č.

59 VERSAILLESKÝ SYSTÉM
- vítěz I.světové války diktuje mírové podmínky a také trestá (vítězové dávají poraženým velmi tvrdé podmínky)
-> tím se ustanovuje uspořádání světa po I.světové válce
- mírové smlouvy: 1. mírová smlouva s Německem 1 919 uzavřená ve Versailles
2. mírová smlouva s Rakouskem 1 919 uzavřená v Saint-Germaine
3. mírová smlouva s Maďarskem 1 920 uzavřená v Trianonu
4. mírová smlouva s Rumunskem 1 920 v Sevrès
- uzavírání mezinárodních smluv předcházejí dlouhá jednání
-> nejdůležitější jednání probíhají ve Versailles a ve Washingtonu, proto tato jednání souhrnně dostávají název
versaillesko-washingtonský systém poválečného uspořádání
1. Washingtonská jednání 1 918 – 1 922
- světové mocnosti jednají o vliv na Dálném Východě
- jednající mocnosti: - USA, Velká Británie, Japonsko, Francie, Itálie
- mocnosti se dohodly o převaze na Dálném Východě
- převaha byla přepočítána na tonáž lodí, které mohou kotvit u břehů
- převaha nebyla přesně vyčíslená, ale vyjádřená v poměru
5 : 5 : 3,5 : 1,5 : 1,5
-> 5 mají USA a Velká Británie
-> 3,5 má Japonsko
-> 1,5 má Francie a Itálie
=> USA a Velká Británie mají jasnou převahu
2. Versailleská jednání 1 918 – 1 919
- jednají zde zástupci vítězných evropských států a USA
-> menší státy Dohody se však mohou vyjadřovat pouze ke svým záležitostem, naopak větší státy
Dohody se mohou vyjadřovat ke všemu
- jedná se o potrestání Německa
- Německo musí platit velmi přehnané, vysoké reparace (válečné náhrady)
-> reparace dlouho nebyly přesně stanoveny, nakonec byly vyčísleny až ve
20.letech 20.století
-> na těchto vysokých reparacích měla zájem zejména Francie, která
jednak chtěla ohromně oslabit Německo aby už nevyvolalo žádný
konflikt, a také proto že byla Francie válkou velmi vyčerpána a
potřebovala finance pro svůj rozvoj
-> reparace byly tak vysoké, že je Německo jednoznačně nebylo schopno
splatit a to vytvářelo živnou půdu pro vznik a rozkvět fašismu
- Německo ztrácí mnoho území
-> na východě získává pruh německého území nově vzniklé Polsko
-> na západě získává Francie Alsasko a Lotrinsko
-> Sársko je dáno na 15 let pod mezinárodní ochranu a po této době má
dojít k referendu o připojení k Francii či Německu (Hitler ho
zmanipuluje a Sársko připadne Německu)
-> ztrácí všechny své kolonie
- demilitarizace Německa
-> Německo nesmí mít ani armádu, ani zbrojní průmysl, zachová si pouze
určitý počet policejních jednotek na ochranu vnitřních věcí
Mezinárodní situace po I.světové válce do roku 1 929:
- roku 1 929 se odehrává velká hospodářská krize
- jedná se období ustanovené Versaillesko-Washingtonskou konferencí
- lepší hospodářské postavení mají vítězné státy, tedy státy Dohody
- v Evropě je více států, než před I.světovou válkou, což ovšem zvyšuje labilitu Evropy
- Německo je oslabené mírovými podmínkami a politicky izolované
- 1 922 vzniká první socialistická stát – SSSR, který je také politicky izolovaný
- zásadní politické otázky doby: a) otázka Německa
b) otázka Ruska, resp. SSSR
c) otázka

1.otázka Německa:
- Německo platí vysoké reparace, přichází mírovými podmínkami o území, nesmí mít zbrojní průmysl (demilitarizace) a je
v politické izolaci
- 1 922 konference v Janově
- schází se kvůli potřebě zhodnocení poválečné situace
- na této konferenci se ukazuje nejednotnost mocností v otázce Německa
