Advoktn kancel Klra Samkov s. r. o.

zapsan u Mstskho soudu v Praze, odd. C, vloka 137918, I: 283 86 671 Mgr. Martina R. BLAHOUOV Mgr. Lucie DIASOV VEJVODOV Mgr. Petra GERLICHOV Mgr. Petra HRUB Mgr. Petra KONEROV Mgr. Eva FOLTNOV JUDr. Michala MANOV Mgr. Monika LANDOV JUDr. Klra A. SAMKOV, Ph.D. panlsk 742/6, 120 00 Praha 2 tel.: 224 239 390, 224 238 996 fax: 224 210 309 e-mail: lawyers@lawyers.cz jmeno.prijmeni@lawyers.cz Web: www.lawyers.cz

stavn soud R Jotova 8 660 83 Brno 2 t elektronickou podatelnou na: podani@usoud.cz T R O J MO

v Praze, dne 27. prosince 2012 stovatel: Tomio Okamura, nar. 4. 7. 1972 bytem Praha 10, Trhanovsk nm. 14, 100 00 Advoktn kancel Klra Samkov, s.r.o. se sdlem panlsk 6, Praha 2 a advoktkou tto kancele JUDr. Klrou A. Samkovou, Ph.D. 1) Ministerstvo vnitra R, Nm. hrdin 1634/3, Praha 4, 140 21 k rukm JUDr. Vclava Henycha, editele odboru 2) Nejvy sprvn soud R, Moravsk nm. 6, Brno, 657 40 k rukm pedsedy soudu JUDr. Josefa Baxy pro poruen tchto stavnch prv: 1) l. 1 Listiny zkladnch prv a svobod. (rovnost lid) 2) l. 3 odst. 1 Listiny zkladnch prv a svobod (zkaz diskriminace) 3) l. 21, odst. 1, 4 Listiny zkladnch prv a svobod (prvo podlet se na veejnch vcech a
prvo na pstup k veejnm funkcm)

prvn zastoupen:

vedlej astnci:

4) l. 22 Listiny zkladnch prv a svobod (poruen svobodn soute politickch sil) 5) l. 9 odst. 2 stavy . 1/1993 Sb. (neppustnost zmn podstatnch nleitost demokratickho prvnho du) 6) l. 18 Listina zkladnch prv a svobod (poruen petinho prva) 7) l. 6 odst. 1 mluvy o ochran lidskch prv a zkladnch svobod (prvo na spravedliv proces) 8) l. 10 odst. 1 mluvy o ochran lidskch prv a zkladnch svobod (prvo svobody projevu)
1

9) l. 1 dodatkovho protokolu . 12 mluvy (veobecn zkaz diskriminace) s nvrhem na zruen 1) sti stavy ve znn stavnho zkona . 71/2012 Sb. 2) sti zkona . 275/2012 Sb., o volb prezidenta republiky 3) vyhlky . 294/2012 Sb. o proveden nkterch ustanoven zkona o volb prezidenta republiky

s nvrhem na vydn pedbnho opaten odloen vykonatelnosti rozhodnut pedsedy Sentu Parlamentu R Milana tcha ze dne 1. jna 2012, . 322/2012 Sb. o vyhlen volby prezidenta, do doby rozhodnut stavnho soudu. s nvrhem na zruen rozhodnut Ministerstva vnitra R a Nejvyho sprvnho soudu o odmtnut kandidtn listiny stovatele na funkci prezidenta republiky.

Plohy: 1) pln moc stovatele 2) rozhodnut Ministerstva vnitra R . j. MV-123865-12/VS-2012 ze dne 23. listopadu 2012 ve smyslu ust. 26 odst. 1 zkona . 275/2012 Sb. o zamtnut kandidtn listiny stovatele na funkci prezidenta republiky Tomia Okamury. 3) domhn se ochrany u Nejvyho sprvnho soudu, podan dne 26. listopadu 2012 4) Usnesen Nejvyho sprvnho soudu ze dne 13. prosince 2012 sp. zn. Vol 11/201236 o zamtnut dovoln se ochrany stovatele. 5) lnek: To u nen Kocourkov, vnitro manipulovalo petinmi archy. 6) lnek: Jak se v Kocourkov vol prezident 7) lnek: Jak v Kocourkov vyadit prezidentskho kandidta IV 8) lnek: U Okamury byly smylen a sepsan jednou rukou cel archy 9) dopis T. Okamury soudci NSS JUDr. Vojtchu imkovi ze dne 17. 12. 2012 10) dopis JUDr. V. imka T. Okamurovi ze dne 19. 12. 2012 11) lnek/przkum veejnho mnn Prezidentsk volby listopad 2012 (publikovno 15. 11. 2012) 12) lnek Lid by nyn na hrad poslali Fischera ped Zemanem a Okamurou 13) lnek/przkum veejnho mnn Prezidentsk volby prosinec (publikovno 20. 12. 2012) 14) lnek Kvalita kontroly podpis na prezidenta nebyla 100% 15) lnek: Ministerstvo vnitra nezkonn manipulovalo s petinmi archy 16) lnek: Nezvldnut gesto pm volby zdnliv technick stavn zmna perst v administrativn, stavn i politick fiasko. Ji Pib, Lidov noviny 15. 12. 2012 17) e-mail Josefa Hlave sentorsk kanceli T. Okamury ze dne 17. prosince 2012 18) ploha k e-mailu J. Hlave dopis Jana Fischera J. Hlavovi.

I.
Techniklie struktura stavn stnosti Toto je stavn stnost kandidta na funkci prezidenta R, stovatele Tomia Okamury, jeho kandidtn listina nebyla na zklad rozhodnut Ministerstva vnitra, potvrzenho Nejvym sprvnm soudem, pijata k zaazen do volby na prezidenta republiky. Ne podanou stavn stnost namt stovatel poruen svch stavnch prv. S ohledem na komplikovanost stnosti povauje za vhodn ozejmit nejdve strukturu tto stnosti, kter bude n s l e d u j c : a) strun popis asov osy sledujc a prokazujc zachovn lhty pro podn stnosti k stavnmu soudu b) napaden procesnch postup souvisejcch s rozhodovnm o vyazen kandidtn listiny stovatele, a to po rozpor s l. 6 odst. 1 mluvy o lidskch prvech a zkladnch svobodch c) rozbor stavnho zkona . 71/2012 Sb. o pm volb prezidenta pro rozpor s tzv. jdrem stavy popenm demokratickch princip. d) problematika provzanosti st. zkona . 71/2012 Sb. a ochrany osobnch daj e) problematika provzanosti st. zkona . 71/2012 Sb. a 275/2012 Sb. s prvem petinm f) rozbor provdcho zkona o pm volb prezidenta . 275/2012 Sb. a jeho namtn protistavnosti s poukznm na: aa) matematick pochyben bb) protistavnost tohoto zkona, a to zejmna jeho ust. 25 a 26 g) nvrh na odloen voleb prezidenta h) nvrh na zruen sti l. 56, odst. 5 stavy ve znn st. zk. . 71/2012 Sb. a st zk. . 275/2012 Sb., a to l. 25 a 26 a sti l. 65 odst. 1 zk. . 275/2012 Sb. i) nvrh na zruen rozhodnut Ministerstva vnitra a Nejvyho sprvnho soudu o zamtnut pijet kandidtn listiny Tomia Okamury.

II.
Strun popis asov osy 1) Dne 8. 2. 2012 nabyl platnosti stavn zkon .71/2012 Sb., kterm byl zmnn l. 56 stavy tak, e volba prezidenta se dje na zklad veobecnho rovnho a pmho volebnho prva. Tento zkon vstoupil v innost dne 1. jna 2012. 2) Dne 1. jna 2012 vyhlsil pedseda Sentu Parlamentu R, pan Milan tch volbu prezidenta a uril ji na dny 11. a 12. ledna 2013. 3) V zkonn lht, tedy dne 6. listopadu 2012, pedloil pan Tomio Okamura registrujcmu adu sttn sprvy, Ministerstvu vnitra, svoji kandidtn listinu, podpoenou 63.530 zznamy petent, podporujcch kandidaturu stovatele. 4) Dne 23. listopadu 2012 vydalo Ministerstvo vnitra rozhodnut, kterm byla odmtnuta kandidtn listina stovatele na funkci prezidenta R z dvodu, e jeho petin archy obsahovaly daje s takovm potem chyb, e nesplnil podmnku 50.000 podporovatel. 5) Proti tomuto rozhodnut se stovatel v zkonn lht doadoval ochrany u Nejvyho sprvnho soudu, a to svm podnm ze dne 26. listopadu 2012.

6) Dne 13. prosince vydal Nejvy sprvn soud rozhodnut, kterm podn stovatele zamtnul. 7) Rozhodnut Nejvyho sprvnho soudu bylo dorueno vyvenm jeho usnesen na edn desce Nejvyho sprvnho soudu. Od data 13. prosince tedy b ve smyslu ust. 72 odst. 3 zk. . 182/1993 Sb., o stavnm soudu, edestidenn lhta pro doruen stavn stnosti k stavnmu soudu. Tato lhta kon 11. nora 2013; z uvedenho je zejm, e stovatel podv svou stavn stnost v a s.

III.
Nestavnost procesnch postup souvisejcch s rozhodovnm o vyazen kandidtn listiny stovatele Aplikace v e c h zkonnch ustanoven a realizace jak stavnho zkona . 71/2012 Sb., tak jeho provdcho zkona . 275/2012 Sb., je provzena zcela nepimenm spchem a asovou tsn, kter zcela znehodnocuje doten zkonn normy a vzn zsadn pochybnosti o jejich stavnosti prv z dvodu faktick ne/realizovatelnosti zkonnch ustanoven. Tento spch a nepimenost lht vysvt zejmna v nsledujcch momentech: 1) problematika platnosti a innosti zkona: stavn zkon . 71/2012 Sb. nabyl platnosti dne 8. nora 2012, ovem innosti nabyl a dne 1. jna 2012. Tento stavn zkon stanovil, e obansk kandidt se me uchzet o funkci prezidenta republiky s podporou 50.000 petent. Zde je teba se zamyslet nad tm, co je to platnost a innost zkona. Veobecn podle nauky prvn teorie plat, e .... platn pedpis je ji soust prvnho du a nelze jej zmnit. Platn pedpis ale jet nen aplikovateln ani vynutiteln. innost prvn normy oznauje, od kter doby je nutno podle prvnho pedpisu postupovat, resp. ho pouvat a dodrovat.1 Obecn plat, e ....prvn pedpis zan existovat (platit) svm vyhlenm. Pot nastv vacatio legis (legisvakance), kter slou k tomu, aby se adresti prvnho pedpisu (tj. osoby v jeho osobn psobnosti) seznmili s jeho obsahem tak, aby okamit od nabyt innosti mohli podle nj postupovat.2 Zde je na mst otzka, jak je mon akceptovat jednn tedy sbr podprnch hlas ke kandidtnm listinm jednotlivch kandidt (tzv. petice k problematice souvislosti zkona o pm volb prezidenta a petinho prva viz dle) v dob, kdy dan zkon jet nebyl innm, tedy prvn kony uinn podle nj nemohly existovat, respektive, nemohly mt prvn nsledky, kter prvnm konm nle. Stovatel je pesvden, e podpisy petent, sebran v dob ped innost zkona, nebyly platnmi prvnmi kony. Ustanoven provdcho zkona . 275/2012 Sb. se sna s ohledem na krtkost lhty vypodat s problematikou legisvakance a v ust. 75 cit. zkona jmenovit uvd: Nezbytn kony spojen s volbou prezidenta uinn pede dnem nabyt innosti tohoto zkona se povauj za kony uinn podle tohoto zkona. Stovatel je vak pesvden, e tyto kony se vztahuj pouze na kony sttn sprvy, zajiujc organizan volby prezidenta, nikoliv na kony oban, vyjadujcch svou vli prostednictvm podpisu na petinm archu.

viz nap. odkaz: http://www.uni-regensburg.de/Einrichtungen/ZSK/Tschechische_Rechtssprache/ustavniPravo/Chapter1/Block2/content.html 2 viz: http://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%AFsobnost

