s okraji hrub, nepravideln pilovitmi. Na lci jsou leskl,
Prjem syt zelen, na rubu matn s edozelenm ndechem. Kvete v dubnu
jmech. Pi lehch prjmech se prost poije jedna
a kvtnu. Pestkov kvty tvo jehndy, krtk a silnj, umstn na
nebo dv hrsti suench borvek. Stejn inek m
del stopce pi potku listovho apku. Jsou hnd barvy. Pranko-
i borvkov vno, jeho se vypije asi 1/8 1.
v kvty tvo rovn jehndy, del a tlej, umstn na krat stop-
Pi silnjch prjmech lze ut nlevu podle tohoto
ce na konci vtvky. Jsou svtle lutohnd. Plodem je naka, opate-
nvodu:
n dvma velikmi blanitmi kdly.
Na ti hrsti suench borvek se naleje asi 1/51 va-
cho trpkho vna a nlev se vlan pije na dvakrt
NALEZIT:
se tvrthodinovou pestvkou.
Bza blokor je strom rozen po cel Evrop. Ponvad je po-
Dobe inkuje pi silnjm prjm tak tento do- mrn skromn, sah na severu hodn vysoko, a za polrn kruh.
mc prostedek: V naich lesch se vysazuje spolu s jinm porostem, nebo tvo sama
Tri hrsti suench borvek se nechaj met 48 ho- cel hje. Leckdy se sz v parcch jako ozdobn strom.
din ve 1/4 l siln itn koalky nebo lihu, zednho
na polovic vodou. Z tohoto extraktu se d l polvko- UITEN STI:
v lce do 1/8 tepl vody a vypije. Po 1/4 hodin lze Jako droga se uv kra (Cortex betulae), list (Folim betulae) a mza
dvku opakovat. (Aqua betulae).
52 JAK SE LIT ROSTLINAMI
INN LTKY:
Kra m hokou chu a je bez zpachu. Obsahuje asi 5% tsloviny.
Hlavn soust kry je krystalick bezov kafr neboli betulin.
List chutn hoce a m pjemn, aromatick zpach. Obsahuje ho-
inu, tkav olej, saponiny a stopy vitamnu C.
Bezov mza je ir, chutn sladce a je tm bez zpachu. Obsa-
huje znan mnostv cukru.
UPOTEBEN:
1. Bezovho deva se uv bu jako paliva nebo k vrob ozdobnch pedmt.
BZA BLOKOR 53
Nkterch druh bzy, napklad bzy kanadsk, se uv k vrob ulechtilho n-
bytku.
2. Kry se pouv v koelustv, hlavn v severnch krajch Evropy.
3. Destilac deva s krou se zskv bezov dehet, jeho se uv k vydln jem-
n juchty.
PSTOVN A SBR:
Pstovn bzy pat vlastn do oboru lesnickho. Do zahrad pesazujeme mlad
stromky, zskan z lesnch kultur. Sbr listu se provd v kvtnu, nejpozdji potkem
ervna - tedy tehdy, dokud nen list jet pln vyvinuto. Mlad list m toti nej-
vy obsah tkavho oleje, jeho k ltu ubv. List s vysokm obsahem oleje po-
znme podle toho, e siln aromaticky von. K suen se rozprostou do tenk vrstvy
na plachty a su se pomalu ve stnu.
Kra se slupuje se strom erstv poraench a ped suenm se mus zbavit tenk,
bl, koovit borky.
Mza, ili bezov voda, se zachycuje v beznu a dubnu. Stromy se nesm navrtvat
pli hluboko, abychom je nepokodili. Mlkm navrtnm se stromu celkem neu-
kod. Navrtme ve vi nejmn 1,5 m kmen a silnj vtve. Uvme k tomu du-
tch bodc, jimi potom mza prt a kape do ndobek, na konci bodc upevnnch.
Zskan va se sleje do lahv a na povrch se naleje trochu oleje, aby k n neml p-
stup vzduch. Aby dle vydrela, koen se hebkem a skoic.
UIT V LIDOVM LKASTV:
Bezov list se uv vnitn pi nedostatenm vy- Nedostaten
movn moe jako moopudn prostedek podle to- moen
hoto nvodu:
Hrst suenho bezovho listu se vlo do 1/2 l
vody, povar asi 5 minut a bhem dne vypije.
List svaen podle tohoto nvodu a jen zlehka vyma- Revmatismus
kan se pouv k obkladm pi revmatickch bolestech.
Odvar z listu bezovho, hlavn erstvho, se pou- Osvujc
v jako psada k osvujcm koupelm. koupele
Bezov kra se hlavn dve pouvala vnitn pro- Dna,
ti stdavce, dn a nemocem plicnm. Bralo se dobe plieni
rozemlet nebo utluen kry bezov 3x denn na choroby
hrot noe.
Zevn lze prku z rozemlet nebo utluen bezo- Svrab,
v kry uvat jako zsypu pi svrabu a rozmanitch l i sej e
54 JAK SE LIT ROSTLINAMI BUKVICE LEKRSKA 55

liejch. Postien msta se jm nkolikrt denn zasy- NALEZIT:

pvaj. U ns je bukvice lkask dosti hojn.
Bezov voda, zevn pouvan, je hlavn proste- Pihy, Najdeme ji v suchch lesch, na les-
dek kosmetick. Potraj-li se j vlasy po umyt, do- vlasov nch loukch, na mezch a u kovisek,
shne se svho vzhledu s ivm leskem. asto m koupele zkrtka vude tam, kde m dostatek
tak bezov voda dobr inky jako prostedek proti slunenho svitu. V pd si nevybr,
pihm. spokoj se i s pdou, kde se neda vt-
Vnitn se uv bezov vody ve form bezovho Nedostaten in bylin, tedy s pdou i hodn chu-
vna, je m stejn inky jako odvar z listu, je tedy moen dou.
prostedkem moopudnm. Pipravme si je takto:
Ke 2 l bezov vody pidme 1/2 kg cukru a nech- UITEN STI:
me zkvasit. Uv se l sklenka denn. Jako droga se pouv cel na i s kv-
Stejn inek moopudn m tak bezov voda ve tem (Herba betonicae) a oddenek
stavu pirozenm. Bere se 4x a 5x denn po jedn (Rhizoma betonicae).
lci.
INN LTKY:
Hlavn jej soust je hoina a tslo-
vina.
BUKVICE LKASK
lidov nzvy: betonie, bukvicov bylina PSTOVN! A SBR:
BETONICA OFFICINALIS L. Mus se vybrat msto such a slunn. Semena se vysvaj brzy na jae do bedniek
s hlnou a vzel rostliny se pesazuj tak, aby byly navzjem vzdleny asi 15 cm.
V dob kvtu, tedy prmrn v ervenci, se odzne cel lodyha s listm i kvty a su
POPIS: se pomalu v tenkch vrstvch na lskch. Oddenky se vyrpnou ze zem na podzim,
Bukvice lkask pat mezi hluchavkovit - Lamiaceae. Je to rostli- dobe oist od hlny a usu na kamnech.
na vytrval. V zemi m dosti velk vetenovit oddenek, z nho vy-
rst lodyha, dosahujc vky a l metr. Je tyhrann. U zem m UIT V LIDOVM LKASTV:
etn dlouze apkat listy, nahoe na lodyze jsou vak jen dva vstc- erstv oddenek, jen m odporn zpach a krabla- Zcpa
n listy, pisedav. Povrch vech list je vrsit, pokryt drsnmi vou chu, se pouv proti zcp podle tohoto nvodu:
chlupy. Jsou podlouhle vejit, naspodu srdit vykrojen. Okraj maj 20 g erstvho oddenku lkask bukvice se na-
hrub vroubkovan. Kvete v ervnu, ervenci a srpnu. Kvty jsou strouh na hrub kusy, vsype do 1/41 vody, nech pe-
umstny na konci lodyhy ve zdnlivch peslenech. Barvu maj na- jt varem a po scezen vypije.
chov ervenou, jen zdka blou. Kalich je ptizub a koruna dvoj- Suen oddenek, jen narozdl od erstvho ne- Prostedek
pysk. Horn pysk je dut a vzpmen, doln pysk trojdln. Tyinky pchne, ale m stejn krablavou chu, lze pout teh- k zvracen
jsou celkem tyi, dv krat a dv del. Z nadkvtho semenku uzr- dy, chceme-li pivodit rychle zvracen:
vaj plody, kter se nazvaj tvrdky. 10 g suenho koene bukvice lkask se nakrj na
56 JAK SE LIT ROSTLINAMI CIBULE KUCHYSK 57

drobn kousky, vhod do 1/4 l vody, povar asi 1-2 NALEZIT:

minuty a po scezen vypije. Cibule kuchysk pochz pvodn ze stedn Asie, kde se pstovala
Suen listy, kter maj protivn krabavou chu, se Zahlenn u nkolik tisc let ped Kristem. Odtud se rozila tm po cel Ev-
pouv pi zntu prduek jako prostedek k odstra- prduek rop. U ns se pstuje v malm v zahradch a ve velkm hlavn
nn hlenu. Pipravme si ho takto: v okol Vetat a Pvor. Potebuje dobrou, kyprou pdu a tepl, slunn
Na hrst suench list nalijeme 1/41 vac vody, ne- msta.
chme vystydnout, scedme a vypijeme bhem dne.
Pro lep chu se do nlevu pidv lce medu. UITEN STI:
List bukvice lkask se uv tak pi nervovch Jako droga se pouv cibule (Bulbus allii
chorobch tmto zpsobem: Nervov cepa}.
Dv hrsti suench list vhodme do 1/4 l vody, ne- choroby
chme pejt varem a hned scedme. Uvaj se 3 l- INN LTKY:
ce denn. Listy, stvol, hlavn vak cibule obsahuje
tkav olej, kter m charakteristickou
chu i zpach. Zpsobuje na spojivce on
slzen a na sliznici nosn vymovn hle-
nu. Krom toho je hodn bohat na dus-
kat ltky.
CIBULE KUCHYSK
ALLIUM CEPA L. UPOTEBEN:
U ns slou cibule kuchysk jako psada do
nejrozmanitjch jdel. V nkterch krajinch,
POPIS:
hlavn na jihu, je chpna pmo jako pokrm a u-
Cibule pat do eledi liliovitch - Liliaceae. Protoe cibuli zn ka- v se ve vtm mnostv se sol.
d, omezme se jen na strun popis. V zemi je mon nalzt rzn ve-
likou cibuli podle druhu a lechtn, skldajc se z podcibul s tenk-
mi, krtkmi konky a z nkolika vrstev dunatch listen, zvanch PSTOVN A SBR:
Cibule kuchysk vyaduje dobr, kypr pdy
suknice. Vnj suknice jsou blanit, such. Z cibule vyrstaj trubko-
a dostatek tepla. K jarnmu szen se mus hnojit
vit listy, tuh, na konci zahrocen, s okraji hladkmi. Jsou tmavoze- u na podzim a pdu dvakrt pert nebo peorat.
len. Uprosted nich je stvol, dorstajc dlky a ti tvrt metru. Na erstv hnojen cibule kuchysk nesnese. Psto-
konci stvolu se v druhm roce objevuje kulovit kvtn okolk, uza- vat lze cibuli bu na jeden nebo dva roky.
ven nejdve dvojlistm toulcem. Kvete v ervnu a ervenci. Kvty Pi pstovn cibule za jeden rok se semeno vy-
seje v beznu dce do parnku. Vzel rostliny se
maj okvt zvonkovit se esti lupeny, nazelenal barvy. Maj est ty-
asto krop a probraj. Koncem dubna nebo pot-
inek a nadkvt semenk, dozrvajc v tobolku s etnmi drobnmi kem kvtna se vyszej na zhon nebo na pole ve
semeny. Tobolka puk temi chlopnmi. vzdlenosti 10-15 cm. Nesm se szet pli hlubo-
58 JAK SE LIT ROSTLINAMI EKANKA OBECN 59

ko. Zprvu vyaduje vyszen cibule ast zalvn, plet a okopvn, pozdji se ji
Na kostiky rozkrjen cibule a hrst suen rozma-
cibule sklid a na pd nech zaschnout.
Pi dvouletm pstovn se vyseje semeno v kvtnu hust na zhon a oetuje jako rny se sva v pl litru mlka nebo vody a peced
pi pstovn jednoletm. V srpnu se potom mal cibulky sklid, nechaj vyschnout hustm stem. Tmto odvarem se potom d klystr.
a pln vyschl se pes zimu uschovaj v such mstnosti, opaten proti mrazu. Tyto
pezimovav cibule se druh rok v dubnu vysad asi s deseticentimetrovmi mezera-
mi a v ervenci a srpnu sklid.

EKANKA OBECN
UIT V LIDOVM LKASTV: lidov nzvy: eknek, koen sv. Petra
P vnitnm pouvn je cibule dobrm domcm Nadmn ClCHORIUM INTYBUS L.
prostedkem proti nadmn a zcp. Uv se takto:
Cibuli nakrjme na drobn kostiky a polijeme POPIS:
1/8 l zednho lihu. Nechme 24 hodiny stt, potom ekanka obecn pat do e-
vymakme a pefiltrujeme pes jemn pltno. Bere- ledi hvzdnicovitch - Aste-
me 3x denn 10 kapek. raceae. Je to rostlina vytrva-
Vten sluby kon cibule pi chorobch z nastu- Chipka l. V zemi m dlouh rozvt-
zen, kter zachvacuj horn cesty dchac. Npoj si ven oddenek. Prozneme-li
pipravme takto: ho, vytk z nho mln
Hrst suenho lipovho kvtu nebo liku aje spa- zbarven tekutina hok chu-
me 1/4 l vac vody. Pidme vu z plky citronu ti. Lodyha dorst vky a l
z jedn cibule. Hodn osladme a hork ped spanm m a je na povrchu rhovan.
vypijeme. Hned od koene se vtv. Lis-
Pi zastaralm kataru prduek, kdy je poteba od- Katar ty jsou poloobjmav, kopi-
stranit z prduek hlen, lze doporuit tento domc prduek nat, s okraji chobotnat zu-
prostedek: (zastaral) batmi. Prvn rice list, vy-
Do lce prkovho cukru vymakme vu z jed- rstajc u zem, brzy usch.
n cibule, m vznikne dk kae. Uvme 3x den- Kvete mode v ervenci, srp-
n. nu a z. Kvty jsou vdy uloeny v lab list, vyrstajcch z lo-
Ale i zevn lze cibule pouvat s dobrm vsled- Neity dyhy. Kvtn bor m zven dvojit zkrov z lstk, porostlch lz-
kem. Zejmna kon dobr sluby pi urychlen kon- natmi chloupky. Vnj zkrov m pt lstk, vnitn osm. Kad kv-
ho hnisn. Lidov se k, e vythne hnis z neitu. tek m tyzubou, jazykovitou korunu, z jej trubky vynv pt tyi-
Lupeny cibule, upeen v popeli, nebo cibule roz- nek npadnch tm, e jejich pranky jsou srostl. Dlouh nlka je
makan na kai, s horkou vodou se v pltnku pilo- obloukovit zahnut a na konci dvoudln. Kalich je nepatrn a ob-
na zancen msto. kruuje podkvt semenk. Z nho uzrv naka, charakterizovan ka-
Konen se uv cibule proti roupm u dt tmto Roupy linm vncem na vrcholu a pti podlnmi ebry. Kvtn bory jsou
zpsobem: vtinu dne zaveny, otvraj se jen na nkolik hodin.
 EMEICE ERN 61
60 JAK SE LIT ROSTLINAMI

Pi zahlenn prduek a plic se uv ekanky, aby Zahlenn

NALEZIT:
bylo usnadnno vykalvn: prduek
Domovem je ekanka obecn v cel Evrop a Asii mrnho psma.
50 g suenho koene svame v i l vody, scedme
Ponvad se spokojuje s hlinitopsitou pdou, roste i u ns divoce na
a vypijeme rno a veer po jednom lku. Uv se
horech, mezch, rumitch a u cest.
obyejn 4 dny po sob.
Hojn se uv ekanky proti krkavkm, a to bu krkavky
UITEN STI:
tak, e se vk ekankov koen a va z nho po-
Jako droga se uv na divoce rostouc rostliny (Herba cichori) a ko-
lyk, nebo se koen nakrj na drobn kousky, posype
en (Radix cichori).
hodn cukrem a tto smsi se uv 3x denn lce.
Na ekankov se uv k obkladm pi bolestivch Znty
INN LTKY:
zntech tmto zpsobem:
Kvty obsahuj cichorin, koeny cichorin, cholin, inilin, pektin, tka-
Spame na i s kvty horkou vodou, nechme odka-
v olej, pryskyici, tslovinu, hoinu a cukr. Neobsahuj krob. Ko-
pat, hork pilome na zancen msto a zaveme.
en je bez zpachu, ale chutn hoce.
K posilujcm masm konetin, nap. po dlouhm Mase
leen nebo po zlomeninch, se uv vtaku z nat:
UPOTEBEN:
1. Ve starovku se hojn uvalo mladch list ekanky jako zeleniny. 3 hrsti suen nat nalome na tden do lihu nebo
2. Za II. svtov vlky mla ekanka velkou dleitost v prmyslu potravinskm, siln itn koalky a denn natrme dy.
nebo se z n vyrbla psada do kvy, resp. kvov nhraka, zvan cikorie. Cikorka
se vyrbla ze silnjch koen, kter se myly, krjely, suily a potom praily a roze-
mlaly na drobn kusy.

PSTOVN A SBR:
K pstovn ekanky se hod hlubok, hlinit nebo hlinitopsit pda. Na podzim
se hluboko zor a pohnoj. Na jae po mlkm peorn se koncem dubna nebo po- EMEICE ERN
tkem kvtna seje ekanka do dk asi 0,25 metru vzdlench. Setba se uvlcuje r- lidov nzvy: emerka, ern koen,
hovanm vlcem. Vzel rostlinky se pi vce asi 10 cm protrhaj na vzdlenost koen sv. Ducha, kchavka
20 cm. Mus se dobe plt a okopvat. Na se sklz v dob kvtu, tedy v ervenci nebo HELLEBORUS NIGER L.
srpnu, koen se vyrv zvltnmi zkmi ri v z nebo druhho jara v dubnu. P-
stovn je dost vnosn, sklz se z jednoho hektaru prmrn 125 q erstvho koe-
ne. Suenm ztrc koen 3/4 sv vhy. POPIS:
Rod emeic je velmi rozvtven, m celou adu druh, z nich ns
krom emeice ern zajm, jako liv rostlina jet emeice zele-
UIT V LIDOVM LKASTV:
n (Helleborus viridis L.). Ob tyto rostliny pat do eledi pryskyn-
ekanka slou od pradvna jako oblben domc loutenka
kovitch - Ranunculaceae. emeice ern m rozvtven oddenek,
prostedek pi loutence:
z nho vyrstaj etn konky. Oddenek je na povrchu ernohnd.
3 lce vy, vylisovan z erstvho ekankovho
Nad zem z oddenku vyrstaj listy a kvtn stvoly. Listy maj dlouh
koene, pidme do lku mlka a jednou denn vypi-
apk, jsou konat a dl se na 7 a 9 prstnatch krojk, podlouhle
jeme.
62 JAK SE LIT ROSTLINAMI EMEICE ERN 63

kopinatch a na konci oste pilovitch. Kvtn stvol dorst vky a

25 cm. Nese 2 a 3 mal listeny a jedin kvt, kter se rozvj v zim,
resp. na potku jara, od prosince do dubna. Kvt se skld z pti ka-
linch lstk, uvnit blch, zevn naervenalch. M dle 5 malch
korunnch lupnk, zelenolutch, steench v dvojpysk trubky, m
etn tyinky a a 9 semenk s ohnutmi nlkami. Plody jsou ko-
nat mchky, protaen v zobk.
emeice zelen se od ve popsan emeice ern li tm, e m
pzemn listy podlouhle kopinat s oste pilovitmi krojky. Lodyha
emeice zelen je upinat, vtv se, dole je bezlist, nahoe m tdl-
n listy s dvma a temi pevislmi kvty. Kvete v beznu a dubnu.

NALEZIT:
emeice ernaje pvodem z Alp, miluje vy polohu a vlhk horsk
lesy. emeice zelen roste divoce i v jin Evrop. Ob se asto ps-
tuj jako rostliny ozdobn.

UITEN STI:
Jako droga se pouv oddenek (Rhizoma (Radix) hellebori nigi -
Rhizoma (Radix) hellebori viridis).

INN LTKY:
V oddencch obou emeic jsou obsaeny dva prudce jedovat glyko-
sidy, helleborin a helleborein. Oddenky pchnou oste, odporn jako
lukl tuk. Chu maj zprvu sladkou, pozdji odporn hokou a dr-
di ve palivou.
Otrava oddenkem emeice ern nebo zelen se projevuje zvrat,
po n se brzy dostav hojn vymovn slin a zvracen. Zornice jsou
rozeny a dostavuj se kee. Smrt pi vtch dvkch je zpsobena
ochrnutm srdce. Pi prvn pomoci, dve ne pijde lka, je teba vy-
volat zvracen nkterm osvdenm zpsobem. Jako protijed se u-
v lku, pipravenho ze 4 g kyseliny tslov, 50 g sirupu a 200 g
vody, kter se bere po 5 minutch l lce.
64 JAK SE LIT ROSTLINAMI DHEL LESN 65

UPOTEBEN:
Z oddenku se pipravuje v hospodstv prostedek na huben v a jinch cizopas-
nk u kon a skotu. Ze 100 g koene a 21 vody se zhotov odvar, jm se namo srst.
DHEL LESN
v lidovm nzvoslov rostlinnm se nerozlisuje mezi dhelem
lesnm a andlikou lkaskou
PSTOVN A SBR: ANGELICA SILVESTRIS L.
K pstovn se hod kypr pda, dobe promsen kompostem. Poloha mus bt
stinn a vlhk. Mno se z oddenku, kter se pokrj na kusy a vysazuje na podzim do
zhon nebo do kvtin. Pi szen do zhon mus bt zachovny mezery aspo
POPIS:
tvrt metru. Oddenek emeice ern se sbr od prosince do nora, oddenek emei- Jak jsme se ji v pojednn o andlice lkask zmnili, podob se j
ce zelen v noru a beznu, tedy za 15 - 18 msc po vysazen. Ponvad oddenky dhel lesn tak znan, e asto dochz k zmn. Bylo by tedy zby-
jsou jedovat, nutno dbt velk opatrnosti. Po kad prci si mus sbratel dobe umt ten, abychom popis znovu opakovali, sta, zmnme-li hlavn roz-
ruce mdlem a teplou vodou. Oddenky mus bt oddleny od jinch sbr a dobe
dly mezi obma rostlinami.
oznaeny.
Pedevm tedy dhel lesn nedosahuje takov velikosti. Vechny
jej sti, tedy i oddenek, jsou mrn men. Horn st lodyhy je
UIT V LIDOVM LKASTV:
jemn pit, doln listy jsou tikrt, horn jen dvakrt zpeen. Lstky
Prek z rozemletch oddenku zpsobuje prudk, ne-
jsou zapiatle vejit, oste pilovit, jejich doln kraje jsou sbhav.
zadriteln kchan, proto se pidv do takzvanch
Okolky maj ticet a tyicet lysch paprsk. Obal je dvou a tlist,
kchacch prk.
obalky se skldaj z dkch nitkovitch lstk. Korunn lupnky jsou
Proti padoucnici a nkterm jinm chorobm ner- Padoucnice
nazelenal nebo lutobl, na konci asto nezahnut.
vovm se s nevalnm spchem uv tinktury:
Z uvedench rozdl je patrno, e dhel obecn lze od andlky l-
10 g na drobno nakrjenho oddenku se m tden
v siln koalce a uv 3x denn 10 kapek. kask rozeznat jen po podrobnj prohldce, nen tedy divu, e asto
Se stejn problematickm vsledkem se doporuu- Jatern dochz k zmn.
je nkdy proti takzvanm jaternm skvrnm tento pro- skvrny
stedek: NALEZIT:
15 g nakrjenho oddenku se tden extrahuje Roste na tch mstech a v tch krajinch jako andlka lkask,
v 60% lihu a nebo v siln itn koalce. Vtakem se musme tedy hledat dhel na mstech dobe zavlaovanch, s hojnm
potom jatern skvrny natraj. polednm sluncem.

UITEN STI:
Jako droga se uv oddenek (Radix angelicae silvestris) a semeno
(Semen angelicae silvestris}.

INN LTKY:
Dhel lesn obsahuje podobn jako andlka lkask vonnou silici,
hoiny, pryskyici, kyselinu angelikovou a angelicin.
JAK SE LIT ROSTLINAMI DHEL LESN! 67

UPOTEBEN:
V prmyslu a domcnosti se dhelu lesnho neuv, slou jen jako rostlina ozdob-
n, kter pitom poskytuje vtenou pastvu pro vely.

PESTOVAN A SBR:
Pstovn dhelu lesnho se nevyplc, ponvad pi stejn nmaze lze zskat vt
vtek a uitek z pstovn andliky lkask. Pokud by nkdo chtl dhel lesn p-
stovat a zuitkovat, musel by se dit shodnmi nvody, kter jsme stanovili v pojed-
nn o andlice lkask.

UIT V LIDOVM LKASTV:

Dhelu lesnho lze pout jako vtenho prostedku Zahlenn
pi chorobch cest dchacch, ponvad uvoluje hlen prduek
a zeuje ho. Takov hlen se potom snze vykale.
Prostedek k odkalvn si pipravme takto:
koene dhelovho nebo
semen prkovanch 20 g
kvtu lipovho l hrst
vody 500 g
Prek z dhelu (koene nebo semen) vlome do
vlan vody, kdy pijde do varu, pidme lipov
kvt, odstavme, nechme trochu zchladnout, scedme
a pes den po malch lcch vypijeme.
Krom tohoto upoteben slou dhel lesn tak Zavivenost
jako osvden prostedek proti zavivenosti.
Zaviven msto, a u jsou to vlasy, vousy, podpa
nebo ohanb, oholme a posypeme prkem z roztlu-
enho suenho koene nebo semen dhelu lesnho.
Musme ovem pipomenout, e oba tyto prosted-
ky meme se stejnm inkem pipravit i z andliky
lkask.
68 JAK SE LIT ROSTLINAMI
DlVIZNA VELKOKVT 69

DIVIZNA VEKOKVET dou velmi chudou. Proto ji nalzme na nejpustch rumitch, a str-
DIVIZNA MALOKVT nch, kde je jinak velmi skromn vegetace, v kamenitch roklch
VERBASCUM DENSILORUM BERTOL. a podobn. Vyaduje vak hojnost
VERBASCUM THAPSUM L. slunce a pdu pomrn su.

UITEN STI:
POPIS: Jako droga se pouv hlavn kvt
Divizna pat do eledi krtinkovitch - Scrophulariaceae. Je to rost- (Flos verbasci). Krom kvtu se
lina dvoulet. V zemi m vetenovit koen, z nho vyrst v prvnm uv v domcm lkastv i list (Fo-
roce rice pzemnch list. Listy jsou po obou stranch hust plst- lim verbasci).
nat, okraj maj jemn vroubkovan. V druhm roce uprosted listov
rice vyrst pm, nerozvtven lodyha, dosahujc znan vky,
a 2 m. Listy, kter z lodyhy vyrstaj, jsou podlouhle vejit a sbha-
j krtce po lodyze. Kvete v ervenci a srpnu. Kvty jsou krsn zla-
tolut, nkdy i bl, uvnit ponkud tmav ne zevn. Jejich kalich je
ptidln, neopadav, koruna nlevko vit, pticp. Maj pt tyinek,
z nich dv jsou del a lys, ti krat a huat, s blmi chloupky.
Nadkvt semenk m dv pouzdra a vybh v nitkovitou, ohnutou
nlku se ztlutlou bliznou. Uzrv v tobolku, kter obsahuje mnoho
dlkatch semen.
Rod divizen obsahuje celou adu druh, kter se jen mlo od sebe
li. Nejbnj z nich jsou:
D i v i z n a velkokvt. (Verbascum densiflorum BERTOL.) Vyzna-
uje se tm, e m listy podlouhle elipit, jejich pls m lutav n-
dech. Listy sbhaj po lodyze kad a k nejblimu spodnmu. Kvt-
n koruna nen nlevkovit prohloubena, nbr rozloena do plochy.
Lys tyinky jsou znan dlouh.
D i v i z n a m a l o k v t . (Verbascum thapsus L.) Vyznauje se tm,
e doln listy, vyrstajc z lodyhy, maj epel opakvejitou, zuujc
se poznenhlu v apk. Horn listy jsou pisedav, podlouhle kopinat.
D i v i z n a ern (Verbascum nigrm L.) a jin druhy ji nemaj ta-
kovou dleitost.

NALEZIT:
Divizna je rostlina velmi skromn, pdu si nevybr. Spokoj se i s p-
70 JAK SE LIT ROSTLINAMI DOBROMYSL OBECN 71

INN LTKY: se vhod do 1/4 l vody, nech pejt varem a

V kvtech je obsaeno hodn cukru, slizu, lut barvivo a mlo tka- ihned sced. Vypije se po lcch pes den.
vho oleje. Tyt sousti, ovem v jinm pomru a bez lutho bar- Jin domc ppravek s tm inkem se piprav Pro
viva, najdeme tak v listech divizny. tak, e smsme odkalvn
kvtu divizny 10 g
UPOTEBEN: listu a kvtu podble l petku
1. V zahradch se pstuje asto pro okrasu, hlavn na venkov. kvtu slzu 10 g
2. Kuci dmek mchaj kvty divizny do tabku, aby mu dodali pjemn vn.
nat pesliky 5g
3. Z chloupk na lodyze a listech se v jin Evrop vyrbj knoty ke svcen.
4. Semena divizny, hozen do vody, omamuj ryby, take se daj chytit do rukou.
Poloviku tto smsi dme do 1/4 l vody, povarme,
Tento zpsob rybolovu, oblben v jinch krajinch, je ovem u ns zakzn. scedme a uvme 5x denn l lci.
Odvar ze suenho kvtu divizny a slzu, piprave- Angna,
n ve popsanm zpsobem, do nho se pid nepl- znt
PSTOVN A SBR: na kvov lika soli, slou jako kloktadlo pi angn hltanu
Pi pstovn vybrme pozemek s lehkou, psitohlinitou pdou s dostatkem vp- a zntu hltanu.
nku a vlhy. Dleit je, aby pozemek byl slunen a chrnn ped vtrem. Hnoj
Listy se v lidovm lkastv pouvaj proti prjm. Prjem
se 30 kg N ha'1, 30 kg P ha'1 a 50 kg K ha'1. Vysazuj se bu sazenice rostlin vy-
rostlch ze semen vysetch na zhon (100 m^ pro l ha) v z a jnu nebo na jae
Prostedek se piprav tak, e hrst suench nebo er-
v beznu a dubnu. Mon je i pm vsev v beznu a dubnu. Seje se na povrch a stvch list se sva v 1/5 l vody a hork odvar se vy-
semeno se jen mlce zakryje. Po vzejit se jednot na spon 50-70 x 50 cm. Prvn rok pije.
vytvo rostlina jen rici pzemnch list a prezimuje. Druh rok vyene lodyhu I zevn lze diviznu pout. Listy spaen velou vo- Neity
a kvete. dou se nerozdrcen pikldaj na neity, je se potom
Kvty se sbraj od ervna do srpna pi suchm poas, nejlpe v poledne. Sbraj se
jen kvtn koruny bez kalich. Sbr se mus provdt pozorn, ponvad koruny leh-
rychleji vyvinou a snze proval. K tmu elu lze
ko opadvaj. Jet tent den se mus zat se suenm v tenkch vrstvch asi pi tep- pout i vy, vytlaen z erstvch list.
lot 35C v surn nebo na slunci. Usuen droga se uchov nejlpe v ndobch, na
jejich dno se nasype trochu vpna, kter m za kol odnmat vodu. Jinak suen kv-
ty hndnou a ztrcej na inku.
Suenm kvty ztrcej devt desetin sv vhy.
DOBROMYSL OBECN
lidov nzvy: dobrek, zimn majornka
UIT V LIDOVM LKASTV: ORIGANUM VULGARE L.
V domcm lkastv se divizny uv u od pradvna. Katar
Jako vtiny rostlin, obsahujcch hodn slizu, lze j prduek, POPIS:
pout s spchem pi nemocech stroj dchacho, zahlenn Dobromysl obecn pat do eledi hluchavke vitch - Lamiaceae. Je to
ponvad usnaduje vymovn hlenu v prdukch. vytrval domc rostlina. V zemi m siln rozvtven oddenek s et-
Domc prostedek se piprav takto: nmi tenkmi, dlouhmi konky. Z oddenku vyrst nkolik, a deset
kvtu divizny 5g lodyh. Ty jsou tyhrann a dorstaj vky a pl metru. Jsou porost-
kvtu slzu 5g l belavmi, zahnutmi chloupky. Na lodyze jsou umstny vstcn
72 JAK SE LIT ROSTLINAMI
listy, spodn tm okrouhl, horn zapiatl. Okraj maj tm hlad-
k. Listy podobn jako i lodyha bvaj naervenal. V ervenci a srp-
nu se rozvjej kvty. Jsou svtle rov nebo bl a maj pjemnou
vni. Tvo chocholk, skldajc se ze zakulacench, hustch klas.
Kad kvt m ptizub kalich, jeho jcen je uvnit ochlupen.
Koruna je dvoupysk, s hornm pyskem plochm, vykrojenm,
a s dolnm pyskem trojcpm. Tyinky m dobromysl tyi, dv del
a dv krat. Semenk nese nepravideln rozeklanou nlku. Uzrv ve
tyi tvrdky.
DOBROMYSL OBECN 73
NALEZIT:
U ns se dobromysl obecn vyskytuje velmi asto. Nalzme ji na
slunnch, suchch mstech. Obvyklm jejm stanovitm jsou slunn
paseky, svtl lesy, skly a houtiny, hlavn pi okrajch.
UITEN STI:
Jako droga se pouv cel suen na (Herba origan).
INN LTKY:
Dobromysl obsahuje silici s velmi pjemnou vn. Dle obsahuje vt-
mnostv hoiny.
UPOTEBEN!:
1. Velai rdi pstuj dobromysl blzko svch velnu jako rostlinu medonosnou,
na kter se vely rdy a vydatn pasou.
2. Nkde se uv dobromysle jako koen, kter m nahradit majornku. Odtud n-
zev zimn marjnka".
3. V domcnosti sej krom toho uv jako nhraky aje.
4. V prmyslu dobromysl slouila jako nhraka chmele.
PSTOVN A SBR:
Dobromysl vyaduje psitohlinitou a hlinitopsitou, vpenitou pdu v teplejch
oblastech. Polohu vyaduje slunnou a chrnnou. Dobrch vsledk se doshne leh-
km pohnojenm vpennm hnojivem. Zkladn hnojen N:P:K v pomru l: l ,2: l ,5 pi
dvce 30 kg N.ha"1. Seje se zjara, v beznu a dubnu do dek, vzdlench asi 30-45
cm. Dokud rostlina nepovyroste, je nutn plet. Pli hustch trs lze vyut tak, e
se jejich sti rozesad. Do plnho kvtu se rostlina dostane v ervenci a srpnu. Teh-
dy se tak sklz tak, e se blzko zem pone, nebo se osthaj kvty.
Sklzen na nebo kvty se rozprostou do tenkch vrstev a su ve stnu. Suen
droga se potom pebere a hrub stonky se z n odstran.
UIT V LIDOVM LKASTV:
V domcm lkastv se pouv dobromysle velmi Choroby
asto pi nejrozmanitjch chorobch a obtch. Je aluden
oblbenm lkem pi chorobch aludench a jater- a jatern
nch v tto pprav:
Na hrst suench kvetoucch vrk se nalije tvrt lit-
74 JAK SE LIT ROSTLINAMI DIL OBECN 75

ru vac vody, nech se asi 5 minut stt a potom sce-

d. Bhem dne se po lcch vyuv.
Oblbenm je tak prostedek proti hlstm, pipra- Hlsty
ven podle tohoto nvodu:
suen nat dobromysle 5g
routy 2g
pokrjen fk l
se polije 1/4 l slabho stolnho vna, nech pejt va-
rem a po pti minutch peced. Oslad se dvma l-
cemi medu a vypije polovika veer ped spanm, po-
lovika rno na lano.
I pi bolestech v krku nachz dobromysl pouit: Bolesti
odvar, pipraven z l hrsti suen nat dobromysle v krku
obecn a l pokrjenho fku ve 1/41 vody slou jako
dobr kloktadlo.
Z dobromysle obecn lze pipravit tak pjemn Osvujc
a osvujc koupele, pid-li se do vany trochu jej su- koupele
en nat spolen s jinmi aromatickmi rostlinami.
Dobromysl obecn je tak starm lidovm prosted-
kem proti bolestem zub. Pipravuje se z n silice, kte- Bolesti
r se nazv chmelov nebo thyminov. Kpneme-li zub
j trochu na kousek vaty a vlome do vy kotlanho
zubu, bolest se znan zmrn.

nouc kvty. Tvo pevisl hrozny, rozvjejc se v kvtnu. Kalich se

DIL OBECN skld ze esti lutozelench kalinch lstk, koruna m est lupnk,
lidov nzvy: vanar, dr je jsou miskovit prohloubeny. V dutin kadho lupnku je skryta
BERBERIS VULGARIS L tyinka s tenkou nitkou, je se pod dotykem skln dovnit. Semenk
je nadkvt, dozrv v podlouhl bobule erven barvy a velmi kyse-
POPIS: l chuti. Kad bobule obsahuje ti semena.
Dil obecn pat mezi dilovit - Berberidaceae. Je to ke, kte-
r dorst vky asi 2 a 3 metry. Jeho listy jsou sestaveny ve svaze- NALEZIT:
cch, podepench trny. Jsou tvaru elipsovitho, okraj pilovitch. Od U ns se dil obecn vyskytuje hojn. Do Evropy se dostal ze se-
listovch svazek, z jejich pad, vyrstaj lut, nepjemn pch- vern Afriky a rychle se tu rozil. Roste divoce v krovinch, na okra-
 DUB LETN 77
76 JAK SE LIT ROSTLINAMI

jch les a na mezch. asto se pstuje v zahradch a parcch jako Z kry lze pipravit proiujc lk, kter dobe Nechutenstv
inkuje pi nechutenstv:
ozdobn ke.
20 g pokrjen kry i s lkem se 6 dn nech na
slunnm mst stt v 1/8 lihu. Tato tinktura se bere 3x
UITEN STI:
denn 10 kapek ped jdlem.
Jako droga se v domcm a lidovm lkastv uv koen dilu (Ra-
dix berberis), kra (Cortex berberis) a bobule (Fructus berberis). Ani listy nejsou bez inku a lze jich pout jako Znty
svravho lku pi zntech dutiny stn: stn
Odvar z hrsti erstvch list ve 1/41 vody slou
INN LTKY:
jako kloktadlo.
Krom bnch sloek nachzme v ke a koeni hoiny a tisloviny,
v bobulch potom cukr, barvivo a aromatick ltky. Z bobul lze pipravit vu, je se hod jako osv- Npoj
ujc npoj pro nemocn: pro nemocn
Bobule se rozva, va z nich vytlaen se nech
UPOTEBEN:
Jak jsme se ji zmnili, slou dil obecn jako okrasn ke v zahradch a par- 3 dny na chladnm mst a potom se sva s polovi-
cch. K tomu elu se zasazuje hlavn odrda s listy krsn tmavoervenmi. nm pomrem cukru. Do hrdla lhve nad vu, kterou
chceme uschovat, se nalije vrstva tabulovho oleje,
kter se ovem ped upotebenm odsaje vatou.
PSTOVN! A SBR:
Lze ho vypstovat jednak ze semen, jednak z odno. Krom toho lze s spchem Pi menstruanch bolestech se lidov uv tinktu- Bolesti
vt kee i dlit. Pi pstovn mu nen teba vnovat vt pi ne jinm obvyklm ry z bobul, kter se pipravuje nsledovn: menstruan
kem. astjm pistihovnm lze z nho vypstovat velice hust ke. Asi 20 bobul se polije 1/8 l lihu nebo siln itn ko-
Pi tto pleitosti je nutno se zmnit o tom, e dil je mezihostitelem rzi travn alky a nech se tden stt v teple. Z tinktury se uv
(Puccinia graminis). Ta vytv na listech hnedoerven skvrny. Vtrusy tto houby,
2x denn 10 kapek.
zaneseny do obil, tvo na stblech a listech obilnch takzvanou obiln rez. Proto by
se dil neml nikdy pstovat blzko pol. Tam, kde se usad sm, je dobr ho radi-
kln vymtit.
Koeny a kra se maj sbrat na jae. Bobule, zvan dilky, se sbraj na podzim,
v jnu a listopadu. Ped pouitm je nutn je nechat zmrznout, a teprve po rozmrznu- DUB LETN
t s nimi dle manipulovat. lidov nzvy: kemelk
Koen a kra se upoteb bud erstv nebo pozvolna usuen.
QUERCUS ROBUR L.

UITl V LIDOVM LKASTV:

V domcm lkastv slou hoce chutnajc koen
jako projmadlo:
10 g erstvho nebo 5 g suenho koene se pokrj
na drobn kousky, vlo do vlan vody, nech 5 mi-
nut povait a po scezen nadvakrt s hodinovou pe-
stvkou vypije.
POPIS:
Zcpa Dub letn pat do eledi bukovitch - Fabaceae. Je to jeden z nejmo-
hutnjch strom, kter se u ns vyskytuj, nebo dorst vky a
50 m. M siln kmen a nen vzcnost, e jeho obvod m a 5 met-
r. Z kmene vyrstaj ve vce kolem osmi metr vtve, rozkldajc
se v mohutnou, irokou korunu. Kra kmene a silnjch vtv je e-
dohnd a kra je kryta hladkm, lesklm korkem, zbarvenm pope-
JAK SE LIT ROSTLINAMI DUB LETN
79

lv ed. Nazvme ji krou zrcadlovou. List na zimu opadv, ra

opt v dubnu a potkem kvtna. Spolen s listm se objevuj dro-
bounk, jednodom kvty. Dubov listy maj velmi krtk apk, lec-
kdy jsou a pisedav, spodn dva laloky jsou tl, oukat.
Jednodom kvty jsou dvojho druhu. Prankov kvty tvo dk,
pevisl jehndy. Maj zelen okvt, sloen ze esti a osmi dlk!
a osm a deset tyinek. Kdy splnily svj kol, t.j. kdy se pyl z pran-
k vypril, jehndy opadvaj. Pestkov kvty jsou umstny po ty-
ech na dlouh stopce, maj tdln a osmidln obal a jednopouzdr
semenk se temi bliznami. Blizny jsou erven. Pi zrn se z kvtnho
obalu pestkovch kvt vytvo polokulovit ka, v n spodn plkou
vz plod. Je to oek, znm veobecn pod jmnem alud.
Krom dubu letnho se u ns vyskytuje i dub zimn (Quercus petraea
(MATTUSCH.) LIEBLIN), nazvan drnk. Od dubu letnho se li na
prvn pohled u tm, e je ni, ale rozloitj. Jeho listy maj dlou-
h apk, na lci jsou hladk, na rubu pyrite. Smrem k apku se kl-
novit zuuj, nebo tam jsou mlce vykrojen. Dub zimn kvete asi
o trnct dn pozdji ne dub letn. Pestkov kvty nemaj dlouhou
stopku, nbr jsou pisedav. alud je krat a tlust.

NALEZIT:
Dub letn i zimn jsou stromy u ns veobecn znm a tvo asto
rozshl lesy.

UITEN STI:
Jako droga se pouv v lkastv kra (Cortex quercus}, listy (Folim
quercus) a aludy (Glarides quercus).

INN LTKY:
Nejinnj ltkou dubu letnho i zimnho je tslovina. Nen j ve
vech stech stejn. Nejvce tsloviny obsahuje zrcadlov kra, a
15%. Star kra j m asi o tetinu mn. M inek stahujc. Krom
toho obsahuje jet kyselinu tselnou. V aludech potom je obsaeno
hodn krobu.
80 JAK SE LIT ROSTLINAMI DURMAN OBECN 81

UPOTEBEN: Hodn se v domcm lkastv uv odvaru z dubo- Moov

1. Dubov kra se uv v lkastv a ve zvrolkastv pi prjmech vepovho do- vho list proti moovm kamenm: kameny
bytka a ovc. Hrst dubovho list se d do 1/3 l vody, nech pejt
2. aludy se uvaj hlavn ve vchodn Evrop k vkrmu bagoun.
varem a vychladl se pes den vypije.
3. Deva se pouv ke stavbm veho druhu, ponvad je materilem velmi trvanli-
vm i odolnm. Tak se z nho zhotovuje lep nbytek.
Odvar z dubov kry, pipraven podle ve uve- Znt
4. Star kra slou k vrob tsloviny pro koeluhy. denho, se pouv jako kloktadlo pi zntu mand- mandl
5. Jako paliva se dubu uv mlo, protoe patn ho. Nanejv se takto zuitkuj l.
dubov odpady. K vplachm pi blm vtoku enskm se uv Blotok
nsledovnho ppravku. Ze smsi
PSTOVN! A SBR: dubov kry 20 g
Dubu se dobe da v hlinitopsit pd. Zsady pstovn pat spe do odborn hemnkovho kvtu 20 g
nauky lesnick. Nm sta pouze poznamenat, e aludy, zasazen na jae, rychle kl- alvjovho listu 20 g
. Prvnch 100 let roste dub do vky, potom mohutn do ky. V dubovch lesch
se vezmou dv lce, vhod se l 1/21 vac vody, nech
zavd se takzvan stopadestilet hospodstv, pi tomto st se dub kc. Nen d-
nou vzcnost, e se dub dov st mnoha set let, ba i tisce rok.
3 minuty povait a 1/2 hodiny odstt. Po zchladnut na
Sbr kry je siln omezen ochranou les. Mlad kra se sloupe v beznu a dubnu pimenou teplotu se udl vplach.
se stromk, poraench pi probrn kultury, a su se na slunci. Pitom nabv lut
a hnd barvy a krout se sama do ruliek. aludy se sbraj v srpnu a z, piem
se ze sbru vyleuj erviv plody.

UIT V LIDOVM LKASTV:
Drog, kter dub poskytuje, se pouv vude tam, kde
chceme vyut jeho ink svravch a stahujcch.
Vnitn se pouv proti prjm:
30 g dubov kry se pova asi 10 minut ve 1/4 l
vody a tento odvar se po scezen na 2x s hodinovou
pestvkou vypije.
Proti prjm lze pout i domcho prostedku, pi-
pravenho ze alud:
5 dobe omytch alud se rozemele, uleh s jed-
nm celm vejcem, trochu oslad a najednou sn.
Odvar z kry dubov se pouv proti potivosti no-
hou: 50 g dubov kry se pova 15 minut v l l vody,
ihned se peced, zed studenou vodou na snesitel-
nou teplotu a v tto lzni se denn veer koupou
nohy.
DURMAN OBECN
lidov nzvy: panensk okurka
Prjem DATURA STRAMONIUM L.
POPIS:
Durman obecn pat do eledi lilkovitch - Solanaceae. V zemi m
jednolet, vetenovit koen, z nho vyrst lodyha, dosahujc v-
ky pes pl metru. Lodyha m vlcovit prez, je lys a vidlinat
rozvtven. Listy maj dlouh apk, tvar vejit, zapiatl, okraje
jsou iroce zubat. Kvete v ervenci a srpnu. V lab list a lody-
nch vtv se objevuj jednotliv, velk kvty na krtkch stopkch.
Maj trubkovit kalich s pti hranami. Na konci vybh kalich do pti
Potivost zub. Koruna m blou barvu, je nlevkovit a vybh do pti cp.
nohou V trubce je umstno pt tyinek, na spodn sti trubky le nadkv-
t semenk s dlouhou nlkou, kyjovit ztlutlou. Plod dozrv v to-
bolku, velikou asi jako oech, pokrytou na povrchu etnmi ostny.
Uvnit je tobolka rozdlena na tyi pouzdra. Po uzrn puk tymi
82 JAK SE LIT ROSTLINAMI DURMAN OBECN 83

NALEZIT:
Durman si v pd nevybr. Najdeme ho i na mstech nejpustch, na
okrajch cest, rumitch, ovem tak na kompostu a v polch.

UITEN STI:
Jako droga se pouv list (Folim stramonii) a semeno (Semen stra-
monii).

INN LTKY:
Vechny sti durmanu jsou jedovat, obsahuj jedovat alkaloidy da-
turin, hyoscyamin, skopalin a atropin, obsaen i v rulku a blnu.
Vechny sti rostliny ovem neobsahuj stejn mnostv alkaloid.
Nejvce je jich v semenech, kter jich obsahuj asi 1%. V listech je jich
asi tyikrt mn.

Otrava durmanem, prvn pomoc a len

Pznaky otravy jsou podobn jako pi otrav blnem. Ten, kdo po-
zel nkterou st durmanu, zane ctit sucho v stech, dostavuje se
buen srdce, zrychluje se dech, zornice se roz, leckdy postien
vid vechno dvojit. Bol ho hlava, dostv zvra a chce se mu zvra-
cet. Zvracen je vak velmi obtn. Pokrauje-li otrava dle, dostavu-
j se halucinace, delirium, prjem, konen nastv smrt.
K otrvenmu je teba co nejrychleji zavolat lkae. Ne lka pi-
jde, podv se nemocnmu siln ern kva, aj nebo ocet. Vlastn l-
en potom obstar lka.
Jako pi sbru vech jedovatch rostlin, nem se ani pi sbru dur-
manu pouvat dt. Po kad prci s durmanem je nutn si dkladn
umt ruce teplou vodou a mdlem. Pi prci se nem jst.

chlopnmi a uvoluje ern, ledvinovit semena, kter maj facetov-
n povrch.
PSTOVN A SBR:
Durman vyaduje slunn a tepl polohy, pdy kypr a bohat na iviny, zvlt je
nron na vpno a dusk. Vysv se v druh polovin kvtna do dlk jako fazole.
Dlky by mly bt ve sponu asi 60 x 60 cm. Klivost se urychl menm semene.
Vzel rostliny se protrhvaj, vytrhanch lze pout k vyplnn mezer. V ervenci se
protrhv podruh a ponech se vdy jen nejzdatnj rostlina.
Listy lze sklzet tikrt - v ervenci, srpnu a z. Prvn sklize se dje pi vce
84 JAK SE LIT ROSTLINAMI
FENYKL OBECN 85
rostliny asi 40 cm, druh pi vce asi l m, tet ped vytrenm cel rostliny. Listy se
su ve stnu, v tenkch vrstvch. Tobolky se sbraj dve, ne puknou, a nechaj se
dozrt na slunci. Pi umlm suen nesm teplota pekroit 50C.

UIT V LIDOVM LKASTV:

V lkastv se pouv durmanu pi nervovch choro- Nervov
bch v podob odvaru, a hlavn pi zdue, kdy se poruchy
vdechuje kou ze zaplen smsi, v n je durman.
Tvo tak psadu v takzvanch protiastmatickch ci- Zducha
garetch.
Zevn se pouv erstvch list nebo odvaru ze su- Revmatismus
ench list pi tien revmatickch bolest.

FENYKL OBECN
lidov nzvy: italsk kopr
FOENICULUM VULGARE MlLL.

POPIS:
Fenykl pat do eledi miikovitch - Apiaceae. V zemi m siln,
vetenovit koen, blav zbarven. Z nho vyrst obl lodyha, do-
sahujc znan ve, a 1/2 metru. Na povrchu je velmi jemn r- tr-
hovna a mode ojnna. Je lys. Na dlouhch apcch jsou umst-
ny listy s mzditmi pochvami, rozenmi na ob strany. Listov
epel je tyikrt zpeen dlena a m rkovit krojky. V ervenci
a srpnu se objevuj lut kvty, sestaven do sloitch okolk, z ni-
ch kad m 15-20 paprsk s okolky. Kad okolek m a 20
kvtk. Okolky i okolky jsou bez obal a obalk. Kvt m velmi
mal kalich, kter se jev pozorovateli spe jen jako ztlustel obru-
ba na horn sti podkvtho semenku. Korunu tvo 5 korunnch se od nho hlavn svmi plody, kter jsou ze stran zmknut a kd-
pltk, okrouhlch a na konci zahnutch dovnit. Stejn je dovnit lat vrouben.
zahnuto i 5 tyinek, delch ne koruna. Semenk dozrv v edolu-
tou dvojnaku, kter m na obou svch polovinch po pti ebrech. NALEZIT:
Svou vn pipomn cel rostlina anz. Chu m koenn nasldlou. Pvodn domov fenyklu byl stredomorsk Orient. Z Egypta se rozil
Ji z tohoto popisu je zejm, e se fenykl siln podob kopru. Li do jin Evropy, kde roste plan. U ns se pstuje v zahradch, po-
mrn vzcn zplauje a roste divoce.
86 JAK SE LIT ROSTLINAMI FENYKL OBECN 87

UITEN STI: fenyklu 5g

Jako droga se uv plod (Fructusfoenicul). badynu 5g
listu pomeranovnku 10 g
INN LTKY: Fenyklov plody obsahuj asi 5% silice. Ta se z plo- listu meduky lkask 20 g
d zskv prmyslov destilac s vodn parou a pichz do obchod listu mty peprn 20 g
pod nzvem fenyklov silice (Oleumfoeniculi). Krom toho je v plo- se smch. Z tto smsi se hod l polvkov lce do
dech obsaen cukr a mastn olej. 1/2 l vac vody a nech svait asi na 2/3 objemu.
Rno a veer se pije lek studenho odvaru.
UPOTEBEN: Pi kolice stevn se s oblibou uv tto smsi: Kolika
1. Ve zvrolkastv se pidv dobytku do rdla, aby byla zvena produkce ml- listu mty peprn 10 g
ka.
fenyklu 10 g
2. V prmyslu slou pi vrob likr, k parfmovn mdla a v cukrstv.
3. V domcnostech se ho pouv jako koen. anzu 10 g
4. Zbytk po destilaci silice ze semen (pokrutin) se uv jako krmiva pro vysok kmnu 10 g
obsah hodnotnch ltek. Z tto smsi se vezme l polvkov lce, vhod do
1/4 l vac vody a hned odstav. Vypije se na 2x po
PSTOVN! A SBR: 1/2 hodin.
Fenykl vyaduje hlubokou, vpenitou a vhevnou pdu. Hnoj se prmyslovmi Pro povzbuzen chuti k jdlu se uv asto tento li- Nechutenstv
hnojivy v pomru N:P:K 1:1,5:2 pi dvce N 60 kg N.ha"1. V druhm roce se pihno-
dov prostedek:
juje duskem v dvce 60 kg.ha'1. Semena se vysvaj koncem dubna pmo na stano-
vit do hloubky 10 - 20 mm a do dk vzdlench 45 cm. Asi za 14 dn semeno vze- fenyklu 15 g
jde. V ervnu se po deti rostliny vyjednot. Porost je nutn peliv okopvat a plt. anzu 30 g
Na podzim se cel kultura okope a tam, kde se ekaj siln mrazy, se na posek a d- citrnov kry 15 g
ky j pikryj. Obvykl mrazy kultue nekod. lihu 1/41
Sklz se v jnu, kdy se na plodech zanou objevovat ediv prouky. Z hektaru se
vody 3/41
sklz 0,9 - 2,4 t.ha'1 such drogy.
se nech stt tden, potom se sced, podle chuti oslad Chrapot,
a uv se 3x denn lce ped jdlem. kael
UITI V LIDOVM LKASTV: Pi chrapotu a kali je oblben tento prostedek:
Liv inky feny klu byly znmy u ve starovku. fenyklu 10 g
V lidovm lkastv se ho hojn pouv hlavn pi lkoice 15 g
poruchch zavacho stroj. Oblben je pi nadm- Nadmn se 10 minut povn ve 1/4 l vody, sced se, pidaj se Znt
n nsledujc recept: 4 g chloridu amonnho a uv 5x denn lce. prsu
feny klovho semene 10 g Pi zntu prsnch lz u kojcch matek se lidov
anzovho semene 10 g doporuuje pikldat obklady z odvaru 10 g fenyklu
prkovho cukru 10 g ve tvrt litru vody.
uv se 3x denn na hrot noe. Jin oblben proste-
dek se stejnmi inky:
 JAK SE LIT ROSTLINAMI HAD KOEN VT 89

jejich je ptidln, tyinek maj osm. Nadkvt semenk vybh ve ti

(RDESNO) HAD KOEN VTI nitkovit nlky. Uzrv v trojhrannou naku, je je skryta v uschlm
lidov nzvy: hadovec, uovnk, rdesno had koen okvt.
BlSTORTA MAJOR S. K GRAY
NALEZIT:
POPIS: Had koen vt je u ns dost rozen. Najdeme ho na vlhkch lou-
Had koen vt pat do kch, na bezch potok a ek, ve svtlch hjch, hlavn vak ve ve
eledi rdesnovitch - P- poloench krajinch.
ly gonaceae. Je to bylina
vytrval. M v zemi od- UITEN LTKY:
denek vlnit prohnut Jako droga se uv oddenek (Rhizoma nebo Radix bistortae).
nebo hkovit zahnut.
Na povrchu je oddenek INN LTKY:
hnd, uvnit bl. Z nho Oddenek obsahuje mnoho tsloviny (15 - 20%), kyselinu gallovou,
pmo vyrst nkolik lis- avelan vpenat a erven barvivo. Svou vn pipomn eichu,
t s dlouhmi, kdlatmi chu m siln stahujc, trpkou.
apky. Listy maj vejit
kopinat tvar a jsou celo- UPOTEBEN:
krajn, s okrajem vlnit 1. Z mladho list se pipravuje chutn salt.
2. Oddenek je hodn uvn ze zvrolkastv.
zprohbanm. Krom lis-
t vyrst z oddenku tak
lodyha, dosahujc vky PSTOVN! A SBR:
a jeden metr. Na n jsou Had koen vt se nepstuje, pomrn mal spoteba se sta pokrt sbrem rost-
liny divoce rostouc. Bylo by ho mono pstovat ze semene.
pisedav listy podobn-
Oddenky se sbraj bu brzy zjara, v beznu a dubnu, nebo na podzim v z a j-
ho tvaru i okraj jako lis- nu. Cenn jsou jen oddenky ze starch, vceletch rostlin. Po vykopn se zbav po-
ty pzemn. Svm dol- strannch koen a omyj. Rozeou se potom v krat, nkolikacentimetrov kousky
nm koncem vak lodyhu a opatrn, peliv usu. Suenm se zmen jen nepatrn, siln vak ztvrdnou.
objmaj a sbhaj po n v
podob dlouh pochvy.
Had koen vt kvete v UIT V LIDOVM LKASTV:
ervnu a ervenci. Bled Ani v lidovm lkastv se nyn hadho koene mnoho Prjem
rov kvty jsou uspo- neuv. Slou jako prostedek proti prjm. Pipra-
dny do dlouhho hroz- vuje se k tomu elu odvar z 25 g suenho oddenku
nu, jen m podobu ko- na 1/21 vody, v n se va 10 minut. Pes den se tato
nenho klasu. Koruna dvka vyuv.
 Wl

90 JAK SE LIT ROSTLINAMI HEMNEK PRAV 91

Odvaru ponkud silnjho lze ut i pi plavici a plavice

krvavch prjmech.
Pi zntu sliznice v dutin stn, spojenm s krv- Znty
cenm, se tento odvar velmi asto doporuuje k vy- stn
plachovn st.

HEMNEK PRAV
lidov nzvy: rmen voav
CHAMOMILLA RECUTITA (L) RAUSCHERT

POPIS:
Hemnek prav pat do eledi hvzdnicovitch - Asteraceae. Je to
bylina jednolet a dvoulet. V zemi m tenk koen, z nho vyrst
asi tvrt metru vysok lodyha. Je lys, bohat se vtv a m dce
umstn listy. Listy jsou pisedav, dvakrt peenodlen, s rkovi-
tmi ukrojky. Od ervna do srpna se objevuj na dlouhch stopkch
kvtn bory, kter se na noc zavraj. Zkrov bor je sloen z tu-
pch, blanit vroubench listen. bor m kuelovit dut lko, lu-
t ter a bl paprsek, kter nejprve odstv od tere skoro vodorovn,
pozdji se ohb dol. Kvt blho paprsku m korunu jazykovitou, na
konci trojzubc. Kvt lutho tere m korunu trubkovitou, na konci
ptizubou. Tyinky, kterch je pt, jsou svmi pranky srostl v trub-
ku, kterou vynv nlka s dvma bliznami. Plodem jsou naky, je
maj na dut stran pt eber, na stran vypoukl pak dv laznat
jamky.
Blzkm pbuznm pravho hemnku je hemnek vonn (Cha-
momilla suaveolens (PuRSH) RYDB.) Vyznauje se tm, e je mohut-
nj a rozloitj ne hemnek prav. M bory se lutozelenmi
teri a nem bl paprsky. Stejn jako hemnek prav pjemn
aromaticky von a m obdobn liv vlastnosti.
Hemnku pravmu je podobn t hemnkovec pmosk (Matri-
caria maritima L.), lidov nazvan rmen ps. M borovit lko vy-
 II
l
HEMNEK PRAV 93
92 JAK SE LIT ROSTLINAMI

UIT V LIDOVM LKASTV I

plnn den a jeho naky maj na dut stran jen ti ebra, na stran
Hemnek pat k nejoblbenjm domcm prosted- Dtsk
vypoukl pak nemaj jamky. Npadnej i se od hemnku pravho neli-
km livm, uvanch od pradvna. Slou pi le- stevn
.
n stevn koliky u dt v tto smsi: kolika
hemnku 20 g
NALEZIT:
meduky lkask 20 g
Hemnek prav se u ns vyskytuje na mezch, polch, rumitch
listu mty peprn 20 g
a u cest. Pozoruje se vak, e ho posledn dobou ubv. Hemnek
koene lkoicovho 20 g
vonn u ns zdomcnl teprve koncem minulho stolet, kdy k nm
Z tto smsi se spa l lce ve 1/4 litru vody a uv
byl zavleen z Asie. Posledn dobou ho velmi pibv a nen daleko se 6 liek denn.
doba, kdy vytla hemnek prav. Jin sms tho inku se piprav:
hemnku 15 g
UITEN STI: fenyklu 15 g
Jako droga se pouv kvt (Flos chamomillae) a v men me i na kmnu 15 g
(Herba matricariae nebo Herba chamomillae vulgaris). mty peprn 15 g
aj se piprav tm zpsobem.
INN LTKY: V nkterch krajch je zvykem pt pi vynechn Vynechn
Hemnek prav obsahuje vonnou silici temn modr barvy, kter ob- menstruace aj, pipraven z tto smsi: menstruace
sahuje apigenin a azulen, tslovinu, hoinu a minerln ltky. He- hemnku 20 g
mnek vonn obsahuje tyt ltky. Oba druhy aromaticky von a maj koene hoce 20 g
ponkud hokou chu. nat zemdmu 20 g
ovku 20 g
PSTOVN A SBR: meduky 20 g
Nejlpe se hemnku da po okopaninch. Seje se na podzim v jnu a listopadu
majornky 15 g
nebo na jae v dob zahjen polnch prac. Hemnek lze pstovat tm na vech p-
dch, nejlpe se mu vak da na hlinitopsitch pdch s prmrnou vlhkost. Hnoj Z tto smsi se daj 3 polvkov lce na l l vody, ne-
se duskem ve dvou dvkch dohromady 20 - 40 kg N.ha"1, fosforem se hnoj 15 - ch se l minutu vait a 10 minut vylouhovat. Pije se
- 20 kg.ha'1 a draslkem 70 - 100 kg.ha"1. Dobrch vsledk lze doshnout pihnoje- 4 a 5 lk denn.
nm 10 kg sranu manganatho na hektar i boraxem v dvce 50 kg na hektar. Vys- Hemnek prav bv tak soust koupel, kter Revmatismus,
v se do dobe zpracovan pdy do dk 45 - 60 cm. Semeno mus zstat na povr- se berou pi revmatismu a ischias: ischias
chu pdy, nebo kl pouze na svtle. Seje se 1,5 kg osiva na ha. Porost se ihned po
hemnku 50 g
vzejit plekuje. Porost hemnku velmi trp ppadnm zaplevelenm. Sklz se
v dob, kdy jazykovit kvty vytvej vodorovnou obrubu a polovina trubkovitch pesliky 100 g
kvt na lku je rozkvetl. Vtina porost se dnes sklz mechanizovan. Vnosy se sennch lusk 50 g
pohybuj od 2,5 do 8,5 t.ha"1 erstv drogy. Po sklizni se hemnek mus rozkldat do koene lopuchu 50 g
tenkch vrstev s pstupem vzduchu, nebo droga je znan nchyln na zapaovn. jalovinky 50 g
Su se rychle, protoe pomalm suenm hemnek ztrc barvu. Teplota pi suen borovho jehli 700 g
nesm peshnout 35C.
94 JAK SE LIT ROSTLINAMI HLUCHAVKA BL 95

se hodinu va v 5 l vody a pid do koupele. Koupe se j charakteristick vonc prchav olej. Kvete ble od kvtna do jna.
nejprve 1/4 hodiny, potom 1/2 hodiny. Svazeky kvt se rozvjej v lab list a skldaj se z ptizubho
Pi horenatm kataru hornch cest dchacch, pi Chipka kalicha, z nho vynv dvojpysk koruna. Velk horn pysk je vy-
chipce se uv hemnkov aj, aby se nemocn po- klenut, doln pysk je ploch. Po stran vchodu do korunn trubky jsou
til. Bere se 10 g hemnku na 1/4 l vody, spa a ne- dva velk zuby a ti zuby men. V trubce je ada chloupk. Tyinky
mocn aj vypije v posteli. jsou tyi, dv del a dv krat. nlka je dvojklann. Tyinky i nl-
Pi nadmn se uv tak tinktury, pipraven pod- Nadmn ka jsou skryty ve vyklenutm hornm pysku. Semenk uzrv ve tyi
le nvodu: kulat tvrdky.
30 g hemnku se polije 1/8 lihu nebo siln itn ko- Dokud hluchavka nekvete, mohla by se zamnit s kopivou. Ale
alky, nech tden stt a uv potom 3x denn 10 ka- chloupky na kopiv jsou ahav.
pek.
Nlevu hemnkovho z 10 g na 1/4 l vody se u- Znty NALEZIT:
v k vyplachovn st po vytren zubu a pi lehkch stn U ns je hluchavka bylinou zcela bnou. Nalzme ji na rumitch,
zntech v dutin stn. ve vlhch lesch a houtinch, v koviscch a na starch zdech a plo-
Silice hemnkov se uv pi svalovm revmatis- Svalov tech.
mu: revmatismus
silice hemnkov 20 g UITENSTI:
oleje olivovho 30 g Jako droga se pouv kvt (Flos lamii
se sms a vete do ke nad bolestivm svalstvem. alb) a list (Folim lamii albi).
Tepl hemnkov obklady se osvduj pi otocch, Otoky,
kter pomhaj vstebvat, a pi neitech, jejich neity INN LTKY:
uzrn" urychluj. Hlavn soust kvtuje sliz a cukr. Krom
nich je tam jet trochu tsloviny. Kvty
proto von slab medov a chutnaj hoce.
Listy obsahuj tyt sousti, krom toho
HLUCHAVKA BL je v nich jet silice.
LAM UM ALBUM L.
PSTOVN A SBR:
Kvty se sbraj od kvtna do srpna. Sbr se jen
POPIS: bl koruna bez kalicha. Sbr se rozproste do ten-
Hluchavka bl pat do eledi hluchavkovitch - Lamiaceae. Je to vy- kch vrstev a su se rychle asi pi teplot 40C.
trval bylina. V zemi m oddenek, z nho vyrst tyhrann lodyha, Uloit se mus v dobe uzaven ndob, na jejm
dosahujc vky asi tvrt metru. Lodyha se nevtv. Z n vyrstaj dn je trochu vpna, aby vlhkost ze vzduchu nepe-
vstcn listy. Doln listy maj apk dlouh, horn krtk. Listy jsou barvila drogu dohneda.
tvaru vejitho, na konci jsou zapiatl. Okraje maj hrub pilovit.
Na celm povrchu jsou pokryty palikovitmi chloupky, je vymu-
96 JAK SE LIT ROSTLINAMI
UIT V LIDOVM LKASTV:
Kvt hluchavky bl se uv v lidovm lkastv pi Katar
kataru prduek, aby bylo usnadnno vykalvn. prduek
10 g kvtu hluchavky bl se spa 1/4 l hork vody,
po 10 minutch se sced a pes den po lcch podv.
Listy jsou oblbeny jako lidov prostedek pi pla- plavice
vici a kolikch:
Hrst suench nebo erstvch list se po 10 minut
va ve 1/4 l vody, peced a pes den vypije.
HOICE BL
ERNOHOCICE SET
SlNAPIS ALBA L.
BRASSICA NIGRA (L.) KOCH.
POPIS:
Hoice bl pat do eledi brukvovitch - Brassicaceae. Je to jed-
nolet rostlina, kter m v zemi vlknit koen. Z nho vyrst v-
tevnat lodyha, dosahujc vky tm jednoho metru. Dole je lody-
ha mode ojnna a pokryta dkmi chloupky. Listy z lodyhy vyr-
stajc jsou dvojho druhu. Doln listy jsou lyrovit peenodlen
a maj okraje zubat. Horn listy jsou rkovit s okraji hladkmi.
Kvete zlatolut v ervnu a ervenci. Kvty jsou sestaveny do hroz-
n. Kvt m kalich, sloen ze ty rkovitch lstk, vodorovn od-
stvajcch. Koruna m tyi zlatolut pltky, sestaven do ke. Ze
esti tyinek jsou tyi del a dv krat. Semenk dozrv v tobolku,
protaenou do podoby zobku a porostlou chloupky. Chlopnmi je
rozdlena tobolka do nkolika pihrdek, z nich v kad je pt po-
dlnch eber.
Blzkm pbuznm hoice bl je erhoice set (hoice ern)
(Brassica nigra (L.) KOCH). Vzhledem je j velmi podobn. Hlavn
rozdl nachzme na listech, u nich ti koncov krojky jsou spojeny
HOICE BL 97
a epel listov je pilovit. Semena jsou ku-
lat, tmavohnd barvy a maj na povrchu
vrsitou slupku.
NALEZIT:
Pravlast hoice bl i ern je jin Fran-
cie a zpadn Asie. U ve starovku se roz-
ila do Nmecka, Francie, Ruska a ji-
nch zem, kde se pstuje. Roste i divoce
a meme ji i u ns vzcn nalzt na me-
zch, podl cest a na horech.
UITEN STI:
Jako droga se uv semeno hoice bl
(Semen sinapis albae nebo Semen erucae)
i semeno hoice ern (Semen sinapis ni-
grae).
INN LTKY:
Semena bl hoice obsahuj vce ne te-
tinu sv vhy mastnho oleje, kter se li-
suje a prmyslov zpracovv. Krom
toho obsahuj glykosid sinigrin, kter za
ptomnosti vody a psobenm fermentu
myrosinu tvo dce tekut, tiplav tka-
v olej, zvan Oleum sinapis aethereum.
Celkem lze ci, e ve svch incch je
hoice ern mnohem mohutnj, a proto
se v lkastv pouv daleko vce ne ho-
ice bl. Tak proto v odstavci o lkaskm
uit budeme mt na mysli hoici ernou.
UPOTEBEN:
1. V prmyslu se uv mastnho oleje, vytlae-
nho ze semen bl hoice, k vrob mdla.
98 JAK SE LIT ROSTLINAMI HOEC LUT 99

2. V potravinstv slou oba druhy hoice k vrob znm pochutiny.

3. Rostlina sama potom slou - je-li posekna ped kvtem - za velmi vivn kr- V nkterch ppadech je vhodnj ut hoice ji- Znt
mivo nebo za inn zelen hnojivo. nak pizpsoben. Pi velkch zntech pohrudnice pohrudnice
dl dobr sluby:
Hoin lk. Vyrob se tak, e l g oleje hoi-
PSTOVN A SBR: nho se sms s 50 g zednho lihu a malm mno-
Hoice ern je rostlina skromn, kter se spokoj i s pdou pomrn chudou. stvm tohoto ppravku se bolestiv msto zlehka po-
Rda m lehkou pdu hlinitopsitou s obsahem vpna. Svd j spe podneb tepl
te. Lze opakovat po 6 hodinch. Nkdy se z hoi-
a such ne vlhk. Dobe sn i jarn mrazky. Seje se brzy na jae v prvnm tdnu
jarnch prac do dk 15-30 cm, do hloubky asi 20 mm, 5-6 kg semene na l ha. Hno- nho lihu pikldaj i obklady, ty vak nesm leet na
j se 40 - 60 kg N.ha -1, 40 kg P.ha-1 a 40 - 80 kg K.ha-1. Po dobu vegetace je nutn ki dle ne 5-10 minut.
udrovat porost ist. Vegetan doba hoice ern je 90 - 120 dn. Sklz se pmo Hoin g l y c e r i n , kterho lze pout msto
sklzec mltikou nebo dvoufzov. eule snadno pukaj a semena jsou nchyln hoinho lku, se piprav smsenm 2 g hoinho
k vypadvn.
oleje s 10 g glycerinu.
Hoin koupel, uvan pi bolestech nohou, Bolesti
UIT V LIDOVM LKASTV! se piprav tak, e se 100 g hoin mouky, dobe za- nohou
V lkastv se hoice uv od pradvna, hlavn ze- Svalov vzan v pltnm sku, va 15 minut v i l vody,
vn. Hoin olej toti psob na ki paliv, po revmatismus kter se potom vylije do koupele.
mal chvli na tom mst nastv pekrven konch Hoin mast je oblbenm prostedkem k od- Skvrny
vlsenic, a jet pozdji dokonce puche. Tm se strann konch lutch skvrn. Piprav se takto: kon
odvd bolest z hloubky na povrch a nepmo se pso- hoin mouky 15 g lut
b i na vnitn orgny. citrnov vy 15 g
Zevn se pouv hoice nkolikerm zpsobem: mandlovho oleje 5g
Hoin tsto, zvan lidov hoin placka, se dobe sms.
slou k odvdn bolesti, hlavn pi vleklm svalo- Vnitn se uv jen slab psobcch semen hoi- Trvic
vm revmatismu. Piprav se doma takto: erstv roz- ce bl pi trvicch obtch. Uv se jednou denn obte
tluen semena (hoin mouka) se vodou rozdla- pl kvov liky rozetench semen bl hoice.
j na dk tsto. K vod lze pidat tak trochu octa.
Chceme-li zskat tsto ponkud slab, pidme k ho-
in mouce asi tetinu itn mouky. Tuto kasiku na-
teme na pltno a pilome na bolestiv msto. Mezi HOEC LUT
ki a tsto dme gzu, aby se tsto na ki neprilepi- lidov nzvy: gencin
lo. Hoin placka se m nechat na ki jen tak dlou- GENTIANA LUTEA L.
ho, a ke zrudne. Trv to obyejn asi tak tvrt ho-
diny. Del aplikace m za nsledek vznik bolestivch POPIS:
a dlouho se hojcch puch. Po sejmut placky se Hoec lut pat do eledi hocovitch - Gentianaceae. Je to vytrval
ke dobe omyje vlanou vodou. rostlina, kter m v zemi dlouh oddenek. Je vetenovit, podln r-
100 JAK SE LIT ROSTLINAMI
HOEC LUT 101

hovan a dosahuje a tlouky BORNER) a nkolik dalch druh. Nejvznamnj z nich je hoec u-
pedlokt. Na povrchu je ed, mavsk, kter m kvty purpurov, tmavji tekovan, na spodn stra-
na ezu lut, houbovit. Sil- n lutozelen.
n von a chutn hoce. Z od-
denku vyrst plmetrov lo- NALEZIT:
dyha, hladk s dkmi listy. Hoec lut pochz z Alp. Roste na horskch loukch s vpenitou
Listy jsou dvojho druhu. pdou. Miluje vy polohy, najdeme ho dokonce i ve vce pes 2000 m.
Spodn jsou vejit a po- U ns je hoce lutho velice mlo, a jedn se pouze o zavleen rost-
dlouhle elipit a nasedaj na liny.
lodyhu pochvovitm ap-
kem, do nho se plynule zu- UITEN STI:
uj. Horn listy jsou vj cite Jako droga se uv oddenek (Rhizoma nebo Radix gentianae).
kopinat a nasedaj pmo na
lodyhu. Okraje list jsou INN LTKY:
hladk, listy maj na epeli Hlavn chemick sloueniny hoce jsou gentiopikrin, gentiin, gentia-
nkolik podlnch eber. nin a gentisin. Gentisin je lut barvivo, gentianin je alkaloid, gentio-
Kvete zlatolut v ervnu. pikrin je glykosidn hoina a zpsobuje hokou chu koene.
Kvty jsou umstny po tech
a pti v lab listovm, jen UPOTEBEN!:
kvty na konci lodyhy tvo 1. Hoce se hojn uv v lkastv, krom toho i ve zvrolkastv, nap. u kon pi
strboul. Kad kvt se skld nechuti k rdlu, u krav ke zven pohlavn innosti.
z kalichu, jeho lstky jsou 2. Dve se ho uvalo i v prmyslu barvskm.
ohrnuty zpt. Koruna tvo
pticpou trubku a je kyjovit. PSTOVN A SBR:
V chobotech mezi cpy jsou Pstovn je velmi zdlouhav. Hoec miluje pdu nepli suchou a vpenitou. Se-
zoubkovit pvsky. Kvt m mena se sej na podzim do beden, vysokch asi 15 cm, a zatla se prknkem. Pes
pt tyinek a jeho semenk zimu se zlehka pikryj chvojm a pi suchm poas zalvaj. Nechaj se stt venku na
slunci a mrazu, ponvad potebuj promrznout. V ervnu druhho roku konen rost-
vybh v nlku, dlc se na
linky vzejdou, a tu se penesou na slunce. Pezimuj stejn jako prv rok. Tet rok se
dv blizny. Plodem je tobol- zjara pesad do zhon s mezerami pl metru a tvrt rok konen do mezer ti tvr-
ka, obsahujc etn kdlat t metrovch. Mezi nimi je mono pstovat jin krtkodob rostliny, aby se vyuilo
semena. msta. Kvetou teprve est a sedm rok.
Krom hoce lutho se u ns vyskytuje jet cel ada jinch dru- Sklize koen se kon ped rozkvtem, kdy koeny obsahuj nejvce innch l-
h. Jsou to zejmna hoec umavsk (Gentiana pannonica SCOP.), ho- tek. Koeny se vykopou, oist a rychle se su na prudkm slunci nebo pi umlm
teple. Uschov se pokrjen v plechovch krabicch.
epnk jarn (Calathiana vrna (L.) HOLUB), trlink brvit (Gentia-
nopsis ciliata (L.) M.), horeek nahokl (Gentianella amarella (L.)
102 JAK SE LIT ROSTLINAMI CHMEL OBECN 103

UIT V LIDOVM LKASTV:

Hoec lut (ppadn i hoec umavsk) je velmi ob- Nechutenstv
lbenm a uvanm lkem tm po celm svt.
Uv se ho hlavn pi nechutenstv nkolika zpso-
by:
7 g dobe roztluenho hocovho koene se sva
5 minut ve 1/41 vody, nech se 10 minut stt a po sce-
zen vypije rno a veer.
Proti nechutenstv vten pomh tento star lido-
v ppravek:
koene hocovho jemn
krjenho 10 g
kry pomeranov 4g
zednho lihu 100 g
se nech stt 24 hodin a obas zamch. Po ustn se Blednika
opatrn slije a uv 3x denn kvov lika.
Pi blednice je oblbena tato sms:
koene hocovho l g
listu kopivy 10 g
marinky vonn 10 g
kvtu lipovho 10 g CHMEL OBECN
l polvkov lce se spa ve 1/41 vody a vypije. U- HUMULUS LUPULUS L
v se 3x denn.
Pi vynechn menstruace po nastuzen se pije tento Vynechn POPIS:
aj: menstruace Chmel obecn pat do eledi konopovitch - Cannabiaceae. Je to
koene hocovho 20 g rostlina vytrval. V zemi m oddenek, z nho vyrst tenk, drsn lo-
zemdmu 20 g dyha, dosahujc dlky a 7 metr. Lodyha se ot kolem strom nebo
ovku 20 g ty, a to vdy vpravo. Nese ptilalon vstcn listy, iroce kopinat,
meduky lkask 20 g u apku srdit vykrojen. Listy maj povrch drsn, na okrajch jsou
majornky 15 g hrub pilovit. Kvete v ervenci a srpnu. Kvty jsou dvojdom. Pra-
Vezme se l lce na 1/4 l vody, spa a uv 5x den- nkov kvty jsou v lab list sestaveny v laty. Kad drobn kvtek
n lek cel tden. m ptilist zelen okvt a pt tyinek. Na jinch rostlinch jsou kv-
ty pestkov, je tvo podlouhl itiky. Za kadou upinou itiky
je upinovit okvt a dva semenky s dvma dlouhmi bliznami. Se-
menky dozrvaj v mal naky.
104 JAK SE LIT ROSTLINAMI CHMEL OBECN 105

upinky a naky jsou pokryty hojnmi lutmi lzkami, kter pro- Na 25 g chmelovch itic nalijeme 1/2 l vac
dukuj hokou pryskyinou ltku pjemn vn. vody, nechme 5 minut stt a potom scedme. Vypije
se na 3x bhem dne.
NALEZIT: Pi jaternch chorobch je v nkterch krajch obl- Jatern
Chmel roste divoce ve vlhkch houtinch a koviscch. Nachzme ben aj z tto smsi: choroby
ho i na bezch ek. Hojn se ovem u ns chmel pstuje jako prmy- chmele 10 g
slov rostlina. jablenku 10 g
koene spore 10 g
UITEN STI: orlku 15 g
Jako droga se pouvaj chmelov itice (Strobulus lupul). Ostatn zemlui 20 g
sti rostliny nemaj pro lkask ely vt vznam. ovku 20 g
Z tto smsi se vezme l ajov lika na 1/21 vody
INN LTKY: a vypije se pl rno a pl veer.
Pryskyin ltka, tvoc se ve lazkch na upinch pestkovch kv- Chmelov extrakt je oblben pi nespavosti. Sta Nespavost
t a na nakch, obsahuje hoiny (humulon a lupulon) a extrakt lu- bylini ho pipravovali takto:
pulin, kter je sms pryskyic a silic. 20 g chmele nechali 3 dny stt v teple a svtle se 100 g
lihu. Z tto tinktury ped spanm uili 20 kapek na cukr.
UPOTEBEN: Tak zevn lze pout chmele, a to k pprav posi- Posilujc
1. Hlavnho upoteben dochz chmel v pivovarnictv. lujcch koupel a na pohmodniny: koupele
2. Mladch jarnch vhonk, takzvanch chmelovch pazouk, se uv v kuchy- chmelovch itic 15 g
ni jako chmelovho chestu.
hemnkovho kvtu 10 g
nat levandule 20 g
PSTOVN A SBR: rozmarnov nat 20 g
Pstovn chmele tvo celou speciln zemdlskou nauku, nartneme tedy pouze n- nat matedouky 20 g
kter zajmavosti. Pstuj se jen rostliny s kvty pestkovmi, ponvad kvty pranko- Tuto sms vame bu v pln dvce ve 2 l vody 5 mi- Zhmodniy
v jsou pro pivovarnictv i pro lkastv bezcenn. K pstovn chmele se vol hlubok,
hlinit psit pda, vzdun, vslunn, ale chrnn ped studenmi vtry. Chmel se
nut a vlijeme do koupele k poslen, nebo vezmeme
pstuje ze sazeniek, ezanch z podzemnch mladch vhonk tylet kultury. jen tvrtinu na 1/2 l vody a pikldme po vychladnu-
esn chmele se dje v srpnu a jnu podle druhu kultury. Oesan itice se su t na zhmodn msto ve form obkladu.
ve specilnch chmelovch surnch a bal do padestikilovch ok. Suenm ztr-
cej 3/4 sv vhy. Zelen sti rostliny slou za pci dobytku.

