Evoluce Podvod stolet

Hans-Joachim Zillmer

vod
Bomba vybuchla je to ok pro paleoantropology a evolucionisty,
nebo jejich vdeck disciplny a teorie o vvoji lovka v Evrop jsou od
zkladu oteseny. Veejnost bezmla ani nezaregistrovala zprvu, kter
probhla rozhlasem i televiz: ada lebek z doby kamenn v Nmecku je
podstatn mlad, ne se dosud tvrdilo {dpa, 16. 8. 2004, 17.59 hod.).
Skuten jde o senzan odhalen, kter jsem ostatn ji pedpovdl a
podrobn probral ve sv knize Darwinv omyly roce 1998.
Bomba vybuchla pot, co na univerzit v Oxfordu nov datovali
kostern nlezy ze sbrek frankfurtsk univerzity. Zmen hodnoty
nalhav vyaduj zmnu obrazu vvoje anatomicky modernho lovka, a
to pinejmenm v obdob ped 40 000 a 5000 lety. Pedevm jen sotva
existuj vznamn nlezy lidskch pozstatk z doby ped 40 000 a 30
000 roky!
Je to vlastn docela zbavn, kdy neandertlec z Hahnofersandu je
msto 36 300 star jen 7500 let, nebo kdy je z lebky nejstarho
Vetsflce z paderbornskch psk rzem lebka nejmladho Vestfl-ce,
nebo nen star 27 400 let, ale jen 250 a pochz z doby okolo roku 1750
po Kristu. Ani fragmenty kost z proslul jeskyn Vogel-herdhhle nejsou
star 32 000, ale jen 3900 a 5000 let. U tchto a dalch nlez dolo k
chyb prav o 30 000 let. Znamen to tedy, e stejn mlad jsou i pslun
geologick vrstvy, jak z toho logicky vyplv?
Modern lovk, jen piel do stedn Evropy dajn ped 35 000 lety a
vytlail neandertlce, tak proel nhlou omlazovac krou. Ze 17 000 a vce
let jeho existence nemme u dn kostn nlezy! Nejstar pisthovalec
tak nyn pochz z prostedn Klausenhohle v Bavorsku z doby ped 18 590
lety. Jinak jsou vechny nlezy kost naich pedk podstatn mlad ne 10
000 let. Kdy tedy neandertlci omldli o 30 000 let, jsou z nich nyn
modern lid, anebo je budeme i nadle oznaovat za neandertlce? Avak
nejene mus bt redukovno st vtiny nyn nov prozkoumanch
objekt, ale navc se ukazuje, e dosavadn oznaovn nlez jako
neandertlci je jeden velk podvod. V roce 1999 byly nov prozkoumny
dv kosti neandertlc nalezen v jeskyni Wild-scheurhohle. Ukzalo se, e
fragmenty lebek nalezen v roce 1967 pat jeskynnmu medvdu!
Pomineme-li nlez mlnho ezku z vklenku jeskyn Klausenhohle, pak
existenci neandertlc v Nmecku dosvduj dnes u jen dva dal kostn
nlezy: kosti z Nean-dertalu a jedna leben kost z jeskyn HohlensteinStadelhhle v kraji Alb-Donau. Tak tito neandertlci by si zaslouili nov
datovn.

To, e se podvod dostal na svtlo bo, je zsluhou nkolika mlo

vdc, kte, a za to jim pat dk, dosud neztratili smysl pro pravdu. Cech
antropolog pitom tuto le zakrval cel desetilet. Ve zpravodajskm
magaznu Spiegel (34/2004) bval spolupracovnci vyprvli, jak si
profesor Reiner Protsch, antropologick hvzda prvn velikosti, datovn
jednodue vymyslel. Mezi kolegy se pro podobn postupy dokonce vilo
oznaen protschovat, vymlet si. Kolegov tento podvod kryli cel
desetilet, protoe v tom byl systm: veejnosti mohlo bt dogma o pvodu
lovka prodvno jen se zastrnm pravho stavu vc ve filmech,
knihch i asopisech.
Masov evolucionistick indoktrinace, provozovan za spoluprce
velkch mdi, jako by zatemnila mysli lid. Byly potlaovny nejrznj
neloginosti, vzbuzujc pozornost prostho lidskho rozumu, ale i
pekrucovn pravdy. Lid pak v, e urit vci v jejich mysli jsou
reln, a nabvaj pesvden o absolutn loginosti a racionl-nosti zcela
vymylench konstrukc. O sprvnosti svch pedstav naprosto
nepochybuj.
Kdy njak vdec v blm plti prohls nco pro veejnost, ta mu
teba ani nerozum, ale v kadm ppad mu v Vdci maj monopol
na formuli: Je to vdecky nade v pochybnost dokzno, vypad to, jako
by toto kouzeln zakadlo pedem vyluovalo monost jakhokoli
rozporu (Standen, 1950).
Abychom masovou evolucionistickou indoktrinaci odhalili,
nepinme v tto knize dn neosobn vdeck pojednn, sepsan
odbornm jazykem, kter je pro vtinu lid asi tak srozumiteln jako
ntina. Naopak, shromdili jsme velk mnostv faktografickho
materilu a empirickch skutenost z celho svta, kter dokazuj jedin:
evolun teorie je pseudovda s nedoloenmi hypotzami, kter se opr o
vdeck padlky. Pedkldan empirick doklady rozbjej evolun teorii
zahalujc nai spolenost jako jaksi difzn mlha, aby j dovolily
nahldnout pravdu.
K tomuto koloslnmu podvodu pat ve smyslu diskuse veden v tto
knize zejmna makroevoluce, tedy evoluce nad rovn jednotlivch druh
(Mayr, 1991, s. 319): Z opice se nikdy dn lovk nestal! Naproti tomu
mikroevoluce probh v prod kad den a znme i jej umlou podobu v
chovu zvat a pstovn rostlin. Jejich zkladem jsou pravidla ddinosti
spojen s variabilitou druh: ty popisuj Mendelovy zklady, tvoc dnes
zklad experimentln genetiky. Pipoteme-li k tomu jet klimatick vlivy
a zempisnou izolaci, dostaneme nov druhy zvat i lid, avak dn
vvoj smujc vzhru, jak kou teorie Charlese Darwina.

1 Omlazovac kra
Nkter aspekty experimentlnho popisu historie Zem a ivota se ve
veejnosti setkvaj s obzvltn pozornost. Mohli bychom je s trochou nadszky
oznait jako Zillmerovu omlazovac kru pro Zemi a ivot na n. S odkazem na
monou soubnou existenci dinosaur a lid Zillmer vrazn zkracuje asov
horizont vvoje ivota, napsal profesor dr. Bazon Brock (2001, s. 16). Tato
soubn existence odporujc evolun teorii se opr o jednoznan nlezy, nebo
odbornk na jestry Paul C. Sereno nalezl nedvno ve stejn povrchov vrstv na
Sahae zkamenl kosti dinosaur, moskch jestr a obrovskch prehistorickch
krokodl spolu se zkamenlou lebkou krvy a zkamenl mi lidskmi kostmi.
Tetihory, obdob, je dajn oddluje existenci dinosaur a lid, se tak ukazuj
jako naprosto iluzorn asov sek.

Jasnovidec z Arizony
Bhem vzku m v americkm stt Arizona jsem byl upozornn na neobvykl
nlez, o kterm psaly noviny Arizona Daily Star 23. prosince 1925. V knize
Kolumbus pisel jako poslednjsem zveejn il kresby t artefakt z tto sbrky
(Zillmer, 2004, foto 70). Fotografie se mi toti v t dob nepodailo zskat.
Tyto nlezy nazvan podle nalezit na Silver Bell Roadpobl Tuc-sonu v
Arizon silverbellsk artefakty jsou vyrobeny z olova. Zhadn artefakty objeven
pi nko lika vykopvkch v roce 1924 byly nsledujcho roku vystaveny a tak
popsny na univerzit v Tucsonu v Arizon.
Pochzej silverbellsk artefakty vyroben z olova a popsan latinskmi a
hebrejskmi npisy z Evropy? Zpracovn olova ovldaly ji zhy vechny

vznamn kultury ve Stedomo i v Indii. Ve starovk Itlii bylo olovo ve

velkm stylu pouvno ke stavb akvadukt, vrob pohr a jdelnho
ndob. Nejstar ibersk psemn pamtky jsou olovn desky
(Haarmann, 1998, s. 420) a v jednom viking-skm hrobu byla nalezena
olovn deska s npisem oslavujcm hrdinsk skutky zesnulho. Jin
vykopvky vynesly na denn svtlo stedovk amulety ze deva a olova s
latinskmi psmeny a runami (Diiwel, 2001, s. 227-302).
Analza olova silverbellskch artefakt ukzala, e sestvaj z 96,8
procenta z olova s pms zlata, stbra, mdi a zinku. Bylo zjitno, e
pvodn olovn tavenina byla vyrobena z rudy, kter se vyskytuje na
jihovchod Spojench stt. Zd se tedy, e artefakty byly zhotoveny
nepli daleko od msta nlezu a e nebyly pepraveny pes Atlantik.
Jde o ticet artefakt: mee a nboensk ke z olova, zsti pokryt
kresbami a npisy. Z naeho hlediska hraje zajmavou roli vyobrazen
dlouhokrkho sauropoda (dinosaura) na jednom z me. Zprva, kter

vyla 23. prosince 1925 v New York Times, rzem postavila nlezy do
centra pozornosti americk veejnosti a rozpoutala spor odbornk. O
pravosti nlez byl vedle jinch specialist pesvden i vedouc archeolog
na arizonsk univerzit Dean Byron Cummings.
Dal osud nlez je vak neznm. Na univerzit u patrn nebyly.
Jeden odkaz nakonec ukazoval na muzeum Arizona Historical Society v
Tucsonu. Prvn telefont vak dn pozitivn vsledek nepinesl.
Kdy jsem pak muzeum navtvil, bylo mi eeno, e nlezy jsou zasuty
v muzejnm sklep je vyloueno, abych je vidl. Nakonec jsem uspl,
kdy jsem poukazoval, e jsem piletl a z Nmecka, jen abych si je mohl
prohldnout. Jist star dma m i s manelkou odvedla do podzemnch
chodeb.
A tam ped nmi stla: devn bedna. Kdy jsem bednu otvral, uctili
jsme cosi jako zvan tajemn. Silverbellsk artefakty, vce ne 30 kus
pochzejcch dajn z roku 800, bylo pkn hledn uloeno do speciln
vyezanch devnch forem uspodanch nad sebou jako zsuvky. Vce
ne polovinu nlez jsem si mohl vyfotografovat (foto 1 a 2). Zbytek
zsuvek pro m zstal uzaven, protoe jsem si s vedenm muzea pedem
nedojednal dn oficiln termn.
Doufal jsem, e se v muzejn knihovn dozvm bli podrobnosti
0 okolnostech nlezu. V jedn tace jsme skuten nali originln
snmky z vykopvek, je trvaly pt let a do roku 1928. Podrobn zprvy o
vykopvkch, jejich nrty, dal fotografie a popisy nalezench artefakt
jsem nalezl v nikdy nepublikovan zprv Thomase W. Benta (1964), jen
se vykopvek zastnil.
Jeden nlez m obzvl upoutal: lo o senzan vyobrazen dinosaura
na jednom z olovnch me. Pokud jsou artefakty zfalovan, musel bt
padlatel ponkud pihloupl, vdy dinosaui byli poprv rekonstruovni v
polovin 19. stolet. Kdy vidme dinosaury na starch vyobrazench,
znamen to, e lid museli nkdy vidt iv dinosaury, nebo mli k
dispozici jejich jet star obrazy, ty vak nemohly existovat, pokud je n
obraz svta sprvn. Obrzek dinosaura na artefaktu datovanm do roku
800 dajn usvduje nlez jako podvrh. Nebo snad ne?
Kdy se podvme na kresbu na mei, kter by snad mohla znzorovat
apatosaura i diplodoka, kte tehdy ili na americkm jihozpad, je nm
npadn pedevm postoj tohoto sauropoda. V knize Dinosaui od A do Z
z roku 2002 jsem probral dren tla tchto pravkch zvat s pihldnutm
k nejnovjm nlezm, a tedy kontroverzn. Ty toti ukazuj, e sauropodi
v rozporu s dosavadnm mnnm dreli krkvodorovn a mohli ho
nadzdvihnout jen trochu, protoe jinak by se jim zaklnily krn obratle

(Zillmer 2004, s. 85 nn.). Tak ocasy dreli vodorovn, v prodlouen

ptee, a ji s nimi balancovali ve vzduchu nebo plavali ve vod na to
lze usuzovat podle toho, e se mezi zkamenlmi stopami jejich nohou
dn stopy po ocasu nenaly.
Pesto byly jet ped nkolika letech ve vdeckch publikacch
1 v muzech k vidn dinosaui s vysoko vztyenmi hlavami, asto v
pozici klokana, jak vleou ocas za sebou. Takto rekonstruovan kostry
dinosaur byly ji mezitm ve svtovch muzech, pokud na to staily
penze, opraveny. Jestlie jsou silverbellsk artefakty vykopan v roce 1924
padlky, bylo by zaprv tehdy u samo vyobrazen dinosaura
neodpustitelnou chybou vdy z doby ped rokem 1800 dnou
rekonstrukci dinosaura nemme a za druh, kdyby umlec vytvoil
artefakty teprve krtce ped oficilnm objevenm ve dvactch letech,
zobrazil by dinosaura tak, jak tehdej vda dala: se vzpmenmkrkem a
ocasem vleenm po zemi. Pokud jsou artefakty podvrh, musel bt tehdej
umlec jasnovidec, protoe zobrazil sauropoda anatomicky sprvn v
souladu s vdeckm poznatkem o sedmdest let mladm. Anebo jsou
artefakty pece jen prav? Vdli snad ped 1200 lety, jak dinosaui
vypadali, nebo se jet tehdy tu a tam vyskytovala
iv zvata?
Jsou okolnosti nlezu dokladem jeho pravosti? Fotografie z vyko-pvek
ukazuj, e sporn artefakty byly pevn uvznny ve vrstv podobn
betonu, kter geologov kaj caliche. Tato geologick vrstva tvoen
uhliitanem vpenatm se vyskytuje na rozshlch zemch jihozpadn
sti Spojench stt, tvo jakousi vrstvu z prodnho betonu, a k se j
proto tak desert cement, tedy poutn cement. Stephen Williams,
profesor americk archeologie a etnologie na harvardsk univerzit, ve sv
knize Fantastic Archaeology prezentuje sil-verbellsk artefakty jako
padlky, zrove se vak podivuje, jak dajn padlatel dokzal artefakty
pevn zapustit do vrstvy caliche, take vznikl dojem neporuenho
nalezit vdy s vykopvkami oficiln zaali teprve archeologov z
univerzity v Tucsonu (Williams,
2001, s. 242).
Bylo zjitno, e se tato speciln formace Caliche rozkld na velk
ploe podl horskho hebenu Tucson Mountains, nikoli tedy bodov,
co pipoutlo jej uml vznik se souasnm zapoutnm artefakt
(Bent, 1964, s. 321). Dean G. M. Buttler z College of Mine and
Engineering na arizonsk univerzit navc potvrzuje, e caliche pr tuhne
velice pomalu a nen ance, e by artefakty mohly bt do tto formace
zaputny teprve po pchodu Amerian (Bent, 1964,

s. 323, srv. s. 177).

Akoliv mm na dlku tvrdnut jin nzor, nebo uhliitan vpenat
tvrdne relativn rychle, je pevn uloen silverbellskch artefakt do
formace caliche dokladem pravosti nlez. Na druh stran by vak byla
formace caliche relativn mlad, jej st by nepekraovalo 1200 let, a
povrch pout nad n by byl jet mlad. Vznikla snad tamj pou
opravdu tak pozd? Jsou geologick vrstvy podstatn mlad, ne jak
uvdj geologov? Jsou geologick svdectv dajn dlouhch asovch
dob pouhou dezinterpretac? Jsou dajn pomalu, zrnko po zrnku,
vznikajc geologick formace ve skutenosti dlem katastrofickch
udlost, vytvoenm ve velmi krtk dob? Napklad obrov

Obr. 1: Dren tla. Anatomicky sprvn vyobrazen sauropoda souhlasc se

souasnmi nzory (B) s rovnm drenm krku a ocasu na mei vykopanm v roce 1924 v
Tucsonu (C), pochzejcm dajn z roku 800. Kdyby byl artefakt padlek, musel by bt
sauropod vyobrazen s vysoko zdvienou hlavou a s ocasem vleenm za sebou (A), jak to
odpovdalo vdeckm pedstavm z roku 1924.

sk mosk vlny (cunami) zmn pln obraz krajiny a vytvo nov

geologick vrstvy bhem nkolika hodin, zatmco normln, pomalu
probhajc procesy (sedimentace, eroze) by k tomu potebovaly cel stalet
i jet del asov seky. Podvejme se znova podrobnji na dajn
svdectv o vysokm st zemsk kry a polome si otzku, zda tu
neprobhly rychl procesy, je by geologick obdob drasticky zkrtily.
Dogmatick spojovn geologickch a biologickch (evolunch) obdob
odhaluje prosazovanou, dajn pliv pomalu probhajc evoluci jako
bchorku, nebo analogicky o pekot probhajc geologick procesy by
musely jakkoli dajn opi pedky jakoby nhle (zrychlen) pemnit na
modernho lovka.

Vymylen tetihory
Jednou z nmitek odbornk proti omlazovac ke zemsk kry je
vytven mocnch fosilnch tes. Vznikly tyto geologick formace
opravdu pomalu biologickm rstem nebo rychle jako anorganick
formace? Stovky metr siln a do vzdlenosti mnoha kilometr se thnouc
masivn vpencov tvary v poho Rheinisches Schiefergebir-ge, obvykle
interpretovan jako fosiln tesy, posuzuje kritick odbornk Julius

Spriestersbach jinm zpsobem: V tchto nezvtranch vpencch jsou

spry mezi vrstvami vtinou jak naznut noem a plochy vrstev
vypadaj jako hladce ohoblovan. Skutenost, je je se vznikem tes v
rozporu (Spriestersbach, 1942, s. 83).Jedin tes, kter Spriestersbach
uznal za prav, byl zatopen vodou doln pehrady na Angeru u
Bredenbruchu a dlouhou dobu nebylo mono ho prozkoumat. K przkumu
dolo teprve po vyputn vody v roce 1985: na dajnm tesu nejsou
dn vzjemn prorostl kolonie, nbr vrstvy natlaen jedna na druhou
(dr. Joachim Scheven in: Leben 4, 1992). Co z toho plyne: v Rheinisches
Schiefergebirge
dn tes nen!
U podobnch prvohornch formac ve stednm vdsku, Anglii i v
Alpch se pedpokld, e vznikly na mst (autochtonn) , a takov
interpretace je nesprvn. Vytven tchto tes si dajn vydalo
miliony let. V tchto i jinch ppadech jde vak o anorganicky vznikl
vlknit vpenec (stromatactis), jen se opticky naprosto podob
biologicky (organicky) vznikl struktue tesu, protoe vpencov vrstvy
prorstaj horninu a jsou s n propojeny. Anorganick vznik tchto
dajnch korl a vrstevnatch korl (stromatopor) probh na rozdl od
biologickho velmi rychle, protoe voda v dutinch horniny me bt
uzavena jen za katastrofickch okolnost (ibid., 1992). Z toho plyne zvr,
e tyto prastar, dajn pomalu a na mst vznikajc tesy byly naplaveny
ve velmi krtk dob anorganicky za katastrofickch okolnost velkmi masami
vody.

Na druh stran 420 milion let star prvohorn vpence (silur a devon)
obsahuj tak prav koraly, kter vak nikde nevznikly na tomt mst. Tyto
usazeniny pedstavuj fosiln horniny naplaven v krtk dob potopy,
je pochopiteln obsahuj mosk organismy ijc ped
potopou.
Dal argument pro vysok st zemsk kry: vysok st maj
dokldat zsti jet iv tetihorn tesy. Kdy jsem navtvil Velk
barirov tes na vchodnm pobe Austrlie, ekli mi, e jeho st se
odhaduje na 20 milion let. To je vyloueno, oponoval jsem, vdy v
mladch tetihorch (-24 a 1,7 milionu let) dochzelo k neustlmu
ochlazovn a teplomiln koraly pitom vyaduj vodu s vysokou
prmrnou teplotou 20 stup Celsia. V t teorii nco nehraje!
K divu odbornk byl mj nzor v roce 2001 potvrzen lnkem
zveejnnm v odbornm asopise Geology (sv. 29, . 6, erven 2001, s.
483-486), nebo podle novch analz je Velk barirov tes star jen 600
000 let omldl tedy tiaticetkrt. Dal vzkumy potvrd, zda jsou

analogicky mlad i ostatn korlov tesy ve svt. Avak ani

nov datace nen bez problm: v tu dobu pece panovala velk doba
ledov a bylo jet chladnji ne ped 20 miliony let. Snime tedy opt st
tesu a nechme koraly rst bhem nkolika mlo tisc let ped potopou, kdy
zemsk osa stla rovn (kolmo k rovin obn drhy) a od severnho k
jinmu plu vldlo na zemi klima jako ve sklenku (podrobn o tom pi v
Darwinov omylu) tedy za klimatickch podmnek, kter na Zemi dajn
pevldaly od poloviny kdy do poloviny tetihor ped 30 miliony let. Ale
o tom pozdji.
Omldnou i poho. Zrnka sldy z pkistnskho pedh jsou
datovna jen na 36 a 40 milion let (Nature, 8. 3. 2001, sv. 410, s. 194197). Podle dosavadnch nzor mlo k vyvrsnn poho Hi-mlaje dojt
o 20 milion let dve, co znamen omlazen o tetinu.
Od jist doby vdeck vzkumy naznauj v obdob tetihor jist asov
zkrcen (-65 a 1,7 milionu let). Analogicky k naim zvrm v Omylech
v djinch Zem (Zillmer, 2001) by se muselo i obdob tetihor, nsledujc
po e dinosaur, zkrtit prakticky na nulu. asov komprimace tohoto
obdob (tetihor) vyplv ze scne zniku svta (= potopy), je se
oficiln klade na rozhran kdy a tetihor, kdy ped 65 miliony let vymeli
dinosaui.
Velk prodn katastrofy znamenaj pro postien zem vdy asov
skok (maj tedy asov dopad), nebo kataklyzmatick procesy probhaj
prudkm tempem, jako asov zkratka rovnomrn probhajcch,
dlouhodobch geologickch sedimentanch proces. Pokud k asovmu
dopadu nepihldneme, prodn katastrofa jakoby zastupuje tm
nekonen dlouho trvajc geologick obdob, bez nich se vak
neobejdeme, protoe evoluce potebuje velmi mnoho asu.
Copak ale neexistuj tlust vrstvy horniny, kter dajn vznikly ve
tetihorch? Uloen vrstev (stratigrafii) z doby tetihor a nsledujcch
tvrtohor po vymen dinosaur (za hranic kdy a terciru) charakterizuje
sprvn geolog J. Hs: Souvislou, kontinuln sekvenci vrstev ode dneka
do doby dinosaur (tedy pes tvrtohory a teti-hory, HJZ) bychom nenali
nikde na zemi (Hs, 1990, s. 80). Pitom nelze zapomnat, e v tetihorch
vznikly nejmocnj vrstvy sediment vech dob (podle Holta, 1966).
Ji Charles Lyell, pedchdce souasnch geolog, sprvn poznal
(1833, s. 15), e tetihorn formace jsou obecn tvoeny osamocenmi,
vzjemn izolovanmi hmotami, obklopenmi ze vech stran pri-marn a
sekundrn (tedy pvodn, HJZ) horninou. Proti tmto formacm bvaj
situovna men i vt vnitrozemsk jezera resp. ztoky, jakoby v opozici
proti nosnm zemskm masm. asto jsou (tyto formace) stejn jako

uveden vody, velmi hlubok, pestoe jejich rozmry bvaj omezen

V tomto ppad uinil Lyell sprvn posteh, nebo tetihorn vrstvy
nezaujmaj velk plochy, ale jsou rozptleny jako mal kobereky nebo
jako rozhzen dominov kostky (= geologick vrstvy). Jinmi slovy: aby
bylo mono vypracovat relativn chronologii tetihornch vrstev, musely by
bt uspodny jistm logickm zpsobem, jako seazen kostky domina.
Tento nezbytn pedpoklad zde vak zcela
chyb.
Kdy se podvme na pehledn geologick mapy Evropy, Severn
Ameriky, Jin Ameriky i Asie a studujeme rozloen moskch usazenin,
je se po kdovm obdob vytvoily v tetihorch, vyplyne nm urit
systm. ada velkch ek toti odvoduje irok i zk pnve, jejich
okraje tvo koncentrick psy formac, je zapadaj jedna
do druh jak misky.
Krsnm pkladem je v tomto ohledu pask pnev (pnev Seiny),
jej okraje byly vytvoeny v dob dinosaur (v jue a kd), zatmco
jednotliv (mlad) lnky tetihornch formac nsleduj jeden za druhm
jako koncentrick misky smujc k moskmu pobe na severu. Podobn
vypad i struktura pnve Teme. Tak RJina a Dunaj teou z prothlch
tetihornch lab; v Severn Americe obklopuj psy tetihornch hornin
dol dolnho toku Mississippi a stejn jev pozorujeme na vchodnm
pobe od Floridy po Karolinu. V Jin Americe protk Amazonka
irokou pnv z mladch moskch usazenin a nejvt eky v Asii
odvdj vodu z bvalho moskho dna. Co z toho plyne: Tko bychom
nali njakou vt poben oblast dnench kontinent, ze kter by v
tetihorch (po e dinosaur, HJZ) krok za krokem neustoupilo moe
(Walther, 1908, s. 455).
V souladu s naimi zvry lze bez pot na jedn stran najt zem, je
nejprve zaplavily a pot opustily velk masy vody, a na druh stran poho
vznikl resp. vyvrsnn po vymen dinosaur (= po konci obdob kdy):
teprve tyto procesy daly vbec vzniknout velk m ekm, kter pedtm, v e
dinosaur, jet neexistovaly.

Po e dinosaur dochzelo v zemsk ke k dalekoshlm pohy

Obr. 2: Terasy Garonny u Toulouse. Okraje velkch evropskch ek podl dol

starch zkladnch poho tvo mlad, ten psy z doby tetihor a tvrtohor. Vdy se vedl
spor o to, zda doln rovina Garonny (svtl plocha) pochz ze starch tvrtohor (diluvia,
srv. Bayer, 1927, s. 88) nebo je jet mlad, z holocnu (= aluvium, srv. Obermaier, 1906:
citovno v Bayerovi, ibid.). Kad terasa dajn pedstavuje jinou dobu ledovou. Ve
skutenosti jde o svdectv krtkodob psobcch velkch zplav, je se valily dolmi k
moi. Zkladn poho pitom nlo nad vodami.

bm a vrsnn. V Evrop vznikly Alpy, Apeniny, Pyreneje a mnoho

mench poho. V Asii se tyily mohutn horsk systmy, jejich zhyby
se valily jako vlny nesmrnho moe z nitra Asie a k Indick-mu a
Tichmu ocenu. Velk horsk psma vznikala t v zpadn sti Severn
a Jin Ameriky. Tmto procesem, vyvrsnnm And, byl obrcen smr
toku Amazonky, kter pedtm pramenila na Sahae a tekla pes Jin

Ameriku ta tehdy jet souvisela s Afrikou do Tichho ocenu, a nikoli

jako dnes do Atlantiku. Tuto hypotzu jsem vyloil v Omylech v djinch
Zem (Zillmer, 2001, s. 74 nn.) a opr se o nlezy nezvtralch mul
vysoko v Andch a o vyprvn domorodc, kte byli oividn svdky
vrsnn And. Tyto hypotzu podporuj vzkumy geologa Gera Hilmera
(univerzita Hamburk). Jeho vzkumy byly zveejnny v televizi pod
nzvem Praamazonka {ZDF, 24. 9. 2000, 19.30 hodin).
Na povrchu dnen psen pout Sahary nael tm vdc jednak
(dosud zachoval) fosiln kostry moskch mesosaur, dajn ijcch ped
130 miliony let, zrove vak tak poutn krokodly ijc v malch
jezerech, kter se dochovala dodnes a slou bedunm jako zsobnky
vody (gueltas). Jak dlouho peij mal populace tchto zvat v nepatrnch
gueltas? Urit ne 65 nebo 130 milion let, tak sta toti maj bt
mesosaui. Jak star je Sahara? Pokud plovouc jeti ili jet ped pr
tisciletmi a vyskytuj se v ocenech dokonce i dnes, nen tu dn
problm: mesosaui uvzli v tvocm se psku pout a v malch tnch
peilo pr krokodl. Vznikla snad Sahara teprve ped nkolika tisci lety?
Dolo zde ke zkrcen asu?
K promn Sahary ze subtropick stepi s hrochy, krokodly a slony na
mrtvou psenou pou dolo teprve ped 5000 i nanejv 6000 lety (podle
oficilnho datovn): vyplv to z rekonstrukce klimatickch podmnek
proveden v roce 1998 Postupimskm stavem pro vzkum klimatu.
Prudk zmny klimatu nejsp zpsobily mal periodick vkyvy obn
drhy Zem a sklonu zemsk osy
Jet ped 6000 lety pokrvalo Cadsk jezero (slovo ad znamen
jezero) na Sahae plochu 330 000 tverench kilometr. Dnes se z
poutnho psku jako ledovce z ocenu ty hory z mosk kdy,
takzvanyardangs, a svd o nejvtm sladkovodnm jezee, jak ped
5000 lety existovalo na aridnm (suchm) severu Sdnu. Radiometrick
st organicky vzanho uhlku v jezernch usazeninch jsme urili na
8100 a 5200 let ped dnen dobou, potvrzuje profesor Hans-Joachim
Pachur (Svobodn univerzita Berln) prudkou zmnu klimatu na vchodn
Sahae (Pachur, 2002, s. 86).

Obr. 3: Zmna Kli matu. Jako ledovce se

z poutnho psku ty hory mosk kdy
(yardangs). Jsou svdky jet ped 5000 lety
existujcho sladkovodnho jezera na vchodn
Sahae, na hyperaridnm (= extrmn suchm) severu Sdnu. Lev snmek
z Pachur, 2000, s. 84.

Geoekologick rekonstrukce prosted na zem, kter je dnes ivotu

neptelsk, se mimo jin opr o asi 5000 let star kosti hovzho dobytka
a stejn starou keramiku. Potvrzuj ji petroglyfy (skaln kresby) z
okrajovch poho: vidme enu, jak doj krvu uprosted pokojn
odpovajcch std a na stromech i klech vis keramick dbny, jak to
ped 200 lety popsal Bath u kmene ijcho 800 kilometr na jih od
adskho jezera (Pachur, 2002, s. 86). Vypad to, jako by od vzniku
Sahary nedolo k dnmu kulturnmu vvoji. V kadm ppad byli
svdky vzniku Sahary lid.
Velk sti dnen Sahary tvoilo ped jet relativn krtkou dobou
velk moe. Na druh stran pramenila v adskm jezee Ama-zonka. V tu
dobu spolu jet souvisely Jin Amerika a Afrika. Kdy se tyto kontinenty
opravdu oddlily? Dolo k tomu a ped nkolika tisci lety?
Masov hrob dinosaur v Nigeru se thne do dlky 175 kilometr. Kosti
dodnes vynvaj z psku pout! Na zem zpadnho souseda adu,
Nigeru, nachzme sti alostnch zbytk nkdejch rozlehlch vodnch
ploch. Uvzli zde nesetn dinosaui? Cadsk jezero se od vzniku Sahary
neustle zmenuje. Od roku 1963 zbyla z 25 000 tverench kilometr jen
alostn tyi procenta (dnes m 1000 tverench kilometr). V poslednch
6000 letech se plocha jezera zmenila 3300krt. ili jinak eeno: ped
6000 lety bylo jezero 3300krt vt!
Proto dnes le v psku pout kosti dinosaur (mj. Suchomimu) vedle
koster obrovskch krokodl, jako byl Sarcosuchus: a 15 metr dlouh
dajn pedek naich dnench krokodl. Pitom vme, e dn voda

znamen dn krokodli. Pomeli tito krokodli v dob, kdy vznikla

Sahara, tedy nanejv ped 6000 lety?
Profesor Paul C. Sereno (univerzita Chicago), svtov znm expert na
krokodly, nalezl v tto povrchov vrstv s kostrami jetr tak lebku
krvy zkamenlou stejn, jako byli pravc krokodli a dinosaui lec v
te vrstv. Vzhledem ke zkamenn neme jt o krvu, kter zahynula
teprve nedvno. Sereno (2003) sm pe: Co m co pohledvat lebka
krvy na takovm mst na zem, kde je plno dinosaur, jejich st
pevyuje 100 milion let? To je sprvn otzka!
Kdy najdete zkamenlou lebku krvy, nemly by bt daleko ani
zkamenl kosti lid. A opravdu: Serenv tm zhy nalezl zkamenl lidsk
pozstatky ve stejn geologick vrstv, v n byly nalezeni pradvn
krokodli, dinosaui a zkamenl krva. Byli krvy a lid mu-mifikovni
houcm sluncem pout v dob jejho vzniku a zkamenli na bezch
poslednch vodnch tn, zatmco krokodli a jeti ve stejn dob uvzli
ve vyschlch jezerech, kde jejich kosti dodnes le dobe zachovny v
poutnm psku?
Zd se, e lid byli svdky mocnch pemn a pevratnch proces v
zemsk ke. Rovn mezi domorodci podl vchodoafrickho
pkopovho systmu, jeho dlka in estinu obvodu Zem, uchovv
domorod tradice vzpomnku na velik zmny struktury krajiny a vznik
pkopov propadliny. Tuto tradici potvrzuj geologick jevy, nebo nkter
svahy pkopu jsou tak hol a prudk, e mus bt mladho data a z
dob, kdy u ili lid (Gregory, 1920).
J. W. Gregory (1894), jen prozkoumal systm vchodoafrickch
pkop, se v roce 1920 piklonil k nzoru prominentnho geologa Asuarda
Suesse (1885/1909), podle nho souvis vznik vchodoafrickho
pkopovho systmu s poslednm velkm vrsnnm poho v Evrop, Asii
a na americkm kontinentu. Vznikla obrovsk poho
relativn nedvno?
R. F. Flint (1947, s. 523) zjiuje, e mocn zmny zemsk kry se
odehrly v dob, kdy ji il modern lovk (zvraznn HJZ):
Napt v zemsk ke zpsobilo, e praskla podl polednku tm po
cel dlce Afriky Stejn pina mohla vyzdvihnout horsk

Obr. 4: Povrchov nlezy. V pscch Sahary zprchnivly obrovsk

kostry dvnch krokodl a dinosaur (lev obrzek: Niger, Afrika).
Serenv tm nalezl v tchto povrchovch vrstvch vedle zkamenl krvy i
zkamenl pozstatky lid (obr. vpravo: Sereno, 2003).
hbet na dn Atlantiku; a zlom a vrsnn urit probhly ve stejn dob
jako horotvorn procesy v Evrop a Asii. Tyto hory doshly sv nynj
vky v dob, kdy ji ili lid; vchodoafrick pkopov systm se z vt
sti rovn vytvoil a v dob existence lidskho druhu, na konci doby
ledov.

Pohyby zemsk osy

Za udlost, kter spustila pronikav zmny v zemsk ke, jsme v
Darwinov omylu oznaili nhlou zmnu sklonu zemsk osy (vi rovin
obn drhy Zem) asi o 20 stup. V takovm ppad se horsk hebeny
zdvhaly zvratn rychle: lid tak byli svdky tvoen horstev (takzvan
orogeneze). Krom toho se pokryla ledem polrn psma a hranice mrazu
se nhle posunula o nkolik tisc kilometr. Znamenalo to prudk
zamrznut mj. severnch oblast stedn Evropy a zpadn Sibie.
Poprv pinesly novou diskusn platformu nov vzkumy geolog
Williama W. Sagera a Anthonyho P. Kopperse {Science, sv. 287, 21.1.
2000, s. 455-459). Zjistili, e ped 86 a 82 miliony let Zem mla dva
magnetick ply vzdlen od sebe 16 a 21 stup a potvrdili, e popsan
jev zpsobil prudkou zmnu osy vi zemskmu plti (skuten pohyb
pl) a souvisel s globln zmnou pohybu pev-ninskch desek, velkmi
sopenmi vbuchy a zmnou magnetickch pl (Sager/Koppers, 2000).
Peili snad dinosaui prudkou zmnu skonu zemsk osy se vemi
prvodnmi jevy, aby pak vymeli na nsledky dopadu jednoho jedinho
asteroidu? Urit ne. Pokud v souladu s oficiln chronologi umstme ob
udlosti do minulosti ped 65 miliony let, potom ob udlosti zpsobily

konec kdovho obdob (hranice kda/tercir) a vymen dinosaur. Pokud

vak budeme pedpokldat, e tetihory vlastn neexistovaly, posune se
tento katastrofick scn smrem k souasnosti, do doby, kdy lid
sledovali rychlou tvorbu hor na vlastn oi a sv zitky iv zachytili v
mtech.
Do fiktivnch tetihor spad potom vlastn vyvrsnn Alp, k nmu
podle pevldajcho nzoru vdc dolo ped piblin 30 miliony let. Alpy
se pr zdvihaj jen o 0,8 milimetru za rok {Lexikon der
Geowissenschaften). V rozporu s touto pedstavou o pliv pomalu
rostoucch horch by nhl zmna sklonu zemsk osy zpsobila rychl rst
poho jako v asov lup. V takovm ppad eroze nemla na rozdl od
pomalho procesu zdvihn hor pro sv psoben jet dost asu: strm
horsk svahy psob dosud erstv. Zemsk kra se v na dob tak
bouliv drob prv proto, e byla nov petvoena teprve v relativn
nedvn dob, vdy jinak by ji musela bt alpsk dol zavalena sut.
Proto neudiv, e se. prudce drol (eroduje) anglick pobe (a nejen
to), jak dokldaj nov data ze satelit European Space Agency (ESA,
BdW, 10. 8. 2001). Je strm pobe v dnen podob relativn mlad,
nanejv tisce let star? Nevyrvaly mohutn zplavy velk kusy pevniny,
jak nzorn dokld rapidn erodujc strm pobe? Tento nzor byl
potvrzen. Na odbornm zasedn v Glasgow (Skotsko) pedloil vsledky
svch vzkum profesor geografie David Smith (univerzita Coventry).
Podle nich oddlily Velkou Britnii od evropskho kontinentu ped
nkolika tisci lety, tedy a po dob ledov, obrovsk vlny. Zanechaly po
sob ostrov (BdW, 14. 9. 2001). Je strm pobe nmm svdkem udlost,
kter se odehrly teprve nedvno?
Bouliv Severn moe je pitom z geologickho hlediska mlad pnev.
Touto zem, je je dnes dnem Severnho moe, protkal Rn, jeho st
bylo u Aberdeenu ve Skotsku (Basin Research, 13, 2001,
s. 293-312). Teme byla v tu dobu jeho ptokem. Jet v dob bronzov
bylo Severn moe rodnou step a voda je zalila a pozdji (podrobnji
otzku probrme v knize Kolumbus piel jako posledn).
asopis Hamburger Echo referoval 15. z 1951 (citovno v Meier,
1999, s. 490) o zdnliv kuriznch nlezech: Vzkumn lo ,Meta
objevila u ostrova Helgoland nlezy nevysliteln hodnoty. V hloubce
30 metr byly na podmosk mlin objeveny dva mohylov hroby.
Krom toho zde byly nalezeny pozstatky obydl, z-dun dary, prastar
nad a dal spotebn pedmty z mlad doby kamenn a doby
bronzov. Zvr: Severn moe zalilo pnev Severnho moe po skonen
doby megalit.

Kdy se zdvihala poho, dochzelo k nesmrnm zplavm tak v

dnench poutch na zpad Ameriky. V Yavapai Point Museum v
Nrodnm parku Grand Canyon se pe, emu vili domorod Havasupaiov ijc v Grand Canyonu (vatek): Bh zla pokryl zemi velkou
potopou Kdy konen voda ustoupila a do ve se vztyily hory,
vznikly eky; jedna z nich vyhloubila Grand Canyon, kter tak vznikl
Mty vyprvj o skutench udlostech. Podle nich byli lid ped
relativn krtkou dobou svdky zvanch zmn zemsk kry a souasnky
jetr: prun ps geologickch asovch tabulek se nsledkem toho
smrt a z celch tetihor nezbude prakticky nic.
Z eho vlastn vychz lenn tetihor na dlouho trvajc obdob
(paleocn, eocn, oligocn, miocn, pliocn)? Vychz z vyhodnocen
vyskytujcho se potu moskch mul (mkk). Rozhodujc roli pitom
sehrl podl mkk v jednom obdob. V 19. stolet byly tetihory
rozdleny do t (dnes do pti) obdob, piem podle Charlese Lyella m
eocn obsahovat 5 procent, miocn 17 procent a pliocn 35 a 95 procent
ijcch (recentnch) druh: m je podl druh mul ni, tm star m
vrstva bt. Jak se dalo oekvat, ji zhy se pilo na to, e uvdn
procenta z Francie nelze jednodue extrapolovat do Anglie (Walther,
1908, s. 454).
Tato metoda vychz z pedstavy, e mra vzniku novch a vymrn
starch druh u mkk (mul) je vude na zemi stejn. Pestoe
mylenka systematickho rozdlen tetihor byla takto vycucan z prstu a je
zcela voluntaristick, udrela se a dodnes. Pro se u te-tihornch vrstev
mluv vhradn jen o moskch ivoich, kdy v te-tihorch ili dajn
tak savci? Pro nlezy suchozemskch zvat nehrly dnou roli pi
urovn stratigrafle? K materilu mli pstup a znali ho jen
specialist (Thenius, 1979, s. 4). Utajen je povinn, protoe tetihorn
vrstvy jsou uspodny izolovan, jako ozy na pouti, a zdnliv jsou
dlem vody. Suchozemt savci se proto v te-tihorch museli utopit.
Stephan J. Gould upozornil na to, jak kad pokus dokzat, e savci se
kontinuln vyvjeli ke stle vym formm, musel narazit na empirick
materil (Gould, 1998). Za pardn pklad evoluce se pokld vvojov
linie kon. Gould (1998) konstatuje: Vechny dleit vvojov linie
lichokopytnk (k nim pat kon) jsou ubohmi pozstatky nkdej
spn a bohat skupiny. Jinak eeno: dnen kon jsou outsidei mezi
outsidery je to tedy asi ten nejhor pokrok evoluce, a u tento pojem
znamen cokoli.

Ob vlny
elezn asteroid o prmru pouhho kilometru uvoln pi dopadu
ekvivalent energie 1,55 bilionu tun TNT a tak vytvo vce ne 800
metr vysokou vlnu, je se rychlost 600 km/h a po 65 kilometrech m
stle jet dv tetiny sv pvodn vky. Asteroid, jen dopadl na zemi na
konci kdovho obdob a dajn zpsobil vyhynut dinosaur, ml pr
prmr deset kilometr.
Nejvt cunami pozorovan v historick dob, je se vytvoilo po
sesuvu pdy na Aljace v roce 1958, bylo zhruba 500 metr vysok. V roce
1998 stailo cunami o vce pouhch deseti metr, je vzniklo po
podmoskm sesuvu ve vzdlenosti 2000 kilometr, aby na Pa-pui-Nov
Guineji zabilo vce ne 2100 lid.
Ped 200 miliony let pr vyvolal dopad meteoritu obrovskou vlnu
(cunami) o vce a 1200 metr, je pronikla stovky kilometr do nitra
stedn Evropy. Vrstva hornin stejnho st, je jsou dlem cunami, sah v
sle dvou a pl metru od jinho Walesu a do jihozpadn Anglie a vlna
zanechala jet v nmeckm Pfrondorfu vrstvy o sle 20 a 30 centimetr.
Nejsp vak meteorit nebyl jedinou pinou masovho vymrn, k
tiibingensk geolog dr. Michael Montena-ri, lo spe o souhru siln
vulkanick aktivity a kosmickch dopa
d. (Spiegelonline, 16. 9. 2004). Jde o realistick popis obrovsk
prodn katastrofy, je vak v podku i datovn?
O pouhch 20 milion let pozdji byli rybojeti, mot krokodli,
ostnat raloci a plesiosaui trojrozmrn narovnni v masovm hrob u
Eislingenu (v Bdensku-Wtirttembersku) jako sardinky v krabice.
Paleogeologov z univerzity v Tubingenu se domnvaj, e pinou
katastrofy bylo uvolnn hydrtu metanu.
Uvolnn plynu metanu je dosud podceovan pina katastrof, jak se
v minulosti Zem odehrly nkolikrt. Pod Severnm moem se nachzej
obrovsk zsoby tohoto plynu. Kdy plyn zane stoupat z moskho dna,
obrovsk masy dna o velikosti Islandu klesnou do hlubin. Dsledkem
poklesu jsou gigantick vraedn vlny. Cunami by za nkolik minut zalilo
Anglii, Holandsko i severn Nmecko. Z mst jako je Hamburk a Brmy by
nic nezstalo.
Geolog David Smith z univerzity v Coventry je pesvden, e prv
takov vlny zniily pevninsk most mezi Velkou Britni a kontinentem
ped pouhmi 8000 lety. Kleslo tedy dno Atlantiku (i s Islandem), je dnes
le mezi ostrovem Jan Mayen a Islandem v hloubce 1000 a 2500 metr,
teprve v posledn dob o 2000 metr (Wal-ther, 1908, s. 516)? Fridtjof

Nansen bhem plavby se svou vzkumnou lod Fram zjistil, e ada druh
ryb obvyklch pro mlk moe, se dnes vyskytuje v hlubokm moi.
Po vbuchu sopky na ostrov Santorin kolem roku 1628 zaplavily asi
60 metr vysok vlny cunami pobe vchodnho Stedomo a
pravdpodobn pivedly k zniku mnjskou kulturu na Krt. Katastrofln
cunami v Indickm ocenu z prosince 2004 proti tomu vypad takka
nevinn, pestoe zpsobilo utrpen tolika tiscm lid.
Jestlie tetihory jsou jen zdnlivm geologickm jevem (= fiktivnm
asem) a v zastoupen prodn katastrofy ztlesuj zrychlen as, vznikly
jejich vrstvy hlavn v dsledku obrovskch vln, jak jsme je popsali ve.
Musme si ovem uvdomit, e ani doprovodn jevy (zemtesen,
vulkanismus a zdvihn pevniny) neprobhly v jedinm dni, ale e trvaly
jistou del dobu.
Teorie prodnho betonu popsan v Darwinov omylu prosazujc
rychl vznik usazench hornin a geologickch souvrstv, pedpokld nejen
jednu nebo nkolik velkch katastrof, nbr rovn celou adu nslednch
kataklyzmat, je zpsobily pevrstven zemsk krya vyprodukovaly
nov, jakoby betonov vrstvy sediment, charakterizovan rychlm
vznikem. Pedstavu, e obrovsk cunami teprve ped nkolika mlo tisci
lety vrazn zmnila zemsk povrch a vytvoila nov zemsk vrstvy se
zabetonovanmi fosiliemi (= masov vymrn), se dnes poprv opr o
novou vdeckou studii.
Kdy na konci (dajn) doby ledov praskla 600 metr vysok ledov
hrz, je ohraniovala 270 kilometr dlouh jezero Missoula v dnenm
americkm stt Idaho, veker voda z nho se bhem dvou dn vylila do
Pacifiku. Niiv missoulskd vlna odvdla desetkrt vce vody ne vechny
eky na zemi dohromady {Science, 29. 3. 2002, sv. 295, s. 2379-2380).
Victor R. Baker (arizonskd univerzita v Tucsonu) v odbornm list
Science potvrzuje, e geologov psoben obch vln ignoruj, protoe
vychzej z pedstavy, e propasti a dol zformovala tiscilet pomal
prce sil vody a vtru. e cel krajina pacifickho Jihozpadu dostala v
dsledku jedin udlosti novou tv bhem nkolika hodin, to si vdci
dlouho nedovedli ani pedstavit {Science, 29. 3. 2002, sv. 295, s. 23792380).
Podle Bakera pitom dochzelo k obm vlnm tak na jinch
kontinentech, napklad v Asii. Svdectvm tchto vln, je smetly dokonce i
stovky kilometr irokou vysoinu, pokud jim stla v cest, jsou velk
pnve jezer z doby ledov na Sibii (mj. Kaspick a Aralsk moe). Na
snmcch ze satelit jsou pitom dobe patrn zbytky psem kopc, kter
vlna naruila.

Baker upozoruje, e geologov maj klapky na och a jejich pohled je

asto zaujat: Metodick problmy se studiem obch vln existuj ji od
doby, kdy geologie vznikla Ve dvactch letech zdokumentoval stopy a
vlivy missoulsk vlny, je zanechala po skonen doby ledov v oblasti
Channeled Scabland v americkm stt Washington {Journal of Geology,
sv. 31/8, 1923, s. 617-649), setkal se vak s ostrou kritikou tehdejho
vdeckho establishmentu (science commu-nity). Ten se teprve po roce
1960 smil s mylenkou, e tuto ob vlnu zpsobilo protr en ledov hrze
jezera Missoula z doby ledov na jinm okraji kordillerskbo ledovho
ttu na americkm severozpad... Velmi kontroverzn studie obch vln
dokazuj, e nauka o tchto vlnch nerespektuje ve vd uznvan zkladn
principy rovnomrnho vvoje raen Lyellem. J (Baker, HJZ) jsem vak
toho nzoru,

Obr. 5: Missoulsk vlna. Palouse Canyon v americkm stt Washington je

dlem missoulsk vlny, je v solidn u le vyhloubila dol hlubok 90 a 160
metr : tato katastrofick udlost se odehrla po skonen doby ledov teprve
ped nkolika tisci lety. Vzniklo tak dol tvaru U, typick pro dobu ledovou.
Mal obrzek (z Bakera, 2002): Tento blok bazaltu je 18 metr dlouh a
missoulsk vlna ho odnesla deset kilo metr daleko.

e studium obch vln odhal neekan souvislosti a pekvapiv

paradigmata vysvtlen {Science, 29. 3. 2002, sv. 295, s. 2379-2380).
V dsledku obch vln dochz ke strukturln novmu uspodn
pevnch ltek, je strhnou s sebou, protoe ty se dostanou do ocen, mo
a jezer, kde vytvej nov vrstvy a tedy i sedimentovan horniny, je se
hydrodynamicky roztd podle specifick hmotnosti pevnch ltek
obsaench ve vodn mase. Vespod pak nachzme hrub sousti (balvany

a kameny). m jsou pak zrna a tak ppadn fosilie v sedimentech ve,

tm jsou men (trky a psky). Systm vzniku vrstev je vdy stejn, take
pokud bylo takovch obrovskch vln nkolik, le jeden na druhm bloky
sediment, jejich jednotliv souvrstv jsou uspodna podle ve
uvedenho vzorce.
K obm vlnm dochzelo i v Austrlii. Geomorfologov profesor Ted
Bryant (univerzita ve Wollongongu v Novm Jinm Walesu) a kolegov se
domnvaj, e v poslednch tisciletch zasahovaly Zemi velk meteority
pomrn pravideln. K tomuto nzoru (kter rovn sdlm) dospli
studiem
etnch
stop
zpustoen
gigantickmi

vlnami
Obr. 6: Tdn hornin. Kdy se minerln usazeniny od bahna po jemn psek a
trk sms na polvku s plovoucmi organick mi lt kami a velk m mno stvm
vody a podn promchaj, pak po njak dob, kdy je s ms ponechna v klidu,
vznikne vertikln ro zvrstven podle velikosti zrn (vlevo). K podobnmu
hydrodynamickmu rozt dn dochz psobenm obch vln jako pi katastrof ve
Versilii (Tosknsko) 5. kvtna 1998 (vpravo): v tomto ppad rozeznme pt
roztdnch horizontlnch vrstev.

(cunami) na jihovchodnm pobe Austrlie (Bryant, 1997, 2001; srv.

Young, 1996 a Bulgarian GeophysicalJournal, 1995, sv. XXI, . 4,
s. 24-32).

Pomoc potaov simulace uril Ted Bryant (2001) vku vln cunami
po dopadu nebeskho tlesa o prmru esti kilometr uprosted Pacifiku.
S pomoc (ode mne vypjen) radiokarbonov metody bylo ureno st

skopek mul vyplavench daleko na pevninu: mosk ivoichy

vyplavilo v poslednch tisciletch na pevninu alespo est rznch cunami.
Dv nejvy vlny zaplavily ped 6000 a jen ped asi 400 i 500 lety i
zem poloen jet 130 metr vysoko (Bryant, 2001, srv. Die Welt, 20. 9.
2002). Lid byli svdky tchto obrovskch vln a kataklysmata peili.
Zdnliv nzk st je mon jet pli vysok, nebo radiokar-bonov
datovn dvaj asto fantastick sla. Ve vdeckm asopise Science (sv.
141, 16. 8. 1963, s. 634-637) bylo zdokumentovno, jak bylo
radiokarbonovou metodou ureno st jednoho mkke na 2300 let.
Uren mlo jen jednu malou chybu na krse: zve jet ilo! V jinm
ppad urila metoda st 27 000 let. Tak v tomto ppad lo o dosud
ijc exempl (Science, sv. 224, 6. 4. 1984, s. 58-61).
Doloeny byly i dal zplavy, nap. v odbornm asopise Geology (sv.
32, . 9, z 2004, s. 741-744): ostrov Havaj, hlavn ostrov Havajskch
ostrov v Tichm ocenu, zalila obrovsk ztopov vlna ped 120 000 lety.
Na boch vulknu Kohala sahaly vodn masy a do ve 500 metr.
dajnou pinou bylo zcen boku sopky Mauna Loa.
Charles Darwin plul na palub Beaglu kolem svta a na cest na
Galapgy navtvil Andy v Jin Americe. Do cestovnho denku si zapsal:
Nejvt st tchto vymelch tvernoc, pokud ne vichni, ila v
pozdn dob a byla souasnky vtiny dodnes ijcch mul. Od doby
jejich ivota se tvar pevniny nijak zsadn nezmnil. Tak co potom
zpsobilo vymen tolika druh a celch eled? Logicky a nevyhnuteln
vs v takovm ppad napadne njak velk katastrofa, ale aby byli takto
znieni mal i velc ivoichov, v jin Patagonii, v Brazlii, v perunskch
Kordillerch a i v Severn Americe a po Be-ringovu inu, to by se
musely otst samy zklady na planety.
Jak se stalo, e Darwin nakonec ze svch pozorovn odvodil tak
nesprvn zvry? V Darwinov dob ji byly znmy hromadn nlezy
zahubench zvat v Jin Americe i jinde po celm svt. Alfred Rus-sel
Wallace (1823-1913), jen souasn s Darwinem hlsal teorii prodnho
vbru, sm upozornil na hory Sivlik na pat Himalje, je byly v dlce
nkolika set kilometr doslova posety kostmi zvat.
asto se setkvm s otzkou: Jak mohli lid vbec takov peklo pet?
Pedevm musm znovu zdraznit, e potopa nebyla udlost, kter by se
odehrla za jedin den. Z globlnho hlediska byly rzn oblasti postieny
prodn katastrofou a jejmi nsledky s rznou intenzitou a v rznm ase.
Rovn katastrofln cunami v Indickm ocenu z roku 2004 ukzalo, e
lid jako zzrakem peili, v logice navzdory.
Hypotzu globln katastrofy podporuje rozshl genov studie: v

uplynulch milionech let stlo lidstvo minimln jednou na pokraji

vymen. To znamen, e pedkov lid museli v njakm momentu ztratit
vtinu sv genetick rznorodosti pravdpodobn proto, e se poet lid
vrazn snil (PNAS, 1999, sv. 96, s. 5077-5082).
Zstv otzka, jak rychle se me po prodn katastrof obnovit
druhov pestrost. Kdyby nebyly hory i moe a hojnost msta
provechny, pak by byla nae proda asi o nkter druhy chud. Kdy
izolace trv dostaten dlouho, mohou vzniknout nov druhy. Nemus to
vak trvat tisclet: dv spoleenstva jednoho druhu losos, je ij v tme
jezee, se rozely vlastnmi cestami ji po 60 letech za mn ne 13
generac se z jejich potomk vyvinuly dv morfologic-k odlin populace,
kter se rozmnoovaly bezmla ve vzjemn izolaci (Hendry, A. P.,akol.
in: Science, sv. 290,20.10.2000, s. 516-518). Na stedomoskm ostrov
Korsice existuj dv spoleenstva modi-nek, je ij jen 25 kilometr od
sebe, avak nems se {SpW, 6. 9. 1999). Za uritch okolnost (izolace,
klimatick zmny, ivotn prosted) probh vvoj novch druh a osdlen
novho ivotnho prostoru relativn rychle. Ve druh polovin 19. stolet se
ped oima uaslch biolog svtl spnuka ijc na bzch bhem pr
desetilet zmnila v ddin ernohnd zbarvenou variantu, je se takto
pizpsobila ivotnmu prosted zneitnmu sazemi a prachem. Situace
nebv vdy tak jednoduch, avak podobn se relativn rychle vyvinuly z
hndch medvd a ervench liek jejich bl arktick
varianty.
Z naich dosavadnch vklad vyplv, e se tetihory asovou
komprimac zhustily do tm nulovho trvn. Toto obdob skonilo ped
1,7 milionu let nstupem tvrtohor. Kdy geologov 19. stolet rozdlili
tvrtohory na pleistocn a holocn, nevychzeli z asovho dlen, ale
orientovali se podle udlost. Pleistocn (dnen data: 1 700 000 a 10 000
let ped na rou) se nazval diluvium {latinsky, povode, potopa) a
holocn, jen zaal ped 10 000 lety, aluvium (= napla-venina, naplaven
zem). Je to sprvn oznaen pro udlosti, jejich psobenm vznikly
geologick vrstvy vlivem obrovskch vln rychle, a nikoli, jak tvrd
ortodoxn geologie, pomalu, zrnko po zrnku, v prbhu celch milion
let.
Tak geologickou ptomnost po skonen doby ledov ped 10 000 lety
oznaovali dvj geologov sprvn, kdy ji uvdli do souvislosti s
potopou a tak ji podle tto udlosti sprvn oznaovali. Vraz aluvium
se toti vztahuje k procesm souvisejcm s nvratem vody z plivov vlny
do ocen a mstnch retennch kotlin, je se tmto zpsobem mnily v
jezera z doby poledov.

Napklad v dol stednho Mohanu byly dajn ped 850 000 a 760
000 lety (Liedke, 1995) mimodn rychle uloeny 50 metr sil
n vrstvy psku a trku, na co upozornil ji wiirzbursk geolog Erwin
Rutte (1958). Sedimenty byly navreny najednou bez vtho peruen
(Rutte, 1990, s. 235), bez peruen v geologicky velmi krtk dob
(Krber, 1932, s. 30). Mohutn vrstvy, obsahujc i lidsk pozstatky (jako
elist Homo heidelbergensis, heidelberskho lovka), nachzejc se tsn
pod dnenm ternem, tedy vznikly bhem nkolika mlo dn, ba mon
hodin (viz foto 33). S pihldnutm k asovmu urychlen (= rychl
naplaven) se tato udlost odehrla jen ped nkolika mlo tisciletmi.
Jin pklad: Podlo Berlna, nachzejc se tsn pod povrchem,
vzniklo z geologickho hlediska ped pouhmi 10 000 lety (Bayer,
2002, s. 29 a 35). Pnev v severovchodn sti Nmecka pokrv mocn
vrstva psk a jlu, by jen zsti uspodan, je obsahuje nesmrn
mnostv velkch i mench balvan. Usazeniny v mnoha ppadech
zeteln ukazuj, e je transportoval, valil a usazoval bouliv pval vln.
Geologov 19. stolet uvdli tyto naplaveniny do souvislosti s pohybem
vod pipomnajcm potopu (srv. Walther, 1908, s 492).
Hloubkov vrty odhalily, e mocnost diluvilnch usazenin v
severnm Nmecku je vt ne na vtin zem Severn Ameriky
{American Geologist, 1892, s. 296). Severonmeck rovina je star pnv,
je sah a do hloubky deseti kilometr a je vyplnna sedimenty a solnmi
loisky. V mlad dob, za velk doby ledov, vznikly vrstvy usazenin,
je sahaj od Polska pes Dnsko a do Belgie a dosahuj mocnosti bezmla
200 metr, napklad pod Hamburkem a 192,6 metr a pod Berlnem 166
metr (Wahnschaffe, 1901, s. 17nn.). O suov materil uloen ledovci jt
neme, protoe povrch je na jednotlivch mstech zcela nezvisl na
tvarech relifu podlo ve vtch hloubkch. Krom toho dochzelo k
pohybm zemsk kry jet ve velice nedvn dob (tamt s. 70).
Zajmav je teorie E. Bolla (1846, s. 263nn.). Podle nho zpsobila ve
Skandinvii vulkanick innost katastrofu, kdy prorazila ta-mj ulov
vrstvy: v tto udlosti spatoval hlavn pinu vzniku diluvia v severn
Evrop (srv. foto 39 a 42). Pitom ml postihnout v irokm okruhu
krajinu i v sousednch zemch d vulkanickch (kamennch) bomb, s
nm jsme se setkali i v roce 1980, kdy vybuchla sopka Mount St. Helens.
A skuten: a v Durynsku nachz-me bludn (na dan msto nepatc)
kameny, je pochzej ze Skandinvie a o jejich zpsobu pepravy se
vedou spory. Podle Charlese Lyella dopravily tyto balvany do Nmecka
ledovce. Tato nktermi geology dosud zastvan driftov teorie byla vak
mezitm oputna (Schwarzbach, 1993, s. 34).

Musme zdraznit, e geologov maj na ukldn geologickch vrstev

rzn nzory. Bezmla a do poloviny 19. stolet se jejich vznik uvdl do
souvislosti s konkrtnmi udlostmi (zplavami, vbuchy vulkn, posuny
zemsk kry, sesuvy svah), avak od doby, kdy byla zavedena geologick
asov tabulka, pevauje nzor, e sedimenty se usazovaly pomalu a e
jich lze pouvat jako hodin k uren prbhu evoluce. Vytven
geologickch vrstev je z tohoto modernho vdeckho pohledu zleitost
dlouhch asovch obdob a nikoli dsledek krtkodobch udlost. Jde o
zsadn odlin zpsob pohledu na druh a zpsob usazovn a rychlost
vzniku vrstev hornin, zejmna od vymen dinosaur v poslednch 65
milionech let (= v tetihorch
a tvrtohorch).
Pokud pohlme na geologick vrstvy z tohoto novovku Zem jako na
vsledek jedn nebo nkolika udlost (prodnch katastrof), bude as
vzniku tchto formac podstatn zkrcen, nebo katastrofy, a potopy
obzvlt, se vyznauj tm, e odnenm a ukldnm materilu zmn
tvnost krajiny rychle a nhle. V poslednch letech se nicmn
neokatastrofismus pomalu, ale vytrvale vrac do geologickho mylen, je
se obrac k nzorm Georgese Cuviera (1769-1832). Ten zastval stejn
jako j spolu s jinmi tehdejmi geology nzor, e zvata dvjch as
vymela v dsledku nesmrnch prodnch katastrof (katastrofick teorie), ale
tak, e druhy jsou nemnn (dogma o stlosti druh).

Nicmn pomalu se mezi geology formujc neokatastrofismus neme

na jedn stran nechat neporuen zsady rovnomrnho vvoje podle
Charlese Lyella a tedy bez povimnut i geologickou asovou tabulku, aby
na druh stran ostchav tvrdil: My pece vme na prodn katastrofy.
Takov nzor odporuje, podvme-li se na to globln, teoretickm
zkladm resp. dogmatm teorie rovnomrnho vvoje v geologii i v
biologii. Kdy chcete zmnit mylen, tak laskav dsledn! Podvejme se
nyn na jednu katastrofickou udlost, kdy se jakoby zrychlil, as,
dkladnji.
Slavn kdov skly v jin Anglii jsou podobn jako na Rujn nebo
na dnskm ostrov Moen tvoeny hlavn as z planktonu. Vedle nich
jsou zde i mule rznch mkk a domeky foramini-fer
(jednobunnch ivoich s pevnou schrnkou). Na tto kd, uvan i
ke psan, je zvltn, e je tm ist moskho pvodu, bez sediment z
pevniny. Proto zstv vznik tchto vpenc pro dnen geology zhadou,
zvl kdy dnes nemme pro tyto rozshl kdov usazeniny dn
souasn objekt ke srovnn. Jestlie budeme pedpokldat, e tvary
vznikly pliv pomalu, pekrauje masa vpenatch pozstatk as

jakkoli mysliteln rmec. Nedolo vak v rozporu s teoriemi

rovnomrnho vvoje k explozivnmu rozvoji as? Nebyly tyto
planktonick asy zdrojem obivy pro sauropody ijc ve vod (a j
myslm, e byly)? Nemli tito a 50 metr dlouz b-lorav dinosaui jen
proto horizontln (a nikoliv vertikln) pohybliv dlouh ocasy a krky,
aby si mohli drobouk organismy pihnat ke tlam, a nepouvali nhodou
sv velk chtny s kolkovitmi zuby k prosvn malch ivoich, jako
to dnes svmi zuby dlaj velryby?
Velmi vysok teploty a tehdej sklenkov podneb v kd vytvely
pedpoklad explozivnho rozvoje as, celosvtovho rozen
jednobunnch ivoich se schrnkami a nakonec i sauropod. Podle
oficilnho nzoru petrvaly prmrn tropick teploty ve stednch kch
a do doby zhruba ped 30 miliony let, pak nsledoval pokles. Napklad v
eocnu (podle oficiln datace ped 55 a 38 miliony let) ila v
severozpadnm Nmecku jako soust planktonu foraminife-ra, vyadujc
subtropickteploty. K pekvapen pracovnk jedn nedvn expedice, je
provdla v Arktid vzkumn vrty, ily nejen v severnm Nmecku, ale i v
Severnm ledovm ocenu ped 55 miliony let subtropick mosk asy, je
ke svmu ivotu potebuj vodu o teplot 20 stup (zprva dpa z 6. 9.
2004, 4.11 hod.) tomuto problmu jsme se ostatn vnovali ji v
Darwinov omylu.
V kadm ppad mohou mocn kdov usazeniny naplavit jen
nesmrn vry za gigantickch zplav. Ve Spojench sttech byly na
nkterch mstech v kdovch usazeninch dokonce prokzny kc se
vrstvy. To svd o rychlm vzniku vrstev pod vodou, pi rychlosti proudn
vody 50 a 160 centimetr za sekundu, v zvislosti na hloubce vody
{Sedimentary Geology, 26, 1980; srv. Zillmer, 2001,s. 281). Pi jet
vych rychlostech vody vznikaj ploch psit povrchy, pi nich
pevauj tvary pipomnajc ebrov.
Mocn vrstvy kdy naplavily pohybujc se nesmrn masy vod, dal
doklad zkrcen asu a rychlho vzniku, ale pak je obrovsk vlny zase
zaaly, jako obrovsk bagr, erodovat a vsledkem je dnen strm
pobe. Z tohoto pohledu neudiv, e (nejen) anglick pobe prv dnes
trp zrychlenou eroz, nebo toto strm pobe je relativn mlad. Tak se
ztil symbol kdovho pobe na Rujn, do vky 20 metr njc
Wissower Klinken. Padest tisc kubickch metr kdy dnes le na dn
moe.

Dal mladk: Grand Canyon

Velk vodn masy jsou patrn odpovdn i za vznik dalch prodnch

div. V Darwinov omylu uvdme jako pklad Niagarsk vodopdy, kter

jsou oividn star teprve pr tisc let. Ve stejnm duchu jsem vysvtloval,
e relativn mlad mus bt i Grand Canyon (Zill-mer, 1998, s. 229nn.).
Naproti tomu je na zklad postultu dlouhodobho vvoje krajiny
vlivem klimatick eroze po obdob kdy st Grand Canyonu
odhadovno na 65 milion let (doba kdy se zdvihla Kaibabsk ploina),
novji vak nkte geologov uruj jeho st na sotva est milion let.
Vyplaven Grand Canyonu vak maj na svdom jen velmi velk, a
nikoli nepatrn vodn masy (Colorado River). V souladu s touto pedstavou
zde jde o relativn mladou rokli, je katastroficky (rychle) vznikla v
nkolika fzch erozivn innost velkch mas vody opt prudk zrychlen
asu.
Pesn takovou pedstavu potvrdila roku 2002 americk Geologick
sluba ve spoluprci s geology z univerzity v Utahu. Pslunou zprvu
vydal United Press International 20. ervence 2002, 4. jna 2002 ji
pevzala agentura VdlNachrichten pod titulkem Prastar rokle? Kdepak!
Robert H. Webb (U.S. Geological Survey v Tucsonu, Arizona) pe, e
spodn tetina Grand Canyonu, Inner Gorge, je pravdpodobn jen 770 000
let star: Propast vyhloubila srie krtkch, ale prudkch udlost.
Obrovsk lvov hrze dajn nkolikrt zablokovaly

Obr. 7 : Grand Canyon. Kamenn dr v poped je 54 metr nad Colorado

River a vytvoila se pr ped pouhmi 160 000 lety po protren lvov hrze (LD;
Fenton a kol., 2002, s. 196). Podle dosavadnho nzoru byla tato lva vyvrena v
pozdnm neozoiku jen ped pr miliony let (Hamblin, 1994). Vzh ledem k dobrmu
stavu tm nezvtralch kamen (B = ediov balvan dlouh asi jeden metr)
autor navrhuje zredukovat st tto udlosti jen na pr tisc let.

zpadn st a vzedmuly n vody. Kdy se potom hrze protrhly,

gigantick plivov vlny vyhloubily n koryto, dnen Grand Canyon.

