1

OBSAH:
Nejstar stty a civilizace ....................................................................................................................... 5
Pedn vchod a egejsk oblast v dob bronzov ................................................................................ 5
Vznik psma a jeho podoby ................................................................................................................. 8
Potn asu a chronologie ............................................................................................................... 10
Mezopotmie ......................................................................................................................................... 11
Starovk Egypt .................................................................................................................................... 25
Mal Asie (Anatolie) ............................................................................................................................. 42
Syropalestinsk oblast ....................................................................................................................... 51
Foinkie.............................................................................................................................................. 55
Srie .................................................................................................................................................. 57
Palestina ............................................................................................................................................ 59
Egejsk oblast ........................................................................................................................................ 59
Pedpalcov obdob na Krt ....................................................................................................... 61
Mnojsk civilizace (obdob prvnch a druhch palc) ............................................................... 62
Mnojsk kultura............................................................................................................................ 63
Pedpalcov obdob: 2500-2000pnl. ......................................................................................... 64
Obdob prvnch palc: 2000-1700pnl. ...................................................................................... 64
Obdob druhch palc 1700-1450pnl. ........................................................................................ 64
Myknsk civilizace .......................................................................................................................... 65
Ostatn Evropa v dob bronzov ........................................................................................................... 70
Stty a e na Pednm vchod ........................................................................................................... 73
Foinkie.............................................................................................................................................. 75
Palestina ............................................................................................................................................ 76
Egypt v Pozn dob............................................................................................................................ 79
Novoasyrsk e ............................................................................................................................... 81
Organizace novoasyrsk e ................................................................................................................. 83
Novobabylnsk e ......................................................................................................................... 84
Politick djiny ...................................................................................................................................... 85
Organizace sttu .................................................................................................................................... 85
Krize a pd e ...................................................................................................................................... 85
Mal Asie .......................................................................................................................................... 86
Prvn psemn zprvy o rnu ................................................................................................................ 87
Mdsk e ........................................................................................................................................... 87
Persk e ......................................................................................................................................... 87
ekov a eck stty v 1. polovin 1. tiscilet p. n. l. .......................................................................... 90
Temn nebo Homrsk obdob.......................................................................................................... 91
Archaick obdob: ran polis a kolonizace stedomo a ernomo ................................................ 95
Sparta a spartsk (peloponnsk spolek) do konce archaick doby .............................................. 99
Athny do konce archaick doby ................................................................................................ 101
eck stty v 5. a 4. stolet p. n. l. - vrchol a pd klasick polis .................................................... 103
Zmna politick struktury ecka (4. st. p. n. l.) ................................................................................. 116
e Alexandra Makedonskho ....................................................................................................... 117
Foinian v zpadnm Stedomo - Karthgo............................................................................. 120
Itlie ..................................................................................................................................................... 127
Etruskov ......................................................................................................................................... 129
m do dobyt Itlie............................................................................................................................. 130
Ran obdob msk republiky ............................................................................................................ 133
m a podroben Itlie ................................................................................................................. 142
Helnistick stty ............................................................................................................................ 142
Velk helnistick e......................................................................................................................... 143
Men helnistick sttn tvary v ecku a na pednm vchod........................................................ 144
Vznik mskho impria ..................................................................................................................... 148
msk e .......................................................................................................................................... 155
2

Krize a znik republiky ................................................................................................................... 155

Potky juliovsko claudiovsk dynastie ................................................................................... 174
msk e za principtu .................................................................................................................... 175
Krize msk e ve 3. stol n. l. ................................................................................................... 186
Novopersk (ssnovsk) e ..................................................................................................... 188
Obrann politika ma ........................................................................................................................ 193
Pohyby germnskch kmen............................................................................................................... 193
Frankov .............................................................................................................................................. 194
Sasov.................................................................................................................................................. 194
Alamani ............................................................................................................................................... 194
Hospodstv a spolenost Germn ................................................................................................... 194
Dko-Getov ....................................................................................................................................... 194
Oblast mezi Rnem a Vislou Germnie. .......................................................................................... 194
Pozdn msk e .............................................................................................................................. 196
Constantinus ................................................................................................................................ 197
Znik Zpadn msk e a vznik tzv. barbarskch krlovstv ......................................................... 199
Pedn Indie v pravku a starovku ..................................................................................................... 202
Harappsk kultura............................................................................................................................ 202
Indie v dob vdsk ......................................................................................................................... 204
na ..................................................................................................................................................... 212

vod
Jako studenti univerzity asto musme plnit velijak koly. Krom psan
rznch seminrnch prac na divn tmata, pat do naich starost samozejm i
uen. Ale prv tato druh innost nm obas komplikuje ivot. Ne e by to
samo o sob nebylo komplikovan (mozek je jenom jeden). Ale situaci nm
komplikuj i dal vci. Pklad jsou studijn materily.
Jen kdy si lovk vzpomene na prvn semestr, kdy skripta do Pravku
vyly a 10. prosince o cel 4 dny dve ne jak bylo pvodn slbeno! (zkouka byla 4. ledna). No a te je tady semestr druh. A n studijn materil?
Dv tlust knihy z roku 1964. Krom dalekoshlch pas popisujcch
neuten tdn boj snad v kadm kout starovkho svta, meme si post o
spsn prci nskch archeolog po vtzn revoluci v n. No a pak se jet
dozvme tehdej pohled na vc. Tm samozejm nechceme sniovat kvalitu
pvodnho dla.
k se, e kad doba m na historii jin nzor. A proto je trochu
paradoxn, e se stle ume podle pohled a nzor minulho reimu.
A tak kdy jsme se studenti Pedf MU podvali do BIBLE
STAROVKU, rozhodli jsme se, e prost musme dlko aspo trochu osvit.
Vykrtat tdn boj a przdn propagandistick hesla minulho reimu, aby se
prost a jednodue bylo z eho uit.
Chvlemi byl kolem toho zmatek. Pedevm dky tomu, e byl Perka
vydn nkolikrt, a proto nm nesedly nkter strnky. Nebo nkte to prost
vzdali pln.
Ovem i kdy to stlo hodn asu (nkolik noc beze spnku) a sil,
vsledek je na uen dostaten kvalitn.
No prost posute to vy!

NEJSTAR STTY A CIVILIZACE

PEDN VCHOD A EGEJSK OBLAST V DOB BRONZOV
(asi 3500 1100 p.n.l.)
Vznik civilizace, tdn spolenosti a sttu
Vvoj eneolitickch a chalkolitickch kultur v Pednm orient vyvrcholil vytvoenm dvou
ohnisek, v nich koncem 4. tis. p.n.l. dolo ke vzniku nejstarch civilizac. Tato ohniska leela v jin
Mezopotmii a v Egypt. V prbhu 3. a 2. tis. je postupn nsledovaly dal oblasti Pedn Asie
(Elam, severn Mezopotmie, syropalestinsk oblast, Mal Asie) a na evropsk pd Egejsk oblast
(Krta, ecko, ostrovy Egejskho moe). Toto obdob zhruba odpovd podle archeologick
periodizace bronzov dob v Pedn Asii a Egejsk oblasti.
Pechod k civilizaci, nazvan tak mstskou revoluc (Childe), charakterizuj: spoleensk
dlba prce, oddlovn emesel od zemdlstv, pozdji vydlen vrstvy obchodnk, vznik
veejnch instituc, ednho apartu a sprvc spolenosti.
Prohlubujc se majetkov rozdly vedou ke stratifikaci spolenosti, kter je v Mezopotmii poprv
ji v druh polovin 3. tis. zakotvena v prvnch ustanovench. Sttn sprva se sousteuje
v mstech, m dochz k jejich rstu a rozkvtu. Jinm dleitm rysem je vynlez psma, kter je
zce spjat se vznikem sttu, protoe psmo zpotku slouilo k elm hospodsko-sprvnm.
Konen se vznikem civilizace souvis i nboenstv, zvyky, obady, glorifikace panovnka (a tm
i sttn moci), j slou monumentln stavby. Pat sem tak rozvoj umn, literrn pamtky a
prodn vdy.
zem na Pednm vchod a v Egejsk oblasti, na nm ve 3. a 2. tis. vznikly nejstar stty,
zahrnuje od vchodu na zpad dnen rn a Irk, Srie, Libanon a Izrael, Turecko, Egypt, Kypr a
pevninsk i ostrovn ecko a Krtu. Rozdln klimatick i prodn podmnky pispvaly
k rozdlnmu historickmu vvoji jednotlivch oblast. K rozvoji zemdlstv byl teba krom rodn
pdy i dostatek vlhy. V Mezopotmii a Egypt ji dodvaly velk eky, bohat na srky byly i oblasti
stedn Srie, behy Stedozemnho moe, ostrovy Egejskho moe a rodn niny jinho a stednho
ecka.
Dleitm zdrojem obivy v tchto oblastech byly rybolov a monost dopravy po vod (nap. pro
dovoz surovin kovy, stavebn dv z oblasti syrolibanonsk, kmen do Mezopotmie). Pirozen
pstavy na moskm pobe umoovaly dlkov styky po moi a vedly obyvatele ke stavb lod a
moeplavb. Vznikaj tak bohat a prosperujc civilizan centra. Nap. syropalestinsk pobe, jeho
msta zprostedkovvala styk cel Pedn Asie s Egyptem, Kyprem, zpadnm pobem Mal Asie,
Krtou, ostrovy Egejskho moe a eckem: to je asi nejdleitj cesta en civilizace do Egejsk
oblasti. Vznamn byly i nmon cesty vychzejc z pobe Perskho zlivu a spojujc ji ve 3.tis.
Mezopotmii s indickm subkontinentem.
Civilizan stediska se vytvela i na nhornch rovinch a asto pomrn vysoko poloench
pahorkatinch (Mal Asie, severn Mezopotmie, Elam, Persie), kde byly pznivj podmnky ne
dnes, protoe bhem djin dolo psobenm lidsk innosti k odlesnn, ke zven mnostv soli
v pd a vyhynut zve. Pro nedostatek vody zde pevldalo pastevectv, pstovn dobytka a
zpracovn ivoinch produkt. Byly tu vak bohat zdroje dleitch surovin deva a kamene,
rud. Obzvlt Mal Asie byla dleitm centrem metalurgie. Odtud se asi ve 2. pol. 2. tis. rozilo
zpracovn eleza.
Na okraji vysplch oblast existovalo obyvatelstvo na rznch nich stupnch vvoje, zvlt
v oblastech hor, step a pout. Tyto kmeny podnikaly pravideln vpdy do rodnjch a
civilizovanch oblast. Nkdy se jim podailo se tchto stt, na jejich zem pronikly, dokonce
zmocnit (Kassit v stedobabylonsk dob).
Nejstar stty
5

Na Pednm vchod a v Egejsk oblasti existovalo ve 3. a 2. tis. mnostv mench i vtch

sttnch tvar. V Egypt se u na potku 3. tis. pomrn rychle vytvoil ze starch celk
centralizovan stt. Jin Mezopotmie byla po cel 3. tis. rozdlena mezi adu sumerskch (na jihu) a
akkadskch (na severu) mstskch stt, je spolu v druh polovin tohoto tiscilet bojovaly o zskn
nadvldy. Teprve ve 2. tis. dolo v Mezopotmii ke vzniku dvou trvajcch sttnch celk, Babylnie
na jihu a Asrie na severu. Syropalestinsk oblast byla po cel 3. i 2. tis. rozdlena mezi adu
mstskch stt na moskm pobe (Byblos, Ugarit) a vnitrozemskch (nap. Ebla, Mari, Jamchad,
Mitanni). Po roce 1800 se vytvoil v Mal Asii chetitsk stt, jen se zastnil mocenskch zpas
v Pedn Asii a stal se rovnocennm partnerem tehdejch velmoc. V r. 1594 se Chetit doasn
zmocnili Babylnu a ve druh pol. 2. tis. se jejich expanze ze severu do Srie stetla s expanz Egypta
z jihu a zastavila ji. Mnohem he jsme informovn o djinch stt v oblasti Egejskho moe, jejich
stediska znme v podstat jen dky archeologickm nlezm. I tam, kde se zachovaly psemn
prameny a kde jsou rozlutny, neobsahuj o politickch djinch dn zprvy. Beycesultan a Trja
v zpadn sti Mal Asie, Knssos a dal msta s palci na Krt, Mykny, Pylos, Thby a dal
msta v ecku a na ostrovech byla ve 2. tis. bezpochyby stedisky mench i vtch stt, jejich
hranice neznme a jejich politick osudy meme jen tuit z archeologickch pramen, z povst a
legend.
Obyvatel Pednho Vchodu a Egejsk oblasti a jejich etnick pslunost
Kmeny, kter vytvely djiny Pednho vchodu v pravkm obdob, neznaly psmo, proto my
neznme jejich jmna, neznme jazyk, kterm hovoili, etnickou ani rasovou skupinu (pozn. dnes ji
mon dky DNA), k n patili. Pohyby tchto kmen lze sledovat jen na zklad zbytk jejich
materiln struktury.
Teprve psemn pamtky poskytuj prvn pesn informace o jazyku obyvatelstva, proto je meme
zaadit do nkter ze znmch irch jazykovch rodin a obyvatelstvo do irch etnickch a rasovch
souvislost. (Nap. sumertiny se pouvalo i v dob, kdy Sumerov jako etnick jednotka ji
neexistovali. Podobn se pouvalo babylntiny v Srii, a to i pi sepisovn soukromch dokument,
v dob, kdy obyvatelstvo bylo zejm pevn churritsk.
Vznamnj roli ve starovku hrly tyto jazykov rodiny:
1. Jazykov rodina semitsko-hamitsk: Z jazyk tto velk jazykov rodiny se ve starovku
dochovala jednak egypttina, jednak cel ada jazyk na zem Mezopotmie a
v syropalestinsk oblasti, reprezentujcch vtev semitskou. Tyto jazyky jsou pbuzn, proto
lze pedpokldat spolen zklad. Pravlast by mohla bt oblast Sahary se zhorujcmi se
prodnmi podmnkami opoutli obyvatel Sahary (asi od 6.tis.) tuto oblast a usadili se
v povod Nilu (staroegypttina), do oblast Pedn Asie pronikli nositel semitskch jazyk. Ti
se usadili nejpozdji v 5. - 4. tis. na Arabskm pol. a v oblastech syrskch pout.
Vchodosemitsk skupina: akkadtina s dialekty babylntinou a asyrtinou. Zpadosemitsk
skupina (oblast Srie, Palestiny a Arabskho pol.): arabtina a etioptina - zna jin,
ugarittina, hebrejtina, aramejtina, foinitina a eblajtina (jazyk psemnch pamtek
severosyrskho msta Ebly) zna severn.
2. Jazykov rodina indoevropsk: Jejich existence v Mal Asii je doloena chetitskmi
psemnmi pamtkami z 2. tis. Krom chetittiny (pslunost prokzal Bedich Hrozn) sem
pat na tomto zem jet luvijtina a palajtina. Vechny tvo chetitsko-luvijskou
(anatolskou) vtev a jsou zatm nejstarmi doloenmi (psemn) indoevropskmi jazyky.
Pat sem i pozdj lykijtina, ldtina a krtina. V ecku a na ostrovech Egejskho moe (i
Krta) je to etina a jej dialekty poprv doloeny psemnmi pamtkami myknsk kultury
psanmi tzv. linernm psmem B (2. pol. 2. tis.). Dal velk vtev jsou jazyky indo-rnsk:
indo-rsk (rijsk) + rnsk. Indo-rsk maj dlouhou tradici. Jsou znmy ze t obdob: 1.
star inditina - jazyk vd z 12.-11.stol. p.n.l. a sanskrt literrn jazyk rozkvt ve 4.-5.
stol. n.l.; 2. jazyky stedoindick, prkrty, vznikajc kolem 5.-3. stol. p.n.l., pat sem plyjazyk starho buddhismu, a 3. jazyky novoindick, zanajc kolem r. 1000 n.l. S indorskmi jazyky jsou zce pbuzn jazyky rnsk: avestsk jazyk (nb. spis Avesta),
mdtina, severopersk jazyk, nkter sktsk jazyky z ernomosk oblasti, pozdji
pehlevtina, sagdtina, parthtina a dal. V zpadnm Stedomo v Itlii m ve starovku
6

sv msto skupina jazyk italickch. Nejvznamnj je latina (prvn doklady ze 6. stol.

p.n.l.), z n se vyvinuly vechny souasn romnsk jazyky (italtina, francouztina,
panltina...). Ze skupiny keltskch jazyk dnes zstvaj jen zbytky (irtina, weltina,
bretontina, skottina). Bermnsk kmeny severn a vchodn od Gal hovoily jazyky
germnskmi, kmeny baltoslovansk jazyky baltskmi a slovanskmi.
3. Dal jazyky. Krom ve zmnnch je v Pedn Asii a Egejsk oblasti dosvdena ve 3.- 1.
tis. p.n.l. ada starch jazyk, kter nelze piadit k dn dosud znm jazykov skupin:
jazyk Sumer, Churrit, Urartejc, Elamc a tzv. Protochetit, jazyk mnojskch Kran a
snad i Etrusk, dle jazyk Kassit, pedindoevropskho obyvatelstva Egejsk oblasti a zpadn
Asi atd.
Jazyk a etnick pslunost: Pslunost jazyka k urit skupin nelze zcela ztotoovat s pslunost
lid, kte jm hovoili, k te etnick skupin. V jednotlivch oblastech se bhem starovku etnick
skupiny stdaly a msily nebo jedna druhou zcela asimilovaly, jazyky se navzjem obohacovaly.
Pchod novch obyvatel nkdy znamen pevldnut jazyka, kter skupina s sebou pinesla, jindy
nov pchoz lid pijme jazyk starho obyvatelstva (nap. Kassit vldli v Babylnii tm pl
tiscilet, jejich jazyk vak neznme, protoe v zachovanch psemnostech uvali jazyka
babylnskho). Tak nelze psan jazyk brt jako jazyk veho obyvatelstva (nap. v Mal Asii se pe
chetitsky jet v dob, kdy vtina obyvatelstva zejm mluvila luvijsky). Nkter psemnosti vbec
neodrej mstn jazyk, protoe jsou psny jazykem mezinrodnm diplomatick dokumenty -, nap.
babylntinou.
Obyvatel mezopotamsk oblasti: Pvodn obyvatel Mezopotmie nezanechali dn psemn
pamtky, ale vme, e to nebyly ani sumersk, ani semitsk ani indoevropsk kmeny. Obyvatel pi
Tygridu bvaj oznaovni jako Prototigridci, obyvatel pi Eufratu jako Protoeufratci. Prvnmi,
od nich se zachovaly psemn pamtky, jsou Sumerov. Jejich jazyk zatm nelze zaadit do dn
etnick skupiny. Sumerov pili zejm z rnu ve 4. tis. p.n.l. Souasn se Sumery obvaly
Mezopotmii kmeny semitskho pvodu. Nejstar psemn zznamy semitskho obyvatelstva
pochzej od tzv. Akkad z druh poloviny 3. tis. Jako dva velmi pbuzn jazyky se pozdji vyvinula
babylntina na jihu a asyrtina na severu zem potkem 2. tis. Do Mezopotmie vak neustle
pronikaly kmeny z hor i Arabskho pol. Nap. ke konci 3. tis. hort Gutejci nebo pozdji
zpadosemitt Amorejci, jejich pvodu byla nap. Chammurabiho dynastie v Babylnii. Kolem
poloviny 2. tis. se zmocnili Babylnie Kassit, horsk kmen neznmho pvodu. Pejali jazyk i
kulturu Babylnie, jejich jazyk se zachoval pevn jen ve vlastnch jmnech. V druh polovin 2.
tis. dochz k sthovn zpadosemitskch Aramejc a postupn aramejizuj oblasti Pedn Asie. Na
jihu Mezopotmie se usazuj kmeny chaldejsk a v prvn polovin 1. tis. se objevuj prvn nomdsk
kmeny arabsk.
Obyvatel Mal Asie: Nejstar obyvatel Mal Asie nazvme Protochetity. Jazyk je znm z mal
skupiny text a nelze ho zaadit do dn znm jazykov skupiny. Nejpozdji na rozhran 3. a 2. tis.
jsou ve stedn sti Mal Asie usazeny kmeny indoevropskch Chetit. V jihozpadn Asii jsou to
kmeny Luvijc a na sever Palajc oba mluvily jazyky indoevropskmi. Po vpdu tzv. moskch
nrod koncem 2. tis. Chetit zcela miz a st Luvijc se pesouv do severn Srie. V 1. tis. se
v Mal Asii objevuj indoe. Frygov, Ldov a Lykov. Ve vchodnch stech sdlili Urartejci.
Obyvatelstvo syropalestinsk oblasti: Kolem poloviny 3. tis. semitsk kmeny, kter pily z Arabsk
pout. Nomdsk zpadosemitsk obyv. (Kanaanejci) se zejm zcela pizpsobilo novm
podmnkm usedlho ivota, osvojilo si vysokou ran bronzovou kulturu pvodnho obyv., s nm
splynulo. V prvn pol 2. tis. pili dal semitsk kmeny Amorejc. Ve druh polovin 2. tis. se zde
objevuj Aramejci, do jin sti pronikaj od druh poloviny 2. tis. semitsk kmeny Hebrejc.
Postupn se usazuj na zem dosud osdlenm kanaanejskmi obyvateli.
rn: je ve druh polovin 2. tis. obsazovn indo-rnskmi kmeny, kter se zsti usazuj a zsti
prochz do Indie.

Obyvatel Egypta: Asi od poloviny 5. tis. nedolo v Egypt k dnm zmnm v etnickm sloen
obyvatelstva. Avak mezi obyv. na severu a na jihu byly rozdly nejen v charakteru a vysplosti
civilizace, ale i jazykov odlinosti byly velik.
Obyvatel Egejsk oblasti: Ponvad nejstar rozlutn psemn pamtky z tto oblasti tabulky
psan myknskm linernm psmem B pochzej teprve z druh poloviny 2. tis., nevme nic o
jazyku a etnickm sloen egejskho obyv. ped 2. tis. p.n.l. Archeologov vak pinej stle
pesvdivj dkazy o tom, e nejpozdji na potku neolitu dochzelo k etnm pesunm obyv.
z Pednho vchodu (anatolsk oblasti) pes moe do egejsk oblasti, a to v ranch fzch bronzov
doby. Ve 3. tis. bylo ecko i ostrovy Egejskho moe vetn Krty osdleno obyvatelstvem, kter
ekov nazvali Pelasgy, Kry a Lelegy. Stopy jazyka() se zachovaly v etin v nkterch pejatch
geografickch nzvech, jmnech rostlin, zvat i kulturnch pedmt s typickmi neeckmi
koncovkami Parnassos, Knossos, Korinthos, Athenai, Mykenai, hyakinthos, narkissos, labyrinthos
aj.). Nejspe na konci ran bronzov doby, asi v dob 2200 1900 p.n.l., pili do ecka pm
pedkov ek, kmeny hovoc indoevropskm jazykem, jeho nejstar znm podoba je etina
tabulek linernho psma B ve 14. 12. stol. ada badatel soud, e pedkov ek Achajov
jsou kulturn i etnicky pbuzn tak s tvrci kultury VI. msta v Trji, kte se na Helspontu objevuj
rovn koncem r. 2000. Achajov obsadili postupn eckou pevninu i ostrovy v Egejskm moi,
nezasaena zstala asi do poloviny 2. tis. jen mnojsk Krta. Bhem 12. a 11. stol., v prbhu nebo
krtce po tzv. egejskm sthovn, pily do ecka ze sousednch severozpadnch balknskch oblast
dal eck kmeny mluvc drskm a severozpadnm eckm dialektem. Jejich pchodem zan
konen fze eckho osdlen Egeidy, tentokrt vetn Krty, a o nco pozdji i zpadnho pobe
Mal Asie a pilehlch ostrov.

