Organizační záležitosti

I Ondřej Sokol
I Email: ondrej.sokol@vse.cz
I NB 431
I Konzultační hodiny budou v pondělí od 12:30 do 14:30 a v úterý od 11:45 do 12:45. Před
návštěvou napište email.
Organizační záležitosti
I Cvičení v pondělí od 11:00:
1., 3., 5., 7., 10. a 12. týden v SB235, 2., 4., 6., 9., 11. a 13. týden v SB206.
I Cvičení v pondělí od 14:30:
1., 3., 5., 7., 10. a 12. týden v SB305A, 2., 4., 6., 9., 11. a 13. týden v SB104.
Organizační záležitosti
I Cvičení v pondělí od 11:00:
1., 3., 5., 7., 10. a 12. týden v SB235, 2., 4., 6., 9., 11. a 13. týden v SB206.
I Cvičení v pondělí od 14:30:
1., 3., 5., 7., 10. a 12. týden v SB305A, 2., 4., 6., 9., 11. a 13. týden v SB104.
I Hodnocení:
Průběžné test 30 bodů
10 domácích úkolů po 1 bodu
Závěrečný test 60 bodů
I Průběžný test se bude psát v 6. týdnu na cvičení s využitím školních počítačů.
I Z každé z probíraných kapitol bude zadán jeden numerický úkol (zpravidla jeden
rozsáhlejší příklad). Zadání bude vloženo do MS Teams - kanál KVAM-cvičení (v horním
menu záložka Soubory). Příklad vypracujete buď v ruce nebo v libovolném editoru, řešení
vyfotíte, naskenujete nebo uložíte ve formátu PDF a vložíte do odevzdávárny. V Insisu
zároveň odpovíte na otázky.
I Budeme používat program LINGO. Stáhněte si ho prosím ze stránky
https://www.lindo.com/index.php/ls-downloads/try-lingo.
Přímka a polorovina
Zakreslete do dvourozměrného prostoru body A = [12, 5] a B = [4, 1].
Přímka a polorovina
Zakreslete do dvourozměrného prostoru body A = [12, 5] a B = [4, 1].

x
[0, 0]
Přímka a polorovina
Zakreslete do dvourozměrného prostoru body A = [12, 5] a B = [4, 1].

B
x
[0, 0]
Přímka a polorovina
Zapište rovnici přímky p, která prochází body A a B.

B p

x
[0, 0]
Přímka a polorovina
Zapište rovnici přímky p, která prochází body A a B.

Rovnice přímky je y = a · x + b. Dosadíme body A a B.

5 = a · 12 + b
1=a·4+b
y

B p

x
[0, 0]
Přímka a polorovina
Zapište rovnici přímky p, která prochází body A a B.

Vyřešíme.

a = 0.5
b = −1
y

B p

x
[0, 0]
Přímka a polorovina
Zapište rovnici přímky p, která prochází body A a B.

Rovnice přímky je tedy y = 0.5 · x − 1. Po úpravě

y − 0.5 · x = −1.

B p

x
[0, 0]
Přímka a polorovina
Zapište polorovinu s hraniční přímkou p, obsahující bod C = [0, 0].

B p

x
[0, 0]
Přímka a polorovina
Zapište polorovinu s hraniční přímkou p, obsahující bod C = [0, 0].

B p
C
x
[0, 0]
Přímka a polorovina
Zapište polorovinu s hraniční přímkou p, obsahující bod C = [0, 0].

Do rovnice přímky p dosadíme bod C a zjistíme směr nerovnosti

y − 0.5 · x = −1,

y 0 − 0.5 · 0 > −1.

B p
C
x
[0, 0]
Přímka a polorovina
Zapište polorovinu s hraniční přímkou p, obsahující bod C = [0, 0].

Nerovnice poloroviny definované přímkou p a bodem C je tedy

y − 0.5 · x ≥ −1.

B p
C
x
[0, 0]
Přímka a polorovina
Leží v nalezené polorovině y − 0.5 · x ≥ −1 bod D = [10, 3]?