Zkoumna byla hlavn pvalov vlna z doby ped 165 000 lety, je
mla vyhloubit spodn st Grand Canyonu. Vodn masy byly podle Webba
37krt vt ne nejvt prtok v Mississippi: vce ne 400 000 kubickch
metr za sekundu (srv. Fenton a kol., 2002, s. 191-215). Ve srovnn s tm
protkalo Colorado River ped postavenm hrz nanejv sotva 6000
kubk za sekundu, dnes mn ne 400 to je tiscina vodnch mas, kter
se hnaly Grand Canyonem.
K nejrozshlejmu vyplavovn Grand Canyonu mlo dojt ped 100
000 a 120 000 lety. Zajmav je nyn zjitn Roberta H. Webba, e za
lvovmi hrzemi vznikala jet ped 11 000 lety vt jezera, je
nahrazovala chybjc delto vit st ek. Tak na tuto okolnost jsem
upozoroval ji dve, nebo hledn odtransportovanch erodo-vanch
mas zstvalo bezspn. Pdn vpln existuj sice tak dl po proudu
smrem ke Kalifornii, avak celkov mnostv, prokazatel-n pochzejc z
eroze, je pli mal. Byly snad erodovan masy splchnuty vlnami do
Pacifiku a vytvoily tam nov vrstvy, roztdn podle velikosti zrn?
Voda obrovskch pval tcch se Grand Canyonem pr pochzela z
tajcho ledovho pkrovu velk doby ledov. Protoe vak jsem toho
nzoru, e toto bezmla dva miliony let trvajc obdob vbec neexistovalo,
a jeliko zalednn zem byla daleko vce na sever u kanadskch hranic,
pak jedin vysvtlen je obrovsk pvalov vlna. Zajmav je, e Robert H.
Webb ji srovnv s biblickou potopou. Podle nho vak potopu zpsobily
prudk det. Zapomn pitom na studn z hlubin, nebo voda pichz
takx hlubin zemsk kry, ba dokonce a ze svrchnho zemskho plt.
K divu geolog chrl vulkny krom lvy t nesmrn mnostv vody
a vodn pry. Podle bnch geofyziklnch teori o fungovn lvovch
vulkn vlastn nem k dnmu niku dochzet. Jene existuj i skuten
bahenn vulkny, kter lvu nechrl: pkladem me bt v roce 1980
vbuch sopky Mount St. Helens v americkm stt Washington. Pot, co
byl exploz pry odtren a odmrtn ledem a snhem pokryt vrchol hory,
valily se po jejch svazch rychlost huriknu pyroklastick proudy v
podob tekutho, turbulentnho bahna z jemnho vulkanickho prachu.
Oekvali bychom, e tyto usazeniny budou homogenn a dobe promsen.
Z bahna inoucho se velkou rychlost vak vznikaly vzjemn naprosto
oddlen vrstvy z jemnch a hrubch stic. Takov procesy se d
hydrodynamickmi zkony.
Devatenctho bezna 1982 roztla velik masa snhu, je se vytvoila v
krteru. Proud bahna vyhloubil za devt hodin systm kanl a ti rokle
hlubok 30 metr. Jedna z nich dostala nzev Mal Grand Canyon v

Toutle, protoe vypad jako zmenen model Grand Ca-nyonu v mtku

1:40. N zvr: velk mnostv vody i bahna me se zvratnou rychlost
dospt ke stejnmu vsledku, na jak by mal mnostv vody potebovalo
celou vnost dojde k nesmrnmu zrychlen geologickho asu.
Pda zkapaln i pi zemtesen. Snmky satelitu Landsat-7 ukazuj, jak
pi zemtesen v zpadn Indii v lednu 2001 vytryskla voda na mstech, je
byla pedtm such, Mocnmi otesy se pda zane na nkterch mstech
chovat, jako by byla tekut, piem se z jemnch
sediment uvoluje voda (srv. SpW, 27. 4. 2001). V Nmecku se takov
fosiln tektonick studn se zkapalnnm pdy (Thorson, 1986, s. 464n.),
s nim se na nkterch zemch setkvme, nepisuzuj zemtesen, ale
psoben doby ledov a kme se jim ledov klny.
Nai tezi vody z hlubin mezitm potvrdily dal vdeck vzkumy.
est set kilometr pod zemskm povrchem patrn jsou nesmrn zsoby
vody (BdW, 27. 4. 1998). Americk geolog Joseph Smyth (univerzita v
Boulderu) v: zemsk nitro obsahuje zsoby vody o objemu t a pti
ocen {SpW, 18. 9. 1999). V Omylech v djinch zem jsme tuto tezi
popsali ble jako teorii drenn slupky. V drenn slupce dochz ve
spodn sti zemsk kry pi teplotch 425 a 450 stup k vysren
minerl (eleza, vpnku, hoku) a zrove vzhledem k panujcmu
horku stoup tlak pry (Zillmer, 2001, s. 252nn.). Unikajc petlak tla
spolu s vodou k zemskmu povrchu tak masy psku. Z vpnku
vysrenho v drenn slupce vznik s vodou a pskem jaksi beton, jen
me v dsledku petlaku vytvet na zemskm povrchu cosi jako kopule.
Protoe sms psku a vpnku obsahuje pojivo (vpnk), ztvrdne v horu
pevnou jako z betonu. Takovm tvarem je Ayers Rock v Austrlii. Jeho
hladk povrch svd o vzniku hory najednou v nedvn minulosti,
protoe zub asu ji jet pli nenahlodal. Dry, s nimi se tu a tam na
povrchu setkme, jsou bubliny vody vyschl z pvodn mkk smsi
prodnho betonu. Pomalu, zrnko po zrnku, neme vzniknout dn
skla jako Ayers Rock, u proto ne, e procesy hydraulickho tuhnut
vpnku (vpence) mohou trvat jen po jistou dobu.
Vrame se vak jet jednou ke Grand Canyonu. Oblast Grand Canyonu
se podle nzoru nkterch geolog zaala zdvihat ped asi 65 miliony let,
a doshla vky asi 2000 metr. Budeme-li msto teti-hor a tvrtohor v
dlce 65 milion let pedpokldat katastrofickou udlost s rychlm
prbhem, pak nejen dinosaui ijc na Colorad-sk ploin vymeli v
dsledku kataklyzmatick prodn katastrofy ped pr tisci lety, ale v tu
dobu se zdvihla z moe takt Coloradsk ploina, nebo vodorovn
geologick vrstvy Grand Canyonu vznikly pod vodou. S touto udlost se

shoduje rovn ada vulkanickch vbuch, jejich lvov toky vytvoily

podle zkoumn Roberta H. Web-ba lvov hrze zpsobujc vzdut vody.
Voda nkdejch jezer z Co-loradsk ploiny pak tak nepochz z vody
proudc z tajcchfiktivnch ledovc: copak mohou njak ledov masy
vytvoit tok rovnajc se 37nsobku Mississippi? Naopak, voda zsti
pochz ze zemskho nitra (a mme tu zase zkapalnn pdy), pedevm
vak ze severoamerickho vnitrozemskho jezera, je v kdov dob tm
dlilo zpadn a vchodn st Ameriky na dva kontinenty. Horotvor-ba (na
konci kdy = potopa) zdvihla vodu do ve a ta se shromdila v pnvch.
V dsledku prudkch lijk zaala jezera petkat. Po protren hrz se z
nich vyvalily nesmrn zplavov vlny a v nkolika fzch vyhloubily
Grand Canyon. erstv psobc linie stavu vody v suchch jezerech
dnench poutnch oblast Coloradsk ploiny dnes jen pipomnaj
nvtvnkm, jak rychle se doke krajina zmnit.
Proto dnes na okrajch tchto nkdejch jezer nalzme kostry
dinosaur jako sardinky v krabice, vtinou pohben nazdabh v
masovch hrobech spolu s krokodly a elvami. Tak nmeck expedice do
Tanzanie (vchodn Afrika) nala u Tendaguru, v usazeninch pbenho
moe z kdov doby, pozstatky barosaura (dve: giganto-saura) spolu s
mulemi, neky, belemnity a rybami. Dohromady zde nad sebou le
dokonce ti vrstvy o sle 20 a 30 centimetr s pozstatky jetr
(Deutsches Kolonial-Lexikon, 1920, sv. III, s. 475n.; srv. Fraas, 1909).
Jak jsem podrobnji vysvtloval v Dinosaurech od A do Z, di-nosaui
vtinou nebyli obyvateli soue, nbr vody: proto je asto nachzme
pohromad s fosiliemi krokodl a elv. Dve tento nzor tak pevldal, v
relativn nedvn dob byl vsak z vdeckch dvod pozmnn. Sauropodi
se dnes pokldaj za suchozemsk zvata,

Obr. 8: Zdvihn. Coloradsk ploina se spolu se Skalistmi horami zdvihla ped

vznikem Grand Canyonu.

co vak s ohledem na nesmrnou vhu, problmy s krevnm obhem a z

mnoha dalch dvod neme bt sprvn (Zillmer, 2002, s. 87nn.).
Z tohoto pohledu nezbytn vyplv, e v nadmosk vce 2000 metr,
kde se dnes v Coloradu nachzej, by dinosaui vbec nemohli pet.
Urit ne! Jeti byli vyzdvieni do vky s celou ploinou, i s jezery a
bainami, ve kterch ili, jako obrovskm vtahem vtinou jist mrtv,
ale nkter mohl bt tu a tam jet naivu. Ti jeti, kte peili, zstali
relativn neschopn pohybu a byli odsouzeni k smrti jednak pro svou
nesmrnou hmotnost a selhn krevnho obhu, ale tak v dsledku zimy,
je nastala po pedpokldanm dopadu asteroidu. Zdej praobyvatel,
pokud sami peili, znali proto jet dinosaury z vlastn zkuenosti a na
skalnch kresbch je vrn vypodobnili, pesn podle nejnovjch
vdeckch pedstav: s vodorovn nataenm ocasem, rovnou pte a
nanejv lehce nadzdvienou hlavou. Tak vidme sauropody na mei
vykopanm v roce 1924 v Tuc-sonu, kter jsme si popsali hned na zatku.
Kad nvtvnk Navaj v Arizon se jich me hned na mst zeptat
na jejich povsti. Mty dosvduj, e pedkov Navaj a dinosaui ili na
potku svta spolu. Jene ped 140 miliony let nebo spe ped pr
tisciletmi? Pbytky Navaj pobl Tuba City v Arizon le v
bezprostedn blzkosti skalnch ploin, na nich se pmo na zemskm
povrchu dochoval bezpoet otisk nohou dinosaur (msto popisuji v
Dinosaurech od A do Z, s. 262-263). Navajov vm na podn potvrd, e

zde kdysi byly tak zkamenl lidsk stopy, avak stavebn dlnci je pi
stavb silnice ze skly vysekali. Zprva zveejnn v roce 1990 dokld, e
zde nebyly vedle sebe jen stopy lid a otisky nohou dinosaur, jak to
popisujeme v Omylech v djinch Zem, ale t zkamenl stopy savc, a
to ve ve stejnch geologickch vrstvch (Rosnau a kol., 1990).
Popsan stopy u Tuba City jsou v dnen pouti hned vedle
zkamenlch hromad trusu (koprolit): vypadaj erstv, ale jsou
zkamenl, jako by je tam dinosaui zdnliv zanechali nedvno. Klima
se tam od t doby vbec nezmnilo. Nic jinho tam u tak nezkame-nlo
(foto 21 a 24). Vydr snad hromady trusu na zemskm povrchu 140
milion let? Me trus zkament i dnes? Dinosaui tu ili jet nedvno,
potvrzuj to i mty Navaj! ili dinosaui v beztnpouti? Nikoli, toto
zem leelo kdysi na bezch starho jezera, Ho-pi Lake. Stopy a trus byly
zanechny ve vlhk pd jezernch beh, jak to dokazuj zkamenl ulity
vodnch ivoich. Voda z Hopi Lake zmizela nhle, a to erozn strouhou
Little Colorado Canyonu lemovanou strmmi svahy. Ten st do Grand
Canyonu. Voda zmizela, ale zstaly mkk hromady trusu a stopy v
mkkm bahn nkdejho jezera.
Horko je vysuilo a vpnk z bahna je hydraulicky upekl na vpenec.
Tato vpencov vrstva je jen pr centimetr siln a obsahuje divokou zm
stop, trusu, kost a mul. Vrstva je homogenn a neporuen. Muselo se to
stt ped pr tisci let, protoe trus zde le beze znmek eroze a zvtrvn.
Grand Canyon le nepli daleko od Tuba City. Na tabuli v Yava-pai
Point Museum v Grand Canyon National Pare je popsna vra domorodch
Havasupai. Podle jejich povst zalila Zemi potopa a kdy nakonec voda
ustoupila a hory vyrostly do ve, vznikly eky; jedna z nich vyhloubila
obrovsk pkop, dnen Grand Canyon.
Tyto povsti pvodnch obyvatel odpovdaj pesn scni popsanm v
tto knize: po globln potop lid vidli, jak hory rostou do vky a jak
vodu pak odvdj nov drav eky.
Robert H. Webb (U. S. Geological Survey v Tucsonu, Arizona)
potvrzuje, e st Grand Canyonu vznikla katastroficky za ivota
prehistorickch indin (srv. Fenton a kol., 2002, s. 191-215). Posledn
fze hlouben dajn probhla ped pouhmi 1300 lety. Zd se, e mty
Havasupai vyprvj prv o tto udlosti. Maj pravdu, kdy tvrd, e
Coloradsk ploina byla vyzdvihnuta do ve za ivota jejich pedk (a
dinosaur)?
Ale vdy je pece vechno pesn datovno, mme i st hornin! V
Darwinov omylu upozorujeme na zsadn chyby metod radiometrickho
datovn. Tmito metodami lze ostatn datovat jen vyveliny (obecn

rozen druhy: ula a edi), ale nikoli sedimenty (jako je teba bidlice,
pskovec a vpenec). Fosilie se vak vyskytuj jen v usazeninch, a proto se
nedaj pmo datovat.
Avak radiometrick datovac metody nedvaj pro uly a edie rzn
vsledky jen pi pouit rznch postup, ale i pi pouit jedn a te
metody! Podle jedn vdeck publikace {Arizona Bureau of Geology and
Minerl Technology Bulletin, 197/1986, s. lnn.) bylo
za pouit draslko-argonovho modelu ureno st jedn eky lvy na
sever od Colorado River mj. na pouhch 10 000 let. St stejn lvov
eky podle jinho vzorku bylo stanoveno na 117 milion let (U.S. Atomic
Energy Commission Annual Report, c. C00-689-76, 1967).
Datovn takovm vysokm stm je oividn nesprvn, protoe v tu
dobu Grand Canyon jet neexistoval. Star indinsk legendy vyprvj o
sopench vbuch bhem vzniku Grand Canyonu a po nm: ke vemu
dolo ped nedvnm!
Vsledky tchto novch vdeckch vzkum spolu s legendami
pvodnch obyvatel a popsanmi nlezy pozstatk dinosaur dokldaj, e
lid ili spolu s dinosaury nikoli ve stedovku Zem, ale jet ped
relativn krtkou dobou. V takovm ppad lze pi troe tst najt
dokonce i kosti jetr, kter dosud nestaily zkament.

Zanechali je tu nedvno
Nezkamenl kosti dinosaur nejsou nic zvltnho. Na severozpadn
Aljace bylo v roce 1961 na jednom mst nalezeno mnostv kost
dinosaur, kter nebyly zkamenl ani mineralizovan. Trvalo dvacet let,
ne byly identifikovny jako kosti dinosaur s kachnmi zobky a jejich
rohatch pbuznch (Journal ojPaleontology, sv. 61/1, 1986, s. 198-200; srv.
Geological Society of America: abstractprograms, sv. 17, s. 548).
Ve vdeckm periodiku Science z 24. prosince 1993 (s. 2020 2023) se
pe o senzanm nlezu kost dinosaura s kachnm zobkem dochovanch
v erstvm stavu v Montan. Pod mikroskopem bylo dokonce mono
srovnvat dobe zachovan struktury kost se strukturou kost kuete.
Jindy nael spodn elist dinosaura s kachnm zobkem jist mlad
Eskymk, jen v roce 1987 pracoval na Bylot Island s vdci z Memoril
University na Novm Foundlandu: elist nebyla zkamenl a byla v
erstvm stavu. O nlezu psal Edmonton Journal z 26, jna 1987 (srv.
Saturday Night, srpen 1989, sv. 104/8, s. 16-19).
Dal zprvy o nezkamenlch kostech dinosaur najdeme v magaznu
Time z 22. z 1986 (s. 84) a ve lnku Margaret Helderovz roku 1992 s
titulkem Fresh dinosaur bones found {Nalezeny erstv kosti dinosaura) v

magaznu Ex nihilo (sv. 14/3, erven/srpen 1992,

s. 16-17).
Nezkamenl kosti dinosaur se nehod do obrazu vysokho st
dinosaur a stejnho st vrstev, kter je obsahuj, jak si ho vytvoila
oficiln geologie. Nachzej se vak i dal pozstatky, kter by mly bt
zkamenl, ale nejsou.
Ostrov Axel Heiberg Island le v Severnm ledovm ocenu asi jen
1200 kilometr od severnho plu, zpadn od Grnska. V roce 1995 tam
nala jedna expedice zmrzl les, jeho st urila na 45 milion let
2000 mil na sever od hranice les v Arktid. Devo je ern a obsahuje
mal mnostv jantaru. Nen vak zkamenl, jak bychom po tak dlouh
dob oekvali. Je dokonce tak erstv, e ho lze ezat a plit. Kdo v, e
devo peilo ve zmrzlm stavu 45 milion let, vychz z nesprvnch
pedpoklad: tady nebyl vdycky led, protoe ve zmrzlch lesch Arktidy
mj. i na Aljace rostly tak proslul red-woods. Tyto stromy dnes rostou
pouze v Kalifornii (mamut stromy). Pitom se jim vak da jen ve vlhkm
a teplm podneb, rozhodn vak nikoli v arktickch kch. Co z toho
plyne: devo tchto strom by muselo za miliony let zprchnivt, a pitom
se v Arktid dochovalo erstv, jako by je vera porazili (magazn Time,
22. z 1986, s. 64 a J.F. Bazinger: Our ,tropical Arctic, Canadian
Geographic, sv. 106/6, s. 2837, 1986/1987).
Existuj vak jet podivuhodnj nlezy. V uznvanm vdeckm
asopise Science (sv. 266, 18. 11. 1994, s. 1229nn.) vyel lnek, jeho si
tm nikdo neviml. Hned pod povrchem uheln sloje v Utahu byla
nalezena dinosau kost, jej st bylo odhadnuto na 80 milion let. Scott
R. Woodward z n zskal DNA! Vajen blek se kaz bhem pr dn, ale
genetick materil by ml petrvat tak dlouhou dobu, dokonce nkolik
destek milion let? Profesor dr. Gunnar Hein-sohn se ve svtle tohoto
nlezu ji v roce 1995 (s. 381) prvem ptal, zda bychom se nemli radji
spokojit s nkolika tisciletmi tam, kde se nyn sname udlat dojem s
destkami milion let.
V dubnu 2000 zveejnili vsledky novch vdeckch bdn vdci z
alabamsk univerzity: podailo se jim izolovat ddin materil z dajn 65
milion starho triceratopse ze Severn Dakoty. Zajmav je stav, v jakm
se kosti dochovaly: nepli mineralizovan. Pokud
krtneme resp. komprimujeme dobu od vymen dinosaur (tedy tetihory a tvrtohory) na pr tisc let, jsou tyto tm nefosilizovan je-t
kosti jen nkolik mlo tiscilet star. Potom budou uveden nlezy docela
pesvdiv, vdy DNA a nezkamenl kosti vydr prv jen krtkou
dobu. Proto nejsou souasn zkamenl stopy lid a dinosaur dnm

podvrhem. Dinosaui ili jet pe nkolika tisci lety, jak dokldaj nlezy
nezkamenlch kost.
Dva rzn americk vdeck tmy pod vedenm H. R. Millera urovaly
st fosilnch kost Arcocanthosaura z okol Paluxy River v Texasu.
Pouily k tomu datovn pomoc uhlku C 14 a hmotnostnho spektrometru
(Ivanov a kol., 1993). Vsledek byl v rozporu se zaitmi pedstavami o
evoluci, nebo u kost bylo zjitno st pouhch 36 500 resp. 32 000 let.
Kontroln men ve dvou rznch hmotnostnch spektrometrech ukzala
dokonce jet ni st 23 700 resp. 25 750 let {Faktum, 2/1993, s. 46).
Protoe dinosaui mli vymt ped asi 65 miliony let, znamenalo by toto
datovn oficiln potvrzen zmny paradigmatu: sbohem evolun teorie,
nem dost asu! Aby se zamezilo pochybm, byl pipraven projekt dalho
urovn st, tentokrt ve spoluprci se skupinou ruskch badatel.
Pomoc jin metody byly datovny fosiln kosti dinosaur ze severozpadn
Sibie, kosti dnench elv, kromaonsk-ho lovka z vchodnho
Kazachstnu a popsan kosti dinosaur z Texasu. Datovn opt potvrdilo
soubnou existenci jetr a lid, nebo hodnoty fosili obou skupin
jetr zjitn na zklad pomru izotop se od hodnot elisti kromaonce
nedaj prakticky rozliit. Znamen to, e s vysokou pravdpodobnost ili
vichni ve stejnou dobu {Faktum, 211993, s. 48).
Ji v roce 1997 byly ve formaci Hell Creek zkoumny stopy krve (!)
tyranosaura, ani se vak podailo prokzat ddin materil. Ve vdeckm
asopise Science (sv. 307, s. 1952-1955) z 25 bezna 2005 se nicmn
doteme, e fosilie tyrannosaura ze Skalistch hor v Montan pekvapiv
obsahovala jet oividn neporuen buky a dobe dochovan mkk
tkn i prun a roztaiteln cvy: stailo jen namoit fosilizovan lomky
kost do slab kyseliny. Mary Schweitzerov ze Sttn univerzity Severn
Karolny shrnuje: Byl to absolutn ok. Nevila jsem svm om, a to
jsme test zopakovali 17krt. Jej kolega Lawrence Witmer z ohijsk
univerzity pitakv: Kdy najdeme tk, kter nen dosud zkamenl, pak z n
vlastn mus bt tak mon zskat DNA (zkladn kameny ddinosti).
Do tohoto objevu se pravdpodobnost takovho nlezu pokldala za nulovou
a vzhledem k bn m pedstavm o asovch obdobch prvem. A tak se musme
znovu ptt: Jak dlouho vydr organick tk, ne zkamen?

Byli tady vdycky

Pro by nemli pet d inosaui, hlavn ti vodn, kdy pece nkter druhy
krokodl, elv a ralok peily? V roce 1871 navtvil To kijskou ztoku
kolnsk zoolog Ludwig Dderlein. V stch ryb objevil v zcn exemp l,
pradvnho estibrho ralo ka. lo o ralo ka lmcovho {Chlamydoselachus

anguineus), ivouc fosilii, je se prbnou hbetn ploutv podob spe hoi a

pro sv hoovit hladk tlo bv oznaovna za mo skho hada. Tento dva metry
dlouh tvor ije nepoznamenn evoluc ji 150 milion let. Zuby se podobaj
vymel eledi Phoebodus, kter dajn ila v devonu ped 380 miliony let. Pro
by se toto zve, ideln pizpsoben ivotnmu prosted, vlastn mlo zmn it?
Naeho raloka lmcovho nevytlaila ani lpe pizpsoben zvata, nebo tento
druh ije v hlubch oblastech vnjho kontinentlnho elfu v Atlantiku a
Pacifiku.
Zd se, e mosasaui plavali jet ped krtk m as em v saharskm moi. Zd
se, e mosasaurus je vyobrazen i na jedn urn z Turecka, kter je datovna rokem
530 p. n. 1. Je na n zachycen spolu s delfnem a dalmi znm mi mo sk mi
ivoichy (viz obr. v kn ize Art and Myth inAncient Greece: A Handbook od
Thomase H. Carpentera, 1991).
O pozorovn moskch oblud by bylo mono napsat cel knihy, V roce 1977 u
Novho Zlandu vylovila japonsk rybsk lo z hloubky 250 metr tm deset
metr dlouhou zdechlinu. Rozkldajc se tajupln tvor vil asi dv tuny , ml
pte a tyi stejn velk ploutve, vdy dv vepedu a dv vzadu, a ocas bez
ploutv. Hlava sedla na dlouhm krku, Tvora vyfotografovali, odebrali v zorky
tkn, je nevykazovaly dnou podobnost se ralo kem nebo velrybou, a pak zve
hodili zptky do ocenu (viz Darwinv omyl, foto 96-99). Japonsk pota vydala k
nlezu potovn znmku s oznaenm plesiosaurus.

Obr. 9: Caddy. Na fotografii vid me zhadnou zdechlinu nalezenou v aludku

vorvan v Naden Harbour, v Britsk Ko lu mbii v Kanad: je to Cadb oro-saurus? Na

zdech m pekrvajc se kostn desky s hroty, hlava se podob velbloud, co

potvrzuje mnoho oitch svdk, kte moskou obludu u tamj -ho pobe
spatili na vlastn oi. Doln kresba ukazuje rozkreslen zdechliny. Srv. Foto 15 a
Baigent (1998, s. 74).
O dal ob lud mme zprvy z Victorie v Britsk Ko lu mbii (Kanada). Hlen
pichzej nepetrit nejpozdji od roku 1881: hadu podobn zve, snad a 20
metr dlouh, bylo dodnes pozorovno pi 178 pleitostech, nkdy i nkolika
svdky najednou. S rybou nebo velrybou je zamn it nelze, protoe nem hbetn
ploutev a hlava se podob velbloudu. Oblud kaj lskypln Caddy, co je
zkratka z Cad-bosaurus. Jmno je odvozeno od Cadboro Bay, kde byl asto vidn.
Pozorovn moskch monster je spousta. Avak v tomto ppad potvrdil
pozorovn i nlez. Kdy v roce 1937 ro zzli na velrybsk stanici u aljaskch
hranic erstv ulovenho vorvan, objevili v jeho aludku tm neporuenho
tvora, dlouhho 3,20 metru. Fotografie u kazu j thlho, hadovitho ivoicha bez
viditelnho osrstn. Na krku vidme dv mal pedn ploutve a dv dal

ploutve jsou na konci ocasu. Podle jednoho svdka vak zve bylo pokryto
srst, nikoli ovem na zdech, kde byly pekrvajc se kostn plty
zakonen hroty. Zve s hlavou pipomnajc velblouda nedokzal nikdo
pojmenovat (foto 16). Kanadt mot biologov Paul H. LeBlond a
Edward L. Bousfield (1995) druh vdecky popsali jako Cadbosaurus willsi.
Zd se, e beze zmny ij 200 milion let i stromy, napklad ji-nan. V
Guyan byl dokonce v hornin z prekambria star vce ne 600 milion let
(z ranho obdob Zem) objeven pyl a vtrusy kvtin a rostlin (Nature, sv.
210, 16. 4. 1966, s. 292-294). V tu dobu pr jet na pevnin neexistoval
ivot, ten se objevil a v kambriu. Znamen to snad, e je geologick
asov mtko nesprvn?
Tyto a dal nlezy vedou k tomu, e nkolik mlo vdc dnes ji zan
pochybovat o dlouhch asovch dobch historie prody i lovka, jak s
nimi operuje evolun teorie, (Peiser v Chronology and Catastrophism
Review, sv. 15, 1995, s. 23-28).
Pokud dinosaui ili jet ped nkolika tisci lety, pak ns nepekvap,
e se nkter z tchto druh dodnes prohnj kdesi v ocenu. To jen
podporuje tezi, e tetihory jsou ve sv pedpokldan dlce jen fiktivnm
asem. Analogicky k tomu musme zkrtit i dlku doby ledov z tm
dvou milion na nanejv pr stovek let.

Fiktivn doba ledov

Zalednn Antarktidy dajn zaalo ped 35 miliony let. Existuj vak
autentick star mapy, je prokazateln ukazuj Antarktidu bez ledu, a ji
v dob svho vzniku v 16. a 18. stolet, nebo jako kopie starch map.
Vechny, jako napklad mapa Philipa Buacheho z roku 1737, pochzej z

doby ped oficilnm objevenm Antarktidy v roce 1818. Jestlie vak

zalednn Antarktidy zaalo ped 35 miliony let a vnitrozemsk led je, a to
se pedpokld, vce ne 30 milion let star, nemohli nai pedkov nikdy
zachytit pevninskou masu pod ledem na mapch.
Podle vkladu Jacka Hougha, zveejnnho v odbornm list chicagsk
univerzity Journal of Geology (1950, sv. 58, s. 254nn.) vykazuj vrtn jdra
z doby ode dneka a do doby ped 6000 lety mosk
sedimenty z doby ledov. Sedimenty z doby o 9000 let star, tedy z
obdob a ped 15 000 lety, jsou podle tho vzkumu tvoeny vrstvami
jemn zrnitch usazenin, roztdnch podle velikosti. Pochzej z
bezledovch (mrnch) psem a do moe je dopravily eky. Vrtn jdra
ukazuj, e posledn tepl obdob na jinm plu skonilo ped 6000 lety a
teprve pot dolo k zalednn. Potvrzuje toto tepl obdob nlez zkamenl
mouchy {Nature, sv. 423, 8. 5. 2003, s. 135-136)? Protoe m bt
Antarktida zalednn u vce ne 30 milion let, paleontologov vskyt
vyho hmyzu, kam pat i moucha domc, v Antarktid vyluuj. Plat
toti: mouchy potebuj teplo! Avak Hough prokzal existenci nezbytnho
teplho obdob na jinm plu jet ped 6000 lety. Nlez mouchy tak nen
dn hdanka. Musme vak krtnout onch 30 milion let, tedy dobu, po
kterou Antarktidu dajn svr ledov krun: k zalednn, avak rychlmu,
dolo toti teprve ped nkolika mlo tisci lety (v dsledku zimy po
dopadu nebeskho tlesa).
Badatel na palub nmeck vzkumn lodi Polarstern narazili v
horskch hbetech pod arktickm ledem na oblast nezvykle prudk
vulkanick aktivity s erstvmi lvovmi ekami (SpW, 29. 11. 2001).
Zalednn Arktidy (Grnska, picberk) a Antarktidy bylo mj. pmm
dsledkem vulkanick innosti, je podle veho dodnes pod ledem
petrvv, a vtrnch proud, jak se utvely nsledkem zmnnch
tepelnch pomr po potop. Plat toti, e bez tepla nejsou srky (ani
snhov) a nemohou se tvoit ledovce.
Tato fze, kterou nazvm doba snhov, vlastn pedstavuje siln
zkrcenou dobu ledovou. Podle mho nzoru ji vyvolala globln zima, je
zaala po dopadu velkho meteoritu {Darwinv omyl, s. 114 a 202),
piem oceny byly zpotku jet tepl. O cel tto problematice
podrobn pojednv kniha Kolumbus piel jako posledn. Rychl extrmn
ochlazen po dopadu nebeskho tlesa (hranice kda/tetihory) bylo v roce
2004 potvrzeno i v odbornm asopise Geology (sv. 32, . 6, s. 529-532).
Zvr: ledovce vznikly rychle, a nikoli pomalu.
Nesmyslnost pedstavy, e velk doba ledov trvala tm dva
miliony let, dokazuje zjitn paleontologa dr. Ralfa-Dietriecha Kahlke-ho

(univerzita v Jen), co je uznvan odbornk na dobu ledovou: srstnat

nosoroci, mamuti, pimoni a bizoni, ale i teplomiln zvata jako sloni a
lvi obvali obrovsk zem od severnho panlska podlnvchodn
tichomosk pobe, ba dokonce i Severn Ameriku za Beringovou inou,
a to ve bhem velk doby ledov. Toto zjitn je sprvn, jsou vak z
nho vyvozeny nesprvn zvry, Ve zprv na internetu se doslova prav
(Informationsdienst Wissenschafi, 26. 9. 1999): Tato zvata snela se
stoickou odevzdanost velk sucho a teploty hluboko pod bodem mrazu
kdy vn zmrzl pda sahala nkolik stovek metr pod povrch.
Rozhodujc pro vvoj ekosystmu je vak doba psoben chladu tisce let
nebo desetitisce let. Jinak eeno: Zvata jako lvi vegetovala stoicky v
trvalm mrazu bez dostatku potravy? Je to doklad perfektn strategie
peit tchto zvat, jak se domnv Kahlke, nebo je to ir nesmysl?
Obdob chladu nebo pokles teplot peij tato zvata jen krtkou dobu,
pokud vbec. Velk stda najdou za takovch klimatickch podmnek jen
sotva njakou potravu. Copak tolik druh zvat peilo dlouh dob
velk doby ledov, aby z vt sti (odhaduje se 80 %) vymelo, sotva
skonila? To je nesmysl, protoe zvata bez potravy vymraj, kdy pokles
teplot zane, a ne na konci dlouhho obdob nzkch teplot. Zvr: led se
dostavil rychle a nhle ped nkolika mlo tisci lety, a v dsledku nhlho
prudkho ochlazen vymela ada druh zvat. Nejnovj vzkumy mj
nzor potvrzuj: ped 24 000 lety, prv kdy teploty doby ledov dajn
dosahovaly nejniho bodu, existovala na ledov Beringov in
(Beringia) druhov bohat flra a fauna (mamut, bizon, k) s dostatkem
potravnch zdroj (Zazula, 2003). Axktickou step tak jet ped relativn
nedvnou dobou tvoila rodn travnat krajina (Nature, sv. 423, 5. 6.
2003, s. 603).
Grnsko je v dnen dob pokryto vnm ledem, kter by vak ml pi
pokraujcm zvyovn teploty o ti stupn ron ji za tisc let zmizet
(Nature, sv. 428, 8. 4. 2004, s. 616; srv. Science, sv. 296, 31. 5. 2002, s.
1687-1689 a Zillmer, 2001, s. 302). Led m bez ohledu na kolsn klimatu
jen relativn krtkodobou ivotnost, jak ukazuje celosvtov bytek
ledovce, a nepetrvv miliony let.
Vrtn jdro o dlce 3028 metr, odkryt v rmci evropskho projektu
GRIP (Greenland Ice-Core Project) v letech 1990 a 1992, m dokzat, e
ledov krun Grnska je star 250 000 let. Rozpoznateln vrstvy ledu
vak sahaj jen do hloubky 1500 metr, pak nsleduje masivn led. Protoe
chybj vrstvy, uruje se st ledu podle stic prachu. Piblin 2300
metr hluboko je led dajn star jen 40 000
let. Podle oficilnho nzoru tak vtina ledu vznikla na konci ry

neandertlc, kdy ji il ran modern (kromaonsk) lovk! Zbvajcch

723 metr tedy tvrtina vrtnho jdra m podle toho pedstavovat
celch 210 000 let. Protoe se v tto hloubce vyskytuje jen masivn led,
pedpokld se, e v nejspodnj sti se asi jeden milimetr rovn jednomu
kalendnmu roku. Jak vznikla takov hypotza? Pedpokld se urit
rychlost proudn ledu a z n se uplc (nedokzan) model proudn ledu i
s rychlost jeho putovn. Zskan vsledek samozejm pmo zvis na
svvoln urench vchozch datech. Pokud je zmnme, zmn se i
vsledek.
Mezitm bylo zjitno, e chyba nespov jen v tomto. Nov zkoumn
nyn snilo st vrtnho jdra nanejv na 200 000 let a diskutuje se o
tom, zda lze ze zskanch dat vbec vyvozovat njak zvry pro dobu ped
110 000 lety. Ledov vrtn jdro, pedstavujc dajn pesn kalend, je
proti oekvn mlad, stailo jen zmnit vdeck pedpoklady
Avak i tento ni vk je nejsp pli vysok. Patnctho ervence
1942 bylo v Arktid nuceno nouzov pistt osm letadel, je byla
vyprotna z ledu teprve po 47 letech (Hayes, 1994, srv. Heinsohn, 1994).
Jejich nlez dokld, e s proudnm ledu nen cosi v podku. V tu dobu
toti k nmu nedochzelo: stroje stly na stejnch souadnicch, na kterch
kdysi pistly. Pokud dosadme do modelu proudn nulovou rychlost,
dostaneme nhl vznik ledu v dsledku njak udlosti, jak pedpokld
moje teorie doby snhov. Odbornici na led (glaciologov) navc
vypotali, e letadla by mla bt pokryta dvanc-timetrovou vrstvou ledu.
Ve skutenosti to byly 54 metry ledu a navc 24 metry velmi tvrdho firmu,
tedy celkem 78 metr 6,5nso-bek prognzy. Led tedy narst podstatn
rychleji, ne si glaciologov mysleli. Kdy pepoteme prokzanou mru
rstu ledu v letech 1942 a 1989 1,65 metru za rok na ledov vrtn jdro v
dlce 3028 metr (z hlediska aktualizace idealizovan jako vpoet mezn
hodnoty), pak je vn led v Grnsku prv 1818 let star! Dnen
zalednn ve skutenosti zaalo s malou dobou ledovou kolem roku 1350.
Pedtm bylo Grnsko zelen a Vikingov tam chovali dobytek a vyrbli
mln produkty.
Toto zkrcen asu, je jsem poadoval v Omylech v djinch Zem,
zsti potvrzuje nov vrt v ledu. astnci projektu NGRIP

(North
Obr. 10: Chybn interpretace. dol tvaru V vzn ikaj dlouhodob psobc
eroz mench mas vody. dol tvaru U se tud ve vd pokldaj za dkaz
psoben ledovce hrnoucho ped sebou materil. Avak dol tvaru U vytvej
rovn (nebo jen?) velk masy vody. Na nrtu vidme p rez Unaweep
Canyonu tvaru U v Coloradu, jen vznikl psobenm velkch mas vody. Ty zde
zanechaly a destky tun tk balvany. Na fotografii v idme ero zn strouhu tvaru
U, vytvoenou bahnitm pvalem vyvren m roku 1980 pi vbuchu sopky Mount
St. Helens. Pk = prekamb riu m (ran obdob djin Zem.

Greenland Ice Core Project) dospli po dokonen novho vrtu k zvru,

e nejspodnjled z hloubky vce ne 3000 metr je jen 123 000 let star
(NGRIP 2004 season release, 7. srpna 2004). St ledu tak bylo oproti
vrtnmu jdru GRIP zkrceno o 50 procent, tedy o polovinu. Pokud
nejspodnj vrstvy nevznikaly rovnomrn rok za rokem, ale jsou
vsledkem prodn katastrofy (kataklyzmatu), mus dal zkrcen
nsledovat.
U ledovho vrtu NGRIP, dokonenho v roce 2003, byl k pekvapen
vzkumnho tmu (Andersen, 2004) nad skalnatm podlom ledovho
ttu v hloubce 3085 metr nalezen naervenal led smen s bahnem. Je v
nm uvznno hndav jehli borovic, stromov kra a trva {Nature, sv.
431, 9. 9. 2004, s. 147-151). Tyto rostlinn zbytky maj bt star nkolik
milion let. Pro vak nemohou bt stejnho st jako vrstva ledu, kter je
obsahuje, tedy 123 000 let? Vdy existence jehli vyaduje ptomnost
pslunch strom, a ty podle geologick asov tabulky nemohly v
Grnsku rst pozdji, ne zaala doba ledov pak u jim to vn led
nedovolil.
Jde o zaarovan kruh, nebo podle modelu doby ledov zaalo za
lednn Arktidy ped 10 a 15 miliony let (o 20 milion let pozdji ne
na jinm plu), pestoe vrtn jdra z ledu jsou nanejv 0,2 milionu let
star. e vdci nepestvaj dodvat takovto za vlasy pitaen a chybn

interpretace, je dsledkem tcjho, e jsou stle jet zajatci vlastnch

statickch a dogmatickch model, z nich se pak takov zaarovan kruh
odvj. Kdy pedpokldan geologick obdob zkrtme, vypadaj zajmav
vzkumy dvryhodnji: bylo Grnsko bez ledu ve sejnou dobu, kdy to je
doloeno pro Beringovu inu (Nature, sv. 423, 5. 6. 2003, s. 603) v dob
dajn vrcholc doby ledov ped 24 000 lety? Tato doba, kdy byly
arktick oblasti bez ledu, odpovd v mm modelu bezledov fzi ped
potopou a do doby ped 5500 (ppadn 4500) lety.
Vznamn je zjitn, e rostlinn zbytky v ledu nad skalnatm
podlom vzkumn tm sprvn interpretuje jako indicii rychlho
vytven ledu. Toto senzan zjitn musm zdraznit! Prv z toho pece
vychzej moje zkladn teze: z rychlho, a nikoli pomalho zalednn, je
by zanalo na horch. K takovmu zvru vak lze dospt pouze tehdy,
bude-li zachoval rostlinn materil relativn erstv, a ne pli star.
Nebo se list a trva uchovaj, kdy se zalednn dostav nhle, v erstvm
stavu statisce let? Urit ne, protoe list v krtk dob zetl! krtnme
tedy svvoln dosazen miliony let, nechme krajinu rychle zledovatt a
rychle zakonzervovat rostlinn zbytky: oficiln, podle nov analzy
ledovho vrtnho jdra a v souladu s geologickm datovnm ped 123 000
lety, avak alternativn podle mho modelu doby snhov po potop ped
5000 lety Grnsko neznamen Zelen zem jen tak pro nic za nic.
Bentt brati Niccolo a Antonio Zeno kolem roku 1380 procestovali
severn Atlantik vytvoili mapu, kterou vak zveejnil teprve roku 1558
Francesco Marcelino v Bentkch. Na map vidme Grnsko bez ledu s
horami a ekami, zobrazen, jak uril odbornk profesor Charles H.
Hapgood (1996) z Keene State College (New Hampshire), v polrn
projekci. Ten tak zjistil, e topografie Grnska pod ledem v podstat
odpovd topografii na map. Jinmi slovy, lid vytvoili mapy Grnska v
dob, kdy tam dn led nebyl.
Proto jsem pedpovdl, e pod vnm ledem budou objeveny
nlezy modernho lovka star nanejv nkolik tisc let. Pokud se tk
Grnska, byly moje pedpovdi ji potvrzeny, nebo k divu vd-c byla u
Nipaatsoqu nalezena pod ledem farma z doby Viking. Analzy pdy
ukzaly, e v polovin 14. stolet nstup mal doby ledovznemonil ivot
na severnjm pobe Grnska, pe Charles Schweger, profesor
archeologie na univerzit Alberta {New York Times, 8. 5. 2001). Jinak
eeno, Vikingov vidli, jak jejich farmu pohlcuje led, kter ji nakonec
pln pohbil.
Nkolik stalet star mapy (portolnsk mapy) v kadm ppad
dokazuj, e n obraz svta zprostedkovan kolskou vdou je definitiv n

chybn, protoe lid vidli dnes dajn trvale zalednn oblasti jet bez
ledu a mohli je zmit a zaznamenat do map. Co z toho plyne: velk doba
ledov je fikc, vdy vn led piel rychle v prbhu doby snhov
jako doprovodn jev potopy, ve sklenkovm klimatu resp. bhem
mskho klimatickho optima a teplho obdob ve stedovku pak zase
roztl, aby se v Arktid (v Grnsku, Kanad) znovu vytvoil kolem roku
1350 za mal doby ledov.
Jestlie obdob po vymen dinosaur v dsledku dopadu njakho
nebeskho tlesa (tetihory a tvrtohory) probhla jen jako zkrcen fze,
pak neme bt pbh vvoje savc a lovka rozhodn pravdiv, vdy
se dajn odehrl prv v tuto dobu, a po skonen ry dinosaur. Pokud
geologick obdob zkrtme, lovk se nemohl vyvinout z njakho opiho
pedka. Proti evoluci lovka vak existuj jet i dal dkazy.

2 Zmatek s kostmi
Henry Gee, vydavatel znmho odbornho asopisu Nature, m na
evolucionistick intriky okolo vvoje lovka vyhrann nzor. Podle nho jde o
ist lidsk vynlez, dodaten vymylen a zformovan tak, aby odpovdal
lidskm pedsudkm , a dodv: Seadit adu fosili a tvrdit, e pedstavuje
rodokmen, to nen dn vdeck hypotza, kterou by bylo mono dokzat, ale
domnnka, kter m ke skutenosti stejn vztah jako pohdky na dobrou noc
pobav, mon pou, vdeck vsak nen (Gee, 1999, s. 126n.). Vvoj lovka z
pedk podobnch opicm je modern, vymylen, fantastick pohdka s pravdou
nem nic spolenho1 .

Stromy, opice a hominidi

Kostra lovka a opice se od sebe vrazn li. Opice ij pevn na
stromech, a jsou proto tynoh. Naproti tomu lovk se vyznauje
vzpmenou chz. Ti, kdo v na evoluci, tvrd, e se tento zpsob pohybu
vyvinul z chze po tyech. Anatom, profesor Robin Cromp-ton, roku 1996
pomoc trozmrn simulace dokzal, e schopnost chodit po dvou se u
tynohho tvora neme vyvinout. Vsledek odporuje tradinmu nzoru
vdy. Ukzalo se, e Lucy, n (dajn) opici podobn prapedek se
vzpmenou chz, ohnutmi zdy a pokrenmi koleny prost po dvou
chodit nedokzal. Badatel jsou proto pesvdeni, e nai pedkov bu
chodili vdy vzpmen (srv. Sarre, 1994 a Deloison, 2004), nebo vymeli,
nebo tak peli ze ty nohou na dv bhem velice krtk doby, jet ne
sestoupili ze strom (Spears/Crompton in: Journal of Human Evolution,
1996, sv. 31, s. 517-535; srv. Henke, 1996).
Zvr: bu chod njak bytost vzpmen, nebo po tyech. Njak
forma pohybu mezi tm (polodvojnoci) nen podle novjch vzku-

Obr. 11: Lucy. Na zklad tchto kost byla rekonstruovna nae pramti
Lucy zastupujc nespoet generac vzpmen chodcch tvor.

m mon a ani logicky nevypad pli pravdpodobn. Nezbytn

pechodn formy (missing links) toti nepozorujeme ani v i zvat, ani
jsme se s jejich zkamenlmi formami mezi fosiliemi nesetkali. V
protikladu k evolun teorii si lze naopak pedstavit, e pokud je k tomu
pinut okolnosti, bval dvounoci se vrt k chzi po tyech. Me to bt
dsledkem ivota na stromech, v bainch, mon i na strmch horch (srv.
Sarre, 1994 a De-loison, 2004).
Mj nzor, s nm jsem piel v Darwinov omylu, e toti lovk chodil
vdycky po dvou a jeho pedkov nemohli z anatomickch, statickch a
logickch dvod t na stromech, se mezitm dokal podpory. Antropolog
Carsten Niebuhr (Svobodn univerzita Berln) se klon k pedpokladu, e
nai pedkov ili obvykle na zemi. V nepli stabiln vzpmen poloze
ptrali nai rann pedchdci po potrav v mlk vod a jinak se pes den
potulovali po savan; na stromy plhali a veer, aby se na nich v bezpe
vyspali. Protoe obvali rznorod ivotn prosted, TZstvali se
specialisty. lovk se rovn nestal specialistou na chzi, pestoe m nohy
vyloen pizpsoben chzi, je mu umouj s nevelkm vynaloenm
energie urazit znanou vzdlenost a na krtkch secch i bet i plavat.
Homo sapiens se nestal ani dnm specialistou na uchopovn.
Teorii, podle n se od ostatnch primt lime ,kreativn rukou,
schopnou jemn manipulace, Niebuhr odmt s poukazem, e ruce lidoop
jsou anatomicky pizpsobeny jejich zcela specifickm potebm ruce
lidoop jsou mnohem ,modernj ne ruce lid. Ruka lovka je oproti
tomu pomrn primitivn; pevaha lidsk ruky vychz hlavn z mozku

(BdW, 31. 1. 2001).

Z nejnovjch vzkum tak vyplv, e k dn specializaci v podob
dalho vvoje z hlediska funknosti konetin nedolo. Speciln pohyb po
dvou nen evolun vhoda, vdy zpsob, jakm se pohybuj opice, je
mnohem jednodu, rychlej a efektivnj ne lidsk
chze. Protoe lovk nen ani dn specialista na uchopovn, lze
spe oekvat kroky zpt ne vvoj kupedu. Pevaha lovka nad ideln
pizpsobenmi zvaty nespov ve vvojovch zmnch kostry, ale v
pouvn inteligence, je kontroluje tlo ivoicha pro vechny druhy
ternu a zdnliv z nj in nadazenho specialistu.

Opice Lucy
Jak to vypad s nam dajnm prapedkem Lucy, kter jako zstupkyn
druhu Australopithecus afarensis dajn ila ped 3, 6 milionu let? Tvrzen,
e Lucy chodila vzpmen, je ve skutenosti nzor, kter ji ped nkolika
destkami let inn medializovali paleoantropologov jako Richard
Leakey a Donald C. Johanson (Johanson/Leakey, 1981).
Australopithekov s opi hlavou jsou dajn do jist mry uzpsobeni k
chzi po dvou (bipedii), zejmna pokud jde o pnev a doln konetiny.
Proto jsou australopithekov (resp. australomorfn ivoichov) pokldni
za mezilnek mezi (miocnnmi) lidoopy a lidmi. Lucy vak nemla
tit tla jako lid mezi kylemi, nbr ve a posunut kupedu, co j
dle ztovalo, beztak ji nesnadnou, chzi.
Strukturu koster australopithek podrobn studovala ada vdc. Lord
Solly Zuckerman a profesor Charles Oxnard, dva svtoznm anatomov z
Anglie a Spojench stt, zkoumali rzn exemple australopithek jet
dle a zjistili, e tito tvorov noyXi schopni chodit vzpmen jako lid. Po
patncti letech studi fosilnch kost dospli Zuckerman a jeho tm k
zvru, e australpithecus je druh opice a rozhodn ho nelze pokldat za
dvounohou bytost (Zuckerman, 1970, s. 75nn.). V souladu s tm zaadil
Charles E. Oxnard strukturu kost australopitheka do stejn kategorie jako kosti
modernho orangutana (Na-ture, sv. 258, s. 389). Podle kinematickch
vzkum Lucy (staticky stabiln) chodit nemohla (Crompton a kol. in:
Journal ofHuman Evo-lution, 1998, sv. 35, s. 55-74).
Zvr: australopithekov s lovkem nijak nesouvisej. Je to jen
vymel druh opice a netvo lnek v etzu humanizace.
K podobnmu vsledku dospli tak odbornci anatomov na zklad
analzy polokruhovho kanlku ve vnitnm uchu opic a lid, jeho kolem
je udrovat vzpmen postoj a rovnovhu: rozmry po-lokruhovch
kanlk australopithek a jejich nstupc {Paranthro-pus) se velice

podobaj kanlkm u dnench opic {Nature, sv. 369, 23. ervna 1994, s.
645nn.). Tak argument evolucionist, e vzhledem ke spolenm pedkm
je genom impanze a lovka tm toton, je pouh propagandistick le.
Li se toti nejen statika kostry, ale i rozdly mezi lidskou a impanz DNA
jsou vt, ne se dosud pedpokldalo: ddin materil impanze a genom
lovka se li nikoli o jedno procento, jak se dosud tvrdilo, ale o celch pt
procent (PNAS, 15. 10. 2002, sv. 9, s. 13633-13635, a 15. 4. 2003, sv. 100,
s . 4661-4665).

Prun anatomie
U lid a opic se zsadnm zpsobem li i napojen lebky na pte: tyto
rozdly pinejmenm ukazuj na dv oddlen vvojov linie. Vvojov
fze pechodu od chze po tyech k chzi po dvou by si vydala zmny v
dren tla, ale tak rozshl zmny na lebce jako takov. Teoretikm
evoluce jsou tyto anatomick rozdly znm, ale ignoruj je. To je
pochopiteln, nebo nemaj-li dn rozumn vysvtlen, pslun diskuse
by jim spe ukodila a dokzala by neudri-telnost evolun teorie.
Se vzpmenou chz by se muselo postupn mnit i tit uchycen
lebky, od jejho zadnho okraje jako u opic ke stedu jako u lid. Otvor v
zadn sti hlavy, kde je lebka napojena na pte, by tak musel takka
putovat podl lebky, nebo zatmco lebka impanze na ptei doslova vis,
lidsk lebka na n sed. Tento vrazn anatomick rozdl nen pouhou
nhodnou hkou prody. Mezi fosiliemi se nepodailo prokzat dn z
mnoha mezistup potebnch k spnmu napmen opice. Dosud byl
vdy prokzn jeden nebo druh zpsob uchycen lebky, ale nic mezi tm.
Zatmco lovk me ruku pouvat k clenmu a jemnmu uchopovn,
impanz ji spe zatne v pst. Sevt pedmty mezi ukazovek a palec
prost nedoke. Delada, jeden z druh pavina, je vlastn se svma
rukama a prsty obratnj ne impanz! Opice maj ve stejn me chpav
ruce i nohy, proto o nich vdci kaj, e jsou vlastn ty-ruk
(quatromano). Z morfologie kost lidsk nohy a jej anatomie jed

Obr. 12: Otvor v zadn sti hlavy. U opic hlava vis na ptei (vlevo), zatmco u

lovka na n sed a psob na ni gravitace (vpravo). Z uebnice Biologie heute SII, 1998, s.
425.

noznan plyne, e lidsk noha se hod vhradn k pemsovn,

rozhodn vak ne k zavovn na stromy. Jak se mohly kosti nohou
lovka natolik promnit, e u nen schopen se jimi zavsit? Jde zde ve
smyslu evolun teorie o vvojov pokrok nebo spe o krok zptky? Pro
se noha vyvinut k uchopovn nezmnila tak, aby umoovala vzpmenou
chzi a zrove i uchopovn? Nebo mme co init se dvma
konstruknmi charakteristikami bez vzjemn souvislosti?
Pokud m modern impanz a lovk spolenho pedka, jak se
kategoricky tvrd, nemuselo by by bt podobn i postaven kost nohy?
Vzhledem ke zjevnm analogim a podobnostem mme tendenci odpovdt
na tuto otzku kladn, ale fakta hovo jednoznan proti. Pinejmenm je
jasn, e pedkov lovka nesestoupili ze strom a nepochzej z opic i
ze spolenho pedka, ledae by u tento pedek sm byl dvojnoh!

Zmekan schzka
Zmutovan chromozomy se obvykle k rozmnoovn nehod, protoe
intaktn vajko je odmtne. lovk se neme kit s impanzem a za
pirozench podmnek se mezi sebou nemohou pit ani zvata rznch
druh. Co to vlastn znamen patit ke stejnmu rodu i dru-hi V tto
nomenklatue, jejm autorem je Sved Carl von Linn (1707-1778), se
kad ijc organismus oznauje dvma latinskmi jmny: prvn je nzvem
rodu, tedy skupiny pbuznch druh, zatmco druh zna druh, jen je
definovn jako soubor jedinc, kte spolu mohou plodit potomstvo, je
bude mt opt plodn potomky. Napklad osel a k pat do stejnho rodu
(equus), ale nikoli kestejnmu druhu, protoe jimi zplozen hybridi mula
a mezek jsou neplodn.
Na Galapskch ostrovech jsem fotografoval vzcn jedince, potomky
spojen mosk jetrky a suchozemskho leguna. Kupodivu mv takov
spojen potomstvo, pokud je otcem sameek mosk jetrky a
suchozemsk legun matkou. Potomci (hybridi) jsou vak v kadm
ppad neplodn, nemohou se tedy dl mnoit, a nemohou proto dl
stoupat na pomyslnm stromu evoluce. Pitom se mot leguni oddlili
geneticky od moskch jetrek ped 20 miliony let (BdW, 15. 7. 1999), a
maj tedy dajn spolen pedky. Podobn neplodn by bylo i lidsk
potomstvo, kdyby mlo dti pi pechodu od nkterho druhu opic k
lovku.
Zd se, e geneticky zmutovan zvata i lid jsou odsouzeni k
osamlosti. Nebo i kdyby byl hybrid alespo jako mylenkov

konstrukce plodn, bude potebovat partnera: sameek potebuje k

rozmnoovn samiku s pslun zmnnou sadou chromozm (a
naopak). Proto je teba, aby zmutovalo nejen jedno jedin zve, ale v tut
dobu mus stejnm zpsobem zmutovat i jeho partner k rozmnoovn.
Jak se Adam a Eva nali, ji jen z geografickho pohledu? Je toti k
niemu, kdy je Adam teba v severn sti vchodn Afriky a Eva v jin,
nebo pokud by byli kad dokonce na jinm kontinentu. A jet tu mme
ji naznaen asov problm. Pro evoluci je k niemu, kdy mme Evu se
zmutovanmi chromozomy, ale Adam je v tu dobu u po smrti.
Z nejnovjch vzkum tmu Petera Underhilla v oblasti genovho
inenrstv vyplynulo. e se Adam a Eva asov minuli o 80 000 let, nebo
Adam il podle tto genov analzy teprve ped 59 000 lety {Nature
Genetics, sv. 26/3, listopad 2000, s. 253 a 254 a 358 a 359).
K vpotu genetickch genealogi se dnes pouvaj dva rzn nstroje.
Protoe spermie pi splynut s bukou vajka (dajn) nepedv sv
mitochondrie, pochz pevn st mitochondriln DNA (mtDNA) od
matesk zroden buky. S pomoc analzy mtDNA se tud vypot
ada mateskch pedk zptky a k pramti Ev. Praotec Adam se
naproti tomu vypotv pomoc chromozomu Y. Protoe ten se pen
jen z otc na syny, umouje sestavit adu mu
skch pedk. Vzkumy Petera Underhilla vak ukazuj, e to nen
zdaleka tak jednoduch.
Genetikov jako Luigi Cavalli-Sforza se toti vbec brn urovn
njak pramti Evy, protoe vyjdeme-li z tchto dat, nemme dn
dkaz, e by nkdy nastala doba, kdy by se lidsk populace omezovala na
jednu jedinou enu, nebo e by v dob takzvan Evy byla hustota populace
obzvlt nzk (Cavalli-Sforza, 1999, s. 101). Pokud mme na mysli
jeden druh, teba mezi sebou se mnocho lovka (mikroevoluce),
musme s jeho nzorem souhlasit. Pesto njak pramti a njak praotec
nkdy existovat museli, jestlie lovk vznikl mezidruhovou mutac z
bytosti podobn opici (makroevolu-ce). Cavalli-Sforza zde, stejn jako
vichni ortodoxn genetikov, nerozliuje: skutenosti z mikroevoluce se
chybn extrapoluj na podporu makroevoluci, jeliko tu nelze dokzat.
Podvejme se nyn na genetick vpoty z hlediska mry mutac.
Oficiln genetika vychz z pedpokladu, e etnost mutac se nemn a e
mutace probhaj konstantn rychlost. Z toho pak vychz zjitn, e
impanzi a lid mli mt spolenho pedka ped pti miliony let. Byl tak
podn dkaz jejich spolenho pvodu? Nebo jde jen o matematick
vzorec? Genetick vzdlenost mezi dvma populacemi, a velk i mal,
jakmile pekro hranice druhu, nijak nedokazuje, e mly spolenho

pedka, Konstantn rychlost mutac za asovou jednotku nen navc nic

jinho ne abstraktn mylenkov model.
Dnen znm mra mutac je velice pomal, relativn linern (d se
tedy pedpovdt) a je zempisn omezen. Lze z n vypotat msto i as
zmn. Pro evoluci prokazateln mitochondriln DNA (mtDNA) modernho
lovka vychz doba ped vce ne 130 000 lety: to je tak st vdeck
Evy. Nov vzkumy vak mru mutac, z n vpoet vychzel,
zpochybuj. Z porovnn sekvenc DNA sahajcch pes propast 327
generac byla vypotna empirick mra a ta vychz v porovnn s
dosavadnmi fylogenetickmi (genealogickmi) analzami zkrcen
faktorem 20 (Nature Genetics, sv. 15, 1.4. 1997, s. 363-368).
Podle tchto vzkum by vdeck Pra-Eva nebyla star 130 000, ale
jen 6500 let. Pokud vezmeme tento omlazovac faktor v vahu, dolo k
prvnmu osdlen Ameriky nikoli ped 30 000, ale jen ped1500 lety a
posledn prehistorick osdlovn tho kontinentu neprobhlo ped 10 000,
ale jen ped 500 lety. A k oddlen impanze od lovka nedolo ped 5 000
000, ale jen ped 250 000 lety. asov obdob se tak vrazn zkrt a
vypadaj pijatelnji.
Pro krtkou dobu existence modernho lovka hovo i fakt, e vichni
lid si jsou geneticky ble, ne se dosud pedpokldalo (Science, sv. 294,
23. 11. 2001, s. 1719-1723). Kdyby bylo lidstvo star, museli bychom v
genech prokzat vt rozdly. Nen tomu tak proto, e lidstvo kdysi tm
vymelo (PNAS, 1999, sv. 96, s. 5077 a 5082)?
Pokud vyjdeme z toho, e vk 25 let je vkem zakldn rodiny,
potebovali bychom k odvozen vech dnes ijcch lid od Adama a Evy v
pm linii pouhch 33 generac, tedy veho vudy 825 let. Zohlednme-li
pi tchto statistickch vpotech tak faktory jako geografii, historii a
migrace, il n identick pedek ped mn ne 5000 lety ili ped 169
generacemi (Rohde, 2004). To znamen, e ped 5000 lety byla jedna
osoba bu prapedkem vech dnes ijcch lid, nebo jej genetick linie
kompletn vymela. Je vyloueno, aby byla pedkem jen nkolika mlo
ijcch lid. Existuje modern lovk (vetn naich paleolitickch pedk)
teprve pr tisc let?
Obyvatelstvo Indie vzroste explozivn bhem pouhch 20 let na 2
miliardy a obyvatelstvo celho svta se za 45 let zv o 50 procent, tedy z
esti na devt miliard lid. Je evidentn, e takov vvoj si pli mnoho
asu nevyd.

Fiktivn rodokmeny
V druhohorch, do doby ped 65 miliony let, do konce ry dinosaur,

existovaly dajn jen druhy primitivnch savc, kte se vyvinuli na vy

formy teprve po vymen dinosaur. Potky primt se kladou na konec
eocnu (ped 55 a 36 miliony let). Podle evolun nauky se pak postupn
vyvinuli na stromech ijc opice Novho svta (nap. veani), opice
Starho svta (zkonos opice, nap. makako-v) a lidoopi (gibboni,
orangutani, gorily a impanzi). Pechody mezi tmito skupinami nejsou
fosilnmi nlezy doloeny (ostatn jako pechody mezi zvecmi druhy
veobecn).
Za dal ranou formu na cest k lovku byl dlouho pokldn Ramapithecus kladen do doby ped 8 a 14 miliony let. V edestch letech
se o nm dokonce tvrdilo, e je pedkem lovka. Rekonstrukce
ramapitheka se pitom oprala o pouh dva kusy horn elisti. V knize
Pedvk lovk (Howell, 1969) se sklopevn tvrd: Kdy pekreslme
patro ramapitheka nejprve na patro orangutana a pak na patro lovka, jeho
lidsk charakter je naprosto zejm Dnen pohled je spe opan.
Kdysi dajn lidsk charakteristiky se dnes pokldaj za vyloen
orangutann.
Musme zdraznit, e evolucionist zaadili ramapitheka jako
samostatnou pechodnou formu, akoliv se oprali jen o pr zub a kousek
patra. Bylo chybn vymyleno mnoho generac s miliony jedinc a cel
sti genealogickho stromu. Jde o politovnhodn omyl nebo o vdomou
manipulaci?
Na zklad nkolika zub a kousku patra se tvrdilo, e ramapit-hecus
je podobn lovku. Jako dkaz se uvdlo prohnut patro, kter se ohb
dozadu ven jako u lovka. Naproti tomu opice i lidoopi maj ploch patro
tvaru U (Howell, 1969).
Ranm sekem (dajn) genealogie lovka se zde nebudeme dle
zabvat, nebo ran pvod lovka nen doloen, a je tud imaginrn a
pedstavuje irou spekulaci. Navc se nepodailo doloit fosiln pedky ani
impanz, ani goril. Rodokmeny proto stle tvo jen jednotliv seky bez
vzjemnho propojen, protoe se nepodailo najt ani jedin nlez
chybjcch lnk (missing links). Nae vdomosti jsou zlomkovit. Star
st rodokmenu vedouc k Australopit-hekm (latinsky jin opice) je
imaginrn a mezi nlezy zej obrovsk mezery.
Po australopithecch dajn piel dal stupe lidskho vvoje,
oznaovan jako Homo (latinsky lovk). V souladu s nzory evolucionist je ada Homo vyvinutj ne Australopithecus. Za spojovac lnek
mezi australopitheky a skutenm lovkem byl do nedvn doby pokldn
Homo habilis (ped 2,4 a 1,5 miliony let). Prvn Homo habilis byl nalezen
s nstroji a do vdy veel trochu ukvapen s nzvem lovk zrun. Pot

dajn vystoupil na scnu Homo erectus jako prvn pedstavitel

opravdovho lovka. Homo erectus (latinsky lovk vzpmen je
rznmi badateli posuzovn rozdln. Nkte rozliuj ranho Homo
ergastera. pozdjho Homo erectus. Jin rozliu- j mezi africk m Ho mo
ergaster, asijsk m Homo erectus a evropskm Homo heidelbergensis, dve
oznaovanm jako archaick Homo sapiens, ale tomu ml zase pedchzet Homo
antecessor. Mezi t m je jet na vbr nkolik dalch oznaen, je se v t i on
form pokldaj za standardn nzvy pestoe bvaj ped mtem ostrch spor
mezi odbornky.
Vvoj s mrem k souasnmu lovku se pak ml ubrat pes takzvan smen
formy (nap. steinheimsk lovk) a ran modern kro-maonce. Na zklad
genovch vzkum genetika dr. Svante Pba mezitm nkte vdci vy louili z
okruhu pedk dnenho lovka neandertlce {Science, sv. 277, 1977, s. 10211025). Neandertlec se dnes pokld bu za vymel poddruh modernho lovka
{Homo sa-piens neanderthalensi) nebo (jako po svm objeven i dnes v USA) za
samostatn druh {Homo neanderthalensi). Kdyby byl samostatnm druhem,
znamenalo by to, e se neandertlci a modern lid spolu nemohli kit.
V kadm ppad vypadl s neandertlcem z procesu humanizace jeden lnek,
za kter se doposud nepodailo najt nhradu. Njak lnek vak na msto
neandertlce stejn jednou nastoup, tvrd evo -lucionist. Jist, kdo v na zzrak
evoluce, ten vythne z klobouku jinho krlka v podob imaginrnho
(chybjcho) pedka lovka, jen zatm ek kdesi v zemi na sv objeven. Teba
se zase najde otisk elisti a bude mono vyhlsit, e je to dkaz existence druhu,
jen nastoup na msto neandertlce a bude imag inrn zastupovat milio ny jedinc,
kter nikdo nenajde. I kdy se pak po letech zjist, e jde zase jen o opi elist, ve
vdom lid ut kv, e njak pechodn forma existovala.
Pokud byla dokzna vvojov ada Australopithecus Homo habi-lis Homo
erectus Homo sapiens, znamen to, e kad z tchto druh byl pedchdcem
nsledujcho a e podle Darwinovch zkon musely vechny stupn existovat po
sob. Nejnovj vzku my nkterch paleoantropolog vak odhalily, e
Australopithecus, Homo habi-lis a Homo erectus ili v r znch stech svta
souasn. Krom toho st lid oznaovanch jako Homo erectus peila a do
opravdu nedvn doby. V odbornm asopise Science jsme se pod titulkem
Posledn Homo erectus na Jv: mo n souasnk Homo sapiens v jihovchodn
Asii mohli dost, e pr mrn st fosili Homo erectus bylo

Obr. 13: Trpasli v zrst. Brati a sestry z Owitchovy rodiny mli trpasli
rodie. Jestlie v dalek budoucnosti objev njak paleoantropolog kosti vysokho
basketbalisty, mohl by pedpokldat, e lid 21. stolet byli mimodn vysoc. Ale
kdyby nael kosti Owitchovy rodiny, vypadalo by to, jako bychom byli vichni
trpaslky.
ureno na 27 000 a 53 000 let. Ho mo erectus tedy il v jihovchodn Asii
souasn s anatomicky modernm lovkem {Science, 13. 12. 1993; sv. 274, s.
1870-1874)!
Zhruba ped 30 000 lty, po vymen neandertlce, se rod ji lovka omezoval
jen na jed inho zstupce, na modernho lovka {Homo sapiens). Je i tento nzor
nesprvn? V z 2003 byla na indonskm ostrov nalezena ko mp letn kostra
dosud neznmho druhu lovka, jen byl popsn jako Homo floresiensis a dajn
il ped 18 000 lety {Nature, 28. 10. 2004, sv. 431, s. 1055-1061 as. 1087-1091).
Nejde o lidoopy (srv. foto 48-^9), ale o modernho lovka? Vedle po zstatk
koster byly toti nalezeny pomrn sloit nstroje. Ale Homo sapiens urit
nebude podivuhodnm lovkem z Floresu, vyznauje se toti mimodn
trpaslim vzrstem mil jen jeden metr a jeho mozek s objemem 380
kubickch centimetr byl opravdu nepatrn. Dokonce i Lucy {Australopithecus
afarensis) mla vt objem mo zku. Nejen antropolog Macieij Henneberg
(univerzita Ade-laide) se ro ziluje: Jej velikost ns nut odhodit na smetit ve,
emu jsme se za 32 let o evoluci nauili {Focus, 10/2005, s. 153). Do t doby se
pokldalo za jist, e ho minid s tak mal m v zrstem a mo zkem jako nov
objeven lovk z Floresu vymeli u ped temi miliony let! Konzistence

nezkamenlch kost lovka z Floresu se pirovnv k bramborov kai.

