LOGIKA

● věda, která se zabývá určitými způsoby a formami myšlení

● Zabývá se správností úsudku
● Dříve součástí filosofie, má velmi blízko k matematice i k jazykům (správné vymezení pojmů,
definic)
● zakladatel logiky: ARISTOTELES
○ Přišel se samostatným dílem o logice
○ Věnuje se úsudkům
○ Také jako první stanovil pravidla úsudků
● Elétská škola se zabývala logickými úvahami a Sofisté byli ještě o krůček dál
● LOGIKA A JAZYK
○ rozdíl mezi SLOVEM a POJMEM
■ SLOVO… gramaticky správně ale v podstatě je to jen soubor písmen
■ POJEM… dává nám nějaký obsah, má nějaký význam
● Tvoří rozdíl mezi pravdou a nepravdou
● Úroveň rozlišení mezi smysluplným a nesmysluplným
● Něco co nám o něčem jiném může vypovídat
● Rozdělení
○ KONKRETNÍ
○ ABSTRAKTNÍ
○ JEDINEČNÝ… křemen
○ OBECNÝ… pojem nerost
● Každý pojem má svůj obsah a rozsah
○ OBSAH = STROM… všechny znaky čím se strom liší od nestromu (dřevina,
která má kořeny, kmen a korunu)
○ ROZSAH  STROM
■ Mnoho různých druhů stromů, listnaté, jehličnaté
○ SOUD = výpověď o pojmu a z hlediska logiky budeme řešit, jestli je pravdivý nebo
nepravdivý
■ Z hlediska češtiny jsou soudy věty oznamovací - nemůže to být otázka ani rozkaz
○ ÚSUDEK - úroveň rozlišování správných či nesprávných úsudků, neboli logické pravdy
TAUTOLOGIE, nebo logické nepravdy nebo KONTRADIKCE
■ spojení několika soudu a vyvozuje že soudu určitý závěr
■ Logika posuzuje jestli jsme správně vyvodili závěr, jestli je to logicky správně nebo
ne
● Alík je doga, doga je pes  Alík je pes
● DEFINICE
○ vznikla z DE (vymezení) FINIS = (hranice), vymezení hranic, vymezení pojmů
○ Nutnost správně vymezit určitě pojmy - nutnost správné definice
○ 3 části
■ DEFINIENDUM - to je to, co definujeme
■ ROVNÍTKO (=)
■ DEFINIENS - to čím definujeme, obsah vlastní definice
○ DEFINIENS – to dlouhé, jasné srozumitelné, pochopitelné
 ○ DEFINIENDUM – slovo co chceme definovat
■ Čtverec = rovnostranný čtyřúhelník -> špatná definice ->
DEFINICE ŠÍROKÁ (z části to pravda byla, ale nebyla celá)
○ Pravidla definice
■ 1) Definice musí splňovat prostý obrat – DEFINIENS = DEFINIENDU
■ 2) definiens - nesmí obsahovat stejná slova, jako definiendum -> slova nesmí být
ani v nějaké pozměněné podobě -> nesmíme definovat totéž tímtéž (spravedlnost
je spravedlivé chování -> špatná definice)
■ 3) Definice (definiens) nemá být negativní -> nemůžu definovat, že něco není
■ 4) Definice má být jednoznačná, bez zbytečných slov
■ 5) V definiens musí být podstatné informace (něco tu věc vymezuje)
● Pes je zvíře štěkající
○ DRUHY DEFINICE
■ ÚZKÉ
● definice, zapomíná na podstatné věci – málo atributů/ znaků
● Časopis je pravidelně 14ti denně vycházející (nepostihuje všechny časopisy)
■ ŠIROKÉ - vztahuje se na více předmětů
■ EXPLICITNÍ = slovní (nominální, nomos = slovo)
● Týká se výkladu určitého slova, určitého pojmu, jasně určuje a vymezuje
význam slova, něco zjišťujeme
○ Čtverec = rovnostranný pravoúhelník
○ Vraník = kůň, který je černý
■ REÁLNÁ ( věcná ) - > nevysvětluje se pojem jako takový, ale jeho fungování a
funkce, zadává ještě nové pojmy, vysvětluje význam, fungování termínu
● Co je to kořen? -> ta část rostliny, která má funkci přijmu živin z půdy ...
● Prvočíslo – je číslo, které je dělitelné samo sebou a jedničkou
● OTÁZKA
○ Jazykový výtvor, který z hlediska logiky  nic netvrdí, nic nepopírá, ale má za úkol něco
zjistit
○ Nemůže mít pravdivostní hodnotu
○ Může směřovat k nějaké odpovědi, ale nebude odpovědí
○ DRUHY OTÁZKY
■ ROZHODOVACÍ – odpovědi ANO či NE
■ DOPLŇOVACÍ – něco zjišťujeme -> otevřená odpověď
■ ALTERNATIVNÍ – mám 2 alternativy a vyberu si jednu (Bude dnes k obědu řízek,
nebo svíčková)
■ NEURČITÉ - neptám se na nic konkrétního (Kdo dnes chybí?)
■ ŘEČNICKÉ – otázky, na které se neodpovídá
■ SUGESTIVNÍ – které někomu něco vsugerují, usměrňují komunikaci určitým
směrem