UIT V LIDOVM LKASTV:

V domcm lkastv je chmel oblbenm prosted- Obte
kem proti zavacm obtm, kdy se ho uv ve for- zavac
m nlevu:
106 JAK SE LIT ROSTLINAMI CHVOJKA KLTERSK 107

CHVOJKA KLTERSK
(JALOVEC KLTERSK)
lidov nzvy: retta, mozucha, bink, chvojka rajsk,
chvojka rnsk, chvojka kltern
JUNIPERUS SABINA L.

POPIS:
Chvojka kltersk pat do eledi cypiovitch - Cupressaceae.
Z dost rozloitch koen vyrst na povrch krtk kmnek, z nho
vybhaj etn vtve. Ty jsou prutovit a dosahuj dlky jednoho met-
ru. Mlad vhonky tchto vtv maj zelen lstky, podobajc se upi-
nm, kter se kryj tak jako taky na stee. Star vhonky maj u
jehli, rkovit kopinat, znan pichlav. Vdy ti jehliky jsou se-
staveny do peslenu. Uprosted kadho listu je okrouhl lzka.
Chvojka kltersk kvete v dubnu a kvtnu. M kvty dvoudom.
Prankov kvty tvo drobn nahndl jehndy. Pestkov kvty le
obyejn v pru za tymi silnmi upinami. Po oplozen tyto upiny
ponou dunatt, srostou spolu, a tak vznikne bobuli podobn plod. Je
kulovit, nerovnho povrchu, ern zbarven a na povrchu domodra
ojnn. Uvnit jsou obyejn tyi semena.

NALEZIT:
Domovem je chvojka lkask na vych pohoch v Evrop a Asii.
V echch nen nikde pvodn. Hojn se pstuje v sadech a zahra-
dch. Nkdy se vysazuje i v lesch. Mlokdy vak u ns kvete.
UITEN STI:
Jako droga se pouvaj nejmlad konce vtvek, na nich jsou kvty
(Summitates sabinae nebo Herba sabina).
INN LTKY:
Nejdleitj soust chvojky je silice, kter obsahuje asi 4-5%.
Krom toho nalezneme v droze hlavn kyselinu tselnou a pryskyici.
Cel rostlina m nepjemn a odporn zpach a hokou chu. Je
prudce jedovat.
Otrava chvojkou, prvn pomoc a len
Dve se otravy chvojkou vyskytovaly obyejn pi pokusech o pe-
ruen thotenstv. Po poit otravn dvky, jej velikost nen u vech
lid stejn, se dostavuj pznaky bu od stroj zavacho, nebo pe-
vldaj pznaky od nervov soustavy. Postien zvrac, piem jsou
blinky zhusta zbarveny krv. Dostv prjem, kter je t krvav. Ner-
vovm pznakem bv bolest hlavy, zen zornic, zpomalen tepu
a dechu, zvrat, nkdy a halucinace, konen bezvdom a smrt. T-
m pravidelnejou tce pokozeny ledviny, v moi se objevuje krev,
ppadn nastv neschopnost moen.
Ke kad otrav je nutn co nejrychleji zavolat lkae. Dve ne pi-
jde, lze se pokusit o vyprzdnn aludku zvracenm. Pslun vnit-
n uvn potom obstar lka.
108 JAK SE LIT ROSTLINAMI JABLENK OBECN 109

UPOTEBEN: svazcch v lab listovch apk.

1. Chvojky se uv v lkastv, a to oleje z n zskanho. Kalich vybh v 10 ostnitch zub,
2. Jinak slou jako ozdobn ke v zahradch a sadech. kter se hvzdicovit rozbhaj a na
konci jsou zahnuty jako hky. Ko-
PSTOVN A SBR: runa m dva narovl pysky. Hor-
V zahradn pd se chvojce da dobe, vyaduje vak dostatek slunenho svitu. n pysk je na konci rozekln ve dv
Mno se jednak semeny, jednak odnoemi a zky. Roste rychle, take u tvrt rok sti, doln pysk m ti laloky. Ty-
se me pikroit ke sklizni. inky jsou tyi, dv del a dv
Mlad vhonky se sbraj v dubnu a kvtnu, kdy jsou na nich kvty. Rozprostou se
krat. Podkvt semenk vybh ve
na tenk vrstvy a su za mrnho tepla.
dvojitou bliznu a uzrv ve tyi
UIT V LIDOVM LKASTV: prothl tvrdky.
Od pradvna se chvojky uvalo jako lku pi nemo- ensk
cech enskch. Jet nedvno se j uvalo k perue- nemoci NALEZIT:
n thotenstv. Ale ten, kdo m na mysli obraz tk Jablenk obecn je u ns bylina
otravy po chvojce, jak jsme ho prv zbn vylili, zcela bn. Ponvad si nevybr
nepouije chvojky jako domcho prostedku a pene- v pd, nalezneme ho podl cest, na
ch lkai, aby ji pedepsal sm v ppadech, kter rumitch, u plot, na kamenitch
uzn za vhodn. strnch, u zd, obrcench na slun-
nou stranu, a jinde.

JABLENK OBECN
lidov nzvy: samaritnka, buina bl, klas vonn,
edivka zelen
MARRUBIVM VULGARE L.
POPIS:
Jablenk pat do eledi hluchavkovitch - Lamiaceae. Je to rostlina
vytrval. V zemi m oddenek, z nho vyrst asi plmetrov lodyha.
Ta je ve sv spodn sti vtevnat, na prezu nepravideln tyhran-
n, na povrchu plstnat. Na lodyze ve vtvkch jsou vstcn posta-
veny listy s apky dole delmi, nahoe kratmi. Listy maj tvar
okrouhle vejit, okraje jsou nepravideln vroubkovan. Na povrchu
jsou jakoby svratl a slab plstnat. Rozeteny von jako jablko, od-
tud jmno rostliny. Jablenk kvete od ervna do srpna. Kvty le ve
UITEN STI:
Jako droga se uv cel suen na
(Herba marrubii).
INN LTKY:
Na m slab balsamickou vni a balsamickou hokou chu. Je to zp-
sobeno tm, e obsahuje tkav olej a siln hokou glykosidn ltku,
zvanou marribicin, dle obsahuje pryskyici, sliz a 7% tsloviny.
PSTOVN A SBR:
Jablenk vyaduje pdy leh, nezaplevelen v teplch oblastech. Polohu potebu-
je slunenou. Pstuje se po obilninch. Hnoj se 30 kg N.ha"1, 50 kg P.ha"1 a 60 kg K-ha'1.
Duskem se pihnojuje v dvce 30 kg ha-1 po kad sklizni a v nslednm roce
20 kg.ha'1. Ve tetm roce se pihnojuje dvoutetinovou dvkou NPK. Semena se vy-
svaj na stanovit koncem jna nebo zatkem listopadu, ppadn brzy na jae do
dk vzdlench od sebe 45 cm. Na se sklz v zatku kvtu. V prvnm roce je jed-
110 JAK SE LIT ROSTLINAMI JAHODNK OBECN 111

na sklize, v nslednch letech pak po dvou. Na se su pirozen ve stnu pi maxi- zemlui 20 g

mln teplot 35C. Dobe proschl droga se uschov v pytlch.
ovku 20 g
piprav se aj z l polvkov lce tto smsi na 1/21
UIT V LIDOVM LKASTV: vody a na tikrt vypije: rno, v poledne a veer.
U od pradvna se uvalo jablenku jako lidovho Tuberkulza Pi loutence se pedepisuje s oblibou tento aj: loutenka
prostedku proti tuberkulze plic. Nyn ovem toto plic jablenku obecnho 25 g
pouit nem vznam. Pslun prostedek se pipra- epku lkaskho 25 g
vil takto: koene reveovho zprkovanho!5 g
vy z erstvho jablenku 100 g mty peprn 25 g
medu velho prodnho 50 g l lce na 1/21 vody, uv se jako aj pedel.
oleje myrtovho 1
10 kapek Jako vnitnho lku pi hemeroidech se uv asto Hemeroidy
brala se 3x denn lce. aje z tto smsi:
Dosud je jablenk oblbenm prostedkem pi kata- Katar rebrku 30 g
ru prduek, hlavn vleklm. Uv se tu 3x denn l- prduek jablenku 30 g
ce vy, vytlaen z erstv byliny nebo aje z 20 g kopivy 15 g
suen drogy na 1/4 l vody. koene pampeliky 10 g
Pi chudokrevnosti se uv aje, pipravenho Chudokrevnost l lce se pova 2 min. v 1/2 l vody, nech 10 minut
z tto smsi: odstt a vypije pes den po pl lku.
jablenku obecnho 20 g
lipovho kvtu 20 g
zemlui obecn 20 g
bobul jalovce 20 g JAHODNK OBECN
omanovho koene 20 g FRAGARIA VESCA L.
Z tto smsi se vezmou 3 polvkov lce na 3/4 l !

vody, pivede se do varu, odstav apo l O minutch POPIS:

sced. Rno, v poledne a veer se vypije po tetin od- Jahodnk obecn adme do eledi rovitch - Rosaceae. Je to rost-
varu. lina vytrval, kter m v zemi vetenovit, hnd oddenek, porostl
Pi jaternch chorobch se pije aj, pipraven z tto Jatern etnmi, tenkmi konky. Nad zem vyrstaj z oddenku tenk, bez-
smsi: choroby list lahouny, plazc se po zemi. Od msta k mstu zapoutj tyto la-
jablenku 10 g houny do zem koeny, a tak pispvaj k mnoen jahodnku. Krom
koene spore 10 g lahoun vyrstaj z oddenku listy s dlouhmi apky. Listy jsou troj-
kvtu orlku 15 g etn a maj lstky s pilovitm okrajem. apk i epele lstkov na
chmele 10 g rubu jsou velmi jemouce ochlupen. Konen vyrstaj z oddenku
i obl, chlupat stvoly, nesouc bu jednoduch nebo trojetn listeny,
1
Silice z rostliny myrta obecn (Myrtus communis L.) - Oleum myrtae
vdy vak se dvma palisty. Na stvolech se rozvjej od dubna do e-
112 JAK SE LIT ROSTLINAMI
vence bl kvty. Kvtn kalich m pt blch lstk, z nich vdy je-
den je vt a druh men. Koruna m pt blch pltk korunnch.
Vyklenut kvtn lko nese etn semenky. Po oplozen lko zdu-
nat a vytvo se plod, jen uzraje ve znmou, ervenou jahodu. Vlast-
nm plodem jsou ovem etn naky, vzc v duin. Lstky kalin na
spodine plodu se ohbaj pln zpt, nebo alespo iroce odstvaj.
jAHODNlK OBECN 113
UITEN STI:
Jako droga se pouv pedevm list (Folim fragariae), dle kvt
(Flos fragariae), koen (Radix fragariae} a konen nkdy i plod
(Fructus fragariae).
INN LTKY:
Hlavn soust list je tslovina a ltky slizovit, dle listy obsahuj
mal mnostv silice, kyselinu jablenou a salicylovou. Tslovina
zpsobuje trpkou, nahoklou a stahujc chu.
UPOTEBEN:
1. Plody jahodnku, lesn jahody i zahradn, jsou znmm ovocem, je je u ns hoj-
n pouvno. J se bu samotn nebo s cukrem, smetanou i vnem. Po jahodch nk-
te zvlt citliv lid dostvaj nepjemn svdc kopivku.
2. Mladch jahodovch lstk, rychle usuench, se uv jako nhraky nskho
aje.
PSTOVN A SBR:
Listy se sbraj v kvtnu a ervnu, a to jen u jahodnku, rostoucho divoce. Su se
ve stnu, pi teplot nepesahujc 40C.
UIT V LIDOVM LKASTV:
Nlev z list jahodnku je velmi oblbenm prosted- Dna
kem proti dn. Piprav se ze petky suenho list,
kter polejeme 1/4 l vac vody, nechme 15 minut
odstt, pak zcedme a osladme podle chuti.
Pi moovch kamncch doporuuje se uvat rno Moov
a veer 2 lce itn koalky, v n je vymakno n- kamnky
kolik jahod.
Oddenek jahodnku slou jako prostedek proti Vodnatelnost,
vodnatelnosti a pi loutence. Piprav se takto: loutenka
10 g nadrobno rozkrjenho oddenku suenho se
5 minut va ve 1/4 l vody, nech 15 minut stt a po-
tom pes den vypije.
Tak proti krkavkm se uv aje ze smsi, v n krkavky
je jednou z innch st jahodnk:
114 JAK SE LIT ROSTLINAMI JALOVEC OBECN 115

listu jahodnku 30 g NALEZIT:

mty peprn 30 g Jalovec obecn je u ns veo-
nat krtinku 15 g becn znm tm ve vech
nat pelynku 10 g krajinch, meme ho nalzt
konitrudu 5g hlavn v horch a podh.
Vezme se l lce na 1/2 l vody, povar l minutu, ne- Roste na kamenitch str-
ch 10 minut odstt a vypije pl veer a pl rno na- nch, suchch pasekch
lano. a vesovitch.
Zevn se pouv plod jahodnku k itn pleti Uhry
a k odstrann uhru: UITEN STI:
ve 1/41 vody se rozmak 50 g jahod, po tvrt hodin Jako droga se uvaj jalov-
se peced a vymak. vou se veer ped spanm inky, tj. zral bobule (Fruc-
omyje obliej. tus juniperi nebo Baccae ju-
niperi). Dle se jako drogy
uv i jalovcovho deva
(Lignum juniperi). l

INN LTKY:
JALOVEC OBECN Zral bobule obsahuj hojn
lidov nzvy: borovika silice a cukru. Silice pichz
JUNIPERUS COMMUNIS L. do obchodu pod jmnem olej
jalovcov (Oleum juniperi}.
POPIS: Dodv bobulm koenn
Jalovec obecn pat do eledi cypiovitch - Cupressaceae. Je to vn a hoce nasldl, prys-
ke, velmi vzcn tak stromek, kter dorst vky asi l 1/2 m. Hned kyin chuti. Devo jalovco-
od zem se rozkldaj etn vtve. M stle zelen jehli tvaru iroce v, hlavn devo z koene,
bodlinatho, kter je sestaveno do trojetnch peslen. Kad jehlice obsahuje t silici, ovem
m na lci uprosted podlnou namodralou rhu a na rubu j odpov- v daleko menm mnostv.
dajc ebro. Je to rostlina dvoudom, kvete v dubnu a kvtnu. Pran- Tento olej pichz do obcho-
kov kvty tvo podlouhl jehndy, sestvajc z etnch peslen, du pod jmnem jalovcov
z nich kad obsahuje 3-4 kvty. Pestkov kvty tvo kulatou i- olej devn (Oleum juniperi
tiku, krytou temi upinami. Po oplozen tyto upiny zdunat, sros- e ligno).
tou a vytvo tak bobuli. Tato bobule je v prvm roce zelen, druh rok
potom zern a je na povrchu ojnna. Uvnit m ti semena a chod-
i Jalovec obecn je v esk republice rostlinou chrnnou zkonem, a tud sbr
biky, naplnn prchavm olejem. Bobule se nazvaj tak jalovinky. deva z rostlin divoce rostoucch je nemon.
116 JAK SE LIT ROSTLINAMI
JALOVEC OBECN 117

UPOTEBEN!:
1. Bobul se uv krom v lkastv hlavn pi vrob likr a koalek. Znm bo- andlikovho koene 20 g
rovika nen nic jinho ne destilt z jalovce. jitrocele 30 g
2. Deva se uv k nakuovn, v truhlstv a soustrunictv. l ajov lce tto smsi se spa kotlkem vody, po-
3. Oleje jalovcovho se uv ve zvrolkastv. va l minutu, nech 10 minut odstt a tepl aj se
pije rno a veer.
PSTOVN A SBR: Pi jaternch chorobch se uv aje, pipravenho Jatern
Pro pstovn je nutn vybrat such msto na vslun. Semeno se vyseje na jae do z tto smsi: choroby
dobe zpracovan pdy a po vzejit se probere tak, aby mezi jednotlivmi keky byly bobul jalovcovch 20 g
mezery aspo pl metru. nat pesliky 20 g
Bobule se sbraj na podzim. Sbraj se ovem u bobule pln zral, tedy ern, nat pelyku 20 g
mode ojnn, kter sed na vtvch u druh rok. Zelen bobule leton jsou bez Vezme se kvov lika na lek aje a pije 2x denn.
inku. Sbr se dobe pebere a opatrn su ve stnu v tenkch vrstvch. Uschov se
Dobr odtuovac th, kterho se uvalo s sp-
na suchm mst v pltnch pytlch a obas provtr.
chem ji dve, ne nastala pehnan mda thlosti, se
Devo jalovcov se sbr nejlpe v noru, kdy z nho lze snadno sloupnout kru.
Kra se sloupne a roztd podle tlouky. Svazeky deva se potom ulo pod stechu
piprav takto:
a nechaj pes lto proschnout. Na dev se m vdy nechat tenk vtvka, kter je po- bobul jalovcovch 15 g
tom bezpenm dkazem, e se opravdu jedn o prav jalovcov devo. nat pesliky 20 g
listu kopivy 15 g
UIT V LIDOVM LKASTV:
l polvkov lce se vhod do 1/21 vac body, nech
Jalovec obecn je jeden z nejrozenjch domcch Choroby pejt varem, 10 minut stt a pes den na tikrt vypije.
prostedk a dosti oblbenm lkem oficilnm. Jeho aloden Jalovec pat k nejuvanjm prostedkm moo- Odmovn
pouit v lidovm lkastv je velmi mnohostrann. pudnm. Uv se ho v nkoliker form: moe
Uv se ho hojn pi chorobch aludench, zejm- 3x denn l lce jalovcovch povidel, pipravench
na pi nedostatenm vymovn vy aluden, stejnm zpsobem jako povidla vestkov.
Jin zpsob je prost odvar z roztluench jalovi-
tmto zpsobem:
nek, jich se vezme 30 g na 1/2 l vody, pova 2 mi-
jalovcovho deva 4g
nuty a na tikrt pes den vypije.
pelyku 4g
Lze tak uvat jalovcovho oleje, jeho se berou
skoice 12 g
4x 3 kapky na cukr.
pukvorce 20 g
Sloitj aj, uvan v lkastv hlavn pi srde- Srden
cukru 100 g
nch chorobch, kdy je teba zvit odmovn choroby
Ve se dobe roztlue na prek, kterho se uv 3x
moe, je tento:
denn na hrot noe.
Pi enskch chorobch, hlavn pi blotoku, se Blotok tluench j alovinek 20 g
koene lopuchovho 20 g
s oblibou uv aje, pipravenho z tto smsi:
koene petrele 20 g
jalovcovch bobul 15 g
semene petrele 20 g
118 JAK SE LIT ROSTLINAMI i JATERNK TROJLALOCN 119

l ajovou lci vait 10 minut ve 1/41 vody, uvat

3x denn lci po jdle. JATERNK TROJLALOCN
Pi revmatismu kon dobr sluby mazn, pipra- Revmatismus lidov nzvy: podlska, podlstka
ven takto: HEPATICA TRILOBA GILIB.
oleje jalovcovho 5 g
glycerinu 50 g POPIS:
Vtr se opatrn 5 minut denn do ke nad bolesti- Jaternk trojlalon pati do eledi pryskynkovitch - Ranunculaceae.
vm mstem. Je to rostlina vytrval. V zemi m vodorovn uloen, vetenovit,
Pitom lze uvat vnitn jalovcov tinktury, zskan drevnat oddenek s etnmi, dlouhmi, tenkmi konky. Z tohoto od-
tm, e nechme 10 g bobul tluench stt 3 dny ve denku ji brzy na jae, hned v beznu, vyrst nkolik chlupatch
10 g lihu. Tinktury se bere 3x denn 10 kapek. stvolu, dlouhch asi 15 cm. Kad z nich na konci nese kvt. Ten se
Starm osvdenm prostedkem, kterho se od itn skld z 6-12 lupnk, kter jsou zbarveny mode nebo rov, jen
pradvna uv pro itn krve, je takzvan devn krve vjimen ble. etn semenky vybhaj v zobcovitou bliznu, kolem
sms: n je v kruhu spousta tyinek. Pod kadm kvtkem jsou 3 mal ze-
deva jalovcovho 100 g len listeny. Listy vyrstaj na jaternku pozdji ne kvty. Maj dlou-
2
deva kvajakovho 100 g h, obl apky, tvar maj
3
koene sasafrasovho 100 g trojlalon, vzhledu jsou
koene lopuchovho 50 g koovitho a na rubu jsou
4
koene sarsaparilovho 50 g chlupat. Semenk uzrv
koene lkoice 25 g v tobolku s krtkm zob-
deva santalovho 5
25 g kem.
Ve se rozdrt na prek a uva aj z l lce smsi na
1/41 vody. Vypije se na dvakrt. NALEZIT:
Jaternk trojlalon je u ns
rostlinou zcela bnou. Na-
lzme ji hojn na stinnch,
vlhkch mstech, v listna-
tch lesch a krovinch.
Nkdy se pstuje i v zahra-
dch jako ozdobn kvtina.

Devo guajaku livho (Guajacum officinale L.) - Lignum guajaci. UITEN STI:
Koen rostliny kaa belav (Sarsaparilla albidum (Nurr.) NEES.) - Radix sassaf- Jako droga se uv list (Fo-
rassi.
Koen pestupu pravho (Smilax syphilitica MAT.) - Radix sarsaparillae.
lim hepaticae), nkdy tak
Devo stromu santal bl (Santalum album L.) - Lignum santali. kvt (Flos hepaticae).
120 JAK SE LIT ROSTLINAMI JEHLICE TRNIT 121

INN LTKY: tvo hust, asi plmetrov trsy. Po-

Hlavn soust jaternku trojlalonho je tslovina. Proto cel rostli- strann vtvky jsou pemnny v trny,
na chutn trpce a stahuje. Nezapch. Dle obsahuje olej anemol, kter jsou velmi ostr. Vechny sti
amulsin a glykosid hepaterilobin. tto rostliny jsou laznat pyrite. Doln
listy jsou trojlalon s lstky podlouhle
UPOTEBEN: kopinatmi, pilovitmi. Horn listy jsou
Tu a tam se jaternku uv jako ozdobn kvtiny. podlouhle vj it, jednoduch. Na spo-
du jsou celokrajn, na konci maj okra-
PESTOVAN A SBR: je pilovit zubat. Kvete pes cel lto,
K pstovn vyaduje jaternk trojlalon pdy bohat na humus a polostinn polo- od ervna do z. Kvty le v lab
hy. Mno se tak, e se na podzim vykope koen a rozee na zky, kter se rozesad. list bu po jednom nebo po dvou. Maj
Lze ho tak mnoit dlenm trs. Je zajmav, e u nkterch zahradnch kultivar se
ptiklann kalich a soumrnou, motlo-
tyinky pemuj v okvtn lupnky, a tak se z jaternku stv kvtina plnokvt.
Sbr list se zapone v dubnu, sbr kvt hned po rozkvtu. Sbr se rozproste do vitou korunu, blou nebo rov zbarve-
tenkch vrstev a zvolna a opatrn se su. Pitom droga zhnedne. nou. Koruna se skld z velk, ohrnut
pavzky, pod n jsou dv vejit, ostru-
hovit kdla a pod nimi konen krtk
UITl V LIDOVM LKASTV: lunek. Ve lunku se skrv 10 tyinek,
Jaternku trojlalonho lze pout k vyplachovn st Znty kter jsou svmi nitkami srostl. Dle
pi zntech dsn. K tomu elu se 2 hrsti list va dsn je v lunku nadkvt semenk, jen
10 minut v 1/2 l vody a vlanm odvarem se vypla- uzrv ve vj it, na povrchu laznat
chuj sta. chlupat lusk. Na konci m hkovit
Odvaru jaternku, stejn pipravenho, ale slazen- Plivn hrot. Lusk v sob skrv 6 hndch,
ho medem, se hlavn dve pouvalo hodn pi pliv- krve ledvinovitch semen. Cel rostlina
n krve. Uvalo se kadou hodinu l lce. i plody siln, odporn pchnou.
Na zhmodniny a otekliny lze pout obklad ze Otekliny
spaench list jaternku. NALEZIT:
Jehlici trnitou nalezneme po cel Evro-
p. I u ns se vyskytuje velice hojn.
Roste na pastvinch, cestch, okrajch
JEHLICE TRNIT pol, na suchch lukch a strnch, na
lidov nzvy: bab hnv, musk lska polch a stepch.
ONONIS SPINOSA L
UITEN STI:
POPIS: Jako droga se uv koen (Radix'ono-
Jehlice trnit pat do eledi bobovitch - Fabaceae. Je to kek, kter nidis), kter svm zpachem ponkud
122 JAK SE LIT ROSTLINAMI JROVEC MAAL 123

pipomn koen lkoice. Mn ji se pouv cel na (Herba ononi- koene jehlice trnit 10 g
dis) a listy (Folim ononidis). listu medvdice 35 g
listu mty peprn 15 g
INN LTKY: listu bezovch 15 g
V jehlici trnit krom jinch ltek jsou obsaeny dva glykosidy, ono- nat prtrnku 25 g
nin a ononid, dle saponin, tsloviny a olej. semen petrelovch 10 g
l polvkov lce tto smsi se va v 1/2 l vody
UPOTEBEN: 10 minut a pes den vypije.
Nyn slou jehlice trnit jen jako lidov prostedek liv. Dve sej uvalo k ve- Nkde se doporuuje pit odvaru babho hnvu tak Dna
ejnmu mrskn padlch dvek. pi chronickm revmatismu a dn:
koene jehlice trnit 50 g
PSTOVN! A SBR: listu jehlice trnit 60 g
Ponvad se jehlice trnit vude hojn vyskytuje a nen po n tm poptvka, ne- se 10 minut va ve 2 l vody a bhem dne vypije.
pstuje se. Koen se sbr jen od starch poloke, kdy u je vyspl. Vykopv se
pozd na podzim, nejlpe koncem jna nebo v listopadu, oist se a rychle a prudce
usu na kamnech nebo v surn.
Listy se sbraj v dubnu a su se zvolna na slunci v tenkch vrstvch.

UITl V LIDOVM LKASTV:

Hlavn vznam m jehlice trnit jako prostedek mo- Vodnatelnost JROVEC MAAL
opudn. Uv se j proto pi vodnatelnosti a vude lidov nzvy: kosk katan, divok katan
jinde, kde chceme doshnout zvenho moen. Lze AESCULUS HIPPOCASTANUM L.
j uvat nkolika zpsoby:
Koen jehlice trnit se rozmln na jemn prek, POPIS:
kterho se uv 3x denn 2 g. Jrovec maal pat do eledi jrovcovitch - Hippocastanaceae. Je to
Jin zpsob, oblben hlavn pi moovm psku: Moov mohutn strom se silnm kmenem, dosahujc vky 20-25 m. Vtve
40 g pokrjenho koene se va 15 minut v 1/2 l psek jsou krsn koat rozloeny. Kra kmene a starch vtv je rozpras-
vody a pije se kad ti hodiny 1/2 lku. kan, kra mladch vtv je hladk. Z lepkavch pupen ra zjara
Jindy se uv tohoto zpsobu: velmi brzy listy s dlouhmi apky. Jsou ptietn nebo sedmietn.
koene j ehlicovho 100 g Jejich lstky jsou klnovit opakvejit a okraje maj nestejnomrn
koene feny klovho 100 g zubat. Kvete v kvtnu. Kvty jsou bl, rov a lut kropenat.
cukru 100 g Uspodny jsou do pmch, jehlanovitch kytek. Maj ptizub ka-
se sva s vodou na sirup, kterho se bere lce jednou lich. Koruna se skld z pti lupnk, piokrouhlench a zvlnnch.
za ti hodiny. Tyinek je sedm a jsou nestejn dlouh a sehnut. Nadkvt semenk
Pi zntech moovho mche a moov trubice Moopudn uzrv ve velkou, kulatou, na povrch skvrnitou tobolku, kter obsahu-
lze s spchem pout tto moopudn smsi: sms je jedno a ti velk, hnd semena trpk, stahujc chuti.
124 JAK SE LIT ROSTLINAMI
JROVEC MAAL 125

UITEN STI:
Jako droga se uv kvt (Flos hippocastan), plod katan (Fructus
pocastan), list (Folim hippocastan} a kra (Cortex hippocastan).

INN LTKY:
V ke je obsaeno mnostv tsloviny a glykosid, zvan aeskulin.
V kvtech, kter chutnaj slab nasldle, je tslovina, cukr, sliz
a zvltn ltka, cholin. Plody jsou hok a maj znan obsah krobu.
Je ho v nich tm ptina.

UPOTEBEN:
1. Upoteben jrovce je velmi mnohostrann. Deva, je se pot k ulechtilmu
materilu, se pouv v nbytkovm truhlstv.
2. Kry se pouv v nkterch zemch jako barviva, veobecn slou vak k vy-
dlvn ke v koelustv.
3. Plody - katany - se skrmuj dobytkem a dvaj masu dobr chuti.
4. V nkterch zemch se mouka, vyroben z katan, zbavuje zvltnm zpsobem
pomoc sody sv hokosti a slou potom k peen chleba.
5. Konen slou plody i ve zvrolkastv, kde se podvaj konm v pci proti ka-
li.
6. Odvaru ze zelench jrovcovch tobolek se uv jako domcho prostedku pro-
ti tnicm.

PSTOVN! A SBR:
Jrovec maal si libuje v hlubok, hlinitopsit pd. Nesm bt vak pli vlhk.
Nejlpe se pstuje ze semen. Semena se zasazuj nejlpe na podzim. Na jae se mo-
hou szet jen semena, kter pes zimu leela v psku nebo byla zakopna hluboko as-
po pl metru v zemi.
Kra se loupe jen z mladch vtv, na nich nen jet rozpraskna. in se tak
v beznu, kdy obsahuje prvn jarn mzu. Kvt se sbr v kvtnu. Listy se sbraj jen
mlad, brzy potom, kdy se rozvily z lepkavch pupen. Plody se sbraj koncem srp-
na.
Kra se m suit pokud mono rychle na slunci nebo v surn. Je zajmav, e pi
suen zapch po pavku. Jrovcov plody se su nejlpe v troub nebo v peci.

NALEZIT:
UIT v LIDOVM LKASTV:
Svm pvodem je jrovec z Mal Asie. Pozdji se rozil ze severn-
Kra jrovcov slouila dve veobecn za nhraku plavice
ho ecka a Bulharska do stedn Evropy, kde ho nyn velmi asto na-
msto chininov kry. Aeskulin nahrazoval chinin.
jdeme v sadech, zahradch a stromoadch jako okrasn strom.
 JITROCEL KOPINAT 127
126 JAK SE LIT ROSTLINAMI

Krovho vtaku se uvalo proti malrii. V lidovm

lkastv slou proti plavici. Uv se bu kry roz-
drcen na prek pl gramu 5x denn nebo odvaru.
Ten se zhotov tak, e se 40 g kry sva se 400 g vody
na poloviku obsahu, potom se oslad podle chuti.
Uvaj se dv lce kad 2 hodiny.
Drog z jrovce pipravench lze ut tak proti Katar
stevnm katarm, obyejn v t form, e se kra stevn
sva s vodou tak, aby vznikla povidla, a z nich se d-
laj pilulky o hmotnosti asi 1/2 g. Bere se potom vdy
jedna pilulka za 2 hodiny.
Nebo se pl kvov liky, tedy asi 5 g, tohoto ex-
traktu rozmo ve 100 g vody a oslad. Uvaj se ka-
d 2 hodiny 2 lce.
Pi prjmech lze t uvat prostedku velmi jedno- Prjem
duchho, bere se toti na piku noe rozstrouhanch
katan 4x denn.
Pi chronickm revmatismu se podle lidovho l- Vlekl
kastv uv zevn lihovho vtaku. 30 g rozkrje- revmatismus
nch katan se polije 1/4 l lihu nebo siln koalky a
nech asi tden stt na slunci. Tmto extraktem se na
noc nate bolestiv kloub a teple zave.
Ke zjemnn pleti na rukou u osob, kter maj ki
drsnou nebo rozpukanou, se doporuuje omvat na
noc prkem z katan.
Pohmodniny
Nkde se uv katanovch list, spaench horkou
vodou, k obkladm na pohmodniny. JITROCEL KOPINAT
lidov nzvy: ranocl, skorocel, ps jazek, celnk, babka,
ps jazyk, beran jazyk, mu ocas, skoroil, bab ucho
PANTAGO LANCEOLATA L

POPIS:
Jitrocel kopinat pat do eledi jitrocelovitch - Plantaginaceae. Je to
rostlina vytrval. V zemi m hnd, siln koen, z kterho vyrst p-
zemn rice list. Jsou dlouze kopinat a okraje maj bu hladk nebo
128 JAK SE LIT ROSTLINAMI JITROCEL KOPINAT 129

Pi zemdlskm pstovn se sklzej listy jet pedtm, ne se objev kvtn stvol,

dce zubat. Na svm lesklm povrchu maj nkolik podlnch eber.
a to od kvtna do z. Su se umle pi teplot do 40C. Vnosy se pohybuj v roz-
Krom list vyrst z koene tak nkolik rhovanch stvol, dosahuj- mez 2 - 6 t drogy na hektar.
cch vky a 30 cm. Na konci stvol jsou vejit klsky kvt. Zklad
tchto klsk tvo suchomzdit listeny, v jejich lab le mal kvtka.
Maj tydln kalich, jeho pedn dva zuby srstaj s nahndlou, tyc- UIT V LIDOVM LKASTV:
pou, suchomzditou korunou. Dlouh, bl nitky ty tyinek vynvaj Vechny druhy jitrocele jsou od pradvna hojn uva- Katar
daleko z kvtu. Semenk je nadkvt a m ervenavou nlku. Uzrv nm lidovm prostedkem. Uit je velmi pestr. Proti aluden
v tobolku, kter puk vkem a uvoluje tak dv podlouhl semena. poruchm stroj zavacho, hlavn pi kataru alude-
Krom jitrocele kopinatho rostou u ns zejmna jet tyto druhy nm, se uv jitrocelov vy, vytlaen z erstvch
jitrocele: jitrocel vt (Plantago major L.) a jitrocel prostedn (Plan- list. Tri lce tto vy se pims do lku mlka.
tago media L.). Li se od jitrocele kopinatho i mezi sebou jen tva- Pi plavici se krom jinch lk doporuuje pti plavice
rem list a velikost. odvar z 10 g list jitrocelovch ve 1/4 l vody. Vypije
se 5 tchto dvek denn. Pi obyejnm prjm m
NALEZIT: tento prostedek velmi dobr inky.
Jitrocel nalezneme tm vude. Roste zejmna podl cest, na okrajch V ppadech, kdy potebujeme odstranit nahroma- Pro
pol a zvlt hojn na zanedbanch lukch. dn hlen z dchacho stroj, kon dobr sluby ten- odkalvn
to odvar:
UITEN STI: listu jitrocelovch 10 g
Jako droga se uv list (Folim plantaginis). Listy vech vyjmenova- listu plicnku lkaskho 10 g
nch druh jsou hledanou drogou, hlavn vak listy jitrocele vtho. se spa 1/2 l vac vody a nech 10 minut stt.
3x denn se pije pl lku.
INN LTKY: Dlouholetm uvnm byl vyzkouen a velmi se Zducha
Jitrocel obsahuje zejmna glykosid aucubin, enzymy invertin a emul- chvl inek tto smsi pi zdue:
sin, pomrn mnoho tuku (jitrocel vt asi 10%, jitrocel kopinat listu jitrocele 10 g
2,5%), vitamn C a kyselinu kemiitou. Listy maj hokou, slanou listu podblu 10 g
a stahujc chu. Nezapchaj. listu kopivy 10 g
koenu lkoice 10 g
PSTOVN A SBR: plodu anzu 30 g
Jitroceli vyhovuj nejvce pdy leh a hlinit, a to ve vlhch oblastech. Hnoj se kvetu slezu 30 g
1 1 1
30 kg N.ha' , 80 kg P.ha' a 60 kg K.ha' ped vsevem a pihnojuje se 30 kg N.ha-
1
kvtu divizny 30 g
po kad sklizni. Semena se vysvaj pmo na stanovit na jae v obdob prvnch jar- kvtu yzopu 8g
nch prac. Semeno kl asi 28 dn. Vysv se 15 kg semen.ha"1, do hloubky listu netku 1
8g
2 - 3 cm, do dk 20 - 30 cm od sebe vzdlench.
Sbr list se dje od kvtna do srpna, nejlpe v tu dobu, kdy rostlina kvete. Su se
kvtu topolovky 120 g
na slunci v tenkch vrstvch. Pi opatrnm suen se uchov pkn zelen barva list.
Takov droga je nejhledanj. l List jihoevropsk kapradiny netk ensk vlas (Adiantum capillus Veneris L.) -
Folim capillorum Veneris.
130 JAK SE LIT ROSTLINAMI JMEL LISTNOV 131

petka tto smsi se spa lkem vac vody a pije vosa. va mrn nepjemn plen a znan zmen-
rno a veer po jedn dvce. uje otok.
Pi onemocnn dchacch orgn, provzench st- Drdiv
lm drdnm ke kali, uv se tohoto ulehujcho kael
lku:
Zpola usuen list jitrocelov ve vze 30 g se roz-
krj a zalije 25 g istho lihu. Kdy se lh vskne do
list, pid se 225 g vac vody, nech se 24 hodiny
stt, obas se zamch, nae se kapalina pltnem
zlehka protla. Ke zcezen kapalin se pid 300 g
cukru, sva se a napln do pti stogramovch lahvi-
ek, kter se dobe uztkuj a ulo na temnm
a chladnm mst. Uv se rno a veer l lika.
Jitrocel kon dobr sluby i pi enskch obtch, Nadmrn
a to pi siln menstruaci. Na jeden lek vody se vez- perioda
me kvov lika tto smsi:
listu jitrocele 20 g
nat merlku vonnho 20 g
nat pesliky 20 g
listu kopivy 20 g
koene pukvorce 15 g
Pije se 4x denn 1/2 lku.
Bolesti hlavy, zpsoben nervovou pinou, lze uti- Bolesti
it tak tmto lidovm prostedkem: hlavy
listu jitrocele 20 g
listu meduky 20 g jMELl LISTNOV
kvtu lipovho 20 g
koene kozlku 15 g jMELl JEHLINANOV l
l polvkov lce tto smsi se d na 11 vody, sva se lidov nzvy: jemela, omejl, ml, mejl, anala, mejdl
a na 3/4 l a proced. Pije se 3x denn lek. VlSCUM ALBUM L.
Zevn se pouv list tak. Rozmakan erstv Rny, VlSCUM LAXUM BOISS. ET RUTER
listy se pikldaj na rny a spleniny, jejich hojen spleniny
urychluj. POPIS:
Konen lze vy, vytlaen z erstvch list, pou- tpnut Jmel adme do eledi ochmetovitch - Loranthaceae. Je to vytrval
t na poten mst, kam vbodla ihadlo vela nebo hmyzem cizopasn kek. Zapout sv konky do borky jinch strom a na

l Dve byly oba druhy jmel azeny do jednohu druhu: jmel bl (Viscum album L.).
132 JAK SE LIT ROSTLINAMI
JMEL LISTNOV 133

devo. Tam se konek vtv a v pravm slova smyslu krade stromu

mzu, take ho leckdy i umo. Jmel samo dosahuje vky kolem pl pornm zpachem, pipomnajcm lukl mslo. Po vloen do st m
metru. Kek se skld z vtv, kter se vidlicovit dl. Povrch m chu nasldlou, sliznatou, potom odpornou, trochu nahoklou.
lutozelenou barvu. Kad vtvka nese pr vstcn postavench lis-
t kopinatho tvaru. Listy maj okraje hladk, leskl, koovit, barvy
UPOTEBEN:
Z bobul se varem vyrb lep na vjiky k chytn ptk. Lze ho tak pout k chy-
svtle zelen. Kvete lutozelen v beznu a dubnu. Kvty jsou dvoj- tn much.
dom a le vdy v lab vtvovitch vidlic ve skupince, tajc ti a
pt kvt, sestavench v klubko. Prankov kvty maj tydln
okvt, obklopujc tyinky. Pestkov kvty, men ne prankov,
PSTOVNA SBR:
Vtvky a listy se sbraj na podzim nebo v zim. Vtvky se zbav kry a usu za
maj t tyi okvtn pltky. Podkvt semenk vybh v irokou, vy teploty na kamnech. Uschovaj se ve sklennch ndobch. Odporn zpach
krtkou bliznu. Semenk uzrv v blou bobuli, obsahujc v lepkav erstv rostliny se suenm ztrc.
duin nkolik srditch semen.
UIT V LIDOVM LKASTV:
Jmel je velmi pbuzn ochmet evropsk (Lorantus europaeus
JACQ.), lidov nazvan jmel dubov i jmel lut. Od jmel se li Dve se jmel pouvalo mnohem vce ne dnes. Vysok
tmito znaky: kad vtvka m msto jednoho pru ti pry nepln Slouilo proti padoucnici, proti kem a stavlo se krevn
jm krvcen. Ale jet dnes se uv jmel v lkastv tlak
vstcnch list tvaru opakvejitho. Tyto listy na podzim opadaj.
ke snen tlaku krve. Bere se 30 g rozezanho deva
Kvete v kvtnu a ervnu, nikoli v beznu a dubnu. Kvty jsou sestave-
na 400 g vody, va se 15 minut a pije vdy za 4 hodi-
ny v dkch klasech, nikoli v klubcch, a okvt maj estidln, niko-
ny pl lku odvaru.
li tdln. Bobule jsou lut, nikoli bl.
V lidovm lkastv se jmel uv proti krkavkm. krkavky
ajov lika deva, dobe rozdrcenho na prek, se
NALEZIT:
vsype do 1/41 teplho mlka, kter se vypije veer
Jak jsme se ji zmnili, jmel je rostlinou cizopasnou. Jakm zpso-
ped spanm po lehk veei.
bem zskv iviny, jsme ji poznali. Napad stromy jehlinat i list-
Pi poruchch obhu krevnho se uv 3x denn Poruchy
nat. Nejastji nalezneme jmel na borovicch. Z jehlinatch strom
3 g prku se lc medu. Za stejnm elem se pi- obhu
napadne rdo t jedli. Ale ani listnat stromy ho nejsou ueteny. Nej-
pravuje i jin odvar: krevnho
astji jsou napadny topoly veho druhu, lpy a bzy. Ze strom
prku ze jmel 15 g
ovocnch hlavn jablon a hrun. Ochmet evropsk cizopas hlavn
nat pesliky 15 g
na dubech.
vody 500 g
se 15 minut va, pozorn peced a pije 4x denn
UITEN STI:
1/2 lku.
Jako droga se uvaj mlad vtvky s listy (Herba visci alb).

INN LTKY:
Hlavnmi soustmi jmel je viskotoxin, dle cholin, tyranin, acetylcho-
lin a rzn glykosidy. Cel rostlina se v erstvm stavu vyznauje od-
134 JAK SE LIT ROSTLINAMI KAKOST LUN 135

tlust, krtk oddenek, z nho vyrst rozvtven lodyha, dosahujc

vky asi 3/4 metru. Dole je pokryta hustm pm, nahoe lznat-
mi chloupky. Listy jsou dvojho druhu. Doln listy maj dlouh apky,
horn jsou pisedl. Tvaru jsou vechny dlanitho, ptidln a sedmi-
dln. Jejich laloky maj okraj stkan pilovit. Kvete od ervna do
srpna. Kvty jsou umstny po dvou na stopkch. Kvt m kalich
z pti piatch lstk. Koruna je sloena z pti svtlemodrch, erve-
n ilkovanch kvtnch korunnch pltk. Deset tyinek m nitky
dole ztlutn a spolu srostl. Semenk je nadkvt. M pt pouzder
a vybh v dlouh sloupec, rozdlen na konci v pt blizen. Kdy plod
uzraje, rozdl se odspodu na pt st, kter dr pohromad zmnn
sloupek. Potom se rozdl nhle i sloupek na pt stoench vlken,
a tm jsou jednotliv dly semenku rozmetny.
Blzkm pbuznm kakostu lunho je kakost smrdut (Geranium
robertianum L.). Ten m lodyhu sice stejnho tvaru, ale rov na-
bhlou. Listy jsou tetn a ptietn a maj apkat lstky, peeno-
dlen a zubat. Kvete pkn rov nebo ble.

NALEZIT:
Kakost lun najdeme v dosti hojnm mnostv na dobe zavlaova-
nch lukch, na bezch potok, ve stinnch koviscch. Kakost smr-
dut se nalezne na tch mstech, miluje vak jet vce stn.

UITEN STI:
Jako droga se uv cel na i s kvty (Herba geranii) a oddenek (Rhi-
zoma geranii).

INN LTKY:
KAKOST LUN V oddenku a nati obou kakostu najdeme silici, tslovinn ltky, tro-
lidov nzvy: ap nsek, poton koen chu cukru, glykosidy a hoinu geraniin. Kakost lun je bez zpachu,
GERANIUM PRATENSE L kakost smrdut, jak u jmno ukazuje, odporn pchne.

POPIS: UPOTEBEN!:
Kakost lun pat do eledi kakostovitch - Geraniaceae. V zemi m Kakostu smrdutho se uv jako domcho prostedku proti tnicm.
136 JAK SE LIT ROSTLINAMI l KAPRA SAMEC 137

PSTOVN A SBR:
Oddenky obou kakost se vykopvaj pozd na podzim, dobe se oist, po dlce
rozznou na dva a tyi dly a zvolna usu. Uschovaj se v uzamench ndobch.
Na se sbr v dob kvtu, tedy od ervna do srpna. Usu se na slunci v tenkch
vrstvch.

UIT V LIDOVM LKASTV:

Obou kakost lze pout zevn i vnitn. Pi vnitnm Prjmy
uit slou jako prostedek proti prjmm pro svj
svrav inek. Uije se bu odvaru 15 g suenho
oddenku na 1/4 l vody, jeho se uv 4x denn po-
lvkov lce, nebo se zhotov odvar z nat ve stejnm
pomru.
Zevn se pouv rozmakanch erstvch list ve Rny,
form obklad na rny a vedy, na n m hojiv i- vedy
nek.

KAPRA SAMEC
DRYOPTERIS FILIX-MAS (L) SCHOTT

POPIS:
Kapra samec pat do eledi kapradinovitch - Aspidiaceae. V zemi
m hnd oddenek, dosahujc dlky asi 30 cm. Tam, kde vyrstaj lis-
ty, je tlust asi l cm. Na povrchu je oddenek pokryt hust upinami.
Rozzneme-li ho, zjistme, e m prez ovln, barvy jasn zelen.
Pletivo oddenku je mkk, houbovit. V prostorech tohoto pletiva jsou
naduel buky, obsahujc temn zelenou olejovitou kapalinu. Z od- nek, takzvanch vtrusnic, v nich se vytv jemn, hnd prek
denku pmo vyrstaj listy. V mld jsou zvitkovit stoeny a po- sloen z vtrus, jimi se kapra samec mno.
rostl hndmi upinami. Pozdji se napimuj a dorstaj dlky a
l m. Jsou dvakrt peenodlen, krojky maj kopinat s pilovitmi NALEZIT:
okraji..V letnch mscch, od ervence do z, najdeme na rubu list Kapra samec je rostlina, rozen tm po cel Evrop. Hojn ji na-
podl dlouhch eber 2 ady hndch kupek, zakrytch belavou upi- lezneme i u ns, hlavn ve stinnch lesch, v houtinch a na mti-
nou, kterou nazvme ostra. Kad kupka se skld z nkolika schr- nch, kde je dostaten vlhko. Miluje hlavn vy polohy.
138 JAK SE LIT ROSTLINAMI KDOULO OBECN 139

UITEN STI: kapraovho a 2 g lihovho vtaku 20 pilulek, z nich

Jako droga se uv oddenek (Rhizoma nebo Radixfilicis maris). se 10 vezme rno nalano a 10 veer. I v tomto ppa-
d se podv ped prvn dvkou projmadlo.
INN LTKY:
Obsahuje hlavn filmaron, filicn, kyseliny flavospidinov, hoiny,
tsloviny a krob. Sms tchto ltek dv oddenku na ezu svtle ze-
lenou barvu. KDOULO OBECN
CYDONIA OBLOGNA MILL.
PSTOVN A SBR:
Ponvad se kapra samec vyskytuje tm vude, nen teba ho pstovat. Milov- POPIS:
nky prody bude zajmat, e kapra lze vypstovat dvojm zpsobem. Za prv z v- Kdoulo obecn pat do e-
trus. Tento zpsob vak vyaduje hlub zahradnick znalosti. Druh, snaz zpsob
ledi rovitch - Rosaceae.
je pesazovn mladch rostlin z lesa na vyhldnut msto, stinn a dostaten zavla-
ovan. Alespo obas vak mus mt kapra slunce a teplo. O penesenou rostlinu se Je to stromek, dorstajc jen
nemus pstitel u starat, svmi vtrusy se rozmno tak, jak j to dovol msto. zdka vky pes 2 metry.
Oddenky se sklz z rostlin dvouletch a tletch. Vykopvaj se v letnch ms- Pomrn tenk kmen m
cch, od ervence do z. Oist se dobe od upin a postrannch koen a su se ve kru drsnou a kon se nko-
stnu, nejlpe na pd. erstv oddenek je na lomu krsn zelen, asem vak zhned-
lika vtvemi. Listy jsou ap-
ne. Hnd lom znamen, e droga ztratila svou innost, a je tedy bezcenn. I pi nej-
odbornjm uskladnn oddenek sotva vydr dle ne rok.
kat, nepravideln ovln
s okraji mlce vroubkovn-
mi. Na lci jsou tmavozelen,
UIT V LIDOVM LKASTV: leskl, na rubu svtlezelen,
Oddenek kaprad samce je specifickm lkem proti Tasemnice matnj. Na stopce, asi
tasemnicm. Bohuel, snesitelnost tohoto mohutnho 2 cm dlouh, u jejho spod-
prostedku nen u vech lid stejn, a proto se asto ku bvaj 2 palisty, je umstn
pekro sprvn dvka. Projevuje se to prudkm, bo- kvt. Kalich je sloen z pti pltk volnch kopinatch lstk kali-
lestnm zvracenm, mdlobami a keovitmi zchva- nch. Koruna tvo pt pltk korunnch, rov zbarvench. Na ob-
ty. Je nutn, aby se kaprad uvalo jen na lkask vodu kvtnho lka je 10 tyinek, semenk vybh do pti blizen.
pedpis a pod dozorem lkae. Kvty se rozevraj koncem dubna a v kvtnu. Semenk zraje v duna-
Uv se ho tak, e se 30 g oddenku va ve 270 g t plod, zvan malvice. Tvarem je podobn jablku nebo hruce, zbar-
vody, a se obsah sva na ptinu objemu. Polovina se ven je citrnov lut. M charakteristickou vni.
vypije rno, polovina veer. Veer ped prvn dvkou
se pod nemocnmu lika ricinovho oleje. NALEZIT:
Lze ho uvat tak jako prku, a to rno a veer po Domovem kdoulon obecn je Pedn Asie. Nalezneme ji divoce ros-
2 g. Povn je vak nepjemn pro odpornou chu. touc v Armnii, Persii a Turkmenistnu. Odtud se rozrila do oblas-
Aby se tato chu zakryla, lze pipravit ze 2 g prku ti Stedozemnho moe, kde ji pstuj v etnch odrdch. I u ns ji
 KMN KOENN 141
140 JAK SE LIT ROSTLINAMI

obas nalezneme v zahradch, kde se j velmi dobe da. Jej psto-

vn vak nen v naich krajinch pli oblben.

UITEN STI:
Jako droga se pouvaj semena ze zralch plod (Semen cydoniae).

INN LTKY:
Semena obsahuj hlavn tslovinu, a 22% slizu a amygdalin. Neza-
pchaj, zprvu chutnaj jen slizovit, rozmlnme-li je vak v stech se
slinami, maj chu a vni jako hok mandle.

UPOTEBEN:
1. V prmyslu se potebuje sliz, vyroben ze semen kdoulon obecn, k apretovn
ltek, hlavn hedvb.
2. Cel plody se podle zvltnch pedpis zpracovvaj na kompot.

PSTOVN A SBR:
Pstovn kdoule je zdlouhav. Semeno se sz na podzim nebo brzy na jae. Strom-
ky nesou prv plody ve tvrtm nebo ptm roce.
Plody se sklz v z a jnu. Zral malvice se rozznou, semena se vyberou, ne-
chaj oschnout a ulo v dobe uzavench sklennch ndobch.

UIT V LIDOVM LKASTV:

Dve se uvalo slizovho vtaku ze semen kdoulo-
n obecn proti prjmm. Tento prostedek je jet
nyn v nkterch krajch oblben. Pipravme ho tak,
e 50 g semen pokrjench mme ve stejnm obje-
mu vody, a obsah zrosolovat. Uvaj se potom
3 liky denn.
Tento sliz nebo odvar z 20 g semen, vaench
10 minut v 1/8 l vody, je domcm prostedkem proti
rozpukan ki a rtm.
Slizovitho vtaku lze pout tak jako kosmetic-
kho prostedku, kter se vee do vlas.
Prjmy
KMlN KOENN
CARM CARVI L
Rozpukan POPIS:
rty Kmn koenn pat do eledi rostlin mikovitch - Apiaceae. Je to
bylina dvoulet, vzcn i vytrval. V zemi m vetenovit koen, z n-
ho v prvnm roce vyrst nkolik pzemnch list. Teprve v druhm
roce vyhn dutou, na povrchu rhovanou lodyhu. Ta dosahuje vky
kolem jednoho metru a hned odspodu se vtv. Listy jsou dvojho dru-
hu. Doln listy maj apk, horn jsou pisedav. Vechny vak maj na-
142 JAK SE LIT ROSTLINAMI KMN KOENN 143

s kryc plodinou (nejastji jarn jemen, ozim epka, hrch i mk). Na pdu je
dmut pochvy. Listy jsou dvakrt a tikrt zpeen. Lstky a lsteky kmn nenron. Nejlepmi pedplodinami jsou okopaniny, luskoviny a olejniny. P-
se zpeen dl na zk uty. Nejdolej krojky na hlavnm listovm stuje-li se kmn po obilninch, zaorv se stedn dvka chlvskho hnoje. Vysv se
ebru jsou postaveny kem. Kvete v dubnu a kvtnu. Bl nebo sla- bu v srpnu nebo od bezna a do poloviny ervna. Pprava pdy vychz z toho, e
b narovl kvty jsou sestaveny do sloench okolk. Kad oko- semeno kmnu potebuje ke klen a vzejit znan mnostv vlhy. Pi jarnm v-
lk m 8 a 10 nestejn dlouhch paprsk, na nich jsou umstny oko- sevu je nutn na podzim provst hlubokou orbu. Seje se do dk vzdlench 45 cm,
1
do hloubky 1 5 - 2 0 mm, vsevek je 8 - 10 kg semena ha- . Ped setm se hnoj
lky s 10 a 15 stopkami. Kad stopka nese kvtek. Obal se skld 1 1 1
40 kg N.ha- , 40 kg P.ha- a 100 kg K.ha- . Zbytek dusku do celkovch a 150 kg
z jednoho a t ttikovitch lstk, asto vak chyb. Kalich kvtn 1
N.ha- se aplikuje bhem vegetace, a to st v lt a druh st brzy na jae, ve dru-
je jen nepatrn. Pt korunnch pltk se na konci ohb. Mezi pltky hm roce vegetace. U kultur pstovanch s kryc plodinou se hnoj duskem a po jej
je pt tyinek. Semenk je podkvt a uzrv ve dvojnaku. Taje po- sklizni. Kmn dozrv koncem ervna a zatkem ervence. Rostliny maj erve-
dlouhl, asi pl centimetru dlouh, srpovit zahnut, na obou koncch nohnou a plody svtlezelenou barvu. Porost kmnu se see samojzdnmi mlti-
kami na vysok strnit a pedbn vmlat se provd pi otevenm mlticm bub-
zapiatl. Ze stran je plod zmknut a m pt podlnch eber. nu. Po vymlcen se kmn zbavuje neistot a pms. Nen-li dostaten such, mus
se dosouet, ale teplota nesm pekroit 35 C. Pro ely vkopu se mus kmn balit
NALEZIT: o paprovch nebo textilnch pytl. Vnos semen se pohybuje od 0,5 - 1,4 t.ha'1.
Roste u ns divoce v hojnm mnostv, najdeme ho na lukch, pastvi-
nch i mezch. Hodn se pstuje t jako uitkov rostlina, hlavn
v Nmecku, Holandsku a ve skandinvskch zemch. UIT V LIDOVM LKASTV:
Kmnu se asto uv pi stevn plynatosti. K tomu Nadmn
UITEN STI: elu slou rzn smsi:
Jako droga se pouvaj semena (Fructus carvi). kvtu hemnkovho 15 g
semene feny klu 15 g
INN LTKY: semene kmnu 15 g
Plody obsahuj kolem 5% siln aromatick silice, kter m ostrou listu mty peprn 15 g
chu. Hlavn jeho soust je karvon a limonen. Silice je bezbarv, ale Tto smsi se bere l lce na 1/41 vody, spa se, ne-
na vzduchu loutne a houstne. Zskv se destilac s vodn prou. ch 5 minut stt a za pl dne vypije. U dt je ovem
dvka men.
UPOTEBEN: Jin takov inn sms je tato:
1. Upoteben kmnu je vestrann. Mnoho se ho spotebuje jako koen v domc- semene kmnu 20 g
nosti. semene anzu 10 g
2. V prmyslu slou k vrob znmch druh koalek a likr (kmnka), dle semene feny klu 10 g
i v prmyslu voavkskm. listu mty peprn 10 g
3. V hospodstv se pidv kmn do krmiva jako prostedek, zlepujc zavn
dobytka. Dobrm a vydatnm krmivem jsou i odpadky, zbvajc po destilaci oleje
Piprav se z n aj stejn jako u smsi pedel.
(pokrutiny). Proti nadmn lze pout tak prku semene km-
novho, a to 3x denn 1/2 g.
PSTOVN A SBR: Stejn inek m tak aj, pipraven z l lce n-
Kmn se pstuje jako dvoulet plodina bu jako samostatn kultura nebo prvn rok sledujc smsi na 1/4 l vody:
144 JAK SE LIT ROSTLINAMI KOKOlK LKASK 145

kvtu hemnku 10 g
listu mty peprn 10 g
meduky lkask 10 g
Do hotovho aje se pidaj 4 kapky kmnov silice.
Pi kolice a bolestech aludench se uv tak n-
plast, je se pilo na aluden krajinu. Nplast se
piprav v tomto pomru:
pryskyice 10 g
oleje terpentnovho 4g
silice kmnov 3g

KOKOlK LKASK
POLYGONATUM ODORATUM (MlLLER) DRUCE

POPIS:
Kokok lkask pat do eledi liliovitch - Liliaceae. Je to rostlina
vytrval. V zemi m podlouhl oddenek blav barvy, uloen vodo-
rovn. Z nho vyrst jednoduch lodyha, nesouc nkolik sve zele-
nch list. Ty jsou prothl, kopinat a jejich doln konec, npadn
zen, objm lodyhu. Kvete ble v dubnu, kvtnu a ervnu. Kvty
jsou pomrn velk a le vechny na jedn stran lodyhy, jednotliv
v lab list. Krtk jejich stopeka m obyejn jeden listen. Koru-
na kvtn je trubkovit, na okraji rozdlen do esti cp. Nadkvt se-
menk nese silnou nlku s plochou bliznou. Semenk uzrv v bobu-
li, velikou asi jako hrch, dunatou. Je rozdlena na ti oddly se se-
meny. Bobule m ernohndou barvu. UITEN STI:
Jako droga se pouv oddenek (Rhizoma polygonati).
NALEZIT:
Kokok lkask je v nkterch krajch bylinou zcela bnou. Pon- INN LTKY:
vad neklade na pdu zvltn poadavky, najdeme ho i na kameni- Oddenek, jak jsme se u zmnili, je bl, sliznat a m nasldlou chu.
tch strnch, na lesnch mtinch, u potok a na stinnch mstech, Obsahuje krom ltek slizovitch a troky silice hojn mnostv kro-
kde je dostatek vlhy. bov mouky. Plody kokoku lkaskho, bobule, kterch se jako dro-
146 JAK SE LIT ROSTLINAMI KOKOKA PASTUI TOBOLKA 147

gy nepouv, obsahuj z innch ltek hlavn dva glykosidy, con-
vallarin a vonvallamarin, s inkem na srdce. Poity, zpsobuj bobu-
le porn zvracen, proto je teba dt na n pozor.
PSTOVN A SBR:
Ponvad spoteba kokoku lkaskho je nepatrn, nepstuje se. Na domc pou-
it sta zsoba ze sbru. Oddenky kokoku se sbraj pozd na podzim - a v jnu
- tak, e se zkm nstrojem vyrvaj. Dkladn se omyje a oist v tekouc vod
a zvolna se su na kamnech nebo v peci za mrn teploty. Suenm oddenek lehce
zvrskovat a zmn svou blou barvu v edoblou nebo lutoedou.
staen, pozdji znan dlouh. Kalich kadho drobnho kvtku je
tydln. Koruna m tyi opakvejit pltky korunn a est tyinek,
tyi del a dv krat. Nadkvt semenk vybh v krtkou, silnou
nlku. Je dvoupouzdr. Uzrv v ploch, srdit plod s temi hranami,
nazvan eulka. Uvnit jsou skryta etn ervenohnd semena.
NALEZIT:
Kokoka pastu tobolka je veobecn rozen plevel, kter nalezne-
me u ns tm vude. Vyskytuje se v zahradch, na polch, pi okraji
cest, na lukch, mezch a jinde.

UITl V LIDOVM LKASTV! UITEN STI:

Obliba kokoku lkaskho, dve dost znan, nyn Neist Jako droga se uv cel kvetouc
pln upadla. Uv se ho dosud zejmna jako kos- plet na (Herba bursae pastoris).
metickho prostedku pi neist pleti. V takovm p-
pad se 20 g pokrjenho oddenku va 10 minut v pl INN LTKY:
litru vody, sced, pid va z jednoho citronu, a tm- Kokoka pospolit obsahuje hlavn
to odvarem se omyje veer ped spanm obliej. cholin, acetylcholin a tyramin. Kro-
Dve byl kokok tak oblbenm lidovm pro- Zhmodniny m toho je v n obsaeno hojn ts-
stedkem na zhmodniny. Odvarem z oddenku se lovinnch ltek, kter stahuj. Proto
zvlhovaly obklady, pikldan na zhmodn msta. m tak velice hokou chu.

UPOTEBEN!:
V nkterch krajinch je obvykl, e se
KOKOKA PASTUI TOBOLKA erstvou nat zahnj tnice.
CAPSELLA BURSA PASTORIS (L) MEDIK.
PSTOVN! A SBR:
POPIS: Ponvad lze kokoku pospolitou nalzt
Kokoka pastu tobolka pat do eledi rostlin brukvovitch - Brassi- vude v hojnm mnostv, nepstuje se v-
caceae. Je to bylina jednolet. V zemi m tenk, kolm konek, z n- bec. Nen to ani douc, ponvad i tak se
leckde rozmno vce, ne je hospodi
ho hned u zem vyrst rice list. Ty jsou peenodlen, s okraji hlu-
mil. Sbr se cel kvetouc na bez pzem-
boce zubatmi. Z prostedku listov rice vyrst nkolik lodyh, dosa-
n listov rice. Protoe kvete cel jaro
hujcch a vky pl metru. Lodyhy jsou vtevnat a maj objmav, a lto, lze ji sbrat od bezna do z. Nasb-
stelovit listy. Nkdy jsou listy lyrovit dleny. Kvete tm cel lto ran na se rozproste do tenkch vrstev
od bezna a do z. Kvty jsou drobn a bl. Tvo hrozen, nejdve a zvolna su.
148
UIT V LIDOVM LKASTV:
Kokoky pastu tobolky lze uvat vnitn i zevn.
Vnitn se j uv hojn pi prjmovch onemocn-
nch, nkdy i pi plavici. V takovm ppad se vy-
tla z erstv nat va, a t se uv 5 x denn kvo-
v lika.
Pi krvcejcch hemeroidech se doporuuje, aby se
10 g suen nat pastu tobolky svailo v necelm pl
litru trpkho ervenho vna a tento odvar bhem dne
vypil. Odvar vinn lze nahradit tak tak, e se do trp-
kho ervenho vna nasype l kvov lika suen
nat na prek roztluen v hmodi.
Pi prudkm aludenm kataru je oblben odvar
z 10 g suen nat na pl litru vody. Va se asi 5 mi-
nut, peced a bhem dne po lcch uv.
Kokoka pospolit bv tak soust rozmanitch
sms, pouvanch pro zven vyluovn moi. Na-
pklad:
listu medvdice 30 g
nat kokoky 10 g
listu bezovho 15 g
Z tto smsi se vezme l lce na 1/41 vody, pova-
5 minut a na tikrt, rno, v poledne a veer vy-
pije.
Pi pli siln me nebo pi dlouhm krvcen
z rodidel za pechodu se uv kokoky pospolit
podle tohoto lidovho zpsobu: hrst mlad nat se
va ve 3/4 l vody, a se ve sva na 1/2 1. Po vy-
chladnut a pecezen se pije polovika rno a polo-
vika veer.
Zevn se pouv pastu tobolky k chladivm ob-
kladm na kon znty. K tomu elu se m roz-
mlnn na 24 hodiny v oct, peced, a octovm v-
takem se potom navlh obklad.
Stejn inkuje tak sms jednoho dlu vy, vytla-
JAK SE LIT ROSTLINAMI
KOMONICE LKASK 149
Prjem en z erstv nat, se dvma dly zednho lihu
nebo mast, pipraven z jednoho dlu erstv vy
a dvou dl vepovho sdla.
Hemeroidy
KOMONICE LKASK
lidov nzvy: bytn koen, kamenn jetelinka.
MELILOTUS OFFICINALIS (L.) PALA
POPIS:
Prudk katar Komonice lkask pat do eledi bobovitch - Fabaceae. Je to rost-
aluden lina dvoulet. Z koene vyrst lodyha, dosahujc a metrov vky.
Lodyha je dole obl, nahoe hranat a vtv se. Vyrstaj z n trojet-
Moopudn n listy s dlouhmi apky. Jejich lstky jsou podlouhle kopinat se
sms zoubkovanmi okraji. U apku maj listy celokrajn palist. Kvete v
ervenci a srpnu zlatolut. Kvty jsou sestaveny do pmch, lab-
nch hrozn. Jednotliv kvty v hroznu, vyrstajc z krtkch stopek,
jsou sklonny k zemi. Maj krtk, pticp kalich. Koruna je motlo-
vit. Semenk uzrv ve vejit lusk. Povrch tohoto lusku je koovit,
skovan. Jsou v nm obyejn dv semena, nkdy tak jen jedno.
Krom komonice lkask roste u ns tak hojn komonice bl
(Melilotus alba MDC.), kter m bl kvty.
Krvcen Dle se pstuje tak komonice vysok (Melilotus altissima THUILL.),
pi dosahujc znan vky, a komonici podobn pskavice modr
pechodu (Trigonella coerulea (L.) SER. in DC.) s kvty tmav modrmi.
NALEZIT:
Komonice lkask i ostatn druhy jsou rozeny skoro po cel Evro-
Kon p. Nalezneme ji snadno na lukch, horech, kamenitch mstech, e-
znty lezninch nspech apod.
UITEN STI:
Jako droga se uv cel kvetouc na (Herba meliloti), nebo jen pou-
h kvt (Flos meliloti).
150 JAK SE LIT ROSTLINAMI ROSTLINA 151

INN LTKY:
Cel na a ve vtm mnostv i kvty obsahuj melilotin a kumarin,
kter dodv rostlin, hlavn suen, onu charakteristickou vni, upo-
mnajc na marinku vonnou. Chutn hoce a slan.

UPOTEBEN:
1. Ve velastv slou vechny druhy komonice jako rostliny medonosn. Proto je
velai vysvaj pobl velnu.
2. V zemdlstv slou rzn komonice jako vydatn pcnina. Nkdy ji vak do-
bytek nerad ere, ponvad jej odpuzuje jej siln vn a hokoslan chu.
3. Pskavice modr se uv v srastv jako koen pi vrob sr.
4. V domcnosti sej pouv jako innho prostedku proti molm.
5. Konen se pidv jako aromatick psada k rozmanitm tabkovm smsm.
Ve vlce byla soust tabkovch nhraek.

PESTOVAN A SBR:
Komonice se spokoj i s pdou velmi chudou. Pohnoj-li se ovem msto, uren
k jejmu pstovn, a dobe obdlv, da se rostlin vten. Seje se na jae v dubnu.
Na se sbr v dob kvtu, tedy v ervenci a srpnu. Uezvaj se asi 25 cm dlouh
vrcholky lodyh, rozprostou a na slunci su.
Kvty lze sbrat bu tak, e se sdrhnou pmo z erstvch bylin, nebo se odsekan
na nech lehce zaschnout, a teprve potom se z n kvty trhaj ve stavu polosuchm.
Dosume je v tenkch vrstvch za mrn teploty.

UIT V LIDOVM LKASTV:

Komonice lkask nebo jinch druh komonice se jen Prjem
zdka uv vnitn. V takovm ppad slou k sta-
vn prjm. Pslun prostedek si pipravme takto:
Na 10 g komonicov nat nebo na 5 g kvtu nalije-
me 1/41 vac vody, nechme stt 5 minut a po lcch
bhem dne vyuvme.
Msto toho nlevu lze uvat i mlnho odvaru. Tu
se stejn mnostv drogy jako pi nlevu d do 1/41
mlka, pivede do varu, hned odstav a peced.
Mnohem astej i se uv komonice zevn. Spaen Opuchliny
na se pouv k obkladm na opuchliny, kter po n
rychleji ustoup.
152 JAK SE LIT ROSTLINAMI KONTRYHEL OBECN 153

V nkterch krajch se na zduel lzy pouv Zdueniny

takzvanch bylinnch sk. Tady kon komonice lz
dobrou slubu. Ped naplnnm sku se byliny dobe
roztluou. Oblben npl je:
nat komonicov 10 g
listu proskurnku 10 g
listu slzu 10 g
semene lnnho rozetenho 20 g
se proms, d do pltnho sku, zaije, namo do
hork vody a pilo na zduelou lzu.
Pi revmatickch bolestech je mon doporuit
mast, pipravenou podle nsledujcho starho nvo-
du:
lutho vosku 50 g
olivovho oleje 10 g
skopovho loje 100 g
se za mrnho ru dobe sms. Pid se k tomu:
pavkov klovatiny 5g
terpentinovho oleje 10 g
Tyto dv sousti se ovem mus v sob dobe roz-
pustit a do dvj smsi vmchat.
Konen se k tto smsi pid sms:
nat komonicov prkovan 25 g
nat pelykov prkovan 5 g
nat diviznov prkovan 2g
Po dkladnm rozmchn se mast nanese v tenk
vrstv na bolestiv msto a dobe vete do ke.

KONTRYHEL OBECN
lidov nzvy: hus noka
ALCHEMILLA VULGARIS L EM. FRUHNER

POPIS:
Kontryhel obecn pat do eledi rovitch - Rosaceae. Je to bylina
vytrval. V zemi m vetenovit, dlouh oddenek, na povrchu tma-
154 JAK SE LIT ROSTLINAMI
vohnd. Z nho vyrst nkolik list na dlouhch, oblch stoncch.
Po cel sv dlce jsou stonky lehce ochlupen. Listy jsou dlanit il-
n. Na rubu maj siln, vynikajc ebra. Okraje cp jsou zubat. Kro-
m list vyrst z oddenku jet lodyha, takt obl a ochlupen jako
stonky. M nkolik pisedavch a objmavch list stejnho vzhledu
jako listy svrchu popsan. Kvete od kvtna do srpna ble. Kvty tvo
neprav okolk, nasazen v lab lodynch list. Pod odstupem v-
tvek s kvty jsou palisty. Kvt m drobn pticp kalich. Koruna se
skld z pti korunnch pltk. Nadkvt semenk dozrv v naku.
NALEZIT:
Kontryhel obecn je rozen po cel Evrop, a to v ninch i horna-
tch krajch. Najdeme ho na vech vlhkch mstech, na mokrch lou-
kch, u potok, na bezch neregulovanch ek, na okrajch les.
UITEN STI:
Jako droga se uv koen (Radix alchemillae) a cel na i s kvty
(Herba alchemillae}.
INN LTKY:
Hlavn soust kontryhelu obecnho je vysok obsah tslovinnch
ltek - a 8%. M proto vlastnosti stahujc. Oddenek i na maj ho-
kou chu. Jsou bez zpachu.
UPOTEBEN:
Nebereme-li v vahu oblibu v domcm lkastv, nenajdeme pro kontryhel valn-
ho upoteben. Jen jako pcniny se ho uv v hospodstv. Nkde se jet pidv do
pce kravm, aby se zvilo vymovn mlka.
PSTOVN A SBR:
Na se sbr v dob kvtu, hlavn v ervnu a ervenci. Natrhan na se rozproste
a ve stnu velmi pomalu su. Pitom nabv edozelen barvy.
Oddenek se sbr na podzim. Vyrpne se, dobe se omyje, po dlce rozkroj a su
na kamnech.
KOPR ZAHRADN 155
UIT V LIDOVM LKASTV:
Hlavn v 16. a 17. stolet se kontryhel til velk v-
nosti, nejvce u alchymist. Odtud tak pochz jeho
jmno. Tehdy se mu pipisovala zvltn, tajemn
moc. Nyn se ho uv mn. V lidovm lkastv
slou jako vnitn i zevn lk.
Vnitn se ho pouv jako prostedku istcho istn
krev. Na 25 g suen nat se nalije 1/4 l vel vody, krve
nech 5 minut stt a uv 3x denn 2 lce.
Ke stejnmu elu se uv i oddenku. Tu se va
10 minut 10 g pokrjenho oddenku ve 1/41 vody
a uv ve stejnch dvkch.
Odvaru.z nat, pipravenho podle ve uvedenho, Hnisav
lze uvat tak ke koupn zhnisanch mench pora- rny
nn.
Odvar z erstvch list slou v nkterch krajch Neist
k veernmu omvn oblieje jako prostedek kos- plef
metick. ist pr ple.
KOPR ZAHRADN
ANETHUM GRAVEOLENS L
POPIS:
Kopr zahradn adme do eledi mikovitch - Apiaceae. Je to rostli-
na jednolet. Z malho koene vyrst lodyha, dosahujc vky tm
jednoho metru. Na svm povrchu je jemn rhovan, lys a modrav
ojnn. Vtv se. Jej listy jsou mnohonsobn rozdlen na drobn,
nitkovit krojky. Kvete lut od ervence do z. Kvty jsou sesta-
veny do okolk. Okolky ani okolky nemaj obal ani obalk.
Okolky maj vt poet (kolem deseti) paprsk. Kvt m jen velmi
nepatrn kalich. Koruna se skld z pti pltk. M pt tyinek, kter
jsou del ne korunn lupnky. Podkvt semenk vybh ve dv bliz-
ny. Uzrv v kdlat naky, od svrchu dol smknut.
 KOPR ZAHRADN 157
156 JAK SE LIT ROSTLINAMI

UPOTEBEN:
1. V prmyslu se uv silice, z kopru vyroben, k parfmovn toaletnch mdel a
pomd na vlasy. Znanou lohu t hraje pi vrob likr a rznch koalek.
2. Cukri ho pidvaj do cukrovinek msto anzu.
3. Veobecn se potom uv kopru zahradnho v domcnosti jako koen. Hlavn
pi nakldn okurek, cibule a zel je nezbytnou potebou.

PSTOVN! A SBR:
Kopru se da dobe tm v kad pd, dv vak pednost pd lehk, vivn,
obrcen k jihu. Seje se na jae koncem dubna. Vysvat ho dve je nebezpen, po-
nvad non mrazky nesn. Obyejn se seje mezi jinou zeleninu, napklad mrkev
nebo salt. M-li kopr dn prospvat, mus bt jednotliv rostliny od sebe vzdleny
aspo 15 cm. Je tedy vhodn pekejc, hust rostliny kopru protrhat.
Listy se sbraj tsn ped kvtem nebo za kvtu k elm kuchyskm. Odlamuj
se ovem jen z dolnch st lodyh. Ke kuchyskm elm lze pout tak mladou
na, vytrhanou pi probrn kultury.
Semeno lze sklzet dvojm zpsobem. Bu se otrhaj jen okolky postupn tak, jak
dozrvaj, nebo se nech cel kultura stt a do z a potom srpem uee. Nech na
poli doschnout, pak se vymlt. Semeno se ukld v pltnch pytlcch a je teba ho
obas pesypat, aby neplesnivlo.