VZNIK PSMA A JEHO PODOBY

Klnov psmo a klnopisn systmy
Nazvme ho podle typickho zkladnho tahu, kter pipomn
tvar klnu. Vzniklo na zem Mezopotmie. Prvn psemn
pamtky z tto oblasti pochz z rozhran mezi 4. a 3.
tisciletm, ale jsou psny obrzkovm psmem- psmem
piktografickm. lo o hlinn destiky popsanch piktogramy,
nkdy nelze jejich pesn vznam odhadnout, ale jde zejm o
psmo slovn- kad znak/obrzek zna jedno slovo. Ke vzniku
psma vedly poteby hospodsko-sprvn, dochovan pamtky
jsou hlavn hospodsk zznamy.
Psalo se na tabulky z mkk jlovit hlny, zbaven neistot a
uhnten do tvaru obdlnku nebo tverce, vtinou se po
napsn usuily na slunci, pouze mal poet byl vypalovn
v pecch.
Tabulka s klnovm psmem
Do tabulek se rylo rkosovm pistkem zostenm na konci.
Vryty maj na mst, kde psa nasadil rydlo, ir hlavici, kter se postupn zuuje=> podoba klnu
(bylo to pozdji napodobovno i pi tesn kamene nebo ryt do kovu).
Charakter obrzkovho psma postupn mizel, znaky se zjednoduovaly.
A kolem r. 2700 p.n.l. dolo k fonetizaci psma- jednotliv znaky nabvaly fonetick hodnoty
(slabin), znaky ale pak maj po dobu celho dalho vvoje jak vznam slovn, tak i fonetickou
hodnotu=> tento zpsob pevzali od Summer Akkadov (polovina 3.tiscilet), Babyloan, Asyan
a Chetit, pouval se v Elamu i Persii.
Pvodn bylo 2 000 znak, pozdji jen 400 znak.
8

Vchova psa byla nron=> specializovan profese psa, kte sv povoln vykonvali cel
ivot.
Po zniku starch kultur bylo psmo zapomenuto, vchodiskem lutn se staly npisy v ruinch
Persepole, kter byly psny trojjazyn: persky, elamsky a babylnsky. Nejdve byla rozlutna
persk verze, prvn pokus o rozlutn se zdail nmeckmu uiteli Georgu F. Grotefendovi, dal
pak Anglianovi Henry Rawlinsovi.
Staroegyptsk psmo
Znme 4 druhy psma: hieroglyfick (posvtn), hieratick (knsk),
dmotick (lidov) a koptsk (poad= vvojov ada)
Hieroglyfick psmo vznikly z psma obrzkovho, zkladem obrzky
zobrazujc pedmt nebo dje (logogram), postupn k nim pistoupilo mnostv
dalch vznam na zklad metafory nebo metonymie (oko= sloveso vidt),
Pozdji se zaaly stejn skupiny souhlsek pst stejnm zpsobem bez ohledu
na vznam=> fonogram.
Pro rozlien mezi logoramy a fonogramy se zaala za logogramy nebo pod
nimi pst svisl rky.
Hieroglyfy se psalo vtinou na kmen nebo devo, co bylo obtn pro psan.
Take si to vynutilo vznik novho materilu - tzv. papyrus a novho psma
hieratickho.
Prouky rozezanho stonku rostliny dnes nazvan papyrus se nakladly na sebe
Krsn vytesan
kem a lepily v jaksi listy.
hieroglyfick znaky na
Psalo se na n barvou ttekem (rozvkan
kusu
konec stiny), psalo se ovem t na ndoby, step,
kamene v muzeu
v Louvru.
ploch lomky kamen; hieratick psmo je
zjednoduen hieroglyfick p. => kurzva
V Pozdn dob (700- 600 p.n.l.), 25. a 26. dynastie zjednoduen
hieratickho psma=> dmotick psmo, kter se pouvalo v bnm
ivot, ale t i do kamene, posledn dmotick pamtka je z r. 473 n.l.
Po pijet kesanstv v Egypt se k pekladu bible pouily eck
majuskuly doplnn 7 novmi psmeny=> psmo koptsk, pouvalo se
a do zniku mluven kopttiny v 17. 18. stolet, v koptsk crkvi se
Smlouva z 26. dynastie zapsan na
k bohosluebnm elm pouv dodnes.
papyrus v dmotickm psmu.
Syropalestinsk konsonantn psma: potky abecedy
Klnov znaky zaznamenvaly slabiky, egyptsk znaky souhlsky a skupiny souhlsek, ale jejich
fonetizace byla nedsledn.
Meznkem ve vvoji se stala psma pouvan v druh polovin 2. tiscilet p.n.l. v syropalestinsk
oblasti. lo o dsledn hlskov psma zaznamenvajc takka vhradn souhlsky (konsonanty),
odpadly logoramy, zmenil se i poet znak.
Byly to prvn abecedy, z poad jejich psmen je odvozeno poad v eck abeced.
Ugaritsk klnov psmo
Od potku 2. pol. 2. tiscilet p.n.l. Nejstar dosud znm konsonantn psmo.
Zkladn prvek- kln a zpsob psan na hlinn tabulky byl pevzat z asyrsko-babylnskho
klnovho psma, ale znaky jsou umle vytvoen a systm psma je odlin.
Psmo m 30 znak, kter oznaovaly hlsky (pevn souhlsky).
Skupina severozpadnch semitskch psem
Pedevm se jedn o tato hlavn psma:
Foinick psmo - asi od 11. stol. p.n.l., m 22 znak pro souhlsky a krom Foinikie se
uvalo v etnch foinickch osadch v zpadnm Stedomo (nap. v Kartgu se udrelo dle

ne v samotn F. do 3 stol.n.l.), jedna z jeho variant byla asi v 8. stol.p.n.l. pevzata a

upravena eky=> zklad modernch evropskch abeced.
Aramejsk psmo- pevzato ze severosemitskho na potku 1.tiscilet p.n.l., 22 znak pro
souhlsky, nejstar doklady pochzej asi z 9. stol. p.n.l., koncem pol. 1. tiscilet se stalo
nejpouvanjm psmem v Pedn Asii, v 6.- 8. stol. n.l. vytlaeno psmem arabskm.
Ran hebrejsk psmo (kanaanejsk p.)- konec 2.tiscilet p.n.l., rovn pejato ze
severosemitskho psma, v 6.- 3. stol. p.n.l. vytlaeno klasickm psmem hebrejskm
(kvadrtnm psmem- podle forem jeho psmen), vyvinulo se z aramejskho psma a pouv
se dodnes (z psma aramejskho t arabsk).

Egejsk psma
3. tiscilet, Krta- objevuj se raztka a jejich otisky s obrzky psma, co me bt potek
obrzkovho psma.
2 000-1 650 p.n.l.- na raztcch, nkdy i hlinnch tabulkch
suench na slunci- krtsk (mnojsk) piktografick psmo
(nebo nkdy nazvan hieroglyfick), kter nen zatm
rozlutno.
Z nj se vyvinulo mnojsk (krtsk) linern psmo Auvan v letech 1 900-1 450/1 400 p.n.l., je slabin, znmo
cca 350 vznamnjch doklad od rozlutn linernho psma
B, s nm m linern psmo A polovinu spolench znak,
bylo uinno mnoho pokus o jeho rozlutn.
Tabulek popsanch myknskm linernm psmem B je dnes
znmo tm 5 tisc, nalezeny byly v troskch palc
v krtskm Knssu (asi 3 500 tabulek z doby kolem r. 1400) a
na eck pevnin v Pylu (1200 tabulek, r.1 200), v Myknch
(asi 70 tabulek, 13. stol.) a r. 1964 v Thbch (14. a 13. stol.).
Byly pvodn neplen, ale ohe, kter zniil palce, tabulky
vyplil.
Tabulka s linernm psmem A
Linern psmo B bylo rozlutno britskm architektem M.
Ventrisem, podle nj byly tabulky psny ecky; psmo
slabin, m kolem 90 fonetickch znak, 5 znak oznauje samohlsky, ostatn slabiky, krom toho
150 ideogram (nap. ena, mu, ovce, vep)
Z linernho psma A se vyvinulo psmo kypro-mnojsk uvan v 2.pol. 2 tiscilet p.n.l. na
Kypru, dosud nerozlutn
700- 200 p.n.l. se na Kypru pouvalo k zaznamenvn etiny i neznmho mstnho jazyka
klasickho kyperskho psma (z psma kypro-mnojskho).

POTN ASU A CHRONOLOGIE

Datovat historick udlosti- stanovit, kolik let uplynulo mezi nimi a souasnost a vyjdit to podle
naeho zpsobu potn as (p.n.l./n.l.); snaha o stanoven tto absolutn chronologie byla u od
potku bdn o starovkm Orientu, pro dobu star ne 1 000 p.n.l. stle nen mon bezpen
urit.
Ve starm Orientu se nevytvoila pevn ra- neexistoval dohodnut asov bod jako v na e (dajn
narozen Krista, stanoven v 6. stol. opatem Dionysiem) nebo v islmskch zemch (rok tku
Mohammeda z Mekky do Mediny- 622 n.l.).
Ve starovku bylo potn podle pevn ry zavedeno (ne veobecn!) v ecku asi od 4. stol. n.l.
(olympijsk ra od dajnho roku 1.olympijskch her 776 p.n.l.) a v m (ra od zaloen
msta, fiktivn datum, stanoven mskm uencem Varronem na potku 1. stol. p.n.l na rok 753
p.n.l.).
Zpsoby datovn ve starm Orient
Jin Mezopotmie (Summer a pozdji Babylnie)
10

Ve 2. pol. 3. tiscilet p.n.l. bn, e kad rok ml svj nzev- podle vznamn udlosti, kter se
stala (nap. rok po krlov nastoupen na trn ml nzev- rok kdy se X stal krlem), oznaen
pochzelo zejm z krlovsk kancele.
Psai poizovali pro praktick ely seznamy datovacch formul- nzvy rok jsou uvdny tak, jak
ly za sebou , meme podle toho ale pouze urit jen vzjemn asov pomr= relativn datovn
dvou nebo vce historickch udlost.
V pol. 2.tiscilet p.n.l. se datovn zjednoduilo - podle roku vldy pslunho panovnka.
Asrie
Rok oznaovn jmnem ednka, kter vykonval jinak ble neznmou funkci, nazvanou limu
(rok, kdy byl limu X).
1. rok sv vldy zastval funkci limu sm panovnk=> meme celkem spolehliv urit dobu vldy
jednotl. Panovnk.
Opt mon pouze relativn datovn.
Egypt
Datovn vychzelo z njak vznamn udlosti, nap. a do 4. dynastie se jednalo o stn dobytka
(v roce dvanctho stn dobytka a bravu..)
Ve Star i se zaalo datovat udlosti potem let od
nstupu panovnka na trn a tento zvyk se udret 3 tiscilet.
T poizovny seznamy panovnk i s udnm, jak
dlouho vldli=> kdybychom znali jmna vech egyptskch
panovnk a do 1.pol.1.tiscilet, kdy u jsou absolutn data
bezpen znm, a pesnou dlku jejich vld, bylo by
mon urit absolutn data.
Tzv. Palermsk deska (5.dynastie) obsahuje seznam
panovnk od potku Egypta, je vak v mst nejstarch
fz siln pokozena.
Podle teorie astronoma Phody slouili egyptsk
Karnack seznam (Nov e, kolem r. 1 500 p.n.l.) uvd
obelisky jako slunen hodiny a kalende.
jen 62 krl od 1. dynastie po Thutmsse III.

Synchronismy
Pomcka pro relativn chronologii.
Archeologickmi i psemnmi prameny dosvden souasnost uritch pedmt i nlezovch
celk z rznch oblast nebo udlost a osob z rznch oblast (nap. mezinrodn korespondence nebo
smlouvy, umoujc zjistit, kte panovnci vldli souasn apod.).

Absolutn chronologie
Na zklad vech uvedench pramen je mono celkem spolehliv urit poad panovnk sled
jednotl. udlost v nkterch sttech Blzkho vchodu.
Bylo poteba stanovit absolutn data (tj data podle na ry) alespo pro jednotliv udlosti nebo
osoby zachycen v tchto adch, aby se zjistila asov vzdlenost tchto ad a systm od
souasnosti; k tomu slouily hlavn zaznamenan astronomick kazy (nyn je lze pomrn pesn
datovat do minulosti).
Nap. v Egypt- zchytn body srovnvnm egyptskho civilnho kalende a zprv o astronomickm
pozorovn hvzdy Sria; egyptsk rok ml 12 msc po 30 dnech (360 dn), ke kterm se pidvalo 5
dn (tzv. mal rok).

MEZOPOTMIE
Prodn podmnky
zem v povod stednho a dolnho (jinho) toku pedoasijskch veletok Eufratu a Tigridu (kryje se
zhruba s zemm dnenho rku).
11

Nzev pochz z etiny- mezi

Na severu a severovchod oddlovala Mez. armnsk a rnsk poho od Armnie a rnu, z tchto
hor napadaly Mez. horsk kmeny, prsmyky tchto poho ale tak prochzely obchodn cesty
(dovely se jimi hlavn kovy).
Na jihu omvaj Mez. vody Perskho zlivu, tudy prochzel obchod s Indi; dle nkterch badatel
zasahoval ve starovku zliv hluboko do vnitrozem, take nap. Eridu (dnes 150 km od moe) leelo u
moe, podle novch vzkum ale byla poloho Perskho zlivu piblin stejn jako dnes
Na vchod od jin Mez., ze pohom Zagros, leel pi Perskm zlivu Elam
Na zpad oddluje eka Eufrat Mez. od syrskch a arabskch step, odkud pronikaly semitsk kmeny;
toto pronikn nkdy nsiln, jindy ne=> stl infiltrace koovnch kmen je typickm rysem
mezopotamskch djin
Se Sri byla Mez. spojena obchodnmi cestami, Srie byla ve starovku kiovatkou obchodnch cest
(spojovala Mez., Malou Asii, Egypt, Stedomo a rn) a byla pro Mez. dleit=> neustl boje o jej
ovldnut a udren
Eufrat a Tigris protkaj Mez. od severozpadu k jihovchodu, pramen v armnskch horch a st
v Perskm zlivu; ptoky Tigris- Choser, Doln a Horn Zb, Dijla a Duvejrig; Eufrat- ptoky Balch
a Chbr.
Babylnie a Asrie
Severn a jin Mez. se od sebe li geografickmi i klimatickmi podmnkami, rozdln i historick
vvoj.
Babylnie (jin st) je pojmenovna podle Babylnu, kter byl od 19. stol.p.n.l. od dnenho
Bagddu na severu a k Perskmu zlivu.
- jej severn st- Akkad, podle nejstar semitsk e v Mez., je zde vznikla
- jin st- Summer- podle obyvatelstva, kter zde sdlilo
- pl se suchm a horkm podnebm a malm mnostvm srek=> zvislost na
kadoronch zplavch na Eufratu a Tigridu + podzimn det a jarn tn snhu
v armnskch horch, na jae se rozvodnily (duben a kvten), v ervnu voda opadala,
osvalo se v listopadu, v dob zplav se tedy vzrostl obil muselo chrnit ped
zplavami=> soustava kanl (velk kanly, z nich do mench), vysok salinizace
(procento soli v pd) zmenovala rozlohu pdy pro kultivaci
Severn st se nazv Asrie podle nejstarho hlavnho msta Auru nhorn ploina, na sever od
Bagddu a o podh armnskch hor, horsk oblasti se stdaj s rodnmi dolmi podl Tigridu;
mrn podneb=> uml zavlaovn nebylo nezbytn.
Zemdlstv a surovinov zklad
Nejdleitj plodiny - obiloviny: jemen, men vznam pak pstovn penice a prosa.
Dle: olejnat rostliny- seznam, v Asrii i olivy.
V Babylnii a Asrii, bylo vyspl zahradnictv, dle dky velk mnostv pastvin se v oblasti
Mezopotmie rozvj pstovn dobytka ( ovce, kozy, ), dle tan zvata, kolem r. 1600 se
roziuje chov kon ( pi vlench taench jako jezdeck zvata nebo zapraeni do vlench voz) .
V jin Mezopotmii se nevyskytuj tm dn nerostn suroviny kmen, kovy: musely se tedy
dovet, a proto se zpravidla vyuvaly pouze na vstavbu chrm a palc. Tyto suroviny byly
nahrazovny vestrannm vyuitm hlny a rkosu. V severn Mezopotmii se vyskytuje sice v malm
mnostv kmen (vpenec), ale i zde byl dovoz surovin nutnost.
Dky nutnosti dovozu surovin dochz ji velmi brzo k rozvoji dlkovho obchodu. Pro pepravu zbo
bylo uvno ek a kanl. Stt peoval o bezpenost a prchodnost cest, kter vedly po soui.
Prameny k djinm Mezopotmie
Klnopisn texty objeven na zem Mezopotmie jsou poetn a obsahov rozmanit. Nejsou vak
rozloeny rovnomrn, take nkter zem nebo odvtv mezopotamskho ivota nejsou
dokumentovna vbec nebo jen velmi mlo.
Ke psan se povaly hlinn tabulky nejrznjch velikost, nkter krlovsk npisy byly vytesny
na kamennch deskch, kter zdobily stny palc, dle byly z kamene i vtzn stly vldc.
12

V Asyrskch mstech Ninive, Aur a v mnoha dal se naly sbrky tabulek, kter svm uspodnm
pipomnaj dnen knihovny, dle v chrmech a palcch byly objeveny archivy obsahujc prvn a
administrativn texty.
Nejdleitj prameny ke studiu politickch djin jsou:
- seznamy jmen vysokch asyrskch ednk.
- seznamy panovnk a dynasti, kter obsahuj
jmna vldc, dlku jejich vldy, a jejich sdeln
msta .
- kroniky, kt. popisuj rok po roce vlky a
udlosti , kter se tkaj vldc a jejich rodin.
Byly sepsny babylnskmi knmi v 1.
tiscilet a popisuj udlosti poslednch stalet
babylnskch djin.
Vlekov pee s vyobrazenm Gilgamee s Enkiduem.
- krlovsk npisy, kt. popisuj a oslavuj iny
Vlekov peeti jsou obvykle kameny ve tvaru vlce s
vyrytm dekorem. Vtlaenm do podkladu (mokr jl)
asyrskch a babylnskch vldc( babylnsk
zanechval vleek otisk slouc jako pee i podpis.
npisy l pouze stavebn innost krl, asyrsk
krom staveb popisuj i jednotliv vlen
spchy vldc).
- Diplomatick korespondence a mezinrodn smlouvy mezi asyrskmi a babylnskmi
panovnky, dle mezi vldy Egypta, Srie, Palestiny a Mal Asie.
- Bybylnsk astronomick denky, kter krom poznmek o pozorovn planet uvd i nkter
historick udlosti ( Babyloan a Asyan vili, e stejn prodn kaz vdy doprovz
stejnou historickou udlost: proto zapisovali neobyejn prodn jevy, kt. povaovali za
varovn boh a spojovali je s vznanmi udlostmi) .
Prameny k poznn sociln a ekonomick struktury mezopotamsk spolenosti :
- ty, seznamy pozemk, pracovnk a jejich odmn, seznamy dvek a poplatk, smlouvy mezi
jednotlivci, smlouvy mezi panovnkem a poddanmi
- zkonky: jedn se o soubory prvnch nazen jednotlivch vldc. Jsou velmi dleit pro
sociln poznn spolenosti.
Jako historick prameny lze sten povaovat i literrn a mytologick skladby, jejich obsahem je
vyprvn o bozch nebo o nejstarch polomytickch vladach (mty, vtby, modlitby, popisy
ritul). Ke studiu potk vdy slou texty matematick, astronomick
S vylenm nkterch udlost z mezopotamsk historie se setkvme ve Starm zkon a u nkterch
eckch autor.
Archeologick prameny:
-A.H. Layard objevil Ninive , W. Andrae-Aur, R. Koldewey Babyln, L. Woolley Ur ,
A. Parrot- Mari
Pehled pravkch djin Mezopotmie
Kolem r. 8.000 ( protoneolit)

prvn vesnice v Kurdistnu, Chzistnu

Luristnu a na zp.okraji hornomezopotmsk
stepi ( st. Eufrat)

asi 5.900 5.500

asi 5.500 5.200

vesnice ve vlastn Mezopotmii

vesnice v asyrsk stepi : potky umlho
zavlaovn
prvn osdlen jin Mezopotmie (Babylnie)
Babylnie definitivn v ele vvoje ( kultura
obeidsk)

kolem r. 5.000
asi 4.300 3.500 (ml.eneolit)

13

Rozdln prodn podmnky v oblasti Eufratu a Tigridu vedly k tomu , e tak jejich pravk djiny
jsou velmi rozdln. Kultivace oblasti pedpokldala ji pomrn vysokou rove zemdlskch
znalost. Osdlen Babylnie spad do obdob kolem 5000 let p.n.l., kdy lenitj a ve poloen
st severn Mezopotmie mla za sebou ji mnoho tisc let pravkho vvoje.
V star dob kamenn obvali paleolitit lovci pedevm jeskyn v Kurdistnu, v po Velkho a
Malho Zbu ( asi 1.mil.let p.n.l.). V jeskyni anidar byly nalezeny pozstatky neandrtlce ( asi
500.000 let p.n.l.).Osdlen je zde doloeno i v mladm a pozdnm paleolitu.
Oblasti pirozenho vskytu divokch obilnin a horsk zve v oblasti kolem poho Zagros pat mezi
zem, kter jsou spjaty s potky zemdlstv( protoneolit) . Kolem r. -8.000 vznikaj v Kurdistnu,
Chzistnu a Luristnu prvn vesnice.
Teprve ve stednm neolitu ( -5.900 a 5.500) se zanaj vesnice pesidlovat do vlastnho mezic,
do moslsk pln.
V mladm neolitu ( - 5.500 a -5.200) se v souvislosti s dalm osidlovnm, tentokrt u stepnch
oblast, poprv objevuje uml zavlaovn. Centrum vvoje se pesouv postupn z poho Zagros
do step severn Mezopotmie. Dky umlmu zavlaovn, bez nho ve stepi zavodovn nen
mon, a dky vylechtn vnosnjch druh obil a ochoen tura, kter byl pstovn velkch
ohradch , doshlo zemdlstv trvalch pebytk , peshlo potebu zemdlskch spolenost , take
se objevily prvn pedpoklady pro vznik emesel.
Koncem -6. tis. ( eneolit) dolo k osdlen samotn Babylnie , kter se postupn dostv do ela
historickho vvoje a kolem -4. tis. p.n.l. zde vznikaj prvn msta.
Vyvrcholenm pravkho vvoje Mezopotmie je kultura severoobeidsk a jihoobeidsk ( asi 4.300 a -3.500 p.n.l.). Hospodsk a sociln vvoj dospl a k bodu, kdy vznikaj vrobn a
organizan centra msta na nich jsou okoln vesnice zvisl ekonomicky , ne vak jet politicky.
Stediskem mst byly monumentln stavby chrm. Oblast Babylnie se tak ocit definitivn v ele
pokroku a moci, sledovna s uritm zpodnm Chzistnem ( Elam) . Severn Mezopotmie
budouc Asrie- se dostv do druhoadho postaven, i kdy i zde vznikaj msta. Ob obeidsk
kultury nezstaly omezeny na Mezopotmii, ale ovlivuj i Srii, st vchodn Anatolie, zerbajdn
a cel Irn.