Zde ovem vysvt, e lhta v obdob mezi nabytm innosti stavnho zkona . 71/2012 Sb. a lhtou, ve kter mly bt kandidtn listiny odevzdny co je od 1. jna 2012 do 6. listopadu 2012, tedy celkem 37 dn byla lhta tak nepimen krtk, e fakticky znemonila komukoliv splnit doloen podpory padesti tisci obany komukoliv. Z tohoto hlu pohledu t vynik zjevn zvhodnn kandidt navrhovanch politickmi stranami, podporovanmi deseti sentory i dvaceti poslanci, o kterm bude pojednno dle. 2) Stejn vtky, jako plat ve smru k stavnmu zkonu . 71/2012 Sb., plat i ve smru k provdcmu zkonu . 275/2012 Sb., kter byl pijat dne 18. 7. 2012, ovem sv innosti nabyl a dne 1. 10. 2012, respektive v nkterch svch stech m innosti nabt a dne 8. 3. 2013. 3) Zsadnm problmem z hlediska asu je ji v domhn se ochrany podan Nejvymu sprvnmu soudu namtan krtkost lhty pro dn zdvodnn tohoto domhn se. Ji ve svm pvodnm podn ze dne 26. listopadu 2012 stovatel uvedl nsledujc argumenty: A) V ust. 65 odst. 1 je uvedeno e: Proti rozhodnut o odmtnut kandidtn listiny se mohou navrhujc poslanci, navrhujc sentoi, navrhujc oban a kandidt uveden na kandidtn listin, kter byla odmtnuta, do 2 pracovnch dn od doruen rozhodnut domhat ochrany u soudu podle jinho prvnho pedpisu12). Poznmka . 12) pak odkazuje na zkon . 150/2002 Sb., soudn d sprvn, ve znn pozdjch pedpis. Je tedy zejm e, pravomoc Nejvyho sprvnho soudu je dna ust. 4 odst. 2 psm. a) zk. . 150/2002 Sb., kdy sprvn soudnictv rozhoduje ve vcech volebnch..., a v eskm prvu ve sv podstat jinak zcela neznm novotvarn procesn instrument domhn se ochrany je alobou proti rozhodnut sprvnho orgnu dle hlavy II, dlu 1, 72 78 zk. . 150/2002 Sb. B) Dle zkona o soudnm du sprvnm, . 150/2002 Sb., 72 zkona, je obecn lhta pro podn aloby dva msce od oznmen rozhodnut napadanho rozhodnut orgnu sttn sprvy, piem tato lhta se pot od oznmen doruenm psemnho vyhotoven. C) Domhajc se poukazuje na zjevn nepimen rozdl mezi dlkou obecn a zvltn lhty pro podn domoen se ochrany a je toho nzoru, e tento rozdl je takovho rozsahu, e je mono hovoit o faktickm zamezen pstupu k soudu a k zamezen pezkumu rozhodnut orgnu sttn sprvy soudem. Zkon . 275/2012 Sb., o volb prezidenta R je pitom provdcm zkonem k stavnmu zkonu .71/2012 Sb., kterm byla zavedena pm volba prezidenta obany. Je tedy zcela zejm, e krom skutenosti, e k a d zkon mus bt stavn konformn, prv tento zkon mus s mimodnou bdlost dbt na stavn zaruen prva a svobody, nebo sm je strcem stavy. Je nutno konstatovat, e zkon . 275/2012 Sb., nejene nespluje mimodn kritria, kter jsou na nj kladena, ale sm o sob je ji v t sti, kter upravuje lhtu po domhn se ochrany v rozporu s stavou a stavn zaruenmi principy, opakovan vyslovenmi v nlezech stavnho soudu. Bylo eeno, e krtkost lhty, kter nem v eskm prvnm du obdoby, kdy i stnost do usnesen vyetovacho orgnu v trestnch vcech je tdenn, je popenm prva obana na pstup k soudu. K tomuto se naposledy vyjadoval stavn soud ve svm nlezu . IV. S 1167/11 ze dne 20. 6. 2012, ve kterm uvedl, e pstup k soudu je imanentn soust spravedlivho procesu. V bod 18 citovanho nlezu stavn soud dle uvedl: 18.....Evropsk soud pro lidsk prva ji v rozsudku ve vci Golder proti Spojenmu Krlovstv (ze dne 21. 2. 1975 . 4451/70) konstatoval, e procesn zruky obsaen v lnku
5

6 odst. 1 mluvy, tkajc se spravedlivosti, veejnosti a rychlosti zen, by nemly dn smysl, kdyby nebyl chrnn pstup k soudm, jen je pedbnou podmnkou pro uvn tchto zruk. S odkazem na principy vsadnho postaven prva a zkazu veker svvoln moci, kter stoj v pozad znan sti mluvy, tehdy dospl k zvru, e pstup k soudm je inherentnm aspektem zruk zakotvench v lnku 6 mluvy (srov. nlez sp. zn. II. S 1739/11 ze dne 20. 9. 2011, dostupn na http://nalus.usoud.cz, odst. 11.). Prvo na pstup k soudu vak nen absolutn a me bt zkonem omezeno. Pro hodnocen situace, nastolen zkonem . 275/2012 Sb., je zcela pilhav pokraovn bodu 18 citovanho nlezu, ve kterm je uvedeno: Pi aplikaci omezen mus bt dbno toho, aby pstup k soudu nebyl omezen i redukovn takovm zpsobem i v takovm rozsahu, e by byla poruena samotn esence tohoto prva (srov. nlez sp. zn. Pl. S 29/11 ze dne 21. 2. 2012, dostupn na http://nalus.usoud.cz, odst. 40.). Omezen prva na pstup k soudu me vyplvat bu pmo z prvnho pedpisu, nebo me bt dsledkem jeho interpretace a aplikace v konkrtnm ppad; pak je nutno vdy zkoumat, zda prvn pedpis byl vyloen a pouit zpsobem, kter vyhovuje podmnkm omezen prva na pstup k soudu, tj. nedoten samotn podstaty prva, existence legitimnho cle, rozumn pomr mezi pouitmi prostedky a sledovanm clem [srov. nlez sp. zn. I. S 566/07 ze dne 5. 8. 2009 (N 176/54 SbNU 209), odst. 26. D) Zde je nutno zastavit se u stavnm soudem, jako i Evropskm soudem pro lidsk prva, opakovan uvdnm helnm principem konceptu demokratickho prvnho systmu, toti principu rozumnho pomru mezi pouitmi prostedky a sledovanm clem. Jestlie sledovanm clem je naplnn stavn zaruench prv pm volby hlavy sttu prezidenta R, tedy naprosto helnho principu demokratickho sttu a pouitm prostedkem je dvoudenn odvolac lhta, pak je zejm, e dosaen cle je faktickm prostedkem urenm k ochran tohoto cle pmo popeno. Vsledkem je, e v dnm ppad nelze hovoit o tom, e by dvoudenn odvolac lhta (tedy domhn se ochrany u soudu) zaruovala prvo na pstup k soudu, tedy prvo na spravedliv proces. E) Na tomto mst je poteba pipomenout jet dal princip, kter prostupuje judikatura stavnho soudu, a to princip zvaznosti nlez stavnho soudu. V nlezu . II. S 476/09 ze dne 2. dubna 2009 stavn soud uvedl: Nerespektovn prvnho nzoru stavnho soudu vyjdenho v nlezu ze strany orgnu veejn moci nadto zakld poruen principu rovnosti, jako i doten v prvn jistot oban (sp. zn. II. S 76/95, I. S 70/96, III. S 127/96, III. S 187/98, III. S 206/98, III. S 648/2000 a dal)." Stovatel je toho nzoru, e prvn neaplikovnm tohoto principu dolo k popen jeho stavn zaruench prv a svobod, a to jmenovit rovnosti. F) Parlament, a to jak Poslaneck snmovna, tak Sent, jsou pochopiteln stavou vymezen orgny sttn moci a nlezy stavnho soudu dvaj limity jejich zkonodrn innosti. Proto se i na Parlament vztahuje povinnost ctt nlezy stavnho soudu a pijmat zkony sluiteln s jeho nlezy. V dob, kdy Parlament pijmal zkon . 275/2012 Sb., byl princip zvaznosti nlez stavnho soudu dobe znm, stejn jako princip poadavku rozumnho pomru mezi pouitmi prostedky a sledovanm clem. Pesto ani jedna komora Parlamentu nedbala tchto princip a pijaly zkon v evidentn protistavn podob. Z tohoto hlediska je nutno chpat pijet zkona 275/2012 Sb. Parlamentem v t
6

podob, v jak byl pijat, za svvoli, kter je ve smyslu ust. l. 2 odst. 2 Listiny a v l. 2 odst. 3 stavy esk republiky neppustn. 4) Nejvy sprvn soud se s touto nmitkou stovatele ohledn krtkosti lhty vypodal v odvodnn svho usnesen, v bodech 39 42, a to nkolikerm zpsobem:

A) v bodu 42 NSS artikuloval dvod, pro kter shledv lhtu pimenou, zpsobem, kter by stovatel kdyby se dle jeho nzoru i nadle nejednalo o zvan protistavn stav, kter Nejvy sprvn soud svm rozhodnutm posvtil povaoval za pikantn. NSS toti pietl stovateli k ti, e odvoln, kter svm rozhodnutm NSS zamtnul, podal stovatel dokonce o jeden den dve. Stovateli je tedy vytno dodren zkona, piem s ohledem na zvanost situace je velmi dobe pochopiteln, e z dvodu prvn jistoty uinil stovatel ve pro to, aby se v opravnm prostedku vyhnul monosti jakhokoliv formlnho pochyben, vetn ppadnho zmekn lhty. B) Nemn smvnm argumentem je tvrzen Nejvyho sprvnho soudu, e vlastn
byla lhta ptidenn a me bt dokonce i del, protoe za doruen se rozhodnut povauje a tetm dne ode dne vyven, take vlastn byly ti dny navc. (Viz bod 40 odvodnn). Takovto odvodnn povauje stovatel za nedstojn Nejvyho sprvnho soudu, nebo nen pece mon argumentovat, e - eeno mrn nadnesen - je to sice tak, ale vlastn to me bt i jinak. Pi takovto argumentaci pestv mt cel prvn d, vetn ustanoven o doruovn a o procesnch konech smysl, protoe pestv podlhat sv logick vstavb. V kadm ppad stovatel namt, e ani faktick ptidenn lhta nebyla s ohledem na zvanost situace jedn se pece o volbu prezidenta a zsadn problmy, kter jsou s aplikac nov normy spojeny, naprosto dostaten. V tomto smru je zcela neppadn argumentace Nejvyho sprvnho soudu, uveden pod bodem 41 jeho odvodnn, kdy poukazuje na lhty ve vcech volebnch a odkazuje na adu pklad v ostatnch volbch, podanch v R. Zde je nutno uvst, e ani jedny z tchto voleb nejsou vzny na podporu kandidta petenty tak, jak to je v ppad volby prezidenta. I v ppad nezvislho sentora je ochranou ped zneuitm kauce ve vi 20.000,- K, kter je propadn v ppad, e dotyn kandidt nezsk v prvnm kole alespo 6% hlas3. V ppad posuzovn podstatn sloitjch zleitost, kter vyplvaj prv z podpory obanskch kandidt petenty, je dvoudenn (a abychom vyhovli i prvn irelevantnmu nzoru NSS tak ptidenn lhta) zcela nedostaten.

C) Za dal absurditu a dkaz o nepimenosti lhty k podn opravnho prostedku

povauje stovatel st odvodnn rozhodnut NSS, uveden v l. 43, kde mu NSS vytk, e zpochybnil metodiku zpracovn nhodnch vzork a uplatnil ji pouze zcela obecn. Zde je nutn pipomenout, e konkrtn nmitky proti zpsobu zpracovn vzork Ministerstvem vnitra s pesnou matematickou analzou mohl stovatel uplatnit a pot, co Ministerstvo vnitra zamtlo jeho kandidtn listinu a kde se vbec o zpsobu konkrtnho zpracovn vzork dozvdl. To znamen, e na ppravu tto matematick analzy, jej nedostatek mu Nejvy sprvn soud vytk, ml stovatel DVA DNY, respektive, vetn vkendu, dn pt. S ohledem na sloitost matematickch postup vyadovn takovto analzy v tto lht zcela odporuje zsadm testu rozumnosti. Ilustruje, e zkon, na jeho zklad plat dvoudenn (i ptidenn) lhta k podn odvoln in tuto lhtu naprosto nesoumitelnou s clem, jemu m slouit, toti k ochran pasivnho volebnho prva stovatele a ve sv podstat i aktivnho volebnho prva voli, kte nemohou zvolit svho oprvnn navrenho kandidta.
3

viz ust. 61 odst. 1 psm. e) zk. . 247/1995 Sb.