B p
C
x
[0, 0]
Přímka a polorovina
Leží v nalezené polorovině y − 0.5 · x ≥ −1 bod D = [10, 3]?

Po dosazení bodu D je nerovnost poloroviny neplatná. Bod tedy neleží v dané polorovině.

3 − 0.5 · 10  −1.

p D
B
C
x
[0, 0]
Přímka a polorovina
Leží v nalezené polorovině y − 0.5 · x ≥ −1 bod E = [38, 22]?

p D
B
C
x
[0, 0]
Přímka a polorovina
Leží v nalezené polorovině y − 0.5 · x ≥ −1 bod E = [38, 22]?

Po dosazení bodu E je nerovnost poloroviny platná. Bod tedy leží v dané polorovině.

22 − 0.5 · 38 ≥ −1.

p D
B
C
x
[0, 0]
Matematický model

Firma nabízí dva produkty – přípravu eshopu a cloudového úložiště. Eshop prodává za 20 tisíc
Kč, cloudové úložiště za 10 tisíc. Jediným vstupem je čas strávený jejich přípravou. Příprava
eshopu trvá 1 den, příprava úložiště 2 dny. Máme k dispozici 2 zaměstnance a každý je ochoten
pracovat 4 dny v týdnu. Firma je schopna přijmout maximálně 6 zakázek na eshop za týden.
Cílem je maximalizovat týdenní zisk firmy.
Matematický model

Firma nabízí dva produkty – přípravu eshopu a cloudového úložiště. Eshop prodává za 20 tisíc
Kč, cloudové úložiště za 10 tisíc. Jediným vstupem je čas strávený jejich přípravou. Příprava
eshopu trvá 1 den, příprava úložiště 2 dny. Máme k dispozici 2 zaměstnance a každý je ochoten
pracovat 4 dny v týdnu. Firma je schopna přijmout maximálně 6 zakázek na eshop za týden.
Cílem je maximalizovat týdenní zisk firmy.

x1 – příprava eshopu [ks],

x2 – příprava úložiště [ks].
Matematický model

Firma nabízí dva produkty – přípravu eshopu a cloudového úložiště. Eshop prodává za 20 tisíc
Kč, cloudové úložiště za 10 tisíc. Jediným vstupem je čas strávený jejich přípravou. Příprava
eshopu trvá 1 den, příprava úložiště 2 dny. Máme k dispozici 2 zaměstnance a každý je ochoten
pracovat 4 dny v týdnu. Firma je schopna přijmout maximálně 6 zakázek na eshop za týden.
Cílem je maximalizovat týdenní zisk firmy.

x1 – příprava eshopu [ks],

x2 – příprava úložiště [ks].

Maximalizujeme:
z = 2x1 + x2 → max [10 tis. Kč,]
Matematický model

Firma nabízí dva produkty – přípravu eshopu a cloudového úložiště. Eshop prodává za 20 tisíc
Kč, cloudové úložiště za 10 tisíc. Jediným vstupem je čas strávený jejich přípravou. Příprava
eshopu trvá 1 den, příprava úložiště 2 dny. Máme k dispozici 2 zaměstnance a každý je ochoten
pracovat 4 dny v týdnu. Firma je schopna přijmout maximálně 6 zakázek na eshop za týden.
Cílem je maximalizovat týdenní zisk firmy.

x1 – příprava eshopu [ks],

x2 – příprava úložiště [ks].

Maximalizujeme:
z = 2x1 + x2 → max [10 tis. Kč,]
za podmínek:
omezeni1 : x1 ≥ 0,
omezeni2 : x2 ≥ 0,
omezeni3 : x1 + 2x2 ≤ 8,
omezeni4 : x1 ≤ 6.
Grafické řešení
x2
Postupně budeme do pro-
storu zakreslovat jednotlivé
podmínky.

x1
[0, 0]
Grafické řešení
x2
Začneme s první podmín-
kou:

omezeni1 : x1 ≥ 0.