Vznik prvnch stt: Predynastick obdob

( asi 3.500 a 3.000 p.n.l.)
Babylonie:
-asi 3.500- 3.200 : uruck kultura
( Uruk,Eridu, Ur, Nippur )
-asi 3.200 3000- demet-nasrsk
kultura( Uruk, Chfd, Demet Nasr)

Asrie:
-guarsk kultura: Tepe Guara, Tell Brak

Uruck kultura v jin Mezopotmii

Rekonstrukce uruckho Zikkuratu.

Druh tvrtin 4. tis. p.n.l. kon v Mezopotmii pozvolna

kultura obeidsk a je na jihu vystdna kulturou uruckou. Je
pro ni charakteristick nov keramika: je poprv vyrbna na
hrnskm kruhu, vypalovna v peci a jej tmavoed povrch
je vyletn a na vnj stran erven naten. Dochz
k dokonen urbanizanho procesu a vzniku prvnch
mstskch stt, archeologicky tuto dobu zaazujeme jako
zatek star doby bronzov.
Velk rozkvt mstsk civilizace zaznamenv mlad uruck
14

kultura- z tto doby pochz nejstar psemn (piktografick) pamtky v Mezopotmii a vbec ve
svt. Z tto doby pochz i prvn peetn vleky a nejstar irck monumentln chrm ( Anv
zikkurat) .
Pro vechna jihomezopotmsk msta byly nadle nejvznamnjm rysem chrmy je pro n typick
vysok terasa , zklad pozdjho zikkuratu.
Dalm typem je demet-nasrsk kultura, znme ji hl. v podob architektury z Uruku a dalch mst.
Etnick pslunost nositel kultury uruck i demet-narsrk nen pesn znm, je vak
pravdpodobn, e to byli ji Sumerov. Z psemnch pamtek vme, e dal ran dynastick kultura
je ji sumersk. Meme se tak domnvat hlavn protoe, e mezi kulturami uruckou, demetnasrskou a nslednou ran dynastickou je urit kontinuita, hl. ve vvoji psma.
Elam, Asrie
V Elamu se v demet-nasrsk dob ( Ssy) objevuje piktografick psmo , je je jasn zvisl na
psmu sumerskm. Avak tabulky jsou psny jazykem elamskm. Z toho vyplv, e uruck kultura,
k n Elam rozhodn pat, byla polyetnick ( nebyla zastoupena jen samotnmi Sumery, ale i jinmi
kmeny). Pesto Elam i Asrie jev zvislost na Sumeru a jist kulturn zpodn, proto lze Sumery
oznait za tvrce uruck kultury.

Sumersk mstsk stty v ran dynastickm obdob

(asi 3.000 a 2350 p.n.l.)
3.000
2.700

RD I
RD II

potky uzemn a politick expanze mst

archaick tabulky z Uru, hegemonie Kie a Uru

2.600

RD III

vlda Meskalamduga a Akalamduga v Uru, nejstar hroby

urskho hbitova

Ur: 2.520 I.. dynastie , 2. 430 konn vlda I. dynastie

Laga: Urnae, Eannatum ( Sup stla) , Entemena ( vlky s Ummou), Urukagina
Uruk: Lugalzagesi, pokus o vytvoen 1. teritorilnho sttu
V ran dynastickm obdob byl Sumer rozdlen na mstsk stty, kter vznikaly spojenm
prodynastickch mst a vesnic. Zanaj vznikat i msta na severu ( Ki, Enunna).Msto se stalo
centrem sttu-tato funkce se projevuje v mstsk architektue: msta byla obehnna hradbami a vedle
chrmu se objevuje i dal centrln budova- palc.
Vldcov v potcch ran dynastickho (RD I-II) obdob jsou vtinou bjn postavy , hrdinov
pozdjch epos a mt a jen u nkterch lze pedpokldat, e skuten vldli (nap.Gilgame) .
Eposy a mty jsou asto jedinm pramenem pro toto obdob.
V RD III jsou psemn prameny hojnj - krom etnickch zznam se zachovaly i prvn
krlovsk npisy v Uru a Lagai , pochzejc od vldc Urnaeho, Eannatuma, Etenemy a
Urukaginy.Popisuj udlosti jejich vldy-jedn se o prvn historick zznamy v djinch.
Nejspolehlivjm pramenem k ran dynastickm djinm je archeologick materil: Palc v Kii,
Inannin chrm v Nipuru, krlovsk hrobky v Uru, peettka, sochy boh a vldc, keramika, kovov
pedmty ( perky, zbran, figurky).
Vznamnm, i kdy ne zcela spolehlivm pramenem k tomu obdob je tzv. sumersk krlovsk
seznam - je zde zaznamenan vlda mytickch vldc a zmiuje se zde i potopa svta na konci toho
obdob podle sumersk tradice vyhubili bohov lidstvo potopou.Po potop vldly prvn dv dynastie
v Kii ( Enmebaragesi, Agga) a v Uruku ( Gilgame).
15

Sumersk vyprvn o potop svta pevzali Babylan a Asyan a od nich id, kte jej zaadili do
Starho zkona. Z RD I byly objeveny v nkterch sumerskch mstech nnosy bahna, z nich nkte
archeologov usuzovali, e legenda m historick jdro. Souasnou domnnkou je, e dolo pouze k
lokln zplav, kter postihla nkter msta.
Nejstar politickou formou sumerskch mstskch stt byla tzv. primitivn demokracie, jej
zbytky se zachovali jet potkem ran dynastick doby. Nejvy autorita byla v rukou shromdn
vech obyvatel msta, kte rozhodovali o vech sttnch zleitostech. K provdn svch rozhodnut
volilo shromdn ednky-nejdleitjm ednkem byl nejvy knz mstskho boha.
V zastoupen tohoto boha mstsk stt dil, sdlil v chrmu, vedl chrmov hospodstv, ktermu
nleela velk st obdlvan pdy sttu.
Zkladem chrmovho hospodstv bylo zemdlstv, pastevectv a rybolov, k chrmu nleely
speciln emeslnick dlny. Mezi nejrozvinutj emesla patilo tkalcovstv, kamenictv, kolstv,
zlatotepectv a kovstv. Vtina zemdlsk pdy nleela chrmu. Chrmov pracovnci byli
odmovni naturlnmi dvkami.
Kn zastvali nejvy funkce v administrativ. Vedoucm ednkem byl knz nazvan sanga,
ktermu podlhali ostatn ednci.
zemn rst sumerskch mstskch stt a jejich zpas o hegemonii si postupn vynutil novou formu
politick organizace-monarchii. Politick funkce, kter byly dve v rukou veobecnho shromdn,
se nyn soustedily v osob vldce, kter ml titul lugal nebo ensi. Shromdn jako politick
instituce zmizelo. Panovnk, jeho funkce se vyvinula z volenho vojenskho nelnka, se opral o
moc, nejdleitjm garantem tto vldy bylo vojsko - vztah vojska k panovnkovi pipomnal vztah
nevolnick.
Funkc panovnka bylo zabezpeit hospodsk chod mstskho sttu, udrovat dobr vztahy s bohy,
byl nejvym soudcem i vrchnm velitelem vojska, sdlil v palci.
Palcov hospodstv bylo organizovno podle vzoru chrmovho hospodstv.
Ur
Vlastnmi npisy jsou doloeni panovnci Meskalamdug a Akalamdug, kte byli vystdni vldci I.
ursk dynastie.
Z obdob vldy tchto dynasti
pochz
jedinen
pamtka,
krlovsk hbitov v Uru, na kterm
bylo objeveno vce ne 2500 hrob.
Nejbohat hroby jsou urskch vldc
a jejich manelek, kte byli pohbeni
spolu se leny sv druiny a se
sluebnictvem.
Mezi nejslavnj hroby pat hrob
krlovny Pu-abi , kter leela na
lku,
obklopen
svm
sluebnictvem.
V hrobce
leelo
Krlovsk standarta, Londn, Britsk Muzeum
celkem 50 tl, dva vozy s posdkou a
ppem. Mezi nejcennj nlezy z urskho hbitova pat: krlovsk standarta, na kter jsou
inkrustac z mul a lapis lazuli znzornny vjevy z vlenho i mrovho ivota, dle zlat elenka
krlovny Pu-Abi a mnostv perk a drahocennch pedmt. Tento ursk poklad je svdectvm
rozvinutho dlkovho obchodu s rnem, Afganistnem, Anatli, Arbi a Indi.
Zsti souasn s vldci I. dynastie z Uru vldli v Lagai panovnci dynastie, kterou zaloil Urnae (
kol. r. 2520 p.n.l.). V lagakch archivech se nalo mnoho psemnch pamtek, dky kterm lze
16

pomrn spolehliv rekonstruovat politick i hospodsk djiny tohoto mstskho sttu v polovin 3.
tiscilet. Rozvoj zemdlstv, emesel a obchodu, kter byl provzen
stabilitou vnitnch pomr, je charakteristickm rysem vldy Urnaeho
dynastie, kter vldla v Lagai tm cel stolet.
Politick djiny Lagae tohoto obdob byly vyplnny konflikty se
sousednm sttem Ummou-pedmtem spor bylo zsobovn vodou ze
spolench kanl. Prbh jednoho z tchto spor je vylen v npise tetho
vldce dynastie, Eannatuma ( kol. 2470 p.n.l.). Npis je umstn na tzv.
Sup stle, nazvan podle relifu, kter zobrazuje supy klovajc hlavy
neptel.
Hospodstv
Znan st lagask pdy patila chrmm i palci. Dal st vlastnili velk
rodiny. Nen dosud mon utvoit si pln obraz o sociln struktue
lagaskho sttu, protoe v pramenech jsou zachyceny jen ty vrstvy
obyvatelstva, kter byly zamstnvny chrmem nebo palcem.
K chrmovmu a palcovmu hospodstv nleeli t otroci, jejich poet
nebyl velik. Pracovali jako sluebnci, tkali tkaniny a mleli obil. Existoval
rozdl mezi dlunm otrokem a otrokem zajatcem-postaven zajatce bylo hor.
Ke konci vldy Urnaeho dynastie byla naruena rovnovha pvodnho ekonomickho systmu tm, e
si vldnouc rodina pivlastnila pdu chrm, m dochz k hospodsk krizi.Tuto krizi se pokusil
vyeit Urukagin tm, e se pokusil obnovit minul ekonomick systm, stal se vak obt rivality
mezi Lagaem a Ummou. Lugalzagesi z Ummy dobyl Laga a po nm i ostatn sumersk mstsk
stty.
Lugalzagesim kon ran dynastick obdob, ve kterm byl ukonen civilizan proces, kter zaal
v dob prehistorick a pokrooval v predynastickm obdob. Jeho vsledkem bylo vytvoen
sumerskch mstskch stt, prvn sttn formy v djinch Mezopotmie.
Kozlk chycen ve kov,
z krlovskho hbitova v Uru.
Mistrovsk ukzka sumerskho
umn kovotepeckho i
zlatnickho.Vyroben ze zlata,
stbra, lapis lazuli a mul, Londn,
Britsk Muzeum. Laga

Ran dynastick obdob

Charakteristika mstskch stt
Vytvoen stt bylo dsledkem pokroilho rozvrstven spolenosti na pelomu 3. a 4. tiscilet.
Zkladn dsledky, kter vedly k rozvrstven spolenosti:
1) Intenzivn vyuit pdy umonn pouvnm dokonalejho nad (pluh, tan zvata,
kovov nstroje), dle vybudovn zavlaovacho (iriganho)systmu- pozn.:v minulosti
pevldal nzor, e nutnost udrovat a budovat zavodovac systm byla nutn dsledkem
vzniku sttu v Mezopotmii. Pozdji se ukzalo, e vvoj sttu a iriganho systmu jsou dva
procesy, kter probhaj paraleln a vzjemn se ovlivuj-bezprostedn pinou vzniku sttu
je sociln rozvrstven spolenosti.
2) Rozvoj specializace emesla, nutnost opatovn surovin vedla k dal sociln stratifikaci, dle
vzrst administrativy a vt draz na vojenskou expanzi.
3) Rst mst a vytven chrmovho, pozdji palcovho hospodstv.
Vedle chrm a palc se vytvoily tak velk zemdlsk usedlosti, kter byly vlastnictvm
velkch rodin a pozdji soukromnk (len vldnouc rodiny). V mstskch sttech se ujala
monarchick politick organizace, kterou reprezentoval lugal nebo ensi sdlc v palci. Krlovsk
moc mla vojensk a nboensk charakter a jej rst a upevovn souviselo s expanzivnmi
snahami, kter nakonec vedly k pekonn partikularismu sumerskch mstskch stt.

Staroakkadsk obdob
_______________________________________________________________________________
2340-2284
Sargon Akkadsk, vytvoen akkadsk e
2284-2260
Rimu, Manitusu a boje o udren e
2260-2223
Narmsn, potek rozkladu e
17

2223-2198

rozpad e, obdob vnitnch nepokoj

Kolem roku 2340 se vldy v Kii zmocnil semitsk ednk

kiskho panovnka Ur-Zababy a po svm nstupu na trn pijal
jmno Sargon (tj. prav krl). Vystavl nov hlavn msto
Akkad. Sargon upevnil sv pozice na severu a obrtil se proti
jinm mstm, v nkolika bitvch porazil Lugalzagesiho a stal
se tak jedinm vldcem Sumeru a Akkadu. Dle vedl spn
vlky v Srii a pronikl na stedomosk pobe. Aby zeslabil
monost vzpoury na dobytch zemch, nechal strhnout hradby
sumerskch mst a umstil zde vojensk posdky, leny
vldnoucch rodin odvedl do Akkadu jako rukojm. Vysok
funkce ve vojsku a administrativ zastvali jen lenov jeho
dvora. Ale i pes vechna tato opaten museli jeho synov
Rimu a Manitusu potlaovat vzpoury sumerskch mst a oba
zahynuli jako obti palcovch pevrat.
tvrt vldce akkadsk dynastie, Narmsn, vedl
mnoho vlek a rozil i, ale zrove ji tak vyerpal a oslabil.
Ovldl zpadn beh Perskho zlivu, co pineslo kontrolu nad
Busta krle Sargona Akkadskho
obchodnmi cestami do Indie, pronikl do Kurdistnskho poho
a vlil s horskmi kmeny. Sv vtzstv zaznamenal na skalnm relifu v Darband-i Gaur na jih od
Sulejmnie. T relif byl nalezen tak v Ssch (Narmsn je vyobrazen v ele svho vojska, na
hlav m plbu s rohy, co byl bosk atribut). Narmsn se jako prvn mezopotmsk vldce dal
zbotit a byl povaovn za ochrann bostvo Akkadu. Pro kontrolu obchodnch cest nechal postavit
v Asrii pevnosti v Tell Braku a Ninive. Na konci jeho vldy proti nmu povstala sumersk a
akkadsk msta (pznak krize akkadskho sttu).
Po Narmsnov smrti ohroovaly Mezopotmii toky kmen z poho Zagros, syrskch step
a z Elamu, kter posledn vldcov akkadsk dynastie nemohli zastavit. K vnjmu nebezpe se
pipojily jet vnitn nepokoje. Vlda akkadsk dynastie skonila a zem upadla do bezvld.
Hospodstv a stt
V akkadskm obdob zskalo palcov hospodstv definitivn pevahu nad hospodstvm
chrm. Palc se stal obrovskou politickou, sprvn a ekonomickou jednotkou, kter do sebe
vleovala stle vt mnostv pdy a zamstnvala velk poet pracovnk: vojci, ednci, psai,
obchodnci, emeslnci a zemdlci. st pdy a zemdlskho obyvatelstva nepatila k palcovmu
ani chrmovmu hospodstv. Tito lid ili ve skupinch spojench pbuzenskmi svazky a
jednotliv rodiny odvozovaly svj pvod od spolenho pedka a kolektivn vlastnily pdu. Znan
poet kupc vedl ve slubch palce dlkov obchod.
Akkadsk dynastie se pokusila vytvoit centralizovan teritoriln stt. Ale nedostaten
rozvinut administrativa zpsobila, e dobyt zem se nastala trvalou soust e. Nepodailo se
pekonat ani tradin partikularismus sumerskch mstskch stt. Vsledkem dobyvatelskch vprav
bylo tedy zskn koisti a zabezpeen karavannch cest pro dlkov obchod.

Obdob gutejsk nadvldy

(2198 2110 p. n. l.)
2144-2124

Gudea z Lagae
18

Nepokoj na konci vldy akkadsk dynastie vyuil kmen Gutejc z poho Zagros. Zpustoil
Asrii (zniil chrm bohyn Itar v Auru) a tm ovldl jin Mezopotmii. Ale nkter mstsk
stty (z nich zejm. Laga) si udrely samostatnost pod vldou domcch dynasti. Nejznmjm
panovnkem tohoto obdob je lagask vldce Gudea. Na stavbu chrmu Eninnu pro mstskho boha
Ningirsua nechal dovet devo z Libanonu, kovy z Mal Asie a rnu a kmen z jinho rnu, co
svd o rozvinutm dlkovm obchodu.
Roku 2116 p. n. l. vyhnal Utuchengal z Uruku (2116 2110) Gutejce ze zem, sjednotil
sumersk a akkadsk msta a dosadil do nich sv ednky ve funkci guvernr.

Vlda 3. dynastie z Uru

(2111 2003 p. n. l.)
2111-2094
2093-2046
2045-2028
2027-2003

Urnammu; zaloen e
ulgi; nejvt rozkvt e
Amarsn, usn; zanaj njezdy Amorit
Ibbisn; znik e

Urnammu, Utuchengalv guvernr v Uru, se zmocnil vldy

nad Sumerem a Akkadem a zaloil dynastii. Z tohoto obdob se zachovalo
velk mnostv ekonomickch, administrativnch a prvnch text (soudn
rozhodnut a fragment zkonku krle Urnammua). Dle se objevil nov
literrn nr, oslavn hymny skldan k poct panovnk. Bohat
archeologick materil chrm boha Sna a krlovsk hrobky v Uru,
ruiny chrm v ostatnch mstech, mnostv kovovch pedmt svd
o hospodskm rozkvtu. Urnammu nechal pestavovat chrmy v mnoha
sumerskch mstech (nejndhernj stavbou byl tstupov zikkurat
boha Sna v Uru). Dle se mu podailo obnovit hospodskou prosperitu
zem a dlkov obchod.
Jeho syn a nstupce ulgi zvtil i pipojenm Elamu a Asrie.
Kmeny, kter ohroovaly vchodn hranici e, pacifikoval trestnmi
expedicemi a nkter z nich zskval pro sluby sttu satky nelnk se
sumerskmi princeznami. On i jeho nstupci se nechali zboovat a
uctvat jako ochrann bostva zem.
Socha vousatho mue z Uruku
Bhem vldy nsledujcch panovnk Amarsna a usna zaaly
i ohroovat ozbrojen njezdy amoritskch kmen ze syrskch step.
usn na obranu nechal postavit ochrann val. Ale njezdy urychlily proces vnitn krize a za
Ibbisnovy vldy se e zaala rozpadat. Opt byl nastolen partikularismus sumerskch mstskch
stt, kter postupn odpadvaly od centrln autority. Vnjm projevem bylo, e msta neuvala
oficilnch datovacch formul a pestala dodvat obtiny pro Snv chrm v Uru. Politick krize byla
provzena kriz hospodskou, kter se projevila hladem. Zem byla pustoena njezdy kmen
z vchodnho poho a v 27. roce Ibbisnovy vldy dobyli Ur Elamit a poslednho panovnka odvlekli
do zajet.
Stt a spolenost
Panovnci 3. ursk dynastie navzali na centralizan pokus akkadskch vldc a vytvoili
jednotn stt, kter byl spravovn sloitm administrativnm apartem, v jeho ele stl panovnk.
e byla rozdlena na 40 sprvnch okrsk v ele se sprvci (ensi), kte byli jmenovni panovnkem.
19

Vojensk zleitosti okrsku dil velitel (agin), rovn jmenovan panovnkem. ednci byli asto
pemisovni, aby jejich moc pli nevzrostla, tm se
mlo snit nebezpe povstn. Nejvym sttnm
ednkem byl velk vezr. Urt panovnci vlastnili
rozshl pozemky, kter zskali na kor pdy velkch
rodin. Kontrolovali i chrmov hospodstv a jmenovali
nejvy chrmov ednky. Stt se staral o kulturn
poteby chrmu a dodval obtiny.
Palcov
zamstnanci
byli
odmovni
v naturlich, vy ednci dostvali tak stbro.
Nejpoetnj kategori palcovch pracovnk byli
zemdlci, emeslnci a ni ednci, nevlastnili pdu a byli odmovni malmi naturlnmi
dvkami. Jejich ekonomick postaven se blilo postaven otrok.
Soudn protokoly a zkonk krle Urnammua dl spolenost na svobodn a otroky. Otrok
nebylo mnoho a pracovali vtinou jako sluebnci a v men me jako emeslnci. Jejich prvn
postaven bylo pomrn voln (mohli svdit, oenit se svobodnou enou a mt vlastn majetek).
Vldcov 3. dynastie ovldali stt s pomrn vysokch stupnm centralizace, s rozvinutm a
specializovanm administrativnm apartem a s dobe fungujcm hospodstvm. Se znikem tto
dynastie pestali Sumerov existovat jako politick tvar, ale jejich kulturn a civilizan ddictv bylo
pejmno v nsledujcch obdobch.

Starobabylnsk obdob
(1894 1594 p. n. l.)