UIT V LIDOVM LKASTV:

Kopru zahradnho se uv vnitn jako prostedku Moov
moopudnho. K pprav odvaru se pouije smsi: choroby
semene kopru 10 g
NALEZIT: semene petrele 10 g
Kopr pochz z Asie. Divoce roste po cel jin Evrop. U ns se ps- nat medvdice 30 g
tuje v zahradch. Jen zdka vidme, e zplauje, ale i tak ho nachz- nat prtrnku 30 g
me jen v blzkosti msta, kde je pstovn. Berou se 2 lce tto smsi na 1/2 l vody, pova se
5 minut a bhem dne vypij.
UITEN STI: Pi dtskch kolikch se uv tak tto smsi: Dtsk
Jako droga se pouv koprov semeno (Fructus anethi). kvtu hemnkovho 10 g kolika
semene kopru 5g
INN LTKY: Polovina tto smsi se pelije 1/4 l vac vody, nech
Kopr zahradn obsahuje asi 3% silice. Ta m hokou, ostrou chu a 10 minut stt a uv se 2 hodiny kvov lika.
aromaticky von. Svou vn pipomn kmn. Hlavn jej soust jsou
ltky, potan k terpenm, limonen, carvon a u nkterch odrd i
phellandren. Silice se zskv z kopru destilac semene, nkdy i nat.
U t je ho ovem znan mn.
158 JAK SE LIT ROSTLINAMI KOPRIVA DVOUDOM 159

ty, u apku srdit vykrojen. Jejich okraje jsou hrub pilovit. Cel
KOPIVA DVOUDOM lodyha i listy jsou pokryty tuhmi chlupy. Tyto chlupy jsou uvnit dut
lidov nzvy: ahavka, lihavka, kopiva pyhlav, a obsahuj ostrou vu. Pi dotyku se koneky chlup, je jsou velmi
kopiva kropiv mkk, ulom, va se vyleje v nepatrnm mnostv na ki, na n
URTICA DIOICA L. zpsobuje pocit plivosti a zrudnut. Kopiva dvoudom kvete luto-
zelen v ervenci a srpnu. Kvty jsou drobn, dvoudom. Prankov
POPIS: kvty maj tydln kalich i korunu a tyi tyinky. Pestkov kvty
Kopivu dvoudomou adme do eledi kopivovitch - Urticaceae. Je maj srostl okvt, z nho vynik semenk, zakonen ttikovitou
to rostlina vytrval. Z jejho koene vyrst nkdy a pldruhho met- bliznou. Oplozen semenk uzrv v kulatou naku.
ru vysok lodyha. Na n jsou vstcn postaveny podlouhl vejit lis- Kopiv dvoudom velk je podobn ahavka ron (Urtica urens L.).
Li se od kopivy dvoudom tm, e dosahuje jen tetinov vky.
Listy m elipsovit vejit. Je jednodom a jednolet.

NALEZIT:
Kopiva dvoudom i ahavka ron pat mezi n nejobyejnj ple-
vel. Najdeme ji na rumitch, horech, u cest a plot, v ivch plotech,
houtinch i lesch. Mnohde pokrv cel rozshl plochy.

UITEN STI:
Jako droga se pouv hlavn list (Herba urticae}. Mn asto jsou vy-
hledvny i koeny (Radix urticae} a semeno (Semen urticae}.

INN LTKY:
Rotlina obsahuje kyselinu kemiitou, provitamn A, vitamn C, ts-
loviny, acetylcholin a znan mnostv minerlnch ltek.

UPOTEBEN:
1. Prmysl ji dvno vdl, e ze stonk kopivy lze vyzskat velmi trval a pevn
vlkna. V dobch, kdy je nedostatek jinch vlken, lze s spchem ut kopivovch
vlken k vrob tkanin.
2. Kopivovch list se v prmyslu uv k zpracovn chlorofylu, zelenho barvi-
va rostlinnho.
3. V domcnosti lze mlad listy upravit jako chutn salt nebo pent.

PSTOVN A SBR:
Listy kopivy se sbraj v ervenci a srpnu, tedy v dob, kdy rostlina kvete. Lze sb-
160 JAK SE LIT ROSTLINAMI KOPYTNK EVROPSK 161

rt i celou na, mus se vak odstranit silnj lodyn stonky. Sbr se rozproste do
listu netku1 10 g
tenkch vrstev a opatrn su. Hlavn draz se pitom klade na to, aby byla zachov-
na prodn barva kopivy, pkn tmavozelen. Zhndlou drogu nelze pout. semene anzu 30 g
Koeny se sbraj pozd na podzim. Vyrpnou se rem, omyj a usu zvolna na kvtu slzu 30 g
kamnech nebo v peci. kvtu divizny 30 g
Semeno se zsk tak, e se vydrol ze zralch rostlin. koene proskurnku 120 g
petka smsi se spa lkem vody, nech 5 minut stt
UIT V LIDOVM LKASTV! a pije porce rno a porce veer.
Kopivovho koene se pouv asto jako moopud- Vodnatelnost Pi obtch menstruanch, spojench s pli hoj- Siln
nho prostedku pi vodnatelnosti. 15 g suenho ko- nm krvcenm, se doporuuje tato sms: menstruace
ene se pokrj, pova 10 minut ve 1/41 vody a bhem listu kopivy 20 g
dne vypije. nat pesliky 20 g
Jako prostedku stavcho se uv pi prjmech 3x Prjem nat merlku vonnho 20 g
denn pl kvov liky semen kopivovch, rozdrce- listu jitrocelovho 200 g
nch njemn prek. koene pukvorce 15 g
Pi chudokrevnosti bv doporuovna tato bylinn Chudokrevnost Bere se l lce na 1/41 vody, spa, nech 10 minut
sms, jej podstatnou soust je kopiva: odstt. Uv se 4x denn pl lku.
listu kopivovho 10 g Zevn se doporuuje pi revmatickch bolestech Revmatismus
nat marinky vonn 10 g lehat bolestiv msta erstvmi kopivami.
kvtu lipovho 10 g
koene hoce lutho 2g
Jedna polvkov lce se spa vac vodou (1/41), ne-
ch 10 minut stt a vypije rno, v poledne a veer. KOPYTNK EVROPSK
Pi hemeroidech kon dobr sluby tento aj: Hemeroidy lidov nzvy: lesn pika, omylnk
listu kopivy 15 g ASARUM EUROPAEUM L.
listu pampeliky 10 g
nat rebrku 30 g POPIS:
nat jablenku 30 g Kopytnk evropsk je rostlina z eledi podracovitch - Aristolochia-
Jedna polvkov lce smsi se va v 1/2 l vody ceae. Je to rostlina vytrval. V zemi m dlouh, vlcovit oddenek,
2 minuty, nech 10 minut stt a bhem dne vypije. z nho vyrst asi pl metru dlouh lodyha. Skoro celou svou dlkou
Pi zdue se doporuuje tato sms: Zducha le pi zemi, jej konec je vak ohnut vzhru. st lec je na spo-
listu kopivy 10 g du porostl upinatmi listeny. Ze vzestupnho konce lodyhy vyrsta-
koenu lkoice 10 g j dva listy s dlouhmi apky. Maj tvar iroce ledvinovit, okraje jsou
listu podblu 10 g
listu jitrocele 10 g
nat yzopu 10 g l netk ensk vlas (Adiantum capillus Veneris L.) - Folim capillorum Veneris.
162 JAK SE LIT ROSTLINAMI
hladk. Maj vzhled koovit. Objevuj se a v ervnu. V dubnu a
kvtnu se v jejich lab rozvj jedin kvt, ponkud pevisl. Zvon-
kovit okvt m na okraji ti a tyi zuby. Na zevn stran je hndo-
zelen, na stran vnitn hnedoerven. M 12 tyinek, jejich nitky
penvaj prank. Semenk je zakonen estidlnou hvzdicovitou
bliznou. Uzrv v tobolku, rozdlenou uvnit na est pouzder, z nich
kad obsahuje dv a ti semena.
NALEZIT:
Nalezneme ho u ns dost asto v stinnch, listnatch lesch a krovi-
nch.
UITEN STI:
Jako droga se uv oddenek (Rhizoma nebo Radix asari). Pitom je
l KOPYTNK EVROPSK
bu s nat, tedy cel rostlina (Radix asari cum herba), nebo bez nat
(Radix asari sine herba).
163
INN LTKY:
Oddenek obsahuje asi 1% silice. Jeho hlavn soust je takzvan ko-
pytnkov kafr a ostr mastn olej. Krom toho obsahuje kopytnk
hoinu. Cel rostlina je siln ctit kafrem a pepem a chutn koenn
hoce.
UPOTEBEN:
Nehledme-li k tomu, e kopytnk je dosti oblbenm domcm prostedkem, lze
o nm ci, e se uv hojn ve zvrolkastv.
PSTOVN! A SBR:
Oddenky se vyrvaj v srpnu, dobe se omyj a zvolna su. Na se u nich bu po-
nech, anebo lpe se odee ped suenm.
Dobe usuen sbr se ulo v neprodyn uzavench ndobch sklennch nebo
plechovch.
UIT V LIDOVM LKASTV:
Kopytnk lkask byl u stedovkch lka velmi
oblbenm lkem. Uvalo se ho zejmna jako pro-
stedku k zvracen. Jet nyn se ho k tomu elu u-
v hlavn ve Francii po nemrnm poit vna.
V domcm uit slou oddenek jako prostedek Bolesti
proti dlouhotrvajcmu bolen hlavy. Tu se petka roz-
krjenho oddenku va 5 minut v 1/8 l vody a pije se
nkolik dn po sob rno a veer lek.
Na hrot noe prku, pipravenho z dobe rozdrce- Dvidlo
nho oddenku kopytnku, se pouv jako prostedku
pro vyvoln zvracen.
Prek oddenku, vdechnut do nosu, zpsobuje prud- Kchac prek
k kchan. Bv tak soust znmch kchacch
prk.
164 JAK SE LIT ROSTLINAMI
KORIANDR SET 165

KORIANDR SET vty semenk uzrv v naku, kter je kulat a m deset eber hadovi-
lidov nzvy: kynec, koliandr t zprohbanch a osm eber rovnch.
CORIANDRUM SATIVUM L.
NALEZIT:
POPIS: Koriandr je domovem ve Stedozem, hlavn v Itlii a panlsku. Di-
Koriandr set pat do ele- voce u ns neroste, najdeme ho pstovan v zahradch.
di mikovitch - Apiaceae.
Je to rostlina jednolet UITEN STI:
nebo dvoulet. Z koene Jako droga se uv plod, semeno (Fructus coriandri).
vyrst lodyha, dosahujc
vky pes pl metru. Nese INN LTKY:
listy dvojho druhu. Doln Plody koriandru obsahuj a 1,5% velice aromatick silice. M ostrou
listy jsou jednodue zpee- chu a charakteristickou vni. V obchod se tato silice dostane pod
n nebo peenodln, s lst- jmnem koriandrov olej (Oleum coriandri}. Za erstva maj plody
ky vj itmi nebo pee- velmi odporn zpach, pipomnaj tnice. Po usuen von jemn
noklannmi. Listy ve aromaticky a koenn.
postaven jsou dvakrt a
tikrt zpeen a maj lst- UPOTEBEN:
ky rkovit. Kvete v erv- 1. V prmyslu se pouv koriandru pi vrob likr a k aromatizovn piva, hlav-
nu a v ervenci ble nebo n v Anglii a Nmecku. Tak ve voavkstv dochz upoteben.
naervenale. Kvty jsou 2. V jin Evrop se koriandru uv hodn v domcnostech jako koen. Jako ko-
sestaveny do sloench en se pidv t do sr a salm.
okolk, z nich kad m 3. V cukrstv slou k vrob pastilek, urench k aromatizovn dechu, napklad
takzvan cachon pro kuky.
ti a pt paprsk. Obal
4. Velai ho rdi sej v blzkosti svch l, ponvad jako rostlina medonosn sk-
sloenho okolk je bu t vtenou pastvu velm.
jednolist, nebo schz v-
bec. Obalky jednotlivch
paprsk jsou jednostrann, PSTOVN A SBR:
Koriandr je vcelku nenron na pdu, m-li neutrln reakci. Nejastji se pstuje
sloen ze t dlovitch
po obilninch. Na vodu je nenron, ale pzniv reaguje na zvlahy. Pole uren pro
lstk. Drobn kvtky maj pstovn koriandru se na podzim hluboko zor, nech pes zimu leet a na jae leh-
jen nepatrn kalich. Koru- ce zkyp a uvl. Hnoj se 40 kg N.ha-1, 80 kg P.ha-1 a 120 kg K.ha"1. Seje se na jae,
na m pt pltk korun- nejlpe zatkem dubna do hloubky 2 - 3 cm do dk od sebe vzdlench 40 cm. V-
nch, na konci zahnutch. sevek je 12 - 15 kg.ha~ ] . Semeno kl okolo 20 dn. Plody se sklz v srpnu a z
Tyinek je tak pt. Podk- v dob, kdy jsou naloutl a naervenale. Vnosy se pohybuj okolo 1,2 t.ha'1. Su
se pi teplot do 35C.
166 JAK SE LIT ROSTLINAMI KOSTIVAL LKASK 167

UIT V LIDOVM LKASTV: ovku 10 g

Pi zavacch obtch, pi nadmn a podobnch Nadmn mty peprn 20 g
trampotch slou koriandr podobn jako fenykl. Polvkov lce tto smsi se minutu pova ve 1/4 l
Zvlt se osvduje v tto smsi: vody, nech 5 minut stt a hork vypije.
semene koriandru 10 g
kvtu hemnku 10 g
koene lkoice 20 g
koene proskurnku 20 g
Polvkov lce se spa 1/4 l vody, nech 10 minut
stt a vypije pl po obd a pl po veei.
Ke stejnmu elu lze ut tak mal petky korian-
drovch semen, podle chuti oslazench, vdy po jd-
le.
Stejn inkuje tak prek, pipraven z tto sm-
si:
semene koriandru 10 g
listu mty peprn 8g
koene reveovho 2g
Bere se na piku noe po jdle.
Pi obtch luovch se uv asto tento ppra- luov
vek: obte
koene omanu 20 g
koene lkoice 20 g
semene koriandru 20 g
semene anzu 20 g
rozinek 100 g
lihu istho 500 g
Nech se stt tden za oknem, sced a uv se 3x den- KOSTIVAL LKASK
n 10 kapek na cukr. lidov nzvy: svalnk vet, ern koen, celnkovy koen,
Pi peruen menstruace se osvduje tento aj, vy- Peruen koen kozivalov, koen liberzonsk, lupen sladk
pit veer na lku: menstruace SYMPHYTUM OFFICINALE L.
semene koriandru 20 g
pukvorce 30 g POPIS:
hebku 20 g Kostival lkask pat do eledi brutnkovitch - Boraginaceae. Je to
vytrval rostlina s mohutnm koenem, siln lennm, na povrchu
168 JAK SE LIT ROSTLINAMI l KOZLK LKASK 169

ervenohndm. Lodyha dorst vky a jednoho metru, na prezu
dole je tyhrann, nahoe na hranch kdlat. Cel povrch je pokryt
drsnmi chlupy. Doln listy jsou vj cite kopinat a u spodnho konce
se zuuj v siln apk. Horn listy jsou kopinat, nemaj apk, jsou
tedy pisedav a zenm koncem sbhaj daleko po lodyze. Kvty se
rozvjej od kvtna do z. Jsou labn a tvo pevisl hrozny. Zele-
n kalich je pticp. Koruna je vlcovit zvonkovit s ptizubm
okrajem. M rozmanitou barvu. Me bt blolut, rov nebo pi-
nav fialov. Kvt je charakteristick tm, e m v korunnm st pt
hrotnatch upinek, je jsou k sob sklonny. V mezerch mezi nimi
je pt tyinek s velmi dlouhmi pranky. nlka, vybhajc ze ty-
dlnho semenku, vynv daleko z kvtu. Semenk uzrv ve tyi
ervenohnd naky, uzaven v semenku.
NALEZIT:
Kostival lkask se u ns vyskytuje dosti asto. Najdeme ho vude
tam, kde je dostatek vlhy. Tedy na mokinch, na vlhkch polch a lu-
kch, na bezch potok a v zavlaovanch pkopech i ve vlhkm
hout.
UITEN STI:
Jako drogy se uv oddenek (Radix nebo Rhizoma symphyti).
INN LTKY:
Oddenek obsahuje mnoho slizu, tsloviny, glykosid consolidin a alka-
loid cholin a allantoin. Nezapch, chutn sladce a v stech stahuje.
UITI V LIDOVM LKASTV:
V zpadnch zemch Evropy je kostival lkask obl-
ben u lka, u ns tato obliba nen velik. Za to je
velmi oblbenm prostedkem domcm.
Svm stahujcm inkem slou napklad k stav- Krvcen
n krvcen z nosu. Uv se ho k tomu elu tak, e z nosu
se suen oddenek dobe rozdrt v hmodi na pr-
ek, kter se upe.
Pi krvcen ze aludench ved se podle anglic- aluden
kho zpsobu uv odvaru oddenku takto: 50 g sue- vedy
nho oddenku se pokrj na drobn kousky a va 10
minut v 1/2 l vody. Odvar se siln oslad a asi polovi-
na tto dvky se vyuv po kvovch likch bhem
dne.
Pi krvcejcch hemeroidech, lecch uvnit v ko- Hemeroidy
nenku, bv doporuovno mlk kly srna 1 / 4 1 krvcejc
vody, v n se 10 minut vailo 30 g pokrjenho od-
denku.
Kostivalu lkaskho se uv i zevn. Tady slou Neity,
k obkladm na neity a zhmodniny. Uv se tak zhmodniny
odvaru, pipravenho stejnm zpsobem z 50 g od-
denku a 1/21 vody. V odvaru se namej obklady, pi-
kldan na chor msta. Na neity se dvaj tyto ob-
klady tepl, na zhmodniny studen.

PESTOVAN A SBR: KOZLK LKASK

Pdu si kostival lkask pli nevybr. Nezbytnou podmnkou je vak dostatek lidov nzvy: baldrn, baldrin, odolen, koen koi,
vlhy. Po obvykl pprav pole ho lze st na jae do dk, vzdlench asi 30 cm. Jed-
notliv rostliny v dku maj mt mezery asi 45 cm. Po vzejit se protrh a vypleje,
paldrn, kozelec, kozlek
dal pe ji nepotebuje. VALERINA OFFICINALIS L
Oddenek se sklz druh rok na jae v beznu a dubnu, nebo druh rok na podzim
v jnu. Vykope se, dkladn omyje, rotpne po dlce na dv sti a usu pozvolna POPIS:
v mrnm teple.
Usuen se mus peliv uschovat v dobe uzavench sklennch nebo plechovch
Kozlk lkask adme do eledi kozlkovitch - Valerianaceae. Je to
ndobch. rostlina vytrval. V zemi m koen, vtvc se v etn, tenk vbky,
170 JAK SE LIT ROSTLINAMI
na povrchu hnd, na rezu belav. Z koene vyrst lodyha, na povr-
chu rhovan, uvnit dut, dosahujc vky a l metr. Na dolnm kon-
ci je lodyha pokryta chlupy. Listy jsou ponkud tmav ne lodyha.
KOZLK LKASK 171
Jsou lichozpeen a maj pt a deset jaem, jejich rkovit lstky
maj okraje pilovit, nkdy tak celokrajn. Horn listy jsou pi seda-
v, prostedn maj krtk apk, dolej maj apky dlouh. Kvete od
kvtna do srpna. Bl nebo naervenal kvty jsou uspodny do cho-
cholku. Kalin trubku postehneme jen st, ponvad je srostl se
semnkem. Koruna je trubkovit, nkdy nlevkovit a m na okraji pt
zub. Tyinky jsou ti a velmi asto schzej. Jejich pranky vynva-
j z koruny. nlka je na okraji rozeklan. Semenk uzrv v hndou
naku, na n kalin trubka tvo korunku s provitm chmm.
NALEZIT:
Kozlk lkask je rostlinou zcela bnou v ninch i horskch kra-
jch tm cel Evropy. Ponvad miluje hojnost vlhy, najdeme ho na
vlhkch lukch, u potok, podl pkop a u kraj cest.
UITEN STI:
Jako droga se uv oddenek (Radix nebo Rhizoma valerianae}.
INN LTKY:
Hlavn soust kozlku je silice, obsahujc hodn kyseliny isovalero-
v a valerinov. Droga m ostrou chu. V erstvm stavu nezapch,
usuen vak pchne oste, nepjemn a velmi charakteristicky jako
koi mo. Kozlk rostouc na suchch mstech m vce innch l-
tek ne kozlk z mst vlhkch. Ve vtch dvkch, ne je ppustno,
zpsobuje kozlk zvenou teplotu a inkuje nepzniv na nervovou
soustavu.
PSTOVN! A SBR:
Kozlk se pstuje bu pmm vsevem semene na stanovit nebo se pedpstov-
v sadba. Kozlk nen nron na teplotu, ale m velk nroky na vlhu. Nejvhodnj-
jsou tedy pro pstovn podhorsk oblasti. Vyaduje leh psitohlinit pdy s ne-
utrln reakc. Nejvhodnj pedplodinou jsou pro kozlk chlvskm hnojem hnojen
okopaniny i zelenina. Pro pm vsev je nutn pozemek nleit pipravit, urovnat
a uvlet. Hnoj se 80 kg N.ha"1, 31 kg P.ha"1 a 83 kg K.ha' 1 . Po nevhodn pedplodi-
n je dobr pihnojit chlvskm hnojem v dvce okolo 25 t.ha' 1 . Seje se do dk
50 - 62,5 cm, semeno mus zstat nezahrnuto, nebo kozlk kl na svtle. Na hektar
 KOZLK LKASK 173
172 JAK SE LIT ROSTLINAMI

se vysv 5 - 8 kg osiva. Na jae, po vzejit rostlin, se dky prosekaj. Semeno na vy- Proti bolestem hlavy dobe inkuje odvar tto smsi: Bolesti
pstovn sadby se vysv v noru do paenit. Zakldn porostu ze sazenic je velmi koene kozlku 10 g hlavy
nron na lidskou prci. Po celou dobu vegetace je nutn udret pozemek v nezaple- koene hoce lutho 5g
velenm stavu. Kozlk se sklz v dob, kdy zanaj sesychat nadzemn sti rostliny, listu meduky 20 g
nejastji v jnu. Sklize mus bt ukonena ped pchodem mraz. Na lehkch p- listu jitrocele 20 g
dch se sklz vyoravaem brambor, na tch pdch se pouv jednoradlin pluh
kvtu lipovho 30 g
i vyorava cukrovky. Koeny se pot sbraj run a hzej na hromadu. Okopan a ro-
zezan koeny se su umle v surnch pi teplot 40C. Koeny sesychaj v pom- D se lce na 11 vody a va se tak dlouho, a se sva-
ru 5 : 1. Vnos erstvch koen kols od 7,5 do 15 t.ha"1. na 1/4 1. Pije se 3x denn lek studenho odvaru.
Proti bolestem hlavy lze tak pout obklad, nam-
UIT V LIDOVM LKASTV: ench v desetiminutovm odvaru 10 g koene kozl-
Kozlk je lkem velmi rozenm v lkask praxi i v Nervov kovho v 1/8 l blho vna.
domcm lkastv vude tam, kde chceme psobit na poruchy Tak pi aludench kech se nemocnmu asto aluden
nervovou soustavu. Pi nervovch poruchch kon ulev po prostedku, kter se piprav z nsledujc kee
dobrou slubu tinktura tohoto sloen: smsi:
koene kozlku 2g koene kozlku 10 g
koene andlky 8g listu pomeranovnku 15 g
lihu istho 10 g listu mty peprn 15 g
Nech se stt 36 hodin, sced a uv 2x denn 5 ka- listu meduky 15 g
pek. Jedna polvkov lce smsi se va 3 minuty v 1/2 l
K stejnmu elu se uv tak aje, pipravenho vody. Odvar se nech stt pl hodiny v pikrytm hrn-
z tto oblben smsi: ci a uv 3x denn ti polvkov lce.
koene kozlku 20 g Pi hysterii se uv kozlkov tinktury, neboli bald- Hysterie
listu mty peprn 15 g rinovch kapek, pipravench takto: 15 g vy, vy-
listu pomeranovnku 10 g tlaen z erstvho koene se sms s 15 g istho lihu.
listu vachty tlist 5g Uv se 3x denn pt a deset kapek.
Polvkov lce tto smsi se spa v 1/41 vody, pova- Nen-li pi ruce erstv koen, sms se 10 g prku
r l minutu, nech 10 minut odstt a vypije polovika z kozlkovho koene s 20 g lihu, nech se 14 dn stt,
rno a polovika veer. a potom sced. Uv se ve stejnch dvkch.
Pi migrn se pouv odvaru 10 g koene kozlko- Migrna Na zchvaty padoucnice nkdy dobe inkuje od- Padoucnice
vho ve 200 g vody. Va se 2 minuty, nech 5 minut var tto smsi:
odstt a uv za 2 hodiny lce. koene kozlku 10 g
Ke stejnmu elu se uv 3x denn na hrot noe koene pelyku 10 g
prku, zskanho dokonalm rozdrcenm kozlkov- koene pivoky 10 g
ho koene. Kvov lika smsi se va 2 minuty ve 200 g vody,
nech pl hodiny stt a sced. Vypije se veer.
 JAK SE LIT ROSTLINAMI KRUINA OLOV 175
174

Pi thotenskch obtch, hlavn v prvnch tech Thotensk

mscch thotenstv, dobe inkuj kapky, piprave- obte KRUINA OLOV
n z tchto soust:
FRANGULA ALNUS MILL.
prku z koene kozlku 10 g
vy pomeranov 5 g POPIS:
vody hokomandlov 5g Kruina olov pat do eledi
lihu istho 25 g eetlkovitch - Rhamnaceae.
teru 2g Je to ke, jen dorst vky
Nech se stt 48 hodin, peced a uv potom 3x den- a t metr. Hned od zem se
bohat vtv. Vtvky jsou
n 15 kapek na cukr.
Pi bolestiv menstruaci se v domcnostech uv Bolestiv tenk, velmi kehk a nemaj
menstruace trny. Tm se li od eetlku,
odvaru tto smsi:
koene kozlku 10 g s kterm ji lze jinak snadno
koene hoce lutho 5 g zamnit. Vtvky maj v ml-
kvtu lipovho 30 g d kru tmavoervenou, po-
listu meduky 20 g zdji hndou s blmi bradav-
listu jitrocele 20 g kami. Na vtvkch jsou st-
Tto smsi se d l polvkov lce na l l vody a ne- dav posazeny listy s krtk-
ch se vait tak dlouho, a se tvrtina tekutiny vyva, mi apky. Maj tvar elipsovi-
take zbyde 3/4 l obsahu. Pije se 3x denn lek. t nebo vj it, okraje jsou
Proti roupm u dt i dosplch se uv klystr, Roupy hladk. Charakteristick a n-
pipravench z tto smsi. padn na listech je, e od li-
koene kozlku 5 g stov epele do kad polovi-
nat pelykov 10 g ny listu vybh est a deset
esneku pokrjenho 15 g rovnobnch ilek. Kvete
Tato dvka se va v 1/4 l mlka 5 minut, peced a s v kvtnu a ervnu. Kvty jsou
touto tekutinou se provede klystr. umstny v lab list ve
skupinkch po dvou a esti.
Kvty jsou velmi mal, naze-
lenal. Zvonkovit kalich, zevn zelen a uvnit bl, m na okraji pt
zub. Koruna se skld z pti pltk, kter jsou v kalichu zcela skry-
ty, stejn jako pt tyinek. Semenk vybh v krtkou, tlustou nlku,
na konci rozdlenou do t lalok. Oplozen semenk uzrv nejprve
v barv zelen. Pi uzrvn bobule zprvu zerven, potom zern.
V kad bobuli jsou skryta dv a ti semena.
176 JAK SE LIT ROSTLINAMI
KRUINA OLOV 177

NALEZIT: kry kruinov 20 g

Domovem je kruina v cel Evrop a v severn Africe pi bezch Ste- kry z plod pomerane 10 g
dozemnho moe. Najdeme ji v hojn me i u ns, hlavn ve vlhkch listu rebrku 5g
lesch a stinnch houtinch. semene kmnu 5g
Z tto smsi se d vrchovat polvkov lce na 1/2 l
UITEN STI: vody, va se 5 minut, nech 10 minut odstt a vypije
Jako droga se uv kra (Cortexfrangulae). Mlokdy se pouvaj t veer pl lku.
bobule (Fructusfrangulae}. Stejn inek maj tak bobule, jich se poije su-
ench kvov lika.
INN STI: Jin projmav ppravek pipravme z tto smsi:
Kra obsahuje zvltn ltky, anthrachinony, anthraglykosidy, frangu-
kry kruinov 25 g
lin, pseudofrangulin a kyselinu frangulovou. Krom toho najdeme 1
listu sennovho 25 g
v ke tak emodin a chrysophan.
listu mty peprn 25 g
Zajmav je, e erstv kra zpsobuje siln zvracen, provzen
znanmi bolestmi. Ale suen kra, kterou nechme rok leet, ztrc koene lkoicovho 25 g
tyto nepjemn vlastnosti a meme ji bez obav pout jako drogu. Vrchovatou lci smsi spame ve 1/41 vody, nech-
me odstt a veer vypijeme.
UPOTEBEN: Pi trval zcp se pije veer lek aje, pipraven
Dve se kruinovho deva pouvalo k vrob stelnho prachu. z tto smsi:
kry kruinov 40 g
1
PSTOVN A SBR: listu sennovho 30 g
Pstovn je velice snadn. Hod se k nmu vlhk, stinn msta u potok a v listna- listu mty peprn 15 g
tch lesch. Mezi jehlinatmi stromy se j neda. Rozmnouje se odnoemi vtv listu marinky vonn 15 g
ke, starch asi est let, nebo semeny, kter se vypstuj ve kolkch nebo sklencch.
Polvkov lce smsi se spa 1/4 l vody, nech
Kra se sbr brzy na jae, pokud jet list nevyrailo, hned po ustn jarnch de-
. Na silnjch vtvch se do kry udlaj spirlovit nezy a kra se sloupne, po-
10 minut odstt a sced.
kud jet ke stoj. Z mladch vtvek se sloupe kra a po poraen kee. Su se Stejn se piprav aj z tto smsi:
zvolna na mrnm teple. Ped upotebenm mus kra rok leet. Po usuen m zevn kry kruinov 20 g
kra barvu ervenou, na vnitn ploe ervenolutou a hndou. Hodnotnj je kra listu sennovho 1
20 g
z mladch vtvek.
listu trnkovho 20 g
Bobule se sbraj na podzim, v z a jnu. Bu se usu, nebo se rozmakaj a za-
va na sirup.
koene lkoicovho 10 g

UIT V LIDOVM LKASTV:

Kra kruiny obecn je veobecn znm jako inn Zcpa
projmadlo, hodc se tak k stlmu regulovn stoli-
ce. Lze j uvat nkolika zpsoby: Listy africk rostliny kasie prav (Casia senn L.) - Folim sennae.
178 JAK SE LIT ROSTLINAMI KEN SELSK 179

NALEZIT:
KEN SELSK Ken pochz z vchodn a severovchodn Evropy. Hojn se u ns p-
ARMORATIA RUSTICANA stuje, ale vyskytuje se i plan. Nalezneme ho na mstech s humusovou,
(GEART.), MEYER ET tkou pdou, kter je hojn zavlaovan.
SCHERB.
UITEN STI:
POPIS: Jako droga se uv koen (Radix armoraciae).
Ken adme do eledi rostlin
brukvovitch - Brassicaceae. INN LTKY:
Je to rostlina vytrval. V zemi V koenu je krom jinch ltek obsaen glykosid sinigrin. Ten pso-
m vlcovit koen, na povr- benm enzymu myrosinu odtpuje ostrou silici, nazvanou olej ke-
chu hndolut, uvnit bl. nov. erstv koen nezapch, ale koen rozeten pl na jazyku a
Z nho vyrst do vky pl drd sliznici k odmovn hlenu a oi k slzen.
a jednoho metru dut lody-
ha, na povrchu rhovan. Na- UPOTEBEN:
hoe se bohat vtv. Z koe- Ken je znm a veobecn uvan kuchysk rostlina. V prmyslu slou jako
ne tak vyrst rice p- materil pro vrobu kenovho oleje.
zemnch list, majcch dlou-
h apky. Jsou podlouhle PSTOVN A SBR:
vj it a okraje maj vroub- Kenu se da dobe v hlinitopsitch, hlubokch pdch na vslunn poloze. Na
kovan. Listy z lodyhy vyr- podzim se pole nebo zhon hluboko zkyp a pohnoj uleelm kravskm hnojem.
Sz se v beznu nebo dubnu. K szen se uije bu tenkch konk, uschovanch od
stajc jsou rkovit a tm
posledn sklizn, nebo zk z velkch koen. Mezi sazenicemi se zachovv vzd-
celokrajn. Kvty se rozvjej lenost asi 40 cm. Poprv se okopv, kdy se objev prvn lstky, koncem ervence se
v ervnu a ervenci. Jsou se- okopv podruh. Pi druh okopvce se sten obna koen a odeou se tenk po-
staveny v dlouhch hroznech. strann konky. Tak se ulmou pzemn listy.
Kad kvt m tyi lstky Koen se sklz koncem jna, nebo se nech pezimovat v pd a sklz se a pt
kalin. Koruna se skld ze pedja. Koeny se omyj, tenk konky se odrhnou nejlpe vlhkm hadrem. Svza-
n v otpkch se potom ulo v psku.
ty blch korunnch pltk.
Uvnit je est tyinek, tyi
z nich jsou del a dv krat. UIT V LIDOVM LKASTV:
Nadkvt semenk vybh Vnitn se uv kenu v lidovm lkastv pi vodna- Vodnatelnost
v krtkou nlku, zakone- telnosti jako moopudn prostedek. Bere se 3x den-
nou polokulovitou bliznou. n kvov lika vy, vytlaen z erstvho roz-
Uzrv v plod, zvan eulka. Ta m dv pouzdra, z nich kad ob- strouhanho koene. Poruchy
sahuje tyi a est semen. Pi zavacch poruchch j e v nkterch krajch ob- aluden
180 JAK SE LClT ROSTLINAMI KUKLK MSTSK 181

lben vinn nlev pipraven takto: Na 100 g koene, pretrhvane perenosen, tvaru lyrovitho. Jejich posledn, lich
pokrjenho na kousky, se naleje 11 vna, nech se va- krojek bv srdit a jeho okraj je rozdlen na ti a pt lalok.
it asi 2 minuty a 10 minut stt. Uv se 3x denn po- Listy, vyrstajc z lodyhy, maj apk del, ne jsou samy. Tvarem
lvkov lce ped jdlem. se nkdy podobaj listm dolnm, jindy jsou jednoduch. Kvete lu-
vy, vytlaen z rozstrouhanho koene a siln Kael, t v ervenci a srpnu. Kvty jsou drobn a umstny jsou jednotli-
oslazen, se uv 3x denn lika proti kali a chra- chrapot v. Kalich se skld ze dvou
potu. soustednch kruh, z nich
Proti pihm se doporuuje asto octov vtaek Pihy kad obsahuje pt kali-
kenu, pipraven tm zpsobem, e se 50 g nastrou- nch lstk. Korunu tvo pt
hanho kenu nech 24 hodin stt v 1/2 l octa. Vta- korunnch pltk vj itho
kem se veer omv obliej. tvaru. Kvt m mnoho tyi-
Na ki zpsobuje ken pocit plivosti. Po nkoli- Znty nek a pestk, jejich nlky
ka minutch zane ke ervenat, jet po del dob pohrudnice jsou kolnkovit lomeny.
se mohou, hlavn u osob s citlivou plet, objevit pu- etn semenky uzrvaj
che. Odvd se tm vnitn bolest na povrch tla a v naky, kter tvo klubko.
mrn pekrven vnitnch orgn. Zejmna pi po- Z nho vybh kolnkovit
hrudninch zntech, revmatismu a podobn kon lomen osina, jej horn ko-
tato takzvan kenov placka dobr sluby. Piprav se nec je pro vit a po uzrn
tak, e se strouhan ken sms s moukou na tsto. Ne- vymruje naky do okol.
sm pijt pmo na tlo a nem leet nikdy dle ne
pl hodiny. NALEZIT:
Kuklk mstsk je domovem
v cel Evrop. I u ns ho as-
to najdeme u zd, v ivch
KUKLlK MSTSK plotech, ve vlhkch houti-
lidov nzvy: ebek kravsk, hebkov koen, koen nch, podl cest, na pokraji
karafitov, koen zajeho oka, ebkov kopeek, les a na vlhkch loukch.
hebkov bylina, benedyktov koen
GEUM URBANM L. UITEN STI:
Jako droga se uv oddenek
POPIS: (Radix nebo Rhizoma cary-
Kuklk mstsk pat do eledi rovitch - Rosaceae. V zemi m ophyleatae}.
krtk oddenek, z nho vyrst nkolik lodyh, dosahujcch vky
a ti tvrt metru. Tyto lodyhy jsou pokryty chlupy, je vypadaj INN LTKY:
jako zjeen. Listy jsou dvojho druhu. Doln, pzemn listy jsou Oddenek obsahuje hoinu,
182 JAK SE LIT ROSTLINAMI l KCHAVICE BL 183

silici, organick kyseliny a pryskynat barvivo okrov lut barvy.

Cel oddenek chutn hoce, oste a v stech stahuje. Charakteristicky KCHAVICE BL
pchne, jeho vn pipomn hebek. Odtud pochz tak jeho lido- lidov nzvy: elebor bl
v jmno. Hlavn asn zjara je tato vn zvlt siln. VERATRUM ALBUM L.

UPOTEBEN: POPIS:
Uv se ho jen jako drogy. Dve slouil jako nhraka za chininovou kru. Kchavici blou adme do ele-
di rostlin liliovitch - Liliaceae.
PSTOVN A SBR: Je to rostlina vytrval. V zemi
Oddenek kuklku se sbr brzy na jae, v beznu, dve, ne vyraz lodyhy. Sbr m tmavohnd oddenek vj i-
z mst such je hodnotnj. Oddenky z tchto mst jsou tmav, z mst vlhkch jsou
t podoby s etnmi tenkmi
svtlej. Su se dlouho, opatrn v mrnm teple. Suen oddenek dostane tmavo-
hndou barvu a je lmav. konky. Z oddenku vyrst lo-
dyha, dosahujc vky a pes
UIT V LIDOVM LKASTV: metr. Je uvnit dut, na povr-
Kuklku mstskho se uv jako lidovho prostedku Trvic chu pit a nahoe se vtv. Na
pi trvcch poruchch. Pipravuje se takto: poruchy n jsou objmav listy tvaru
oddenku kuklku 10 g elipsovitho a kopinatho.
vody 80 g Objmav st listu sestupuje
va se 5 minut a k odvaru se pid dol po lodyze a tvo tak po-
istho lihu 80 g chvu. V doln sti lodyhy je
Nech se stt 8 dn a potom peced. Uv se potom tchto pochev nkolik na sob.
3x denn lce ped jdlem. Listy jsou celokrajn, podl e-
Jednodueji se piprav prostedek stejnho uit ber listovch asnat, na lci
tak, e se 50 g oddenku kuklku nech po 8 dn stt za hladk, na rubu ochlupen.
oknem v 1/2 l stolnho vna. Uv se ve stejnch dv- Kvty se rozvjej v ervenci a
kch. srpnu. Maj krtkou stopku a
Proti nechutenstv se uv 3x denn na hrot noe Nechutenstv jsou sestaveny do laty. Maj
suenho oddenku, dobe roztluenho na prek. esticp okvt, na zevn stra-
n zelen, na vnitn stran
bl. Zajmav je, e kvty, stojc v lat nahoe, jsou bez semenku a
maj jen est dlouhch tyinek. Kvty, umstn v lat ne, maj nej-
astji jen semenk a tyinky jim schzej. Semenk je nadkvt a
uzrv v ernohndou tobolku, obsahujc hnd, kdlat semena.
U ns vtinou najdeme jin druh, a to kchavici zelenou (Veratum
lobelianum BERNH.), kter kvete zelen.
184 JAK SE LIT ROSTLINAMI
NALEZIT:
Kchavice miluje vy polohy mezi l 000 a 3 000 metry. Proto jsou
jejm domovem Alpy, Krun hory, Krkonoe, Jesenky a Karpaty.
Tam ji najdeme na vlhkch horskch loukch a na bezch horskch
potok. Obas se pstuje tak v zahradch jako okrasn rostlina.
UITEN STI:
Jako droga se uv oddenek (Rhizoma nebo Radix veratri alb).
INN LTKY:
Oddenek kchavice obsahuje mimo jin ltky, prudce jedovat alkalo-
idy, protoveratrin a jervin. erstv m velice ostr zpach. Ponvad
je oddenek velmi jedovat a nhodou nebo z nerozumu by se mohla
pivodit otrava, proto pi prci s kchavic je nutn zachovvat co nej-
vt opatrnost.
Otrava veratrinem, prvn pomoc a len
Jak prudkm jedem je veratrin (sms svrchu zmnnch alkaloid),
pochopme nejlpe, vme-li, e smrteln dvka obn pt tiscin gra-
mu. Toto mnostv odpovd nkolika mlo gramm oddenku. Jen v-
jimen tato dvka nezpsob smrt.
Po poit veratrinu dostav se velmi znan podrdn zavacho
stroj, vyznaujc se prudkm zvracenm a prjmem. Je-li veratrin
vdechnut, podrd siln nosn sliznici a zpsob nepetrit kchan
(odtud jmno rostliny) a krvcen z nosu. Jazyk otrvenmu zdevn.
Otrven je naplnn neobyejnou zkost. Tep se stv pomalejm,
zornice se roziuj a tlesn teplota kles. Pozdji se dostavuj roz-
manit nepjemn pocity po celm tle, mravenen, imrn, plen,
kubn, a konen propuknou kee. Stav nemocnho je velmi v-
n a jen nejrychlej lkask pomoc me pinst zchranu. Ped p-
chodem lkae nekod podat otrvenmu silnou ernou kvu.
UPOTEBEN:
1. Kchavice se uv k prmyslov vrob rozmanitch alkaloid, je potom l-
kai pedepisuj jako lky.
2. Ve zvrolkastv slou jako dvic prostedek pro vepe.
LKOICE LYS 185
PSTOVN A SBR:
Kchavice se u ns nepstuje. Dailo by se ji pstovat ve vych polohch, kde se
vyskytuje normln. Nejlpe by bylo pstovat ji z zk oddenku. Oddenek se sbr na
podzim v z, respektive v jnu. Vyryje se a dobe omyje v tekouc vod. Konky se
na oddenku obyejn ponechaj, stejn jako pochvy nejnich list. Silnj oddenky
se po dlce rozznou a sbr se su zvolna na umlm teple. Po kad prci s odden-
kem je nutn umt si dobe ruce mdlem a teplou vodou. Suen droga se mus dob-
e uzavt a patrn oznait jmnem s vstrahou. Podle zpachu, jen je svou ostrost
pznan pro oddenek erstv, nelze suenou drogu poznat, ponvad suenm z-
pach zmiz.
UIT V LIDOVM LKASTV:
Kchavice lze uvat vnitn i zevn. Vnitn sej u- Znecitliven
v pi zpalu plic, dn a revmatismu v pimen ma-
lch dvkch. V domcm uit vnitn vbec nepi-
chz v vahu pro svou velkou jedovatost.
Zevn psob na ki nejprve znanou palivost,
pozdji neitelnost. K tomu elu se uv lihovho
vtaku, pipravenho ze ty dl oddenku a jednoho
dlu lihu. Sced se po tech dnech.
Pi revmatickch bolestech se natr ke mast, pi- Revmatismus,
pravenou z 25 g oddenku, rozdrcenho njemn pr- dna, ischias
ek, a 25 g vazelny nebo vepovho sdla.
V kosmetice slou v nkterch krajch lihov vta- Pihy
ek z 10 g oddenku a 100 g lihu, stojc na svtle a
teple 2 dny, k odstrann pih.
LKOICE LYS
lidov nzvy: sladk devo
CLYCYRRHIZA GLABRA L.
POPIS:
Lkoice lys pat do eledi bobovitch - Fabaceae. Je to vytrval by-
lina, kter m v zemi koen, dosahujc neobyejn dlky a dvou met-
186 JAK SE LIT ROSTLINAMI LKOICE LYS 187

r. Koen je siln asi jako ukazovk, na prezu je kruhovit a bohat

se vtv. Jeho kra je na povrchu zbrzdn, barvy hnd. Na prezu
je srov lut. Z tohoto koene vyrst pes metr vysok lodyha. Na
n jsou lichozpeen listy s lstky u dolnch list vejitmi, u hornch
thlejmi. Okraje lstk jsou hladk. Na rubu jsou lstky lepkav.
Kvete v ervnu a ervenci. Kvty jsou seazeny ve stopkat klasy,
umstn v labch list. Tvo stopkat hrozny a jsou modrofialov.
Jednotliv kvtky maj charakter motlokvt. Semenky uzrvaj v
podlouhl, lys lusky, z nich kad obsahuje ti a tyi semena, hn-
d zbarven, zplotl, tvaru ledvinovitho.

NALEZIT:
Lkoice lys pochz z Mal Asie. Rostou j tam cel spousty. Odtud
se rozila plan do celho Stedomo. U ns nalezneme planou l-
koici na Morav. Jde o pozstatky z dob, kdy se tam pstovala ve vt-
ch kulturch.

UITEN STI:
Jako droga se pouv koen (Radix liquiritiae).

INN LTKY:
Hlavn soust lkoice lys je kyselina glycyrrhizinov (a 15%),
glykosid liquinitin, silice, tsloviny a flavonov ltky.

UPOTEBEN:
1. V cukrstv se uv sladkho deva jako sladidla. Ze vy, z koene vytlaen
a do sucha odpaen, se vyrb ern, sladk extrakt, veobecn nazvan pendrek (z
nmeckho Brendreck).
2. Pouv se pi vrob upavho tabku.

PSTOVN:
Pstovn lkoice se v naich podmnkch nevyplc, a ani dnes se ji lkoice ne-
pstuje. Lze ji pstovat ze semen, nicmn vhodnj by bylo pstovn z koenovch
odno. Da se j dobe v propustn, psen pd. Pdu je vak nutn peliv zpra-
covat alespo do hloubky pl metru. Z koen se nakrj odnoe, dlouh asi 20 cm,
tak, aby na nich bylo nkolik oek. Odnoe se potom szej asi tvrt metru hluboko s
mezerami asi jeden metr. Sz se bu na podzim v z nebo jnu, i na jae v dubnu.
188 JAK SE LIT ROSTLINAMI LEN SET 189

Mlad rostliny se vyvinou a druh rok. Jakmile se objev nov vhonky, je nutn
zat s pelivm plenm. Kdy v jnu vhonky zanou loutnout, ueou se, pole se
lehce okope a pohnoj.
LEN SET
Koen se sklz pozd na podzim tetho roku. Dve se vak uezvaj lodyhy. Vy- LlNUM USITATISSIMUM L.
kopn koene je prac velmi zodpovdnou a mus se provdt velmi opatrn, aby se
koen nepesekal na mal kousky. Sklizen koen se dobe oist v tekouc vod a POPIS:
rychle se na slunci usu. Potom se poee na kusy asi tvrtmetrov a sve do svaz-
k. Nejlep jakost m koen v asi desetilet kultue.
Len set pat do eledi Inovitch - Linaceae. Je to bylina jednolet.
V zemi m tenk koen, z nho vyrst asi pl metru vysok lodyha.
UIT V LIDOVM LKASTV: Je lys a nahoe se vtv. Na lodyze a jejch vtvch vyrstaj bez a-
Lkoice se uv hlavn jako prostedku proti kali a Kael pku listy, rkovit kopinat. Okraje maj hladk. Kvete v ervnu a
k usnadnn odmovn hlenu. Piprav se tak, e dv ervenci. Kvty jsou uspodny do laty. Ped rozkvtem vis jednot-
lce lkoicovho koene, pokrjenho na drobn liv kvtky dol, pi rozvjen se vzpimuj. Kalich kvtn je ptidln.
kusy, spame v 1/2 l vac vody, nechme 10 minut Koruna m pt vejitch korunnch pltk, zbarvench krsn mode.
stt a uvme 5x denn polvkovou lci. Kvt m dle pt namodralch tyinek, kter spodnmi stmi svch
Dobr aj proti kali a chrapotu, hlavn je-li spojen Kael, nitek spolu srstaj. Nadkvt semenk vybh do pti dlouhch n-
se zvenou teplotou, se piprav z tto smsi: chrapot lek. Uzrv v tobolku, rozdlenou na deset pouzder. Tobolka je bu
koene lkoice 10 g pukav nebo nepukav. V kad tobolce je mnostv lesklch, hn-
koene proskurnku 15 g dch semen, ze stran zplotlch.
listu podble 30 g
listu linku 10 g NALEZIT:
Polvkov lce tto smsi se spa 1/4 l tto smsi, Len set se pstuje tm v cel Evrop jako textiln rostlina. Nejvt-
pova 1/2 minuty a nech 10 minut stt. Pij se ti ta- kultury najdeme ve vchodn stech Evropy. Plan len u ns ne-
kov porce aje denn. roste, divoce se vyskytuje kolem ernho moe.
Star lidov plieni aj, veobecn uvan, se pi- Plieni
prav z tto smsi: aj UITEN STI:
koene lkoice 10 g Jako droga se uv semeno (Semen Hni).
listu proskurnku 10 g
koene proskurnku 10 g INN LTKY:
kvtu divizny 10 g
Semena obsahuj mnoho blkovin, 20% slizu a kolem 30-45% vys-
kvtu slzu 10 g
chavho oleje, zvanho lnn olej (Oleum ln). Cel rostlina pak
kvtu vlho mku 10 g
obsahuje jedovat glykosid linamarin.
Polvkov lce smsi se spa 1/2 l vody, nech
10 minut stt a na 3x vypije, rno, v poledne a veer.
Krom toho slou lkoice jako psada do rznch Nepjemn UPOTEBEN:
1. Ze lnu setho se zskvaj vlkna k vrob pevnch a hodnotnch tkanin.
odvar, aby zakryla nepjemnou chu. chu
2. Semene se hojn uv v lkastv.
Tak k pilulkm se prek z n pidv za tm e- Pilulky
lem.
JAK SE LIT ROSTLINAMI LEN SET 191

PSTOVN:
V eskch zemch se len pstuje ji od pradvna. Nejlpe se mu da v mrnm a
vlhm podneb. Nen pli nron ani na pdu, nejvhodnj pdy jsou vak psi-
tohlinit a hlinitopsit s mrn kyselou a neutrln reakc. Nevhodnejou tk j-
lovit pdy. Len vyaduje dobe zpracovanou a nezaplevelenou pdu. Vhodnmi
pedplodinami jsou ozim obiloviny, zvlt ito. Hnojme v zvislosti na obsahu i-
vin v pd, 30 - 40 kg N.ha-i, 25 - 40 kg P.ha-1 a 80 - 100 kg K.ha-i. Len je nron
na kvalitn ppravu pdy. Nutn je vasn podmtka a podzimn orba do hloubky a
22 cm. Len se seje velmi asn na jae do zkch dk na vzdlenost 75 mm a do
hloubky 15 - 20 mm. Vsev je asi 100 - 120 kg.ha-i. Semena lnu se sklzej acmi
mltikami v druh dekd srpnu a zatkem z. Semena lnu je nutn rychle vysu-
it, aby nedolo k jejich znehodnocen. Semena se rozlo do vky l - 2 m do upra-
vench rotovch suren. Zde se aktivn dosou vzduchem. Teplota by nemla pe-
kroit 40C. Vysuen a vyitn semeno se skladuje v tenkch vrstvch ve vzdu-
nch silech. asto se semena pehazuj a klesne-li obsah vody na 10 - 11%, daj se do
pytl.

UITI V LIDOVM LKASTV:

Semene lnnho se uv vnitn i zevn, jako vnitn Katary
lk slou pi katarech hornch cest dchacch. Pipra- dchacch
v se tak, e vame asi 10 g roztluench semen lne- orgn
nch 1/2 hodiny ve 400 g vody. Osladme medem a
uvme kad 2 hodiny lci.
Ke stejnmu elu se uv odvaru z 10 g tluenho
lnnho semene a 5 g oddenku osladie v 1/2 l vody.
Va se a uv stejn jako ppravek prvn.
Pi zntech nosohltanu lze obou tchto odvar Znt
pout jako kloktadla. nosohltanu
Zevn se uv semene lnnho na obklady pi ve- Vedy,
dech, neitech a tam, kde chceme urychlit hnisn. neity
Lnn semena se roztluou na prek a s horkou vo-
dou se smchaj na tsto, kter se d na pltno a pilo-
na nemocn msto.
Konen je lnn olej samotn vtenm prosted- Spleniny
kem proti spleninm. Sms 50 g lnnho oleje a
50 g vpenn vody se pote splenina nkolikrt
denn.

192
LEVANDULE LKASK
lidov nzvy: devandula, lavandula
LAVANDULA AGUSTIFOLIA (MILLER) CHAIX
POPIS:
Levandule lkask pat do eledi rostlin hlu-
chavkovitch - Lamiaceae. Je to poloke, dosa-
hujc vky pl metru. Na jeho vtvch vyrsta-
j vstcn rkovit listy s podhrnutm okrajem.
Na povrchu jsou ed plstnat. Kvete v ervenci
a srpnu. Kvty jsou uspodny po skupinch
s esti a deseti leny v lichopeslenech, v d-
km, konenm klasu. U potku klasu stoj su-
chomzdit listeny, kter jakoby lichopeslen
podpraly. Kvty levandule maj huat pticp
kalich. Kvtn koruna m dva modr pysky. Hor-
n, vt pysk je dvojlalon, doln men je troj-
lalon. Tyinky jsou tyi, dv del a dv krat-
. Vechny tyi maj ledvinovit pranky. ty-
dln semenk vybh v nlku, je m dvojdl-
nou bliznu. Plod se skld ze ty hndch, za-
kulacench tvrdek.
NALEZIT:
Domovem je levandule obecn v jin Evrop,
kde roste plan vude na jih od Alp. Miluje slun-
n strn a nvr obrcen k jihu. U ns se tu
a tam pstuje v zahradch jako ozdobn rostlina.
UITEN STI:
Jako droga se u ns uv kvt (Flos lavandulae).
Nkdy se sbr i kvetouc na (Herba lavandula).
LEVANDULE LKASK 193
JAK SE LIT ROSTLINAMI
INN LTKY:
Kvt levandule obsahuje 3% pjemn vonc silice. Stejn, ovem
mnohem slabji, von cel rostlina.
UPOTEBEN:
1. Levandulovho oleje se hojn uv v prmyslu pi vrob perozmanitch vo-
avek. Tak se jm parfmuj toaletn mdla.
2. V domcnostech cel na levandulov, vloen mezi atstvo, zahn moly.
PSTOVN A SBR:
Levandule se v naich podmnkch ve velkm nepstuje. Nejvce se pstuje ve
Francii. Vyaduje vpenat pdy v teplch, jinch oblastech. Ped zaloenm poro-
stu se aplikuje chlvsk hnj. Hnoj se kadm rokem, a to duskem 60 kg.ha"1, fos-
forem 50 kg.ha-1 a draslkem 80 kg.ha-1. Semena se vysazuj do paenit koncem
nora a zatkem bezna. Na pole se vysazuj v kvtnu a ervnu. Sazenic se vysa-
zuje 30 - 35 tisc na hektar do sponu 50 x 50 cm. Na zimu je vhodn kulturu pikrt.
V lt je nutn sazenice prvn rok asto okopvat. Kultura se pstuje asi tyi roky,
pro dal pstovn je nutn trsy vykopat, rozdlit a rozesadit. Sklzej se kvtn stvo-
ly ped plnm rozvinutm v ervenci a srpnu nebo kvetouc na o vce 20 - 25 cm.
Su se pirozen ve stnu pi teplot do 35C. Vnos kvt se pohybuje od 0,1 do
0,4 tha-1, nat od 0,5 do 3 t.ha'1.
UIT V LIDOVM LKASTV:
Odvaru byliny se uv pi celkov skleslosti k slcm Celkov
koupelm. Asi 1/2 kg suen nat se va 10 minut ve skleslost
4 l vody a odvar se nalije do koupele.
Na otoky se v nkterch krajch s oblibou uv tep- Otoky
lch obklad nebo takzvanch bylinnch sk, napl-
nnch touto sms:
kvtu levandule 5g
listu rozmarny 10 g
semene lnnho 10 g
listu meduky 15 g
listu podble 20 g
Pono se na 2 minuty do vel vody a pilo na otek-
l msto.
194 JAK SE LIT ROSTLINAMI LIBEEK LKASK 195

Oleje se pouv nkdy zevn k natrn pi revma-
tickch bolestech.
Do mast, je pro nkterou svou soust maj nep-
jemn zpach, se pidv levandulov olej, aby se
zskala pjemn vn.
Revmatismus z pti pltk, jejich konce jsou ohrnut. M pt dovnit ohnutch ty-
inek. Podkvt semenk vybh ve dv nlky. Uzrv v dvojnaku,
opatenou nkolika ebry, na nich jsou tm kdla.
NALEZIT:
Libeek lkask pochz z Pedn Asie, divoce roste
v jin Evrop. U ns se pstuje v zahradch.

LIBEEK LKASK UITEN STI:

lidov nzvy: vlstek, velk apich Jako droga se uv oddenek (Radix levistici). Jen velmi zdka do-
LEVISTICUM OFFICINALE KOCH. chz uplatnn tak na libeku lkaskho (Herba levistici) a seme-
no (Semen levistici).
POPIS:
Libeek lkask pat do eledi mi- INN LTKY:
kovitch - Apiaceae. Je to vytrva- Cel rostlina, hlavn vak oddenek, obsahuje znan mnostv silice.
l rostlina, je m v zemi tlust, Jeho vn nen prv pjemn, ponkud pipomn celer. Z ostatnch
dunat oddenek. Z nho vyrst ltek je ptomen lecitin, organick kyseliny, pryskyice a minerln
lodyha, kter me doshnout v- ltky. Na ezu vytk z koene mln, lutav zbarven tekutina.
ky a dva metry. Nahoe se lodyha
rozvtvuje. Na krtkch apcch z PSTOVN:
n vyrstaj listy, peenodlen i ne- Libeek se pstuje nejlpe ve vych polohch, na stednch pdch s neutrln re-
dlen s okraji hladkmi. Krom akc, miluje hodn vlhka a vlhy. Nejvhodnj pedplodinou jsou pro libeek hnoje-
toho m libeek jet pochvovit n okopaniny. Hnoj se na podzim dobe uleelm chlvskm hnojem a prmyslov-
mi hnojivy v sle 60 kg N.ha'1, 50 kg P.ha-1 a 75 kg K.ha-1, duskem se pihnojuje je-
listy na dlouhch apcch, na povr-
t v prbhu vegetace. Semena se sej koncem jna a zatkem listopadu do hloub-
chu leskl a celkovho vzhledu ko- ky 5 cm do dk 62,5 x 15 cm. Oddenek se sklz v dob vegetanho klidu
ovitho. Doln z nich jsou dvakrt v druhm roce vegetace. Su se pi teplot do 35C. Sklz se 1,5 - 4 t koene z l ha.
lichozpeen s trojetnmi lstky a
hluboce sthanmi, opakvejitmi UIT V LIDOVM LKASTV:
lsteky. Kvete lutozelen v er- V lidovm lkastv slou libeek jako prostedek Moopudn
venci a srpnu. Kvty jsou uspod- moopudn. Je soust tto smsi: lk
ny do sloench okolk, jejich oddenku libeku 30 g
obaly a obalky se skldaj z et- nat pesliky 30 g
nch kopinatch lstk, vroubench listu pampeliky 30 g
blomzdit. Jednotliv kvty maj nat jehlice trnit 30 g
nepatrn kalich. Koruna se skld Tto smsi se vezme kvov lika, spa 1/4 l
196 JAK SE LIT ROSTLINAMI
LPA MALOLIST 197

vody, nech 10 minut odstt a vypije pl rno a pl

platyphyllos SCOP.). Vyznauje se tm, e m vt listy. Na rubu jsou
veer.
trvov zelen a krtce chlupat. Kvtn vrcholky maj jen dva a pt
Pi zavacch obtch, hlavn pi nechutenstv, se Nechutenstv
kvt. Kvete tak o nco dve ne lpa malolist.
doporuuje asto lihov vtaek libeku:
ideji u ns nalezneme tak lpu stbrnou (Tilia tomentosa
koene libeku 23 g
MOENCH). Jej kvtn vrcholk je mlo listnat a listen je na svm
koene kozlku 3 g
pednm konci rozen. Krom toho se vyznauje zvltn vn.
lihu 100 g
Nech se stt ti dny, potom sced a uv 3x denn
NALEZIT:
10 kapek ped jdlem.
Nejvce lip nalezneme v Rusku, kde tvo cel rozshl hvozdy. U ns
Pi vleklm zntu prduek doporuuj lidov byli- Znt
je lpa stromem takka nrodnm, hodn se sz v parcch, zahradch
ni odvar 15 g suenho oddenku ve 1/41 vody. Va prduek
i do stromoad.
se 3 minuty, uv 3x denn 1/2 lku.

LPA MALOLIST
lidov nzvy: lpa zimn
TlLIA CORDATA MlLLER

POPIS:
Lpa malolist pat do eledi lpovitch - Tiliaceae. Je to ndhern
strom, dosahujc vky a 25 m. Kra kmene a starch vtv je er-
noed, rozryt brzdami, mlad vtve maj kru edou a hladkou.
apkat listy jsou tvaru srditho, okraj m k apku hladk, na ostat-
nm obvodu jemn pilovit. Na lci jsou listy zbarveny tmavozelen,
na rubu jsou siv zelen. Na rubu tam, kde se sbhaj ebra, maj nco
rezavch chlup. Kvete v ervnu a ervenci. Kvty jsou seskupeny ve
vrcholcch, podepench celokrajnm, suchm listenem. Tento listen
srst a do polovice sv dlky s vrcholkovou stopkou. Jednotliv
kvtek m bledzelen kalich, sloen z pti list. Koruna je sloena
z pti lutozelench pltk. Kvt m mnoho tyinek a nadkvt se-
menk, jeho nlka je zakonena ptilalonou bliznou. Semenk uzr-
v v kulatou naku.
Mimo lpu malokvtou se u ns vyskytuje t lpa velkolist (Tilia
198 JAK SE LIT ROSTLINAMI LPA MALOLIST 199

UITEN STI: Koen dhelu se d do 1/21 vlan vody a kdy se Chipka

Jako droga se uv lipov kvt (Flos tiliae), nikoli vak kvt lpy va, pid se lipov kvt, odstav, po pti minutch
stbrn, kter je bezcenn. Lze ho rozeznat podle odlin vn. sced a pes den vypije.
Pi chipce se osvduje nlev z tto smsi:
INN LTKY: kvtu lipovho 25 g
Lipov kvt obsahuje hojn slizu, dle potom cukr, tslovinu a silici. kvtu bezu ernho 25 g
Chutn nasldle a m pjemnou vni. koene proskurnku 20 g
Kvov lika smsi se spa 1/4 l vody, po 5 minu- Bolesti
UPOTEBEN: tch sced a v posteli veer se oslazen hork nlev hlavy
1. Lpy vech druh slou jako okrasn stromy a svmi kvty jsou vtenou past- vypije.
vou pro vely. Pi bolestech hlavy bv doporuovn odvar tto
2. Lipov devo je ulechtilm rezbrskym materilem.
smsi:
3. Lko slou jako vazivo a k vrob ozdobnch i uitkovch pedmt.
4. Kvtu se uv v lkastv. kvtu lipovho 30 g
listu meduky 20 g
PSTOVN: listu jitrocele 20 g
Lpa vyaduje pdu hlubokou, kyprou a rodnou. Paliv slunce j neprospv. P- koene kozlku 10 g
stovat ji lze odnoemi nebo ze semen. Semena se sesbraj v z, pes zimu ulo s koene hoce 5g
hlnou do jmy a v kvtnu vyszej. Kl teprve pt jaro. Lpa roste zprvu pomalu,
Polvkov lce smsi se va v i l vody, a se obsah sva- Chudokrevnost
hlavn rst je kolem 50. roku. Od 30. roku kvete. Doshnout me vysokho vku, ti-
scilet lpy nejsou vjimkou. na 3/4 1. Pije se 3x denn mal lek studenho odvaru.
Sbr se kon v ervnu a ervenci. Sbraj se cel kvtenstv i s listeny (kidlky). Pi chudokrevnosti doporuuj lidov bylini jako
Sbr se rozlo do tenkch vrstev a ve stnu opatrn usu. Usuen droga se ulo v doplnk lby pit nlevu tto smsi:
dobe utsnnch, istch ndobch. Suenm vak i pi nejvt odborn pi ztrc kvtu lipovho 20 g
st vn a po roce se stv bezcennou.
nat zemlue 20 g
listu jablenku 20 g
UIT V LIDOVM LKASTV: koene omanu 20 g
Nen snad druh drogy, kter by byla tak veobecn Nachlazen Polvkov lce smsi se spa 1/41 vac vody a
oblbena, jako kvt lipov. Nej astej i se ho uv pi nech 15 minut stt. Uveden dvna se pije 3x
katarlnm onemocnn hornch cest dchacch, spo- denn.
jenm s horekou, kdy je aj vtenm prostedkem Jin lidov ppravek, uvan za stejnm elem ve
potopudnm. Asi l O g lipovho kvtu se spa 1/4 l stejnch dvkch a stejn pipraven jako prostedek
vody. Nech 10 minut stt, oslad a veer hork na pedel, se zsk touto sms:
lku vypije. kvtu lipovho 10 g
Pi kataru prduek se uv smsi: Katar listu kopivy 10 g
kvtu lipovho 10 g prduek nat marinky 10 g
koene andlky men 20 g koene hoce l g
200 JAK SE LIT ROSTLINAMI
I LIEJNK ISLANDSK 201

Pi uhrovit pleti se u od pradvna doporuovalo Uhrovitost cel rozshl porosty. U ns se vyskytuje v hornatjch krajinch na
uvat 3x denn na pln hrot noe smsi, zskan sm- suchch pastvinch a na pd jehlinatch les.
chnm 25 g popele ze splenho deva mladch lipo-
vch vtviek a 25 g cukru. UITEN STI:
Ale lipov devo slou tak k pprav jinch kos- Zubn Jako droga se uv stlka (Lichen islandicus).
metickch prostedk. Pro ty, kte si rdi pipravuj prek
vechny drobnosti doma, se hod tento nvod na zho- INN LTKY:
toven prku k itn zub: Hlavn soust liejnku islandskho je slizov ltka, zvan lichenin.
uhl lipovho 50 g Rostlina j obsahuje a 70%. Krom toho obsahuje hoinu cetrarin, pek-
prku alvjovho 25 g tiny, ligniny, liejnkov kyseliny, vitamn A a stopov mnostv jdu.
dobe se proms a nanese k itn zub na zubn kar- erstv droga pjemn von po houbch, chu m hokou a slizovitou.
tek.
UPOTEBEN:
1. U ns je liejnk islandsk oficilnm lkem i oblbenm prostedkem lidovm.
2. V severnch krajch m pro obyvatelstvo vznam pmo ivotn. Peou tam
LIEJNK ISLANDSK z nho chlb, kdy ho pedtm pomoc potae zbavili hokosti. Krom toho je dlei-
tm krmivem pro soby.
lidov nzvy: islandsk mech, 3. Konen se z nho seml mouka, z n se pee peivo pro nemocn cukrovkou.
puklka
CETRARIA ISLANDICA ACHAR. PSTOVN A SBR:
Sbr se u ns v lt za suchho poas, kdy je sm such. Sbr se peliv oist od
POPIS: hlny a jin neistoty, ze sbru je nutn vymtit jin liejnky a mech. Rozproste se
do tenkch vrstev na slunce a snadno se rychle usu, ponvad m mlo vody. Sue-
Liejnk islandsk pat do du li-
nm zhnedne.
ejnk - Lichenes. Je to stlka, do-
sahujc vky 5-10 cm, lalonat.
Laloky jsou lbkovit, rozvtvuj UIT V LIDOVM LKASTV:
se vidlinat nebo paronat, na Liejnk islandsk je starm, oblbenm lidovm l- Plieni
okrajch jsou obyejn obrven. kem. Uv se ho ve form plicnho th, je m toto th
Okraje bvaj ohnut. Na lci jsou sloen:
stlky s laloky tmav zelenohnd, liejnku islanskho 20 g
na rubu ponkud svtlej s erve- listu podble 20 g
navm ndechem. Tvo poltky. nat pesliky 10 g
nat konopice 50 g
NALEZIT: Jedna polvkov lce se d do l 1/2 l vody a sva se
Domovem je liejnk islandsk na 11 obsahu. Tepl odvar se pije rno a veer, po jed-
v severnch krajinch, kde tvo nom lku s mlkem.
202 JAK SE LIT ROSTLINAMI LOBELKA NADMUT 203

Pi aludench obtch se pije 3x denn s mlkem aluden

lek odvaru dvou kvovch liek liejnku island- obte
skho v i l vody.
Pro celkov zeslen se doporuuje obas brt Slabost
3x denn liku rosolu, pipravenho vaenm liejn-
ku islandskho s dvojnsobnm mnostvm vody.

LOBELKA NADMUT
LOBELIA INFLATA L

POPIS:
Lobelka nadmut pat do eledi lobelkovitch - Lobeliaceae. Je to e-
le velmi pbuzn eledi zvonkovitch - Campanulaceae. Je to jed-
nolet bylina, je m v zemi vlknit, dosti spletil koen.
Z nho vyrst pm lodyha, dosahujc vky asi ti tvrti metru. Je
ve sv doln sti drsn chlupat, v sti horn lys. Vtv se. Na lody-
ze vyrstaj listy barvy bledzelen. Doln maj apky, horn jsou pi-
sedl. Jsou vejit, okraj nepravideln zubatch a lalonatch. Na
lci i na rubu jsou porostl krtkmi chlupy. Lobelka nadmut kvete
od ervence do z. Velmi mal kvty sed na krtkch stopkch
v lab hornch, bezapkatch list a na vrcholu lodyhy tvo hrozen.
Kalich je nepatrn, pticp. Koruna bled modr barvy je tvoena
dvma pysky, z nich horn m dva laloky, doln laloky ti. Ze ty ty-
inek jsou dv del a dv krat. Semenk uzrv v nadmutou
tobolku, je je tvaru tm kulovitho. Je podln rhovan a obsahu-
je nkolik set droboukch, tmavohndch semen. UITEN STI: Jako droga se uv kvetouc na (Herba lobeliae}
a semeno (Semen lobeliae).
NALEZIT:
Domovem je ve Spojench sttech severoamerickch, kde hlavn v INN LTKY:
po eky Mississippi tvo velmi obtn plevel. Miluje suchou, p- innmi ltkami v lobelce nadmut jsou alkaloidy lobelin, lobelatrin
senatou pdu a hodn slunce. V Evrop divoce neroste a marn by- a inflatin. Krom toho obsahuje hodn silice lobelianinu, kter cha-
chom ji hledali i u ns. rakteristicky zapch. Propjuje tak svou vni cel rostlin. inn
204 JAK SE LIT ROSTLINAMI
LOPUCH PLSTNAT 205

Proti zdue se uv t lihov vtaek lobelky,

ltky ovem nejsou rozdleny stejn v cel rostlin, nejvce lobelinu
pipraven z 10 g pokrjench list lobelky a 100 g
obsahuj semena.
lihu. Uv se za 2 hodiny 10 kapek.
Lobelka nadmut je bylinou jedovatou. Neukod, kdy se letmo
Ponvad je vak lobelka jedovat, m vdy jej u-
zmnme o prbhu otravy.
vn pedepsat lka.
Otrava lobelinem, prvn pomoc a len
Po nerozumnm poit lobelky by se mohla dostavit otrava, kter se
vyznauje hlavn zrychlenm dechu, zvracenm a prjmem. Smrteln
LOPUCH PLSTNAT
lidov nzvy: hok lupen, hok list, kudlaka,
otrava dosud pozorovna nebyla.
lopoucha, lopucha
Prvn pomoc poskytne vyprzdnn aludku a podn ern kvy.
ARTICTUM TOMENTOSUM MILL.
Ostatn obstar pivolan lka.
POPIS:
PSTOVN A SBR:
Lobelce nadmut se da dobe v pd psitohlinit, ponkud vlhk. Ped setm Lopuch plstnat pat do eledi rostlin hvzdnicovitch - Asteraceae.
se mus pda velmi jemn zpracovat. Semeno se seje bu na podzim v z nebo na Je to bylina dvoulet, kter prvn rok vyene z koene jen nkolik p-
jae v beznu i dubnu do ad, vzdlench od sebe asi 50 cm. Semena se zlehka za- zemnch list. Tyto listy maj dlouh apky. Tvaru jsou srditho,
tla vlcem. Z podzimn setby jsou statnj rostliny a vt sklize. Kdy rostlina okraj hladkch. Jsou na lci drsn, na rubu plstnat. V druhm roce
zane kvst, okopv se. vyrst z koene lodyha, dosahujc a metrov vky. Z lodyhy vyr-
Lobelka se sklz bu v plnm kvtu nebo pi dozrn tobolek, podle toho, chceme-
li sklidit na nebo semeno. Poseen kultura se su ve stnu v tenkch vrstvch. Ukl-
staj listy stejnho rzu jako listy pzemn, maj vak kraounk ap-
d se v dobe uzavench ndobch. Usuenm nabv nepjemnho zpachu a ml, ky a jsou men. Kvete od ervence do z. Kvty barvy nachov jsou
potom vak ostr chuti. sestaveny do bor. Zkrovn lstky bor jsou na konci hkovit
ohnuty, take se snadno chytaj vlas a soukennch ltek. Jednotliv
kvtky jsou velmi nepatrn. Kalich maj chloupkovit, nesnadno po-
UIT V LIDOVM LKASTV:
stehnuteln. Koruna je pticp, srostl v trubku. Pranky pti tyi-
Lobelky nadmut se uv hlavn proti zdue. Je tu Zducha
nek spolu t srstvaj v trubku. Podkvt semenk vybh v nlku,
soust rznch zpalnch sms, jejich kou se pi
dlc se ve dv blizny. Semenk uzrv v naku, ovnenou nahoe
zdue vdechuje. Takov sms je napklad:
kalinmi chloupky.
nat lobelkov 10 g
Krom lopuchu vlnatho znme jet nkolik druh jinch, nap-
listu durmanu 20 g
klad lopuch vt (Arctium lappa L.), lopuch men (Arctium minus
listu blnu 5g
1 (HiLL) BERNH.), lopuch hajn (Arctium nemorosum LEJ.) a jin.
listu blahovinku 5g
Tato sms se smch s 25 g dusinanu draselnho.
Kvov lika se d na talek, zapl a kou se vde-
NALEZIT:
Lopuch vech druh je rozen po cel Evrop. Nalezneme ho u ns
chuje.
podl cest, na horech, v krovinch a na rumitch. Nkdy tvo cel
1
Listy australskho stromu blahovink kulatoplod (Eucalyptus globulus LAB.) - hust porosty.
Folim eucalyptii.
206 JAK SE LIT ROSTLINAMI
UITEN STI:
Jako droga se uv koen vech druh lopuch (Radix bardanae).
V lidovm lkastv se jet tu a tam uv i listu lopuchovho (Foli-
m bardanae). Konen se sbraj i semena (Semen bardanae).
INN LTKY:
Hlavnmi soustmi koene je sliz, kyselina tseln, cukr, nepatrn
mastn olej a inulin. Pchne odporn hoce, chu m slizovitou a ho-
kou. Listy obsahuj piblin tyt ltky, ovem v menm mnostv a
jinm pomru. Semena obsahuj znan mnostv - asi 30% - mast-
nho oleje, zvanho lopuchov olej.
LOPUCH PLSTNAT 207
UPOTEBEN:
V nkterch zemch se koen uv jako zelenina.
PESTOVAN A SBR:
Koen se sbr bu na podzim prvho roku nebo na jae roku druhho. Dkladn se
omyje v tekouc vod. Silnj kusy se podln rozznou. Su se zvolna na mrnm
teple. Suenm koen ztrc hodn na vze a zrohovat.
Listy se sbraj v dob kvtu, hlavn v ervenci a srpnu. Su se na slunci v tenkch
vrstvch.
Semena se sbraj tsn ped dozrnm, nechaj na vzduchu uschnout a potom se
uzavou do dobe tsncch ndob, nejlpe lahv.
UIT v LIDOVM LKASTV:
List lopuchovho se uv vnitn pi zavacch po- Poruchy
ruchch. Doporuuje se 10 g listu vait 2 minuty ve zavac
1/4 l vody a uvat potom 3x denn lci.
Odvaru z koene lopuchovho se uv tam, kde Moov
chceme doshnout vtho vymovn moe. Tvrd kameny,
se, e se osvdil hlavn pi moovm psku a moo- moov
vch kamenech. Piprav se tak, e se 20 g koene va psek
ve 400 g vody 10 minut. Uv se 5x denn lce.
List lopuchovho, jeho 30 g se vailo 5 minut Bolesti
v 1/2 l vody, se uv jako kloktadla pi zntech v krku
krnch.
Odvar z listu, pipraven stejnm zpsobem, se pi- Neity
kld jako obklad na neity.
va, vytlaen z erstvho list a smen se sd- Rny
lem do hustoty masti, se dv na rny, kter se ped-
tm vymyj odvarem pesliky.
K podpoe rstu vlas se doporuuje olejov vta- Rst
ek lopuchovho koene. Piprav se tak, e se 25 g vlas
nadrobno pokrjenho koene polije 100 g olivovho
oleje a nech 7 dn stt. Rno a veer se tmto vta-
kem natr hlava.
208 JAK SE LIT ROSTLINAMI LINK LKASK 209

rst lodyha, dosahujc vky asi 30 cm. Spodn lodyn listy maj
dlouh apk. Tvaru jsou vejitho, u apku pechz tento tvar ve tvar
srdit. Okraje spodnch list jsou chobotnat. Horn listy apk ne-
maj, jsou tedy pisedav. Okraj je tup zubat. Spodinu maj srdit
vykrojenou a objmaj j lodyhu. Kvete v kvtnu a ervnu. Kvty jsou
sestaveny v hroznech. Kad kvt m tyi lstky kalin, koruna se
skld ze ty blch korunnch pltk. Uvnit je est tyinek, tyi
z nich jsou del a dv krat. Nadkvt semenk vybh v krtkou
nlku, zakonenou polokulovitou bliznou. Uzrv v plod, zvan e-
ulka. Ta je kulat, nadmut a obsahuje semena, na povrchu zrnit.

NALEZIT:
Domovem je link lkask v severn Evrop, na pobe Atlantic-
kho ocenu. V echch se vyskytuje ojedinle zplanl. Dve se p-
stoval bn.

UITEN LTKY:
Jako droga se pouv list (Folim cochleariae).

INN LTKY:
Link lkask obsahuje mimo jin ltky tsloviny, hoiny a nco
mlo silice. erstv list chutn jako eicha a oste pchne. Usuen
droga vak tento ostr zpach ztrc.

UPOTEBEN:
Linku lkaskho lze pout k pprav saltu s olejem a octem.

PSTOVN! A SBR:
Pstovn je velice snadn. Semeno se vysv na podzim do njak kryc rostliny,
nejastji do ozimho obil. Dal pi ji kultura nevyaduje.
LlCNlK LKASK Listy se sklzej v dob kvtu, tedy v ervnu a ervenci. Suit se mus rychle bu
COCHLEARIA OFFICINALIS L. na slunci nebo pi umlm, mrnm teple. Pomalm suenm droga toti hndne.