Stovatel proto namt, e stanovenm dvoudenn lhty (ba i lhty ptidenn) dolo k tak vznamnmu snen standardu zkladnch stavn chrnnch prv, a e tato stavn prva byla pokozena.

D) To, e je lhta pro podn ble lingvisticky a prvn nespecifikovanho opravnho prostedku, toti domhn se soudn ochrany, nedostaten, navc potvrzuj i ti soudci Nejvyho sprvnho soudu, kdy ve svm odlinm stanovisku, a to v bod 2 uvdj, e prostor pro seznmen se s konenou podobou dalch nzor byl zanedbateln, take strunost druh sti tohoto stanoviska je tedy dan lht pro rozhodnut a neodr vznam posuzovan vci. Jestlie si soudci, kte mli k prostudovn a vynesen rozsudku prakticky trnctidenn lhtu, stuj na asovou tse, je zejm, e stovatel se svou prvn dvoudenn, fakticky ptidenn, lhtou neme pochodit o nic lpe. E) Pokud NSS poukazuje v odvodnn svho rozsudku v bodu 41 na nlez stavnho
soudu III S 275/96 pomrn starho data, toti ze dne 29. 10. 1996, kde stavn soud poukazuje na stet individulnho zjmu stovatele s celospoleenskm a stavn zcela konformnm zjmem na vymezen konenho okruhu kandidt, pak stovatel uvd, e tento nlez povauje za neaplikovateln, a to pro zjevn soulad jeho vlastnho individulnho zjmu jako kandidta na ad prezidenta a zjmu celospoleenskho. V obou ppadech se jedn o zjem na tom, aby nejvy pedstavitel sttu byl zvolen do sv funkce legitimn. To, e se o funkci volby prezidenta mohou uchzet vechny osoby, kter jsou k tomu oprvnny, je naplnnm demokratickch princip prvnho sttu, pi nm hraje osobn zjem kandidta pouze marginln roli. Na tomto mst stovatel deklaruje, e prv lpn na stavnch a demokratickch principech je skutenm dvodem tto jeho stnosti, nikoliv jeho osobn zjem. Stovatel se obv, e jestlie dojde k polapn stavnch princip a princip demokracie v tak vrcholn zleitosti, jako je volba prezidenta, pak nebezpe nerespektovn tchto stavnch princip zkonodrnou moc v tch ppadech, kdy jde o mn heln zkony, podstatn vzrst. 5) Pouze okrajov stovatel poukazuje na zjevnou nekonzistentnost prvn normy zkona . 275/2012 Sb. kdy tato prvn norma ve svm ust. 65 odst. 1) uvd pojem dovoln se soudn ochrany, ani by tento pojem byl kdekoliv definovn, s vjimkou odkazu, oznaenho jako poznmka pod arou . 12, odkazujc na soudn d sprvn. Zde stovatel poukazuje na nlez stavnho soudu III S 124/96 ze dne 31. 6. 1996, kde se stavn soud vyjaduje k jednotnosti prvnho du v rovin jazyka a nastoluje poadavek konstantnosti vznam. Jeliko prvn d R nezn pojem domhn se ochrany u soudu a zkon 275/2012 Sb. neobsahuje legln definici pojmu, je otzkou, co vlastn stovatel byl nucen k domhn se svch prv k Nejvymu sprvnmu soudu podat a jakm zpsobem Nejvy sprvn soud rozhodl. I kdy se otzka lexikln jev v cel problematice jako marginln, dobe ilustruje pokleslost prvn normy, podle n je volba prezidenta realizovna. Zvr: Stovatel vyjaduje sv pesvden, e z dvod, kter shora podrobn rozebral, je dvoudenn lhta pro domhn se ochrany u soudu v rozporu s stavnm podkem R. Jmenovit pitom poukazuje na nlez stavnho soudu IV. S 1167/11 ze dne 20. 6. 2012, kde je problematika pstupu k soudu coby sousti prva na spravedliv proces, podrobn rozebrna. stavn soud zde odkzal na standardn judikaturu Evropskho soudu pro lidsk prva, a to zejmna ve vci Golder proti Spojenmu Krlovstv (ze dne 21. 2. 1975 . 4451/70), kde ESLP konstatoval, e procesn zruky obsaen v lnku 6 odst. 1 mluvy, tkajc se spravedlivosti, veejnosti a rychlosti zen, by nemly dn smysl, kdyby nebyl chrnn pstup k soudm, jen je pedbnou podmnkou pro uvn tchto zruk. S
8

odkazem na principy vsadnho postaven prva a zkazu veker svvoln moci, kter stoj v pozad znan sti mluvy, tehdy dospl ESLP k zvru, e pstup k soudm je inherentnm aspektem zruk zakotvench v lnku 6 mluvy (srov. nlez sp. zn. II. S 1739/11 ze dne 20. 9. 2011, dostupn na http://nalus.usoud.cz, odst. 11.). V souladu s tmto stanoviskem stovatel uvd, e postupem, prosazenm zkonem . 275/2012 Sb. byl pstup k soudu omezen, a to takovm zpsobem, e byla poruena samotn esence tohoto prva (srov. nlez sp. zn. Pl. S 29/11 ze dne 21. 2. 2012). Dolo tedy k doten samotn podstaty prva, kdy pi existenci legitimnho cle neexistuje rozumn pomr mezi pouitmi prostedky a sledovanm clem [srov. nlez sp. zn. I. S 566/07 ze dne 5. 8. 2009, odst. 26. Stovatel je pesvden o tom, e ji tento zsadn nedostatek zkona sm o sob by ml stait na to, aby jeho nvrh na zruen 56 cit. stavnho zkona byl shledn oprvnnm, a aby na zklad tohoto legislativnho pochyben bylo vyhovno i jeho dalm nvrhm, kter stovatel touto stnost ne pedkld.

IV.
Rozbor stavnho zkona . 71/2012 Sb. o pm volb prezidenta pro rozpor s tzv. jdrem stavy popenm demokratickch princip. Stovatel uvd, e dle jeho pesvden je stavn zkon . 71/2012 Sb. v rozporu s jdrem stavy a ve sv podstat vede k popen demokratickch princip. S tmto jeho nzorem vyslovili nesouhlas soudci Nejvyho sprvnho soudu JUDr. Josef Baxa, JUDr. Radan Malk a JUDr. Jan Passer, a to v odstavcch 4 17 svho disentnho stanoviska. Stovatel povauje za nutn upesnit svj nzor ne uvedenm zpsobem, piem je pesvden, e ve sv podstat nen tento jeho nzor v rozporu se stanovisky jmenovanch soudc, akoliv v nkterch aspektech dochz k opanmu nzoru, ne tito vyslovili ve svm odlinm stanovisku. 1) Stovatel se pln ztotouje s nzorem soudc NSS, uvedenm v bod 8, e stavodrce je nepochybn oprvnn stanovit poadavek urit minimln podpory kandidta. Je skuten nemon, aby uplatnn pasivn volebnho prva podlhalo libovli. V tomto smru ji esk prvn d zn zpsob, jak se s analogickou situac vypodat, a to ve form ji dve citovanho ust. 61 odst. 1 psm. e) zk. . 247/1995 Sb. Zde se nezvisl kandidt do Sentu vystavuje hrozb propadnut kauce ve vi 20.000,- K, pokud by v prvnm kole nezskal alespo 6% voliskch hlas. Tuto konstrukci, kter je ji vce ne deset let soust eskho prvnho du, povauje stovatel za sprvnou, avak zkonodrci ji nerealizovali, naopak li cestou podpory 50.000 petent, podporujcch toho kterho obanskho kandidta. 2) K tomu, aby bylo mono postoupit k dalm argumentm, je poteba se nejdve vypodat s argumentem opozinch soudc, uveden rovn v bodu 8 jejich stanoviska, toti, e ...ani pm volba prezidenta neznamen, e mus existovat monost navrhovn kandidt pmo obany. V tomto smru stovatel se stanoviskem disentujcch soudc nesouhlas. V ustanoven l. 21 Listiny zkladnch prv a svobod je uvedeno:

Oban maj prvo podlet se na sprv veejnch vc pmo nebo svobodnou volbou svch zstupc. Jestlie by oban mli monost volit pouze ty kandidty, kter jim pedlo politick strany, jednalo by se o kombinaci pm a nepm volby prezidenta, kdy k nominaci by dolo pouze prostednictvm zstupc. Ustanoven l. 21 Listiny vak v souvislosti se sprvou vc veejnch nehovo o konjunkci podmnek, nbr jde o tak zvanou exklusivn disjunkci. To znamen, e k podlen se na sprv vc veejnch me dojt jednm ze dvou zpsob, avak nikoliv obma najednou. Nen to proto kandidatura kandidt, podporovanch obany, ale naopak kandidatura kandidt, podporovanch politickmi stranami, respektive sentory a poslanci, kter je z hlediska l. 21 diskutabiln, a to prv z hlediska pedvbru kandidt. Stovatel zdrazuje, e je zsadn rozdl mezi aktem volby poslance i sentora a podpisem takovhoto stavnho initele pod petic na podporu kandidta na funkci prezidenta. Volba vede k ustaven osoby do funkce avak zmocnn k podn/podpoe kandidatury z n lze dovozovat pouze velmi nepmo, tm, e obany zvolen osoba me podat nvrh na kandidta do prezidentsk funkce. Koho vak sentor i poslanec navrhne, neme voli nikterak ovlivnit. Korektorem k pn voli jsou obecn volby. Pi nich m voli, kter nebyl spokojen s iny svho volenho zstupce, monost jeho nezvolen, m dojde alespo pro futuro ke korekci in sentora i poslance hlasem volie. K tto korekci vak nedojde u jedn tetiny sentor, jejich volebn obdob prezidenta, kter je ptilet, na rozdl od estiletho funknho obdob sentora. Jedna tetina sentor, zvolench v dnch sentnch volbch v jnu 2012 tedy me podpoit dokonce dvakrt libovolnho kandidta na ad prezidenta, ani by se museli jakmkoliv zpsobem odpovdat svm volim. Je tedy zejm, e rozdl mezi kandidty, navrenmi obany pmo a mezi kandidty, navrenmi poslanci i sentory, je propastn. Navc nelze pehldnout, e nikdo z poslanc a pouze 1/3 sentor, toti tch, kte byli zvoleni PO platnosti a innosti zkona . 71/2012 Sb., bylo svmi volii eventuln zmocnno i k nominaci kandidta do funkce prezidenta R. Poslanci a ostatn sentoi zskali tuto svoji pravomoc a dodatenou pravou. Stovateli se tedy jev nepochybn, e napaden stavn zkon, paklie ml skuten ve smyslu stavy, a to zejmna l. 6, dle kterho Politick rozhodnut vychzej z vle vtiny vyjden svobodnm hlasovnm, m u s e l obsahovat i zpsob, jakm bude nominovn kandidt, vzel z podpory oban a nikoliv pedstavitel politickch stran. 3) Nyn je poteba se zabvat poadavkem 50.000 podporovatel, kter poaduje nov znn l. 56 odst. 5 stavnho zkona . 1/1993 Sb. ve znn zk. . 71/2012 Sb. Disentujc soudci uvdj, e se jedn o pimen poet, nebo jde o cca 0,6% z celkovho potu oprvnnch voli. (viz bod 8 disentnho stanoviska). Soudci NSS proto dovozuj, e stanoven tto podmnky v dnm ppad stavnm excesem nen. Krom tohoto tvrzen prostho vak disentujc soudci argumenty pro podporu svho nzoru nenabdli. Proto stovateli nezbv nic jinho, ne zopakovat svoje argumenty ohledn potu podporovatel tak, jak je ji uvedl ve svm podn, a kter nechal Nejvy sprvn soud bez povimnut: Je jist otzkou de lege ferenda kdy u se zkonodrce rozhodl jt cestou stanoven potu podporovatel jak by mlo bt slo, kter by splovalo podmnku zsadu pimenosti, aplikovanou pi vekerm posuzovn konformnosti prvnch norem s stavou, respektive s jdrem stavy. Protoe principy demokracie a spravedlnosti jsou v zsad toton vude po svt, kde je spolenost organizovna na principu dlby moci a reprezentaci
10

oban systmem politickch stran, mlo by i dosahovn demokracie splovat urit obecn standardy, a to bez ohledu na tu kterou posuzovanou zemi. V ppad pm volby prezidenta, kter v evropskm a stedoevropskm prostoru naprosto nen vc neznmou, vak poadavek 50.000 podpis na podporu jednotlivho kandidta dalece pesahuje zvyklosti okolnch zem. Tato disproporce dosahuje takovch rozmr, e pi tomto znn stavnho zkona je dokonce mono uvaovat o skrytm zpsobu, jak v rozporu s proklamovanm znnm zkona ve skutenosti pm volb prezidenta z a b r n i t. V tomto smru je mono se obrtit pro srovnn na prvn pravu okolnch zem, kter rovn urily urit poet podporovatel k tomu, aby se kandidt na prezidenta republiky mohl o tuto funkci uchzet: zem Slovensko Rakousko esk republika poet obyvatel 5.404.555 8.404.252 10.505.445 k datu potebn podpora procento obyvatel 0,278% 0.07% 0,457%