Je vbec mon, aby se takov kosti dochovaly po dobu 18 000 let a
nezkamenly? Vedle kost byly nalezeny pozstatky dodnes ijcho varana
z Komoda a trpasliho slona rodu Stego-don, jen pr na Floresu vymel
ped 5000 lety. Archeologov spekuluj, zda floresk lovk nepadl za ob
prudkmu vbuchu sopky. Pro ne? Hledal toit v jeskyni a byl pak
pohben celkem estimetrovou pvalovou vlnou bahna (nebo cunami?). Jeli tomu tak, me bt floresk lovk jen 5000 let star nebo je jet

podstatn mlad?
Badatel spatuj ve floreskm lovku {Homo floresiensis) pmho
potomka Homo erectus jvskho lovka, jeho objevil Eugne Du-bois v
roce 1891. Pokud by se floresk lovk opravdu vyvinul z druhu Homo
erectus, muselo by k jejich oddlen dojt jet dve, ne ped 600 000 lety,
co je dodnes propagovan oddlen modernch lid a neandertlc, soud
humnn biolog profesor Gnter Bruer z univerzity v Hamburku {Die
Welt, 31. 10. 2004, s. 76). Jene kde pak zstala nesetn individua z
vvojovho etzu?
dajn trpasli lovk z Floresu pipomn protopygmeje, jak je v
kryptozoologii klasifikoval Ivan T. Sanderson, kte zahrnuj vechny mal
hominidy (lesn lidi), jako je orang pendek, sehite a tehlma i agogwe.
Mme-li vit oitm svdkm, vyskytuj se tito neznm hominid vce
mn po celm svt. Agogwe jsou znmi i Pygmejm, avak podle jejich
mt jsou tito obyvatel dungle prvnmi ivmi bytostmi, je se zrodily v
erm dvnovku. Pygmejov proto uctvaj agogwe jako lesn duchy,
nechvaj jim drky a ti se pr obas odvd tm, e jim i sami nco daj,
pivedou zptky do tbora ztracen dt nebo jinak pomohou.
Podle znmho kryptozoologa Bernarda Huevelmanse jedn se o
graciln druh australopitheka, jen peil ve vchodn Africe. Kolem roku
1900 pozoroval lovec lv kapitn William Hitchen v okol Wem-bere
(Tanzanie), kdy hal na lva, dva mal, asi 1, 20 m vysok mue s hndou
srst a vzpmenou chz (srv. Bord, 1995, s. 416). Zprva byla otitna v
asopise Discovery teprve v roce 1937. Pot se ozval Cuthbert Burgoyne,
jen tvrdil, e podobn bytosti pozoroval v roce 1927 ve vchodn Africe z
lunu. lo pr o agogwe.
Stopy agogwe jsou dlouh asi 12,5 centimetru a palec je ve srovnn s
lovkem vi ostatnm prstm vt a vyboen do strany. Ma
j dlouhou, rezav ervenou srst, podle nkterch zprv me bt i ed
a ern. Ke je lutav a svtle hnd a maj pomrn dlouh pae.
Velikost kols mezi 90 a 120 centimetry a odpovd tak velikosti Lucy.
ije dosud njak druh australopitheka, nebo jde, pokud zprvy nelou, o
neznm druh lovka?
Z Tanzanie a severnho Mozambiku pichzej neustle zprvy o
takzvanch agogure i agogue, druhu podobnm lidem a zejmna
Pygmejm, ale s delmi paemi. Maj dlouhou ervenavou srst. O
podobnch tvorech hovo i zprvy z Guineje, Sierry Leon, Pobe
slonoviny a z konsk pnve. U Ngoliby v Keni pozorovalo prokazateln
33 domorodc jin hominidy, kte pravdpodobn peili z
prehistorickch dob (Bord, 1995, s. 397). Hominid o vce 1,20 a 1,50

metru byli nkolikrt pozorovni i na druh stran Atlantiku: tam se jim

k shiru.
Fosilie, kter evolucionist interpretuj jako pedchdce lovka, pat
ve skutenosti rznm druhm lovka nebo opic. Zd se, e tito tvorov
jet ped krtkou dobou ili nebo v nepstupnch oblastech pevaj
dodnes. Souasn existence tchto druh se vak diametrln rozchz s
Darwinovm principem prodnho vbru.
Zvr: ada pedk lovka sestaven evolucionisty je svvoln
seazenou sekvenc kost a lebek. Materiln zkladna historie vvoje
lovka s mon 250 000 generacemi za zhruba 4 miliony let od
Australopitheka afarensis a po neandertlce je vce ne skromn: mme
veho vudy 300 fragment kost, kter patily mn ne 50 jedincm. Za
tohoto pedpokladu pipad na 3000 generac jeden jedin, vtinou jet
fragmentrn nlez kost. Pbh vvoje modernho lovka tak pipomn
pli roztaenou m, nebo podle vpoetnch simulac by mohl prvn
pedek modernch lid t ped pouhmi 169 generacemi (Nature, sv. 431,
30. 9. 2004, s. 562-566).
Copak je vbec mon za tohoto nepomru a na zklad jen ojedinlch
nlez sestavit cel vvojov linie a vypracovat hypotzy o pvodu a jet
je pedkldat jako vdecky bezpen prokzanou skutenost? Aspekt vry
je v takovm ppad urit silnj ne aspekt vdeck. Tm kad nov
nlez dajnou posloupnost pedk podn zamch. Nyn pevld snaha
posunout potky lidstva dle do er historie Zem ble k e dinosaur,
co by znamenalo projev jist tendence ve prospch mnou postulovan
soubn existence lida dinosaur. Na druh stran vak takov postup
pin jen dal zedn beztak ji mezerovitho etzce nlez pozstatk
fosilnch lid.

Neslavn konec spojovacho lnku

Vvojov linie lidstva je vak pedmtem neustlch spor i mezi vdci
a rozhodn na ni nelze nahlet jako na bezpen zjitnou skutenost.
Protoe se zd, e se pechod od australopitheka podobnho impanzovi k
druhu Homo erectus s mnohem vtm objemem mozku odehrl pli nhle
a vvojov pomal proces nen doloen, bylo nutno najt pechodnou
formu. Aby si evolun teorie udrela vrohodnost, musel prostor
chybjcho lnku vyplnit Homo habilis.
Nkte vdci, mimo jin tak Wilfred Le Gros Clark, nicmn existenci
pechodn formy druhu Homo habilis zpochybuj. Loring Brace napsal
(Fix, 1984, s. 143): Homo habilis nen nic ne przdn oznaen, je bylo
eno na zklad nedostatench nlez a je bychom mli zase s nleitou

formou pohbt. A J. T. Robinson dokonce tvrdil, e tyto nlezy jsou

vlastn sms st koster australopitheka (tedy opice) a druhu Homo
erectus (lovka). Louis Leakey dval k vaze, zda nebyly pod pojmem
Homo habilis ve skutenosti spojeny dva druhy rodu Homo (lovk), z
nich jeden se vyvjel dl smrem k Homo sapiens, zatmco z druhho se
stal Homo erectus (Wood, 1987, s. 187).
Jako dkaz existence pechodn formy byla uvdna fosilie lebky a
kostry objeven Timem Whitem, znm pod oznaenm OH 62. Tvrdilo se,
e jde o pozstatky druhu Homo habilis. Avak rekonstrukce odhalila mal
objem lebky, dlouh pae a krtk nohy: to jsou charakteristick znaky
australopitheka, tedy opice. V roce 1994 uveejnila podrobnou analzu
americk antropoloka Holly Smithov, je poukzala na to, e Homo
habilis nebyl lovk {Homo), ale opice {American Journal of Physical
Antropology, sv. 94, 1994, s. 307nn.).
Krom toho byl prozkoumn dal exempl Homo habilis (STW 53) a
bylo zjitno, e se dokonce podob opici jet vce ne austra-lopithekov
a e pro vzpmenou chzi ml jet hor pedpoklady ne oni. Zvr:
STW 53 pravdpodobn nepedstavuje mezilnek mezi australopitheky a
Homo erectus {Nature, sv. 369, 23. 6. 1994, s. 645nn.).
Vzhledem ke znan rozdln morfologii byl po nlezu lebky KNM-ER1470 v roce 1972 (Leakey, 1973) nakonec Homo habilis rozdlen na dva
druhy: Homo habilis a Homo rudolfensis. Richard Leakey, jen fosilii
vykopal, pedstavil veejnosti dajn 2,8 milionu starou lebku KNM-ER
1470 jako nejvt objev v djinch antropologie. Podle Leakeyho tato
bytost {Homo rudolfensis), je mla mozek (leben kapacitu) stejn mal
jako australopithecus, avak lidskou strukturu oblieje, byla chybjc
pechodnou formou mezi australopithekem (opic) a lovkem. Jene
zanedlouho se ukzalo, e lidsk vzhled oblieje lebky KNM-ER 1470,
jen byl asto k vidn na titulnch strnkch vdeckch asopis, je
vsledkem chybnho sestaven fiagment lebky: ve skutenosti mla tv
vce opic vzhled ne australopithecus {New Scientis, sv. 133, 11. 1. 1992,
s. 38-41).
Paleoantropolog J. E. Cronin prohlsil, e relativn primitivn rysy
spojuj dajnou pechodnou formu Homo rudolfensis se leny taxonomickho (= systematickho) opiho rodu Australopithecus africanus
{Nature, sv. 292, 1981, s. 113nn.). Zvr: Homo rudolfensis nen lovk,
nbr opice. Loring Brace z michigansk univerzity dospl pot, co provedl
analzu struktury elist a zub lebky ER 1470, ke stejnmu zvru a
prohlsil, e tento nlez oslavovan jako chybjc pechodn forma
(missing link) m zuby a tv australopitheka (opice; Brace a kol., 1979).

Rovn paleoantropolog profesor Alan Walker trv na tom, e oslavovan

lidsk lebka KNM-ER l470je lebkou australopitheka, a tud opice
{Scientific American, sv. 239/2, 1978, s. 54).
Kdy byla KNM-ER 1470 nalezena, bylo st lebky odhadnuto na 2,9
milionu let, protoe leela pod vrstvou tufu, jeho st bylo radiometricky
ureno na 2,6 milionu let. Pozdji se vak zjistilo, e st tufov vrstvy
bylo stanoveno chybn, nebo tuf byl smchn se star vulkanickou
horninou. KNM-ER 1470 tak o 1,8 milionu let omldla a najednou byla
stejn star jako Homo habilisl Z dajn starho lnku vvojov ady se
nhle stala jej evidentn mlad soust.
Lze tedy shrnout, e zatdn druh Homo habilis i Homo rudolfensis,
kter jsou popisovny jako pechodn lnky mezi australopitheky a
druhem Homo erectus, je ist imaginrn o dn fosilie pechodnch
forem urit nejde. Jak dnes potvrzuje ada badatel (mj. Science, sv. 284,
2. 4. 1999, s. 65-71), jsou tyto bytosti leny ady australopithecus, take jde
o druhy opic. dn pechodn formy me-zi opic a lovkem, kter se
evolun teorie tak zoufale sna najt, neexistuj. Tento nov poznatek se
vak prosazuje a dnes, pot co byl Homo habilis po destky let oslavovn
vdeckmi asopisy po celm svt a vyhval se v zblescch fotoapart
jako doklad evoluce lovka a dkaz sprvnosti evolun teorie. Dosud
postulovan mezilnky tak byly pouhm peludem.
Nkte vdci mezitm peklasifikovali druh Homo habilisjako Australopithecus habilis {Science, sv. 284, 1999, s. 65-71), take na evolunm
ebku sestoupil o nco ne. Zrun lovk {Homo habilis) zaveden
potkem edestch let Louisem Leakeym, u nem v lidskm rod msto.
Msto spojovacho lnku mezi opic a lovkem osielo. Existuje vbec?
Kdy srovnme lebku druh Australopit-hecus afarensis s lebkami dnench
opic, prakticky dn rozdly nevidme.
Proto nepekvap, kdy Charles E. Oxnard (chicagsk univerzita) pe
(1975, s. 394): Nen pli pravdpodobn, e by nkter z australopithek njak fylogeneticky souvisel s rodem Homo (lovkem). A
pokrauje (s. 393): Jako rod vykazuj (fosilie australopithe-ka, HJZ)
mozaiku rznch rys a charakteristik, je se podobaj rysm orangutana.
Zd se, e Lucy byla druhem orangutana. Protoe opice zstanou opicemi a
lid se z nich nikdy nestanou, podvejme se nyn na lovka jako na druh.

lovk jako druh

Evoluce lovka (rodu Homo) probhala dajn takto: Homo erectus,
archaick (= velice ran) Homo sapiens, neandertlec (sporn), kromaonsk lovk (ran forma modernho lovka) a nakonec dnen modern

lovk.
Leben objem druhu Homo erectus kolsal mezi 900 a 1100
krychlovmi centimetry, a nedosahuje tedy ani spodn hranice objemu
mozku modernho lovka. Podvme se nejprve na druh Homo erectus, o
nm se tvrd, e to nejprimitivnj forma rodu Homo. Podle evolucionist se Homo erectus odlioval od opic tm, e drel tlo zpma.
Mezi kostrou modernho lovka a kostrou druhu Homo erectus vak nen
dn rozdl.
Hlavnm dvodem, pro evolucionist zaazuj druh Homo erectus mezi
primitivy, je velikost mozku (900 a 1100 ccm), je je men ne prmrn
velikost mozku modernho lovka (1400 ccm), a potom mohutn
nadonicov oblouky. I dnes vak ij lid, jejich mozek (leben kapacita)
je stejn velk jako u druhu Homo erectus (nap. Pygmejov) a je nkolik
dalch nrod, jako napklad domorod Aus-trlci, kte maj mohutn
nadonicov oblouky.
Ve svt se Homo erectus stal znmm dky nlezm fosili pekingskho a jvskho lovka, je byly nalezeny v Asii. V prbhu asu se
vak ohledn tchto fosili objevily pochyby, jak o tom budeme jet
mluvit. Z tohoto dvodu nabyly na dleitosti fosilie druhu Homo erectus,
je byly nalezeny v Africe. Nkter fosilie, pvodn pisuzovan druhu
Homo erectus, zaadili nkte evolucionist do jinho druhu s nzvem
Homo ergaster. Zde pojednme o vech tchto fosilich pod oznaenm
Homo erectus.
Nejslavnj exempl druhu Homo erectus objeven v Africe, turkansk chlapec, byl nalezen pobl jezera Turkana v Keni. Vzpmen
struktura fosiln kostry se nijak neli od modernho lovka. Americk
paleoantropolog v tto souvislosti prohlsil, e pochybuje, zda by prmrn
patolog dokzal zjistit rozdly mezi kostrou fosilie a novodobm lovkem
a lebka vypadala docela jako lebka neander-tlce {The Washington
Post, 19. 11. 1984). Dokonce i evolucionista Richard Leakey prohlauje, e
rozdl mezi druhem Homo erectus a modernm lovkem je zcela nepatrn.
Profesor William Laughlin (con-necticutsk univerzita) provedl obshl
anatomick eten mezi Eskymky a obyvateli Aleutskch ostrov a zjistil,
e tito lid se druhu Homo erectus mimodn podobaj. Zvr: ve vech
ppadech, je zahrnuj i drruh Homo erectus, jde o rzn obmny
modernho lovka (Lubenow, 1992, s. 136).
Nzor, e zatdn druhu Homo erectus je zbyten, zskv ve
vdeckch kruzch na vze. asopis American Scientist pe, e astnci
konference v Senckenbergu vedli v roce 2000 vnivou diskusi o
taxonomickm postaven druhu Homo erectus. Debatu rozpoutalo nkolik

vdc, kte se snaili dokzat, e druh Homo erectus nelze pokldat za

samostatn a e by ml jako takov vbec zmizet: Homo erectus je Homo
sapiens. Tvrdili, e vichni zstupci rodu Homo, od doby ped asi dvma
miliony let
do souasnosti, pat k velice
promnliv-

Obr. 14: Srovnn. Nevymeli. Lebka druhu Homo erectus v porovnn s

re-centnm Malajcem (vpravo). Oba maj vystupujc nadonicov oblouky
a dal vlastnosti, jako dozadu ustupujc elo, s nimi se setkme u ady
dnench nrod. Foto: Harun Yahya.
mu a iroce rozenmu druhu Homo sapiens, jen se vyvjel
kontinuln a nelze ho dle dlit {American Scientist, listopad/prosinec
2000, s. 491). Tento nzor nkterch odbornk se pesn shoduje s tez
zastvanou v tto knize.
Proto je druhov jmno erectus zbyten, nebo erectus a sapiens
pedstavuj jedin druh. Mon m pravdu i Francois de Sarre, kdy k,
e Homo erectus pedstavuje jin, divok druh lid. Kostra hndho a
blho medvda je tak stejn, a pitom jde o dv rzn zvata.
Pokud pipustme, e Homo habilis i Homo erectus odpadli, zeje mezi
opicemi {Australopithecus) a lidmi {Homo erectus, Homo sapines) propast:
Prvn lid se toti objevuj ve fosilnch nlezech nhle a bez jakkoli
vvojov prehistorie. Tato skutenost je s dogmatickou filozofi a ideologi
evolucionist v pkrm rozporu. Rekonstrukce druhu Homo erectus maj
proto opi rysy, zatmco na druh stran opice druhu Australopithecus
nebo Homo habilis jsou umleckmi prostedky polidovny. Propast
mezi tmito rozdlnmi, vzjemn jasn vymezenmi tdami hominid je
tak umle peklenovna: mezi lidmi se iluze stv realitou.
Nejlpe dochovanou kostrou druhu Homo erectus je patrn nlez KNMWT 15000. Tato fosilie je pr 1,6 milionu let star, a pitom pedstavuje
dkaz protievolun teorii, nebo se podob vrazn mlad
m neandertlcm. Evolucionista Donald Johnson dokonce srovnv

postavu a proporce tohoto nlezu s dnenmi obyvateli rovnkov Afriky!

Profesor Helmut Ziegert z hambursk univerzity v objevil na Sahae 400
000 let star stopy osdlen a 200 000 let star stopy okrouhlch ch na
bezch prehistorick vodn plochy o rozloze Nmecka {BdW, vydn
4/1998, s. 18nn.). Tito ran lid (dajn Homo erectus) vyrbli
specializovan nstroje ji dvno pedtm, ne se objevili nean-dertlci.
Ran lovk jezdil na lunu a rybail, lovil ptrosy a nosil odvy z ke.
Ziegert proto dodv: J jsem proti rekonstrukcm, na nich rann lid
pobhaj polonaz nebo s kemi jen tak pehozenmi pes sebe. Co z toho
plyne: Homo erectus il jako modern lovk na svitu djin.
Neandertlce bychom vlastn te mli pokldat za potomka druhu
Homo erectus a pedchdce modernho lovka. Genov vzkumy vak
podle veho dokazuj, e neandertlec nebyl nam pedkem. Proto se na
akta neandertlce podvme ble v samostatn kapitole. Nhradu za
neandertlce jako pedchdce modernho lovka vak v dnm ppad
nemme: modern lovk se z erho dvnovku objevil v Evrop nhle
ped 40 000 a 35 000 lety.
Nhradou za neandertlce se doba prvnho vskytu modernho lovka
posouv dle do minulosti. Kdy Richard Leakey nael v roce 1967 v
Etiopii dv modern lebky {Omo 1 a 2), uril jejich st s pomoc
radiometrickch men rozpadu uranu a thoria ve vulkanickch vrstvch
na 130 000 let. Protoe s neandertlcem jako se svm pedkem u
nememe potat, bylo nutno podrobit ji zmen vulkanick popel
novmu zkoumn. Tentokrt byl dajn zvolen radioaktivn rozpad
draslku a argonu a ken vsledek, vdeck potvrzen potebnho
posunut modernho lovka dle do minulosti, se zhy dostavil. Podle
zveejnn zprvy je nyn star asi 200 000 let {Natu-re, sv. 433, 17. 2.
2005, s. 733-736). Cle bylo dosaeno, neandertlce u nen zapoteb.
Avak posunut objevu modernho lovka v Africe dle do minulosti jen
zvtuje propast mezi prvnm anatomicky modernm lovkem a prvnmi
jednoznanmi doklady kulturnho vvoje, protoe pro dalch minimln
150 000 let nemme dn, by sebenepatrnj nlezy.

Lidsk koexistence
Zhutn asu v dob pleistocnu (diluvia), o nm jsme mluvili v
souvislosti s geologickmi vrstvami, m svou antropologickou paralelu v
dob, kdy na scnu lidskch djin vystoupil prvn druh rodu Homo. dajn
primitivn druhy lovka a vy druhy lidoop ily toti spolen s
modernm lovkem, pestoe ty prvn u mly podle Darwina dvno

vystdat pokroilej formy.

Z vchodn Afriky mme nicmn nznaky dlouhodobho pevn
jedinc rodu australopithecus nzk postavy, kte byli nejprve souasnky
druh Homo habilis a potom Homo erectus {Science, sv. 207, 1980, s.
1103). Louis Leakey nalezl v Olduvajsk rokli ve vrstv Bed-II fosie
druh Australopithecus, Homo habilis a. Homo erec-tustmi vedle sebe
(Elso, 1970, s. 221).
Stephen Jay Gould, znm paleontolog z Harvardsk univerzity,
vysvtluje slepou uliku evoluce takto: Co zbude z naeho stupovitho
ebku, kdy vedle sebe existuj ti rzn kmeny hominid
(Australopithecus africanus, robustn Australopithecus a Homo habilis), z
nich oividn dn nepochz z toho druhho? Navc dn z nich
nevykazuje bhem svho pobytu na Zemi dn sklon k dalmu vvoji
(NaturalHistory, sv. 85, 1976, s. 30). Paraleln existence tchto
pechodnch stup mezi opicemi a lovkem, je podle evolun teorie
mly existovat pkn jeden po druhm, stav evolun teorii na hlavu:
lovk neme pochzet z opice.
Budeme-li postupovat dl k lidskm druhm, od druhu Homo erectus k
modernmu lovku {Homo sapiens), nenajdeme ani zde ebek se stupni,
ale vechny dajn mezilnky ily souasn. Skuten existuj dkazy,
e Homo erectus a pedchdce modernho lovka takzvan archaick
(velmi ran) Homo sapiens ili jet ped 27 000, ba dokonce ped 13
000 lety. V australskch bainch Kow bylo objeveno 22 jedinc, jejich
st se odhaduje mezi 13 000 a 6500 lety. Archeolog Alan Thorne v
odbornm magaznu Nture (sv. 238, s. 316-319) vyjdil nzor, e se v
tchto nlezech dochovala zmnami tm nedoten forma vchodnho
druhu Homo erectus1 , je se vak od dnench Austrlc (domorodc)
zeteln /z// (Thorne/Macum-ber, 1972, s. 319). Jinak eeno, dajn prvn
vvojov stupe lidskho druhu il ped nkolika tisciletmi se souasnm
(= dnenm) lo
vkem spolen (ibid., s. 316). Tito dajn primitivn lid byli vt
ne dnen domorodci, mli mimodn velkou hlavu s robustnmi rysy a
tlo se silnmi kostmi a vyvinutmi svaly. Pesn vsledky vzkum vak
nebyly nikdy zveejnny. Evolucionist se nechtli smit s faktem, e
modern lid ili jet ped 10 000 i mn lety pohromad s primitivnm
druhem (Homo erectus), jen vypadal pesn stejn jako jeho pedchdce z
doby ped milionem let.
Na druh stran se fosilie modernch lid nachzej v pli starch
geologickch vrstvch, v nich by se pr vlastn ml vyskytovat primitivn
pedchdce lovka (Homo erectus). Paleoantropologick data odhalila, e

zstupci druhu Homo sapiens, kte vypadali pesn stejn jako my, ili a
ped milionem let, tedy asi o 850 000 let dve, ne by mli. Prvn z tchto
nlez uinil slavn paleoantropolog Louis Leakey. Roku 1932 nael
Leakey v oblasti Kanjera, tedy v okol Vik-toriina jezera v Keni, nkolik
fosili pochzejcch ze stednho pleistocnu. Jde vak o dobu ped jednm
milionem let (Science News, sv. 115, 1979, s. 196n.). Protoe tyto objevy
obracely rodokmen evoluce vzhru nohama, evolucionistit
paleoantrolologov je nepijali.
Spor oil v roce 1995, kdy byla v severopanlskch krasovch
jeskynch v Sierra de Atapuerca objevena lidsk fosilie. St nlezu bylo
ureno na 800 000 let. To je o 200 000 let dve, ne kdy ml podle
dosavadnch pedpoklad dorazit do Evropy prvn Homo erectus (ped 600
000 lety). Nejvt senzac vak bylo, e se ekalo nco primitivnho, ale
to, co se nalezlo, mlo absolutn modern tv (magazn Discover,
prosinec 1997, s. 97nn.). Na dolnm okraji lcn kosti m nalezen lebka
prohlube, tzv. fossa crania. Tato prohlube je dleitm morfologickm
znakem modernch lid. dn jin lid, ani Homo erectus, ani neandertlec,
tuto fossa crania nemli.
Pro antropology to byl ok: historie Homo sapiens zaala o 800 000 let
hloubji v minulosti. Protoe by to bylo v rozporu s histori vvoje lidstva,
byl vymylen nov fantastick druh, Homo antecessor (lovk
pedchdce); tak byla tak lebka z Atapuerky zatdna.
Je modern lovk star a 1,7 milionu let? Potkem sedmdestch let
objevil Louis Leakey v takzvan vrstv Bed II spolu s fosilie-mi druh
Australopithecus, Homo habilis a Homo erectus zbytky kamenn che,
jej konstrukce se v nkterch stech Afriky pouv dodnes. Svd
tento nlez o tom, e historie modernho lovka za-ala ji ped 1,7
milionu let? Nebo bychom mli z toho, e nlezy lee ly pkn vedle sebe,
spe usuzovat, e tam, kde se pedpokldaly statisce let, bychom vystaili
nanejv s tisciletmi nebo stovkami let? Vdy tchto nlez je tak
alostn mlo, e mohly vzniknout jen v nkolika mlo generacch.
V nedvn minulosti byly fosiln druhy s ohledem na absolutn
rozmry mozku, soudy o pedpokldanch eovch schopnostech, funkci
rukou a schopnosti pouvat kamenn nstroje piazovny k rodu Homo
(tedy k lidem). Pomineme-li pr vjimek, pracovalo se s definic a
pouvnm tto klasifikace a s vymezenm rodu Homo (lovk) v lidsk
evoluci tak, jako by byla bez problm Fosilie ho-minid byly v praxi
piazovny k rodu Homo podle jednoho nebo nkolika z tchto ty
kritri Avak nejnovj data a novj interpretace existujcho
dkaznho materilu ukazuj, e souasn kritria zaazovn nepostauj.

Tato ,hra s mrami mozku m sv skal, protoe biologick vznam

absolutn leben kapacity (velikosti mozku) je pochybn. Stejn tak je
nade v pochybnost dokzno, e eov schopnosti nelze jen tak
odvozovat z toho, jak vypad mozek, a e lokalizace eovch oblast v
mozku nen zdaleka tak jednoduch, jak dvj studie naznaovaly
[Science, sv. 284, 2. 4. 1999, s. 65-71).
Jist budou pibvat nov druhy a oznaen, je urit podn
zamchaj vvojovou posloupnost hominid a pevrt jejich imaginrn
rodokmen, V tchto ppadech vak jde bud o opice, nebo o modernho
lovka, protoe ve fosilnch dokladech dn pechod od opice k lovku
nenajdeme. Avak k nlezm, kter jsou s propagovanm rodokmenem v
rozporu, se jednodue nepihl. Vdy ji dvno ped Lucy, je pr jako
prvn udlala prvn vhav krky, ily opice, kter doopravdy umly
chodit vzpmen.

Vzpmen chodc horsk opice

Je mlo znm, ale o to zajmavj, e vzpmen chodc opice
existovaly ji 6 milion let ped Lucy. Ji roku 1872 popsal Francois Louis
Paul Gervais horskou opici z Bamboli {Oreopithecus bambolii). Od t
doby se ji mnohokrt vedly prudk spory o to, jak tohoto prim
ta systematicky zaadit do ivoin e (Engesser, 1998, s. 2; Brandt,
1999, s. 33). Nlezy tto opice pitom nejsou nijak vzcn. V necelch
deset milion let starch hndouhelnch vrstvch (svrchn miocn) byla
nalezena ada fosilnch kost, mimo jin i cel kostra Oreopitheka {Herder
Lexikon, 1994, s. 250). Vechny nlezy pochzej z italskho Tosknska a
Sardinie.
Podle bnho pojet se m za to, e posledn spolen pedek lovka a
impanze il ped zhruba pti a esti miliony let. Avak Oreopithecus il
podle konvennho datovn ped devti a sedmi miliony let! To vak
nutn znamen, e rysy sbliujc Oreopitheka s lovkem, vetn
vzpmen chze, u pozdjch forem vymizely a znovu se objevily a v
procesu polidtn. Na tomto jinak velmi starm nlezu je senzan to, e
opice chodily po dvou u dvno ped Lucy, kter spe kobrtala ne
chodila. Dokazuj to anatomick charakteristiky ptee, stehennch kost a
nohou. Oreopithecus ani nen pokldn za pedchdce lovka. No jist,
vdy po cel miliony let nelze prokzat dal mezistupn. Protoe chyb
vysvtlen, o tomto nlezu se dle oficiln ani nediskutuje. Krom toho m
lovka od opice odliovat prv schopnost vzpmen chze, co je dogma
sice nesprvn, ale o to pornji hlsan.
Shrme: Ppad Oreopitheka jasn dokld, e pohyb po dvou nohch

nemus jet znamenat, e jde o pedchdce lovka (Brandt, 1999, s. 36).

Proto se obas objev zastnci teorie takzvan vodn opice, podle n musel
Oreopithecus ve svm prosted asto pekonvat vodn plochy. Vzpmen
chze mu pi tom urit pila vhod, umonila mu toti bezpen se brodit
hlubmi vodami. Otzka, nakolik me vodnat prosted za vznik bipedie
(dvojnohosti) Oreopitheka, to by samo o sob bylo zajmav tma pro
diskusi. Nemli bychom vak pehlet to, e pedn konetiny Oreopitheka
byly del ne nohy, co pro plavn nen prv nejvhodnj. Ppadn
pizpsoben vodnmu prosted by tak bylo spe jen omezen. Dlouh
pae a zahnut kosti prstnch lnk svd navc o tom, e Oreopithecus
pravideln plhal na stromy (Feustel, s. 53; srv. tak Engesser, 1998, s. 4).
Naznauje to snad, e pralesy byly tehdy zaplaven?
V kadm ppad se zd bt jasn, e vzpmen chze Oreopitheka se
vyvinula nezvisle na vzpmen chzi Australoptheka a rodu Homo
pokud je geologick datovn sprvn. Pokud je evolun teo-rie sprvn,
musel mt sv pedchdce i Oreopithecus. Avak dn takov vvojov
stupn nalezeny nebyly, stejn jako mnoho dalch. Otzkou je, zda se
evoluce, vyznaujc se nespoetnmi nhodami a mutanmi skoky, me
nkolikrt paraleln opakovat zda se tedy vzpmen chze mohla
vzjemn nezvisle objevit u rznch tvor a v rznch asech.

Vodn opice
Bipedie oreopitheka mohla eventuln souviset s prostedm, kde bylo
hodn vodnch ploch. Ne se na tento aspekt podvme ble, zamme se
jet jednou na otzku, zda se pedchdci lovka mohli vyvjet jako
savanov zve lovk, protoe evolun fzi na stromech jsme
definitivn zavrhli.
Podle ortodoxn savanov teorie se asi ped tymi miliony let
dramaticky zmenila rozloha les v dsledku klimatickch zmn. Populace
primt musela nhle elit nedostatku potravin, a tak se nkte odvn
jedinci vydali hledat potravu mimo lesy do savan. Vydali se do velkch
africkch rovin porostlch trvou. Pirozen vbr se pak ji podle tchto
pedstav postaral o to, e se modern lidsk vlastnosti projevily jako
vhodn. Zatmco tyto rysy prochzely pomalou evoluc, lovk se zdvihl
na zadn nohy, aby ml ve vysok trv vhled. Zrove se mu zvtil
mozek a piel o hust koich.
U v vodu jsme ukzali, e pechod od lezen ke vzpmen chzi nen
mon (mj. vjournalofHuman Evolution, 1998, sv. 35, s. 55-74). lovk se
vak od opic a ostatnch pozemskch savc li vedle vzpmen chze i
dalmi tlesnmi rysy. Na rozdl od nich dovede lovk stejn dobe

dchat nosem i sty. Na druh stran je npadn nae neschopnost zrove

dchat a pt. Za to me n dal charakteristick rys: hluboko posazen
hrtan.
U savc ijcch na pevnin jsou sta spojen se aludkem jcnem a nos
s plcemi prdunic. Na rozdl od lovka proto mohou tato zvata
souasn dchat i pt. Dky kruhovitmu uzavracmu svalu vede
prdunice patrem. Kdy se sval uvoln, je mono hornm koncem
prdunice vytlaovat vzduch do stn dutiny nebo ho z n st. Ostatn dky
tomuto procesu dovede pes tkat. Kdy pestane t
kat, prdunice se zase zdvihne a sval se sthne. Prdunice a jcen se
opt oddl.
Naproti tomu u lovka je prdunice pod koenem jazyka, le tedy
hloubji ne u ostatnch savc. Krom toho prdunici a jcen neoddluje
dn svra. Jen proto se me dostat potrava i vzduch stejn dobe do
aludku jako do plic, vdy zadn st naeho patra je oteven. Proto je
polykn u lovka nebezpenm aktem, protoe potrava i tekutina se
mohou dostat do prdunice. Z toho dvodu se v porovnn s jinmi tvory
me lovk relativn snadno zadusit jdlem.
Pro biology je to hotov hdanka: jak se mohla takov neobvykl
biologick konstrukce pi pechodu z pralesa do savan pirozenm vbrem
vyvinout (Morgan, 1990, s. 126)? Vichni odbornci se shoduj, e tato
biologick zvltnost je naprosto jedinen. dn jednoznan vysvtlen
pro jej objeven neexistuje. Avak ani v tomto ppad nemusely existovat
vvojov stupn od jednoho tlesnho rysu k druhmu. Pklad:
sofistikovan stroj funguje pouze tehdy, jestlie je dokonale zkonstruovn a
bezchybn vyroben. Chyby v plnovn nebo konstrukci by vedly k tomu,
e by se stroj zastavil nebo by nefungoval, stejn jako by nehotov
prdunice i jcen zpsobily smrt danho tvora. Pomal evolun kroky u
lovka i zvete by nutn zpsobily vymen pslunho druhu. Takov
vvoj prost nen mon: a to je dvod, pro fosilie nachzme u
zkonstruovan, jako pln hotov biomechanismy s inteligentnm
designem, dokonale pizpsoben svmu prosted.
Stejn tak nebyl v tehdej savan dnou evolun vhodou hluboko
posazen hrtan. Opice i dal suchozemt savci bez problm vysta s
jinm systmem. A tak se musme ptt: Za jakch okolnost dv hluboko
poloen hrtan lovku njakou vhodu? Kdy ije v prosted s mnoha
vodnmi plochami, v jakm ila u popsan horsk opice?
lovk m tak pod k zetelnou tukovou vrstvu. Zatmco u
pozemnch primt naprosto chyb, lovk m takto pod k (subku-tnn)
uloeno a 30 procent tlesnho tuku. Avak: u vodnch savc je tukov

vrstva naprosto obvykl. Je to vten izolace proti ztrt tlesnho tepla

v blzkosti rovnku ovem jen ve vod (Morgan, 1990). Je to dvod, pro
lovk nem srst? Jak lovk o tlesn ochlu-pn piel, je otzka, na
kterou dodnes neznme odpov. V savan hol ke urit nepedstavuje
dnou evolun vhodu, naopak, je to vrazn nevhoda.
Pm chze, dchn, jak nem obdoby, a chybjc osrstn jsou
naopak rozhodujcmi vhodami u tvor ijcch v jezernatch oblastech a v
zaplavovanm zem (Morgan, 1990, s. 47): Na zemi vzpmen chze
vlastn dnou vhodu nepin, ale ve vod me dovolit uniknout ped
nepteli, kte se do vody neodv, a zrove umon dchn nad vodou
pi plavn a brodn.
Na mon vztah k vod ukazuje ji samo msto, kde byla Lucy
nalezena. Zd se, e to kdysi byl bainat, mon zalesnn beh njakho
jezera. Lucyiny kosti leely mezi zbytky rach klepet, krokodlch a
elvch vajec (Baigent, 1998, s. 129). Lucy se nejsp utopila, protoe
pila k bain, aby se napila. Primitivn kultury neij v Africe nikdy na
behu vod, protoe vodn plochy vyhledvaj nebezpen dravci. Mohla
snad Lucy sten t ve vod? Severoetiopsk domovina Lucy byla ped
dajn sedmi miliony let velkm vnitrozemskm moem, je bhem
milion let postupn vyschlo a zanechalo po sob nkolik set metr siln
vrstvy soli. Neshoduje se nhodou tento scn vysychn s dobou, ky
ped asi 5000 lety vznikla Sahara? Neily urit druhy opic a lid v
mlkch stech ji pedtm znan vyschlho moe, dokud rozshl
vulkanick innost neuinila jezeru definitivn konec a nedala vzniknout
Sahae?

Dramatick zmny
Kam ns zavdj tyto vahy? Chtl bych zde nabdnout krtk pehled
monch udlost pi potop (= na konci ry dinosaur), abych
zainteresovanmu teni umonil navzat na nmty a vklady v mch
pedchozch knihch a pomohl mu vytvoit si na vc celkov nzor. Proto
se tak, abych se neopakoval, vyvaruji pli podrobnho dokazovn.
Stejn jako O. C. Hilgenberg (1933), tak i Klaus Vogel (1990) z Werdau
poukazuje svmi psobivmi, zsti sklennmi zemkoulemi na to, e z
dnench kontinent lze vetn dnes zatopench kontinentlnch elf
a pekvapiv snadno sestavit superkontinent,
tedy jakousi Prazemi: ta vak byla podstatn men ne dnen Zem.
Dnes pokrv zemsk povrch ze 70 procent ocen a z 30 procent pevnina.
Jestlie spojme kontinenty asi jako m z pti i estihelnkovch pol
a vytvome uzavenou kouli (= prakontinent Pangea bez ocen!),

dostaneme Prazemi, jej povrch tvoila ze 100 procent soue a je ovem

mla polomr o 35 a maximln 45 procent men. Tato Prazem m
jednotnou, zcela uzavenou zemskou kru, avak dn oceny.
Jist se hned zeptte: A kde zstala voda? Mon odpov: nad superkontinentem. Voda Prazemi zcela kryla a zahalovala a tvoila nad n
sklenkovou atmosfru z vodnch par (srv. nai argumentaci v Darwinov
omylu). Vak tak vce ne 95 procent vech fosili pochz z moe.
Takovou Zemi oznail fyzik a astronom Heinz Jaber eckm slovem
panthalasick Zem (1965): hory na n sice byly, ale dn vysok poho.
Pokud pipustme, e Zem byla men, pak ocensk pnve zpotku
nebyly zdaleka tak hlubok jako dnes. Jestlie budeme pedpo

Obr. 15: Pod vodou. Pokryt dnench pevninskch ploch vodou v geologick
minulosti podle Egyeda. Ve starch dobch leela znan st dnen pevniny pod
vodou. Z Jordna, 1966. kldat, e celkov mnostv mosk vody je stle

stejn, nutn z toho vyplyne, e na potku zemsk expanze tvoila vt

st kontinentlnch ker oproti dneku mlk kontinentln elf zalit
vodou. Jinak eeno, dnes such prolkliny leely dve pod vodou. L.
Egyed odvodil ze zkoumn dvou rznch geologickch map dv kivky,
jak je vidme na obr. 15 (GeologischeRundschau, sv. 46,1957, s. 108 a sv.
50, 1960, s. 251). Ukazuj, e Zem byla dve planeta pokryt vodou,
zejmna pipustme-li, e mla men prmr. V dob dinosaur pokrvala
voda daleko vt st zemskho povrchu (srv. obr. 8, s. 49).

V tto souvislosti musme zmnit, e teorii zemsk expanze podporuj

ocenografick men echolotem, je v hlubch stech ukazuj jen na
mal masy sediment. V souasnosti je eroze natolik velik, e pokud
bychom pedpokldali jej stejnou intenzitu i v minulosti, musela by situace
vypadat docela jinak. Jinak eeno: v ocenech by musely leet obrovsk
masy usazenin. Vezmeme-li v vahu erozi, meme msto nrstu
kontinentlnch ker docela jednodue oekvat zvtovn ploch pevniny,
kdy se z kdysi vodou pokrytch ploch stala sou.
Dle stoj za pozornost skutenost, e usazeniny, je jsou star ne
2000 milion let, neobsahuj dn pskovec. To se podle veho shoduje s
pedstavou, e tehdy nad vodu nly jen ve poloen kontinenty
nevelkho rozsahu, take neexistovaly ani rozshl pout, ani irok ple,
je by umoovaly drolenm pozstatk skal vznik psku (Jordn, 1966, s.
60).
Horsk hebeny (Himlaj, Andy, Alpy) se zdvihly do souasn ve
teprve pot, co se zemsk osa jak jsme si ji ukzali nhle sklopila o 20
stup do dnen polohy ikm vi ekliptice. Dolo k tomu na konci ry
dinosaur (= pi potop). erstv vyhle jc, nezvtral skopky mul,
nachzejc se v tchto horch ve vce nkolika tisc metr nad moem,
dokazuj, jak si toho viml i Charles Darwin, e tyto horsk hebeny tvoily
jet ped relativn krtkou dobou mosk dno.
K expanzi Zem dolo z vt sti tak a po posunu zemsk osy
(podrobn popis naj dete v Omylech v djinch Zem). V tu dobu vznikly
tak hlubokomosk pkopy. Expanze Zem a posun zemsk osy
vyvolvaly v zemsk ke pnut a to vedlo ve slabch oblastech ke vzniku
trhlin (mj. vchodoafrick pkop, rnsk pkop). Tot plat i pro
severonmeckou pnev: dajn na konci karbonu se tento

Obr. 16: Expanze Zem. Roziovn prmru Zem zpsobuje vzjemn oddalovn
kontinent jako zdnliv posun kontinent podle Wegenera. Ped touto udlost (potopou)
stla zemsk osa relativn rovn (EG) a po n ikmo (ES).

prostor rozpnal, zemsk kra se ztenila a na povrch se vylilo obrovsk

mnostv granitickch hornin (Bayer, 2002, s. 31). Praskliny vak
vznikaly pedevm v tenkm dnu ocen: vznikaly stedoocensk hbety
a hlubokomosk pnve (pkopy). Jedenct kilometr hlubok marinsk
pkop vznikl podle oficilnch nzor teprve ped esti a maximln
devti miliony let {Science, sv. 305,4. 2. 2005, s. 689), tedy v nedvn
minulosti Zem. Pokud dajn dlouh geologick seky pijmeme jako
asov mtko, odehrl se tento scn v dob ivota Lucy.
Protoe ped touto udlost leely vechny kontinenty tsn vedle sebe,
lze vysvtlit i vskyt dinosauch druh na nesprvnch kontinentech
jet ve svrchn kd, co je pro geofyziky, kte se jinak paleogeografi
dinosaur nezabvaj, neeiteln hdanka. Na konci kdovho obdob
existovaly jen tyranosaui ijc koncem druhohor ve svrchn kd a jejich
blzc pbuzn. Ti obvali nkolik kontinent a ostrovy (mimo jin i
Madagaskar), je u mly bt dvno ped touto rou oddleny hlubokmi
oceny co je v rozporu s hypotzou deskov tektoniky (podrobn viz
Dinosaui od A do Z). Dnes u Ze-m expanduje jen o centimetry, jak
dokazuj vzjemn se vzdalujc kontinenty. Ne vznikla poho, bylo na
Zemi podstatn vce mlkch vodnch ploch. Obvali snad prvn lid,
pbuzn Lucy a vzpmen chodc horsk opice toto odlin, vodnat
prosted s rozshlmi plochami mlkch vod?

Nae poho maj bt a 3900 milion let star. Kad den odnej eky
erozn materil v podob valoun, trku, psku a hlny do mo a ocen.
Pokud bychom propotali konstantn mru sedimentace do minulosti zem,
nemohly by bt hory a poho star ne 15 milion let, protoe po tto
dob by niiv psoben prodnch sil (zemtesen, mrz, voda) vechny
vyveniny zemskho povrchu odneslo. Pokud byla eroze v minulosti
silnj, uveden doba se jet zkrt. K podobnm vahm dospjeme po
zmen a vpotech usazenin bahna na dn alpskch jezer, je nemohou
bt star ne pr tisc let, protoe jinak by je ji dvno zcela zaplnily psek,
trk a bahno. Podobn vpoty ukazuj, e Niagarsk vodopdy nemohou
bt star ne 7000 let, pokud vezmeme v vahu mru eroze 1,5 metru za
rok, jak je zjiovna od roku 1764 (Wolfe, 1949, s. 176). A vezme-me-li v
vahu, e po prodn katastrof byl odtok vody jet vt, vyjde nm tak
ni st vodopd: 2500 a nanejv 4000 let (Veli-kovsky, 1956/1980,
s. 177).
Analogicky lze do minulosti propotat rovn prmrn prstek
obsahu soli v ocenech. eky by potebovaly pouhch 62 milion let, aby
vnesly do ocen souasn obsah soli. Nebyla snad v dobch dinosaur
slan voda? A konen n delty vude po svt jsou p li mal. Budemeli pedpokldat, e dnen mra ukldan sediment je konstantn, pak by k
vytvoen dnen delty eky Mississippi stailo pouhch 5000 let. O
relativn nzkm st nch delt svd i ty, kter dnes le zsti pod
hladinou mo a ocen.
Na severovchod od Chiemskho jezera v Bavorsku se nachz
elipsovit rozptylov plocha s 81 dopadovmi krtery, je zpsobily sti
rozpadlho meteoritu. V krterech o velikosti a 370 metr vznikla jezera
jako Tiittensee, kter vytvoilo meteoritick divadlo v dobch Kelt ped
asi 2200 lety. Zdnliv prastar geologick struktury jsou asto mlad, ne
si myslme.
V dobch naich pedk stoupala hladina i existujcch jezer napklad
Bodamskho, Ammersee, Federsee a vcarskch jezer a ta
vytvela valy na plch a terasovit behy a zrove niila kolov
stavby i dal poben sdlit. V tu dobu se zhorilo klima, pohyby zemsk
kry dosahovaly mimodn intenzity a vedly ke vzniku novch jezer u
Mnichova, Tlzu a Memmingenu. Pestal vznikat voln poletujc psek a
spra a duny u Bodamskho jezera, na hornm Rn a v dalch oblastech
pomalu zarstaly lesem. Tyto vdeckm zkoumnm potvrzen pohyby
zemsk kry v oblasti Alp se odehrly v dob Kelt v subatlantickm
obdob (oficiln) mezi lety 820 a 120 p. n.l. (Gams/Nordhagen, 1923, s.
304n.).

Mty nrod z celho svta vyprvj o tom, jak se zdvihaly horsk

hebeny, vytvely se rozshl pout a vznikl Grand Canyon a vchodoafrick pkop jako velk trhliny v zemsk ke, zatmco na zemsk
povrch se po mohutnch vbuch vulkn snely vrstvy sopenho
popela. V tu dobu zanechali modern lid stopy nohou v mstech, kde
dajn vznikl lovk, a to geologicky vzato jet ped Lucy.

Modern pravk stopy

Jin od rokle Olduvai le v severn Tanzanii nalezit Laetoli. V roce
1979 zde lenov tmu Mary Leakeyov objevili stopy zvat, a pak byli
Louis a Mary Leakeyovi a jejich syn Philip upozornni na nkolik stop
hominid, zakonzervovanch ve vrstv sopenho popelu. Pomoc
draslko-karbonov metody bylo st tto geologick vrstvy ureno na 3,6
a 3,8 milionu let (M. Leakey, 1979, s. 452). Odbornice na stopy, dr.
Louise Robbinsov (univerzita v Severn Karoln) konstatuje: Na to, e
byly nalezeny v tak starch tufech, vypadaj lidsky a modern {Science
News, sv. 115, 1979, s. 196n.). Sama Mary Leakeyov napsala, e se tato
bytost pohybovala naprosto vzpmen a e tvar pravk nohy pesn
odpovd dnen.
Tento nlez, jen vzbudil velkou pozornost mdi, ns s tmito
zjitnmi stav ped vn problm. Vznik toti otzka: Kdo byl tento
pedek? Budeme-li pedpokldat, e asov tabulka vzniku lovka nabz
sprvn asov mtko, pipad ped 3,6 milionu let jako vzpmen
chodc druh v vahu jedin opi druh Australopithecus. Jene pokud
stopy v Laetoli zanechal opi pedchdce lovka, musely by vypadat
jinak, nebo u opicch druh t doby stl palec vrazn v opo-

Obr. 17: Otisky nohou dajn 3,6 milionu let star otisky nohou z Laetoli ve
vchodn Africe (v levo) by musely odpovdat tehdejmu stupni vvoje li-doop
(Australopithecus), vypadaj vak modern jako otisk nohy neandertl-ce z jedn
italsk jeskyn (vpravo). K porovnn je uprosted rekonstrukce 44,3 cm dlouh
stopy dajn 15 milion let star obrovsk opice (kresba). Palec v opozici k

ostatnm prstm, jev typick pro opice i lidoopy, by musel bt podobn patrn i na
otisku nohy australopitheka. Obr. uprosted: prof. Holger Preuschoft, vpravo:
Howell, 1969.

zici k ostatnm prstm nohy, na rozdl od modernho lovka. Tento

anatomick rozdl svd o odlinm zpsobu ivota, nebo zvata ijc v
korunch strom se musej umt pidrovat rukama i nohama, zatmco
lidsk noha se k ivotu na stromech v dnm ppad nehod.
dn opi pedchdci lovka tedy nemohli otis ky zanechat. Pro vak
ne modern lovk, kter u ml oividn nohy lidskho a modernho
vzhledu {ScienceNews, sv. 115, 1979, s. 196n.)? Protoe pak by bylo
nezvratn dokzno, e modern lovk nevznikl, jak se vdci domnvaj,
teprve ped 140 000 lety, ale il u souasn se svmi dajnmi pedky
ped 3 600 000 let. Zkrtka a dobe, pokud tomu tak bylo, dn historie
lovka s genealogickm kmenem hominid se odehrt nemohla. Bylo by
vak tak potvrzeno, e modern lovk il u ped 3,6 milionu let, ale e
pozdji u dnou dal stopu nezanechal!
Vechny tyto monosti vypadaj nedvryhodn. Jak m tento problm
een? Jestlie modern lovk nen star miliony let a byl nalezen v
uritch geologickch vrstvch, pak mus i tato geologick vrstva bt
adekvtn mlad, protoe v n byly nalezeny lidsk pozstatky nebo stopy.
A tak se znovu dostvme k tomu, co jsem navrhoval ji v jinch knihch:
k teorii zkrcen asu.
Vrstva poplku, kter vznikla po vbuchu vulknu, pak neme bt star
3,6 milionu let, ale uloila se ped pouhmi nkolika tisciletmi. Problm
by byl vyeen: otisky nohou vytvoil modern lovk ped relativn
krtkou dobou, dokud byl vulkanick popel jet mkk. Vulkanick popel
tvrdne pirozen rychle, netrv mu to dlouh geologick dob. Tato
geologick vrstva tak reprezentuje dobu, kterou musme mit na dny, a
nikoli na miliony let. Tm vechny nlezy dajn miliony let starch
opicch lebek pochzej z podobnch vulkanickch vrstev, kter byly
datovny nesprvn, protoe jsou pokldny za pli star. Otzkou
datovn vulkanickch vrstev se budeme ble zabvat v dal kapitole.
Jestlie je mnou postulovan koexistence modernho lovka a jeho
dajnch pedk sprvn, mli bychom ve stejnch geologickch vrstvch
nachzet pozstatky dajn rznch vvojovch stup hominid. Dr.
Dubois, objevitel druhu Pithecantropus erectus (Homo erectus) objevil ve
vrstv vykopvek nejranjho lovka dv lidsk lebky, kter se podobaj
typu lebky dnench australskch domorodc. Je pznan, e tyto nlezy
byly 20 let dreny pod zmkem a nebylo k nim zaujato dn oficiln
stanovisko. Kdyby byla vdecky zdokumentovna existence modernch

lebek ve stejn geologick vrstv s fosiliemi druhu Homo erectus, mlo by

to samozejm hok dsledky pro adu teori.
Jestlie se ve stejnch vrstvch nachzej modern a dajn primitivn
lebky a na druh stran byly objeveny fosiln lidsk kosti ve vrstvch
starch nkolik milion let, k dnmu (makro-) evolunmu vvoji
nemohlo dojt. Protoe biologick asov kla je neoddliteln spjata s
geologickou, mohli bychom geologick dob bez nhrady v jaksi asov
oce komprimovat, a tedy zkrtit: dajn primitivn a modern lid ili za
tohoto pedpokladu nutn spolu. Proto i dnes nachzme zdnliv primitivn
nrody, kter ij na rovni doby kamenn a jejich lebky se nkdy
vyznauj ustupujcm elem. Je vak ustupujc elo opravdu pznakem
primitivnosti?
Ppad stop z Laetoli jednoznan dokazuje, e pevn sept
biologickho a geologickho asovho mtka jako zklad evolun teorie
nevyhovuje. A to definitivn! Stejn jako jsou lidsk stopy prohlaovny za
podvrh, pokud byly nalezeny a zdokumentovny ve vrstvch z doby
dinosaur, musely by bt padlny i stopy z Laetoli, protoejejich modern
podoba me bt star nanejv destky tisc, a nikoli miliony let. Protoe
se vak odbornci shoduj v nzoru, e geologick vrstva pochz dajn
jednoznan z doby australopitheka, mme tu pesvdiv dkaz o
nesprvnosti evolun teorie!
Nechme proto stopy pezkoumat nezvislmi odbornky, aby se
vylouila jakkoli mysln manipulace. Louise Robbinsov z univerzity v
Severn Karolin stopy prozkoumala a konstatuje: Nrt je vy a palec
je velk a stejn dlouh jako druh prst prsty se zarvaj do zem jako
lidsk prsty. U jinch ivoinch druh nic takovho nevidme {Science
News, sv. 115, 1979, s. 196n.). Russel H. Tuttle, jen stopy tak zkoumal,
napsal: Mohly by pochzet od malho bosho Homo sapiens nohy, kter
tyto stopy zanechaly, nelze v dnm morfologickm ohledu odliit od
nohou modernho lovka {New Scientist, sv. 98, 1983, s. 373).
Otisky zkoumali rovn Don Johanson a Tim White. White napsal:
Jsou pesn stejn jako otisky nohou modernho lovka. Kdyby byly
zanechny v psku kalifornsk ple a kdybyste se zeptali tyletho dtte,
co je to, bez okolk by vm odpovdlo, e tudy nkdo el. Dt by je
nedokzalo odliit od stovek dalch stop na pli, a stejn byste to
nedokzali ani vy (Johanson/Edey, 1981, s. 250).
Podle tchto odbornk nelze dajn 3,6 milionu let star stopy z Laetoli
odliit od otisk nohou modernho lovka. Kde potom zstal vvoj od
opi nohy k lidsk? Copak k dnmu nedolo? Otisky nohou z Laetoli
maj bt o 200 000 let star ne Lucy, jsou vak anatomicky toton s

nohama modernho lovka, a nikoli Lucy. Z toho vyplv, e modern lid

ili u ped Lucy a. Australopitbecus nen pedchdcem lovka. Toto
stanovisko zastval ji zesnul profesor lord Zuckerman, prominentn
zoolog, jen s nm vystoupil na pednce ped londnskou Zoologickou
spolenost. Ke veobecn situaci ve vd kriticky poznamenal, e proti
dkazm pevila moc vy autority a prosadila vude ve vdeckch
kruzch svj (nesprvn) nzor.
Proto tak nebyl modern vzhled stop z Laetoli publikovn, ba ani se o
nm nediskutovalo. Vedle spousty penz na vzkum i povst mnoha vdc
zvis na tom, nakolik se poda udret vznam Lucy pro vvoj lovka.
Proto se domnl role Lucy i nadle pokld za hotovou skutenost a
mnoho odbornk se v rozporu se svm lepm svdomm pidruje
nastolenho dogmatu.
Pravdu m Russell H. Tuttle (1990, s. 61nn.): V kadm ppad
bychom se mli vzdt neodvodnnho pedpokladu, e stopy v Laetoli
pochzej od Lucinch souputnk, od druhu Austmlopithe-cus afarensis
(srv. Science, sv. 166, 1969, s. 958).
Vichni odbornci i laici kupodivu pijmaj datovn vulkanickho
popela, v nm stopy z Laetoli zkamenly. Vyvstv otzka, kdy k
vbuchu sopky skuten dolo, protoe do stejn doby mus bt datovni i
modern lid z Laetoli. Zkamenl stopy z Laetoli, a dajn 3 800 000 let
star, se v kadm ppad nachzej jen pr centimetr pod dnenm
povrchem ternu. Tento pklad nzorn ukazuje dilema nedotknutelnho
spojen geologie a evoluce. Jestlie je vak vulkanick popel s otisky z
Laetoli mlad a dokonce o hodn mlad, ne jak je datovn, vypad realita
rozhodn jinak. Pokud budeme pedpokldat, e stopy z Laetoli jsou star
jen pr tisc let, nebudeme mt s ptomnost modernho lovka v dob
vbuchu problm. Hdanka by byla vyeena. Avak toto een by zrove
znamenalo, e tak Lucy ila ped nkolika mlo tisciletmi, v e
modernho lovka.

Vzcn kosti
Aby se zachovaly otisky nohou, jak je znme z Laetoli, musely bt
zanechny, dokud byla vrstva jet mkk, a ta pak musela rychle
ztvrdnout. Pokud dnes zanechte stopy v bahn, ji za krtkou dobu zmiz,
erodovny vlivy prosted (detm, vtrem). To znamen, e geologick
vrstvy se stopami musely tvrdnout rychle. Poplek z vbuchu vulknu tyto
podmnky spluje, na rozdl od psku i bahna. Stopy zakonzervovan v
poplku proto svd o denn udlosti, tedy o tom, e tudy nkdo
prochzel jet v dob, ne vrstva staila ztvrdnout. Dlouh geologick

dob ani vysok st vrstev u nejsou zapoteb. Kosti se ovem dochovaj

dle ne pr tisc let pouze tehdy, jestlie jsou uloeny bez pstupu
vzduchu nebo jsou speciln konzervovny. Kad si pece mus vimnout,
e dnes ve voln prod nezka-men ani jedin kost jakhokoli zvete, a u
vbec ne v okol rovnku, akoli tam kad den zahyne spousta zvat.
Okolnost, kterou badatel v oboru djin Zem a lidstva, geologov a
geofyzikov rdi bagatelizuj, protoe uznn tto skutenosti zcela jasn a
nad
vekerou
po-

Obr. 18: asov zkratka. Osm metr siln vrstva (S) v porovnn s lidskou postavou
vznikla v jedinm dni 12. ervence 1980 a nad n se bhem nkolika hodin 19. bezna 1982
vytvoily vrstvy s jemnmi pruhy (G) to ve za pr hodin pi vbuchu M ount St. Helens.
Siln a/nebo etn tenk vrstvy nejsou dnm dokladem delho asovho obdob.
Rozdlen obdob djin Zem a uren jejich trvn podle geologickch vrstev jako asov
tabulky (Lyel-lovo dogma) je omylem stalet.

chybnost ukazuje, jak nesprvn jsou pedpoklady a interpretace

oficiln vdy o historii Zem a prody.
Shrme: fosilizace a tedy dlouhodob uchovvn kost pipad v vahu
jen za katastrofickch okolnost (nap. vbuch vulknu, potopa) a/nebo pi
ukldn bez pstupu vzduchu. Na druh stran se mohou kosti zachovat i
za extrmnch podmnek, jako je mrazov vysychn nebo mumifikace
(nap. velkm vedrem), jestlie podmnky zstvaj konstantn a je
zajitna dlouhodob ochrana proti mechanick, biologick i chemick
destrukci. e by vak byl takov zpsob konzervace mon i po dobu
milion let, to je krajn nepravdpodobn.
M-li tedy bt v Africe zdokumentovn vznik lovka jako vvojov
ada automobilovch model, musela se v uritch intervalech nad rznmi

stupni vvojovho ebku usazovat vrstva popela a konzervovat je. Je

vak sprvn pedstava, e dajn pozvolna, nepozoro
vateln pomalu probhajc evoluci po miliony let provzela srie
prodnch katastrof? Nebo jde o jeden jedin, by asov trochu rozprostrann katastrofick horizont? Zd se ostatn, e nlety australopitheka a modernho lovka v jedn geologick vrstv tomu nasvduj.
Pitom nesmme zapomnat, e veker zkamenl pozstatky za dobu
ped pchodem neandertlc a po druh Australopithecus afa-rensis
(Lucy), tedy za obdob tm ty milion let, se pohodln vejdou na jeden
jedin kulenkov stl. Evolucionist na tuto otzku odpovdaj: Nikdy
nebudeme mt fosiln nlezy, je by reprezentovaly byt jen tiscinu procenta
jedinc, kte tehdy ili (Tattersall, 1995).
Takov argumentace vystavuje evolunmu bdn bianko ek pro
svvolnou interpretaci jednotlivch nlez a tedy i k manipulovn s nimi.
Donedvna se pokldalo biologicky za zcela vylouen, e by se
zachoval fosilizovan ddin materil star jeden nebo dva miliony let. A
prvem! Vdy takov doba je pli dlouh. Jak dlouho se zachovaj
nebotci pohben v rakvch teba i nkolik metr pod zem? Desetilet,
stalet, nanejv tiscilet. V tto knize jsou zdokumentovny nlezy
nezkamenlch kost dinosaur a dokonce jejich DNA. Lze snad tento
nezkamenl materil jen tak pejt a kategoricky tvrdit, e zvata, kter
tyto zbytky zanechala, ila ped 65 i vce miliony let?
Nlezy fosili vodnch jetr a soudobch krokodl a vedle nich
zkamenlch kost krav a lid ve stejnch povrchovch vrstvch psku, jak
je na Sahae uinil Paul Sereno, svd jasn o tom, e dino-saui ili ve
stejnm ase jako lovk, a nikoli ped 65 miliony let.
Pokud iluzorn obdob krtneme a celkov as zkrtme, pak ili
australopithekov jako Lucy spolu s jetry na dnen Sahae v tehdy
rodn krajin s velkmi jezery. Pokud dn obdob nekrtneme a budeme
dogma o vymen dinosaur ped 65 miliony let pokldat za realitu,
meme dospt k zvru, e v rozporu s evolun teori primti ili ve
stejn dob jako dinosaui: pesn tento nzor zveejnil badatel Simon
Tavare z univerzity v jin Kalifornii v odbornm list Nature (sv. 416, 18.
4. 2002, s. 726-729).
Ke zden skalnch pvrenc evolun teorie dospli Sudhir Ku-mar a
Blair Hedges z pensylvnsk sttn univerzity po prostudovn ddinho
materilu k zvru, e vtina savc ila ji ped 100 mili-

Obr. 19: Stopy. V nkolika americkch sttech byly v kdovch vrstvch, v nich se
nachzej i stopy dinosaur, zdokumentovny stopy velkch savc. Fotografie ukazuj
pklady z vchodnho okraje Llano Uplifts v Texasu, jen leel na zpadnm pobe
kdovho vnitrozemskho moe v Severn Americe. Vlevo: tlapka psa. Vpravo: velk
kokovit elma, event. avlozub tygr.

ony let, a nikoli teprve jak se vda domnv a po vymen

dinosaur ped 65 miliony let. Sv nzory zveejnili ve vdeckm
magaznu Nature (sv. 392, 30. 4. 1998, s. 917-920). Zd se, e velc savci a
dinosaui ili souasn. Dosud se m za to, e v druhohorch ili jen
primitivn savci ne vt ne krysa, kte byli na neustlm tku ped
dinosaury. Ven se odvaovali jen v noci, dokud jejich neptel spali, aby si
pod ochranou tmy pochutnali na skromn dvce hmyzu. Jen nebt npadn,
to bylo heslo, pod kterm chtli pet. Vtzn taen savc tak pr zaalo
a po vymen jetr, kdy obsadili uvolnn biologick niky. Ve svtle
vsledk vzkumu zveejnnho v odbornm magaznu Nature toto tm
150 let udrovan dogma evolun teorie pad. Dogmatici se proto stav na
odpor: o vsledcch zkoumn se mezi odbornky vede vniv diskuse na
internetu (Nature.com). Dkaz o souasn existenci velkch savc a
dinosaur vak pibv. V 90. letech minulho stolet shromdilo nkolik
expedic pod vedenm Americkho muzea stovky savc, kter dokazuj, e k
jejich diverzifikaci dolo u v kdov dob za ivota dinosaur a nikoli, jak
dogmaticky tvrd evolucionist, teprve a pot {Nature, sv. 398, 25. 3.
1999, s. 283, srv. sv. 396, 3. 12. 1998, s. 459-463). Tyto vzkumy vak
rovn ukazuj, e savci se vynoili teprve relativn pozd v ran a stedn
jue a nikoli ji pedtm v triasu, jak uvdla odborn
literatura jet v roce 1997 (Dingus/Rowe, 1997). Jinmi slovy, k
objeven savc dolo o 20 a 40 milion let pozdji, ne se dosud
pedpokldalo {Nature, sv. 398, 25. 3. 1999, s. 283). Objevili se tedy teprve
v dob, kdy ji pln vyvinut dinosaui nastoupili k vld nad svtem, a
nikoli ji pedtm, jak se dve proklamovalo! Vzhledem k tomu, e tm byl

navc vvoj vych savc posunut z novovku Zem (tetihor) do pozdn

ry dinosaur (kdy) a dle do minulosti, ztrcej tak dinosaui nimbus
vldc svta, kte v druhohorch dajn obsadili vechny biologick niky.
Dogma evolun teorie o samovld dinosaur definitivn padlo roku
2005 publikovnm novch objev v Nature (sv. 433, 13. 1. 2005, s. 149152). V severovchodn nsk provincii Liao-ning byli vedle jinch savc
{Nature, sv. 421, 2003, s. 807-814) ve 128 a 139 milion let star formaci
z ran kdy objeveni i dva vt savci. Prvn exempl (Repenomamus
giganticus) byl vce ne metr velk a vil 12 a 14 kilogram. Vzhledem k
jeho velikosti a tvaru chrupu se vdci domnvaj, e se na rozdl od svch
pbuznch ivil pevn masem. Teoreticky to mohl bt mrchorout, ale
dlouh a piat pedn zuby a siln vkac svaly nasvduj, e lo o
dravce. Tento ivoich tedy nemohl t skryt, ale konkuroval dinosaurm,
pokud jde o koist i loveck teritorium. Uznvan role savci jako koist a
dinosaui jako dravci jsou tak narueny.
Jin drav savec dokonce seral jetra! Men, asi 60 centimetr velk
savec vc mezi 4 a 6 kg {Repenomamus robustus) byl vdecky popsn
teprve v roce 2000. Byl velk asi jako dnen vaice oposum. U novho
nlezu jde o senzaci, nebo u tm v plnosti dochovan kostry mohli
badatel dokonce analyzovat obsah aludku. Byl v nm dinosaurus, mlad,
14 centimetr dlouh Psittacosaurus, kterho n dravec spolkl v kuse.
Tito blorav papouci jeti dorstali velikosti a dva metry (srv.
Zillmer, 2002, s. 165).
Pro je tento nlez tak dobe dochovn? Kompletn ivoich s obsahem
aludku se zachov zkamenl miliony let jen tehdy, jestlie byl zasypn za
katastrofickch okolnost a bez pstupu vzduchu, take nemohl zetlt. V
tomto ppad se pedpokld, e vbuch sopky vedl k masovmu umrn
dinosaur, savc a obojivelnk, kte zstali uzaveni v turovch vrstvch
formace Yixian {Nature, sv. 421, 2003, s. 807-814). V tto formaci byly ji
i dve asto nachzenysenzan fosilie. Tamj ptci se, stejn jako ptci z
jmy Messel v Nmecku, pravdpodobn udusili vulkanickmi plyny,
pedevm kyslinkem uhliitm, a spadli do vulkanickho popela, jen
pak rychle ztuhl; na druh stran ptci po explozi tak padali se zlomenmi
kdly do jezera (srv. BdW, 8/2002, s. 54-63).
Zd se, e i v tomto ppad dolo k prudkmu zkrcen proces v ase,
nebo pslun 125 milion let star vrstvy formace Yixian z ran kdy
(Nature, sv. 401, s. 262-266) vznikly nhleno vbuchu vulknu. Proto zde
zachovan fosilie pedstavuj jakousi momentku vjev z tehdejho ivota:
vrstva vznikala velice rychle, dov bhem nkolika hodin, nanejv dn.
Na evolun vvoj z n usuzovat nelze, i kdyby nsledovalo nkolik

takovch vbuch za sebou.

krtneme-li cel tetihory jak jsme to u probrali , ili dinosau-i a
velc savci ped nkolika tisci lety a do doby ped potopou spolu. Je tedy
radiometrick datovn vulkanickch hornin nesprvn?

3 Svvoln datovn
Pekvapiv omlazen: v roce 1996 vdci tvrdili, ze artefakty, kter byly
nalezeny ve skalch Jinmium v Queenslandu v Austrlii by mohly bt star
a 176 000 let. Podle zprvy v odbornm list Nature (sv, 393, 28. 5. 1998,
s. 358-362) vylo po pezkoumn artefakt novmi technikami st ni
ne 10 000 let. Co z toho vyplv: jednotliv metody zkoumn dvaj rzn
vsledky, ale dn se neshoduj s realitou.

Hork vulkanick hrnec

Prodn katastrofy vytvely pedpoklady pro rychlou fosilizaci
dokonce i v historick dob. Scn asov zkratky popsan v Omylech v
djinch Zem byl potvrzen i v laboratoi: americkm vdcm se podailo
nechat zkament devo bhem nkolika dn. V laboratoi tak byl napodoben
prodn proces, jen pr v prod trv miliony let. Organick materil
deva byl v krtk dob nahrazen minerly jako napklad kyselinou
kemiitou a pvodn struktura pitom byla zcela zachovna. To muselo
probhat jako v prod s vylouenm vzduchu, nebo kdy devo pijde do
styku se vzduchem, neme pr po pru miliony let kament, jeliko
nejdve zetl (Advances Materials, sv. 17, leden 2005, s. 73-77). V prod
zkamen stromy pouze tehdy, kdy je vzduchotsn pohb napklad
proudy lvy. K tomu jsou opt zapoteb prodn katastrofy, je rovn
dodaj pslun tlak a teplotu.
Zd se, jakoby vechny lnky hominizace byly ve vchodn Africe
hezky pohromad. Proto tam musme ptrat po katastrof, dky n se
fosilie tak pkn zachovaly.
Ve vchodn Africe le vchodoafrick pkopov systm (Rift Valley), jen je v geologii oznaovn jako riftov zna i rift (= zk mezery
i trhliny v zemsk ke). Rift Valley ve vchodn Africe je soust
vchodoafrick riftov zny, je pat k zn trhlin, kter sahod Srie pes
Libanon dolm Jordnu a Rudm moem a k Mozam-biku v jin Africe.
V oblasti vchodoafrickho riftu jsou dv vypoukliny, takzvan ke-sk
a afarsk dm. Oba se pokldaj za plovplume-hot-spot. Tento nov
geologick pohled jinmi slovy k, e v hloubce 2900 km na rozhran
mezi vnjm zemskm jdrem a spodnm pltm se tvo obrovsk
proudy havho magmatu, kter v podob zkch sloupc tzv. plumes
stoupaj k zemsk ke a pod litosfrou (= zemskou krou nebo
nejsvrchnj st zemskho plt) tvo hibovit ztky (dm), jen
kehkou kru zdola nadzdvihv a tam, kde je tenk, ji me dokonce
prorazit. Hork materil si raz cestu zemskou krou jako plamen hoku a

pitom vznikaj daleko od okraj tektonickch desek vulkny. Tm se k

hot spots. Jejich projevem je tzv. hot spot vulkanismus, pi nm mohou bt
rozshl plochy pokryty lvou, je tuhne na siln vrstvy edie. Zrove se
vak v irch oblastech vchodn Afriky ukld poplek vyvren pi
sopenm vbuchu, a to nkolikrt a v rznch oblastech s rznou
intenzitou, protoe vulkny jsou rozesety nerovnomrn a i jejich vbuchy
jsou nepravideln.
Ve velmi krtk dob trvajc lta nebo pr destek let se tak me
vytvoit nkolik geologickch vrstev. To je pina vzniku vrstev poplku, v
nich jsou uvznny fosilie opic i lovka. V sopenm popelu byly
zanechny rovn dajn 3,6 milionu let star stopy z Laetoli, kter
musme piknout modernmu lovku.
Pi sopench vbuch navc vznikaj laviny bahna a zplavy.
Napklad kdy v roce 1980 a pak znovu v roce 1983 v americkm stt
Washington vybuchla Mount St. Helens, vytvoily se za pr hodin a 50
metr siln vrstvy zeminy.
Pokud jsou v tchto vrstvch usazenin uzaveny pedmty, zvata nebo
lid, jsou a 50 metr pod povrchem zem. Jestlie je v tchto sedimentech
tvrdidlo (sdra, vpno, kalcitov cement, kemiitanov cement) a dostatek
vody, pak nahrnut vrstvy bhem nkolika hodin zkamen na vrstvy
vpence i pskovce. Na mnostv tvrdc psady (hydraulickch pojiv,
minerl) a na pomru tvrdidla a vody (= pomr voda/cement) zle, zda
budou mt vrstvy sediment pevnou nebo volnou strukturu i zda dokonce
vytvo pevnou sklu.
Vrstvy sediment a skly tak vznikaj pi prodnch katastrofch velice
rychle. Tento scn jsem poprv pedstavil v Darwinov omy
lu a nazval jsem ho teori prodnho betonu, a to k velkmu zden
geolog a geofyzik, nebo pomal rst zemskch vrstev zrnko po zrnku je
tak odhalen jako velk podvod minulch 150 let. Zrove se
mnohonsobn sniuje st zemsk kry, dokonce v destkch procent: u
st geologickch vrstev je nutno krtnout nkolik nul. Krsnm pkladem
pro m tvrzen je Grand Canyon (viz s. 44nn.).
V souvislosti s tmto tvrzenm nyn vyvstv dleit otzka: Kdy k
tomuto prudkmu vulkanismu, jen ve vchodn Africe zakonzervoval
fosilie opic i lid, dochzelo?