POPIS: UIT V LIDOVM LKASTV:

Link lkask pat do eledi rostlin brukvovitch - Brassicaceae. Od dvnch dob je link povaovn za velmi in- Kurdje
Je to dvoulet bylina, kter m v zemi vetenovit koen. Z nho vy- n lk proti kurdjm. Proto v dobch, kdy cesty na
210 JAK SE LIT ROSTLINAMI MACEKA TROJBAREVN 211

lodch trvvaly adu msc, vozila se s sebou nasole- vody, odstav a nech 10 minut stt. Pij se ti porce Revmatismus
n na linkov. Nyn ovem mme proti kurdjm teplho nlevu denn.
innj rostliny. V ppad nouze je mon proti Pi revmatismu se na venkov uv smsi se Iin-
kurdjm vkat erstvou na nebo denn povat dv kem lkaskm:
kvov liky vy, vylisovan z erstv nat. listu linku 20 g
Pi zntech sliznice dutiny stn a pi zntech ds- Znty stn listu jehlice 20 g
n se uv lidov lku linkovho. Ten se piprav listu kopivy 20 g
tak, e se 20 g erstvho listu extrahuje 3 dny ve 100 g listu mty peprn 20 g
lihu. Tmto vtakem se nkolikrt denn natou cho- listu rozrazilu 10 g
r msta. listu eichy 10 g
K vplachm st pi prv zmnnch nemocech se Polvkov lce smsi se spa 1/2 l vody, nech od-
uv tto smsi: stt a pije 2x denn lek.
lihu linkovho 15 g
l
tinktury myrhov 6g
2
tinktury katechuov 6g
MACEKA TROJBAREVN
3
arabsk klovatiny 30 g
Jako stn voda doporuovan nkdy tak pi boles- Bolesti zub
tech zub, se hod tato sms: (VIOLKA TROJBAREVN)
lihu linkovho 50 g lidov nzvy: macoka, trojin bylina, violka trojbarevn,
kyseliny karbolov l g koeni srden, psotnkov bylina, macocha, sirotky, kvt
oleje hebikovho 5 kapek srden, violka trojc
Kvov lika se d na 1/4 l vody k vyplachovn st. VIOLA TRICOLOR L.
Link lkask je tak soust tto oblben sm- Chipka
si pi chipce: POPIS:
listu linku 10 g Maceka trojbarevn pat do eledi violkovitch - Violaceae. Je to
koene proskurnku 20 g jednolet nebo dvoulet bylina s jednoduchm koenem. Z nho vy-
listu podble 30 g rst trojhrann lodyha, je bv asto poloen a jen svm koncem
Jedna polvkov lce smsi se hod do 1/41 vac stoupajc do vky. Na povrchu je lys a vtv se. Listy jsou dvojho
druhu. Doln jsou vejit, horn kopinat a rkovit. Na okraji jsou
Tinktura z klejopryskyrice v Etiopii a Somlsku rostoucho stromu myrhovnk pra- vroubkovan. U odstup list stoj palisty, asto znan velik a lyro-
v (Commiphora abbyssinica ENGL.). vit dlen. Maceka kvete od kvtna do jna. Kvty jsou umstny na
Drcen a vyvaen devo a kra indickho stromu akcie katechov (Acacia cate-
chu (L.F.) WILLD.). Extrakt se dle odpaovnm zahuuje, a vznikne hmota
dlouhch labnch stopkch. Kalich se skld z pti podlouhlch lst-
s pryskyinm leskem, kter obsahuje katechin. k kalinch. Koruna m pt pltk korunnch, rozmanit zbarvench.
Klovatina vytkajc z vtv a kmen africkho stromu akcie senegalsk (Acacia Bvaj bl, lut, modr a fialov. Tvaru jsou vj itho a tvo spolu
senegal (L.) WILLD.). Je znma t pod obchodnm nzvem arabsk guma. plochu. Semenk uzrv v tobolku s etnmi semeny.
212 JAK SE LIT ROSTLINAMI
MACEKA TROJBAREVN 213

pispv k regulaci vmny ltkov. Lidov se j uv

k itn krve". Za tm elem se vytlauje va z
erstv byliny a pidv se j jedna lce do lku ml-
ka, kter se pije veer.
K tmu elu se uv aje, pipravenho z tto
smsi:
maceky trojbarevn 20 g
NALEZIT: zemlui 20 g
Maceka trojbarevn se vyskytuje rebrku 20 g
vude v Evrop. Je veobecn roz- tezalky 10 g
enm plevelem a nalezneme ji vu- pru 10 g
de na polch a horech. marinky vonn 25 g
Smsi se d kvov lika na kotlk vody, spa se, ne-
UITEN LTKY: ch 10 minut odstt a vypije 3x denn jedna porce.
Jako droga se uv kvetouc na Proti trudovitosti se pije aj z tto smsi: Trudovitost
(Herba violae tricoloris, Herba ja- maceky trojbarevn 20 g
ceae). mty peprn 20 g
alvje 20 g
INN LTKY: pelyku 20 g
Rostlina obsahuje silici, jej sou- Polvkov lce se spa 1/4 l vody a bhem dne vypi-
st je mimo jin kyselina salicylo- je.
v a violaquercitrin. Krom toho v Za stejnm elem se pije tento odvar:
n najdeme cukr a ltky slizovit. maceky trojbarevn 10 g
erstv na m chu nasldle slizna- koene pru 10 g
tou a rozetena mezi prsty von jako semen feny klu 10 g
pomeranov kvty. Usuenm tuto Polovina smsi se va asi 1/4 hodiny v 1/2 l mlka
vni a chu ztrc. a pije rno, v poledne a veer vdy tetina odvaru.
Jako kosmetick prostedek k veernmu omvn Kosmetick
PSTOVN A SBR: pleti se doporuuje odvar (5 minut) 15 g maceky ppravek
Sbr se v dob kvtu, tedy pes lto. Uzne se cel na i s kvtem a su se v ten- trojbarevn ve 1/41 vody.
kch vrstvch ve stnu. Suit se mus opatrn, aby na udrela pvodn barvu.

UIT V LIDOVM LKASTV: itn

Maceka trojbarevn m inek mrn projmav a krve
214 JAK SE LIT ROSTLINAMI MAJORNKA ZAHRADN 215

nlku a uzrv ve tyi tvrdky. Kvty jsou sestaveny do lichopesle-

MAJORNKA ZAHRADN n, jejich listeny tvo hust klas.
lidov nzvy: marjnka, vonkras, dobromysl, dobr mysl Krom majornky zahradn se u ns pstuje i takzvan zimn majo-
MAJORNA HORTENSIS MOENCH rnka, co je dobromysl obecn (Origanum vulgare L.). Je to rostli-
na vytrval, kter m stonky ponkud drevnat a listy o nco men
POPIS: a huat.
Majornka zahradn pat
do eledi rostlin hluchav-
NALEZIT:
kovitch - Lamiaceae. Je
Majornka je domovem v jin Evrop, v severn Africe a vude ko-
to jednolet bylina, je
lem Stedozemnho moe. V tchto krajch roste plan. U ns se ps-
z koene vyhn lodyhu,
dosahujc vky a pl tuje v zahradch a ojedinle zplauje.
metru. Lodyha je na pr-
ezu tyhrann a nese UITEN LTKY:
vstcn listy okrouhlho Jako droga se uv list s kvetoucmi vrcholky nebo cel na (Herba
tvaru. Na povrchu jsou majomnae).
plstnat a edozelen
zbarven. Kvete v er- INN LTKY:
venci a srpnu. Pi odstupu Majornka zahradn obsahuje silici, tslovinn ltky a men mno-
kvt sed okrouhl, edi- stv vitamnu C. Von velice aromaticky a chutn siln koenn.
v, plstnat listeny s hu-
atmi okraji. Kad UPOTEBEN:
kvt m ptizub kalich, Veobecn se u ns majornka pouv jako oblben a siln kuchyskho koen.
na jedn stran po cel
dlce rozeklan. Koruna PESTOVAN A SBR:
je bl, asto vak m na- Majornce zahradn se da dobe v kad tepl zahradn pd, hlavn v pd dob-
chov ndech. Horn e hnojen. Pstuje se ze semen. Ped setm se semeno, ponvad je velmi jemn, sm-
pysk m vkrojek, kter s s pskem. Seje se koncem dubna do paeni. Kdy rostlinky povyrostou, pesazuj
ho dl na dva nepln la- se do dek s mezerami 20 cm, obyejn tyi do jednoho trsu. Mus se peliv oko-
loky, doln pysk je rozd- pvat a plt.
Prvn sklize se zane hned, jakmile se objev kvty. Nat se odeou asi 5 cm nad
len na ti laloky, skoro
zem. V t dob toti stonky zanou drevnatt. Kdyby se sklzelo dve, ztrat se su-
stejn velik. M tyi ty-
enm mnoho na vze.
inky, dv del a dv Kdy rostlina povyroste, sklz se podruh a potet. Pi tet sklizni se nkdy byli-
krat. Semenk vybh na vytrhv i s koenem. Sklizen rostliny se svazuj do malch snopek a su se
v nestejn rozeklanou nejprve na slunci a potom na vzdun pd.
216 JAK SE LIT ROSTLINAMI MK SET 217

UIT V LIDOVM LKASTV!

V lidovm lkastv je majornka zahradn bylinou Nadmn MK SET
velice oblbenou. Uv se j proti rozmanitm nemb- PAPAVER SOMNIFERUM L.
cem a obtm. Proti nadmn se uv odvaru 10 g
majornky ve 1/4 l vody. Va se 5 minut, nech POPIS:
schladnout, peced a vypije nadvakrt s dvouhodino- Mk set pat do eledi
vou pestvkou. rostlin makovitch - Papa-
Pi kali se v lidovm lkastv doporuuje vait Kael veraceae. Je to jednolet
15 minut 10 g majornku a 15 g fk v 1/41 vna, osla- bylina, jej lodyha dosahu-
dit medem a uvat za dv hodiny lci. je vky a jednoho metru.
Pi menstruanch obtch si na venkov pipravuj Menstruan Je rozvtven, nkdy lys,
tento aj: obte jindy chlupat. Z lodyhy vy-
nat majornky 15 g rstaj objmav listy, po-
listu meduky 20 g dlouhl, tvaru lalonat
listu ovku 20 g chobotnatho. Okraje maj
nat zemdmu 20 g nepravideln zubat. Jsou
koene hoce 10 g siv zelen jako lodyha.
Vezme se lce na 1/2 l vody, va 5 minut, nech od- Kvete v ervnu a ervenci.
stt a pije hork nkolikrt denn po nkolik dn. Kvty jsou ped rozkvtem
Pi enskch nemocech se v domcm lkastv do- ensk schlen, pi rozkvtu se
poruuje uvat 3x denn po dvou kapkch silice ma- nemoci vztyuj. Maj dvoulist,
jornkov (na cukr). Sprvn mus bt tato silice ze- opadav kalich. Koruna m
lenolut. asem vak zerven a ztrc innost. tyi velik korunn pltky,
K posilujcm koupelm se uv tto smsi: Posilujc zbarven bled rov nebo
nat majornky 20 g koupele fialov. Nkdy jsou kvty
nat kmnu 20 g bl nebo modr. Kad pl-
nat rebrku 20 g tek m na spodu ervenou
nat levandule 20 g skvrnu. Kvt m mnoho ty-
nat rozmarny 20 g inek. Nadkvt semenk je
Toto mnostv se va 15 minut ve 2 l vody, vleje do zakonen t to vitou bliznou.
vany a pid trochu francovky. Semenk uzrv v makovici,
Pi rm se vtr do nosu mast, pipraven z 10 g Rma nepln rozdlenou na n-
majornky, dobe rozdrcen na prek, a 50 g vepo- kolik oddlen s etnmi
vho sdla. modroernmi, drobnmi
semeny.
218 JAK SE LIT ROSTLINAMI MK SET 219

NALEZIT: Prvn pomoc a len spov v optovanm vplachu aludku, po-

Nejrozenj je mk set v Asii, a to jak v Mal Asii, tak i na Dl- dn projmadla, inhalaci kyslku, umlm dchn a pi o krevn
nm Vchod, v n. I v Indii se hodn pstuje. U ns ho tak asto obh. To ve ovem mus dit lka, jen mus bt k nemocnmu vdy
najdeme jako rostlinu pstovanou, asto zplauje na kompostech a ru- zavoln.
mitch.
UPOTEBEN!:
UITEN LTKY: 1. Semene mku se uv v kuchyni pi vaen.
Jako droga se uvaj nezral suen makovice (Fructus papaveris}, 2. Zbytk po vytlaen oleje lze pout ke krmen.
semeno (Semen papaveris}, olej ze semen vytlaen (Oleum papave-
ris} a such va z nezralch makovic (Opium crudum}. PSTOVN! A SBR:
Mk lze pstovat tm na vech pdch, nevhodnejou vak tk pdy. Vhodnou
INN LTKY: pedplodinou jsou chlvskm hnojem hnojen okopaniny nebo luskoviny. Hnoj se 60
kg N.ha"1, 20 kg P.ha"1 a 70 kg K.ha"1. Vhodn je k pedplodin vpnit. Mk je citli-
Cel rostlina je protkna mlnmi cvami, kter jsou zvlt dobe v na br, pi jeho nedostatku se pihnojuje boraxem v dvce 900 g.ha"1. Pro spn
vyvinuty v plodech, v makovicch. Nazne-li se nezral makovice, pstovn mku je nutn kvalitn zpracovn pdy, a to podzimn hlubok orba a na
vytk mln va, kter m omamujc vni a hokou chu. Usue- jae jemn zpracovn pdnho povrchu do hloubky 5 cm. Seje se co nejdve na jae
n dv znm lk - opium. Semena, pokud jsou nezral, obsahuj do hloubky 5 - 1 5 mm, do dk vzdlench od sebe 20 - 25 cm. Vsevek je asi l kg
znan procento opia. Po uzrn z nich opium zmiz, take semena semen.ha'1. Pi nedostatku vlhy je nutn po zaset pozemek uvlet. Hust porosty je
nutn provlet. Sklz se v dob, kdy vtina makovic pi zatesen uvnit ust.
zral nejsou u nebezpen.
Sklz se upravenmi sklzecmi mltikami. Semeno se oddluje od makoviny v is-
Zral semena obsahuj asi 50% mastnho oleje. Opium neboli such tikch nebo pmo na sklzec mltice. Kvalitn makovina by nemla mt stonky del-
va z nezralch plod obsahuje tiadvacet rznch alkaloid, nejv- ne 10 cm a vlhkost vt 15%. Makovina se skladuje v suchch, istch a snadno
ce, t.j. 15%, morfinu. Dle tam jsou zejmna alkaloidy narkotin (asi vtratelnch skladech. Pi vlhkosti nad 15% je nutn umle dosouet.
5%), kodein (asi 1%), papaverin (asi 1%), thebain a jin.
UITI V LIDOVM LKASTV:
Otrava opiem, prvn pomoc a len Drog, zskanch z mku jakmkoli zpsobem, a u je
Otrava opiem nebo nkterm alkaloidem, v opiu obsaenm a to opium, morfin, opiov tinktura a podobn, nem ni-
z nho vyrbnm (napklad morfiem), se pihod bu nhodou, kdy kdy pouvat laik. Pslu jen lkai, aby je pedepsal.
nemocn pouije neopatrn vt dvky, nebo mysln u sebevrad i Tak odvar z nezralch makovic,, kter se nkde po-
poiva opia, morfinist a podobn. Smrteln dvka opia kols ko- dv jako prostedek pro span, nepat do rukou lai-
lem 3 g, u morfia in asi 0,3 g. Jedovat je vak i opiov tinktura a k.
jin lky tohoto druhu.
Prvn pznaky otravy jsou rozmanit. Nkdo zvrac a m zvra,
jin ct teplo a je mu blaze. Potom se pi vtch dvkch dostavuje
opilost a vzruen. Otrven je erven a svd ho cel tlo. Pomalu se
utiuje a upad do stavu podobnmu narkze. Zornice se zuuj, tep se
zvoluje, dchn pomalu ustv a nemocn umr.

220 JAK SE LIT ROSTLINAMI
MK VL!
lidov nzvy: mk plan,
ohnek, panenka,
pleskanec, tleskanec
PAPAVER RHOEAS L.
POPIS:
Mk vl adme do eledi ma-
kovitch - Papaveraceae. Je to
jednolet bylina s lodyhou, vy-
sokou asi 30 cm. Cel lodyha je
pokryta dlouhmi, odstvajcmi
chlupy. Vtv se. Na lodyze a
vtvch vyrstaj pisedl, pro-
thl listy. Jsou lalonat cho-
botnat, ale daleko thlej ne
u mku setho. Okraje maj ne-
pravideln pilovit a zubat.
Kvete od kvtna do ervence.
Ped rozkvtem jsou kvty pe-
visl, pi rozkvtu se napimuj.
Maj nepatrn, opadav kalich,
sloen ze dvou kalinch lstk.
Koruna je krsn, ohniv erve-
n, skld se ze ty korunnch
pltk, kter maj v mstech, kde
pisedaj, ernomodrou skvrnu.
Kvt m mnoho tyinek, nadk-
vt semenk je ukonen kra-
oukou nlkou se ttovitou
bliznou. Semenk uzrv v to-
bolku (makovici), nepln roz-
dlenou na nkolik phrad s et-
nmi semeny.
MK VL 221
NALEZIT:
U ns je mk vl velmi rozenm plevelem. Pohled na pole s vlm
mkem je pkn, ale hospod z nho radost nem.
UITEN LTKY:
Jako droga se uvaj kvtn lstky (Flos rhoeados nebo Flos papave-
ris rhoeados).
INN LTKY:
V cel rostlin je obsaen alkaloid rhoeadin. Teplem se tento alkaloid
v okyselenm roztoku barv krsn erven. erstv kvty von po-
dobn jako jedovat opium, ale neobsahuj morfm. Vechny sti rost-
liny jsou pece jen jedovat, ale v daleko men me ne mk set.
K otrav by bylo teba velkho mnostv drogy. Otrava u lovka ne-
pichz v vahu, spe je mon u dobytka, kdyby byl vl mk pi-
msen ve velkm mnostv do pce.
PSTOVN A SBR:
Kvt se sbr od kvtna do ervence. Sbraj se jen erven korunn pltky, a to
hned, jakmile se rozvinou. Jinak toti rychle opadaj.
Suit se mus velice opatrn, jeliko kvty rychle ernaj a stvaj se tak bezcenn-
mi. Su se velmi rychle v dobe vtran mstnosti nebo v surn. Kvty se rozlo
do velmi tenkch vrstev, aby na sob nebyly nakupeny, a co nejastji se pevracej.
Suen sbr se mus uschovat v such mstnosti v dobe utsnnch plechovch n-
dobch, ponvad snadno pijm vlhkost ze vzduchu a kaz se.
UIT V LIDOVM LKASTV:
Vlho mku se uv pedevm k pprav rznch Plieni
plicnch aj. Koluje mezi lidmi spousta recept, choroby
z nich zmnky zasluhuje hlavn tato sms.
kvtu vlho mku 20 g
listu proskurnku 20 g
koene proskurnku 20 g
koene lkoice 20 g
kvtu divizny 20 g
kvtu slezu 20 g
222
tyi petky tto smsi se spa v lku vel vody,
nechaj odstt a vypij. Tato dvka se uv 3x denn.
Proti nemocem plicnm se uv t sirupu z vlho
mku, jen m krsn ervenou barvu a jej lze kou-
pit v lkrnch. Uv se 3x denn kvov lika.
MALINOVNlK OBECN
(OSTRUINK MALINK)
ROBUS IDAEUS L
POPIS:
Malinovnk pat do eledi
rostlin rovitch - Rosaceae.
Ze siln rozvtvenho koene
vyrstaj ostnat pruty, dosa-
hujc vky a dvou metr.
V prvnm roce jsou pruty
rzu bylinnho, v druhm
roce drevnat. Na nich vyr-
staj lichozpeen listy. Doln
listy maj sedm vejitch lst-
k, prostedn listy pt lstk
a horn listy ti lstky. Lstky
jsou tvaru vejitho, okraje
maj nepravideln pilovit, na
lci jsou hladk a na rubu
plstnat. Maj mal, rkovit
palisty. Malinovnk kvete od
kvtna do srpna. Kvty m
uspodny do hrozn. Ka-
d kvt m kalich, sloen
z pti ohrnutch kalinch
JAK SE LIT ROSTLINAMI MALINOVNK OBECN 223
lstk. Korunu tvo pt blch korunnch pltk, kter jsou vzpme-
n. Uprosted stoj mnoho tyinek a semenk. Plod se skld z et-
nch avnatch pochviek a po uzrn se odlupuje od lka.
NALEZIT:
Malinovnk je rostlinou u ns znan rozenou. Roste divoce ve svt-
lch lesch, na slunnch kamenitch strnch, hlavn vak na mti-
nch. Obzvlt miluje krajiny horsk. asto se pstuje v zahradch a
kultivovan tvo celou adu odrd.
UITEN LTKY:
Jako droga se pouv plod (Fructus rub idae) a list (Folim rub idae).
INN LTKY:
V erstvm stavu obsahuj plody skoro 99% vy. V n je mnoho cukru,
kyselina citrnov a trochu silice. Pstovan maliny maj vce cukru, jsou
vak mn aromatick ne maliny v prod vyrostl. Maliny maj p-
jemnou vni a osvujc, nakysle sladkou chu. Listy obsahuj pomrn
velk mnostv vitamnu C, tfsloviny a flavonoidy.
UPOTEBEN!:
V kuchyni se upoteb maliny k pprav zavaenin a vy. Jsou chutnm pokrmem.
Jinak se jich uv hlavn v prmyslu potravinskm.
PSTOVN A SBR:
Pi pstovn se malinovnku da hlavn v pd rodn, hluboce zkypen a asto
hnojen. Mno se dlenm starch ke nebo odnoemi. Jednoron pruty maj ovo-
ce jen vjimen. Je-li prut pli mnoho, proezvaj se. Na podzim je dobr kultu-
ru malinovnku pohnojil.
Plody se sbraj v srpnu a z. Obyejn se zpracovvaj za erstva.
^ Ke sbru listu se vol jen listy jemn, ne jet zcela vyvinut. Sbraj se v ervnu a
ervenci. Su se ve stnu, rozesteny v tenkch vrstvch.
UIT V LIDOVM LKASTV:
Malinovou vu, kter, smchna s vodou, dv osv- Horeka
ujc npoj pro nemocn horenatmi nemocemi,
224 JAK SE LIT ROSTLINAMI
MANDLO OBECN 225

pipravme takto: Rozmakan maliny se protla s-

tem a va se stejnm mnostvm cukru. Pi vaen se
sbr pna a zhoustl sirup se po vychladnut pln do
lahv.
Z mladho suenho listu se pipravuje aj stejn Nachlazen
jako aj nsk, pije se hork s citronem a cukrem pi
nachlazen.

MANDLO OBECN
AMYGDALUS COMMUNIS L.

POPIS:
Mandlo obecn pat do eledi rostlin rovitch - Rosaceae. Je to
strom nebo astji ke, dosahujc vky asi 5 metr, ve Stedomo a
12 m. Kra mladch vtv je zelenav, kra starch vtv je erve-
nohnd. Listy m mandlo kopinat a pilovit. Na apku maj bla-
v nebo ervenav bradavinat lzky. Kvete v beznu a dubnu dve,
ne vyra listy. Kvty maj ptizub kalich, jen tvo ku. Na okra-
ji tto ky je pt bledrovch korunnch pltk a mnoho tyinek.
Na dn ky je semenk, vybhajc ve velmi dlouhou nlku s drob-
nou bliznou na konci. Semenk uzrv v peckovici, je m zelenou,
suchou duinu a splotlou, drkovitou pecku. Jdro pecky je olejnat
a bu sladk nebo hok, podle toho, ke kter odrd mandlo pat,
zda k odrd hok (Amygdalus communis var. amara DC in LAM. et
DC) nebo sladk (Amygdalus communis var. sativa LUDW.).
UITEN LTKY:
NALEZIT: Jako droga se uvaj mandle (Semen amygdali}, a to bu ve form
Mandlo je strom domc v severn Africe a zpadn Asii, od Palesti- manlovho oleje, mandlovho mlka nebo hokomandlov vody.
ny k Afghnistnu. V teplch evropskch krajch se tak pstuje a v
okol Stedozemnho moe zplauje. U ns se pstuje velmi zdka v INN LTKY:
nejteplejch oblastech Polab a jin Moravy. Hlavn soust mandl je olej (a 50%). Je to tekutina mln zkale-
n, prjemn vn a chuti bu sladk nebo hok. Krom toho v mand-
226 JAK SE LIT ROSTLINAMI MARINKA VONN 227

lch nalezneme cukr, trochu silice, vitamn E a glykosid amygdalin

(u hokch mandl a 4%).

UPOTEBEN:
1. Mandl se uv v kuchastv jako psady do tsta a v cukrstv.
2. V prmyslu lkrnickm se jich uv pi vrob kosmetickch ppravk.

PESTOVAN A SBR:
Mandlo lze v naich podmnkch pstovat jen v tch nejteplejch oblastech. Pro
pstovn vyaduje chrnn jin svahy a lehkou a vpenitou pdou. Na tpovn se
pouvaj semenky hokoplodch kultivar mandlon nebo broskvoov i vestko-
v semenky. Naroubovan rostliny se vysazuj na, vzdlenost 4 - 5 m. Tetm rokem
zanaj plodit. Mandlo kvete velmi brzy zjara, avak dobe odolv jarnm mraz-
km. Mandlon se pstuj nejastji jako polokmeny nebo vysokokmeny. Plody se sk-
lzej na podzim, kdy zan pukat zelen oplod. Pecky se odstrauj run nebo na
drtikch, mandle se poslze su, td a zbavuj zbytk skopek.

UIT V LIDOVM LKASTV:

Mandlovho mlka se uv jako osvujcho npoje Horeka
pi nemocech, provzench horekou. Piprav se tak-
to: hrst sladkch mandl se spa horkou vodou, olou- Zahlenn
pe a za pomalho pidvn vody v hmodi tlue. prduek
K utluenm mandlm se pid pimen mnostv
vody, oslad a proced hustm stem.
Zbytek, jen se zachyt pitom na st, se pid do
vody, v n se myj rozpraskan ruce.
Rozpukan
ke
MARINKA VONN
Pi chrapotu se doporuuje uvat 3x denn kvovou Chrapot (SVZEL VONN)
liku mandlovho oleje. lidov nzvy: svzel voav, voavka, plan moena,
Odeniny se dobe hoj, natraj-li se 2x denn Odeniny koen bocov, koen hlzn, asparelka dobrovonn,
mandlovm olejem. asparelka drobov, marynka vonn, maena vonn
Hokomandlov vody se uv 3x denn 20 kapek Podrdn GALIUM ODORATA (L) SCOP.
k utien nerv pi nervovm podrdn. nerv
POPIS:
Marinka vonn pat do eledi moenovitch - Rubiaceae. Je to rostli-
na vytrval, v zemi m plaziv oddenek. Z nho vyrst nkolik lo-
dyh, dosahujcch vky a pl metru. Lodyhy jsou na prezu ty-
228 JAK SE LIT ROSTLINAMI MARINKA VONN 229

brann. Nesou listy, sestaven do peslen. V kadm peslenu je est UIT V LIDOVM LKASTV:
i vce list. Ty jsou tvaru podlouhle vejitho nebo kopinatho. Jejich Marinka vonn je velmi oblbenm lidovm lkem. Moov
povrch je drsn. Marinka vonn kvete v kvtnu a ervnu. Kvty jsou Uv se j pi moovch kamenech ve form odvaru, kameny
uspodny do chocholku. Kvt m nepatrn kalich. Bl koruna je jen se piprav takto: petka suen nat marinky a
nlevkovit, tydln. V n jsou umstny tyi tyinky. Semenk vy- petka listu jahodovho se spa lkem hork vody,
bh ve dvojklannou nlku. Plod se rozpolt na dv naky, opaten nech l minutu povait, odstt a 3x denn vypije.
blmi hkovitmi ttinkami. Pi vodnatelnosti bv doporuovn aj z tto sm- Vodnatelnost
si:
NALEZIT: marinky vonn 25 g
Marinka vonn je bylina u ns dosti bn. Najdeme ji ve stinnch, zemlui 20 g
listnatch lesch. Zvlt m v oblib bukov lesy. rebrku 20 g
maceky troj barevn 20 g
UITEN LTKY: pru 10 g
Jako drogy se uv nat (Herba asperulae odoratae). Polvkov lce smsi se spa ve 1/41 vody, nech
odstt a na 3x vypije.
INN LTKY: Jin sms, oblben pi blednice, m toto sloen: Blednika
Marinka vonn obsahuje vonnou ltku, zvanou kumarin. Krom toho marinky vonn 10 g
kopivy 10 g
i hoinu, tsloviny a glykosid asperulin. Von pjemn koenit,
kvtu lipovho 10 g
hlavn pi suen. Chu m slab aromatickou, koennou a ponkud
koene hoce l g
stahujc.
aj se piprav stejnm zpsobem jako aj pedel.
Velmi oblben je takzvan mjov vno, uvan itn
UPOTEBEN:
1. Mnoho marinky se spotebuje jako psada do rznch specilnch tabkovch pro itn krve. Piprav se tak, e hrst erstv ma- krve
sms. inky vonn hodinu mme v i l dobrho blho vna
2. V domcnostech se z n nkdy pipravuje aj, kter slou jako nhraka nsk- a osladme podle chuti.
ho aje. Pije se pohrek denn veer.
Rozmakan erstv na se pikld na neity, aby Neity
PSTOVN A SBR: se urychlilo jejich zhnisn.
Pstovn marinky vonn je velmi snadn. Lze ji pstovat dvojm zpsobem. Bu
se pstuje ze semene, je se vysv do bedniek brzy zjara. Po vzejit se potom rost-
linky pesazuj do zhonu. Druh zpsob pstovn se provd ze starch rostlin. Tyto
rostliny se na podzim dl do mench trs a vysazuj do vhodn pdy. Dal pi kul-
tura u nepotebuje, mno se sama.
Na se sbr bu krtce ped kvtem nebo tehdy, kdy zan kvst, tedy od dubna
do ervna. Sebran byliny nutno rychle suit, nejlpe umlm teplem, piem vak
teplota nem pekroit 35C. Pi suen rostlina ztmavne, a se konen zbarv mod-
rozelen a ernozelen.
230 JAK SE LIT ROSTLINAMI MTA PEPRN 231

Mty meme rozeznat celou adu druh, kter se spolu snadno k-

MTA PEPRN , take kultura jen vjimen bv ist. U ns se vyskytuj zejm-
lidov nzvy: balsm, koen vtrov, mta pepov, nna na mta roln (Mentha arvensis L.), mta vodn (Mentha aquatica L.),
MENTHA x PIPERITA L. mta dlouholist (Mentha longifolia L.), mta klasnat (Mentha pi-
(MENTHA AQUATICA at L.) a mta zelen (Mentha x villosa HUDS.). Zvltn zmnky za-
x PICAT) sluhuje mta kadeav (Mentha x verticillata L.) (Mentha crispa auct.
non L.), kter vznik kenm mty vodn a mty roln. Od mty pepr-
POPIS: n se li kadeavmi listy a tm, e lzky jsou u n mnohem id.
Mta peprn pat do eledi hlu-
chavkovitch - Lamiaceae. Je to NALEZIT:
vytrval rostlina, kter vyhn Mta peprn se vyskytuje tm po celm kulturnm svt bu v p-
lodyhu, vysokou pes pl metru. stovanch kulturch nebo plan. Hlavn v Anglii a Americe je velmi
Lodyha je pokryta roztrouen- rozen. U ns ji najdeme msty v pkopech, na bezch a v okol za-
mi chlupy, hlavn na svch ty- hrad.
ech hranch. Listy jsou po-
dlouhl a kopinat. Okraje list UITEN LTKY:
jsou oste pilovit. Barvu maj Jako droga se uv list (Folim menthae piperitae}, na (Folim menthae
na lci tmavozelenou, na rubu piperitae) a silice, kter se z nich vyrb (Oleum menthae piperitae).
svtlej. Na lci jsou lys, na
rubu porostl tuhmi chloupky, INN LTKY:
zvlt na ebrech obsahuj Mta peprn obsahuje ve lznatch chlupech, je pokrvaj celou
spoustu lzek. Mta peprn rostlinu, silici, v syrovm stavu naloutlou, po zpracovn bezbarvou.
kvete v ervenci a srpnu. Kvty Tato silice m znmou, charakteristickou vni. Pipravuje se z n de-
jsou uspodny do lichopesle- stilanm pochodem mentol.
n a tvo klas dole dk a na-
hoe hust. Kvt m ptizub
UPOTEBEN:
kalich, jeho okraj je asnat. 1. V prmyslu slou mta peprn jako psada pi vrob likr.
Koruna m tmavofialovou barvu 2. Cukri ji dvaj do svch vrobk.
a jej dva pysky vynvaj z kali- 3. Ve voavkstv sej aromatizuj stn vody.
chu jen svmi tymi laloky, je- 4. List nebo silice se v nkterch krajch uv k huben my a krys.
jich okraje jsou ohnuty nave-
nek. Kvt m tyi tyinky sko-
ro stejn dlouh. Semenk je za-
PSTOVN! A SBR:
Mta peprn nen pli nron na pedplodinu. Nejastji se zaazuje po obilni-
konen nlkou, kter vynv nch, po kterch se zaorv chlvsk hnj. Nevhodn jsou pedplodiny, kter oder-
daleko z kvtu. pvaj velk mnostv vlhy, napklad cukrovka. Hnoj se 70 kg N.ha'1, 30 kg P.ha"1
232 JAK SE LIT ROSTLINAMI MTA PEPRN 233

a 95 kg K.ha"1. 75% dusku se aplikuje na jae, zbytek po prvn sei. Mta peprn se
Polvkov lce smsi se vhod do 3/4 l vac vody a
mno vegetativn. Pstuje se jako jednolet i dvoulet kultura. Rostliny se vysazuj
v jnu a zatkem listopadu, ppadn brzy na jae. Na pozemku se vyoraj brzdy nech se vait tak dlouho, a se sva na poloviku.
vzdlen od sebe 60 cm. Stolony mty se roztrhaj a vkldaj do brzd do hloubky 10 Pije se rno a veer lek studenho odvaru.
- 15 cm. Po vysazen se rychle zahrnou hrubkovaem, ppadn se me pda jet Za stejnm elem se uv tak tto smsi:
uvlet. Po vzejit se porost pevl. Kdy porost mty doshne 50 - 70 mm, prople- listu mty peprn 10 g
kuje se do hloubky 10 cm. Plevel je nutno odstraovat run. Dal plekovn se pro- plod anzu 10 g
vd pi velikosti porostu 150 mm. Prvn sklize mty je v obdob ped tvorbou kv-
t, tedy zatkem ervence. Na se sklz v dopolednch hodinch a za suchho poa-
plod fenyklu 10 g
s. Na mench plochch se mta sklz run srpem. Na vtch plochch se sklz plod kmnu 20 g
upravenou ac litou. Na se mus ihned po sklizni rozloit a suit, protoe se snad- Polvkov lce smsi se va 2 minuty ve 1/41 vody
no zapauje. V menm mnostv se su ve stnu, v dobe vtranch prostorch. Pi a uv rno, v poledne a veer po tetin odvaru.
vtch mnostvch se su umle a teplota nesm pekroit 30C. Suen droga se bal Stejn dobe se pi nadmn osvduje aj, pi-
do jutovch nebo silnch paprovch pytl. Vnos erstv nat se pohybuje mezi 10
praven a uvan stejn jako aj pedel, z tto
a20t.ha-i.
smsi:
listu mty peprn 20 g
UIT V LIDOVM LKASTV: kvtu hemnku 20 g
Mty peprn se v lkastv oficilnm i lidovm uv listu meduky 20 g
mrou neobyejnou pi nejrozmanitjch obtch a koene lkoice 20 g
nemocech. Pi nadmn lze tak uvat prost 5 kapek mtovho
Pi nechuti k jdlu se doporuuje rno na lan a- Nechutenstv oleje na kostku cukru.
ludek a veer ped spanm vypt nlev, pipraven ze Pi bolestech hlavy a zejmna pi migrn pomh, Migrna,
t petek suen mty a 200 g vel vody. nateme-li elo a spnky roztokem 20 kapek mtov- bolesti
K stejnmu elu se uv tento odvar, do nho se ho oleje v 20 g lihu. hlavy
pid kvov lika vy z reven dlanit a kvov Jin doporuuj za tm elem piloit na elo roz-
lika sirupu z pomeranov kry. makan list mty peprn.
Nebo lze ut aje, pipravenho z tto smsi: Rovn se doporuuje pi bolestech hlavy pt
listu mty peprn 20 g 2x denn mal lek aje, pipravenho ze smsi:
kry skoicov 20 g listu mty peprn 30 g
nat zemluov 40 g listu meduky 20 g
Jedna polvkov lce se spa ve 1/41 vody, nech kry skoice 10 g
10 minut stt a nadvakrt, rno a veer, vypije. Jako dobr stn vody, je m tak dezinfekn stn
Pi nadmn se uv odvaru z tto smsi: Nadmn inky, lze uvat odvaru 10 g suenho listu mty voda
listu mty peprn 20 g peprn ve 1/41 vody.
listu meduky 20 g Tohoto odvaru lze uvat i jako kloktadla pi po- Znty krn
listu pomeranovnku 10 g vrchnch zntech v krku.
semene fenyklu 5g Pi rm lze uvolnit na as nosn prchod obasnm Rma
234 JAK SE LIT ROSTLINAMI MATEDOUKA OBECN 235

upnutm prku, pipravenho rozdrcenm suen

mty.
Na bolestiv otoky se hod obklady, smoen Otoky
v takzvanm mtovm oct. Ten si pipravme tak, e
do l l octa dme sms:
listu mty peprn 25 g
listu rozmarny 25 g
listu alvje 25 g
koene andlky 5g
poupat hebku 5g
a nechme jeden den vyluhovat.

MATEDOUKA OBECN
lidov nzvy: chodec, adovnk, douka mate
THYMUS SERPYLLUM (L) SPEC. COLL.
POPIS:
Matedouku adme do eledi hluchavkovitch - Lamiaceae. Je to
vytrval rostlina, je m v zemi tenk, velmi rozvtven koen. Z nho
vyrst polokeik s poloenmi, rozprostenmi a na koncch vzestu-
pujcmi stonky. Na stoncch jsou vstcn umstny mal listy. Maj
krtk apky, jsou podlouhle vejit, s okraji hladkmi. Na povrchu
maj listy drobn lzky, kter se na prvn pohled jev jako teky. Kv-
ty se rozvjej v ervnu a ervenci. Uspodny jsou do hustch li-
chopeslen stojcch na konci stonk. Jednotliv kvty maj dvojpys-
k kalich, jeho horn pysk m ti obrven zuby, doln pysk potom je
piat dvojklann. Rov koruna je tak dvoupysk. Jej horn pysk
je ploch, podlouhle okrouhl a mlce vykrojen. Doln pysk je ir
a trojklann. Kvt m tyi tyinky, dv del a dv krat, ukonen INN LTKY:
cervenavmi pranky. Semenk vybh ve dvojklannou, ervenou
bliznu. Uzrv v plod, je se dl na tyi tvrdky.
Matedouka obecn je souborn jmno pro vce druh. U ns se
vyskytuj zvlt matedouka vejit (Thymus pulegioides L.), mate-
douka zkolist (Thymus serpyllum L. emend MILER) a metedou-
ka asn (Thymus praecox OPIZ.).
NALEZIT:
Matedouka je rostlina u ns veobecn rozen. Najdeme ji na
travnatch mstech, na loukch, lesnch mtinch, okrajch cest a su-
chch mstech vbec.
UITEN LTKY:
Jako droga se uv na matedoukov (Herba serpyll) a silice z n
zskan (Oleum serpyll}.
erstv rostlina obsahuje tsloviny, hoinu serpyllin a hodn (asi 2%)
silice, jej hlavn soust je thymol a cymol. Rostlina m pjemnou
koennou vni a aromatickou, trochu hokou chu.
236 JAK SE LIT ROSTLINAMI MEDUKA LKASK 237

UPOTEBEN:
Matedouky se hodn uv jako drogy. Ltek, kter jsou v n obsaeny, se uv MEDUKA
pi vrob rznch kosmetickch a toaletnch poteb.
LKASK
lidov nzvy: dubravnk,
PESTOVAN A SBR: marulka, maternk,
Kvetouc na se sbr od ervna do srpna. Sbraj se jen vzpmen stonky a su se marule, medlinka, medun,
ve stnu v tenkch vrstvch. Nkdy se sbraj jen listy, kter se ze stonk zdrhnou.
medunice, rojovnk,
velnk, th matkov,
UIT V LIDOVM LKASTV: doubravnice, lemonika,
Pi kolice a nadmn je v lidovm lkastv oblben Kolika, meduka, velanka
vtaek, pipraven z tto smsi bylin: nadmn MELISSA OFFICINALIS L.
nat matedouky 10 g
kvtu hemnku 10 g POPIS:
koene pukvorce 5g Meduka lkask pat do
kry skoice 5g eledi rostlin hluchavkovi-
Na tuto sms se nalije 1/21 vna, nech se 2 dny stt, tch - Lamiaceae. Je to rostli-
sced a uv se 3x denn lce. na vytrval, z jejho koene
Ke stejnmu elu se uv nlevu, pipravenho vyrst tyhrann lodyha.
z 15 g matedoukovho listu, na kter nalijeme 1/41 Lodyha se vtv a je nahoe
vel vody. Uv se 3x denn lek. pokryta krtkmi chloupky.
Pi revmatismu se natraj bolestiv msta maznm, Revmatismus Na n jsou vstcn umstny
pipravenm z 20 g matedoukovho oleje a 200 g na dlouhch apcch listy
lihu. tvaru vejitho, s okrajem
Na pohmodniny se dvaj obklady, namoen do Pohmodniny vroubkovan pilovitm. Hor-
odvaru matedoukovho z 30 g listu a 1/2 l vody. n listy maj jen krtk apk
Va se 5 minut. a tm klnovit tvar. Me-
Matedouka bv tak soust bylinnch sk. duka kvete od ervna do
srpna. Kvty maj huat
dvojpysk kalich, jeho horn
pysk je iroce trojzub a dol-
n pysk dvojklann. Bl nebo
narovl koruna je tak
dvojpysk. M horn pysk
vykrojen a doln pysk trojla-
lon. Kvt m tyi tyinky,
 JAK SE LIT ROSTLINAMI MEDUKA LKASK 239
238

dv z nich krat a dv del. Semen vybh v dlouhou nlku a uzr- UITl V LIDOVM LKASTV:
v v plod, skldajc se ze ty tvrdek. Meduka lkask se uvala jako lk u ve stedov- Migrna
ku. I nyn se j hojn pouv, zvlt v lidovm l-
kastv. Pi migrn se doporuuje pt odvar z tto
NALEZIT:
Pvodem je meduka ze Stedozem. U ns se pstuje asto v zahrd- smsi:
kch a tu a tam zplauje. Potom ji najdeme na stinnch mstech, v le- listu meduky 20 g
listu jitrocele 20 g
sch a podl plot.
kvtu lipovho 30 g
koene kozlku 10 g
UITEN LTKY: koene hoce
Jako drogy se uv bu cel nat (Herba melissae) nebo jen list (Fo- 5g
Polvkov lce tto smsi se sva v l l vody a na
lim melissae). V domcm len se uv tak meduko ve silice
3/4 1. Pije se 3x denn lek.
(Oleum melissae). Pi celkov nevolnosti a pro osven se doporuuje Nevolnost
ut kvovou liku takzvanch karmelitskch kapek,
INN LTKY: je si pipravme takto:
erstv listy medukov, trhan v dob kvtu, rozemnut v prstech, listu medukovho 50 g
pipomnaj svou vn citron. Chu maj koennou, slab hokou. Na kry citrnov 20 g
toti obsahuje znan mnostv silice bohat citralem. semene koriandru 30 g
muktovho oku 10 g
UPOTEBEN: kry skoice 10 g
1. Meduky lkask se uv pi vrob likr. Je soust znm chartreusky, be-
istho lihu 100 g
nediktnky a absintu.
2. Medukov silice se uv i ve vrob voavek.
vody 200 g
Pokrjen sousti se nechaj extrahovat 7 dn, potom
se peced a ulo v dobe uzavench lahvikch.
PESTOVAN A SBR: Pi svalov nav se doporuuje masrovat svalstvo nava
Meduka lkask vyaduje hlinit a hlinitopsit pdy v teplch oblastech. Sn- asi 10 minut medukovou silic, zednm desatero- svalov
vak i polostn. Nejvhodnj pedplodinou jsou okopaniny. Hnoj se chlvskm
nsobnm mnostvm lihu nebo francovky.
hnojem a prmyslovmi hnojivy v sle 80 kg N.ha'1, kdy mnostv je teba rovno-
mrn rozdlit na dvku ped zaloenm porostu a dvku po kad sklizni. Fosforu se
Pi menstruanch obtch se rad v lidovm lka- Menstruace
dv 60 kg.ha*1 a draslku a 150 kg.ha"1. Vysazuj se sazenice, kter se naped ped- stv pt 5x denn lek horkho aje, pipravenho obtn
pstuj na zhonu. Je poteba 200 m2 na zaloen l ha porostu. Semena se vysazuj tm, e se v l l vody 3 minuty va tato sms:
v jnu nebo beznu. Kl do ticeti dn. Sazenice se vysazuj do brzdy hlubok listu meduky 20 g
15 cm v jnu, do dk od sebe vzdlench 45 cm. Na l a se vysazuje 50 tisc saze- nat zemdmu 20 g
nic. Na se sklz 2x a 3x do roka. Prvn sklize je na zatku kvtu, tedy v ervnu. listu ovku 20 g
Su se pirozen ve stnu, kdy teplota nesm bt vy ne 35C. Vnos se pohybu-
koene hoce 20 g
je mezi 1,5 a 4 t.ha'1.
Chceme-li zskat drogu jen z list, otrhme je z posekan rostliny za erstva.
nat majornky 15 g
 MEDVDICE LKASK 241
JAK SE LIT ROSTLINAMI
240

Pi obtch zavacch, hlavn pi nadmn, kon Nadmn

dobr sluby odvar z tto smsi:
listu meduky 20 g
listu pomeranovnku 10 g
semene fenyklu 5g
nat tyminu 5g
Polvkov lce smsi se vhod do 1/2 l vac vody a
obsah se nech svait o jednu tetinu. Pije se rno a
veer lek.
Pi nechutenstv se doporuuje spait 10 g suenho Nechutenstv
listu medukovho v 200 g vody a vypt mal lek
ped kadm jdlem.
Pi vleklch revmatickch bolestech ulevuj koupe- Revmatismus
le, do nich se pid tento odvar:
nat meduky 75 g
kvtu hemnku 30 g
listu mty peprn 75 g
Tato dvka se vhod do 3 l vac vody, povar 5 minut
a vlej e do koupele.

MEDVDICE LKASK
lidov nzvy: hroznk, kostrounek, nedvdice,
toloknnka, tolotnka
ARCTOSTAPHYLOS UVA-URSI (L) SPRENG.

POPIS:
Medvdice lkask pat do eledi vesovcovitch - Ericaceae. Je to
vytrval kek, kter m poloen vtve dlouh asi pl metru. Vtve
jsou drevnat a svmi konci se od zem zvedaj. Koen m medvdi-
ce mohutn, kulovit. Listy vtv jsou drevnat. Koen je mohutn, ku-
lovit. Listy vtv jsou krtce apkat, vejitho tvaru s hladkmi
242 JAK SE LIT ROSTLINAMI MEDVDICE LKASK 243

okraji. Jsou kozo vit a neopadvaj. Medvdice kvete v dubnu a kvt- n pilovit a jsou na spodu hnd tekovan. Listy vlochyn pak nejsou koovit jako
u medvdice a na spodu jsou edozelen.
nu. Kvty jsou ve skupinkch po tech a deseti a tvo na konci vt-
vek pevisl hrozny. Kad kvt m pticp kalich. Bl nebo nar-
ovl koruna je tak pticp a m ohrnut okraje. Kvt m deset ty- UIT V LIDOVM LKASTV:
inek, je jsou na nitkch chlupat. Pranky vybhaj ve dva rky. Medvdice se uv jako rostliny moopudn pi ne- Znty
Ptipouzdr semenk vybh v krtkou, tlustou nlku. Uzrv mocech moovho stroj. Pi zntu moov trubice trubice
v mounatou peckovici, je je velk jako hrch a erven zbarvena. se osvduje sms: moov
Uvnit se skrv pt tvrdch, podlouhle vj itch pecek. listu medvdice 20 g
nat prtrnku 20 g
NALEZIT: listu bazalky 20 g
Roste ve velkm mnostv v psitch, lesnatch krajinch, na vpe- kvtu brusinky 20 g
nitch kopcch, hlavn v severn a stedn Evrop. Obzvlt rda m Tto smsi se vezme kvov lika na 1/4 l vody, po-
medvdice such, psit borov lesy. U ns je celkem velmi vzcn. var se 5 minut, nech 10 minut odstt a vypije porce
rno a porce veer.
UITEN LTKY: Pi zntu moovho mche se pedpisuje odvar Znty
z tto smsi: mche
Jako droga se uv list (Folim uvae urs).
listu medvdice 75 g
listu mty peprn 15 g
INN LTKY:
listu bezovch 15 g
Medvdice obsahuje glykosidy arbutin, methylarbutin a ericolin. Kro-
nat prtrnku 25 g
m toho v n jsou ltky tslovinn a hydrochinin. Listy medvdice ne-
koene lopuchu 10 g
zapchaj, chutnaj hoce a stahujcn. semene petrelovho 10 g
Polvkov lce smsi se nech povait 5 minut
UPOTEBEN!: v 1/2 l vody a vypije se polovina rno a polovina ve-
Dve se medvdice pouvalo k vydlvn safianov ke. Jinak m svj vznam
er.
jen v lkastv.
Ke stejnmu elu se pedepisuje tak tato sms:
listu medvdice 30 g
PSTOVN A SBR: listu bezovho 30 g
Ponvad roste hust jako koberec, pouv se j jako okrasn rostliny na okrasnch listu slzu 30 g
skalkch, v zahradch a parcch. Da se j nejlpe na polostinnch zhonech, obrce-
kvtu arniky 10 g
nch k vchodu, a na raelinn pd.
Listy medvdice se sbraj v teplch a suchch dnech v lt. Su se rychle, nejl-
Lce smsi se va 5 minut v 1/2 l vody a bhem dne
pe pi umlm teple asi 40C. Pokud u ns roste medvdice divoce, nesm se sbrat, vypije.
ponvad jako vzcn rostlina je chrnna zkonem. Pi moovch kamenech se doporuuje obas uvat Kameny
Droga bv nkdy znehodnocena pimsenm list jinch vesovitch rostlin, hlav- takzvanho Edinburgskho prku, kter se piprav moov
n listy vlochyn a brusnice. Listy brusnice poznme podle toho, e maj okraje drob- nsledovn:
244 JAK SE LIT ROSTLINAMI
MERLK VONN 245
rozetenho listu medvdice 30 g
kry chininov prkovan 50 g n jsou tvaru kopinatho. Listy podobn jako lodyha jsou mounat
opia l g popren. Kvete v ervnu, ervenci a srpnu. Kvty jsou drobn, bar-
Ve se dobe sms a rozdl na ticet prk, kter se vy zelenav. Kalich i koruna maj pt okvtnch pltk. Tyinek je t
uvaj 3x denn a vdy zapij 50 g vpenn vody. pt. Semenk je nadkvt a vybh ve dv nlky, kter vynikaj z kv-
t. Semenk uzrv v jednosemenn mchek.

NALEZIT:
MERLK Merlk vonn je pvodem z Jin Ameriky. V Evrop se vyskytuje jen
VONN pstovan. Ale v teplejch krajch me zdivoet, a potom se objevu-
je na horech a na bezch ek. Tak u ns se na vhodnch mstech tu
lidov nzvy:
a tam pstuje.
jezuitsk aj, merlk
vsedobr, vedober
CHENOPODIUM UITEN LTKY:
AMBROSIOIDES L Jako droga se uv na (Herba chenopodii).

POPIS: INN LTKY:

Merlk vonn pat do Hlavn innou ltkou merlku vonnho je silice. Krom toho obsahu-
eledi merlkovitch - je nco tslovin a hoinu. Cel rostlina m charakteristickou, ne ne-
Chenopodiaceae. Je to pjemnou vni a chutn slab hoce a ponkud stahuj cn.
bylina vytrval. Z pod-
zemnho oddenku vy-
PSTOVN A SBR:
Merlk vonn vyaduje dobrou, peliv zpracovanou a vyhnojenou pdu. Obzvl-
rst lodyha bu jed- t dobe se mu da v teplejch polohch. Semeno se vysv koncem bezna do par-
noduch, nebo jen chu- nku. Kdy jsou rostlinky dost siln a schopn pesazen, sz se koncem kvtna na
d vtevnat. Na svm zhony tak, aby mezi sazenicemi byly mezery asi 30 cm.
povrchu je jakoby po- Sbr se od ervna do z, v dob kvtu. Hrub stonky se odstran a sbr se su
nejlpe na lskch pi mrnm teple.
sypna moukou. Dosa-
Nkolik zvlt pknch rostlin nechme stt na semeno. Bude tu aspo zruka, e
huje vky kolem pl semeno je bezvadn a bez znehodnocujc pmsi.
metru. Lodyha a jej
chud vtve nesou listy
UIT V LIDOVM LKASTV:
tvaru celkem trojhran-
Merlk vonn je soust smsi, uvan s oblibou pi Menstruan
nho s hladkmi okra-
menstruanch obtch: obte
ji. Spodn listy jsou
nat merlku 20 g
spe utveny do t
listu jitrocele 20 g
hrotnatch lalok, hor-
nat pesliky 20 g
246 JAK SE LIT ROSTLINAMI MSEK ZAHRADN 247

listu kopivy 20 g
koene pukvorce 15 g
Dv kvov liky se spa ve 1/41 vody, nech se
odstt a vypij se 3 dvky za den.
Listy merlku se pikldaj na rny, jejich hojen se Rny
tm urychluje.

MSEK ZAHRADN
lidov nzvy: krmiek, nechtk, pampalk, kvt umrl,
kvt nechtekov
CALENDULA OFFICINALIS L.

POPIS:
Msek zahradn pat do eledi hvzdnicovitch - Astemceae. Je to
bylina jednolet, vjimen dvoulet. Koen m vetenovit a z nho
vyrst lodyha, dosahujc vky a pl metra. Je hranat a rozvtvu-
je se. Na lodyze sed listy, z nich doln maj tvar pekask kopiste na
men tsta, horn jsou prothle kopinat. Okraje maj dce zubat,
tm celokrajn. Nemaj apk, jsou poloobjmav. Msek kvete od
ervna do z. Velk kvtn bory maj pomeranovou barvu. Maj
velk, ploch lko, z nho uprosted vyrstaj kvty trubkovit, na
obrub potom dva nebo ti kruhy kvt jazykovitch. Semenky uzr-
vaj v ostnit naky. Plody uvnit umstn jsou stoen do kruhu, plo-
dy vnj jsou lunkovit prohnut.

NALEZIT:
Domovem je msek zahradn v jin Evrop, kde kolem Stedozem-
nho moe a v Mal Asii roste divoce. U ns se asto pstuje v zahra-
dch pro ozdobu a nezdka zplan.

UITEN LTKY:
Jako droga se uv kvt (Flos calendulae).
248 JAK SE LIT ROSTLINAMI MOCHNA HUS 249

INN LTKY: Jin mast, slouc stejnmu elu, se piprav tak-

Kvtn bory msku zahradnho obsahuj lut barvivo, hoinu ca- to:
lendulin, kyselinu salicylovou a nco silice. Maj pronikavou, aroma- kvtu msku 20 g
tickou vni a chutnaj oste, hoce. kvtu arniky 20 g
listu tezalky 20 g
UPOTEBEN!: listu routy 20 g
1. lutmi jazykovitmi kvty se faluje afrn. se dobe rozmln na mal kousky a va hodinu se
2. V Orientu slou msek k elm nboenskm.
150 g vepovho sdla. Potom se pozorn slije a pi-
3. U ns se pstuje jako kvtina okrasn a lkask.
d 75 g rozehtho vosku. Mast se nech za stlho
PSTOVN A SBR: mchn vystydnout.
V pd si msek pli nevybr. V hnojen pd se mu vak da obzvlt dob-
e. Semeno se seje po stech od bezna do kvtna, aby i sklize mohla bt postupn.
Seje se na poli do dek, vzdlench od sebe 25 cm. Po vzejit se pleje a pozdji pro-
trhv.
MOCHNA HUS
Kvt se sklz od ervna do z, podle toho, jak se rozvj. Sklzme-li pro obchod, lidov nzvy: stbrnk,
odtrhvme jen vnj jazykovit kvty. Pro potebu domc meme brt i kvty stbrnek
stedn, trubkovit. POTENTILLA ANSERINA L.
Kvty se su co mon nejrychleji v tenkch vrstvch. Pozvolnm suenm toti ztr-
cej svou krsnou barvu, hndnou a ztrcej tak prodejn cenu, i kdy jejich cena lebn
POPIS:
pitom zstv tm neporuena.
Mochnu hus potme do e-
UIT V LIDOVM LKASTV: ledi rostlin rovitch -
Msku zahradnho se uv vnitn i zevn v lido- Hemeroidy Rosaceae. Je to vytrval rost-
vm lkastv s velkou oblibou. Vnitn se doporuu- lina se silnm, vetenovitm
je uvat odvaru 10 g suenho kvtu v i l mlka pi koenem. Z nho vyrstaj
hemeroidech. Vypije se bhem dne po jednom lku. dlouh konky, vyhnjc
va, vytlaen z erstvch kvt a list, se siln Ku oka lahouny, listy a kvtn stop-
osol a v obkladu se pikld na ku oka a zrohovat- ky. Listy jsou petrhovan
lou ki na nohch, kter po nich mkne. zpeen a maj lstky kopina-
Tak pomh proti bradavicm. Bradavice t, s okraji hluboce pilovit-
Olej mskov, kter zskme tak, e kvty dme Vedy, rny mi. Na lci jsou lstky tmavozelen, na rubu stbit zelen s hedvb-
do dobe uzaven lhve a na nkolik dn vystavme n plstnatm povrchem. Kvty jsou umstny na jednoduchch stop-
slunci (olej se shromd na dn a kape se na rny a kch a rozvjej se od kvtna do ervence. Kalich je sloen z deseti
vedy, jejich hojen urychluje). lstk, pti vtch a pti mench. Koruna m pt opakvejitch plt-
Na vedy a zduel lzy se 3 x denn dv mast, Zduen k korunnch, barvy lut. Kvt m mnoho tyinek a semenk, kter
zhotoven smsenm 10 g vy z mskovch kvt lzy uzrvaj v hnd, ponkud zahnut naky. Kvty se nkdy rozvjej
a 20 g istho sdla. znovu opt na podzim.
250 JAK SE LIT ROSTLINAMI MOCHNA NTRNK 251

NALEZIT: Pi loutence se doporuuje aj z tto smsi: loutenka

Mochna hus je rostlinou zcela bnou. Roste hojn na vlhkch lu- listu mochny hus 15 g
kch, podl cest, v blzkosti lidskch pbytk, u silninch pkop a koene ekanky 15 g
podobn. listu jablenku 15 g
koene bertrmu 15 g
listu vachty 15 g
UITEN LTKY:
ajov lika se spa lkem vel vody, nech 5 mi-
Jako droga se pouv list (Folim potentillae anserinae nebo Folim
nut stt. Pije se 3x denn.
argentinae), na (Herba potentillae anserinae), na s koeny (Herba
potentillae anserinae cum adie) a oddenek (Radix potentillae anse-
rinae}. MOCHNA NTRNK
lidov nzvy: koen tren, koen ptilstkov,
INN LTKY: koen krevn, petrznk
V koenu, nati i listech je obsaena hoina, trochu cukru, tsloviny a POTENTILLA ERECTA (L) RUSCHEL
soli. Pomr a mnostv tchto ltek se ovem mn podle st rostli-
ny. Chu m koen ponkud stahujc a nasldlou. U nat je tato chu POPIS:
mn vrazn, pevld tam chu slan. Mochna ntrnk pat do ele-
di rovitch - Rosaceae. Je to
PSTOVN! A SBR: rostlina vytrval. V zemi m
List se sbr v dob kvtu rostliny, tedy od kvtna do ervence. Su se v tenkch siln oddenek, na povrchu tma-
vrstvch na slunci. v ervenohnd, na ezu b-
Na, a s koenem nebo bez koene, sbrme tak v dob kvtu od kvtna do er- lolut. Z oddenku vyrst lo-
vence. Su se podobn jako list. dyha bu pm nebo poloen,
Koen se sbr na podzim v z a jnu. Dobe se omyje v tekouc vod a su zvol- ale nikdy nekoenujc. Dosa-
na umlm teplem na kamnech nebo v surn.
huje vky nebo dlky 20 a 30
centimetr. Nahoe se vidlina-
t rozvtvuje. Lodyn listy
UIT V LIDOVM LKASTV: maj kratink apky. Jsou troj-
Pi kataru aludku a stev bv doporuovn odvar Katar
eme, ponvad vak maj jet
20 g suenho listu mochny hus ve 1/4 l mlka. Pije aluden
dva velik palisty, zd se, jako
se kadou hodinu douek. a stevn
by byly ptietn. Lstky maj
Pi plynatosti a kolikovitch bolestech z nadmn Plynatost, tvar podlouhle klnovit, okraj
dobe slou odvar 20 g suenho listu mochny hus a kolika hluboce pilovit a sthan.
5 g semene feny klu ve 1/41 mlka. Tato dvka se pije Mochna lesn kvete od ervna
3x denn. do srpna. Kvty stoj jednotliv
 MYDLICE LKASK 253
252 JAK SE LIT ROSTLINAMI

rzu plavicovho inkuje dobe vtaek z mochny

na dlouhch, oblch stopkch. Kalich se skld z osmi kalinch lst-
ntrnku takto pipraven: 20 g oddenku mochny
k, z nich jsou tyi vt a tyi men. Korunu tvo tyi lut lu-
ntrnku se nakrj na drobn kousky a m 5 dn ve
pnky korunn, kter maj na spodn stran pomeranovou skvrnu.
100 g istho lihu. Potom se peced a uv 4x denn
estnct tyinek nedosahuje a k okraji koruny. Semenky jsou pe- 10 kapek ped jdlem do lce s vodou.
slenovit sestaveny do nzkho strboulu. Uzrvaj v naky jednostran-
Deset kapek tohoto extraktu ped obdem se uv Nechutestv
n vejit, skryt v kalichu, kter neopadv. pi patn chuti k jdlu.
Pi prjmech se uv odvaru: 20 g oddenku moch- Prjem
NALEZIT: ny lesn se va 3 minuty ve 1/41 vody a uv 5x den-
Mochna ntrnk roste po cel Evrop na svtlch lesnch mstech, n 2 polvkov lce.
okrajch les, pastvinch, vesovitch a lesnch loukch.
Msto odvaru lze proti prjm uvat tak 3x denn
na hrot noe prku, zskanho dokonalm rozdrce-
UITEN LTKY: nm suenho oddenku mochny ntrnku.
Jako droga se pouv oddenek (Rhizoma nebo Radix tormentillae),
Odvar oddenku, pipraven podle zpsobu nahoe Znt
mn asto u na (Herba tormentillae). uvedenho, me slouit jako kloktadlo pi lehkch madl
katarech mandl.
INN LTKY: Pi zntlivch onemocnnch dsn se tmto odva- Znt
Oddenek obsahuje asi 20% silice a krsnou erve tormentillovou.
rem vyplachuj kadou hodinu sta. dsn
Krom toho nco etherickho oleje. Je-li erstv, von slab po rch. i
Chu m hokou, siln stahujc. i'

UPOTEBEN!:
1. V prmyslu se oddenku uv jako t la k vydlvn ke.
v
* MYDLICE LKASK
2. Barvivo slou pi vrob inkoustu.
l SAPONARIA OFFICINALIS L.

POPIS:
PSTOVN A SBR: Mydlice lkask pat do eledi hvozdkovitch - Caryophyllaceae.
Mochnu ntrnk lze pstovat i na pd chud, nehnojen. Potebuje jen slunce. P-
stuje se ze semene, kter se vysv do zpracovan pdy v dubnu. Oddenek se sklz Je to rostlina vytrval. V zemi m plaziv oddenek, dosti bohat se
druhm rokem. vtvc. Z nho vyrst do vky t tvrtin metru pm lodyha, na
Sklize se provede tak, e brzy zjara, dve, ne vyraz prvn listy, nebo na podzim svm povrchu ponkud drsn. Lodyha nese elipsovit nebo podlouhl
v z, se oddenky vyrpaj, omyj a zvolna pi umlm teple su. Suenm droga listy pisedav, bez apku, lys a na okrajch drsn. Kvete v ervenci
zerven. a srpnu. Kvty jsou uspodny v hust lata. Kalich m tvar vlcovit,
Je zajmav, e star oddenek svtlkuje ve tm jako ztrouchnivl devo.
na povrchu je lys nebo mrn ochlupen. Koruna je bl nebo svtle
rov. M pt korunnch pltk, na nich lze rozeznat dlouhou,
UIT V LIDOVM LKASTV:
zkou epel, skrytou v kalichu, a irok nehet, z kalichu vynikajc,
Mochny ntrnku se uv pevnou vtinou vnit- plavice
nesouc na volnm okraji dv bl kidlka. Semenk je nadkvt, do
n, a to pi chorobch stroj zavacho. Pi prjmech
254 JAK SE LIT ROSTLINAMI MYDLICE LKASK 255

vky prothl, thl a vybh do dvou tenkch blizen. Uzrv v to-

bolku, kter puk tymi zuby.

NALEZIT:
Mydlice lkask je rozena tm po cel Evrop. Roste podl cest,
v houtinch, na bezch potok a ek, vdycky vak tam, kde je pda
psit.

UITEN LTKY:
Jako droga se pouv koen mydlice (Radix saponariae rubme) nebo
na (Herba saponariae), mn list (Folim saponariae).

INN LTKY:
Cel rostlina obsahuje a 5% saponin, pedevm saporubin. Tyto lt-
ky ve vod um jako mdlo. Ve vech stech rostliny nen saponin
stejn, nejvce se jich zsk z koene.

UPOTEBEN:
Jeliko m saponin v rostlin obsaen t rozpoutc inek jako mdlo, m rost-
lina - hlavn koen - technick uit. Odvarem z koene se perou hedvbn a jin jem-
n ltky, krajky a podobn. Tento odvar toti nem nevhodn vlastnosti mdla, nen
ostr a neporuuje barvy.

PSTOVN A SBR:
Mydlici lkaskou lze pstovat dvojm zpsobem, buto ze semen, nebo dlenm ko-
en. Semeno se seje na povrch pdy a jen zlehka se uvlcuje. Vzchz pozd. Koeny
se sz na podzim do brzd a zaorvaj. Kdy rostliny vzejdou, je nutn peliv plet.
Koen se sklz bu brzy na jae, v beznu a dubnu, dve ne vyra listy, nebo na
podzim v z a jnu. Ponvad odenkov vlknn sah hluboko do zem, je skli-
ze pracn. Koeny se dn omyj a rychle su pi umlm teple asi 70 - 80C.
Listy se sbraj v ervnu a ervenci, ne rostlina rozkvete. Su se na slunci v ten-
kch vrstvch.
Na se sbr v srpnu a z, kdy rostlina kvete. Su se stejn jako listy.

UIT V LIDOVM LKASTV:

Dve se mydlice lkask uvalo v lkastv hodn.
Nyn byla pln zatlaena jinmi ppravky.
 JAK SE LIT ROSTLINAMI NPRSTNK ERVEN 257
256

Rozdrcen oddenek nebo rozsekan na i listy Choroby

slou jako kosmetick prostedek na choulostivou kon
ple. Omv se jm obliej a ruce pi chorobch ko-
nch. D se jich asi 2 hrsti na l l tepl vody.

NPRSTNK ERVEN
DlGITALIS PURPUREA L

POPIS:
Nprstnk erven pat do eledi krtinkovitch - Scrophulariaceae.
Je to bylina dvoulet, kter prvn rok vyhn z oddenku jen rici p-
zemnch list. Teprve druh rok vyrst tak jednoduch lodyha, do-
sahujc vky a jeden metr. Lodyha m barvu narovlou a je po-
rostl hustmi, krtkmi chlupy. Na lodyze jsou stdav posazeny lis-
ty, apkat a velk. Jsou tvaru ovln podlouhlho, zapiatl. Okraj
maj pilovit a povrch svraskl. Jsou mkk. Spodn listy jsou stejn,
ale nemaj apk, nbr na lodyhu pisedaj. Nprstnk kvete od erv-
na do jna. Kvty jsou sestaveny do dlouhho hroznu a otoeny jsou
k jedn stran. Barvu maj ervenou nebo rovou s tmavmi skvrna-
mi podle pdy, na n rostou. Maj kalich s pti vejitmi, zapiat-
lmi korunnmi lstky. Koruna je zvonkovit s pyskatmi laloky, pi-
pomnajcmi prsty u rukavic. Uvnit je chlupat. Kvt m tyi tyin-
ky, dv del a dv krat. Semen vybh v dlouhou nlku, zakone-
nou dvojdlnou blnou. Uzrv v tobolku, naplnnou etnmi, hrana-
tmi a na povrchu vrsitmi semeny.
U ns se vyskytuj i jin druhy nprstnku, zejmna nprstnk vel-
kokvt (Digitalis grandiflora MILL.) a nprstnk lut (Digitalis lu-
tea L.).
258 JAK SE LIT ROSTLINAMI NPRSTNK ERVEN 259

NALEZIT: 0,45 m, 5 - 6 kg osiva na ha a do hloubky 5 - 1 0 mm. Vzrostl porost se opatrn pro-

Nprstnk je domc v zpadn a stedn Evrop. I u ns roste plan,
hlavn v Rudoho a na umav. Miluje suchou, kamenitou nebo ps-
itou pdu, najdeme ho tedy na pastvinch, v lesch, podl cest apod.
Hodn se u ns pstuje v zahradch a parcch jako ozdobn rostlina.
UITEN LTKY:
Jako droga se pouv list (Folim digitalis).
plekuje. V prbhu vegetace se pak jet nkolikrt plekuje nebo run okopv.
Listy se sklzej 5 - 6 msc po vzejit. Nejvy vnosy jsou koncem z a zat-
kem jna. Listy se sklzej run srpem za suchho poas po opadnut rosy. Vnosy
1
such drogy kolsaj od 3 do 5 t.ha- . Listy se nechaj po sklizni 2-3 dny odpoinout
v tenkch vrstvch pi dobrm vtrn. Teplota m bt asi 20C. Dle se pak su v
surn pi teplotch do 50C. Such droga se bal do jutovch pytl. Celou dobu p-
stovn a pak zpracovn drogy je teba mt na pamti, e se jedn o rostlinu jedova-
tou, je tud nutn peliv dodrovat vechna hygienick opaten.

INN LTKY: UIT V LIDOVM LKASTV:

Listy nprstnku obsahuj adu jedovatch glykosid, digitalin, digito- Vnitn se uv nprstnku nebo ltek v nm obsae- Srden
xin, digitonin a jin. nch pi chorobch srdench ve form nlevu. Pede- nemoci
psat ho vak sm jen lka.
Otrava nprstnkem, prvn pomoc a len Zevn se uv nprstnkovho listu pi revmatic- Revmatismus
kch bolestech. Hrst list se spa, pilo na bolestiv
Zeje nprstnk rostlinou jedovatou, o tom svd u to, e se mu do-
msto a obve.
bytek na pastv vyhb a neere ho. Hlavn domc ptci otrav rych-
le podlhaj.
Otrava u lovka me vzniknout tak, e se vezme nepimen vel-
k dvka lebn. Otrava se projevuje zvratmi, huenm v uch,
zvracenm, bolestmi hlavy a deliriem. Puls se siln zrychl, stane se
nepravideln, srdce se me i zastavit.

Prvn pomoc spov v podn siln ern kvy. Lka, kterho je

nutn ihned zavolat, zad potom dal len.

PSTOVN! A SBR:1
Nejlpe se nprstnku da v teplch a vlhch podmnkch. Je to rostlina velmi n-
ron na svtlo. Vyaduje leh a stedn tk pdy. Jako pedplodiny jsou nej-
vhodnj okopaniny, luskoviny i ozim epka. Hnoj se 200 kg.ha'1 NPK a 100
kg.ha-1 40% draseln soli. Hnojiva se zapravuj v pedseov pprav. Nprstnk se
vysv v druh polovin jna nebo brzy na jae, na potku jarnch prac, do dk

l Dnes se pstuje tm vhradn pbuzn a vnosnj nprsnk vlnat (Digitalis

lanata EHRH.). Zde uveden agrotechnika se vztahuje na tento druh.
260 JAK SE LIT ROSTLINAMI
NETESK STEN 261

NETESK STEN
lidov nzvy: hromotesk, muk men,
muk tun, nebotesk, rojnk,
rozchodnk ostr
SEMPERVIVUM TECTORUM L.

POPIS:
Netesk sten je rostlina vytrval. Pat do eledi tlusticovitch -
Crassulaceae. V zemi m krtk oddenek s etnmi tenkmi konky.
Z oddenku vyrst kulovit rice dunatch vejitch list. Z jejich
lab vybhaj dlouh, tenk vhonky, jen se samy upevuj kon-
kem k zemi. Tmito koenujcmi vhonky se netesk velmi rychle
mno. V ervnu z rice pzemnch list rychle vyroste lodyha, do-
sahujc vky asi 30 cm. Je pokryta objmavmi, upinovitmi, zna-
n tlustmi listy. Netesk kvete v ervenci a srpnu. Kvty tvo vrcho-
lk na konci lodyhy. Kvt m dvanct zkch, hrotnatch kalinch
lstk. Koruna je tvoena dvancti rovmi pltky korunnmi, je
jsou rkovit, zapiatl. Z kvtu n tyiadvacet tyinek s dlouh-
mi nitkami. Semenk je dvanct a uzrvaj v mnohosemenn m-
chky.

NALEZIT:
Svm domovem je netesk sten v jin Evrop. Ponvad se dve
vilo, e chrn ped bleskem, byl szen na stechy. Odtud dostal tak
sv jmno. Ze stech se rozil i jinam, take ho te nejdeme na zdech
a na skalnatch, pustch mstech.

UITEN LTKY:
Jako lidov droga se uv list (Folim semperviv).

INN LTKY:
Listy netesku obsahuj mimo jin pomrn mnoho tslovin, hoinu,
nco mlo cukru a slizu. Je tm bez zpachu, chutn hoce a siln UPOTEBEN!:
Netesk se pstuje jako rostlina ozdobn v zahradch a parcch na umlch skal-
stahuje v stech.
kch, takzvanch alpinich. Dodv jim svho vzhledu.
262 JAK SE LIT ROSTLINAMI OCN JESENN 263

PESTOVAN A SBR:
Pstovn netesku nen obtn. Zvol se k nmu pda kamenit nebo psit, oza-
ovan hojn sluncem, ale pitom nepostrdajc vlhy.
Mnome ho velmi snadno tak, e brzy zjara od maten rostliny oddlme koe-
nujc vhony, kter jsme nahoe podrobnji popsali, a zasadme je na vhodnch ms-
tech.
erstv list se sbr v dob kvtu, tedy v ervenci a srpnu.
Su se ve stnu v tenkch vrstvch.
UITl V LIDOVM LKASTV:
V oficinlnm lkastv se netesku vbec neuv.
Ale v lidovm lkastv je netesk velmi oblben.
Vnitn se uv netesku jen mlo. vy, vytlae-
ne z erstvch list, se uv pi chorobch moovho
mche 3x denn kvov lika.
Pi silnm prjm a pi plavici doporuuj sta
venkovan odvar listu, pipraven tak, e 20 g such-
ho nebo 30 g erstvho listu netesku vame 10 minut
ve 1/4 l vody a pijeme tuto porci 3x denn.
Rozmakan list netesku stenho se pikld na
bodnut hmyzem, velou nebo vosou. Plen se tm
zmrn a otok zazen.
Tak na spleniny se hod rozmakan list nebo -
va vytlaen z list. Znan mrn palivost.
Pi zntech sliznice dutiny stn se doporuuje vy-
plachovat sta vodou, do n se pid va z erstv-
ho netesku, 3 liky na 1/21 vody.
Jako kosmetickho prostedku proti pihm se uv
lihovho vtaku, kter pipravme takto: 20 g netes-
kovho listu nakrjme na drobn kousky, nalome
do 100 g lihu a nechme stt 7 dn. Potom precedme,
vymakme a vtakem natrme pihy 3x denn.
OCN JESENN
lidov nzvy: jeseka, lun matenk, nah, nahek,
ocoun, ouastnk, popovo moud, vocoun, vokoun, zimovt
COLCHICUM AUTUMNALE L
POPIS:
Ocn jesenn pat do eledi liliovitch - Liliaceae. Je to bylina vytr-
val. V zemi m vejitou cibuli obalenou hndmi listeny. Z tto ci-
bule na podzim v z a jnu vyrstaj bledfialov kvty bez jakch-
koli list. Okvt tchto kvt tvo trubku, dlouhou asi 20 cm, je se
Choroby nahoe roziuje a dl na est ut. Tam, kde se trubka roziuje, je k
mche jej stn pirostlch est tyinek. Na dn trubky potom je semenk se
moovho temi dlouhmi nlkami. Oplozen se dje na podzim. Na jae vyr-
staj z cibule teprve iroce kopinat listy, celokrajn, velmi avnat.
plavice Bvaj obyejn ti, nkdy i pt. Uprosted mezi listy je plod, jen se
skld ze t mchk, srostlch svmi dolnmi polovicemi. Mch-
ky jsou nejprve zelen, potom zhndnou. Obsahuj hladk, vejit se-
Bodnut mena tmavohnd barvy.
hmyzem
NALEZIT:
Spleniny Ocn nalezneme na mokrch, horskch lukch. Je to tm nevyhubi-
teln plevel.
Znty
stn UITEN LTKY:
Jako droga se uv cibulka (hlza) ocnu (Tubem colchici nebo Radix
Pihy colchici) a semeno (Semen colchici).
INN LTKY:
Cel rostlina obsahuje hodn siln jedovatho alkaloidu, zvanho col-
chicin. Semena ho obsahuj mnohem vce ne listy a cibule. Cibule
krom toho obsahuje tak asi 20% krobu.
erstv hlza (cibule) m odporn zpach, pipomnajc edkev. Po
vloen do st chutn sladce, ale tato celkem pjemn chu se brzy
zmn v chu hokou, krablavou.
264 JAK SE LIT ROSTLINAMI
f OCN JESENN

Otrava ocnem, prvn pomoc a len

265

Otrava me vzniknout tm, e - hlavn dti - z nerozumu snd se-

mena ocnu. U dosplho by mohla vzniknout otrava zmnou lku,
obsahujcho kolchicin, nebo uitm nepimen dvky.
Smrteln dvka semene ocnu je 6 g. istho kolchicinu k smrti sta-
0,02 g.
Otrava m velmi rychl prbh. Brzy po poit zane plen v krku,
zvracen a ohromn prjmy, nkdy i krvav. Otrven je pln zkosti,
mnoho mo, v moi bv krev. Dostavuj se kee, potom ztrta v-
dom a smrt.
Prvn pomoc spov ve vplachu aludku a podn ivoinho
uhl. Dal len spov v podvn ltek slizovitch, mlka, silnho
aje a lk srdench.
K otrvenmu je teba zavolat lkae.

PESTOVAN A SBR:
Hlzy se sbraj ke konci lta, krtce pedtm, ne rostlina rozkvete, tedy od konce
ervence a potku z. V tto dob obsahuje nejvce innch ltek, ponvad nen
vyerpna. Star, odumel hlzy se ze sbru odstran, dobe se oloupou, roze na
pltky, siln asi 3 mm, a rychle su, nejlpe v umlm teple.
Semena se sbraj po dozrn, v ervnu a ervenci. Lze je eventuln nechat dozrt
v mchch na slunci. Su se pomalu mrnm, pirozenm teplem ve stnu. Usuen
semena uschovme v dobe uzavench ndobch.
Dti nemaj nikdy sbrat ocn. Po kad prci s ocnem je teba dobe si umt ruce
mdlem.