3/2012 15.000 petent 1/2011 6.000 ovench petent 1/2012 50.000 petent

Prvn pravu R s ohledem na mnostv potebnch podpis je mono charakterizovat jako nepimen omezujc jak aktivn, tak pasivn volebn prvo oban R. V tomto smru je poteba pipomenout pkladmo nlez . II. S 1009/08, kde se mimo jin uvd:
"Ze spojen l. 2 odst. 3 stavy a l. 4 odst. 4 Listiny vyplv, e sttn moc je nutno uplatovat jen v ppadech, mezch a zpsoby, kter stanov zkon, a to za souasnho eten podstaty a smyslu zkladnch prv a svobod. Pokud se tomu tak nedje, pedstavuje jednn i akt sttn moci svvoli. Jak stavn soud opakovan zdraznil, nikoliv kad poruen norem jednoduchho prva pi jejich aplikaci i interpretaci zpsobuje zrove i poruen zkladnho prva jednotlivce. Avak poruen nkter z norem jednoduchho prva v dsledku svvole (vykonvan nap. nerespektovnm kogentn normy) anebo v dsledku interpretace, je je v extrmnm rozporu s principy spravedlnosti, me bt zpsobil zashnout do zkladnho prva a svobody jednotlivce (srov. nap. III. S 346/01, N 30/25 SbNU 237)."

4) Jeliko stavn zkon . 71/2012 Sb. stanovil vcero zpsob navrhovn kandidt, je nutno se zabvat i otzkou rovnosti jednotlivch kandidt. Vyjdme z tvrzen, uvedenho v bodech 9 12 disentnho stanoviska soudc NSS, kte v zsad tvrd, e ...volen zstupci legitimizuj navrenho kandidta nejen svm vlastnm hlasem, ale v symbolick rovin i hlasem svch voli. S tmto zvrem nelze souhlasit ji proto, e se nevypodv s ptiprocentn klausul vstupu politick strany do Poslaneck snmovny a potem poslanc eliminuje dokonce i men politick strany, kter svm potem na 20 kesel nedoshly. To me bt a i v esk politick realit bez ohledu na povolebn peskupen jednotlivch poslanc PSP je faktickm vylouenm znan sti volistva i z nepm participace na monosti navrhnout svho kandidta prostednictvm jm zvolench zstupc. Krom toho je nutno zohledovat pi nominaci poslanci a sentory jet nsledujc hlediska: a) otzka kvantity: Zkontrolovn pravosti deseti sentorskch i dvaceti poslaneckch podpis na stran jedn oproti padesti tiscm podpis oban na stran druh je tak grandiznm rozdlem, e meme hovoit o rzn kvalit poadavk na kandidta. Oba druhy kandidt, toti podporovanch leny Parlamentu nebo obany, se dostvaj do zcela rozdlnho postaven. Kandidti, podporovan poslanci i sentory, maj toti relnou anci obejt vechny sv podporovatele a maj monost osobn g a r a n t o v a t pravost projevu vle svch podporovatel. Toto je via facti upeno tm kandidtm, kter podporuj oban. Obansk kandidt n e m monost osobn zkontrolovat pravost daj svho
11

podporovatele, je mu vydn vanc a dostv se tak nejene do neporovnateln nevhodnj polohy ne ve kter se nachz parlamentn kandidt, ale navc se dostv do pozice naprost osobn bezmoci; o prvnch dsledcch tohoto stavu bude pojednno dle. b) Postaven obanskho kandidta je oproti parlamentnmu zteno natolik, e lze skuten hovoit o rznch kvalitch kandidatury. l. 3 odst. 1 Listiny zkladnch prv a svobod uvd, e Zkladn prva a svobody se zaruuj vem bez rozdlu.....socilnho pvodu....majetku....nebo jinho postaven. Podpora obanskho kandidta a to nen e o volebn kampani, avak o pouhm sbru petinch arch s podporou toho kterho kandidta je tak finann nron, e meme hovoit o diskriminaci kandidt z dvodu majetku. O tto diskriminaci je pak mono hovoit pedevm ve spojen s asem, urenm tmito konkrtnmi volbami pro sbr kandidtnch listin, o em ovem bude pojednno dle. Pouh tisk pslunho potu petinch arch a potovn slouc k zasln jednotlivm podporovatelm sbram podpis pesahuje stku 100.000,- K, jejho vynaloen jsou parlamentn kandidti ueteni. Organizan zleitosti, spojen s tmto zpsobem podpory, pak vyaduj i pi naprostm zapojen dobrovolnk, vynaloen dalch nklad. Pro obana, kter nen dotovn stranickmi sekretarity i vznamnmi sponzory, tak me bt tato forma a mnostv poadovanch petent ekonomicky likvidan. Vzhledem k tomu, e kvalita lovka a schopnost toho kterho kandidta bt dobrm prezidentem nem dnou souvislost s jeho materilnmi statky, je velmi dobe mon, e oban jsou fakticky zbaveni reln monosti nominovat toho kandidta, kter nem dostaten finann kryt. Tmto zpsobem se ct bt diskriminovn i stovatel, za kterm nestoj dn sponzor, kter by mu pomohl kampa zorganizovat a zejmna zafinancovat. V obecn rovin je pak mono ci, e pasivn volebn prvo je fakticky korigovno nedemokratickm majetkovm cenzem. Rozdln podmnky, za kterch kandiduj nezvisl obant kandidti a kandidti politickch stran, kter jsou jet umle prohloubeny poadavkem nesmysln vysokho potu poadovanch podporovatel, nabvaj takovch rozmr, e v dnm ppad nememe hovoit o rovnosti tchto kandidt. Tuto skutenost reflektovalo odvodnn usnesen Nejvyho sprvnho soudu, kdy b bodu 28 hovo o privilegovanch a neprivilegovanch kandidtech. Touto nerovnost se dostvme k l. 9 odst. 2 st. zk. . 1/1993 Sb. zakzan zmn materilnho jdra stavy, a to zejmna zcela neppustnm poruenm lnku 1, lnku 3 odst. 1, l. 21 odst. 1 a odst. 4 a l. 22 Listiny zkladnch prv a svobod. Z tohoto dvodu v nvrhu stnosti, podvan zde stovatelem, stovatel poaduje i zruen sti stavy, novelizovan stavnm zkonem . 71/2012 Sb. 5) Stovatel neme pejt jet jednu okolnost, kter vyplynula z realizace stavnho zkona . 71/2012 Sb., toti zpsob, kterm kandidt dosahoval zskn potebnho potu podporovatel: k vyjden podpory toti nedochzelo spontnn, z iniciativy na stran podporujcch oban, ale s ohledem na obrovsk poet zkonem poadovanch petent se tak dlo zcela opan: byl to kandidt, kter musel organizovat sbr hlas podporovatel. Vsledky, kterch jsme byli svdky, byly tristn: nejednou dochzelo ke sbru podpis na veejnch mstech, a to zpsobem zcela nedstojnm. Vznikl situace vedla i k tomu, e k vyjden podpory dolo za nevhodnch podmnek a na nevhodnch mstech, napklad ped nkupnmi centry apod. Stovatel pokld tento vnucen zpsob realizace zkona za poniujc jak osobn pro nj, tak s ohledem na prezidentskou funkci i pro tento ad samotn. Z tohoto dvodu namt poruen l. 3 mluvy o lidskch prvech a zkladnch svobodch.
12

Stovatel je pesvden, e stavnm zkonem . 71/2012 Sb. se zkonodrci dopustili svvole, kter zpsobem odporujcm stavnm principm zkrtila prva oban R na aktivn volebn prvo, co vedlo k poruen l. 21 odst. 1 Listiny zkladnch prv a svobod (podlen se na sprv vc veejnch) a ve smru ke stovateli pak dolo k poruen l. 21 odst. 2 Listiny zkladnch prv a svobod tm, e mu byl odepen rovn pstup k volenm a veejnm funkcm. Dle stovatel namt, e dolo vi jeho osob k poruen l. 1 Listiny zkladnch prv a svobod, jmenovit toho ustanoven, dle kterho si lid jsou svobodn a rovn v dstojnosti i v prvech, stejn jako l. 3 odst. 1 Listiny. Stejn jako ve smru k Listin zkladnch prv a svobod dolo i k poruen s l. l. 1 dodatkovho protokolu . 12 mluvy, kdy dolo k diskriminaci stovatele.

Volebn prvo, a to jak aktivn, tak pasivn, je zkladnm stavn zaruenm politickm prvem a pat zjevn k materilnmu jdru stavy, nebo jeho realizac se tvo cel politick systm, na jeho zklad se konstituuje i jeden z pil sttn moci, toti moc exekutivn, jej soust je i prezident republiky. Z tohoto hlediska stovatel tvrd, e stanovenm podmnky zskn 50.000 podprch petent dolo k takovmu zsahu do stavy, e na stavn zkon . 71/2012 Sb. je nutno pohlet jako na zkon, kter mn podstatn nleitosti demokratickho prvnho du, co je dle l. 9 odst. 2 st. zk. . 1/1993 Sb. neppustn. Proto stovatel navrhuje, aby byla zruena st stav ve znn st. zk. . 71/2012 Sb. tak, jak navrhuje ne.