-> Anglie chce podmínky zmírnit, naopak Francie ještě zpřísnit
-> domluvili se zejména na izolaci Německa a SSSR
- jako pozorovatelé byli přizváni Německo a SSSR, ale nikdo s nimi nejednal
- 1 922 konference v Rapallu
- účastní se Německo a SSSR
- oba státy mezi sebou uzavírají smlouvu o neútočení a vzájemné spolupráci
-> touto smlouvo navázaly Německo a SSSR vztahy a tím vystoupily z izolace
-> ovšem smlouva přináší spolupráci dvou států se sklony k totalitě
-> smlouva z Rapalla byla ještě posílena smlouvou 1 926 o přátelství a spolupráci Německa a SSSR
- 1 923 Rúrská krize
- Německo neplatí reparace Francii, která na to reaguje obsazením nejprůmyslovější části Německa, Porúří
-> Francie obsazuje zejména Sársko, které je poté dáno na 15 let pod mezinárodní dohled
- díky obsazení Porúří dochází v Německu k hospodářskému kolapsu, hyperinflaci
-> 1 924 Davesův plán
- tímto plánem se USA vložily do hospodářských problémů v Německu
- mírní splátkový kalendář německých válečných reparací
-> 1 929 Yongův plán
- americký plán, který ještě více mírní splátky reparací a zároveň nově vyčísluje reparace
- Německo má podle Yongova plánu zaplatit asi 1/3 původních válečných reparací, ale i to je moc

2.otázka Ruska, resp. SSSR:

- Rusko je politicky izolováno
-> důvody izolace: - západní mocnosti berou brest-litevský mír jako zradu
- západní mocnosti mají obavy ze socialismu (ten ohrožuje jejich kapitalismus)
- západní mocnosti chápou režim nastolený Leninem jako nelegitimní
- Lenin odmítá platit pohledávky, které mělo Rusko ještě před válkou a odmítá zaplatit i
pohledávky zahraničních zemí za znárodnění jejich podniků působících na ruském území
- 1 918 – 1 920 intervenční tažení do Ruska (několik)
- jedná se o zásahy mezinárodních jednotek, které se snaží pomoci protikomunistickým silám v Rusku
-> v Rusku v tomto období probíhá občanská válka, kde proti sobě bojují rudoarmejci (rudí = komunisté)
a bělogvardějci (bílý = demokratičtější síly)
-> 1 922 vyhrává Lenin občanskou válku, tažení jsou neúspěšná a vzniká SSSR
- 1 922 uzavřena smlouva s Německem v Rapallu, potvrzeno ještě další smlouvou 1 926
- 1 924 umírá Lenin
- ještě před svou smrtí varoval Rusi před zvolením Stalina do čela státu
- 1 924 nastupuje Stalin
- zahajuje naprosto tvrdý a nekompromisní kult své osobnosti
- v průběhu 20.-30.let 20.století je postupně SSSR uznáváno jednotlivými státy de iure (tedy navázáním diplomatických vztahů)

3. otázka mírové politiky:

- výrazně se projevuje snaha zabránit dalšímu světovému konfliktu, jako byla I.světová válka
a) úsilí Společnosti národů: - snaží se udržet mír a konflikty řešit bez vojenských zásahů a násilí, pouze diplomatickou cestou a
možnými sankcemi, zejména ekonomickými
-> proto neměla vojenské jednotky, což byla chyba, protože ekonomické sankce
se států dotknou až mnohem později a pomaleji
- členy jsou desítky států, ale ne USA
-> nečlenství USA je problém v jejich ekonomické převaze a hospodářském vlivu
-> vstup USA do Společnosti národů prosazoval W.Wilson, ale nakonec převážil
názor isolacionismu
- mezi členy bylo i Německo a SSSR
- Německo: 1 926 – 1 933
- ze společnosti vystoupilo v souvislosti s nástupem Hitlera k moci
- SSSR: 1 934 – 1 939
- vyloučeno po napadení Polska 17.9. 1 939