UITl V LIDOVM LKASTV:

Vnitn se uv ocnu nebo ltek v nm obsaench Revmatismus
pi revmatismu a hlavn pi dn. Uv se jich ve for-
m kapek, pilulek apod.
Ponvad je ocn velmi jedovat, nelze v dnm
ppad pipustit, aby se jm nemocn lil sm. Vdy
mu lk mus pedepsat lka.
266 JAK SE LIT ROSTLINAMI OMAN PRAV 267

UITEN LTKY:
OMAN PRAV Jako droga se uv oddenek (Radix helenii nebo Radix inulae nebo
lidov nzvy: alant Radix enulae).
INULA HELENIUM L
INN LTKY:
POPIS: Oddenek obsahuje silici vyznaujc se charakteristickm zpachem.
Oman prav pat do eledi rostlin hvzdnicovitch - Asteraceae. Je to Nazv se omanov kafr, jinm jmnem alantol. Dle obsahuje inulin
rostlina vytrval. V zemi m siln, vetenovit oddenek s tenkmi kon- a rzn hoiny.
ky. Z tohoto oddenku vyrst lodyha,
vysok a dva metry. Na dolnm konci je UPOTEBEN:
chlupat, nahoe plstnat. Doln listy, na erstv oddenky se zavauj do cukru a uv se jich potom stejn jako zavaench
lodyze sedc, jsou podlouhl a smrem oddenku andlikovch.
k lodyze se zuuj v apk. Prostedn lis-
ty jsou krtce apkat a podlouhle veji- PSTOVN! A SBR:
t, horn jsou pisedav a srdit vykro- Oman prav vyaduje hlub hlinit pdy s dostatkem vpnku ve vlhch oblastech.
jen. Vechny maj svratl povrch a na Nejvhodnjmi pedplodinami jsou okopaniny, luskoviny a zelenina. Hnoj se prmy-
rubu jsou plstnat. Okraje maj nepravi- slovmi hnojivy v dvkch 40 kg N.ha'1, 35 kg P.ha'1 a 80 kg K-ha'1. Fosforem a dras-
lkem se hnoj na podzim v rmci podzimn ppravy pdy, duskem na jae. Sazenice
deln zubat. Kvty se rozvjej v er-
se vysazuj na pole v jnu do sponu 60 x 40 cm, nebo do dk od sebe vzdlench
venci a srpnu. Jsou uspodny do vel-
30 cm. Semena se sej na zhon v jnu nebo beznu na povrch pdy. Zhon o rozloze
kch, terovitch, lutch bor. Pro- 200 m2 dod sazenice pro l ha. Kulturu je nutn okopvat a plt. Oddenek se sklz v j-
stedn kvty tohoto boru jsou trubkovi- nu v dob vegetanho klidu. Su se pi teplot do 35C. Vnosy se pohybuj okolo
t, postrann kvty jsou rkovit. Kad 1,5-aLha- 1 .
kvt m pt tyinek, kter spolu srstaj
v trubku. nlka nese dvojklannou bliz- UIT V LIDOVM LKASTV:
nu. Semenky uzrvaj ve tyhrann Oman je prostedkem v lidovm lkastv velmi u- Kael
naky, na povrchu lys, pruhovan. vanm. Odvaru oddenku se uv proti kali. Odvar se
piprav tak, e 20 g koene vame 5 minut ve 200 g
NALEZIT:
vody a uvme 4x denn lci.
Oman prav pochz z jin Evropy.
Pro usnadnn odmovn hlenu pi katarech pr- Katar
Krom toho je domovem na Sibii, na
duek uv se 3x denn mal sklenka omanovho prduek
Kavkaze a v pilehlch krajch Mal
vna, kter se zhotov tak, e se v 11 blho vna po ti
Asie. U ns se pstuje pro ozdobu v za-
hradch. Nkdy plan, a potom ho na- dny m tato sms:
jdeme na vlhkch loukch, u potok a koene omanu 30 g
cest ve vych polohch. kry z pomeranovch plod 15 g
 OMJ ALAMOUNEK 269
268 JAK SE LIT ROSTLINAMI

Plen zhy lze zmrnit odvarem, pipravenm z tto Plen

Pi aludench obtch se uv tinktury omanov, aluden smsi: zhy
takto pipraven: 15 g koene se 3 dny m v 1/8 lihu, obte koene omanu 30 g
sced a uv se 3x denn 10 kapek. listu mty peprn 20 g
Za stejnm elem se uv tinktury z 10 g omano- listu jitrocele 15 g
vho koene, 10 g pukvorce a 1/8 l lihu. Piprav a koene bukvice 10 g
uv se stejn jako pedel tinktura. koene bedrnku 5g
Pi bolestech na prsou se doporuuje omanov za- Bolesti
Dv kvov liky smsi se va ve 1/41 vody 2 mi-
vaenina, pipraven podle tohoto nvodu: 1/4 kg na prsou nuty, nechaj 10 minut odstt a sced. Pij se 4 porce
omanovho koene se oist, pokrj na tenk lupnky denn.
a pes noc m ve vod. Druh den se v l l vody Odvar koene omanovho, pipraven podle nvodu Svrab
10 minut va. Voda se sleje, koen se nech na pltn ve uvedenho, se uv zevn proti svrabu.
oschnout a va s 1/2 kg cukru, dokud nezhoustne.
Ulo se jako kad jin zavaenina.
Pi loutence se obas uv tento vtaek: loutenka
koene omanu 30 g OMJ
listu sennov *
2
30 g ALAMOUNEK
deva guajakovho 30 g lidov nzvy: zl mnek,
koene lkoice 30 g mordovnk, alamnek
semene anzu 30 g ACONITUM CALLIBOTRYON
semene koriandru 30 g REICHENB.
hrozinek 120 g
se nadrobno pokrj a poleje l l itn koalky. Nech POPIS:
se stt 4 dny a potom sced. Uv se 3x denn lce. Omj alomounek pat do
Pi chudokrevnosti bv doporuovn aj z tto Chudokrevnost
eledi pryskynkovitch -
smsi: Ranunculaceae. Je to vytrva-
koene omanu 20 g l rostlina, je m v zemi dv
listu jablenku 20 g vetenovit, ernohnd hl-
nat zemlui 20 g zy. Z nich vyrst hranat lo-
kvtu lipovho 20 g dyha, dosahujc vky a
Jedna polvkov lce se spa ve 1/41 vody a nech pes metr. Je rozvtvena. Na
10 minut odstt. Pije se 3x denn tato porce. n sed dlanit, ptidln listy,
jejich kroky jsou tdme.
Listy africk rostliny kasie prav (Casia senn L.) - Folim sennae.
Povrch list je leskl a tma-
Devo stromu guajak lkask (Guajacum officinale L.) - Lignum sanctum nebo vozelen zbarven. Doln listy
Lignum benedictum
270 JAK SE LIT ROSTLINAMI
maj dlouh apky, horn listy jsou pisedav nebo maj apk velmi
kraouk. Kvete od ervna do srpna. Tmav fialov, velk kvty jsou
sestaveny do hustho hroznu. Kad kvt m nepatrn kalich s zk-
mi kalinmi lstky. Kvtn koruna m nahoe velk pltek, kter se
podob pilb. Po jeho dvou stranch jsou dva okrouhle vj it pltky,
kter se sklnj proti sob. Dole jsou konen dva zk, hrotnat plt-
ky. Celek je mon si pedstavit jako rytskou pilbu s lcnky a pod-
bradnkem. V pilbicovm pltku jsou skryty dva takzvan mednky.
Jsou to esovit zahnut lstky na dlouhch stopkch. Vymuj slad-
kou vu, odtud jejich jmno. Kvt m dle mnoho tyinek a ti pes-
tky. Semenky uzrvaj ve ti mchky, obsahujc etn semena, er-
nohnd, trojhrann, na povrchu vrsit.
Pi nepozornosti by bylo mono omj alamounek zamnit s jinmi
druhy omj. Jsou to zejmna:
Omj vl (Aconitum vulparia REICHENB.), kter kvete lut.
Omj jedhoj (Aconitum anthora L.) m korunn pltky rozdleny do
krojk, je se na svch okrajch rkovit tep.
Omj pestr (Aconitum variegatum L.), kter kvete mode.
UITEN LTKY:
Jako droga se uv hlza (Tuber aconiti nebo Radix aconiti) a list
(Folim aconiti}.
INN LTKY:
Hlzy omje alomounku a v men me i listy obsahujc celou adu
jedovatch alkaloid, z nich nejvt procento in akonitin. Cel od-
denek se na prvn pohled podob ern edkvi. Zmnou s n dochz
potom k otrav.
Otrava omjem, prvn pomoc a len
Otrava omjem nebo jeho nejinnj ltkou akonitinem se me
pihodit bu nhodou ze zmny, nebo pekroenm lebn dvky.
Otravn dvka u omje je asi jedna hlza, u istho akonitinu in n-
kolik mlo tiscin gramu. U z toho je vidt, jak opatrnosti je teba
pi sbru a zpracovn omje alomounku.
ALAMOUNEK 271
Otrven pone ctit teplo v stech, bol ho hlava, ki m studenou
a hrdlo jakoby zakrcen. I stroj zavac je napadeno, otrven
prudce zvrac a dostane prjem. Srden tep se zane zvolovat, do-
stavuj se poruchy vdom, dech se stv povrchnm, pichz delirium
a konen smrt.
Lkae je nutn zavolat ihned. Ped jeho pchodem se sname vy-
przdnit aludek, podme silnou kvu a jsou-li tu poruchy dechov,
zavdme uml dchn. Len vlastn ur potom lka.
PSTOVN! A SBR:
K pstovn se hod hlinitopsit pda, pozemek obrcen k jihu a ponkud zast-
nn. Pstuje se z hlzovch odno, kter se na podzim nebo na jae zasz do ad
s mezerami asi 50 cm mezi sazenicemi.
Jin zpsob pstovn je ze semen. Ta se zasej do kolky na podzim, nebo jet
lpe na jae. Semeno vzchz asto a za nkolik msc. Ve kolce se vzel rostlin-
ky dvakrt pesad a druh jaro se szej na pole. Okopvn a plen kultue velmi pro-
spv, hnojen kod.
Koeny se sklzej pozd na podzim, v jnu nebo v beznu. Zbytky list a koeny
se ihned ode, hlzy se dobe omyj a rychle su umlm teplem pi teplot asi
40C.
Listy se sbraj za kvtu, v ervnu a ervenci. Suit se mus t velmi rychle za stej-
nch podmnek jako hlzy.
Ponvad je omj alomounek rostlinou velmi jedovatou, nesm se ke sbru uvat
dti. Po kad prci s nm je nutn si dobe omt ruce teplou vodou a mdlem.
Droga se mus tak peliv uschovat a dobe oznait jmnem s vstrahou, e se jed-
n o jed.
UIT V LIDOVM LKASTV:
Omje alamounku nebo akonitin se uv v lkastv Nervov
pi revmatismu, dn a nervovch chorobch. Tak choroby
bv pdepisovn pi krvcen z dlohy.
Ponvad jde o prudk jed, lze ho uvat jen na l-
kask pedpis.
 JAK SE LIT ROSTLINAMI OEK KRLOVSK 273
272

OEK KRLOVSK
lidov nzvy: oech vlask
JUGLANS REGIA L.

POPIS:
Oek krlovsk pat do eledi oekovitch - Juglandaceae. Je to
krsn koat strom, kter dosahuje vky 20 i vce metr. Kra kme-
ne a starch vtv je popelav, na mladch vtvch je zelenavoed s
blmi tekami. Listy jsou lichozpeen s dlouhmi, silnmi apky.
Maj obyejn sedm podlouhlch lstk lysch a celokrajnch. Kvete
v kvtnu. Ponvad je to rostlina dvoudom, m dvoj kvty, pran-
kov (sam) a pestkov (samic). Prankov kvty tvo tlust, pe-
visl jehndy. Kad kvt tto jehndy m zelen okvt, sloen z
esti lstk, a etn tyinky. Pestkov kvty jsou umstny ve skupin-
kch po dvou a pti na konci nejmladch vtviek. Kalich a koruna
jsou srostl se semenkem, take je postehneme jen st. Semenk
vybh ve dv kadeav blizny. Semenk uzrv v peckovici, veobec-
n znm vlask oech. M zelenou duinu, kter pozdji puk a
opadv. Z n se vyloupne pecka s tvrdou skopkou a tylalonm
jdrem.

NALEZIT:
Oek krlovsk pochz z jihovchodn Evropy. Po cel Evrop se
hodn pstuje pro sv chutn ovoce a vysoce hodnotn devo.

UITEN STI:
Jako droga se pouv list (Folim juglandis), oplod (Pericarpium
juglandis). Nkdy se uv t nezralch plod (Fructus juglandis).
UITEN LTKY:
Listy oeku krlovskho obsahuj kyselinu gallovou, silici, alkaloid
junglandin a dal ltky. Za erstva vydvaj silnou, pjemnou, aro-
matickou vni, hlavn kdy jsou rozeteny v prstech. Maj chu
trpkou, hokou a prudce stahujc.
Zelen plodov slupka obsahuje pedevm nucitaniny a hydrojuglon.
M stejn aromatickou vni jako listy. Chutn hoce a stahuje v stech.
Jdra obsahuj mastn, vyschav oechov olej (Oleum juglandis}.
Aromaticky von a m pjemnou oechovou chu.
UPOTEBEN:
l. Z oeku se upoteb technicky tm vechny sti. Deva se uv k vrob
nejlepho nbytku a k vrob paeb pro puky.
274 JAK SE LIT ROSTLINAMI
2. Z list se vyrb barvivo, slouc hlavn k barven vlas.
3. Ze zelench slupek se vyrbj moridla na jin, svtl deva a barviva.
PSTOVN! A SBR:
Oechov list se sbr v ervnu, dokud se pln nerozvil. Siln stonky se z nho od-
stran a zbyl lstky se co nejrychleji usu na slunci nebo umlm teplem v surn
i peci. Jenom tak se zachov krsn, zelen barva. Pomalm suenm listy hndnou
a zernaj a ztrcej svou hodnotu.
Zelen oechov slupky se sbraj v ervenci a srpnu, dve ne skopka zdevnat.
Prce se slupkami je znan nepjemn, ponvad jejich pvodn bezbarv va na iv barvy, slou odvar listu katanovho. 100 g listu
vzduchu hndne, slizovat a siln barv ki. Suenm slupky nabudou houbovit kon-
sistence a ernohnd barvy.
V tut dobu se tak sbraj cel nezral plody. Zpracovvaj se za erstva. Dlei-
t je, aby skopka nebyla dosud drevnat. Proto se zkou, zda lze plod propchnout
jehlou. Jen takov plody jsou pro tyto ely upotebiteln.
UIT V LIDOVM LKASTV:
Drog, pipravench z oeku, se asto uv v lido- Katar aludku
vm lkastv pi aludenm a stevnm kataru, a to a stev
odvaru z oechovho listu. Piprav se tak, e se pet-
ka suench oechovch list, pokrjench na drobn
kousky, spa 1/8 l vac vody, nech 10 minut odstt
a peced. Tato dvka se pije rno, v poledne a veer.
Pi zavacch poruchch bv doporuovn odvar z Poruchy
oechovch slupek. 10 g oechovch slupek se va zavac
2 minuty ve 1/41 vody, nech chvli odstt a peced.
Bere se 3x denn polvkov lce.
Pi nechutenstv je osvden chutn aluden li- Nechutenstv
kr, pipraven z nezralch oechovch plod. 1/2 kg
tchto plod se nalo na 3 tdny do l l lihu a nech
extrahovat. Potom se sced, podle chuti se pid pre-
varen cukr a uv kalek ped jdlem.
Vinn nlev oechovch list se doporuuje pi loutenka
loutence. Pipravme ho tak, e 50 g suenho a na
prek rozdrcenho listu zalijeme 1/2 l dobrho vna,
nechme vychladnout a precedme. Pije se sklenka
rno na lan aludek.
OSLADlC OBECN 275
Odvar z listu, pipraven podle ve uvedenho n- Kivice
vodu, se uv pi kivici 3x denn 2 polvkov lce.
Stejn dobr sluby pr konn tento odvar pi leh- Znty
kch zntech v krku, pi nich se ho uv jako klok- v krku
tadla.
va, vylisovan z erstvch, zelench slupek plo- Svrab
d, je v lidovm lkastv oblbena proti svrabu.
K barven vlas, u nich chceme doshnout hnd, Barven
vlas
se va 10 minut v 1/2 l vody a tmto odvarem se vla-
sy umyj. Neutraj se, nbr se nechaj na vzduchu
oschnout.
Ke stejnmu elu slou odvar z plodovch slupek
hlavn tehdy, chceme-li doshnout tmav barvy. Vez-
meme 50 g slupek na 1/2 l vody a pipravme odvar
stejn jako u pedpisu pedelho. Ani tentokrt vlasy
neutrme.
Dvouminutovho odvaru 100 g oechovho listu ve Osvujc
2 l vody, kter potom vlijeme do vany, uvme k p- koupele
prav osvujcch koupel.
OSLADI OBECN
lidov nzvy: sladuka, oslde
POLYPODIUM VULGARE L.
POPIS:
Osladi obecn pat do rostlin osladiovitch - Polypodiaceae. Je to
rostlina vytrval. V zemi m hnd oddenek s povrchem upinatm a
hnd zbarvenm. Z tohoto oddenku vyrstaj peenodlen listy
s prothlmi, kopinatmi krojky. Okraje krojk jsou jemn, dro-
bounce vroubkovan. Mlad listy jsou stoeny do zvitku. Osladi
obecn se rozmnouje vtrusy (sporami), podobn jako kapra samec.
Vtrusov schrnky, takzvan vtrusnice, se objevuj v ervnu. Nalez-
276 JAK SE LIT ROSTLINAMI
OSTRO2KA POLNl 277
nm je na rubu list, kde podl ebra ka-
dho krojku tvo dv ady hndch ku-
pek. Cel rostlina je krsn, sve zelen. (STRACKA) OSTRKA POLN
CONSOLIDA REGULIS S. F. GRAY
NALEZIT:
Osladi obecn je rostlina u ns zcela b- POPIS:
n. Nalezneme ji ve stinnch lesch, mezi Ostrka poln pat do eledi rostlin pryskynkovitch - Ranuncula-
kamenm, ve skalnch trbinch, na str- ceae. Je to rostlina jednolet, je m v zemi koen celkem nepatrn.
mch paezech, zkrtka vude tam, kde je Z nho vyrst lodyha, dosahujc vky asi 40 cm. Lodyha se vtv.
dost stnu a vlhka. M listy, kter se dl na etn, velmi zk, nitkov krojky. Kvete od
ervna do srpna. Kvty jsou sestaveny do chudch hrozn. Jsou mod-
UITEN LTKY: r, nebo jet astji fialov. Sed na dlouhch, tenkch stopkch kvt-
Jako droga se uv stedn st plazivho nch, kter maj u svho zatku dva zk listeny. Kalich je sloen
oddenku (Rhizoma ply pdi). z pti kalinch lstk, kte-
r jsou zbarveny stejn
INN LTKY: jako koruna. Zadn kalin
Osladi obecn obsahuje hoinu prysky- lstek je protaen v dlou-
inho charakteru, sliz a silici. Droga m hou, zahrocenou ostruhu.
nepjemn, lukl zpach. Chu m nej- Koruna m pt korunnch
dve nasldlou, potom vak v stech ho- pltk, z nich tyi jsou
kne a chu se zmn v hokou, nepjemn kopinat, pt je t pro-
krablavou. Na povrchu je ervenohnd, taen
na ezu nazelenal. v ostruhu, kter zasahuje
do ostruhy zadnho lstku
PSTOVN A SBR: kalinho. Kvt m mno-
Oddenek se sbr na jae v beznu nebo radji pozd ho tyinek a jeden a pt
r /?// na podzim v z a jnu. Oddenky se zbav zbytk li- semenk, kter uzrvaj v
stovch apk, koen i upin, kter pokrvaj jeho mchky. V nich jsou
povrch. Dkladn se potom omyj v tekouc vod a
rychle usu pi umlm teple na kamnech v peci.
ernohnd semena, dlou-
h asi 2 mm.
UIT V LIDOVM LKASTV:
V lidovm lkastv se osladie obecnho uv hlav- Kael, NALEZIT:
n proti kali a chrapotu. 20 g oddenku se va 5 mi- chrapot Ostrka poln je u ns
nut ve 1/41 vody a ihned peced. Uv se ho potom rostlinou zcela bnou.
3x denn 2 polvkov lce. Najdeme ji na polch, na
lukch i na mezch.
278 JAK SE LIT ROSTLINAMI OSTRUINK KROVIT 279

UITEN LTKY:
Jako droga se uv semeno (Semen calcatrippae), kvt (Flos calcat- OSTRUINK KROVIT
rippae), nkdy i na (Herba calcatrippae} nebo koen (Radix calcat- lidov nzvy: ern maliny
rippae). RUBUS FRUTICOSUS (L.) SPEC. COLL.

INN LTKY: POPIS:

Semena ostrky poln obsahuj jedovat alkaloid kalkatripin. erstv Ostruink pat do eledi rostlin rovitch - Rosaceae. Je to trnit a
na je tak jedovat, take tam, kde ostrka poln roste ve vt me, ostnat ke. V zemi m mohutn, siln rozvtven koeny. Z nich vy-
je nebezpen zvlt konm. Hovz dobytek tento jed sn dobe. rstaj dlouh pruty, dosahujc vky a dva metry. Prvn rok jsou tyto
Suenm na svou jedovatost ztrc. pruty vzhledu bylinnho, druhm rokem drevnat. Na nich jsou ums-
tny lichozpeen listy. Nemaj stejn poet lstk, doln jich maj
PSTOVN A SBR: sedm. Listy vyrstajc uprosted pt, listy horn jen ti. Lstky jsou
Obliba semen je u ns pomrn nepatrn a potebu lze snadno krt sbrem semene vejit, okraj maj nepravideln pilovit. Na lci jsou tmavozelen, na
z rostlin rostoucch divoce. Pstovn by bylo velmi snadn. Pdu nutno zvolit lehkou, rubu edozelen a plstnat i ostnit. Pi odstupu apk listovch od
hodn slunnou. Semeno se m nkolik dn ve vod a potom se seje dce do dek,
lodyhy jsou palisty, mal, rkovit, sve zelen. Krom list nese
vzdlench 20 cm. Je-li kultura pli hust, rostliny se protrhvaj.
Semeno se sbr v srpnu a z jet ped plnm dozrnm, dve ne tobolky roz- lodyha i etn ostr trny. Ostruink kvete od kvtna do srpna. Bl
pukaj. Sebran tobolky se rozprostou na placht, nechaj dozrt, uschnout, a potom kvty jsou uspodny do malch hrozn. Kvt m kalich, sloen z
se vypadl semena v suchu uschovaj. pti kalinch lstk, ohrnutch nazad. Koruna je tvoena pti korun-
nmi pltky, hezky vzpmenmi. Kvtn lko je vysoce vyklenut,
UIT V LIDOVM LKASTV: tm kuelovit. Na nm sed vce semenk. Ty uzrvaj v plod od
Vnitn se semen ostrky poln z pochopitelnch d- konce ervence do z. Plod m etn, avnat pochviky zprvu er-
vod neuv. ven, po uzrn leskle ern. pln zral plod se oddluje od lka a
Prek, pipraven dkladnm rozdrcenm semen, Vi odpadva.
slou jako prostedek proti vm.
Proti vm a proti mukm se uv mast, zhotove- Muky NALEZIT:
na z 30 g prku a 100 g vazelny nebo vepovho Ostruink roste u ns v hojn me divoce. Najdeme ho v lesch, hou-
sdla. Pi zavivenosti se tak doporuuje v lidovm tinch, na mtinch, na slunnch strnch a cestch. asto tvo na m-
lkastv pouvat odvaru, pipravenho podle tohoto tinch hust, souvisl porosty, do nich se pro spoustu trn tko vnik.
nvodu: 50 g roztluench semen se va 3 minuty ve
1/41 vody a tmto odvarem se nkolikrt denn um- UITEN LTKY:
vaj vlasy. Jako droga se uv plod ostruinku (Baccae rub fruticosi), nepln
vyvinut list (Folim rub fruticosi), nkdy tak koen (Radix rubi fru-
ticosi).
280 JAK SE LIT ROSTLINAMI OSTRUINK KROVIT 281

INN LTKY:
Ostruiny, jak nazvme plody ostruinku, obsahuj cukr, kyselinu ci-
trnovou, kyselinu jablenou, kyselinu vinnou a adu aromatickch l-
tek. Za erstva jsou bez zpachu a maj pjemnou, nakysle sladkou
chu.
Listy, jet nepln vyvinut, obsahuj tslovinu, trochu silice, or-
ganick kyseliny a aromatick ltky. Maj chu ponkud stahujc a
svou vn pipomnaj aj.
Koeny obsahuj ltky podobn jako listy.

UPOTEBEN!:
1. Plody ostruinku se spotebuj v domcnosti jako chutn ovoce. Pipravuje se
z nich dobr zavaenina, nkdy se lisuje tak va.
2. Usuen listy slou jako nhraka nskho aje, kter mohou chut a vn do-
cela dobe nahradit.

PSTOVN! A SBR:
Plan lesn ostruink krovit se umle v zahradch prakticky nepstuje. Pstovat
by ho bylo mon dlenm starch ke nebo odnoemi vysazovanmi najeden metr
od sebe. Szet se mus do dobe zkypel a hnojen pdy. Jednoron pruty nenesou
ovoce. Druh rok zjara se seznou na 1,5 metru, aby ovoce bylo vce a avnatj. Na
podzim po sklizni se pohnoj siln zednou movkou. Vtina spoteby se vak kry-
je sbrem plod rostlin divoce rostoucch.
Plody se sbraj v srpnu a v z. Zpracuj se hned za erstva bu na zavaeninu,
nebo na sirup.
Listy se sbraj v ervnu a ervenci, dokud nejsou jet pln vyvinut. Nasbran
listy se rozlo do tenkch vrstev a usu pomalu ve stnu, aby neztratily aroma.
Koeny se vykopvaj na podzim v z a jnu nebo na jae v beznu. Omyj se a
su pi umlm teple na kamnech.

UITl V LIDOVM LKASTV:

Z plod ostruinku se pipravuje sirup, kter se u- Prjem
v proti prjm. Rozmakan ostruiny se protla s-
tem a va se stejnm mnostvm vody. Pna se pi va-
en sbr. Kdy kapalina zhoustne, nech se vychlad-
nout a pln do lahv.
Sirup, zedn vodou (ostruinov va), poskytuje Osvujc
osvujc npoj pro nemocn. npoj
282 JAK SE LIT ROSTLINAMI PALIKOVICE NACHOV (NMEL) 283

Z listu se pipravuje velice chutn aj. petka sue- Nachlazen Zral nmel m prothl, r-
nho listu se spa lkem vel vody, nech 5 minut kovit tvar a npadn vynv
odstt a vypije hork s cukrem a citronem. Kon dob- z klasu, jeho ostatn zrna b-
r sluby pi nachlazen. vaj pitom vyvinuta normln.
Pi plavici a silnm prjm bv doporuovn od- plavice,
V klasu bv nmelovch zrn
var z 20 g suenho listu ve 1/41 vody. Va se 5 mi- prjem
jen nkolik nebo pouze jedno.
nut, nech odstt, a tato dvka se pije 3x denn. Nmel dosahuje dlky kolem
Za podobnm elem se uv stejn pipravenho 2 cm, siln je necelho pl
a uvanho odvaru ze suench koen ostruinku. centimetru, je tyhrann nebo
trojhrann. Na povrchu je er-
venofialov, uvnit bl. M
podlnou rhu s nkolika p-
PALIKOVICE NACHOV (NMEL) nmi jizvami.
lidov nzvy: marma, mounk, svatojnsk ito, zuby
CLAVICEPS PLJRPUREA (FR.) TUL. NALEZIT:
Nmel se me vyskytovat na
POPIS: obil veho druhu i na trvch a
Nmel je trval odpovajc stdium veckat houby palikovice na- pleveli. Nejvce se mu vak
chov, kter cizopas na obilovinch, hlavn na it. Pat mezi houby da na itu, kde dovede zpso-
veckat - Ascomycetes, do du tvrdohub - Sphaeriales a eledi pa- bit znan kody.
likovitch - Clavicipitaceae. Tato nepatrn houba se vytvo na jae
za vlhkho a teplho poas na nmelu, kter minul rok vypadl z kla- UITEN LTKY:
su a prezimoval ve vlhk pd. Palikovice nachov se skld z tenk Jako droga se uv cel nmel
nohy, na n sed mal, kulovit hlavika, zbarven intenzivn nacho- - sklerecia (Secale cornutum
v. Hlavika obsahuje velk mnostv nepatrnch tlsek, takzvanch nebo Fungus secalis}.
spor, kter maj u hub tent vznam jako u jemnosnubnch rostlin se-
mena. Hmyzem nebo vtrem jsou spory zaneseny na klas jet dve, INN LTKY:
ne byl oplozen. Na napadenm semnku se vytvo nejdve lepkav Nmel obsahuje nkolik alka-
hmota, kter zalep blizny a tyinky obilnho kvtu a zabrn tak oplo- loid, hlavn ergotin, ergotinin
zen. Z lepkav hmoty se vyvj potom blolut, mkk zrno. To po- a cornutin. Nejinnj z nich
malu roste, ediv a hndne, a konen nabude ervenoflalov barvy. je ergotin. Je to ervenohnd

284 JAK SE LIT ROSTLINAMI
prek, zapchajc po houbch a chutnajc hoce. Je edestkrt in-
nj ne nmel samotn. Krom u vyjmenovanch alkaloid obsa-
huje nmel jet kyseliny ergotovou a cerotovou, barvivo, cukr a mast-
n olej, nehledc k jinm bezvznamnjm slokm.
Nmel m zatuchl, odporn zpach, pipomnajc houby a ho-
kosladkou, krablavou, protivnou chu. Je to droga siln jedovat.
Otrava nmelem, prvn pomoc pi len
Monost otravy nmelem se bhem roku mn. m dle od sklizn,
tm je nmel mn jedovat. Otravn dvka kols, nkdy nastane smrt
po 3 g, jindy lovk ani po poit 10 g neonemocn. Otrvit se lze bu
PALIKOVICE NACHOV (NMEL) 285
Okuje se na zatku metn ita. Okovn se provd specilnm nmelovm stro-
jem, taenm traktorem. Ped okovnm se pipravuje nmelov okovac roztok.
Nmelovina se dodv v litrovch lhvch. Na jeden ha je zapoteb 20 - 30 lhv.
Lhve se dopln vodou, zamchaj a obsah se vyleje do vtho mnostv vody. Na
l hje zapoteb 600 - 1000 l vody na zedn zkladnho mnostv nmeloviny. O-
kovac ltka se poslze pelije do ndre, umstn v horn sti nmelovho stroje.
Okovn se provd brzy rno, veer nebo v noci. Drobn d i mlha nekod, ale
nelze okovat za plinho vedra nebo prudkho det. Kdy se infekce ujme, objev
se po trncti dnech na itnch klasech medovice. Za tyi a pt tdn dozrv prv-
n nmel. Sklz se za teplho, slunnho poas nmelovm strojem, kde se okovac
vloka vymn za sklzec. Nmel se sklz postupn 3 - 6x.
Nmel se po sklizni rozprostr v tenk vrstv do 20 mm na chrnnm a dobe vt-
ranm mst. Obas se pevrac hrbmi. Pi umlm dosouen se nmel su 7 ho-
din pi teplot do 60C. Nmel se ukld do jutovch pytl a mus se chrnit ped vlh-
kem. Pytle se oznauj vraznm npisem jed. Vnosu jsou 100 - 150 kg.ha'1 nme-
le. Nmelov ito se nesm ani zpracovvat a zkrmovat.

moukou, do n byl nmel semlet, nebo uvnm nmele i ltek

z nho vyrobench jako lku. UIT V LIDOVM LKASTV:
Prudk otrava se jev bolestmi hlavy, zvracenm a keovmi z- Nmelu se uv hodn v enskm lkastv a porod-
chvaty jako pi padoucnici. Je-li otrven ena thotn, potrat. nictv. Ponvad pat pouze do rukou lkae, nebude-
Vlekl otrava probh pod dvojm obrazem. Otrven m ohnut me se o jeho lkaskm uit vbec it.
doln i horn konetiny, svalstvo v oblieji se kube. Ztrat chu k jd-
lu a vrhne. Svalstvo ochabuje a nastvaj duevn poruchy. Jindy opt
naskakuj na ki puche, tk odumr, odpadva a nastvaj tm de-
formace d.
Len provd vdycky lka.
Otravy prvnho druhu, poitm mouky, zneitn nmelem, se nyn
ji nevyskytuj. Dve vak nebyly hromadn otravy zvltnost.

PSTOVN A SBR:
Nmel se v kultue pstuje na itu setm (Secale cereale L.). Nejvhodnj jsou vlh-
polohy bramborskho vrobnho typu. Nmelov ito m nejradji hlinitopsit
pdy. Dost zle na hnojen, optimln dvky ivin jsou 60 - 80 kg N . ha'1, 20 - 30
1 1
kg P . ha- a 75 - 100 kg K . ha- . Duskat hnojivo se rozlo na dv dvky: prvn,
maximln jedna tvrtina celkov dvky, se aplikuje brzy na jae, zbytek tsn ped
okovnm nebo do ty dn po nm. ito nem vytvet pli hust a vysok porost.
Nejvhodnj pedplodinou jsou ran a poloran brambory, ozim epka i zelenina.
ito se seje nejlpe v druh polovin z. Seje se maximln 150 kg osiva na ha.
286 JAK SE LIT ROSTLINAMI PAMPELIKA (SMETANKA) LKASK 287

PAMPELIKA (SMETANKA)
LKASK
lidov nzvy:
ml, ml, had ml, lupen mln, lupen pampelikov,
pampulika, pleska, piecka obecn, kainec, lv zub
TARAXACUM OFFICINALE WEBER IN WIGGERS

POPIS:
Pampeliku lkaskou adme do eledi rostlin hvzdnicovitch -
Asteracea. Je to rostlina vytrval. V zemi m siln koen, z nho vy-
rst rice pzemnch list. Tyto listy jsou dlouh, zce kopinat,
kracovit dlen s okraji dce a nepravideln zubatmi. Kvete v dub-
nu a kvtnu. Kvty jsou umstny na dlouhch, dutch stvolech. Jsou
uspodny do kvtnch bor. Kolem irokho kvtnho lka je z-
krov kvtn, sloen ze dvou soustednch kruh zelench lstk.
Vnj lstky jsou men a ohrnut dol, vnitn lstky jsou piloeny
ke kvtnmu boru a jsou vt. Vlastn kvty, kterch vyrst spous-
ta na kvtnm lku, jsou intenzivn lut zbarveny. Jsou celkem
mal. Kalich je tvoen pouhmi chloupky, korunu nahrazuje jedin
pltek, podoby jazykovit. Semenk je podkvt, vybh ve velmi
dlouhou nlku, nesouc na konci rozeklanou bliznu. Tyinek je mno-
ho. Na noc se kvtn bory zavraj, stejn i za chladnho a detivho
poas. Semenk uzrv v naku, je vybh v dlouh, tenk zoban,
ukonen na vrcholu kalinmi chloupky, paprskovit uspodanmi.
Kvty se nkdy rozvjej a na podzim.
288 JAK SE LIT ROSTLINAMI
PAMPELIKA (SMETANKA) LKASK 289

NALEZIT:
Pampelika roste vude v cel Evrop. Najdeme ji na lukch, na po-
lch, podl cest a na horech. Je to velmi tce vyhubiteln plevel, roz-
mnoujc se padkovitmi semeny, kter vtr nkdy zahn i znan
daleko.
Listy se sbraj v dubnu a kvtnu, dve ne se rozvine kvtn stvol. Mus se rychle
usuit bu na slunci nebo jet lpe v umlm teple.
Kvty se sbraj v dubnu a kvtnu. Sbraj se jen kvty skuten, bez kvtnho l-
ka. Rozprostou se do tenkch vrstev a rychle se usu.
Cel bylina i s koenem se sbr v beznu a kvtnu, dve ne se rozvinou kvtn
stvoly. Su se t rychle.

UIT V LIDOVM LKASTV:

UITEN LTKY: V lidovm lkastv je pampelika rostlinou velmi ob- Vodnatelnost
Jako droga se uv koen (Radix taraxac}, list (Folim taraxac} a lbenou. Uv se j jako moopudnho prostedku,
kvt (Flos taraxac). Nkdy se sbr cel rostlina i s koeny (Radix ta- zejmna pi vodnatelnosti jako aje, pipravenho
raxaci cum herba). z tto smsi:
oddenku pesliky 30 g
INN LTKY: koene pampeliky 30 g
koene libeku 30 g
Cel rostlina, od oddenku a po kvty, je proniknuta blou, mlnou
koene jehlice 30 g
vou. Obsahuje tslovinu, cukr, taraxin, taraxasterin, leontodon,
Jedna kvov lika tto smsi na drobno pokrjench
inulin a jin ltky. V listech je krom toho obsaen inosit. Rostlina koen se spa 1/4 l vel vody, nech jednou pejt
dle obsahuje kyselinu kemiitou, vitamny A, B, C, D a soli sodku varem, 10 minut odstt a pecedit. Pij se dva lky
a draslku. Vechny sti rostliny chutnaj trpce, hoce a stahuj v s- denn.
tech. Maj jen nepatrn zpach. Pi hemeroidech se doporuuje odvar tto smsi: Hemeroidy
listu pampeliky 10 g
nat rebrku 30 g
UPOTEBEN!:
1. Mladch list pampeliky se pouv k pprav chutnho saltu, hlavn v z-
listu jablenku 30 g
listu kopivy 15 g
padnch zemch.
2. Z koene lze vyrobit kvovou nhraku podobn jako z koene ekanky.
Jedna polvkov lce smsi se hod do 1/21 va-
c vody, nech 2 minuty povait a 10 minut odstt.
Vypije se po tetin odvaru rno, v poledne
PSTOVN A SBR: a veer.
V nkterch krajch se pampelika pstuje, zejmna v Anglii, kde je jej spoteba ne- Odvar ze samotnho koene pampeliky nebo z cel Choroby
obyejn vysok. U ns stame spotebu nahradit sbrem pampeliky divoce rostouc. rostliny i s koenem je lidovm prostedkem pi cho- jatern
Pstovn nese s sebou nebezpe, e se pampelika velmi roz a zamo cel okol. robch j aternch. 50 g pokrjen drogy se pova 3 mi-
Koeny se sbraj na podzim v jnu. Je to sbr dosti obtn, ponvad vlcovit ko- nuty ve 1/4 l hork vody a pije po jednom lku rno
eny pronikaj hluboko do zem a maj bt zskny cel. Listy se od koene odznou, a veer.
koeny se dkladn omyj vodou a dokonale usu v umlm teple. Suchou drogu nut- Jin opt doporuuj pi obtch luovch a luo- luov
no chrnit ped mymi a ervy. vch kamncch odvar ze smsi 20 g suenho kvtu kamnky
290 JAK SE LIT ROSTLINAMI PELYNK PRAV 291

pampeliky a 40 g reveovch stonk. Lce tto sm- kch. Na lku kvtnho

si se pova 10 minut ve 1/41 vody. Tato porce se pije boru jsou uprosted v teri
2x denn. nlevko vit kvty, jejich
Pi prv zmnnch obtch je oblben tak aj, koruna vybh do pti cp.
zhotoven z tto smsi: Na obvodu lka stoj kvty
koene pampeliky 20 g s korunou jazykovitou. Se-
koene rebrku 20 g menky jsou podkvt, ka-
nat zemdmu 20 g d kvt m pt tyinek. Se-
ajov lika tto smsi se spa lkem vody, nech menky uzrvaj v naku, je-
pejt varem a odstt. Uvaj se ti lky denn. j horn konec je prstenovi-
Jako prostedek istc krev bv doporuovna - itn t ztlutl.
va z list pampelikovch, jej dv lce se pidaj do krve Krom pelyku pravho
polvky v poledne. roste nebo se pstuje u ns
Msto toho lze ut tak odvaru ze smsi: ada dalch druh, kter
koene pampeliky 20 g v lkastv maj daleko men-
koene zemlui 20 g vznam. Jsou to zejmna
koene ekanky 20 g pelynk brotan (Artemisia
Dv ajov liky smsi se pova minutu v lku abrotanum L.), (pelynk)
vody a nechaj 15 minut odstt. Pije se v poledne. kozalec koenn - estragn
(Artemisia dracunculus L.),
(pelynk) kozalec ladn (Ar-
temisia campestris L.), (pe-
PELYNK PRAV lynk) kozalec metlat (Ar-
lidov nzvy: ernobejl, bylina sv. Jana, nechrse, pamtnek, temisia scoparia WALDST.
pamutejek, pelu, peluka, pelyka, stbk velik, polynk et KIT.), pelynk ernobl
ARTEMISIA ABSINTHIUM L. (Artemisia vulgaris L.), pe-
lynk pontick (Artemisia
POPIS: pontica L.) a pelynk ra-
Pelynk prav pat do eledi slonokvtch - Asteracea. Je to bylina kousk (Artemisia austriaca
vytrval. Z koene vyrst lodyha do vky nkdy a pes metr. Lo- JACQ).
dyha je na povrchu lbkovan a blav plstnat. Bohat se vtv.
Z lodyhy vyrstaj dvakrt a tnkrt peenodelen listy, jejich ukroj - NALEZIT:
ky jsou tup kopinat. Jen horn listy nejsou dleny a maj kopinat Domovem je pelynk ve
tvar. Kvete od ervence do z. Kvty tvo mal, kulat bory, uspo- stedn a jin Evrop, Asii a
dan v bohat laty. Kvty jsou umstny na krtkch, ohnutch stop- severn Africe. Nalezneme
292 JAK SE LIT ROSTLINAMI
PELYNK PRAV 293

ho u ns na kamenitch a skalnatch svazch, na horech a pustinch, UIT V LIDOVM LKASTV:

na rumitch, na mezch, u cest a na podobnch mstech. Vnitn se uv pelyku hlavn pi obtch nebo Plen
chorobch stroj zavacho. Tak pi plen zhy zhy
UITEN LTKY: bv doporuovn odvar z 15 g pelykov nat nebo
Jako droga se pouv na (Herba absinthii) a zdka i koen (Radix z 10 g koene ve 150 g vody. Va se 5 minut, nech
absinthi). odstt 10 minut a podle poteby po lcch uv.
Pi nadmn doporuuj na venkov nlev z 30 g Nadmn
INN LTKY: pelykov nat, na ni se naleje 200 g vac vody.
V pelyku pravm najdeme silici (a 2%) s hlavn slokou thujonem Vyuv se bhem dne.
a azulenem, hoiny absinthin a anabsinthim. Cel rostlina m p- Pi nechutenstv se pelyku uv v rozmanitch Nechutenstv
jemnou aromatickou vni a chutn slab hoce, trpce. Suenm podle ppravcch. Velmi znm jsou aluden kapky toho-
mnohch daj se innost pelyku nezmenuje jako u jinch aroma- to sloen:
tickch bylin, nbr pr zvyuje. nat pelykov 60 g
kry pomeranov 20 g
UPOTEBEN!: koene pukvorce 10 g
1. Hojn se uv pelyku pi vrob likr, hlavn tak zvanho absintu, nejoblbe-
njho ve Francii. Jeho pravideln pit vak zpsobuje vleklou otravu, je se nazv
koene hoce 10 g
absinthismus.1 kry skoicov 5g
2. Vtina rostliny se spotebuje k vrob pelykov silice a v lkastv. itn koalky 1000 g
Tuto sms nechme stt tden, piem j nkolikrt
PSTOVN A SBR: denn zatepeme. Potom se sced a uv 3x denn
Pelynk nen ve smyslu pstovn nron. Sta mu pda such a takov, na n se
neda dn jin kultue. Nicmn vyaduje tepl a slunn polohy. Roste dobe i na
20 kapek.
svazch. Jin takov aluden kapky se piprav podle toho-
Mno se tak, e se star rostliny roze na odnoe, je se zasad do pdy s meze- to nvodu:
rami asi plmetrovmi. Kulturu sta jednou za lto okopat a vyplet. nat pelyku 20 g
Na se sklz obyejn tikrt za lto, poprv v ervnu, podruh v ervenci a pote- oddenku benedyktu 20 g
t v z. Pro uit lkask se odezvaj jen kvetouc vrcholky nat, pro zpracovn
nat zemlui 20 g
prmyslov na cel. Pi zvlt peliv sklizni se listy odrhnou z lodyh a vechny sil-
nj stonky odstran. Sbr se su za mrn teploty (do 40C) v tenkch vrstvch. kry pomeranov 20 g
2
Koeny se vyrvaj na podzim v jnu. Su se neoisten a teprve suen se odrh- deva guajakovho 20 g
3
nou za sucha kartem. sasafrasu 20 g
kry chininov 20 g
koene andliky 20 g
koene kozlku 20 g

l Pro svou nebezpenost je dnes prav absint zakzn v drtiv vtin evropskch 2 Koen rostliny kaa blav (Sarsaparilla albidum (Nuir.) NEES.) - Radix sassaf-
zem. rassi.
3 Devo stromu guajak lkask (Guajacum officinale L.) - Lignum sanctum nebo
Lignum benedictum.
294 JAK SE LIT ROSTLINAMI PELYNEK PRAV 295

uhliitanu draselnho 5 g kry skoice 12 g

istho lihu 120 g koene bedrnku 20 g
Nechme stt tden v ndob dobe uzaven, potom koene pukvorce 20 g
scedme. Uv se ped jdlem 10 kapek. Tento p- hlzy rnu plamatho 30 g
pravek je veobecn znm pod nzvem Biesterovy cukru prkovho 100 g
aluden kapky. Uv se 3x denn na hrot noe.
Za stejnm elem se uv tak nlevu, piprave- Jinde je pi jaternch chorobch oblben aj z tto Jatern
nho z tto smsi: smsi: choroby
nat pelyku 10 g nat pelykov 20 g
nat zemlue 10 g koene pesliky 20 g
kry pomeranov 10 g bobul jalovcovch 20 g
listu vachty trojlist 5g Dv kvov liky se spa 1/41 vel vody, nech se
koene pukvorce 5 g 10 minut odstt a na dvakrt vypije.
koene hoce 5 g Jin k tmu elu uvaj l x a 2x denn na hrot
kry skoicov 2g noe prku z koene pelyku. Dv se do polvky
Na 15 g tohoto koen se naleje 1/4 l vac vody, ne- nebo do jinho tekutho jdla.
ch stt 10 minut a uv lce ped jdlem. Proti krkavkm se pije aj z tto smsi: krkavky
K povzbuzen vymovn aluden vy slou li- nat pelyku 10 g
kr, jeho se pije mal odlvka (stopeka) ped jd- konitrudu 5g
lem. Piprav se takto: krtinku 15 g
oleje pelykovho 20 kapek listu jahodnku 30 g
oleje pomeranovho (z kry) 12 kapek listu mty peprn 30 g
oleje anzovho 12 kapek Vrchovat ajov lika smsi se l minutu pova ve
oleje feny klovho 10 kapek 1/4 l vody, nech 10 minut odstt a pije lek rno a
oleje citrnovho 5 kapek lek veer.
oleje andlikovho 5 kapek K tomu se veer i rno pid klystr z odvaru 40 g
oleje majornkovho 5 kapek koene pelykovho v 1/2 l, k nmu se pidaj
lihu istho 700 g 3 lce silnho octa.
vody 300 g Pi zntech v krku se jako kloktadlo uv pely f- Znty krn
Dobe smchme a nechme tden uleet. kov odvar.
Pi aludenm kataru, spojenm se zvenm vy- Katar Spaen pelykov na se pikld na zhmodniny. Zhmodniny
movnm hlenu, doporuuje se v lidovm lkastv aluden
tato sms bylin, dobe rozdrcench na jemn prek: s hlenem
koene pelyku 4g
deva jalovcovho 4g
296 JAK SE LIT ROSTLINAMI
PETREL ZAHRADN
lidov nzvy: apich zahradn, petru, petruel, petruka
PETROSELINUM CRISPUM (MILLER) A. W. HILL CONVAR. RADICOSUM
(ALEF.) DANERT
POPIS:
Petrel zahradn pat do eledi
rostlin mikovitch - Apiaceae. Je
to bylina dvoulet, jen velmi zd-
ka vytrval. V zemi m dlouh,
vetenovit koen svtlehnd bar-
vy, na prezu tm bl. Z nho
vyrst lodyha, dosahujc vsky
a jednoho metru. Nese dvakrt a
tikrt zpeen listy, jejich ukroj -
ky jsou tvaru klnovho, a pee-
noklann. Na lci jsou jasn zelen
a leskl, na rubu matn. Kvete
v ervnu a ervenci. Zelenolut
kvty jsou sestaveny do sloench
okolk. Okolky nemaj obal,
nebo je obal nahrazen dvma t-
tinkovitmi listeny. Jednotliv
okolky maj obalky, sloen
z esti a osmi nitkovitch listen.
Kvt samotn m nepatrn kalich.
Korunu tvo pt korunnch pltk.
Uprosted kvtu je ter, kolem
nho vyrst pt tyinek. Pod ter-
em je podkvt semenk, nad ter-
em n dv palikovit blizny. Se-
menk uzrv v naku, dlouhou asi 2 mm. Tvaru je vejitho, na po-
vrchu m pt slab znatelnch eber, mezi nimi jsou uvnit olejov
ndre.
PETREL ZAHRADN 297
NALEZIT:
Domovem petrele zahradn jsou oblasti jin Evropy a Asie. Tam ros-
te i divoce. U ns se hodn pstuje na zahradch a na polch jako rost-
lina uitkov a jen zdka zplauje.
UITEN LTKY:
Jako droga se uv na (Herba petroselini), koen (Radix petroselini)
a semeno (Semen petroselini).
INN LTKY:
Vechny sti rostliny obsahuj hojn silice s hlavn slokou apiolem,
myristicinem a allyltetramethoxybenzolem, glykosidy apiin a inosit a
vitamny B a C. Cel bylina charakteristicky, aromaticky von a m
pjemnou chu. Ze semen se destilac vyrb jasn zelen olej proni-
kav vn.
UPOTEBEN!:
1. Cel rostliny se hodn pouv jako kuchysk zeleniny.
2. Slou dle k vrob oleje a jako droga.
PSTOVN A SBR:
K pstovn se hod lehk, erstv zahradn pda. Hnojen chlvskm hnojem kaz
pjemnou chu rostliny, proto je lpe hnojit umlmi hnojivy.
Semeno se seje do dek, vzdlench asi 20 cm, obyejn s letn cibul, kter se
sklz dve, take petrel m potom dost msta. Kl lpe, namo-li se semeno na
cel den a noc do vody. Ale i tak trv msc, ne vzejde. Kulturu je teba plt, okop-
vat, zalvat a podle poteby protrhvat.
Koen se sklz druh rok v beznu a dubnu, kdy je u dost vyspl a dokud nen
jarnm rstem a nasazenm kvt vyerpan. Sebran koen se dobe omyje, silnj
kusy se po dlce rozznou a na lskch v tenkch vrstvch usu.
Semeno se sklz druh rok v srpnu a z. Kdy je asi polovina okolk zral, oe-
e se a nech se na plachtch dozrt. Na stojato dozrvat se nedoporuuje, ponvad
semeno snadno vypadv. Dozrl semena se vymlt a dosu na plachtch piroze-
nm teplem.
298 JAK SE LIT ROSTLINAMI PlVOKA LKASK 299

UITl V LIDOVM LKASTV: vu. U ord plnokvtch vyrst z lka kvtnho, obklopenho kali-
Petrel zahradn je veobecn znmm prostedkem Obte chem se zelenmi listy, iroce kopinatmi, kvtn koruna, tvoen
moopudnm. Odvar z 20 g petrelovho koene, va- pi mnoha pltky korunnmi. Jsou ovln a kruhovit vj it a celek,
enho do zmknut ve 1/4 l vody, se me pt moen hlavn nezcela rozvit, tvo tm kouli. U odrd planch je kvt na
2x denn. korunn pltky chud. Uprosted kvtu tr mnoho tyinek a ti a pt
Za tm elem se uv tak odvaru z 25 g nat pestk. Semenky uzrvaj v mchky, naplnn semeny.
bu erstv nebo suen. Tento odvar se pipravuje
stejn a uv ve stejnch dvkch.
Tak kvov lika semene, vaenho 15 minut ve
1/4 l vody, dv moopudn odvar.
Lze tak pout odvaru z tto smsi:
plod jalovce (rozdrcench) 20 g
koene jehlice 20 g
koene petrele 20 g
semene petrele 20 g
Polvkov lce smsi se va 10 minut ve 1/41 vody
a na dvakrt vypije rno a veer.
Jako moopudnho prostedku lze ut tak nkoli-
krt denn l g zprkovanho semene petrelovho.
Spaen na petrelov, piloen na bodnut hmy- Bodnut
zem, zahn palivost a zabrauje vzniku otoku. hmyzem

PIVOKA LKASK
lidov nzvy: pivokov re
PAEONIA OFICINALIS L

POPIS:
Pivoka lkask pat do eledi pryskynkovitch - Ranunculaceae.
Je to bylina vytrval. M v zemi mohutn hlzovit koen, z nho vy-
rst pm lodyha, dosahujc vky asi pl metru. M velik listy
s dlouhmi apky, dvakrt a tikrt trojmo rozeklan. Listy maj
vzhled kozo vit. Kvete v kvtnu a ervnu. Kvty m dvojho druhu.
Bu plan nebo pln. Vdycky vak maj ervenou nebo rovou bar-
 PLAVU OBECN 301
300 JAK SE LIT ROSTLINAMI

UIT V LIDOVM LKASTV:

Jako liv rostliny pichzej v vahu jen purpurov odrdy pivo-
ky, jak se pstuj ve venkovskch zahradch. st pivoky se dnes uv jen v lidovm lkastv, a Poruchy
to mrou velmi omezenou. Odvar semene je oblben menstruace
NALEZIT: na venkov pi nepravideln menstruaci. 15 g pokr-
Pivoka lkask roste plan v jin a jihovchodn Evrop, hlavn jench semen se va 5 minut ve 1/41 vody, nech od-
stt, sced a po lcch bhem dne vyuv.
v ecku. U ns se hodn pstuje v zahradch jako kvtina okrasn.
K tmu elu se uv desetiminutovho odvaru ve
vn tto smsi:
UITEN LTKY:
koene pivokovho 10 g
Jako droga se uv koen (Radix paeoniae), kvt (Flos paeoniae) a
semene pivokovho 10 g
semeno (Semen paeoniae).
kry skoice 2g
vna ervenho 500 g
INN LTKY:
Uv se lek denn veer.
V koeni najdeme tsloviny, sliz, krob, cukr, hoiny, organick ky-
Pi moovch kamenech bv doporuovn odvar Moov
seliny, avelan vpenat a alkaloid peregrinin.
V okvtnch lstcch nalezneme tsloviny, sliz a erven barvivo. 10 g suenho kvtu ve 1/4 l vody. Va se l minutu a kameny
uv rno a veer lek.
V semenech je mastn olej, tslovina a sliz.
Prek ze suenho koene, uvan 3x denn na Dna
hrot noe, lze doporuit k len dny.
UPOTEBEN:
Pivoka lkask se pstuje hodn v zahradch a parcch jako okrasn rostlina. Dve byl v lidovm lkastv pi padoucnici velmi Padoucnice
oblben tento ppravek:
koene pivoky 20 g
PSTOVN A SBR:
Pro pstovn je teba vybrat spe pdu suchou ne vlhkou. Je nutno zhon dobe koene kozlku 20 g
pohnojit. Slunn poloha je pro zdrn vvoj pivoky podmnkou. koene pelyku 20 g
Mno se dlenm koen, kter szme brzy zjara do ad ve vzdlenosti asi 0,75 m. Kvov lika se vaila l minutu v lku vody. Uval
Vzel sazenice nutno peliv okopvat a oetovat. se lek denn.
Koen se sklz na podzim v z a jnu nebo na jae v beznu a dubnu. Z vykopa-
nch koen se berou pro lkask ely jen vedlej, siln, hlzovit koeny. Koen se
oist vodou a kartem a su se neoloupan vcelku umlm teplem.
Kvty, lpe eeno korunn pltky, se sbraj v kvtnu a ervnu - dve, ne zanou PLAVU OBECN
opadvat. Suit se mus velice rychle, aby zstala zachovna barva, kter pomalm su- lidov nzvy: ertv spr, medvd tlapa, jelen skok, jelen
enm obyejn bledne. Korunn pltky se rozlo do tenounkch vrstev a su rychle rek, m noha, ps sv. Jana, vlaeka, sprek, vidlk, vidlika
umlm teplem, nejlpe v surn. Ulo se v suchu a tak, aby byly chrnny ped LYCOPODIUM CLAVATUM L.
svtlem.
Semena se sbraj v ervenci a srpnu, tedy v dob, kdy jsou u pln zral. Rozlo-
se a nechaj uschnout. POPIS:
Plavu obecn pat do eledi plavuovitch - Lycopodiaceae. Je to
rostlina vytrval. Z oddenku vyrst plaziv lodyha, dosahujc dlky
302 JAK SE LIT ROSTLINAMI PLAVU OBECN 303

a 0,75 m. Vtv se INN LTKY:

vidlinat a vysl do Vtrusy se chovaj jako velmi jemn, citrnov lut a lehouk prek,
zem etn konky, na omak mkk a mastn. Je velmi holav, bez chuti a bez zpachu'
tenk, hodn rozvt- Hlavn soust je zelenolut mastn olej, kterho vtrusy obsahuj a
ven. Cel lodyha je 50%. Na obsahuje mimo jin alkaloidy lykopodin, klavatin a klavatoxin.
hust pokryta rko-
vitmi, uzoukmi UPOTEBEN:
listy, vybhajcmi ve 1.Vtrusu se uv velkou mrou v kovoprmyslu, kde slou k vysypvan forem
vlskovit vbek. pi zhotovovn jemnch odlitk.
Na nkolika mstech 2. V pyrotechnice se ho uv hlavn na divadle k bleskovm svtelnm efektm.
3. Nat se uv k zapuzovn hmyzu u telat.
vyrstaj z lodyhy
vzhru dlouh stonky, PSTOVN A SBR:
je se na konci dl ve Plavu obecn se nepstuje, ponvad se j v kultue neda.
vidlici. Stonky i vidli- Vtrusy se sbraj v srpnu a z. Tehdy se odeou zral plodn klasy a vyklepva-
ce jsou t pokryty j se do hustch, pltnch pytlk nebo plechovch ndob. Pohodlnji se sbr prov-
d tak, e v ervenci odeeme nezral plodn klasy, usume je na slunci a vyklepe-
hust listy. V ervenci me. Sbr je nutno vdy dobe prost.
a srpnu se na nich ob- Na se sbr v kvtnu a ervnu, rozproste se a na slunci usu, i
jevuj vlcovit iti-
ky, tvoen srditmi UIT V LIDOVM LKASTV:
upinami. Za upi- Prku plavuovho, jen se t nazv lidov lut Opruzeniny
nami jsou ukryty pudr, zasejptko nebo ervotoina, se uv zevn
tobolkovit vtrusni- k zasypvn opruzenin, hlavn u dt, a na opary.
ce s prkovitmi v- Dobr sluby kon pi rozpraskanch prsnch bra- Trhliny
trusy (sporami). upi- davkch nebo pi trhlinkch na bradavkch u kojcch na prsnch
ny itic jsou slab na- matek. bradavkch
loutl. Vnitn se uv nat plavuov pi obtch men- Obte
struanch. 10 g nat plavuov se va 3 minuty ve menstruan
NALEZIT: 1/4 l vody a pije se rno a veer.
Plavu obecn roste tm po cel Evrop, hlavn v horskch polo- Vtrus plavuovch (prku pavuovho) se vnit- ezavka
hch v suchch, jehlinatch lesch a ve vesovitch. n uv pi ezavce pi moen. Sms se l lce pr- pi
ku se temi lcemi istho medu. Tto smsi se uv moen
UITEN LTKY: za dv hodiny kvov lika.
Jako droga se uv cel na (Herba lycopodii, Lycopodium) a vtru-
sy (Sporae lycopodiorum). Plavu je nyn v eskch zemch zkonem chrnna a je mono sbrat jen vtrus-
n klsky.
304 JAK SE LIT ROSTLINAMI PLINK LKASK 305

UITEN LTKY:
PLICNK LKASK Jako droga se uv na (Herba pulmonariae}. Sbr se bu kvetouc
lidov nzvy: hvzdo, plink nebo po odkvtu. Nkdy se sbraj jen pzemn listy (Folim pulmo-
PULMONARIA OFFICINALIS L. nariae).

POPIS: INN LTKY:

Plink lkask pat do eledi rostlin brutnkovitch - Boraginaceae Droga obsahuje hodn slizu, tslovin (okolo 9%), saponin a kyselinu
Je to bylina vytrval, je m v zemi zk, nevelik koen. Z nho vy- kemiitou. Je bez zpachu, chutn sliznat a v stech stahuje.
rst nkolik lodyh, dosahujcch
vky asi tvrt metru. Lodyhy se UPOTEBEN:
na konci vtv ve dv sti. Listy V zpadnch zemch, hlavn v Anglii, se plink pstuje jako zelenina.
jsou podlouhle vj it a nemaj a-
pk, nbr pisedaj pmo na lody- PSTOVN A SBR:
hu, po n mal kousek sbhaj. K pstovn je teba zvolit vpenitou pdu. Pstuje se bu ze semen nebo z odno-
Jsou pokryty stejn jako cel lody- . Vysv se na jae do parnk i bedniek. Kdy rostlinky vzejdou, pesad se na
ha krtkmi, tuhmi chloupky. Tu pole. O nco pozdji se kultura okope a vypleje, jinak nepotebuje nkolik let dn
pe.
a tam jsou na nich roztroueny
Na se sbr v dubnu a v ervnu, rozproste se do tenkch vrstev a na slunci usu-
lzky. Kvete v beznu a dubnu. . Po usuen je svtle zelen, na spodu belav a velmi drsn.
Kvty jsou nejprve rov, potom
fialov modr. Sestaveny jsou do
jednostrannch hrozn. Kad UIT V LIDOVM LKASTV:
kvt m ptizub kalich, jen je na Plicnku lkaskho se od pradvna v lidovm lka- Kael,
povrchu vyznaen pti hranami. stv uv pi chorobch stroj dchacho. Pi kali a chrapot
Koruna je t pticp a m tvar chrapotu se doporuuje odvar z 10 g listu plicnku ve
trubkovit nlevkovit. Uvnit 1/4 l vody. Va se 3 minuty a pij dv porce denn.
v trubce je chlupat. M pt tyi- Pi plicnch chorobch se va odvar tto smsi: Plieni
nek nestejn dlky a tydln listu plicnku 25 g choroby
nadkvt semenk, jeho nlka je listu jitrocele 25 g
zakonena dvojlalonou bliznou. Polvkov lce smsi se va 5 minut ve 1/41 vody,
Semenk uzrv ve tyi tvrdky. nech 10 minut odstt a peced. Uv se pl rno a
pl veer medem slazenho odvaru.
NALEZIT: Stejnm zpsobem se piprav odvar z jin, sloitj-
Plink lkask roste u ns hojnou smsi:
mrou ve vlhkch lesch a stinnch nat plicnku 25 g
houtinch. nat pesliky 25 g
306 JAK SE LIT ROSTLINAMI PODBL OBECN 307

nat rdesna 35 g
nat jahodnku 3g
listu podble 2g
K hojen ran pispv odvar z listu nebo nat plicn-
ku, v nm se namej obklady.
Na rny se tak pikldaj spaen listy plicnku. Rny

PODBE OBECN
lidov nzvy: babusa, babuka, bylina vtzn, kosk kopito,
mate lko, lopusice, majk, podblice, podblek, podkovka
TUSSILAGO FARFARA L.

POPIS:
Podbl obecn pat do eledi hvzdnicovitch - Asteraceae. V zemi
m vytrval oddenek, z nho vyrstaj etn vlknit vbky koe-
nov. Nad zemi vyhn brzy na jae, v beznu a dubnu, stvoly, dosa-
hujc vky asi 20 cm. Tyto stvoly jsou pokryty upinatmi listeny.
Listeny jsou kopinat, ervenohnd, a tisknou se tsn ke stvolu, na
jeho vrcholu je kvtn bor. Tento bor m zkrov, tvoen adou z-
kch lstk, kter ho pln obkliuj. Na okraji kvtnho boru je n-
kolik soustednch kruh jazykovch kvt, uprosted boru pak
spousta trubkovitch kvt. Kvty jsou zbarveny lut. Msto kalichu
m kvt nkolik chloupk. M mnoho tyinek a semenk, vybhajc kch polch, na vlhkch lukch, na mokrch okrajch cest, podl po-
v nlku s rozeklanou bliznou. Na noc se kvtn bory zavraj, stejn tok a ek, zkrtka vude, kde je trochu vlhko.
i za chladnho nebo detivho poas. Semenk uzrv v naku, opat-
enou jemnm chmm, kter umouje, aby byla naka vtrem za- UITEN LTKY:
nesena znan daleko. Teprve po odkvtu se objevuj listy. Jsou na Jako droga se uv pedevm list (Folim farfarae), mn asto kvt-
dlouhm apku, tvaru okrouhle srditho, s okraji zubatmi. Na rubu n bor (Flos f arfarae). Zdka tak koen (Radix f arfarae}.
jsou ed plstnat, na lci lys.
INN LTKY:
NALEZIT: V cel rostlin je obsaena slizovit ltka faradiol, tslovina, inulin a
Podbl je u ns vytrvalm plevelem, jen siln vysou pdu. Lze ho hoiny. Nem dnou charakteristickou vni a chutn sliznat, hoce,
velmi obtn vyhubit. Nachzme ho velmi hojn na hlinitch, vlh- v stech stahuje.
308 JAK SE LIT ROSTLINAMI POSED BL 309

UPOTEBEN: listu linku 10 g

Obas se uvalo podblovch list jako tabkov nhraky. koene lkoice 5g
Polvkov lce tto smsi se spa ve 1/41 vody, ne-
POUIT A SBR: ch pejt varem a odstt 10 minut. Tato porce se pije
Kvtn bory beze stvol se sbraj hned po rozkvtu, v beznu a dubnu. Rozprost- 3x denn.
ou se do tenkch vrstev a su bu pirozenm nebo umlm teplem tak, aby zsta-
Ve vech tchto smsch lze msto listu ut tak
la zachovna barva.
Listy se sbraj i s apky v ervnu a ervenci. Su se v tenkch vrstvch na slunci kvtu nebo koene podble.
tak dlouho, a se snadno lmou. Pitom vak m zstat zachovna jejich barva. erstv vymakan list podble se pikld na rny, Rny
Zhndl listy jsou bezcenn. jejich hojen urychl.
Koeny se vyrvaj bu na podzim v z a jnu nebo brzy na jae, kdy zanaj
vyrstat prvn stvoly. Oist se a su umlm teplem na kamnech.

UIT V LIDOVM LKASTV: POSED BL

Podbl obecn je velmi oblbenm lidovm lkem pi Zducha lidov nzvy: denn
chorobch stroj dchacho. Pi zdue doporuuj pa, posed ern
tuto sms: BRYONIA ALBA L.
listu podble 20 g
kvtu hemnku 20 g POPIS:
koene proskurnku 20 g Posed bl adme do e-
semene anzu 20 g ledi tykvovitch - Cucur-
Kvov lika smsi se va l minutu ve 1/41 mlka, bitaceae. Je to rostlina
oslad medem a pije rno a veer. vytrval. V zemi m mo-
Pi nastuzen, spojenm s rmou, kalem a mrn Nastuzen hutn koen, obyejn
zvenou teplotou, oblben je aj z tto smsi: a rma dvoudln, svm vzhle-
listu podble 20 g dem pipomnajc epu.
listu jitrocele 20 g Dosahuje mnohdy tlou-
koene andliky 20 g tky pae a obsahuje b-
semene anzu 20 g lou, mlnou vu, od-
nat marinky 20 g porn zapchajc. Z ko-
kvtu divizny 40 g ene vyrst lodyha, do-
petka smsi se spa v lku hork vody, nech sahujc dlky a t met-
10 minut odstt a pije 4x denn dve, ne vychladne. r. Tu a tam m tenk z-
Stejn i pi chipce se osvduje nlev z tto smsi: Chipka vitkovit ponky, jimi
listu podble 30 g se pne po plotech, stro-
koene proskurnku 30 g mech a podobn. Listy
310 JAK SE LIT ROSTLINAMI
sed na dlouhch apcch, jsou tvaru srditho, ale rozdleny na pt
lalok. Okraje maj oste chobotnat zubat. Na povrchu jsou stejn
jako cel lodyha pokryty drsnmi chlupy. Kvete od ervna do z.
Kvty jsou jednodom, zelenav lut. Maj kalich s pti ostrmi
zuby, nazad ohrnut. Koruna se skld z pti pltk korunnch, opak-
vejitch. Pestkov (samic) kvty jsou umstny na stopkch v la-
b hornch list. Maj ti blizny. Prankov (sam) kvty jsou ums-
tny na stopkch v lab dolnch list. Maj ti tyinky. Semenk
uzrv v bobuli nejprve zelenou, potom ernou. Bolule obsahuje ty-
i a pt semen.
Posedu blmu je velmi podobn posed dvoudom (Bryonia divica
JACQ.). M kvty ponkud vt ne posed bl a zral bobule jsou ar-
latov erven. Po strnce uitkov jsou si oba posedy rovny.
NALEZIT:
Roste u ns hodn v plotech a koviscch, po nich se pne. Pstuje se
tak u zahradnch besdek, kter svmi popnavmi lodyhami kryje.
UITEN LTKY:
Jako droga se u obou posed uv koen (Radix bryonia).
INN LTKY:
Koen obou posed je bohat na krob a obsahuje hlavn dva glyko-
sidy, neinn bryonin a inn bryonidin. Koeny maj odporn ho-
kou, ostrou chu a velmi odporn pchnou. Nejsou sice vysloven je-
dovat, ale ve vtch dvkch zpsobuj zvracen a siln prjem kro-
m jinch ink celkovch. Proto je teba pi jejich uvn opatr-
nosti.
UPOTEBEN:
1. Posed se u ns pstuje jako rostlina ozdobn.
2. Hodn se ho uv ve zvrolkastv.
PSTOVN A SBR:
Koeny se vyhrabvaj na podzim v z a jnu druhho nebo a tetho roku. Ihned
se omyj a pokrjej na pltky, siln asi l cm, aby lpe a rychleji schly. Su se um-
POTMCHU POPNAV 311
lm teplem v mrn vyht troub nebo surn, a se lmou. Pltky lze suit tak
navleen na e na vzdun pd. Po usuen jsou lehk, houbovit, vrstevnat a
maj hrbolat, drsn povrch. Usuen nepchnou a ztrat tak valnou st sv odpor-
n chuti.
UIT V LIDOVM LKASTV:
Vnitn se v lidovm lkastv hlavn dve uvalo Dna
prku koene jako moopudnho prostedku pi dn.
Nyn se vnitn tm neuv.
Zevn se uv ptiminutovho odvaru 15 g koene Otoky,
ve 150 g vody k namen obklad na otoky a zhmo- zhmodniny
dniny.
POTMCHU POPNAV
lidov naivy: erven psinky, vodn p sinky,
erven ps vno, sladk vrbka, my devo
SOLANUM DULCAMARA L.
POPIS:
Potmchu popnav pat do eledi rostlin lilkovitch - Solanaceae.
Je to popnav poloke s bylinnmi vhonky, dlouhmi asi dva metry.
Vhonky mohou bt tak poloen nebo vzpmen. M listy s krt-
kmi apky, podlouhle vejit, hodn zapiatl. Horn listy mvaj
na apku dva oukovit pvsky. Listy jsou celokrajn. Kvete
od ervna do srpna. Kvty jsou sestaveny do chocholk. Maj kalich
s okrajem, rozdlenm na pt zub. Korunu tvo pt tmavofialovch
korunnch pltk, oste zapiatlch. Korunn pltky jsou rozchlpe-
ny do polohy tm vodorovn. Kad pltek m na spodu dv zele-
nav, ble rouben skvrny. Ponvad pltky siln odstvaj, vynik
uprosted kvtu pt npadn lutch tyinek, je se svmi volnmi
konci k sob kuelovit sklpj. Mezi nimi vynv nlka, v n vy-
bh hluboko zasazen, podkvt semenk. Ten uzrv v ervenou bo-
buli, velikou asi jako hrch, podlouhle vejitou a zapiatlou.
312 JAK SE LIT ROSTLINAMI POTMCHU POPNAV 313

UITEN LTKY:
Jako droga se uv dvoulet a tlet stonek (Stipites dulcamame}.

INN LTKY:
innmi soustmi potmchuti je jedovat alkaloid solanin a sapo-
ninov glykosid dulkamarin, dle je to a, {3, y, solasulcidin a soladul-
camarin. Droga m chu nejprve hokou, poslze se mn v sladkou a
dlouho v stech vytrvv. M velmi siln, odporn zpach.
Nejvce jedovatch ltek maj bobule, kter svou barvou lkaj dti
k tomu, aby je ochutnaly.

Otrava potmchuti, prvn pomoc a len

K otrav potmchuti me dojt hlavn u dt, kdy z nerozumu po-
jdaj bobule. Otravn dvka solaninu, obsaenho v potmchuti, je asi
ti desetiny gramu. Ponvad bobule obsahuj solaninu asi 1%, sta k
otrav asi 30 g bobul, to je mal hrst. Stonky, kterch uvme v do-
mcm len, obsahuj ovem solaninu daleko mn.
Otrven ct plen v krku, bol ho hlava, zvrac a dostv prjem,
spojen s velkmi bolestmi bicha. V oblieji zerven, rty mu zmod-
raj a teplota stoup pes 38C. Nkdy mv huen v uch a kee ve
svalech. mrt nebylo pi vhodnm oeten jet popsno.
Prvn pomoc spov ve vyprzdnn aludku a podn ivoinho
uhl. Len zad lka.

UPOTEBEN:
Nkdy se pstuje potmchu jako ozdoba ivch plot.

PSTOVN! A SBR:
Pstovn potmchuti je velmi snadn. Sta vyset semeno nebo vyszet zky na
vyhldnutm mst. Jakoukoli dal pi rostlina nepotebuje.
Stonky potmchuov se sbraj bu na jae v beznu a dubnu, dve ne vyraz lis-
NALEZIT: ty, nebo pozd na podzim - v jnu, kdy list opad. Stonky se srovnaj a rychle usu-
pi umlm teple. Suenm se droga svraskne a ztrat svj odporn zpach po my-
Potmchu popnavou nalezneme u ns dost asto. Roste na bezch
in.
potok, u ek, ve vlhkch pkopech, v houtinch a ve slunnch ko-
viscch.
314 JAK SE LIT ROSTLINAMI PRHA CHLUMN 315

UIT V LIDOVM LKASTV: pl metru. Je jednoduch, na povrchu lznat chlupat, nkdy se pi

V lidovm lkastv je potmchu oblbenm pro- itn vrcholu vtv. M jeden a dva pry vstcnch list, podlouhle kopi-
stedkem k takzvanmu itn krve. Uv se tto krve natch. Kvete v ervnu a ervenci. Kvty tvo bor bu jeden nebo
smsi: dva a ti - podle toho, kolik vrcholk m lodyha. bor m zkrov,
stonku potmchuti 20 g tvoen tyiadvaceti zkrovnmi listeny, tvaru podlouhlho, zapia-
koene mydlice 20 g tlho. Na vnj stran maj zkrovn listeny lznat chlupy, okraj je
koene lopuchy 40 g purpurov, pika hnd. Oranov kvtn bor m na obvodu asi dva-
koene pru 40 g cet kvt jazykovch, uprosted potom spoustu kvt trubkovitch.
Drobn rozkrjench drog se vezmou 3 polvkov l- Jazykov kvty jsou tzub, trubko-
ce na 1/21 vody, nech se svait na polovinu a denn vit ptizub. Semenk uzrv
jednou vypije. v naku, je je temn hnd, vlco-
Pi loutence doporuuj na venkov odvar 40 g loutenka vit a narozdl od jinch slonokv-
stonku, kter se va 15 minut v l l vody. Uv se tch nem chm.
denn lek.
Pi letnch prjmech a bolestech ve stevech se as- Prjmy NALEZIT:
to uv vinnho odvaru hrsti stonk potmchut na Prha chlumn se vyskytuje tm po
3/4 l trpkho vna. cel Evrop, Asii a Americe ve vy-
va z erstvch stonk, smchan se stejnm Katar ch polohch, na horskch lukch a
mnostvm zednho lihu, je domcm prostedkem prduek pastvinch. I ve ve poloench
pi starch katarech prduek. Uv se j 2x denn raelinitch ji najdeme.
10 kapek.
UITEN LTKY:
Jako droga se uv koen (Radix
nebo Rhizoma arnicae), kvtn bor
PRHA CHLUMN (Flos arnicae sine calyce, Flos ar-
lidov nzvy: arnika, andlsk trunk, nicae cum calyce) a na nebo list
matonice, smetanice, lakov koen, zvraov koen (Herba i Folim arnicae).
ARNICA MONTANA L.
INN LTKY:
POPIS: Cel rostlina, hlavn vak koeny a
Prhu chlumn adme do eledi hvzdnicovitch - Asteraceae. Je to listy, obsahuj silici, pryskyici, ts-
rostlina vytrval. V zemi m ikm oddenek, zevn hnd, uvnit bl. loviny, hoinu arnicin, karotenoi-
Dlouh je nkolik centimetr, siln jako hus brk. Z koene vyrst r- dy, arnisterol a arnidiol. M protiv-
ice pzemnch list. Ty jsou podlouhle vejit, s okrajem hladkm a n aromatick, koenn zpach a
lehce openm. Ze stedu rice listov vyrst lodyha, vysok asi hoce ostrou, stahujc chu.
316 JAK SE LIT ROSTLINAMI PROSKURNK LKASK 317

PSTOVN A SBR: Pi nav a skleslosti se bere 5 kapek ve lci vody. nava

K pstovn prhy chlumn je teba zvolit phodn stanovit, nejlpe takov, kde
prha roste i divoce. Budou to ve poloen louky s raelinnm podkladem. Ped se-
tm nutno pdu zorat a zvlet.
Do pipraven pdy se seje semeno prhy chlumn, smen s trojnsobnm mno-
stvm semene trvy. Zaset semeno se zavlcuje.
Jin zpsob zaloen kultury je ten, e se semeno vysv do parnk v srpnu a p-
t jaro se vzel rostlinky pesazuj na pole do ad s mezerami asi 0,25 m.
Konen lze rozezat oddenky na men sti a ty rozsadit.
Listy prhy chlumn se sbraj v kvtnu, dve ne rostlina rozkvete. Sbr se roz-
proste na lskch a su pirozenm teplem.
Kvty se sbraj v ervnu a ervenci za pln suchho poas, nejlpe v polednch
hodinch. Lze sbrat bu cel kvtn bory nebo jen samotn kvty. Su se v tenkch
vrstvch pirozenm teplem. Pi sbru kvtu nutno ponechat dostaten mnostv
zdatnch kvt, aby se rostlina mohla dle semenit. V nkterch krajch byla toti ne-
rozumnm sbrem tm pln vyhubena.
Koeny se sbraj bu po plnm odkvtu rostliny od srpna do jna nebo brzy zja-
ra v beznu a v dubnu. Dobe se oist a su jako listy a kvty pirozenm teplem. l
UITl V LIDOVM LKASTV:
Prha chlumn je jednm z nejrozenjch lidovch
lk. Uv se tm vhradn ve form tinktury, a u
zevn nebo vnitn.
Arnikovou tinkturu lze pipravit takto: V hmodi
rozdrtme 10 g koene, kvtu nebo listu prhy chlumn.
Na to nalejeme 200 g istho lihu. Tuto sms nech-
me stt 6 dn v teple, ale nikoli na slunci. Potom pro-
cedme kapalinu pltnem a uschovme v dobe uza-
ven lahvi.
30 kapek tinktury v 11 vody se uv k obkladm na Rny
rny. Vymuje se 3-5x denn.
Pi revmatismu se doporuuje natrat bolestiv ms- Revmatismus
ta sms stejnho dlu tinktury a tepl vody.
K tomu pi revmatismu uvme 5x denn 4 kapky
tinktury ve lci vody.
1
Rostlina je v esk republice chrnna zkonem a nesm se ve voln prod sb-
rat. K farmaceutickm elm se vak dov.
Pi ernm kali se uv aje z tto smsi:
koene prhy chlumn 20 g
kvtu divizny 20 g
rosnatky okrouhlolist 20 g
nat tyminu 20 g
Pl ajov liky smsi se spa lkem vody, nech
odstt a veer vypije.
PROSKURNlK LKASK
lidov nzvy: ibiek, ajbi, hybsek
ALTHAEA OFFICINALIS L
POPIS:
Proskurnk lkask adme do eledi slzovitch - Malvaceae. Je to
rostlina vytrval, kter m v zemi siln, dunat oddenek. Z nho vy-
rst lodyha, vysok a jeden metr. Jej povrch je ble plstnat, uvnit
je vyplnna den. Nkdy se vtv. Na n vyrstaj listy tvaru zapia-
tle vejitho. U apk jsou srdit vykrojen. Listy na doln sti lo-
dyhy jsou ptilalon, listy horn jen trojlalon. Na svch okrajch
jsou listy vroubkovny, povrch je ble plstnat. Proskurnk lkask
kvete v ervenci a srpnu. Kvty jsou uloeny v lab list bu jed-
notliv nebo v malch skupinch. Maj dva kalichy, vnj a vnitn.
Vnj je men a devtiklann, vnitn je vt a ptiklann. Korunu
tvo pt bledrovch korunnch pltk, vykrojench a na spodu na-
vzjem srostlch. etn tyinky svmi nitkami spolu srstaj. Maj
erven, ledvinovit pranky. Deset pestk je postaveno do kruhu a
jejich nlky dolnmi polovinami srstaj v sloupek. Semenky uzr-
vaj v splotl, okrouhl naky.
NALEZIT:
Domovem je proskurnk ve Stedomo. Hlavn v slan pd se mu
dobe da. U ns je divoce rostouc vzcn, v tom ppad ho najde-
318 JAK SE LIT ROSTLINAMI PROSKURNK LKASK 319

INN LTKY:
Vechny sti rostliny obsahuj hodn slizu. Nejvce je ho v oddenku
(a 35%). Ostatn ltky, obsaen v proskurnku, nemaj u takov v-
znam. Droga m charakteristickou vni, pomrn slabou a trochu
sladkou, nasldlou chu. Me obsahovat a 10% cukru.