Nejprve zakresleme přímku

x1 = 0.
x1 = 0

x1
[0, 0]
Grafické řešení
x2
Začneme s první podmín-
kou:

omezeni1 : x1 ≥ 0.

Nejprve zakresleme přímku

x1 = 0. V druhém kroku
pak zakreslíme polorovinu
x1 ≥ 0

x1 ≥ 0.

Tím jsme omezili přípustný

prostor na oblast vpravo od
osy x2 .

x1
[0, 0]
Grafické řešení
x2
Obdobně postupujeme s
druhou podmínkou:

omezeni2 : x2 ≥ 0.

Zakreslíme přímku x2 = 0.
x1 ≥ 0

x1
[0, 0] x2 = 0
Grafické řešení
x2
Obdobně postupujeme s
druhou podmínkou:

omezeni2 : x2 ≥ 0.

Zakreslíme přímku x2 = 0.
Poté zakreslíme polorovinu
x1 ≥ 0

x2 ≥ 0.

Tím jsme omezili přípustný

prostor na oblast nahoru od
osy x1 . Přípustný prostor je
tedy nyní celý 1. kvadrant
souřadnicového systému.
x1
[0, 0] x2 ≥ 0
Grafické řešení
x2
Přidáváme třetí podmínku.

omezeni3 : x1 + 2x2 ≤ 8.

Zde již není tak přímočaré

zakreslení přímky
[0, 4]
x1 + 2x2 = 8.
x1 ≥ 0

Přímku lze nakreslit po-

mocí dvou jejích libovol-
ných bodů. Položme x1 =
0 a dopočítejme souřadnici
x2 . Tedy 0 + 2x2 = 8 a
x2 = 4. Máme první bod
x1 přímky [0, 4].
[0, 0] x2 ≥ 0
Grafické řešení
x2
Přidáváme třetí podmínku.

omezeni3 : x1 + 2x2 ≤ 8.

Zde již není tak přímočaré

zakreslení přímky
[0, 4]
x1 + 2x2 = 8.
x1 ≥ 0

Obdobně můžeme pokra-

čovat při hledání druhého
bodu. Položme x2 = 0 a
dopočítejme souřadnici x1 .
Tedy x1 + 0 = 8 a x1 = 8.
Máme druhý bod přímky
x1 [8, 0].
[0, 0] x2 ≥ 0
[8, 0]
Grafické řešení
x2
Přidáváme třetí podmínku.

omezeni3 : x1 + 2x2 ≤ 8.

Zde již není tak přímočaré

zakreslení přímky
[0, 4]
x1 + 2x2 = 8.
x1 ≥ 0

x1 +
2x Body spojíme a přímka je
2 =8
zakreslena.

x1
[0, 0] x2 ≥ 0
[8, 0]
Grafické řešení
x2
Nyní s pomocí přímky

x1 + 2x2 = 8

zakreslíme polorovinu

x1 + 2x2 ≤ 8.
x1 ≥ 0

x1 + Po dosazení bodu [0, 0] je

2x nerovnost splněna. Poloro-
2 ≤8
vina tedy obsahuje tento
bod a na obrázku nám ome-
zuje shora přípustnou ob-
last.

x1
[0, 0] x2 ≥ 0
Grafické řešení
x2
Poslední omezení je

omezeni4 : x1 ≤ 6.

Nejprve nalezneme přímku

x1 = 6.
x1 ≥ 0

x1 +
2x
2 ≤8

x1
[0, 0] x2 ≥ 0
Grafické řešení
x2
Poslední omezení je

omezeni4 : x1 ≤ 6.

Nejprve nalezneme přímku

[6, 4] x1 = 6.
x1 ≥ 0

x1 + Nalezneme dva libovolné

2x body, které leží na přímce.
2 ≤8
Například [6, 0] a [6, 4].

x1
[0, 0] x2 ≥ 0
[6, 0]
Grafické řešení
x2
Poslední omezení je

omezeni4 : x1 ≤ 6.