- dlouhou dobu stál v čele společnosti i Edvard Beneš, který se stal velmi váženým
 diplomatem
- závěr: - Společnost národů nemá ani dostatek sil, ani prostředků k odvrácení dalšího
světového konfliktu
b) úsilí o všeobecný garanční pakt v Evropě: - jedná se o smluvní systém evropských zemí, který by garantoval hranice,
zejména hranice s Německem a to na západě i východě
- od počátku 20.let 20.století se o něm jednalo
- nakonec byl realizován pouze jednou smlouvou, Rýnským paktem
-> Rýnský pakt vyjadřuje ochotu evropských mocností garantovat
pouze západní hranice s Německem, nikoli východní, kde by
pomáhali i SSSR
c) Brian-Kellogův pakt: - dokument z roku 1 928, který prohlašuje válku za nelegální a nelegitimní prostředky řešení
mezinárodních problémů
- podepsalo ho přes 30 států, ale fakticky neměl žádný dopad
Velmoci po I. světové válce
- situace těsně po I.světové válce: a) 1 918 – 1 923 období formování nové rovnováhy, radikalizace různých sociální a
politických skupin obyvatelstva, jako dělnictva
b) 1 924 – 1 929 období relativní stabilizace poměrů hospodářských i politických, díky
čemuž nastává prosperita
c) 1 929 – 1 933 období hospodářské krize, která je jedním ze zdrojů II.světové války
USA
- jejich území nebylo dotčeno válkou
- válka ukázala absolutní hospodářskou převahu USA nad Evropou a rostl tak i politický vliv USA
- prezident W.Wilson: - ve světě si získat velké renomé
- zformuloval 14 bodů, které zásadně ovlivnili poválečné uspořádání světa
- účastnil se jednání ve Versailles
- prosadil vznik Společnosti národů
- USA se nestaly hned zakládajícím členem, protože Kongres prosadil politiku
isolacionismu (nezasahování do dění v Evropě)
- díky isolacionismu se USA odvracení od Evropy k Latinské Americe a Dálnému Východu
- poválečná radikalizace se v USA projevila stávkami dělníků a růstem odborového hnutí
- zesiluje puritanismus
-> jednou z jeho forem je i prohibice
- zákaz výroby, dovozu i konzumace alkoholu
- málo účinná, a proto byla později odvolána
- 20.letech 20.století znamenají hospodářskou prosperitu
- rychle se rozvíjí automobilový, elektrotechnický, chemický i filmový průmysl
- rostou hospodářské kontakty s Evropou na základě Daweosva a Yungova plánu
-> Dawesův plán: - americký plán na zrychlení hospodářského růstu Německa
- nastává období masové výroby a masové spotřeby
- počátek spotřebního úvěru (úvěr na komerční zboží)
- zavádění standardizace, pásové výroby
VELKÁ BRITÁNIE
- patřila mezi vítěze I.světové války, ale její postavení ve světě bylo oslabeno
-> hospodářsky se stala závislou na USA
-> přesto zůstává hospodářskou velmocí Evropy
- soustřeďuje se na prosazování vlastních zájmů
- i nadále trvá v Británii irský problém
-> 1 919 vzniká IRA
- po 1 918 se stal premiérem Loyd Georg
- konzervativec, účastník jedná ve Versailles
- 1 924 se uskutečňují volby, které vyhráli labouristé
-> vzniká tak první labouristická vláda, je však nestabilní
- 1 924 uznává britská vláda a Británie de iure SSSR (tj.zahajuje diplomatický styk s SSSR)
- pokračuje uvolňování dominií
- postupné osamostatňování Jihoafrické unie
- zintenzivnění protibritského odboje v Indii
-> právník Mahatmá Ghándí, který bez velkého jmění, pouze se svou ideologií organizuje
kampaně občanské nespolupráce Indů s Brity, což je mírně účinné