Prameny
Zachovalo se velk mnostv administrativnch, ekonomickch a prvnch text (nejdleitj jsou
zkony Chammurabiho), krlovsk korespondence administrativn i diplomatick, krlovsk npisy a
20

literrn pamtky. Dle mnoho peettek z hlny a z kamene, vyzdobench mytickmi postavami a
npisy.
Isin a Larsa
Po rozpadu urskho sttu se na zem jin Mezopotmie utvoila ada mstskch stt
ovldanch panovnky amoritskho pvodu, kte mezi sebou zpasili o ovldnut vtho zem.
Prvnm panovnkem, ktermu se to podaili byl Ibierra z Isinu (2017 1985), bval guvernr
poslednho urskho krle. Isint panovnci stabilizovali politick a hospodsk ivot zem, kter
ovldali. Ke konci Lipititarovy vldy (1934 1924) zaala Larsa ohroovat hegemonii Isinu a jej
panovnk Gungunum se zmocnil sti isinskho zem. Vldcov Larsy se tak povaovali za ddice
3. dynastie Z Uru stejn jako isint panovnci. Rmsn z Larsy roku 1817 dobyl Isin a ovldl celou
jin a stedn Babylnii.
Prvn babylnsk dynastie
Na severu byl soupeem Larsy Babyln, kde vldla dynastie, kterou zaloil nelnk jednoho
z amoritskch kmen, Sumuabum. Nejvznamnjm panovnkem prvn dynastie byl Chammurabi
(1792 1750). Ten se dky diplomatickm a administrativnm schopnostem, kter byly provzeny
vojenskmi spchy, stal jedinm vldcem cel Babylnie. Porazil koalici Elamu, Mari a Enunny. O
dva roky pozdji proti nmu vypuklo v Mari povstn, Chammurabi je vak znovu dobyl a Mari
navdy ztratili svj politick vznam.
Stt a spolenost v dob Chammurabiho
Zem byla rozdlena na oblasti, kter dili panovnkem jmenovan sprvci. Sprvce odpovdal
za udrovn kanl a komunikac a za obdlvn krlovsk pdy, dil i prvn zleitosti sv oblasti.
Tyto oblasti byly dle rozdleny do okres, kter spravovali vdy dva ednci podzen sprvci.
Administrativa sttu byla poetn a specializovan, ale ednkm
krlovsk administrativy byla ponechna mal iniciativa (byli odkzni
na panovnkovy instrukce a nemohli rozhodovat bez jeho souhlasu).
Njemn z pdy a dan byly hlavnmi zdroji sttnch pjm. st
palcov pdy byla rozdlena na dly (ilku), kter panovnk dval
nkterm kategorim palcovch zamstnanc jako prostedek k jejich
obiv. Driteli krlovskch pdl byli tak ednci, obchodnci,
psai, emeslnci a zemdlci. Drba pdy byla vzna na povinnost
udrovat zavodovac kanly v bezvadnm stavu, astnit se veejnch
staveb a platit dan.
O prvnm postaven nkterch skupin se dovdme
z Chammurabiho zkon. Jsou napsny na dioritov stle, kter je
ozdobena relifem Chammurabiho a boha amae, jen byl uctvn
jako ochrnce spravedlnosti. Stla byla objevena francouzskmi
Chammurabiho zkonk
archeology v Ssch, kam byla odvleena Elamity. V souasn dob je
vystavena v paskm Louvru. Zkony dl obyvatelstvo do t skupin.
Prvn skupina awlum zahrnuje pslunky hornch vrstev spolenosti, kte mli adu privilegi.
Trestn prvo stanovilo tresty za vzjemn pestupky pslunk tto skupiny, bylo velmi psn a
platila v nm zsada odvety. Pslunci druh skupiny, zvan muknum, patili mezi dritele
krlovskch pdl. Provinn nebyla trestna podle zsady odvety, ale pachatel byl nucen zaplatit
pokutu. Nejni skupinou obyvatelstva byli otroci. Otrok mohl bt koupen nebo zddn, jeho zabit
nebo zrann bylo trestno pokutou, kter byla vyplcena majiteli. Otroci byli oznaeni otrockou

21

znakou a jejich tk byl psn sthn. Mli prvo na vlastn majetek, mohli svdit a enit se se
svobodnmi enami.
Konec 1. babylnsk dynastie
Po smrti Chammurabiho se zaaly projevovat pznaky padku e. Jih Babylnie se
osamostatnil pod vldou tzv. pmosk dynastie a z poho Zagros se do Babylnie sthovaly
kassitsk kmeny. Chetitsk panovnk Murili I. v roce 1594 dobyl a zpustoil Babyln a tm uinil
konec vld 1. babylnsk dynastie. Po Chetitech se vldy zmocnili Kassit.
Ve starobabylnskm obdob se Semit stali vedouc politickou silou v Mezopotmii. Amorit
pejali sumerskou kulturou i nboenstv a navzali na sumersk zpsob zen sttu.

Staroasyrsk obdob
(20. 18. stol. p. n. l.)
Chronologie viz. tabulka
Prameny
Hlavn prameny k nejstarm asyrskm djinm jsou krlovsk npisy, v Mari nalezen
korespondence ami-Adada I. s jeho synem, dokumenty o innosti asyrskch obchodnk v Mal
Asii a administrativn texty. V seznamu asyrskch panovnk jsou uvedena jmna i dlka vldy
panovnk nkdy i krtk historick poznmky.
Nejstar psemn zprvy o Asrii pochzej z npis panovnk akkadsk dynastie a 3. dynastie
z Uru. Urt panovnci vldli v Asrii prostednictvm mstodrcch. V dob padku ursk e za
Ibbisna se vldy v Asrii ujala domc knata, kter sdlila v Auru. V 19. stol. a potkem 18. stol.
nastupuje prvn obdob ekonomickho rozkvtu. Asyan provozovali intenzivn obchod s Malou Asi
a dolo i k zaloen obchodnch stedisek (obchodn kolonie). Po zniku ursk e vyuila Asrie
rozdrobenosti Babylnie a panovnk Iluuma pronikl a k Nippuru a zmocnil se msta Dru, kter
leelo na hranicch s Ealmem a mlo klovou pozici v obchod s rnem. Za vldy Iruma a Sargona
I. (1. pol. 19. stol.) doshl asyrsk obchod s Malou Asi nejvtho rozkvtu.
Asyrsk obchodn kolonie v Mal Asii
Nejdleitjm pramenem jsou dokumenty, nalezeny na mstech obchodnch osad v Mal
Asii (tzv. kappadock tabulky). Jedn se zejmna o smlouvy, dopisy a obchodn zznamy veho druhu
(vtinou psan asyrsky). Stediskem obchodnch sdli bylo ve mst Kane. Pedmtem importu
asyrskch kupc do Mal Asie byly pedevm rzn druhy ltek, dle vlna a kov (olovo nebo cn).
Obchodnci mli zjem pedevm o drah kovy, zlato, stbro (stbro bylo v Asrii platidlem) i rzn
druhy mdi. Krom vlastnho obchodu se obchodnci zabvali i finannmi transakcemi, zejm.
poskytovnm vr mezi sebou navzjem i domorodm obyvatelm. Asyrsk obchodn kolonie mly
sv vlastn sprvn a soudn asyrsk orgny nezvisl na moci domorodch vldc. Nadzenou
instanc byly jen soudy v Auru. Z archeologickho i psemnho materilu vyplv, e dobu
existence tchto koloni je mon rozdlit na dva seky. Prvn kon z nejasnch dvod asi po 70
letech, po njak dob dochz k obnoven innosti koloni asi na dobu 15 let. Po tto dob Asyan
s zem Mal Asie zcela miz.
ami-Adad I.
(1815 1782 p.n.l.)
ami-Adad byl synem nelnka jednoho z mnoha amoritskch kmen. Ovldl st severn
Babylnie a msto Mari na jihu. Za jeho vldy byla struktura i organizace asyrskho sttu obdobn
22

struktue starobabylnskho sttu. Panovnk dil administrativn, ekonomick, diplomatick i

vojensk zleitosti sttu. ami-Adad vybudoval nov hlavn msto zvan ubat-Enlil.
Ale snahy vybudovat mocnou a centralizovanou Asrii byly ohroeny koovnmi kmeny
Turukku a Qut (sdlily v oblasti na vchod od Tigridu), kter pepadaly a pustoily asyrsk msta. Po
jeho smrti zaalo dlouh obdob padku Asrie. Na krtkou dobu byla ovldnuta Chammurabim.
Kolem roku 1650 p. n. l. zaala ozbrojen expanze Churitt na jihozpad, zmocnili se Asrie a
pronikli a do Srie. Churritsk expanze skonila sjednocenm churritskch kmen a vznikem
mocnho sttu Mitanni.
Ve staroasyrskm obdob se Asrie poprv stala politickou silou a zaznamenala velk
hospodsk rozkvt, ale jej vldci byli politicky mlo vznamn a jejich moc se omezovala pouze na
Aur. Za vldy ami-Adada I. byla Asrie silnm a vznamnm sttem, kter se vyvjel pod silnm
kulturnm vlivem Babylnie.
Dal stty v oblasti Mezopotmie
Vedle Babylnu a Larsy existovalo jet nkolik mench stt (Enunna, Mari, Elam, Dr),
kter vytvely rychle se stdajc koalice proti nebo na podporu jednoho z obou velkch soupe
(Babyln, Larsa).
Elam (dnen zpadn rn) byl vchodnm sousedem Babylnie a byl ovlivnn
mezopotamskou kulturou a civilizac. Nejstar politickou organizac byl systm mstskch stt
v ele s ensim, vytvoen podle sumerskho vzoru. Elamit pejali klnov psmo. Po rozpadu
akkadsk e vldla v Elamu domc dynastie se sdlem v Ssch. Vldce se dlil o moc se svmi
bratry. Na konci vldy 3. dynastie z Uru dobyli Ur a vyplenili dal sumersk msta. Ve
starobabylnskm obdob se mno prameny psan elamsky (krl. Npisy, ekonomick, prvn a
sprvn texty).
Mari byl stt rozkldajc se pi Eufratu na severozpad od Babylnie, na kiovatce
obchodnch cest z Mezopotmie do Srie. V dob vldy 3. dynastie z Uru bylo soust urskho sttu.
Na konci tohoto obdob bylo ovldnuto Amority a ti jej dovedli k nejvtmu rozkvtu.
Nejspnjmi vldci byli Jachdunlim a jeho syn Zimrilim, kte udrovali ptelsk styky se
syrskmi msty. Nejvznamnj pamtkou je palc, kter byl komplexem obytnch, sprvnch a
kolnch budov, archv a skladi. V archvu se nalo pes dvacet tisc tabulek a bylo objeveno
mnoho soch a bronzovch pedmt. sten se zachovala barevn freskov vzdoba stn.

Stedoasyrsk a stedobabylonsk obdob

Toto obdob m dv sti.
V prvn sti obdob spolu zpasily ti e Egypt, Mitanni a e Chetit o politick prvenstv. Tyto
e se snaily ovldnout hlavn Srii ze strategickch a ekonomickch dvod. Stranou boj
zstvala Babylnie, kde vldli kassitt vldcov, kte si zachovvali neutralitu. Asrie v tomto
obdob pestala existovat samostatn a stala se soust sttu Mitanni.
V druh sti obdob se Egypt stal v politice pasivnm, pevahu zskala chetitsk e a Mitanni upadal.
Dsledkem toho se znovu objevil samostatn asyrsk stt, kter se ve 13. st. p. n. l. po zniku
chetitsk e stal mocnou vojenskou . Na konci tohoto obdob pily do Mezopotmie a Srie
aramejsk a chaldejsk kmeny, kter zpsobily ekonomick a politick rozvrat.
Poznmka:
Pramenem k politickm djinm prvn sti obdob je diplomatick korespondence z archivu msta elAmarna v Egypt. Jsou to dopisy, kter si vymovali Amenhotep II., III. a IV. S vldci Asrie,
Babylonie, Mitanni, chetitsk e a syrskch a palestinskch mst.
23

Vznamnm pramenem o pozemkovm vlastnictv v kassitsk babylonii jsou zznamy o darovn

pozemk, tzv. kudurru. Jsou to kameny zdoben relify, kter stly na darovanch pozemcch. Byla
zde zapsna velikost a hranice pozemk a prva a povinnosti plynouc z dren pozemku.
Podle psemnch materil i psemnch pamtek lze soudit, e na konci tohoto obdob se
v Mezopotmii zan pouvat elezo z Mal Asie a zpotku slou jen na kultuvn pedmty a
perky. Nstroje a zbran se vyrb z bronzu, kter se tam v tto dob velice rozil.
Jako prvn zaali v Mezopotmii pstovat kon Churrit.
Churritsk stt Mitanni
Vznikl v 2. pol. 17. stol. p. n. l. sjednocenm churritskch kmen na zem jin Armnie, severn
Mezopotmie a vchodn Srie. O nejstarch djinch nen prakticky nic znmo, protoe dosud
nebylo objeveno jeho hlavn msto Vaukanni. Pozdj djiny lze rekonstruovat z el-amarnsk
korespondence.
Prvn znm vldce byl Parattarna. Kolem roku 1500 vldl krlovstv s vazalskmi stty v Srii a
byl rovnocenn panovnkm Chetit a Egypan.
Kolem roku 1590, kdy provala chetitsk e obdob padku (po smrti Murila I.) bylo Mitanni stejn
mocn jako Egypt.
V dob svho nejvtho rozkvtu se stt rozkldal na zem od armnskho jezera Van a ke
stednmu Eufratu, poho Zaros a syrskmu pobe.
Kassitsk vlda v Babylonii
Bhem 14. stolet se po krizi znovu obnovila stabilita babylonsk e a chetitt panovnci se znovu
pokoueli proniknout do Srie, kde se ovem stetli se zjmy Egypta a Mitanni. Kassitsk dynastie do
zpasu nezasahovala a za svoji neutralitu pijmala od egyptskch panovnk dary. Kassitt
panovnci se snaili o vnitn upevnn zem a obnoven centralizovan Babylonie. To se podailo a
v 15. stolet Ulamburiovi.
Kassit splynuli s domcm obyvatelstvem a pijali babylonskou kulturu a nboenstv. Jejich vlda
pinesla obdob mru a rozkvtu. V tomto obdob byla zachycena a zpracovna do kanonizovan
podoby nkter dla sumersk a babylonsk literatury. Krlov tak vyvjeli rozshlou stavebn
innost. Vldnouc vrstva dostvala za odmnu nebo jako projev pzn od panovnka pdu. Velk
mnostv pdy bylo tak darovno chrmm.
O nich vrstvch spolenosti vme jen to, e musely platit dan a plnit nkter sttn povinnosti.
Nejvt rozkvt provala Babylonie v letech 1400 1347 za vldy Kadaman-Charbeho, Kurigalzua
I., Kadaman-Enlila a Burnaburie II. Tito panovnci udrovali dobr styky s Egyptem za vldy
Amenhotepa III. a IV.
Panovnk Kurigalzu I. vystavl msto Dr-Kurigalzu (dnen Akarkf u Bagddu).
V tto dob probhaly zmny v uspodn pednho vchodu. Nitransk stt proval krizi v podob
dynastickch vlek. Za Amenhotepa IV. Ztratili Egypan sv pozice v Srii a tak pestali
podporovat Mitanni. Proto se stalo obt Chetit. Chetitsk panovnk upiluliuma I. dosadil
v Mitanni na trn Mattivazu. Chetit obsadili severn Srii. Mitanni ztratilo sv zem a politick
vznam.
Asrie
Po oslaben sttu Mitanni zskala Asrie znovu samostatnost. Asyrsko-babylonsk konflikty zahjil
stedoasyrsk panovnk Auruballit I., protoe se vojensky pletl do vnitnch zleitost Babylonie.
Kdy Asrie dobyla Babylon, dynastie z msta Issinu vystdala kassitskou. Nejvznamnjm
panovnkem 2. kassitsk dynastie byl Nabkudurriusur I., kter spn vlil s Elamem. Na konci

24

vldy Tukultininurta nastala v Asrii krize, kter vystila v povstn. Byl to zatek kmenovch
pesun v Pedn Asii a Egejsk oblasti.
Pznivm pro Asrii bylo tak znien chetitsk e kolem r. 1200. Asrii vyvedl z krize krl
Aurreii a jeho syn Tiglapilesar I, kter se stal nejmocnjm panovnkem stedoasyrskho obdob.
Asrie v t dob zavala blahobyt.
O struktue asyrsk e vme jen mlo. Vznamnm byl pro hospodstv dlkov obchod, kter se
rozvjel spolen s expanzivn politikou sttu. V souvislosti s tm se objevila otzka, jak si udret
podmann zem, kter byla organizovna jako vazalsk stty. To se ale nevyplatilo, protoe stty
nechtly platit dan a Asrie musel neustle poslat trestn vpravy. Proto byly z dobytch zem
nakonec vytvoeny provincie.
Impulsem ke vzniku e byla reakce na nitranskou nadvldu a nutnost brnit se Aramejcm. Rstu
e nepomohlo i znien Mitnni a chetitsk e a oslaben Babylonie a Egypta.

STAROVK EGYPT
Zkladn rozdlen je do 31 dynasti. Kon jeho dobytm
Alexandrem Velikm r.332 p. n. l. Toto dlen pochz od
Manehta, veleknze ze Sebennytu, kter ve 3. stol. p. n. l. sepsal
djiny Egypta pro Ptolemaia I. Sotera. Dnes jsou dynastie
seskupeny do vtch celk. Prvn dv dynastie tvo archaick
obdob, 3. 6. pedstavuje tzv. Starou i, po kter pichz
Prvn pechodn obdob. 11. a 12. dynastie pedstavuj Stedn
i, kter je ukonena vpdem Hykss a Druhm pechodnm
obdobm. Nov e zan 18. dynasti a kon 20. dynasti.
Ostatn dynastie se ad do Pozdn doby.
Prodn podmnky
Na severu Egypt hrani se Stedozemnm moem, na vchod
s Rudm. Na jihu byly jeho hranic nilsk peeje u Asunu.
Zpadn hranic byly ozy. Civilizace se ale rozvjela spe jen
na zem nilskho dol. To bylo ohranieno horami Vchodn
(Arabsk) pout. Na zpad hrani se Zpadn (Libyjskou)
pout. Na severu se zem rozevr do tzv. nilsk delty.
Charakteristick je tepl, such podneb. Krajina se v minulosti nkolikrt podstatn zmnila.
V dobch deovch (v Evrop doby ledov) zde byla bohat zele i zvena. Posledn vlhk fze na
Sahae (tzv. neolitick subpluvil) skonila asi v pol. 3. tis. p. n. l.
V dsledku jarnho tn snhu a prudkch de se Nil zaal pravideln rozvodovat a na vc ne 3
msce v roce zaplavovat cel dol a k delt. To pispvalo k pravidelnmu zavlaovn a
zrodovn pdy.
Prameny
Vychz se pedevm z archeologickch vzkum, npis a text na papyrech. Dleitm pramenem
jsou i tzv. seznamy krl, a to Palermsk deska (5. dynastie), Karnack seznam (1500 p.n.l.), tzv.
Abydossk seznam (1300 p.n.l.), Sakkrsk seznam (1250 p.n.l.) a Turnsk (krlovsk) papyrus
(1300 1200 p.n.l.).
Pehled pravkch djin Egypta I.
25

Paleolitick pisvojovac hospodstv (asi do pol. 6. tis. p.n.l.)

Prameny z tohoto obdob se omezuj na kamenn nstroje. Ty byly nalezeny nap. v Thbsk vysoin
na zpadnm behu Nilu proti Luksoru. Charakterem se pli neli od olduvajsk kultury. Vskyt
nap. runch hrot se skosenm koncem naznauje datovn spe na jej konec.
V nejstar fzi starho paleolitu se setkvme s pstnmi klny a nstroji acheulskho typu. Vvoj
nstroj pokraoval do stednho paleolitu, kdy se zmenovaly jejich rozmry. Svrchn acheulen
spad do obd. druhho pluvilu. Tento typ je vytlaen levalloiskou technikou. Rozvjela se tak
specializace nstroj.
V mladm paleolitu vysychaly oblasti vchodn a zpadn od nilskho dol. V dsledku toho lid
pronikaj vc k Nilu a do oz. Nejvznamnj skupinou jsou nositel severoafrickho atrienu.
Souasn se ustlil periodick charakter nilskch zplav vzanch na monzunov det a tn snhu na
Habesk vysoin.
Pozdnpaleolitick a mezolitick obdob je charakterizovno asov se pekrvajcmi industriemi.
Nejvt vznam m sebilien (irok levalloisk tpy), heluanien a chartmsk mezolitick kultura.
Pehled pravkch djin Egypta II.
V obdob nejstarho paleolitu ptomnost lovka v nilskm dol je prokzna a
v 70.letech20.stolet. Na pahorcch Thbsk vysoiny na zpadnm behu Nilu naproti Luxoru
nalezeny nstroje Olduvajsk kultura. Tvary charakteristick pro Egypt nap. hroty se zkosenm
koncem.
Obdob starho paleolitu je lpe rozkoumno. Prvn opracovan nstroje po celm povrchu pstn
kln s robustn pic a trojhelnkovm prezem na stedu.
Stedn paleolit zmenovn rozmr nstroj. Svrchn acheulen, potom vytlaen levalloiskou
kulturou. Mlad st stednho paleolitu moustrien acheulsk tradice.
Obdob mladho paleolitu je poznamenno vysychnm oblasti. Pronikn skupin lid k Nilu a do oaz
za zdroji vody. Zrychlujc se vvoj, ale i kulturn rozrznn Egypta.
Nejstar je tzv. Hawwarsk fze, kter je typicky egejsk. Nstroje se dle zmenuj, postupn se
prosazuje odtpovn z malch jader.
Odvoduje se stle t zem Egypta. Patrn dochz k ustlen periodickho charakteru nilskch
zplav, vzanm na monzunov det, zadahujc rovnkovou Afriku, a na tn snhu na Habesk
vysoin.
V pozdn paleolitickm a mezolitickm obdob se setkvme s pozstatky innosti lid pmo na dn
Nilskho dol, pi jeho skalnch stnch a v okol. Je zde ada asov se pekrvajch industri nap.
Sebelien, pak mlad Heluanien.
Doba neolitick a chalkolitick (predynastick) obdob
(od 3000pnl. +-100let)
Pechod k neolitickmu vrobnmu hospodstv, vliv sousednch oblast. V nilskm dol se rozvjej
relativn nezvisle na sob ti kulturn oblasti: dolnoegyptsk, hornoegyptsk a nbijsko-sdnsk.
Hlavn z nich, kde se vytvoil zklad pro dynastick Egypt byla hornoegyptsk oblast s centry nap.
v Abydu, Nagad, Hierakonpoli.
Ran kultury prodynastickho

26

Obdob se vyznauj prostou neolitickou kulturou. Mal seznn tboit, stany a rkosov che,
obvaj je rody. Potek neolitickho osdlen pedstavuje sdlit kultury Fajjn A, podl severnho a
severovchodnho pobe jezera. Zemdlsk kultura, domestikace zvat. Spijen s levantskou
kulturou.
Dal je nap. kultura hornoegyptskho badarienu, prost zpsob ivota, sdlit nap.Mostagena. Dal
kultura nap. chartmsk mezolitick a pak neolitick kultura.
Stedn predynastick obdob
Je zavrenm neolitickho komplexu v Egypt. Pbytky jsou trval, rozen regionlnch hranic
hornho Egypta. Nejstar zjitnou vesnic v dolnm Egypt je Merimba Ben Salma, kultura Fajjn
A, na zpadnm okraji Delty. Nalezit nap. Vd Hof neboli el-Omar, Abyd, Nqda.. Dal kultury
nap. Naqda I, ghassllsk, karat
Mlad predynastick obdob (chalkolitick) obdob je prolomem historick etypy prlomu Egyptsk
spolenosti. Roste produkce a specializace emesel, hrnstv se stv emeslem (dve kad doma).
Rychl vvoje je zejmna v Hornm Egypt, vznik sdel mstskho charakteru v Naqad,
Hierakonpoli aj.
Horn Egypt se stv kulturnm centrem. V obdob gerzeanu ( kultura gerzean neboli Naqda II od
Delty na jih k nbijsk pouti, cihlov domy s pravohlmi domy) se pipravovaly zsadn podmnky
pro vznik egyptskho sttu.
Archaick doba, vznik jednotnho Egyptskho sttu
(1.a 2.dynastie, 3000 - 2635pnl.)
1. dynastie Narmer, Aha, Der, Det, Den, Andib, Semerchet, Kaa
2. dynastie Hetepsechemvej, Raneb, Ninecer, Peribsen, Chasechem, Chasechemvej
Prameny: psemn pamtky z archeologickch vykopvek v Sakke, Abydu a Hierakonpoli. Seznamy
panovnk, lenn do dynasti. Nejznmj seznam je Turnsk krlovsk papyrus. Zaznamenvny i
tzv. anly na tzv. Palermsk desce.
Sjednocen Egypta a vznik egyptskho sttu
Byl dlouh a sloit a dodnes nen zcela doloen. Horn Egypt jih, hory,
lovci a nomdi. Doln Egypt sever, niny a bainy, usedl zemdlci, vliv
pokroilch oblast jihozpadn Asie.
Dve se pedpokldalo, e v obou stech zem vznikla postupn
hospodsky a politicky silnj regionln stediska, dal vzjemn
soupeen mezi severem a jihem, a e poslze strhl vtzstv na svoji stranu.
Nyn vak pevld nzor, oprajc se mnostv archeologickch vzkum,
e Doln Egypt stt nevytvoil a podnt k vytvoen sttu vzeel z Hornho
Egypta, oblasti mezi msty Cinev, Abydos a Hierankopolis, odtud byla
postupn moc mstnch vldc roziovna nejen dle na sever, ale i smrem
na jih. Posledn hierakonpolsk panovnk tr rozil svoji moc a na oblast
dnen Khiry, avak zem Delty jet neovldl, to a panovnk Narmel a
jeho nstupci Ahovi, z nich jeden je zejm totn s legendrnm
zakladatelem 1.dynastie Menim.