Nejprve nalezneme přímku

[6, 4] x1 = 6.
x1 ≥ 0

x1 = 6
x1 + Nalezneme dva libovolné
2x body, které leží na přímce.
2 ≤8
Například [6, 0] a [6, 4].
Body [6, 0] a [6, 4] spo-
jíme a získáme požadova-
nou přímku.

x1
[0, 0] x2 ≥ 0
[6, 0]
Grafické řešení
x2
Zakreslíme polorovinu

x1 + 2x2 ≤ 8.

Opět si můžeme pomoci

s bodem [0, 0], který do-
sadíme do nerovnosti a
ověříme, že je splněna. Po-
x1 ≥ 0

x1 ≤ 6
x1 +
2x lorovina omezí přípustný
2 ≤8 prostor zprava.

x1
[0, 0] x2 ≥ 0
Grafické řešení
x2
Průnikem všech čtyř polo-
rovin jsme nalezli množinu
všech přípustných řešení.
x1 ≥ 0

x1 ≤ 6
x1 +
2x
2 ≤8

x1
[0, 0] x2 ≥ 0
Grafické řešení
x2
Průnikem všech čtyř polo-
rovin jsme nalezli množinu
všech přípustných řešení.
x1 ≥ 0

x1 ≤ 6
x1 +
2x
2 ≤8

množina přípustných řešení

x1
[0, 0] x2 ≥ 0
Grafické řešení
x2
Jaký bod z množiny pří-
pustných řešení maximali-
zuje účelovou funkci

z = 2x1 + x2 → max?

První přístup spočívá v

zakreslení sklonu účelové
x1 ≥ 0

x1 ≤ 6
x1 +
2x funkce. Zafixujme účelovou
2 ≤8 funkci na libovolnou hod-
[0, 2] notu, např. z = 2, a výsled-
nou přímku 2x1 + x2 = 2
zakresleme pomocí dvou li-
bovolných bodů jako v pří-
padě podmínek.
x1
[0, 0] x2 ≥ 0
[1, 0]
Grafické řešení
x2
Jaký bod z množiny pří-
pustných řešení maximali-
zuje účelovou funkci

z = 2x1 + x2 → max?

Účelovou funkci nyní po-

třebujeme maximalizovat.
x1 ≥ 0

x1 ≤ 6
x1 +
2x Jelikož se jedná o součet
2 ≤8 proměnných, snažíme se
2x 1

[0, 2] přímku se sklonem da-

ným koeficienty účelové
+x

funkce posunout co nejvíce

2
→

směrem vpravo.
ma
x

x1
[0, 0] x2 ≥ 0
[1, 0]
Grafické řešení
x2
Jaký bod z množiny pří-
pustných řešení maximali-
zuje účelovou funkci

z = 2x1 + x2 → max?

Účelovou funkci nyní po-

2x 1

třebujeme maximalizovat.
x1 ≥ 0

x1 ≤ 6
x1 +
Jelikož se jedná o součet
+

2x
x2

2 ≤8 proměnných, snažíme se
→

přímku se sklonem da-

ma

ným koeficienty účelové

x

funkce posunout co nejvíce

směrem vpravo.

x1
[0, 0] x2 ≥ 0
Grafické řešení
x2
Jaký bod z množiny pří-
pustných řešení maximali-
zuje účelovou funkci

z = 2x1 + x2 → max?

Účelovou funkci nyní po-

2x 1

třebujeme maximalizovat.
x1 ≥ 0

x1 ≤ 6
+x

x1 +
2x Jelikož se jedná o součet
2

2 ≤8 proměnných, snažíme se
→
ma

přímku se sklonem da-

x

ným koeficienty účelové

funkce posunout co nejvíce
směrem vpravo.

x1
[0, 0] x2 ≥ 0
Grafické řešení
x2
Jaký bod z množiny pří-
pustných řešení maximali-
zuje účelovou funkci

z = 2x1 + x2 → max?