Vchodoafrick pkop je mladek

Vdme za relativn etnost lidskch fosili jen psoben vulkn? Byli
lid svdky roztren Afriky, kdy vznikal vchodoafrick pkop? Vude
podl tto linie uchovvaj domorodci vzpomnku na velk zmny ve

struktue zem. Tento nzor podtrhuj geologick jevy, nebo nkter

svahy pkopu jsou natolik strm a hol, e mus bt mladho data
dokonce z as, kdy ili lid (Gregory, 1920, s. 31nn.). Odehrly se tyto
mohutn geodynamick procesy ped relativn krtkou dobou?
Roku 1920 sdlel Gregory nzor znmho vdeskho geologa profesora
Eduarda Suesse: vchodoafrick pkopov systm souvis se zdvihnm horskch
heben v Evrop, Asii i v Americe. Kdyby se prokza la doba poslednho

zdvihn, bylo by tak jasn, kdy v Africe dolo k velkmu zlomu.

R. F. Flint (1947, s. 523) konstatuje: Napt v zemsk ke zpsobilo,
e pukla podl polednku tm po cel dlce Afriky Stejn efekt mohl
vyvolat vznik horskho hbetu na dn Atlantiku; a doba vzniku a vrsnn se
mus shodovat s horotvornmi obdobmi v Evrop a Asii. Tyto hory doshly dnen
vsky ji v dobch, kdy il lovk; vchodoafrick pkopov systm vznikl z velk
sti rovn ji v asech, kdy ili lid, na konci doby ledov! Byli lid oitmi

svdky vzniku hor, stedoocenskho hbetu a vchodoafrickho

pkopovho systmu?
Piny tahovho pnut, je zpsobilo roztren vchodoafrickho
pkopu (a navazujcch pkop v Rudm moi a v dol Jordnu), musme
hledat
ji
v
popsan
expanzi
Zem
(srv.
Pascual,

1966,
Obr. 20: Linie zlo mu. Kresba ukazuje s zlo m zemsk kry oznaovan jako
SLA1 (= kemk + h lin k), je v znikly v dsledku posunu pl o 70 stup podl
90. polednku podle Veninga a Meinesze (1943). Pihldneme -li pi vkladu
geologickch proces k nauce o pevnch tlesech, zskme s zlo m v zemsk
ke. Tu lze na jedn stran interpretovat jako dkaz sprvnosti We -generovy
teorie o posunu pevninskch ker (1941), na druh stran v ak i jako doklad
sprvnosti nzor Keindla (1934) a Hilgenberga (1933), podle nich asem narst
objem Zem (srv. Zillmer, 2002, s. 71-124). Zajmav je, e riftov psma
(riftogenn zny) jsou podle Nikolajeva (a ko l. 1984) o rientovny stejn jako linie
zlo mu: pnve a prolkliny na zpadnm pobe Ameriky (A), vchodoafrick
pkopov systm a Rud moe (B), rift Rn-Rhna (C) a rift Rio Grande (D).
Riftov zny A a B zahrnuj dodnes aktivn vulkanick zem (plu me hots spots) v
plti na planety. A pesn zde byly ve vrstvch lvy a poplku i pod nimi
pohbeny kontroverzn nlezy v Sierra Nevad i kostry lid a opic ve vchodn
Africe.
s. 24nn.); Zillmer, 2001, s. 98nn.). Pokud vezmeme navc v vahu posun pl,

le vchodoafrick pkop podle P. A. Veninga Meinesze (1943) pesn v lin ii

zlo mu zemsk kry, stejn jako severojinm s mrem probhajc etz vulkn na
zpadnm pobe A meriky. Tato dosud aktivn zna zlo mu na zpad A meriky ns
bude jet zajmat, protoe tam vbuchy sopek zakonzervovaly kontroverzn
nlezy lidsk historie, podobn jako ve vchodn Africe.
Pi zvtovn objemu Zem se zemsk kra trhala a s jednotnou st zlo m
vznikaly tektonick desky rozdlen trhlinami (= stedo-ocensk hbet) a
hlubokomosk mi pkopy (jako u zpadnch beh Jin A meriky; tyto desky
pedtm neexistovaly. Modern geofyzikov zde dospvaj k nesprvnm nzor m,
protoe dvuj jen menm ze satelit a komplikovanm potaovm
simu lacm, je sleduj pouze urit scne a zadn vloen programtory . Pi
vkladu geologick situace vak dnen vdci, specialist na djiny Zem,
nepihlej k nauce pevnch tles, jejmi zkonitostmi se d i zemsk kra, na
co upozornili na zklad geologickch pokus ji Gab riel Auguste Daubre
(1880) a Ott Ch ristoph Hilgenberg (1949).
Kdy se zemkoule zvtila, zmnila se i gravitace na jejm povrchu. Velk
ivoin formy, jako a 50 metr dlouz sauropodi, ztrcely ivotaschopnost,
protoe za dnench podmnek mohou na pevnin t zv ata maximln do
velikosti slona, ale u nikoliv vt suchozemst tvorov jako ob jeti!
Odehrl se scn expanze Zem a vrsnn poho v dob, kdy ji ili lid?
Povsti pvodnch obyvatel Severn Ameriky v kadm ppad vyprvj o vzniku
Grand Canyonu a v Jin Americe o zdvihn And. V Indii bylo zjitno rychl
zdvien Himalje, Tibetsk vysoiny, Pamru a dalch horskch heben
(Allch in/Allch in, 1982, s. 14), take dokonce i sdlit mlad doby zmizela pod
vrstvou hlny (srv. Heinsohn 1991/2003, s. 54).
Skutenost, e vchodoafrick mty vyprvj o v zniku vchodo -af-rickho
pkopu, musme nahlet ve stejnm kontextu globln zmny.
Co si mysl geologov? Vchodoafrick pkop je pr 20 milion let star.
Vzh ledem k to muto vysokmu st se vvoj lovka mohl odehrvat jen na vchod
od tto trhliny v zemsk kre. V roce 2001 zaila spolenost paleoantropolog ok.
Devatenctho ervence 2001 toti nalezl tm francouzskho antropologa Michela
Btuneta (Nature, sv. 418, 11. 7.2002, s. 141-145) v adu lebku pravkho

lovka, jen dostal nzev Toumai a jen dajn vykazuje nkter rysy
druhu Homo erectus. Msto nlezu le na zpad od vchodoafrickho
pkopu, tedy na nesprvn stran, nebo na rozdl od zem lecho na
vchod, kde kdysi kobrtala Lucy, se msto n lezu nachz v opi, a
nikoli v lidsk zemi.
Mezitm byla lebka prozkoumna v Evrop. Dnes u je jasn, e pbh
o vzniku lovka ve vchodn Africe neme bt pravdiv, protoe Toumai
il ve stedn Africe ped sedmi i esti miliony let, tedy ti miliony let ped
Lucy. Mezitm jin badatel tvrdili, e Toumai chodit po dvou nemohl
ble vak otzku nezkoumali (Nature, sv. 419, 10. 10. 2002, s. 581 582).
Michel Brunet odpovdl, e i Australopithecus africanus (Lucy) byl svmi

odprci pokldn za mladou gorilu a e podobn interpretace jeho nlezu

jako goril samice je v rozporu s daty {Nature, sv. 419, 10. 10. 2002, s.
582). Profesor harvardsk univerzity Daniel Liebermann oznauje nlez z
adu jako malou atomovou bombu. Musme historii vzniku lovka
pepsat?
Cel problm je dsledkem prosazovn pli dlouhch geologickch
obdob. Vdy je-li vchodoafrick pkop podstatn mlad, ne se
pedpokldalo, pak problm neexistuje, a z opi zem na zpad me
bt i zem lid. Vechno zle na datovn. Podvejme se nyn kriticky
na metody, jimi se k datovn dospv.

Draslko-argonov metoda: hraj geologov v

kostky?
Radiometrick metody datovn byly vyvinuty teprve ve 20. stolet. Ani
tyto nov radiometrick metody vak nevedly ke zmn zkladnch
geologickch pedpoklad, je byly naprosto svvoln formulovny ji v
polovin 19. stolet. Mtkem byla ve skutenosti rychlost evoluce, nebo
dajn nesmrn pomal procesy potebuj spoustu asu, aby se mohla
uplatnit hra genetick nhody.
Navzdory novm technikm dodnes neexistuje metoda, kter by
umoovala mit absolutn st vrstev usazenin z vpence nebo pskovce,
avak jen v takovch sedimentech se nachzej fosilie, na rozdl od ul a
edi. Nkolik let se ji m za to, e tyto vulkanick horniny absolutn
datovat dovedeme. Vtinou se pi tom dv pednost draslko-argonov
metod.
Vechny datovac metody vak vychzej z uritch pedpoklad. Pokud
tyto pedpoklady nejsou splnny nebo jsou splnny jen sten, mohou
bt vsledky datovn nesprvn nebo zcela irelevantn.
U draslko-argonov metody vyvstv zkladn problm s ptomnost
pebytenho argonu. M se radioaktivn rozpad nestabilnho
(radioaktivnho) izotopu draslku 40 resp. pi tom vznikajc argon 40
bhem chladnut vulkanick horniny. Aby byl vsledek men pesn,
musel by z minerl uniknout vechen argon, kter tam je, aby byl
poten stav na nule a to je pdn pedpoklad. Nevme vak, kolik
argonu bylo v minerlech ji na zatku tuhnut a/nebo kolik se ho tam
dostalo z atmosfry. Tento ji existujc argon vak nelze rozliit od argonu
40, kter vznik jako produkt radioaktivnho rozpadu bhem chladnut.
M se pak podle metody, e m vce argonu hornina obsahuje, tm je
star. Touto metodou uren st se asto pouv jako modelov daj a

oznauje se jako argonov st. Dal vznamn pedpoklad tto metody:

bhem radioaktivnho rozpadu draslku 40 se po celou dobu nesm
vyskytnout dal ruiv vlivy.
Avak horniny maj tu vlastnost, e argon absorbuj, tedy pohlcuj! V
dsledku tohoto nucenho obohacen se nam vt mnostv argonu, ne
jak by se mlo vyskytovat, kdyby pochzelo vhradn z radioaktivnho
odpadu pvodnho mnostv draslku 40. Za katastrofickch podmnek si
vak lze pedstavit radikln redukci argonu 40 na nulu, nebo dokonce i za
normlnch podmnek me argon difundovat (pronikat) do okoln vody i
horniny je toti rozpustn ve vod.
Kad z tchto vliv ovlivuje celkov vsledek, a to v prbhu
milion let, a zpsobuje tak celkovou chybu v uren st, jej velikost je
krajn nesnadn odhadnout. Bylo by teba si tak ujasnit, zda se mra
rozpadu, za normlnch okolnost konstantn, za uritch pedpoklad a
okolnost nezrychluje i nezpomaluje.
Protoe nen znm podl argonu v hornin na zatku chladnut ani
mnostv pohlcovanho i vydvanho argonu bhem menho obdob,
mus bt urovn st touto metodou nutn zateno chybami. Otzka jen
zn: nakolik? Nebo je metoda pln chybn? U vulkanickch hornin, kter
vznikly v poslednch 200 letech, dospla draslko-argonov metoda ke st
a 200 milion let, tedy s faktorem chyby a jeden milion.

Co nelze vypotat
Pokud chceme dokzat, e radiometrick mic metody dvaj sprvn
vsledky, museli bychom je podrobit ad testovn. Nabz se jednodue
datovat lvu, kter pochz z erupce vulknu, u nho dobu vbuchu pesn
znme.
Podvejme se na mj oblben vulkn Mount St. Helens. Nynj lvov
dm se zaal vytvet po poslednm vbuchu 17. jna 1980. Z otvoru
sopky bublala mimodn vazk tekut dacitov lva, podobn jako kdy
vymakvme zubn pastu z tuby, a vytvela dm podobn hoe.
Protoe znme st lvy tohoto dmu, mlo by datovn radioizotopy
ukzat jej opravdu nevaln st. V ervnu 1992 odebral dr. Steven A.
Austin (1996, s. 335-343) vysoko na lvovm dmu 7,5 kg tk blok
dacitu. st vzorku rozemlel, prosel a zpracoval na horninov prek a
tyi koncentrty z minerl, mj. na smsi kemiitan (amfibol, pyroxen).
Ty pak pedal do Geochron Laboratorium v Cambridge v Massachusetts,
aby je tam datovali pomoc radioizotop. Laboratoi nebylo sdleno, e
vzorky pochzej z lvovho dmu sopky Mount St. Helens a e v danou

dobu jim je teprve deset let.

Radiometrick datovn draslko-argonovou metodou uvdlo pro
jednotliv minerly ze stejnho vzorku takovto st:
horninov prek 350 000 50 000 let
sms ivc 340 000 60 000 let
sms amfibol 900 000 200 000 let
sms pyroxenu 1 1 1 700 000 300 000 let
sms pyroxenu 2 2 2 800 000 600 000 let
Vsledek zaprv ukazuje znanou tolerovanou chybu, ale co je jet
zajmavj, velmi vysok st! Pitom lo o vzorky se stm pouhch
deseti let. Jinak eeno, ve vzorcch byly nameny pslun vysok
koncentrace argonu; ale aby bylo datovn sprvn, mus bt radioizotopov hodiny pi vbuchu lvy nastaveny na nulu a teprve pot mohou
zat tikat, jako kdy mme stopkami. Protoe vak bylo u vzork
nameno pli vysok st, je vidt, e tyto pedpoklady nebyly ani v
nejmenm splnny. Lze to porovnat s nesprvnm menm asu bce,
jen
m oproti ostatnm atletm startujcm z klidu vhodu letmho startu.
Poun je tak mimodn irok rozptyl zjitnho st minerl, kter
pitom do jednoho pochzej z tho odebranho vzorku. Co z toho plyne:
st uren touto metodou zvis v podstatn me na druhu danch
minerl. Protoe men dacitu udvalo msto st pouhch 10 let zcela
fantastick vk mezi 340 000 a 2 800 000 lety, nemohou pslun men u
vulkanickch hornin s neznmm stm obecn dospt ke sprvnm
vsledkm.
Je men obsah dacitu z Mount St. Helens mimo meze men, jak
tvrd ortodoxn vdci (Ries, 2003)? Avak kdy u byla vbec njak
hodnota argonu zjitna, neme men leet mimo svj vlastn rozsah, to
je nesmysl. A tak vsledky jen potvrzuj oprvnnost na poten kritiky
tto datovac metody, protoe nevme, kolik argonu 40 na zatku v lv
bylo. Datovn draslko-argonovou metodou nem tud dnou vypovdac
hodnotu, protoe nevme, jestli byly argonov hodiny v lv nastaveny na
nulu nikdo je toti nemil. Dvra ve vsledky men je tedy aktem
vry, nikoli vdn.
Jestlie tvrdm, e vulkanick hornina v Andch vznikla ped 5000 lety
a radioizotopov hodiny pitom nebyly na nule, ale vykazovaly hodn
vysokou poten hodnotu, nedoke mi nikdo opak. Jinmi slovy: jestlie
se poho (mj. Andy, Himlaj) zdvihly teprve ped nkolika tisci i
destkami tisc let, je dlouhodob datovn naprosto nemon a men
udv nesmysln vysok st. Meme to vyjdit i jinak? Kdyby lvov

dm sopky Mount St. Helens nevznikl ped 10, ale ped 5000 lety, ped
rou psanch djin, pak bychom draslko--argonov metod dvovali a v
geologickch knihch by se jako menm prokzan objevilo st dva
miliony let.

Selhvajc men
Nen chybn datovn lvovho dmu Mount St. Helens ojedinlm
ppadem? Analyzujme nejprve datovn udlosti, jej datum, jak soudme,
znme (pokud je ovem oficiln djepisectv sprvn): vbuch Vesuvu v
roce 79, pi nm byly zasypny Pompeje. Z datovn vak vylo
dvojnsobn st 3300+500 let (Renne a kol., 1997). Oficiln se tvrd, e
namen hodnota je pod jet v toleranci, pestoe odchyl-ka in
piblin 70 procent (Science, sv. 277,29. 8.1997,s. 1279-1280). Protoe se
zd, e ve vzorku je pli mnoho argonu, bylo namen st vpoty
zkorigovno tak, aby se blilo skutenmu. Proto se tvrd, e tato metoda
datovn dovoluje pesn urit historick udlosti s maximln chybou pti
procent. Kdy vme, jak vsledek m vyjt, nen problm namen
hodnoty podle toho upravit. Vsledky men navc vykazuj rozptyl podle
toho, kter izotopy a minerly mme.
Mineralogick stav Vestflsk Vilmovy univerzity v Mnsteru
informoval 5. listopadu 1999 ve vzkumn zprv za lta 1997-1998, e
urovn st hornin z oblasti Saih Hatat (Oman), pemnnch pod
vysokm tlakem, pi nm byly zkombinovny dv datovac metody
argon-argonov (Santa Barbara) a rubidio-stronciov (Miinster) dosplo
ke zcela rozdlnm vsledkm, protoe v tchto metamor-fovanch
horninch byl nadbytek argonu.
Jsou to ojedinl ppady? Kdepak: G. B. Dalrymple (1969) uvd
nkolik daj o st, je byly draslko-argonovou metodou zskny pro
nkolik vzork lvy z vbuch sopek v novj dob (Earth and Planetary
Science Letters, sv. 6, 1969, s. 47-55): viz obr. 21.
Protoe se v, e datovn pin chybn vsledky, kombinuj se
pomry mnostv rznch izotop uren dvma odlinmi zpsoby
(tizotopov diagram), piem se z poloasu rozpadu vypot spolen
zatek jejich rozpadu. Pokud vyjdou podobn vsledky, pedpokld se,
e radioaktivn rozpad probhal neruen rovnomrnm tempem. Vsledek
men tak zvis ist na pedpokladech a oekvanm vsledku.
Tot plat i pro tvrzen, e je mon mit absorbovanou st argonu 40
tak, e se krom argonu 40 zm jet obsah argonu 39 (Stan/Hess, 1990,
Werner a kol, 1997) nebo argonu 36 (Dalrymple, 1969; Lippolt a kol.,
1990). M se za to, e pomr obou izotop v atmosfe byl po miliony let

konstantn, pestoe se napklad mohlo stt, e bylo na zatku pohlceno

velk mnostv jednoho nebo nkolika izotop souasn.
To potvrzuje odborn asopis Science (sv. 277,29.8.1997, s. 1280): Na
zklad existujcch dat nelze ci, zda poten pomr izotop argonu 39 a
40 existoval ji v pvodnm magmatu, nebo zda byly izotopy absorbovny
teprve po vbuchu. Pro soukromou potebu se naopak v internetovm
lexikonu Wikipedia tvrd (stav k 5. 1. 2005):

Obr. 21: Pli star. Kdy datujeme znm vbuchy vulkn draslkoargonovou metodou, vyjde nm fantastick st. Podle Dalry mp la, 1969.

Pokud jde o pomr draslku a argonu, je technika men argonu 39 a

argonu 40 natolik vypracovan, e by mohla bt pouvna k O/ZW/WW/jakchkoli padlk.
Musme jet jednou zdraznit, e st hornin nelze mit pmo, ale e
se jen ur mnostv izotop a na zklad dnench pomr rozpadu se
zptn propotaj do minulosti. Tato metoda vak nen nijak kalib-rovna:
kalibran kivku, standardn odchylku a zkladn um nahrazuj
pedpoklady, nap. e neunikaly dcein izotopy nebo e nedochzelo k
dnm zmnm jejich hromadnm (Lexikon der Physik, 1999, sv. 3, s.
199). Nesmme zapomnat tak na to, e poet i relativn pomry izotop
ovlivovala i pozdj metamorfza (pemna) hornin.
Za laboratorn otestovan a ocejchovan hodiny se dosud pokldal
asov sek, za kter se rozpadne polovina radioaktivnch izotop (poloas
rozpadu). Nyn bylo toto dogma oficiln oteseno: v odbornm asopise
Science (sv. 282, 4. 12. 1998, s. 1840-1841) byl zveejnn model chyb, jen
na zklad teoretickch i experimentlnch pedpoklad ukazuje odchylky
od poloasu rozpadu rznch radioaktivnch izotop. A tak lze shrnout, e
jadern rozpad dn pesn hodiny nepedstavuje.

Vpnk a vpenec
Rozpadem draslku 40 nevznik jen argon 40, ale tak vpnk 40. K
tomuto vpnku vznikajcmu radioaktivnm rozpadem se oficiln
nepihl, protoe ho nelze odliit od obyejnho, asto se vsky-tujcho

vpnku. Vpnk je vak bl, stbit kov, jen prudce reaguje s vodou. Je
to prvek vytvejc vpenec (uhliitan vpenat) a vznamnmi
sloueninami s vpnkem jsou cement a kda. Uhliitan vpenat se ve
vod vyskytuje v rozputn podob, tedy jako ionty. Pi fyziklnch
zmnch vody (odpaovn, zaht, zven) se uhliitan vpenat vysr.
To znamen, e v dsledku katastrofickch udlost (pi dopadu meteoritu)
a nsledujcm sklenkovm efektu, kdy se voda zaheje a navc zv, se
mohou vrstvy vpence, pskovce i kdy vytvet relativn rychle. Lze takto
vysvtlit masov vznik ji v vodu zmnnch sedimentovanch
kdovch tvar (napklad na Baltu a u Severnho moe)?
Toto vysvtlen vhodn dopluje model potopy vyloen ji v
Darwinov omylu: podle nho pi dopadu meteoritu nevznik jen nov
vpenec, ale s uvolovnm tepla (= sklenkov efekt) vznikaj na kadou
molekulu CaCO3 (uhliitanu vpenatho) tak dva dly vody. Jinak eeno:
po dopadu meteoritu se tvo nov vpenec a zrove stoup voda v
ocenech. Jev, kter se doposud pisuzoval odtvn ledovc na konci doby
ledov (Zillmer, 1998, s. 80nn.). Moje teorie prodnho betonu popisuje
rychl vznik vrstev rznch usazenin a jejich rychlho tuhnut. Jinak pro
vdce zhadn vznik vpnku ji zmiovanm radioaktivnm rozpadem
draslku 40 ovem vn do cel vci nov aspekt. Mohou za masov
vskyt vpnku a z hlediska djin Zem relativn pozdn vznik vpence
nakonec mohutn vbuchy sopek? Probhal tento proces za souasn
expanze na planety?

Pli mlo vzcnch plyn

Pemna jader uranu a thoria na radioaktivn izotopy probh pes
rozpad alfa a beta, vtinou s nslednm zbleskem zen gama. Zen
alfa je tvoeno takzvanmi sticemi alfa, tedy hliovmi jdry, kter se
skldaj ze dvou proton a dvou neutron. Protoe je poj neobvykle siln
vazebn energie (28, 3 MeV), jsou hliov jdra mimodn stabiln.
Hlium m ze vech znmch plyn nejni bod tn i varu, za
atmosfrickho tlaku nemrzne a je velice stabiln.
Ze slunen korony proud solrn sticov zen, znm jako slunen
vtr. Pokud budeme ovem ist teoreticky pedpokldat,
e v zemsk atmosfe se nevyskytuj dn hliov jdra ze slunenho
vtru, pak podle naeho obrazu svta jak nm ho nabz kolsk vda
hlium vznik pouze v podob stic alfa uvolovanch pi radioaktivnm
rozpadu se zenm alfa.
Pokud budeme pedpokldat, e v souladu s radiometrickm urenm
st nejstarch hornin na vce ne tyi miliardy let probhal radioaktivn

rozpad po celou tuto dobu, pak by v na atmosfe muselo existovat velice

mnoho hliovch jader. Emise hliovch jader ze zemsk kry se mila
pomoc senzor. Pokud budeme pedpokldat, e veker hlium zstane v
zemsk atmosfe, pak by stailo pouhch 10 000 let, aby se atmosfra
obohatila hliem na dnen rove.
A co kdy velice lehk hliov jdra unikaj do kosmickho prostoru,
take mme co dlat jen s neustlou vmnou? Chemicky reaktivn prvky
by mohly bt njakm chemickm procesem z atmosfry odstranny; ale
vzcn plyny, je jsou dostaten tk, aby je gravitace udrela, ale
zrove chemicky neaktivn, take je nepohlt zemsk kra ty by tu
vlastn mly bt pod, konstatuje Thomas Gold, nkdej profesor na
Harvardu (Gold, 1988, s. 36). Avak i kdy pipustme znan nik do
meziplanetrnho prostoru, stejn nm st zemsk atmosfry nevyjde
vy ne ps set tisc let.
Skuten st je vak mnohem ni, nebo meme spotat maximln
energii, je je uloen v magnetickm poli Zem. Pi volnm radioaktivnm
rozpadu v zemsk ke doshneme tto mry energie ji po pouhch 8700
letech. Toto st jen o mlo pevyuje dobu, kter je nutn pro
obohacovn atmosfry hliem bez jakchkoli ztrt nikem do
meziplanetrnho prostoru.
Tak jin scne naznauj, e nae dnen atmosfra je mlad. Pepoteme-li mru ztrty sly naeho magnetickho pole ve vi 15 procent,
jak byla namena v poslednch 160 letech, do minulosti, pak nm ped
pouhmi 22 000 lety vychz natolik extrmn hodnota sly magnetickho
pole, jakou by nemohla pet dn forma ivota (podrobn v Omylech v
djinch Zemi).
Z tchto vklad vak na dn pd nelze usuzovat, e planeta Zem je
mlad, avak pouze na to, e ped nkolika tisciletmi dolo k pln
pestavb zemsk kry a radiklnmu petvoen atmosfry. Pitom se
podstatn urychlil radioaktivn rozpad, vytvel se nov vpnk a voda a
napt v zemsk ke doshlo vrcholu. Navc se zvilo mnostv kosmickho
zen dopadajcho na Zemi. Moleku lrn kyslk v hornch vrstvch atmosfry
pohlcuj e takka pln ultrafialov zen typu C a zen typu B z 97 procent.
Pitom v znik ozn, pokud ovem atmosfra obsahuje dostatek kyslku. Oznov
vrstva tedy dovede ultrafialov zen odfiltrovat. Jestlie obsah kyslku v
atmosfe resp. obsah oznu ve stratosfe poklesne, pronik na zemsk povrch
vce ultrafialovho zen typu B. m je toto zen energitj, tm kodlivj
m inky na iv bytosti: Ult rafialov zen B m e vyvolat chorobn zmny
bunk u vech ivch bytost, podl se na vzniku rakovin y, oslabuje imunitn
systm, zvyuje poet malformac, pokozu je ddin materil a pokud je
dostaten intenzivn, m e zpsobit i smrt. Nov vzku my u kzaly, e

ivoichov a nejsp i lovk se pi vych dvkch ultrafialovho zen typu

B stvaj neplodnmi.
Dramat ick (krtkodob) zven ultrafialovho zen typu B (srv. Zillmer,
1998, s. 154) a radioakt ivn zen spolu se zvenm gravitace v dob potopy byly
pravdpodobn pinou masovho vymrn 80 procent druh (Zillmer, 2001, s.
286nn.). Podle tohoto scne se nkdej obrovit fauna a flra, pokud peila,
zmenila na mal rostliny, zv ata i lid i, kte obvaj dnen Zemi.
Moje vklady se nyn dokaly dal podpory: podle nejnovjch vzkum bylo
pinou masovho vymrn ped 443 miliony let zven radioaktivn zen, je
dajn zpsobilo konec trilobit. Byla zniena oznov vrstva a intenzita UV
zen vzrostla {New Scientist, 27. 9. 2003, s. 17). Dosud platn teorie vinila z
vymen tehdy ijcch mo skch ivoich jako mo s kch hvzdic, jeovek, spi
a hla-vonoc nstup doby ledov. Pro by vak najednou uprosted velmi teplho
klimatu mla nastoupit doba ledov, to nikdo nevysvtlil. Tak kolsk obraz
stavby Zem a proces probhajcch v jejm nitru je v porovnn s pe dstavami
geofyzik velice mezerovit. Senzaci vzbudila zprva, e se v nitru na Zem
uvoluj atomy hlia patrn i bez radioaktivnho rozpadu {Earth and Planetary
Science Letters, sv. 31, 1976, s. 369-385). Pihldneme-li k tmto volnm atom m
hlia bez radioakt ivnho rozpadu, st atmosfry se vrazn sn. Nastv as
strhnout si klapky na och a zbavit se starch dogmat. Nadchz pekotn zmna
paradigmat.

4 Klam a mam: zrod lovka

Ve vd existuje jaksi filtr, jen prosv nedouc materil. To to filtrovn
vdn probh ji od konce 19. stolet a trv dodnes. Nlezy odporujc ustlenmu
mnn vdc jsou odmtny, ani by byl nlezov materil peliv prozkoumn.
Jakmile se ve vdeck komunit (science community) rozkikne, e nkter nlez je
neserizn, vtin vdc to sta, aby se pochybnm materilem u dle
nezabvali. Pot ho zahal zvoj mlen. Mlad vdci se u o existenci
kontroverznch teori i nlez, je jsou v pkrm protikladu k vldnoucm
pedstavm, ani nedozvd a sami v, ba jsou sklopevn pesvdeni, e se v
univerzitnch kamnech dozvdli ve potebn. Proto je nutno star popisy
kontroverznch nlez uchovvat pro dobu nezbytn vdeck revize tm jako
Galileiho ppad ve vd , dokud nevyroste generace kritickch badatel bez
pedsudk, kte budou upravovat teorie podle skutenosti, a nikoli naopak.

Filtrovan vdn
V jnu 1998 uvedla televizn stanice Sender Freies Berlin film M Bible pece
jen pravdu? Evolun teorii chybj dkazy od Fritze Pop-penberga. Ti vdci
vznesli proti uveden oficiln nmitky. Doku mentrn film dostal nlepku
zakzno a plnovit se ji nesm v telev izi vyslat (Kutschera, 2004, s. 248).
Pot, co na vronm zasedn Svazu nmeckch biolog 27. jna 2002 profesor
dr. Ulrich Kutschera (univerzita Kassel) v projevu nazvanm Evoluce, obecn tma
biologickch vd vslovn varoval ped Poppenbergovm filmem, ped knihami
Darwinv omyl (1998) a Kritick uebnice (Junker/Scherer, 2001), byla po setkn
zaloena Pracovn spolenost evolun biologie, jejm kolem bylo brnit dalmu
vlivu antidarwinis mu na vzdln a veejnost a zajistit pracovn msta pro evolun
biology.Kdy hovome o potlaovn dkaz proti evolun teorii, pak

nejde o ojedinl vdeck spiklence, kte chtj oklamat veejnost. Spe

jde o trval proces systematickho filtrovn poznatk, jen vypad
nevinn, ale v prbhu doby nabyl povlivch rozmr a vytvoil
neprostupnou hrz pro nepohodln informace, kterou stle zpevuje.
Stejnou nlepku zakzanho dostala i moje kontroverzn tmata z
Darwinova omylu. V roce 1999 chtl dokonce jist, adou ocenn
dekorovan, reisr natoit pro veejnoprvn televizi cel seril, ale bylo
mu jasn a strun eeno: Kdo nato s Zillmerem by i jen dokumentrn
film, ten u si u ns nekrtne.
Takovmto zpsobem miz kdesi pod stolem kontroverzn poznatky, je
jsou v rozporu s obecn pevldajcm vdeckm pojetm, a nedostanou
anci na zveejnn v uznvanch vdeckch asopisech. O ppustnosti
vsledk bdn v odbornm list Science napklad rozhoduj dva
kontroverzn znalci. Ostatn vdci se tak o kontroverznch vzkumech ani

nedozvd, o veejnosti nemluv. Odmtnut vzkumn zprvy jsou pak

publikovny ve specilnch odbornch listech, kter te na celm svt tak
asi jen 500 odbornk. Vsledkem je, e kontroverzn vzkumy jsou v
odbornch disciplnch prost pohbeny. Vdci, kte vbun dkazn
materil pedlo a chtj o nm diskutovat, dostanou nlepku neseriznosti,
brn se jim v profesionln karie nebo jsou dokonce suspendovni.
Tuto situaci dle zhoruje okolnost, e dnes u kad odbornk pat
by i jen v sousednch oborech pouze k obecn pouen veejnosti, je bez
srozumitelnho a kvalitnho pouen nedoke do pedkldanch problm
proniknout, nato jim porozumt (Beck, 1966, s. IX). Dky tomu dr v
kad odborn discipln monopol vlastn jen nepatrn hrstka odbornk:
nikdo nem dostatek autority, aby mohl diskutovat o specifickch
vsledcch vzkumu v oboru, protoe vichni, dokonce i profesoi blzce
pbuznch obor jsou nezasv-cenci, kte nic nevd a v dan ltce se
nevyznaj.
Natst pro lidstvo se jako zdroj informac prosadil internet, take
informace je mono it ihned. Obvykl zatajovn nepohodlnch
informac u proto podle starho osvdenho vzoru nefunguje. Zrove je
vak teba mt na pamti, e zainteresovan kruhy vyuvaj internet t k
denunciacm, kdy vyuvaj diskuse a debaty kolench vdc i oficiln
vdou zpracovanch laik k udren starch dogmat
a k normativnmu utven nzor. K tomu mj. slou stroh tn a
nepjemn zachzen vetn osoovn, dky nmu se zjemci z ad
veejnosti do podobnch diskus radji ani nezapojuj. Tak je dosaeno cle
a tok informac je peruen.
Kniha je stejn jako dve zdrojem informac trvalejho rzu, nebo
informace v n obsaen nelze jen tak snadno sprovodit ze svta.
V tto knize hodlme vem, kdo se zabvaj pvodem a potky lidstva,
poskytnout pokyny, texty a materily, je v dnench standardnch dlech
chyb a ani jinak nejsou snadno k sehnn. Uke se tak, e doposud
pevldajc nzory na pvod lidstva vyaduj dkladnou revizi.

Vdeck manipulace
V letech 1951 a 1955 objevil antropolog Thomas E. Lee z National
Museum of Canada kamenn nstroje v usazeninch z doby ledov u
Sheguiandahu na Manitoulin Island, nejvtm vnitrozemnm ostrov svta,
na severoamerickm Hurnskm jezee (Lee, 1966). Kamenn nstroje
vykazuj stopy pokroilho opracovn a podle opakovanch vzkum
geologa Johna Sanforda (sttn univerzita Wayne) z let 1952 a 1957 maj
bt minimln 65 000 a 125 000 let star. Po exkurzi na msto nlezu

souhlasila s touto geologickou analzou i skupina geolog (Sanford, 1971,

s. 7). V otzce datovn se nzory rozchzej. Z irokho asovho psma
a 100 000 let se nakonec shodli na minimlnm st 30 000 let. Podle
asovho ebku historie lovka by pak jako pvodci severoamerickch
nstroj pipadali v vahu jen neandertlci nebo ran modern forma
lovka aurig-nacienu.
Nstroje nebyly nalezeny na povrchu, ale vykopny z nkolika
geologickch vrstev: Stratigrafick nslednost sediment a artefakt
obsaench v jednotlivch vrstvch je definitivn a jednoznan. Peliv
veden vykopvky a zkoumn sediment a dve nalezench artefakt
neponechvaj dn prostor pro pochyby o neporuenosti sekvence
zdejch kulturnch vrstev (stratigrafii) (Sanford, 1971,s. 14).Pod vedenm
antropologa profesora dr. Patricka Juliga (Laurentian University, Sudbury)
byly v poslednch letech vykopvky obnoveny. Podle jeho zvr bylo
nalezit obydleno domorodci ped katastrofic-kou potopou ped 9600 lety
i po n (Julig, 2002). K datovn radio-karbonovou metodou poslouily
organick ltky v pslunch vrstvch raelini. Se skpnm zub musel
tyto nlezy uznat za prav ji antropolog James Griffin (univerzita
Michigan), pestoe je jet v roce 1979 prohlaoval za podvrh (Griffin,
1979, s 43nn.). Avak jeho piznn vyvolvalo dojem, jako by byly
nstroje nalzny jen blzko povrchu v raelinitch. V novjch
Juligovch nrtcch vykop-vek (2002) se dokonce vslovn poukazuje na
to, e v ledovcov suti, je je vrazn star ne slatina, dn nstroje
nalezeny nebyly.
Nicmn star originln zprvy pinej argumenty proti tto hypotze
o pvalu bahna. Rovn Juligem vykopan a za prav uznan artefakty ve
vrstvch raelinit pat podle Leea k horn vrstv hrot stel, je le nad
vrstvami drobnho kamene z doby ledov. Tato mlad kultura
kamennch nstroj je v nejirm slova smyslu indinsk a byla iroce
rozena pod vt sti centrln Kanady. Na rovni pod n., tedy ve
starch vrstvch, byly v rozporu s Juligovm nrtem vykopvek nalezeny
v ledovcov suti docela jin typy nstroj ne v povrchovch vrstvch
raeliny (Lee, 1983).
Z konvennho datovn nm pro artefakty z ledovcov suti vychz a
pli vysok st. Proto musely bt nlezy prastarch kamennch nstroj
z jet ne lecch, tedy starch vrstev, v mlnech vdy doslova
rozemlety. Jeliko jsou artefakty nad vekerou pochybnost prav, objevuj
se pokusy prohlsit vechny kamenn nstroje za dla z doby poledov. V
tto souvislosti je zajmav novj interpretace vrstev obsahujcch nstroje
jako zplavovch vrstev, je se bl mmu vkladu (v 2. kapitole), jen se

mus znovu podstatn snit jejich st, nebo i star vrstvy z doby
wisconsinskho zalednn musme podle mho nzoru adit do asovho
horizontu poledov doby. Datovn artefakt by mohlo v tomto ppad
ukzat st ni ne 5000 let.
Je vak opravdu zajmav, jak svtlo vrh tento ppad na praktiky
vdeckho svta pi vytsovn koleg, kte se nehodlaj poddit
oficilnm nzorm vdeckch autorit. Thomas E. Lee, objevitel nalezi,
byl ze svho msta ve sttn slub vytvn a del dobu pak nemohl najt
zamstnn; bylo mu znemonno publikovat. Nkolik prominentnch
autor prohlaovalo nlezy za podvrhy; tuny artefakt zmizely v bednch
v depozitch Kanadskho nrodnho muzea. editel muzea se zdrhal
objevitele ostrakizovat a dokonce navr
hoval, aby byla o nlezech vydna monografie: nakonec byl sm
proputn a zahnn do exilu; z nalezit samotnho bylo udlno
turistick centrum (nebo) Sheguiandah by nakonec musel vst k
trapnmu doznn, e strci vdeckho svatho grlu zdaleka nejsou
neomyln. Dle by to znamenalo, e by se tm vechny autoritativn
knihy musely pepsat. A tak musela cel vc usnout. A tak usnula
(Lee, 1966, 18n., srv. Cremo/Thompson, 1993).
Archeologov zamtli i adu jinch podobnch nlez, protoe
odporovaly teorii. Geoloka Virginia Steen-Mclntyrov, spolu s dalmi
leny vzkumnho tmu Americkho adu pro geologick vzkumy,
objevila v roce 1965 u Hueyatlaka, asi 120 km jihovchodn od Mexico
City, technicky vysoce vyspl kamenn nstroje. Tm geolog, jen
pracoval s finann podporou National Science Foundation, datoval
nejvy geologickou vrstvu nkolika datovacmi metodami a uril jej st
na nejmn 245 000 let!
Robert Fryxell konstatoval, e po staletch archeologickho bdn ve
Starm i Novm svt jsou nae znalosti o ran historii lovka natolik
nepesn, e nhle pochopme: vechno, emu jsme dosud vili, je
patn Na druh stran, m obshlej geologick data jsme shromdili,
tm obtnj je vysvtlit, jak je mon, e nkolik rznch a odlinch, na
sob nezvislch metod datovn vedlo k chybm stejnho du {Denver
Post, 13. 11. 1973).
Proto nebylo pro Virginii Steen-Mclntyrovou nijak snadn sv nlezy
vbec zveejnit. Otitn zprvy bylo neustle zdrovno, a nakonec vylo
v roce 1981 v Quarternary Research, avak a pot, co v dopise z 30.
bezna 1981 vyjdila svou nevoli.
Problm je mnohem vt ne nlezy z Hueyatlaka. Tk se
manipulace s vdeckmi daty a potlaovn ,zhadnch daj, tedy dat,

kter zpochybuj pevldajc zpsob mylen. A to je urit ppad

Hueyatlaka! Protoe nejsem antropoloka, nebyla jsem si tehdy, v roce
1973, vdoma dosahu naeho objevu, ani jsem si nedovedla pedstavit, jak
hluboce jsou v naem vdom zaputny koeny dnes platnch teori.
Vtina archeolog odmtala nai prci v Hueyatlaku jen proto, e
odporovala teorii. Teka. Argumentuj v zaarovanm kruhu. Homo
sapiens sapiens se vyvinul ped asi 30 000 a 50 000 lety v Eurasii.
Nemohou proto existovat 250 000 let star nstroje, nalezen v Mexiku, je
by patily Homo sapiens sapiens, protoe Homo sa-piens sapiens se
vyvinul asi ped a tak pod dokola. Takov mylen zajist vdcm
sebeuspokojen, vd je ovem na kodu.
Povolen k otitn fotografi artefakt z Hueayatlaka se vydv pouze v
ppad, jestlie nebude uvedeno len datum 250 000 let, nbr st 30
000 let asov horizont, kter lze jet uvst do souladu s objevenm
modernho lovka. Zvr: u asi sto let existuje ve vd filtr, kter
odfiltrovv nepohodln materil. Podvejme se i na dal nlezy, kter se
nehod do koncepce evolun teorie a geologie.

Co nesm bt
Stalo se to jednoho ervnovho dne 1977. Nmeck svtobnk Ernst
Hoening nalezl ist nhodou v jedenct metr hlubok Bizon propasti v
severn Kanad lidskou rukou opracovan artefakt. Hoening zaal hledat
dl a nael fosiln lidsk i zvec kosti a pstn klny, krabky a sekery z
erho dvnovku. Krom toho byl v kamenn desce, kterou bylo mono
geologicky datovat, objeven otisk nohy, a to pod vrstvami slinu, je sem
byly nahrnuty za poslednho, wisconsinskho zalednn. Geologick st
nlezov vrstvy bylo na zklad vzorku s nejvt akribi ureno v jednom
nmeckm mineralogickm stavu. Nlezov vrstva je star ne 110 000
let, co je zatek poslednho wisconsinskho zalednn, je je dnes v
Americe veobecn pokldno za bezpen prokzan. Nlezov vrstva ve
Stone Creek se nachz pod wisconsinskm zalednnm (Hoening, 1981,
s. 2l6n.) a je tedy oficiln star ne 110 000 let.
Profesor R. G. Forbis z archeologickho oddlen univerzity v Calgary v
dopise z 13. z 1977 doporuil (Hoening, 1981, s. 229): Mli bychom
tyto nstroje srovnat se 460 000 let starmi artefakty z nskho ou-kouienu. Jejich shoda je a zarejc. Dle informuje, e radiokarbonovmu
zkoumn byl podroben i kousek zuhelnatl kosti z nejspodnj nlezov
vrstvy v Chicagu. Zvr: st bylo mimo rozsah men, urit vak bylo
vy ne 50 000 let. O dva roky pozdji se Forbis nicmn od nlezu
distancoval, protoe ve skutenosti nen pro paleolit nijak zajmav.

Lippisches Landesmuseum v Detmoldu piadilo lidsk kosti objeven v

nlezovm komplexu druhu Homo sapiens, a to podle osteo
logickho posudku (posudku odbornka na kosti) z 2. z 1980 (Bchner, 1981), protoe jsou robustnj a vt ne u novodobho lovka
{Homo sapiens sapiens). Spolen s lidskmi kostmi byly nalezeny kosti
obho bobra (Casteroides) a obho lenochoda (Paramylodon). A tm
2,5 metru velk ob bobr il v Severn Americe od doby asi ped dvma
miliony let a dajn vymel ped 10 000 lety. Do stejnho obdob pat i
zkamenl otisk lidsk nohy, jen se nachz pmo pod (dajn) 110 000
let starmi oblzky z wisconsinskho zalednn v jet star kaskdovit
vrstv. Ta je na vrchn stran, tedy na kontaktn ploe, stejn jako cel
nlezov materil ze Stone Creeku je to 200 kus zernal vrstvou
hydroxidu manganu, zatmco spodn strana tto vpencov strany m
pskovou barvu, take je svtl. Otisk nohy pradvnho Ameriana je ve
tmav vrstv kamenn desky (Hoening, 1981, s. 260nn.).
Ernst Hoening nyn pedkld dkazy pro existenci lovka na Stone
Creeku v dob ped vce ne 110 000 lety, co by hovoilo ve prospch
ptomnosti neandertlce, ba dokonce spe jeho pedchdce v Americe. V
takovm ppad by bylo nutno od zkladu zrevidovat cel pvod a historii
lidskho osdlen v Americe, protoe oficiln neexistujc americk
neandertlec by il ve stejn dob jako jeho evropsk bratr.
Zkamenl otisk nohy je vak daleko vt senzace, ne jak Hoening
vil, nebo posudek dr. Martina Biichnera (1981) jen potvrzuje
geologickou situaci, kterou jsem ji del dobu dokumentoval: v Americe
toti asto spov na uvolnnch horninch jen nkolik centimetr siln,
masivn vpencov i pskovcov deska, leckdy z vrchn strany ern
zbarven, na n zase spovaj vrstvy z rozvolnnch hornin podobn
moenm. Ty vak ve vtin ppad mus pochzet z lavin bahna, protoe
se vyskytuj na zemch, je nebyla nikdy zalednna. V naem ppad je
pod povrchem ternu a do hloubky jedencti metr nad vpencovou
vrstvou s otiskem nohy dajn wisconsinsk morna.
Geologick posudek se vztahoval k desce horniny s otiskem lidsk nohy
nachzejc se pod moenou. Otisk nohy vak neme vzniknout v
pevnm kameni, ale v mkkm podkladu! Ke ztuhnut horniny tak mohlo
dojt teprve pot, co pes mkk psit bahno pebhl lovk. Jene: Se
zpevnnmi usazeninami z doby ledov (jako v na-em ppad s otiskem
nohy, HJZ) bychom se vlastn nemli setkvat, protoe tyto vrstvy se
vzhledem ke svmu nzkmu geologickmu st zpravidla vyskytuj jako
voln sedimenty. Pestoe Martin Btich-ner odkazuje na pojednn E. T.
Sepharima o pedmornovm trkovm konglomertu obrouenm

ledovcem (Sepharim, 1973), nezd se mi tato argumentace pesvdiv,

nebo ledovec nedovede uhladit ani trkov slepenec ani vrstvu z jemn
drti jako na Stone Creeku natolik hladce, aby z uvolnnch sediment a na
nich vznikla masivn kamenn deska. Nikdy a nikde!
Odkazuji na svj vklad v Darwinov omylu a zdvoduji dan jev
svou teori prodnho betonu. Tenk, zpevnn a zdnliv obrouen
vrstvy nemohly zkament tlakem ledovce, ale v dsledku hydraulickch
proces, je ke trku, psku nebo konglomertu hornin jednodue pidaly
njak ve vod rozputn hydraulick pojivo (vpno, cement z kemiit
horniny, kalcitov cement, sdru atd.). Vrstva uvolnn horniny v podob
psku, trku, drti pak ztuhne jen ve vrchn sti a betonnm
procesem z n vznikne pevn, jen nko-likacentimetrov kamenn vrstva,
protoe jej sla zvis na tom, jak hluboko se dostane pojivo. Vznikne-li
pod vodou, uchovv si asto strukturu psitho moskho dna. Tato
struktura svd o tom, e tenk, pevn vrstvy horniny mohou vznikat i pod
vodou\
Trval lidsk stopy ve vrstvch horniny nebvaj v takovm ppad
zanechvny v uvolnnm kameni, ale v pvodnm mkkm materilu.
Podle druhu a vlastnost pojiva me vrstva zkament rychle, vlastn z
geologickho hlediska asn rychle, jako bychom pouili sekundov
lepidlo. V ppad Stone Creeku vznikl zelen pskovec bez zkamenlin,
jeho zkladn jemn krystalick uhliitanov masa s hranatmi psenmi
zrny ostrch hran zkamenla na vpencovou desku mj. psobenm
draselnch ivc a vpenitch natronovch ivc.
Otisk nohy byl nutn zanechn v dob, kdy byla hmota jet mkk,
protoe jedin tak mohla vzniknout rychle hydraulicky tvrdnouc
vpencov sms. Lavina bahna, oznaovan jako wisconsinsk mor-na,
se mohla nasunout na vpenec (se zvnlm otiskem nohy), a kdy u
byl zcela ztvrdl, protoe jinak by byl znien! Ledovce ostatn stejn
nedovedou uvolnnou horninu zpevnit a potom jet uhladit!
Tento kmen s otiskem nohy byl geologicky zaazen jako zelen
pskovec, protoe v tomto glaukonitu je obsaen modrozelen a er
n kemiitan draslku a eleza. Ale: Glaukonit vyaduje ke svmu
vzniku mosk prosted, nachz se tedy tm vhradn v moskch
sedimentech Nebv soust ledovcovch usazenin na pevnin
(Biichner, 1981, s. 263 posudek s. 2). To potvrzuje mj nzor, e tenk
vpencov vrstva lec na jemnm trku nebyla zpevnna tlakem ledovce,
nbr vznikla na hydraulick bzi pod vodou. ern povlak hydroxidu
manganu na horn viditeln ploe lze identifikovat jako infiltraci do dutin
tsn pod povrchem mezi psenmi zrny (ibid. s. 263 posudek s. 2), a

vznikl tedy, dokud byla vrstva sedimentu jet mkk. Vrstva ztvrdla dve,
ne pila dajn doba ledov. Nalezen lidsk pozstatky, je maj rovn
tuto ernou barvu, tedy rozhodn asov nemaj s wisconsinskou
moenou nic spolenho. Morna mus bt pozstatkem bahnitho
pvalu, pod nm byly pohbeny kosti, artefakty i stopy nohou. Jak je
doopravdy star tento severoamerick neandertlec? Odpov je
jednoduch: pesn tak star jako vpencov deska! Ale jak star je ta??
Dr. Martin Bchner pe (ibid. s. 263 posudek s. 2): Mikroskopick
obrzek existujcho pskovce se velice podob pkladu kdovho
zelenho pskovce ve formaci Ft. Augustus v Kanad, jak ho popsali
Pettijohn, Potter a Siever (1972, obr. 6-30, s. 230) Stejn nahromadn
glaukonitu jako v tomto pskovci znme tak z kdovch usazenin v
Nmecku a i zde je hornina podobn jako v Kanad zbarvena do
zelena.
Petme si jet, co se o zelenm (glaukonitickm) pskovci pe v
Zkladech geologie (Credner, 1912, s. 268): Cement je vpenit, slnovit
nebo hlinit. Hlavn dobou vzniku zelench pskovc byla kda, tedy
obdob dinosaur. Dr. Hermann Credner hovo v tto souvislosti o
cementu (= pojivu) mj. ve vpnit podob. A pesn tato podmnka je
splnna u zelenho pskovce na Stone Creeku v Kanad, nebo podle
Martina Biichnera je vnj plocha horniny kryta blou, nepravideln
vytvoenou blou vrstvou (vpnitm sintrem). Tato vrstva z doby dinosaur
(z kdy) ztuhla i s otiskem nohy relativn rychle jako sms vpennho
psku a cementu, nepli pomalu, po cel geologick obdob podle
geologickho datovn v dob ivota dinosaur.
Mm za to, e nen nesnadn tyto souvislosti, jak jsem je nartl,
pochopit. Pi sprvnm geologickm datovn dospjeme stejn pros-t k
zvru o koexistenci dinosaur a lid, nebo vrstva s lidskm otiskem z
geologickho hlediska pochz z obdob kdy. To je nejmlad ze t
obdob ry druhohor, je skonila ped 65 miliony let vymenm dinosaur.
Pak vak museli ob lenochodi a bobi t souasn s dinosaury, protoe
tyto fosiln kosti jsou stejn jako nlezy od Stone Creeku a otisky nohou
ern zbarven hydroxidem manganu. Vznikl otisk lidsk nohy v
druhohorch, jak vyplv z geologickho datovn zelenho pskovce, nebo
hornina ztvrdla pod vodou snad jen ped nkolika tisci lety? Pak je vak
geologicko-biologick tabulka naprosto chybn a dlouh geologick dob
jsou pouhou iluz. Vdy to znamen, e musme nlezy dinosaur v
zelenm pskovci drasticky omladit a klst je pinejmenm do doby
neandertlc!

Lid ped dinosaury

Devtho ervna 1891 si plnila vydavatelka mstnch novin v Morrisonvillu v americkm stt Illinois uhlk. Protoe jeden kus uhl byl pli
velik, rozbila ho. Rozpadl se na dva tm stejn velk kusy. Objevil se
jemn, asi 25 cm dlouh zlat etzek star a podivuhodn umleck
prce {Morrisonville Times, 11. ervna 1891, s. 1). Tsn vedle sebe lec
konce etzku byly stle jet pevn uvznny v uhl. Tam, kde leela nyn
uvolnn st etzku, byl v uhl patrn kruhov otisk. Rozbor ukzal, e
etzek byl vyroben z osmikartovho zlata a vil dvanct gram.
Kdy majitelka etzku v roce 1959 zemela, etzek se ztratil. Informace
o pvodu etzku podle njakch charakteristickch rys jeho emeslnho
zhotoven nejsou znmy.
Uhl, v nm byl etzek uvznn, je dajn 260 a 320 milion let star.
Pokud budeme pedpokldat, e tento mnohokrt v literatue citovan
ppad je prav, dospjeme k neuvitelnm zvrm: Existovala snad
kdysi dvno, v dob dinosaur, kultura, kter dovedla zhotovovat zlat
etzky? Pak by teorie vzniku lovka byla nejvtm omylem druhho
tiscilet. Jinm eenm je jako vdy chybn datovn vzniku uhl. Co
kdy kamenn uhl obecn vzato nevznikalo ped miliony let v karbonu,
ale jen ped nkolika tisci lety? V takovm ppad nen na zlatm etzku
v hroud uhl nic zhadnho. Jenom n
sledujcch 300 milion let geologick asov kly budou pouhou
smylenou iluz.
Zlat etzek mus vyrobit specialista, a nikoli lovk z doby
kamenn. Nejstar zlat etzky jsou asi 5000 let star. Osmikartov
zlato je slitina, kter je vyrobena z osmi dl zlata, je se smchaj se
estncti dly jinho kovu, nejastji mdi. Avak standard osmikartovho
zlata nikdy neexistoval. V dob objevu etzku z Morrisonvillu se vtinou
vyskytovaly slitiny z patnctikartovho zlata, je byly puncovny.
Citovan ppad nen ojedinl. V uhl karbonovho st byly napklad
nalezeny:
V roce 1912 ve Willburtonu (Oklahoma) jaksi pohr na odmovn.
Frank J. Kenard rozbil pi zpracovvn uhl velk kus, z nho vypadlo
cosi jako elen hrnec i ndoba i odmrka. Nlez dosvdil Jim Stul,
zamstnanec Municipal Electric, a Julia L. El-dredov jeho vpov
notsky zaznamenala.
Nprstek (J. Q. Adams v American Antiquarian, 1883, s. 33 \-332).
Lce (Harry.Wiant v Creation Research Society Quarterly, seit 1 13.
ronk, 1976).

 elezn kotlk a lidsk stopy v uhl (Wilbert H. Rusch v: Creation

Research Society Quaterly, 7. ronk 1971).
Nstroj ze eleza (John Buchanan v: Proceedings ofthe Society ofAntiquuarians of Scotland, 1. ronk 1853).
Existuj dokonce i nlezy z jet starch geologickch vrstev:
V roce 1844 pednesl v Britsk spolenosti na podporu vdy
pednku sir David Brewester. Prohlsil, e dlnci rozbili pskovcov
blok z Kongoodie u Dundee (Skotsko). Spatili hlaviku hebku, jeho
piat st dosud pevn drela v kameni (Brewster, 1845). Pskovec z
dan oblasti je dajn pinejmenm 387 milion let star, a pochz tedy ze
starho (spodnho) devonu, tedy obdob ped karbonem.
Podle zprvy z asopisu Scientific American z 8. ervna 1852 (s. 298)
se v podobnch pli starch geologickch vrstvch nala kovov loka i
ndoba se stbrnou vlokou.
Nedaleko Rutherford Mills (v Anglii) byla v netknutm kameni
objevena zlat nit (londnsk Times, 22. 6. 1844, s. 8 a Kelso Chro-nicle,

31. 5. 1844, s. 5).

Obr. 22: Hlinn figurka.
Vy zdvieno z hloubky 100 metr.

V Kalifornii byl v roce 1851 ve valounu kemene nalezen ulomen

elezn hebk. O nlezu referovaly londnsk Timesy pod nzvem
Hdanka pro geology (24. 12. 1852, s. 5).
Ren Noorbergen (1877) referuje o nlezu kovovho roubu v
americkm stt Virginie. Byl uvznn v kulovitm dutm tlese s minerly
(v geod).
V roce 1889 se v Namp v americkm stt Idaho objevila mal, z
hlny umlecky vytvoen figurka, pedstavujc obleenho lovka (obr.
22). Artefakt byl objeven v hloubce 100 metr pi vrtn studny. Profesor

F. W. Putnm upozornil, e na povrchu figurky se vytvoila elezit krusta

a sten erven vrstva z oxidu elez-natho (Wright, 1897, s. 379-391).
V 16. stolet nali panl uvnit skly v jednom perunskm dole 18
cm dlouh elezn hebk; bezpochyby byl mnoho tiscilet star. V zemi,
kde elezo neznali, byl nlez prvem pokldn za senzan. Perunsk
mstokrl Francisco de Toledo vyhradil hebku ve sv pracovn estn
msto (Thomas, 1969).
Na pobe Ekvdoru byly nalezeny platinov ornamenty. Zprva o
nich je strun a krtk, znamen vak velk vdeck problm: Jak
dokzali obyvatel pedkolumbovsk Ameriky doclit teplot okolo 1770
stup Celsia, kdy se to Evropanm podailo teprve ped dvma
staletmi? (Mason, 1957).

Pli star stopy

Lid ijc zdnliv ped nkolika stovkami milion let zanechali rovn
v druhohorch, tedy v dob dinosaur, adu otisk nohou: V Kenntucky
{Science News Letter, 10. 12. 1938, s. 372).
V Missouri (Henry Schoolcraft a Thomas Benton v The American
Journal of Science andArts, 1822, s. 223-231).
V Pensylvnii {Science News Letter, 29. 10. 1938, s. 278-279).
V Nevad. Ve Fisher Canyon, Pershing County, byl v roce 1927
objeven otisk boty. Podpatek se otiskl tak dobe, e z otisku lze usoudit, e
botu zdobila jaksi rka. Podle Samuela Hubbarda, editele
Archeologickho muzea v kalifornskm Oaklandu, se v roce 1927 takov
boty jet ani nevyrbly. Otisk byl pitom nalezen ve vrstv, kter byla
geologicky datovna do doby ped 160 a 195 miliony let.
V roce 1983 psaly Moskovskije novosti (. 24, s. 10) o nlezu oividn
lidsk stopy ve 150 milion star hornin v Turkmenistnu, hned vedle
zkamenlho otisku obrovsk tprst nohy njakho dinosaura. Profesor
Amannijazov, len Turkmensk akademie vd, uvedl, e pestoe se otisk
nohy podobal lidsk stop, nepokldal ho za dkaz soubn existence lid
a dinosaur.
lenov nsko-sovtsk paleontologick expedice nali roku 1959 v
pouti Gobi kmen zavt pskem a na nm otisk miliony let star boty,
pochzejc z dob, kdy jet dn lid neexistovali (moskevsk asopis
Smna, . 8, 1961).
V odbornm asopise American Anthropologist (sv. IX/1896, s. 66) se
popisuje nlez asi 37 centimetr dlouhho, dokonale zachovanho otisku
nohy, objeven tyi mle severn od Parkersburgu v americkm stt
Zpadn Virginie. Podle modernho geologickho datovn by musel na

vchod USA pobhat lovk ji ped 150 miliony let, kdy ili dinosaui.
V 70. letech 20. stolet bylo objeveno nkolik stop bosch i obutch
nohou v Carrizo Valley v severozpadn Oklahom. Tyto 52 centimetr (!)
dlouh otisky byly nejen v Morrisonsk formaci, typick pro nlezy
dinosaur, ale byly objeveny hned vedle stop dinosaur ve stejn vrstv
horniny. Jin otisky se nalezly v dakotskm pskovci z obdob kdy.
Lidsk stopy z doby ped dinosaury byly ostatn nalezeny i v dalch
americkch sttech: Vedouc geologickho oddlen na Berea CoUege v
Berea (Kalifornie) profesor W. G. Borroughs (1938) psal v The Berea
Alumnus (listopad 1938, s. 46n.) o tvorech, kte koncem karbonu cho-dili
po zadnch konetinch s nohama podobnma lidskm a kte zanechali
stopy na psen pli v Rockcastle County v Kentucky. Bylo to v dob
obojivelnk, kdy se ivoichov pohybovali po tyech a jejich nohy
nijak nepipomnaly lidsk; ale v Rockcastlu, Jacksonu a na nkolika
mstech mezi Pensylvni a Missouri existovali tvorov, jejich tvar nohou
zhadnm zpsobem pipomnal lidsk a kte chodili po zadnch
konetinch. Autor tchto dk prokzal existenci tchto tvor v
Kentucky. Dky spoluprci dr. Charlese W. Gilmora, kustoda oddlen
paleontologie obratlovc ze Smithsonian Institution, se podailo dokzat, e
podobn bytosti ily tak v Pensylvnii a Missouri (zdraznil HJZ).
Vdci rovn zjistili, e zrnka psku pod otisky le tsnji u sebe ne
mimo n, z eho lze usuzovat na tlak, tedy na penen vhy tla do zem
prostednictvm nohou. Zrnka jsou nejvce natsnna pod patou, protoe i
tlak tam byl vt ne pod pikou nohy.
Socha Kent Previette (1953) vyvrac nmitku, e otisky v kameni mohli
vytesat indini {ScienceNewsLetter, 1938. s. 372): Ani na mikrografickch, ani na zvtench infraervench snmcch nebyly objeveny
dn stopy po dltech i ezn.
Borrough tedy dospl k zvru: stopy podobn lidskm byly zanechny
v mokrm, mkkm psku jet pedtm, ne ped 250 miliony let ztuhl na
pevnou horninu. To by znamenalo, e lidsk bytosti ily na Zemi jet ped
potkem obdob dinosaur v druhohorch.
Oficiln reakce vyla ve Science News Letter (1938): Stopy v kameni
podobn lidskm pedstavuj vdeckou hdanku. Lidsk bt nemohou, na
to jsou pli star ale kter podivn dvounoh obojivelnk je zanechal?
Mli bychom ortodoxnm odbornkm popt mnoho zbavy pi hledn,
kter bezspn probh u od roku 1938.
Pznan svtlo na geologii vrh toto konstatovn: Co bt neme, to
ani bt nesm. Toto stanovisko kategoricky zdraznil i Scien-tific

American (sv. 162, 1940, s. 14): Kdyby v tak pradvn minulosti jako v
karbonu existoval lovk i jen jeho opi pedek anebo jen pouh ran
sav pedek tchto opicch pedk, a u v jakkoli podob, byla by cel
geologick vda od zkladu chybn a geologov by mohli povsit sv
povoln na hebk a jt dit teba nkladk
Mon by si mli ortodoxn geologov pece jen udlat pslun
idik, protoe v pli starch geologickch vrstvch byly nalezeny i
lidsk kosti. V Heimatliche Plaudereien aus Neunkirchen v Srsku
publikaci
mi poslal Manfred R. Hornig se v roce 1975 (s. 40) pe: 1908
nvtva mezinrodn studijn komise k pezkoumn prehistorickho
nlezu zkamenl lidsk holenn kosti ve vchodn Braunov sloji, 2.
horizont, pekop 3. Pevoz.Braunova nlezu do pruskho Sttnho muzea v
Berln (tajn). Cel zleitost musela bt prohlena za tajnou, lid pece
nemohli t v karbonu ped njakmi 300 miliony let.
V odbornm asopise The Geologist vyla v prosinci 1862 zajmav
zprva: V okrese Macoupin v Illinois byly nedvno 90 stop (27,5 metru)
pod povrchem ternu v uheln sloji, kryt dv stopy (60 centimetr) silnou
vrstvou bidlice nalezeny musk kosti Pi objeven byly kosti potaeny
krustou z tvrdho a lesklho materilu, ernho stejn jako samotn uhl, po
jeho okrbn vak byly kosti bl a zachovan ve sv pirozen podob.
Uhl ten v Mancoupin County v polovin 19. stolet je vak 286 a 320
milion let star (Cremo/ /Thompson, 1997, s. 346). Podle geologickho
datovn musel mu t jet ped dinosaury.
V Omylech v djinch Zem je zdokumentovn neobvykl nlez, kter
existuje a kter lze ovit. Profesor Jaime Gutierrez Lega mi ve svm dom
v Bogot (Kolumbie) ukzal snmek (Zillmer, 2001, foto 35) zkamenl
ruky, je byla objevena na zem s pozstatky dinosaur. Poprv byl tento
nlez z Kolumbie, kter jsem popsal, vystaven a prozkoumn pi vstav
Ancient Mysteries ve Vdni: s pomoc doprovodnch fosili, kter kmen
obsahuje, je mono ho geologicky jednoznan klst do doby dinosaur.
Dvorn rada dr. Reinhart Fous (vrchn lka Spolkovho policejnho
editelstv ve Vdni) a profesor dr. Friedrich Windisch z Vdeskho
anatomickho stavu dospli k zvru, e jde o pravou nohu a ruku
hominida. Tito odbornci se pitom opra j o jednu kost, kter se vyskytuje
jen u lidskch konetin. Jednoznan lidsk kostern pozstatky se
vyskytuj v hornin pochzejc nade v pochybnost z druho-hor. Zvr:
dinosaui a lid i jejich prapedci (hominid) ili spolen je to
dokzno dokonce vdecky a kad si to me ovit.
Chceme-li zachrnit vit vdeck nzory, nemusme ptrat jen po

obojivelncch, kte bhali po dvou konetinch podobnch lidskm, ale

tak po podobnm druhu dinosaur, jen by musel mt specificky lidsk
kosti.
Mon se o to vdci dokonce pokoueli, nebo jejich jednotn fron-ta se
drob: Prvn primti se pravdpodobn objevili asi ped 80 miliony let a
vidli jet dinosaury na vlastn oi {Nature, sv. 416, 18. 4. 2002, s.
776-729). A amerit biologov Sudhir Kumar a Blair Hedges na zklad
studia fosilnho ddinho materilu v, e vtina savch druh
existovala ji ped 100 miliony let v e dinosaur {Nature, sv. 392, 30. 4.
1998, s. 917-920).
V loisku fosft v americkm stt Jin Karolina byli v obrovskm
masovm hrob nalezeni suchozemt savci (mj. mamuti, sloni, prasata, psi,
ovce) bok po boku s ptky a moskmi ivoichy (mj. velrybami a
raloky). Byly vykopny i pozstatky lid (Willis, 1881). Profesor F. S.
Holmes, paleontolog a kurtor v National Historie Museum v Charlestonu,
zdokumentoval ve zprv pro Academy of Na-tural Sciences nlez est
metr dlouhho jetra. Na doplnn uvd, e nlez pochz z pozdnch
tetihor, kdy po lesch Jin Karoliny pobhali sloni, mamuti, nosoroci,
megatheria, hadrosaui a dal obrovt tvernoci (Holmes, 1870, s. 31).
Jinmi slovy, odbornk popisuje nlez hadrosaura, jen (podle dnench
nzor) il ped 80 miliony let, spolu se savci mladmi o vce ne 50
milion let, kte dokonce le v masovm hrob spolu s lovkem. Na
titulnm list jeho knihy The Phosphate Rocks of South Carolina (Fosftov
horniny Jin Karoliny) je jako doklad jednoznan vyobrazena kostra
hadrosaura. Nalezeni pr byli i plesiosaui. Je potvrzeno, e kostry
dinosaur ze svrchn kdy byly nalezeny v obrovskm masovm hrob s
kostrami pinejmenm o 30 milion let mladch velkch savc a jet
podstatn mladm lovkem. Velc savci, lid i dinosaui zemeli, jak se
zd, spolen pi velk prodn katastrof. Tato loiska fosftu dnes ji
neexistuj, byla vytena.
Jestlie velc savci a dinosaui ili ve stejn dob, mli bychom v tchto
vrstvch nachzet i jejich stopy: v Uzbekistnu (Kruilin/Ovarov, 1984)
bylo nalezeno 86 otisk kopyt kon lecch nad sebou, a to ve vrstv, kter
je geologicky datovan do doby dinosaur. V publikaci americk
Geologick sluby z roku 1982 byly otitny fotografie z Grand Canyonu,
je ukazuj otisky kopyt podobnch koskm. Problmem je, e vrstva je
geologicky datovna do doby o 100 milion let star ne nejstar vskyt
kopytnk v historii evoluce (Geologi-calSurvey ProfessionalPaper 1173,
Washington 1982, s. 93-96, 100). Podobn otisky kopyt se naly podl
tisce dinosauch stop ve Virgi

nii (Science News, sv. 136, 8. 7. 1989, s. 21). Jene soubn existence
vych savc jako kopytnk a dinosaur zsadn odporuje principm
geologie a evoluce! Zvr: velc savci, lid a dinosaui ili spolen. Tato
bezpenmi fakty doloen koexistence je v rozporu s rozenm
ebkem stup (makro) evoluce.