Krl Dolnho Egypta zasazuje

posledn smrtelnou rnu
krli Hornho Egypta.
Je to dajn moment sjednocen
Egypta.

Zem a jej sprva

27

Egypan svoji zemi nazvali ern zem (barva rodn pdy), oproti tomu pou nazvali erven
zem. Po spojen jin a severn sti zem se stalo novm sdelnm mstem a mstem edn sprvy
Bl zdi (pozdji Mennofer, Memfis) vybudovan na hranici obou historickch zem, kiovatka
cest, msto, kde se zan rozvtvovat Nil. Zem byla rozdlena na 42 kraj, nom: 22 horn Egypt, 20
Doln Egypt. Nejvym sprvcem zem byl panovnk, jedin ijc Bh na zemi. ady z potku
vytvel jen pleitostn, ke spoln uitho posln a pvoval jimi leny sv rodiny. Vyvjejc se
prva e nesla i rozvoj ednk. Meznk ve vvoji sttu bylo vybrn dan. Na samm potku
archaick doby si Egyptsk stt objdl panovnk sm se svoj druinou (tzv. Horova jzda) a od
mstn rodov lechty pebral da. Koncem 2.dynastie, tsn ped potkem Star e, byla Horova
jzda nahrazena potnm = odvody jednotlivm ednkm urenm panovnkem. Dan se platili
jednou za dva roky a termn x-t stn se stal zkladem kalendnch daj. Nejpozdji od
3.dynastie se zen sttn sprvy soustedilo do rukou vezra.
Zvlahov zemdlstv
Pravideln rozvodovn Nilu zhruba od poloviny ervence do potku listopadu urilo pirozen
rytmus ivota obyvatel. Jet bhem celho 3.tiscilet a do konce Star e existovalo v Egypt jen
tzv. pirozen zavlaovn. Doklady o budovn umlch kanl a od konce Star e.

Sociln rozvrstven
Na velkch pohebitch z konce pravku a potku dynastick doby v Hierakonpoli, Naqd,
Helunu, Tarchnu, Sakke aj. se ji v hrobech, jejich vbav i pohebnch zvycch zeteln
projevuje rozvrstven egyptsk spolenosti. Jasn se odliuj, i kdy ne tolik jako v pozdj dob
pyramid. Rychl, dynamick proces sjednocen zem, relativn geografick izolovanost, men
ohroen nepteli a nkter dal faktory pisply k tomu, e se Egypt vvoj ubral jinm smrem ne
v Mezopotmii (nevznikaly mstsk stty, ale jednotn stt s stedn moc spojenou s osobou
panovnka, jedinho ijcho boha na zemi) k bomu krlovstv.
Panovnk
Ji vldci predynastickch sttnch tvar Hornho Egypta se povaovali za vtlen sokolho boha
Hora. Pohbvat se nechvali na pohebitch u svch sdelnch mst. Teprve dynastit vldci celho
Egypta zaloili stedn krlovsk pohebit v Abydu. V okol jejich velkch cihlovch hrobek byly
objeveny pohby sluebnk (u hrobky panovnka Dera a 580), kte byli zabiti, aby slouili svmu
vldci i v posmrtnm ivot. Tento krut obad, kter nepeil protidynastickou dobu, je jednm
z doklad vjimenho postaven panovnka. Panovnk Aha zaloil naproti novmu sdelnmu mstu
na vpencovch tesech u dnen Sakkry nov krlovsk pohebit. Po krtkou dobu se dvaj vldci
Egypta pohbvat na dvou mstech, na jihu v Abydu a na severu v Sakke. Postupn se zaaly
spojovat odlin pohebn zvyky severu a jihu. Ty daly pozdji vzniknout monumentlnm krlovskm
hrobkm pyramidm.
Bhem 2. dynastie dolo k oslaben stedn moci sttu. To zpsobily hospodsk a kulturn rozdly
mezi severn a jin st zem. V zemi vypukl ozbrojen boj. Panovnk Peribsen s neobvykle oznail
za vtlen hornoegyptskho boha Sutecha, pozdji obvanho boha vlky. Pokusy dolnoegyptskch
vldc o odpor nakonec zlomil Chasechemvej, oznaujc se za vtlen Hora i Sutecha.

Star e
(2635 2135 p. n. l.)
3. dynastie

Nebka, Doser, Sechemchet, Huni

28

4. dynastie
5. dynastie

6. dynastie

Socha Dosera

Snofru, Chufu, Radedef, Rachef, Menkaure,

epseskaf
Userkaf, Sahte, Neferrirkare, Raneferef,
epseskare,
Nevoserre, Menkauhor, Dedkare, Venis
Teti, Pepi I., Pepi II.
3. dynastie
Touto dynasti zan prvn velk epocha hospodskho a
kulturnho rozmachu Egypta Star e. Mezi poslednm
panovnkem 2. dynastie a znovusjednotitelem Chasechemvejem
a prvnm panovnkem 3. dynastie Nebkou nebylo pm
pbuzensk pouto (ze). Viditelnm meznkem obou dynasti a
tak epoch egyptskch djin se stala prvn monumentln stavba
v Egypt stupovit pyramida, vybudovan pobl nekropole
panovnk v Sakke. Jej zklady poloil Nebka, rozshle
pebudovat a dobudovat ji vak pro sebe dal Doser,
povaovan za opravdovho zakladatele Star e.
estistupov, 60 m vysok pyramida byla vybudovan ve
tyech stavebnch etapch: na potku byla masvn mastaba

(hranolovit stavba, nzev z arabskho mastaba lavice), postupn rozen a zmnn ve

stupovitou pyramidu. Velmi lenit podzem pyramidy (mnoho achet, chodeb vytesanch ve skle)
slouilo k uloen ostatk panovnka jeho nejblich. Pyramidu obklopovaly stavby kultovnho
charakteru a to ve bylo ohrazeno masvn kamennou zd obdlnkovho pdorysu mohutnmi
batami. Tento stavebn komplex napodoboval pozemsk krlovsk sdlo a sprvn budovy
v Memfise. Stavitel prvn pyramidy Imhotep byl pozdji zbotn.
Za prvnch panovnk 3. dynastie byla pozornost egyptskho sttu zamena na vchod usilovali o
zatlaen koovnch kmen a zabezpeen pstupu ke zdrojm mdn rudy na Snaji.
Zahraninpolitick a vojensk aktivita na konci tto dynastie se zamila na jih. Zvr dynastie tvo
vlda Huniho, stavitele prvn skuten pyramidy (ve tvaru jehlanu) na jih od Memfidy, v Medmu.
Pevnost vybudovan Hunim na nilskm ostrov Elefantn u Asnu mla upevnit moc nad touto oblast
s cennmi syenitovmi lomy a vytvoit cestu k postupnmu ovldnut Nbie.
4. dynastie
Panovnci tto dynastie Cheops, Chefren a Mykerinos (poetn podobyjmne Chufu, Rachef a
Menkaure) byli stavitel gigantickch pyramid v Gze. Zakladatel dynastie Snofru upevnil moc
Egypta nad dleitmi zdroji surovin na vchod na Snaji a v Nbii. Dokonil pyramidu svho
pedchdce Huniho v Medmu a vybudoval dv vlastn tzv. Lomenou a Rovou pyramidu
v Dahru jin od Sakkry. Ndhern socha prince Rahotepa a jeho manelky Nofrety, jeden
z nejvzcnjch poklad Egyptskho muzea v Khie, pochz z pohebit v Mdmu a dokld
rozmach i v oblasti vtvarnho umn, kter Snofruova doba pinesla.
Snofruv syn Chufu zaloil krlovsk pohebit v Gzee severn od sakkry. Pyramida m psn
geometrick tvar jehlanu a je nejvt egyptskou pyramidou (tzv. Velk pyramida). V jejm okol
zaloil Chufu rozshl komplexy hrobek mastab svch pbuznch a nejvych sttnch ednk,
plnovit budovanch a hierarchicky uspodanch. I v tomto detailu se zrcadl psn absolutistick
d, kter v Chufuov dob doshl svho vrcholu, stejn jako i dsledn rozvrstven vldnouc tdy.
Faranova moc, kter se v Chufuov dob zdla neotesiteln a neomezen se se smrt farana ocitla
ve vn krizi. Mezi Chufuovmi syny dolo k ostrmu sporu o nslednictv. Tento spor nebyl nikdy
s konenou platnost rozhodnut. Po krtkm panovn Radedefa pela vlda nad Egyptem do rukou
29

dalho Chufuova syna rachefa, jeho dioritov sochy pat k mistrovskm dlm sv doby. Rachef
upevnil sttn sprvu a vybudoval obrovsk pyramidov komplex, do nho byla zakomponovna
nejvt sochy starovku Velk sfinga se lvm tlem a Rachefovou hlavou. Mla symbolicky hldat
vstup do nekropole v Gze, brny do podsvt. Dal z Chufuovch syn Hardedef se neproslavil jako
vldce, ale jako mudrc a autor sbrky moudrch rad do ivota, literrnho nru, kter ve Star i
doshl svho vrcholu. Doba vldy dalho Chufuova syna Menkaurea pedstavuje zvrenou etapu
slavn ry Chufuovy rodiny. Jeho pyramida v Gze (m men rozmry) vypovd o slaben moci
farana a je i dokladem vyerpanch zdroj zem. Neklidn doba a nejasn posloupnost a okolnosti
vldy nsledujcch panovnk v zvru dynastie je poznamenna prohlubujc se sociln
ekonomickou kriz Egypta, kter se prohlubuje v nsledujc 5. a pedevm 6. dynastii.
Budovn pyramid
Pyramidy jsou oznaovny krlovsk hrobky Star a Stedn e budovan na zpadnm behu Nilu
na okraji pout, kde pr zanala e mrtvch. Nejstar pyramidy pochz z potku 3. dynastie. Na
konci 3. dynastie se prosadil tvar jednoduchho hladkho jehlanu. Vrcholem tohoto vvoje je skupina
pyramid panovnk 4. dynastie v Gze.

Chufuova je vysok 46,6m a je nejvt

pyramidou v Egypt. Ve 4. dynastii se ustlil
soubor staveb psluejcch k pyramid
pyramidov
komplex.
Vstupn
st
pedstavoval doln chrm s pstavitm
(tam se konaly pohebn obady
mumifikace tla mrtvho panovnka).
Mohutn rampa s chodbou vzestupn cesta
spojovala doln chrm s pyramidovm
zdum. V pyramidovm chrmu pstovali
kn
zdun
kult
panovnka.
K mumifikovanmu tlu, uloenmu do
sarkofgu v poheb komoe vybudovan
pod pyramidou, byla pipojena bohat
Cheopsova pyramida v Gze
pohebn vbava nezbytn k ivotu na onom
svt. V chodb do sarkofgov komory byly sputny obrovsk kamenn ztarasy, aby ji nic
neruilo mrtvho faraona. Ale to nezabrnilo vykrdn krlovskch hrob v dobch neklidu nebo
oslaben sttn moci.
Podle Hrodota stavlo Velkou pyramidu v Gze 100 000 lid po 20 let, podle Plutarcha dokonce
360 000 lid. Cel Egypt ml vak pouhch 1 mil obyvatel. Chufuovu pyramidu mohlo stavt okolo
30 000 dlnk. Podstatn st pracovala seznn, asi 4 msce v roce, kdy byla zemdlsk pda
zaplavena vodami Nilu. Pi opracovvn kamene, v lomech i na staveniti pouvali dlnci
jednoduch kamenn, devnn a mdn nstroje. Pi peprav kamennch blok pouvali tan
dobytek. Pyramidy vybudovali pomoc umle navrench ramp, po nich se kamenn bloky postupn
dovlkaly do stle vt vky. Svd o tom archeologick i psemn prameny.
5. dynastie

30

Podle legendy dochovan na papyru Westcar se prvn panovnk 5. dynastie zrodil ze spojen
slunenho boha Rea s pozemskou enou. Od t doby si egyptt panovnci zaazuj jmno syn Rev
XY na pedn msto sv krlovsk titulatury. To ve mlo politicko-propagan vznam:
ospravedlovalo a vysvtlovalo to nstup cel dynastie a odrelo i dominantn postaven slunenho
boha Rea ve sttn ideologii. Za zakladatelku matku - 5 dynastie bv povaovna Chentkaus
dcera poslednho z trojice stavitel pyramid v Gze Menkaurea. kali j matka dvou krl, pestoe
prvn panovnk 5. dynastie Userkaf nebyl ani jejm manelem ani synem. Teprve dal dva panovnci
Sahte a Neferirkare byli jejmi dtmi. Userkaf si opt zvolil Sakkru za msto stavby svho
pyramidovho komplexu. Souasn s tm zaal budovat severn od Sakkry v Abusru chrm, kter
napodoboval svatyni slunenho boha Rea z dnen Heliopole.
Slunen chrmy dalo postavit po Userkafovi jet pt dalch panovnk 5. dynastie. Jejich
dominantou byl obrovsk kamenn obelisk, na jeho vrcholu pyramidiu se za rannho rozbesku
rodil slunen bh. Chrmy pravdpodobn souvisely se zdunm kultem panovnk a byly i
ekonomicky, sprvn i kultovn spjaty s nedalekmi pyramidami. Slunen chrmy pedstavuj pro
archeologii velkou zhadu z pramen vme o esti, nalezeny byly vak pouze dva.
Nov dynastie si zaloila i nov pohebit s pyramidovmi komplexy v Abusru. Nevoserre (za
nho vrchol 5. dynastie) dal dokonit mal pyramidov komplex sv matky a penst do nj kult
zakladatelky dynastie, matky dvou krl Chentkaus, kter byla pvodn pohben v Gze.

Ke konci 5. dynastie byla stedn krlovsk moc ji natolik oslabena a moc lechty v provincich tak
siln, e musel bt stvoen nov ad sprvce Hornho Egypta, kter ml obnovit otesenou
panovnkovu autoritu v jin sti zem.
Z doby Dedkareovy pochz nejstar z dosud objevench papyr tzv. Abusrskho archivu.
Abusrsk papyry
Zatm nejstar psemn pamtky svho druhu, byly
objeveny v r. 1982 eskoslovenskmi archeology. Maj
hospodskosprvn charakter a obsahuj cenn daje o
pomrech na konci 5. a potku 6. dynastie, o nboenskm
vznamu
a
hospodskm
provozu
krlovskch
pyramidovch komplex Papyry jsou psny tzv.
archaickm hieratickm psmem, nejstar formou
egyptskho kurzvnho psma.
Pyramida poslednho panovnka 5. dynastie Venise m jako
prvn nkter mstnosti popsny hieroglyfickmi npisy,
tzv. Texty pyramid. Pedstavuj nejstar egyptsky soubor
nboenskch text, jejich stednm tmatem je
panovnkv posmrtn ivot. Zatm byly objeveny jen
v nkterch pyramidch od konce 5. do 8. dynastie.
Socha egyptskho psae z vpence
Prolnaj se v nich slunen (o vzestupu panovnka na
nebesa a jeho spojen se slunenm bohem), hvzdn
(odchod panovnka mezi nikdy nezapadajc hvzdy) a usirovsk (splynut panovnka s bohem Usirem,
vldcem zemelch) nboensk pedstavy.
Z osobnost nekrlovskho pvodu t doby se do djin zapsali ti vezrov. Ptahepses ml klovou
funkci ve sttn sprv, sehrl rozhodujc roli ve sporech mezi soupecmi vtvemi krlovsk rodiny
31

 ve prospch panovnka Nevoserrea a stal se jednm z hlavnch organiztor vstavby nov krlovsk
nekropole v Abusru, kde si tak sm postavil svou vlastn hrobku mastabu. Vezr Ti si postavil
mastabu v Sakke, jej bohat a dobe dochovan relifn vzdoba pat k nejkrsnjm pamtkm z
5. dynastie. Ptahhotep, vezr z Dedkareovy doby, je autorem tzv. moudrch rad do ivota (slavnho
literrnho dla).
6.dynastie
Oslabovn stedn moci a narstn hospodskch a socilnch rozpor
uvnit egyptskho sttu zaalo vrcholit. Obraz hladem zuboench lid,
zachycen v relifn vzdob vzestupn cesty Venisova pyramidovho
komplexu, pedznamenv udlosti, kter v zemi nastaly. Spoleensk
postaven tehdy ji ddinch sprvc kraj monarch se natolik
upevnilo, e neusilovali o stavbu sv hrobky pobl panovnkovy
pyramidy. Zakldaj si nekropole se skalnmi hroby nebo mastabami pro
svj rod a sv ednky. Hornoegyptt monarchov byli tak mocn, e
rozhodovali o osudu egyptskho trnu. Kdy se po Venisov zeti Tetim
ujal vldy Pepi I., vystoupil proti nmu vzdorokrl a jen vojensk pomoc
sprvc hornoegyptskch kraj udrela panovnka u moci, ale za cenu
trval zvislosti na hornoegyptskch sprvcch, peetn satky s jejich
Vezr Kagemni
dcerami. Za dlouh vldy poslednho velkho panovnka 6. dynastie
Pepiho II. (64 nebo 94 let vldy) oslabovala spolenost hospodsk krize, k jejmu prohlouben
pispl i naprost rozklad sttn sprvy. V zemi zanal hlad. Podl na hospodskm padku Star e
v polovin 3. tiscilet p. n. l. mlo to, e doznl tzv. neolitick subpluvil (vlhk fze klimatu
provzen vydatnmi srkami).
Vnitropolitick krize mla sv nsledky na zahraninpolitick a vojensk postaven Egypta. V zvru
vldy Pepi II. o egyptsk nadvld v Nbii nemohla bt e. Nepodailo se ji obnovit ani monarchou
z Asunu sprvn stedisko, odkud byla tato zem ovldna. Egypt tak ztratil cenn zdroj surovin i
levn pracovn sly. Zvlt nbijt vojci byli cenni (odreli njezdy asijskch koovnk).
Panovnci6. dynastie budovali pyramidov komplexy na pohebiti v Sakke. Egyptsk nzev
pyramidy Pepiho I. Men nefer-Pepi (Trval je krsa Pepiho) dal vzniknout jmnu nedalekho
sdelnho msta Mennoferu (Memfidy).
Mezi vznamnmi osobnostmi nekrlovskho pvodu vynik vezr Kagemni, s jeho jmnem je spjata
dal sbrka moudrch rad do ivota.
Sociln ekonomick pomry Egypta ve 3. tiscilet p. n .l.
Faran se stal na potku Star e neomezenm panovnkem cel zem. Byl jedinm ijcm bohem
na zemi, prostednkem mezi obyejnmi smrtelnky a ostatnmi bohy. Faranovi patila zemdlsk
pda vetn vod Nilu, kter ji pravideln kad rok zaplavovaly, zavlaovaly a zrodovaly.
Neomezen rozhodoval o osudech lid, pi hlouben zavodovacch i odvodovacch kanl nebo pi
stavb jeho vlastn monumentln hrobky pyramidy. Panovnkov pzni se tily na prvnm mst
chrmy, ve kterch byli uctvni bohov. Tak nejbli lenov panovnkovy rodiny bvali tde
obdarovvni. Darovn zemdlsk pdy bylo jen doasn a bylo vzno na jednu prvn osobu.
Obraz egyptsk spolenosti se na konci Star e podstatn zmnil. Na potku 3. dynastie byl nade
vemi faran, pak neju okruh len jeho rodiny, rodov lechta (vznamn postaven hlavn na
venkov), knstvo a psai, hlavn masu obyvatelstva tvoili zemdlci. Armda tehdy jet
neexistovala, jen podle poteby byla doasn vytvena vojensk moc. O vztazch mezi jednotlivmi
slokami spolenosti se dozvdme z panovnkovch dekret z pozdn Star e, jimi se udluj
vsadu chrmm. Veker prceschopn obyvatelstvo muselo nastoupit k prci, kdy k tomu dal
panovnk pokyn. Za vykonanou prci se jim dostvalo zkladn zaopaten stravy, mon oacen a
vjimen ubytovn.
32

Postupujc spoleensk dlby prce, roziovn zemdlsk vroby zakldnm novch vesnic a
zdokonalovnm zvlahovho systmu, osvojovn novch pracovnch postup pi vrob kov a
opracovvn kamene, rozvoj emesel a obchodu, rozvoj psemnictv to jsou zkladn znaky
vzestupu Star e. Zemdlsk pda v celm Egypt sice formln zstv panovnkovm
vlastnictvm, ve skutenosti pechz do dren chrm, vysokch ednk a rodov lechty. Vsadn
postaven panovnka se podlamuje. Pjmy putujc do panovnkovy pokladny se zmenuj, pdy
v panovnkov dren ubv a bohatstv a moc lechty na venkov rychle vzrst. Tomu nezabrn ani
opakujc se panovnkovy reformy zen hospodskho i nboenskho ivota. Panovnk se musel
postarat o pokraovn svho ivota po smrti, o posmrtn ivot stle vtho okruhu sv rodiny a
svch ednk, budoval mohutn pyramidov komplexy vyerpvalo hospodsk zdroje zem.
Psn uspodan faransk stt Star e se upevoval bhem 3. dynastie a za panovnk prvn
poloviny 4. dynastie doshl vrcholu sv hospodsk i politick moci. Od konce 4. dynastie se sttn
moc zaala rozpadat, a zanikla na konci 6. dynastie v dob socilnch nepokoj.