V.
Problematika provzanosti stavnho zkona . 71/2012 Sb. a ochrany osobnch daj 1) Stovatel upozoruje na skutenost, kter mla zsadn vliv na realizaci stavnho zkona . 71/2012 Sb. i 275/2012 Sb., toti status jednotlivch petent. Veobecn plat, e ve smyslu l. 8 mluvy o lidskch prvech a zkladnch svobodch m kad prvo na soukrom a rodinn ivot, v co je zahrnuto i prvo na ochranu osobnch daj. Ve veobecn rovin je toto prvo chrnno zkonem . 101/2000 Sb. o ochran osobnch daj. V ust. 5 citovanho zkona je pesn stanoveno, jak jsou povinnosti sprvce osobnch daj, piem v ust. 9 je stanoveno, jakm zpsobem jsou zpracovvny citliv daje. daje, kter byly poteba k podpoe kandidta, toti jmno s datem narozen a bydlitm, bezpochyby jsou citlivmi daji a jsou zpsobil ke zneuit. Kandidt vak nemohl dt sebemen zruku v tom, e daje petent zneuity nebudou, a to jak jm samotnm, tak ppadn dalmi osobami, kterm se podpisov archy s citlivmi daji petent dostanou do rukou, nebo nikomu z stavnho zkona . 71/2012 Sb. a zk. . 275/2012 Sb. nevyplynuly ve smru k ochran daj dn povinnosti. 2) Zkuenost se sbrem podpis ukzala, e nedostatek ochrany osobnch daj byl veejnost vnmn velmi citliv, piem nkter osoby, kterm poven organizan pracovnci stovatele nabzeli ast na podpoe kandidta, vyjdili svoje obavy prv uvedenm nesprvnch daj. Tmto zpsobem se ada osob obvala poruen l. 8 mluvy o lidskch prvech a zkladnch svobodch, take lze ci, e tento nedostatek zkona ml poslze na postaven stovatele zsadn vliv. 3) Ve popsan stav me vst a tak vede k zsadn prvn nejistot oban, vyjadujcch podporu kandidtovi a k nastolen stavu, kdy poruen l. 8 mluvy o lidskch
13

prvech a svobodch (prvo na osobn a rodinn ivot) velmi nen nikterak brnno. Nen proto divu, e za takovchto okolnost lid ct potebu se ochrnit svpomoc. Akoliv se tato situace dotk stovatele pouze nepmo, povauje stovatel za nemon, aby prvn norma nastolovala takovto stav ohroen zkladnch prv, v jeho dsledku je poruovno jeho prvo, zaruen l. 21 odst. 4 Listiny zkladnch prv a svobod, toti prvo na pstup k volenm a jinm veejnm funkcm.

VI.
Problematika provzanosti zkona . 2012 a prva petinho 1) Jak st. zkon . 71/2012 Sb., tak zkon . 275/2012 Sb. se nepmo odvolvaj na prvo petin. Dje se tak pouitm shodn prvn terminologie a jejm uitm v l. 56 odst. 5 stavy ve znn st. zkona . 71/2012 Sb., kde je uvedeno, e Navrhovat kandidta je oprvnn kad oban esk republiky, kter doshl vku 18 let, podpo-li jeho nvrh petice podepsan nejmn 50 000 obany esk republiky oprvnnmi volit prezidenta republiky. Stejn tak 21 odst. 1 zk. . 275/2012 Sb. uvd, e kandidtn listinu me podat.....oban, kter doshl vku 18ti let, podpo-li jeho nvrh petice podepsan nejmn 50 000 obany... 2) Prvo petin je upraveno zkonem . 85/1990 Sb., a pestoe ani st. zk. . 71/2012 Sb. ani zkon . 275/2012 Sb. k petinmu zkonu neodkazuje, je z obsahu zejm, e zkonodrce se pi prav zpsobu organizace podpory prezidentskho kandidta vztahuje prv k nmu. Zkonodrce tak ovem in zpsobem, kter je ve zjevnm rozporu se zkonem o prvu petinm, kter je t zarueno l. 18 Listiny zkladnch prv a svobod, respektive l. 10 mluvy o lidskch pvech a zkladnch svobodch, garantujcch svobodu projevu. V ust. l. 18 odst. 1 Listiny je uvedeno, e Petin prvo je zarueno; ve vcech veejnho nebo jinho spolenho zjmu m kad prvo sm nebo s jinmi se obracet na sttn a orgny zemn samosprvy s dostmi, nvrhy a stnostmi. Ze znn textu je zejm, e se jedn o prvo nikoliv o povinnost. Ve smru k obanskm kandidtm vak je podpis pod petic mono chpat jako uritou formu pmusu, nebo minimln ze strany kandidta jako pedkldn uritho nzoru obanm s dost o vyjden bu podporou, nebo odmtnutm. Podle stovatele je prvn konstrukt tak zvan petice, formulovan st. zk. . 71/2012 Sb. a zk. . 275/2012 Sb. spe antipetic, nebo nejcharakteristitj st petice, toti samostatn a iniciativn projev petenta, zde velmi asto odpad. To, e se nejedn o skutenou petici ve smyslu petinho zkona, ale o nstroj, kter je prvn zcela nezpsobil zabezpeit skutenou svobodu projevu petenta, dokazuje nebval skutenost, toti asov ohranienost tak zvan petice. Pro petici dle petinho zkona je charakteristick jednak iniciativa zdola, jednak asov neomezenost. Zde se vak kandidt dostv do pozice, kdy je nucen dat svoje eventuln podporovatele o vyjden jejich vle v asov znan omezenm prostoru. Situace je o to vyhrocenj, e obansk kandidt nem jinou monost, jak se astnit voleb, ne prv pedloenm petice s 50.000 podpisy. Z l. 18 Listiny vak vyplv, e petice se sice mohou podvat ve vcech veejnho zjmu, ale v dnm ppad by nemly bt jedinm zpsobem, jak doshnout toho, aby njak stav byl konstituovn. Zde se vak dostvme k situaci, kdy nezvisl obansk kandidt nem jinou monost ne se za neregulrn podmnky asovho omezen domhat podpory ve smyslu petinho prva. 3) Na tomto mst povauje stovatel za nutn upozornit na skutenost, e zkon . 275/2012 Sb. zaal bt inn a k 1. jnu 2012. A k tomuto datu zaalo bt inn
14

ustanoven 25 odst. 3 cit. zk., dle kterho petent uvd msto svho trvalho bydlit. Do t dob bylo mono sbrat podpisy pouze na zklad platnho petinho zkona, kter ovem hovo o bydliti, nikoliv o trvalm bydliti ve smyslu zkona o evidenci obyvatel. Podpisy sebran ped datem innosti zkona . 275/2012 Sb. 4) V tomto smyslu stovatel namt zneuit a tm poruen l. 18 Listiny zkladnch prv a svobod tak, e petin prvo je obchzeno, m dochz i k poruovn l. 10 mluvy o lidskch prvech a zkladnch svobodch svobody projevu. V dsledku toto poruovn prv petent vede opt k poruen l. 21 odst. 4 Listiny, kdy je stovateli vadnou prvn konstrukc zkona brnno v pstupu k volen funkci.

VII.
Rozbor provdcho zkona o pm volb prezidenta . 275/2012 Sb. a jeho protistavnost 1) Stovatel namt, e minimln ustanoven 25 a 26 citovanho zkona jsou protistavn, piem jsou v rozporu jak s materilnm jdrem stavy, tak s l. 56 stavy ve znn stavnho zkona . 71/2012 Sb. Ustanoven 25 a 26 zkona hovo o tom, jakm zpsobem se petice na podporu kandidt realizuj a jak se kontroluje pravost daj v petici obsaench. V tomto smru namt stovatel dva heln rozpory s stavnm zkonem . 71/2012 Sb. a s ust. 21 odst. 4 Listiny zkladnch prv a svobod (pasivn volebn prvo) stejn jako poruen . 22 Listiny (ochrana soute politickch sil). Tyto nmitky lze shrnout do dvou okruh: aa) matematick pochyben pi realizaci kontroly petice stovatele bb) obecn namtan protistavnost 25 a 26 zk. . 275/2012 Sb. AA 2) Co se tk matematickch pochyben, je nutno pedeslat, e s ohledem na trivialitu chyby v potech, kter se dopustilo Ministerstvo vnitra pi hodnocen kandidatury ing. Jany Bobokov tm, e prmr chybovosti vzork podpis z petinch arch seetlo, msto aby je zprmrovalo, ztratily orgny sttn moci elementrn dvru stovatele, e by byly schopny se vypodat se zadanm kolem. Na adu problm, spojench s nhodnm vbrem kontrolovanch arch a nesprvnm zpsobem vyazovn, upozornil stovatel ji ve svm podn k Nejvymu sprvnmu soudu. Nejvy sprvn soud ve svm rozhodnut uvedl, e podn stovatele bylo nekonkrtn, ovem s tmto hodnocenm se stovatel naprosto neztotouje. Je naopak toho nzoru, e pod zminkou nekonkrtnosti nmitek se Nejvy sprvn orgn odmtnul jm vznesenmi nmitkami zabvat a odmtnul mu poskytnout soudn ochranu. Tmto svm postupem Nejvy sprvn soud stovateli fakticky odmtnul pstup k soudu, take stovateli nezbv, ne zopakovat svoje argumenty, kter ji uvedl ve svm podn k Nejvymu sprvnmu soudu: A) Pi vypotvn chyb a nepravch podpis v petinch arch kandidt se vychz z vbru dvou tzv. nhodnch vzork. V zkon nen definovno, co to je nhodn vzorek. Jak vyplv z rozhodnut MV, tento ad postupoval v rozporu se znalostmi lege artis matematickch vd a pod pojmem nhodn vbr provdl testovn po celch nhodn vybranch arch. (Viz str. 48 rozhodnut). Dsledkem takovho pstupu je, e takovto vzorek m nedefinovan rozdlen chybovosti a statistick data zde nejsou zpracovateln
15

jedn se o zcela nevhodnou a matematicky nesprvnou metodiku zpracovn. Pokud bychom chtli tento matematick problm pevst do lidsk mluvy, pak pi takovmto vbru vzorku mohl sprvn orgn vythnout jednou njak extra podvren archy a podruh spe ty poctiv. Tmto zpsobem me dojt k situaci, kdy cel zfalovan arch, by by byl pouze jeden, v ppad, e bude vybrn jako kontroln, me zsadnm a zcela nepravdivm zpsobem ovlivnit cel vsledek. Dluno podotknout, e otzka nhodnch vzork je serizn vda, dc se svmi vlastnmi pravidly, o kterch ovem Ministerstvo vnitra evidentn nem naprosto dn znalosti, ba pravdpodobn ani nem povdomost o tchto samotnch pravidlech. To, co z postupu Ministerstva vnitra vyplv pi hodnocen jejich zpsobu vbru nhodnch vzork, je pouze dokladem vrcholnho diletantismu, poprajcho matematick zkony, kter jsou pedmtem vuky na vech matematicky zamench vysokch kolch. Jestlie zkon nedefinuje, co je to kontroln vzorek, tak, jak je uvedeno v ust. 25 odst. 6 zkona o volb prezidenta republiky, mlo Ministerstvo vnitra vychzet z obecn platn legislativn zsady, e zkon neobsahuje triviality. V tomto ppad jsou trivialitami matematick postupy, podlhajc svm vlastnm, matematickm zkonm. Ministerstvo vnitra proto mlo pizvat odbornky v dan oblasti a vc zpracovat matematicky konformnm zpsobem. Jeliko tak orgn sttn sprvy neuinil, napad stovatel vbr nhodnch vzork a tvrd, e vzorek, kter byl vybrn, nespluje kritria pro stanoven kontrolnch vzork ve smyslu nhodnch vzork, m dolo k zsadnmu zkreslen potu platnch hlas. B) Ministerstvo vnitra dva vzorky podpis zpracovalo matematicky zcela vadnm zpsobem, kdy celkovou chybovost seetl jako chybovost obou vzork dohromady. Znamen to tedy, e s kadm dalm vzorkem, setenm stejnm zpsobem, by chybovost vzrstala. Pi esti kontrolch by petice kandidta s 61.966 hlasy obsahovala ji zporn poet sprvnch hlas. Je pravda, e ust. 26 odst. 5,6 nestanov zpsob, jakm matematickm postupem se m dojt ke stanoven ve chybovosti (viz posledn vta 25, odst. 6): odete od celkovho potu oban podepsanch na petici poet oban, kter procentuln odpovd chybovosti v obou kontrolnch vzorcch), avak i zde je nutno postupovat v souladu s matematickmi pravidly, kter jsou obecn platn. Zde je nutno podotknout, e se nejedn o vysokokolskou matematiku tak, jak tomu bylo v ppad AS A1), ale o matematiku zkladn koly, kdy prmry prmr obou vzork jsou pochopiteln potny tak, e prmrn poet dosaen v kadm vzorku je dlen potem vzork. Vsledek v danm ppad mus bt tedy stejn, jako kdyby se uil vzorek s dvojnsobnm potem podpis, tedy 17.000 podpisy. Opt plat, e zkon trivia, obecn znm z jinho oboru, neupravuje. Nsledkem nesprvnho matematickho postupu dolo Ministerstvo vnitra k zvru, e vsledn poet zapotench oban podepsanch na petici je 35.751 osob. Pokud by se ovem postupovalo matematicky sprvnm zpsobem, pak sprvn poet by byl 48.858 platnch podpis. Rozdl mezi obma matematickmi postupy je natolik velk (toti 13.107 hlas), e ji pouh existence druh monosti vpotovho vzorce zpochybuje, e by se na zkon . 275/2012 Sb. mlo hledt jako na stavn konformn zkon, nebo zkon, jako prvn norma urujc pravidla chovn, neme ze sv podstaty dojt ke dvma diametrln rozlinm zvrm. Na zklad ve uvedench daj stovatel odmt vpoet orgnu sttn sprvy Ministerstva vnitra a s vhradami jak dve, tak i nsledn uvedenmi prohlauje, e pi dodren vech ostatnch postup (kter tmto podnm rovn napad) je poet podporovatel jeho kandidatury na funkci prezidenta R celkem 48.858 osob. Zpsob matematickch kon, provedench MV R odmt jako systmov zcela chybn.
16