● DRUHY LOGIKY (úrovně)

○ VÝROKOVÁ
■ Zabývá se samotnými výroky, zabývá se správnou formulací výroku, zápisu výroku
-> za pomocí PROMĚNNÝCH a VÝROKOVÝCH spojek
 ■ Disjunkce, konjugace
○ PRIDIKÁTOVÁ
■ Náročnější, logika pomocí níž napíšeme něco co pomocí výrokové nejde, zabývá se
výroky = soudy -> ale zabývá se vztahem subjektu a predikátu
■ Praha ( subjekt) je město (predikát)
■ Zabývá se jejich KVALITOU a KVANTITOU soudů a jejich vzájemnými vztahy
○ SYLOGISMŮ (=úsudku)
■ Logika úsudků -> část logiky, která se zabývá správným vyvozováním úsudků
● VÝROKOVÁ LOGIKA
○ Výrok je totéž co soud
○ Neposuzujeme konkrétnost myšlenky, ale správnost zapsání výroku, jde o stavbu
výroku ( formulaci)
○ Zapisování soudu pomocí FORMULE výrokové logiky
■ VÝROKOVÉ PROMĚNNÉ - věta jednoduchá či souvětí (V1 a V2)
■ ZÁVORKY - když je to složité  jednoduché kulaté závorky ( )

■ LOGICKÉ SPOJKY je jich 5: konjunkce ∧ , disjunkce ∨,

implikace ⇒, ekvivalence ⇔ , negace ¬
■ Př. Dnes v Praze prší a svítí sluníčko.
■ V1 ∧ V2
■ Př. Dnes v Praze prší a svítí slunce, pak bude duha -> výrok, soud
■ V1 ∧ V2 ( V1 konjunkce V2) -> V3
● KONJUNKCE
○ Logická spojka, která spojuje část výroku
○ = spojka A ( spojuje 2 části)
○ Půjdeme na vycházku a přineseme ukázky rostlin.

p ∧ q
1) 1 1 1  pravdivý výrok
2) 1 0 0  nepravdivý výrok
3) 0 0 1  nepravdivý výrok
4) 0 0 0  nepravdivý výrok

1) Celý výrok je pravdivý (1,1)