- vzniká problém s dělnickým stávkovým hnutím, které je 1 926 nejsilnější
FRANCIE
 - patřila mezi vítěze I.světové války, ale byla boji zasažená a po válce zpustošená
-> válečné škody vyvolaly finanční potíže a ty zase sociální problémy, a proto se Francie velmi zasazuje o velké
válečné reparace (chce zlepšit svou situaci na úkor Německa)
- zároveň usiluje o hegemonii na kontinentě
- zajišťuje své východní hranice: - tedy hranice s Německem
a) garancemi: - smlouva z Locarna 1 925 o zajištění francouzsko-německé hranice
b) výstavbou obranného systému: - zejména na počátku 30.let 20.století buduje Francie
Maginotovu linii, což je obranná linie podál hranic
Francie a Německa
- ve volbách 1 919 zvítězil Národní blok
- pravicově orientovaný
- prosazuje účast Francie na intervenčním tažení proti Rusku
- potlačuje dělnické nepokoje
- vláda Národního bloku i další vlády realizují protiněmecký kurz
-> Rúrská krize: - vrchol protiněmecké politiky Francie
- 1 923 – 1 925
- Německo není schopno platit Francii tak vysoké reparace, proto francouzská vojska
obsazují Porúří (nejprůmyslovější část Německa) -> Německé hospodářství se však
díky tomu definitivně zhroutilo (obrovská hyperinflace) a tím si Francie situaci ještě
zhoršila
- nakonec se francouzská vojska stahují
- ve volbách 1 924 vítězí levý blok, tedy socialisté
- jeví snahu po větší vstřícnosti vůči Německu, proto přijímají Dawesův plán
- uznávají de iure SSSR
- 1 926 vláda levého bloku padla
- 1 926 vede premiér Poincaré vládu „národní jednoty“
-> v této době se projevuje krajní pravičáctví a vznikají fašistické skupiny (př. Ohňové kříže)
- ve druhé polovině 20.let 20.století se ve Francii rychle střídají vlády
-> převažují vlády pravicové
-> vlády se snaží pozvednout politický vliv země, ale neúspěšně
ITÁLIE
- patřila mezi vítěze I.světové války, ale Italové jsou zklamáni z postupu dohody, kdy Itálie nezískala žádná požadovaná
území
- panuje obava z radikalizace dělnictva
-> př. 1 920 obsadili dělníci řadu továren na severu země
- existuje silný nacionalistický proud, zaměřený zejména proti socialistům
-> růst nacionalismu vede k touze po vládě pevné ruky, která by zemi zbavila obtíží
- 1 919 vznikají fasci
- fasces = svazek prutů se zatnutou sekeru (symbol nedělitelnosti moci)
- označování jako černý mor (nosili totiž uniformu s černou košilí)
- ozbrojené oddíly, v nichž jsou členy demobilizovaní vojáci a jiné živly zejména ze středních vrstev
- počet jejich členů rostl, až měla 1 925 strana 250 000 členů
-> z jejích kruhů se vytvořila fašistická strana, vedená Benitem Mussolinim
- radikální novinář
- ctižádostivý, toužící po osobní moci
- dostal se do stínu Hitlera
- oddíly fašistů terorizovaly města i venkov, prováděly výpady, drancovaly, zapalovaly, zabíjely odpůrce (zejména socialisty,
komunisty, odboráře)
-> toto řádění pravidelná policie tolerovala
- 1 922 se italští fašisté pokusili o získání moci, tzv. pochod na Řím
- desetitisíce fašistů vpochodovaly do Říma, kde se jich vláda zalekla a ustoupila jim
- král Viktor Emanuel III. jmenoval Benita Mussoliniho bez boje premiérem
- premiér Benito Mussoliny: - provedl řadu změn, které směřovaly k oslabení demokracie
-> zrušil politické strany a zbyla pouze fašistická
-> zavedl cenzuru, tajnou policii
- vraždí odpůrce
- 1 928 ruší parlament a zavádí státní kontrolu hospodářství, tzv. korporativní systém