Účelovou funkci nyní po-

2x 1
třebujeme maximalizovat.
x1 ≥ 0

x1 ≤ 6
+
x1 +
Jelikož se jedná o součet
x2
2x
2 →
ma ≤8 proměnných, snažíme se
x přímku se sklonem da-
ným koeficienty účelové
funkce posunout co nejvíce
směrem vpravo.

x1
[0, 0] x2 ≥ 0
Grafické řešení
x2
Jaký bod z množiny pří-
pustných řešení maximali-
zuje účelovou funkci

z = 2x1 + x2 → max?

Účelovou funkci nyní po-

2x 1
třebujeme maximalizovat.
x1 ≥ 0

x1 ≤ 6
+
x1 +
Jelikož se jedná o součet

x2
2x
2 ≤8 proměnných, snažíme se

→
ma
přímku se sklonem da-

x
ným koeficienty účelové
funkce posunout co nejvíce
směrem vpravo.

x1
[0, 0] x2 ≥ 0
Grafické řešení
x2
Jaký bod z množiny pří-
pustných řešení maximali-
zuje účelovou funkci

z = 2x1 + x2 → max?

Účelovou funkci nyní po-

2x 1
třebujeme maximalizovat.
x1 ≥ 0

x1 ≤ 6
+
x1 +
Jelikož se jedná o součet

x2
2x
2 ≤8 proměnných, snažíme se

→
ma
přímku se sklonem da-

x
ným koeficienty účelové
funkce posunout co nejvíce
směrem vpravo.

x1
[0, 0] x2 ≥ 0
Grafické řešení
x2
Jaký bod z množiny pří-
pustných řešení maximali-
zuje účelovou funkci

z = 2x1 + x2 → max?

Účelovou funkci nyní po-

2x 1
třebujeme maximalizovat.
x1 ≥ 0

x1 ≤ 6
+
x1 +
Jelikož se jedná o součet

x2
2x
2 ≤8 proměnných, snažíme se

→
ma
přímku se sklonem da-

x
ným koeficienty účelové
funkce posunout co nejvíce
směrem vpravo.

x1
[0, 0] x2 ≥ 0
Grafické řešení
x2
Jaký bod z množiny pří-
pustných řešení maximali-
zuje účelovou funkci

z = 2x1 + x2 → max?

Při maximálním přípustném

2x 1
posunu daným směrem se
x1 ≥ 0

x1 ≤ 6
+
x1 +
přímka dotýká pouze jed-

x2
2x
2 ≤8 noho bodu. To je hledané

→
ma
optimální řešení. Souřad-

x
nice spočteme jednoduše
[6, 1] jako průsečík krajních bodů
podmínek x1 + 2x2 = 8 a
x1 = 6.
x1
[0, 0] x2 ≥ 0
Grafické řešení
x2
Jaký bod z množiny pří-
pustných řešení maximali-
zuje účelovou funkci

z = 2x1 + x2 → max?

Druhý možný postup

spočívá ve výpočtu hod-
x1 ≥ 0

x1 ≤ 6
x1 +
2x noty účelové funkce ve
2 ≤8 všech přípustných kraj-
ních bodech polyedru,
kde dochází k průsečíku
podmínek.

x1
[0, 0] x2 ≥ 0
Grafické řešení
x2
Jaký bod z množiny pří-
pustných řešení maximali-
zuje účelovou funkci

z = 2x1 + x2 → max?

[0, 4] Nalezneme průsečíky.

x1 = 0 ∩ x2 = 0 →
x1 ≥ 0

x1 ≤ 6
I
x1 +
2x [0, 0],
2 ≤8 I x1 = 0 ∩ x1 + 2x2 =
8 → [0, 4],
I x1 = 6 ∩ x2 = 0 →
[6, 1]
[6, 0],
I x1 = 6 ∩ x1 + 2x2 =
x1 8 → [6, 1].
[0, 0] x2 ≥ 0
[6, 0]
Grafické řešení
x2
Jaký bod z množiny pří-
pustných řešení maximali-
zuje účelovou funkci

z = 2x1 + x2 → max?