Tetihorn lovk
Mezi lety 1912 a 1914 nalezl uznvan argentinsk paleontolog
Florentino Ameghino u Monte Hermoso (Argentina) kamenn nstroje,
ohnit, rozdrcen kosti savc a lidsk zdov obratel v plio-cnn vrstv
star 5 a 1,7 milionu let (srv. Cremo/Thompson, 1997).
Protoe Florentino Ameghino chtl mt zruku, e nstroje budou
sprvn datovny, pozval adu renomovanch geolog. Tm expert
potvrdil: Vichni ptomn prohlsili, e kamenn artefakty byly
nalezeny v intaktnm, neporuenm ternu a v pvodn poloze Byly
nalezeny in itu a mli bychom je tud pokldat za lovkem opracovan
pedmty, pochzejc ze stejn doby jako geologick vrstva, v n byly
nalezeny tito lid ili v dob, kterou oznaujeme jako chapadmalalsk
fze (Roth a kol., 1915, s. 422n.). St tto formace (chapadmalalien, t
chapadmalien i chapalmalien) je datovno do doby ped 2,5 a 3 miliony
let (Anderson 1984, s. 41) nebo 2 a 3 miliony let (Marshall a kol., 1982, s.
1352).
Ve stejn geologick vrstv u Miramaru v Argentin objevil jeho bratr
Carlos Ameghino (1915, s. 438n.) adu kamennch nstroj, stop po
ohnitch a stehenn kost pliocnnho toxodonta (srv. Zara-te/Fasana,
1989). Tento vymel jihoamerick kopytnk vypadal jako krtkonoh
srstnat nosoroec bez rohu.
Ve stehenn kosti toxodonta Ameghino nalezl kamenn hrot pu. Tm
pln zadn konetina toxodonta s dosud netknutmi klouby byla jasnm
dkazem, e se zadn konetinou se pot, co byly uvznna ve vrstv
horniny, ji nehbalo. V dob nlezu se jet nevdlo, e toto zve
vymelo v Jin Americe teprve ped nkolika tisci lety. Carlos Ameghino
vak ji rozlioval mladho vtho Toxodonta bur-meisteri od Toxodonta
chapalmalensis z Miramaru: tyto kosti toxodonta maj pinav blou
barvu, kter je charakteristick pro tuto geo-logickou vrstvu, a nikoli
ernavou, jako kdyby pily do styku s oxidy hoku (mladho)
ensenadienu (Ameghino, 1915, s. 442). Kosti byly rovn vyplnny
chapadmalalskou spra.
Tento nlez potvrzuje, e v Argentin ili kulturn vyspl lid v dob,
kdy podle oficilnho nzoru na africkm kontinentu prv zanala cesta k

hominizaci australopithekem (Lucy).

Dominantn skupina vdc uinila potkem 20. stolet vechno pro to,
aby domnl dkazy existence tetihornho lovka jednou provdy
pohbila (Hrdlika, 1912). I z mezinrodnho hlediska rozhodujc roli
sehrl v tomto ohledu nmeck prehistorik Hugo Ober-maier (1877-1946),
jemu postavila Spolenost Hugo Obermaiera na univerzit ErlangenNorimberk pomnk. V roce 1918 se dovolval knihy Hugo Obermaiera
FossilMan in Spain (1916) Antonio Rome-ro, kdy kategoricky odmtl
zvry o existenci miocnnho a pliocn-nho tetihornho lovka v Jin
Americe: jde pr o pozstatky modernch indin.
Po objevu stehenn kosti toxodonta v miramarskm chapadmala-lienu
byla nalezena i st dokonale dochovan ptee toxodonta, z n nly
kamenn hroty p. Boule napsal: Tyto nlezy byly napadeny.
Hodnovrn geologov tvrd, e pedmty pochzej z hornch vrstev z
lokality Paradero, starho indinskho sdlit, a e ve (star, HJZ)
tetihorn vrstv byly nalezeny jen v dsledku (geologickch) pemn
(Boule/Vallois, 1957, s. 492).
Pro takov tvrzen se ve vdeckch pojednnch vlastn musej vdy
citovat odkazy a prameny. Boule uvd za hodnovrn geology v
poznmce pod arou jedin a pouze Romerv lnek z roku 1918, v nm
jsou (pli) star nstroje pipisovny indinm. Naproti tomu o zprv
komise geolog se ani nezmiuje. Je s podivem, e Boule pevzal Romerv
lnek (1918) tak nekriticky, pestoe j eho geologick nzory ji
zpochybnil Bailey Willis (Hrdlika, 1912, s. 22n.) a prohlsil je za
nesprvn.
Bouleho stanovisko k nlezm v Miramaru je opt jen klasickm
pkladem pedsudk a pedem zaujatch nzor, maskovanch vdeckou
objektivitou objev lidsk elisti v miramarskm chapad-malalienu Boule
nezmiuje ani slovem (Cremo/Thompson, 1997, s. 289).
Na msto se vydal i E. Boman, jen Bouleho kritika pravideln ci
tuje jako autoritu. Nkolikrt zmnil monost podvodu, kter nevylouil,
nicmn konstatuje: definitivn rozbor nepochybn a ne-vvratn zvr
o podvodu neposkytuje. Naopak, mnoho okolnost hovo ve prospch
pravosti nlezu (Boman, 1921, s. 348).
Podvejme se jet jednou na kritiku nlez lidskch pozstatk z
tetihor (-65 a 1,7 milionu let). Antonio Romero navtvil kraj u
Miramaru a nechal si ukzat relativn mlad kamenn nstroje z pa-raderos
(sdli) pobench indin. Ty vykazuj podobnost s pliocn-n vrstvou z
Miramaru. Romero byl pesvden, e byly zhotoveny stejnmi lidmi,
kte vyrobili i kusy, je maj patit do naprosto fantastickho obdob

(Romero, 1918, s. 12).

Samotn Carlos Ameghino potvrzuje, e alespo od chapmadmalalienu existoval na tomto zem typ Homo sapiens, jen, a u se to zd
jakkoli pekvapiv, doshl kulturnho stupn, kter je srovnateln s
mladmi prehistorickmi obyvateli tohoto zem (Ameghino, 1915, s.
449).
Kamenn hrot nalezen ve stehn toxodonta je na podlnch hranch
jedn strany a na obou koncch umle zahrocen a m zhruba tvar vrbovho
lstku. Tento argentinsk listov hrot se velice podob listovm hrotm
solutrenu, je vely ve znmost pod oznaenm vrbov list (Ameghino,
1915, s. 445). Kulturn stupe paleolitu oznaovan podle nalezit
Solutren v Burgundsku (Francie) je znm plon retuovanmi listovmi a
zezovmi hroty. Oficiln trval v dob od 22 000 po 17 000 let ped na
rou.
Romerova kritika (Romero, 1918) je zsti oprvnn, nebo jak by
bylo mon, aby v dob, kdy se v Africe tvor Lucy podobn opicm odvil
prvnch nesmlch krk a vlastn teprve zanal vlastn proces
hominizace, byly v Jin Americe ji vyrbny kvalitn a technicky vyspl
kamenn projektily? A potom se zde po dva i ti miliony vroba nstroj a
zbran pestala vyvjet, zatmco v Africe probhal vvoj od opic k lovku?
Pesto by vak mohl bt ppad lovkem ulovenho toxodonta v
Argentin autentick a nemuselo by jt o podvrh, uvme-li zejmna, e
potkem 20. stolet byly takov nlezy jet v souladu se starm
vdeckm geologickm obrazem svta, co je dnes naprosto nemysliteln.
Jak to jde dohromady?
Docela jednodue: datovn nen sprvn! Mezi vrstvami svrchn-ho
pliocnu v Jin Americe a vrstvami z obdob solutrenu s hroty z t doby
ve Francii existuje asov mezera dva miliony let, a tu musme zaplnit.
Pokud vrstvu z Miramaru pochzejc z mladch teti-hor omladme,
rozpor zanikne. Na rozdl od oficiln geologick asov kly zemsk
vrstvy dn hodiny nepedstavuj. Zemsk vrstvy vznikaj v dsledku
rychle se odehrvajcch prodnch katastrofa zplav nebo dopad velkch
meteorit, je vymrt zemsk materil na jin msto. Usazovnm a
pemsovnm zemskho materilu vytvej nov vrstvy i sesuvy hor a
vbuchy vulkn i vlny cunami zasahujc hluboko do vnitrozem.
Materil ze zemskch vrstev nen nov, ale sama vrstva vznik nov a
obsahuje naplaven pozstatky ivoich nebo i lovka.
Kad, kdo sleduje m vahy, mus nutn dospt k nzoru, e vysok
st tchto vrstev sediment, a ji v podob voln loenho materilu
nebo zpevnnch hornin, je nesmysl. Zkrcen geologickch epoch, a to o

jakkoli faktor, vak znamen, e nedotknuteln geologick asov kla a

s n neoddliteln spjat biologick asov kla evoluce mus bt
nesprvn.
Profesor dr. Bazon Brock se prvem pt: Zkladem vech model
proces vzniku (naeho slunenho systmu, na planety Zem, ivota) je
asov faktor, s nm pro modely evoluce potme. Ji obrat v pohdkch
,Bylo jednou, ped dvnmi a dvnmi asy ukazuje na to, e
argumentovn asovmi mtky mimo jakoukoli kontrolu zkuenost a
mimo pedstavy pouvme k tomu, abychom vechny tkosti, kter se
svmi mylenkovmi modely mme, nechali zmizet v neuritosti
nepedstaviteln vzdlen minulosti. A to je opravdov pohdka
(Brock, 2001, s. 14)
Podvejme se nyn na lidsk nlezy z tetihor v Evrop. V pliocnu (-5
a 1,7 milionu let), na konci tetihor, narely na jin svahy italskch Alp
tepl mosk vlny a zanechaly zde adu korlovch usazenin a fosili
mkk.
Koncem lta 1860 nalezl italsk geolog profesor Giuseppe Ragaz-zoni
asi deset kilometr na jihovchod od Brescie u Castenedola fosiln mule,
je se nachzej v odhalench pliocnnch vrstvch na pat hory Colle del
Vento. Ke svmu pekvapen nael Ragazzoni ve starch moskch
usazeninch fosiln lidsk kosti. Nejdv drel nhle v rukou lomek
leben klenby (krania), jen byl cel vyplnn
zkamenlmi koraly a zapeen v jlu, typickm pro tuto formaci.
Uasl Ragazzoni ptral dl a vedle lomku lebky nalezl dal kousky kost
z hrudnho koe a konetin, kter docela oividn patily lidskmu
jedinci (Ragazzoni, 1880, s. 120).
Protoe dva geologov povolan ke konzultaci prohlsili vskyt lidskch
kost v tak hlubok vrstv za nemon a vychzeli z hluboko vykopanho
hrobu, Ragazzoni kosti nikoli bez ltosti vyhodil. Pbh tm vak
nekon.
Druhho ledna 1880 byly asi o 15 metr dle mezi korlovou lavic a
nad n lec jlovkou vrstvou s mulemi nalezeny dal lidsk kosti. O
nlezu byl informovn profesor Ragazzoni a se svmi asistenty je
vlastnorun vykopal. Nalezl velk poet fragment lebek, obratl a eber,
zuby, pan a stehenn kosti, ltkov a holenn kosti a kosti znrt a prst u
nohou. Ptadvactho ledna 1880 byly o dva metry dle ve stejn hloubce
nalezeny dal etn lomky kost, mj. velmi mnoho fragment leben
klenby. Vechny byly pln pokryty a proniknuty jlem a malmi lomky
mul a korl, take bylo naprosto vylouen, aby kosti pochzely z
pohb do zem; naopak to potvrzuje, e je sem naplavily mosk vlny

(Ragazzoni, 1880, s. 122).

O ti tdny pozdji byla v modrm jlu v hloubce vce ne jeden metr
objevena cel kostra, kterou podle veho nnosy pomalu zakryly v
pvodnm stavu (ibid., s. 123). Na rozdl od pozstatk nalezench v
roce 1860 a dve v tomto roce (1880) se mezi vrstvami jlu objevila cel
kostra, nad n se usadila vrstva lutho psku. Vrstvy jlu vyluovaly
jakoukoli nmitku, e vlny piplavily kostru teprve v novj dohe. Jl byl
ve stavu, jen jakkoli peuspodn lovkem vyluoval (ibid., s 123).
Anatom profesor Giuseppe Sergi (msk univerzita) restauroval
kranium. dn rozdl oproti modern en nenalezl. Ve sv zprv
konstatuje: (Kostry z Castenedola) jsou bezpenm dokladem o existenci
tetihornho lovka dnho pedchdce, ale lovka jako dokonal
lidsk bytosti (Sergi, 1884, s. 315).
Avak modern lid se v Evrop dajn objevili nejdve ped 40 000
lety. Vrstvu jlu, v n byly kostry z Castenedola nalezeny, vak ada
geolog datovala do astienu (Oakley, 1980, s. 46), tedy do stednho
pliocnu. St modernho lovka v Evrop je tak ureno na ti a tyi
miliony let, kdy se Lucy ve vchodn Africe teprve zanala
kolbavpohybovat po dvou. Takov nlezy odhaluj pbh vvoje lovka
jako pohdku a zpochybuj geologick datovn vrstev. V takovm
ppad vak bude mlad vechno, protoe nesouhlas datovn celch
souvrstv!
Po upozornn, e kosti z Castenedola jsou anatomicky modern,
profesor R. A. S. Macalister v roce 1921 vyvozuje (s. 184n.): Pat--li
skuten do vrstev, v nich byly nalezeny, znamen to, e se evoluce na
nezvykle dlouhou dobu odmlela. Je vce ne pravdpodobn, e na naich
pozorovnch je nco patn Pijet pliocnnho st pro kostry z
Castenedola by pivodilo tolik problm, e pi otzce, zda uznme i
popeme jejich autentinost, meme sotva zavhat.
Poprn vak nen pouze tento nlez. Jet v roce 1969 se odbornci
pokoueli nlezy zdiskreditovat a prokzat, e jsou mlad. Devtaosmdest let po uskutenn nlezu pouili radiometrick a chemick
metody testovn. Testovac metody se ukzaly jako nedostaten, protoe
po 89 letech uloen v muzeu nelze vylouit kontaminaci kost neistotou,
vzduchem a mikroorganismy. Dal velkou neznmou, je zpochybuje
datovn, je psoben kyselin a plsn po dlouhou dobu uvznn v
moskch sedimentech.
Z radiokarbonovho testu vylo u kost z Castenedola st pouhch 968
let. Avak tehdy pouit metody se dnes u nepovauj za spolehliv. Navc
byl zjitn obsah fluoru, pli vysok pro recentn (souasn) kosti

(Oakley, 1980, s. 42). O vysokm st svd tak nezvykle vysok

koncentrace uranu.
Ppad Castenedolo ukazuje velmi psobiv, jak nedostaten je
metodologie pouvan paleoantropology (Cremo/Thompson, 1997, s.
340). Musme si vybrat: bu je existence modernho lovka v tetihorch
realitou nebo se musme pokusit kosti prezentovat jako pozstatky
pvodem z nkolika mlo poslednch tiscilet po dob ledov, z holocnu.
Zprvy z vykopvek vak jednoznan dosvduj, e kosti byly nalezeny v
neporuench moskch usazeninch z pliocnu. Jestlie kosti z
Castenedola zaadme v souladu s radiokar-bonovm datovnm do
holocnu, musme o ti a tyi miliony let omladit i pslun geologick
vrstvy stednho pliocnu. Bu anebo! Druh een by odpovalo m
interpretaci, nebo mosk sedimenty nevznikly v pliocnu, nbr jen ped
nkolika tisci lety za prodnch katastrof bhem potopy geologick datovn
st je prost chybn.

Zmna nzor
V roce 1913 objevil profesor Hans Reck (berlnsk univerzita) ve vchodoafrick roklin Olduvai liskou kostru. Zbytky kostry vetn
kompletn lebky byly pevn uvznny v matrin hornin a bylo nutno je
uvolnit kamenem a dltem. Podle fosili, kter leely tsn pod n, byla
Reckova kostra (z vrstvy II) atovna do starho pliocnu (-1,7 a 0,72
milionu let). Louis Leakey dataci podpoil (Nature, 1931, sv. 121, s. 499500). Nzor potvrdil roku 1931 nov nlez kamennch nstroj ve vrstvch
Olduvai I a II. Dnes se u vrstvy II udv st 1,15 milionu let.
V dopise otitnm v odbornm asopise Nature Leakey, Reck a A. T.
Hopwood (British Museum of Natural History) potvrzuj, e kostra od
potku leela ve vrstv II, jak popisuje Reck. Popsan sekvence vrstev je
uznvna dodnes: prvn tyi vrstvy tvo rzn vulkanick tufy usazen ve
vod, zatmco vrstva V nad nimi je spraov.
Po ostrch diskusch v odbornm list Nature nakonec Reck a Leakey
sv stanovisko odvolali a prohlsili, e kostra se do vrstvy II dostala pece
jen pravdpodobn dodaten a e nen star ne zlom kontinuity pod
vrchn vrstvou V. Dvo zmny nzoru znm nen. Byla sna ohroena
jejich akademick vnost?
Dvodem tohoto sporu byl fakt, e lovk z rokle Olduvai nebyl dn
neandertlec, ale e spe patil k aurignackmu typu (MacCurdy, 1924, s.
423). To znamen, e pat k ranmu typu modernho lovka, jeho kostra
se od na anatomicky nijak neli. Na Blzkm vchod existoval modern
lovk oficiln nejve ped 100 000 lety, v Africe ped 140 000,

nejnovji ped 200 000 lety. Pokud je evolun ebek ady pedk
lovka sprvn, pak ped vce ne jednm a vma miliony let pirozen
dn modern lovk (Homo sapiens sapiens) existovat nemohl. Teka! Z
dogmatickch dvod proto muselo jt o poheb do starch vrstev, pestoe
odbornci museli uvznnou kostru z neporuen matrice vysekat. Kdyby
byl ve vrstv II nalezen Homo erectus, nevzbudilo by uren st na milion
let vbec dn nmitky.
V roce 1960 byl v Olduvaisk rokli uinn dal povrchov nlez: lebka
byla pisouzena druhu Homo erectus (OH 9). Tento druh lovka vlastn
neml bt nalezen v mladch vrstvch pobl povrchu,ale v hlubch,
starch vrstvch. Jinak eeno, asov by se prv tato lebka ideln hodila
do vrstvy II, m by vten doplnila asov ebek lidsk evoluce.
Vak to pak tak tak vypadalo! Na zkladn lebky dajn ulply zbytky
maten horniny vrstvy II, a tak byl tento povrchov nlez piazen
podstatn hloubji lec vrstv II ta je star asi jeden milion let. Tato
vrstva se navlas pesn shoduje s propagovanm asovm horizontem
Homo erectus. Jde vlastn o nzorn pklad, e se to, co se vitm
pedstavm nehod, jednodue pizpsob.
Antropologie vyeila rozpory se souasnm vdeckm nhledem pmo
geniln jednodue: penst kostry do sprvnch geologickch vrstev je pro
ortodoxn myslcho odbornka jednoduchm cvienm. Nezasvcen a laici
mus prost vit. Kdy nev, jsou to nepouiteln prosci. Svtoznm
antropolog a slovutn profesor z frankfurtsk univerzity Johanna
Wolfganga Goetha Johann Protsch o modernm lovku z pli star vrstvy
Bed II prohlsil: Teoreticky hovo proti pli vysokmu st hominida
ada fakt, napklad morfologie (Protsch, 1974, s. 382). Protsch tak
postupoval podle hesla, e modern lovk mus bt mlad.
Avak profesor Protsch ml svj nzor domnle o co opt,. Po 61 letech
byly ze zaprenho sklepa muzea vyneseny Reckovy kosti a dajn
datovny radiokarbonovou metodou. Datovn urilo st u kostry
modernho lovka z vrstvy II, geologicky star jeden milion let, na cca 17
000 let (Protsch, 1974). Toto datovn se pesn hodilo do asovho
horizontu modernho lovka. Je tedy pravdou, e novodob metody
dodaten vdecky prokzaly, e se tehdej odbornci skuten mlili a e
kostra byla jednodue pohbena do starch vrstev?
Protschovo datovn bylo ji tehdy hlasit kritizovno, protoe
doprovodn okolnosti datovn nebudily dvru. Krom toho vyla vdcm
ji dve ada datovn nlez z Olduvai pli mlad. Tato pro djiny
lovka pli nzk sla byla jet i pak vysvtlovna zneitnm
sekundrnmi sloueninami uhlku z pdy. Protoe oekvan vsledek je

uren ji ped menm, mus se nesprvn vsledky nesprvnho men

jednodue ignorovat nebo jen sprvn vyloit, napklad se prohls, e jsou
mimo rozsah men nebo se vsledek pepote a zkoriguje. Fantazie
odbornk nezn mez: el svt prostedky, jen aby se dokzala evoluce
lovka. Pr omyl pece nehraje roli.
Pesn podle tohoto vzoru poskytl Protsch slubu, na kterou od
born svt netrpliv ekal jako na spasen: vnesl svtlo do temnoty a
vysoce problematick objev vyeil tak, aby odpovdal modernmu bdn.
eckova kostra se najednou do evolunho modelu hodila, jako by byla
vyrobena na mru. Ppad byl pro odbornky konen vyeen a uzaven.
Protsch byl na celm svt oslavovn. A dn dal diskuse!
Kdo je vlastn profesor dr. Reiner Protsch? Jde o Reinera Protsche, o
nm jsme mluvili ji v souvislosti s falovnm datovn paleolitickch
lebek, od roku 1991 obdaenho lechtickm prediktem von Zieten.
Byl Protsch odbornk na datovn? Podle zprvy v magaznu Der
Spiegel (34/2004) toho se svm pstrojem na radiokarbonov datovn
(apart C14) mnoho nesvedl: pstroj byl uveden do dnho stavu teprve
pot, co do Frankfurtu piel fyzik Bernhard Weninger. Aparatura byla
hotov Potmkinova vesnice, vzpomn Weninger. Vypadala sice pkn,
ale laborato nemla dn parametry pro kalibraci, nikdo nevdl, jak
vlastnosti pota vlastn m a ne jsem piel, nebyl nikdy v provozu.
Vypad to, e v roce 1974 profesor Protsch dn odborn sprvn
radiokarbonov datovn provdt nemohl, a e si odbornm svtem
touebn oekvan omlazen kostry z Olduvai jednodue vymyslel.
Intern byl profesor C14 svmi vmysly brzy proslul. Jeho asistenti
mluvili o ,protschovm a ,mentlnm datovn. Dleit fosilie tak byly
datovny do naprosto nesmyslnch tiscilet. Napklad dajn 36 000 let
star ,neandertlec z Hahnofersandu ve skutenosti umel kolem roku
5500 p. Kr. {Der Spiegel, 34/2004). Tmto zjitnm se vak Protsch
nestv ojedinlm ppadem slvychtivho a penz lanho, le osamle
krejcho vdce, ale jde zde o typick podvodn klamav balen
hominizace a koneckonc i geologickho datovn, jak spolek vcch
paleoantropolog ochotn a rd pijm.
Stejnmu elu slou tak zaloen AGEvolutionsbiologieroku 2002 v
Nmecku: dodvat argumenty k zaretuovn podvrh v bdn o evoluci s
clem omezit vlivy antidarwinismu na kolu i veejnost (tiskov
sdlen dr. Georga Kba, 29. 4. 2004). V souladu s tm vyvjej spojen
strci svatho grlu evoluce soustedn tlak na velk mdia s clem
zabrnit vydn vech publikac, kter se o evoluci vyjaduj kriticky.
Pedseda spolenosti profesor Ulrich Kutschera takmohl v poadu ARD

Vjako vdnzaujmout 20. jna 2004 jednostrann stanovisko a varovat

ped nebezpenmi knihami vychzejcmi velkm nkladem jako
Darwinv omyl. Zvr: o publikacch, je jsou k evoluci kritick, se
pestalo mluvit a nesmj vychzet. Clem je normativn utven veejnho
mnn, podobn jako kdy se katolick crkev koncem stedovku
pokouela s pomoc vmluvnch rtor zastt etn rozpory v Bibli a
zrove sv protivnky vemi prostedky umlet. Stejn tak se dnes
postupuje vemi prostedky proti kritikm evoluce. Podvejme se proto na
dal dkazy proti evoluci, dokud to je v Nmecku jet mon.

Pole peoran
Bhem zlat horeky v Kalifornii bylo v roce 1849 na svazch Sierry
Nevady ve trku starho nho koryta nalezeno zlato. Ji brzy budovaly
task spolenosti na svazch tebn achty nebo zlatonosn trk
vyplavovaly hydraulicky. Pi tchto pracch byly nalzny kamenn
artefakty a nkdy i lidsk fosilie (srv. Cremo/Thompson, 1997).
Artefakty proslavily Stolovou horu (Table Mountain) v kalifornskm
Tuolomne County na zpadnm okraji Yosemitskho nrodnho parku.
Vrcholek Stolov hory kryje mocn pkrov lvy, star dajn devt
milion let. Pod touto a dalmi vrstvami horniny se nachzej zlatonosn
vrstvy nho trku, je le nad zkladn horninou starou 55 milion let a
samy jsou dajn star mezi 9 a 55 miliony let. Aby bylo mono n trk
tit, byla vybudovna s z horizontln zaloench, a nkolik stovek
metr dlouhch tol, z nich do hloubji lecch vrstev trku vybhaj
svisl achty. Jin toly byly do hornch vrstev usazenin proreny ikmo z
horskho svahu.
Ve tvrd a kompaktn vrstv trku nalezli hornci hroty otp, nabraku s rukojet a pedmt s npadnmi zezy z bidlice, kter se jevil
jako rukoje k luku. Objevitel, okolnosti nlezu ani stratigrafic-k poloha
dnes ji nejsou znmy. Pod ediovm pkrovem Stolov hory v
Tuolomne byla nalezena i njak elist (Becker, 1981, s. 193). Z jednoho
vozku odvejcho hluinu z nitra hory byl vybrn jednoznan uml
pedmt, pravdpodobn krabka nebo drtc nstroj (Whitney, 1880, s.
264). Z jinho vozku se zlatonosnm trkem
vyndal roku 1853 Oliver W. Stevens zub mastodonta spolu s velkou
kamennou perlou, v n byl otvor (Whitney, 1880, s. 264). Protoe tyto
nlezy pochzej z vrstev trku starch dajn 33 a 55 milion let,
meme soudit, e artefakty jsou stejnho st.
Jeden z majitel dolu Valentine, Albert G. Walton, nalezl ve zlatonosn
vrstv trku 54 metr pod povrchem kamenn hmod o prmru 36

centimetr (Whitney, 1880, s. 265). V tme dole byl objeven i fragment

fosiln lidsk lebky. Roku 1862 byl ve vrstv trku 60 metr pod
povrchem 18 metr mocn ediov vrstvy vykopn dal hmod, a to ve
vzdlenosti cca 550 m od vchodu do tunelu (Whitney, 1880, s. 266).
Celkem bylo v okruhu 160 kilometr v tuctech tol objeveno bezpotu
artefakt. Protoe se nlezy navc odehrvaly v rozpt ady let, meme
pokusy hornk o podvod vylouit. Nebo se ji v 19. stolet preventivn
pokoueli nae modern paleoantropology olit? Kdy zlat horeka
zanala, nebyla Darwinova kniha o pvodu druh jet ani na svt.
Protoe evolun teorie byla vdecky pozvolna akceptovna teprve na
pelomu nsledujcho stolet, zaal se a v t dob, tedy vce ne 50 let po
objevech, rsovat rozpor, nebo vce ne 30 milion let star paleolitick
artefakty le definitivn mimo oblast pedstavivosti geolog a
antropolog.
Objevily se nmitky, e na etnch nalezench kamennch hmodch
chybj stopy st i opotebovn, je by pi transportu v te-tihornch
bystinch musely nutn vzniknout (Holmes, 1899, s. 471). Protoe prost
hmode jsou vtinou zhotoveny z tvrdho andesitu, nelze vraznj
stopy st ani oekvat. Jin kritici p ili s domnnkou, e kamenn
hmode pinesli do nitra tol indini z okol (Holmes, 1899, s. 499n.).
Tato domnnka nevypad pli realisticky, protoe indini byli za zlat
horeky z oblasti dol vyhnni. Proto mohli do dol, dokud v nich kutali
hornci, tko pinst hmode. Pesto William J. Sinclair v roce 1908
namtal: Existovaly jednoznan indicie, e v sousedstv byl kdysi
indinsk tbor. Stailo pl hodiny hledn a pr metr na sever od budovy
dln spolenosti jsme nali tlouk a plochou kamennou roztrku. Holmes
referuje o podobnch nlezech. (Sinclair, 1908, s. 120). Geolog profesor J.
D. Whitney z kalifornsk univerzity, v jeho majetku ada artefakt z
Tuolomne County skon-ila, poukzal ji v roce 1880 na to, e penosn
hmode, jak byly nalzny v dlnch tolch, kalifornt indini v dob
zlatho opojen neuvali (Whitney, 1880, s. 279).
Holmes namtl, e kdyby profesor Whitney pln uznal pbh lidsk
evoluce tak, jak ho dnes chpeme, mon by navzdory impozantnmu
mnostv svdectv vhal, ne by se svmi zvry vyel na veejnost
(Holmes, 1899, s. 424). Jinak eeno: poznatky v rozporu s evoluc nesmj
opustit elitsk okruh expert aby se zabrnilo znejistn veejnosti.
Podvejme se nyn na zdnliv pli star artefakty jet jednou
podrobnji. Oficiln se ovem projevuj snahy modern nlezy v pli
starch vrstvch zdiskreditovat, jen aby byla teorie lidsk evoluce
zachrnna. Argumentuje se tm, e artefakty doby kamenn z hlubin nitra

rznch hor Sierry Nevady jsou stejn jako ty, kter lze najt mimo hory na
povrchu.
Pokud nstroje, ty dajn star i ty urit modern, prozkoumme,
rychle zjistme, e jde o prost artefakty, jak byly zhotovovny vude na
svt a v kad dob kulturami neolitickho typu (z mlad doby
kamenn). Toto zjitn musme zdraznit. Zvr bych nezdrazoval:
Kdy vak nezvisle na sob vyrbly podobn nstroje rzn nrody,
nabz se monost, e je to mon i u lid, kter od sebe dl miliony let
(Cremo/Thompson).
Mohlo by bt tak mon, ale nabledni to rozhodn nen, e podobn
neolitick kultury existovaly ped vce ne 30 miliony let a pak jet znovu
ped pr tisciletmi. Jene kde pak zstal vvoj? Tyto identick artefakty
velmi starch a velmi mladch kultur le po 30 a 55 milionech let jakoby
vedle sebe v horch i mimo n. Nenabz se pak logicky mylenka
piknout stejn artefakty, jednou nalzan na povrchu a podruh v nitru
hor, jedn jedin asov fzi a jedinmu osdlen americkho Zpadu? Tyto
kultury ily u s ohledem na kontinuitu ped relativn krtkou dobou,
protoe pak nelze dn kultury prokzat po dobu del ne 30 milion let!
Na zklad tchto vah musme vsledky geologickho datovn
tetihornch vrstev ve stolovch horch a v jejich okol odmtnout jako
pli star. Stolov hory a n dol nevznikly ped 30 a 55 miliony let a
ediov kryty ze hav tekut lvy se nevytvoily ped 9 miliony let, ale
jde o pvaly vody a bahna, je zpsobila mohutn vul
kanick innost, pi n a po n zalila zpustoenou krajinu lva, jej
pkrov vytvoil ochrann ediov kryt stolovch hor. Jedn se o rychle se
odehrvajc katastrofu, a nikoli o dlouh geologick dob, take mme
opt co dlat s asovou zkratkou.
Tyto katastrofick udlosti dosud ovaj v mtech indin, lcch
vznik Grand Canyonu zpsoben velkm pvalem vody. Jak jsme uvedli
ji na zatku, dokal se tento scn nyn vdeckho potvrzen, protoe
sti Grand Canyonu se vytvoily teprve ped 1300 lety. Nezmnily pvaly
vod a vbuchy sopek i krajinu Sierry Nevady v Kalifornii? Kraj le
zpadn od psu vulkn, thnoucho se severojinm smrem a po
Aljaku.
A prv oblast Sierry Nevady le v oblasti zvl aktivnho hotspotu,
kter meme srovnvat s oblast vchodoafrickho pkopu. Prudk
vulkanick innost pinesla ve vchodn Africe i na zpad Ameriky
zhubu fle i faun a zanechala po sob rozbitou, nesmrnmi masami
vody zaplavenou sms lvovch a andesitovch balvan. Tyto naplaven
krajiny s nkolika vrstvami bezprostedn pot prozly drav eky a

pokryla lva, je ztvrdla v mohutn pkrov z edie. Proto se v oblasti

Sierra Nevady nachzej nikoli nhodn velice stae vypadajc nlezy.
Dle k severu, nepli daleko od Seattlu, le vulkn Mount St. He-lens,
patc do poho Cascade Range. To se thne podl pacifickho pobe od
severu k jihu a sah od Britsk Kolumbie a do Kalifornie. Je to vulkanick
poho s adou innch sopek (mj. Glacier Peak, Mount Rainier). Lassen
Peak v severn Kalifornii patc k tomuto 80 km irokmu vulkanickmu
hebeni vybuchl jet v roce 1911.
Dsledky vbuch vulknu Mount St. Helens v letech 1980al983 byly
nesmrn a byly geologicky podrobn prostudovny a prozkoumny.
Kvetouc, zalesnn kraj se roku 1980 bhem nkolika hodin zmnil na
msn krajinu, vznikly a 50 metr vysok stolov hory, tvoen zmt
kmen strom, zbytk dom, kus aut a technickch pstroj. Star a nov
vulkanick materil byl pitom smchn s artefakty, kter pohltil.
Pes vrstvy bahna se valily masy vody a uhladily povrch vrstev bahna.
Vznikly vrstvy bahna vysok 50 metr i vce, hladce odznut jako noem.
Do tchto vrstev erstvho bahna se zase zaezvaly dal masy vod,
vyvren vulknem. Vznikala nov n dol a ta zasedlila vrstvu bahna
do vzjemn izolovanch oblast: vznikaly stolov hory. Zelen, lesnat
krajina se bhem pr hodin zmnila v bahnitou pou. Artefakty zasypanm
novodobch stolovch horch i voln lec v novch nch dolch jsou
stejn star\
Nai geologov mohli u Mount St. Helens podrobn studovat scn
nhlho petvoen krajiny, pesto se o n zajmalo jen mlo odbornk,
kte se dostavili pmo na msto. Kdy se ovem podobn scn odehrl
ped nkolika tisciletmi v Sierra Nevad, nebyli tam dn geologov, ale
jen domorodci nebo neolitit osadnci, kte zachovali udlosti v mtech,
je ovem geologov jednodue oznaili za smylenky.
Tento pstup znovu dokazuje, jak pevn dr na och klapky, kter
nasazuje oficiln vda.
Od roku 1987 jsem kontinuln zkoumal superzplavy v oblasti Sierra
Nevady a nov vzkumy m zvry potvrdily. V jin sti Sierra Nevady
byl potvrzen dkaz (vyjdeno americkm vrazem) aluvidl-nch
(naplavench) sediment vlivem pval z hor Sierra Nevady, a to v oblasti
Mount Whitney a msta Lone Pine (Blair, 2002, s. 113-140).
Protoe tetihorn vrstvy v tomto zplavovm zem zcela chybj,
spovaj zplavov vrstvy uspodan do nkolika nad sebou lecch
souvrstv pmo na vulkanickm podlo bohatm na kyselinu kemiitou,
je v mlad kd proniklo do starch vulkanickch vrstev z jury (ibid. s.
117, srv. Evernden/Kistler, 1970).

Tyto zplavov vrstvy jsou oficiln pokldny za koncov mor-ny z

doby ledov, tedy za su transportovanou tajcmi ledovcovmi jazyky.
Pokud je scn popsan v souvislosti s Mount St. Helens a Sierrou
Nevadou pravdiv, pak je geologick datovn definitivn chybn. Protoe
tetihorn vrstvy Sierra Nevady, kter se dajn po dobu 55 milion let
pomalu vytvely nad rostlou sklou (primrn horninou), vznikly
katastroficky v krtkm ase (= asov zkratce), meme miliony let
trvajc dob, je by bylo nutn k vytvoen tetihor-nch vrstev,
zredukovat nanejv na pr let. Zvr: tetihorn obdob je v Sierra Nevad
pouhou iluz. Jinak, pokud uznme oficiln geologickou asovou klu,
dospjeme k nzoru, e zde lid ili u ped destkami milion let!
Podvejme se jet jednou na artefakt ze Stolov hory v Tuolom
ne, kter v roce 1869 in itu objevil Clarence King tehdy znm a
uznvan americk geolog. V kompaktnm, tvrdm, zlatonosnm trku
vzel kus kamennho vlcovitho tlouku pevn spojen se ztvrdlm
trkem. Po jeho odstrann zanechal v hornin pesnou kopii svho tvaru
(Becker, 1981, s. 193n.).
Sekundrn uloen popsan fakta vyluuj. Dokonce i Holmes, jinak
vniv kritik nlez z Tuolomne, po obhldce msta nlezu uznal, e tento
nlez nelze beztrestn zpochybovat, pestoe v blzkosti nael nkolik
novodobch indinskch kamen na drcen zrna. Kingv tlouk je dnes ve
sbrkch Smithsonian Insitution. Modern geologov bagatelizuj nlez,
jen byl vykopn z dajn devt milion let starch vrstev, poukazem na
to, e dnes u nelze prozkoumat matrici s otiskem tlouku, pestoe nlez i
publikovan zprva jsou k dispozici.
Tento argument je absolutn absurdn, protoe tm u vech oficiln
uznvanch paleoantropologickch objev existuj vhradn nalezen kusy
a zprvy, je jsou jedinm dokladem legitimujcm nlez. Pokud se objev
do schmatu a nedotknuteln geologick a evolun asov konstrukce
hod, nepedstavuje chybjc matrice pro experty pochopiteln dn
problm. Pitom je skutenost, e takov negativn otisk je k dispozici jen
u mlokterho uznvanho fosilnho nlezu.
Nejznmj fosilie byla objevena v noru 1866 tyicet metr hluboko
v dole na Bald Hill nedaleko Angels Creeku v americkm stt Kalifornie:
slavn Calaverasova lebka, jej st bylo ureno na 33 a 55 milion let
(Whitney, 1880, s. 267-273; srv. Handbook of American Indians, I, s.
188n., a Schmidt, 1894, s. 31nn.). Spor o to, zda je lebka prav i zda jde o
podvrh a lebka pochz z mladho indinskho pohebit, trv dodnes.
Ppadem se zde zabvat nebudeme, pestoe sir Arthur Keith prohlsil:
Ppad Calaverasovy lebky nelze jen tak pejt. Je to straidlo, kter

klade nesmrn nroky na slu pesvden kadho odbornka (Keith,

1928, s. 471). V kadm ppad profesor Wyman, jen ml nlez vdecky
popsat, ml co dlat, aby odstranil na cement ztvrdl trk, s nm lebka
tvoila takka jeden celek (Journal of Transactions ofthe Victoria Institute,
1880-1881, s. 191-220).
Calaverasova lebka vak nepedstavuje dn izolovan objev.
Fragment lebky nazvan po Paulu K. Hubbsovi byl nalezen 25 metr hluboko ve zlatonosn hornin vedle zmti kost mastodonta. Nalezit se
nachz pod kompaktnm, tvrdm ediovm pkrovem, jen svd o
vulkanick aktivit v kraji. Tento lomek kosti je uloen ve sbrkch muzea
Spolenosti prodovdn historie v Bostonu a je popsn takto: Nalezeno v
ervenci 1857. Pedno rev. C. F. Wnslowovi dstojnm pnem Paulem
K. Hubbsem, v srpnu 1857.
Podobn popsan fragment te lebky byl i v muzeu Philadelphia
Academy of Natural Sciences. Je jasn, e bychom o lomku lebky nikdy
neslyeli, kdyby nebyl na mst pan Hubbs, kdy byl fragment nalezen
(Whitney, 1880, s. 265).
Po Whitneym byly vechny lidsk fosilie, je se ve zlatonosn oblasti
objevily, modernho typu. Patila mezi n i lidsk elist ze Stolov hory v
Tuolomne (Whitney, 1880, s. 264nn.) a dal kosti, kter se objevily v
letech 1855 a 1856. V jin tole byla na stejn rovni jako zuby
mastodonta a slon kosti vykopna dokonce kompletn kostra modernho
lovka (Winslow, 1873, s. 257-259). S ohledem na nlez zub mastodonta
pobl primrnho skalnho podlo bychom podle geologick asov kly
museli dospt k zvru, e lovk i mastodonti jsou 33 a 55 milion let
sta, tedy mnohokrt vce, ne kolik pipout modern evolun ebek.
Je toto geologick datovn sprvn? Mastodonti toti ili v Americe ke
konci doby ledov ped 12 000 a 10 000 lety. A do doby ledov
vypadaly velk americk pln, a to vetn Sierra Nevady v Kalifornii, jako
dnen africk Serengeti. Vme bezpen, e se zde psla obrovsk stda
bizon vedle divokch velbloud, lam a divokch kon. Vedle std
mastodont se psli obrovt srstnat mamuti. Byli zde bobi velc jako
medvdi, a ti zase byli mnohem vt ne dnen ledn medvdi. Vedle
rznch mench druh lenochod existoval tehdy i obrovsk lenochod
velk jako slon. Amerit lvi byli vt ne jejich dnes ijc afrit pbuzn
i legendrn avlozub tygi.
Existuj vak i dkazy o koexistenci lovka a obrovskch lenochod a
mastodonta. V kvtnu 1839 objevil dr. Albert C. Kochs zuhel-natl kosti
mastodonta spolu s kamennmi sekyrami a hroty p u Mississippi v
Missouri. Lid vak neili souasn pouze s pravkmi gigantickmi

formami savc, ale zd se, e i se zvaty, kter dajn ily v pozdnch

tetihorch (pliocnu) ped vce ne dvma miliony let.

Pli star nstroje

Ptadvactho listopadu 1875 referoval profesor geologie Giovan-ni
Capellini (bolosk univerzita) o senzanm objevu, kter uinil pi itn
dokonale zkamenl kosti malho druhu vymel velryby: nalezl ostr
zez. Ten musel zpsobit ostr nstroj jet ped zkamennm, nebo
udlat by jen krbanec na povrchu zkamenl kosti nen mon ani
ocelovm hrotem (de Mortiller, 1883, s. 56, srv. Cremo/Thompson, 1997,
s. 75).
Pi dalm zkoumn se objevily jet dal ti zezy. Zd se, e zezy
zpsobil velmi ran lovk, nebo kosti pochzej z vymel mal velryby
Baleonotus, charakteristickho tvora mladho (svrchnho) pliocnu,
ijcho v Evrop ped vce ne dvma miliony let. Kosti velryby byly
pravdpodobn uloeny v mlkch pobench vodch ped starm
ostrovem Monte Vaso v oblasti dnen Toskny. Koncem te-tihor tvoil
tento ostrov soust archipelu nachzejcho se v oblasti dnen stedn
Itlie.
Capellini, aby hypotzu o zezech ovil, si prohldl kosti prv
poraench zvat. Byl na nich podobn vzor zez. Potom vyzkouel
star nstroje z pazourku, je byly v kraji vykopny. Ukzalo se, e na
erstvch kostech zanechvaj stejn druh zezu.
Profesor Capellini ke svmu divu zjistil, e stopy ez jsou na velkm
mnostv kost, e se vak vyskytuj jen na horn sti ptee a na vnj
stran pravch eber. Vzhledem k jejich specifickmu rozvren vypracoval
Capellini tezi, e velryba uvzla v mlkm moi a leela na levm boku.
Lid pak pazourkovmi noi odezvali maso na prav stran.
Capellini v tom spatoval dkaz, e lid ili v Tosknsku ve stejn dob
jako rozezan velryba, tedy ped dvma miliony let. Sv nlezy
prezentoval na mezinrodnch kongresech roku 1876 v Budapeti a roku
1878 v Pai (Capellini, 1877). Vsledky jeho zkoumn potvrdilo nkolik
dalch vdc (Biford, 1981, s. 111).
Florentsk muzeum dostalo velkou sbrku velrybch kost, je byly
vykopny v tosknskm dol Fine. Rovn na tchto kostech zjistil
Capellini stejn, oividn rovn lidskou rukou zpsoben stopy zez. V
Itlii se objevily dal podobn kosti. Ve fosiln kosti slona a nosoroce je
vyvrtan kulat dra. Tato kost, je leela pevn uvznn vevrstv star
vce ne dva miliony let z astienu (svrchnho pliocnu) u San Valentina,
byla roku 1876 pedstavena na zasedn Italskho geologickho vboru, a

to se stopami opracovn lovkem, je byly tak oividn, e o nich

nebylo mono pochybovat (de Mortillet, 1883, s. 73). Jde o mstn
omezen jev? Nikoliv: v usazeninch s mulemi v Barrire u Pouanc v
severozpadn Francii objevil abb Delaunay kost Halitheria, vymel
mosk ochechule, se zezy, je byly oividn zpsobeny lovkem. Kdy
byl nlez v roce 1867 pedstaven astnkm Mezinrodnho kongresu pro
prehistorickou antropologii a archeologii v Pai, vzbudil senzaci (de
Mortillet, 1883, s. 53).
Fosiln kost byla pevn uvznna v intaktn vrstv. Tato mosk
usazenina je dnes kladena do starho (spodnho) miocnu. Lid, kte
oividn Halitherium rozezali, by tak museli t ped asi 20 miliony let
nebo jet dve. To je na lovka pli brzy, pe de Mortillet (1883, s.
55). Jestlie se zastnci evolun teorie takto vyjaduj, je to jen doklad, s
jakou zaujatost vykldaj fakta i nlezy. Zezy na kosti de Mortillet
interpretoval jako stopy po kousnut raloka.
O otzce se podrobn diskutuje v knize Human Origins (Potky
lidstva): Zezy lze srovnvat s tisci bezpochyby lidskou rukou
zpsobenmi zezy na kostech sob a v pozdj dob i s ezy, je byly
zpsobeny dnenmi pazourkovmi noi na jet erstvch kostech
kad tesa (by) snadno (mohl) rozliit ist ez, pochzejc od jeho
ostrho noe, a zez, jen byl zpsoben opakovanmi dery seke
(Laing, 1894, s. 353n.). Studie o zezech zpsobench na kostech z rokle
Olduvai lidskou rukou dospla k tomuto zvru: Zuby a drpy masoravc
zanechvaj drky s kulatm resp. plochm dnem; v obou ppadech chyb
jemn, soubn rmy stop po ezu i krbn (Potts/Shipman, 1981, s.
577). A jist modern odbornk konstatuje: Nen pli pravdpodobn, e
by stopy po ezech, je vznikaj za pouit nstroj pi rozezvn a
krjen zvete, byly zamnny za stopy po zubech dravce (Binford, 1981,
s. 169).
Existuje mnoho dalch nlez kost se ezy starmi ne uznvan st
lovka. Jako dal pklad meme uvst stehenn kost vymelho
nosoroce nalezenou u Gannatu (Francie), jej st se udv na 15 milion
let a na jejm povrchu lze vidt rovnobn zezy (de Mortillet, 1883, s.
52). Podle Mortilleta zpsobil krtk rovnobn rhy tlak pod zem, take
pedstavuj stopy psoben ist geologic

Obr. 23: Oloupan fosiln jeovka. troby jsou stlaeny k nejvymu bodu
dovnit (ipka) a pokozeny. Tudy musel do jeovky proniknout n a po proraen
tvrd slupky byl veden pesn do hloubky. Rez byl veden shora dopedu a ke
spodn stran k stnmu otvoru a z nho pak vyat. Dal orientan bod ezu
vedenho po obvodu tvo jeho druh, ponkud posunut konec na stech: n jm
proel navzdory odchylce od osy symetrie. Foto a interpretace: Vo lker Ritters,
1998.

kch fenomn. Podle Binforda (1981, s. 169) jde vak o specifick

stopy, je nezamniteln vznikaj pi porce zvete.
Zkamenl mosk jeovka, zpola oloupan tak, aby byly vidt jej
mkk sti, by nemla existovat, protoe odhalen vnitnosti by nezstaly
dost dlouho erstv a v dobrm stavu, aby mohly pomalu zkament. A
pece Volker Ritters popisuje takovou jeovku ze sv sbrky, je
pedstavuje jet dal hdanku: schrnka byla pln seznuta hladkm
ezem (Ritters, 1998, s. 7). Avak tato fosiln jeovka (Anan-chytes ovatd)
patila k nejbnjm druhm v obdob kdy. Kdo oloupal ostrm
nstrojem jeovku v druhohorch, ped 70 miliony let, kdy jet il
Tyrannosaurus rexi

Jestlie lid loupali ped destkami milion let jeovky, poreli zvata
a zanechali ezy na kostech, pak by mly existovat i adekvtn star
nstroje. Pohled do odborn literatury uke, e v Evrop byly v mnoha
vrstvch, je dajn jsou pro artefakty pli star, pece jen nalezeny
pokroil kamenn nstroje.
V roce 1989 objevil francouzsk archeolog Eugne Bonifay u Saint-Eble ve stedn Francii pod vrstvou vulkanickho popela mnoho
jednoduchch kamennch objekt. Dnes vyhasl sopka dajn vybuchla
ped dvma miliony let {Science, sv. 246,6.10.1989, s. 28-30).
U Ighthamu v Anglii byly ve dva a tyi miliony starch
vrstvchnalezeny ji ped sto lety kamenn nstroje, kter jsou pokroilej
ne pedmty popsan ve. Vykazuj pozoruhodnou podobnost s nstroji,
kter vykopal Leakey ve vchodoafrick rokli Olduvai.
V jedn formaci z mul a slinu (Red Crag) byla objevena spousta zub

raloka Charcharodonta, starch dajn 2 a 2,5 milionu let. ada

exempl byla roku 1872 pedstavena na shromdn archeolog. Zuby
byly uprosted provrtny, jako to dnes dlaj obyvatel ostrov jinho
Tichomo, kte si z nich zhotovuj zbran a etzy na krk (Nilsson, 1983,
s. 106). Zd se, e nepirozenjm vysvtlenm by bylo provrtn lidskou
rukou (Charlesworth, 1873, s. 91n.). Pirozen opoteben nebo kousnut
zub by tko zanechalo ist kulat otvor uprosted zubu.
V tto starobyl formaci Red Crag byly na vce mstech in itu nalezeny
etn opracovan pazourky nachzejc se hluboko pod povrchem: krabky
a pstn klny. Byla povolna mezinrodn komise sloen z odbornk na
prehistorii, aby posoudila umn opracovan pazourky z nejhlub vrstvy
Red Cragu u Ipswiche. Komise v roce 1923 rozhodla, e v neporuench
spodnch vrstvch Cragu se vyskytuj opracovan pazourky (vidli jsme je
na vlastn oi). Nejsou nim jinm ne artefakty vytvoenmi rukou
tetihornho lovka i hominida. Jako prehistorici pokldme tuto
skutenost za naprosto prokzanou (Lohest a kol., 1923, s. 67).
Bylo tak vdecky potvrzeno, e lovkem vyroben nstroje jsou
datovny stm dvou a pti milion let. Tento vsledek zkoumn
musme tun podtrhnout. Potvrzuje, e v dob, kdy ila Lucy, se v Anglii
a v Irsku v oblasti Red Crag u vyrbly a pouvaly nstroje. Probhal
vvoj v Africe a v Evrop asov stejn? Zd se, e v Evrop dn opici
podobn pedchdce lovka, jako byl v Africe Australopithecus,
neexistoval. Nemusme s ohledem na vsledky eten komise zmnit
nzor? Jist! Avak dnes jsou tyto nlezy stejn jako tm vechny
ostatn doloen v tto knize zapomenuty, protoe fronta tch, kdo brn
pokroku vdc zabvajcch se histori Zem a lidstva a velkch mdi
nem zjem na zpochybnn evolun teorie: vdy na n dobe vydlvaj a
pochyby nepotebuj. Proto jsou vdecky uznan, ale pro evolun teorii
pli star nlezy dnes zapomenut a neznm.
Kdy nkdo na vsledek zkoumn z roku 1923 a tm na existenci
tetihornho lovka pouke, bv odbyt s tm, e jde o omyl, protoe
je v rozporu s teoriemi vychzejcmi z africkch vykopvek. Po kud je jen
jedin ze zde popsanch nlez prav a geologick datovn sprvn, bude
evolun teorie definitivn poraena a odhalena jako nejvt omyl tiscilet.

Analogicky k ve popsanm objevm najdeme v historii paleoantropologie nkolik dalch pojednn, je obecnmu pesvden zasazuj
smrtelnou rnu. Takov nlezy z pazourk (eolit) ovem nemohou v pli
starch vrstvch zstat bez rozporu. Zniujc dlo napsal znm abb
Henri Breuil (1910) ji na zatku 20. stolet. Zabval se nlezy ve
trkovnch u Clermontu severovchodn od Pae.

Nad kdovou ploinou se nachzela vrstva jlu s hranatmi pazourky,

prostoupen zelenavm Bracheuxovm pskem, jen se pisuzuje spodnmu
eocnu (Obermaier, 1924, s. 12). Vytvoil pazourky (eoli-ty) lovk ji
ped 50 miliony let, jak by to odpovdalo geologick asov kle? Aby
bylo mono na otzku odpovdt zporn, mus se^ nstrojm nutn
pisoudit pirozen, a nikoli uml pvod. Podle Breuile jde o pazourky,
kter byly uvnit loit, kdy dolo k od-lamovn, piem lomky
zstaly ve vzjemnm kontaktu (Breuil, 1910). Takov pirozen
odlamovn se skuten vyskytuje, avak charakteristick tvary tvaru
cibule, je vznikaj pi odtpu, se mohou nhodn vytvoit jen vzcn
{Journal ofFiledArchaeology, sv. 10, 1983, s. 297-307).
Pokud by ml Breuil pravdu s tvrzenm, e vrazn retue hran vznikaly
i psobenm geologickho tlaku, pak bychom nemohli jako vsledky lidsk
innosti akceptovat ani odpovdajc, oficiln uznvan objekty se stopami
hrub odtpov innosti z mladch vrstev!
V tom ppad by musela bt vtina z rudimentrnch kamennch
nstroj z Olduvai odmtnuta jako vdecky bezvznamn. Protoe 50
milion star eolity z Clermontu se podobaj nstrojm druhu Homo
erectusz acheulenu starm 1,5 a 2 miliony let , museli bychom i adu
dalch nstroj z obdob paleolitu odmtnout jako dlo pouh nhody. Ji
beztak nzk poet nalezench eolit se tm vak drasticky sn. Existovala
vbec njak doba kamenn? Zastnci nlez eolit poukazuj na australsk
domorodce, kte vyrbj podobn nstroje jet i dnes.Odmtnut 50
milion let starch eolit pak vychz z evolun teorie a odpovd proto
stanovisku: Z hlediska paleoantropologie je to vechno neudriteln.
Nejblimi
pbuznmi
eocnnho
lovka
by
byli

Pachylemui{po\oo<pic) \ (Schlosser, 1911, s. 58, srv. Obermaier,

1924, s. 16n.).
Odbornci jako Breuil (1910), Schlosser (1911), Obermaier (1916)
argumentuj stejn jako dnen experti, e pokud jsou kamenn nstroje
prav, tedy pokud byly vyrobeny umle, musely by v souladu s evolun
teori existovat z tchto pradvnch vrstev i nlezy koster. To vak jen
dokld vce ne povliv pstup paleantropologie, nebo ta vechny
nlezy pozstatk jednoznan lidskch koster z pliocnu, miocnu,
eocnu a jet starch geologickch dob, je jsme v tto knize uvedli jako
pklady, oficiln odmt, pestoe je objevili odbornci.
Jestlie jsou na jedn stran nlezy tetihornch lid a odpovdajcch
eolit, vyskytujc se prakticky ve vech tetihornch vrstvch od doby
dinosaur, odmtny s poukazem na platnost evolun teorie a na druh
stran se sprvnost evolun teorie odvoduje vslovn tm, e v tchto

vrstvch dn nlezy nejsou, je to dal doklad pochybn argumentace

paleoantropologie, je se pohybuje v zaarovanm kruhu dkaz, kter
odvoduj jen samy sebe.

Prastar che
Jestlie se ped necelmi dvma miliony let otevela vvojov cesta od
druhu Homo erectus k Homo sapiens, meme pedpokldat, e ubhlo
nanejv nkolik tisc let od chvle, kdy se lid obeznmili se zklady
techniky staveb.
V 60. letech 20. stolet uinil Louis Leakey v rokli Olduvai v severn
Tanzanii senzan objev. Dky nlezm z vrstvy Bed II zjistil, e
Australopithecus, Homo habilis a Homo erectus ili ve stejn dob.
Tuto skutenost potvrdil Alan Walker, kdy prohlsil: Z vchodn
Afriky mme doklady o dlouhodobm pevn jedinc druhu
Australopithecus mal postavy, kte byli souasnky nejprve Homo habilis
a potom Homo erectus11 {Science, sv. 207, 1980, s. 1103). Ve stejn vrstv
(Bed II) Leakey objevil i pozstatky kamenn che. Na nlezu byla
pozoruhodn skutenost, e takov druh stavby, jen
je v nkterch stech Afriky pouvn dodnes, mohl postavit jen Homo
sapiens. Podle Leakeyho objev ili Australopithecus, Homo habilis, Homo
erectus a modern lovk ped asi 1,7 milionu let souasn (Leakey, 1971,
s. 272, a Kelso, 1970, s. 211).
Paleontolog Stephan Jay Gould z harvardsk univerzity, znm evolucionista, vysvtluje slepou uliku evoluce takto: Co zbude z naeho
rodokmenu, jestlie vedle sebe existuj ti kmeny hominid
{Australopithecus africanus, robustn australopithekov, a Homo habilis), z
nich zeteln dn nepochz z druhho? Krom toho dn z nich
bhem svho pobytu na Zemi neprojevuje dnou tendenci k evoluci (Natural History, sv. 85, 1976, s. 30). Musme s Gouldem jedin souhlasit,
vdy se mu podailo vyjdit dilema evolun teorie jednou vtou.

5 Omyl neandertlec
Paleoantropolog dr. David Pilbeam, profesor yalesk univerzity, tvrdil:
Mon bloudily generace student evoluce lovka v temnotch, protoe data,
kter mme k dispozici, jsou pli skromn a nejednoznan, ne abychom z nich
mohli vytvet teorie. Mon jsou tyto teorie spe vpovd o n s samotnch ne o
minulosti, a jsou tedy jakousi ideologi. Paleontologie poskytuje spe pohled na
dnenho lovka ne na jeho pvod. Ale to je kacstv (American Scientist, sv.
66, kvten/erven 1978, s. 379) nebo pravda, nebo cel oficiln uen je prost
chybn.

Evoluce neandertlce
V to m, jak vypadaj obrysy genealogie lovka, se neshodne ani elita svtovch
paleontolog. Za velk slvy ra nov vtve, avak jen proto, aby po objevu
novch fosili zase uschly a odumely.
Bez velkho hu mbuku byly ve svtovch muzech obrzky nean-dertlc jako
shrbench tvor podobnch opici vymnny za lidtj, vzpmen chodc
postavy. Kdyby mohl (neandertlec) dnes znovu ot, kdybychom ho vykoupali,
oholili, oblkli do dnench at a posadili do newyors kho metra, pochybuji, e by
byl mezi ostatnmi cestujcmi njak npadn (Strauss/Cave in: Quarterly Review
of Biology, sv. 32, 1957, s. 348-363).
Tlesn znaky neandertlce, pokldan dve na zklad rekonstrukce
Marcellina Bouleho (Ann. Palontol, 7/1912, s. 105-129) za primitivn , byly
interpretovny jako vraz a vsledek niho kulturnho stupn (Stringer/Gamb le,
1933; Trinkaus, 1983) a jednodu sociln organizace (Trinkaus in:
JournalofHuman Evolution, sv. 25,1993, s. 393-416).
V to m je tak spatovna pina vymen neandertlc: podle Darwinova
zkona silnjho (dnes bychom ekli: p eit zdatnjho) musel vyklid it msto
oividn pokroilejmu modernmu lovku. Brutln primitivn obraz dopedu

nachlen bytosti na kivch kolenou se zvecm chovnm byl po

plstolet udrovn pro ely nzornho pedvdn evoluce lovka a jako
dogma iven a pedvdn mdii i vdou. Tato systematicky pouvan
ideologie plnila po destilet svj el, tedy vymvn mozk: evoluce
lovka tak nepozorovan zapustila koeny v naem podvdom a ovldla
je. Avak: Pbh lidsk evoluce byl vybsnn s clem uspokojit jin
zjmy ne vdeck {Science 81, jen 1981, s. 40-53).
Pesto neandertlec prochz u nkolik let opravdovou evoluc.
Pedevm objem mozkovny neandertlce je vt ne u modernho
lovka. Objem lebky kostry neandertlce z izraelsk jeskyn Amud in
plnch 1740 kubickch centimetr! Dnen lid dosahuj v prmru horko
tko 1400 kubickch centimetr a mozek Alberta Einsteina byl dokonce o

dvanct procent pod touto hodnotou! Pm souvislost mezi objemem

mozku a inteligenc sice existovat nemus, ale R. L. Holoway diskutuje v
asopise American Journal of Physical An-thropology Supplementisv. 12,
1991, s. 94) o mozku neandertlce, kter nemusel bt vbec primitivn.
Podrobn srovnvn pozstatk neandertlce s kostrou modernho
lovka ukzalo, e pokud jde o anatomii neandertlce, neexistuj dn
znaky toho, e by ve schopnosti pohybu, pouvn rukou, v intelektu i
eovch schopnostech zaostval za modernm lovkem, pe
paleoantropolog Erik Trinkaus z univerzity v Novm Mexiku {National
History, sv. 87, pros. 1978, s. 10).
Neandertlci mli k dispozici i modern vyhlejc technick monosti,
jako byly napklad vypracovan nstroje nebo inn lepidlo. Nlezy ze
severnho Harzu dokldaj, e neandertlci vyrbli smlu z bezov kry,
kterou pak slepovali kamenn epele s devnmi nsadami. Pi vrob
smly z bezov kry je vak teba del dobu spolehliv udrovat teplotu
360 a 400 stup: toto lepidlo, kter me slouit tak jako vkac guma
(BdW, 16. 1. 2002) nelze objevit i vyrobit irou nhodou (BdW, 8. 1.
2002).
Avak ikovn emeslnci potebuj schopnosti jemn motoriky a ruce,
kter se nepodobaj opim. Potaov analza pitom ukzala, e na rozdl
od lidoop neandertlci bez problm dovedou vytvoit z palce a
ukazovku O. To je pedpoklad pro to, aby mohli zdatn zachzet s
nstroji, zdrazuj badatel. Krom toho byly ruce naich
Obr. 24: Neandertlec. Z jedn a te lebky lze podle pedstav antropolog
vytvoit rekonstrukci s modern m a s opim p rofilem. Pod le Junkera, 2002, s. 26.

vymelch pbuznch podle veho stejn ohebn jako ruce modernho

lovka {Nature, sv. 422, 27. 3. 2003, s. 395).
Neandertlci mli rovn rdi hudbu, nebo muzicrovali podle

diatonick stupnice. Otvory v rznch vzdlenostech na fltn z medvd

kosti objeven v roce 1995 ve Slovinsku naznauj, e u ped dajn 50
000 lety dovedli vyluzovat pltny i cel tny {Scientific American, z
1997).
Velmi zhy zaali tak vyrbt ozdoby. V El Greif v Libyii byly
nalezeny patrn 200 000 let star fragmenty ozdobnch perel, vyrobench
ze skopek ptrosch vajec. V Arcy-sur-Cure jihovchodn od
francouzskho Auxerre se neandertlci zdobili prsteny ze slonoviny a
etzy ze zvecch zub a kost.
V letech 1953 a 1960 objevil Ralph S. Solecki kostry devti neandertlc v jeskyni anidar v Irku. Zd se, e jedna kostra byla pohbena s
kvtinovmi dary. Zdun dary jako kvty, rytiny a potrava definitivn
vyvracej star pedstavy o napl zvecm a napl lidskm tvoru a
umouj dokonce uvaovat o ve v posmrtn ivot (Solecki, 1971). Na
ivot po smrti vili jako nstupci kromaonc a budovatel megalit i
Keltov.
Ani v sociln oblasti nevypad chovn neandertlc jako zvec, ale
psob docela modern. Jedna z dalch koster v irck jeskyni byla dajn
zsti slep, s jednou pa a zmrzaen. Peit takovho jedince je dalm
dokladem sloit sociln struktury. Tu potvrzuje tak nlez v LAubesieru
(Francie). Je to dajn 179 000 let star elistbez zub. Majitel elisti piel
o zuby dvno ped smrt. Erik Trin-kaus z Washingtonsk univerzity v St.
Louis (Missouri) z toho vyvozuje, e lenov tlupy museli bezzubmu po
uritou dobu pipravovat speciln potravu (Journal ofHuman Evolution,
listopad 2002; srv. Science, sv. 301, 5. 9. 2003, s. 1319). Podle veho
existovaly ji tehdy rodiny s vypracovanou sociln strukturou.
asopis Science (sv. 299, 7. 3. 2003, s. 1525-1527) potvrzuje, e
srovnme-li ponn neandertlce a ran modernho kromaonce pokud
jde o zpracovn nstroj, pochovvn mrtvch, zjem o barevn
pigmenty, kontrolu ohn i pokud jde o zvislost na zdrojch masa, pak mezi
obma lidskmi skupinami dn rozdl nezjistme. Navc vykazuj kostry
obou druh tlesn slabiny a postien, je vyadovaly pi ostatnch len
rodiny. Vce kulturnch, socilnch a humanitrnch shod mezi dvma
etnickmi skupinami doby kamenn si sotva lze pedstavit (Klein, 2003).
Dokonce ani dlouho pedpokldan anatomick zbrana tvorby
artikulovan ei nejsp neexistovala: nlez jazylky v roce 1993 v jeskyni
Kebara v Izraeli doloil, e stavba hrdla u neandertlc a modernho
lovka je stejn. Nkte vdci dodnes v, e e pila do Evropy a ped
40 000 lety s kromaonci. Vdci z Duke University vak v dubnu 1998
vyslovili s tmto pojetm nesouhlas: neandertlec uml mluvit (BdW, 17. 2.

1999). Dokonce i rozdly v tlesn stavb jsou mn jednoznan, pokud

nebudeme neandertlce definovat prostednictvm extrmnch nlez
(BdW, 1. 10. 1996).
Zvr: Neandertlec se od modernho lovka nijak neli (Na-ture,
sv. 394, 20. 8. 1998, s. 719-721). Jeden z pednch znalc neandertlc,
Erik Trinkaus, dospv k zvru: Podrobn srovnn kosternch pozstatk
neandertlce s pozstatky modernho lovka ukzalo, e na zklad
anatomie v porovnn s modernm lovkem dn rozdly v motorice,
inteligenci i ei zjistit nelze (Natural His-tory, sv. 87, 1978, s. 10;
zdraznil HJZ).

Druh nebo poddruh?

Neandertlec byl cel desetilet veden jako samostatn druh (Homo
neanderthalensis). Tm bylo naznaovno, e n pedchdce byl pri
mitivnj ne modern lovk a e se s nm nemohl kit. Pot, co se
zjistilo, e krom ponkud odlinho tvaru tla se neandertlci a modern
lid nijak neli, povil neandertlec na poddruh lovka. Nkte badatel
ho obdaili nzvem Homo sapiens neanderthalensis.
Genov technick vzkumy skupiny vdc pod vedenm paleoantropologa Svante Pba vak v ervenci 1997 dosply k senzanmu
vsledku. Odborn asopis Cell, v nm byl vsledek publikovn, dal
zprv nzev: Neandertlci nebyli naimi pedky, pestoe se vdci
vyjadovali opatrnji.
Srovnn 225 lebek dnench lid a pti fosilnch exempl Homo
sapiens s pti lebkami neandertlc m dodat dodnes nejkonkrtnj
doklad toho, e neandertlec je skuten samostatnm druhem v rodu
Homo (PNAS, 3. 2. 2004, sv. 101, s. 1147-1152). Toto zjitn je ovem
sporn, zvlt uvme-li rznorodost tvar lebek dnench lid.
Avak i uvnit druh vznikaj bhem nkolika mlo generac izolovan
populace, kter se morfologicky, fyziologicky i jakkoli jinak li od
ostatnch populac, ale pitom stle pat do jednoho druhu. Do tto
kategorie mohou spadat i vsledky Pbova vzkumu.
Pro ppad, e se neandertlec definitivn uke bt samostatnm
druhem, pedpokld se, e ml s modernm lovkem spolenho pedka
ped 500 000 a 600 000 lety (Nature Review Genetics, sv. 2, 2001, s. 353),
jm podle Tattersalla (1995) mohl bt Homo heidel-bergensis (dvj
oznaen: archaick Homo sapiens).