UPOTEBEN:
1. Pstuje se jako bylina okrasn, hlavn na venkov.
2. Stonky se pouvaj k vrob papru.
3. Ze semen lze zskat polovyschav olej.
4. erven barvivo z kvt m uplatnn v koedlnm prmyslu.

m ve vlhkch koviscch, u potok a ek. Hojn je vak pstovn ve
venkovskch zahrdkch.
UITEN LTKY:
Jako droga se uv koen proskurnku (Radix althaeae}, kvt (Flos
althaeae) a list (Folim althaeae).
PSTOVN A SBR:
Proskurnku vyhovuj hlubok, humzn, psit a psitohlinit pdy s vysokou
hladinou spodn vody. Nejvhodnjmi pedplodinami jsou rann brambory, kukuice,
luskoviny a zelenina. K rostlin se hnoj chlvskm hnojem, kdy se na podzim zaor
20 - 40 t.ha'1. Duskat hnojen se rozdl na ti dvky. Prvn na jae v dvce 20 - 40
kg N.ha-1 se aplikuje v sranov form, druh v ledkov form po prvn okopvce
v dvce 15 - 30 kg N.ha-1 a tet po sklizni list v dvce 15-30 kg N.ha-1.
Proskurnk se pstuje bu vegetativnm mnoenm nebo ze semen vysetch pmo
na stanovit. Vegetativn mnoen se provd takzvanmi puky, co jsou krtk v-
honky (30 - 70 mm) z hlavic koenovch svazk zakonen vegetanm pupenem.
Puky se vysazuj od poloviny dubna do brzd do hloubky 50 - 80 mm, do sponu 0,60
x 0,40 m tak, aby pupeny nebyly pli zahrnuty. Na l ha se pot asi s 60 000 kusy
sadby.
Pm vsev ze semen se provd v beznu. Drobn semena se vysvaj do dobe
zpracovan pdy do hloubky 5 - 1 0 mm. Po zaset se pda lehce uvl. Na l ha se vy-
sv 8 - 10 kg osiva do dk 0,4 - 0,6 m od sebe vzdlench. Jakmile se objev pra-
v lstky, porost se plekuje.
K zskn koen se sklz pozd na podzim, v jnu a listopadu a to za suchho po-
as, dokud pda jet nen zmrzl. Koeny se ist v prace nebou proudem vody.
Z oitnch koen se odee hlavov st, siln koeny se rozpl. Koeny se su
1
pi teplot 35 - 40 C. Vnos koen je 3 - 4 t.ha- .
Kvty se sbraj druh rok v ervenci a srpnu. Sbraj se i s kalichem. Je teba suit
je velmi rychle, nejlpe umlm teplem, aby neztratily barvu. Ukldaj se v ndobch,
na jejich dn je trocha vpna, kter m do sebe pohlcovat vlhko.
V druhm roce se sbraj tak listy, a to po skonen sbru kvtu, tedy v ervenci a
z. Nesm se ho otrhat mnoho z jedn rostliny, aby se nezastavil vvin koen. Roz-
prostou se do tenkch vrstev a su teplem pirozenm i umlm za astho obrace-
n.
!

1
Dnes se proskurnk pstuje v zsad bu na zskn koene nebo list (v zemdl-
sk praxi se sklz cel na). Vnos suen nat je asi 0,8 - 1,5 t.ha 1 .
320 JAK SE LIT ROSTLINAMI PROSKURNK LKASK 321

UIT V LIDOVM LKASTV: koene lkoice 5g

Proskurnk lkask je prostedkem velmi oblbenm Katar koene topolovky 15 g
v lkastv. Jeho hojiv inek je znm u od pra- prduek Polvkov lce se spa 1/41 vody, nech pejt varem
dvna. Mnoho se ho uv, aby bylo usnadnno od- a odstt 10 minut. Tato dvka se pije 3x denn.
kalvn pi kataru prduek. 10 g pokrjenho koe- Pi zdue se nkde uv odvar tto smsi: Zducha
ne se 5 minut va ve tvrt litru, peced a uv kad koene proskurnku 10 g
2 hodiny lce. kvtu proskurnku 10 g
Stejn se pipravuje a stejn uv tak odvar z tto kvtu hemnku 20 g
smsi: listu podble 20 g
koene proskurnku 20 g semene anzu 20 g
semene anzu 25 g Kvov lika smsi se uva ve 1/41 mlka, peced,
Msto odvaru koene lze ut tak nlevu. 10 g koene oslad lc medu a pije lek rno a lek veer.
se poleje 1/41 vel vody, nech 10 minut odstt a u- Za stejnm elem se pije i nlev jin:
v za 2 hodiny lce. koene proskurnku 100 g
Vten prsn aj se pipravuje z tto smsi: Prsn koene lkoice 10 g
koene proskurnku 70 g aj listu kopivy 10 g
kvtu proskurnku 20 g kvtu slzu 30 g
listu proskurnku 30 g petka se spa lkem vel vody, nech 10 minut od-
koene lkoice 50 g stt a pije rno a veer.
jench krup 20 g Pi zntech v stn dutin se vyplachuj nkolikrt Znty
kvtu divizny 5g denn sta odvarem tto smsi: stn
kvtu slzu 5g koene proskurnku 10 g
kvtu vlho mku 5g kvtu slzu 10 g
Polvkov lce tto smsi se va 5 minut ve 1/41 kvtu divizny 10 g
vody, peced a uv za 2 hodiny lce. kvtu bezu ernho 10 g
Pi chipce bv doporuovn nlev ze smsi: Chipka Polvkov lce se va 10 minut ve 1/41 vody a od-
koene proskurnku 20 g varem se vyplchnou sta nkolikrt denn.
kvtu bezu ernho 25 g Zpaench list proskurnku se uv k obkladm Otoky
kvtu lipovho 25 g na otoky.
Mal kvov lika se spa 1/4 l vody, nech 10 mi-
nut odstt a aj se veer v posteli hork vypije.
Pi chipce se tak osvduje tato sms:
koene proskurnku 20 g
listu podble 30 g
linku 10 g
322 JAK SE LIT ROSTLINAMI PRTRNK LYS 323

loen. Jsou jen mal, ponvad zdka pesahuje jejich dlka 10 cm.
Vyrstaj z nich vstcn nebo stdav mal listy tvaru vejitho s okra-
ji hladkmi. Nemaj apk, jsou pisedav. Jsou lys, stejn jako lodyha.
Prtrnk kvete od ervence do jna. Drobn kvtky tvo klubka,
umstn v lab list. Kvt m ptizub kalich, nkdy na spodine tro-
chu chlupat. Korunu tvo pt tyinek. Semenk uzrv v naky.
Krom prtrnku lysho roste u ns tak prtrnk chlupat (Her-
niaria hirsuta L.). M lodyhu krtce chlupatou, stejn tak i listy na ce-
lm jejich povrchu. Kalich prtrnku chlupatho je del ne plod.

NALEZIT:
Vysktuje se u ns hojn. Najdeme ho na psenatch polch, mezch,
bezch potok a ek a podobnch nalezitch. Prtrnk chlupat je
u ns mnohem vzcnj. I on roste na psitch pdch.

UITEN LTKY:
Jako droga se uv na i s koeny (Herba herniariae).

INN LTKY:
Hlavn soust obou rostlin je herniarin a saponin. erstv na je t-
m bez zpachu. Chu m slanou a trpkou. Pi suen vak vydv
zvltn vni, pipomnajc avel.

PSTOVN! A SBR:
Pstovn prtrnku je velmi snadn. Da se mu zvlt dobe v pdch psitch,
tedy tam, kde ho najdeme i ve voln prod. Pstuje se ze semen, kter se prost na
pirozenm stanoviti rozhod. Dal pe nen teba.

PRTRNK LYS Cel na se sbr i s koeny v dob kvtu, tedy od ervence a z. Rozproste se do
tenkch vrstev a rychle su na teplch spkch nebo surnch. Usuen prtrnk
lidov nzvy: stozrno, hus mdlo lys je lutozelen, prtrnk chlupat kaln zelen.
HERNIARIA GLABRA L.
UITI V LIDOVM LKASTV:
POPIS: Prtrnk lys i chlupat je prostedkem moopud- Znty
Prtrnk lys adme do eledi nehtovcovitch - Illecebraceae. Je to nm. Uv se ho hlavn pi chorobch mche mo- mche
bylina vytrval, jen vjimen jednolet. V zemi m celkem nepatrn ovho a pi zntech v moov trubici, obyejn ve
oddenek, z nho vyrstaj lodyhy bohat se rozvtvujc, obyejn po- smsi:
324 JAK SE LIT ROSTLINAMI PRVOSENKA JARN 325

nat prtrnku 20 g
listu medvdice 20 g PRVOSENKA JARN
listu bazalky 20 g lidov nzvy: petrkl, podlska, podlska, Petrv kl,
kvtu brusinkovho 20 g prvnika, kropek, mrtvin bylina, dnov bylina,
nat zlatoblu 20 g lakovn bylina, bukvice bl
Polvkov lce smsi se vhod do 1/2 l, va 5 minut, PRIMULA VER L.
nech odstt a peced. Vypije se bhem dne.
Jin takov moopudn sms je: POPIS:
nat prtrnku 25 g Prvosenka jarn pat do ele-
listu medvdice 35 g di rostlin prvosenkovitch -
listu mty peprn 15 g Primulaceae. Je to bylina vy-
listu bezovho 15 g trval, kter m v zemi vlco-
koene jehlice trnit 10 g vit oddenek, porostl etn-
semene petrelovho 10 g mi, tenkmi, dlouhmi koe-
koene petrelovho 10 g ny. Z tohoto oddenku vyrst
Odvar se pipravuje stejn jako u smsi pedchzejc. rice pzemnch list tvaru
Uv se ve stejnm mnostv. vejitho, k apku se rychle
Jin sms m opt toto sloen: zuujcho. Jejich povrch je
nat prtrnku 15 g zkrabacen a lehce pyrity.
nat merlku 15 g Okraje jsou pilovit vroubko-
koene jehlice trnit 20 g van. Uprosted listov ri-
koene petrele 20 g ce vyrst stvol, dosahujc
koene lkoice 20 g vky 20-25 cm. I stvol, po-
Pipravuje a uv se stejn jako odvar pedel. dobn jako listy, je pokryt
K stejnmu elu lze ut tak smsi: jemnm pm. V dubnu a
nat prtrnku 20 g kvtnu se na konci stvolu roz-
nat marinky vonn 20 g vj jednoduch okolk kvt
nat komonice lkask 20 g barvy syt lut. Pevisl
koene lkoice 20 g kvty, vyznaujc se pjem-
I tento odvar se pipravuje a uv stejn. nou vn, maj nadmut ka-
lich, zakonen pti krtk-
mi, piatmi zuby. Koruna
m tvar nlevky, zakonen
pti tupmi zuby. Na potku
trubky je pt pomeranovch
326 JAK SE LIT ROSTLINAMI PESLICKA ROLN 327

skvrn. Pt tyinek je skryto v trubce, k jejmu okraji ani nedosahuj. denku se va 3 minuty ve 1/41 vody a sced. Pije se
Nadkvt semenk vybh v dlouhou nlku, zakonenou palikovitou lek denn.
bliznou. U jinch kvt je opt nlka krtk a tyinky dlouh. Tako- Z kvt prvosenky se pipravuje tak posilujc n- Posilujc
vto kvty rznch podob se nazvaj dvojtvrne. Semenk uzrv poj tak, e dv hrsti kvtu se zalij l l dobrho blho npoj
v tobolku, obsahujc etn semena. vna, nech se pl dne stt a peced. Tohoto npoje se
Prvosence jarn se podob prvosenka vy (Primula elatior (L.) pije denn veer sklenka.
HILL.).

NALEZIT:
Prvosenka jarn je jedna z naich prvnch jarnch kvtin. Najdeme ji PESLICKA ROLN!
na loukch, na travnatch strnch, v dkch lesch a krovinch, vu- lidov nzvy: chvost, plivaka, peslice, skb, stolika, duvok
de tam, kde je ponkud vlhko. EQUISETUM ARVENSE L

UITEN LTKY: POPIS:

Jako droga se uv jednak oddenek (Rhizoma nebo Radix primulae), Peslika roln pat do eledi
jednak kvt (Flos primulae cum calyc). peslikovitch - Equisetaceae.
Je to bylina vytrval, kter m
INN LTKY: v zemi dlouh, lnkovan od-
Kvty obsahuj ltky slizov, saponin, trochu silice a lut barvivo. denek. Z kadho lnku vy-
V oddenku jsou obsaeny tak glykosidy primaverin a primulaverin rst jeden peslen vlknitch
a cukr. koen. Brzy na jae, v beznu a
dubnu, vyrstaj z oddenku
PSTOVN A SBR: plodn lodyhy, dosahujc v-
K pstovn prvosenky je nutn zvolit dobrou, vlnou pdu a polohu zsti zast- ky asi 20 cm. Jsou rhovan
nnou. Msto nesm bt pli such. Pstuje se bud ze semen nebo dlenm starch
a rozdlen na lnky. Barvu
trs. Oboj se dl brzy zjara.
Z kvt prvosenky se sbraj obyejn jen lut koruny. Nutno je suit velmi opatr-
maj naervenalou nebo luta-
n, nebo jinak by ztratily svou lutou barvu a zezelenaly. Sbr se dje k dubnu a kvt- vou. Na rozhran lnk jsou
nu. osmihrann, pochvovit listy.
Na vrcholu lodyhy je potom
UIT V LIDOVM LKASTV: vlcovit klsek, skldajc se
V lidovm lkastv se uv kvtu pi chorobch cest Katar ze estihrannch ttk. Pod
dchacch, hlavn pi kataru prduek. 10 g suenho prduek kadm ttkem je skryto nko-
kvtu se spa lkem vody, nech odstt, sced a osla- lik vtrusnic. Kad vtrus
d. Pij se dva lky denn. (spora) m dv vlknka, stoe-
Pi dn bv doporuovn odvar oddenku: 15 g od- Dna n do zvitu. Jsou to takzvan
328 JAK SE LIT ROSTLINAMI PESLIKA RON 329

mrtnky, kter se po puknut vtrusnice narovnaj a vtrusnice vy- nat pesliky 5g

przdn. Plodn lodyhy uvadnou. V lt potom vyrstaj z oddenku lo- kvtu divizny 10 g
dyhy jalov, rhovan, hranat a drsn. Dosahuj vky asi 40 cm kvtu slzu 10 g
a vtv se peslenovit. Lodyhy jalov i jejich vtve jsou lnkovan. listu podble 5g
Na rozhran lnk maj vlcovit pochvy. kvtu podble 5g
Plka tto smsi se va 5 minut v 1/2 l vody a uv
NALEZIT: se kadou hodinu lce.
Peslika roln je veobecn rozenm plevelem. Najdeme ji tm Peslika je soust tohoto lidovho plicnho aje: Plieni
vude, kde je hlinit a psit pda. Hodn j je na bramborovch a nat pesliky 10 g aj
obilnch polch, na lukch, pastvinch a v lesch. nat konopice 50 g
listu podble 20 g
UITEN LTKY: liejnku islandskho 20 g
Jako droga se uv letn na (Herba equiseti). Polvkov lce smsi se d do l l vody, nech svait
na dv tetiny a pije s mlkem rno a veer lek.
INN LTKY: Pi vodnatelnosti se leckde pije aj z tto smsi: Vodnatelnost
Cel rostlina obsahuje hlavn tslovinn ltky, hoinu equsetonin a nat pesliky 30 g
trochu tuku. Splme-li ji, zbude mnoho popela, kter je bohat na ky- listu pampeliky 30 g
selinu kemiitou. listu libeku 30 g
koene jehlice trnit 30 g
UPOTEBEN: Kvov lika smsi se spa ve 1/4 l vody, nech
Hodn pesliky se spotebuje k technickm elm, k letn dev a kov. V do- 10 minut odstt a pije po lku rno a veer.
mcnosti se s n ist kuchysk ndob.
Pi menstruanch obtch, pi pli hojnm krv- Hojn
cen doporuuj na venkov odvar tto smsi: menstruace
PSTOVN! A SBR: nat pesliky 20 g
Letn lodyhy se sbraj od kvtna do z, a to tak, e se uezvaj zelen vhonky listu jitrocele 20 g
nad oddenkem. Sbr se rozproste do tenk vrstvy a su se bu teplem pirozenm
listu kopivy 20 g
nebo umlm v surn i na kamnech. Droga mus mt svtle zelenou barvu, bt tvr-
d a drsn.
pukvorce 15 g
Plnou polvkovou lci povarme 3 minuty v i l vody,
UIT V LIDOVM LKASTV: nechme 10 minut odstt a scedme. Uv se 4x pl
Peslika roln je star lidov lk, kter hlavn v po- Katar lku studenho odvaru.
sledn dob nabv obliby. Uv se j pi kataru pr- prduek Spaen na peslikov se dv na hnisav rny, je- Hnisav rna
duek jako odvaru pipravenho tak, e se 10 g pe- jich itn usp.
sliky va 5 minut ve 1/41 vody a uv potom za Odvar pesliky, pipraven podle nahoe popsan- Krvcen
2 hodiny lce. ho nvodu, se srk do nosu, aby se zastavilo krvcen. z nosu
K tmu elu bv doporuovn odvar z tto smsi:
330 JAK SE LIT ROSTLINAMI
PUPAVA BEZLODYN
lidov nzvy: krasovlsek, plan bodlk, poupava
CARLINA ACAULIS L
POPIS:
Pupava bezlodyn pat do eledi hvzdnicovitch - Asteraceae. Je to
rostlina vytrval. Z dlouhho oddenku vyrst rice pzemnch lis-
t. Tyto listy jsou celkem prothle kopinat, hluboce peenosen. Na
okraji a na rubu jsou pokryty ostrmi bodlinami. Nad listovou rici
nepatrn vynik kraouk lodyha, tak na povrchu bodlinat, na je-
jm konci je kvtn bor. Ter boru je obklopen zkrovnmi listy, z-
kmi a bodlinatmi. Na povrchu jsou bl a leskl. Na borovm l-
ku jsou nahromadny tuh plevy, na konci rozeklan. V jejich lab
PUPAVA BEZLODYN 331
stoj kvty. Jsou narovl, koruna m podobu trubkovitou, okraj je
pticp. Kvt m pt tyinek, semenk vybh v nlku s rozeklanou
bliznou. Uzrv v naku.
NALEZIT:
Pupava bezlodyn je u ns rostlinou zcela bnou. Najdeme ji na su-
chch, kamenitch kopcch a strnch, pastvinch, polch, krajch
les. Potebuje vslun.
UITEN LTKY:
Jako droga se uv koen (Radix carlinae).
INN LTKY:
Pupava obsahuje asi 20% inulinu a nco silice, nehled k jinm mn
vznamnm ltkm. Pchne nepjemn zvltnm, pryskyinatm
zpachem. Chu m hokou a po rozvkn pl prudce na jazyku.
UPOTEBEN!:
1. Obas se uv pupavy jako rostliny ozdobn v umlch zahradnch a parkovch
skalkch (alpinch).
2. Hodn se j uv ve zvrolkastv.
3. Na jihu se z erstvho koene pipravuje salt.
PSTOVN A SBR:
Koen se sbr na podzim v z a jnu. Dobe se oist a za mrnho tepla usu.
asto se su navleen na provaze na vzdun pd. Star, dut koeny se z drogy vy-
lou.
UITl V LIDOVM LKASTV:
V lidovm lkastv slou pupava bezlodyn jako Vodnatelnost
moopudn prostedek pi vodnatelnosti. 25 g odden-
ku se va 5 minut ve 1/41 vody, nech odstt a pije
pl odvaru rno a pl veer.
Pro pocen pi nachlazen se uv vinnho odvaru. Nachlazen
50 g koene se va 10 minut v i l ervenho vna. Vy-
pije se pohr teplho vinnho odvaru veer ped spa-
nm.
332 JAK SE LIT ROSTLINAMI PUKVOREC OBECN 333

Pi poruchch zavacch uvaj v nkterch krajch Poruchy U ns ho najdeme v bainch, pi bezch rybnk, potok a neregulo-
2x denn na piku noe prku ze suenho koene. zavac vanch ek.
Stejnmu elu slou i extrakt koene. 20 g na-
drobno pokrjenho koene se nech stt 4 dni v tep- UITEN LTKY:
le v 1/8 l lihu. Uv se 2x denn 15 kapek ve lci Jako droga se uv oddenek pukvorce (Rhizoma calami aromatici
vody. nebo Rhizoma acori).
Odvar 30 g koene ve tvrt litru vody a 1/8 l octa Neist
slou jako kosmetick prostedek pi neist pleti. plet INN LTKY:
Pukvorec obecn obsahuje velice aromatickou silici, chutnajc oste
a hoce. Nejvce tto silice obsahuje oddenek v parnm lt, kdy tedy
je tak sbr nejelnj. Dle oddenek obsahuje hoiny akorin a ako-
PUKVOREC OBECN retin.
lidov nzvy: koen prsn, koen nejedlkov, koen prstvorcov,
koen prustvercov, koen isvorcov, koen tatarkov, UPOTEBEN:
List a stvol se upoteb jako steliva, oddenku k pprav drogy.
prskoen, akorum prav, sisvorec, prustvorec
ACORUS CALAMUS L.

POPIS:
Pukvorec adme do eledi rnovitch - Araceae. Je to bylina vytr-
val, je m v zemi vodorovn uloen dunat oddenek. Je tvaru vl-
covitho, shora ponkud oplotl, kru m zelenavou, ervenavou
nebo hndavou, zbrzdnou rhami prstencovit. Na ezu je oddenek
belav. Je rozdlen na lnky, na jejich rozhran jsou nahndl po-
chvy a vlknit konky. Z oddenku vyrstaj ostrohrann listy, dlou-
h a jeden metr, irok 2 cm. Krom nich z oddenku roste i jednodu-
ch stvol, dosahujc vky pes l m. Je na jedn stran ostr, na dru-
h lbkovit. Ukonen je kvtn palic, dlouhou skoro 10 cm a silnou
jako prst. Nad palic vyrst jet jeden listen. Kvty se rozvjej v er-
vnu a ervenci. Jsou drobn, maj zelenav estilist okvt a est ty-
inek. Semenk je nadkvt a uzrv v suchou, ernavou bobuli (u ns
velmi zdka).

NALEZIT:
Domovem je pukvorec v molech horskch poloh Indie a Asie v-
bec. Odtamtud se rozil tm do cel Evropy a Severn Ameriky.
334 JAK SE LIT ROSTLINAMI PR PLAZIV 335

PSTOVN A SBR: Ke stejnmu elu se pipravuje odvar ze smsi:

Pstovat ho lze jen tam, kde m sv pirozen stanovit. Kultura zvltn by byla koene pukvorce 15 g
zbyten, ponvad sbr divoce rostoucho pukvorce posta snadno pokrt spote- listu kopivy 20 g
bu. Pstuje se tak, e brzy na jae se vkldaj do bahna odnoe, dlouh asi 20 cm.
nat pesliky 20 g
Ujmou se samy dobe a rychle, dal oeten nepotebuj.
Oddenky pukvorce se sklz a v druhm roce na jae v beznu a dubnu, nebo na listu merlku 20 g
podzim v jnu a listopadu. Nejcennj drogu vak poskytuj v ervenci a srpnu. Vy- listu jitrocele 20 g
rpnut oddenky se zbav zbytk list, koenovch vlken i silnjch koen a operou Va se polvkov lce 2 minuty ve 1/41 vody a pije
se v tekouc vod. Suit se mus rychle ve vzdunch kolnch nebo na pd. Su-li se se nepln lek 4x denn.
oddenek umlm teplem, ztrc mnoho silice. Proto se toto suen nedoporuuje.
Na patn se hojc vedy se pikldaj obklady, na- Vedy
UIT V LIDOVM LKASTV: moen v odvaru pukvorcovho koene, o jeho p-
Vnitn se uv pukvorce hlavn pi poruchch za- Nechutenstv prav jsme ekli svrchu.
vacho stroj. Pi nechutenstv se doporuuje v- Pi revmatickch bolestech bv vtrna do ke Revmatismus
kat pocukrovan oddenek. sms l dlu oleje pukvorcovho a 3 dl istho lihu.
Ke stejnmu elu se uv tak tinktura. Zhotov- K pprav posilujcch koupel se va 150 g odden- Posilujc
me ji tak, e 30 g pokrjenho oddenku nechme stt ku ve 2 l vody po 10 minut a odvar se naleje do vody, koupele
6 dn ve 1/41 lihu nebo siln koalky a potom sced- pipraven ke koupn.
me. Uv se lce ped jdlem.
Tak lze pi nechutenstv ut tohoto odvaru:
koene pukvorce 15 g
koene hoce 5g
nat zemlui 15 g PR PLAZIV
listu mty peprn 20 g lidov nzvy: pavka, pejavka
koene benedyktu 30 g AGROPYRUM REPENS (L.) DESV.
Kvov lce se d do 1/21 studen vody, povar l mi-
nutu a sced. Pije se lek rno na lan aludek a - POPIS:
lek ped vee. Pr plaziv pat do eledi lipnicovitch - Poaceae. Je to bylina vytr-
Pi nadmn, plynatosti se uv odvaru 15 g od- val. V zemi m plaziv oddenek, kter se mohutn, mnohonsobn
denku v 1/21 vody (va se 3 minuty), jeho se pije - Plynatost rozvtvuje a vnik velmi hluboko a daleko do pdy. Z tohoto odden-
lek 3x denn. ku vyrstaj stbla, dosahujc dlky a pes jeden metr. Listy jsou
Msto toho lze uvat 3x denn na hrot noe prku dlouh a zk. Na lci jsou drsn a chlupat, na rubu hladk. Kvete
z oddenku. v ervnu a ervenci. Kvty jsou uspodny v klasu. Osa tohoto klasu
Pi menstruanch obtch bvaj doporuovny je zprohbna a nese dv ady dkch, stdav postavench klsk.
kapky, je se piprav z 5 g pukvorcovho oleje a 250 g Menstruan Kad klsek je tvoen pti kvty. Osiny na klsku nenajdeme a jsou-
lihu. Bere se 3x denn 20 kapek. obte li tu pece, jsou velmi krtk. Kad kvtek se skld ze dvou listen,
zvanch pluchy, ze t tyinek, je maj dlouh nitky a pn postave-
336 JAK SE LIT ROSTLINAMI REVE LKASK 337

jnu. Dl se to nejlpe pi orn a vlen. Sebran oddenky se operou, koenn v-

ne, lut pranky, a konen z nadkvtho semenku s dvma blizna- honky ode, a potom se oddenek rychle a dkladn usu pi umlm teple bu
mi. Semenk uzrv v drobn zrno. v peci nebo v surn. Uschovat se mus v suchu, nebo rd plesniv.

NALEZIT:
UIT V LIDOVM LKASTV:
Pr plaziv je nam nejobtnjm plevelem. Najdeme ho tm vu-
erstv vy, vytlaen z oddenku, se uv 5x den- Katar
de, na polch, lukch, mezch, v pkopech, zkrtka vude. Da se mu
n kvov lika pi starm kataru prduek, aby se prduek
vten hlavn tam, kde nebylo dosud provedeno odvodnn.
usnadnilo odkalvn a cesty dchac od hlenu vy-
istily.
UITEN LTKY:
K stejnmu elu se uv tak ptiminutovho od-
Jako droga se uv oddenek (Rhizoma nebo Radix graminis).
varu 50 g oddenku ve 1/4 l vody, kter se bhem dne
vyuv.
INN LTKY: Pr bv tak nkdy soust rznch sms pro od-
Oddenek obsahuje polyfruktosany inulin a triticin; saponin, glykosidy, kalvn, napklad:
kyselinu kemiitou a enzym mesonosid. Nepatrn aromaticky pch- oddenku pru 20 g
ne, chu m npadn nasldlou. koene proskurnku 20 g
kvtu proskurnku 20 g
UPOTEBEN: Lce smsi se va ve 1/4 l vody 3 minuty, oslad a
V dobch nouze se pru plazivho uvalo jako nhraky pi vrob piva.
za den vyuv.

PSTOVN A SBR:
Pr plaziv se samozejm nepstuje, ponvad i tak ho roste vce, ne je hospod-
i milo. Oddenek se sbr bu na jae v beznu a dubnu nebo lpe na podzim v z a

REVE LKASK
lidov nzvy: rebarbora
RHEUM OFFICINALE BAILLON

POPIS:
Reve lkaskou adme do eledi rdesnovitch - Polygonaceae. Je to
bylina vytrval. M v zemi siln, lut koen, z kterho vyrst dut
lodyha, dosahujc vky a dvou metr. Listy jsou neobyejn velik,
opaten mohutnm apkem a silnmi ebry. Tvar maj listy vj it,
u apku jsou srdit vykrojen. Okraje jsou chobotnat. Reve kvete
v ervnu. etn, blav kvty jsou sestaveny do lat. Drobn, zelen
kalich m est cp na okraji. Korunu tvo est blch korunnch plt-
338 JAK SE LIT ROSTLINAMI REVE LKASK 339

k. Kvt m est a de- UITEN LTKY:

vt tyinek a trojhran- Jako droga se uv koen (Radix rhei). V obchod je zejmna koen
n semenk, vybhajc nsk (Radix rhei chinensis) a posledn lta i koen moravsk (Radix
ve ti ohnut nlky, rhei moravicae).
zakonen kulovitmi
bliznami. Semenky INN LTKY:
uzrvaj v kdlat na- Koen reven obsahuje zejmna rheum - emodin, tslovinu, antrahi-
ky. nonov soueniny, glykosidy glukogalin a tetralin a avelan vpena-
Krom reven lkask t. M za erstvho stavu chu hokou. Von charakteristicky.
znme jet celou adu
druh a variant. Pro l- UPOTEBEN:
kastv je jet zvlt 1. Ohromn mnostv reven se spotebuje v lkastv a v prmyslu lkrnickm.
dleit druh reve dla- 2. Mlad listy se upravuj v domcnostech jako zelenina.
3. Ze silnch stonk se dl vten zavaenina nebo tak vno.
nit (Rheum palmatum
4. Nkter druhy reven, vyznaujc se zvltn velikost a barvou, se pstuj v par-
L.). Krom tchto dvou cch pro ozdobu.
druh pichz jet 5. Hodn se rebarbory uv t ve zvrolkastv, stejn jako slupek, oloupanch
v vahu reve kadeav z koen.
(Rheum rhabarbara-
tum L.) a reve bulhar- PSTOVN A SBR:
sk (Rheum rhapositi- K pstovn teba zvolit hlinitou, vpenatou pdu. Pole je nutn velmi hluboko zo-
cum L.). Vechny se od rat a vyhnojit uleelou chlvskou mrvou. Semena se sej do zhonk pozd na pod-
zim, potkem jna a na jae ptho roku se pesazuj na pole do dk od sebe vzd-
sebe li celkem nepatr-
lench 80 cm. Kvete teprve tet rok. Kulturu je nutno dobe okopvat a plt.
nmi znaky. Koeny se dobvaj obyejn a v estm roce (nejdve v roce ptm) v podzim-
nch mscch (v z nejlpe). Neomvaj se vodou, pouze dn na sucho oist.
NALEZIT: Vnj slupka se opatrn sloupne, aby se vnitek nepokodil. Oloupan oddenky se po
Domovem reven je dlce roze na kusy, dlouh asi 10 cm. Ty se su nejprve zvolna, a teprve kdy ztra-
Mal Asie, odkud se tily st vody, dosu se rychle v surn umlm teplem. Na lomu mus mt krsnou
ervenolutou barvu. Oddenky, uren pro prodej, se td podle velikosti a jakosti.
rozila a do ny, Pro kuchyskou potebu se sbraj listov stonky v kvtnu a ervnu. Nutno mt na
odkud se vyvej ko- mysli, e rostliny, jim se stonky odlamuj, potom maj men koen.
eny nejlep jakosti.
Ale i u ns se tato rost- UIT V LIDOVM LKASTV:
lina pstuje a znamenitou povst na svtovch trzch s drogami m Reve se uv v lkastv vdeckm i lidovm zna- Zcpa
moravsk reve. Dnes meme reve nalzt tm v kad venkovsk nou mrou pi poruchch a nemocech stroj zava-
zahrad. cho. Pi zcp psob reve ve velkch dvkch jako
projmadlo.
340 JAK SE LIT ROSTLINAMI
RMENEC SLIN 341

Bere se 3x denn 1-2 g prku reveovho oddenku.

pch listen. V boru jsou kvty dvojho druhu. Na obvodu jsou kv-
Pi prjmech psob koen reven v malch dv- Prjem
ty jazykov, jejich koruna je bl, na konci trojzub. M pt tyinek
kch naopak jako stavc prostedek. Uv se 3x den-
s pranky, srostlmi v trubku, skrze kterou vynv nlka semenku.
n 1/4 g prku nebo nlevu z l g drogy na 1/8 l vody.
Tercov lko je vyplnno, nese plevy a mezi nimi vyrstaj lut kv-
Pi nechutenstv dobe psob nlev z tto smsi: Nechutenstv
ty s pticpou korunou trubkovitou. Tyinky kvt terovch nesr-
koene reven 10 g
staj. Semenky uzrvaj v naku s pti ebry. Jak ze strunho popisu
listu mty peprn 20 g
vidno, podob se rmen slin velmi hemnku.
nat pelyku 20 g
Rmenci slinmu se podob rmen roln (Anthemis arvensis L.), kte-
Na sms se naleje 1/4 l hork vody, nech 15 minut
r m na borovm lku tuh plevy a jeho paprskov, bl kvty
stt a sced. Uv se 3x denn lce ped jdlem.
maj jen tyinky.
Pi nadmn lze uvat 3 x denn na hrot noe tto Nadmn
Rmen smrdut (Anthemis cotula L.) m mkk niovit plevy a bl
smsi:
kvty v paprsku jsou jalov. Odporn zapch srovinou.
prku z koene reven 5 g
tluenho listu mty peprn 30 g
NALEZIT:
tluenho semene koriandru 30 g
Rmenec slin je do-
Pi patnm trven se doporuuje asto: Pro
movem v jihozpadn
koene reven 20 g trven
Evrop. U ns se ps-
kry pomeranov 5g
tuje a obas zplauje.
vna Malaga 200 g
Najdeme ho potom na
po tech dnech se sced, pid 30 g cukru a uv 3x
psitch pdch a bl-
denn 20 kapek v npoji.
e stojatch vod.

UITEN LTKY:
RMENEC SLIN (HEMNEK MSK) Jako droga se uv
kvtn bor (Flos cha-
lidov nzvy: rmen pln, rmen msk, kamilky
momillae romana).
CHAMAEMELUM NOBILE (L.) ALL.
INN LTKY:
POPIS: Rmen slin obsahuje
Rmenec slin pat do eledi hvzdnicovitch - Asteraceae. Je to
silici s azulenem, oxy-
rostlina vytrval. M tenk koen, z nho vyrst lodyha, dosahujc
kumariny, glykosidy
vky asi tvrt metru. Na povrchu je lys a bohat se vtv. Z n vy-
aj. Chutn aromaticky
rstaj listy dce pisedav, dvakrt peenodlen s lstky zkmi, r-
a hoce, charakteristic-
kovitmi. Kvete v ervnu a v srpnu. Kvtn bory jsou umstny na
ky von.
dlouhch stopkch, na noc se zavraj. Zkrov bor je sloen z tu-
342 JAK SE LIT ROSTLINAMI ROSNATKA OKROUHLOLIST 343

PSTOVN A SBR: bobul jalovcovch 100 g

Hemnek msk vyaduje slunn polohy na lehch, humusem bohatch pdch. listu bezovho 600 g
Trval sucho nebo siln vlhko mu kod. Nejvhodnj pedplodinou jsou rann bram- Tato sms se hodinu va ve 41 vody a pid potom do
bory a zelenina. Vhodn je pohnojen pdy chlvskm hnojem a v dalch letech pr-
myslovmi hnojivy.
koupele.
Rostlina se mno vhadn vegetativn, sazenicemi zskanmi dlenm starch
trs. Sazenice se vysazuj do sponu 40 x 30 cm. Na jednom pozemku se rmenec sli-
n nechv 3 - 4 roky. Porost je nutno pravideln okopvat a plt. Kvty se sklz pr-
bn od kvtna do ervna. Su se teplm vzduchem do teploty 30C. Vnos je asi ROSNATKA
OKROUHLO-
1
0,8 -1,5 t.ha" suen drogy.

LIST
UIT V LIDOVM LKASTV: lidov nzvy: rosika,
Hemnku mskho se uv hodn pi nadmn Nadmn rosika okrouhlolist,
v tto smsi: rosnika,
kvtu rmence 20 g rosa slunen
semene fenyklu 20 g DROSERA
semene kmnu 20 g ROTUNDIFOLIA L.
listu mty peprn 20 g
Vezmou se dv kvov liky na 1/4 l hork vody, POPIS:
spa se, nechaj 10 minut odstt a na dvakrt vypij. Rosnatka okrouhlolist
Pi nachlazen, rm, kali a podobnch onemocn- Rma, pat do eledi rosnatko-
nch bv doporuovn odvar hemnku mskho nachlazen vitch - Droseraceae. Je
takto pipraven: 15 g kvtu se spa v 1/2 l vody, to bylina vytrval, ma-
nech 10 minut odstt a bhem pl dne vypije. sorav. Z oddenku vy-
Zevn uv se odvaru rmence, pipravenho podle Znty rst rice pzemnch
tohoto nvodu, k vyplachovn st pi zntu dsn, stn list s dlouhmi apky.
po vytren zubu a podobnch phodch. Tvar maj tyto listy
Obklady z teplho odvaru hemnku mskho se Zntliv okrouhl a na cel lci i
kladou na zntliv otoky, jejich bolestivost sniuj a otoky na okrajch jsou porostl
hojen urychluj. dlouhmi chlupy, zakon-
Pi revmatismu bvaj doporuovny koupele z to- Revmatismus enmi ervenou lz-
hoto odvaru: kou. Tyto lzky vyluu-
kvtu rmence 50 g j lepkavou tekutinu,
nat pesliky 50 g kter se na nich usazuje
koene jehlice trnit 100 g v podob kapek rosy.
jehli borovho 600 g Krom toho lzky vy-
344 JAK SE LIT ROSTLINAMI ROUTA VONN 345

luuj vu, ve svm chemickm sloen vzdlen podobnou v a- UIT V LIDOVM LKASTV:
luden. Leskl kapiky pilkaj hmyz, jen se na listy pilep. A tu se vy, vytlaen z erstv nat, se pouv proti bra- Bradavice,
nad nm sklop chlupy, je ho pidr. va lzek potom rozpust davicm a k odstrann kuch ok. ku oka
mkk sti tla hmyzu a vsteb je. Krom rice pzemnch list Msty je tak rozeno pouvn erstv vy jako On znty
vyrst z oddenku i stvol, vysok asi 20 cm, na nm se od ervna do onho lku pi zntech on spojivky.
srpna rozvjej kvty. Je jich na stvolu vdy nkolik. Maj kalich, tvo- Lihovho vtaku se uv s oblibou proti ernmu ern kael
en pti zkmi kalinmi listy. Koruna se skld z pti blch ko- kali. 20 g drogy se nech 3 dny extrahovat ve 150 g
runnch pltk. Tyinek je t pt. Nadkvt semenk uzrv v jedno- istho lihu a uv potom 3x denn 10 kapek.
pouzdrou tobolku. Nlev z 10 g nat a tvrt litru vac vody se pije Krnaten
Krom rosnatky okrouhlolist roste u ns tak rosnatka dlouholist denn proti krnaten tepen. tepen
(Drosera longifolia L.), kter m stejn vlastnosti.

NALEZIT:
Rosnatka miluje zvlt vy polohu. Lze ji nalzt v Brdech, na u- ROUTA
mav a v Krunoho. Miluje pdu vlhkou, zejmna raelinnou. VONN
RTA GRAVEOLENS L.
UITEN LTKY: SUBSP. HORTENSIS
Jako droga se uv na (Herba droserae). (MlLLER) GAMS IN
HEGI
INN LTKY:
Rostlina obsahuje kyselinu citrnovou, kyselinu jablenou, kyselinu POPIS:
mraven, kyselinu benzoovou, erven barvivo a proteolyptick fer- Routa vonn pat do
menty droserin a drosenon. Ve v byl nalezen pepsin. Rosnatka je eledi routovitch -
bez zpachu, chutn oste, nakysle hoce a v stech stahuje. Rutaceae. Je to bylina
vytrval, nkdy i po-
PSTOVN A SBR: loke. Rostlina dosa-
Pstovn rosnatky v umlch kulturch se neda. Nen tu tedy jin monost ne huje vky kolem pl
semena, zskan prosetm sbru, rozhodit na pirozenm stanoviti. metru. Jej stonek se
Na se sbr od ervence do z. Sbr se proseje, ponvad obyejn obsahuje hod-
vtv hned od zem,
n zralch semen, kter se rozhod na stanovit. Na se su v tenkch vrstvch pi-
rozenm teplem.1 dole je drevnat, na-
hoe bylinn. Na
stonku i vtvch sed
dvakrt a tikrt zpe-
1 en listy, jejich lst-
Vechny druhy rosnatek jsou v esk republice zkonem chrnny. K farmaceu-
tickm elm se rostlina dov. ky jsou rkovit
346 JAK SE LIT ROSTLINAMI ROZMARNA LKASK 347

tvek. Druh sklize je koncem ervence nebo v srpnu, tet za pznivho roku v z.
zk nebo klnovit podlouhl. Na rubu maj tekovit lzky. Zbar- Na nebo listy rozlome do tenkch vrstev a sume ve stnu za astho obracen.
veny jsou sivozelen. Kvete v ervnu, ervenci a srpnu. Kvty lut
zbarven jsou sestaveny do vidlinatho vrcholku. Kalich tvo tyi UIT V LIDOVM LKASTV:
a pt zahrocench kalinch lstk. Koruna se skld ze ty a pti Vnitn se uv routy pi zavacch obtch, zejm- Nechutenstv
korunnch pltk, kter jsou lunkovit prohnuty a na okraji zsnny. na pi nechutenstv. 15 g suen nat nebo listu se
Kvt m osm nebo deset tyinek. Nadkvt semenk vybh v tenkou, spa ve 1/4 l vody, nech 10 minut odstt a peced.
krtkou nlku a uzrv v bachratou tobolku, v jejch tyech nebo Uv se lce ped jdlem.
pti pouzdrech jsou ledvinovit, drsn semena. Stejn pipraven nlev nebo voda routov, kter je Bolesti
k dostn v drogerich a lkrnch, bv doporuov- hlavy
NALEZIT: na proti bolestem hlavy. Bere se 3x denn kvov li-
Domovem je routa vonn v jihovchodn Evrop. U ns se pstuje tu ka.
a tam v zahradch nebo za okny v kvtinch a obas zplauje. Pi nepravideln menstruaci je oblbenm lidovm Nepravideln
prostedkem lihov vtaek, jen se piprav tak, e se menstruace
UITEN LTKY: 10 g listu routy poleje 1/8 l lihu a nech 3 dny stt.
Jako droga se uv list (Folim rutae) nebo na (Herba rutae). Uv se 3x denn 8 - 1 0 kapek.
Tak routov olej dochz upoteben pi hysterii a Hysterie
INN LTKY: nervovch obtch. Berou se 3 kapky 2x denn na
Cel rostlina obsahuje znan mnostv silice (Oleum rutae), kter se cukr.
z n tak zskv pod nzvem routov olej; dle cel rostlina obsahu- Zevn se uv nlevu routovho jako kloktadla pi Znty
je glykosid rutin, tslovinu, hoiny a furokumariny. erstv rostlina zntech sliznice krn a do posilujcch koupel pro krn
m siln zpach, upomnajc trochu na sr, mlo pjemn. Suen rekonvalescenty.
vak von velmi pjemn. Spaen listy routy se pikldaj na otoky a zhmo- Otoky,
dniny. zhmodniny
UPOTEBEN!:
1. Routa vonn se uv v prmyslu k vrob voavek a jako psada do koaku.
2. V domcnosti slou hlavn v zpadnch sttech jako koen a jej erstv listy se
sypou na chlb s mslem.
3. V Orientu se z n vyrb siln alkoholick npoj.
ROZMARNA LKASK
4. Ve zvrolkastv slou vnitn proti ervm a zevn proti hmyzu. lidov nzvy: rozmarn
ROSMARINUS OFFICINALIS L.
PSTOVN! A SBR:
Routa vyaduje tepl a slunn polohy. Rozmnouje se ze semen, kter se vysvaj POPIS:
do parnku do rh 3 cm hlubokch. Na pole se pak vysazuj sazenice Rozmarna pat do eledi hluchavkovitch - Lamiaceae. Je to vytr-
1 0 - 1 2 cm vysok, a to do sponu 60 x 40 cm. Kultura se mus asto okopvat a plt.
val poloke. U ns dosahuje vky necelho metru, v krajinch ji-
Porost vydr a est let.
Na se sklz 2x a 3x do roka. Prvn sklize se kon v ervnu na zatku kvtu. nch nejsou vzcnost kee vysok i pes dva metry. Na vtvch vyr-
Kulturu poseeme, siln stonky vyadme a chceme-li zskat listy, sdrhneme je z v- staj vstcn listy pisedav, tvaru rkovitho. Okraj maj ohrnut,
 ROZMARNA LKASK 349
348 JAK SE LIT ROSTLINAMI

Listy se sbraj v dob kvtu, tedy od ervna do srpna. Su se pirozenm teplem

vzhled koovit. Na lci jsou tmavozelen, na rubu siv a plstnat. na vzduchu, ve stnu.
Rozmarna kvete v dubnu a kvtnu. Svtle zelen kalich m na okra-
UIT V LIDOVM LKASTV:
ji pt cp. Bled fialov koruna m dva pysky. Vt horn pysk je z-
Vnitn se uv rozmarny jen mlo. V lidovm l- Nevolnost
ezem rozdlen na dva laloky. Men doln pysk nese dva hlubok z-
kastv se doporuuje pi nevolnosti uvat 3-4 kapky
ezy. M celkem tyi tyinky, z nich dv obyejn zakruj. Seme-
rozmarnovho oleje na kostku cukru.
nk vybh v nlku, zakonenou dvojklannou bliznou. Uzrv v plod,
Jako prostedek pro regulaci zavn a pravu sto- prava
sloen ze ty tvrdek.
lice doporuuj bylini vinn nlev: Na hrst pokrje- stolice
nho listu se naleje vac bl vno. Nlevu se uv
NALEZIT:
mal odlvka rno a veer.
Domovem je rozmarna kolem Stedozemnho moe na behu evrop-
Zevn pouvn je mezi lidem znan oblben. Pi Revmatismus
skm i africkm. U ns se pstuje za oknem v kvtinch, vjimen
revmatismu bv doporuovno takto pipraven ma-
a s malm spchem v zahrdkch.
zn: Do lhve se irokm hrdlem se d:
listu rozmarny 30 g
UITEN LTKY:
listu violky trojbarevn 30 g
Jako droga se uv list (Folim rosmarini).
listu tyminu 30 g
francovky 30 g
INN LTKY:
Nech se stt tden a potom sced. Bolestiv msta se
Listy obsahuj vce ne jedno procento silice, ta
tmto vtakem natraj.
obsahuje cineol, borneol a ester borneolu; dle
Pi neist pleti se jako kosmetickho ppravku n- Neist
rostlina obsahuje tslovinu a hydroxytriterpeno-
kdy uv rozmarnovho nlevu, takto pipravenho: ple
v sloueniny. Maj za erstva ostrou kafrovitou,
Hrst pokrjenho listu se poleje 1/4 l hork vody, ne-
terpentnovou chu. Von siln aromaticky, tro-
ch odstt a veer se nlevem omyje obliej.
chu kafrov.
Pi kech se vtr do ke mast tohoto sloen: Kee
oleje rozmarnovho 3g
UPOTEBEN:
1. V prmyslu se uv rozmarnovho oleje, vyrobenho oleje jalovcovho 3g
z nat, hlavn ve voavkstv a k pprav kosmetickch a oleje levandulovho 3g
aromatickch prepart, zejmna kolnsk vody. oleje vavnovho 3g
2. Denaturuj se jm tak oleje a koalky, uvan k tech- lihu 150 g
nickm elm. sdla vepovho 50 g
Va se opatrn 1/4 hodiny, potom se pid 100 g roz-
PSTOVN A SBR:
Rozmarna se u ns pstuje jen mrou nepatrnou, hlavn putnho vosku a za tepla dobe promch.
pro osobn potebu. Semeno se seje v noru nebo beznu do Pi roupech u dt se dv veer a rno klystr to- Roupy
parnku, odkud se povyrostl rostlinky pesad koncem hoto sloen:
kvtna na zhony. Akoli je to rostlina vytrval, u ns dle
ne rok nevydr, ponva v zim vymrzne.
 JAK SE LIT ROSTLINAMI ROZRAZIL LKASK 351
350

cibule pokrjen l kus

esneku rozetenho l strouek
list rozmarny l hrst
Pi svrabu se na venkov po pt dn natr tlo dva- Svrab
krt denn touto mast:
1
balzmu perunskho 50 g
oleje rozmarnovho 40 g
vazelny 400 g
Pt den se nemocn vykoupe.

ROZRAZIL LKASK
lidov nzvy: ptrznk, ptrzn koen, trnk, istec, lonk,
vetnko, veronika, veronika, veronika samec.
VERONICA OFFICINALIS L.

POPIS:
Rozrazil lkask pat do eledi krtinkovitch - Scrophulariaceae.
Je to vytrval bylina, kter m v zemi velmi vlknit koen. Z nho
vyrst poloen lodyha, zachycujc se dalmi koeny. Konec lody-
hy je vzestupn. Dosahuje vky asi tvrt metru. Na lodyze jsou
vstcn umstny listy s nepatrnmi apky, tvaru opakvejitho. NALEZIT:
Rozrazil lkask je rozen po cel Evrop. Najdeme ho ve svtlch,
Okraj list je pilovit. Krtk apky, stejn jako cel lodyha, jsou po-
rostl chloupky. Rozrazil kvete od ervna do srpna. Kvty jsou sesta- suchch lesch, na travnatch strnch, na loukch a v houtinch hor-
veny do hrozn, vyrstajcch z lab nkolika poslednch list. Maj natch krajin.
pticp kalich, porostl t chloupky. Koruna m tyi bledmodr,
okrouhl pltky korunn, tmav ilkovan. Kvt m jen dv tyinky. UITEN LTKY:
Semenk vybh v kyjovitou nlku, zakonenou dvojlalonou bliz- Jako droga se pouv na (Herba veronicae).
nou. Uzrv v tobolku s nkolika semeny.
INN LTKY:
Rozrazil lkask obsahuje silici, tsloviny, hoiny, glykosid auku-
bin, cukr a fermenty. Za erstva m slab koenn zpach. Chutn aro-
1
Star nzev pro huitziloxitl neboli salvdorsk balzm; vonn balzm vytkajc maticky, trochu stahujcn, natrpkle a hoce. Suenm svou aromatic-
z porannch mst rostliny myroxylon balzmov Pereirv (Myroxylon balsamum kou chu skoro pln ztrc.
(L.) HARMS var. pereirae (ROYLE) HARMS).
352 JAK SE LIT ROSTLINAMI RULK ZLOMOCN 353

PSTOVN! A SBR: Ke stejnmu elu se uv tak odvaru ze suen

Na se sbr v dob kvtu od ervna do srpna. Su se pirozenm teplem ve stnu. nat, pipravenho podle nvodu nahoe uvedenho.
Jako kloktadlo pi zntech sliznice v dutin stn a Znty
UIT V LIDOVM LKASTV! v krku slou odvar: stn
Rozrazilu lkaskho se uv vnitn i zevn. Odvar Katar nat rozrazilu 20 g
se doporuuje pi katarech prduek, aby bylo usnad- prduek kvtu hemnku lO g
nno odkalvn. Piprav se tak, e se 25 g nat va nat alvje 20 g
3 minuty ve 1/41 vody, nech odstt a sced. Vypije se Plka tto dvky se pova 2 minuty v 1/21 vody, pe-
pl dvky odvaru rno a pl dvky veer. ced a pid k n troku kamence.
Odkalvn usnaduje tak odvar tto smsi:
nat rozrazilu 20 g
kvtu divizny 20 g RULK ZLOMOCN
semene anzu 10 g lidov nzvy: beladona, lilek, lilk, lolek, madragule,
Va se 3 minuty ve stejnm pomru jako odvar pe- nmnice, vran oko
del, oslad se medem a uv lek rno a veer. ATROPA BELLADONNA L
Pi poruchch menstruace, hlavn pi bolestech pi Bolesti
n, doporuuje se v lidovm lkastv aj: menstruan POPIS:
nat rozrazilu 20 g Rulk zlomocn pat do eledi lilkovitch - Solanaceae. Je to bylina
listu zemlue 20 g vytrval. Z rozvtvenho, tenkho a vlknitho koene, kter ve st
listu pelyku pravho 20 g drevnat, vyrst siln rozvtven lodyha, dorstajc vky nco mlo
Kvov lika smsi se spa lkem hork vody, ne- pes metr. Hlavn ve sv horn sti je pokryta lznatmi chloupky.
ch 10 minut odstt a sced. Pije se 3x denn tato dv- Doln st je nahndl. Lodyha nese listy s krtkm apkem. Jsou vej-
ka. it a na obou koncch zapiatl, na lci hladk a na rubu pyrite.
Oblben lidov sms, uvan pi vleklm revma- Revmatismus Kvete v ervnu a ervenci. Kvty jsou umstny po jednom nebo po
tismu kloubovm, m toto sloen: dvou v lab listovm na pevislch stopkch a maj zvonkovit tvar.
nat rozrazilu 10 g Kalich se skld z pti srostlch kalinch lstk s ostrmi cpy. Koru-
kry vrbov 10 g l* nu tvo pt trubkovit srostlch pltk, kter jsou na okraji hndofia-
listu linku 20 g lov, u kalichu zelenolut. Pt tyinek se vyznauje prohnutmi nit-
koene jehlice trnit 20 g kami. Semenk je nadkvt a uzrv v bobuli. Taje nejprve zelen, po-
listu kopivy 20 g tom erven a konen ern. Velk je jako men tee. Na vrchol-
listu mty peprn 20 g ku je lehce zmknut a sed tsn na kalichu. Ve vnov erven du-
Polvkov lce tto smsi se va 5 minut v 1/2 l in jsou uloena mal, zplotl semena ledvinovitho tvaru.
vody, nech odstt a vypije pl rno a pl veer.
Na opaeniny a spleniny bv doporuovna va, Spleniny NALEZIT:
vytlaen z erstvch list rozrazilu. Rulk zlomocn je hojn rozen v cel stedn a jin Evrop. U ns
354 JAK SE LIT ROSTLINAMI RULK ZLOMOCN 355

ho najdeme na mtinch, v listnatch lesch, na stinnch mstech, u

pkop, v ivch plotech, u zd a obydl.

UITEN LTKY:
Jako droga se pouv koen (Radix belladonnae), list (Folim bella-
donna] a na (Herba belladonnae).

INN LTKY:
Cel rostlina vydv nepjemnou, opojnou vni. Obsahuje velmi
inn jed atropin, trochu hyoscyaminu a belladoninu. I ob tyto lt-
ky jsou jedovat. Jednotliv sti rostliny neobsahuj tchto ltek stej-
n mnostv. Nejvce jich je v koenech, a to v dob tsn ped rozk-
vtem, kdy je v nich jedovatch alkaloid hodn pes jedno procento.

Otrava rulkem, prvn pomoc a len

Otrava rulkem samotnm se pichz hlavn u dt, kter z nerozu-
mu poij bubule. Dospl se mohou otrvit spe atropinem istm,
uvaj-li ho jako lk. Smrteln dvka atropinu je jedna desetina gra-
mu. U dt byla pozorovna smrt po poit pti bobul.
Otrven ct suchost v hrdle a zrychluje se mu tep. Zvrac, je vzru-
en, m halucinace, zvrat, nkdy i zu. Pozdji nastv vyerpn,
otrven usn, kles mu teplota, a se konen dostavuje smrt.
Prvn pomoc spov v aludenm vplachu a v podn ivoin-
ho uhl. Len mus dit lka, kter nemocnho pslunmi lky
uklidn v jeho vzruen a brn mu upadnout do bezvdom.

UPOTEBEN:
Rulk zlomocn slou k vrob atropinu, jeho se v lkastv uv znanou m-
rou.
PESTOVAN A SBR:
Rulk zlomocn vyaduje pdu hlinitou a hlinitojlovitou, kter dobe pijm
vodu. Nejvhodnjmi pedplodinami jsou okopaniny a zelenina. Nikdy nezaazovat
po jinch lilkovitch livch rostlinch, lilkovitch zeleninch a po vojtce! Vhod-
n je podzimn hnojen chlvskm hnojem. Hnoj se 40 kg Rha' 1 , 100 kg K.ha'1 a
80 kg N.ha'1, kdy se dvka rozdl na dv poloviny, prvn se hnoj ped vsevem,
druh bhem vegetace. Sazenice se vysazuj brzy na jae do sponu 60 x 45 cm. Saze-
1
nic je poteba 40 000 - 50 000 ks.ha* . Semena, ze kterch se zskvaj sazenice, se
sej na zhon v jnu a zatkem listopadu do hloubky 2 - 3 cm. Listy se sklzej
v dob plnho kvtu rostliny v ervnu a ervenci, na na zatku tvorby plod, ko-
eny jen v prvnm roce vegetace v z a jnu. Listy se su pi teplot 50 - 60C, na
a koeny pi teplot 60 - 70C. Vnosy jsou u list 0,8 - l t.ha'1, nat 1,5 - 2,5 t.ha'1
a koene 1 - 3 t.ha'1. Pi pstovn, sklizni a zpracovn je teba dbt vech bezpe-
nostnch opaten, nebo se jedn o rostlinu prudce jedovatou.
356 JAK SE LIT ROSTLINAMI
RE PKOV 357

UIT V LIDOVM LKASTV:

Rulku zlomocnho, hlavn vak jeho innch sou- Pedepisuje
st, zejmna atropinu, se v lkastv pouv asto. jen lka
Jeho domnou je lkastv on. Ponvad je siln je-
dovat, nepat v dnm ppad laikovi do rukou.
Uvat ho m jen lka, jemu je tak vyhrazeno jeho
pedpisovn.

RE PKOV
lidov nzvy: pek
ROSA CANINA L.

POPIS: Re pkov pat do eledi rzovitch - Rosaceae. Je to vy-

trval ke, jeho vtve dosahuj vky a dvou metr. Pruty jsou drev-
nat a po cel sv dlce porostl srpovit zahnutmi ostny. Na prutech
vyrstaj lichozpeen listy, majc obyejn dv jama okrouhle elip-
sovitch lstk. Okraje lstk jsou jemn pilovit. apky listov na
spodu nesou zk palisty, kter k apku sten pirstaj. Re p-
kov kvete v ervnu. Kvtn kalich je sloen z pti peenosench ka-
linch lstk. Rov koruna m pt korunnch pltk opakvejitho
tvaru. Tyinek je mnoho. Na spodu kvtu je bakovit lko, v nm
sed mnoho semenk, jejich nlky vynvaj mezi tyinky. Lko
uzrv v znm erven plod, jen na svm vrcholu nese zbytky ka-
linch lstk. Plod obsahuje mnoho zplotlch naek, uloench
mezi tuhmi chloupky. NALEZIT:
Krom re pkov roste, nebo se u ns pstuj, i jin druhy - na- Re pkov roste u ns plan na vslunnch strnch, na mezch, pi
pklad re nzk (Rosa humilis L.). Jej pruty jsou poloen a krom okrajch les a v krovinch. Re stolist se pstuje v zahradch a na
ostn jsou pokryty tak chloupky. Kvty stejnho sloen jsou tmav polch.
nachov, nkdy i bl.
Blzkm pbuznm re pkov je re stolist (Rosa centifolia UITEN LTKY:
L.). M nkolik tisc variant, licch se od sebe barvou a tvarem kv- Jako droga se uv oplod (Fructus conosbati sum semine} a semeno
t i celkovm vzhledem kee. Kvt mv nejrozmanitj barvu a m (Semen cynosbati).
mnoho korunnch pltk. Z re stolist se uvaj korunn pltky (Flos rosae).
358 JAK SE LIT ROSTLINAMI R02E PKOV 359

INN LTKY: nut v 1/2 l vody, sced se a pije 3x denn rnal lek.
V takzvanm masu" oplod re pkov najdeme silici, mastn olej, Pi chorobch moovho mche slou jako lido-
kyselinu jablenou, kyselinu citrnovou, vitamny C a B, karoten, v prostedek odvar z pkov duniny. Piprav se ve Choroby
pektin, tanin, glukzu a sacharzu. V semenech je obsaeno trochu va- stejnm pomru jako odvar ze semen a uv se ve mche
nilinu. Maso plod chutn nakysle sladce a v stech trochu stahuje. stejnch dvkch. moovho
V korunnch pltcch re stolist najdeme silici, mastn olej, ts- Nlev z korunnch pltk re stolist, takzvan r-
loviny, quercitrin a erven barvivo. Pltky korunn chutnaj trpce a ov voda, slou pi mrnch prjmech. Hrst pltk Prjem
stahujcn, von velmi pjemn. se spa 1/4 l vody, nech krtce odstt a sced. Vypi-
je se najednou.
UPOTEBEN: Pi plicnch katarech bv v lidovm lkastv do-
1. Cel plody (pky) re pkov slou v domcnostech k pprav vna, nebo se poruovn takzvan rov med. Je to nlev ze dvou Katary
z nich vyrb chutn marmelda. hrst pltk re stolist a 1/4 l vody, do nho se pi- plieni
2. Mnoho se jich spotebuje na ppravu moidel pro tabk v tabkovch tovrnch.
3. Korunnch pltk re stolist se upoteb k vrob cennho rovho oleje,
daj 3 lce medu.
z nho se pipravuj voavky. K vrob l kg oleje je poteba 6 000 kg korunnch plt- Na star, nehojc se vedy nan venkovsk lid do-
k. mc prostedek, pipraven podle tohoto nvodu: Star
4. Pidvaj se tak jako aromatizujc soust do tabku. rov vody 80 g vedy
octov teti 20 g
PESTOVAN A SBR: terpentnovho oleje 100 g
pky i semena se sbraj v z a jnu, kdy jsou pkn erven. Jen vjimen se loutku l kus
su cel pky. Obyejn se po sbru pky podln naznou a plstnat vnitek se cel Ve se dobe rozmch a 2x denn nanese na chor
vykrbne. Zbyl duina se potom pomalu su.
Vnitek pk se potom preplachuje vodou, naky se tak zbav svch hedvbnch
msto.
chloupk a na slunci rychle osu. Pi prci s plstnatm vnitkem pk ctme na ki Pi zntech v dutin stn se k vyplachovn st
svdni a plen od jemnch chloupk. Pedejdeme tomu tak, e potrme ruce obas asto doporuuje takzvan rov ocet, kter pipra- Znty
magnziovm prkem. vme tak, e 2 hrsti korunnch pltk stolist re na- stn
Re stolist se pstuje v nkolika odrdch k prmyslovm elm. Nejvt kul- lome na tden do 1/4 l octa. Dvaj se potom
tury jsou v Bulharsku na znmch rovch plantch v okol Kazanliku, dle v Per-
2 lce do sklenky vody.
sii, Indii, jin Francii a posledn dobou tak v Nmecku.
Korunn pltky se sbraj za suchho poas v ervnu a ervenci - dve, ne se kv-
ty pln rozvinou. Sbr se rozproste v tenkch vrstvch a rychle usu ve stnu, aby
si zachoval pirozenou barvu a vni. Suen droga se mus uschovat v istch, dobe
utsnnch ndobch.

UITI V LIDOVM LKASTV:

V lkastv se uv odvaru ze semen pkov re pi Moov
moovch kamncch a pi moovm psku. Odvar se kameny
piprav tak, e polvkovou lci semen vame 10 mi-
360 JAK SE LIT ROSTLINAMI REBREK OBECN 361

vyskytuje se u ns i rebrek slin (Achillea nobilis L.), vyznaujc

REBREK OBECN se krsnm vzrstem. V alpskch zemch potom roste cel ada roz-
lidov nzvy: hus jazej cek, mus ocsek, ov zebro, manitch druh a variant tto rostliny.
tisclistnk, zebiek, koi ocas
ACHILLEA MILLEFOLIUM L NALEZIT:
Domovem je rebrek v cel Evrop. Roste v hojn me plan na lou-
POPIS: kch a pastvinch, na horech a mezch.
Rebrek obecn adme do eledi hvzdnicovitch - Asteraceae. Je to
bylina vytrval, kter m v zemi plaziv oddenek. Z nho vyrst lo- UITEN LTKY:
dyha, dosahujc vky kolem t tvrtin metru. Nese listy dvakrte pe- Jako droga se uv jednak kvtn bor (Flos millefolii}, jednak na
enodlen, jejich lstky jsou zk, rkovit. Lodyha i lstky jsou na (Herba millefolii).
povrchu plstnat. Kvete od ervna do z. Bl nebo rov kvty
jsou uspodny do etnch, malch bor, postavench na vrcholu INN LTKY:
lodyhy. Lko kvtn nese na Bylina obsahuje silici cineol a hoinu achilein. Von slab koenn,
svm obvodu pt jazykovi- chu m hokou a slanou.
tch kvtk, kter vodorovn
odstvaj. Tyto jazykov kv- UPOTEBEN:
ty nemaj tyinky. Lkov 1. V prmyslu slou rebrek k vrob silice.
ter je tvoen nkolika trub- 2. Upoteb se pi vrob likr. Jsou psadou ve znmm absintu a vermutu. I ze sa-
motnho rebrku se vyrb likr bu hok nebo sladk.
kovitmi kvty, jejich okraj
je rozekln do pti zub. Maj
pt tyinek, jejich pranky PSTOVN A SBR:
srstaj v trubku. Podkvt Kvtn bory se sbraj od ervna do z. Ode se tak, aby u nich zbyla jen kra-
semenk vybh v dlouhou tik stopka. Sbr se usu pirozenm teplem ve stnu.
Na se sbr od kvtna do z. V kvtnu sbrme na ped rozkvtem, pozdji na
nlku, vynvajc z trubky,
kvetouc. Zskv se tak droga, zvan bu Herba millefolii sine floribus nebo Herba
tvoen tyinkovmi pran- millefolii cum floribus. Su se v tenkch vrstvch pirozenm teplem ve stnu.
ky. nlka je zakonena
dvojklannou, navenek ohnu- UIT V LIDOVM LKASTV:
tou bliznou. Semenk uzrv V lidovm lkastv je rebrek prostedek velmi obl- Poruchy
v naku ze stran zplotlou, ben. Odvar, pipraven ptiminutovm vaenm 10 g zavac
na povrchu jemn rhovanou. suen nat ve 1/41 vody a uvan 2x denn, rno a
Narozdl od jinch slo- veer, bv doporuovn pi zavacch poruchch.
nokvtch rostlin nen opat- Pi nadmrn tvorb neitu doporuuj bylini pt
ena chmm. 3x denn lek odvaru tto smsi: Neity
Krom rebrku obecnho
362 JAK SE LIT ROSTLINAMI EPK LKASK 363

kvetu rebrku
1 V . VI V^ VI

20 g EPK LKASK
nat zemlui 20 g AGRIMONIA EUPATORIA L
kvtu maceky 20 g
listu tezalky 10 g POPIS:
koene pru 10 g
epk lkask pat do eledi rostlin rovitch - Roseceae. Je to by-
nat marinky 25 g
Kvov lika smsi se va l minutu v lku vody a lina vytrval. Jej lodyha dosahuje vky asi jednoho metru. Po cel
nech 10 minut odstt. sv dlce je porostl dkmi, drobn-
Pi zcp se nkdy reguluje stolice nlevem, pipra- Zcpa mi chloupky. Lodyha se vtv. Na lody-
venm z tchto bylin: ze i vtvch vyrstaj kopinat listy
nat rebrku 25 g bezapkat, s okraji hrub pilovitmi.
kvtu kaliny 25 g Na rubu jsou edoplstnat. Krom lo-
nat zemlui 25 g dyhy vyrst z oddenku tak rice p-
kvtu maceky 25 g
zemnch list, kter jsou jednodue
Polvkov lce smsi se spa 1/4 l vel vody, nech
10 minut odstt a pije polovika rno a polovika ve- zpeeny a maj lstky podlouhle vejit,
er pl hodiny ped jdlem. pilovit. Kvete po cel lto od ervna
Rebrek obecn je tak oblbenou soust koen, Hemeroidy a do z. Drobn kvty jsou sestaveny
uvanho proti hemeroidm: do dlouhho hroznu, dole dkho, na-
nat rebrku 30 g hoe hustho. Kad kvtek m pi
listu jablenku 30 g sob listen. Kalich tvo pohrovitou
listu kopivy 15 g
ku, je je podln rhovna a poseta
koene pampeliky 10 g
hkovitmi ostny. Koruna se skld
Polvkov lce se va 2 minuty v 1/2 l vody, nech
10 minut odstt a pije tetina rno, tetina v poledne a z pti lutch pltk korunnch, tvaru
tetina veer. opakvejitho. Kvt m mnoho tyinek
Pi jaternch nemocech se v nkterch krajch uv Jatern a pestk. Semenky uzrvaj v mal
ptiminutovho odvaru 60 g erstv nat ebkov choroby naky, je jsou uloeny v kalin ce.
ve 1/4 l vody. Pije se polovina rno a polovina veer.
Rozmakan erstv na nebo spaen na suen se Otoky,
NALEZIT:
pikld na neity a zntliv otoky. neity v

epk lkask je u ns rostlinou veo-

becn rozenou. Najdeme ho vude
na loukch, v houtinch, podl cest a
na strnch.
 RESETLK POISTIV 365
364 JAK SE LIT ROSTLINAMI

UITEN LTKY:
Jako droga se uv list (Folim agrimoniae) nebo kvetouc na (Her-
ba agrimoniae}.

INN LTKY:
epk lkask obsahuje tsloviny (a 5%), hoinu a nco mlo sili-
ce. M slab aromatickou vni, chutn ponkud hoce a souasn
v stech stahuje.

PSTOVN A SBR:
epk vyaduje hlinitopsit pdy v teplejch oblastech, dobe sn i polostn.
Nejlepmi pedplodinami jsou okopaniny a zelenina. Hnoj se v sle 80 kg P.ha'1,
40 kg K.ha-1 a 40 kg N ha'1, kdy se dvka dusku rovnomrn rozlo po dobu ve-
getace. Semena se vysvaj v jnu a listopadu pmo na stanovit do hloubky
2 - 3 cm, pi vsevu 50 - 70 kg . ha-1 do sponu 40 x 25 cm.
Kvetouc na se sklz v ervnu a srpnu. Su se pi teplot do 35C. Sklz se
l - 5 t.ha-1 such drogy.

UIT V LIDOVM LKASTV:

epk lkask je soust oblbenho a lkai pedpi- loutenka
sovanho luopudnho koen. M toto sloen:
nat epku
nat jablenku
25 g
25 g
RESETLK POISTIV
RHAMNUS CATHARTICA L.
koene reven 15 g
listu mty peprn 35 g
i POPIS:
Lce tto smsi se va l minutu v 1/2 l vody, nech
Resetlk poistiv pat do eledi rostlin eetlkovitch - Rhamnaceae.
odstt a peced. Vypije se po stech bhem dne.
Plieni Je to ke, dosahujc vky a t metr. Kru m hladkou, ed zbar-
Pi plicnch chorobch bv doporuovn odvar
choroby
venou. Mlad vtviky bvaj trnit. Vhonky nesou vstcn, apka-
z 15 g suenho listu na 1/4 l vody. Pij se dva a ti
t listy eliptinho tvaru, s okraji jemn pilovitmi. Kvete v kvtnu a
lky denn.
Znt ervnu. Nevzhledn kvty jsou sestaveny do chocholk, stojcch
Tent odvar mv dobr inky jako kloktadlo pi
mandl
v lab list. Jsou zelen, slab naloutl. st kvt je oboupohlav-
zntu mandl.
nch, st prankovch. Kvtn kalich m tvar pohru a je zakonen
tymi zuby. Koruna se skld ze ty kopinatch korunnch pltk.
Kvt m tyi tyinky s dlouhmi nitkami. Semenk nadkvt vybh
v nlku, zakonenou tyklannou bliznou. Jak jsme se ji zmnili,
 SKOEC OBECN 367
366 JAK SE LIT ROSTLINAMI

u nkterch kvt semenky schzej. Plodem je ern bobule, kter tla a va se proced pltnem. Na 1/2 kg bobul se
obsahuje dv a tyi semena. pid l kg cukru nebo medu, nco skoice, zzvoru a
hebku, nae se sms zava do hustoty sirupu a
NALEZIT: uschov ve sklenicch. Uv se veer lce, dti berou
eetlk poistiv u ns nachzme hojn v listnatch lesch, v krovi- dvku polovin.
nch a kenatch houtinch.

UITEN LTKY:
Jako droga se uvaj bobule (Fructus nebo Baccae rhamni catharti-
cae, Baccae spinae cervina).
SKOECOBECN
RlCINUS COMMUNIS L.

INN LTKY:
Bobule obsahuj adu glykosid, zejmna rhamnoxanthin, rhamnetin, POPIS:
quercetin a emoin, dle hoiny, cukr a vitamn C. Maj nepjemnou Skoec obecn adme do eledi rostlin prycovitch - Euphorbiaceae.
vni, chutnaj nejprve nasldle, potom vak odporn hoce. U ns je to jednolet bylina, dorstajc vky sotva dvou metr.
V krajinch tropickch vy-
UPOTEBEN: rst ve strom, vysok a
1. eetlk m velmi tvrd devo, proto se ho pouv k jemnm soustrunickm dvanct metr. M obl,
vrobkm. dut stonek, kter se naho-
2. Nezral bobule slou jako barvivo na ki a papr.
e rozvtvuje. Na stonku a
3. va ze zralch bobul, smchan s kamencem, dv malskou barvu, zvanou
vtvch vyrstaj velik lis-
avnat zele.
ty s mohutnmi apky.
PSTOVN! A SBR: Kad list m osm a de-
Bobule se sbraj v z a jnu, kdy jsou u pln zral. Su se mrnm teplem a vt lalok a je na povrchu
pi suen se znan scvrkvaj. plstnat. Kvete v ervnu a
Pi sbru je nutno dt pozor, aby se do sbru nepimsily bobule kruiny olov ervenci. Kvty jsou nepo-
(Frangula alnus MILL.) nebo bobule ptaho zobu obecnho (Ligustrum vulgare L.). l
mrn mal vzhledem
Peckovice kruiny obecn jsou zral pln ern (u eetlku tm ern), obsahuj k mohutn bylin a jsou
ti okovit, ploch pecky (eetlk dv a tyi trojhrann pecky). Bobule ptaho
uspodny do hroznu.
zobu maj duninu modrofialovou a v n dv blanit pouzdra, z nich kad obsahuje
Jsou jednodom. Nahoe
jedno a dv semena.
jsou umstny kvty pra-
UITI V LIDOVM LKASTV:
nkov (sam), dole pest-
eetlku poistivho se uv jako vbornho proj- Zcpa kov (samic). Kalich se
madla pi zcp. Nejvhodnj je uvn ve form si- skld z pti kalinch lst-
rupu, kter se pipravuje takto: Rozmakan zral bo- k, koruna je t zelenav,
bule se nechaj tden na teplm mst, potom se vy- tvo ji pt korunnch plt-
368 JAK SE LIT ROSTLINAMI
k. Prankov kvty maj mnoho tyinek a dn semenk, kvty pes-
tkov maj semenk mkce ttinat s osmi provitmi bliznami. Se-
menk uzrv v trojdlnou tobolku, velikou asi jako tee. Na povr-
chu je tobolka pokryta ostny, uvnit obsahuje ti velk semena, hnd
a na povrchu mramorovan.
NALEZIT:
Pvodn vlast skoce je Afrika, odkud se rozil do vech krajin tro-
pickch a subtropickch, kde roste divoce. U ns se voln v prod
nevyskytuje, tu a tam se vak pstuje.
UITEN LTKY:
Jako droga se uv semeno (Semen idni), z nho se zskv velmi
uvan ricinov olej (Oleum idni).
INN LTKY:
Semena skocov obsahuj tm 60% mastnho oleje. V semenech
najdeme dle alkaloid ricin.
UPOTEBEN!:
1. Mnoho ricinovho oleje se spotebuje v prmyslu. Uv se ho pi vrob md-
la, pi zpracovn ke, na svcen a mazn jemnch strojovch soust.
2. Olej lisovan zastudena slou jako inn projmadlo.
3. Surovmi odpadky po lisovn oleje se otravuj myi a krysy.
4. Peitn odpadky, z nich byly odstranny jedovat ltky, slou jako vten
hnojivo, hlavn pro vinice.
PSTOVN A SBR:
K pstovn skoce je nutn zvolit polohu velmi teplou. Pda, nejlpe hlinit, se
mus hluboko zpracovat a pohnojit fosforenmi, draselnmi a vpennmi hnojivy.
Kdy je pda dokonale proht, sz se semeno v dcch, vzdlench dva metry,
s mezerami 1,5 metru, vdy 2-3 semena pohromad. Nejsilnj rostlina se ponech,
druh se ode. Vzel rostliny nutno zalvat, pdu kypit a plevel niit. Kdy rostli-
ny doshnou metrov vky, klon se pika hlavn osy a rostlina potom nasad etn
plodn vtve.
Tobolky se sklzej na podzim postupn, kdy zhndnou a ztvrdnou. Nechaj se
schnout v hromadch na vzdun pd. Potom se penesou na slunce a rozestou do
SLZ LESN 369
tenkch vrstev. Za nkolik dn semena z tobolek vyskkaj. Pomoc fukaru nebo pro-
hazovnm ve vtru se oddl semena od przdnch tobolek a napln se jimi pytle.
UIT V LIDOVM LKASTV:
Oleje se uv vude tam, kde chceme regulovat stoli- Zcpa
ci. Uv se ho vnitn v dvce 1-2 polvkov lce
pro dospl a 1/2 - 2 kvov liky pro dti. Nesn-
li nkdo chu ricinovho oleje, lze ho ut v mlce, va-
jenm loutku, v polvce nebo s citrnovou vou.
Oleje se uv tak v rznch sloitjch prosted-
cch, napklad:
oleje ricinovho l lce
nat bazalkov l petka
blho vna 1/8 l
se smch, povn 5 minut a peced. Vypije se nalano.
Ricinov olej slou tak jako prostedek, jen se
podv v klystru.
SLZ LESNl
lidov nzvy: slz, syreky
MALVA SYLVESTRIS L.
POPIS:
Slz lesn pat do eledi rostlin slzovitch - Malvaceae. Je to bylina
dvoulet a vytrval. Z koene tu vyrst jedna nebo nkolik lodyh,
dosahujcch vky a jednoho metru. Lodyhy jsou na povrchu srstna-
t a vtv se. Listy, posazen na apcch, jsou tvaru okrouhlho a maj
pt a sedm zapiatlch lalok. Okraje listov jsou vroubkovan, pi-
lovit. Tak listov apky jsou chlupat jako lodyha. Kvete od ervna
do jna. Kvty sed na krtkch, chlupatch stopkch v listovm la-
b. Jsou bledrov s tmavmi pruhy, zdka tak bl. Kalich m
slz lesn dvojit. Vnj kalek je trojlist, vnitn je ptilist. Jeho
370 JAK SE LIT ROSTLINAMI SLZ LESN 371

Blzkm pbuznm slzu lesnho, jen nachz tak upoteben

v domcm lkastv, je slz pehlen (Malva neglecta WALLR.).
M znan men kvty.