[0, 4] Spočteme hodnotu účelové

funkce v těchto bodech a
x1 ≥ 0

x1 ≤ 6
x1 +
2x vybereme maximum.
2 ≤8 I z([0, 0]) = 0,

I z([0, 4]) = 4,
I z([6, 0]) = 12,
[6, 1]
I z([6, 1]) = 13.

x1
[0, 0] x2 ≥ 0
[6, 0]
Grafické řešení
x2
Jaký bod z množiny pří-
pustných řešení maximali-
zuje účelovou funkci

z = 2x1 + x2 → max?

[0, 4] Spočteme hodnotu účelové

funkce v těchto bodech a
x1 ≥ 0

x1 ≤ 6
x1 +
2x vybereme maximum.
2 ≤8 I z([0, 0]) = 0,

I z([0, 4]) = 4,
I z([6, 0]) = 12,
[6, 1]
I z([6, 1]) = 13.
To je optimálním řešením.
x1
[0, 0] x2 ≥ 0
[6, 0]
Příklad 2

Uvažujte následující model s proměnnými x1 a x2 .

Příklad 2

Uvažujte následující model s proměnnými x1 a x2 .

Maximalizujeme:
z = 3x1 + 5x2 → max
Příklad 2

Uvažujte následující model s proměnnými x1 a x2 .

Maximalizujeme:
z = 3x1 + 5x2 → max

za podmínek:
omezeni1 : x1 ≥ 0,
omezeni2 : x2 ≥ 0,
omezeni3 : 4x1 + 3x2 ≤ 60,
omezeni4 : 2x1 ≥ x2 .
Příklad 2

Uvažujte následující model s proměnnými x1 a x2 .

Maximalizujeme:
z = 3x1 + 5x2 → max

za podmínek:
omezeni1 : x1 ≥ 0,
omezeni2 : x2 ≥ 0,
omezeni3 : 4x1 + 3x2 ≤ 60,
omezeni4 : 2x1 ≥ x2 .

Nalezněte optimální řešení grafickou metodou.

Grafické řešení
x2
Maximalizujeme: z = 3x1 + 5x2 → max
omezeni1 : x1 ≥ 0,
omezeni2 : x2 ≥ 0,
za podmínek:
omezeni3 : 4x1 + 3x2 ≤ 60,
omezeni4 : 2x1 ≥ x2 .

x1
Grafické řešení
x2
Maximalizujeme: z = 3x1 + 5x2 → max
omezeni1 : x1 ≥ 0,
omezeni2 : x2 ≥ 0,
za podmínek:
omezeni3 : 4x1 + 3x2 ≤ 60,
omezeni4 : 2x1 ≥ x2 .
x1 ≥ 0

x1
Grafické řešení
x2
Maximalizujeme: z = 3x1 + 5x2 → max
omezeni1 : x1 ≥ 0,
omezeni2 : x2 ≥ 0,
za podmínek:
omezeni3 : 4x1 + 3x2 ≤ 60,
omezeni4 : 2x1 ≥ x2 .
x1 ≥ 0

x1
x2 ≥ 0
Grafické řešení
x2
Maximalizujeme: z = 3x1 + 5x2 → max
omezeni1 : x1 ≥ 0,
omezeni2 : x2 ≥ 0,
za podmínek:
omezeni3 : 4x1 + 3x2 ≤ 60,
omezeni4 : 2x1 ≥ x2 .
x1 ≥ 0

4x 1
+
3x 2
≤
60

x1
x2 ≥ 0
Grafické řešení
x2
Maximalizujeme: z = 3x1 + 5x2 → max
omezeni1 : x1 ≥ 0,
omezeni2 : x2 ≥ 0,
za podmínek:

2
omezeni3 : 4x1 + 3x2 ≤ 60,

≥x
omezeni4 : 2x1 ≥ x2 .