Prvn pechodn obdob

(2134 1991 p. n. l.)
7. 8. Dynastie

rozpad Star e

9. 10. Dynastie

Herakleopolsk krlovstv

11. dynastie (1.st)

znovusjednocen Egypta vldci z Thb

Archeologick i psemn prameny k tomuto obdob pochz z pohebi pobl sdel monarch, vldc
egyptskch kraj.
7. 8. dynastie
Manehtova 7. dynastie trvala jen 70 dn snad tak mlo bt vyjdeno bezvld, doby samozvanch
vldc a jejich pokus se zmocnit egyptskho trnu. Podobn i 8. dynastie trvala krtce asi 20 let.
Rozvrat sttn moci vedl k plnmu zniku vnitn i vnj bezpenosti zem. Hlad, drancovn
pohebi i krlovskch pyramid, njezdy cizch kmen do Egypta a obsazovn rodn pdy
Vchodn Delty asijskmi koovnky dokldalo bdu, kter zachvtila Egypt. To ve naruilo
svtonzorov pedstavy Egypan (jak m smysl krlovsk moc, posmrtn ivot, vra v bohy).
Pozdj literrn dla (Nauen Ipuverovo, Dialog zoufalcv, Psn harfenk,) o tom dokldaj
pm svdectv.
9. 10. dynastie
Bhem 9. 10. dynastie se v rychlm sledu vystdalo nkolik
panovnk za sebou, ani by se jim podailo sjednotit zemi. Sdelnm
mstem se stal Nennisut (ecky Herakleopolis). Zakladatel 9.
dynastie Achtoj ovldl jen oblast stednho Egypta, jeho nstupci
pipojili i Deltu, do Hornho Egypta se jim moc nepodaila rozit.
Vldcov Thb (egyptsky Vesetu 11. dynastie) se jim postavili na
odpor a sami zahjili boj za znovusjednocen zem. spn jej
dokonil Mentuhotep II., kter nakonec zlomil i moc tzv.
herakleopolskho krlovstv na severu zem.
Upevovat sttn moc a sprvu, zlepovat hospodsk pomry se
Sochy v Thbch
dailo jen postupn. To lze usoudit ze slavnch literrnch dl t doby
Nauen pro panovnka Merikarea nebo z povdky O vmluvnm venkovanovi.

Stedn e
(2061 1785 p. n. l.)
33

11. dynastie

2061 1991 p. n. l.

Mentuhotep II. IV.

12. dynastie

1991 1785 p. n. l.

Amenemhet I., Senvosret I., Amenemhet II., Senvosret

II., Senvosret III., Amenemhet III., Amenemhet IV.,
Sobeknofru

Krom etnch archeologickch pramen existuj pro toto obdob psemn prameny rznho druhu
texty sprvnho charakteru (Reisnerovy papyry . I-IV, Kahnsk papyry podvaj svdectv o
hospodskm a nboenskm ivot tto doby, nkter pomohly stanovit chronologii Stedn e;
Hekanachtovy dopisy,...) i dla literrn (Nauen Amennemheta I. jeho synovi Senvosretovi I.,
Povdky o Sinuhetovi,...).
11. dynastie (2.st)
Novm sjednotitelem Egypta byl okolo roku 2040 p. n. l. Mentuhotep II., kter zajistil hranice
zem, zahjil rozshlou stavebn innost v dol Dr el-Bahr. Za vldy jeho syna a nstupce
Mentuhotepa III. se upevnila politick a hospodsk situace v zemi.
12. dynastie
Vezr poslednho panovnka 11. dynastie, Mentuhotepa IV., Amenemhet (nepochzel z krlovskho
rodu) zaloil roku 1991 p. n. l. novou 12. dynastii. Jejm panovnkm se podailo vybudovat siln stt
a pivst Egypt k druhmu obdob velkho rozkvtu. Panovnk Amenemhet I. zaloil nov hlavn

msto Ictavej, asi 30km od Memfidy. Zaal se stavbou rozshlho systmu pohraninch pevnost,
zvanho Vldcovy zdi, kter ml zamezit pronikn Asijc do Egypta. Uspodal etn taen proti
lybijskm kmenm a Nbii, kde tak zaal se stavbou pevnost, kter mly zajisti kontrolu nad Doln
Nbi. V roce 1971 p. n. l. zavedl Amenemhet I. instituci spoluvldce, kter mla zaruit plynulost pi
pechodu vldy. To se osvdilo v roce 1962 p. n. l., kdy byl Amenemhet I. zavradn pi harmov
vzpoue, proto byla instituce spoluvldce v platnosti po celou Stedn i. Jeho nstupci Senvosretovi
I. se podailo dokonit kolonizaci Nbie
Z tto doby pochz dleit soubor tzv. zaklnacch text na hlinnch sokch zajatc a na
ndobch, maj znan vznam pro poznn politicko-zempisnch pomr v danch oblastech.
V nsledujcm obdob, za vldy Amenemheta II., se rozvjel obchod s Puntem, Pedn Asi a Krtou.
Nejvznamnj soubor pedmt nalezench v tchto oblastech pedstavuje tzv. poklad z Tdu a je
povaovn za dar ze Srie. Obsahoval 4 mdn schrnky s drahmi kovy a vrobky z nich.
Za mrov vldy Senvosreta II. se do poped zjmu dostala oblast Fajjmu nejvt egyptsk ozy
lec v prolklin v Libyjsk pouti. Z velk sti ji tvoilo jezero se systmem umlch
zavodovacch kanl vybudovanch Senvosretem II., umoovaly podle poteby rozvdt vodu a
regulovat zavlaovn. To znamenalo oputn systmu pirozenho zavlaovn, praktikovan ve
Star i. Systm umlho zavlaovn umonil zskat obrovsk plochy nov rodn pdy. Z pvodn
fajjmsk molovit krajiny se stala nejvznamnj zemdlsk oblast Egypta, v n vznikala nov
sdlit.
Panovnk Senvosret III. provedl vznamn reformy v oblasti sttn sprvy. Pedevm radikln
omezil tradin prva a moc monarch a jejich rodin a vyadil je z politickho ivota zem. Souasn
zaal spravovat nomy centrln z rezidence prostednictvm t vlastnch kancel, kter pmo dil
vezr. Senvosret III. dle upevnil egyptsk panstv v Nbii a Palestin. V roce 1871 p. n. l. dal
prokopat prplav, kter umonil velkm obchodnm a vojenskm lodm prjezd do Nbie, a tm
rychlej zsobovn tamjch egyptskch pevnost.
34

Posledn panovnci 12. dynastie dle zvelebovali oblast Fajjmu. Nbijsk i pedoasijsk oblasti byly
pln pod egyptskou kontrolou. Po smrti Amenemheta IV. se ujala vldy jeho
sestra Sobeknofru - prvn ena na faranskm trnu.
Nboenstv
Thby zstaly centrem boha Amona, ale bhem 12. dynastie ztratily politick
vznam. Do poped se dostalo uctvn memfidskho boha stvoitele Ptaha a
hliopolskho boha slunce Rea. S rstem vznamu Fajjmu i krokodl bostvo
Sobek a had bohyn n Renenuta. S rozenm vry v Usrovo krlovstv na
onom svt souviselo s uctvnm tohoto boha, rostl vznam msta Abydu (tam
byl hrob Usra) a vznikly soubory nboenskch text Knihy dvou cest a
Text rakv.

Bh Anubis bh
mumifikace a pohebi

Spoleensk pomry
Monarchov mli stle znan privilegia, vldli neomezen svm krajm a hromadili svj majetek.
Radikln zmnu pinesla a vlda Senvosreta III. a jeho administrativn reforma, kter zlomila
tradici mocnch rod sprvc Elefantny, Zajeho a Antilopho nomu. Vechny nomy byly nadle
zen centrln a byl zaveden systm inn kontroly.
Tato reforma znan zvhodnila stedn vrstvy obyvatelstva, zvlt ednky a emeslnky. Zskali
majetek a vhody. Stali se rovn (vedle panovnk a chrm) vlastnky nov zskan pdy v oblasti
Fajjmu, kde byly zakldny vesnice v ele se starosty odpovdnmi za placen dan z uvn pdy.
Charakteristickm rysem spoleenskho vvoje ve Stedn i byl neustl rst potu otrok cizho
pvodu (zvlt asijskho), kte se dostvali do Egypta jako vlen zajatci nebo prostednictvm
obchodu s otroky. Tito otroci byli uvdni v ednch seznamech domcnost svch pn. Lid je
dostvali darem od krle, pop. si je mohli koupit pslunci zvhodnn stedn vrstvy.
Stavitelstv a umn
Hrobka Mentuhotepa II. v Dr el-Bahr pedstavuje kombinaci hornoegyptsk skaln hrobky
s memfidskou pyramidou. Amenemhet I. se opt vrtil ke krlovsk hrobce v podob pyramidy. Po
nm si je i dal panovnci 12. dynastie dali stavt pobl nov rezidence Ictaveje. Na rozdl od
pyramid Star e byly stavny jinou metodou: nejprve byla postavena kostra z kamennch zd,
prostory mezi nimi se zasypaly pskem a sut a obestavly vrstvami z neplench cihel a teprve
nakonec byla stavba obloena vpencovmi deskami a zakonena popsanm ulovm pyramidiem.
Pyramidy byly obklopeny cihlovmi mastabami vysokch ednk. Dal velkolepou stavbou byl
zdun chrm Amenemheta III. u Hawwry. Vznikala i pozoruhodn sochask dla, krsn relify
a malby a dokonal klenotnick dla.
Literatura
Skutenho rozkvtu doshla v obdob Stedn e krsn literatura. Mezi vrcholn dla pat povdky
(o Sinuhetovi), pohdky, chvalozpvy (na Nil) a psn harfenk, kter zdrazuj pomjivost
pozemskho ivota a nabdaj k uvn ivotnch radost.
Z doby Stedn e znme nkter odborn texty matematick, lkask a zvrolkask, kter
dokldaj vysok stupe znalost starovkch Egypan.

Druh pechodn obdob

(asi 1785 1552 p. n. l.)
35

13. dynastie

asi 1785 1650 p. n. l.

14. dynastie

asi 1715 1650 p. n. l.

15., 16. dynastie=hykssk asi 1650 1540 p. n. l.

17. dynastie=thbsk
asi 1650 1552 p. n. l.
Prameny
Mezi archeologick prameny pat vedle hrobek panovnk 13. dynastie, svatyn bostev a rznch
pedmt se jmny panovnk pedevm sdlit a pohebit v Tell ed-Db (rezidence Hykss).
Dleitm psemnm pramenem jsou dv Kamosovy stly z Amonova chrmu v jarmaku s lenm
osvobozovacch boj. Karnack seznam, Turnsk papyrus a vpisky z Maneta uvdj mnostv
panovnk (217), kte se rychle stdali a asto tak vldli spolen. Jedin souvisl len vpdu
Hykss se zachovalo Josefa Flavia z 1. stol. n. l.
Politick djiny
Bhem vldy13. dynastie se rychle stdali panovnci, sttn moc slbla a zem Egyptu se
zmenovalo. Moc monarch v provincich, kterou zlomil Senvosret III., se i pes oslaben
panovnkovy moci neobnovila. Politickou moc zskali hornoegyptsk a dolnoegyptsk vezr a jejich
rodiny (dve jednotn vezrv ad).
Bezpenostn linie ve Vchodn delt se za 13. dynastie stala nespolehlivou. Do zem pronikaly
zpadosemitsk koovn koovn kmeny a usazovaly se pedevm ve Vchodn Delt, kde uctvali
svho boha Baala, kterho ztotonili s egyptskm Sutechem, zdili mu kultovn centrum v pozdj
hykssk rezidenci Avfarisu (egyptsky Hatvoret, dnen oblast tel led-Daba Kantr). Semitt
pisthovalci poslili asijskou vrstvu v Egypt, sloenou z otrok a proputnc. Jej pslunci se
postupn zaali prosazovat a zskvat vznamn postaven ve sttn sfe a u krlovskho dvora.
Nkte dokonce vldci zem. Tito pvodem Semitt vldci (nap. Chender) si dali jako jin
panovnci 13. dynastie postavit cihlov pyramidy v Dahru a Sakke. Rezidenc dynastie zstal
Ictavej. Mezitm se vtina nom v Delt osamostatnila pod
vldou cizch sprvc a vldci 13. dynastie museli ustoupit do
Hornho Egypta.
V 1. pol. 17. stol. p. n. l. do Egypta pronikla vlna
pedoasijskch pisthovalc, kterou chpeme jako expanzi
nositel foinicko-palestinsk kultury z doby bronzov II
s pokroilou mstskou civilizac. Egypan oznaili
pisthovalce titulem bedunskch nelnk hekau-chasut,
vldci cizch zem, kter antit autoi pepisovali jako
hykss. Pomoc novch zbran a inn vojensk taktiky
ovldli celou Deltu a kolem roku 1650 p. n.l. v Avarisu
zaloili vlastn dynastie (15. a 16.). V Hornm Egypt si
udreli relativn nezvislost thbt vldci. Nejvznamnjmi
hyksskmi panovnky byli Chajan a Apopi. Kvetly
obchodn styky se zahranim.
Za jin hranic Egypta se mezitm vytvoilo samostatn
nbijsk krlovstv. Uznvalo hyksskou nadvldu, ale
zrove poskytovalo thbskm vldcm vojky.
Delta Nilu ze satelitu
Hykst panovnci uctvali egyptskho Sutecha,
36

uvali egyptskch jmen, do Egypta zavedl vlen vozy taen komi, sloen luky vtho dostelu a
prraznost, bronzov mee, avle a sekery.
Thbt vldci mli jen lokln vznam, i kdy se jejich zem rozkldalo mezi Abusem a
Elefantnou. Od roku 1640 p. n. l. zaali tito vldci (17. dynastie) uvat faranskou titulaturu. Za
politick vzor si vybrali thbsk vldce 11. a 13. dynastie. Vldce Sekenjenre byl natolik siln, e
zahjil boje s hyksskm panovnkem Apopim, v nich sm padl. V osvobozovacch bojch
pokraoval jeho syn Kamose, kter pr pi taen na sever dobyl strategick bod Hykss Nerusi a
pronikl a k Avarisu. Uspodal taen do Nbie a znovu se zmocnil Buhenu. Po jeho smrti nebyli
jet Hykssov z Egypta zcela vypuzeni, nicmn svmu bratru Amosovi zanechal zem, kter
sahalo a k Fajjmu. Amose doshl konenho vtzstv nad Hykssy, sjednotil Egypt a zaloil
novou, 18. dynastii.

Nov e
18. dynastie

1552 1306 p. n. l.

Amose, Amenhotep I., Thutmose I., Thutmose II.,

Hatepsut,Thutmose III., Amenhotep II., Thutmose IV.,
Amenhotep III., Amenhotep IV. (Achnaton), Smenchkare,
Tutanchamon, Aje, Haremheb

19. dynastie

1306 1186 p. n. l.

Ramesse I., Setchi I., Ramesee II., Merenptah, Setchi II.,

Amenmesse, Siptah, Tausret

20. dynastie

1186 - 1078 p.n.l.

Setnach, Ramesse III., Ramesse IV. XI.

Prameny
Archeologickch i psemnch pramen je mnoho. Archeologick:
hrobky faran v tzv. dol krl a manelek ramessevskch
faran v dol krloven, jejich zdun chrmy na zpadnm
behu Nilu, chrmy boh a hrobky faranskch ednk a
hodnost. Zbytky palc, mst, sdli, sochy, stly, skaraby,
kter jsou opateny npisem pipomnajc urit udlosti. Psemn:
seznamy
panovnk,
Amarnsk
archv
s dochovanou
korespondenc Amenhotepa III. A IV. S pedoasijskmi vldci,
chrmov npisy, papyry s texty hospodskho i sprvnho
charakteru, soudn protokoly s vykradai hrobek z ramessovsk
doby, edn i soukrom dopisy na papyrech aj.
18. dynastie
Ahmose, zakladatel dynastie a prvn panovnk Nov e, rozhodl
o definitivn porce Hykss, kdy dobyl Memfis a kolem roku
1540 p. n. l. i Avaris. Krtce na to obsadil zbytek Delty a ovldl
Sinaj a Doln Nbii (nbijsk zem se zlatmi doly=nesmrn
hospodsk vznam pro Egypt). Nbie kontrolovna opt
Egypt za Nov e
prostednictv impevnost, navc zavedena psn egyptsk sprva
v ele s mstokrlem (oznaovn jako krlovsk syn z Kue a sprvce jinch zem). Mohl v Nbii
rozhodovat prakticky samostatn.
Po sjednocen zem se Ahmose snail vytvoit novou stedn sprvu. Opral se o ednickou
vrstvu, jej pslunci sv ady dlili. Sprvnm centrem zem a sdlem vezra byly Thby, kter se
staly i nboenskm centrem. Po upevnn sttn moci za Amosovy vldy, dolo bhem panovn jeho
37

syna Amenthotepa I. ke kulturnmu rozmachu. Amenhotep I. se obklopil umlci, staviteli, uenci. Jeho
stavitel Ineni vybral pro panovnkovu hrobku msto ve skalch v Zpadnch Thbch, v tzv. dol
krl.
dol krl
Amenhotep I. se stal zakladatelem novho pohebit faran, kde se pozdji pohbvali i ostatn
panovnci Nov e. Jeho skaln hrobka pedstavuje nov typ krlovskho hrobu: vlastn hrob
zdoben relify a nboenskmi texty a opaten bohatou pohebn vbavou je vytesn do
vpencovho masvu, zatmco zdun chrm, zrove zasvcen Amonovi, le ble Nilu. V jinm
odlehlm dol vybral pozdji Setchi I. msto pro skaln hrobku sv matky Satre, m zaloil
pohebit ramessovskch krloven a princ, tzv. dol krloven. Hrobky tesali a zdobili emeslnci,
kte bydleli v nedalek vesnici, dnen Dr el-Medn. Pi archeologickch vkopech objeveny nejen
domy emeslnk, ale i jejich nedalek hrobky. Archeologick a psemn prameny z Dr el-Medny
informuj o kadodennm ivot obyvatel vesnice.
Stny v hrobkch jsou zdobeny scnami a npisy. Kn panovnka Amenhotepa I. zavedli adu
ritul a sepsali nboensk dlo = Amduat, kter se stalo pedlohou pozdjm tzv. prvodcm
podsvtm. Kn nov e povaovali vldce podsvt Usra za personifikaci nonho boha slunce. Ze
starch rozench pedstav o Usrovi vychz v dob Nov e kodifikovan sbrka text o 189
kapitolch, tzv. Kniha mrtvch. Tyto texty napsan na papyrech se dvaly zemelmu do hrobu.
elem byl usnadnit zemelmu cestu do podsvt, pomoci mu obstt pi Usrov poslednm soudu,
umonit mu pekonat mu rzn pekky a nebezpe na onom svt, a tak mu zajistit vn ivot
blaench mrtvch.
Zakladatel egyptsk e Thutmose I. (zahjil novou epochu v zahranin politice) zdil
v Horn Nbii novou provincii, upevnil egyptsk panstv v Pedn Asii a pi svm taen pekroil
dokonce Eufrat; novou hranici e vymezil a u Karchemie. Rostla opt loha Memfidy- vojensk
centrum s kasrnou, byli zde vychovvni princov.
Po smrti Thutmose II. Se s pomoc Amonova knstva ujala vldy jeho manelka Hatepsut, dcera
Amonova. Pijala dosud vhradn muskou roli
farana: pouvala panovnickou titulaturu a nechala
se znzorovat jako mu. Dobyvatelskou politiku
nahradila mrovou. Vojensk taen do Asie
vystdaly obchodn vpravy do Putnu a na Krtu.
Krlovna si dala postavit velkolep zdun chrm
v Dl el-Bahr. Jejm nstupcem se stal vojevdce
Thutmose III., kter byl 22 let jejm spoluvldcem (i
mrtvou krlovnu nenvidl). Zahjil nejrozshlej
egyptskou dobyvatelskou politiku.
Vn soupe vyrostl Egyptu v podob koalice
Chrm Hatepsut v dol krl
syrskch knat, v ele se sprvcem Kadee.
Thutmose III. Musel uspodat celkem 17 taen, aby
zskal Srii zpt (ztratil ji pi odstraovn pamtky zesnul krlovny Hatepsut). Podl
stedomoskho pobe vytvoil etz pevnost. Pi 8. taenm v roce 1458 p. n. l. pekroil Eufrat a
dobyl Kade, co zapsobilo na Chetity, Babylany i Asyany. O tchto udlostech jsme informovni
z tzv. Anl Thutmose III. V Karnackm chrmu.
Na asijskm zem zavedl psnou sprvu v ele se sprvcem severnch zemch Dehutim. Nbii,
kter dodvala Egyptu zlato a vojky, ovldal Egypt a ke 4. kataraktu. Thutmose III. se zdroval
38

astji ve vojenskm Memfisu ne v hlavnm mst Thbch. Podporoval obchodn styky s cizinou a
stavl chmy boh.
Po Amenhotepovi II., kter krut potlail vzpouru v Asii, vldl jeho
syn Thutmose IV. Ten potvrdil mrovou smlouvu s Mitanni politickm
satkem s dcerou mitannskho krle Artatamy.
Politick satky v 18. dynastii byly ast, Asijsk princezny se stvaly
vedlejmi manelkami, hlavnmi=krlovnami byli Egypanky.
Amenhotep III. vldl pomoc sv manelky Teje. Pozoruhodn je
stavitelsk innost Amenhotep III. v Jarmaku, Luxsoru a Nbii. Jeho
zdun chrm v Zpadnch Thbch pr svou velikost a ndherou
pekonval vechny ostatn stavby.
Syn Amenhotepa III. a Teje Amenhotep IV. (Achnatn) Provedl
radikln, rozshlou reformu v nboenstv, sprv a umn podle dobe
promylenho plnu. Zaal prosazovat uctvn Atona, kterho chpal
jako personifikaci starho slunenho boha Re. Msto sokolho slunenho
bostva bylo znzornno slunce s vyazujcmi ivotodrnmi paprsky,
kter byly ureny bez rozdlu vem bytostem ve vech zemch. Aton
nahradil Amona v loze sttnho boha. Nboenskou reformu provzela
reforma umn. Byl zaveden nov, expresionistick a naturalistick styl.
Faran se obklopil novm ednictvem, kter pochzelo z nich
egyptskch vrstev i z asijskch pisthovalc. Veker moc (politick i
Amenhotep IV.
nboensk) byla v rukou Amenhotepa IV. V 6. roce sv vldy panovnk
zaloil nov sdeln msto a Atonovo kultovn centrum Achetaton
v dnen el-Amarn s palci, chrmy a obytnmi tvrtmi, ale sttn sprva z velk sti nadle
sdlila v Memfise a Thbch. Zrove zmnil sv jmno na Achnaton
(prospn Atonovi) a dal odstraovat jmna ostatnch boh v chrmech a
archvech. Zavedl monoteismus boha Atona a sm se prohlsil za jeho
zvstovatele a jedinho prostednka mezi nm a lidmi. (O udlostech z doby
Achnatonovi vldy a neklidnch pomrech v Palestin se dovdme
z diplomatickho Amarnskho archvu). Hlavn manelkou a stoupenkyn
Achnatona byla Nefertiti. Protoe se j nenarodil syn, ustanovil Achnaton roku
1351 p. n. l. svho pbuznho Smenchkarea spoluvldce a oenil ho se svou
dcerou.
Po smrti Achnatona a Smenchkarea nastoupil na trn mladik
Tutanchamon (snad Smenchkarev bratr), za nho skuten vldl Tejin
pbuzn Aje. Po dvou letech byla rezidence peloena z Achetatonu do
Memfidy. Za krtk vldy mladho panovnka kon tzv. Amarnsk obdob;
bh Aton ztrc vznam. Objev nevyloupenho Tutanchamova hrobu (jedin
dosud objeven nevyloupen hrob egyptskho panovnka) v dol krl
Achnaton s Nefertiti uctvaj Atona
uinn H. Carterem v roce 1922 pekvapil svou vbavou cel svt.
Doznvn Amarnsk doby
Tato doba zanechala v Egypt trval stopy. Hovorovou egypttinu Nov e Achnaton povil na
spisovnou. Nadle se j uvalo i v Ramessovsk dob a jsou j psny etn dochovan povdky a
pohdky (nap. Spor Hora se Sutechem) a jedinen soubor milostnch psn. Nboensk literatura
se i nadle psala klasikou egypttinou. lohu Atona jako jedinho boha stvoitele, kter peuje o
veker lidstvo, pevzali v Ramessovsk dob Re a Hor. Achnatonova reforma nejvce pevala v
39