- 1 929 uzavírá s papežem Lateránské dohody o vzájemném respektování
-> v Itálii nastává diktátorský režim
RUSKO, resp. SSSR
 - 1 918 má Lenin dva druhy nepřátel: a) vnitřní nepřátelé
- bělogvardějci: - vedou s bolševiky občanskou válku, která trvá tři roky
b) vnější nepřátelé
- západní mocnosti uspořádaly tři intervenční tažení, kterých se účastnili vojáci
čtrnácti států, ale tažení byla neúspěšná
- 1 919 založena Kominterna, tj. Komunistická internacionála v Moskvě
- 1 920 bolševici získávají kontrolu nad téměř celým územím státu
- 1 922 vzniká SSSR
= Sovětský svaz socialistických republik
- formálně autonomní sáty jsou pevně řízeny z Moskvy
- země je hospodářsky zcela zbídačená, pro potřeby války je zaveden tzv. válečný komunismus
- povinností je odvádět veškeré zemědělské
nadprodukty státu (rekvizice)
- chod podniků je kontrolovaný vojensky
- válečný komunismus vyvolává hladomor a nespokojenost
-> 1 921 dochází ke vzpouře v Krondštatu
- Krondštat je námořní pevnost
- je bolševiky krvavě potlačená
- od této doby je otevřeně zavedena režim jedné strany
- zaveden NEP: = Nová ekonomická politika
- v jejím rámci dochází k částečnému uvolnění poměrů
-> znovuzavedení tržního hospodářství
-> povolení soukromých podniků
-> částečně se do SSSR dostává i zahraniční kapitál
- přes různé problémy se bolševický režim udržel
-> na úkor životní úrovně širokých vrstev obyvatelstva
-> stát buduje zejména armádu a stranickou byrokracii
- 1 922 dochází k Rapallu
- setkání diplomatických představitelů SSSR a Německa ve Švýcarsku
- dochází k uzavření německo-sovětské smlouvě o přátelství a spolupráci
-> k uzavření této smlouvy dojde díky izolaci jak Německa, tak Ruska, proto se semkli
- riziko této smlouvy je v tom, že spolu spolupracují dva státy se sklon k totalitě
- 1 924 umírá Lenin a nastupuje po něm Josef Vissarionovič Stalin
- v konkurenčním boji odstranil Trockého
- úplně zrušil stranickou demokracii
- byl mnohem tvrdší, než Lenin
- Stalin: - budoval stalinismus, tj. režim úplné osobní moci (diktatura)
- zrušil NEP a vytyčil nové, nereálné hospodářské cíle
-> př. chce dohnat západní mocnosti za 10 let
- postupně odstraňuje všechny odpůrce a konkurenty
-> př. Kameněv, Zinoněv
- v zemědělství provádí násilnou kolektivizaci
- vytváří velké zemědělské celky
- dochází tím k poklesu zemědělské výrobky a vlnám hladomoru
- hospodářství je centrálně plánované pomocí pětiletek
NĚMECKO
- 11.11. 1 918 podepisuje Německo kapitulaci
- po válce v Německu vzniká těžká situace
-> nezadržitelné sociální vření nespokojeného a vyčerpaného obyvatelstva
-> živelná dělnická povstání
-> vojenské vzpoury
-> vznikají dělnické a vojenské rady (po vzoru ruských sovětů)
- císař Vilém II. pod tlakem 9.11. 1 918 abdikoval a Německo je znovu prohlášeno republikou, tzv. Výmarská republika
- Výmarská republika: - v čele: Friedrich Ebert
- sociální demokrat
- je to jakýsi pokus o demokratizaci německých poměrů

- stát se potýká s radikální menšinou

 - levice: - chce postupovat podle ruského vzoru
- chtějí tedy předat moc dělníkům a vojákům a na některých místech se
jim dočasně podaří vytvořil komunistickou republiku rad, např. v
Bavorsku
- tyto pokusy jsou krvavě potlačeny a proti levici jsou vysílány i dobrovolnické
sbory Freikorps