1
2x
x1 ≥ 0

4x 1
+
3x 2
≤
60

x1
x2 ≥ 0
Grafické řešení
x2
Maximalizujeme: z = 3x1 + 5x2 → max
omezeni1 : x1 ≥ 0,
omezeni2 : x2 ≥ 0,
za podmínek:

2
omezeni3 : 4x1 + 3x2 ≤ 60,

≥x
omezeni4 : 2x1 ≥ x2 .

1
2x
x1 ≥ 0

4x 1
+
3x 2
≤
60

přípustná řešení
x1
x2 ≥ 0
Grafické řešení
x2
Maximalizujeme: z = 3x1 + 5x2 → max
omezeni1 : x1 ≥ 0,
omezeni2 : x2 ≥ 0,
za podmínek:

2
omezeni3 : 4x1 + 3x2 ≤ 60,

≥x
omezeni4 : 2x1 ≥ x2 .

1
2x
[6, 12] I x1 = 0 ∩ x2 = 0 → [0, 0],
x1 ≥ 0

I x2 = 0 ∩ 4x1 + 3x2 = 60 → [15, 0],

4x 1

I 2x1 − x2 = 0 ∩ 4x1 + 3x2 = 60 → [6, 12],

+
3x 2

I z([0, 0]) = 0,
≤

z([15, 0]) = 45,

60

I
přípustná řešení
x1
I z([6, 12]) = 78.
[0, 0]
x2 ≥ 0 [15, 0]
Grafické řešení
x2
Maximalizujeme: z = 3x1 + 5x2 → max
omezeni1 : x1 ≥ 0,
omezeni2 : x2 ≥ 0,
za podmínek:

2
omezeni3 : 4x1 + 3x2 ≤ 60,

≥x
omezeni4 : 2x1 ≥ x2 .

1
2x
[6, 12] 3x
I x1 = 0 ∩ x2 = 0 → [0, 0],
x1 ≥ 0

1 + I x2 = 0 ∩ 4x1 + 3x2 = 60 → [15, 0],

5x
4x 1

2 → I 2x1 − x2 = 0 ∩ 4x1 + 3x2 = 60 → [6, 12],

ma
+

x
3x 2

I z([0, 0]) = 0,
≤

z([15, 0]) = 45,

60

I
přípustná řešení
x1
I z([6, 12]) = 78.
[0, 0]
x2 ≥ 0 [15, 0]
Příklad 3

Uvažujte následující model s proměnnými x1 a x2 .

Příklad 3

Uvažujte následující model s proměnnými x1 a x2 .

Maximalizujeme:
z = 2x1 + 5x2 → max
Příklad 3

Uvažujte následující model s proměnnými x1 a x2 .

Maximalizujeme:
z = 2x1 + 5x2 → max

za podmínek:
omezeni1 : x1 ≥ 0,
omezeni2 : x2 ≥ 0.
omezeni3 : x1 + 2x2 ≤ 18,
omezeni4 : x1 − x2 ≥ 6,
omezeni5 : x1 ≤ 20.
Příklad 3

Uvažujte následující model s proměnnými x1 a x2 .

Maximalizujeme:
z = 2x1 + 5x2 → max

za podmínek:
omezeni1 : x1 ≥ 0,
omezeni2 : x2 ≥ 0.
omezeni3 : x1 + 2x2 ≤ 18,
omezeni4 : x1 − x2 ≥ 6,
omezeni5 : x1 ≤ 20.

Nalezněte optimální řešení grafickou metodou.