NALEZIT:
Slz lesn je u ns rostlinou zcela bnou. Najdeme ho na rumitch,
podl plot a okraj cest, na lesnch mtinch a suchch loukch.

UITEN LTKY:
Jako droga se uv kvt (Flos malvae sylvestris, Flos malvae vulga-
ris) a list (Folim malvae).

INN LTKY:
Cel rostlina (hlavn vak kvt) obsahuje mnoho ltek slizovitch a
nco mlo tsloviny. Droga je bez zpachu, chu m nasldle slizovi-
tou a trochu stahuje.

UPOTEBEN:
V chemii se pouvalo barvivo, extrahovan z listu. V kyselm prosted barvivo
zrov, v zsaditm zmodr.

PSTOVN A SBR:
Pro pstovn slzu je teba vybrat pdu lehkou, bohatou humusem a ponkud za-
stnnou. Semeno se seje bu pmo do volnho pole v beznu i dubnu, nebo na pod-
zim do parnku, z menz se potom psti jaro pesazuji rostliny na pole s mezerami
1 V ^ I O * 1 V , V f V . f * V f . 1 l

50 cm. Kulturu je nutn plt a okopvat.

kalin lstky jsou trojhrann. Koruna je sloena z pti korunnch plt-
k, podlouhle klnovitch, hluboce vykrojench. Tyinek je mnoho a
svmi nitkami spolu srstaj. Semenk obsahuje pouzdra, sestaven do
kruhu. V kadm pouzdru je jedno semnko. Vybh v mnohoklannou
nlku. Plody jsou ploch tvrdky, sestaven do kruhu.
Kvty se sklzej od ervna do z. Otrhvaj se za suchho poas jednotliv, bez
kvtn stopky. Su se rychle, podle monosti umlm teplem, aby si zachovaly svou
pvodn barvu. Pomalm suenm kvty zfialov.
Listy se sbraj v dob kvtu rostliny, tedy t od ervna do z, cel i s apky. Je
lpe dt pednost listm velkm. Su se v tenkch vrstvch, tak nejlpe umlm tep-
lem.
UIT V LIDOVM LKASTV:
V lidovm lkastv se vnitn uv slzu lesnho Znt
hlavn pi chorobch stroj dchacho. Pi vleklm prduek
zntu prduek doporuuje se odvar z tto smsi:
372 JAK SE LIT ROSTLINAMI ALVJ LKASK 373

kvtu slzu 20 g listu podble 10 g

kvtu divizny 20 g nat alvje 20 g
tvrtina tto smsi se va 5 minut ve 1/41 vody, ne- Polvkov lce smsi se spa 1/2 l vody a nech se
ch chvli odstt a peced. Odvar se vyuv bhem odstt. Klokt se nlevem.
dne. Jako kloktadlo se pi angn doporuuje tak: Angna
Pro odkalvn kon dobr sluby tak tato sms: listu slzu 10 g
kvtu slzu 20 g kvtu divizny 10 g
kvtu divizny 20 g Spa se 1/21 vody, pid petka soli a pes den se spo-
listu podble 10 g tebuje ke kloktn.
kvtu podble 10 g Odvaru listu slzovho se uv ke klystrm pi z- Stevn
nat pesliky 10 g ntech stevnch. 15 g listu se 5 minut va v 1/2 l znty
Polvkov lce smsi se spa 1/4 l vel vody, ne- vody.
ch 10 minut odstt a peced. Bhem dne se vyuv.
Pi zdue doporuuj sta bylini odvar z tto Zducha
smsi:
kvtu slzu 20 g ALVJ LKASK
listu slzu 20 g ALVIA OFFICIALIS L.
semene anzu 30 g *
kvtu divizny 30 g POPIS:
listu jitrocele 10 g alvj lkaskou adme do eledi rostlin hluchavkovitch - Lamiaceae.
listu podble 10 g Je to vytrval poloke, dosahujc vky asi pl metru. Jej stonek je
kvtu podble 10 g dole drevnat, nahoe bylinn. Na prezu je tyhrann. Na vtvi-
listu kopivy 10 g kch jsou vstcn postaveny listy tvaru podlouhle kopinatho s okra-
koene lkoice 10 g jem jemn vroubkovanm. Na lci jsou hladk, na rubu siln vrsit.
nat yzopu 10 g Mlad listy jsou ediv, plstnat. Kvete v ervnu a ervenci. Uspo-
koene proskurnku 120 g dny jsou v lichopeslenech. Kad kvt je podepen opadavm liste-
Kvov lika smsi se pova l minutu ve 1/41 vody, nem. Kalich je zbarven hnedoerven a vybh do pti cp. Je pokryt
nech se 10 minut odstt a peced. Pije se lek rno mkkmi chloupky. Fialov koruna je sloena ze dvou pysk. Horn
a lek veer. pysk m tvar plbicov, doln pysk je trojlalon, piem prostedn
Pi kali a chrapotu bv opt doporuovn nlev Kael, lalok je dvojdln. Kvt m dv tyinky, blizna je nestejn dvojklann.
tohoto koen: chrapot Semenk uzrv ve tyi tvrdky vejitho tvaru a hladkho povrchu.
listu slzu 20 g
kvtu slzu 20 g NALEZIT:
kvtu podble 10 g Domovem je alvj lkask v okol Stedozemnho moe, kde roste
plan. Dorst tam vky a dvou metr. U ns ji najdeme v zahradch.
374 JAK SE LIT ROSTLINAMI ALVJ LKASK 375

nebo se pedpstovvaj v parnku. Semena se sej do sponu 40 x 25 cm, sazenice se

UITEN LTKY: szej do sponu 60x 40 cm. Kulturu je nutn plt a okopvat. Sklzet je nutno za su-
Jako droga se uv list (Folim salviae) a na (Herba salviae). cha. Z l ha lze sklidit 3 - 4 t suen nat.

INN LTKY:
List alvje obsahuje velice aromatickou silici s thujonem, salviolem UIT V LIDOVM LKASTV:
a cineolem, tsloviny, hoiny a oxyterpenov kyeliny. alvje lkask uv se hojn vnitn i zevn. Pi Choroby
chorobch aludench doporuuje se nlev podle to- aluden
UPOTEBEN: hoto nvodu: 20 g listu alvje se spa l l vody,
1. V nkterch krajch se nech 10 minut odstt a peced. Pij se potom 2 l-
uv alvje hodn jako ku- ky denn.
chyskho koen.
2. Pi vrob likr slou Za stejnch elem se uv nlevu vinnho: 20 g li-
jako aromatizujc psada. stu alvje se spa 1/4 l horkho vna, nech odstt a
3. Pstuje se tak jako past- uv polovina rno a polovina veer.
va pro vely. Nebo se stejn piprav nlev v tto smsi:
t listu alvje 10 g
PSTOVN A SBR: nat pelyku 10 g
alvj lze pstovat jen Uv se ve stejnch dvkch.
v nejteplejch oblastech. Plo-
Nlev z list alvjovch, pipraven nahoe uvede- Non poty
hu vyaduje su a slunnou.
l v* vvf i

Pdu snese i chud, hlinitou

nm zpsobem, pi nonm pocen.
a psitohlinitou. Vpenn Prek z dobe roztluench list se bere tikrt Vymovn
pdy jsou nejvhodnj. Nej- denn na piku noe, aby bylo zmeneno vymov- mlka
lepmi peplodinami jsou n mlka.
hnojen okopaniny nebo lus- Objevuj-li se asto neity, doporuuj sta bylini Neity
koviny. erstv hnj rostlina
odvar z tto smsi:
nesn. Prmyslovmi hnoji-
vy se hnoj v dvkch 40 kg listu alvje 10 g
N.ha-1, 60 kg P.ha'1 a 20 kg koene pampeliky 30 g
1
K.ha" . alvj lze pstovat i nat pesliky 30 g
jako podkulturu v ovocnch Polvkov lce tto smsi se nech nkolik vtein va-
sadech. Porost se nechv na
it ve 1/41 vody a peced. Pije se lek teplho odva-
stanoviti asi pt let, ale dobe
udrovan me vydret a
ru rno a lek veer.
deset let. alvj se rozmnou- Pi trudovitosti a neist pleti bv opt doporuo- Trudovitost
je dlenm starch trs i z- vn tento aj:
kovnm. Porost se nejastji listu alvje 20 g
zakld ze semen, kter se vy- nat pelyku 20 g
svaj pmo na stanovit,
376 JAK SE LIT ROSTLINAMI TOPOL ERN 377

listu mty peprn 20 g

listu maceky poln 20 g
Polvkov lce smsi se spa 1/4 vel vody, nech
10 minut odstt a peced. Pije se polovika aje rno
a polovika veer.
Nlevu z listu alvje, pipravovanho podle nahoe Angna
popsanho nvodu, se uv jako kloktadla pi angn.
Klokt se teplm nlevem.
Tent odvar bv doporuovn tak k vymvn Rny
ran, jejich hojen urychluje.
Msto odvaru lze na rny pout tak erstv vy,
vytlaen ze alvjovch list, do n se pidalo tro-
chu medu.
Pi nemocech enskch, provzench vtokem, Vtoky
dobr sluby konaj vplachy, provdn odvarem
tto smsi:
listu alvje 20 g
kry dubov 20 g
kvtu hemnku 20 g
Dv lce tto smsi se spa 1,5 l vody, pova
2 minuty a nech pl hodiny odstt. Vlanm odva-
rem se vykon vplach poevn.

TOPOL ERN brzy rozvjej v kvty dvoudom. Kvty obojho pohlav tvo takzva-
POPULUS NIGRA L. n jehndy. Kvty prankov (sam) maj upiny s okrajem jakoby
rozsthanm. Jejich okvt m tvar ky, z n vynv 12-13 tyi-
POPIS: nek svmi iv nachovmi pranky. Kvty pestkov (samic) maj
Topol ern pat do eledi vrbovitch - Salicaceae. Je to strom, do- upiny t s okrajem dlenm na zk uty. Okvt je nepatrn a ob-
sahujc vky a 25 i vce metr. M thlou korunu. Kra kmene i sahuje semenk, vybhajc ve dv lut, dol sehnut blizny. Semenk
vtv je bloed, rozbrzdn hlubokmi i mlkmi puklinami. Listy uzrv v kulatou tobolku. V n jsou uloena semena, obklen blou
maj tvar kosotverce nebo trojhelnku a jsou zahrocen. Okraje lis- vlnou.
t jsou pilovit, vyjmajc st u apk, kter jsou oplotl. V zim Krom topolu blho roste u ns tak topol balzmov (Populus bal-
se objevuj na mladch vhoncch a vtvkch leskl pupeny, kter se samifera L.) a topol kanadsk (Populus x canadensis MOENCH). Li
378 JAK SE LIT ROSTLINAMI TOPOL ERN 379

se od sebe navzjem hlavn celkovm vzhledem, utvenm koruny UIT V LIDOVM LKASTV:
apod. Vnitn uv se v lidovm lkastv topolovch list Revmatismus
pi revmatismu. Pipravuje se z nich tato sms:
NALEZIT: listu topolovho 25 g
Topol pochz z jin Evropy, kde tvo cel lesy. U ns jsou jeho pi- listu vrbovho 25 g
rozenm stanovitm behy ek, potok a bain. Sz se ovem podl nat imbaby 25 g
cest a v parcch jako strom dekorativn. nat tezalky 25 g
Polvkov lce tto smsi se spa 1/3 l vody, nech
UITEN LTKY: pejt varem a 10 minut odstt. Uv se polovika
Jako droga se uvaj zimn pupeny (Gemma populi). rno a polovika veer.
Zevn se pi revmatismu doporuuje natrat bolesti-
INN LTKY: v msta mast, takto pipravenou:
Pupeny obsahuj pjemn vonc silici, balzamickou pryskyici, gly- pupenu topolovho 60 g
kosidn salicin a populin, tsloviny a barvivo. Na povrchu jsou pupe- nat blnu 15 g
ny siln lepkav, pokryt pryskynat lesklmi upinami. Barvu maj vody 45 g
zelenou nebo hndlutou. Chu maj koenit hokou, pjemn von. se dkladn smch a nech stt 6 hodin. Potom se
pnda:
v- i s

UPOTEBEN!: vepovho sdla 180 g

1. Topol je strom velmi uiten. M lehk devo, mkk a mlo trvanliv. Vyrb- a nech se na mrn teplm ohni, a se za stlho m-
j se z nho pedmty drobn denn poteby, drevky, vaeky a jin kuchysk de-
chn vypa vechna voda. Potom se hotov mast pod
vn ndob.
2. Mnoho topol se sz podl cest a v parcch pro okrasu. Pro nkter krajiny, nap. tlakem proced.
Polab, je vt mnostv topol charakteristick. Tto masti lze ut i na splleniny. Spleniny
V lidov kosmetice slou topolov pupeny k p-
PSTOVN A SBR: prav pomdy na vlasy, kter se piprav tak, e 50 g Pomda
V pd si topol kterhokoli druhu pli nevybr, mus vak mt dostatek vlhkosti. pupen vame hodinu v 150 g sdla. Pak ve pod tla- na vlasy
Msto je teba vybrat bedliv hlavn proto, e topol rozkld sv koeny velmi dale-
ko, tvo hojn odno a svou korunou znan stn. Proto se nehod kupkladu na
kem precedme.
okraje pol.
Mno se bud semenem nebo zky. Semeno se vysv v lt na vlhk zhony. Kdy
potom rostliny vzejdou, pesad se s vtmi mezerami do kolky, odkud se pozdji
pesazuj do stromoad, park apod. Rostou zprvu rychle, pozdji vak velmi zvolna.
Ve st snadno uschaj.
Zimn pupeny nutno sbrat v dob, pokud nejsou jet rozvinuty a pokud jsou pl-
n pokryty lepkavmi upinami. Dje se tak od nora do dubna. Pupeny se tak na-
zvaj topolov poupata. Mus se velmi zvolna, ale dkladn usuit a uschovat v dob-
e uzavench ndobch, nejlpe v lahvch nebo plechovkch.
Listy topolov pro domc uit sbrme v kvtnu a ervnu, rozlome je v tenkch
vrstvch a zvolna sume pirozenm teplem.
380 JAK SE LIT ROSTLINAMI
TOPOLOVKA ROV
lidov nzvy: proskurnk rov, slz rov, slz zahradn, slezov
re, slz msk, pople, slz topolov, re slzov, slz ern
ALCEA ROSEA L
POPIS:
Topolovku rovou adme do eledi rostlin slzovitch - Malvaceae
Je to dvoulet bylina, dosahujc vky a t metr. Na lodyze vyr-
TOPOLOVKA ROV 381
staj dlouze apkat listy tvaru dlanit srditho, majc pt lalok.
Okraj list je pilovit. Na povrchu jsou listy vrsit a drsn plstnat.
Lodyha i apky jsou dce chlupat. Topolovka rov kvete od er-
vence do z. Kvty maj rozmanitou barvu, od bl a po ernofialo-
vou. Tvo svazeky po 2 - 4 kvtech, na krtkch stopkch v lab
listovm. Kvt m dvojit kalich. Vnj kalich - obyejn pticp -
je men, vnitn kalich - vt - bv sedmicp. Korunu tvo pt vy-
krojench korunnch pltk, kter svou spodinou srstaj. etn ty-
inky maj erven pranky ledvinovitho tvaru. Nitkami spolu ty-
inky srstaj. Deset pestk je postaveno do kruhu. Jejich nlky svou
doln polovinou srstaj v celek. Semenky uzrvaj v okrouhl naky.
NALEZIT:
Topolovka rov pochz snad z Orientu. U ns bv pstovna ve
venkovskch zahradch pro ozdobu a obas zplauje. Nejvce se ps-
tuje ve Francii.
UITEN LTKY:
Jako droga se uv kvt s kalichem (Flos malvae arboreae cum caly-
ce) nebo kvt bez kalichu (Flos malvae arboreae sine calyce).
INN LTKY:
Kvty obsahuj hodn slizu, tsloviny a velmi inn anthokyanov
, barvivo althaein. Von slab aromaticky, chu m nasldlou, sliznatou,
a v stech stahuje.
UPOTEBEN!:
1. Pknho barviva, obsaenho v kvtech, se uv v prmyslu k barven likr,
vna a koalek.
2. V textilnictv se tohoto barviva uv jako nhraky indiga.
PSTOVN A SBR:
Pdu vyaduje topolovka hlubokou, bohatou na humus a ponkud psitou. Rda
m ni polohu a hodn slunce. Pstuje se ze semen nebo odnoemi rozezan lody-
hy. Semeno, sebran z dvouletch rostlin, se seje v ervenci do zkypen pdy asi
382 JAK SE LIT ROSTLINAMI TRNKA OBECN 383

l cm hluboko. Na podzim nebo na jae ptho roku se pesad rostlinky do ad s me-

zerami 0,75 m. Mezi dky je mon pstovat nzk rostliny, napklad hemnek.
Kvty se sklzej v ervenci a srpnu postupn tak, jak se rozvjej. Dje se tak za su-
TRNKA OBECN
chho poas. Odezvaj se cel kvty se stopkou, dlouhou asi l cm. Nkdy se potom lidov nzvy: lop, trn
doma otrhvaj, take meme rozeznvat drogu dvojho druhu: kvty s kalichy a pou- PRUNUS SPINOSA L.
h korunn pltky. Sklize se rozproste v surn nebo ve vytopen mstnosti do ten-
kch vrstev. K suen lze pout tak pirozenho tepla. Usuen kvty se uschovaj POPIS:
v poloench pytlcch, zatench kameny.
Trnka pat do eledi rovitch - Rosaceae. Je to ke vyrstajc do
vky asto a esti metr. M hust vtve, jejich vtvky jsou v ml-
UIT V LIDOVM LKASTV: d piv, pozdji lys. Nkter vtviky zakruj a tvo trny, dlouh
Kvt topolovky rov se uv v lidovm lkastv Znt asi 3 cm. Listy maj krtk apky, jsou tvaru elipsovitho nebo iroce
jako prostedku pro odkalvn pi zntu prduek. prduek kopinat. Jsou leskl, koovit. Kvete v dubnu a kvtnu. Kvt m
Z 15 g suenho kvtu se piprav tminutov odvar vdycky mnoho, blch. Jsou na krtkch stopkch a tvo skupinky
ve 1/4 l vody, nech odstt, sced a oslad. Uv se za po dvou a po tech. Kad kvt m ptizub
2 hodiny lce. kalich, jen tvo bukovitou ku. Korunu
Jin sms, uvan pi stejnch obtch, m toto tvo pt okrouhle vejitch korunnch pltk.
sloen: Kvt m mnoho tyinek. Na dn kalin ky
kvtu topolovky 20 g je semenk, vybhajc v dlouhou nlku, za-
kvtu podble 20 g konenou terovitou bliznou. Semenk uzrv
listu jitrocele 20 g v kulatou peckovici, je je ern, mode oj-
nat marinky 10 g nn. Chutn trpce.
Kvov lika smsi se spa lkem vel vody, ne-
ch 10 minut odstt a peced. Uv se lek rno a NALEZIT:
lek veer. Trnka je keem veobecn znmm a hojn
Dobr sluby kon tak tato sms: rozenm. Nkde tvo cel houtiny, kter
kvtu topolovky 20 g se zjara blaj oslnivm leskem, neporuenm
listu proskurnku 20 g listovou zelen, ponvad trnka kvete dve,
koene proskurnku 20 g ne vyene listy. Roste hojn podl cest, na
kvtu divizny 20 g mezch, na strnch a pastvinch, na okraji
kvtu slzu 20 g les a v houtinch pustch mst.
kvtu vlho mku 20 g
Vrchovat kvov lika smsi se spa lkem vel UITEN LTKY:
vody, nech 15 minut odstt a peced. Pije se lek Jako droga se uv kvt (Flos pruni spinosae
rno a lek veer. nebo Flos acaciae), plod (Fructus pruni spi-
nosae) a kra (Cortex pruni spinosae).
384 JAK SE LIT ROSTLINAMI TRUSKAVEC PTA 385

INN LTKY: m a pidme citrnovou vu. Pije se veer na lku.

Kvty obsahuj glykosidy kamferin a kamfenol a kyanogenn glykosi- Pi prjm kon dobr sluby podle lidovch rad Prjem
dy. Za erstva svou vn pipomnaj hok mandle. tento prostedek: 25 g suench trnkovch plod se
Plody obsahuj tsloviny, cukr, pektn, amygdalin a jin ltky. Jsou nalo na 3 dny do 1/8 l koalky. Extraktu se uv 2x
bez vn, chu maj trpkou, kyselou a stahujc. denn lce.
Pravideln pit nlevu nsledujc smsi pomh pi Otylost
UPOTEBEN: otylosti:
L Trnkovho deva se uv k jemnm soustrunickm pracm a k vrob hol. Je kvtu trnky 20 g
to devo tvrd, jemn a ponkud leskl. listu rozmarny 20 g
2. Plody se zavauj do cukru a pipravuje se z nich kompot.
listu mty peprn 30 g
koene bedrnku 5g
PSTOVN! A SBR: Dv ajov liky smsi se spa 1/4 l vody, nech se
Trnka se v zahradch pstuje jen velmi zdka. Poteba drog se kryje sbrem rost- pejt varem, odstt 10 minut a sced. Pije se del as
lin divoce rostoucch. 3x denn lek.
Kvty se sbraj v dubnu a kvtnu pouze za suchho poas. Bereme jen kvty pl-
n rozvit. Mus se suit velmi opatrn a rychle, aby se zachovala jejich bl barva.
Zevn se uv odvaru 20 g kry trnkov v 1/2 l Znt
Su se v tenkch vrstvch teplem bu pnrozenm na slunci nebo umlm, pnem vody (va se 15 minut) pi zntech mandl a nosohl- mandl
teplota nem peshnout 50C. Uschovaj se v dobe uzavench plechovkch. tanu.
Kru loupeme v kvtnu z mladch vtviek. Ponme si pitom obezetn a tak,
abychom ke souasn eln proezali. Sloupnut kra se su zvolna pirozenm
teplem.
Plody sbrme jen pln zral v z a potkem jna. Zpracujeme je bud erstv
anebo sume za mrnho umlho tepla. TRUSKAVEC PTA
lidov nzvy: horohase, chrustavec, oupor,
UIT V LIDOVM LKASTV: rdsno pta, tikovec, sukavec, zukavka
Na venkov doporuuj odvar z trnkovho kvtu jako Zcpa POLYGONM AVICULARE L
mrn projmadlo pi zcp. 15 g suenho kvtu se
va 2 minuty v lku vody, nech 10 minut odstt a POPIS:
peced. Pije se 2x denn tato dvka. Truskavec adme do eledi rostlin rdesnovitch - Polygonaceae. Je to
Stejn se piprav a ve stejnch dvkch uv tak bylina jednolet. Z pomrn nepatrnho koene vyrst nkolik lodyh,
odvar tto smsi: dosahujcch dlky tm pl metru. Lodyhy jsou nkdy poloen na
kvtu trnkovho 10 g jednu stranu, jindy se rozkldaj po zemi paprskovit, jindy konen
nat maceky 5g jsou vzpmeny. Z lodyhy vyrstaj nkdy vejit, jindy zce kopina-
Pravideln pit tohoto odvaru pr odstrauje neis- Neist ple t listy, bezapkat. Okraje maj drsn. Barvy jsou modrozelen, jin-
tou ple. dy maj ervenav ndech. Kvete od ervence do jna. Kvty stoj po
Pi nachlazen se pije odvar z trnkovho listu. Vez- Nachlazen dvou a tyech v lab list. Kalich m pt kalinch lstk, velmi
meme hrst listu, vame 5 minut ve 1/4 l vody, sced- malch. Korunu tvo pt korunnch pltk rozmanit zbarvench,
386 JAK SE LIT ROSTLINAMI TRUSKAVEC PTA 387

UITEN LTKY:
Jako droga se uv na (Herba polygoni avicularis).

INN LTKY:
Na obsahuje ltky tslovinn a zvl znan mnostv kyseliny ke-
miit (asi 1%) a flavonov glykosid avikularin. Je bez zpachu, chut-
n trochu stahuj cn.

PSTOVN A SBR:
Sbr se kvetouc na od ervna do z. Sbr se rozeste do tenkch vrstev a dobe
se usu pirozenm teplem na slunci. Vzhledem k tomu, e jde o veobecn roze-
n plevel, rostouc u cest, pol a na rumitch, vytrhv se obyejn cel rostlina i
s koeny, kter se vak hned pi sbru nebo a ped suenm odstran.

UITl V LIDOVM LKASTV:

Tento nenpadn plevel je prostedkem v lidovm l- Choroby
kastv velmi rozenm. V odvaru bv doporuo- mche
vn pi chorobch moovho mche jako proste- moovho
dek moopudn. 15 g nat truskavce vame 5 minut
ve 1/4 l vody a scedme. Pij se denn dva lky.
Tento odvar, pi nm msto vody uijeme erven- Prjem
ho, trpkho vna, doporuuje se pi prjm.
Pi moovch kamenech se tu a tam doporuuje Moov
sms: kameny
nat truskavce 10 g
nat pesliky 10 g
Tuto dvku povarme 3 minuty ve 1/41 vody, scedme
a pijeme 2x denn lek.
vdy vak zelenavch. Jsou vroubeny ble nebo erven. Kvt m osm Pi vleklm zntu prduek uv se stejn pipra- Znt
tyinek. Jeho semenk vybh ve ti krtk nlky a uzrv v hndou, venho odvaru: prduek
trojhrannou naku. nat truskavce 10 g
listu jitrocele 10 g
NALEZIT: Pije se t 2x denn lek.
Truskavec pta je bylinou u ns veobecn rozenou. Najdeme ho Tepl odvar truskavcov nat v ervenm, trpkm Prjem
ve znanm mnostv vude u cest, v polch a zahradch. vn, pomh pr pi prjm a plavici.
388 JAK SE LIT ROSTLINAMI TEZALKA TEKOVAN 389

Pi aludench obtch, nechutenstv apod. se as- Obte

to uv tto smsi: aluden
nat truskavce 15 g
nat zemlue 20 g
nat pelyku 20 g
Lce tohoto koen se va 2 minuty ve 1/41 vody,
nech 10 minut odstt a peced. Pije se 3x denn -
lek na lano.
Obas se uv truskavce tak zevn. Odvarem, pi- Rny, vedy
pravenm podle nvodu, kter jsme popsali nahoe, se
vymvaj hnisav rny, vedy a ptle.
Na rny se pikldaj tak obklady v tomto odvaru
namen. m

TEZALKA TEKOVAN
lidov nzvy: bylina sv. Jana, bylina svatojnsk, arovnk,
dravec, dezalka, krevnek, krevnk, kzec, stezalka,
trezalka, zvonec sv. Jana, zvoneek svatojnsk
HYPERICUM PERFORATUM L.

POPIS:
Trezalka tekovan pat do eledi tezalkovitch - Hypericaceae. Je
to bylina vytrval. Jej lodyha dosahuje vky tm pl metru. Je p-
m, s dvma hranami, a nahoe se vtv. Na n jsou vstcn umstny
listy s krtkmi apky. Tvar maj eliptin, ble u vrcholu lodyhy a
podlouhle rkovit. Okraje list jsou hladk, nkdy ern tekovan.
Cel epel listov je poseta prsvitnmi tekami. Kvete od ervna do
srpna. lut kvty jsou sestaveny do bohatch chocholk. Kalich tvo-
pt zapiatlch lstk kalinch, pokrytch ernmi tekami. Pt
korunnch pltk daleko penv kalin lstky. I pltky jsou erstv
tekovny a na okraji vroubkovny. Kvt m etn tyinky, srostl nit-
kami do t svazek. Semenk vybh ve ti nlky a uzrv v tobol-
ku, uvnit rozdlenou na ti pouzdra. V pouzdrech je hodn semen.
390 JAK SE LIT ROSTLINAMI TUEBNK JILMOV 391

NALEZIT: 25 g suen tezalkov nat polijeme 1/8 l vinnho

Tezalka tekovan se u ns vyskytuje ve velkm mnostv. Najdeme lihu nebo siln koalky. Po tech dnech scedme a u-
ji na vslunnch mezch, na okrajch les, na lesnch loukch a mti- vme pl kvov liky do sklenky vody ped jdlem.
nch, v houtinch i na polch. Nkdy je j tak mnoho, e je a na ob- Pi astch bolestech hlavy a migrn doporuuj Migrna
t. bylini po nkolik dn uvat rno a veer lek od-
varu tto smsi:
UITEN LTKY: nat tezalky 20 g
Jako droga se uv kvetouc na (Herba hypec) a kvt (Flos hype- kvtu petrkle 20 g
rici). kvtu kaliny 20 g
Pl polvkov lce tto nadrobno pokrjen smsi se
INN LTKY: spa 1/21 vody, povar l minutu, nech 10 minut od-
Tezalka obsahuje silici, tsloviny, lut a erven barvivo, glykosid stt a peced. Uv se poloviku odvaru rno a polo-
hyperosid a hypericiny. Svou balsamickou vn pipomn smrkovou viku veer.
pryskyici. Chu m hokou a stahuje. Obklady, namen do odvaru ze suen nat teza- Zhmodniny
lky tekovan, jeho ppravu jsme nahoe popsali,
PSTOVN! A SBR: doporuuj se pikldat nkolikrt denn na pohmo-
Na se sbr v dob kvtu, v ervenci a srpnu. Sbr se tak, e se odezvaj cel dniny.
kvetouc byliny, ovem bez silnch lodynch stonk. Suit se mus co nejrychleji pi-
rozenm teplem, aby byla zachovna pirozen lut barva kvt. Suen se provd
na slunci.

UIT V LIDOVM LKASTV: TUEBNK JILMOV

Tezalky tekovan se uv lidov proti hlstm. 20 g Hlsty SPIRAEA ULMARIA (L.) MAXIM.
suen nat se va 2 minuty ve 1/41 vody, nech se
10 minut odstt a sced. Uvaj se ti lky denn. POPIS:
Pi zavacch poruchch je oblbena tato sms: Zavac Tuebnk jilmov pat do eledi rostlin
nat tezalky 10 g poruchy rovitch - Rosaceae. Je to rostlina vytr-
nat maceky 20 g val, jej statn, rozvtven lodyha dosa-
nat rebrku 20 g huje vky skoro ti tvrti metru. Je hn-
nat zemlue 20 g dav zbarvena a siln se vtv. M lichoz-
nat marinky 25 g peen listy, z nich kad se skld z pti
Kvov lika tto smsi se spa lkem vel vody, lstk tvaru kopinatho. Okraje lstk jsou nepravideln pilovit. Pi
nech 15 minut odstt a sced. Tato dvka se pije odstupu listovho apku, a tu a tam i jinde, jsou palisty tvaru dlanit-
3x denn. ho, se temi a pti laloky, okraj pilovitch. Kvete v ervnu a er-
Extraktu tezalkovho se tu a tam uv pi nechu- Nechutenstv venci. Kvty jsou uspodny do nepravidelnho chocholku. Kad
tenstv: kvt, barvy blolut, m kalich, sloen z pti srostlch kalinch
392 JAK SE LIT ROSTLINAMI TYMIN OBECN 393

lstk. Korunu tvo pt pltk korunnch, odstlch, tvaru iroce vej- listu medvdice 20 g
itho. Tyinek je mnoho. Nad vty semenk vybh v nlku, zakon- nat prtrnku 20 g
enou terovitou bliznou. Plodem je naka. nat bazalky 20 g
Polvkov lce smsi se va 5 minut v 1/21 vody, ne-
NALEZIT: ch odstt a sced. Vypije se bhem dne.
Tuebnk jilmov je u ns rostlina zcela bn. Najdeme ji ve vtm Odvaru z kvtu tuebnku, jeho ppravu jsme na- Potopudn
mnostv na vlhkch lukch, podl potok a ek, hlavn v houti- hoe popsali, uv se t jako prostedku potopudn- prostedek
nch vrbovch a olovch. ho.

UITEN LTKY:
Jako droga se uv kvt (Flos spirea) nebo na (Herba spireae).
TYMIN OBECN
INN LTKY: lidov nzvy: dymin
V kvtech tuebnku je obsaeno hodn silice (asi 10,2%), kyselina THYMUS VULGARIS L.
salicylov, lut barvivo, gykosid gaultherin a spirein, flavony a von-
n methylsalycit. Dle tam najdeme heliotropin a vanillin. Vn kv- If
POPIS:
tu je velmi pjemn a pipomn vni pomeranovou. Chu maj kv- Tymin obecn pat do eledi rostlin hluchavkovitch - Lamiaceae.
ty trpce hokou. Je to bylina vytrval, vlastn poloke, dosahujc vky necelho tvrt
metru. M vtve pozvolna vystupujc, nkdy i pm. Na vtvikch
PSTOVN! A SBR:
Kvty se sbraj v ervnu a ervenci. Bu otrhvme kvty na kraoukch stopkch
pmo, nebo odeeme lodyhy a kvty potom sdrhneme. Sbr se potom rozproste do
tenkch vrstev a su pomalu, opatrn ve stnu tak, aby si kvty zachovaly svou vni
-1
a pirozenou blolutou barvu.

UIT V LIDOVM LKASTV:

V lidovm lkastv se tuebnku uv jen mlo. Po- Vodnatelnost
nvad je prostedkem moopudnm, bv doporuo-
vn pi vodnatelnosti. Pipravuje se z nho nlev tak,
e se 15 g suenho kvtu spa 1/4 l hork vody, ne-
ch 10 minut odstt a sced. Pij se potom tyi lky
za den.
K stejnmu elu nkdy se doporuuje tak tato
sms:
kvtu tuebnku 20 g
394 JAK SE LIT ROSTLINAMI TYMIN OBECN 395

5. V zahrad slou jako ozdobn rostlina, lemuj sej zhusta zhony.

jsou posazeny vstcn listy bezapkat, pisedav, tvaru zce kopi-
6. Velai ho t nkdy pstuj jako rostlinu medonosnou, na n vely rdy sbraj
natho a rkovitho. Jejich kraje jsou siln ohrnut. Na lci i na rubu med.
jsou pokryty lznatmi chlupy, naplnnmi lutozelenou silic.
V pad maj listy svazeky drobnch lstk. Kvete v kvtnu a ervnu. PESTOVAN A SBR:
Kvty jsou dvojpysk, mode zbarven a sestaven do kulovitch li- Tymin se pstuje v teplch oblastech, na slunnch, chrnnch polohch. Vya-
chopeslen. Jejich dvojpysk kalich je lznat. Horn pysk je troj- duje psitohlinit a hlinitopsit pdy. Jako pedplodiny jsou nejvhodnj hnojen
okopaniny, zelenina i luskoviny. Hnoj se dvkou 30 kg N.ha-1, 35 kg P,ha~] a 45 kg
zub a vt, doln pysk je dvojzub a men. Stejn je uspodna ko- K.ha'1, vhodn je pihnojen horenatm hnojivem a ped podzimn ppravou se do-
runa, tak dvojpysk. Kvt m tyi tyinky, z nich dv obyejn za- poruuje pdu mrn povpnit. Semena se vysazuj pmo na stanovit v beznu a
kruj. Semenk vybh v dvojklannou bliznu a uzrv v plod, sloen dubnu, sej se na povrch do dk od sebe vzdlench 45 cm, vsevek je asi 3 kg se-
ze ty tvrdek. men na l ha. Kvetouc na se sklz v kvtnu a ervnu. Su se pirozen ve stnu, tep-
lota by nemla peshnout 45C. V prvnm roce se sklz 0,5 - l t.ha'1 suen drogy,
2 - 4 t.ha'1 se sklz v nsledujcch letech.
NALEZIT:
Domovem je tymin v jin Evrop, kde v okol Stedozemnho moe
roste hojn divoce. U ns se pstuje v zahradch a v prod ho nena- UITI V LIDOVM LKASTV:
chzme. V lidov lkastv se uv jednak tyminu samotn- ern
ho, jednak tyminov silice. Pi ernm kali se do- kael
UITEN LTKY: poruuje aj, pipraven z tto smsi:
Jako droga se uv na (Herba thym). nat tyminu 20 g
nat prhy 20 g
INN LTKY: kvtu divizny 20 g
Hlavn soust drogy je silice (Oleum thymi rubrum), kter rostlina nat rosnatky 20 g
obsahuje asi 1,5 - 2,5%. Je to chemicky ltka velmi sloit, hlavn jej Pl ajov liky tto smsi se spa lkem vody, ne-
slokou je thymol, cymol, karvakrol, borneol a linalod; dle tslovi- ch 10 minut odstt a peced. Pije se lek rno a -
ny, flavony, hydroxyterpenov kyseliny a pinen. Silice m ostrou chu lek veer.
a von aromaticky. M siln inky proti bacilm, kter zabj za pl Pi ernm kali se doporuuje tak tento sirup:
hodiny. vtaku tyminovho 10 g
Rostlina samotn m pjemnou, siln aromatickou vni. Svou chu- medu istho 20 g
t pipomn kafr. sirupu 70 g
Bere se za hodinu jedna lika.
UPOTEBEN: Odvar z tyminov nat doporuuj pi zavacch Zavac
1. V prmyslu se hodn pouv tyminov silice a z nho vyrobenho thymolu. Je obtch. Piprav se tak, e se 10 g nat spa 1/4 l obte
soust etnch zubnch past, stnch vodiek a pidv se i do mdla. vody, nech nkolikrt pejt varem, 10 minut odstt a
2. Pipravuje se z nho tak dezinfekn prek aristol, kterm se nahrazuje nep-
peced. Uv se 3x denn pl lku.
jemn pchnouc jodoform.
3. Silice se uv k balzamovn mrtvol. Aby se nemocn zaal potit, uv se asto tento Chipka
aj:
v

4. Rostliny samotn se uv v domcnosti jako bnho koen.

396 JAK SE LIT ROSTLINAMI URGINEA PMOSK 397

nat tyminu 10 g
nat matedouky 10 g URGINEA PMOSK
Tato dvka se spa 1/4 l vody, nech 10 minut od- lidov nzvy: mosk cibule, mosk ladoka
stt a oslad. Vypije se nadvakrt s hodinovou pe- URGINEA MARITIMA (L.) BAK.
stvkou veer.
Daleko vce se uv vak tyminu zevn. Spaen Otoky POPIS:
na se pikld na zntliv otoky, jejich prbh ury- Urginea pmosk, znm spe pod lidovm nzvem mosk cibule,
chluje. pat do eledi liliovitch - Liliaceae. V zemi m cibuli velikou asi
Pi svalovch kech doporuuje se asto natrat Kee svalov jako pst, dorstajc vak nkdy tak znan velikosti jako dtsk hla-
postien svaly tmto maznm: va. Cibule je sloena z nkolika vrstev duna-
oleje tyminovho 3g tch listen takzvanch suknic. Vnj sukni-
oleje rozmarnovho 3g ce jsou blanit, such a maj tmavohndou
francovky 250 g barvu. Z cibule vyrst nkolik plochch, i-
K vyplachovn st se hod dobe pjemn stn stn voda roce rkovitch list, na konci zahrocench,
voda tohoto sloen: s hladkmi okraji. Krom list vyrst z cibu-
oleje tyminovho 3g le tak dut, obl stvol, dorstajc vky asi
lihu medukovho 50 g pl metru. Na vrcholu nese stvol hrozen nko-
oleje mtovho 2g lika belavch kvt. Kvty maj okvt zvon-
i?
oleje benedyktovho l g J
kovit se esti lupeny. Maj est tyinek
D se 5 kapek do sklenky vody. a nadkvt semenk, jen dozrv v tobolku
Jin stn voda m toto sloen: s etnmi drobnmi semeny. Tobolka se otv-
oleje tyminovho 2g r temi chlopnmi.
1
oleje myrhovho l g
oleje mty peprn 2g )
NALEZIT:
oleje feny klovho l g Domovem mosk cibule je oblast kolem Ste-
oleje anzovho l g dozemnho moe, kde roste plan. M rda
lihu vinnho 50 g pdu suchou, psitou. U ns divoce, voln
I tto stn vody se d 5 kapek do skleniky vody. v prod neroste, pstuje se jen v kvtinch
za okny nebo ve sklencch.

UITEN STI:
Jako droga se uv cibule (Bulbus.scille).

1
INN LTKY:
Silice z rostliny myrhovnk prav (Commiphora abyssinica ENGL.) - Oleum myrr-
hae.
Urginea pmosk obsahuje jedovat hok
398 JAK SE LIT ROSTLINAMI
kardioaktivn glykosidy scillaren, scillarosid a aglykony cillarenin a
scillarosidin.
UPOTEBEN:
1. Hojn se urginea pmosk uv v lkastv, hlavn oficilnm. MENYANTHES TRIFOLIATA L.
2. Krom toho v hospodstv se j uv jako prostedku k trven krys a potkan.
Za tm elem se rozkrj mosk cibule na koleka, kter se osma na peku nebo
na msle a pokladou na vhodn msta. inek je znamenit, pi nkolikerm opako-
vn se lze tchto kdc zbavit pln. Opeeme-li cibuli bez omastku, nelk potka-
ny ani krysy a mine se proto jej kladen inkem.
PSTOVN A SBR:
Technika pstovn mosk cibule se do vech podrobnost shoduje s pstovnm
cibule kuchysk. Rozdl je ovem ten, e se u ns urginea pmosk nevysazuje na
zhony a pole, nbr jen do sklenk a koen. Je dobr na tomto mst pipome-
nout, e se u ns asto omylem k mosk cibule liliovit rostlin sndek ocasat
(Ornithogalum caudatum L.), kter se sice vzrstem mosk cibuli podob, je vak
znan men a m cibuli velmi dunatou, na povrchu zelenavou.
UIT V LIDOVM LKASTV:
Lkai uvaj mosk cibule nebo prepart z n vy- Choroby
robench jako lk srdench, ve form tablet, prk, srden
pilulek, vtak a injekc. Jako lku srdenho j v do-
mcm uit ovem nelze doporuit.
V domcm len sej uv jako lku moopudn- Moopudn
ho po tto pprav: prostedek
Drobn nakrjenou moskou cibuli polijeme hojn
octem a nechme stt 3 dny. Pak vytlame a proced-
me. Smsme potom s dvojnsobnm mnostvm
medu a uvme 2x denn kvovou liku.
Mosk cibule uit vnitn je tak dobrm pro- Katar
stedkem pro vykalvn hlenu pi kataru prduek. prduek
VACHTA TROJLIST 399
VACHTA TROJLIST
lidov nzvy: bobrek, bokek, brukvorec, dtel hok, dtel
vodn, jetel hok, trojan vodn, trojice vodn, trojlstek
POPIS:
Vachtu trojlistou adme do eledi rostlin vachtovitch - Menyantha-
ceae. Je to bylina vytrval. V zemi m dut oddenek, z nho vyr-
staj trojetn listy s dlouhmi apky. Lstky listov jsou opakvejit,
na povrchu leskl, dunat. Okraje maj hladk. Krom list vyrst
z oddenku i stvol, dosahujc vky asi tvrt metru. V dubnu a kvtnu
se na stvolu objevuje hrozen narovlch kvt. Kad kvt v tomto
hroznu je opaten listenem a dlouhou stopkou. Kalich se skld z pti
tupch kalinch lstk. Koruna je nlevkovit, na okraji s pti zkmi
cpy. Na zevn stran je lys, na vnitn chlupat. M pt tyinek s fi-
alovmi pranky. Semenk vybh v nlku, zakonenou dvojklannou
bliznou. Uzrv v kulatou tobolku, je obsahuje pt a osm hndch,
vj itch semen.
NALEZIT:
Vachta trojlist se vyskytuje dost hojn v cel Evrop. Najdeme ji vu-
de tam, kde je dosti vlhka, tedy na bainatch lukch, ve vodnch p-
1
kopech, na bezch rybnk a jezer.
UITEN LTKY:
Jako droga se uv list (Folim trifolii fibrini).
INN LTKY:
V listech jsou obsaeny glykosidy menyanthin a loganin; saponiny,
t lo viny, cholin a flavonov sloueniny. Listy jsou velmi hok, bez
vn.
o v
1
Dsledkem meliorac vachty v poslednch letech znan ubv a stv se vzcnou
rostlinou.
 VACHTA TROJLIST 401
400 JAK SE LIT ROSTLINAMI l
i*.i

PSTOVN A SBR:
Vachta trojlist se obyejn nepstuje. Je vak dobe ponkud peovat o jej piro-
zen vskyt, ponvad na mnohch stanovitch byla ji vyhubena. Za tm elem ro-
zeeme jej plaziv, masit oddenky na kusy, dlouh asi 5 cm, a vtlame je na okra-
ji rybnk do bahna tak, aby byly stle pod vodou. Mezi sazenicemi nechme meze-
ry asi 30 cm. Stejn se pstuje vachta i v zahradch na okraji umlch rybnk a n-
drek.
Listy se sbraj v kvtnu a ervnu, kdy rostlina kvete, nebo tsn po odkvtu. Lis-
ty se odznou tak, aby pi nich zstal krtk kousek apku. Cel rostlina se nikdy
nem vytrhvat.
Listy vachty obsahuj mnoho vody, je tedy teba suit je rychle, nejlpe umlm
teplem v surn nebo prost v domcnosti na kamnech.2

UITI V LIDOVM LKASTV:

V lidovm lkastv se vachty trojlist uv obyejn Poruen
jako lku aludenho. Pi poruenm trven se do- trven
poruuje asto odvar z 10 g suenho listu vachtov-
ho, kter 3 minuty vame ve 1/41 vody. Nechme po-
tom odstt a pijeme polovinu rno a polovinu veer.
K stejnmu elu lze ut tak vachtovho listu,
dobe rozdrcenho na jemn prek. Uv se potom
3x denn na hrot noe.
Na jae si chvl na venkov prostedek aluden,
pipraven z erstvch rostlin takto:
vy z listu vachty 50 g
stavy z koene pampeliky 30 g
vy z nat rebrku 30 g
Uv se 3x denn kvov lika ped jdlem.
Jin takov aluden prostedek se piprav z tto
smsi:
listu vachty 5g
koene pukvorce 5g
koene hoce 5g

2
V esk republice jsou oddenky chrnny a podzemn sti rostliny se nesmj
sbrat.
402 JAK SE LIT ROSTLINAMI VlOLKA VONN 403

kry skoicov 2g konci jemn brvy. Listy samotn jsou v mld stoeny z obou stran do
slupek pomerane 10 g kornoutu. Kdy se rozvij, jsou iroce vejit, u apku hluboce srdi-
nat zemlue 10 g t vykrojen. Okraje maj vroubkovan. Listy, kter vyrstaj pozdji
nat pelyku 10 g v lt, zejmna ze lahoun, jsou tvaru ledvinovitho. Krom list vy-
Pi nechutenstv se chvl kapky pipraven tak, e Nechutenstv rstaj z oddenku jet kvty a lahouny, kter se zakoeuj a druhm
nechme 30 g vachtovho listu met 7 dn v 1/8 l rokem tak nasazuj na kvt. Violka vonn kvete v beznu a dubnu.
lihu. Uv se 3x denn 10 kapek ped jdlem. Kvty jsou umstny na dlouhch stopkch, opatench uprosted sv
Jin tinktura se piprav tm, e 7 dn mme ve dlky dvma listeny. Kvty jsou zbarveny fialov, zdka tak ble
1/4 l itn koalky tuto sms: nebo ervenav. Jejich kalich je sloen z pti prothlch, zkch lst-
listu vachty 20 g k kalinch. Korunu tvo pt korunnch pltk. Korunn pltek spod-
nat zemlue 20 g n vybh v ostruhu, obrcenou nahoru. Postrann pltky jsou vejit a
koene hoce 5g pokryt na spodine blmi chloupky. Horn pltky jsou t vejit,
kry pomerane 10 g chloupky vak nemaj, V lt se objevuj kvty podruh, ty jsou vak
kry skoice 5g mal a zelen, take si jich
Uv se ve stejnch dvkch jako tinktura pedel. mlokdo povimne. Kvty
Pi nevolnosti pomh podle lidovho lkastv tato Nevolnost maj pt tyinek a semenk,
sms: jen vybh v nlku, ukone-
listu vachty 5g nou zahnutou bliznou. Seme-
listu pomeranovnku 10 g nk uzrv v tobolku. Jej vnit-
listu mty peprn 15 g ek je rozdlen na ti pouzdra,
koene kozlku 20 g je obsahuj etn lut seme-
Pl polvkov lce se spa lkem vody, nech l mi- na.
nutu povait a 10 minut odstt. Pije se lek rno a -
lek veer. NALEZIT:
Violka vonn je rostlina u ns
veobecn rozen. Najdeme
ji na stinnch trvncch, lu-
VIOLKA VONN kch, podl plot, v houti-
lidov nzvy: fijalka vonn nch a na okrajch les, vude
VIOLA ODORATA tam, kde je alespo trochu
vlhko.
POPIS:
Violka vonn pat do eledi violkovitch - Violaceae. Je to bylina vy- UITEN LTKY:
trval. Z jejho oddenku vyrstaj na dlouhch apcch listy, opaten Jako droga se uv kvt (Flos
tsn pod listovou epel dvma vejit kopinatmi palisty, je maj na violae odoratae nebo Flos vi-
404 JAK SE LIT ROSTLINAMI
VIE OBECN 405
olarum). Nkdy se uv tak koen (Radix violae odoratae) a na
(Herba violae odoratae). ho koene. Piprav i uv se ve stejnch dvkch
jako odvar z erstvho listu. Takov odvar lze pipra-
INN LTKY: vit i tak, e pouijeme stejnch dl listu a koene.
Kvty obsahuj silici, vonnou ltku janon, slizov ltky, hoiny, ky- Pi bolestech hlavy bv v nkterch krajch dopo- Bolesti
selinu salicylovou, modr barvivo a alkaloid violin. Chu m droga ruovn odvar ze suenho kvtu. 15 g drogy se spa hlavy
nejdve nasldle sliznatou, pozdji hokou. Von velmi pjemn. 1/4 l vac vody, nech 10 minut odstt a sced.
Uv se 3x denn lek.
UPOTEBEN!: Pi zntech krnch se tent odvar doporuuje Znty krn
Violky vonn se uv jako drogy nebo k vrob silice, kter se pidv do drahch jako kloktadlo.
prodnch voavek. Zevn se uv violky vonn v prv ad pi revma- Revmatismus
tickch bolestech ve form mazn. Piprav se tak, e
PSTOVN! A SBR: do lhve s irokm hrdlem vlome:
Kulturu violky vonn zalome v zahrad velmi snadno. Sta rozhodit na phod- kvtu violky vonn 20 g
nm mst semena, dozrvajc po odkvtu onch druhch, nevzhlednch kvt. Rost- koene violky vonn 20 g
lina potom dal pe u nepotebuje, ponvad vysl hojn lahouny a rozmnouje listu rozmarnovho 30 g
se sama. listu tyminovho 30 g
Kvty se sbraj v beznu a dubnu. Dobe je vybrat pi sbru jen kvty tmav, vy-
rstajc ve stinnch lesch. Kvty se potom zbavuj kalich, take zbvaj pouh ko-
Na to nalijeme 1/2 l francovky a nechme stt sedm
runn pltky. Rozprostou se do tenkch vrstev a su se velmi opatrn ve stnu, aby si dn ne teplm mst. Potom precedme a bolestiv
uchovaly prodn tmavomodrou barvu a pjemnou, by i slab vni. Uschovaj se msta veer natrme zskanou tinkturou.
v dobe uzavench ndobch ve tm. Rozmakan erstv list violky vonn se pikld Otoky
Koeny se sbraj bu na podzim v jnu, nebo na jae v beznu. Dobe se oist a na zntliv otoky.
peliv, zvolna usu.
K obkladm lze pout tak odvaru, kter zskme
UITI V LIDOVM LKASTV! tak, e 20 g listu violkovho povarme 2 minuty ve
Violky vonn se uv v lidovm lkastv vnitn Kael smsi 1/8 l vody a 1/8 l octa.
i zevn. Proti kali slou takzvan fialkov sirup. Pi-
prav se tak, e 50 g suenho kvtu se spa 1/4 l
vody, sced, pid se cukr a va do mrnho zhoust-
nut. Uv se potom 3x denn lce. Dtem se dv VIE OBECN
ovem jen 3x denn kvov lika. CERASUS VULGARIS MILLER.
Aby bylo usnadnno odkalvn pi zahlenn cest Odkalvn l
dchacch, uv se odvaru z erstvch list. Hrst li POPIS:
tchto list se spa 1/4 l vody, nech povait 2 minu- Vie obecnou adme do eledi rovitch - Rosaceae. Je to strom
ty, sced a uv potom 3x denn mal lek. pomrn nzk, nedosahujc vky ani deseti metr. Kra kmene a
Stejn inkuje tak odvar z erstvho nebo suen- vtv je tmavohnd, leskl. Tu a tam se olupuje sama v tenkch vrst-
vch. Star kra je rozpraskan. Listy maj tvar elipsovit nebo iro-
l
i
406 JAK SE LIT ROSTLINAMI VIE OBECN 407

Asii, na Kavkaze a v jihovchodn sti Evropy, na Balkn. U ns se

pomrn asto pstuje, nkdy tak zplan. V tom ppad ji potom na-
jdeme v lesch, houtinch a na podobnch mstech.

UITEN LTKY:
Jako droga se uvaj viov stopky (tptes cerasorum). Nkdy se
tak uvaj v lidovm lkastv plody (Fructus pruni emsi), a to jak
cel peckovice, tak pouh peckov jdro - vlastn semeno (Semen
pruni emsi).

INN LTKY:
Plodov stopky obsahuj tsloviny a sliz, nehled k jinm slokm.
Chutnaj trpce a stahuj n.
Peckovice obsahuj tsloviny, kyselinu citrnovou a jablenou. Maj
kyselou, stahujc a ponkud trpkou chu.

UPOTEBEN!:
1. Devo viov je velice pevn, krsn ervenolut. Proto je hledanm materi-
lem pro truhle a soustrunky.
2. Ovoce viovho se pouije v domcnostech. Zpracovv se bu erstv, nebo
se z nho pipravuj zavaeniny a kompoty.

PSTOVN! A SBR:
Ovoce se sklz v ervnu a ervenci. Zpracuje se bu erstv, nebo se plody su.
Pecky se roztluou, jdra vyberou a ulo do sklennch ndob.
ce kopinat. Na povrchu jsou leskl, vzhled maj koovit. Okraje jsou
Stopky jsou vtinou odpadnm produktem. Aby vak mly jako droga cenu, mus
jemn pilovit. Vie kvete v dubnu a kvtnu. Kvty se objevuj dve .W
& se suit opatrn tak, aby zstala zachovna jejich pirozen, zelen barva.
ne listy a strom je jimi pmo obalen. Jsou bl, slab narovl bar- .
^'. ,
v; *,

vy. Stoj ve skupinkch po dvou a po tech. Kalich tvo pt lstk ka-

linch, je srstaj spolu do podoby baky. Koruna m pt korunnch UIT V LIDOVM LKASTV:
pltk, iroce vejitch. V kvtu je mnoho tyinek. V kalin bace Stopky slou jako lidov prostedek proti kali. Hrst Kael
le semenk, vybhajc v dlouhou nlku. Uzrv v peckovici, zbar- stopek se spa 1/41 hork vody, nech se pejt varem
venou tmavoerven. a su. Uv se 3x denn mal lek.
Scezen odvar, stejn pipraven, se pimen osla-
NALEZIT: d a sva na sirup. Toho se uv potom 3x denn po-
Svm pvodem je vie obecn z Orientu. Rostla pvodn v Mal lvkov lce.
408
K stejnmu elu lze pout tak sirupu, piprave-
nho ze zralch plod.
Z jader se pipravuje takzvan viov voda, kterou
doporuuj pi obtch aludench. Piprav se tak,
e se 15 g jader rozmak, polije 1/4 l vody a po n-
kolika hodinch sced. Uv se 3x denn lce.
K stejnmu elu slou tak lihov vtaek, jen
zskme, kdy 20 g jader polijeme 1/8 l lihu a nech-
me tden stt. Uv se 3x denn 20 kapek.
VlTOD HOK
lidov nzvy: kostelek
POLYGALA AMARA L.
POPIS:
Vitod hok pat do eledi vi-
todovit - Polygalaceae. Je to
bylina vytrval. M lodyhu,
vysokou asi 30 cm, dole drev-
natou, nahoe bylinnou. Tsn
nad zem le rice listov,
sloen z velikch, opakvej i-
tch list, kter se ke krtk-
mu apku klnovit zuuj.
Z lodyhy potom vyrstaj lis-
ty tvaru podlouhle kopinat-
ho. Listy na konci jsou tup
hrotit. Okraje vech list
jsou hladk. Vitod hok kve-
te v kvtnu a ervnu. Kvty
jsou uspodny do hrozn na
konci lodyhy. Zbarveny jsou
obyejn mode, nkdy tak
JAK SE LIT ROSTLINAMI VlTOD HORK 409
ble nebo erven. Kad kvt v hroznu je podepen temi opadavmi
listeny. Kalich je ptilist. Jeho dva vnitn listy jsou korunovit a na-
aluden zvaj se kdla. Jeden ze t korunnch pltk je pilbovit a m dva la-
obte lonat pvsky. Kvt m dle osm tyinek, kter spolu srstaj v lb-
kovitou trubku. Semenk vybh v nlku, zakonenou hkovitou
bliznou. Uzrv v plodnou tobolku.
NALEZIT:
Vitod hok nalezneme u ns tu a tam v houtinch, na travnatch
kopcch i svtlch mtinch. Vyaduje ke svmu rstu vpenitou
pdu.
UITEN LTKY:
Jako droga se uv cel kvetouc na i s koeny (Herba polygalae
amarae cum radicibus).
INN LTKY:
Droga obsahuje trochu silice, mastn olej, saponinovou ltku senegin
a hoinu, zvanou polygaenarin. Nezapch, chu m siln hokou.
PSTOVN! A SBR:
Vitod hok se nepstuje. Spoteba drogy se kryje sbrem rostliny divoce rostouc.
Nutno ji vak sbrat etrn a pouze tam, kde nehroz, e bude pln vyhubena. Pi sb-
ru je teba dt pozor, aby byl sbrn skuten jen vitod hok. Jin druhy vitodu, ros-
touc na vlhkch lesnch loukch nebo bainch, maj chu jen slab hokou, nebo
jsou dokonce bez chuti. Takov druhy jsou v lkastv bezcenn.
Rostlina se sbr v kvtnu a ervnu, tedy v dob kvtu, jen na hornatch, suchch
mstech. Sbrme celou rostlinu i s koenem, kter dobe oistme. Sbr se rozproste
do tenkch vrstev a su ve stnu pirozenm teplem.
UIT V LIDOVM LKASTV:
Vitod hok je oblbenm lidovm prostedkem pi Plieni
plicnch nemocech. Uv se ve form odvaru. 5 g choroby
nat se va 3 minuty ve 1/41 vody, nech odstt a sce-
d. Uv se potom po tetinch tohoto mnostv rno,
v poledne a veer.
410 JAK SE LIT ROSTLINAMI VLATOVINK VT 411

Pi nevolnosti aluden bv doporuovno uvat aluden nadkvt a vybh v dlouhou nlku. Uzrv ve vlcovitou sesuli, ob-
2x denn na piku noe prku, zskanho z dobe nevolnost sahujc mnoho ernohndch semen.
rozdrcen drogy. Me se osladit medem nebo cuk-
rem. NALEZIT:
Zevn se uv vitodu hokho jako kosmetickho Neist Vlatovink vt roste po cel Evrop. Najdeme ho na stinnch ms-
prostedku pi neist pleti: ple tech, v houtinch, u plot, na rumitch a neobdlan pd.
nat vitodu 20 g
listu tezalky 20 g UITEN LTKY:
se sva se 150 g vody, sced a pid se olivovho ole- Jako droga se uv na (Herba chelidonii majoris). Nkdy se uv
je, aby se zskalo mazn. Slou k natrn pleti. t koen (Radix chelidonii).
i

INN LTKY:
Mln va, vytkajc z cel rostliny, obsahuje silici, zvanou vla-
VLATOVICNK VTI tovinkov olej. Krom toho je v n obsaeno 14 alkaloid, hlavn
lidov nzvy: celidon, dar nebesk, krvavnek, krvovnk chelidonin a chelerythrin. M velmi odporn zpach, chutn oste a
CHELIDONIUM MAJUS L. hoce. Such droga, a to na i koen, drd ke kchan. Ve vtch dv-
kch je vlatovink vt rostlinou jedovatou.
POPIS:
Vlatovink vt potme do eledi PSTOVN! A SBR:
rostlin makovitch - Papaveraceae. Je Vlatovink vt se nepstuje. Poteba se kryje sbrem rostliny, rostouc divoce.
to bylina vytrval. Jej lodyha dosahuje Sbr se v dubnu a kvtnu jet ped rozkvtem nebo na potku doby kvtu. Su
se zvolna cel na i s koenem, nebo koen zvl. Suenm se koen smrskv, listy
a metrov vky, bohat a vidlinat
na povrchu zhndnou. Droga ztrc suenm nco ze svho odpornho zpachu.
se vtv. Na povrchu je chlupat. Pelo-
mme-li lodyhu, vytk z n oranov
lut, mln stava. Listy vlatovinku UIT V LIDOVM LKASTV:
jsou pisedav, tvar maj lalonat st- V lidovm lkastv se uv vlatovinku hlavn ze- Bolesti
han. I jednotliv krojky jsou opt la- vn. Pi bolestech zub se doporuuje vkat koen, zub
lonat. Rub list je edozelen. Kvete hlavn suen.
v kvtnu a ervnu. Kvty jsou uspo- erstv vy se pouv na venkov proti bradavi- Bradavice
dny do jednoduchho okolku a maj cm, kter se j natraj.
lutavou barvu. Kalich je tvoen pouh- Vnitn se uv vlatovinku proti loutence. 15 g loutenka
mi dvma kalinmi lstky, kter hned pokrjen nat se va 2 minuty ve 1/41 vody, nech
po rozkvtu opadvaj. Koruna se skl- odstt a peced. Tato dvka se pov bhem dne.
d ze ty vejitch pltk korunnch.
Kvt m spoustu tyinek. Semenk je

412 JAK SE LIT ROSTLINAMI
VODILKA KANADSK
HYDRASTIS CANADENSIS L.
POPIS:
Je to bylina vytrval, pat do eledi prskynkovitch - Ranuncula-
ceae. V zemi m krtk oddenek, dosahujc obyejn asi 5 cm. Ten-
k je jako malk. Z oddenku vyrst mnoho tenkch, lutch konk,
pes tvrt metru dlouhch, kter se navzjem bohat propltaj. Na
VODILKA KANADSK 413
hornm konci je oddenek zakonen jakousi peet, kter je vytvoena
odpadvnm ronch stonk. Z oddenku vyrst do vky asi 30 cm
pm stonek, pod zem lut, nad zem purpurov. Nese dva, vji-
men i ti ptilalon listy, na povrchu chlupat. Vodilka kanadsk
kvete v kvtnu. Kvt je mal, nazelenal a stoj na krtk stopce nad
nejvym listem. Zpravidla se objevuje jen jeden kvt, zdka dva
nebo ti.
Semenk uzrv v dunat plod, zbarven jasn erven, npadn
podobn jahod. Obsahuje asi 20 semnek, velmi malch, pln er-
nch.
NALEZIT:
Vodilka kanadsk je domovem v Severn Americe. Najdeme ji tam
v listnatch, dobe zastnnch lesch, bohatch na listov humus.
U ns se v prod nevyskytuje. Stlo by za zkouku pokusit se ji p-
stovat, ponvad jej spoteba je pomrn vysok.
UITEN LTKY:
Jako droga se uv hlavn koen (Radix hydrastidis), mn tak list
(Folim hydrastidis).
INN LTKY:
innou ltkou vodilky kanadsk je alkaloid hydrastinin. Je to lut
ltka, svmi inky podobn inkm nkterch alkaloid obsae-
nch v nmelu.
UPOTEBEN:
Vodilky kanadsk lze upotebit hlavn jako drogy. Krom toho se uv v mal me
jako barvivo ltek a pleti.
PSTOVN! A SBR:
K pstovn vodilky se hod pda bohat listnatm humusem. Hnojen fosforen-
mi hnojivy kultue prospv, ostatn hnojiva, a pirozen nebo uml, jsou spe na
kodu. Semeno se seje, smen s pskem, v jnu do zhon. Na zimu se dobe pi-
kryje pytlovinou, na ni se ulo mech nebo list. Prvnm rokem vytvo rostlina jen
414 JAK SE LIT ROSTLINAMI
takzvan dlon listy, druhm rokem listy prav. V lt potebuje vodilka stn, proto
se kultura zastiuje. Rozmnoit kulturu lze potom odnoemi oddenku nebo rostlina-
mi, vytvoenmi na koenech.
Koeny se vykopvaj na podzim v z a jnu tvrt nebo pt rok. Dkladn se
omyj a rozlo na stu na mrnm slunci.
Listy se sklzej v dubnu a kvtnu druhho roku. Usu se pi mrnm teple v ten-
kch vrstvch.
VRATI OBECN 415
UITl V LIDOVM LKASTV:
U ns se vodilky kanadsk v lidovm lkastv nepou- ensk
v, asto vak v lkastv oficilnm. Kon dobr nemoci
sluby v enskm lkastv a porodnictv. Tak pi
kaln krve. Uv se ve form prku, odvaru nebo
extraktu. Daleko vce se ovem uv hydrastininu.
Ponvad ve vtch, nevhodnch dvkch je vodilka
zdrav nebezpen, nutno jej uvn vyhradit lkai.
VRATI OBECN
lidov nzvy: cicvr, cicvrkov semnko
TANACETUM VULGAREL
POPIS:
Vrati obecn pat do eledi hvzdnicovitch - Asteraceae. Je to byli-
na vytrval. V zemi m dost velk, hnd oddenek, z nho vyrst trs
lysch lodyh, dosahujcch vky jednoho metru. Listy m vrati pee-
nodlen, jasn zelen. Jejich krojky jsou hluboce pilovit. Kvete od
ervence do jna. lut kvty jsou sestaveny do konen laty. Kvtn
bor m zkrovn listy na okraji blanit. Lko boru nese kvty dvo-
jho druhu. Vnitn kvty jsou trubkovit a maj korunu ptizubou. Maj
tyinky i nlky. Vnj kvty, tak trubkovit, maj korunu trojzubou,
nemaj tyinky, nbr jen nlky. Semenky uzrvaj v naky, kter na
bocch nesou pt eber a na vrcholu blanitou korunku.
NALEZIT:
s Vrati obecn roste po cel Evrop. U ns ho najdeme na okrajch
les, v hjch, krovinch a podl cest. asto se tak pstuje jako
ozdobn kvtina v zahradch.
UITEN LTKY:
Jako droga se uv kvtn bor (Flos tanaceti}, list (Folim tanaceti}
nebo cel na (Herba tanaceti). Nkdy tak plod (Semen tanaceti).
416 JAK SE LIT ROSTLINAMI VSTAVA OBECN 417

INN LTKY:
Vrati obecn obsahuje zelenavou silici s hlavn slokou thujonem, VSTAVA VOJENSK
tsloviny a hoinu tanacetin. Cel rostlina nepjemn pronikav lidov nzvy: kukaka, mudatka, zezulka
pchne po kafru. M ostrou, hokou chu. Suenm se nepjemn z- ORCHIS MILITARIS L.
pach zmenuje. Rostlina sama v dvkch, jakch se uv, nen jedo-
vat, ale vratiov silice je v dvkch od 5 g nebezpen. Smrteln POPIS:
dvka kols kolem 15 g. Proto se v lidovm lkastv silice neuv. Vstava vojensk pat do eledi vstavaovitch - Orchidaceae. Je to
bylina vytrval. V zemi m dv podlouhl, vejit hlzy, jednu starou,
UPOTEBEN: mateskou, druhou mladou, dceinnou. Matesk hlza je vrsit,
1. Vrati se pstuje jako rostlina ozdobn. mkk, dceinn je hladk a tuh. Z matesk hlzy vyrst dut lody-
2. Vratiov silice se uv pi vrob likr a v oficiln medicn. ha, dosahujc vky obyejn pes pl metru. Nevtv se. M listy
3. Nlev z vratiovch list se v Orient pipravuje jako limonda.
4. Suen nat se uv proti molm a jinmu hmyzu.
dvojho druhu. Spodn listy jsou krtk, zce kopinat a sbhaj po lo-
dyze jako pochva. Listy ve posazen jsou iroce kopinat a tak tvo-
PESTOVAN A SBR: lodyze pochvu. Okraje maj listy hladk, celkov vzhled dunat.
Vrati se pstuje jen zdka. Semena se brzy na jae zasej do parnku nebo malch Kvete v kvtnu a ervnu bled-
zhonk. Kdy rostliny povyrostou, pesad se na pole s plmetrovmi mezerami. Ja-
nachov. Kvty jsou sestaveny
kkoli dal pe nepotebuje, jakmile kultura povyroste, ponvad plevel sama udu-
s. Semena lze vyt t pmo do pole a potom jednotit.
do hroznu na konci lodyhy. Ka-
Kvtn bory se sbraj v ervenci a jnu. Berou se bez zkrovnch list a su opa- d kvt v hroznu je podepen
trn pirozenm teplem ve stnu. malm vejitm listem. Okvt
Listy a na se sbraj od ervence do z, tedy v dob kvtu. Siln kusy lodyh se se skld ze esti lupnk. Pt lu-
odstran, sbr se rozproste do tenkch vrstev a pomalu su pirozenm teplem. pnk je uspodno tak, e tvo
pilbu. est lupnek je trojlalo-
UIT V LIDOVM LKASTV: n a vybh v ostruhu. Prosted-
Proti hlstm se lidov uv nlev z listu nebo nat. Hlsty n lalok je rozeklan a nese
Bere se 20 g drogy, spa se 1/21 vel vody, nech od- v trbin mezi obma svmi
stt a peced. Uv se 3x denn po tetin piprave- stmi mal zoubek. Takto uspo-
nho nlevu. dan est lupnek okvtn na-
K stejnmu elu lze ut tak prku, pipravenho zvme mednkem. Kvt m je-
dkladnm rozdrcenm drogy. Uv se 3x denn na dinou tyinku, jej pel se slepu-
mal hrot noe, aby celkov mnostv nepeshlo l g je ve dv vejit tlska, nazvan
denn. brylky. Tyinka je pirostl ke
Na zhmodniny se uv oleje, v nm byly roz- Zhmodniny nlce. Plodem je tobolka.
makny listy, nat nebo kvty vratiov. Krom vstavae vojenskho
pichzej v vahu jako liv
rostliny jet vstava nachov -
418 JAK SE LIT ROSTLINAMI
(Orchis purpurea HUDS.), kter se vyznauje kvty tmav purpurov-
mi, dle vstava obecn (Orchis morio L.) s menm vzrstem, kvty
spe fialovmi a spodnmi listy peklopenmi, konen i vstava
musk (Orchis maculat L.) vzrstu vysokho, s listy hodn lbko-
vitmi a pokrytmi hndmi skvrnami. Jinde najdeme dal druhy
vstava.
NALEZIT:
Vechny druhy vstava najdeme u ns v mnostv pomrn malm
na such lukch, na vslunnch nvrch a v lesch, hlavn tam, kde
je vpenit pda.
1
UITEN LTKY:
Jako droga se uv hlza (Tubem salep).
INN LTKY:
Tm polovinu hmoty hlz tvo ltky slizov. Dle obsahuj krob
a cukr. Jsou bez zpachu a chutnaj sliznat.
UPOTEBEN!:
1. Technicky se pouv hlz k vrob lepidla a k apreturovn nkterch tkanin.
2. Ve vchodnch zemch se z nich pipravuj osvujc npoje.
PSTOVN A SBR:
Vstavae vech druh se nepstuj. Spoteba drogy se kryje sbrem rostlin divoce
rostoucch.
Hlzy se sbraj v dob kvtu nebo tsn po nm, kdy zan lodyha vadnout. Tedy
v msci ervnu a ervenci. Berou se jen pln, hladk a pevn hlzy. Hrubou ltkou se
z hlz odstran hlna a vnj blny. Potom se hlzy spa horkou vodou, a se stanou
prhlednmi. Usu se potom rychle umlm teplem v surn i na peci nebo na
prudkm slunci, navleeny na motouzu. Suenm hlzy ztvrdnou na kost a okraje maj
prhledn.
Nutno dt pozor, aby se do sbru nepimsily hlzy prudce jedovatho ocnu. Po-
znme je podle toho, e jsou ir, z jedn strany zplotl, a na tto plo stran ne-
sou podlnou rhu.
1 klanmi bliznami. Uzrv v dvojnaku, kter na svm povrchu nese
Vechny druhy vstava jsou v souasn dob v esk republice chrnny zko-
nem a nelze je tedy sbrat.
VEDOBR HORN 419
UITI V LIDOVM LKASTV:
V lkastv se hlz vstavaovch uv jako lku proti Prjem
prjm. Na piku noe prku z dobe rozdrcen hl-
zy se smch se lc studen vody. Za stlho mch-
n se pileje potom lek vac vody. Uv se kadou
hodinu lce a do inku.
Nlevu vstavaovho, jinak zvanho salepovho", Drdiv
se uv i proti drdivmu kali. Piprav se stejn a kael
oslad medem. Uv se 4x denn lce.
U nemocnch selch vysilujcmi chorobami se z
hlz pipravuje vivn potrava. Pt nebo est hlz se
na hrubo roztlue a va asi minutu v 1/2 l mlka.
VEDOBR HORNl
lidov nzvy: koen mistrv, koen vedobr, mistrkus
IMPERATORIA OSTRUTHIUM L.
POPIS:
Vedobr horn potme do eledi mikovitch - Apiaceae. Je to vy-
trval bylina. V zemi m siln vlcovit a vejit oddenek, kryt hr-
bolky, bradavicemi a postrannmi koeny. Z oddenku vyrst lodyha,
dosahujc vky asi jednoho metru. Je na prezu hranat a nevtv
se. Na lodyze vyrst nkolik dvakrt lichozpeench list s dlouh-
mi, silnmi apky. Tam, kde apk sbh na lodyhu, stoj blanit, na-
rudl listen. Lstky jsou tvaru vejitho s okraji jemn pilovitmi. Lis-
ty stejnho vzhledu vyrstaj tak samostatn pmo z oddenku. Kve-
te zelenav ble od ervna do srpna. Kvty jsou uspodny do jedno-
duchho okolku, jen mv kolem dvaceti paprsk. Kad drobouk
kvt m mal kalich, sloen z pti kalinch lstk. Korunu tvo pt
korunnch pltk, z nich kad je rozdlen na dva laloky. Pt tyinek
m rozeklan pranky. Semenk vybh ve dv krtk nlky s roze-
ebra a je na hranch opatena blanami.
420 JAK SE LIT ROSTLINAMI
VEDOBR HORN 421

NALEZIT:
UITI V LIDOVM LKASTV:
Vedobr horn je rozen po cel
V lidovm lkastv se uv vedobru s velkou obli- Katar
stedn Evrop. Najdeme ho hlav-
bou. Je starm lkem, jen m usnadnit odkalvn a prduek
n ve vych polohch, na hor-
odmovn hlenu pi starch katarech prduek. U-
skch lukch. Ale pstuje se dost
v se ve form odvaru. 15 g pokrjenho oddenku se
asto tak v zahradch.
va 2 minuty ve 1/4 l, nech 10 minut odstt, peced
a oslad medem. Uv se za 2 hodiny lce.
UITEN LTKY:
Ke stejnmu elu se va nkdy odvar z tto smsi:
Jako droga se uv oddenek (Rhi-
oddenku vedobru 20 g
zorn nebo Radix imperatoriae),
koene proskurnku 20 g
nkdy i na (Herba imperatoriae).
koene lkoice 20 g
kvtu slzu 20 g
INN LTKY:
listu proskurnku 20 g
V oddenku je obsaeno vce ne
Kvov lika tto smsi na drobno pokrjen se va
1% silice, kter von podobn jako
3 minuty ve 1/41 vody, nech odstt a sced. Uv se
andlika, dle glykosidy ostruthin
za 2 hodiny lce.
a oxypeucedanin. Oddenek von
Pi nechutenstv a jinch poruchch zavacch bv Poruchy
koenn a m tiplavou chu. V s-
doporuovna star sms aluden: zavac
tech vyvolv slinn.
oddenku vedobru 20 g
koene pukvorce 10 g
UPOTEBEN!:
Vtina oddenku se spotebuje v lidovm koene hoce 5g
lkastv. Krom toho nachz upoteben listu mty peprn 20 g
i ve zvrolkastv. Kvov lika tto smsi se d do 1/21 studen vody,
pova l minutu, nech odstt a sced. Uv se lek
rno a veer nalano.
PESTOVAN A SBR:
Vedobr horn se pstuje jen mlo, vtinou se spoteba kryje sbrem rostlin divo- Pi poruchch menstruanch se v lidovm lkastv Poruchy
ce rostoucch. K pstovn potebuje slunnou polohu a kyprou pdu. Semeno se vy- uv tohoto aje: menstruan
seje do zhonk ihned po uzrn. Po vzejit, kdy rostlinky zesl, rozesazuj se na pole koene vedobru 20 g
s mezerami asi polmetrovmi. listu jitrocele 20 g
Oddenek se sbr bud na jae v beznu a dubnu nebo na podzim a jnu. Vyberou se koene pukvorce 15 g
ke sbru rostliny vcelet. Sebran oddenky se dkladn omyj v tekouc vod, po-
listu kopivy 20 g
strann koeny se vechny ode. Su se zvolna pirozenm nebo umlm teplem.
Suenm se oddenek siln scvrkv. Je potom na povrchu vrsit, tmav edohnd nat pesliky 20 g
a poszen hrbolky a bradavkami. Polvkov lce smsi se spa 1/2 l vel vody a ne-
ch stt do vychladnut. Pije se 4x za den pl lku.
422 JAK SE LIT ROSTLINAMI YZOP LKASK 423

UITEN LTKY:
YZOP LKASK Jako droga se uv na (Herba hyssop).
lidov nzvy: hyzop
HYSSOPUS OFFICINALIS L. INN LTKY:
Hlavn soust yzopu lkaskho je silice s hlavnmi slokami pino-
POPIS: kamfenem, pinenem a sesquiterpenem. Silice propjuje cel rostlin
Yzop lkask pat do eledi rostlin pjemnou vni. Chu m droga hokou.
hluchavkovitch - Lamiaceae. Je to
bylina vytrval, vlastn spe poloko- UPOTEBEN:
vit. Vtv se hned nad zem a dosa- 1. Yzopu se msty uv v domcnostech jako koen.
huje vsky asi pl metru. Vtve maj 2. Prmyslov se z nho vyrb silice a slou jako psada pi vrob likr.
3. V Orient se z nho pipravuje kvaenm opojn npoj, zvan erbet.
charakter bylinn. Vtvky nesou pi-
4. V zahradch slou jako rostlina ozdobn a medonosn.
sedav listy zce kopinatho a r-
ko vitho tvaru. Okraje maj hladk. PSTOVN! A SBR:
Yzop kvete v srpnu a v z. Kvty Yzop vyaduje lehk, zhevn pdy v teplch oblastech. Nejlepmi pedplodinami
jsou uspodny v lichopeslenech, jsou hnojen okopaniny, luskoviny i zelenina. Yzop se pstuje na jednom mst 4 - 5
let. Semena se sej pmo na stanovit koncem bezna nebo v dubnu do dk od sebe
posazench do lab hornch list.
vzdlench 40 - 60 cm. Lze t vysazovat predpestovan sazenice nebo rozdlen s-
Obyejn jsou zbarveny mode, n- ti starch trs. Porost je nutn kad rok pihnojovat a nkolikrt ron plt a okop-
kdy tak ble nebo rov. Kvtn ka- vat. Na se sklz ped kvtem, asi 15 cm nad zem, a to jednou a dvakrt ron. Su
lich je pohrovit, na okraji m pt se ve stnu, pirozenm teplem. Pokud je nutn suit umle, nemla by teplota pe-
hrotitch cp. Koruna se skld ze shnout 40C.
dvou pysk. Horn pysk je vt a je
rozdlen ve dva laloky. Doln, men UIT V LIDOVM LKASTV:
pysk, se dl na laloky ti. V klenutm Lidov lkastv doporuuje yzop pi chorobch cest Zducha
hornm pysku jsou skryty dv tyinky dchacch. Pi zdue se uv tto smsi:
vt, s dlouhmi nitkami, a dv ty- nat yzopu 10 g
inky men. Semenk vybh v nl- listu jitrocele 10 g
ku s dvojklannou bliznou a uzrv ve listu podble 10 g
tyi tvrdky. listu kopivy 10 g
koene lkoice 10 g
NALEZIT: semene anzu 30 g
Yzop lkask je domovem v okol kvtu slzu 30 g
Stedozemnho moe. U ns se pstu- kvtu divizny 30 g
je v zahradch jako rostlina ozdobn a koene proskurnku 100 g
uitkov. petka tto dobe promsen smsi se spa lkem
424 JAK SE LIT ROSTLINAMI ZEMEDM LKASK 425

hork vody, nech pejt varem, odstt 10 minut a sce-

d se. Pije se rno a veer lek.
Pi katarech cest dchacch se asto doporuuje Katary
spait 15 g yzopov nat 11 vody a nechat odstt. U- plieni
v se za hodinu lce.