C) Zsadnm problmem jsou vsledky, ke kterm dosplo Ministerstvo vnitra pi kontrole obou vzork. ad kandidt, a nejen osob domhajc se soudn ochrany tmto podnm, ale tak dalm kandidtm, a to jmenovit Fischerovi, Zemanovi, Dlouhmu a pedevm Bobokov byla zjitna velmi odlin chybovost ve 2. vzorku ne v prvnm vzorku, u vech tchto kandidt a u osoby domhajc se soudn ochrany tmto podnm je chybovost druhho vzorku vznamn vy, co je statisticky naprosto neekan situace. Pi sprvn zadanch dajch a skuten nhodnm vzorku daj ovovanch podporovatel je mono ci, e dlat testy na druhm vzorku je tm zbyten, protoe vyjde prakticky tot slo. Jestlie tomu tak nebylo, je vce ne pravdpodobn, e cel systm je nastaven vadn. S rostouc odchylkou naprosto extrmn rychle kles pravdpodobnost, e vsledek je korektn, e ve bylo provedeno dle matematickch a statistickch sprvnch standard. Chyba me vzniknout dvma zpsoby: aa) Vbr nen dln zcela nhodn (viz A problm nhodnho vzorku) bb) Vyhodnocovn druhho vzorku je provdno jinak, ne bylo provdno u prvnho vzorku, napklad jinou metodikou, jinou psnost kritria, co je a co nen chyba, je zpracovvno s jinou pelivost, jinak unavenou obsluhou atd. Za danho stavu nen mono vrohodn vysvtlit, pro oba vzorky nemaj obdobnou chybovost, nebo za souasnho stavu statisticky vzdlan veejnost neme tato sla pijmout jako vrohodn. V souasn podob je toti u osoby, domhajc se tmto podnm soudn ochrany, pravdpodobnost, e by oba vzorky byly vybrny a nsledn kontrolovny stejnm zpsobem zcela mimodn mal, a to 1:40 251 co odpovd situaci, kdy by 15x za sebou padla pi hodu stejn strana mince. Stovatel upozoruje znovu na skutenost, e je ze statistickho hlediska zhola vylouen, aby pouze u dvou kandidt byl druh vzorek s nepatrn vt chybovost ne vzorek prvn a u ostatnch kandidt tomu bylo pesn naopak. K tomu podv nsledujc pehled: jmno kandidta Okamura Bobokov Dlouh Fischer Fischerov Franz Roithov Zeman celkov poet petent 61.966 56.191 59.165 101.261 72.434 87.782 81.199 106.018 chybovost v 1. vzorku - % 19,353 7,659 16,247 11,035 4,882 7,024 4,224 10,624 chybovost v 2. vzorku - % 22,953 11,494 18,365 12,541 5,435 6,729 3,329 11,224 rozdl v % mezi 1. a 2. vzorkem +3,6 +3,835 +2,118 +1,506 +0,553 - 0,295 - 0,895 +0,600

(zdroj: jednotliv rozhodnut MV R o pijet i nepijet listin jednotlivch kandidt u tch kandidt, kde dolo k provovn jednotlivch vzork).

K tomuto daji uvdme dle toto: Jestlie by druh vzorek ml stejnou chybovost jako vzorek prvn, tedy 19,353%, pak by z potu odevzdanch hlas 61.966 bylo platnch 49.973 hlas.

17

Jestlie by druh vzorek ml o stejn procentn poet p o k l e s msto nrstu, tedy u vzorku 6549 petent by byla chybovost nikoliv +3,6%, ale -3,6%, tedy 19,353 3,6= 15,753% pak by neplatnch nebylo nikoliv 1.951, jak vypoetlo MV R, ale 1.339 hlas, tedy o 612 hlas vce ne spoetlo MV R. Stovatel si je vdom toho, e zde pedestr hypotetick vpoty, avak s ohledem na naprostou nejednoznanost matematickch konstrukt, dle kterch MV R postupovalo, a s ohledem na neprokzanost a neobhjenost tchto postup, povauje svoje vahy za zcela legitimn. D) Ust. 26 odst. 5 a 6 navc pin i dal monosti vkladu, kter vedou ke zcela odlinm zvrm. Prvn mon interpretace je tato: a) Zkonodrce ml v myslu srovnvat 3% z velikosti vzorku. Vzorek je 8.500 poloek, 3% z toho tedy je 255 chyb. Pokud je chyb 254 nebo mn, odete se tento poet chyb od potu podpis na petici a kontrolovn kon. Pokud je chyb prv 255 nebo jet vce, uplatn se odstavec 6 a kontrola pokrauje. V druhm vzorku je situace stejn, tedy z 8.500 vzorku se jedn o 3%, tedy o maximln 255 chyb. Pokud je chyb 254 nebo mn, odete se tento poet chyb a poet chyb zjitnch v prvnm vzorku od potu podpis na petici a kontrolovn kon. Pokud je chyb prv 255 nebo vce, tak teprve v tomto ppad se uplatn onen drsn odpoet zjitn prmrem procent chyb v prvnm a druhm vzorku na celou petici, nebo se pedpokld, e chybovitost je v cel petici asi tak stejn a odetou se ony tisce podpis. Dsledkem toho je, e JEDNA mon chyba (rozdl mezi 254 a 255 chybami) m za nsledek odeten nebo neodeten TISC podpis. Ji samotn tento postup nen z hlediska vyvenosti elu zkona a pouit metodiky z stavnho hlediska akceptovateln. b) Druhou monost vkladu ovem je, e nen pesn eeno, e se jedn o 3 % velikosti vzorku a je mon pedpokldat a to s ohledem na nejasnost formulace ve prospch kandidt e zkonodrce ml na mysli 3% vech podpis na cel petici, co pi 60000 podpisech je 1800 chyb (msto 255). Paklie by se postupovalo tmto zpsobem, (pi zachovn vech dalch pravidel, aplikovanch Ministerstvem vnitra) pak pi kontrole prvnho vzorku by byli vyazeni vichni kandidti, vyazen rozhodnutm Ministerstva vnitra ze dne 23. 11. 2012, ovem u druhho vzorku by prv kandidt, domhajc se ochrany tmto podnm, ml ji dostaten poet hlas a tak zvan by proel. 3) Pot, co Ministerstvo vnitra vydalo vechna rozhodnut o pijet i odmtnut kandidtn listiny dolo k neobvyklmu kazu, toti k propojen esk prvnick a matematicky vzdlan veejnosti. Kritika zpsobu vpotu chybovosti a zpsob manipulace s petinmi archy Ministerstvem vnitra dostala podobu folklrnch historek, pi nich se matematick veejnost nepokryt bavila. Tyto historky, jejich spolenm jmenovatelem bylo jednak zesmovn matematick znalosti ednk Ministerstva vnitra, jednak matematick rozbory, nad vekerou pochybnost prokazujc, e s petinmi archy jednotlivch kandidt Ministerstvo vnitra protizkonn manipulovalo, bylo vtleno nejen do ady lnk, ale i internetovm svtem voln kolujcch vtip4. Pkladem mohou bt teba tyto lnky:

na pklad: u ns v Kocourkov je to jako kdy potk Kohn Abelese a ten se ho pt: A co pod dlaj, Kohn? A Kohn k: No, te nakupuju koberce ze Samary, jeden za stovku a tady v keftu ho prodm za 400. Ale mn ty tyi procenta zisku staej. Anebo klasick policajtsk: Pane idii, vae auto jelo rychlost 40 km/hod. a v pvsn vozk rovn rychlost 40 Km /hod., to mme pokutu 2000,K za pekroen povolen rychlosti v obci o 30 km v hodin!. Anebo jet he: Milku, jak to e malej...malej! Jednu erekci jsem ml veer, druhou rno, tob je dvacet centimetr mlo?

18

aa)To u nen Kocourkov, vnitro manipulovalo petinmi archy5 bb) Jak v Kocourkov vyadit prezidentskho kandidta IV6. (Tento pspvek jet navc obsahuje vtipn podtitulek Zaznut Okamura? prokazujc, e stovatel se stal obt promylenho toku schvln dodanch neplatnch petinch arch) cc) Jak se v Kocourkov vol prezident.7 dd) Kvalita kontroly podpis na prezidenta nebyla 100%8 ee) Ministerstvo vnitra nezkonn manipulovalo s petinmi archy9 ff) Nezvldnut gesto pm volby10 4) Z matematickho hlediska je zejm, e na zklad nejasn formulovanho zkona dosplo Ministerstvo vnitra ke zcela nevrohodnm slm, kter dle interpretovalo zcela nesmyslnm matematickm postupem. Na okraj je nutno jet uvst, e MV zapotalo v ppad stovatele s maximln pravdpodobnosti i kandidtn listiny, kter nesplovaly parametry vyhlky11, a dle byly na veejnosti (nikoliv v odvodnn Nejvyho sprvnho soudu!!) oznaeny jako neplatn ty archy stovatele, na nich byly daje psny jednou rukou. Zde dolo ke skuten zvanm veejnm hdkm, kter odstartoval pedseda volebnho sentu, rozhodujcho o nepijet stovatele, JUDr. Vojtch imek. Ten uvedl, e petin archy stovatele byly neplatn, nebo byly psny jednou rukou12. dn zkon vak nezakazuje, aby daje v petinch arch byly psny stejnou rukou, jako pat petentovi (to by na pklad vyluovalo i pedtitn archy) a nic nesvd o tom, e by prv petin archy, kter vyplovali dobrovolnci sbrajc podpisy na zklad diktovn daj petenty, kte nsledn archy podepsali, byly falen. Soudce imek tak veejn a nad rmec odvodnn rozhodnut Nejvyho sprvnho soudu se veejn vyjdil zcela nepravdivm zpsobem k nepravdivosti daj petent. Jeliko stovatele, kter je coby sentor veejn innou osobou a stavnm initelem, soudce tmto svm vrokem veejn pokodil, dal stovatel po soudci rovn veejnou omluvu13. Tuto omluvu JUDr. imek svm dopisem14 odmtnul a znovu poukzal na skutenost, e stovatel ml nejvt chybovost podpisovch arch. Ve sv odpovdi soudce zcela v rozporu se svmi tvrzenmi, uvedenmi nejen na internetovch portlech, ale i v titnch mdich, uvedl, e z citovanho vroku (o nejvy chybovosti) nutn neplyne, e smylenost arch je dna tm, e byly sepsny jednou rukou a dl uvedl, e toto ji je interpretace stovatele. Pravda je ovem takov e tuto interpretaci takto vyhodnotili prakticky vichni teni, u kterch se stovatel dostal do postaven podvodnka. Stovatel je proto pesvden, e s ohledem na nslednou dezinterpretaci svho vroku soudcem JUDr. imkem s ohledem na vechny dal okolnosti ppadu vyvstvaj zsadn pochybnosti o nepodjatosti Nejvyho sprvnho soudu vi stovateli.
5
6

viz ploha . 5viz: http://www.ceskapozice.cz/domov/politika/uz-neni-ani-kocourkov-vnitro-manipulovalo-s-peticnimi-archy viz ploha . 6: viz http://www.ceskapozice.cz/domov/politika/jak-v-kocourkove-vyradit-prezidentskeho-kandidata-iv 7 viz ploha . 7. viz: http://www.ceskapozice.cz/domov/politika/jak-se-v-kocourkove-voli-prezident?page=0,1
8 9

viz ploha . 14. viz: http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/michal-skop.php?itemid=18502= viz ploha . 15, viz. http://paragraphos.pecina.cz/2012/12/ministerstvo-vnitra-odpovedelo-na.html