Grafické řešení
Maximalizujeme: z = 2x1 + 5x2 → max
omezeni1 : x1 ≥ 0,
omezeni2 : x2 ≥ 0.
za podmínek: omezeni3 : x1 + 2x2 ≤ 18,
omezeni4 : x1 − x2 ≥ 6,
omezeni5 : x1 ≤ 20.
x2

x1
Grafické řešení
Maximalizujeme: z = 2x1 + 5x2 → max
omezeni1 : x1 ≥ 0,
omezeni2 : x2 ≥ 0.
za podmínek: omezeni3 : x1 + 2x2 ≤ 18,
omezeni4 : x1 − x2 ≥ 6,
omezeni5 : x1 ≤ 20.
x2
x1 ≥ 0

x1
Grafické řešení
Maximalizujeme: z = 2x1 + 5x2 → max
omezeni1 : x1 ≥ 0,
omezeni2 : x2 ≥ 0.
za podmínek: omezeni3 : x1 + 2x2 ≤ 18,
omezeni4 : x1 − x2 ≥ 6,
omezeni5 : x1 ≤ 20.
x2
x1 ≥ 0

x1
x2 ≥ 0
Grafické řešení
Maximalizujeme: z = 2x1 + 5x2 → max
omezeni1 : x1 ≥ 0,
omezeni2 : x2 ≥ 0.
za podmínek: omezeni3 : x1 + 2x2 ≤ 18,
omezeni4 : x1 − x2 ≥ 6,
omezeni5 : x1 ≤ 20.
x2

x1 +
2x
x1 ≥ 0

2 ≤1
8

x1
x2 ≥ 0
Grafické řešení
Maximalizujeme: z = 2x1 + 5x2 → max
omezeni1 : x1 ≥ 0,
omezeni2 : x2 ≥ 0.
za podmínek: omezeni3 : x1 + 2x2 ≤ 18,
omezeni4 : x1 − x2 ≥ 6,
omezeni5 : x1 ≤ 20.
x2

x1 + 6
2x ≥
x1 ≥ 0

2 ≤1 x2
8 −
x1

x1
x2 ≥ 0
Grafické řešení
Maximalizujeme: z = 2x1 + 5x2 → max
omezeni1 : x1 ≥ 0,
omezeni2 : x2 ≥ 0.
za podmínek: omezeni3 : x1 + 2x2 ≤ 18,
omezeni4 : x1 − x2 ≥ 6,
omezeni5 : x1 ≤ 20.
x2

x1 + 6
2x ≥
x1 ≥ 0

2 ≤1 x2

x1 ≤ 20
8 −
x1

př. řešení
x1
x2 ≥ 0
Grafické řešení
Maximalizujeme: z = 2x1 + 5x2 → max
omezeni1 : x1 ≥ 0,
omezeni2 : x2 ≥ 0.
za podmínek: omezeni3 : x1 + 2x2 ≤ 18,
omezeni4 : x1 − x2 ≥ 6,
omezeni5 : x1 ≤ 20.
x2
I x2 = 0 ∩ x1 − x2 = 6 → [6, 0],
x1 + 6 I x2 = 0 ∩ x1 + 2x2 = 18 → [18, 0],
2x ≥ I x1 + 2x2 = 18 ∩ x1 − x2 = 6 → [10, 4],
x1 ≥ 0

2 ≤1 x2

x1 ≤ 20
8 −
x1 I z([6, 0]) = 12,
[10, 4]
I z([18, 0]) = 36,
[6, 0] př. řešení
xI1 z([10, 4]) = 40.
x2 ≥ 0 [18, 0]
Grafické řešení
Maximalizujeme: z = 2x1 + 5x2 → max
omezeni1 : x1 ≥ 0,
omezeni2 : x2 ≥ 0.
za podmínek: omezeni3 : x1 + 2x2 ≤ 18,
omezeni4 : x1 − x2 ≥ 6,
omezeni5 : x1 ≤ 20.
x2
I x2 = 0 ∩ x1 − x2 = 6 → [6, 0],
x1 + 6 I x2 = 0 ∩ x1 + 2x2 = 18 → [18, 0],
2x ≥ I x1 + 2x2 = 18 ∩ x1 − x2 = 6 → [10, 4],
x1 ≥ 0

2 ≤1 x2

x1 ≤ 20
8 −
1
[10, 4] 2xx1 I z([6, 0]) = 12,
+5
x2 → I z([18, 0]) = 36,
[6, 0] př. řešení max
xI1 z([10, 4]) = 40.
x2 ≥ 0 [18, 0]