2) nepravda a pravda -> nepravda (1,0)
3) pravda a nepravda  nepravdivý výrok
4) pokud nepravda ani jedno -> nepravda (0,0)
● DISJUNKCE
○ Spojka NEBO
○ Existují 3 typy ( my používáme jen 2):
■ VYLUČUJÍCÍ DISJUNKCE  BUĎ a NEBO
● Obejdu kunětickou horu zprava nebo zleva
● Žádná jiná možnost není
 p ∨ q
1) 1 0 1
2) 1 1 0
3) 0 1 1
4) 0 0 0
○ Pravdivostní hodnoty
■ NEVYLUČUJÍCÍ DISJUNKCE
● Bud si budu číst knížku, nebo budu v parku
● Alespoň jedno z toho být musí

p ∨ q
1) 1 1 0
2) 1 1 1
3) 0 1 0
4) 0 1 1
MŮŽU SI ČÍST KNÍŽKU V PARKU

● IMPLIKACE
○ Spojka JESTLIŽE – PAK, POKUD – PAK, KDYKOLI – PAK
○ Jestliže se stihnu včas naučit, pak půjdu do kina

p ⇒ q
1 1 1
1 0 0
0 1 1

0 1 0
○ Jestliže bude svítit sluníčko, pak se půjdeme projít.
● EKVIVALENCE
○ Lze provést prostý obrat
○ JEN TEHDY KDYŽ, PRÁVĚ TEHDY KDYŽ
○ Pepa půjde do školy, právě tehdy když mu bude 6 let
■ Lze je vyměnit mezi sebou
p ⇔ q
1 1 1
1 0 0
0 0 1
0 1 0
○ Půjdu do školy právě tehdy, až bude 8 hodin ráno.
● Přijde Petr nebo Pavel ? – disjunkce (nevylučující)
● Jestliže bude dopoledne svítit slunce, pak odpoledne bude krásně teplo -
implikace
● Ankara je nebo není hlavní město Turecka - disjunkce
● Koupím si auto tehdy, až budu mít dost peněz. - ekvivalence
 ● Když prší, ulice jsou mokré - implikace
● Až pan Svoboda doplatí hypotéku, tak si vezme leasing na auto – implikace

● PREDIKÁTOVÁ LOGIKA
○ Logika, která se zabývá výroky, ale především vztahem mezi subjektem a predikátem
○ Zabývá se kvalitou a kvantitou výroků
○ Praha je město
○ Soudy dělíme:
■ Dle kvality
● KLADNÉ
● ZÁPORNÉ
■ Dle kvantity
● OBECNÉ
● ČÁSTEČNÉ
■ Kombinace kvality a kvantity :
■ SOUDY
● 1) SOUD OBECNÝ KLADNÝ
○ S (subjekt ) a P (predikát) - > vztah mezi subjekem i predikátem
■ A affirmo tvrdím, potvrzuji
■ N nego popírám
○ Důležité to že jsou všichni a že to udělali = S a P ( všechna S jsou P)
○ Je kladný  všichni žáci prvního ročníku, udělali přijímací zkoušku
● 2) SOUD ČÁSTEČNÝ KLADNÝ
○ Některé ženy jsou pravdivé
○ Některá S jsou P  S i P
● 3) SOUD OBECNÝ ZÁPORNÝ
○ Všichni záporní  něco vyvracím
○ Všechna S nejsou P ( žádné S není P) => S e P
○ Žádný student prvního ročníku nemluví japonsky
● SOUD ČÁSTEČNÝ ZÁPORNÝ
○ Někdo, záporný
○ Někteří studenti nejsou zodpovědní
○ ( některá S nejsou P) S o P
  IMPLIKACE - Z obecných vyplývají částečné
 EKVIVALENCE, KONJUNKCE A DISJUNKCE se ve čtverci nevyskytují
 NEGACE – úhlopříčka vztah KONTRADIKCE – v obou protilehlých výrocích
má každý jinou pravdivostní úlohu
 KONTRÁRNOST (kontrární vztah) – SaP a SeP nesmí být oba zároveň
pravdivé, ale mohou být zároveň nepravdivé
 SUBKONTRÁRNOST (subkontrární vztah) – SiP a SoP mohou být oba
zároveň pravdivé, mohou být i jeden pravdivý a druhý ne, ale NIKDY
nemohou být zároveň nepravdivé
 PROSTÝ OBRAT – ne mezi jednotlivými, ale v rámci jednoho výroku (jde
pouze u SiP a SeP)
1. Některé sádrové sochy jsou zahradní trpaslíci. – SiP Někteří
zahradní trpaslíci jsou sádrové sochy. - SiP