10

viz ploha . 16, lnek Nezvldnut gesto pm volby zdnliv technick stavn zmna perst v administrativn, stavn i politick fiasko. Autor Ji Pib, Lidov noviny 15. 12. 2012 11 viz: http://www.mvcr.cz/clanek/informace-o-podminkach-kandidatury-ve-volbe-prezidenta-ceske-republiky-v-roce-2013.aspx
12 13
14

Viz ploha . 8 : U Okamury byly smylen a sepsan jednou rukou cel archy, popsal soudce NSS, viz: http://www.novinky.cz/domaci/287765-u-okamury-byly-smyslene-a-sepsane-jednou-rukou-cele-archy-popsal-soudce-nss.html viz ploha . 9 dopis T. Okamury soudci NSS JUDr. Vojtchu imkovi ze dne 17. 12. 2012 viz ploha . 10 dopis JUDr. V. imka T. Okamurovi ze dne 19. 12. 2012

19

5) Co se tk sprvnosti matematickch metod, uplatnnch pi nakldn s petinmi archy a zpsobem jejich potn, odkazuje stovatel na matematick rozbory, kter jsou soust citovanch lnk, pedkldanch jako plohy . 5,6,7 tto stnosti, stejn jako na shora naznaen problmy. Obecn vak stovatel uvd, e povauje za naprosto neppustn, aby o stavnch prvech bylo rozhodovno na zklad njakho dopotvn zpsobem, o kterm nelze bezpen ci, zda Ministerstvo vnitra postupovalo vi stovateli korektn, zda nemanipulovalo pedloenmi archy tak, jak to naznauj nkter vpoty a jakm zpsobem co bylo vlastn kontrolovno. Problmy spojen s tak zvanm ovovnm daj probhly zpsobem, kter je daleko za hranic dstojnosti, jej dodrovn mus bt u tak zsadn vci, jako je volba prezidenta, poadovno. V zsad plat, e kad zkon mus bt jasn a neml by pipoutt dvoj vklad. Zde vak dochz k naprostm nejasnostem takovho druhu, e volba prezidenta se kon za nepedvdatelnch podmnek, m je zsadnm zpsobem naruena. 6) Pokud by se ml stovatel vyjdit obecn k otzce kontroly pravosti podporovatel kandidta, je dluno ci, e je otzka, CO vlastn orgny sttn sprvy ovuj: je to pravost projevu vle odporovatele? Oividn nikoliv. Podporuje se pravost totonosti dajnho podporovatele? Oividn ano. Takovto konjunkce kontrol vak vede ke zcela nesmyslnm vsledkm, kdy ztotonn kandidt, akoliv je na petici kandidta uveden, vbec prvn kon podpory kandidta neuinil! Stovatel zde nabz stavnmu soudu coby dkaz tchto praktik svdectv pana Josefa Hlave15 ve form e-mailu, kter informoval stovatele o skutenosti, e dostal od dalho kandidta na funkci prezidenta, pana Jana Fischera, dkovn dopis16 za podporovn tohoto kandidta, akoliv petici na jeho podporu nepodepsal a nikterak jej nepodpoil. Tento pklad svd nejen o nefunknosti jakkoliv kontroly, ale dokladuje i zmatenost zkona, ppadn stavnho zkona, stojcho na existenci nekontrolovatelnch daj, obsaench v petici, zejmna pak nekontrolovatelnost pravosti projevu vle petenta. Stovatel t povauje za naprosto neppustn, aby stavn principy byly zvisl na jakkoliv form nhodnosti, a to bez ohledu na jakkoliv promylen matematick algoritmus. Stovatel je pesvden o tom, e jakkoliv namtkovost i nahodilost je v rozporu s principem prvn jistoty a pedvdatelnosti jakhokoliv rozhodnut sttn moci. Pi souasnm znn stavnho zkona . 71/2012 Sb. a zejmna provdcho zkona . 275/2012 Sb. je zejm, e stt zcela selhal pi tvorb prvnho rmce volby prezidenta, nebo na jednu stranu pipustil faktickou privatizaci sttn moci dal prvo sbrat podpisy za nekontrolovatelnch podmnek pmo kandidtm na druhou stranu vak nastolil prvem chrnnou nerovnost kandidt, piem je dokonce mon petice clen petice proti tomu ktermu kandidtovi zneut. 7) Tmito postupy dochz opt k situaci, kdy stovatel je zsadnm zpsobem pokozen na svm prvu na pstup k volenm funkcm a tm je znemonna sout politickch sil v demokratick spolenosti. l. 21 odst. 4 a l. 22 Listiny jsou tedy opt porueny. Zrove
15

viz ploha . 17 eml. Josefa Hlave do sekretaritu sentorsk kancele stovatele ze dne 17. 12. 2012, ve kterm uvd, e dostal od Jana Fischera dkovn dopis za jeho podporu, a to pes to, e J. Hlav J. Fischera nikterak nepodpoil a petici na podpory jeho kandidatury nepodepsal. 16 viz ploha . 18 dkovn dopis Jana Fischera jeho dajnmu podporovateli Josefu Hlavovi.

20

byla poruena i povinnost sttu nediskriminovat tak, jak je zakotveno v l. 1 dodatkovho protokolu . 12 mluv o lidskch prvech a svobodch. V ppad, e by stavn soud shledal podmnku 50.000 podporovatel petent stavn konformn, pak dochz uvedenm zpsobem tak zvan kontroly, stanoven v 25 a 26 k rozporu, nebo fakticky kandidt potebuje podstatn vce podpis od svch podporovatel, aby vylouil chybovost! Tmto zpsobem jsou na stovatele kladeny podstatn a zcela protistavn vt nroky, ne poaduje stava. Pokud na zklad zkonn normy nen mono jednoznan urit, zda dolo k naplnn stavn podmnky 50.000 podporovatel, pak tento rozpor signalizuje opt takov poruen prv stovatele, e tato nedokonalost zkona neme jt k jeho ti.

BB 8) Na tomto mst povauje stovatel za nutn se zastavit u samotnho konstruktu sbru podpis podporovatel. l. 2 odst. 4 stavy k, e Kad oban me init, co nen zkonem zakzno, a nikdo nesm bt nucen init, co zkon neukld. Z tohoto helnho lnku stavy dle nzoru stovatele jednoznan vyplv i to, e nikdo neme nst zodpovdnost za nco, co neme ovlivnit. Zde vak jde k ti stovatele fakt, e nkter osoby na jeho petinch arch se nepodailo ztotonit, e tedy vznikla chybovost. Tto chybovosti nemohl stovatel dnm zpsobem zabrnit; neexistuje legln monost, jak si mohl stovatel ovit sprvnost daj jeho dajnch podporovatel a tm chybovosti zabrnit. Je mu tedy pitna zodpovdnost za innost tetch osob petent kter jet navc jde zcela jednoznan proti jeho vlastnm zjmm.
9) Zkonn prava nikterak nechrn stovatele ped tm, aby na nm byly pchny podvody a aby se on sm stal obt nekalch praktik a nekal soute ze strany tch politickch sil, kter si nepej, aby mohl reln zastvat funkci, na kterou kandiduje. K tto situaci skuten s velmi velkou pravdpodobnost dolo, jak to rozebr lnek, citovan jako ploha . 7 Jak v Kocourkov vyadit prezidentskho kandidta IV, s phodnmi podtitulky Dobrovolnkm napospas ppadn Zaznut Okamura?. Zde je podrobn rozebrno, jak je mon, e u stovatele je nepomrn vysok poet podpisovch arch, kde jsou patn vechny daje. Zejm se jedn o clen atak, kter m za kol vyadit stovatele z demokratick soute o volenou funkci. Tato vaha dostv smysl, pokud vezmeme v vahu dlouhodob przkumy veejnho mnn a preferenc ohledn prezidentskch voleb. Stovatel se v przkumech veejnho mnn preferenc na pmou volbu prezidenta umsoval ped pelotonem stranickch kandidt jet v dob, kdy sm nebyl ani rozhodnut, zda skuten bude kandidovat. V listopadu 201217 se ve veejnm przkumu prezidentskch kandidt umstil na tetm mst za Miloem Zemanem a Janem Fischerem. Tento nskok ve srovnn se vemi stranickmi kandidty byl potvrzen i v przkumu Centra pro vzkum veejnho mnn, ze dne 29. 11. 201218, kde stovatelova pozice poslila o 0,6%. O to pekvapivj je vsledek uvdn v lnku/vzkumu veejnho mnn Prezidentsk volby
17 18

viz ploha . 11 przkum SANEP Prezidentsk volby listopad 2012 (publikovno 15. 11. 2012), viz: http://www.sanep.cz/sid=bq1lqom2jkojtaoddcpr09g590/pruzkumy/prezidentske-volby-listopad-2012-publikovano-15-11-2012/ viz ploha . 12 Lid by nyn na Hrad poslali Fischera ped Zemanem a Okamurou, viz: http://www.novinky.cz/domaci/286325-lide-bynyni-na-hrad-poslali-fischera-pred-zemanem-a-okamurou.html

21

prosinec (publikovno 20. 12. 2012)19 kdy v ppad, e by Tomio Okamura kandidoval, zskal by 11,2% hlas ped Miloem Zemanem s 23,5% a Janem Fischerem s 19,6% hlas, piem vichni stranit kandidti zstvaj za stovatelem. Za tto situace, kter byla dle przkum veejnho mnn po zvolen Tomia Okamury sentorem v jnu 2012 pedvdateln, mohla mt ada politickch sil zjem na jeho diskreditaci a mohla falen archy s falenmi podpisy podvrhnout tak, jak to vyplv i ze statistickho eten. Je tedy nutno potat vn i s mylenkou, e stovatel se stal obt neestnho jednn, kter mohlo naplnit skutkovou podstatu trestnho inu dle ust. 351 Trestnho zkona, toti Maen ppravy a prbhu voleb a referenda. Proti tomuto jednn Nejvy sprvn soud stovatele neochrnil. 10) Stovatel upozoruje na skutenost, e cel ustanoven 25 a 26 zk. . 275/2012 Sb. je stavno zpsobem, kdy je mono formln splnit nleitosti, stanoven zkonem, avak zkon neumouje ani zjitn, nato postien kandidt, kte by se zachovali neestn a kte by vyuili veejn pstupnch databz obyvatel, kde jsou t daje, poadovan pro plnost petice (na pklad vpis z katastru nemovitost, z registru ekonomickch subjekt vedenm Ministerstvem financ, obchodnho rejstku, z listin piloench v centrlnm registru dlunk20). K tmto dajm sta pidat neprav podpisy, jejich autentinost ovem nem ani Ministerstvo vnitra ani Nejvy sprvn soud oprvnn ovit. Problematikou provdcho zkon ve smru k obsahu petic se podrobn zabvalo disentn stanovisko soudc Nejvyho sprvnho soudu, a to v bodech 21 32. V bodech 33 48 se disentn stanovisko zabv chybovost vzork. Stovatel je pesvden, e splnn podmnek danch stavou nen mon statisticky dopotvat i njak odhadovat takov nepatrn mra prvn jistoty v porovnn s dleitost aktu, o kterm se m rozhodnout, toti pijet kandidtn listiny prezidenta, neme bt shledna dostatenou. Proto stovatel zcela sdl nzor disentujcch soudc NSS, vyjden v bod 48 jejich stanoviska, toti, e takovto stavba zkona je pouze svvol nekoncepnho zkonodrce, zakldajc neodvodnnou nerovnost mezi jednotlivmi kandidty. Stovatel uvd, e podle jeho nzoru byl aplikac 25 a 26 zkona . 275/2012 Sb. zjevn poruen l. 21 odst. 4 Listiny zkladnch prv a svobod. 11) Stovatel se tak zcela ztotouje a pln odkazuje na disentn stanovisko soudc Nejvyho sprvnho soudu, body 49 58, kter pojednvaj o neexistenci prva na soudn ochranu a uvd, e i v tchto bodech byl vi nmu poruen lnek 36 odst. 1,2 Listiny, stejn jako l. 6 odst. 1 mluvy o lidskch prvech a zkladnch svobodch. 12) Pokud Ministerstvo vnitra vyt stovateli chybovost v jeho arch, je nutno t poukzat na pravdpodobnost chyb i v registrech obyvatelstva. Podle usnesen Nejvyho sprvnho soudu, a to argument uvedench v bodu 24 odvodnn Ministerstvo vnitra neru za pravdivost daj, tedy neru za to, e vyadilo petenty se patnmi daji a naopak zda ru za to, e nevyadilo petenty s formln sprvnmi daji. Stovatel pipomn, e adresy trvalch bydli se mohly v prbhu doby mnit, take v dob podpisu podpr petice mohl a bt adresa trvalho sprvn, avak v dob kontroly ji platit nemusela, nebo v mezidob se podporovatel pesthoval a zmnil adresu trvalho bydlit. Tyto monosti zmn vak nikdo na Ministerstvu vnitra nezkoumal. Stovateli se pihlsilo nkolik osob, kter uvedly, e v dob kontroly petice musela bt jejich adresa jin ne v dob podpisu, nebo se v mezidob
19