Ale kde se tedy od t doby modern lovk skrval? Vdy nejstar

Homo sapiens sapiens il pr v Africe ped 140 000, podle novch nlez v
Etiopii (Omo 1 a 2) ped 200 000 lety. Avak po dobu vce ne 100 000 let

a do obdob ped 30 000 lety se tam ned prokzat. Do Izraele pr ran

modern lovk dorazil ped 100 000 lety. Avak ani tam nen neperuen
ptomen a do doby ped 30 000 lety. K emu je star nlez, kdy pro
dobu od oddlen od spolenho pedka, jm ml bt Homo
heidelbergensis, nejsou prakticky dn nlezy? Pokud m bt neandertlec
samostatn druh, naprosto chyb jeho vvojov ada, kterou je nutno
dodaten prokzat.
Pokud pihldneme k empirickmu vzkumu publikovanmu v Nature
Genetics (sv. 15, 1. 4. 1997, s. 363-368) a vykrtme-li adekvtn
vypotanou dobu existence spolenho pedka neandertlce a moder-nho
lovka faktorem 20, il tento pedek nikoli ped 600 000, ale jen ped 30
000 lety.
Mnoho vdc vak dnes vychz z pedpokladu, e neandertlec
pedstavuje poddruh modernho lovka. Mohly proto existovat m-enci,
dti neandertlce a modernho lovka, nebo konkurentem neandertlce
ml bt ran modern lovk, kromaonec. Tento typ dostal nzev podle
jeskyn v Dordogne (Cro-Magnon), kde byly poprv nalezeny jeho fosiln
pozstatky. Potomkem kromaonskho lovka m bt modern lovk.
Avak takov tvrzen mlky pedpokld njak vvoj: ten ale nen
doloen. Kromaonsk lovk je toti identick s dnenm: k dnmu
vvoji ji nedolo. Pojmenovn podle jeskyn slou jen k zasten
pravho stavu vc,

Jednodue zmizeli?
Vce ne sto let jsme byli vehementn pesvdovni o tom, e ran
modern lovk (kromaonsk) vytlaoval neandertlce pi setkn a
nakonec ho vyhubil. Vzhledem k prv popsanm poznatkm se tato
pedstava zan hroutit. Paleoantropolog Ralph L. Holloway z
kolumbijsk univerzity v New Yorku konstatuje, e vechny asymetrie, je
jsou typick pro modernho lovka, se vyskytuj tak u neandertlce:
Mezi jejich mozky nen v dan chvli mon nalzt njak rozdl (Wong,
2004, s. 71). Pro neandertlec vymel, kdy se intelektuln i rukodlnmi
schopnostmi modernmu lovku pinejmenm vyrovnal?
Badatel byli dlouho pesvdeni, e neandertlec byl zatlaen tlupami
kromaonc postupujcch na zpad Evropou, a to a na Pyrenejsk
poloostrov, protoe nejstar pozstatky ze Zaffaraye jsou dajn 32 000 let
star.
Avak nedvno bylo radiokarbonovou metodou ureno st nlez z
chorvatsk Vindije na 28 000 a 29 000 let (PNS, sv. 96, 26. 10. 1999, s.
12 281-12 286). Vindija je vak v kraji, kter byl dajn etnicky vyitn

ji v ran fzi expanze modernho lovka. Pro zastnce teorie zatlaovn

je doklad pozdn existence neandertlc z Vindije hokou pilulkou. Navc
neandertlec tmto nlezem ponkud omldl a fze koexistence se, pokud je
datovn sprvn, prodlouila.
K teorii zatlaovn existuje vdeck alternativa v teorii hybridiza-ce.
Neandertlec se vyvjel dl v druh Homo sapiens, tvrd Milford Wolpoff,
antropolog na michigansk univerzit. Svj pedpoklad opr o nlez z
Vindije. Nov datovn ukazuje, e oba lidsk typy existovaly v Evrop
nkolik tiscilet vedle sebe, jak dokazuje i nlez ran modern elisti star
34 000 a 36 000 let z Pestera cu Oase v Rumunsku. Mly by tak dost asu,
aby se vzjemn biologicky promsily.
Tuto teorii smen m dle podpoit nlez kostry tyletho dtte z
dol Lapeda ve stednm Portugalsku. Protoe kosti maj rysy
charakteristick pro oba lidsk typy, jsou dokladem, e k monmu men
mezi neandertlci a Homo sapiens dochzelo (PNAS, sv. 96, 22. 6. 1999,
s. 7604-7609). Uren st na 24 500 let je kontroverzn. Proto jsou jin
vdci pesvden, e muselo jt o modernho lovka, protoe neandertlci
u mezitm dajn vymeli (Science, 30. dubna 1999, s. 737). lan Tattersall
z Americkho muzea pro ranou dobu djinnou v New Yorku vyjdil v
doprovodnm komenti k me-neckmu dtti nzor, e podsadit tlesn
proporce pedstavuj pizpsoben ran modernho lovka chladnmu
podneb. Hledisko, jemu se jet budeme vnovat.
Avak i kdyby existovalo smen dt, podle nov genov analzy
pozstatk 24 neandertlc a 40 ran modernch lid k men obou druh
nedochzelo (PNAS, 1. 10. 2002, sv. 99, s. 13 342-13 347). Protoe vak
nebyly prozkoumny vechny geny neandertlc, monost, e modern
lovk pr gen od neandertlce pece jen zskal, petrvv (Science, sv.
299, 7. 3. 2003; s. 1525-1527). Protoe k takovm sexulnm kontaktm
dochzelo jen zdka, urit dn vznamnj stopy dlouhodob
nezanechaly.
Z uren st kost podle veho vyplv, e neandertlci a ran modern
lid ili pr tisc let paraleln. Dv toto datovn vbec spolehliv
vsledky? Richard G. Klein se domnv, e kvli pozdj kontaminaci
zkoumanho uhlku je st vzork mono snit o 10 000 a 20 000 let.
Tak v odbornch periodikch jako Science (sv. 299, 7. 3. 2003, s. 15251527) se v posledn dob diskutuje o monch chybch pi datovn. Jak
jsme ji ukzali, odhady st bvaj obas svvoln, ba leckdy mme co
init s vmysly!
Vtinou se st ned urit pmo datovacmi metodami. Na vtin
nalezi nejsou kosti, ale jen urit druh kamennch nstroj a po-dle

techniky jejich vroby se usuzuje na ptomnost modernho lovka i

neandertlce. Nedokumentuje se prost jen urit technika nstroj, kterou
mohly pouvat ob skupiny? Kamenn nstroje nelze navc datovat pmo,
protoe pro to neexistuje dn mic metoda. Zaazen uritch nlez do
uritho asovho seku tak nen nijak jednoduch, jde to jen nepmo nebo
vbec ne. Kdy vak odbornci vychzej z asov kly doloen
posloupnost geologickch vrstev, vznikaj paradoxy.
Nkte vdci tak dospvaj ke kuriznmu zvru, e vzjemn
pronikly jen geologick vrstvy, protoe artefakty ran modernch lid
(aurignacien, v Evrop ponaje nanejv ped 40 000 lety) se asto
vyskytuj vedle nstroj pozdnch neandertlc (chtelperronien: asi ped
34 000 a 30 000 lety). Jin vdci v, e tyto pedmty pochzej od
modernch lid. Neandertlci je bu nali, vymnili, nebo napodobili, ani
asto podn pochopili symbolick vznam nkterch z tchto pedmt
(Zilhao/Erico, 2004, s. 68). Nebo jednodue nen zdokumentovna
pechodn fze, v n byly ob techniky pouvny obma skupinami, a se
nakonec prosadila lep?
Joao Zilhao (Portugalsk archeologick stav v Lisabonu) a Fran-cesco
Erico (univerzita v Bordeaux) znovu zhodnotili materil z Grotte du
Renne a dospli k zvru, e tyto fosilie a artefakty z rznch kulturnch
obdob skuten pat k sob, protoe hotov pedmty a odpad le ve
stejn vrstv (Zilhao/ Erico, 2004, s. 68). Co dlouhou dobu tvoilo
vlastn dlic lnek mezi neandertlci a ran modernm lovkem, toti
vytven symbolick kultury, u dnes nen tak zeteln (Zilhao/Erico,
2004, s. 69).
Federico Bernldez de Quirs a Victoria Cabrerov, kte v letech 1910
a 1915 pracovali na naleziti El Castillo odhalenm ji Ober-maierem,
nevid dn rozdly mezi formou hospodaen a zpsobem ivota
mousterienskch jeskynnch obyvatel (neandertlc) a obyvatel vrstev
aurignacienu (kromaonskch lid), je le pmo nad nimi a jejich st je
ureno asi na 40 000 let. Navc spatuj u kamennch nstroj znanou
kontinuitu. Nejde snad o t lidsk druh? (Arsuaga, 2003, s. 310). To by
nedokldalo zmnu, ale kontinuitu.
Zvr z tchto vzkum zn takto: Artefakty pisuzovan (neandertlsk) chtelperroniensk kultue se ran modernm artefaktm
aurignacienu podobaj jen zevn, protoe byly vyrobeny docela jinou, star
technikou. Proto tak nen nic divnho, kdy artefakty le ve stejnch
vrstvch. Chyba spov v tom, e oficiln vda spojuje urit druhy
artefakt a zdobnch motiv vdy s jednou kulturou. Vznikaj tak fiktivn
chtelperroniensk, aurignaciensk etnika i nrody rov keramiky,

akoli jde jen o kulturn a technick stupn. Protoe se tak vtinou

nenachzej dn fosiln lidsk kosti, ale jen speciln vrobn technikou
zhotoven kamenn artefakty, usuzuje se z toho na ptomnost rznch
lidskch druh.
Podle tohoto vzoru bychom mohli v Nmecku 20. stolet usuzovat na
ptomnost t rznch nrod. Ped prvn svtovou vlkou, mezi dvma
vlkami a po druh svtov vlce jsou toti v Nmecku domovem ti
naprosto rozdln kultury, vyznaujc se radikln odlinm umnm,
technikou i systmem vldy. Podobn lze chybn usuzovat na sthovn i
dokonce vymen uritch lidskch skupin. Podobn bychom mohli z
celosvtovho rozen plechovek s Coca-Colou po druh svtov
usuzovat na sthovn americk populace do celho svta.
Kdy se v mladch vrstvch nenachzej dn artefakty, je byly
vyrobeny (dajn) star technikou pisuzovanou neandertlcm, vyvozuje
se z toho, e vymeli. A nedolo jednodue jen k oputn star a osvojen
si nov techniky? Copak lid Evropy 19. stolet vymeli jen proto, e o sto
let pozdji najdeme velk parn stroje u jen v muzech?
Navc ili nai pedkov ji v stanech a domech, a nikoli v jeskynch,
jak dokld ada nlez. Nejstar evropsk che stla podle oficilnho
datovn ji ped 600 000 let v Pezleticch (Praha-vchod) v echch.
Nejstar che v Nmecku byly nalezeny pi vykopvkch v durynskm
Bilziglebenu a jsou pr 300 000 let star. V star dob kamenn ji tak
existoval dlkov obchod a s nm spojen pokojn kulturn vmna a
pedvn novch technik. Nepouvali neandertlci a ran modern lid
jednodue tyt techniky? Expert na neandertlce profesor Gerhard
Bosinski, vedouc Archeologickho muzea v Neuwiedu, zdrazuje: Jak
dnes vme, zpsobem ivota se neandertlci od modernch lid nijak
neliili (BdW, 1. 10. 1996).
Kostra neandertlce ze St. Csaire z chtelperronienu se od ranch
neandertlc li jen mlo a nijak neukazuje na vvoj smrem k modernmu
lovku (Gambier, 1989, s. 207). Vyvjeli se neandertlci v Evrop a
vymeli z tohoto hlediska vbec?

Stle ij
Pi objevu prvnho neandertlce v roce 1856 pinesly mj. noviny Bonner Zeitung krtkou noticku, e pi vyklzen hlinitho kalu byla nalezena
lidsk kostra, kter pat evidentn k rodu plocholebch. Tento rod,
tvrdila zprva, dodnes obv americk Zpad a vyvstv otzka, zda kostra
patila nktermu pradvnmu evropskmu nrodu nebo pslunku
thnouc hordy hunskho krle Attily.

V odbornm magaznu Nature (sv. 85, 8. 12. 1910, s. 176) vyel odkaz
na lnek ve Filipnskm vdeckm magaznu (erven 1910), jeho
autorem byl dr. R. B. Nean z Anatomick laboratoe v Manile. Pe se v
nm, e na filipnskm ostrov Luzonu byla objevena skupina lid typu jako
z doby kamenn. Tito jedinci mli podobn charakteristick rysy lebky jako
klasit neandertlci s ustupujcm elem nazvan podle svho nalezit ve
Spy v Belgii: mli podobn tvarovan, velk hlavy se silnmi
nadonicovmi oblouky, masivn spodn elist a mimodn irokm
nosem. Jejich tlesn stavba krom toho odpovd masivn, podsadit
tlesn stavb neandertlc pi tlesn vce kolem 160 cm. S
neandertlskm typem je vak srovnateln nejen charakteristick pomr
hmotnosti k velikosti, ale i dlky trupu k dlce konetin, co se projevuje
relativn krtkmi stehennmi kostmi. Jde snad o njak druh neandertlce?
Zajmav je, e pi zkoumn byli tito lid srovnvni s pvodnmi
obyvateli Sibie a Austrlie.
AJXI snad na ostrovech jihovchodn Asie neandertlci? Existuje
rozshl literatura dokumentujc paleolitick artefakty na severn sti
filipnskho ostrova Luzonu (mj. Koenigswald, 1956; Ronquillo, 1981). O
nlezech se vedly vniv diskuse, protoe odporuj dosavadnmu
asovmu modelu osdlen zpadnho Pacifiku a znamenaly by, e lid se
plavili na lodch ji v dob kamenn. Vodn cesty, pokud vbec existovaly,
byly tehdy u, protoe mosk hladina leela ne.
V rmci archeologickho studijnho programu zdokumentovala
filipnsk univerzita v Arub na centrlnm Luzonu adu novch nlez
pstnch kln, opracovanch mezi neandertlci bnou lavallois-kou
technikou (Mijares, 2001; srv. Pawlik, 2001). Na zem, kde byli objeveni
ijc kvazineandertlci, lze najt rovn nstroje ze stednho paleolitu
podobn artefaktm neandertlc. Krom toho byla objevena ada
kamennch nstroj, kter by evropt vdci s uritos
Obr. 25: Jin indini.
Ploch hlava z Crosby County kolem 1600. Srv. foto 53: lebka z bain Kow
v Austrlii.

ti zaadili do obdob acheulenu, kdy il Homo erectus (Pawlik, 2001),

tedy do starho paleolitu.
Lavalloisk technika pipisovan neandertlcm pedstavuje v
jihovchodn Asii vjimku a krom Luzonu (Filipny) byla dosud objevena
jen na archeologickm naleziti Leang Burung 2 na indons-km ostrov
Sulawesi, kde bylo jej st ureno na pouhch 19 000 a 31 000 let
(Glover, 1981), tedy do doby ran modernho lovka a vlastn o 100 000
pozdji, ne se oekvalo. Odborn asopis Nature (sv. 77, 23. 4. 1908. s.
587) referoval o nezvyklm nlezu, kter byl podrobn popsn a
zdokumentovn fotografiemi ve Vstnku akademie vd v Krakov (ronk
1908, s. 103-126). V jednom hrob v polsk Nowosiolce byla vedle
etzkovho brnn a nkolika eleznch hrot otp nalezena kostra. V
lnku oividn napsanm odbornkem (Stolyhwo, 1908) je kostra
srovnvna s jinmi kostrami z ped-skytsk kultury kurhan, je se od 5.
do 3. tiscilet rozvjela na Ukrajin a v jinm Rusku a po Ural a budovala
stavby z ran historickho kyklopskho zdiva, Zajmav a kontroverzn je
podrobn popis zmen lebky, je vykazuje znanou podobnost s lebkami
neander-tlskmi.
Paleolitick lebka v historickm hrob vedle etzkov zbroje vypad
nevrohodn a mohli bychom namtat, e jde o modernho lovka, jeho
lebka m proporce z doby kamenn (Stolyhwo, 1908, s. 103-126).Obr. 26:
Mezi nmi.
Srovnn uznan lebky nean-dertlce s obrysem lebky nalezen v hrob vedle
etzkov-ho brnn (Stolywho, 1908, s. 103-126).

Kdybychom z popisu lebku v Nature usoudili, e lebka z Nowo-siolky

patila neandertlci, mohli bychom se setkat s nmitkou, e neandertlci
nezpracovvali elezo a e u proto neme jt o lovka z doby kamenn.
Pro nachzme jen nstroje z doby kamenn? Pokud jsou neandertlci sta
nkolik tisc let, najdeme u nich jen kamenn nstroje, vdy elezo by
dvno zkorodovalo a vypailo se. elezn artefakty petrvaj v prod
nanejv pr tisc let, pokud vbec.
Ji v Omylech v djinch Zem jsme se podrobn zabvali paradoxem,
e z paleolitu, jen dajn trval tolik tisc let, se zachovalo tak mlo
kamennch nstroj. Jestlie rozdlme kamenn nstroje nalezen ve
Francii na 4000 generac, vyjde nm jen 15 nstroj na kadou generaci pro
celou Francii. Pesn vzkumy nalezit Combe Gre-nal (Dordogne) ve
Francii americkmi archeology Louisem a Sally Binfordovmi (1966)
ukzaly, e se k rznm elm uvalo a est rznch soubor po osmi
jednotlivch nstrojch, tedy bezmla 50 rznch nstroj {American
Anthropologist, sv. 68, 1966, s. 238nn.). Z tohoto hlediska byl dosud pro
kadou generaci nalezen nanejv jeden specializovan nstroj v cel
Francii.

Kdy star omldne

Ji v Omylech v djinch Zemjsem navrhl zkrtit dobu od druhu Ho-mo
erectus ped neandertlce po dneek z 800 000 na nanejv 5000
let, v em jsem se shodl s nzorem Gunnara Heinsohna (2003, s. 85 a
131). Heribert Illig (1988, s. I45nn.) navrhl po vyhodnocen stylistickch,
etnologickch a paleografickch dat pro vznik modernho lovka a
dodneka redukci a na pouhch 4000 let a pozdn aurig-nacien a
magdalnien drasticky omladit do 3. a 2. tiscilet p. n. 1.

Pestoe musme uvst dva nov nlezy vtch fragment lebek (Berg,
1997; Czarnetzki, 1998), je celkov poet opravdu relevantnch nlez
neandertlc v Nmecku i nadle vce ne skromn. Bezpen stratigrafick
a archeologick souvislosti jsou u takovch nlez znmy spe jen
vjimen.
Dva neandertlci identifikovan z nlezovho materilu z nkdej
jeskyn Wildscheuer v dol eky Lahn (Knussmann, 1967) maj od svho
zveej nen v literatue o djinch lidstva pevn msto (mj. Probst, 1999, s.
356 a 376). St dvou fragment lebek (Wildscheuer A a B) bylo ureno
na 75 000 a 60 000 let.
V ervnu 1999 bylo v muzeu ve Wiesbadenu provedeno prvn
srovnvac posouzen (Turner a kol., 2000). Zkoumn odhalilo naprostou
shodu obou fragment lebek neandertlc z jeskyn Wildscheuer s
lebenmi kostmi jeskynnho medvda (Ursus spelaeus) z belgick jeskyn
Scladina. Ukzalo se, e nlezy oslavovan 32 let jako neandertlci jsou
jeskynn medvdi
Bohuel nejde o ojedinl omyl. V jeskynch ve Schwbischen Albu
bylo nalezeno nkolik lidskch kost z doby kamenn. Proto se to tam jen
hem paleolitickmi artefakty, mj. v proslul jeskyni Vogel-herdhohle v
Lonetalu s osmi nlezovmi vrstvami ze stednho a mladho paleolitu. Jde
o podivuhodn dokonal figurln zobrazen, je pr byla vyezna ped 30
000 a 40 000 lety ze slonov kosti po celm svt byla oslavovna jako
umn z doby ledov.
Tato jemn zpracovan umleck dla kultury aurignacienu neandertlcm nebyla piena. Tak pln bez dvodu to nebylo. Vdyt se
konen v nkterch stejn starch vrstvch naly kosti anatomicky
modernch lid. Na celm svt je znm lebka, kterou v roce 1931 vykopal
ve Vogelherdhhle z nlezov nejbohatch, umnm doby ledov pmo
prostoupench vrstev aurignacienu Gustav Riek. Sm tvrdil, e vrstva
probh naprosto neporuen. Sedmdest let nlez nikdo nezpochyboval
a byl pebrn do vech publikac.
Osmho ervna 2004 vyla v odbornm periodiku Nature (sv. 430,s.
198-201) zprva, v n Nicholas Conard, Riekv nstupce na katede
prehistorie a ran doby djinn v Tiibingenu zveejnil vsledky
radiokarbonovho datovn kosternch pozstatk z Vogelherdhhle. Byla
z toho vdeck senzace: est zkoumanch lomk kost je starch nikoli
cca 32 000 let, ale jen 3900 a 5000 let (ibid. S. 198). Z paleolitick lebky z
doby aurignacienu se stala neolitick lebka modernho lovka.
Protoe objevitel Riek tvrdil, e vrstvy s lebkami nebyly nijak naruen,
musme nyn stejn omladit i odpovdajc geologick vrstvy: vrstvy ze

stednho a mladho paleolitu budou pochzet z neolitu a omldnou o 27

000 let. Stejn dopadne i slavn umn z doby ledov: omldne a budeme
ho muset oznait za neolitick.
Ale kdepak: asi dvacet svtov proslulch skulptur si mus sv vysok
st uchovat, vdy to jsou nejstar znm skuten umleck dla
vytvoen lidskou rukou. Pro zchranu takovho datovn se nyn objeviteli
Riekovi podsouv, e mu navzdory jednoznanmu tvrzen nco pece jen
uniklo: Riek se pr mlil, kosti se musely do podstatn starch vrstev
aurignacienu dostat pi neolitickm pohbu, musely do nich tedy bt
zahrabny tak tomu v Conrad. Protoe geologick vrstvy u byly
dvno odteny, dn dkaz pro tvrzen, e se objevitel Riek mlil,
pochopiteln u neexistuje. dajn skulptury z doby ledov si tak maj
podret sv st dky ve, jinak bychom museli djiny lidstva od zkladu
pepsat. O co tu jde jinho ne o podvodn trik zahalen do vdeckho
hvu!
Usazeniny v Vogelherdhhle jsou asi 2,40 metru siln, piem
nejspodnj vrstva m bt vce ne 350 000 let star. Zhruba v hloubce 1,5
metru le hranice starho aurignacienu (vrstva V) se stm jen asi 30 000
let (podle Zotze, 1951, s. 264). Pokud nyn tuto vrstvu V (= star
aurignacien) s pomoc nalezen lebky omladme z 32 000 na 3900 a 5000
let, omldnou analogicky i geologick vrstvy nad n. Nejvy vrstva
(vrstva I) by vlastn mla bt 4500 let star a patit k neolitu. Analogicky
ni st musme oekvat tak u vrstev II a IV. A je sprvn, jestlie se
pro zbvajcch 90 centimetr (pod omlazenou vrstvou V) navrhuje st
daleko pesahujc 300 000 let? Nejsou vechny vrstvy msto 350 000 let
star spe 5000 let a nebyly rychle naplaveny vodnmi pvaly?
V kadm ppad klov nlez prvnho modernho lovka v Evro
p, jen ml doloit nhl vznik modern kultury objevenm kromaonskho lovka, se jako asovm strojem posouv do historick doby.
Objevil se modern lovk tak teprve ped 4000 lety? Skuten je nlez z
Vogelherdhhle poslednm z ady nkdejch klovch nlez, kter
modern datovac metody v poslednch letech doslova smetly ze stolu?
Otzka po autorstv nejstarho umn je dnes znovu oteven. Nedvno
jsme pili o dal pretendenty, konstatuje Thorsten Uthmeier z kolnsk
univerzity. Napklad byla nov datovna kostra z jeskyn Cro-Magnon v
Dordogne. Stejn jako kosti z Vogelherdhhle byla pokldna za doklad, e
umn ranho aurignacienu musme pipsat modernmu lovku. Avak se
svmi 25 000 lety jsou i tyto kosti pli mlad. V umleckm svt si
kromaonsk lovk mohl udlat jmno nejdve v (pozdn) fzi
gravettienu (FAZ, 11.7. 2004, s. 51).

Nejstar kostern materil modernho lovka, jak byl nyn v Evrop

nalezen, jsou lebky z Mlade v esk republice, jejich st je ureno na
32 000 let. Jinmi slovy: je to prvn doklad o existenci modernho lovka
v Evrop. Kosti vak dosud nebyly datovny novmi metodami
Navrhuji, aby s omlazenm kost byla podle jednoduch logiky
omlazena i umleck dla z vce ne 30 000 na st 4000, nanejv 5000
let, protoe se nachzej v srovnatelnch vrstvch Vogelherdhhle.
Tm se analogicky zkrt tak vechna asov dob geologickch
vrstev, je le nad nlezovmi vrstvami, na pkn pehlednch pr tisc let.
Jinak eeno: existence ran modernho lovka z kultury aurignacienu
by mla bt zredukovna na 4000 let, protoe stedn doba kamenn,
mezolit, je pouhou asovou iluz, jak jet ukeme. Paleolit by tak tvoil
krtkou, traumatickou kulturn fzi po potop ped asi 5000 (poppad jen
4500 lety), vyjdeme-li z mch vvod v Darwinov omylu.
Jestlie se vdci pou a pipisuj nyn umleck vtvory aurignacienu
neandertlcm, me takov pedstava vst i do slep uliky, nebo podle
veho je nyn teba omladit dokonce i jednotliv bezpen doklady kulturn
modernosti neandertlc, take vlastn zmiz. Kostem neandertlc, kter
byly nalezeny ve Francii spolen s pokroilou kulturou nstroj
takzvanho chtelperronienu, hroz podobn osudjako kostem z
Vogelherdhohle. V Blaubeuren upozornil na novj zkoumn starch
nlez Jean-Guillaume Bordes z univerzity v Bordeaux. Podle nho existuj
vn pochyby o tom, zda lze nstroje z chtelperronienu opravdu
pipisovat neandertlcm.
Jakmile jde o lovka, neandertlce a potky umn, zd se, e vme
tm mn, m ble se na n dvme. To vak je dno samotnm tmatem,
je vce ne kterkoli jin svd k tomu, abychom nesmrn mezery v
datovm materilu zaplovali silou sv pedstavivosti {Frankfurter
Allgemeine Zeitung, 11. 7. 2004, s. 51).
Mli bychom jednodue osm nlezovch vrstev s umleckmi pedmty
aurignacienu z Vogelherdhohle a sousednch jeskyn omladit stejn jako
fragmenty kost. Pak nm zbude umn modernho lovka. Musme se
vzdt pohdky o dajnm umn doby ledov, zejmna kdy dn velk
doba ledov nikdy nebyla (podrobn Omyly v djinch Zem).
Cel ten datov mima bude logitj, kdy neandertlce posuneme na
stejnou asovou kolej s neolitickm lovkem, tedy do doby nanejv ped
5000 lety. Nejde to tak snadno? Pokud bylo zfalovno nejen datovn ran
modernch kost z aurignacienu, ale i neandertlc, jde to relativn rychle a
bez problm.

Msto inu univerzita Frankfurt

V Darwinov omylu je doba kamenn s neandertlcem popsna jako
doba po potop, kter byla chybn interpretovna. Podle doplujcch
vklad v Omylech v djinch Zem]t mezolit iluzorn obdob a paleolit
velmi krtk fze nanejv ped 5000 lety (Zillmer, 2001, s. 197nn.). Ke
zden paleoantropolog podpoila tento nzor zprva ze srpna 2004:
ada lebek z doby kamenn v Nmecku bude daleko mlad, ne se
dosud soudilo. Jak oznmil asopis Der Spiegels odvolnm na nov
radiologick datovn britsk univerzity v Oxfordu, frankfurtsk antropolog
profesor Reiner Protsch von Zieten nadhodnotil st vznamnch nlez o
desetitisce let.
Msto 30 000 let jsou nkter lebky star jen pr stolet. To vyplynulo z
pezkoumn takzvanou radiokarbonovou metodou (metodou
C 14) Antropologie nyn mus pro obdob mezi 40 000 a 10 000 lety
narsovat nov obraz anatomicky modernho lovka, ekl greifs-waldsk
archeolog Thomas Terberger Neandertlec z Hahnofer-sandu je msto 36
300 jen 7500 let star, potvrdil bval vedouc hamburskho Helmov
muzea Ralf Busch. ena z Binshof-Speyeru nen star 21 300 let, ale ila
1300 let ped Kristem. Lebka z paderbor-nskch psk (,nejstar
westflec) nen star 27 400 let, ale jej nositel zemel kolem roku 1750 po
Kristu Po ,prost koukolu u bohuel dn vznamn nlezy lovka
pro obdob mezi 40 000 a 30 000 lety v Nmecku nemme, ekl
TerbergerNejstar nlez kost z Nmecka je nyn kostra z prostedn
Klausenhhle v Bavorsku se stm 18 590 le (DPA, 16. 8. 2004, 17:59
hodin).
Odpovdnost za nesprvn datovn m nst profesor Reiner Protsch.
Dal klov nlez z doby kamenn, dma z Kelsterbachu, podle Protsche
star 32 000, byla pokldna za nejstarho znmho anatomicky
modernho lovka po neandertlcch v Evrop. Tm byla poprna teze, e
v tu dobu il v Nmecku jen n pedchdce, neandertlec. Klov nlez
nyn zmizel a nelze ho znovu datovat. Kriminln policie a sttn
nvladnictv zahjily vyetovn. Bez tto lebky nelze dokzat, e
neandertlci a modern lid ili v Nmecku souasn.
S Protschem jsme se ji seznmili v souvislosti s padlnm datovn
Reckovch kost z rokle Olduvai. Bval spolupracovnci v asopise Der
Spiegel popisuj, jak si Protsch datovn jednodue vymlel. Zvr: To, e
je u lebek z doby kamenn uvdno chybn st, vdli vichni. Protoe se
vymylen daje o st jednodue hod do oficiln teorie, svt podle
nzoru badatel el prostedky, a to ve pro zdar vdy!

Je zarejc a zrove pznan, e mimodn mlad, v extrmnch

ppadech dokonce o 29 000 let posunut datovn nevzbudilo mezi
odbornky ani na vysokch kolch dnou pozornost. Teprve pot, co se
ppadem zaal zabvat Der Spiegel, ustavila frankfurtsk univerzita rychle
komisi, aby se selhnmi vdc zabvala.
ty ovem mus skldat jen profesor Protsch, pokud vbec nkdo. Role
jeho pomocnk, spoluautor a spolupracovnk je potlaena. Ve sv
obhajob Protsch uvd jako pinu monch chyb v datovn zneitn
nlez napklad mikroorganismy. Ropou zamazanousedm let starou kost
by bylo mono snadno pokldat za tisce let starou: jako antropolog pece
mus vdt, jak snadno lze nlez uinit starm a asov upravit podle
poteby. Pro Protscheje datovn pr experimentem, dn absolutn
tvrzen a tedy tak dn podvrh. Chce snad ci, e si z ns antropologov
mohou svobodn dlat blzny? Jist, vdy jeho (mylenkov) experimenty
jsou pouhmi smylenkami. Pstroj k radiokarbonovmu datovn nebyl
do roku 1981 nikdy v provozu (Spiegel, 34/2004) a laborato nemla
dn parametry ke kalibraci. Svtov autorita v oboru lebek z doby
kamenn nedovedla radiokarbonovou metodu sprvn pouvat, cel
desetilet bezostyn psala svmi fantaziemi djiny lidstva jako pohdku
brat Grimm a velk mdia pedkldala jeho smylenky asnouc
veejnosti jako prokzanou skutenost.
Jestlie vak byla ada lebek z doby kamenn pesunuta do mladho
asovho horizontu, musme se jet jednou podvat na nlezy pokroilch
nstroj z tetihorn formace Red Crag v Anglii. Nlezy jsou uznvny za
prav a pochzej pr z doby, kdy se Lucy odvila prvnch krk
(Lohest a kol., 1923, s. 67). V knize lovk doby ledov pichz Josef
Bayer (1927, s. 205) na mylenku klst Red Crag, pokud ne cel Coralline
Crag, do tvrtohor (diluvia), a tedy podstatn jej omladit. Kamenn (vlastn
pli star) nstroje se tak vlastn ocitnou v dob, kdy v Evrop il ji
lovk. Pokud se cel historie lidstva zkrt, nebudou u nstroje tolik
kontroverzn. Je vak nutno analogicky zredukovat i st vrstev, kter
nstroje obsahuj vdyt asov kly geologie a evoluce jsou
neoddliteln spojeny, jedna zanik s druhou. Josef Bayer prokzal, e
dosud pevldajc nzor vdy stn na pemnoen skutench asovch
dob, take i skuten dlka tvrtohor (diluvia, HJZ) je mnohem krat,
ne se dosud pedpokldalo (Bayer, 1927, s. 452).
Pokud nlezy podstatn omldnou, budou jasn i nkter dosud zhadn
ppady. Herman Muller-Karpe se odvil zredukovat st jednoho
krbance na inuitsk kosti z oblasti Old Crow faktorem 20. Metoda AMS
(vylepen radiokarbonov metoda) ukzala, e kost nen star 27 000 let,

jak vyplvalo z datovn po roce 1960, ale e pochz ze zvete, je

zahynulo ped pouhmi 1350 lety (Strauss, 1991, AI2; srv. Heinsohn, 2003,
s. 83). Je nutno nov pezkoumat i dal nlezy z dvj doby a mus i ony
tolikrt omldnout? Avak i hod
noty zjitn metodou AMS jsou stle jet pli vysok, jak ukazuje
datovn kreseb v jeskynch.
Skaln obrazy v Chauvetov jeskyni (dol Ardche, Francie) zaadil
Jean Clottes podle stylistickch znak do stednho mladho paleolitu.
Kdy pak byla zskna data AMS (z stic barviv a organickho materilu
ze skaln krusty, HJZ), je adila malby do aurignacienu, byla Chauvetova
jeskyn pokldna za doklad, e ji v ranm mladm paleolitu existovala
ve Francii vynikajc umleck dla a umlci zkrtka, e je nutno nov
napsat djiny umn a e klasick metody zkoumn skalnch maleb
selhaly. Slep dvra v,exaktn vdy jde tak daleko, e dokonce i
jednoznan ,vd fosilie konce solutrenu a zatku magdalenienu, nov
objeven ,klaviformn znak (tvaru hebu, pozn. pekladatele) byl prohlen
za prost symbol bez vt vypovdac hodnoty a tm byl odbyt, pestoe
pesn pat do archeologicky oekvanho asovho horizontu, uvd dr.
Christian Ziich-ner (2000) z stavu prehistorie a ran doby djinn
univerzity No-rimberk-Erlangen.
Jinak eeno: datovn metodou AMS dv dvakrt tak vysok st ne
dosavadn archeologick datovn. Jsou nov datovn pli star, protoe
zejmna skaln obrazy datovan do kulturnho stupn aurignacienu se
znovu vynouj se stejnmi charakteristikami po pestvce 15 000 let v
magdalenienu (Zuchner in: Quartr, 51/52, 2001, s. 107-114)? Kdy
vidme, jak sve skaln obrazy vypadaj, zd se, e je nadsazen i
archeologick datovn, zvlt uvme-li, e na nich
Obr. 27: Vc pohledu. Pokroil kamenn nstroje se podle pevldajcho nzoru ve
vd objevily v Evrop nhle s pchodem dup ran modernho lovka (A). Pihldne-me-li
k demografickmu modelu (B), zskme z tch nlez pomal (postupn) vvoj (Science,
sv. 283, 26. 3. 1999, s. 2029). S modelem B by se muselo nathnout i st geologickch
vrstev (asov inflace). Bez tto dilatace asu a analogicky k lebkm ran modernho
lovka omlazenm a o 28 000 let se podle Zillmera kamenn nstroje vyvjej sice
explozivn (jako model A), avak teprve od prodn katastrofy zhruba ped 5000 roky (C).

byla dajn v dob ledov zobrazena teplomiln zvata a naz lid.

Nepat tyto obrazy spe do nov se rsujcho obdob ped 5000 a 4000
lety?
Vdy i fze stylistickho vvoje nkterch motiv skalnch obraz
bude patrn pli dlouh. Gunnar Heinsohn (2003, s. 87) se prvem pt
(srv. foto 52): Nepeceujeme modernho lovka, kdy mu pro vvoj
jeho kreslskho umn a po koskou hlavu ,klasickho obdob v
pozdnm magdalnienu neposkytneme 20 000, ale jen 1000 let? Ke
zjemnn kresby bizonho samce pr bylo zapoteb 9000 let. Nemohli
bychom potat i 900 i 700 let nebo i mn? (ibid., s. 87).
Odborn periodikum Science (sv. 283, 26. 3. 1999, s. 2029-2032) se pt,
zda za nedostatek nlez neme chybn interpretace. Pokud nevykldme
vskyt nstroj doby kamenn podle standardnho modelu, ale
pihldneme-li k demografickmu faktoru, vyjde komprimovan asov
model. V dsledku toho bude nalezen mnostv nstroj produkovno
teprve o vce ne 15 000 let pozdji, ne jak tvrd standardn model. V
takovm ppad nebudou nlezy nstroj dokldat nhl nstup modernch
lidskch skupin a s tm souvisejc zatlaen neandertlc, ale spe
pomal pokrok ve star dob kamenn, jeho nositeli byly lidsk skupiny
okolo Stedozemnho moe, s titm v jin Francii a na severnm pobe
panlska (ibid. s. 2029).
Pi tomto zkoumn jde o alternativn interpretaci archeologickch
nlez v konvennm asovm rmci. Protoe se st zpracovn
kamennch nstroj ned urit, mohly by kamenn nstroje nsledovat i
nov datovn svch omlazench majitel a dostat se tak do doby ped asi
5000 lety. Kamenn nstroje tm zpsobem svd o kontinulnm vvoji
nrod bez vyhnn neandertlc a asi o 20 000 let pozdji v neolitu.
Le vak kamenn nstroje ve vrstvch, jejich st znme? Podvejme se
jet jednou na stratigrafii (= poad vrstev) v jeskynch.

Ostr ez
Zakladatel paleolitick chronologie, Gabriel de Mortillet (1821 a 1898)
byl toho nzoru, e po paleolitu nsledoval hned neolit. Edou
ard Cratilhac (1845-1921) se zase domnval, e mezi paleolitem a
neolitem byly velk sti evropskho kontinentu po uritou dobu
neobyvateln. Vrstvy z tto doby jsou mimodn chud a takka bez
nlez, urit by nestaily pro 3500 a 4000 let mezolitu. U sdli, kter
pat vhradn do pozdn fze tohoto dob, se ani jednou ned prokzat, e
byla celoron obvan (Champion a kol., 1984, s. 103).
Nad magdalnienem jsou bezpochyby vrstvy, kter skrvaj leccos
novho, urit vak nepedstavuj pln rozvinut neolit. Podvme-li se
vak na tuto fzi ze stratigrafickho hlediska, pedstavovala by velice
krtk obdob lidsk historie. Dlouh vertikln stratigrafie jsou vude
vzcnost (Champion a kol.), 194, s. 97) a v Anglii nen z dobrch 4000
let mezolitu znm jedin poheb (Champion a kol., 1984, s. 108). Pochyby
o existenci stedn doby kamenn vysloven ji Her-bertem Illigem (1988,
s. 29, s. 160) potvrzuj stratigrafick vzkumy.
Protoe je obtn archeologicky doloit nkolik let trvajc mezolit,
bvaj archeologov v pokuen dopoutt se podvrh a zkreslovn. Tak
byla napklad k jedn z nejlepch nmeckch stratigrafii jeskyn
Ilsenhohle na akropoli durynskho msta Ranis piloena pvodn zprva
o vykopvkch bez mezolitu (Hlle, 1939, s. 105nn.). V roce 1961 vyel
popis velmi tenk mezolitick vrstvy, je vak le pmo, tedy bez steriln
mezivrstvy, pod vrstvou z doby bronzov, take muselo jt o paleolit i
neolit, a nikoli patrn o samostatn obdob. Pvodn archeolog psobc v
Ilsenhohle si nenechal manipulaci se svm ivotnm dlem lbit a
pedloil stratigrafick nlez bez stedn doby kamenn (Heinsohn, 2003, s.
106).
Rovn v ji popsan Vogelherdhohle chyb vrstva, kterou by bylo
mono piadit k mezolitu. Internetov lexikon www.akademie.de (stav k
20. 12. 2004) celou otzku opatrn obchz a mezolit zmiuje jen tak
mimochodem.
Dokldaj geologick vrstvy, stratigrafie, pozvoln pechod od jednoho
kulturnho stupn k druhmu, nebo jsou vrstvy oste oddleny, jakoby
odznuty noem? Tomuto nmtu se podrobn vnoval Gunnar Heinsohn:
upozoruje, e stratigrafie nkterch jeskyn (obsahuj) mezi kulturnmi
vrstvami takzvan slinut vrstvy (vpenn tu) a vrstvy sprae (nkdy se
mluv o jlu). Tyto mezivrstvy jsou archeologicky vcemn steriln a vedly
k dosud nevyeenm sporm (Heinsohn, 2003, s. 74). Steriln mezivrstvy

jsou

dokladem

krtko-

Obr. 28: Spraov vrstvy. Stratigrafie jeskyn Trilobit u A rcy -sur-Cure

ukazu je pm pechody od neandertlskho mousterinu k ran modernmu aurig nacienu. Mezolitick vrstvy chybj. Kulturn vrstvy jsou oddleny sterilnmi
mezivrstvami. Vrstvy sprae (1, 2, 4 a 6) byly do jeskyn naplaveny a vdy
pekryty vrstvami jlu a slinu (vpennho tufu, 3, 5), je vytvoila voda pronikajc
mezerami ve skalnatm strop s rozputnm vpnem. K vytvoen tchto vrstev
by msto 30 000 let klidn stailo 100 i nanejv 1000 let. Po ad vrstev podle
Bayera, 1927, s. 58; srv. Heinsohn, 2003, s. 67nn. S podobnmi stratigrafiemi jako
v jeskynch se lze setkat t u pat strmch svah, kde mvaj podobu vrstvench
teras.

dobch vpd vody. Velice pknm pkladem je jeskyn Abri de Laussel (Bayer, 1927, s. 57). Oddlen lec vrstvy, jak se zd, znamenaj
pm, nhl pechod od druhu Homo erectus (acheulen) k neander-tlci
(moustrien), zatmco vechny ostatn kulturn vrstvy a po solut-ren maj
horizonty oddlen sterilnmi mezivrstvami. Magdalnien, mezolit i neolit
pln chybj. Rovn profil jeskyn Trilobit vykazuje oste oddlen
kulturn vrstvy od moustrienu po neolit, ale bez acheulenu {Homo
erectus) a opt bez mezolitu. Vypad to, jako by tato jeskyn
dokumentovala nhl pechod od neandertlskho mousterinu k
modernmu lovku aurignacinu (kromaoncm).
Jak dsledky plynou z ostrho oddlen kulturnch vrstev pro vvoj
lovka? Teze o multiregionlnm vzniku modernho lovka zdrazuje
pozvoln pechod neandertlce k ran modernmu lovku v Eurasii.
Multiregionalist proto poukazuj na mal anatomick rozdly, i kdy se
neandertlec svou podsaditou figurou od modernho lovka siln li.
Protoe jsou vak popsan evropsk stratigrafie vtinou od sebe oste
oddleny, vypad to, e pomalu (postupn) probhajc vvoj podle
Charlese Darwina je vylouen. asto se vyskytujc ostr oddlen
kulturnch vrstev na jedn stran ukazuje, e
se nemohl uskutenit pozvoln pechod od druhu Homo erectus
(acheulen) k nenadertlci (moustrien), vdy dolo k prudkmu
anatomickmu skoku obsahu mozkovny z 1000 na vce ne 1500

kubickch centimetr a souasn se vrazn zmnil i tvar lebky. Na druh

stran u pechodu od druhu Homo erectus (acheulen) k nenadertlci
(moustrien) a od neandertlce k modernmu lovku leckdy udiv spolen
vskyt nlez obou kultur.
Pro by vlastn vbec mlo dojt k tak nhl antropologick
transformaci, kdy od ranho k pozdnmu neandertlci ubhlo bezmla 100
000 let bez jakchkoli pznak evoluce k modernmu lovku (Gambier,
1989, s. 207)? Tak technick standard vroby nstroj po celou tu dobu
stagnoval, aby se pak nhle zmnil pmo revolunm zpsobem. Protoe
archeologick pechod od neandertlce k modernmu lovku se ve
stratigrafii jev jako rychl, zd se, e nejlpe se s fakty a nlezy shoduje
hypotza o rychlm vytlaen neandertlce. Dokonce i v jeho dajn
domovin, v Africe i Izraeli, nelze prokzat dn jemn mezistupn
pechodu od neandertlce k modernmu lovku. V pevldajcm pojet
vdy zstv spor mezi multiregiona-listy a zastnci zatlaen nerozeen.
Gunnar Heinsohn proto navrhl: neandertlsk eny mvaly kojence,
kte byli bezprostedn dokonale vyvinut modern lid (Heinsohn, 2003, s.
61). Tak lze vysvtlit, e se v jedn a te vrstv vyskytnou nstroje
dajnch rodi (neandertlc) i dt (modernho lovka), zatmco ve ve
lec vrstv se vyskytuj vhradn nstroje modernch lid. Potomci sv
rodie nevyhubili, jejich rodie jen docela pirozen zemeli (Heinsohn,
2003, s. 126).
Pinou tto Heinsohnovy hypo-makroevoluce uskuteujc se nhle
velkmi evolunmi kroky byla elektromagnetick katastrofa na konci ry
neandertlc, je vyvolala mutace. Podobn katastrofa ostatn musela vst
na konci ry druhu Homo erectus k nhl pemn neandertlc. V
minulosti skuten dochzelo k velkm katastrofm, je doprovzely
elektrick vboje a zeslen radioaktivita na to ostatn upozoroval ji
Immanuel Velikovsky (1980, s. 258-260) dovolvaje se nsledk
atomovho bombardovn Hiroimy.
Zrychlen vvoje druh od nich k vym v dsledku silnj
radioaktivity se vak navzdory etnm pokusm v laboratoi nepodailo
nikdy prokzat. Sp zpsobuje vymizen druh i jejich deforma-ci, kdy
napklad ozen muky octomilky maj najednou vce ne tyi kdla.
Zd se, e na konci doby ledov (= na konci potopy) v dsledku
klimatickch zmn a/nebo vyhuben lovkem zmizelo asi 80 procent
vech ivoinch druh, jako byli mamuti nebo obrovt jeleni. Doba
vymen obrovskch jelen byla ovem na zklad nlez na Sibii
zredukovna z 10 500 na 7700 let (Nature, sv. 431, 7. 10. 2004, s. 684689). Ale tak mamuti peili. Na Wrangelov ostrov lecm 120 mil ped

pobem severovchodn Sibie uvnit letn hranice rozen ledovch ker

byla objevena trpasli verze mamuta, je v kohoutku mla pouze 1,80
metru. Tito trpasli mamuti tam pr existovali jet ped 3700 lety (Lister,
1997, 34n., a Nature, sv. 382, 1993, s. 337-340). Jak se tam mamuti vbec
dostali? Pro ili mamuti a na tchto dnes nehostinnch ostrovech?
Pekvapilo je zven mosk hladiny a nsledn zaplaven plochho
kontinentlnho elfu v Severnm ledovm ocenu a uvzli snad na vrcholku
hory, je se pak stala ostrovem (srv. foto 69)?
V Americe vyhubily prodn katastrofy a nhl klimatick zmny celou
stepn ob faunu od kon a velblouda pes obho lenochoda a po
mastodonta. Je vbec cel datace sprvn? Zpravodajsk agentura CBC
vydala zprvu, e na rozdl od veobecnho mnn indini kon znali,
lovili je a poreli (BdW, 11. 5. 2001).
Zstame vak u vvoje lovka. Na zklad stratigrafickch nlez se
zd, e nhl mutace v rmci pouh jedin generace (Heinsohn, 2003, s.
74) byla za popsanch stratigrafickch, archeologickch, kulturnch a
umleckch podmnek vchodiskem ze slep uliky vyvstv jen otzka,
zda nen jin een pro nhl vskyt druhu Homo erectus, neandertlc a
modernch lid, nebo tvrzen, e se neander-tlskm matkm najednou
zaaly rodit pln vyvinut modern dti, mi nepipad pli dvryhodn.
Nezapomnejme, e modern lovk ml opustit Afriku ped 140 000
lety, aby ped 100 000 lety dorazil do Izraele a vystdal nean-dertlce. Ale
v jeskynch Amud a Kebara byly nalezeny pozstatky neandertlc, kter
jsou star jen 60 000 let. Modern lid z t doby tam nalezeni nebyli.
Zatlail snad neandertlec zase modernho lovka? Zvltn je, e
neandertlci v tu dobu zpracovvali nstroje, pouvali ohe a pohbvali
sv mrtv stejnm zpsobem jako modern lid, kte zde ped nimi obvali
te jeskyn (Arsuaga, 2003. s. 30 ln.).
Nebo opustili modern lid zdej kraj z docela jinch dvod, teba e
se dramaticky zmnily klimatick pomry?

Putujc masoravci
Vyhodnocen kost neandertlc mezinrodnm tmem badatel
ukzalo, e neandertlci jedli tm vhradn maso, take byli asi
spnmi lovci. Nkte autoi tvrd, e se ivili pedevm mrinami a e
v ppad nouze museli jst i rostlinnou stravu (Richards a kol. in: PNAS,
20. 6. 2000, sv. 97, s. 7663-7666).
Pi dalm zkoumn byly kostern pozstatky ran modernch lid, je
byly nalezeny v esk republice, Velk Britnii a Rusku, porovnvny s
pozstatky neandertlc, kte ili zhruba ve stejn dob. Zatmco

neandertlci oividn jen lovili zv, ran modern lid dovedli nejen
rybait, ale tak ryby suenm konzervovat, domnvaj se vdci. Navc
dovedl ran modern lovk patrn chytat do tenat i ptky.
Neandertlci trvili vtinu svho asu lovem. Kdy loven zvata
odela jinam nebo se objevil konkurenn lovec, neandertlci nevdli, kde
mohou loveck tst zkouet pt (PNAS, 22. 5. 2001, s. 6528-632).
Podle archeologa Curtise Runnelse zpeetilo znik neandertlc zmizen
velkch std bizon a obch jelen, spojen s klimatickmi zmnami
(Science, sv. 303, 4. 2. 2004, s. 759).
Jestlie byli neandertlci podle veho masoravci a li za zv, ili
patrn koovnm zpsobem ivota. Tm se liili od ranch lid ijcch
tehdy usedlm zpsobem ivota. Vak i v dnen dob ij vedle sebe rzn
etnick skupiny, z nich nkter ij usedle a jin koovn. Za normlnch
okolnost se spolu nems, s vjimkou ppad, kdy umle veden hranice
pinut nomdy, aby se usadili. Avak sexuln kontakty a jednotliv
menci jsou pesto mon a dokonce pravdpodobn.
Domnl vymen neandertlc, je bv asto podporovno absenc
typickch neandertlskch nstroj v uritch geologickch vrstvch, by
mohlo docela jednodue ukazovat na to, e tito lid odeli jako nomdi v
dsledku klimatickch zmn za zv jinam a obsadili jin ivotn prostor.
V poho Zagros v jihozpadnm rnu neandertlci lovili divokovce a
kozy. Ne tato divok zvata vymela (nebo je zmna klimatu pinutila
odthnout jinam?), piel modern lovk, shrnuje studie, a domestikoval je
{Science, sv. 287, 24. 3. 2000, s. 2174-2175). Nemohlo to vak vypadat
tak tak, e neandertlci ovce a kozy nejen pouze lovili, ale jako nomdi
tak chovali jejich stda a obas chodili na lov? Co kdy po klimatickch
zmnch pili usedl zemdlci s domestikovanmi zvaty? Zajmav je,
e dajn ran domestikace v podob pasteveck kultury zaala teprve ped
10 000 lety a skuten chov se prosadil jet o 1000 let pozdji (Marean,
2000, s. 2174). k se, e tento pechod souvisel s vymenm neandertlc
a objevenm modernho lovka. Nemusme vdy pout zkon silnjho
(zdatnjho) evolun teorie. V takzvan dob kamenn byla hustota
populace natolik nepatrn, e byl k dispozici dostatek msta pro vechny
lidi a velk ivotn prostor pro rzn druhy ivoich. Na nkterch
mstech nsledoval plynul vvoj od koovnho zpsobu ivota k
usedlmu, vynucen drastickm zhorenm klimatu a redukc stepnch
ploch, jako napklad po potop. Ruku v ruce s tm el i pirozen bytek
zbylch zdroj masa a domestikace zvat.
Neandertlci neili v jeskynch, akoli napklad v krasov jeskyni u
Euskirchenu (Nmecko) byla asi v jednom vklenku stny jeskyn

zabudovna che. V chi nebo ped n mli obyvatel ohnit, z nho

byly nalezeny zbytky popela. Na volnm prostranstv stavli neandertlci
che nebo stany ze deva, velkch kost a k.
V Rusku a na Ukrajin byly nalezeny pozoruhodn stopy po neandertlskch chch, je byly budovny ze zvecch k na koste z vtv a
mamutch kost. Zven byly obloeny masivnmi mamutmi kostmi a kly.
Zdej kraj tvoila rodn step, je byla v 5. a 3. tiscilet p. n. 1. t
domovem pedskytsk kultury kurhan (kurgan/kur-han je tureck a rusk
vraz pro hrobn mohylu). To je obdob, kam nov datovn klade kosti
ran modernho lovka kultury aurigna-cienu. Pipomnm hrob z polsk
Nowosiolky, kde byla nalezena kostra podobn neandertlsk vedle
etzkov zbroje a nkolika eleznch hrot k otpm. Srovnn tto
kostry s kostrami kultury kurhan (Stolyhwo, 1908) je zajmav u z
geografickch dvod, nebo do domovskch kraj kurhanskho resp.
skytskho lidu byli jet ped jeho vznikem zatlaeni neandertlci a ran
modern lid (aurignacien) z ledovho severu. V rusk tunde, napklad v
obci Pukari, byly na
43

lezeny che, je se podobaj pbytkm neandertlc, byly vak

pisouzeny modernm lidem z mlad doby kamenn.
Tak antilopa sajga, kter se za poslednho (dajn) chladnho
obdob/vyskytovala celoplon v savan porostl stromy sahajc v Eura-sii
od jin Francie po Beringovu inu, ije jet dnes v te oblasti, kam se
sthli nkdej lid doby kamenn, tedy v oblasti ernho a Kaspickho
moe, zatmco mamuti, sloni, hyeny a nosoroci tak ijc v Eurasii
vymeli. V domnlm chladnm obdob ili v Evrop i lvi, jak dokldaj
dajn 32 000 let star kresby ran modernho lovka v Chauvetov
jeskyni ve Francii.
Pi srovnn neandertlc s pslunky stepnch nrod v oblasti
ernho a Kaspickho moe upout okolnost, e tv a tlo Mongol jsou
stavny tak, e nabzej ochranu ped extrmnm chladem. Tlo i obliej
jsou maximln zaoblen. Povrch tla je v pomru k objemu men, aby se
snily tepeln ztrty. Nos je kvli nebezpe omrz-lin mal, stejn tak
nosn drky. Oi jsou chrnny onmi vky, kter jsou skutenmi vky
tuku a je ponechn jen velmi mal otvor,

Obr. 29: Che. Na Ukrajin byly nalezeny pozoruhodn neandertlsk che

(pramen: Dorling, 1994, s. 18). Podobn che stavl i modern lovk, napklad u
Pukari v rusk tunde.prv tak aby jet umonil dobr vidn, zrove vak

chrnil ped ledovm vtrem sibisk zimy (Cavalli-Sforza, 1999, s. 23).

Zd se, e trbinovit oi jsou adaptac na klimatick pomry.

Jestlie ml bt neandertlec v porovnn s kromaonci lpe adaptovn

na studenj klima, znamen to, e neandertlci bu vbec neopoutli
jeskyn, nebo museli neustle nosit odv, aby se chrnili ped chladem.
Jako surovina pro vrobu odv byly rozeny zvec ke, kter
neandertlci pstnmi klny zbavovali tuku a lach. Po vysuen se z ke
uila pslun st odvu (Dorling, 1994, s. 18).
Zajmavou indicii poskytuje nlez ocelov ic jehly. St fosilnho
artefaktu bylo ureno na 26 000 let (Johanson, 1996, s. 99). Pestoe j
nlez analogicky s lebkami neandertlc omlazuji na nanejv 5000 let a
kladu do neolitu, je to hotov senzace, vdy podle oficilnho nzoru
vdc zaala doba elezn v Evrop teprve haltatskou kulturou ped 2700
lety. Tento nlez podporuje nzor, kter jsem vyslovil ji ve svch prvnch
knihch, e dlen na dobu kamennou, bronzovou a eleznou je v zsad
chybn.
Neandertlci se zpsobem ivota podobaj Inuitm (sami se nazvaj
Yuit), je znme pod indinskm hanlivm oznaenm jako Eskymky, co
znamen jedlci syrovho masa. Jejich ivotn prostor tvo Arktida, Sibi,
Grnsko a severn Kanada. Akoli jde o zem vzjemn vzdlen
vzdunou rou a 5000 kilometr, vyznauje Inuity vude podobn jazyk
a kultura. Vj imkou jsou Inuit j in Aljaky a Aleut-skch ostrov, kte
pejali prvky indinsk kultury severozpadnho pobe.
V arktickch krajch se astji vyskytuj lid s kompaktn stavbou a
obecn vtm objemem tla v pomru k jeho povrchu. Tyto rysy pomhaj
lpe udret teplo. Svtl ke j mn nchyln k omrzli-nm ne tmav.
Se vemi tmito znaky se nejastji setkme u severskch nrod, jako jsou
Eskymci, Samov (Laponci) a pvodn obyvatel Sibie. Pesto jsou
nkter reflexy vem skupinm lid spolen, napklad tas svalstva k
vyprodukovn tepla. Rozhodujc adaptace lovka na klimatick
podmnky m biologickou, ale i specificky kulturn povahu, napklad
odvy, pbytky i uvn ohn.
Kostern pozstatky neandertlc vykazuj zvltn kombinaci takovch
znak. Krom lebky a spodn elisti se tkaj stavby tla jako takov.
Neandertlci mli sporou, podsaditou postavu o velikosti 1,60

Obr. 30: Tlesn proporce. Kompaktn stavn neandertlec byl

chladnmu podneb pizpsoben jet lpe ne Inuit (Hublin, 2004, s. 58).
a 1,70 metru. Mui vili prmrn 70, eny asi 55 kilogram. Tk
koste odpovdaly vyvinut svaly. V pomru k trupu byly dy spe krtk,
podobn jako u dnench arktickch nrod, Eskymk a Laponc.
Tito lid byli oividn dobe pizpsobeni chladnmu podneb: U
dnenho lovka souvis tlesn proporce zce se zempisnou kou jejich
ivotnho prostoru. Za tmto elem se uruje pomr hmotnosti k
velikosti, a dlky trupu k dlce konetin. Na zklad tchto mr se z
prmrnch hodnot populace potaj takzvan hlavn komponenty. Jak
vyplv z obrzku 30, ocitaj se obyvatel severskch kraj u prvn hlavn
komponenty na diagramu daleko vpravo: Tlesn stavba je tm
kompaktnj, m je podneb chladnj. Neandertlci byli oividn
adaptovni na drsn povtrnostn podmnky (Hublin, 2004, s. 58).
Mlme se, pokud z ve uveden podobnosti logicky usuzujeme na
spolenho pedka neandertlc a kromaonc? U jsme si ukzali, e
nstroje neandertlc a ran modernch lid se mohou vyskytovat spolu a
dokonce ve zdnliv patnm, toti obrcenm poad vrstev jakoby proti
domnlmu smru vvoje.
Vypad to, e zhada neandertlc se vye, kdy na n pestane-me
pohlet jako na primitivnj pedchoz model nebo dokonce jako na
mrtvou vtev lidskho vvojovho stromu. V souladu s adou publikac
experta Erika Trinkause (PNAS, sv. 94, 1997, s. 13 367-13 373 a Curr.
Anthropology, sv. 41, 2000, s. 569-607) pedstavuj rozdly mezi
neandertlcem a modernm lovkem spe vsledek adaptace tlesnch
znak chladnjmu klimatu (PNAS, sv. 100, 10. 6. 2003, s. 6926).

Timothy D. Weawer (2003) zkoumal tvar a vlastnosti stehennch kost

rznch ijcch i vymelch nrod. Z tohoto hlediska se dnes ijc lid
li podle klimatickch podmnek v pslunm ivotnm prosted:
napklad Vchodoafrian a Zpadoafrian v teplejm od Brit, Aleut a
Inuit v chladnjm podneb. Podle toho spad modern lovk do prvn a
evropsk neandertlec (Neandertal 1 a Spy 1) do druh skupiny. Mme tak
potvrzeno, e neandertlci byli zcela jednodue lpe pizpsobeni
chladnm a arktickm pomrm ne (modern) lid. Specilnm
zkoumnm proporc lidskho tla dospvme dokonce k zvru, e tla
neandertlc svd o hyperpolrn adaptaci (Journal of Human Evolution,
sv. 32, 1997, s. 423-447).
Tyto vlastnosti obyvatel chladnch podnebnch psem zajiuj lep
hospodaen s teplem ne u lid v tropech. Podle studie zveejnn v
odbornm asopise Science (sv. 303, s. 323) rozdl spov ve zmnch v
ddinosti resp. v mitochondrich. Z hlediska drastickho omlazen tch
nkolika mlo neandertlskch lebek i nadle povaovanch za prav
nevypad ji neandertlec jako pedchdce modernho lovka, nato pak
jako samostatn druh, ale jako chladu obzvl dobe pizpsoben forma
i varianta modernho lovka.
Tento pedpoklad se opr o popsan vzkumy: tvar a vlastnosti
stehenn kosti nejsou u neandertlc extrmn, ale podobaj se kostem
dodnes ijcch pvodnch obyvatel Aleutskch ostrov (u Aljaky).
Odkud Aleuti pochzej? M se zato, e se ped zhruba 10 000 lety, tedy
po skonen doby ledov (potopy a doby snhov, HJZ) sibit nomdi,
Unaganov, usadili na etzu Aleutskch ostrov, je se jako pokraovn
poloostrova Aljaky obloukovit thnou zhruba 2000 kilometr a k Sibii
a oddluj Beringovo moe od Pacifiku. Drsn klimatick podmnky na
pobe Beringov moe pinutily obyvatele, aby se lpe pizpsobili.
Aleuti se od Eskymk li kulatmi oblieji.

Obr. 31: Pizpsoben klimatu. Srovnn r znch funkc (forem) stehenn

kosti ukzalo, e Neandertlci zde srovnvan s Aleuty a Inuity pat k nrodm

adaptovanm na chladn klima, zatmco modern lovk je pizpsoben teplejmu
podneb. Peruovan vodorovn ra ukazuje pr mrnou hodnotu dnench
nrod (Weaver in PNAS, sv. 100, 10. 6. 2003, s. 6926).

Tito arktit indini pat k jazykov rodin, kter se k esky-moaleutsk. V zpadn Kanad po Grnsko je dal velk jazykov rodina, NaDen. Ob pat k jazykovm rodinm Starho svta, eurasijsk resp.
den-kavkazsk (Greenberg/Ruhlen, 2004, s. 59).
Protoe se Na-Den jako vchodn vtev den-kavkazsk rodiny
vrazn li od eurasijsk, nemohli se Na-Den odtpit od eskymo-aleutsk rodiny na americkm kontinentu, nbr museli pijt do Ameriky s
vlastn, mlad vlnou pisthovalc (Greenberg/Ruhlen, 2004, s. 63). Po
prvn pisthovaleck vln ze Sibie ped 15 000 a 12 000 musela
nsledovat druh ped 5000 a 2000 lety (PNAS, sv. 98, 14. 8. 2001, s.
10021).
Na to, odkud pili prvn osdlenci ve vchodn Sibii, dn jednotn
nzor neexistuje. Podle srovnvac studie lebek rznch nrod mlo dojt
k expanzi ze Starho svta pes Sibi na vchod ped 200 000 lety, jak
dokazuj dajn nlezy nstroj na Sibii, pestoe odpovdajc kostry
nalezeny nebyly (Drevjanko, 1998). Podle jinch odbornk smoval
pohyb nrod Asi od jihu, poppad pes Indii, Koreu a Cnu dl na
vchodn Sibi odtamtud jakoby opan zpadnm smrem pres Sibi do
Evropy a vchodnm smrem pes Aljaku do Severn a Jin Ameriky
(Cavalli-Sforza, 1996, s. 109).Udlejme si nyn malou pestvku a
zamysleme se nad novmi mylenkami a vsledky zkoumn. I v oficiln
vd dv st badatel obrcen smru migrace do souvislosti s
neandertlci. Vypad to, e nedolo k dnmu vvoji ve smyslu
Darwinovy teorie, ale neander-tlec donedvna popisovan jako primitivn
pedchdce se ukazuje jako modern lovk, jeho tlo se jednodue
pizpsobilo arktickm pomrm. Jde o adaptaci na klimatick pomry, k
jejmu vysvtlen nepotebujeme dn fantastick skoky i nhlou
mutaci. K vysvtlen sta zkony ddinosti ehoe Mendela
(mikroevoluce) a klimatick adaptace. Po 150 letech se makroevoluce od
primitivnho k modernmu lovku v podob vyraen vhonku na kmeni
evoluce ukazuje jako vdou a mdii peliv pstovan omyl.
Vyvstv dal otzka: nepilo ran osdlen Ameriky nikoli ze Sibie
ped Beringovu inu, ale z Evropy pes Island a Grnsko? Toto spojen,
kter jsem v knize Kolumbus pieljako poslednpopsal jako grnsk most
je podstatn krat ne cesta nap Sibi. Vyjdeme-li z osdlen arktickch
prostor po skonen doby ledov ped nkolika mlo tisciletmi, pak bylo v

t dob osdleno i tehdy such dno Severnho a Barentsova moe. Zplavy

pily a pozdji, po skonen doby bronzov, jak dokazuj megality na dn
jen 50 metr hlubokho Severnho moe. Protoe se v, e grnsk most
byl vlastn za-lednn, pokld se toto krtk spojen do Ameriky za
neprchodn, take migrace musela podle nzoru vdc probhat pes
irok toky Sibie.

Obr. 32: Rozdlen.

Prehistorick v lny pisthovalc v Severn Americe podle Cottevieille
Giraudeta. Ctverekovan plocha: Eskymci (Hyperborejci), rafovan:
kro maonci, tekovan: asijsk nrody.

Fze propagovanho osdlen ji bezledovch arktickch zem po

skonen doby ledov je oznaovna jako stedn doba kamenn, kter v
severn sti stedn Evropy trvala v letech 8000 a 4500 p. n. 1. Pokud
tuto dobu krtneme jako pouhou iluzi, posune se fze expanze naich
pedk pesn do fze po povodni zhruba od roku 3000 p. n. 1. To je v
souladu s mou tez a tak s novm datovnm jak jsme u popsali lebek
neandertlc a kromaonc. Na takto zkrcenm asovm ebku se tak
neandertlci stvaj pedchdci Aleut, jim se i podobaj. Oficiln zstali
neandertlci po dobu 100 000 let kdesi na vchodn Sibii. Aby se pak ped
40 000 lety nhle pemnili na modernho lovka. Po dalch destkch
tisc let pak pr proli tehdy dajn zamrzlou brnou Nov svta, kterou
mli pmo ped nosem. Zkrame jednodue pli dlouh obdob a
zjednodume tak obraz vvoje lovka, podvejme se, jak vypadala
skuten migrace nrod!
Protoe nov prozkouman lebky neandertlc a kromaonc jsou
maximln 5000 let star, pat pmo do neolitu. Tam jsou vidt nae
koeny ne v njakm procesu v mezolitu (Barbujani/Berto-rello, 2001,
s. 23).

Otzka pvodu neandertlc tm vak vyeena nen, vdy co dl typ

lovka adaptovan na arktick podneb v horkch klimatickch krajch,
jako je Afrika? Vzhledem ke sv adaptaci se tam nehod: vak tak byli
neandertlci prokzni jen v Evrop a (Pedn) Asii, nikoli vak v Africe.
Odkud pochz neandertlec i tak Homo erectu
Podle mch pedstav nen doba ledov nic jinho ne doba snhov po
potop, ta vak zaala teprve asi ped 5500 (poppad 4500) lety trvalou
zimou po dopadu jednoho nebo nkolika nebeskch tles (srv. vklad v
Darwinov omylu). Do tohoto obdob po potop spad znovuosdlen tm
vylidnnho evropskho kontinentu (megalitick kultury) po roce 3000
(pop. 2000) p. n. 1. Spolu s posunem klimatickch psem putovali
nomdi z tundry (neandertlci) do zem na severu a na vchod. Pili tak
odtamtud a vyhnala je do Levanty a do poloostrovn Evropy jen zima a
doba snhov po dopadu meteoritu? Lze tak vysvtlit kulturn vrstvy, kter
se stejn rychle objevily jako zmizely? Jsou steriln mezivrstvy docela
jednodue vrstvami na-plavenmi obrovskmi pvaly vody, je zpsobily
rychl sled udlost a suplovaly tak dlouh tiscilet bez phod, kter jsou
pouhou iluz? Pro vlastn ily v blzkosti severnho plu kultury, je
pozdji odthly k jihu? Ped dopadem meteoritu, jen pivodil konec
dinosaur (hranice kda/tetihory), nebyl na severnm plu led a tento stav
petrval podle mho soudu vykrtme-li tetihory a pleistocn a do
doby ped 5500 lety. Jak dokzali lid uniknout tomuto peklu? Jak
dokazuj simulace a potvrzuj paleobotanici, nejzaz sever Evropy a
Severn Ameriky nejhor devastaci unikl (SpW, nor 2005, s. 54).
Prodn katastrofy tm vyhladily ekosystmy v Evrop a Severn
Americe, avak Arktida zstala relativn uetena.
Nov studie univerzity v britsk Cambridgi dokld na zklad analzy
zub a kost, e ivotn podmnky neandertlc jsou srovnateln s
podmnkami pvodnch obyvatel severn Aljaky. Zimn teploty klesaly
ped 30 000 (podle oficilnho datovn) na deset stup pod bod mrazu.
Neandertlci a lid aurignacienu se nakonec sthli do nkolika mlo
toi v jihozpadn Francii a na pobe ernho moe {dpa podle New
Scientist, vydn 2431, 24. 1. 2004, s. 10).
Vyhuben neandertlc lidmi aurignacienu se vak v kadm ppad
nekonalo. Jde o nesprvnou interpretaci na zklad patn pochopench
archeologickch nlez. Neandertlci jako koovnci, lovci a sbrai
nevymeli, ale po rapidnm poklesu teplot odeli zprvu na jih. Kdy zaalo
prvn chladn obdob, byli neandertlci nuceni uchlit se na jin okraj
vchodoevropsk niny. Hledali toit na poloostrov Krymu a na
severnch svazch Kvakazu (Arsuaga, 2003, s. 323). Neandertlci byli

objeveni na druh stran 50. rovnobky, jak dokazuj nlezy z Richty,

itomiru a Chotyleva: Nen pochyb, e se dovedli pizpsobit velice
extrmnm podmnkm (ibid. s. 323).
Proto se neandertlci a i kromaonci (v aurignacienu) objevuj nhle,
podle okolnost kad skupina zvl nebo i ob najednou, nkdy dokonce,
jak jsme vidli, ve zdnliv obrcenm poad vrstev. Neandertlci dnes ij
dl ve svch arktickch potomcch.
Jak po dob ledov stoupala teplota (= sklenkov efekt), thli
neandertlci opt k severu, nebo nsledovali stda sob na sever (severn
Evropa, Grnsko, Kanada) a na zpadn Sibi. Pvod pisthovalc
nazvanch dnes Inuit (Eskymci) leel dlouho zahalen temnotou. Na
okraji arktick oblasti se Inuit setkali s pbuznmi nrody ze Severn
Ameriky, je se ad k jazykov rodin Na-Den (mj. Tlingi-tov na
Aljace) a k algonkinsk jazykov skupin ve vchodn Ka

Obr. 33: Obydlen Arktida. Mapa severn polokoule s (tekovanm)

vyznaenm nejvtho rozen pevnin v diluviu, je u mo nilo velk migrace lid i
zvat (Bayer, 1927, s. 427). Dnes zatopen elfov zem byla osdlena. Antika
znala Thule, zemi na nejzazm severu, kde ili Hyperborejci. V tu dobu vldlo v
dnes arktickch oblastech sklenkov podneb po potop a teplota vody v Severnm
ledovm ocenu dosahovala 20 stup. Kdy se ochladilo, zaala migrace na jih
(Severn A merika a Eurasie). Jin Hyperborejci zstali a pizpsobili se chladu.