umn; jet adu let vznikaly relify a malby chrmech, a zvlt v hrobkch v tzv. pozdnm
amarnskm stylu.
Kdy se Achnesenamov, mlad vdov po Tutanchamovi, nepovedlo uzavt satek se synem
Chetitskho panovnka uppiluliumy (princ cestou do Egypta zavradn), pevzal vldu veleknz Aj,
kterho podporoval vysok dstojnk Haremheb. Aj neml muskho potomka, tak uril za svho
nstupce Haremheba. Tento panovnk se soustedil na urovnn hospodstv zem a jej sprvy. Vydal
soubor nazen, kter mla zabrnit korupci. Za sv vldy byl nucen bojovat s Chetity.
19. dynastie
Za svho nstupce Haremheb vybral dstojnka Patramessehoka, kterho jmenoval vezrem a
zstupcem Jeho Velienstva v Hornm a Dolnm Egypt. V roce 1306 p. n. l. nastoupil tento mu
na trn jako Ramesse I. a zaloil 19. dynastii. Teprve v tto dob byly zahlazovny stopy po
Amarnsk dob, v chrmech bylo stesvno Atonovo jmno.
Vraznji se do djin zapsal jeho syn Setchi I., kter zaloil pobl hyksskho Avarisu ve Vchodn
Delt (odtud pochz 19. dynastie) rozlehl krlovsk palc a znovu zaal uctvat boha Sutecha. Spolu
s Amonem, Reem a Ptahem se stal Sutech nejvznamnjm bostvem. Setchi I. se pi svch taench
znovu zmocnil Srie a odrazil tok Libyjc. Vznamn byla jeho innost stavitelsk.
Jeho syn Ramesse II. vldl 66 let a byl snad nejslavnjm egyptskm panovnkem. Za jeho vldy
byla osdlena nov rezidence Pi-Ramesse (Ramesseovo msto), do kter se z Memfidy pesthoval
krlovsk dvr a sttn sprva
Kdy mlad krl pi svm taen do Asie opt zskal zem sahajc a k Ugaritu, rozhodl se
zakroit chetitsk krl Muvatalli. Tak v roce 1285 p. n. l. dolo k bitv u msta Kadee na Orontu,
v n se Ramessovi II. Podailo odvrtit hrozc porku. Byl vak nucen taen ukonit a zem
Amurru penechat Chetitm.
V roce 1270 p. n. l. uzavel chetitsk krl Chattuili III. mrovou a spojeneckou smlouvu s Ramesse
II., v n se ob mocnosti zekly pouit zbran proti sob, slbily si pomoc v ppad vnjho napaden
i vnitnch nepokoj a dohodly se na vdvn politickch uprchlk. st zem Amurru zstala
egyptsk a msto Kade chetitsk. Tato smlouva nebyla nikdy poruena. Ramesee II. Uzavel satek
s chetitskou princeznou, hlavnmi manelkami vak nadle zstvaj Egypanky Nefertari a
Esetnofret.
Mrov smlouva s Chetity umonila Ramessovi II. chrnit a roziovat zpadn a jin hranici zem
a vnovat se stavitelsk innosti ( chrmy bostev v Jarmaku, Luksoru a Ab Simbilu a zdun chrm
v zpadnch Thbch).
Dal panovnk Merenptah dal jako sdelnmu mstu pednost dvn Memfise, kde vybudoval
pobl Ptahova chrmu nov krlovsk palc. Dodroval mrovou smlouvu s Chetity a v souladu s n
dodval obil do hladomorem postien Chetitsk e. Nebezpe hrozilo Egyptu z jin strany.
Mosk nrody. Ji v Amarnsk dob doshli vchodnho stedomo erdenov (po nich
pojmenovna Sardnie), kte, vstupovali jako vojci do egyptskch slueb. Po nich dorazila dal vlna
tzv. moskch nrod mezi nimi byly nrody ekle, Luka, Tura a dal. V roce 1219 p. n. l. se
spojily s libyjskmi kmeny a spolen napadly Egypt. V Zpadn Delt se jim postavilo Merenptahovo
vojsko a porazilo je pobl msta Bt (vtzstv zachovno na stle).
Proti Merenptahovu nstupci Setchimu II. Se postavil nbijsk mstokrl, kter vojensky ovldl
Horn Egypt a zmocnil se na krtk as krlovskho adu pod jmnem Amenmesse. Pi dalm taen
na sever byl poraen. Skuten vlda v zemi nebyla v rukch Setchiho II. nbr krlovny Tausret,
kter vldla za svho manela a potom i za jejich syna. Pouvala panovnick titulatury a v dol krl
si dala vytesat skaln hrobku. Na sklonku 19. dynastie byla v zemi chaotick situace, co potvrzuj
npisy kancle Baje, oblbenec Tausrety, podlel se na vld. ednick vrstva zajistila kontinuitu
sttn sprvy i nstupnictv nov dynastie.
40

20. dynastie
Zakladatel dynastie Setnach, vichni jeho nstupci pouvali jmno Ramesse
=) dynastii oznaujeme jako ramessovskou. Jeho syn Ramesse III. je
poslednm vznamnm panovnkem Nov e. Odrazil tok Libyjc a
moskch nrod a ochrnil hranice Egypta. Ve vech tchto bitvch zskal
Egypt obrovsk mnostv zajatc, z nich se stali otroci, ale i oldni.
V Egypt jim byla pidlena zem, kde se usadili a zdomcnli.
Ze staveb Ramesse III. vynik jeho palc a zdun chrm v Mednet Habu,
kter m pevnostn charakter, a jeho velkolep hrobka v dol krl.
Mumie Ramesse III.

Prvn znm stvka v djinch

emeslnkm a jejich rodinm se pomrn dobe dailo za vldy 18. a 19. dynastie. Byli svobodn,
pracovali pevn stanovenou dobu, pravideln dostvali mzdu a mli svj majetek, s nim mohli voln
disponovat. V dob Ramesse III. se znan zhorila hospodsk situace v zemi, vzrostla korupce,
objevili se stnosti na prodejn ednky. Bhem krtk doby stouply ceny potravin 5krt.
emeslnkm z Dr el-Medny nebyla v roce 1156 p. n .l. vyplacena mzda (pdly potravin) po dva
msce. Proto uspodali protestn pochod do sprvnho centra v Ramesseu a vstoupili do stvky.
Oteven kritizovali neschopnost a korupci ednk. Krl byl nucen vyplatit zadrovanou mzdu.
Probhlo spiknut proti krli, v jeho ele stla krlovna Teje ( a nkte vysoc ednci), kter
chtla dosadit na trn svho syna Pentavereta. Krl byl sice za svho pobytu v Mednet Habu
zavradn, ale legitimnmu nstupci se podailo ujmout se vldy. Nsledoval proces s vinky, po nm
zastnnm vysokm ednkm bylo dovoleno spchat sebevradu, zatmco ostatnm za trest uzli
nos a ui.
Ramesse IV. Dal sepsat manifest, v nm potvrdil dary, kter jeho otec vnoval chrmm (zvlt
thbskm) tzv. Velk Harrisv papyrus. Mimo jin to byla desetina veker obdlvan pdy
v zemi. Dal nov nazen jet zvhodnila postaven knstva, kter ji tak mlo znan majetek a
pebralo i politickou moc.
S hospodskm padkem Egypta souvis celkov krize Egypta za poslednch Ramessovc. Na
Pednm vchod se tehdy rozilo zpracovn eleza a pro Egypt ztratily vznam bohat mdn
doly, kter byly zdrojem vysokch pjm pro sttn pokladnu. Strategick vznam tm ztratily i
egyptsk oprn body v jin Palestin. Za Dlouh vldy Ramesse IX. Dolo k vylupovn hrobek
v thbsk nekropoli. Pi soudnch procesech, jejich zznamy se dochovaly na papyrech, vychzela
najevo neuviteln korupce nejvych sttnch ednk a kn. Za Ramesse X. opt pokraovaly
stvky emeslnk z Dr el-Medny.
V dob hospodsk a politick krize slbla moc krle a vezra, zatmco Amonv veleknz a
nbijsk mstokrl se stle vce osamotovali a sv ady ji po nkolik generac ddili. Egypt ztratil
jednotn politick a vojensk veden. Kolem roku 1090 p. n. l. vypukl v zemi hladomor a obansk
vlka. Krl byl nucen povit nbijskho mstokrle Panehsiho, aby silou opt zavedl podek. V zemi
tak byla zavedena vojensk diktatura, kter se oprala o nbijsk oldne. Roku 1082 p. n. l. se
Panrusi vrtil na jih a novm vldce Hornho Egypta se stal veleknz Hrihor, kter se snail o
urovnn pomr v zemi. Podobn jako na jihu tak na severu svil Ramesse XI. Skutenou moc do
rukou ble neznmho Smendese a krlovny Tanutamony. ( Z tto doby pochz literrn dlo
Venamonova cesta do Foinikie).
Spoleensk pomry
41

V obdob Nov e byl faran stle neomezenm vldcem Egypta. Vznamnou lohy v tto dob
sehrly i eny manelky panovnk i samostatn vldnouc krlovny.
V ele sttn sprvy stly dva vezi (hornoegyptsk a dolnoegyptsk). Vezrovi byli pmo
podzeni sprvci mst, starostov vesnic vysok ednick sbor. Svou zvltn sprvu ml krlovsk
palc a vojsko. V ele nboensk sprvy byl pedstaven kn vech boh Hornho i Dolnho
Egypta, kterm byl asto Amonv veleknz. Ciz Egyptem ovldan zem mla svou vlastn sprvu.
Asijsk dravy spravoval sprvce severnch zem s pomoc mstnch knat, v ele Nbie stl
mstokrl, krlovsk syn z Kue.
Krlov 18. dynastie vytvoili novou ednickou vrstvu, o kterou se oprali. Nejvy ednici,
kter si krl vybral a kte byli asto niho pvodu, mli jeho plnu dvru. V Ramessovsk dob se
jejich ady dlily. Thutmose III. se v souladu se svou politikou opral pedevm o vysok dstojnky
a vbec o vojsko. Vojky z povoln byli prv dstojnci velitel, zatmco prost vojci se
rekrutovali z ad mstskho a venkovskho obyvatelstva.
V dob Nov e byli znan znevhodnni emeslnci. Situace zemdlc byla v dob nzkch
nplav a nerody neuten, platili i vysok dan. Zadluovali se a existuj doklady, e prodvali sebe
sama i s rodinou do otroctv. Vtina otrok vak byli cizho pvody, zvlt asijskho. Zdrojem byli
vlen zajatci, kter krl pidloval zpravidla chrmm.
Dleitou lohu sehrlo v Nov i knstvo psobc v chrmech po cel zemi, zvlt vak
v Thbch. Na zklad krlovskch dar pichzely do vlastnictv chrm pozemky, stda dobytka,
lomy atd. Bohat chrmy se hospodsky osamostatnily a staly se nezvislmi na panovnkovi.
Z Wilbourova papyru pochzejcho z ramessovsk doby se dovdme, e vtina pdy v zemi patila
prv chrmm. Panovnci 18. a 19. dynastie hojn obdarovvali cizmi vlenmi zajatci, kte tam
potom pracovali jak zemdlt otroci.chrmy se navc vznamn podlely na zahraninm obchodu
Egypta. Je teda pirozen, e v Nov i stle stoupal vliv knstva, a doshl vrcholu v pozdn
ramessovsk dob, kdy jeho pedstavitel Amonv veleknz- pevzal v zemi faktickou moc.

MAL ASIE (ANATOLIE)

Prodn podmnky
Mal Asie (podle lat. Nzvu Asie Minor) je
poloostrov obklopen ze t stran moem:
ernm na severu, Egejskm na zpad a
Stedozemnm na jihu. Na vchod pechz
pozvoln do armnskch hor a jejm dalm
pokraovnm je nhorn rovina rnsk;
v jihovchodnm cpu se stk oblast
nazvanou
pozdji Kilikie se Sri.
Geografick pojem Mal Asie se v podstat
kraje s dnenm asijskm Tureckem.
Vtina severnho a jinho pobe Mal Asie
je od vnitrozem oddlena pohomi, kter jsou
tko prchodn a pke spadaj do zkch
pobench rovin, msty- zvlt na jihu- pmo
do moe. Na severu je to Pontsk poho (pes
3 000 m), jeho nkolik mlo prsmyk je po velkou st roku zapadlch snhem, podl stedn a
vchodn sti jinho pobe poho Taurus. Dv rodn poben roviny lec jin od Tauru
Pamflie ve stedn a Kilikiev vchodn sti maj na rozdl od drsnho podneb vlastnho Tauru
42

tepl, subtropick klima. Jejich spojen s centrln Malou Asi je velmi obtn, a proto byly tyto
oblasti ji od starovku spjaty spe s oblastmi Srie severn Mezopotmie.
Ve starovku se pro malou Asii nepouvalo dnho jednotnho nzvu. Existovaly jen nzvy
jednotlivch sttnch tvar, jak se na tomto zem postupn vytvoily. Dnes asto uvan nzev
Anatolie oznauje pedevm tzv. vlastn Anatolii, tj. zem centrln Mal Asie, v irm slova smyslu
vak celou Malou Asii. V oznaovn jednotlivch oblast uvme nzv z doby helnistick a
msk.
Mal Asie nen po prodn strnce jednotn zem, chyb j jednotc pirozen spojnice (nap.
eka), nen zde ani msto, kter by svou polohou bylo pedureno jako stedisko cel oblasti. To
nepochybn pisplo k tomu, e se pro celou Malou Asii ve starovku nevytvoila centrln moc a
jednotn stt. Jednotliv zem zstvala samostatn nebo projevovala alespo stle tendenci
decentralizan.
Zpadn pobe Mal Asie je bohat lenit a pzniv pro vznik pstav. Zejmna v povod ek
bohatch na vodu, jako je Maiandros a Hermos, je velmi rodn a m mrn stedomosk klima
s pomrn bohatmi srkami. etz ostrov v Egejskm moi (Porady a Kyklady) umooval snadn
spojen s pilehlm eckem a tak Bosporsk ina na severozpad tvoila jen jednu pekku pi
cest smrem z Balknskho poloostrova.
Od zpadnho pobe stoup krajina pozvoln do vnitrozem, take tudy probhala pirozen cesta
od zpadnho pobe Mal Asie (a dle z Evropy) do vlastn Anatolie, nhorn roviny s prmrnou
vkou 800 a 1200 m nad moem, i kdy bohat lenit a protkan pohomi.
Tato centrln nhorn rovina, nazvan pozdji Kappadoki, m typick such kontinentln klima
s horkm v lt a tuhou zimou. Mal mnostv srek pisplo k tomu, e krajina m dnes charakter
stepi nebo polostepi. eky nevelk, v lt nedostatek vody, jsou nevhodn nejen jako dopravn tepny,
ale neumouj provdn zavlaovacch prac.
Mlo rodn pda umoovala obdlvn pouze v dolch, a tebae nelze hovoit o intenzivnm
zpsobu zemdlstv, pece jen se dailo pstovat obil, zejmna jemen, a na boch i vinnou rvu.
Tato krajina je vhodn pedevm jak pastvinsk oblast. Ve stedovku byla krajina vce zalesnna
ne dnes, to zpsobilo vzrstajc mnostv soli v pd.
Anatolsk nhorn rovina je bohat na kovy, a protoe si obyvatel osvojili zhy zpsob dobvn
rud, tavbu kov a zpsob jejich zpracovn, stala se smna kov podntem k ranmu styku
s vyvinutjmi krajinami, v nich byl nedostatek kov, pedevm pak s Mezopotmi. Tilo se
hlavn stbro a m. Snad i tba elezn rudy a zpracovn eleza maj svj potek prv v Mal
Asii.
Na vchod pechz centrln anatolsk nhorn rovina do armnskch hor, drsn krajiny, z n
vedly v prbhu historie etn vpdy do anatolsk oblasti. Na jihovchod ji oddluj od Srie horsk
psma Tauru a Antitauru. Jen nkolik prchod umoovalo vzjemn styk, pedevm prsmyk
zvan Kilikijsk vrata, kudy prochzely obchodn i vojensk cesty spojujc centrln Malou Asii pes
vchodokilikijskou rovinu se Sri a jejm prostednictvm s dalmi oblastmi Pednho vchodu.
Prameny
Vechny prameny k djinm Mal Asie v obdob pravku a orientlnho
starovku pochzej z archeologickch przkum.
Zvltn msto mezi prameny zaujmaj psemn pamtky.
Stejn jako v Mezopotmii jde i zde o hlinn tabulky popsan
klnovm psmem.
Nejstar psemn prameny nalezen na zem Mal Asie
pochzej od asyrskch kupc, kte se na potku 2. tis. v Mal
Asii usadili => jsou proto psny asyrsky.
43

Bedich Hrozn pi vykopvkch

o V hlavnm stedisku tchto kupc, Kanei, se nalo 12 000 tabulek obsahujcch jejich
soukromou korespondenci a obchodn dokumenty.

o Kane objevil ve 20. letech 20. stol. prof. Bedich Hrozn

Hlavn st psemnch pamtek k djinm Mal Asie v 2. tis. p. n. l. pochz z vykopvek u
vsky Boghazky (sdeln msto chetitskch panovnk Chattua) jde o hlinn tabulky
popsan klnovm psmem.
Chetit pevzali klnov psmo z Mezopotmie od Babyloan, ale zaznamenvali jm vlastn jazyk,
chetittinu.
Chetittinu se podailo rozlutit eskmu badateli prof. B. Hroznmu v roce 1915; podailo se mu
prokzat, e chetittina pat mezi jazyky indoevropsk.

Pehled pravkch djin Mal Asie (Anatolie)

do konce 3. tis. p. n. l.
po r. 8 000 p. n. l.
potky neolitick vroby potravin = protoneolit
kolem r 7 000 p. n. l.
vesnice v Hacilaru = ran, pedkeramick neolit
asi 6 600 - 5500 p. n. l.
msto zemdlc atal Hyk = star a mlad neolit
2. pol. 6. tis. - 1. pol. 4. tis. p.
n. l.
chalkolitick kultury
pchod indoevropskch Luvijc, Chetit a Palajc do
3. tis. p. n. l.
Mal Asie
= na potku nebo v obdob ranho bronzu
vznik majetkov diferenciovan spolenosti stedn a
asi 2700 - 2300 p. n. l. zpadn
2 300 1 900 p. n. l.
Mal Asii - Aliar, Alaca Hyk, Trja, Beycesultan,
Poliochni na Lmnu, Emporio na Chiu
opevnn msta v Trji II (Priamv poklad),
asi 2 500 - 2 200 p. n. l.
Beycesultanu,
Poliochni, krlovsk hroby z Alaca Hyku
Mal Asie byla osdlena od starho paleolitu. Mal Asie pat mezi oblasti s nejstarm zemdlstvm.
Mal Asie le na vrcholu oblouku pedhorskch oblast.
Psmo Mal Asie pevzala v prbhu 2. tis. p. n. l. z Mezopotmie
Sted Mal Asie
Ve stedn Mal Asii (jin sti) se zemdlsk neolitick kultury (jejich potek je zachycen
v kultue beldibsk) vyvjely soubn s nejpokroilejmi oblastmi Mezopotmie.
vznamn je neolitick msto atal Hyk
o atal Hyk bylo sdlit zemdlc o nkolika stech obyvatel se sloitou
architekturou dom a svaty.
o Je zde tendence zmenovn potu svaty => centrln svatyn pro ves => tento vvoj
vedl v Mezopotmii v chalkolitu ke vzniku centrlnch chrm
Chalkolitick kultury nastupuj ve stedn Mal Asii soubn s nejpokroilejmi oblastmi
Mezopotmie
o V chalkolitick Mal Asii petrvv spe forma vsi opaten hradbami s obecnou
svatyn.
o V Hacilaru byla ves hrazena, mla specializovan hrnsk dlny, svatyni a obecn
studnu
V ran dob bronzov ( 2 700 2 300 p. n. l.) ve stedn Asii vznik majetkov
diferenciovan spolenost, vytv se bohat vldnouc vrstva, jejich centry jsou sdla
44

panovnk, nap. Aliar, Kltepe, Alaca Hyk (13 krlovskch hrob vybavench
kovovmi zbranmi, nstroji a perky).
Zpadn Mal Asie (= MA)
Hrla vznamnou roli ve stycch mezi Evropou (Balknem a Egejskou oblast
V ran bronzov dob existovaly v zpadn Mal Asii podobn sttn tvary s majetkovm
rozvrstvenm a bohatmi opevnnmi stedisky jako ve stedn MA.
centra: Trja, Beycesultan
Trja byla od potku stediskem cel oblasti, byla malou, ale silnou pevnost.
Obyvatel Trje uvali mdnch i kamennch nstroj a zbran, neznali hrnsk kruh.
Trja II byla vystavena na troskch Trje I znien porem, byla pevnost o nco vt a pedevm
bohat
Jej sted tvoila akropole s palcem (typu megaron), okolo stly bohat domy, sdlo vldnouc vrstvy
bylo oddlen od ostatnho msta propylejemi.
Jej obyvatel znali peden a tkan. Jej bohatstv dokld velk mnostv zlatch ozdob a klenot,
zlatch, mdnch a bronzovch ndob a bronzovch zbran, Schliemannovch poklad.