ZEMEDM LKASK
lidov nzvy: routika, routika pospolit, rutka poln, zemsk pra
FUMARIA OFFICINALIS L.

POPIS:
Zemdm lkask pat do eledi rostlin dymnivkovitch - Fumaria-
ceae. Je to jednolet bylina. Z tenkho koene vyrst lodyha, dosa-
hujc vky asi tvrt metru. Bohat se rozvtvuje. M dvakrt pee-
nodlen kvty, jejich listy jsou rkovit, trojklann. Kvete od kvt-
na do z. Kvty jsou sestaveny do hroznu, jm je zakonena lody-
ha. Kalich se skld z pouhch dvou lstk, tvaru vjit kopinatho.
Koruna m tyi pltky, velmi prothl. Jsou rov zbarveny, na kon-
ci kadho korunnho pltku je tmav nachov skvrna. Kvt m est
tyinek, kter svmi nitkami po tech srstaj, take tvo dva svazky.
Semenk uzrv v naku.

NALEZIT:
Zemdm lkask je u ns veobecn rozen. Najdeme ho vude po
polch, rumitch i v zahradch. Vyskytuje-li se ve vtm mnostv
pohromad, dlaj jeho edozelen lodyhy a listy dojem, jako by ze
zem vystupoval dm.
UITEN LTKY:
Jako droga se uv na (Herba fumariae).
INN LTKY:
Hlavn soust zemdmu jsou fumarov alkaloidy, hlavn protopin,
,\
dle kyselina fumarov a hoiny. erstv na m odporn, skoro
omamn zpach. Chu m slanou, nahoklou a ostrou. Suenm droga
svj odporn zpach ztrc.
PSTOVN A SBR:
Na se sbr v prvn dob kvtu, od kvtna do ervence. Koeny a hrub sti se
odstran. Zbytek sbru se rozproste do tenkch vrstev a rychle na slunci usu piro-
zenm teplem.
426 JAK SE LIT ROSTLINAMI ZEMLU LKASK 427

UIT V LIDOVM LKASTV: to jednolet nebo dvoulet bylina. V zemi m mal oddenek, pokryt
V lidovm lkastv se uv zemdmu jako pro- Zcpa spoustou navzjem propletench, tenkch koen. Z oddenku vyrst
stedku istcho krev, k regulovn stolice a proti z- prvn rok jen rice pzemnch list kopistovitho tvaru. Teprve
cp. 40 g suen nat se va 5 minut ve 1/41 vody, ne- v druhm roce vyhn lodyhu, je dosahuje vky asi 40 cm. Je hranat
ch odstt a peced. Uvaj se kad 3 hodiny dv a bohat se vtv. Na n jsou vstcn umstny pisedav listy bez a-
polvkov lce. pku, tvaru vejitho a zce kopinatho. Okraje maj hladk, povrch
Proti stevnm cizopasnkm, hlavn roupm, se d- Roupy lys. Kvty se rozvjej v ervenci a srpnu. Jsou sestaveny do bohatch
vaj krystry ze vy, vytlaen z erstv nat. chocholk. Kalich
Pi neist pleti bv doporuovna va, smen Neist je tvoen pti zk-
se vami jinch erstvch rostlin, v tomto pomru: plet mi, velmi hrotitmi
vy zemdmu 50 g kalinmi lstky.
vy koene pampeliky 30 g Rov koruna m
vy nat rebrku 30 g tvar dlouh trubky
Tto smsi se uv 3x denn kvov lika. s pti cpy na okra-
Tak pi poruchch menstruanch, hlavn pi zasta- Poruchy ji. Pt tyinek m
ven msk po nachlazen, je zemdm oblben. menstruace pranky stoen
Uv se aje z tto smsi: do zvitku. Seme-
nat zemdmu 20 g nk vybh v nitko-
listu ovku 20 g vitou nlku, je je
koene hoce 20 g zakonena dvojk-
listu meduky 20 g lannou bliznou.
nat majornky 15 g Kvt se uzave,
Kvov lika smsi se spa lkem vel vody, ne- nen-li sucho a ne-
ch 5 minut odstt a sced. Pije se hork aj v tto por- svt-li slunce. Se-
ci 4x denn. menk uzrv ve
dvoupouzdrou to-
bolku, je obsahuje
etn velmi mal,
ZEMLU LKASK hnd semena.
lidov nzvy: hlstnk, chlstnk, tiscov koen, Krom zemlui
tiscizlatov koen, tiscero koen, kyice obecn se u ns vy-
CENTAURIUM ERYTHREA RAFN. skytuj i jin druhy,
kter maj t li-
POPIS: v vlastnosti. Jsou
Zemlu lkaskou adme do eledi hocovitch - Gentianaceae. Je to:
 ZEMLU LKASK 429
428 JAK SE LIT ROSTLINAMI

nat zemlui 15 g
Zemlu pmosk slatinn (Centaurium litorae (TURNER) GIL-
listu mty peprn 20 g
MOUR subsp. uliginosum (WALDST. et KIT.) ROTHM. ex MELDERIS) vy-
koene pukvorce 10 g
znaujc se zkmi, rkovitmi listy s brvitmi okraji. Najdeme ji na
koene hoce 5g
bahnitch lukch.
Zemlu spanil (Centaurium pulchellum (SCHWARTZ) DRUCLE).
koene benedyktu 25 g
Kvov lika tto smsi se d do 1/21 studen vody,
Tto zemlui schz pzemn listov rice a jej lodyha se vtv
pivede do varu, nech l minutu vait a odstt 5 mi-
pravideln, vidlicovit. Najdeme ji na vlhkch lukch a polch.
nut. Pije se lek tohoto odvaru rno a veer na lan
aludek.
NALEZIT:
Jin takov sms hokho koen m toto sloen:
Zemlu je rozena skoro po cel Evrop. Najdeme ji na slunnch
nat zemlui 10 g
nvrch, na pasekch a vesovitch, i na slunnch loukch.
nat pelyku 10 g
slupek pomerane lO g
UITEN LTKY:
listu vachty 5g
Jako droga se uv kvetouc na (Herba centauri).
koene pukvorce 5g
koene hoce 5g
INN LTKY:
kry skoice 5g
Hlavnmi soustmi zemlue je hoina gentiopikrin, alkaloid ery-
Kvov lika smsi se spa 1/41 vody, nech 10 mi-
tricin a lut barvivo centaurein. Cel rostlina m siln hokou chu.
nut odstt a sced. Uv se jako odvar pedel.
Nijak charakteristicky nevon.
Nebo do 1/21 vac vody dme:
nat zemlui 30 g
PSTOVN A SBR:
Zemlu se pstuje jen mlo. Ponvad vak jej spoteba je velmi znan, lze p-
po 10 minutch pidme k tomu:
stovn doporuit. Semeno se vysv brzy na jae, v beznu, do bedniek nebo malch nat pelyku 10 g
zhonk. Mlad rostlinky je nutno hodn zalvat a zbavovat plevele. Kdy rostlinky listu mty peprn 10 g
zesl, pesad se do dk, vzdlench 20 cm tak, aby mezi sazenicemi v dcch byly koene hoce 5g
mezery 10 cm. Pesazovn se dje na jae druhho roku. Hned odstavme, nechme 15 minut stt a scedme.
Na se sbr v dob kvtu, v ervenci a srpnu. Lodyhy se nzko ode a rychle su
I tento odvar se uv stejn.
pirozenm teplem tak, aby kvty zstaly rov a lodyhy a listy zelen. Suen dro-
ga se ve do snopek. Stejn inkuje i tato ajov sms:
nat zemlui 30 g
listu mty peprn 15 g
UIT V LIDOVM LKASTV:
kry skoice 15 g
V lidovm lkastv uv se zemlui velmi asto aluden
Kvov lika se spa 1/41 vody, nech 15 minut od-
v prv ad pi poruchch trvicch, pi obtch za- pote
stt a vypije na lano pl rno, pl veer.
vacch, pi nechutenstv apod. jako takzvanho alu-
Jako takzvan prostedek pro itn krve slou itn
denho koen. Pipravuj se rozmanit smsi, nap-
tato sms: krve
klad:
430 JAK SE LIT ROSTLINAMI INDAVA EVROPSK 431

nat zemlui 20 g
nat rebrku 20 g
listu maceky 20 g
nat tezalky 10 g
oddenku pru 10 g
nat marinky 25 g
Kvov lika smsi se spa lkem vel vody, ne-
ch 10 minut odstt a peced. Uv se tato dvka 3x
denn.
Stejn lze uvat i tto smsi:
nat zemlue 20 g
koene pampeliky 20 g
koene ekanky 20 g
Nepln polvkov lce se krtce povar v lku vody
a 15 minut odstt. Pije se t 3x denn.
Pi jaternch nemocech a loutence bv venkov- loutenka
skmi bylini doporuovna tato sms:
nat zemlue 20 g
listu ovku 20 g
listu jablenku 10 g
listu chmele 10 g
koene spore 10 g
Kvov lika smsi se spa 1/41 vody, nech 15 mi-
nut odstt a peced. Uv se pl rno a pl veer.
Pi menstruanch poruchch bv doporuovna
tato sms: Poruchy
nat zemlue 25 g menstruace
nat rozrazilu 25 g INDAVA EVROPSK
nat pelyku 25 g lidov nzvy: racek ern, racek iv, zanikl, ankl, anykl,
Polvkov lce smsi se va l minutu v 1/2 l vody a zengle, eniklejt
nech 10 minut odstt. Pije se vdy tetina odvaru SANICULA EUROPAEA L.
rno, v poledne a veer.
Nlevu z 20 g zemluov nat a 1/4 l vac vody POPIS:
se uv k omvn oblieje pi neist pleti jako kos- Neist indava evropsk pat do eledi mikovitch - Apiaceae. Je to byli-
metickho prostedku. plet na vytrval. V zemi m mohutn ern oddenek, z nho vyrst p-
432 JAK SE LIT ROSTLINAMI INDAVA EVROPSK 433

m, nerozvtven lodyha, vysok asi 30 cm. Na povrchu je rhovan.
Pzemn listy, kter vyrstaj pmo z oddenku a rozkldaj se u zem
jako rice, maj dlouh apky. Jsou dlanit ptidln. Jejich ukrojky
maj klnovit tvar a dl se na ti laloky. Jejich okraje jsou nepravi-
deln pilovit. Povrch bv asto pyrity. Lodyha m obyejn jen dva
mal listy. Ty jsou pisedav a trojdln. krojky maj tvar kopinat.
Jinak je jejich charakter stejn jako u list pzemnch. indava kvete
v kvtnu a ervnu. Bl nebo narovl kvty jsou uspodny do slo-
enho okolku, jen m obyejn pt paprsk. Jeho obal se skld z
nkolika kopinatch listen. Kad paprsek nese tpaprsit okolk
opt se dvma listeny. Na nich jsou kvty, uspodan do strboul.
Kvty jsou dvojho druhu. Jednak obojak, pisedav, jednak pran-
kov, stopkat. Kalich je sotva patrn. Kvtn koruna se skld z pti
vejitch korunnch pltk. M pt tyinek s dlouhmi nitkami, je
n nad kvt. Semenk je podkvt a uzrv v ervenou dvojnaku, po-
krytou hust ttinkami, na konci hkovit zahnutmi.
UITl V LIDOVM LKASTV:
indava evropsk bv doporuovna jako prostedek Prjem
stavc prjmy. 20 g suen drogy se va 5 minut ve
1/4 l vody, nech se 10 minut odstt a peced. Pije se
3x denn tato dvka.
Msto odvaru lze uvat 3x denn na piku noe
prku, pipravenho dkladnm roztluenm drogy.
I va, vytlaen z erstv rostliny, slou tmu
elu. Bere se 3x denn kvov lika.
erstv va se kape i do ran, jejich hojen ury- Rny
chluje.
Odvaru, pipravenho podle ve uvedenho nvo-
du, se pouv k obkladm na rny.

NALEZIT:
indava evropsk roste \spe v hornatch polohch. Najdeme ji tedy
ve stinnch, vlhkch lesch, hlavn bukovch, nebo v podobnch, list-
natch houtinch.

UITEN LTKY:
Jako droga se pouv list (Folim saniculae) nebo na (Herba sani-
culae).

INN LTKY:
Hlavn soust jsou tsloviny, hoiny a kyselina chlorogenov ltky
pryskyin. M chu slab slanou, hokou. V stech stahuje, pozdji
i tpe. Nezapch.

PSTOVN A SBR:
Nepstuje se. Spoteba - ostatn nepatrn - se kryje sbrem divoce rostoucch rostlin.
Listy i na se sbraj v dob kvtu rostliny, tedy v kvtnu a ervnu. Su se rychle
pirozenm teplem, nejlpe na slunci. Suenm nabv droga barvy tmav edozele-
n. Neopatrnm suenm hndne.
434 JAK SE LIT ROSTLINAMI TROCHU BYLINSKHO DJEPISU 435

17. a 18. stolet. Teprve mohutn rozvoj lkask vdy v druh polo-
Trochu bylinskho djepisu vin 19. stolet a ve stolet naem pivodil neobyejn rozkvt bdn
o livch rostlinch. Po obdob, v nm bylo lkaskmi kruhy zavr-
Len rostlinami je jist tak star jako lidstvo samo. Primitivn lo- hovno uvn rostlinnch drog bez vjimky, vrac se lkask vda
vk hledal pomoc proti svm bolestem a nemocem u prody, kter ho opt k livm rostlinm. Zbavila vak rostlinn drogy vech povr,
obklopovala. Kdy nhodou poznal liv inky jedn rostliny, poal kter se k nim poutaly, kriticky ocenila jejich vlastnosti a zvolila pro
mysln zkoumat vlastnosti rostlin jinch, zvolna obohacoval sv jejich uvn jen vhodn ppady.
zkuenosti v tomto oboru a nashromdil jet slunou adu vdo- Najdeme proto v odborn literatue esk i ciz adu prac, zabvaj-
most. Zhy vak ivotn boj znemonil, aby kad lovk tyto hojiv cch se livmi rostlinami. Krom toho se hlavn v posledn dob ob-
vdomosti sbral, a pomalu vznikala skupina lid, kte se tmto obo- jevuje cel zplava populrnch spis, kter se livmi rostlinami za-
rem zamstnvali pln a podle poteby si sv zkuenosti sdlovali bvaj nekriticky a asto pijmaj ze starch, stedovkch prac nejen
s jinmi lidmi. Tito prvn lkai byli obyejn knzi, kte hojili nejen daje open o skutenou zkuenost, nbr i adu povr. Nen teba pi-
rostlinnmi drogami, nbr i kouzly a zakvnm.
pomnat, e prce tohoto druhu tene spe matou ne pouuj.
Nejstar psemn doklady o len rostlinami mme z Egypta ko-
Tento jev je vak jist jen doasn. Po vln naden a slep vry na-
lem r. 3 000 p. Kristem. Tak sta ekov a man nm zanechali
stane opt ochabnut, liv rostlina pestane bt zdrojem obohacov-
spoustu doklad o tom, e tehdej lkai uvali tm bez vjimky
n zzranch bylin a stane se tm, m m bt: lkem v rukou zku-
lk rostlinnch. m byl vzjemn styk lidsk astj, tm rychleji
enho, stzlivho lkae.
se ila znalost livch rostlin po celm tehdejm svt. S orientl-
nmi livmi rostlinami seznmili nejprve jin Evropu Arabov na
svch vbojch. Obchodnm stykem se znalosti potom ily dle.
Doba velkho rozkvtu bylinstv nastala objevenm Ameriky a
pravidelnmi obchodnmi plavbami do vech konin svta v 16. sto-
let. I kdy v tehdej dob byly vlastnosti livch rostlin zveliov-
ny nejrozmanitjmi povrami, pece jen lze nalzt v tehdejch zz-
namech zajmav zmnky sprvnho oceovn livch ink.
Jist i v naich krajch bylo uvn livch rostlin obvykl od pra-
dvna. Nemme vak o tom dnch psemnch doklad. Nejstarm
eskm herbem je herb litomylskho lkae Jana ernho, vyda-
n r. 1517 v Norimberku. Nejznmj je herb Itala Mattioliho,
osobnho lkae krle Ferdinanda L v druh polovin 16. stolet. es-
ky ho zpracoval Tade Hjek a po nm Adam z Veleslavna, kte ho
vydali v Praze. Z tho stolet pochz tak latinsk herb Adama Za-
luanskho. Herb Mattioliho, pln kouzel a povr, bv obas vy-
dvn dosud.
O herbe prv jmenovan se oprala znalost livch rostlin cel
436 JAK SE LIT ROSTLINAMI
Jak sbrme liv rostliny
Veobecn lze ci, e liv rostliny lze zskat dvojm zpsobem.
Za prv sbrem rostlin voln v prod rostoucch, za druh sklizn
rostlin umle pstovanch. Oba tyto zpsoby maj svou vlastn, rz-
nou techniku a je nutno se pi nich dit odlinmi zsadami, alespo
v uritch bodech.
Pstitel i sbratel livch rostlin si mus vdy poloit otzku, co
vlastn m pstovat nebo sbrat. Obyejn si sm tuto otzku neme
zodpovdt, nem-li ovem rozshl znalosti a pehled o potebch
trhu. Je tedy nejlpe, obrt-li se takov zatenk na sbratele a ps-
titele ji zkuenho. Pstitel potom mus vzt v vahu i jin okolnos-
ti. Pedevm mus dobe uvit, jakou pdu maj pro pstovn k dis-
pozici. Kad liv rostlina d pro zdrn rst, vvoj a jakost
vhodnou pdu. Jinou dleitou okolnost je poloha pozemku, uren-
ho k pstovn. Jedna rostlina miluje pdu slunnou, jin si zase nao-
pak d zastnn, jedna miluje sucho a teplo, jin vlhko a teplo, te-
t naopak v suchu a teple hyne. Srovn-li tedy pstitel jakost pdy a
polohu pozemku se seznamem hledanch drog, omez se mu volba
rostliny a me pikroit k vlastn prci, o n se me pouit v hlav-
nch rysech v pslunch odstavcch, uvedench u kad rostliny.
Pstovn livch rostlin je prce rzu zemdlskho, mus tedy bt
pstitel sm i jeho personl v zemdlsk prci sbhl, mus bt vy-
zbrojen potebnm nadm a prostedky.
Sbratel, kter vnuje svou prci rostlinm voln v prod rostou-
cm, m se dit jet adou jinch zsad. Pedevm dkladn prostu-
duje sv okol botanicky. Dobe si zjist vechny druhy livch rost-
lin, kter v kraji rostou, povimne si jejich stanovi, st a tak mno-
stv, v jakm se vyskytuj. Nevyplat se jist pro obchod sbrat bylinu,
kter lze sehnat v celm okol nkolik dekagram.
Ke sbru mus bt kad dn vyzbrojen. Pouh ruka sbrateli
k prci nesta. Pinejmenm mus mt sbratel siln zahradnick n-
ky, leh nky, ostr n, run lopatku a pytel nebo kok na sesb-
ran rostliny. Ke sbru nkterch plod, napklad borvek a brusinek,
JAK SBRME LIV ROSTLINY 437
lze pouvat hebenovch esk, ke sbru hemnkovho kvtu se
pouv specilnho esku s pytlkem.
Jednou z hlavnch zsad pi sbrn mus bt ohled na produ. Ni-
kdy se nesm pro sbr nkter rostlinn sti zniit rostlina cel. Pro-
to se povauje za vandalstv vytrhvn celch rostlin i s koeny, kdy
chce sbratel zskat pouze kvt. Na stanoviti se tak nesm vysbrat
rostlina cel, aby se mohla opt rozmnoit a nevyhynula. Kde se uri-
t druh vyskytuje v malm mnostv, tam radji nesbrme, abychom
l
<i
rostlinu zcela nevyhubili. Zejmna se psn vyhbme sbru rostlin
zkonem chrnnch.
Ke sbrn nutno zvolit vhodnou dobu. V kter ron as se kter
rostlina nebo jej st sbr, o tom se sbratel dostaten pouil v ka-
pitolch pedelch. Veobecn lze ci, e sti podzemn sbrme na
jae a na podzim, kvty v dob rozkvtu, nat tsn ped rozkvtem
nebo v kvtu, plody tsn ped uzrnm. Nikdy se nem nadzemn st
rostliny sbrat zhy zrna a veer za rosy nebo za detivho poas. Su-
cho znamenit podporuje jakost drogy.
Kad rostlinn st potebuje urit techniky sbru. Sbrme-li
celou na, uezvme ji ostrm noem nebo odstihujeme blzko
u zem tak, abychom nepokodili koeny. Pi sbru list odezvme
jednotliv listy od lodyhy nebo vtvky tak, abychom nesbrali zby-
ten velkou st apku. Men listy lze otrhvat tak rukou, nebo je
lze etrn z lodyhy nebo vtvky sdrhnout prsty.
Technika pi sbrn kvt je rozmanit. dme se pi n zsadou
co nejmn rostlinu pokodit" a ovem tak tm, v jak form se dro-
ga d. Nkter kvty otrhvme opatrn rukou (napklad diviznu),
jindy odezvme nebo odsthvme cel kvtenstv (rebrek), jindy
opt sbrme jen jednotliv okvtn lstky (pivoka). Ke sbru nkte-
rch kvt nebo kvtenstv se pouv zvltnch strojk (hemnek).
Kvty stromov zsadn vdy sbrme ze ebku, abychom nepol-
mali vtve.
Koeny dobvme malm prunm rkem nebo lopatkou, nkdy
je vytrhvme zvl uzpsobenou vidlic.
Plody se sbraj obyejn tak, e se ode cel plodenstv (kmn).
438 JAK SE LIT ROSTLINAMI
Semena zskvme sbrem celho oplod, kter nechme dozrt doma,
a puknou a semena se z nich vytrous.
Zvltn pi teba vnovat sbrm rostlin jedovatch. Nutno je sb-
rat oddlen od rostlin ostatnch, oddlen je suit a dbt psn opa-
trnosti. Dti - vborn pomocnci pi sbru nekodnch rostlin - ne-
maj pi sbru rostlin jedovatch pomhat nikdy.
JAK ZACHZET SE SBREM 439
Jak zachzet se sbrem
Sbr a sklize livch rostlin jsou jen prvn etapou innosti sbra-
tele a pstitele. V erstvm stavu se liv rostliny u ns a na vzcn
vjimky neprodvaj. Nutno tedy sbr usuit a zskat tak surovou dro-
gu.
Suen je prce, kter vyaduje od sbratele a pstitele velkou pi,
opatrnost a zkuenosti, nebo je pi nm mon zmait cel vsledek
dvj prce. Neopatrnm a neodbornm suenm me droga ztratit
vekerou svou cenu, podmnnou obsahem livch ltek, vzhledem a
vn.
inn ltky podlhaj zmnm hlavn pi kvaen nebo plesnivn,
vzhled a vn se mn zapaenm, pli rychlm nebo pomalm sue-
nm a jet jinmi okolnostmi.
Kad sbratel a pstitel se mus proto postarat pedevm o vhodn
msto k suen. Toto msto mus bt dostaten velk, aby se mohlo
suit vt mnostv bylin najednou. Hlavnm poadavkem vak je ne-
petrit a dostaten vmna vzduchu. Suc se byliny odevzdvaj
toti do vzduchu svou vlhkost, a ta mus bt ihned odvdna pry a na-
hrazena vzduchem erstvm. Tmto dvma podmnkm vyhovuj ze-
mdlsk kolny, rozlehl pdy a podobn. Byliny se nesm suit v
tchto prostorch pmo na podlaze, aby se nezneistily. Nejlpe je
rozprostt na podlahu ist balic papr. Ten, kdo se chce bylinstv
vnovat usilovnji, me takovou kolnu nebo pdu pemnit v sur-
nu jednoduchm zpsobem. Zd v n stojany, na n naklade lsky v
potu a 10 nad sebou. Bylinsk lska nen nic jinho ne jednodu-
ch rm velikosti 50 x 100 cm, potaen pytlovinou nebo hrubm
pltnem. Investice to nen velk a prostor k suen se tm ve sv ploe
zdesateronsob, take lze usuit velk mnostv nasbranch bylin na-
jednou.
Na podzim nebo v detivch ltech je teba suen provdt umlm
teplem. Zazen takov surny vyaduje ovem u znanjho n-
kladu, kter se vyplat jen u velkch pstitel nebo drogistickch fi-
rem, je su najednou vt mnostv materilu. Improvizovat lze do
440 JAK SE LIT ROSTLINAMI SBRATELSK KALEND 441

urit mry umlou surnu napklad v cihelnch. I v surnch toho-

to druhu mus bt vdy splnn poadavek dnho vtrn, aby se rost- Sbratelsk kalend
liny nepily. Teplota v nich nem klesnout pod 35C, ale nesm pe-
stoupit 60C. Sbratel livch rostlin si klade asto dv otzky: Kdy se sbr ta
Sbr je nutno rozprostt na lskch nebo na pape ve vrstvch co nebo ona rostlina?" a Co se sbr v tuto ron dobu?" Sestavili jsme
nejtench, aby k nim ml pstup vzduch ze vech stran. Jinak by se proto dv pehledn tabulky, v nich ten najde odpov na prvn
suc bylina musela obracet, m by se mohla lmat a drobit. Plat to pohled.
hlavn o listech a kvtech. Jen cel byliny je mon suit ve vrstv sil-
nj, ale v takovm ppad je nutn rozloen sbr naechrat, aby se KDY SBRME TUTO ROSTLINU?
vzduch dostal ke vem stem. Nat trsovit nebo cel svazky bylin se
lpe su voln zaven. Stejn sume i silnj koeny a oddenky. NZEV ROSTLINY SBRAN ST DOBA SBRU
Dve, ne zaneme se suenm, je teba sbr trochu pipravit. Pod-
zemn sti dobe oistme od hlny a silnj z nich podln rozzne- andlka lkask plod erven-srpen
oddenek z-jen
me. Nat, listy a kvty dobe prohldneme, abychom z nich vyadili
bezen-duben
vechny nedouc pmsi a vybrali opatrn neistotu. Pro jistotu na plod srpen-z
anz vonn
kad lsce ozname druh suen byliny se zvltnm ohledem na rn plamat plod srpen-z
rostliny jedovat.
O zvltnostech jednotlivch bylin pi suen jsme se podrobn zm- bazalka prav na erven-srpen
nili ji v pslunch pedelch kapitolch.
bedrnk obecn koen bezen-duben
benedykt lkask na, list erven-ervenec
bertrm obecn oddenek z-jen
bez ern kvt kvten-ervenec
plod srpen-z
list kvten-erven
kra duben
bez chebd bobule z jen
oddenek duben
kvt ervenec-srpen
list erven-ervenec
bln ern na erven-srpen
semeno bezen-duben
bolehlav plamat na ervenec-srpen
borovice lesn vhonky duben
borvka ern plod ervenec-srpen
bza blokor kra pi kcen
list kvten-erven
mza bezen-duben
442 JAK SE LIT ROSTLINAMI SBRATELSK KALEND 443

bukvice lkask na erven-srpen jehlice trnit koen jen-listopad

oddenek jen na duben-kvten
cibule kuchynsk cibule zan
x vx
jrovec maal kvt kvten-erven
ekanka obecn na erven-ervenec plod zan-njen
f VX VX

koen z-jen list erven-ervenec

emeice ern oddenek prosinec-nor kra nor-bezen
dhel lesn plod erven-srpen jitrocel kopinat list kvten-srpen
oddenek z-jen jmel listnov vtvky listopad-nor
bezen-duben jmel jehlinanov
divizna velkokvt kvt erven-srpen kakost lun na erven-srpen
divizna malokvt list erven oddenek jen-listopad
dobromysl obecn na ervenec- srpen kapra samec oddenek ervenec-z
xvx vx-
ditl obecn koen njen
VX kdoulo obecn semeno zan-njen
kmn koenn semeno kvten-srpen
kra duben
kokok lkask oddenek njen
vx

bobule jen-listopad
kokoka pastu tobolka na bezen-z
dub letn kra bezen-duben
komonice lkask na ervenec-srpen
list erven
kvt ervenec-srpen
alud srpen-z
kontryhel obecn koen zan-njen
f Vx Vx "

durman obecn list erven-z

na kvten-srpen
semeno srpen-z
kopr zahradn semeno ervenec-z
fenykl obecn plod zan
X VX

kopiva dvoudom list ervenec-z

hadi koen vt oddenek bezen-duben
koen jen-listopad
z-jen semeno srpen-z
hemnek prav kvt erven-ervenec srpen
kopytnk evropsk oddenek
na erven-ervenec koriandr set semeno srpen-z
hluchavka bl kvt kvten-srpen kostival lkask oddenek bezen-duben
list kvten-erven njen
vx

hoice bl semeno ervenec-srpen kozlk lkask oddenek jen-listopad

hoec lut oddenek bezen-duben kruina olov kra bezen-duben
chmel obecn sistice srpen-jen
v v .
bobule zan-njen
f VX VX *

chvojka kltersk vhonky duben-kvten ken selsk koen jen-listopad

jablenk obecn na erven-srpen bezen
jahodnk obecn list kvten-erven kuklk mstsk oddenek bezen
kvt kvten-ervenec kchavice bl oddenek zan-njen
f VX VX

koen duben lkoice lys koen jen-listopad

plod erven-ervenec len set semeno ervenec-srpen
jalovec obecn bobule zan-njen
X VX VX *

levandule obecn kvt ervenec-srpen

devo nor-bezen na zan
X VX

jaternk t roj ll on list duben-kvten libeek lkask oddenek zan-njen

f VX VX

kvt duben-kvten na ervenec-srpen

444 JAK SE LIT ROSTLINAMI
SBRATELSK KALEND 445

oman prav oddenek zan-njen

f -V f V f "

lpa malolist kvt erven-ervenec

bezen
liejnk islandsk cel rostlina duben-jen
omj alamounek hlza jen-bezen
lobelka nadmut na ervenec-z
list erven-ervenec
semeno z-jen
oek krlovsk list erven
lopuch plstnat koen jen-listopad
oplod ervenec-srpen
bezen
plod ervenec-srpen
list ervenec-srpen
osladi obecn oddenek bezen
semeno srpen-z z-jen
link lkask list erven-ervenec ostruink krovit plod srpen-z
na erven-ervenec list erven ervenec
maceka trojbarevn na kvten-z koen zan-njen
V>- '

majornka zahradn list ervenec-srpen bezen

na ervenec palikovice nachov sklerecium ervenec-srpen
mk set makovice ervenec-srpen pampelika lkask koen njen
v^

semeno srpen-z list duben-kvten

mk vl kvt kvten-ervenec kvt duben-kvten
malink obecn plod srpen-z pelynk prav koen njen
v*

list erven-ervenec na erven-z

mandlo obecn plod petrel zahradn na erven-z
marinka vonn na duben-erven koen bezen-duben
mta peprn list ervenec-z semeno srpen-z
matedouka obecn na erven-srpen pivoka lekrska koen zan-njen
XV,* VX

meduka lkask na kvten-erven bezen-duben

list kvten-erven kvt kvten-erven
medvdice lkask list kvten-ervenec plavu obecn vhonky srpen-z
merlk vonn na erven-z na kvten-erven
msek zahradn kvt erven-z plicnk lkask na duben-erven
mochna hus list kvten-ervenec list duben-erven
na kvten-ervenec podbl obecn list erven-ervenec
oddenek z-jen kvt bezen-duben
koen zan-njen
-*vx vxp

mochna ntrnk oddenek bezen-z

koen zan-njen
f vf v

na erven-srpen posed bl
mydlice lkask koen bezen-duben potmchu popnav stonek bezen-duben
njen
v>-

na z-jen
srpen-z prha chlumn koen srpen-jen
bezen-duben
list erven-ervenec
nprstnk erven kvtn bor erven-ervenec
list erven-srpen
netesk sten na kvten
list kvten-z
proskurnk lkask koen jen-listopad
ocn jesenn cibule srpen-en
bezen-duben
semeno kvten-ervenec
446 JAK SE LIT ROSTLINAMI SBRATELSK KALEND 447

kvt ervenec-srpen urginea pmosk cibule zan

f V f

list ervenec-z vachta trojlist list kvten-erven

prtrnk lys na ervenec-z violka vonn kvt bezen-duben
prvosenka jarn oddenek bezen koen bezen, jen
kvt duben-kvten vie obecn stopka erven-ervenec
peslika roln na kvten-z plod erven-ervenec
pupava bezlodyn koen zan-njen
/ V f Vf *
vitod hok na kvten-erven
pukvorec obecn oddenek bezen-duben vlatovink vt na duben-kvten
jen-listopad koen duben-kvten
pr plaziv oddenek bezen-duben vodilka kanadsk koen z-jen
zan-njen
f 'V f Vf *
list duben-kvten
reve lkask koen z-jen vrati obecn bor ervenec-jen
rmenec slin kvtn bor erven-srpen list ervenec-z
rosnatka okrouhlolist na ervenec-z na ervenec-z
list erven-z plod srpen-jen
routa obecn
erven-z vstava vojensk hlza erven-ervenec
na
vedobr horn oddenek bezen-duben
rozmarna lkaka list erven-srpen
na erven-srpen jen
rozrazil lkask
yzop lkask na erven-ervenec
rulk zlomocn koen zan-njen
f -VS VX

zemdm lkask na kvten-ervenec

list erven-srpen
zemlu obecn na ervenec-srpen
re pkov oplod z-jen
indava evropsk na kvten-erven
korunn pltky erven-ervenec
kvten-erven
rebrek obecn kvtn bor erven-z
na kvten-z
epk lkask list kvten-erven
na erven-z
eetlk poistiv bobule zan-njen
X VX VX
CO SE SBR V TUTO RON DOBU?
skoec obecn semeno srpen-z
slz lesn kvt erven-z Leden
list erven-z emeice ern (oddenek) jmel (vtvky)
ostrka poln semeno srpen-z
alvj lkask list kvten-erven nor
zan emeice ern (oddenek) j mli (vtvky)
f V X

topol ern pupeny nor-duben jalovec obecn (devo) topol ern (pupeny)
topolovka rov kvt ervenec-srpen jrovec maal (borka)
trnka obecn kvt duben-kvten
plod z-jen i Bezen
truskavec pta na erven-z andlka lkask (oddenek) dhel lesn (oddenek)
tezalka tekovan na ervenec-srpen rn plamat (hlza) dub letn (borka)
tuebnk jilmov kvt erven-ervenec bedrnk obecn (hlza) had koen vt (oddenek)
tymin obecn na kvten-ervenec bza bl (mza) hoec lut (oddenek)

448
jalovec obecn (devo)
jrovec maal (kra)
kokoka pastu tobolka (na)
kostival lkask (oddenek)
kruina olov (borka)
ken selsk (koen)
kuklk mstsk (oddenek)
lopuch plstnat (koen)
mochna ntrnk (oddenek)
mydlice lkask (koen)
oman prav (oddenek)
omj alamounek (hlza)
osladi obecn (oddenek)
Duben
andlika lkask (oddenek)
rn plamat (hlza)
bedrak obecn (koen)
bez ern (borka)
bez chebd(oddenek)
borovice lesn (vhonky)
bza blokor (mza)
dhel lesn (oddenek)
dil obecn (borka)
dub letn (borka)
had koen vt (oddenek)
hoec lut (oddenek)
chvojka kltersk (vhonky)
jahodnk obecn (koen)
jaternk trojlalon (list, kvt)
jehlice trnit (na)
kokoka pastu tobolka (na)
kostival lkask (oddenek)
kruina olov (borka)
liejnk islandsk (stlka)
Kvten
bez ern (kvt,list)
bza blokor (list)
hluchavka bl (kvt, list)
chvojka kltersk (vhonky)
jahodnk obecn (list, kvt)
JAK SE LIT ROSTLINAMI
ostruink kovin (koen)
petrel kuchysk (koen)
pivoka lkask (koen)
podbl obecn (kvt)
potmchu popnav (stonek)
prha chlumn (koen)
proskurnk lkask (koen)
prvosenka jarn (oddenek)
pukvorec obecn (oddenek)
pr plaziv (oddenek)
topol ern (pupen)
violka vonn (kvty, koen)
vedobr horn (oddenek)
marinka vonn (na)
mydlice lkask (koen)
pampelika lkask (list, kvt)
petrel zahradn (koen)
pivoka lkask (koen)
plicnk lkask (na, list)
podbl obecn (kvt)
potmchu popnav (stonek)
prha chlumn (koen)
proskurnk lkask (koen)
prvosenka jarn (kvt)
pukvorec obecn (oddenek)
pr plaziv (oddenek)
topol ern (pupen)
trnka obecn (kvt)
violka vonn (kvt)
vlatovink vt (na, koen)
vodilka kanadsk (list)
vedobr horn (oddenek)
jaternk trojlalon (list, kvt)
jehlice trnit (na)
jrovec maal (kvt)
jitrocel kopinat (list)
kmn koenn (semeno)
SBRATELSK KALEND 449
kokoka pastu tobolka (na) prvosenka jarn (kvt)
kontryhel obecn (na) peslika roln (na)
liejnk islandsk (stlka) rebrek obecn (na)
mk vl (kvt) epk lkask (list)
marinka vonn (na) alvj lkask (list)
meduka lkask (na, list) trnka obecn (kvt)
medvdice lkask (list) tymin obecn (na)
mochna hus (list, na) vachta trojlist (list)
netesk sten (list) violka trojbarevn (na)
ocn jesenn (semeno) vtod hok (na)
pampelika lkask (list, kvt) vlatovink vt (na, koen)
pivoka lkask (kvt) vodilka kanadsk (list)
plavu obecn (na) zemdm lkask (na)
plicnk lkask (na, list) indava evropsk (list, na)
prha chlumn (na)
erven
andlka lkask (plod) liejnk islandsk (stlka)
benedykt lkask (na, list) link lkask (list,na)
bez ern (kvt, list) majornka zahradn (list)
bez chedb (list) mk vl (kvt)
bln ern (na) malink oben (list)
bolehlav plamat (na) marinka vonn (na)
bza blokor (list) matedouka obecn (na)
bukvice lkask (na) meduka lkask (na, list)
ekanka obecn (na) medvdice lkask (list)
dhel lesn (plod) merlk vonn (na)
divizna velkokvt (kvt, list) msek zahradn (kvt)
dub letn (list) mochna hus (list, na)
durman obecn (list) mochna ntrnk (na)
hemnek prav (kvt, na) mydlice lkask (list)
hluchavka bl (kvt, list) nprstnk erven (list)
jablenk obecn (na) netesk sten (list)
jahodnk obecn (list, kvt, plod) ocn jesenn (semeno)
jrovec maal (kvt, list) omj alamounek (list)
jitrocel kopinat (list) oek krlovsk (list)
kakost lun (na) ostruink krovit (list)
kmn koenn (na) pelynk prav (na)
kokoka pastu tobolka (na) petrel zahradn (na)
kontryhel obecn (na) pivoka lkask (na)
plavu obecn (na)
lpa malolist (kvt)
450 JAK SE LIT ROSTLINAMI SBRATELSK KALEND 451

plicnk lkask (na, list) slz lesn (kvt, list) ostruink krovit (list) re pkov (korunn pltky)
podbl obecn (list) alvj lkask (list) palikovice nachov - nmel rebrek obecn (na, kvt)
prha chlumn (kvtn bor) truskavec pta (na) (sklerecium) epk lkask (na)
peslika roln (na) tuebnk jilmov (kvt) pelynk prav (na) slz lesn (kvt, list)
rmenec slin (kvtn bor) tymin obecn (na) petrel zahradn (na) topolovka rov (kvt)
routa obecn (na, list) vachta trojlist (list) pivoka lkask (semeno) truskavec pta (na)
rozmarna lkask (list) violka trojbarevn (na) podbl obecn (kvt) tezalka tekovan (na)
rozrazil lkask (na) vie obecn (stopka, plod) prha chlumn (kvtn bor) tuebnk jilmov (kvt)
rulk zlomocn (list) vitod hok (na) proskurnk lkask (kvt, list) tymin obecn (na)
re pkov (korunn pltky) vstava vojensk (hlza) prtrnk lys (na) violka trojbarevn (na)
rebrek obecn (na, kvt) yzop lkask (na) peslika roln (na) vie obecn (stopka, plod)
epk lkask (list, na) zemdm lkask (na) rmenec slin (kvtn bor) vrati obecn (bor, list, na)
rosnatka okrouhlolist (na) vstava vojensk (hlza)
routa obecn (na, list) yzop lkask (na)
ervenec
rozmarna lkask (list) zemdm lkask (na)
andlka lkask (plod) kopr zahradn (semeno)
rozrazil lkask (na) zemlu obecn (na)
bazalka prav (na) kopiva dvoudom (list)
rulk zlomocn (list)
benedykt lkask (najist) len set (semeno)
bez ern (kvt) levandule obecn (kvt)
bez chebd (kvt, list) libeek lkask (na) Srpen
bln ern (na) lpa malolist (kvt) andlka lkask (plod) kokoka pastu tobolka (na)
bolehlav plamat (na) liejnk islandsk (stlka) anz vonn (plod) komonice lkask (na, kvt)
borvka ern (plod) loblka nadmut (na) bazalka prav (na, list) kontryhel obecn (na)
bukvice lkask (na) lopuch vlnat (list) bez ern (plod) kopr zahradn (semeno)
ekanka obecn (na) link lkask (list, na) bez chebd (kvt) kopiva dvoudom (list, semeno)
dhel lesn (plod) majornka zahradn (list, na) bln ern (na, semeno) kopytnk evropsk (oddenek)
divizna velkokvt (kvt) mk set (makovice) bolehlav plamat (na) koriandr set (semeno)
dobromysl obecn (na) mk vl (kvt) borvka ern (plod) len set (semeno)
durman obecn (list) malink obecn (kvt) bukvice lkask (na) levandule obecn (kvt)
hemnek prav (kvt, na) mta peprn (list) chmel obecn (istice) libeek lkask (na)
hluchavka bl (kvt) matedouka obecn (na) dhel lesn (plod) liejnk islandsk (stlka)
hoice bl (semeno) medvdice lkask (list) divizna velkokvt (kvt) loblka nadmut (na)
jablenk obecn (na) merlk vonn (na) dobromysl obecn (na) lopuch plstnat (list, semeno)
jahodnk obecn (kvt, plod) msek zahradn (kvt) dub letn (plod) majornka zahradn (list)
jrovec maal (list) mochna hus (list, na) durman obecn (list, semeno) mk set (makovice, semeno)
jitrocel kopinat (list) mochna ntrnk (na) hluchavka bl (kvt) malink obecn (plod)
kakost lun (na) mydlice lkask (list) hoice bl (semeno) mta peprn (list)
kapra samec (oddenek) nprstnk erven (list) jablenk obecn (na) matedouka obecn (na)
kmn koenn (semeno) netesk sten (list) jitrocel kopinat (list) merlk vonn (na)
kokoka pastu tobolka (na) ocn jesenn (semeno) kakost lun (na) msek zahradn (kvt)
komonice lkask (na, kvt) omj alamounek (list) kapra samec (oddenek) mochna ntrnk (na)
kontryhel obecn (na) oek krlovsk (oplod, plod) kmn koenn (semeno) mydlice lkask (na)
452
nprstnk erven (list)
netesk sten (list)
ocn jesenn (cibule)
oek krlovsk (oplod, plod)
ostrka poln (semeno)
ostruink krovit (plod)
palikovice nachov-nmel (sklerecium)
pelynk prav (na)
petrel zahradn (na, semeno)
pivoka lkask (semeno)
plavu obecn (vtrusy)
prha chlumn (koen)
proskurnk lkask (kvt, list)
prtrnk lys (na)
peslika roln (na)
rmenec slin (bory)
Z bedrnk obecn (koen)
andlka lkask (oddenek)
anz vonn (plod)
bertrm obecn (oddenek)
bez ern (plod)
bez chebd (plod)
bln ern (semeno)
cibule kuchysk (cibule)
ekanka obecn (koen)
chmel obecn (itice)
dhel lesn (oddenek)
dub letn (plod)
durman obecn (list, semeno)
fenykl obecn (semeno)
had koen vt (oddenek)
jalovec obecn (plod)
jrovec madal (plod)
kapra samec (oddenek)
kdoulo obecn (semeno)
kokoka pastu tobolka (na)
kontryhel obecn (koen)
kopr zahradn (semeno)
kopiva dvoudom (semeno)
koriandr set (semeno)
JAK SE LIT ROSTLINAMI
rosnatka okrouhlolist (na)
routa obecn (na, list)
rozmarna lkask (list)
rozrazil lkask (na)
rulk zlomocn (list)
rebrek obecn (na, kvt)
epk lkask (na)
skoec obecn (semeno)
slz lesn (kvt, list)
topolovka rov (kvt)
truskavec pta (na)
tezalka tekovan (na)
violka trojbarevn (na)
vrati obecn (kvtn bor,list, na,
plod)
zemlu obecn (na)
kruina olov (plod)
kchavice bl (oddenek)
levandule obecn (na)
libeek lkask (oddenek)
liejnk islandsk (cel)
lobelka nadmut (na, semeno)
lopuch plstnat (semeno)
mk set (semeno)
malink obecn (plod)
mta peprn (list)
merlk vonn (na)
msek zahradn (kvt)
mochna hus (oddenek)
mochna ntrnk (oddenek)
mydlice lkask (koen, na)
netesk sten (list)
ocn jesenn (cibule)
oman prav (oddenek)
osladi obecn (oddenek)
ostrka poln (semeno)
ostruink krovit (plod, koen)
pelynk prav (na)
petrel zahradn (na, semeno)
SBRATELSK KALEND 453
pivoka lkask (koen) re pkov (plod)
plavu obecn (vtrusy) rebrek obecn (na, kvt)
podbl obecn (koen) epk lkask (na)
posed bl (koen) eetlk poistiv (plod)
prha chlumn (koen) skoec obecn (semeno)
proskurnk lkask (list) slz lesn (kvt, list)
prtrnk lkask (list) alvj lkask (list)
peslika roln (na) trnka obecn (plod)
pupava bezlodyn (koen) truskavec pta (na)
pr plaziv (oddenek) urginea pmosk (cibule)
reve lkask (koen) violka trojbarevn (na)
rosnatka okrouhlolist (na) vodilka kanadsk (koen)
routa obecn (na, list) vrati obecn (bor, list, na, plod)
rulk zlomocn (koen)
jen
andlka lkask (oddenek) liejnk islandsk (cel)
lobelka nadmut (semeno)
bertrm obecn (oddenek) lopuch plstnat (koen)
bez chebd (bobule) mochna hus (oddenek)
bukvice lkask (oddenek) mydlice lkask (koen)
ekanka obecn (koen) oman prav (oddenek)
chmel obecn (itice) omj alamounek (hlzy)
dhel lesn (oddenek) osladi obecn (oddenek)
dal obecn (koen, bobule) ostruink krovit (koen)
had koen vt (oddenek) pampelika lkask (koen)
jalovec obecn (plod) pelynk prav (koen)
jehlice trnit (koen) pivoka lkask (koen)
jrovec maal (plod) podbl obecn (koen)
kakost lun (na) posed bl (koen)
kdoulo obecn (semeno) potmchu popnav (stonek)
kokok lkask (oddenek) prha chlumn (koen)
kontryhel obecn (koen) proskurnk lkask (koen)
kopiva dvoudom (koen) pupava bezlodyn (koen)
kostival lkask (oddenek) pukvorec obecn (oddenek)
kozlk lkask (oddenek) pr plaziv (oddenek)
kruina olov (plod) reve lkask (koen)
ken selsk (koen) rulk zlomocn (koen)
kchavice bl (oddenek) re pkov (plod)
lkoice sladk (koen) eetlk poistiv (plod)
libeek lkask (oddenek) trnka obecn (plod)
454 JAK SE LIT ROSTLINAMI LIDOV NZVY 455

violka vonn (koen) vrati obecn (bor, plod)

vodilka kanadsk (koen) vedobr horn (oddenek)
Lidov nzvy
Listopad
ajbi 317 buina bl 108
dil obecn (plod) ken selsk (koen)
akorum prav 332 bylina sv. Jana 290, 388
jehlice trnit (koen) lkoice sladk (koen)
alant 266 bylina svatojnsk 388
j mli (vtvky) lopuch plstnat (koen)
proskurnk lkask (koen)
anala 131 bylina vtzn 306
kakost lun (na)
pukvorec obecn (oddenek) andlsk koen 9 bylina 306
kopiva dvoudom (koen)
andlsk trunk 314 celidon 410
kozlk lkask (oddenek)
angelika 9 celnk 127
apich zahradn 296 celnkovy koen 167
Prosinec arnika
>
314 cic vr 415
emeice ern (oddenek) j mli (vtvky) Aronova brada 17 cicvrkov semnko 415
asparelka dobrovonn 227 ap nsek 134
asparelka drobov 227 arovnk 388
bab hnv 120 eknek 59
bab ucho 126 emerka 61
babka 127 ern jahody 48
babua 306 ern koen 61
babuka 306 ern maliny 279
baldrn 169 ernice 48
baldrin 169 ernobejl 290
balm 230 ern koen 167
bazalika 20 ertv spr 301
bazilika 20 erven ps vno 311
bedrnek 23 erven psinky 311
beladona 353 ioretky 48
benedyktov koen 180 istec 350
beran jazyk 127 ubet 26
betonie 54 dar nebesk 410
bezov 31 denn pa 309
bobrek 399 dravec 388
bokek 399 dtel hok 399
bor 44 dtel vodn 399
borovika 114 devandula 192
borvnice 48 divok katan 123
brukvorec 399 dnov bylina 325
bink 106 dobr mysl 214
bukvice bl 325 dobrek 71
bukvicov bylina 54 dobromysl 214
456 JAK SE LIT ROSTLINAMI
LIDOV NZVY 457
doubravice 237 italsk kopr 84
kostelek 408 maj k 306
douka mate 234 janoklika 9 kostrounek 240 majornka 214
dr 74 jelen rek 301 mk plan 220
kozelec 169
dezalka 388 jelen skok 301
kozlek 169 marma 282
dubravnk 237 jemela 131 krasovlsek 26, 330 marule 237
duvok 327 jeseka 263 krevnek 388 marulka 237
dymin 393 jetel hok 399 krevnk 388 marynka vonn 227
elebor bl 183 jezuitsk aj 244 maena vonn 227
kropek 325
fijalka vonn 402 kainec 286 krusek 246 mta pepov 230
gencin 99 kamenn jetelinka 149 krvavnek 410 maternk 237
had koen 88 kamilky 340 krvovnk 410 mate lko 306
had ml 286 kbed 34 kemelk 77 matonice 314
hadovec 88 klas vonn 108 medlinka 237
kec 388
hafry 48 koi ocas 360 medun 237
kudlaka 205
hlstnk 426 koliandr 164 medunice 237
kukaka 417
horohae 385 kosk kopito 306 kvt nechtekov 246 meduka 237
hok bodlk 26 kosk katan 123 kvt srden 211 medvd tlapa 301
hok list 205 kopiva kropiv 158 kvt umrl 246 mj dl 131
hok lupen 205 kopiva pyhlav 15 8 mejl 131
kchavka 61
hromotesk 260 koen karafitov 180 kyice 426 ml 131
hroznk 240 koen koi 169 kynec 164 merlk vonn 244
hebkov bylina 180 koen kozivalov 167 lavandula 192 merlk vedobr 244
hebkov koen 180 koen liberzonsk 167 mistrkus 419
lemonika 237
husjazejek 360 koen mistrv 419 ml 286
lesn pika 161
hus mdlo 322 koen nejedlkov 332 lilek 353 ml 286
hus noka 153 koen prsn 332 mordovnk 269
lilk 353
hvzdo 304 koen prstvorcov 332 lpa zimn 196 mosk cibule 397
hybek 317 koen prustvercov 332 lolek 353 mosk ladoka 397
hyzop 422 koen ivorcov 332 lomikmen 23 mounk 282
chbed 34 koen tatarkov 332 lop 383 moucha 106
chebzinky 34 koen vedobr** 419 lopoucha 205 mrtvin bylina 325
chlstnk 426 koen zajeho oka 180 mudatka 417
lopucha 205
chodec 234 koen bocov 227 lopuice 306 m noha 301
chrustavec 385 koen hlzn 227 lun matenk 263 mu ocas 127
chvoj 44 koen krevn 251 lupen mln 286 mu ocsek 360
chvojka kltern 106 koen ptilstkov 251 lupen pampelikov 286 muk men 260
chvojka rajsk 106 koen srden 211 lupen sladk 167 muk tun 260
chvojka rnsk 106 koen sv. Ducha 9, 61 lv zub 286 musk lska 120
chvost 327 koen sv. Petra 59 macocha 211 mydlice lkask 253
ibiek 317 koen tren 251 macoka 211 myrtove jahody 48
islandsk mech 200 koen vtrov 230 madragule 353 my devo 311
458 JAK SE LIT ROSTLINAMI LIDOV NZVY 459

nadrahule 17 pivokov re 298 rmen pln 340 sukavec 385

nah 263 plan moena 227 rmen imbabov 28 s valnk vt 167
nahek 263 plan bodlk 330 rmen msk 340 svatojnsk ito 282
nna 230 plan chebz 34 rmen voav 90 svinsk ve 40
nebotesk 260 piecka obecn 286 rojnk 260 svzel voav 227
nedvdice 240 pleska 286 rojovnk 237 syreky 369
nechre 290 pleskanec 220 rosa slunen 343 alamnek 269
nechtk 246 plink 304 rosika okrouhlolist 343 edivka zelen 108
nmnice 353 plivaka 327 rosika 343 pek 356
ocoun 263 podblice 306 rosnika 343 sisvorec 332
v s/ /-> --) /^

ocn jesenn 263 podblek 306, 306 routika pospolit 424 lakov koen 314
odolen 169 podkova 306 routika 424 lakovn bylina 325
ohnek 220 podlska 325 rozchodnk ostr 260 prek 301
omejl 131 podlka 119,325 rozmarn 347 tiko vc 385
omylnk 161 podl stk 119 nitka poln 424 th matkov 237
oech vlask 272 polynk 290 re slzov 380 tiscero koen 426
oslde 275 pople 380 ebek kravsk 180 tiscizlatov koen 426
ostropes 26 popovo moud 263 ebkov kopeek 180 tisclistnk 360
ouastnk 263 posed ern 309 samaritnka 108 tiscov koen 426
oupor 385 poton koen 134 sirotky 211 tleskanec 220
ov ebro 360 poupava 330 skorocel 127 toloknnka 240
paldrn 169 proskurnk rov 380 skoroil 127 tolotnka 240
pamtnek 290 prskoen 332 skb 327 trezalka 388
pampalk 246 prustvorec 332 sladk vrbka 311 trn 383
pampulika 286 prvnika 325 sladk devo 185 trojan vodn 399
pamutejek 290 peslice 327 sladuka 275 trojice vodn 399
panenka 220 petrnk 251 slz ern 380 trojin bylina 211
panensk okurka 81 ptrn koen 350 slz rov 380 trojlstek 399
ps sv. Jana 301 p trn k 350 slz msk 380 tebnk 23
pejavka 335 ps jazek 127 slz topolov 380 tv s v. Jana 17
peltram 28 ps jazyk 127 slz zahradn 380 bytn koen 149
pelu 290 psotnkov bylina 211 slz 369 lon k 350
peluka 290 puklka 200 slezov re 380 uovnk 88
pelyka 290 pavka 335 smetanice 314 vanar 74
per sn 28 racek ern 431 sosna 44 velanka 237
pertram 28 racek iv 431 stolika 327 velnk 237
petrkl 325 ranocl 127 stozrno 322 velk apich 194
petruka 296 rdesno pta 385 stezalka 388 veronika 350
Petrv kl 325 rdesno 88 stbrnek 249 veronika samec 350
petru 296 rebarbora 337 stbrnk 249 veronika 350
petruel 296 retta 106 stbk velik 290 vidlk 301
460 JAK SE LIT ROSTLINAMI
LATINSK NZVY 461
vidlika 301 zemsk bez 34
violka trojbarevn 211 zimn mj ornka 71
violka trojc 211 zimovt 263 Latinsk nzvy
vlaeka 301 zl mnek 269
vlstek 194 zmizec 17
vocoun 263 zukavka 385 Acacia catechu 210 Artemisia pontica 291
vodn psinky 311 zuby 282 Acacia senegal 210 Artemisia scoparia 291
vokoun 263 zvonec s v. Jana 388 Aconitum anthora 270 Artemisia vulgaris 291
voavka 227 zvoneek svatojnsk 388 Aconitum callibotryon 269 Artictum tomentosum 205
vonkras 214 adovnk 234 Aconitum variegatum 270 Arm maculatum 17
vran oko 353 ahavka 158 Aconitum vulparia 270 Asarum europaeum 161
vetnko 350 ankl 431 Acorus calamus 332 Atropa belladonna 353
vedober 244 anykl 431 Adiantum capillus Veneris 129, 161 Berberis vulgaris 74
v i vec 40 ebek 360 Aesculus hippocastanum 123 Berula angustifolia 10
zaje oko 26 engle 431 Agrimonia eupatoria 363 Betonica officinalis 54
zanikl 431 eniklejt 431 Agropyrum repens 335 Betula pendula 51
zvraov koen 314 eulka 417 Achillea Millefolium 360 Bistorta major 88
zemsk pra 424 ihavka 158 Achillea nobilis 361 Brassica nigra 96
Achillea ptarmica 28 Bryonia alba 309
Alcea rosea 380 Bryonia diviea 310
Alchemilla vulgaris 153 Calathiana vrna 100
Allium cepa 56 Calendula officinalis 246
Althaea officinalis 317 Capsella bursa pastoris 146
Amygdalus communis var. amara Carlina acaulis 330
224 Carm carvi 141
Amygdalus communis var. sativa Casia senn lil, 268
224 Centaurium erythrea 426
Amygdalus communis 224 Centaurium litorae 428
Anethum graveolens 155 Centaurium pulchellum 428
Angelica silvestris 65 Cerasus vulgaris 405
Anthemis arvensis 340 Cetraria islandica 200
Anthemis cotula 341 Cichorium intybus 59
Arctium lappa 205 Claviceps purpurea 282
Arctium minus 205 Clycyrrhiza glabra 185
Arctium nemorosum 205 Cnicus benedictus 26
Arctostaphylos uva-ursi 240 Cochlearia officinalis 208
Armoratia rusticana 178 Colhicum autumnale 263
Arnica montana 314 Commiphora abbyssinica 210
Artemisia abrotanum 291 Conium maculatum 40
Artemisia austriaca 291 Consolida regulis 211
Artemisia campestris 291 Coriandrum sativum 164
Artemisia dracunculus 291 Cydonia oblogna 139
462
Datura stramonium 81
Digitalis grandiflora 256
Digitalis lanata 258
Digitalis lutea 256
Digitalis purpurea 256
Drosera longifolia 344
Drosera rotundifolia 343
Dryopteris filix-mas 136
Equisetum arvense 327
Erangula alnus 366
Eucalyptus globulus 204
Flores sambuci 31
Foeniculum vulgare 84
Fragaria v e se a 111
Frangula alnus 175
Fumaria officinalis 424
Galium odorata 227
Gentiana lutea 99
Gentiana pannonica 100
Gentianella amarella 100
Gentianopsis ciliata 100
Geranium pratense 134
Geranium robertianum 135
Geum urbanum 180
Gommiphora abyssinica 396
Guajacum officinale 118, 268, 293
Helleborus niger 61
Helleborus viridis 61
Hepatica triloba 119
Heracleum sphondylium 10
Herniaria glabra 322
Herniaria hirsuta 323
Humulus lupulus 103
Hydrastis canadensis 412
Hyoscyamus niger 36
Hypericum perforatum 388
Hyssopus officinalis 422
Chamaemelum nobile 340
Chamomilla recutita 90
Chamomilla suaveolens 90
JAK SE LIT ROSTLINAMI
Chelidonium majus 410
Chenopodium ambrosioides 244
Imperatoria ostruthium 419
lnula helenium 266
Juglans regia 272
Juniperus communis 114
Juniperus sobina 106
Lamium album 94
Lavandula agustifolia 192
Levisticum officinale 194
Ligustrum vulgare 366
Linum usitatissimum 189
Lobelia inflata 202
Lypopodium clavatum 301
Majorna hortensis 214
Malva neglecta 371
Malva sylvestris 369
Marrubium vulgare 108
Matricaria maritima 90
Melilotus alba 149
Melilotus Altissima 149
Melilotus officinalis 149
Melissa officinalis 237
Mentha aquatica 231
Mentha arvensis 231
Mentha crispa 231
Mentha piat 231
Mentha x piperita 230
Mentha x verticillata 231
Mentha x villosa 231
Menyanthes trifoliata 399
Myroxylon balsamum 350
Myrtus communis 110
Ocimium basilicim 20
Ononis spinosa 120
Orchis maculat 418
Orchis militaris 417
Orchis moria 418
Orchis purpurea 418
Origanum vulgare 71
LATINSK NZVY 463
Ornithogatum caudatum 398 graveolens 345
Paeonia oficinalis 298 alvia officinalis 373
Papaver rhofas 220 Sambrucus ebulus 34
Papaver somniferum 216 Sambrucus nigra 31
Petroselinum crispum 296 Sanicula europaea 431
Pimpinella anisum 13 Santalum album 118
Pimpinella saxifraga 23 Saponaria officinalis 253
Pmws mgra 45 Sarsaparilla albidum 118, 293
Pinus silvestris 44 Sempervium tectorum 260
Plantago lanceolata 127 Sinapis alba 96
Plantago major 128 Smm latifolium 10
Plantago media 128 Smilax syphilitica 118
Polygala amara 408 Solanum dulcamara 311
Polygonatum odoratum 144 Spiraea ulmaria 391
Polygonm aviculare 385 Symphytum officinale 167
Polypodium vulgare 275 Tanacetum vulgare 415
Populus balsamifera 377 Taraxacum officinale 286
Populus x canadensis 377 Thymus praecox 235
Potentilla anserina 249 Thymus pulegioides 234
Potentilla erecta 251 Thymus serpyllum 234, 235
Primula elatior 326 Thymus vulgaris 393
Primula veris 325 77'a cordata 196
Prunus spinosa 383 Trigonella coeruleu 149
Pulmonaria oficinalis 304 Tussilago farfara 306
Quercus petraea 79 Urginea maritima 397
Quercus robur 77 Urtica dioica 158
Rhamnus cathartica 365 Urtica urens 159
Rheum officinale 337 Vaccinium myrtillus 48
Rheum palmatum 338 Vaccinium uliginosum 50
Valerina officinalis 169
Rheum rhabarbaratum 338
Veratrum album 183
Rheum rhapositicum 338
Veratum lobelianum 183
Rhodococcus vitis-idea 50
Verbascum densilorum 68
Ricinus communis 367
Verbascum nigrm 68
Robus idaeus 222
Verbascum thapsum 68
Ropulus nigra 376
canina 356 Veronica officinalis 350
centifolia 356 odorata 402
humilis 356 tricolor 211
Rosmarinus officinalis 347 Viscum album 131
Rubus fruticosus 279 Viscum laxum 131
464
Nemoci
angna 71, 373, 376
barven vlas 275
blotok 81, 116
blednika, blotok, dna 28
blednika 102,229
bodnut hmyzem 262, 298
bolesti hlavy 130, 173, 199, 233,
347, 405
bolesti menstruan 77, 352
bolesti na prsou 268
bolesti nohou 99
bolesti v krku 74, 207
bolesti zub 30,74,210,411
bolesti 163
bolestiv menstruace 174
bradavice 248,345,411
celkov skleslost 193
ern kael 345, 395
istn krve 155
itn krve 118,212,229,290,
314,429
dvidlo 163
dtsk kolika 157
dtsk stevn kolika 92
dna 46, 46, 53, 113, 123, 185, 301,
311,326
drdiv kael 130,419
hemeroidy krvcejc 169
hemeroidy 111, 148, 160, 248, 289,
362
hlen v v aluden 19
hlsty 74, 390, 416
hnisav rna 329
hnisav rny 155
hojn menstruace 329
horeka 22, 223, 226
hysterie 173, 347
JAK SE LIT ROSTLINAMI NEMOCI 465
kee svalov 396 nepjemn chu l
kee, bolesti 39
kee 349
nervov choroby 56, 271
nervov poruchy 12, 84, 172
kivice 275 nespavost 105
choroby jatern 289 kurdje 209 nevolnost 239, 349, 402
choroby kon 256 ku oka 248, 345 neity 71, 94, 169, 191, 207, 229,
choroby mche moovho 262, kchac prek 163 361,362,375
359,387 lieje 53 non poty 375
choroby srden 398 meist ple 349 obte menstruan 303
choroby aluden a j atern 73 menstruace obtn 239 obte pi moen 298
choroby aluden 116,375 menstruan obte 216, 245, 334 obte zavac 104
chrapot, kael 87 migrna 172, 233, 239, 391 obte aluden 388
chrapot 180, 188, 226, 276, 305, moopudn sms 122, 148 on znty 345
372 moopudn lk 195 odkalvn 16,404
chipka 94, 199, 210, 308, 320, 395 moopudn prostedek 398 odmovn moe 117
chudokrevnost 110, 160, 199, 268 moov choroby 157 odeniny 226
ischias 93, 185 moov kamnky 113 omrzliny 47
jatern choroby 105, 110, 117, 295, moov kameny 30, 81, 207, 229, opruzeniny 47, 303
362 301, 358, 387 opuchliny 151
jatern skvrny 64 moov psek 122, 207 osven vzduchu 46
kameny moov 243 muky 278 osvujc koupele 53, 74, 275
kael 180, 188, 188, 216, 267, 276, nadmrn perioda 130 osvujc npoj 281
305, 372, 404, 407 ndory 43 otekliny 120
katar prduek 48, 70, 96, 110, nadmn, kolika 16 otoky lz 43
198,267,314,320,326,328, nadmn, plynatost, nechutenstv otoky 94, 193, 234, 311, 321, 347,
337, 352, 399, 421 12 362, 396, 405
katar stevn 126 nadmn 25, 48, 86, 94, 143, 166, otrava fosforem 47
katar aluden a stevn 250 216, 232, 236, 240, 293, 340, otylost 385
katar aluden s hlenem 294 342 padoucnice 43, 64, 173, 301
katar aluden 129 nachlazen 198,224,282,331,342, plen zhy 269, 293
katar aludku a stev 274 384 pihy 54, 180, 185, 262
katary dchacch cest 25 npoj pro nemocn 77 pilulky 188
katary dchacch orgn 191 nastuzen a rma 308 plieni aj 188,329
katary plieni 359,424 neist ple 146, 155, 332, 384, plieni choroby 46, 53, 221, 305,
kolika 87, 236, 250 410, 426, 430 364,409
krnaten tepen 345 nedostaten moen 53, 54 plieni th 201
kosmetick ppravek 213 nebojc se vedy 47 plivn krve 120
kon hnisn 34 nechutenstv 16, 28, 77, 87, 102, plynatost 250, 334
kon znty 148 182, 196,232,240,253,274, podrdn nerv 226
krvcen pi pechodu 148 293, 334, 340, 347, 390, 402 pohmodniny 126, 236
krvcen z nosu 169, 329 nepravideln menstruace 347 pomda na vlasy 379
466 JAK SE LIT ROSTLINAMI NEMOCI 467

poruchy menstruace 301,426,430 skvrny kon lut 99 zahlenn prduek 56, 65, 226 zavac obte 395
poruchy menstruan 421 spleniny 34, 130, 191, 262, 352, zahlenn 70 zavac poruchy 390
poruchy obhu krevnho 133 379 znt dsn 22, 253 zduen lzy 248
poruchy trven po alkoholu 12 srden choroby 117 znt hltanu 71 zdueniny lz 152
poruchy zavac 207, 274, 332, srden nemoci 259 znt mandl 34, 51, 81, 253, 364, zhmodn, otoky 12
361,421 star vedy 359 385 zhmodniny 105, 146, 169, 295,
poruchy aluden 179 stevn znty 373 znt mche a moov trubice 48 311,347,391,416
poruen trven 401 svalov revmatismus 40, 94, 98 znt nosohltanu 191 znecitliven 185
posilujc koupele 47, 105,216, svrab 15, 53, 269, 275, 350 znt pohrudnice 99 zubn prek 200
335 krkavky 48, 113, 133,295 znt prsu 87 aluden kee 173
posilujc npoj 327 tpnut hmyzem 130 znt prduek 196, 382, 387 aluden nevolnost 410
potivost nohou 80 tasemnice 138 zntliv otoky 342 aluden obte 202, 268, 408
potopudn prostedek 393 thotensk obte 174 znty dsn 120 aluden pote 428
pro odkalvn 71, 129 trvic obte 99 znty krn 233, 295, 347, 405 aluden vedy 169
pro trven 340 trvic poruchy 182 znty mche 242, 323 ensk nemoci 108, 216, 415
prostedek k zvracen 55 trhliny na prsnch bradavkch 22, znty pohrudnice 180 loutenka 111, 113, 268, 274, 314,
prsn aj 320 303 znty trubice moov 243 364,411,430
prudk katar aluden 148 trudovitost 213, 375 znty stn 51, 77, 90, 94, 210, luov kamnky 289
prjem, zvracen 27 tuberkulza plic 110 321,342,353,359 luov kameny 48
prjem 33,50,71,80,89, 126, tvorba mlka 17 znty un 262 luov obte 166
148, 151, 160,253,281,340, uhrovitost 200 znty v krku 275 loutenka 251
359, 385, 387, 387, 419, 433 uhry 114 zavivenost 68
prjmy 136, 140,314 nava svalov 239
peruen menstruace 166 nava 317
rny 130, 136, 207, 246, 248, 306, plavice 90, 96, 125, 129, 252, 262
309,316,376,388,433 prava stolice 349
revmatismus, ischias 19 stn voda 233, 396
revmatismus 30, 33, 46, 46, 53, 84, vlasov koupele 54
93, 118, 160, 185, 194,211, vlekl revmatismus 126
236,240,259,265,316,335, vodnatelnost 33, 36, 113, 122, 160,
342, 349, 352, 37 179,229,289,329,331,392
revnatismus 47 vedy 136, 191, 248, 335, 388
roupy 174,349,426 vi 15,278
rozpraskan rty 22 vymovn mlka 375
rozpukan ke 226 vynechn menstruace 93, 102
rozpukan rty 140 vysok krevn tlak 133
rst vlas 207 vtoky 376
rma 216, 233, 342 zcpa 22, 33, 55, 76, 176, 339, 362,
ezavka pi moen 303 366, 369, 384, 426
siln menstruace 161 zducha 43, 84, 129, 160, 204, 308,
siln projmadlo 36 321,372,423
468 JAK SE LIT ROSTLINAMI ESK NZVY 469

komonice bl 149 mta roln 231

komonice lkask 149 mta zelen 231
esk nzvy komonice vysok 149 matedouka asn 235
kontryhel obecn 153 matedouka obecn 234
kopr zahradn 155 matedouka zkolist 235
kopiva dvoudom 158 matedouka vejit 235
akcie katechov 210 guajak lkask 268, 293 kopytnk evropsk 161 meduka lkask 237
akcie senegalsk 210 had koen vt (rdesno) 88 koriandr set 164 medvdice lkask 240
andlika lkask 9 hemnek prav 90 kostival lkask 167 msek zahradn 246
anz vonn 13 hemnek vonn 90 kozalec koenn - estragn 291 mochna hus 249
ron plamat 17 hemnkovec pmosk 90 kozalec ladn 291 mochna ntrnk 251
bazalka prav 20 hluchavka bl 94 kozalec metlat 291 myrhovnk prav 210, 396
bedrnk obecn 23 hoice bl 96 kozlk lkask 169 myroxylon balzmov Pereirv
benedikt lkask 26 hoice ern 96 kruina olov 175,366 350
bertrm obecn 28 hoec umavsk 100 ken selsk 178 myrta obecn 110
bez ern 31 hoec lut 99 kuklk mstsk 180 nprstnk erven 256
bez chebd 34 horeek nahokl 100 kchavice bl 183 nprstnk velkokvt 256
blahovink kulatoplod 204 hoepnk jarn 100 kchavice zelen 183 nprstnk vlnat 258
bln ern 36 chmel obecn 103 lkoice lys 185 nprstnk lut 256
bolehlav plamat 40 chvojka kltersk 106 len set 189 netk ensk vlas 129, 161
bolevnk obecn 10 j ablenk obecn 108 levandule lkask 192 netesk sten 260
borovice ern 45 jahodnk obecn 111 libeek lkask 194 oman prav 266
borovice lesn 44 jalovec kltersk 106 lpa malolist 196 omjjedhoj 270
borvka ern 48 jalovec obecn 114 liejnk islandsk 200 omj pestr 270
bza blokor 51 j aternk troj lalon 119 lobelka nadmut 202 omj alamounek 269
bukvice lkask 54 jehlice trnit 120 lopuch hajn 205 omj vl 270
cibule kuchysk 56 jrovec maal 123 lopuch men 205 oek krlovsk 272
ekanka obecn 59 jitrocel kopinat 127 lopuch plstnat 205 osladi obecn 275
emeice ern 61 jitrocel prostedn 128 lopuch vt 205 ostrka poln (straka) 277
emeice zelen 61 jitrocel vt 128 lnk lkask 208 ostrunk krovit 279
ernohoice set 96 jmel jehlinanov 131 maceka trojbarevn 211 ostrunk malink 222
dhel lesn 10, 65 jmel listnov 131 mj ornka zahradn 214 palikovice nachov (nmel) 282
divizna ern 68 kakost lun 134 mk set 217 pampelika (smetanka) lkask
divizna malokvt 68 kakost smrdut 135 mk vl 220 286
divizna velkokvt 68 kapra samec 136 malinovnk obecn 222 pelynk brotan 291
dobromysl obecn 71,215 kasie prav 176, 268 mandlo obecn 224 pelynk ernobl 291
dil obecn 74 kasta blav 118,293 marinka vonn 227 pelynk pontick 291
dub letn 77 kdoulo obecn 139 mta dlouholist 231 pelynk prav 290
dub zimn 79 mta kadeav 231 pelynk rakousk 291
kmn koenn 141
durman obecn 81 mta klasnat 231 petrel zahradn 296
kokok lkask 144
fenykl obecn 84 mta peprn 230 pskavice modr 148
kokoka pastu tobolka 146
470 JAK SE LIT ROSTLINAMI

pivoka lkask 298 santalbl 118

plavu obecn 301 sevlk irokolist 10
plicnk lkask 304 skoec obecn 367
podbl obecn 306 slabost 202
REDAKN POZNMKA:
posed bl 309 slz lesn 369
posed dvoudom 310 slz pehlen 371
potmchuf popnav 311 sndek ocasat 398
potonk vzpmen 10 svzel vonn 227 Lze ci, e kniha Jak se lit rostlinami MUDr. Blahoslava Hruky,
prhachlumn 314 alvj lkask 373 napsan ped vce ne pl stoletm, je publikace ve svm nrovm za-
proskurnk lkask 317 topol balzmov 377 sazen nejen proslul, ale i svm zpsobem klov. Ani s lety nepo-
prtrnk chlupat 323 topol ern 376 zbyla sv hodnoty, ba naopak. Proto se nae nakladatelstv rozhodlo
prtrnk lys 322 topol kanadsk 377
prvosenka jarn 325 zaadit tuto cennou prci do svho edinho plnu a seznmit s n i
topolovka rov 380
prvosenka vy 326 nov, mlad esk tensk generace.
trlink brvit 100
peslika roln 327 trnka obecn 383 K tomuto elu byl text nepatrn upraven po strnce pravopisn a
pestup prav 118 truskavec pta 385 gramatick s phledem na souasn pravidla spisovnho jazyka es-
pta zob obecn 366 tezalka tekovan 388 kho. Dle dolo k nkterm zmnm v odbornch nzvech. Pro nov
pupava bezlodyn 330 tuebnk jilmov 391 vydn bylo pouito botanickho nzvoslov podle knihy Josefa Do-
pukvorec obecn 332
tymin obecn 393 stla Nov kvtena SSR" (1-2), vydan roku 1989 v nakladatelstv
pr plaziv 335
urginea pmosk 397 Academia, Praha. U rostlin, kter se u ns bn pstuj, nebo u tako-
reve bulharsk 338
vachta trojlist 399
reve dlanit 338 vch, kde lze v naich klimatickch podmnkch monost pstovn
violka trojbarevn 211
reve kadeav 338
violka vonn 402
pedpokldat, byly jednotliv pase upraveny ve smyslu daj sou-
reve lkask 337 asnch agronomickch norem. Lkask receptury byly naopak z-
vie obecn 405
rmen roln 340 mrn ponechny v pvodn podob, aby zstal zachovn dobov ma-
rmen smrdut 341 vitod hok 408
vlatovink vt 410 teril, a tm i odkaz budoucm generacm.
rmenec slin (hemnek msk)
340 vlohyn 50
rosnatka dlouholist 344 vodilka kanadsk 412
rosnatka okrouhlolist 343 vrati obecn 415
routa vonn 345 vstava musk 418
rozmarna lkask 347 vstava nachov 417
rozrazil lkask 350 vstava obecn 418
rulk zlomocn 353 vstava vojensk 417
re nzk 356 vedobr horn 419
re stolist 356 yzop lkask 422
re ipkov 356
O V VX S /-\ f f
zemdm lkask 424
rebrek obecn 360 zemlu lkask 426
rebrek slin 361
V l Vx V 1 1'V S *- S~ \
zemlu pmosk slatinn 428
epk lkask 363 zemlu spanil 428
eetlk poistiv 365 ahavka ron 159