Nakonec byli i oni (neandertlci, kro maonci) vyhnni na jih. Kdy se zlepilo
podneb, thly tlupy se soby opt k severu, nyn to vak ji byli Inuit (Esky mci).
Setkali se tam znovu se s vmi pbuzn mi etniky Na-Den. Dut ipky ukazuj
zplavy v Asii. To vysvtluje, pro jsou pbuzn jazyky do movem na vchodn a
zpadn Sibii, n iko li vak na Sib ii stedn.

nade (mj. Abenakiov, Micmacov). Jazykov rodiny eskymo-aleut-sk

a Na-Den dajn pochzej z rodin Starho svta. Co kdy to je jinak a
koeny vech tchto jazyk jsou na severu?
Na ece Jana, na 71. severn rovnobce, bylo nalezeno nkolik set
kamennch hrot a nkolik rati otp vyrobench z roh nosoroc a
mamutch kl, je se podobaj zbranm indin Clovis. Doposud se
pedpokldalo, e k osdlen kraj na sever od polrnho kru-hu dolo
teprve po skonen doby ledov. St novch paleolitickch nlez na
vchodn Sibii bylo ureno na zhruba 31 000 let, co je vce ne
dvojnsobek st doposud nejstarch nlez z Arktidy {Science, sv. 303, s.
52).
Oficiln vda nesouhlas se zde prezentovanm nzorem, nebo Evropa
byla dobyta nkolikrt, v podstat vak tyikrt od vchodu k zpadu:
nejprve ji osdlil Homo erectus ped 800 000 lety, potom neandertlec ped
120 000 lety, potom ran modern lovk ped nanejv 40 000 lety, a
nakonec byla znovu obsazena po skonen doby ledov s rozvojem
rolnictv ped 10 000 a 8000 lety. Zcela nelogick je tvrzen, e ran
modern lovk nsledoval neandertlce nap Evropou, aby ho do koene
vyhubil a obsadil jeho ivotn prostor. Hustota obyvatelstva v Evrop
byla tehdy jet velmi nzk. Pelidnn urit nebylo hlavnm problmem.
Osdlen Evropy po dob ledov (= po potop) souvis s takzvanou
neolitickou revoluc, kter se vyznauje zmnou koovnho zpsobu ivota
na rolnick. V tto souvislosti se asto hovo o nhlm objeven keramiky,
brouench kamennch nstroj, domestikace zvat a pstovn rostlin,
pestoe novj vzkumy ukazuj spe na proces pozvolnch zmn a slova
revoluce bychom se radji mli vysthat, Neolitit zemdlci osdlili pr
Evropu ze Stednho Vchodu resp.
z Anatolie (Turecko) a z oblast severn od ernho moe, kde kvetla
preskyt-sk kultura kurhan.
Nejstar doklady zemdlstv se naly v srpu zem od Palestiny po
Persk zliv, tedy v takzvanm rodnm plmsci. Nen nhoda, e zde
nachzme starobyl mstsk kultury z doby kamenn jako Jericho a Catal
Hiiyiik, je byly osdleny dlouhou dobu a nkolikrt pestavovny.

Obr. 34: Pipraven k bitv. Vlenk z kmene Tlin-git ijcho na pobe Aljaky. Ti
pat k jazykov rodin Na-Den a tm zrove k jazykovm skupinm Starho svta. Z
Harpers Weekly, 1869.

V oblasti rodnho plmsce v zim prelo, a proto tam byly ideln

klimatick podmnky. Lid se zde tud mohli postupn usazovat a
pechzet k zemdlstv. Kdy nastalo mlad obdob dryas (studen
obdob) a podneb bylo studenj a su, zdroje potravy vyschly. Lid
opustili Jericho i dal sdlit. Ukrajinsk a jihorusk roviny se mezitm
mnily znovu na step (Pitman/Ryan, 1999, s. 324). Tisc let trvajc mlad
dryas dajn, skonil ped 11 400 lety. V modelu s potopou ho lze
ztotonit se zimou po dopadu meteoritu. Teploty klesaly a v jihozpadn
Asii, Evrop a Africe tm neprelo. Nsledkem toho vznikl souvisl
globln ps pout od Asie pes Arabsk poloostrov a do Afriky (Gobi,
Arabsk pou, Sahara). Podle skalnch maleb lze soudit, e dve byl na
Sahae velice rozen hovz dobytek; z klimatickch dvod bylo nutno
ho nejpozdji ped 3000 lety pesunout k jihu, potvrzuje genetik Luigi
Luca Cavalli-Sforza (1999, s. 138).
V evropskch horch se intenzivnji tvoily ledovce, zatmco od
kontinentlnho elfu Irska do jin Francie a k dolnmu Rnu vldly
tropick teploty, jak ukzaly i nov vrty u Bergisch-Gladbachu. V tu dobu
vznikaly fantastick jeskynn obrazy v jin Francii, na nich vidme
neobleen lovce spolu s pumami, lvy, antilopami a dalmi tropickmi
zvaty. Severn moe a prliv La Manche byly tehdy sou. Velk Britnie
a Irsko byly spojeny s kontinentln Evropou. Nzk podmosk prahy
blokovaly Golfsk proud mezi Angli, Islandem a Grnskem a odvdly ho

na jih podl pobe Francie a Iberskho poloostrova. Tepl voda byla

zatlaovna do Biskajskho zlivu, take zde vldlo tropick klima. V tu
dobu ili ve stedn Evrop dokonce i hroi, zatmco vysok hory v Alpch,
Pyrenejch, ve Skandinvii a v Grnsku se pokryly ledem. V Evrop je toto
obdob oznaovno jako paleolit, as lovc, sbra a nomd. Ten vak
neskonil ped 10 000 lety, ale pedstavoval jen relativn krtkou fzi ped
(o nco vce ne) 4000 lety. Tento scn podrobn popisuji a zdvoduji
ve sv minul knize Kolumbus piel jako posledn.
Protoe v oblasti ernho moe tm neprelo, byl psun vody m dl
men, take povrchovm odpaovnm se ztrcelo vce vody, ne kolik
pivdly eky a det. ern moe se tak mnilo ve vnitrozemsk jezero
bez odtoku. Avak i obyvatel Anatolie a rodnho plmsce zsti i
docela opustili sv pole. Mnoho skupin se sthlo na zem, kde jet byla
voda, do kraj pi bezch tch nkolika m-lo dosud nevyschlch ek a na
pobe ernho moe (Pitman/Ryan 1999, s. 325).
Nkter skupiny lovc, sbra a pastevc pevzaly rolnictv od svch
soused a pivykly novmu zpsobu ivota. Kvetl obchod a nouze nauila
lidi regulovat vodu v deltch, a tak byla vynalezena technika umlho
zavlaovn.
ern moe bylo jednm z poslednch rezervor sladk vody, a proto se
lid usazovali na jeho bezch. Kraje okolo Stedozemnho moe byly v
dsledku tvorby pout v Africe a na Arabskm poloostrov suovny
suchem, a tak byly tm liduprzdn. Pak se situace uvolnila a zaalo
znovu pret. Nkte obyvatel okolo ernho moe, zatlaovan pomalu
stoupajc hladinou vody, se vraceli do oputnch sdli na jihu (Anatlie,
Levanta). Existujc a nkdy zemtesenm znien zbytky staveb, kter
dnes obas nachzme na zpadnm pobe Stedozemnho moe, byly v
rychlosti nouzov opravovny, ovem s vyuitm stavebnho materilu,
kter byl na mst. Zceniny v sousedstv slouily asto jako kamenolom.
Proto v antickch mstech asto nachzme na technicky kvalitn a solidn
postavench zkladovch zdech velijak slepen stavby, v nich jsou
pouity star stavebn prvky leckdy postaven na hlavu. Destrukce sdli
se vtinou chybn pipisuje vlenm udlostem.
Hladina ocen mezitm stoupla natolik, e voda nakonec doshla
okraje valu na vstupu do dol Bosporu a pak se rozlila do
(vnitrozemskho) ernho moe, je leelo o 150 metr ne. Cca 50
miliard kubickch metr slan vody proudilo den za dnem do nkdejho
sladkovodnho jezera a hubilo tamj ryby, a je nakonec nahradily nov
slanovodn ryby ze Stedozemnho moe.
Znm neolitick sdlit se bez vjimky nachzej na naplaven pd

zadrujc vodu, jak zjistili Rusov svmi vrty do sediment vude na

irokm, dnes pod vodou lecm kontinentlnm elfu u pobe Bulharska,
Rumunska, Ukrajiny a Ruska. Rolnci, jejich sdlit lze dodnes zjistit
hluboko pod moskou hladinou ernho moe, se ped postupujcmi
vodnmi masami museli dt na tk. Nrody ijc okolo ernho moe
byly rozptleny vemi smry na zpad (stedn Evropa), na sever (vchodn
Evropa), na vchod (Asie, a do Japonska) a na jih (Levanta, Mezopotmie,
Egypt) (srv. Pitman/Ryan, 1999, s. 325nn.).

Obr. 35: Genetick mapy. Prvn tyi sloky genetick mapy Evropy dvaj
typy krajiny podle Cavalliho-Sforzy (a kol., 1994). Mapa A doku mentuje expan zi
neolitickch rolnk orientovanou na zpad, je vedla k nepoetnmu osdlen.
Mapa B ukazu je adaptaci na chlad od severu na jih pravdpodobn jako nsledek
jedn jedin migrace neandertlci, aurignacien. Do tto fze pat megalit ick
obdob kro maonskho lovka, ale t Baskov, jejich vas -konsk prajazyk je
mo no doloit pes stedn Evropu (Bavorsko) a po ern mo e. Mapa C ukazuje
vojenskou expanzi spojenou se zlepenm podneb a smujc na zpad do Evropy
a na jih do Indie, je vychzela z kraje kurha-n (m.j. Skyt) u ernho moe.
Mapa D ukazuje expan zi ek v Evrop. Jdro osdlen je vybarveno ern. Z:
Luca a Francesco Cavalli-Sfo rza, 1994.

Vojensk invaze nrod kurhansk kultury postupujcch na zpad od

ernho moe (Skytov) vedla k obsazen prostor, je mezitm uvolnily
odchzejc lovci a sbrai (srv. Renfrew, 2004, s. 44). Nrody od ernho

moe si do nov (a zrove star) vlasti pinesly kulturu dlouhch dom

pozdji oblbenou u Kelt, Germn a Viking a sv emesln umn
(keramiku) a metody orby. Druh expanze zaala v ecku ve 2. tiscilet p.
n. 1. (srv. Cavalli-Sforza, 1996, s. 248). O tto expanzi (mapy C a D obr.
43) peme podrobn v knize Kolumbus piel jako posledn.Skytov a
jejich pedchdci, kultura kurhan, ili na sever od ernho moe a k moi
Kaspickmu. Zde byl domestikovn k, kterho Skytov i kultura kurhan
pouvali k jzd. Tyto nrody, oznaovan zhy jako Mongolov, nebyly
vnitroasijskho pvodu, ale byli to Indoevropan, kte se na zpad rozili
a do ecka, Evropy, Velk Britnie a Skandinvie (Renfrew, 2004, s. 44).
S tmito nrody piel do Evropy tak prajazyk, z nho vznikla gttina,
kelttina a star nmina, jak to v roce 1735 popsal Johann August
Egemolff v knize Historie der teutschen Sprache. Nrody budujc megality
byly tedy Indoevropany, z jejich jazyka, se vyvinuly dnen keltsk
jazyky. Z tohoto pohledu se cel evropsk prehistorie jev jako etz
neustlch zmn na spolenm ran indoevropskm zklad, kde peilo
jen nkolik mlo neindoevropskch ostrvk. Hnac silou tchto sthovn
nebyly vlny pisthovalc, ale sloit vzjemn vlivy v Evrop s
ekonomikou v podstat zemdlskho typu a indoevropskm jazykem
(ibid., s. 47).

Zmna ivotnho prosted

Tento krtk nrt djin po potop (resp. po dajn dob ledov)
zeteln ukazuje, e zem Evropy bylo obydleno jen nkolika lovci a
sbrai a bylo osdleno teprve relativn pozd v mlad dob kamenn. To
neznamen, e pedtm neexistovaly v severn Evrop dn kultury.
Oficiln se ani neuvauje o tom, e dnen arktick kraje byly v dob
ledov osdleny usedlmi nrody.
V Antice byl tento bjn a nedosaiteln nrod zcela na severu, na
okraji zem, nazvn Hyperborejci. Pozdji se toto oznaen pouvalo pro
kad nrod daleko na severu, protoe ptrn po nich bylo bezspn,
nebo velk zplavy a prudk pokles teplot vedly k tku tchto nrod
pes pevninu i moe smrem ke Stedozemnmu a ernmu moi. Za sebou
zanechaly Arktidu, je se prv tehdy pokryla ledem (Kanadu, Grnsko,
picberky) a bezmla vylidnnou Evropu, je vypadala docela jinak, ne
jak ji znme dnes.
Nkolik tuct tehdejch velkch jezer u dnes neexistuje, jako
napklad jezero na hornm Dnpru, jezero na horn Volze, Tunguzsk
jezero, Pursk jezero i Mansijsk jezero (Grosswald, 1980, obr. 7).
Mapa svta eckho kartografa Eratosthena ukazuje spojen mezi

Kaspickm jezerem a Severnm ledovm ocenem. Dnes je mezi nimi 2200

km pevniny. Popustil zde Eratosthenes uzdu sv fantazii? Ale i geograf
Pomponius Mela vydal ve sv Kosmografii mapu, v n je Kaspick moe
lec v zemi Skyt spojeno irokou ekou se Severnm ledovm ocenem
na severu, jen je ostatn oznaen jako Skytsk ocen. Tyto mapy existujc
ji v antice maj mon svj pvod v ped-eck kultue Kartaginc
(Hapgood, 1966, s. 113).
Na spojen se Severnm ledovm ocenem, zakreslen v mapch,
ukazuje vskyt kaspickho tulen {Phoca caspica): ten ije v severn sti
Kaspickho moe a podob se tuleni bajkalskmu. Pokles hladiny
Kaspickho moe znemonil obma druhm dostat se do Severnho
ledovho ocenu. Zd se, e tuto situaci potvrzuj i geologick okolnosti.
Tak velk nina, Kaspick prolklina, kter zaujm plochu 200 000
kilometr tverench, a s mrnm sklonem smrem k Ba-rentsovu moi
(Severnmu ledovmu ocenu) ukazuje na nkdej spojen. Kaspick moe
vypluje nejhlub msto prohlubn zemskho povrchu, je se rozkld a
28 metr pod hladinou dnench ocen. Po potop tvoila tato Kaspick
prolklina velk moe, jeho hladina leela podstatn ve a je bylo
propojeno s Barentsovm moem, a jeho prostednictvm i s Atlantikem,
Beringovm moem a Tichm ocenem.
Podle vzkumu P. A. Carlina (a kol., 2002, s. 5-6 a 17-35) bylo na konci
doby ledov ped 13 000 lety (= ped 4500 lety po dob snhov) nkolik
dnes ji neexistujcch jezer na Sibii vyplnno ob

Obr. 36: Zemsk kotou. Podle antickch pedstav v dob Hrodota (490-430
p. n. 1.) byl zemsk kotou obklopen ocenem, propojenm s Kaspick m mo em
(K). Na severu konil zemsk o krsek na zem Kimmer, kmen pbuznch se
Skyty. Tento nrod uvdn ji Hrodotem il b lzko vchodu do Hd. V jejich
vlasti byla neustle noc (kimmerijskt ma), Hlios zde nesvtil. Nkde na severu i
na
severozpad
ili
bjn
Hyperborejci,
lid
daleko
na

severu.
Obr. 37: Supervl na. Obrovsk pval valc se od poho Altaj ke Kaspickmu
moi po sob bhem nkolika hodin zanechal a osm metr mocn vrstvy suti, jako
zde v dol Jolo mon ve vchodnm Kazachstnu.

rovskmi zplavami z asijskch hor. Voda nakonec natekla do Kaspick

prolkli-ny a odtud byla odvedena do ernho moe. Pi tomto vzkumu
(Carlin a kol., 2002) se ovem vychzelo z pedpokladu, e odtoku z
Kaspickho moe do Severnho ledovho ocenu v dob ledov brnily
dajn ledovce. Pijmeme-li vak msto modelu doby ledov model doby
snhov, pak sice padalo hodn snhu a tvoilo se velk mnostv ledu,
avak nebyly dn kilometry siln ledovce v ninch, nbr jen siln
ledov krun na vysokch horch (srv. Omyly v djinch Zem, s. 212nn.).
Pokud budeme vychzet z modelu doby snhov, pak odtoku z Kaspickho
moe na sever do Severnho ledovho ocenu nic nebrnilo (foto 65). Obraz
ze starovkch map pitom dokresluj a podporuj posledn vzkumy.
Pedpokladem pro takov scn jsou superzplavy a ohromn pvaly
vod, o nich jsem ji psal ve svch knihch, je vak oficiln vda
nepestv odmtat. Avak tento nzor, o nm pi ji od roku 1998, byl
nedvno vslovn potvrzen v odbornm periodiku Science (29. 3. 2002, sv.
295, s. 2379-2380): svdky tchto zplav jsou velk pnve s jezery z doby
ledov na Sibii (mj. Kaspick a Aralsk moe). Pvaly vod zaplavily
dokonce i stovky kilometr irok vysoiny, je jim stly v cest. Do
horskch heben pitom vyhloubily strouhy, je meme zeteln vidt na

satelitnch snmcch centrln Asie. V zpadn n je obrovsk pou

Takla Makn (Tarimsk pnev). Zde bylo velk jezero srovnateln s
Kaspickm moem, po jeho severnm behu vedla dvn obchodn cesta,
hedvbn stezka. Jak jsme ji psali, nov studie oprajc se o studium lebek
dokld
putovn neandertlc Sibi do Severn Ameriky. Nebyla vak cesta pro
prapedky Eskymk a neandertlce uzavena vodn cestou mezi
Kaspickm a Barentsovm moem (Severnm ledovm ocenem)
zakreslenou na starch mapch a etnmi irokmi toky a velkmi
vnitrozemskmi jezery na Sibii, je jsou vsledkem nesmrnch pval v
Asii?
Ano! Vdy neandertlci pizpsoben arktickmu chladu pili pvodn
ze severu, avak nikoli z jihu ani z vchodu (ze Sibie). Tito lid
(Hyperborejci?) byli zatlaeni na jih na poloostrovn kontinent Evropu
neustlm zhorovnm klimatu na severu spojenmu s dobou snhovou po
potop. Pohyb neandertlc a lid aurignacienu na jih pesn souhlas s
pohybem ledovho pkrovu severn Evropy, zdrazuj vdci kolem
Tjeerda van Andla z univerzity v britsk Cambridgi {New Scientist,
vydn 2431, 24. 1. 2004, s. 10).
Nrody doby kamenn se uchlily do nkolika mlo toi v
jihovchodn Francii a na bezch ernho moe. Pedstava o tku
modernho lovka ze stedn a severn Evropy do oblast kolem ernho
moe, dve ne dolo k znovuosdlen Evropy znmmu jako neolitick
revoluce, odpovd vyhnn stedoevropskch a severskch nrod z kraj,
kde nkdej step zaplavilo Severn moe popisovan v knize Kolumbus
piel jako posledn Anglie a Irsko byly v tu doby jet spojeny s
evropskm kontinentem. Zaplaven a oddlen Velk Britnie a Irska od
kontinentln Evropy vedlo k dramatick zmn klimatu, doprovzen
mohutnou tektonickou innost (t Hsu, 2000, s. 174).
K potop dolo i v oblasti Baltu, podle oficilnho datovn o nco vce
ne ped 6000 lety: stoupla mosk hladina a zrove poklesla zemsk
kra. Pod vedenm DFG (Nmeck vzkumn spolenosti) objevili
archeologov v rmci vzkumnho projektu Sincos (sinking coasts:
klesajc pobe) na dn Baltskho moe ve Wismarsk ztoce nkolik
sdli z doby kamenn a pozstatky potopench les, a to a v hloubce
sedmi metr. Na Baltu byla zkoumna i dal nalezit, napklad u ostrova
Rujany. V letech 5400 a 4100 p. n. 1. ili v oblasti Baltskho moe
neolitit lovci a sbrai, lid z Erteboelle, zvan tak podle dnsk lokality
Erteboelle na Linfjordu. ili v malch vesnicch, plavili se na ir moe a
ivili se chytnm ryb a lovem. Byli rozeni od st Labe do Dnska,

jinho vdska a Polska. Z anatomickho hlediska psobili starobyle. Ve

30.
letech
20.
stolet
byla

pi
Obr. 38: Zatopen. Darssk prh oddluje zpadn (vlevo) lec Beltsk moe
od vlastnho Baltu. Beltsk moe nen hlub ne cca 25 metr, prh je 18 met r
hluboko; vchodn spad Baltsk moe do vtch hloubek. Dnen dno Baltskho
moe (b l plochy i dal) bylo kdysi osdleno. Dle Blo wa, 1952.

oprav hrze na Rujn objevena lebka jednoho z tchto lovc a

sbra. Leben klenba byla dobr centimetr siln a lebku
charakterizovaly mohutn nadonicov oblouky odkaz na robustnj
nean-dertlsk typ? Navc byl mu, jak ukzal nejnovj przkum, po
indinskm zpsobu skalpovn
Nemohou snad Dnov kvli katastrofickm zplavm dodnes
pevyprvt sv kulturn djiny ucelen? Chyb jim dleit lnek mezi
rolnickou kulturou rovin a dnskou kulturou lovc a sbra. Pohbily snad
kulturn minulost severn Evropy vlny dve osdlenho Baltskho a
Severnho moe? Meklenbursko le na Baltu ji 7000 let a hladina
jinho Baltu stoupala jako voda ve van, kter se zdvih jen na jedn
stran Ne se tento proces v severnm Nmecku projevil, sahalo Baltsk
moe zhruba k linii, je je dnes minim ln 25 metr pod hladinou,
konstatuje profesor Knud von Blow (1952, s. 49). Na obr. 38 jasn vidme
jak prh Darsser Schwelle oddloval
vlastn Baltsk moe od Beltskho, je v zpadn sti a na dol

pradvnho toku bylo dokonce such. Severn a Baltsk moe tehdy

nebyly propojeny. Baltsk moe bylo dve vnitrozemskm jezerem a
dodnes je nejvt ndr brakick vody na svt.
Podstatn st na prehistorie dnes le pohben pod vodami Baltskho
a Severnho moe. Nenaplnil by odtvajc, dajn nkolik kilometr
vysok ledovec doby ledov ve Skandinvii a v severnm Nmecku
Baltsk moe svou vodou nutn a po okraj? Teorie doby ledov je
nesluiteln s poledovm osdlenm suchho dna Baltskho moe. Ve
skutenosti naplnily Baltsk moe velmi rychle pvalov vlny tc se z
Asie, je pes Kaspick moe odtkaly nejen do Severnho ledovho
ocenu, ale i do vchodnho Baltu (finsk jezern ploina) a pradvnmi
eiti do zpadnho Baltu (Beltskho moe, viz foto 65). Pvodn eit
severnho Nmecka vznikla podle oficilnho nzoru (Wahnschaffe, 1921)
bezprostedn po dob ledov, kdy bylo vce vody (Dacqu, 1930, s. 62).
Kulturn spojen se vzdlenmi vchodnmi kraji existuje: Z hlediska
emesel je Sibi bezpochyby prodlouenm subarktick Evropy (MiillerBeck, 1967, s. 391). Je naprosto jist, e prvn stupe sibiskho paleolitu
je pouhm prodlouenm koncho neolitu ve vchodn Evrop, navzdory
vzdlenosti a nedostatku civilizanch oprnch bod (Chard, 1958).
Chybjc mezistanice na Sibii by ns ovem mly vyzvat k jin
interpretaci. Na jedn stran byly paleolitick doklady v zpadn Sibi
importovny z vchodn Evropy a/nebo ze Skandinvie, na druh stran
vak na stedn Sibii tyto nlezy chybj. Odpovdajc nlezy na vchodn
Sibii svd svou znanou vzdlenost spe o opanm sdelnm pohybu z
vchodu na zpad, tedy z Ameriky pes suchou Be-ringovu inu na
vchodn Sibi, nikoli vak a na stedn Sibi.
Jestlie lid star doby kamenn pochzeli ze severnch krajin, pak je
cesta odtamtud na jedn stran do Evropy pes grnsk most a na druh
pes Kanadu na vchodn Sibi stejn dalek. To by znamenalo jedin:
paleolit v Arktid! V sdlitch na sever od 70. rovnobky v pobench
oblastech u Nordkapu ve Skandinvii skuten existuj nezamniteln
artefakty doby kamenn a stejn star skaln obrazy ve stylu lovc a ryb.
Soubory nstroj si zachovvaj tvary ze vech t stup mladho
paleolitu, piem pevauje typick aurignacien (Nummedal, 1929, s. 92,
95, 97nn.). Paleolitick nstroje lid z auri-ganicenu by vlastn mly bt
minimln 30 000 let star. Podle oficilnho nzoru pitom ml tehdy kraj
na sever od 70. rovnobky krt nkolik kilometr siln ledovec a brnit
jakmukoli pstupu.
Skaln kresby vak byly nalezeny nejen v severnm Norsku, ale dokonce
jet 700 kilometr severnji na picberkch v blzkosti 80. stupn severn

ky (srv. foto 69)! Jde o naturalistick a nad jakoukoli pochybnost

paleolitick skaln umn, o nm vak mme jen skromn zprvy ruskho
pvodu (Simonsen, 1974, s. 132n.).
Tento scn se nehod do bnho pedpokladu, e Skandinvie byla
osdlena teprve ped 10 000 lety po skonen doby ledov a stupu
obrovskho ledovce. Norsk noviny Aftenposten v roce 1997 napsaly, e
osdlovn Skandinvie zaalo podstatn dve, ne se dosud pedpokldalo
(BdW, 22. 10. 1997). Interpretace popsanch paleolitickch nlez v
severnm Norsku inila paleoantropologm vdy pote: ty pece nemohl
zanst do Skandinvie nkolik kilometr siln ledovec doby ledov,
zejmna kdy byla pravk sdlit nalezena pmo v mstech dajnho
ledovce pro badatele je to hdanka.
Zkrcenm lidsk historie a posunutm mladho paleolitu do bez-ledov
fze po potop se zdnliv hdanka vye. Teprve tehdy a pot probhla
dajn dlouhotrvajc doba ledov, jene v podob relativn krtk doby
sbhov: zatmco paleolitit lid ve stedn Evrop jet naz lovili
tropick zvata, jak ukazuj jeskynn malby v jin Francii, pokryly se
ledem nejprve vysok hory, a to i ve Skandinvii, pot zamrzla severn a
stedn Evropa a pokryla se (tenkm) blm p-krovem. V Evrop zaalo
hromadn vymrn tropickch zvat mj. hroch, vodnch buvol, slon,
tygr, opic (Macaca sylvna suevica v nmeckm Heppenlochu),
nosoroc a lv ale i lid (neandertl-c i modernch lid). Hubily je
nesmrn boue, kter tehdy zuily a zplavy, a drtily je obrovsk usazeniny
(srv. Omyly v djinch Zem). Proto nachzme pozstatky modernho
lovka v geologicky pli starch vrstvch.
Po tchto katastrofickch udlostech byla Evropa zpustoen a
liduprzdn. Star kultury byly znieny, mnoho nrod prchalo ped
postupujcm chladem na jih, jin lid i zvata zalzali do jesky, kde
pak umrzli. Mnoho nlez zvecch koster v jeskynch bylo interpretovno
jako nalezit jeskynnch zvat zcela chybn interpre
tace. Ano, v Nmecku mly dokonce t jeskynn hyeny. Hyeny
bezpochyby ve stedn Evrop ily (stejn jako v Africe), ale tato zvata
ila stejn jako dnes v Africe: bhala voln po savan Eurasie, jako
antilopy sajga a mamuti, ale ne v jeskynch.
Kdy se podnebn psma posunula k jihu, byli pvodn nomdi
pizpsoben Arktid (neandertlci, Eskymci) vytlaeni ze severnj-ch
zem do Ameriky a na poloostrovn Evropu. Step kdysi bohat na zv se
zde zmnila na tundru, kde je ivota poskrovnu. Nomdi nsledovali soby,
kter lze prokzat a v dol Rna. Pochzely kultury ze severu, a nikoli z
jihu? V tu dobu bylo na severu mnohem vce zem ne dnes. Barentsovo

moe na sever od Skandinvie a Severn moe jsou relativn ploch a pi

nzkm stavu vody zde byly stepn krajiny (srv. foto 69). Hladina ocen
leela pr ped dobou ledovou podstatn ne: minimln o 130 metr
{Science, 1979, 204, s. 618-620).
Je vysoce nepravdpodobn, e by se skupiny lid dobrovoln sthovaly
z jihu do nehostinnch severnch kraj a nkam k okraji ledovc. Lid
adaptovan na chlad spe utkali ped jet vtm chladem na severu a
odchzeli za zvaty na jih a pozdji, kdy se oteplilo, se zase vraceli na
sever. V hamburskm Tunneltalu trojhelnku mezi lokalitami HamburgMeiendorf, Ahrensburg a Stapelfeld byly nalezeny kostry sob. Toto
dol svd o obrovskch masch vody, protoe na nejum mst mezi
Harburskmi horami a Blankeneskmi vinami je stle jet 8 kilometr
irok! Voda tekla kdysi dl do pvodnho eit Labe, jm tehdy
odtkalo do Severnho moe mnostv vod z dajn tajcho severskho
vnitrozemskho ledovce. Ve skutenosti jde o vodn masy, je se po potop
v aluviln dob (holocnu) vracely do moe a o vodu pochzejc z
nesmrnch pval z Asie.
V tomto kraji byly u Meiendorfu nalezeny indicie na pobyt lid doby
kamenn. Jsou pokldni za lovce sob takzvan Hambursk kultury. Podle
oficilnho nzoru zde po skonen doby ledov ped 12 000 lety byla
bezles tundra, kter se o 2000 let pozdji pokryla lesem. Z tohoto dvodu
odthli paleolitit lovci sob zase pry, s posouvajcm se klimatickm
psmem na sever a vchod do chladnj tundry. Asi ped 12 000 lety
(mlad dryas ili dryas III) se lovci sob vrtili dajn s vylepenmi
metodami lovu (mli luk a py). Jde o tzv. Ahrensburskou kulturu, kterou
lze
prokzat
tak
na
jinm
okra-

Obr. 39: Rozen.

Rangifer arcticus v severozpadn Eurasii (podle Jacobiho, 1931). Tito sobi,
jejich pvod je oficiln neznm, pili pes grnsk pevninsk most.

ji Kolnsk ztoky (Floss, 1989), v Nmeckm stedohoi (Baales, 1996)

a v belgickch Ardench (Baales, 1999).
Bezpoet jemn rozdrcench fragment sobch kost ukazuje, e lovci
sob dovedli dokonce zuitkovat i tukovou st kost vyvaenm jejich
lomk. Takto zskan tuk (bone grease) se s bobulemi a suenm masem
zpracovval na trvanlivou potravinovou konzervu, podobn jako pemmikan
u severoamerickch indin.
V severnch kch potebuje kad chovatel sob rozshl pastviny,
aby mla jeho stda tajc a 5000 zvat dostatek potravy. Existuje v
tomto ohledu nap. podstatn rozdl mezi chovateli sob (= pvodn jejich
lovci?) ijcmi dodnes stejnm zpsobem a ahrensburskou kulturou? Mli
lid ji tehdy stda a neili Laponci jet nedvno pln stejn jako jejich
pedkov? Laponci jsou sice geneticky Evropan, maj vak geny, je se
od vtiny ostatnch Evropan li (Caval-li-Sforza, 1999, s. 132).
Krajina evropsk tundry se thla severonmeckou ninou resp.
sousedn ninou severn Belgie a Nizozem a do jin Francie na zpad a
k pobaltskm sttm na vchod. Ve vech tchto oblastech byli a do
severn sti Nmeckho stedohoi prokzni sobi. Pvod sob (karibu)
nen jasn. Kdy se objevili v Evrop, byli ji dokonale pizpsobeni
arktickmu prosted (Paturi, 1996, s. 429), objevili se tedy najednou.

Obr. 40. Transadantick obl asti en. Pklady fauny ijc na obou bezch
Atlantiku. Vlevo : hlem zahradn. Vp ravo: vy mel alka velk (Penguinus
impennis). G = Grnsko. Podle Lindrotha, 1957.

Roku 1932 podnikal vykopvky v Meiendorfu, v ji zmnnm

hamburskm Tunneltalu, Alfred Rst (Rst, 1937) a ke svmu pekvapen
nalezl v Hambursk kultue nikoli soba znmho ze Sibie {Rangifer
tarandus), nbr jin druh soba: Rangifer arcticus (Gripp, 1937, s. 72).
Pekvapenm bylo rozen druhu Rangifer arcticus (dnes tak: Rangifer
tarandus arcticus). V Nmecku byl Rangifer arcticus nalezen nad hlavn
vrstvou Mosbaskch psk u Wiesbadenu (Probst, 1999, s. 303). V
rozlehlch mosbaskch vrstvch starch a 900 000 let, nachzme
obyvatele rznch ivotnch prosted jako slona, zubra, obrovskho jelena,
hyenu, bobra, medvda, nosoroce, soba a dokonce hrocha (Brning,
1980).
Avak Rangifer arcticus nalezen u Hamburku pochz z mladho
paleolitu a je nanejv 10 000 let star. Pekvapen spov v dnenm
rozen tohoto druhu karibu, nebo Rangifer arcticus obv polrn
Severn Ameriku od Hudsonova zlivu po Aljaku a jen obas se zatoul
kousek na vchodn Sibi. Mme v tom spatovat odkaz na paleolitick
nlezy na vchodn Sibii? Nsledovali lovci sob karibu a pekroili tehdy
suchou Beringovu inu smrem na zpad, a nikoli na vchod?
Nsledovali pak lid tohoto karibu s posunem podnebnch psem z
arktickch kraj na jih a do poloostrovnho kontinentu Evropa? V kadm
ppad dl nlezy druhu Rangifer arcticus v severozpadn Eurasii a na
vchodn Sibii nesmrnch 80 polednk. V tto souvislosti musme
vysvtlit, pro j e mezi j azyky Eskymk a Aleut a s nimi spznnch
uk a Kamadlc na zpadn Sibii nenvakuum, dnes vyplnn
tureckmi jazyky pochzejcmi z centrln Asie (altajskmi jazyky foto
63)?
Arnold Jacobi zastval ve sv zoologick monografii nzor o imigraci
diluvilnho druhu Rangifer arcticus ze Severn Ameriky pmo do
severozpadn Eurasie a dovolv se pitom teorie Alfreda Wegenera o

pohybu kontinentlnch ker. Podle Wegenera byl pevninsk most mezi

zpadnm (Amerika) a vchodnm pobem Atlantiku (Evropa) mon
jet ve starch tvrtohorch, tedy na zatku velk doby ledov,
pinejmenm ho nevyluoval v severnm cpu ocenu. Ob kontinentln
kry se od sebe vzdlily teprve ped risskm obdobm (Jacobi, 1931, s.
40nn.). Proto nachzme v jinm Grnsku drobn ivoichy odznut
postupujcm ledem, jako dva druhy brouk Bem-bidion grapei Gyll, je
peily pouze v sousedstv teplch pramen (Lin-droth, 1957, s. 277n.).
Carl H. Lindroth snesl dal pklady shody fauny (na obou bezch
Atlantiku) jako dkaz pevninskho mostu mezi Severn Amerikou a
Evropou: je to dvanct druh ptk, dle rzn motli, moli, pavouci,
hlemdi a brouci. V prehistorick hromad mul v Americe byl dokonce
objeven i hlem zahradn (Cepaea hortensis Lindroth, 1957, s. 234).
To potvrzuje existenci pevninskho mostu mezi Evropou a Severn
Amerikou, kter jsem jako grnsk most podrobn popisoval v knize
Kolumbus piel jako posledn. Podle Wegenera se pinejmenm zsti
posun kontinent odehrl v dob, kdy Evropu obvali nean-dertlci a
Homo erectus. Tento nzor sdlm a dopluji, e polrn expedice Fridtjofa
Nansena s lod Fram v letech 1893 a 1896 dokzala, e vt st dnenho
hlubokomoskho dna v oblasti severnho plu, je dnes le mezi
vulkanickm ostrovem Jan Mayen a Islandem v hloubce 1000 a 2500
metr, klesla o 2000 metr teprve v nedvn dob (Walther, 1908, s.
516).
Island pedstavuje poho velikho potopenho ostrova, jeho kdysi
such dol jsou dnes hlubokmi fjordy jako v Norsku. Kdy tato
pevninsk masa klesala, odehrvaly se v litosfe hlubok zmny. Nabz
se tak mylenka, e, ani mohlo zstat bez vlivu na polohu plu oten
(Zem, HJZ), ruku v ruce s tm muselo dojt k perozdlen pevninskch
mas (Walther, 1908, s. 516). Vsledkem bylo, e se spodn st
kontinentlnch ker Ameriky, Grnska a Evropy od sebe ponkud
odsunuly, take mezi nimi vznikly nov vodn cesty.

Obr. 41: Eskymk z Labradoru.

Seversko-evropsk vzhled Eskymk. Z: Rakel, 1894, s. 725.

Podle hypotzy deskov tektoniky, oprajc se o Wegenerovu teorii

posouvn kontinentlnch ker, jsou tyto kontinenty oddleny j i alespo
65 000 000 let takovou pekku by karibu pekonat nedovedli. Ji jsme
se zabvali mylenkou, e cel tetihory jsou iluzornm obdobm: pokud
tomu tak je, grnsk most existoval jet v pozdnch tvrtohorch (diluviu).
Rangifer arcticus i lovci thnouc za nm tak mli cestu na jih do
Evropy volnou. Vchodn cesta na Sibi byla koneckonc uzavena v
dsledku obrovskch vln a vzniku vodn cesty mezi Kaspickm a Severnm
ledovm ocenem po potop (po dob ledov), ale blokovaly ji tak irok,
drav sibisk toky valc se na sever. Cesta pes grnsk most byla nejen k
dispozici, ale nebyla navc zalednn a byla krat.
Neme ns pak udivit, kdy keramika ze severozpadnho Ruska je se
severoamerickou spznna eji ne s vchodosibiskou nebo se zbom
od Bajkalu (Ridley, in: Pennsylvania Archaeologist, 1960, s. 46nn.), stejn
jako ns nepekvap, e ze severnho pobe vchodn Kanady mme
doloeny svtlovlas typy Eskymk se svtlou pokokou, je se zjevem
od svch mongoloidnch krajan podstatn li (Greely in: National
Geograpjhic Magazne, sv. XXIII, . 12, prosinec; srv. Stefansson, 1913).
Ji holandsk uenec C. C. Uhlenbeck se snail dokzat pbuznost
grntiny patc k vchodn skupin eskymckch jazyk (a blzce
pbuznho ne z pobe poloostrova Labradoru) s indoevroptinou
(Jensen, 1936, s. 151). Dnes se jazyky Eskymk a Aleut potaj k
euroasijskm, stejn jako indoevroptina (Greenberg/Ruhlen, 2004, s. 63).
V rozporu s tvrzenm hypotzy deskov tektoniky existoval pevninsk
most pes Atlantik jet v pozdnch tvrtohorch. Tento fakt pi-

Obr. 42: Ochrana ped chladem.

Zcela netknut kostra lovce mamut, nalezen v ruskm Vladimru. Mu il
ped zhruba 35 000 lety, byl vysok postavy a nosil ko einov kalhoty a boty.
Docela jin obrzek ne primitivn divoch, s jakm se setkvme v mnoha
kolnch uebnicch.

ml znalce sobch koster z Meien-dorfu Karla Grippa k zvru

formulovanmu jako otzka, zda paleolitit hamburt lovci kulturnho
stupn magdalnienu nemohli bt spznni s Eskymky, kdy maj ob
skupiny vy smysl pro umn (jak dosvduj mimo jin devn vrhae;
Gripp, 1937, s. 72)? Za tm se skrv pedpoklad, e diluviln lovci sob z
kanadskch polrnch kraj se vydvali tmi cestami jako sobi samotn.
Tato fakta se nejlpe hod k pedpokladu, e asu od asu, podle
klimatickch podmnek, se do Evropy dostvali cizinci a jejich zvata
pichzejcch z center mimo Evropu. Tak lze v Evrop vysvtlit i
ptomnost loveckch tlup mladho paleolitu se zpsobem ivota
pipomnajcm eskymck (Rst, 1962, s. 63), kter se vynoily jakoby
odnikud. Kdy pihldneme k vstroji tchto lid, pak musme se zvrem o
eskymckm zpsobu ivota souhlasit pinejmenm do zatku mlad
doby kamenn, podle novjch poznatk i bhem n.
Tito lovci jsou od aurignacienu a po magdalnien dtmi Arktidy. Jejich
vzrst, koeinov odvy s vysokmi botami, koen stany podobn

domm s vytpnmi mstnostmi a jejich zvltn vztah k ohni ukazuje na

vvoj v ledovch oblastech. Napklad v Ostrav-Petko-vicch v Moravsk
brn, na Spicberkch a v zpadnm Grnsku se podailo prokzat, e lid
mladho paleolitu topili v ohnitch i kamennm uhlm, pokud byly sloje
pstupn.
Uenci 19. stolet, dosud neopojen a nezaslepen drogou evolun

Obr. 43: Seversk do movina. Podle nzoru antickho kartografa Claudia

Ptolemaia (dajn z 2. stolet) petrvvajcho do 16. stolet byla Amerika
pokldna za prodlou en Asie (Velk Indie). rkovan lin ie pedstavuje podle
Ptolemaia hranici mezi Star m a Novm svtem. Jednolitou pevninskou masu na
arktickm severu zobrazil poprv Albertin de Virga roku 141 1. Dlouho do 16.
stolet se na mapch, jako je tato od J. Gastaldiho (1548), v atlantickm prostoru
zobrazovala souvisl pevninsk masa: zem Hyperborejc. Vlo eno: Jin mapy
jako od Orontea Finaea (1532) u kazuj oko lo severnho plu velk ostrovy (1 a 4).
Barentsovo moe tvo jedinou pevninskou masu se Skandinvi (B). G = Grnsko,
bez ledu a s horami!

teorie, nespatovali na transatlantickm spojen nic divnho. Paul

Ehrenreich shrnul sv antropologick studie v Brazlii takto: Vme, e
Asie a Evropa souvisely se Severn Amerikou jet v mladch
geologickch obdobch. Cirkumpolrn pevninsk masa existovala jet v
dob, kdy severn zemskou polokouli obval kdy ne sm lovk, tak jeho
nejbli pedkov. Nemme tud nejmen dvod pedpokldat, e
Amerika byla tehdy liduprzdn, kdy Asie a Evropa ji byly obydleny
(Ehrenreich, 1897, s. 42). Pevninsk masy obklopujc severn polrn moe
jsou konen zakresleny na starch mapch. Protoe se postulovan
evolun etzec hominizace od australopit-heka pes neandertlce k
modernmu lovku nepodailo prokzat, musel prvn Amerian pijt

odjinud. Jeliko se zdlo, e cesta pes Atlantik byla uzaven, zbvala jako
jedin mysliteln cesta pes Be-ringovu inu. Odtud pr byl osdlen cel
americk kontinent a ponejjinj vbek Jin Ameriky. Teorie tak
vychz z uen o evoluci, je bylo bez vtch zmn peneseno na
archeologii.
Vsledky archeologie na vchodn Sibii mohou ovem stejn dobe
hovoit ve prospch exportu z Ameriky. Jestli ovem Amerika jen
nepijm, ale i dv. Pesn to chce ve sv studii doloit Alan Lyle Bryan
(1978). Z rozen oboustrann opracovanch stel na severopacific-km
asijskm pobe s velkou pravdpodobnost plyne, e mme co init s
importem zAmeriky, jak navrhl Tolstoj (1958) pro stely z pozdnho
neolitu a doby bronzov z oblasti Bajkalu. Podle Bryana (1978) nelze
umleck formy skvle opracovanch hrot p a otp americkho typu
Folsom, Clovis, Sandia a Yuma nikde v tto asov rovin umstit.
Podvejme se vak nyn na technicky vysoce kvalitn kamenn hroty
severoamerick clovisk kultury, protoe tento specifick druh znme i z
Evropy. Tam se ad do kultury solutrenu, je dajn vzkvtala ped 22
000 a 18 000 lety. Kdyby byly pouze tyto hroty nalezeny kdekoli v
Evrop, bylo by pslun nalezit bez problm oznaeno za lokalitu z
doby solutrenu. Pokud jsou vak takov nalezit v Americe, pak jsou,
akoliv jich bylo nalezeno nkolik, unisono prohlaovna za padlky co
bt nesm, to tak bt neme.
Protoe jsou kamenn hroty clovisk kultury srovnateln s hroty
solutrensk kultury v Evrop, mohlo by to dokldat export technologie (v
dob kamenn) {Science, sv. 286, 19. 11. 1999, s. 1467 a 1468).
Archeolog Reid Ferring ze severotexassk univerzity v Den tonu dle
konstatuje: Pokud bychom si pedstavili, e dn ocen (Atlantik)
neexistuje, museli bychom nutn pedpokldat, e lid Clo-visu pili ze
zpadn Evropy. Takovou pedstavu o neexistujcm ocenu i
pevninskm spojen vak prv spluje grnsk most!
A co kdy je to naopak a domovinu kultury evropskho solutrenu
musme hledat v Americe? Otzka vypad kacsky, ale pedstavuje
druhou, v zsad monou alternativu. Uen indini jako profesor Vine
Deloria (1995) j v a svj nzor jsou tak schopn doloit. Ale mon je
oboj pstup chybn a evropsk kultura solutrenu i americk kultura
folsomu pochzej ze severu.
Kdy te porovnme kamenn nstroje americk clovisk kultury s
nstroji evropskho solutrenu a srovnn ns povede k pesvden o
zeteln transatlantick kulturn vmn, pak pedstavuje asov
ebek vvoje lovka v Evrop past. Clovisk kultura toti m bt

star jen 10 500 let, take podle staroevropskch kulturnch stup pichz
vlastn pozd. Z oficilnho archeologickho, paleoantrpol-gickho a
evolucionistickho pohledu je proto kad takto zdvodnn srovnn
kulturnho spojen neppustn.
Pijmeme-li nicmn popsan scn omlazen, bude se kultura
solutrenu daleko lpe hodit do asov roviny clovisk kultury, je pila a
po dob ledov. Po odhalen nesprvnho asovho zaazen paleolitickch
lebek ve stedn Evrop bychom mli brt nov datovn vn a jako
podnt ke zmn mylen. Jestlie nyn posuneme kulturu solutrenu v
Evrop do dosavadn mlad doby kamenn, budou tyto evropsk hroty
najednou mlad ne hroty clovisk kultury v Americe. Vyskytla se tato
speciln technika zpracovn nejprve v Americe a teprve o nco pozdji v
Evrop?
Clovisk kultura v Americe se dnes po dlouhm sporu relativn
etablovala, kolem jet starch nlez vak spor pokrauje. Na zklad
mnoha srovnatelnch nlez se rozen clovisk kultury bhem nkolika
desetilet po cel Severn Americe a do stedn Ameriky pokld zajist
{Science, sv. 274, 13. 12. 1996, s. 1820-1825). Ba vypad to, e pronikla a
do Jin Ameriky, nebo ji ve 30. letech 20. stolet byla ve Fellov jeskyni
v Chile zdokumentovna chronologie kamennch nstroj (Birs, 1938), je
svd o ranm osdlen Chile (The Geogra-phical Review, sv. 1, 6/1938, s.
250-275).
V 60. letech tam byl objeven kamenn nstroj s drkami (Dille-hay,
2000, s. 98). Antropolog Thomas D. Dillehay z univerzity v Ken-tucky
pedkld k zamylen: Vtinu archeolog znekliduje prv drkovn,
protoe stejn rys byl nalezen i u kamennch hrot clovisk kultury v
Severn Americe, take lze usuzovat na spojen mezi obma kontinenty
(Dillehay, 2000, s. 98). Nlezy dalch kamennch hrot s drkovnm
jsou hleny z Kolumbie, Venezuely, Ekvdoru, Argentiny, Chile,
Uruguaje a jin Brazlie (Politis, 1991).
V rozporu s oficilnmi nzory tak dnes existuj srovnateln stely nejen
v Severn Americe, ale i v Jin Americe a konec konc i v Evrop. Ran
modern lovk (kromaonec) je tak rozen po celm svt: v Africe,
Evrop, Asii i Americe, jak dokazuje pmo explozivn narstajc poet
nlez.
Mezitm jsou zdokumentovny dkazy jet star ptomnosti lo-veka
v Americe. Zatm jsou akceptovny alespo pedclovisk lokality
Meadowcroft a Cactus Hill v Severn Americe a Monte Verde v jinm
Chile, jejich st se odhaduje na 30 000 let. Na dalch mstech probhaj
vykopvky a ekaj na zhodnocen. Pokud se lokality vyko-pvek s

americkmi nlezy dokaj uznn, znamen to problm: vdy zatmco

paleolitick lebky z Evropy prudce omldnou, americk prehistorie se
posunuje dl do (temn) minulosti. Nebo je st americkch nlez
jednodue ureno jako pli vysok?
V kadm ppad byly v El Cedralu v mexickm spolkovm stt
Sinaloa ve stratigraficky neporuench vrstvch nalezeny artefakty se
stm 33 000 let spolu se znrtn kost slona. Jak vme, sloni ji dvno na
americkm kontinentu vymeli {Lorenzo/Mirabell, 1986, s. 107; srv.
Cremo/Thompson 1997, s. 192).

Neandertlci v Novm svt

Do novj doby byl zvyk deformovat lebky rozen jen na Krt a v
Laponsku. Na vyloupenm pohebiti z 5. stolet pobl rakouskch obc
Kronberg a Kollnbrunn se nalo devt lidskch koster. V pti z devti hrob
vykazuj tyto lebku uml deformace, zpsoben zavinovnm lebky ji v
dtskm vku. Podobn pklady deformovanch podlnch lebek mme z
Orientu, z Egypta, Nbie a pedevm z Cny.
Ve sttnm muzeu v Ice a Lim (Peru) jsem ml monost posoudit
nkolik podlnch lebek, jim se rovn kalo vovit. ada z tchto
lebek pochz z paracask kultury z obdob kolem roku 800 p. n. 1. a z
nsledujc kultury Nazca (kolem 200 p. n. 1.). Jsou paralely v Jin
Americe a ve Starm svt a n irou nhodou?
V Jin Americe vak byly nalezeny i irok lebky. Neandertlec ml
ir lebku ne modern lovk. Kdy se takov lebka deformuje, lze zskat
dlouh nebo irok tvar. Kurizn je vak lebka se dvma vy-pouklinami,
kterou jsem mohl vyfotografovat v muzeu v perunsk Lim, nebo jin, ve
tvaru melounu. Takovho tvaru se urit nedocl tak snadno jako
popsanm zavinovnm, zatmco druh lebka je oproti normln podstatn
objemnj. Jinmi slovy, nositel tto lebky museli bt vt, protoe jinak
hlava neprojde normlnmi porod
nmi cestami.

Obr. 44. Podlouhl lebky. V Jin A merice existuj lebky podivnch tvar s
tm dvojnsobnm objemem, ne m lebka modernho lovka. Snmky obou
lebek na obrzku autor podil v mu zeu v perunsk Lim. Podle oficilnho
vysvtlen byly dosud mkk lebky deformovny zavjenm v kojeneckm vku. J e
vak mon tmto postupem dvojnsobn zvtit pedpokldan objem leb ky?
Nebo byly lebky ji v kojeneckm vku vt ne nae. protoe i on dlky, na n
zavinovn nem vliv, jsou podstatn vt ne on dlky modernho lovka?

Tm jsme se dostali k problmu, o nm se zatm pli nemluvilo,

protoe se zd, jakoby se archeologov o tuto lebku vbec nezajmali.
Protoe je s n spojeno nkolik nevyeench problm? Nkter podlouhl
lebky meme docela dobe pokldat za vsledek umlch deformac.
Pvodn i deformovan lebka maj stejn objem, jejich obsah se tedy neli.
Nejvt v lkask literatue zdokumentovan lebka modernho lovka
mla objem 1980 ccm, tvar lebky vak byl naprosto normln. Avak mezi
deformovanmi lebkami z Jin Ameriky jsou i takov, je jsou objemem
2200 a 2500 kubickch centimetr podstatn vt ne lebky neandertlc
a kromaonc. Jet vt jsou tvarov naprosto neobvykl lebky, je maj
objem cca 2600 a 3200 ccm. To zavdalo dokonce podnt ke spekulacm,
e by mohlo jt o lebku njakho mimozemana. Kdy vezmeme v vahu,
e on dlky jsou o 15 a 20 procent vt, musel by i nositel lebky bt
prav obr: pi linern interpolaci by byli neandertlt mui vysoc nikoli
1,65 metru, ale 2,30 a 2,65 metru. Jsou snad pohdky a mty o obrech
pravdiv?
Obrovsk lebky doloen z Jin Ameriky pedstavuj problm, protoe
velmi velc lid (obi) by v dnench podmnkch jen tko peili. Za
dnen zemsk pitalivosti, by asi nebylo mon, aby lid dosahovali
vky t metr a vce.Mme tu i dal problm, protoe popsan podlouhl
lebky podle antropologickch mtek pat modernmu resp.
kromaonskmu lovku. Ale nkter podlouhl lebky z Jin Ameriky
maj jednoznan rysy neandertlskch lebek, zejmna ustupujc elo.
Odkud pochzej praobyvatel Ameriky? Genetick vzkumy ukzaly,
e Amerika byla sice osdlena hlavn z Asie, ale nkter daje o DNS
naznauj, e koeny dnench indinskch domorodc mohou tkvt i v
Evrop, konkrtn v Itlii, Finsku, Izraeli a v Mal Asii {Science, sv. 280,
24. 4. 1998, s. 520).

Ohromujc pardn pklad

Stejn jako lidsk genealogie se dnes jako pardn pklad evoluce
ukazuje tak genealogie kon (Marsh, 1870), sestaven koncem 19. stolet a
dajn sahajc 55 milion let do minulosti. Ukazuje se jeho neustle

narstajc velikost, je zaala na 30 centimetrech, a doshla dnench

rozmr. Soubn s rostouc velikost kon ml klesat poet jeho prst.
Po dalm stolet vzkum dnes vme, e vvoj neprobhal po pm
linii, ale e vznikala ada druh, z nich nkter dokonce pedstavovaly
evolun krok zpt, a e rzn druhy, je z hlediska techniky evoluce
mly existovat po sob, ily ve skutenosti souasn.
Stephen J. Gould v knize Iluze pokroku konstatuje: Vechny vvojov
linie lichokopytnk (to je vt skupina savc, k n pat i kon) jsou
alostnmi zbytky dvjch, vraznjch spch (Gould, 1998, s. 97).
A Gould zdrazuje (ibid., s. 92), e kad nezaujat pozorovatel (mus) v
poslednch 10 milionech let konstatovat padek jako nejvraznj rys
evoluce kon, co je pesn to obdob, kter podle tvrzen tradinho
vvojovho modelu (s rostouc komplexitou) vedlo ke zdokonalovn a k
jednoznanmu trendu smrem k jednomu prstu s jedinm kopytem a k
redukci prst na mal vrstky.
Kde je vlastn kolbka kon? Jejich prehistorie se nejlpe dochovala v Severn
Americe, kde u v dob objeven Kolumbem dn kon neili. Prak
Eohippus (Hyracotherium) byl objeven ji v roce 1838 v Suffolku (Anglie)
a jeho pln kostra byla nalezena v Severn Ame
rice teprve v roce 1867 (Utah, Wyoming). Prak tedy il po obou
stranch Atlantiku.
Kurizn pitom je, e minimln 65 milion let po cel tetihory dajn
neexistovalo dn suchozemsk spojen mezi Amerikou a Evropou. Jak
tedy mohl Hyracotherium t po obou stranch Atlantiku? V knize Obdob
djin Zem Edgar Dacqu pe, e typ equides (kon) vznikl pvodn v
tehdy tepl arktick oblasti, a to ble Americe ne Evrop. Proto se stle
specializovanj druhy vyskytovaly ne jdve tam (v Americe), kdeto u
ns (v Evrop) teprve o nco pozdji. Kon se pozvolna rozili do Asie a
Indie (Dacqu, 1930, s. 515). Dacqu ukazuje na pravlast kon v
dnench arktickch oblastech mezi Amerikou a Evropou, resp. severn od
nich. Zd se, e kon maj stejnou severskou domovinu jako nai pedkov
(neander-tlci, kromaonci).
V Americe i v Evrop lze prokzat ne jen jednoho prakon, ale
prakticky vechny druhy kon:
potkem miocnu (20 milion let) antitherium
potkem pliocnu (5 milion let) hypohippus
v pliocnu (2 miliony let) hipparion
v pleistocnu do doby ped 10 000 lety modern k.
Podle oficilnho nzoru se modern k do dnen formy vyvinul v
Americe z ped temi miliony let piputoval do Starho svta {Science, sv.

307, 18. 3. 2005, s. 1728-1730), a to pes Beringovu inu na Sibi a do

Mongolsk opanm smrem ne byl dajn smr osdlovn lovka,
co nen celkem nijak pesvdiv pedstava. V Jin a Severn Americe
kon vymeli ped 10 000 lety, v oblastech okolo ernho moe v Eurasii
se vak udreli.
I kdy se dnes pedpokldaj dva mocn imigran proudy kon z
Ameriky do Asie, zd se, e rzn vvojov fze kon ily souasn po
obou stranch Atlantiku (srv. foto 67). Rozen pes Beringovu inu je
teoreticky mon, avak mohlo sahat nanejv do Mongolsk, protoe jinak
by se ran druhy kon rozili i do Indie a do Afriky. Avak tak tomu
nebylo: tito kon ili jednodue v Beringii (zem such Beringov iny),
v Severn Americe, Kanad, Grnsku resp. v tehdy teplch arktickch
krajch, tedy na souvislm zem a po Evropu. Tehdy byla rozshl zem
ped dnenm severoamerickm,grnskm i evropskm (elf, grnsk
most) a sibiskm (Barentsovo moe) pobem such, a to a 130 metr i
vce pod dnen hladinou ocen. S ponoenm a znikem grnskho mostu
dolo v nedvn minulosti Zem na konci doby bronzov i k poklesu
Islandu zhruba o 2000 metr. Scne, kter jsem podrobnji popsal v knize
Kolumbus piel jako posledn, pedpokldaj zaplaven severoamerickho
kontinentu, ale i severn a zpadn Evropy.
V Evrop se od mlad doby kamenn do doby bronzov uvali men,
chladu lpe pizpsoben kon, jak dokazuj ran zobrazen (nap. koberec
z Bayeux kolem roku 1200). V oblasti Severnho moe muselo dojt k
dramatickm udlostem, nebo tehdej step byla zaplavena mocnmi
pvalovmi vlnami s permanentn stoupajc hladinou vody, vetn
vynvajc Doggerbank. Divoc kon, jak je lovk maloval na stny
jeskyn v Niaux a Lascaux, thli polrn step do zpadnho Norska a kdy
moe ustoupilo, museli tam zstat (Fester, 1973, s. 32). Jde vlastn o mal,
odoln kon (ponky), kte vydr dlouho bet. Tito kon nemaj se svou
povahou ve vysokohorskch dolch skandinvskch fjord co pohledvat.
Zaplavenm savany Severnho moe byli cel stalet izolovni, a tak byli
pokldni za samostatnou koskou rasu. Vikingov si vzali tyto kon na
Island, kde se jim pak kalo ostrovn kon.
Rzn soubn ijc druhy kon byly katastrofami vyhubeny a uloeny
v naplavench vrstvch, stejn jako jin ivoin druhy i lid. Islandsk
pony a modern k katastrof unikli, protoe se o zbvajc populace
postaral lovk, kter je pstoval.
Existenci grnskho mostu dosvduje rozen nejen kon na obou
stranch Atlantiku, ale i dalch velkch savc, kte se vyvinuli po vymen
dinosaur.

V roce 1878 byla bohat, siln diferencovan sav fauna objevena v

Cernay u Remee (Lemoine, in: Soc. Hist. Nat. De Reims, kvten 1878) a
brzy nato pln stejn fauna ve vrtsvch Puerco v Novm Mexiku (v
Americe, HJZ). Jej znan rozen doloily pozdj nlezy v
Sedmihradsku, vbsku, vcarsku, Anglii, Utahu a Wyomin-gu. Deset
rod je spolench Evrop i Americe A profesor geologie a
paleontologie na univerzit v Halle Johannes Walther pokrauje: Mlem
bychom byli v pokuen vit, e eocnnn (ped 55 a 36 miliony let) sav
fauna cuvierovskch katastrof byla od kdov do
by oddlena propast asu (Walther, 1908, s. 481). Jinak eeno, v
tetihordch se vysoce vyspl savci vyvjeli na obou stranch Atlantiku stejn. A to
v dob, kdy kontinenty leely ji adu milion let daleko od sebe. Bezpevninskho
spojen (grnskho mostu) by nebyla identick savci fauna na dvou kontinentech
oddlench irm ocenem mysliteln nebo putovaly vechny ty druhy pes
Sibi?

Avak i v asech velk doby ledov ped dajn jednm milionem let,
kdy pr Homo erectus zanal dobvat Evropu, ilo v tehdejch savanch
Eurasie zve, je dnes znme jen z Ameriky: puma. K pekvapen vdc
byla tato velk koka nalezena v dol Werry pobl vesnice Untermassfeld
v Durynsku (Kahlke, 1997/2001), uprosted masovho hrobu z doby
ledov, spolu s nejrznjmi savci jako obm kekem, konm, slonem,
bizonem, gepardem, hyenou, hrochem a jagurem: Tolik zvat mohla
zahubit jen potopa (= supervlna, HJZ) (magazn Geo, 07/2005, s. 126).
Vdci nyn diskutuj o problmu, zda puma nepochz pvodn z
Eurasie, nebo jin velk zve, kter dnes ije v mrnjch psmech
stedn a Jin Ameriky podl nch tok, se za velk doby ledov
vyskytovalo i v Eurasii: jagur, zvan t onza. Ojedinle byla tato zvata
zjitna dokonce i v jihozpadn sti Severn Ameriky, akoli roku 1994
jsem spatil jagura daleko severnji, asi 60 mil na jih od Kansas City
Kansasu, jak pechz US-road 69.
ila kdysi tato zvata i na souvislm, dnes arktickm, tehdy vak
savanou porostlm zem spojujcm Eurasii a Ameriku a byla tato
teplomiln zvata jednodue vytlaena na jih, take pak peila jen ve
stedn a Jin Americe, zatmco v Eurasii jim cestu na jih uzavrala moe,
jezera a vchodo-zpadnm smrem probhajc poho?
V sze o putovn Cheyenn (Mller, 1970) se prav: Pvodn obvali
zemi na dalekm severu, v zemi bez ledu a chladu a vedle nich tam byly
domovem i dva druhy lid, jeden porostl chlupy po celm tle a druh s
blou barvou ke, s vlasy jen na hlav, ve tvi a na nohou. Ochlupen
nrod nejprve putoval k jihu, potom ho nsledovali lid s dlouhmi vousy

(nikdo nev kam) a nakonec se k jihu vydal i rud mu.

Werner Mller v knize Vra a mylen Sioux (1970) dokazuje, e
kmeny Sioux mus pochzet z dnen arktick pravlasti daleko na severu a
zdrazuje, e i delawart indini vzpomnaj: Katastroflnpvaly vody a
zemtesen pinutily jejich praotce, aby opustili svou starou zemi, Severn
zemi ili Zemi elv (srv. obr. 33, s. 231). Ochladilo se tam a zaalo snit.
Na naleziti z doby ledov v dol Werra u Untermassfeldu by krom
teplomilnch zvat teoreticky mlo bt mon najt i lovka, akoli podle
Kahlkeho je pravdpodobnost nulov. Kdyby k tomu dolo, byl by
vyputn din z lhve a museli bychom hrt v ou ho-minid pln
marnivosti (magazn Geo, 7/2005, s. 152).

Prarodina ped 5000 lety

Otzku po pvodu naich pedk resp. lovka doby kamenn jet
ztuj podvrhy a vymylen datovn lebek a kost. Z kousk lebek byli
nejen rekonstruovni cel jedinci, ale dokonce z nieho fiktivn vykouzleny
tisce generac. Pomineme-li podvrhy antropolog, existuje ve skutenosti
jen nkolik mlo starch lebek, kter pochzej z doby ped potopou. K
dispozici vak mme pli mlo daj, ne abychom mohli init definitivn
zvry. Avak do doby ped potopou nepat ani neandertlec ani Homo
erectus i Homo hedelbergensis, take nepedstavuj stupn lidskho
vvoje. Tito dajn lid doby kamenn pat chronologicky vedle sebe,
nikoli za sebe. Neandertlci a ran modern lid ili v mlad dob kamenn
a jejich ptomnost v uritch krajch je dsledkem tamjho klimatu. S
posunem podnebnch psem i drastickou zmnou podneb se lid nov
situaci pizpsobili nebo odeli jinam, aby prodn katastrof unikli. Nhl
vynoen novch typ lovka proto nelze spojovat s evolunm procesem
mak-roevoluce, a nlezy lidskch pozstatk pod metry usazenin svd o
katastrofickch pemnch, dopadech meteorit a tektonickch posunech
na zemsk kry. Tmito procesy se tvnost Zem zcela mnila nkdy v
prbhu hodin, v rznch oblastech rzn a v rozdlnm ase, a vznikl
jakoby z kousk seit koberec geologickch svdectv tak tak dnes
vypadaj geologick mapy.
Pro krtkou dobu existence modernho lovka hovo i okolnost, e
vichni lid si jsou geneticky jet podobnj, ne se mlo dosud zato
{Science, sv. 294, 23. 11. 2001, s. 1719-1723). Kdyby bylo lidstvo star,
musely by bt v genech prokzny vt rozdly.
il praotec modernho lovka ped pouhmi 3000 lety? K odvozen
vech dnes ijcch lid z jedin prarodiny potebujeme jen 33 generac, a
pedpokldme-li vk rozen dt 25 let, pak veho vudy 825 let. Jestlie

pi tchto statistickch vpotech pihldneme i ke geografickm,

historickm a migranm faktorm, il n identick pedek nanejv ped
5000 lety ili 169 generacemi. To znamen, e ped 5000 lety byla jedna
jedin osoba bu pedkem vech dnench lid nebo jeho linie geneticky
pln vymela. Je vyloueno, e by byl pedkem jen nkolika dnes ijcch
lid. Tm badatel pehrval na potai nkolik scn, piem brali v
vahu faktory jako rzn rst obyvatelstva, izolaci jednotlivch skupin,
lokln migraci a sthovn nrod. Vsledek zkoumn ukazuje, e
nejmlad spolen pedek ns vech il zhruba ped 3000 lety {Nature, sv.
431, 30. 9. 2004, s. 562-566). Pihldneme-li k prudkmu rstu lidsk
populace a k asovmu horizontu katastrofickch udlost ped nkolika
tisci lety, pak z vsledk rozshl genov studie vyplv, e v prbhu
milion let bylo lidstvo minimln jednou na pokraji vymen. To znamen,
e pedkov lid museli nkdy ztratit velkou st sv genov pestrosti
nejsp tm, e se poet lid prudce zredukoval {PNAS, 1999, sv. 96, s.
5077-5082).
Toto zjitn je v rozporu s neustlm vvojem lovka. Jak se vbec
mohlo stt, e se rozpracovala oividn chybn evolun teorie vvoje
lovka? Vhradn mimodn drzm falovnm poznatk!

6 Zfalovan dkazy o evoluci

Vdeck krouky a pracovn spoleenstv zastnc evoluce jsou, jde -li o
podporu jejich oblben teorie, stejn zaslepen a fanatick jako pedstavitel
nboenskch sekt. Jinou vc je to, e vdci v mnoha ppadech tolerovnm
koleg pomhaj pedkldat veejnosti ty nejbezostynj a nejneuvitelnj
vmysly. K nejasnjm fenomnm pat na celm svt nejrznj exponty, je
maj nzorn ukzat a dokzat, e lovk pochz z opi ce. Jde vak o dkazy cist
fiktivn povahy, je pochzej jen z fantazie svch tvrc. S tukami a ttci v rukou
vytvej evolucionist fantastick tvory. Avak skutenost, e pro jejich obrazy
nejsou k dispozici dn vhodn fosilie, pro n znamen problm. Pesto sv
vtvory prezentuj, jako by vychzely ze skutenosti. Pokud se nkter fosilie
nepoda najt, pak se vyrob tak, aby odpovdaly etablovan teorii. Povst vdy je
na seku djin Zem a lidstva zneuvna k en smylenek a podvrh.