- k levici náleží i Svaz spartaků, což jsou němečtí komunisté
- pravice: - reaguje na činy levice
- 1 920 organizují Kappův puč
- pokus o zvrácení poměrů
- junker Kapp s vojákyobsadil Berlín a prohlásil se
předsedou vlády
- nakonec Kapp ustupuje tlaku generální stávky a
emigruje
- podmínky versailleské konference: - ztráta důležitých území
- všechny kolonie, Alsasko a Lotrinsko, Sársko
- musí platit vysoké reparace
- asi 132 000 000 000 zlatých marek
- Německo se ocitá v izolaci
-> vyvolalo vlnu všeobecné nespokojenosti, pobouření levice, pravice i většiny těch,
kteří přijali ústavu ve Výmaru 1 919
- vlivy na další vývoj Německa: - smlouva Rapallo 1 922
- okupace Porúří 1 923 – 1 925
- důsledky okupace Porúří a kolapsu německého hospodářství se odstraňují až do vypuknutí hospodářské krize 1 924
-> v této situaci vzniká a sílí nacismus
- nacismus: - vzniká spojením slov nacionální a sociální, ve skutečnosti je však ultrapravicová strana
- jeho počátky sahají do Mnichova
- je silně nacionalisticky laděný, proto zde vzniká NSDAP
- NSDAP: - Nacionálně socialistická německá strana dělnická, tedy strana nacistů
- nacisté označováni jako hnědý mor (podle hnědých košil)
- vůdce: Adolf Hitler
- 1 923 pivní puč v Mnichově (násilné uchopení moci po italském vzoru), který byl však
neúspěšný a Hitler byl uvězněn
- ve vězení sepsal dílo Mein Kampf (= Můj boj), které se stalo Biblí nacistů a fašistů
- 1 925 zvolen prezidentem Paul von Hindenburg
- bývalý monarchista a generál z I.světové války
- jeho zvolení signalizuje posun Německa k pravici
RAKOUSKO
- jeden z nástupnických států Rakousko-Uherského císařství
- podle ústavy 1 920 se stává Rakousko spolkovou republikou
- nejsilnější politická strana: - křesťansko-sociální strana
- země je zmítaná hospodářskými problémy
- proto v Rakousku sílí pravicové nálady a po velké hospodářské krizi dochází k fašizaci
- hospodářky se Rakousko dokonce slabší než Československo za první republiky
MAĎARSKO
- jeden z nástupnických států Rakousko-Uherska, hospodářsky málo vyvinutý (zemědělský)
- formálně je to monarchie, která má ale volný trůn
- po I.světové válce dochází k radikalizaci dělnictva
- vzniká Komunistická strana v čele s Bélou Kunem
- radikalizuje se pod vlivem ruské revoluce a vývoje v Německu, zejména
Bavorsku (vliv vzniku republik rad)
- 1 919 dochází k pokusu o vytvoření komunistického státu
-> vznik Maďarské republiky rad
- zaujímá pouze část území Maďarska
- trvala pouze několik týdnů a poté je zlikvidována
maďarským vojskem
- ovlivnila dění na Slovensku, kde 1 919 vzniká
Slovenská republika rad s centrem v Prešově, ale
velmi rychle zlikvidována českým vojskem
- kvůli obavě z levice (komunistů) se do čela Maďarska dostává admirál Horthy
 - autoritativní člověk se silnými pravicovými
názory
- budoval v zemi autoritativní režim
sympatizující z fašismem, v podstatě
polofašistickou zemi
- 1 921 se poslední rakouský císař Karel I. Habsburský pokusil několikrát zmocnit maďarského trůnu, ale neuspěl a byl
deportován na Madeiru, kde asi po dvou letech zemřel (podnebí nesvědčilo jeho nemoci)
- Maďarsko je po I.světové válce silně reakční s nevyvinutou demokracií, pouze formálním parlamentem a omezeným
volebním právem
-> politickou moc drží armáda, velkostatkáři (Maďarsko je zemědělský stát) a klérus