2. Žádný krokodýl není pták. – SeP Žádný pták není krokodýl. –SeP

LOGIKA ÚSUDKŮ = SYLOGISMŮ

▪ Logický postup, kdy ze soudů (výroků) vyvozujeme nějaký nový výrok => ÚSUDEK
▪ Nejvyšší forma myšlení

▪ Zákl. stavba úsudků:

o PREMISA – předpoklad
o KONKLUZE – vyvozený závěr z dvou a více premis
▪ Dvě zákl. myšlenkové operace, když něco z něčeho vyvozuji:

▪ Když tvoříme úsudky, tak používáme INDUKCI ( z konkrétního  obecný) a DEDUKCI

( z obecného  konkrétní)
o INDUKCE:
 ÚPLNÁ
 Tzv. indukce VÝČTEM  musím sledovat každý ten prvek
 Např. Jablko má vitamíny. Švestka má vitamíny  Ovoce má vitamíny 
není výčtem – nesmím zapomenout na žádný prvek, musela bych zmínit
všechny druhy
 NEÚPLNÁ
 Málo pravděpodobná, ale též logický správná
 Pouze, když vím, že neexistuje žádný prvek,, který to nesplňuje
 Musím předpokládat, že i když neudělám výčet všech  nesmí
existovat prvek, který nebude splňovat (některé z druhů ovoce by
nemělo vitamíny)
 Pokud prvek , který to nesplňuje → je neoprávněná

o Vztah subjektu ( něco ) a predikátem ( vypovídá o něčem) – 2 soudy a z nich nějaký

závěr => KONKLUZE

o Ovoce (p) má vitamíny (m) švestka (s) má vitamíny , světáka je ovoce

o 4 základní figury

 Ovoce má vitamíny P–M / M–P / M–P / P–M

Švestka má vitamíny S–M / S–M / M–S / M–S
Švestka je ovoce S – P / S – P / S – P / S – P  ZÁVĚR

o 8 pravidel Aristotelovských:

 1)Termíny mohou a musí být jen 3:

 1 predikát, 1 subjekt a 1 střední člen

 Můžu mít stejné slovo, ale to může mít pokaždé jiný význam (kohoutek)
 v tu chvíli by to bylo významově špatně

 2) závěr nemůže být širší rozsah než premise

  Závěr nemůže mít širší rozsah než premisy (pojem a rozsah musí být
stejný jako v závěru) – všude musí být školy a nesmí být někde třeba
střední škola

 Pojem má svůj obsah a rozsah

 Školy -> střední školy

 3) Střední člen (= médium) se nikdy nemůže objevit v závěru

 4) Alespoň v jedné premise musí být střední člen univerzální – médium bude
v první i druhé premise stejné slovo, může být i významově stejné, ale při
podrobnějším rozpitvání termínů  bude každý jiný

 když mám výsledek 12  jednou to bude součet 6+6 a jednou součin 3x4

 5) Premisy nesmí být obě negativní ( nemůže být není, není )

 definovat nemůžu záporem
 6) Ze svou kladných premis nikdy nemůžu vyvodit záporný závěr
 7) máme li obě premisy částečné nelze vyvodit závěr
 někteří z nich jsou blonďatí a někteří tmavovlasý
 8) závěr ( konkluze) ať podle kvality či kvantity je vždy dle horší neboli slabší
premise

 Všechny ženy jsou marnivé některé ženy jsou obyvatelkami Pardubic

 Závěr částečný podle kvantity podle silnějšího clenu

 Podle kvality - v závěru záporný podle slabšího členů