FORMULÁŘ K PŘÍPRAVĚ

TÉMA: Druhy vět podle postoje mluvčího

Vyučovací předmět: ČJ Škola: SOŠ zdravotnická Brno, Jaselská
1. ročník

Použitá metoda: ANO - NE

Podpořená čtenářská strategie: rozpoznání důležitých informací a vyvození čtenářského postoje l

zadaným tvrzením

Každý žák obdrží pracovní list s tabulkou obsahující tvrzení vztahující se k tématu hodiny a pracovní list
s textem, který obsahuje informace o daném tématu (ten zůstává na lavici a text je zakrytý).

Úkolem žáků je vzít si pracovní list s tabulkou a přečíst si postupně v tichosti, každý svým tempem,
jednotlivá tvrzení a rozhodnout se o jejich pravdivosti. Svá rozhodnutí zaznamenávají zakroužkováním
ano – ne do 1. sloupce tabulky.

Při tomto prvotním čtení jednotlivých tvrzení si začínají vybavovat a přemýšlet o tom, co již o tomto
tématu vědí, a na základě svých myšlenek dojít k nějakému prvotnímu závěru, který zaznačí do tabulky
zaškrtnutím jedné z možností (pravda/nepravda).

Poté si vezmou i pracovní list s textem. Text tohoto pracovního listu si každý, opět potichu, svým
tempem přečte. Po přečtení se už k němu znovu nevrací, vrací se zpět k tabulce a na základě nově
získaných informací se zaznačením do druhého sloupce tabulky znovu rozhoduje o pravdivosti
jednotlivých tvrzení v ní.
Žáci tedy aktivně zpracovávají nový zdroj informací, procházejí novou zkušeností. Tyto nově nabyté
informace propojují s těmi, které si vybavili a utřídili již v první fázi čtení jednotlivých tvrzení.

Následně se žáci dostávají k propojení jednotlivých tvrzení s textem. Znovu čtou text a koriguji do
třetího sloupce tabulky svá rozhodnutí. Pro každé rozhodnutí musí najít oporu (argument) v textu.
Vyjadřují své myšlenky a získané informace vlastními slovy, aktivně se zapojují do diskuse a obhajují
svůj názor, zároveň ale také naslouchají promluvám ostatních spolužáků, snaží se jim porozumět a
vhodně na ně reagují.

Pedagogická reflexe:

Potěšilo mě, že i když se žáci setkali s touto metodou poprvé, pracovali podle zadání, respektovali
pravidla dané metody, neotáčeli text, nevraceli se k němu průběžně.

Byla jsem mile překvapena a potěšena, že prostřednictvím této metody došlo k aktivizaci většiny žáků
a v závěrečné fázi spolu diskutovali o svých výsledcích zaznačených v tabulce i s oporou v textu.

Projekt Implementace KAP JMK II, reg. č. CZ.02.3.68/0.0/0.0/19_078/0017

Druhy vět podle postoje mluvčího
Podle postoje mluvčího rozlišujeme věty
 oznamovací, např. Včera jsme navštívili tetu v Pardubicích.
 tázací, např. V kolik hodin zítra přijdete?
 žádací
o rozkazovací, např. Zavři okno!
o přací, např. Ať se ti dobře vede!

Věty oznamovací
Vyjadřují prosté sdělení, oznámení nebo informaci.
Za větou oznamovací píšeme tečku.
Sloveso věty oznamovací má tvar způsobu oznamovacího nebo podmiňovacího.
Např.: K obědu jsme měli jahodové knedlíky (zp. ozn.).
Přišel bych zítra odpoledne (zp. podm.).

Věty tázací
Vyjadřují otázku.
Za větou tázací píšeme otazník.
Sloveso věty tázací má tvar způsobu oznamovacího nebo podmiňovacího.

Věty tázací dělíme na:

 otázky zjišťovací – odpovídáme na ně ano/ne.
Např.: Jdeš dnes na trénink? Chtěl bys jít do kina?
 otázky doplňovací – odpovědí doplňujeme danou skutečnost.
Např.: Kdy přijde Zdeněk? Kde najdu poštu?
 otázky vylučovací – v odpovědi vybereme jednu z nabízených možností.
Např.: Dal by sis kávu, nebo čaj? Přijedeš v sobotu, nebo v neděli?

Věty žádací
 Vyjadřují buď rozkaz, nebo výzvu = věty rozkazovací, např: Sedněte si vedle! Pojďme domů!
Za větou rozkazovací píšeme tečku nebo vykřičník.
Sloveso má tvar rozkazovacího způsobu.
 Nebo vyjadřují přání = věty přací, např.: Ať se vám dobře daří! Kéž už by byla sobota!
Za větou přací píšeme vykřičník.
Sloveso má tvar buď způsobu oznamovacího, nebo podmiňovacího.

Projekt Implementace KAP JMK II, reg. č. CZ.02.3.68/0.0/0.0/19_078/0017

 Téma: Věty podle postoje mluvčího
1. Rozhodni o platnosti vět metodou ANO – NE.

a) Přečtete si, každý svým tempem, tvrzení 1 – 8 v tabulce a podle svého uvážení
rozhodněte, zda jsou pravdivá (ANO), či nepravdivá (NE) a jednu z možností u každého
tvrzení zakroužkujte v 1. sloupci tabulky.

b) Následně si přečtěte každý svým tempem text, který máte na druhém pracovním listu.
Po přečtení se vraťte zpět k tabulce, znovu si přečtěte tvrzení v tabulce a rozhodněte o
jejich pravdivosti, či nepravdivosti (BEZ DALŠÍHO POUŽITÍ TEXTU) a zakroužkujte
jednu z možností (ANO - NE) ve 2. sloupci tabulky.

c) Na závěr si přečtěte text s tabulkou a rozhodněte o pravdivosti tvrzení zakroužkováním

jedné z možností (ANO - NE) ve 3. sloupci. Pro každé své rozhodnutí musíte najít oporu
v textu.

Před Po čtení V textu

čtením
1. Podle postoje mluvčího rozlišujeme věty ANO – ANO – ANO – NE
oznamovací, tázací a rozkazovací. NE NE
2. V rámci vět žádacích rozlišujeme věty ANO – ANO – ANO – NE
rozkazovací a přací. NE NE
3. Věty oznamovací vyjadřují prosté sdělení, ANO – ANO – ANO – NE
oznámení nebo informaci. NE NE
4. Věty tázací dělíme na otázky zjišťovací a ANO – ANO – ANO – NE
doplňovací. NE NE
5. Věty žádací vyjadřují buď rozkaz, nebo ANO – ANO – ANO – NE
výzvu. NE NE
6. Za větou rozkazovací píšeme tečku nebo ANO – ANO – ANO – NE
vykřičník. NE NE
7. Za větou přací píšeme vykřičník. ANO – ANO – ANO – NE
NE NE
8. Všechny typy vět podle postoje mluvčího ANO – ANO – ANO – NE
mají slovesa ve tvaru způsobu NE NE
oznamovacího nebo podmiňovacího.

Projekt Implementace KAP JMK II, reg. č. CZ.02.3.68/0.0/0.0/19_078/0017