Z praseho zubu lidsk

Roku 1925 pomohl evolun teorii prorazit proces v Daytonu v
americkm stte Tennessee. Uitel zkladn koly John Scopes stanul ped
soudem, protoe sv ky uil evolucionistick nauce. Na stranu
obalovanho hlasatele evoluce se postavila ada vdc, v ele s
profesorem H. H. Newmanem z chicagsk univerzity. Jako dkaz evolun
teorie pedloil tento uenec tehdej pardn kousek evolucionist:
nebraskho lovka. Tato lidsk rasa ila dajn ped milionem let v
Nebrasce.
V em spov vdeck dkaz o existenci nebraskho lovka? Fosiln
pozstatky tohoto pralovka nalezl v roce 1922 mu jmnem Harold
Cook, avak co vlastn nael? Nic vc ne jedin zub! Ten zkoumali
nejslavnj vdci a odhadli jeho st na milion let. V n-

Obr. 45: Podvod. pln rekonstrukce pedk lovka v americk prodn

scn s velbloudy v pozad a to ve jen na zklad jed inho praseho zubu.
Pesto tato fantastick ilu ze nebraskho lovka podobnho opici utkvla v mysli
mnoha dt jako nevvratn skutenost.

sledujc dob vznikla o tto prastar rase rozshl literatura. Illustra-ted

London News vyslal do Ameriky reportra, jen ml shromdit o nov
objeven lidsk rase veker daje. Potom vyel v tomto asopise lnek s
rekonstrukc jedinc nebraskho lovka. Vzhled byl cel rekonstruovn na
zklad jednoho jedinho zubu (obr. 45).
Rozhoely se hlubokomysln vdeck debaty, v nich nkte vdci
pipisovali zub druhu Pithecantropus erectus {Homo erectus), zatmco jin
tvrdili, e je bli typu modernho lovka. V roce 1927 vak byly
objeveny dal sti kostry a tu se ukzalo, e zuby nepat dnmu
nebraskmu lovku, ale Prosthennopsu, vymelmu druhu americkho
divokho prasete. Kolosln omyl piznal v lnku publikovanm v
asopise Science (sv. 66, 16. 12. 1927, s. 579-581) profesor dr. William K.
Gregory.
Vechny obrzky nebraskho lovka a jeho eledi pak byly spn
odstranny z evolucionistick literatury i z muze. Avak v senzanm
soudnm procesu pomohl prase zub v och svtov veejnosti prorazit a
zvtzit v Americe, jak to znme z filmu Inherit the Wind

Co odvl vtr
Ve dvactch letech 20. stolet zaaly vykopvky fosili v u ku-ienu,
asi 40 kilometr na jih od nskho hlavnho msta Pekingu. Mezi roky
1929 a 1937 tam bylo objeveno 14 fragment lebek, 11 spodnch elist,
spousta zub, nkolik st koster a velk mnostv kamennch nstroj.
St pozstatk bylo odhadnuto na 500 000 a 300 000 let. Tento pedek
lovka dostal jmno Homo erectus peki

Obr. 46: Pekingsk lovk. Kosti lidsk lebky (t mav) byly doplnny opi
elist (svtl partie, aby dostaly opi vzh led.

nensis (dve: Sinanthropus pekinensis), zkrcen tak pekingsk

lovk, a dodnes je pokldn za pevn lnek lidskho vvoje.
Vtinu studi tchto fosili provdl Davidson Black do sv smrti v

roce 1934. Po nm nsledoval nmeck badatel Franz Weidenreich, jen

fosilie studoval do roku 1941, kdy z ny odjel. Originln fosi-lie zmizely
v roce 1941, kdy mly bt lod pevezeny do Spojench stt. Je to pouh
nhoda, e originly u nejsou k dispozici, zvl kdy neexistuj ani
fotografie originl?
Veker fakta tkajc se pekingskho lovka shromdil v roce 1947
uen mision Patrick 0Connell, kdy se vracel z ny. Objasnil, e
mstem nlezu pekingskho lovka byla jma na vpno. Proto se zde ji od
ranch dob vpno tak plilo. Domc obyvatel mvali ve zvyku zabjet
opice a pojdat jejich mozky. Kdy se pak pahorek nakonec sten ztil,
byli tam pohbvni lid, jejich kosti asem ve vpennch vrstvch
zkamenly. Nakonec byl pekingsk lovk rekonstruovn s umleckou
licenc jako sms opicch a lidskch kost.
Pedpokld se, e jist dr. Pchej, jen jako jedin pokraoval ve
vykopvkch za japonsk okupace, ml dobr dvod nechat fosilie zmizet;
dajn podle nich zhotoven modely se toti pli neshoduj se stzlivmi
popisy lebek od Marcellina Boula, Teilharda de Char-din a abb de Breuila,
kte si nlezy nezvisle na sob prohleli. Navc byla irok veejnosti
zatajena skutenosti, e se v u-ku-ienu v ran historick dob
provozovala il prmyslov innost (Cris-well, 1976, s. 92).
Je mon, e se pi tb vpence ztil cel svah hory. Kdysi dvno
vybudovan vpenn pece, v nich se topilo slmou a rkosm, byly
zavaleny masami suti. Tento scn vysvtluje existujc vrstvy po-pla, z
nich by se jinak muselo vyvozovat, e pekingsk lovk u uml pouvat
ohe.
tc se masy horniny uvolnily dutiny pod sebou. V tchto dutinch
byly skuten nalezeny kosti. Vznikla tak verze, e.pekingsk lovk il v
jeskynch. Mlokdo tak v, e ve vpencovm lomu v u-ku-ienu byly
vedle zvecch kost nalezeny i pozstatky pravho lovka; nejsp jej
zavalil sesuv hory Vlastn doklady existence ,pekin-gskho lovka
se nejlpe shoduj s pozstatky velkch, dnes vyhubench makak nebo
pavin, jich bylo ve stejnm kraji nalezeno velk mnostv. Lid je lovili
a nsiln otvrali jejich mozkovnu, aby se dostali k vivnmu obsahu. Tak
vznikla hororov pohdka o naich kanibalskch pedcch. Ale ,pekingt
lid byli docela normln an (Criswell, 1976, s. 92n.).
Z tohoto hlediska m smysl i jeden nov nlez. Roku 1966 byly
nalezeny fragmenty dvou dalch lebek, je se hodily ke dvma dalm
fragmentm (nalezenm 1934 a 1936). Podailo se sestavit mozkovnu o
objemu 1140 kubickch centimetr. Kousky byly nalezeny na vy rovni
a vypadaj modernji ne jin leben klenby (Jia a Huang, 1990).

Jvsk opice
Stejn jako u pekingskho m i u jvskho lovka jt o druh Homo
erectus (dve: Pithecanthropus erectu). Nov oznaen vyjaduje, e
lovk objeven na Jv chodil vzpmen, zatmco star oznaen
znamen vzpmen chodc lidoop.
V roce 1891 objevil holandsk lka psobc na Jv Eugne Du-bois v
jedn jeskyni nedaleko Trinilu plochou, velmi silnou leben klenbu a ti
stoliky. V tu dobu se diskutovalo o tom, zda zuby nepat orangutanovi,
tedy lidoopovi. St jvskho lovka nen jist, ale m se zato, e nlez je
star asi 700 000 let. Objem mozku in asi 940 kubickch centimetr.
V roce 1926 prohlsil profesor C. E. J. Heberlein z nizozemsk sttn
zdravotn sluby, e nalezl u Trinilu na stedn Jv dal leben klenbu
pithecanthropa. Akoli byl nlez pokldn za vdecky prokzan, nakonec
se ukzalo, e jde o kolenn ku vymelho druhu slona (Koenigswald,
1961).
Vdci se hned od zatku nemohli v nzorech na ppadn nlezy
shodnout. Nkte se domnvali, e kosti pochzej z pavina nebo z
gibbona, jin je pokldali za opi kosti a dal skupina si myslela, e jde o
pozstatky lovka.Profesor Virchow z Berlna konstatoval: Neexistuj
dn dkazy, e kosti pochzej ze stejnho tvora. Historik H. G. Wells
pak piznal, e jde jen o opi kost, a Eugn Dubois, jen svj nlez
obhajoval jako chybjc lnek mezi lidmi a opicemi, v roce 1932 potvrdil,
e pithecanthropus nebyl lovk, ale spe gigantick, vymel druh, kter
se podobal gibbonm (Dubois, 1937, s. 4; srv. Gould in: Natural History,
duben 1990, s. 12-24).
V roce 1937 objevil Gustav Heinrich Ralph Koenigswald u Sangi-ranu
na Jv kompletn mozkovnu velice podobnou nlezu z roku 1891, kterou
proto nazval Sangiran 2 nebo Pithecanthropus II. Objem mozku u tohoto
exemple je vak jen 815 kubickch centimetr, take je podobnj
opicm. Pesto je nlez pokldn ze velice vznamn.
Vcelku jde o exemplrn podvod paleoantropologie. Je hrozn, jak jsou
nkter nlezy vdom chybn interpretovny, jen aby mohl bt ohlen
spch. Tato falen hlen vak trvale utkv v hlavch zainteresovanch
laik. Takov tvrzen bvaj odvolna a o desetilet pozdji a vtinou se o
tom dozvd jen odbornci.
Je tak pochybn, ba je nutno to rozhodn popt, zda na zklad leben
klenby, i kdy kosti zkladny lebky chybj, lze vbec rekonstruovat
velikost mozku a tvar cel hlavy. Archeologov rekonstruuj na zklad
leben klenby nejen vzhled hlavy, ale celou postavu. Dsledkem je, e

vznikne nejen fiktivn pedstavitel njakho druhu, ale z temnot minulosti

povstanou miliony generac! Nesmysl m metodu

Spodn elist, bezpotu generac

Takzvanho heidelberskho lovka {Homo heidelbergensis) meme
obdivovat v muzech jako rekonstrukci a jeho obrazy najdeme ve vtin
pslunch knih. Ve skutenosti vak nebyla nalezena ani kostra, ba
dokonce ani jej sti, ale v roce 1907 byla v pskovn Mauer u
Heidelbergu nalezena mimodn robustn spodn elist se vemi zuby a
ubhajc bradou. Okolnosti nlezu mly do dokonalosti dle-ko. Kdyby
byla za takovch okolnost nalezena modern lebka, je by byla pokldna
za pli starou, musel by nlez elit nemilosrdn kritice. Protoe se vak
elist hodila do obrazu historie lidstva, byla bez pekek propagovna jako
dkaz existence mnoha generac pedk lovka po dobu vce ne 400
000 let.
Na zklad dajnho st 400 000 a 500 000 let byl nlez zprvu
oznaen za Homo erectus, potom jako Homo heidelbergensis zaazen do
rodu Homo (Schoetensack, 1908). Pot, co neandertlec na zklad
genetickch vzkum z role pedchdce modernho lovka vypadl, je nyn
heidelbersk lovk oznaovn za spolenho pedka neander-tlc i
modernho lovka.
Jinak eeno, z jedn spodn elisti se usoudilo na existenci cel
samostatn lidsk rasy, je byla zaazena jako spojovac lnek do etzu
lidsk evoluce. Za tm elem musel bt heidelbersk lovk tak sprvn
zaazen asov. Naped se jeho st odhadovalo na 700 000 let, dnes u
posta 400 000 a 500 000 let, aby heidelbersk lovk lpe zapadl do
schmatu evoluce. Protoe se vlastn nic nemus mit, je zavedenou prax
nechat fosiln kosti podle libosti omldnout nebo zestrnout.
Ve, co bylo zapoteb, aby z jedn spodn elisti vznikla cel lidsk
rasa, bylo hodn sdry a mnostv fantazie a u se z temnch hlubin asu
jako doklad lidsk evoluce vynoila opici podobn, nemotorn postava,
kterou dnes meme obdivovat ve vech muzech. Pochyby vyloueny!
Co vak vypovd nlez obzvl velk, robustn spodn elisti s
velkmi stolikami, je jsou dov stejn velk jako stoliky dnenho
lovka (Wendt, 1972, s. 162)? Me snad mt i dnes njak lovk stejn
masivn spodn elist? K heidelbersk elisti bylo v prbhu asu piazeno
jen velmi mlo dalch nlez, je jsou vechny sms primitivnch
anatomickch znak (mohutn nadonicov oblouky, siln leben kost) a
modernch vlastnost (tvar ela a nosnch kstek). Skupina, kter je v
odborn literatue popisovna jako Homo heidelbergensisje ve skutenosti

stejn jako archaick Homo sapiens.

Slavn vdec prokzal, e lebka Eskymka m stejn zvltnosti i
vzhled jako nalezen spodn elist. Jin vyprvl, e v jinm Pacifiku
nalezl rasu ostrovan, kte mli stejn spodn elisti jako Homo
heidelbergensis (Criswell, 1976, s. 95).
V moundu (pohebn mohyle) u Toleda v americkm stt Ohio bylo
dajn objeveno 20 sedcch koster obrcench k vchodu, jejich elisti i
se zuby jsou dvakrt vt ne u modernho lovka {Chicago Report, 24.
10. 1985). V jinm moundu v Brush Creek Township v Ohiu objevila
mstn Historick spolenost osm koster, z nich nejmen mila 2,40
metru a nejvt 3,05 metru {Scientific American, 14. 8. 1880, s. 106).
Podobnch nlez existuje v Severn Americe vce.
Na Mercatorov map svta z roku 1569 jsou v oblasti argentinsk jin
Patagonie nakresleni obi. Kronik Antonio Pigafetta, jen se zastnil
Magellanovy vpravy, popisuje obry v Patagnii v roce 1520. Kdy byli
dva obi pivedeni na palubu, sahal jim nejvt evropsk nmonk z
vpravy prv tak do pasu (srv. foto 46).
Tito obi mli urit elisti, kter si s heidelberskm lovkem nijak
nezadaly.

Dlouhodob podvod
V roce 1912 vystoupil amatrsk paleontolog Charles Dawson s
tvrzenm, e ve trkov jm na okraji obce Piltdown u Brightonu v jin
Anglii (hrabstv Sussex) objevil st tln kosti (kraniln fragment),
elistn kost a dv stoliky. Pestoe se elist podobala spe opici, zuby a
lebka byly oividn lidsk. Exempl rekonstruovan z nkolika st byl
nazvn piltdownsk lovk. Antropologov byli naden a st nlezu
odhadli na ctyhodnch 500 000 let, vdy mon lo o dlouho hledan
chybjc lnek mezi opic a lovkem
Ran lovk se dokal dmyslnch zobrazen, malovaly se jeho obrazy
a sepisovaly vklady. Kousky kost byly vystavovny v muzech celho
svta jako nezvratn dkaz lidsk evoluce. Za dobu vce ne 40 let bylo
sepsno mnoho vdeckch pojednn {Science, sv. 40, 31. 7. 1914, s. 158160) a ne mn ne 500 doktorskch prac.
Tm pl stolet byla veejnosti pedkldna lidsk evoluce v muzech,
vdeckch publikacch i v mdich jako dokzan skutenost. Dti se v
muzech tlaily ke sklu vitrn a pozdji vyprvly podivuhodn pbh
evoluce zase svm dtem. Generaci za generac byly mateny mysli jakoby
opiem zdnlivch stoprocentnch poznatk. Vypadalo to, jako by cel dv
generace vybedly ve 20. stolet z mlhy nevdomosti, opojeny novmi

dkazy a poznatky, ozeny jasnm svtlem novho poznn.Pesto se

vyskytovali jednotliv vdci jako zoolog Gerrit S. Miller {Smithsonian
Mise. Collection, sv. 65, 1915, s. 19) ze Smithsonian In-stitution ve
Washingtonu, jen v roce 1915 pipsal kosti opici. Podobnho nzoru byl
David Watson (Nature, sv. 92, 1913, s. 319). Ale euforie z evolun, do t
doby vysmvan, teorie smetla vechny nmitky vdy domnl dkazy
leely na stole.
Podvod byl odhalen teprve o 37 let pozdji. V roce 1949 nov metoda
testovn fluorem ukzala, e kosti neobsahuj dn fluor a lebka jen
nepatrn mnostv: to ukazovalo na to, e oboj leelo v zemi jen pr let.
Zvr: lebka je star nanejv pr stalet, nikoli vak miliony let {Science,
sv. 119, 26. 2. 1954, s. 265-269).
elistn kost pat opici, kter uhynula potkem 20. stolet. Zuby byly
do elisti vsazeny dodaten. Navc jsou obrouen, aby vypadaly jako
lidsk. Pak byl kostem potai a elezem dodn starobyl vzhled. Po
oeten kyselinou tato barva zmizela. Tm, jen podvod odhalil, se prvem
ptal: Stopy umlho obrouen jsou patrn na prvn pohled. Ve skutenosti
byly natolik patrn, e se musme ptt: Jak je mon, e tak dlouho unikaly
odhalen {New Scientist, 5. 4. 1979, s. 44)? Mon to bylo proto, e nelo
jednodue o omyl, ale o dal zinscenovan podvod paleoantropologie.
Nlez byl navzdory zejmmu zfalovn po 40 let jako dajn dkaz
prosazovn v mdich a citovn v lexikonech, protoe se nedoloen
ideologie evoluce nedokzala nijak jinak prosadit. Jinak eeno,
pseudovdeck evoluce potebuje tuto propagandu k prosazen svch cl,
protoe principy Darwinem postulovan makroevoluce odporuj zdravmu
lidskmu rozumu: z opic se pece lid stt nemohou!
A tak bylo ve spchu a potajmu z vitrn Britskho muzea odstranno
ve, co bylo po 40 let vystavovno jako dkaz existence piltdownskho
lovka. Avak jin podvod je dodnes pi vuce biologie na naich
gymnzich prezentovn jako dkaz evoluce a dokonce se z nj i zkou.

Vymlel si u Haeckel
To, co bylo kdysi znm jako rekapitulan teorie, u dvno z vdeck
literatury zmizelo; pesto je tato teorie i nadle prezentovna jako vdeck
realita v evolucionistickch publikacch. Tato teorie zformu

Obr. 47: Omyl se brami. Protoe v propagovan evolun teorii maj

obojivelnci sice bry, ale nikoli abern oblouky, neznamen to, e savci, kte
se z nich podle evolun teorie vyvinuli, mus abern oblouky opt mt. Podle
Haeckela byly zhyby na lidskm zrodku nesprvn vykld ny jako abern
zezy zddn po
dvnch pedcch: ovem lidsk embrya ro zhodn neprochzej histori lidsk
evoluce. Obr.: Harun Yahya.

lovan koncem 19. stolet Ernstem Haeckelem k, e ijc embrya

prochzej evolunm procesem (rekapituluj ho), jm proli jejich dajn
pedkov. Podle Haeckelovy teorie m lidsk embryo v matin dloze
postupn znaky ryby, plaza, savce a nakonec lovka.
Od t doby bylo mnohokrt dokzno, e tato teorie je absolutn
nesmysl. Bylo napklad dokzno, e bry, je se bhem vvoje
embrya ukazuj, jsou ve skutenosti prvnmi vvojovmi fzemi stedounho kanlu, pttnch tlsek a brzlku. Z sti embrya, je byla
spojovna se loutkovm vakem se vyklubalo tleso produkujc pro
embryo krev. Ta st, o kter Haeckel a jeho pvrenci tvrdili, e jde o
ocas, je ve skutenosti pte, je se bhem svho vvoje jen podob
ocasu, dokud se nezformuj nohy, To jsou veobecn akceptovan, vdeck
skutenosti.
George Gaylord Simpson, jeden ze zakladatel neodarwinismu, pe:
Haeckel popsal vvojov proces zcela chybn. Dnes je nade v
pochybnost prokzno, e ontogeneze (vvoj jedince ze zroden buky
do pohlavn zralosti) nen opakovnm fylogeneze (procesu vvoje celch
druh) (Simpson/Beck, 1965, s. 241).
V lnku zveejnnm v American Scientist jsme se mohli dost: Nen
pochyb, e Haeckelv biogenetick zkon je mrtv. V 50. letech byl
definitivn vykzn z uebnic biologie; jako nmt vnho vdeckho
studia byl mrtv ji ve 20. letech (Keith S. Thompson in: American
Scientist, sv. 76, kvten/erven 1988, s. 273).
Ernst Haeckel byl dobrm pozorovatelem prody, ale lan slvy jako
profesor Reiner Protsch. Proto faloval sv kresby, aby podporovaly teorii,
kterou prosazoval. Haeckelovy zfalovan kresby klamn dokazovaly, e se
lidsk embryo podob ryb. Kdy to bylo odhale-no, jeho jedinou
obhajobou ped akademickm sentem bylo, e ostatn evolucionist se

podobnch hanebnost dopoutj tak.

Po tomto kompromisnm piznn k podvrhu bych se vlastn ml ctit
zahanben a znien, ale mou tchou je, e vedle m sed na lavici
obalovanch stovky dalch spoluvink, mezi nimi ada
nejspolehlivjch pozorovatel a biolog skvl povsti. Pevn vtina
vech vyobrazen v nejlepch uebnicch biologie, v pojednnch a
zprvch by si zaslouila stejnou mrou obvinn z podvrhu, nebo jsou
vechny nepesn a vce i mn padlan, schematick a vykonstruovan
(Hitching, 1982, s. 204). Padlky na irok front!
Pot, co si podvodnci splili prsty na vvoji lovka, pili s novm
mtem: z dinosaur se pr vyvinuli ptci.

Souasn podvody
V jnu 1999 byl na tiskov konferenci a potom v listopadovm sle
magaznu National Geographic pestrmi obrzky pedstaven a oslavovn
senzan nlez z ny: missing link mezi dinosaury a ptky. Ve Science
psali: Dky vynikajcmu zakonzervovn mkkch st je mono
studovat kdla, pe a srst fosilie, star mon 120 a 130 milion let
Paleontologov mohou nyn pesn studovat, jak probhala evoluce pe a
letu a pbuznost mezi dinosaury a primitivnmi ptky, co oboj pat mezi
hlavn otzky vvoje ivota {Science, 13. 3. 1998, s. 1626-1627).
Dlouho hledan a od Darwinovch as bolestn postrdan chybjc
lnek (vlastn jeden z mnoha potebnch) byl poktn vdeckm jmnem
Archaeoraptor liaoningensis. Jde o ivoicha velikosti krocana, s ostrmi
paty a zuby. Vilo se, e by jako prvn letuschopn, opeen dinosaurus
mohl pedstavovat chybjc lnek mezi plazy a ptky.
Akoliv m archaeoraptor vechny nezbytn rysy nutn k ltn,
nevme, jak daleko na tom se svm umnm ltat ve skutenosti byl, k
Philip Currie z kanadskho Royal Tyrrel Museum. Ramenn ple-tenec a
hrudn kost se podobaj modernm ptkm a jeho pedn konetiny se ji
vyvinuly jako soust letuschopn sti tla. Ml rovn dut kosti, pe a
ocas nejsp dleit pro stabilitu pi letu. Ale ocas
byl pli dlouh a neohebn, co urit nezstvalo bez vlivu na
schopnost letu {Science, sv. 279, 13. 3. 1998, s. 1626-1627).
Archaeoraptor liaoningensis byl zaazen do cel skupiny opeench
dinosaur, kte byli v poslednch letech v n nalezeni. Byly podny
vstavy jako ve Washingtonu a chybjc lnek byl ve svtle blesk
fotografu pedstavovn asnoucm davm jako dkaz makro-evoluce. Na
celm svt prodvan National Geographic pispl k tomu, e dkaz byl
vude pijmn jako nov nlez stolet. Vdyt jsme vdycky vdli, e

existuje makroevoluce, a u byl nalezen prvn dkaz a meme ho

pedloit
Po vce ne dva roky byl prvn nlez chybjcho lnku stedem
obrovsk reklamn kampan rozpoutan vdci a mdii. V televizi byly
pedvdny potaov animace, jak se z neltavho tvora nhle stal krl
vzduchu, jako kdy se z kuete stane orel. Mlil jsem se, kdy jsem v
Darwinov omylu snel pdn argumenty proti propagovanmu vvoji
dinosaur k modernm ptkm?
Poukzal jsem tehdy na to, e ze zkoumn embry podle zastnc
evolun teorie plyne, e pi dalm vvoji ruky jsou nejprve redukovny
vnj prsty. Tak to opravdu vypad u ptk. Je vak zjitno, e u jejich
dajnch pedk theropod chybj dva prsty vede sebe, tvrt a pt
(prstenek a malek). Biologov se v 90. letech snaili dokzat, e kosti
koene ruky a prsty theropod, co jet nebyli ptci, se tvarem i sp ojenm
podobaj pozdjm ptkm. Upozornil jsem vak, e v obou ppadech jde
o docela jin prsty! Jakkoli interpretace stejnho vvoje proto mus
psobit vymylen. Nakonec jsem nicmn upozornil, e biologov
chybjc lnek nalhav potebuj
O dva roky pozdji, v prosinci 2000, byl ve Science (sv. 290, 22. 12.
2000, s. 2224) zveejnn krtk lnek: Potkem tohoto roku dopadl
ltajc dinosaurus tvrd na zem, kdy se ukzalo, e jde vlastn o dv
rzn fosilie o primitivnho ptka a o dinosaura. M to pro ns velk
nsledky, ekl Jim Kirkland z Geologick sluby americkho sttu Utah,
jen m obavy, e lid te budou pokldat vechny okdlen dinosaury za
podvrh.
Devtadvactho bezna 2001 vyla v Nature (sv. 410, s. 539 540)
pesn analza, jak byl {umlecky jist poveden) archaeoraptor (= star
dravec) zfalovn.
A pot byla moje ji v roce 1998 vysloven nmitka proti evoluciptk
potvrzena i vdecky: Doktorandka Julie Nowicki z univerzity v Chapel
Hill v Severn Karoln otevela osm dn star ptros vejce. Zhruba v tu
dobu se u embry vyvjej prsty, zjistila Nowicki. Lze zeteln vidt, jak se
ti prsty pta ruky vyvjej z prst odpovdajcch lidskmu ukazovku,
prostednku a prstenku. Ti prsty dinosaur naproti tomu odpovdaj
palci ukazovku a prostednku (BdW, 16. 8. 2002). Vsledek
doktorsk prce tak o ti roky pozdji pesn potvrdil m zvry z
Darwinova omylu .
Existuj vak jet dal dvody, pro nemohou bt dinosaui praotci
ptk, nebo, jak jsem dokazoval opt v Darwinov omylu, sloit pta
plce se nemohly vyvinout z plic theropodnch dinosaur. Tuto nmitku

dnes nelze potvrdit ani vylouit, protoe fosiln orgn se nedochoval.

Neexistoval vak dn dal ivoich, z jeho plic se mohl vyvinout
maximln komplikovan pta orgn (pta plce se li od plic vech
skupin ijcch ivoich) (SpW, 4/1998, s. 43).
Mnoho indici naznauje, e dnen ptci z dinosaur nepochzej1
{Nature, sv. 399, 17. 6. 1999, s. 679-682).

Selekce a mutace
Zkony ddinosti Gregora Mendela (1822-1884) tvo dnes zklad
experimentln genetiky a vlastn evoluce, tedy mikroevoluce, nebo daj
n makroevoluce vvoj k vym formm na rovni druh (Mayr, 1991,
s. 319), tedy vznik novch druh se stle dokazuje zstupn pomoc
exemplrnch pklad mikroevoluce (pizpsoben druh ivotnmu
prosted).
Typickm ppadem je slavn Darwinova pnkava. Darwin studoval
rzn rasy pnkav na Galapgch a dospl k zvru, e zvata se cestou
pokraovn drobnch zmn mohou zmnit na jin druh. Jak dospl k
tomuto naprosto chybnmu zvru? Odpov je jednoduch: jet neznal
Mendelovy zkony ddinosti. Podle tchto zkon pesko takzvan
skryt znaky jednu nebo nkolik generac, aby se pozdji zase objevily.
Kdy se pak znovu objev, jsou beze zmny a nepedstavuj znak, kter se
nov pidal. Co Darwinovi u pnkav pipadalo jako nov znak, byla ve
skutenosti jen nov kombinace potlaench znak, kter existovaly ji
mezi jejich pedky. Hlavn
nmitkou proti teorii pirozenho vbru je to, e nedoke zdraznit
dn znaky, kter by se vyskytly poprv. Vbr jen vol mezi ji
existujcmi znaky ten, kter je podle Mendelovch zkon nejvhodnj,
napklad barvu i mimikry.
Pirozen vbr jako prodn postup byl znm biologm ji ped
Darwinem. Byl definovn jako mechanismus, jen udruje druhy v
nezmnn istot. Toto pozorovn je sprvn! Darwinova pedstava, e
vbr m evolutivn slu, je nesprvn, Anglick paleontolog Colin
Patterson zdrazuje: Mechanismy pirozenho vbru nikdy dn druh
nevytvoily. Nikdy se tomu ani nepiblily, a tak se diskuse v dnenm
neodarwinismu to z vt sti kolem tto otzky (in: Cladistics, BBC, 4.
3. 1982).
Uveme si pklad pirozenho vbru: stdo gazel ohrouj lvi.
Pirozen peij ty, kter bhaj rychleji. Tento proces vak nikdy gazely
nezmn na jin ivoin druh. Gazely budou stle gazelami, bez ohledu
na trvn proces vbru, i kdy teba nakonec zstanou jen gazely s

rychlma nohama. Protoe pirozen vbr nedisponuje vdomm,

neme probhat ani vbr s clem dosaen vy komplexity. Tvrdit nco
jinho znamen dopoutt se neobratnch pokus o podvod.
Pirozen vbr tak nevede ke komplexnjm systmm, ale projevuje
se jen jako zmna uvnit mikroevoluce. Tento mechanismus m za kol
jedin: chrnit existujc druh ped degenerac. Mnit urit druh na jinho
ivoicha ve smyslu makroevoluce vak pirozen vvoj nedoke. To je
vo, pro neodarwinismus musel mutaci povit a postavit ji na rove
pirozenho vbru jako pinu spnch zmn.
Aby dokzali existenci mutace, kter pozitivn psob na druh, pstuj
darwinistit genetikov destky let ovocn muky {Drosophila
melanogaster), protoe tento hmyz se velice rychle mno a mutace se
mohou velmi brzy projevit. Bylo zjitno, e poet mutac velice prudce
zvyuje radioaktivn zen. Ozen zpsobilo, e se vedle muek s
ernma oima objevily muky s oima ervenma; jin mly velk kdla,
vce kdel nebo byly bez kdel. Vzniklo mnoho rozdlnch exempl.
Krom toho byly generace muek vystaveny psoben extrmnch
podmnek: horku, svtlu, tm i chemiklim (Pitman, 1984, s. 70). Muky
byly velijak keny a objevilo se mnoho odrd. Ale: navzdory tolika
pokusm lo geneticky stle o tyt ovocn muky jako na zatku.
Genetik Gordon Taylor napsal: V tiscch pokusnch chovech
ovocnch muek, pstovanch vce ne 50 let po celm svt, se nikdy
dn nov druh neobjevil dokonce ani nov enzym (Taylor, 1983, s.
48). Praxe ukzala, e mutanti bu umraj, jsou neplodn nebo se vrac k
pirozenmu typu (Pitman, 1984, s. 70).
Tot plat i pro propagovanou lidskou evoluci. Vechny mutace
pozorovan na lovku byly kodliv: tlesn znetvoen nebo postien
jako mongolismus, albinismus, trpasli vzrst i rakovina. A tak me jt
sotva o evolutivn mechanismus. Ani hiroimsk bomba nevedla k dnm
pozitivnm mutacm, jen k neplodnosti a malforma-cm.
Ruth Moreov v knize Evoluce (1970, s. 91) potvrzuje: Prce v
laboratoch ukzala, e vtina mutac je kodliv a drastick mutace
mvaj dokonce smrteln nsledky. Jako by ukazovaly patn smr, alespo
v tom smyslu, e kad zmna v harmonickm, dobe pizpsobenm
organismu je negativn. Vtina nositel hluboko zasahujcch mutac
nezstv iva dost dlouho, aby potomstvo mohlo zmny poddit.
Kdy provedete na robotovi nebo na specializovanm organismu
njakou neplnovitou zmnu, urit se mechanismus nevylep, ale bude na
tom podle veho he, v nejlepm ppad to na nj nebude mt dn
inek. Podobn nebude pozitivn psobit ani mutace.

Nicmn evolucionist, kte se sami nazvaj kreacionisty (= theis-t:

zastvaj dvoj vru, protoe v v evoluci nsledujc po stvoen), p, e
mohou existovat i pozitivn mutace, je za uritch okolnost zvyuj
odolnost organismu Pkladem je ast vznik rezistence na antibiotika
nebo prostedky na ochranu rostlin a zmny u bakteri, je vedou k
odbourvn novch ltek (Junker/Scherer, 2001, s. 102).
Pklad zdnliv pokrokov rezistence vi antibiotikm me bt
poun pro mnoho lid. Dnes vme, e nasazovn antibiotik vede k tomu,
e druhy bakteri se stvaj vi nim odoln. Stle znovu se stv, e
pacienti jsou infikovni kmeny bakteri, kter jsou odoln hned proti
nkolika antibiotikm (multirezistence). Proto je profy-laktick nasazen
antibiotik v hromadnm chovu zvat kontroverzn
a v nkterch sttech je u prvem zakzno. S pozitivn mutac a
evolunm vvojem k dokonalejm formm to vak nem naprosto nic
spolenho. Antibiotikum je toti produkt ltkov vmny
mikroorganism, jen bakterie zabj (baktericidn inek) nebo jim brn v
rozmnoovn (bakteriostatick inek). Mechanismus funguje tak, e
velk st bakteri, kter pijdou s antibiotikem do styku, odume, zatmco
jin, na n nem antibiotikum dn vliv, se rapidn pomno a zhy
vytvo populaci, kter je ji vi antibiotikm imunn. Kdy nyn zabijeme
bakterie, jsou mrtv stejn jako ryby, kter by se chtly jt projt na sou a
stt se obojivelnky. Penos rezistentnch gen je ovem mon.
Evolucionist v tom spatuj vvoj bakteri pizpsobenm. Tato povrchn
interpretace vak nen pravdiv. Podle izraelskho biofyzika profesora Lee
Spetnera (2001) existovaly dva mechanismy, je nemaj s evoluc nic
spolenho:
penos rezistentnch gen, kter ji v bakterich existuj
ztrta genetickch daj mutac, je zpsob rezistenci. Nkter
mikrorogranismy jsou vybaveny geny, je jim propjuj rezistenci vi
antibiotikm. Rezistence me mt podobu roztpen molekuly antibiotika
nebo jejho odpuzen od buky Organismy s tmito geny ji mohou mnit
na jinou bakterii a tak ji zrove imunizovat. Akoli jsou mechanismy
rezistence pro urit antibiotikum specifick, vtina patogennch
bakteri si osvojila nkolik soubor gen, dky nim jsou rezistentn vi
nkolika antibiotikm najednou. Tento mechanismus vak nen dkaz pro
evoluci: Takto osvojen rezistence vi antibiotikm nen takovho druhu,
aby se stala prototypem mutac, jak potebuje evoluce Genetick zmna,
je by hovoila ve prospch teorie, by musela pidat informace nejen do
genomu bakterie, ale musela by pidat nov informace i do biokos-mu.
Horizontln penos gen jen takov geny, kter jsou ji v nkterch

druzch obsaeny (Spetner, 2001). Jde tedy jen o vudyptomnou

mikroevoluci.
Kdy se pak antibiotika nasad pi chovu zvat, pstuj se pmo
bakterie, kter jsou souasn imunn vi jednomu nebo nkolika pouitm
prostedkm. lovku, kter sn takov maso, pak nepome poit
odpovdajcch antibiotik, kdy je napaden pslun vypstovanmi
bakteriemi. Jinak eeno: m intenzivnji se antibiotika u zvat a lid
pouvaj, tm mn jsou inn. Proto je oprvnnpoadavek, aby byly
tyto lky pi pstovn uitkovch zvat pln zakzny. Kdy odbornci u
tchto mechanism hovo o pozitivn mutaci a tmto zpsobem prokzan
evoluci, jde o (vdom?) chybnou informaci.
Meme uvst ti dvody, pro nelze mutace pout ke zdvodnn
evolun teorie (Yahya, 2002, s. 63).
Pm psoben mutac je kodliv: Protoe nastupuj neplnovit,
tm vdy kod organismu, kter je jim vystaven. Rozum ns u, e
svvoln zsahy do dokonal a komplexn struktury ji nemohou vylepit,
ale jen pokodit. Opravdu, dosud se dnou vhodnou mutaci zjistit
nepodailo.
Mutace nevn do DNA organismu dnou novou informace. Nositel
genetick informace jsou vytreni ze svho msta, znieni nebo pesunuti
na nov msta. Mutace nedokou organismus nauit, jak si vytvoit nov
orgn nebo novou charakteristickou vlastnost. Mohou vst jen k
abnormalitm, jako je teba noha na zdech nebo ucho na bie.
Aby mohla bt mutace penena z jedn generace na druhou, mus k
n dojt v pohlavnch bukch organismu. Nhodn zmna, k n dojde v
libovoln buce i orgnu tla, se na dal generaci penst neme.
Pokud nkdo pece jen tvrd, e prv nepatrn mutace maj na vvoj
druh pozitivn vliv, musme namtnout, e kad buka m k dispozici
cel arzenl kontrolnch a opravnch mechanism, aby udrela etnost
mutac na co nejni rovni. To pedstavuje nezbytnou sebeobranu, nebo
jinak by druhy relativn rychle degenerovaly, protoe u nepatrn
pokozen DNA vedou k degeneraci a neplodnosti. Nae tlo je proto
nastaveno tak, aby mutacm brnilo i je alespo co nejvce zredukovalo a
eventuln opravilo pslun defekty. Mutace tedy nen kouzelnou hlkou
evoluce!
Evolucionist rovn vymysleli mtus o zakrnlch orgnech a
nepestvali ho v pslun literatue do omrzen opakovat. Cel desetilet
jsme byli pesvdovni a pouovni, e v tlech nkterch organism
existuje cel ada orgn, kter nepln dnou funkci. Ty jsme pr zddili
po pedcch a ony z nedostatku innosti zakrnly jako jaksi odpad

evolunho pokroku. Seznam zakrnlch orgn nmec

Obr. 48: Inenrsk technika.

Tento bakteriln motor m e doshnout a 100 000 otek za minutu. Takov

a z 240 prvk sestvajc motor neme vzn iknout pouhm nhodnm
mechanis mem (mutac) {Scientific American, z 1971).

kho anatoma R. Wiedersheima z roku 1895 obsahuje asi 100 orgn,

vetn slepho steva. To ovem rozhodn nen bez uitku a nadbyten,
ale je to lymfatick orgn, jen bojuje v tle s infekcemi. S pokraujcm
vdeckm poznnm se ukazovalo, e tm vechny orgny na seznamu
maj velmi vznamnou funkci. Proto byla tato nevdeck teze o
zakrnlch orgnech jako jin pohdky evolun teorie v tichosti
pohbena. Bn oban dodnes v, e m na konci ptee zakrnl ocas.
Je to vak jen kostr, nezbytn jako statick opora pnve. A Darwin se
mlil i v tom, kdy za zakrnl orgn pokldal plmsky zhyb o. Ve
skutenosti toti slou k itn a svlaovn on bulvy.

Pohlavn vbr
Charles Darwin tehdy rozpoznal ji popsan nedostatky svho uen o
pvodu druh, a il proto dal teorii. Sprvn pochopil, e existuje
typick znak, kter lze vysvtlit jen vdomm, tedy vdomm zenm,
upednostnnm.
Nazval tento princip pohlavnm vbrem a pouil ho na dv oblasti. Za
prv Darwin vychzel v souladu s tehdejm pesvdenm z pedpokladu,
e rozum mue je nadazen rozumu eny a e jeho inteligence je vt a
lep ne ensk.
Za druh se Darwin snail principem pohlavnho vbru vysvtlit, pro
se od zatk lidstva rod lovk bez srsti, tedy tm hol. Jak mohla bt
nahota vhodou?
Pedpokldanou pevahu muskho rozumu nad enskm vysvtloval
Darwin takto: sameek musel vdy bojovat o samiku a tento neustl boj
u nho vyvinul inteligenci nadazenou inteligenci samiky. Proto mus bt
mu chytej ne ena. Kdy to ekneme hodn kulantn, kdyby dnes
nkdo hlsal podobn mylenky, nejsp by skonil na psychiatrii dve, ne
by se jeho npady mohly stt zkla-dem vdeck teorie. Avak tento
bojujc sameek dostal podle Darwina bhem nekonen mnoha zpas

vt inteligenci a tu pedval dle potomkm ale stle jet m srst.

Nyn pichz ke slovu pohlavn vbr, protoe samiky pr dvaly
pednost mn ochlupenm lidoopm samekm, take i jejich dti mly
stle mn srsti. Pedkov Charlese Darwina pravdpodobn nebojovali o
samiky dost dlouho, aby zskali vt inteligenci, protoe jinak by musel
rozpoznat klasick zaarovan kruh: na jedn stran poznamenalo muskou
inteligenci to, e si musel v boji dobvat samiky, na druh stran je pr
dvodem neochlupenosti lid to, e samiky dvaly pednost mum s
malm ochlupenm, tedy bez srsti. Tak tedy: Kdo si potom koho vybral?
A nemly tehdej samiky kad jin vkus, jako ho maj nae eny
dnes? Zmnilo se tu nco opravdu zsadnho? To sotva! Vdy nkter
samiky dvaly i tehdy pednost velkm antropoidm s hladkou srst, jin
zase mly radji smeky s mn hustm ochlupenm.
Pelivm vbrem a pstovnm dobrch vlastnost dokeme
vypstovat podle Mendelovch zkon mnoho novch odrd rostlin i
ivoich. Jakmile pestaneme vnovat chovu pi, dojde k degeneraci, a to
naprosto nevyhnuteln, jak vm potvrd kad chovatel. A tak ani pohlavn
vbr neme pinst nov druhy, avak vyuvnm zkon ddinosti lze
nanejv vbrem uritch, ji existujcch vlastnost i rys vytvoit
nanejv (jen) nov odrdy. Opt jde o mikroe-voluci, v dnm ppad
vak o makroevoluci!

Fosilie kontra evoluce

Podle evolun teorie se existujc druh mn v prbhu asu na nov.
Jednotliv procesy zmn se dajn odehrvaly v rozpt milion let. Kdyby
tomu tak bylo, musel by v kadm z tchto nesetnch proces zmn
existovat tak bezpoet pechodnch druh. Na jedn stran by tedy musely
bt v minulosti pechodn formy jako smen bytosti, je by napklad
mly sten rysy ryby i plaza, na druh stran by muselo bt mon
prokzat miliony vvojovch stup orgn a konetin,. Avak vichni
ivoichov znm z vykopvek i ijc dnes (recentn) se jev jako
dokonale vyvinut a ideln pizpsoben.
Kdyby byla evolun teorie sprvn, musel by bt poet pechodnch
variet, kter se pedtm vyskytovaly na Zemi, vpravd nesmrn. Jak je tedy
mon, e jich nen pln kad geologick formace a kad vrstva hornin?
Geologie nm zcela jist neodhaluje takovou jemn odstupovanou adu
organism; a to je mon nejvnj a nejvt nmitka, kterou lze vznst
proti m (Darwinov) teorii. Vysvtlen vak spov v maximln
neplnosti geologickch pramen (Darwin, 2000, s. 357n.).
Darwin tehdy doufal, e v budoucnu bude njak pechodn forma

nalezena. Pestoe se od t doby ptralo po pechodnch formch vce ne

zaujat, neznme ze zkamenlin jedinou pechodnou formu, pestoe od t
doby byly objeveny ji miliony zkamenlin. Z Darwinovch pochyb se
poznenhlu vyvinula jistota: zkamenliny nemohou prokzat makroevoluci
na rozdl od mikroevoluce.
Tuto skutenost piznv britsk paleontolog Derek V. Ager: Pokud
zkoumme fosiln doklady jednotliv, na rovni d i druh, jedna vc je
npadn: a nachzme cokoli, nikdy to nen pozvoln evoluce, ale nhl
exploze cel skupiny {Proceedings ofthe British Geological
Association, sv. 87, 1976, s. 133).
Nebyly nalezeny pechodn formy, ale vdy se nhle objevili nov,
dokonal ivoichov bez pechodnch forem. Takov scn lze prokzat
ji v kambrickch vrstvch (z doby ped 590 a 500 miliony let). Tto
podivuhodn udlosti se v literatue k kambrick exploze, nebo ve
vrstvch prekambria (v prahorch) se ned organick ivot prokzat, a
najednou se Zem hem ivotem veho druhu. ivot vznikl bez dlouh
evoluce, bez pemn druh dokldaj ho ideln fosilie bez
pechodnch forem obsaen v geologickch formacch.
Vtina ivotnch forem nalezench v kambrickch vrstvch vykazuje
nhle se objeviv komplexn orgnov systmy jako oi, bry a dal
vysoce rozvinut struktury, je se nijak neli od novodobch model.
Dleit je zjitn, e se druhy ivoich zjitn v ranch kambrickch
vrstvch vzjemn li stejn vrazn, jako je tomu i dnes po bezmla 600
milionech let. Pestrost druh by se vlastn mla vtvit jako od jedinho
kmene stromu, ale zd se, e jednotliv kmeny ivoich se objevuj
soubn jako v adch vyrovnan mlad stromky bez spolench koen:
Zd se, jako by tam byly jednodue zasazeny bez jakkoli evolun
prehistorie (Dawkins, 1986, s. 229).Ve vdeckm magaznu Science (sv.
293, 20. 7. 2001, s. 438n.) se potvrzuje: Potek kambrickho obdob zail
podle fosilnch doklad nstup tm vech hlavnch skupin ivoich
(fla), jak je prakticky znme dodnes.
Podle doznn samotnho Charlese Darwina by kambrick exploze
kdy se najednou objevily dokonal jako inenry vyprojektovan orgny
musela znamenat konec hypotzy evoluce. Pe toti: Pokud se objev
njak sloen orgn, jeho dokonalosti nemohlo bt dosaeno drobnmi
po sob jdoucmi zmnami, pak by se moje teorie musela v kadm ppad
zhroutit (Darwin, 1859, s. 206). A takov orgn existuje!
Trilobiti se vynoili nhle a mli sloit oko, je tvoily stovky malch
o jako plstv se systmem dvojit oky pmo optimln design! Tato
plstvov struktura o trilobit se udrela po dobu 600 milion let a do

dneka beze zmny, vdy stejnou strukturu o jako trilobiti m hmyz jako
vely i vky (Gregory, 1995, s. 31). Uv-me-li navc, e se mnoho
ivoinch druh, jako napklad mloci, od dob trilobit nezmnilo, nebo
e se 125 milion let nezmnila ani pavuina, musme si poloit otzku:
Kde pak zstala evoluce, kde zstal pozvoln vvoj?
V Petrified Forest National Park v Arizon n zkamenl kmeny
strom po dobu dajn vce ne 200 milion let ze svah dnench
stolovch hor svdectv nesmrnch zplav v dnes poutn krajin (srv.
foto 29-32). K pekvapen odbornk se v tchto zkamenlch stromech tu
a tam nachzej fosiln hnzda vel a vos {The Arizona Republic, 26. 5.
1995, s. B7). Vely a rostliny, kter tito ivoichov potebuj, se vak
dajn vyvinuly teprve 140 milion let po vyvrcen tchto strom. Bu je
chybn geologick datovn nebo asov ebek evoluce! Proto ani
nebyly pslun nlezy vdecky publikovny.
Tyto nlezy, zdokumentovan odbornky a empirick dkazy odhaluj
evolun teorie jako le peliv pstovanou a hkanou badateli v oboru
djin Zem a lidstva.
Jak spoleensk a politick dsledky mla evolun teorie, a to nejen
na zpadn spolenost?

Ideologie, rasismus a terorismus

V knize O pvodu lovka (The Descent ofMan) Darwin s naprostm
nedostatkem taktu pe o znanch rozdlech mezi lidmi jednotlivch ras a
stav ernochy a australsk domorodce na rove goril. Od tud u nen daleko k
mylence rzn vyvinutch ras.
Ve skutenosti existuje mnoho kultur, avak dn rasy. Vdeck
skutenost se opr o rozshl vzkumy z oblasti molekulrn biologie.
Jist, mezi lidmi existuj rozdly. Ty jsou vak mnohem vraznj na
rovni jedinc ne mezi nrody. Rozdlen na rasy je reln kulturn,
politick a ekonomick koncepce ve spolenosti, postrd vak biologick
zklady. Nanetst vak lid nesprvn pedpokldaj, e prv genetick
rozdly jsou zkladem rznch lidskch ras, konstatuje Alan R. Templeton
z washingtonsk univerzity v St. Louis (SpW, 9. 10. 1998).
Navzdory rozdlm ve vnjm vzhledu jsou genetick rozdly mezi
velkmi lidskmi skupinami natolik nepatrn a jejich znaky se natolik
pekrvaj, e dlen na rasy se ned provst a ani nem smysl. Rasismus
nem genetick zklad, ale opr se o psychologickou potebu
nenapadnuteln nadazenosti a dominance. Rozdly mezi nrody jsou dno
daleko mn rozdlnmi ddinmi vlastnostmi ne rozdly v mechanismu
penosu technickch a socilnch inovac (Cavalli-Sforza, 1999).

e si jsou lid pes etnick hranice geneticky jet podobnj, ne se

dosud mlo za to, dokazuje s velkou akribi proveden analza
chromozmu 21 lid z 24 rznch etnickch skupin {Science, sv. 294, s.
17). Navzdory tmto skutenostem je existence lidskch ras od 19. stolet
akceptovna jako skutenost. Bohuel se rasov otzka dodnes vyuv k
vytven nebo projevovn pedsudk, aby se prosadily urit politick cle
a s tm souvisejc sobeck sil o moc.
Zvl odpornm zpsobem zneuil pojem rasy Adolf Hitler. Pednostn
a dominantn postaven na na planet mlo bt zajitno pansk rase. V
uritch centrech byly vybrni, izolovni a v pravm smyslu chovni lid,
kte mli vechny potebn rijsk rysy. Adolf Hitler se vslovn
dovolval hypotz Charlese Darwina a v evolun teorii spatoval
ospravedlnn svch skutk, nebo ostatn nerijsk rasy byly podle
Hitlera dajn podlid, kte jsou shodn s Darwinembeztak odsouzeni k
vymen. Hitler se povaoval za vykonavatele postulovanho mechanismu
evoluce. Obt jeho lenstv se staly miliony lid.
Darwinismus, vychzejc z pedpokladu, e se iv bytosti vyvjej k
vym formm v boji o peit, byl aplikovn dokonce i na sociln vdy a
stal se koncepc, kter je znma pod oznaenm socilnho darwinismu.
Ten tvrd, e souasn lidsk rasy jsou na rznm stupni vvojovho
ebku. Evropsk rasy jsou podle nho nejvyvinutj, zatmco vechny
ostatn stle jet jev opi rysy (Yahya, 2002, s. 46). Zatmco faist stli
na pravm kdle socilnho darwinismu, lev kdlo obsadili komunist.
Komunist byli vdy zancenmi obhjci Darwinovy teorie, co ukzali v
takzvanm dialektickm materialismu Karla Marxe a Bedicha Engelse.
Veejnosti je ideologie evoluce pedkldna jako bezpen zjitn
vdeck pravda. S n spojen rasismus je pak promtn jako pdavn teorie
v podob kategorizujcho pohledu do vnjho svta, aby ji veejnost
pijala jako reln a vdecky dokzan fakt, pestoe teorie nen nim
jinm ne intelektulnm peludem.
Ashley Morgan odsunul veker antropologick mlen stranou a se
znalost vci pe: (Pestoe) vtina antropolog pokldala jet do
nedvn doby za jist, e pojem rasa m v prod reln podklad (je
dnes jist, e) vraz rasa, jak se obecn mezi lidmi pouv, je vdecky
neudriteln, a e zpsob, jak se obvykle aplikuje, nem v realit dnou
oporu (Morgan, 1974; citovno dle Friedricha, 1994, s. 16). Dvod, pro
dvj generace pociovaly a dosud mnoz pociuj pojem rasa jako
reln, tkv v mnohostrannch rozdlech mezi nrody rznch oblast.
Rzn rysy jako barva pleti, velikost a tvar o,
tla, tve a dalch detail nm asto dovoluj na prvn pohled

uhodnout, odkud dan lovk pochz. Na kadm kontinentu je mnoho

tchto rys homogennch a bud dojem, e rasy existuj.
Obr. 49: Bl p le a vlasy. Nigerijsk albn vedle normln Nigerijky.

Tyto rozdly jsou alespo zsti zpsobeny geneticky. Barva ke a

tvar tla jsou pinejmenm ddin Tm vechny souvisej s
klimatickmi rozdly (Cavalli-Sforza, 1999, s. 22).
Nov podrobn vzkumy ukazuj, e dlen lid podle ras a etnick
pslunosti je nepouiteln {Nature Genetics, sv. 36, s. 54-60), zejmna
podle barvy pleti. Teprve v roce 1958 bylo zjitno, e me-lanin vyvolv u
laboratornch ab zmnu hlavnch pigmentovch bunk v ki. Melanin,
nejdleitj pigment v ki, produkuj speciln buky, melanocyty. Na
povrchu tla vak nejsou rozdleny rovnomrn. Napklad na plosce nohy
je tchto bunk mn ne teba na nrtu. Spolu s rohovinou je melanin
nejdleitjm ochrannm faktorem proti zen UV. Kdy je ke
vystavena slunenmu svitu nebo ozen UV paprsky v solriu, zvyuj
melanocyty produkci me-laninu. Jinak eeno: pi zven produkci
melaninu je ke tmav, pi ni svtl.
S postupnou evolutivn adaptac na rozdln slunen ozen to nem
nic spolenho. V izolovan skupin lid se pak s pihldnutm k
selektivnm faktorm (izolace, klima) nutn vytvej urit rysy, kter jsou
s vt frekvenc ji ptomny.
Kupodivu maj Eskymci i Baskov hndou ple. lutav ple nen
zpsobena dodatenm barevnm pigmentem, ale tento efekt vznik v
dsledku silnj vrchn vrstvy pokoky. Proto nen pvodn barva lidsk
pokoky lut, ale ani ern, nbr hnd: lid se svtlou plet maj ernho
barviva melaninu mn a s ernou vce ne pra-lid s hndou pokokou.
U albn se setkvme s defektem, s nm nejsou schopni melanin
produkovat, Lidt albni proto maj blou ki, kdeto ve svt zvat nen
ist bl zve albn, ale je nazvno leucista. V prod se jako albn
narod v prmru kad 10 000. potomek. sten (parciln) albinismus

se vyskytuje i lid; u zvat je vzcnj.

Zvr: rzn barva pleti nen dn biologick rasov znak. Nen ani
vsledkem dlouhodobho pizpsobovn intenzit slunenho zen. Jak
jsme ji popisovali, u losos se v jednom jezee pi izolaci vyvinuly
morfologicky rzn populace ji bhem 13 generac {Science, sv. 290, 2.
10. 2000, s. 516-518).
Rasismus oprajc se o darwinismus vytvoil zklad pro ideologie, je
ve 20. stolet uvrhly n svt do dosud nejkrvavjch konflikt: pro
nacismus a komunismus. V knize Dialektika prody Engels ukazuje
neoddliteln spojen mezi evolun teori a komunismem. Kdy
pomyslme na komunistickou koncepci dialektickch protiklad, musme
vzpomenout vce ne 100 milion lid, kte padli komunismu za ob.
Mao, jen zavedl komunistick podky v n a dal zabt miliony lid,
veejn uvdl, e nsk komunismus byl vybudovn na zklad Darwina
a evolun teorie.
Darwinismus je koenem nsil, je ve 20. stolet pineslo lidstvu jen
netst. Avak stejn jako tyto ideologie definuje darwinismus etick
pochopen a metodu, je mohla ovlivnit odlin svtov nzor. Za tmto
pochopenm a metodou se skrv zkladn koncepce: bojovat proti vem,
kdo nepat k nm. A to byl pstup, kvli nmu ve stedovku zahynuly
tisce lid na hranicch.
Tento postoj lze vysvtlit takto: existuj rzn vry, rzn svtov
nzory a filozofie svta. Existuj dv monosti, jak mohou spolu existovat:
1. Kooperace: Jedny mohou respektovat existenci druhch a pokouet se
navzat s nimi kontakt a zdrazovat lidskou soudr nost.
2. Konfrontace: Mohou se rozhodnout bojovat proti druhm, pt se s
nimi a kodit jim.
Hrza, kter kme terorismus, m koeny v druhm pstupu. Odstranme-li darwinismus, odstranme filozofii konfliktu.
Sna se nm namluvit, e terorismus operuje s pojmy a symboly
pslunho nboenstv (nap. islmu). Ti, kdo takov mylenky by jen
vyslov, jsou ve skutenosti sociln darwinist a pouvaj nboenstv k
prosazen hospodskch a politickch zjm a cl. Z tohoto dvodu
nehledejme koeny terorismu, jen suuje dnen svt, v nkterm z
monoteistickch nboenstv, ale v darwinismu a materialismu. Vsledkem
je konfrontace msto kooperace.
Jedinm dvodem, pro je Darwinova teorie dosud brnna, akoli ji
pokrokov vdci odhalili jej neudritelnost, je jej tsn sept s
materialismem. Ran kapitalismus vdn pejmal Darwinovy mylenky,
nebo ospravedlovaly jeho bezohlednou snahu o maximalizaci zisku a

bezohledn konkurenn boj kdo pitom cestou padl, nebyl dost zdatn
i siln a nepatil k vyvolenm. Darwinismus nabzel vtanou omluvu
kadmu, kdo byl ochotn jt pes mrtvoly.
Filozofie materialismu je jednm z nejstarch mylenkovch model
lidsk historie. Pokud je badatel pedevm materialista a teprve pak vdec,
jist se ho neodekne, nbr se pokus ho udret a zachrnit tak, e bude
prosazovat evoluci bez ohledu na ztrty (Lewontin, 1997, s. 28). Skvlm
pkladem je v tomto ohledu chovn profesora Reinera Protsche.
Robert Shapiro, profesor chemie a odbornk na DNA, vysvt luje vru
evolucionist a s n spojen materialistick dogma takto: Evo-lutivn
princip je nezbytn, aby peklenul propast od sms rznch prodnch
chemikli k prvnmu multipliktoru. Ten nebyl dodnes podrobn popsn
ani demonstrovn, ale pedpokld se a pojmenovv se vrazy
jako.chemick evoluce nebo ,samoorganizace hmoty. S existenc tohoto
principu se ve filozofii dialektickho materialismu operuje jako s hotovm
faktem (Shapiro, 1986, s. 207).
Evolucionistick propaganda ve velkch mdich je dsleldkem tohoto
poadavku ideologie. Protoe je evoluce pokldna za nezbytnost, uinily z
n kruhy, je stanovuj normy ve vd, dogma, jeho zpochybnn je tabu.
Akademick elita v zpadnm svt je nucena tisknout sv dla v uritch
vdeckch asopisech, chce-li doshnout akademickch hodnost a udret
si je. Evolucionist kontroluj vechny asopisy, je se zabvaj biologi
resp. evoluc, a brn zveejnn jakhokoli nzoru, kter s evoluc
nesouhlas.
Svtov veejnost si systematickho vymvn mozk a propagandy
nen vdoma a pokld evoluci za vdeck fakt. Laici zahrnovan po
generace pslunmi zprvami zanaj vit, e evoluce je navzdory
mlen a neuritmu vysvtlovn skutenost. Poprat evoluci znamen
vdecky se znemonit a vystavit se podezen z poprn zkladn reality.
Autoi, kte zformuluj kritick mylenky, jsou neznal a stejn jako ve
stedovku kon na hranici. To je dvod, pro evolun teorie navzdory
etnm nedostatkm a omylm, je byly odhaleny zejmna v 50. letech 20.
stolet, neme bt vystavena dn kritice ani ve vdeckch kruzch ani v
mdich.
A tak se napklad i v samotnch vdeckch pojednnch a s poetilou
jednoduchost vysvtluje
pesdlen z vody na sou, akoli pat k nejmn doloenm
evolutivnm jevm. Ale ryba me t mimo vodu nanejv nkolik minut.
Kdyby se generace ryb pokouely by o krtkou nvtvu soue, vechny
by bhem pr minut uhy-nuly, i kdyby takov proces trval miliony let.

Dvodem je, e komplexn orgny, jako jsou pln vyvinut plce u ptk,
se nemohou objevit nhle a z nieho. Pomalu se vyvjejc plce vak nejsou
v dnm, podle evolun teorie nezbytnm, mezistdiu funkn. sten
nebo napl vyvinut plce nikdy neexistovaly a pes veker sil je nelze
najt ani ve fosilich.
V mdich se tak do omrzen opakuje pohdka o darwinovskm
egoismu. Avak spnou strategi evoluce nen rivalita a nemilosrdn boj,
dopedu ns naopak vynesla komunikace a kooperace. To je logick, vdyt
konfrontace pin vysok ztrty energie a ivot nen provn efektivn.
Proto napklad prola revoluc prce u psu v tovrnch. Slab u dnes
nevykonvaj monotnn, neustle se opakujc innost, ale provzej
pracovn proces podle monosti od zatku do konce, aby se i jako slab
lnek podleli kooperac na spchu. Na rozdl od konfrotace (vyuvn
slabho) se pi kooperaci dosahuje lepch vsledk a kad jedinec je
spokojenou soust celku (srv. Ripota, 2002).
Pklad kooperace ze svta zvat: jeden druh amb {Dictyostelium
discoideum) se pi nedostatku potravy navzjem nepor, dokud
nezstanou ti nejsilnj. Naopak: semknou se a vyvjej mimodn
kooperativn innost. Jeden jedinec plh na druhho, a vytvo nco jako
stonek (agregace slizov houby). Asi 20 procent jedinc, kte tvo kmen
stonku, odume, zbytek se zmn ve spory, kter rozvane vtr. Maj anci
padnout jednoho dne na rodnou pdu. Amby, kter vytvoily kmen a
pitom odumely, se naprosto nesobecky obtovaly. Darwinista by ekl:
siln vyplhali po mrtvolch slabch vzhru a peili. Na tomto pkladu si
meme ukzat zvl cynick pohled darwinist.
S kadou fz nmi pedloen argumentace se evoluce ukazuje nikoli
jako le, ale jako mentln slep ulika naeho spoleenskho a
hospodskho vvoje, z n maj uitek jen nemnoz. Zbavme se takovho
mylen a orientujme se na kooperaci, a to nejen u ns na Zpad, ale mezi
vemi nrody, vydejme se cestou tolerance vech nboenstv. Pak toti
terorismus, i cokoliv si na ns nae vldy vymysl (asto jako falenou
nlepku), nem anci. Pak zaijeme skuten rozvoj jako vsledek
tolerance (lsky k blinmu) a spoluprce.
Darwinismus je uen z 19. stolet a byl spoluodpovdn za stra
liv udlosti 20. stolet. Musme mt odvahu zbavit se verejho
mylen a pijmout nov, aby bylo 21. stolet lep (Ripota, 2002).
K dosaen tohoto cle je nezbytn poznat, e evolun teorie i se svou
pedstavou o vvoji lovka a rozdlen ras je le. Pseudovdeck evoluce
slou jako nhraka nboenstv k potlaovn a manipulaci nikoli s
jednotlivci, ale s celmi nrody na vchod i na zpad, na severu i na jihu.

Epilog
Klid po boui je ticho ped uragnem. Evolucionist se zapsahaj
tvrzenm: Bu uvte evolun teorii, nebo upadnete do osidel
nboenskch fanatik. To je nesmysl! Takov hesla ve skutenosti
ukazuj, jak chab mnn ve skutenosti vdci maj o vlastnch
vysvtlujcch paradigmatech a jakch inkvizitorskch metod pouvaj,
aby vemi prostedky potlaili nepohodlnou diskusi.
Avak Darwinova evolun teorie je u dvno mtus, jen pev jen
proto, e lidem vech stup vzdln vysvtluje pvod lidstva jednodue a
s trochou odborn hatmatilky plaktov nzornm zpsobem.
Pomoc nzornch pklad a s pomoc novch mylenkovch postup
byla evolun teorie odhalena jako modern pohdka. Aby pravda ukryt ve
vdeckm odpadu nebyla odhalena, pouv se potlao-vacch
mechanism, kter americk molekulrn biolog Jonathan Wells popisuje
takto:
Dogmatit darwinist zanaj tsnm omezovnm interpretace
dkaz a tvrzenm, e to je jedin zpsob provozovn vdy. Kritici
dostvaj cejch nevdeckosti, upr se jim monost publikovat pspvky v
hlavnch asopisech, jejich vydavatelsk grmia ovldaj dogmatici.
Kritikm se odpr podpora ze strany sttnch orgn, je postupuj
navrhovan projekty ke kolektivnmu posouzen dogmatikm, a tak jsou
kritici pozvolna z vdeck komunity pln vytlaovni. V tomto procesu
veker dkazy proti darwinovskmu nzoru jednodue miz, stejn jako
svdci proti mafii. Nebo se dkaz pohb ve specializovanch publikacch,
kde ho dokou najt jen specialist. Jakmile se uml kritici a vechny
dkazy se zametou pod koberec, dogmatici prohls, e vdeck debata o
jejich teorii prv probh a e proti n nejsou dn dkazy (Wells, 2000,
s. 235n.).
Do zatku 20. stolet nemla evolun teorie vzhledem ke svmu
smn jednoduchmu zpsobu vysvtlovn anci, e ji bude nkdo brt
vn. Teorie v rozporu s rozumem, jako je makroevoluce, taknemla
relnou anci, e ve vdeckm svt pokud se nebude moci pochlubit
nlezy proraz. Proto vdci byli a dodnes jsou nuceni vyrbt vdeck
podvrhy. Po destkch let podvod je nyn v hlavch lid pevn zakotvena
teorie, na jej oprvnnost se ze setrvanosti a pohodlnosti nikdo nept.
Mlad vdci coby teoretici a vycvien odbornci jsou v naich
univerzitch vychovvni jako keci i veverky ve vn se otejcm
kole. Nau se nazpam urit zkony, jako Haec-kelovu embryonln

teorii, nikdy se vak neptaj po jejm zdvodnn, protoe to je jednodue

zakzno, pokud chce nkdo dostat diplom a pozdji jet profesuru.
Mlad vdci se ct se svmi technickmi aparty, mcmi pstroji,
sondami a potai nadazeni vdcm z doby ped sto lety, pestoe ti byli s
prodou tsn spjati. Dnen specializovan mikrobiolog pitom dnes sotva
nco v napklad o makrobiologii a podobn tematice. Interdisciplinrn
vzdln, je by bylo zapoteb, je dnes vzcnost. Ztrcme z o
souvislosti a na rozhran jednotlivch obor, ale i uvnit jednoho oboru,
vznikaj hluch msta.
Na tyto disharmonie a rozpory dokou spn poukzat tm vdy
jen lid zven. Mezi n pat i vdci, kte bdaj mimo vlastn specializaci,
takkajc interdisciplinrn. Tak tmto vdcm jejich kolegov laj, a se
nakonec neodv vyjt ze svho krytu. Pr vjimek natst potvrzuje
pravidlo.
A takov postup nepostrd systm, nebo kdy se kiklav falovn
star doby kamenn na frankfurtsk univerzit exemplrn pranuje jako
selhn jedinho, chorobn ctidostivho vdce, znamen to, e si sm
vzkum, navc ve spoluprci s velkmi mdii, vystavuje bianko smnku
pro pokraujc vdeck balamucen, je je nejen mysln, ale navc kryt
sdlovacmi prostedky.
Televizn poad nano (televizn stanice 3sat) 14. bezna 2005 ukzal,
jak vyetovac komise frankfurtsk univerzity sama kryla podvody Reinera
Protsche, akoli na n jin badatel cel lta upozorovali. I to je le, vdy
na univerzitch dn pslun kontroln mechanismy nejsou. Nejsou ani
douc a pro univerzitn systm jsou kontraproduktivn. Der Rheinische
Merkur (. 37 z 9, 9. 2004) z tohoto postoje vyvodil pouen, e univerzitn
svt a mon pachatele je nutno chrnit, zatmco zrdce, kte beztak
pili pozd, je nutno zostudit (srv. Illig, 2004, s. 499n.) princip viny
postaven na hlavu.
Proto podvody, a k nim dochzelo po dobu 30 let a kolegov a
spoluautoi o nich vdli, nikoho oficiln nevzruovaly. Vyetovac
komise na frankfurtsk univerzit byla svolna teprve pot, co byly
podvody zveejnny v asopise Der Spiegel, nebo univerzita je svbytn,
uzaven svt, chrnc sv spolupracovnky. Vdeck podvod se nesth,
dokud finann nepokod jin. Proto mohl Reiner Protsch pokojn odejt
do dchodu: novoron prpovdku sam procedue as every year tam
vzali doslova a postupovali i nadle tak, jak byli zvykl.
Akoli ve nasvduje tomu, e historie star doby kamenn je
jednodue vymylen a kompletn chronologie vetn vech na ni
navazujcch teori nem ani hodnotu papru, na kterm je vytitna,

Antropologick spolenost se tv, jako by cel ohromn podvod byl pro

ni docela podrun, ba bezvznamn. Jej druh pedseda, profesor Carsten
Niemitz (Svobodn univerzita Berln) proto dokonce pokldal za nutn
konstatovat, e historii lidstva nen v dnm ppad nutn pepisovat.
Chcete lep dkaz ignorance a arogance?
Jene to nesta, nechat zmizet ve sklepch muzea pr fosilnch lebek z
doby kamenn a zaernit pr dek v uebnicch. Vylhan evoluce ukazuje,
e politick sebeuren a svoboda vyjadovn nzor ve vd, za n
nrody bojuj u od stedovku, se ve vdch o historii Zem a lidstva
(nebo i v jinch?) dosud neprosadily ani nznakem. Tato vdeck v ze
slonoviny je dosud ve stejn neporuenm stavu, jako byla mskokatolick
crkev ped ppadem Galilea Galileiho. Avak liv vdeck konstrukce u
m zejc trhliny a co nevidt se zt
Hans-Joachim Zillmer

EVOLUCE PODVOD STOLET

Z nmeckho originlu Die Evolutions-Liige
(Langen M iiller in der F. A. Herbig Verlagsbuchhandlung GmbH, M iinchen 2005)
peloil Vladimr adsk
Redigoval M ilan Soka
Odpovdn redaktorka Ivana Parkmanov
Oblku navrhl M iloslav Disman
Technick redaktorka M artina Adlov
Vydala Euromedia Group, k. s. Knin klub v Praze v roce 2006
jako svou 3639. publikaci
Vydn prvn
Poet stran 272 + 32 stran obrazov ploha
Sazbu zhotovil Vladimr Fra
Vytiskly Tlaiarne BB, spol. s r. o., Bansk Bystrica
TS 13/34
ISBN 80-242-1731-7
www.euromedia.cz
www.knizniweb.cz