viz ploha . 13 Prezidentsk volby prosinec (publikovno 20. 12. 2012), viz: http://www.sanep.cz/pruzkumy/prezidentske-volbyprosinec-publikovano-20-12-2012/
20

viz https://www.centralniregistrdluzniku.cz/insolvencni-rejstrik.htm 22

pesthovaly a trval bydlit si zmnily. Tot se tk i zmny pjmen po provdn. S ohledem na vytan procento chybovosti v petinch arch stovatele vzn tento dotaz, jak je asi chybovost v registrech obyvatelstva? Je tat jako v kolabujcm registru motorovch vozidel? Co se tk pedmtu chyb v podprnch arch, pak dle daj sdlench Nejvym sprvnm soudem bylo 90% v adrese. Z rozhodnut ani Ministerstva vnitra ani Nejvyho sprvnho soudu vak nevyplv, o jak chyby lo. Obecn je mono ci, e oban maj tendenci ke zkracovn nzvu. Na pklad Marla Konva pouze Konvova, msto Jana Wericha pouze Werichova jsou toto takov chyby, kter zneplatnily vyjden prvnho konu obana? 13) Stovatel souhlas i s argumentac bod uvedench jako body 59 61 disentnho stanoviska, toti, e ve volebnm zkonu se vyskytovala takov mezera v zkon, e lze hovoit o protistavnosti prvn normy, kter NEupravuje urit nleitosti. Zde ona NEprava zahrnuje nastolen takovch podmnek, kter neumouj realizaci volebnho prva a zrove zkonnou konstrukci takovch podmnek, kter by skuten k zachovn pasivnho volebnho prva stovatele vedly. Za skuten pikantn stovatel povauje fakt, e disentujc soudci se ve sv prvn argumentaci dovolvaj takka vhradn publikace pedsedy volebnho sentu JUDr. Vojtcha imka21. Jestlie ve sv teoretick prci se pedseda volebnho sentu jednoznan piklonil k vkladu, proti ktermu nsledn hlasoval v konkrtnm ppad stovatele, pak se opt nelze vyhnout podezen z vlivu mimoprvnch aspekt posuzovn ppadu stovatele. V tomto smru tedy stovatel opt poukazuje na polapn svch stavn zaruench prv, jmenovit l. 21 odst. 4 Listiny zkladnch prv a svobod.

VIII.
Zvr 1) Stovatel povauje za nutn zdraznit, e akoliv se na stavn soud obrac s dost o ochranu jeho vlastnch stavn zaruench prv, je dvodem podn tto jeho stavn stnosti i snaha o celkovou npravu legislativnch nevar, k nim v dan souvislosti dolo. Jedn se tedy z jeho strany i o actio popularis sui generis. 2) Stovatel jedn ve v vnosti, ale uvdomuje si naprost selhn sttu co do verifikace dat na poadovanch peticch. Zkonnou pravu, kterou pedloili zkonodrci obanm pod nzvem pm volba prezidenta, povauje stovatel za obejit vle oban a politickou kamufl, kter se zkonodrci na obanech dopustili. Akoliv oban poadovali po politicch uzkonn pm volby prezidenta coby vrazu pm demokracie, pokusili se zkonodrci obanm oktrojovat takov zkon, na jeho zklad bylo mono pedvdat kandidaturu pouze bu pmo stranickch kandidt nebo osob s dlouhodobm politickm a/nebo finannm zzemm. Stovatel neme opominout lidov pslov, e vlk se naere a koza zstane cel, tedy, e oban zskaj myln dojem o tom, e jsou oprvnni volit svho obanskho kandidta, avak ve skutenosti jim je tato volba upena. Podle nzoru stovatele to byli zkonodrci, kte protistavn obeli politickou vli voli po pm participaci na veejn moci. Uinili to tak, e podmnky, kter stanovili v l. 56 odst. 5 stavy ve znn stavnho zkona . 71/2012 Sb., a zejmna v ust. 25 a 26 zk. ., ktermi prakticky vylouili i zsadnm zpsobem ztili naplnitelnost a realizovatelnost prva. Z tohoto dvodu
21

viz v bodu 59 citovan publikace V. imek, Opomenut zkonodrce jako poruen zkladnch prv, in: Deset let Listiny zkladnch prv a svobod v prvnm du esk republiky a Slovensk republiky, eds. B. Dank a V. imek, Brno, 2001, str. 145 23

stovatel je toho nzoru, e jeho stnost podstatn pesahuje vlastn zjmy stovatele, ale svm zpsobem hj i zjmy cel spolenosti. 3) Jako souladn se svm shora uvedenm stanoviskem stovatel vnm bod 73 disentnho stanoviska soudc Nejvyho sprvnho soudu, ve kterm bylo eeno, e soudci povauj to, aby se volby odehrly podle pravidel, kter si spolenost urila,.... za stejn vznamn, jako volby samotn. Soudci uvedli, e jinak by se volby mohly stt svou vlastn karikaturou, k emu vak ji dle nzoru stovatele dolo. Stovatel se tak zcela ztotouje s odvodnnm tohoto stanoviska, kdy disentujc soudci upozornili na skutenost, e historie i zkuenost souasnho svta bv asto lemovna patnky demokratickch voleb. Stovatel povauje za nutn ubezpeit stavn soud, e tto historick zkuenosti si je velmi dobe vdom, a e k jeho podn jej vede nikoliv necta, ale naopak cta k demokratickm principm, kter si peje ve sv politick innosti zcela podporovat. 4) Stovatel deklaruje svou poctivou vli zastnit se volby hlavy sttu, ale za zkonn a stavn pedvdatelnch podmnek. Douf, e k jejich nastolen pispje i tato jeho stavn stnost.

IX.
Nvrhy pedkldan stavnmu soudu Stovatel navrhuje, aby stavn soud I. k o n s t a t o v a l, e ve smyslu ust. 39 zk. . 182/1993 Sb. je stnost stovatele nalhav, a u s n e s l se, e tuto jeho stnost projedn pednostn.

II. ve smyslu ust. 80 zk. . 182/1993 Sb. vydal ve form pedbnho opaten toto

Usnesen
Rozhodnut pedsedy Sentu Parlamentu esk republiky Milana tcha ze dne 1. jna 2012 o vyhlen pm volby prezidenta republiky s konnm ve dnech 11. a 12. ledna 2013, publikovan ve Sbrce zkon pod . 322/2012 Sb., pozbv platnosti. Dle stovatel navrhuje, aby stavn soud vydal nsledujc

Nlez
I. v lnku 56, odst. 5 stavy zkona . 1/1993 Sb. ve znn stavnho zkona . 71/2012 Sb., se vypout slova nejmn 50 000 z dvodu rozporu s materilnm jdrem stavy. II. Ustanoven 25 a 26 zkona . 275/2012 Sb. se jako protistavn z r u u j .

24

III. V ustanoven 65 odst. 1 zkona . 275/2012 Sb. se vypout slova Do 2 pracovnch dn od doruen rozhodnut z dvodu protistavnosti. IV. Vyhlka . 294/2012 Sb. o proveden nkterch ustanoven zkona o volb prezidenta republiky se z r u u j e. IV. Rozhodnut Ministerstva vnitra ze dne 23. 11. 2012 .j. MV- 123865-12/VS-2012 a rozhodnut Nejvyho sprvnho soudu ze dne 13. 12. 2012 sp. zn. Vol 11/2012 - 36 se z r u u j , nebo postupem pedchzejcm jejich vydn a aplikac nestavnch ustanoven zkona, jako i aplikac ustanoven prvnho pedpisu, jsoucho v rozporu s materilnm jdrem stavy, dolo k poruen zkladnho prva stovatele, A) na spravedliv proces zaruenho lnkem 36 odst. 1 Listiny zkladnch prv a svobod, a l. 6 odst. 1 mluvy o lidskch prvech a zkladnch svobodch B) l. 1 Listiny zkladnch prv a svobod (rovnost lid) C) l. 3 odst. 1 Listiny zkladnch prv a svobod a l. 1 dodatkovho protokolu . 12 mluvy o lidskch prvech a svobodch (zkaz diskriminace) D) l. 21, odst. 1, 4 Listiny zkladnch prv a svobod (prvo podlet se na veejnch vcech a prvo na pstup k veejnm funkcm) E) l. 22 Listiny zkladnch prv a svobod (poruen svobodn soute politickch sil) F) l. 9 odst. 2 stavy . 1/1993 Sb. (neppustnost zmn podstatnch nleitost demokratickho prvnho du) G) l. 18 Listina zkladnch prv a svobod (poruen petinho prva) H) l. 6 odst. 1 mluvy o ochran lidskch prv a zkladnch svobod (prvo na spravedliv proces) I) l. 10 odst. 1 mluvy o ochran lidskch prv a zkladnch svobod (prvo svobody projevu)

V ppad, e stavn soud tomuto nvrhu nevyhov, stovatel navrhuje, aby stavn soud vydal nsledujc

Nlez
I. II. III. Ustanoven 25 a 26 zkona . 275/2012 Sb. se jako protistavn z r u u j . V ustanoven 65 odst. 1 zkona . 275/2012 Sb. se vypout slova Do 2 pracovnch dn od doruen rozhodnut z dvodu protistavnosti. Vyhlka . 294/2012 Sb. o proveden nkterch ustanoven zkona o volb prezidenta republiky se z r u u j e.

IV. Rozhodnut Ministerstva vnitra ze dne 23. 11. 2012 .j. MV- 123865-12/VS-2012 a rozhodnut Nejvyho sprvnho soudu ze dne 13. 12. 2012 sp. zn. Vol 11/2012 -

25

36 se z r u u j , nebo postupem pedchzejcm jejich vydn dolo k poruen zkladnho prva stovatele A) na spravedliv proces zaruenho lnkem 36 odst. 1 Listiny zkladnch prv a svobod, a l. 6 odst. 1 mluvy o lidskch prvech a zkladnch svobodch B) l. 1 Listiny zkladnch prv a svobod (rovnost lid) C) l. 3 odst. 1 Listiny zkladnch prv a svobod a l. 1 dodatkovho protokolu . 12 mluvy o lidskch prvech a svobodch (zkaz diskriminace) D) l. 21, odst. 1, 4 Listiny zkladnch prv a svobod (prvo podlet se na veejnch vcech a prvo na pstup k veejnm funkcm) E) l. 22 Listiny zkladnch prv a svobod (poruen svobodn soute polit. sil) F) l. 18 Listiny zkladnch prv a svobod (poruen petinho prva) G) l. 6 odst. 1 mluvy o ochran lidskch prv a zkladnch svobod (prvo na spravedliv proces) H) l. 10 odst. 1 mluvy o ochran lidskch prv a zkladnch svobod (prvo svobody projevu)

Tomio Okamura

26