Pchod Chetit
Uprosted stedn doby bronzov jsou v 1. pol. 2. tis. p. n. l. ve stedn Anatolii historicky doloeni
Chetit, Luvijci a Palajci, kte hovoili indoevropskmi jazyky. Doba a smr jejich pchodu do Mal
Asie nejsou znmy.
Chronologicky je mono jejich pchod klst nejdve do zatku Trje I => Indoevropan by byli
nositeli trjsko yortnsk kultury.
Luvijci byli pravdpodobn 1. indoevropskmi pchozmi do Mal Asie, o nco pozdji pili Chetit
a Palajci.
Ve stedn dob bronzov se kmeny usadily ve stedn sti Anatolie, do tto sti zem po Luvijcch,
Chetitech a Malajcch se tla dal indoevropsk kmeny patc ke kulturn oblasti egejsk Frygov
=> Chetit se pesouvaj a na anatolskou nhorn ploinu.
Psemn zprvy o Mal Asii ve 3. tis. p. n. l.
Z mezopotamskch ps. pamtek z 2. pol. 3. tis. p. n. l. (obdob staroakkadskch vldc) lze usuzovat,
e oblasti Srie i Mal Asie stly v poped mocenskch zjm tchto panovnk, kte se snaili
ovldnout tato hospodsky vznamn zem s prodnm bohatstvm, kter Mezopotmii schzelo.
Obdob tzv. asyrskch obchodnch koloni ve stedn a vchodn sti Mal Asie (20. a 19. stol. p. n.
l.), obdob mstskho partikularismu a snah o vytvoen vtho sttnho tvaru
Prameny
Prvnm ps. pramenem, kter pochz od maloasijskho panovnka, je historick npis knete Anitty,
jednoho z 1. historicky doloench maloasijskch vldc.
Npis byl nalezen v hlavnm mst chetitskho sttu Chattui na tabulce.
Politick djiny
Podle dochovanch pramen se zd, e obyvatelstvo bylo v tomto obdob soustedno v jednotlivch
mstskch stediscch a jejich okol.
Msta byla opevnna hradbami. V ele msta stl panovnk, kter sdlil v palci
Mezi msty existovala urit hierarchie.

45

 1. znm pokusy o sjednocen nkolika stedisek do vtho sttnho celku jsou spjaty se
jmnem panovnka Anitty. Z pvodnho sdla Kuaru si podrobil samostatn maloasijsk
msta.
Nejvce informac o maloasijsk spolenosti tohoto obdob erpme z ps. pamtek asyrskch
obchodnk, kte sdlili u nkterch maloasijskch mst. Cel obdob bv proto oznaovno jako
obdob kappadockch koloni.
Maloasijsk obyvatelstvo se ivilo zemdlstvm, pastevectvm, zpracovnm ivoinch produkt,
tbou a zpracovnm rud.
Dovdme se i o existenci otrok, slouili v domcnostech asyrskch kupc. Vznamn byla i
instituce tzv. dlunho otroctv velmi rozen a zdroj vzniku otroctv
20. 19. stol. p. n. l. (= doba asyrskch obchodnch koloni) lze charakterizovat jako obdob, kdy
domorod obyvatelstvo je ji pevn usazeno na svch sdlitch a vt sdla pipomnaj svm typem
mstsk stty.
Postupn se projevuj tendence ke sjednocovn jednotlivch mstskch stt ve vt celky. Uritou
dobu si udrovalo hegemonii msto Puruchanda a Kane.
1. historicky doloenm vldcem, jemu se podailo sjednotit velkou st centrln Anatolie, byl
Anita z msta Kuaru. Obyvatelstvo si ji osvojilo ten, tavbu a zpracovn kov, kter se staly
pedmtem smny se zahranim.
V pol. 17. stol. dolo k upevnn politick pozice indoevropskch Chetit, jejich jazyk byl oficiln
jazyk zem.

Starochetitsk obdob
(kolem 1 650 1 450 p. n. l.)
kolem 1 650 p. n. l. zaloena starochetitsk dynastie - krl Labarna
potky expanze chetitskho sttu do Srie - Chattuili
kolem 1 620 p. n. l. I.
vpd Chetit do Srie, dobyt Aleppa; vpd do Babylnie
1 594 p. n. l.
a zpustoen Babylonu - Murili I.
1 590 - 1 520 p. n.
l.
obdob dynastickch rozbroj
kolem 1 520 p. n. l. zaveden prva primogenitury panovnkem Telipinem
Prameny
Historickch pramen pro toto obdob nen mnoho. Z doby vldy Chattuila I. se dochovaly 2 bilingvy
(= dvojjazyn npisy) psan babylnsky a chetitsky. Jedna m formu anl a vyprv o vojenskch
akcch, a druh je oznaovna jako politick testament.
Hlavnm historickm pramenem politickch djin je edikt krle Telipina, uruje pevn nstupnick
podek a zavd prvo primogenitury.
Hlavnm pramenem poznn hospodskch a socilnch djin jsou pedpisy tzv. chetitskch zkon.
Na 2 tabulkch je dochovno skoro 200 pedpis, kter vznikly patrn v 17. a 16. stol. p. n. l.
Politick djiny
Za zakladatele starochetitskho sttu je oznaovn panovnk Labarna, o jeho existenci se pochybuje.
Starochetitsk stt byl zaloen v 17. stol. p. n. l. a existoval asi 2 stol..
Prvn starochetitsk vldce od nho se dochovaly pm zprvy byl Chattuili I. (vldl po roce
1 650 p. n. l.), msto jeho rezidence se nazvalo Chattuai.
V dob jeho panovn ovldal chetitsk stt znanou st anatolsk nhorn ploiny, zahjil expanzivn
politiku jihovchodnm smrem, vyvrcholenm Chattuilovch vboj bylo vyplen jednoho ze
46

stedisek severn Srie msta Alalachu, Chattuilovy vboje byly ukoneny a po dosaen a
pekroen eky Eufratu.
Chattuilovm nslednkem se stal Murili I. (vldl 1 620 1 590 p. n. l.).
Jeho clem bylo zskat dostaten velk prostor pro mocenskou politiku v oblasti
jihovchodn Mal Asie a v severn Srii. Jeho dobyvatelsk spchy nebyly nikdy pozdji
v chetitskch djinch pedstieny a dokazuj moc, kterou ml v tto dob na Pednm vchod
chetitsk stt.
Murili I. vykonal mohutn vojensk pochod do Srie, dobyl Aleppo (mocn stedisko cel
severn Srie), pokraoval na jih, dobyl a zpustoil Babylon (r. 1 594 p. n. l.) a tm udlal konec
slavn dynastii Chammurabiho.
Doba, kter nsleduje po Murilov panovn byla jednm z nejtch obdob chetitskho sttu. Na
jeho zem vpadli Kakov, kmeny, kter sdlily v severn a severovchodn sti Mal Asie.
Telipinovy reformy
Konec dynastickm nepodkm chtl udlat panovnk Telipinu (vldl kolem r. 1 520 p. n. l.). Podle
nho m bt vyhrazeno prvo na trn muskm potomkm krle, a teprve nen li ani syna druhho
poad (syna pochzejcho z vedlejho manelstv panovnka), me se stt panovnkem manel
krlovsk dcery.
Zsahem omezujcm pravomoc panovnka bylo Telipinovo rozhodnut, e dn pslunk
shromdn (nazvalo se panku) nesm bt potrestn samotnm krlem.O potrestn rozhoduje
vhradn panku.
Zsady stanoven Telipinem byly respektovny a to i v pozdj dob v novochetitskm
obdob.
V Telipinov obdob bylo zem chetitskho sttu omezeno na centrln Anatolii. Dolo za
nho k uzaven 1. znm mezinrodn smlouvy mezi chetitskm panovnkem a sttem na jihu
Mal Asie Kizvatnou.
Po Telipinov smrti dolo opt k rychlmu stdn panovnk. Z toho tily ovem okoln kmeny a
zem, kter se postupn zbavovaly chetitsk nadvldy, a tak zstala koncem starochetitskho obdob
( kolem r. 1 450 p. n. l.) moc chetitskho sttu omezena jen na hlavn msto.
Spolenost
V dsledku centralizace moci v hlavnm mst
Chattui zmizela zcela instituce vldc jednotlivch
mstskch stedisek. Sprvu jednotlivch mst
vykonvali starostov. Uritmi pravomocemi byli
poveni staeinov mli i pravomoc soudn.
Hlavn st obyvatelstva se zabvala nepochybn
zemdlstvm a pastevectvm, rozvinut a
specializovan byla emesln vroba a vznamn
postaven ve spolenosti zastvali kupci.
Chetitsk zkony rozdluj obyvatelstvo na 2
skupiny na svobodn a nesvobodn osoby.
Chetitsk Lv brna v Boazky v Turecku
Mezi svobodn patili pslunci
vldnouc vrstvy, bohat majitel pozemk a std a prost obyvatel venkovskch sdli.
Nesvobodn obyvatelstvo tvoili otroci a osoby, kter byly v zvislm postaven k palci
nebo chrmu.
Zkony poskytuj nesvobodnm osobm men intenzitu prvn ochrany ne osobm
svobodnm.
Chetitsk rodina byla v podstat zaloena na patriarchlnm zklad. Otec rodiny ml prvo
rozhodovat o osudu dt, mohl je i prodat.
47

Chetit psali vtinu zznam indoevropskm jazykem.

Obdob starochetitsk e je mono charakterizovat jako dobu prvnho konstituovn chetitskho
sttu. Indoevropsk vldnouc vrstva soustedila v tto dob moc do svch rukou.

Novochetitsk obdob
(1 450 1 200 p. n. l.)
uppiluliuma I., zakladatel velmocensk politiky chetitskho
asi 1 370 - 1 330 p. sttu;
n. l.
porka sttu Mitanni, optovn zskn oblast severn Srie,
srky s Egyptem
asi 1 329 - 1 300 p.
n. l.
Murili II.
asi 1 300 - 1 280p. n. Muvatalli, vlka s Egyptem ( Ramesse II., rozhodujc bitva u
l.
Kadee)
asi 1 275 - 1250 p. n. Chattuili II. - uzaven spojeneck smlouvy s Egyptem, obdob
l.
diplomatick aktivity (styky s Babylni atd.)
kolem r. 1 200 p. n. vpd tzv. moskch nrod a rozpad chetitsk e za
l.
uppiluliumy II.
Psemn prameny
Z psemnch pramen sem pat tzv. anly chetitskch vldc, mezinrodn smlouvy, korespondence
chetitskch panovnk s vldci okolnch zem (Egypt, Babylnie, Asrie), verze chetitskch zkon,
dokumenty o darovn pozemk, katastrln seznamy.
Politick djiny
Chetit pi sv snaze zmocnit se opt severn Srie se stetli s mocenskmi zjmy
severomezopotmskho churritskho sttu Mitanni, kter v tto dob stl na vrcholu sv moci a
zabraoval Chetitm v pstupu do Srie. Zjem na ovldnut syrsk oblasti ml i Egypt.
V tto situaci nastoupil na chetitsk trn uppiluliuma I. (vldl asi 1 370 1 330 p. n. l.), uspodal
pomry ve sv zemi.
Kdy upevnil svou pozici v centrln Anatolii, snail se ke svmu sttu pipoutat oblasti, kam
smovaly vboje jeho pedchdc. Nejsilnjho protivnka, stt Mitanni, se mu podailo porazit.
Vboje v Srii
Vldcov malch syrskch stt nemohli elit chetitskmu nporu. Chetitm se tedy podailo dobt
Karchemi, Aleppo a zavzat si stt Amuru, a tak zskat cel zem severn Srie a po msto Kade.
uppiluliuma zskal do svho vlivu celou rozshlou oblast severn Srie a souasn si smlouvami
zavzal vchodn oblasti Mal Asie a zemi Kizvatnu na jihu Mal Asie. uppiluliumovi se tak bhem
jeho vldy podailo vytvoit mocn chetitsk stt, kter inn konkuroval moci Egypan v Srii.
Dal vboje Chetit
V tto politice pokraoval i panovnk Murili II.. Snail se pipoutat k chetitskmu sttu co nejvt
zem, a cestou diplomatickou i vlenmi akcemi.
Velk st chetitskch vboj konila vyplennm dobyt zem a obyvatelstvo bylo odvleeno do
chetitsk e. Obyvatelstvo z vyplenn zem nahrazovalo pracovn slu tch, kdo se museli astnit
vlench taen. Tak vznik velk vrstva osob, jejich hospodsk postaven lze strun

48

charakterizovat tak, e byly usazeny na cizch pozemcch, kter musely obdlvat, a kter nemohly
opustit.
Chrmov hospodstv vak nekonkurovalo hospodstv palce. To vyplv ji ze skutenosti, e
panovnk chrmov hospodstv podporoval poskytovnm osob, domcho zvectva, osiva atd.
Chrmov a palcov hospodstv k sob pipoutvala velk poet obyvatelstva rznmi formami
zvislosti. lo o obyvatele, kte byli formln svobodn, ale museli st doby pracovat pro tato
hospodstv a ve zbyl dob mohli obhospodaovat sv pozemky. Nebo lo o vlastn personl tchto
hospodstv, tedy osoby, kter byly palcem nebo chrmem usazeny na pd, je jim byla pikzna,
kterou museli obdlvat a z n se nesmli vzdlit. Pda, kter patila palci nebo chrmu, byla
nezciziteln, stejn jako dal invent, kter jim byl pidlen. Podobn postaven ml i vlastn
personl palce a chrmu, tj. pedevm osoby, kter vykonvaly emeslnick prce. lo nepochybn o
osoby prvn nesvobodn, asto pochzejc z ad zajatho obyvatelstva (zavleenho v dsledku
vlench vprav do chetitsk e) a pidlovan pak jednotlivm palcovm a chrmovm
hospodstvm. Jin st tohoto obyvatelstva byla usazovna v pohraninch oblastech, kter chtl
chetitsk stt kolonizovat. Zpsob pisvojovn tohoto obyvatelstva nen dostaten znm.
Velk st obyvatelstva usazenho v malch sdlitch a na vesnicch, byla zejm svobodn. Byla
patrn vzna jen tm, e se musela podlet na vysokch dvkch ve prospch mstnho chrmu apod.
O otrocch a jejich postaven ve vrob se dovdme jen mlo. Poet otrok a jejich zaazen do
pracovnho procesu nm nen znm. Podle chetitskch zkon by bylo mono usuzovat na pomrn
voln prvn postaven (monost vlastnho majetku atp.); proti tomu vak svd zmnky o krutch
zohavujcch trestech platnch pouze v ppad otrok, stejn jako etn zmnky o tku otrok z moci
jejich vlastnk.

Zpadn Mal Asie

ve 2. tiscilet p. n. l.
Trja VI, mocn a bohat msto vytvoen nov pchozm
(indoevropskm?) obyvatelstvem
asi 16. -15. stol.
mnojsk osada v Mltu
kolem r. 1400
myknsk osady na zpadnm pobe Mal Asie
(Mltos aj.)
14.-13. stol.
boje a smlouvy Chetit se stty na zpadnm pobe Mal Asie (a na
pilehlch ostrovech?)
asi 1300-2. pol. 13. stol. homrsk" Trja (vrstva VIIa)
(1200?)
asi sted 12. stol.
asi pchod novho obyvatelstva do Trje (VII b2) v souvislosti s
egejskm sthovnm
asi 1900-1300

Ji ve 3. tiscilet p. n. 1. byla Mal Asie etnicky rozdlena. V zpadn sti se usadily kmeny
Luvijc hovoc indoevropskm jazykem; v centrln a vchodn sti pevldala sdlit tzv.
Protochetit (Chatijc). Ob oblasti se vyvjely nezvisle na sob. Od stedn doby bronzov (asi od
19. stol. p. a 1.: Trja VI, Beycesultan V) se zpadn Mal Asie zcela piklonila ke svtu egejskmu.
Zstala mimo hlavn sfru psobnosti chetitskho sttu a po dlouhou dobu i stranou jeho mocenskopolitickch zjm. Teprve z novochetitskho obdob mme v chetitskch pramenech zprvy o vpravch na zpad a smlouvch s panovnky zpadnch oblast. To jsou tak nae jedin spolehliv
psemn prameny k djinm zpadn Mal Asie ve 2. tiscilet (patrn jet nebylo uvno psma).

49

Hranice mezi vchodn a zpadn ast Mal Asie nen pevn; jej prbh se mnil v souvislosti s vboji, kter
podnikali chetitt vldci v novochetitskm obdob na zpad. Jak vliv mly pohyby kmen kolem r. 2000 na
etnickou mapu zpadn sti Mal Asie nememe dosud spolehliv urit. Soudme, e luvijsk kmeny v tto
dob pesdlily na jihozpadn cp Mal Asie, zatmco severozpadn st se stediskem v Trji byla obsazena
novm obyvatelstvem. Svd o tom zcela nov kulturn tradice v 6. mst v Trji (asi 19.14. stol. p. n. 1.).
Etnick pslunost tohoto obyvatelstva, jeho jazyk neznme, je nejasn. Je vak mon, e to byly kmeny
pbuzn indoevropskmu obyvatelstvu, kter piblin v te dob pichz do ecka, tedy Achajm.

Z chetitskch zprv je jasn, e v zpadn Mal Asii

existoval ve druh polovin 2. tiscilet p. n. 1.
mocn protivnk, organizovan v nkolika sttnch
celcch. Ji za Murila II. dolo k uzaven smlouvy s
Arzavou, zemm lecm na jihozpad Mal Asie.
Za Muvatalla dolo k dalmu zeslen styk se
zpadn oblast Mal Asie uzavenm smlouvy s
Alakandem z Vilue, piem se nabz otzka, zda
Rekonstrukce ndvo chetitskho chrmu: Chatua,
toto chetitsky psan vlastn jmno neodpovd eck
13. stol. p. n. I
form Alexandros.
Tak nstupci Chattuila III. podnikali v zpadnch a jihozpadnch oblastech Mal Asie etn vlen
taen. O tom, e lo o akce velkho rozsahu, svd i mnostv zajatch protivnk; nap. syn
Chattuila III. zaznamenv, e zajal bhem takovho taen na 10 tisc pch vojk a 6 000
vlench voz.
Trja VI. Nejvtm archeologicky prozkoumanm mstem v zpadn Mal Asii je Trja, kter byla
ve 2. tiscilet (Trja VI, asi 19.-14. stol. p. n. 1.) na vrcholu sv moci. Byla to mohutn pevnost,
zejm stedisko oblasti a sdlo vznamnho panovnka. Msto bylo postaveno na terasovit
upravenm ternu, na nm v kruhu kolem akropole stly vstavn domy. Akropole sama se
nezachovala, byla zniena pi prav ternu pro stavbu helnistickho lia. Kultura si zachovala
svbytn rz, i kdy obyvatelstvo Trje (asi pbuzn eckm Achajm) udrovalo styky s Egejskou
oblast. Svd o tom myknsk importy (keramika). Kolem roku 1300 byla Trja VI zniena
katastrofou (asi zemtesen). Obyvatel msto obnovili: Trja VIIa je pmm pokraovatelem Trje
VI. To, e domy jsou vce stsnny svd o tom, e opevnn msto bylo nyn toitm vtho
potu lid. Trja VII a se povauje za Trju homrskou. Podle import udrovala styky s myknskm
svtem. Ve druh polovin 13. stolet byla zniena ohnm, asi v dsledku dobyt msta nepteli.
Importovan myknsk keramika je nalzna i na etnch jinch mstech zpadnho maloasijskho pobe.
Zatm na dvou mstech lze s velkou pravdpodobnost pedpokldat myknsk osady: u Halikarnssu, kde byla
objevena myknsk nekropole, a pedevm v Mltu, kde byla zjitna opevnn myknsk osada na mst, kde
pedtm lze pozorovat siln vliv kultury mnojsk. Poloha Mltu u sti eky Maiandru umoovala vhodnou
smnu domcho zbo, dopravovanho z vnitn Anatolie, za zbo doven moeplavci.
Ji v dvjch dobch, ale zejmna v novochetitskm obdob se v chetitskch pramenech hovo v rznch
souvislostech o zemi Achchijava. V nzvu se spatuje oznaen pro stt Achaj. Jej panovnci patili zejm k
vznamnm osobnostem tehdejho svta a Chetit s nimi udrovali etn kontakty. Je mon, e tento stt leel
na zpadnm maloasijskm pobe nebo na pilehlch ostrovech (nap. na Rhodu); nkte badatel se dokonce
domnvaj, e lo o eckou pevninu. Pitom i nkter vlastn jmna dochovan v souvislosti s tmto sttem v
chetitskch textech bvaj povaovna za chetitsk ekvivalenty jmen znmch z eckch pramen, nap.
Alaksandus Alexandros; Milavata, pp. Milavanda = Mltos atd

Pd chetitsk e

50

Za poslednho panovnka chetitsk e uppiluliumy

II. svdli Chetit nmon bitvy u ostrova Alaija
(Kypru), kter by mohly signalizovat dal smr, odkud
byla chetitsk e ohroena. Chetit zejm
nepociovali dn nebezpe, kter by se k jejich
zem blilo. Dochovan npisy uppiluliumy II. jsou
vnovny bn innosti chetitskho vldce.
Kolem r. 1200 p. n. 1. vak dolo k nhlmu a zejm
neoekvanmu toku, kter vedl k zniku chetitsk
e. Hlavn msto Chattua bylo vyvrceno do
zklad a archeologick nlezy naznauj, e k
podobn katastrof toti nien a vypalovn sdli
a mst dolo souasn na celm zem Mal Asie i v
Pln chetitskho chrmovho arelu: Chattua.
Srii. Znien chetitsk e bylo zejm v souvislosti s
13. stol. p. n. I. - V severn sti uprosted vlastni
chrm oddlen ulikami od skladi a archv.
vpdem tzv. moskch nrod. Egyptsk prameny tuto
V jihozpadn sti za dldnou silnici
katastrofu moskm nrodm" vslovn pipisuj. Na
pbytky, resp. dlny chrmovho personlu
znien e mohlo ovem mt svj podl i povstn
podrobench maloasijskch kmen, kter se vzbouily proti chetitsk nadvld.
st maloasijskho obyvatelstva byla po pdu e zatlaena do jihovchodnch oblast Mal Asie a do
severn Srie. Zde si vytvoila svrznou kulturu a jen indoevropsk jazyk (dialekt luvij-tiny) a
hieroglyfick psmo, kter si toto obyvatelstvo pineslo s sebou z Mal Asie a jeho pouvalo i v
dvj dob vedle klnovho psma (nap. na peetch), prokazuj, e jde o obyvatelstvo te etnicity.
Znienm chetitsk e dolo k pervn pirozenho pouta mezi Malou Asi a zemmi Pednho
vchodu. Dalm vvojem pak u byla otevena nov kapitola maloasijskch djin, kter spojuje
Malou Asii spe s Evropou.

SYROPALESTINSK OBLAST
asi 8. Tiscilet

potky zemdlstv (neolitu)

asi 2. polovina 4. Tiscilet

konec 4. Tiscilet

pchod zpadosemitskch kmen (Kanaanejc)

potek bronzov doby a vznik mst a mstskch stt (mj. Ugarit, Byblos)

asi 2400-2250, kolem 2250 obdob nadvldy msta Ebly, taen Narmsna do Srie, porka Ebly
potek 2. Tiscilet
18.-17. stol.
18.-16. stol.

vliv msta Mari v severn Srii

stt Jamchad v severn Srii (stedisko Aleppo)
ovldnut stedn a jin Srie, Palestiny a Foinkie svazem Hykss

15.-1. pol. 14. stol.

15.-14. stol.
1480

vliv e Mitanni v Srii

rozkvt msta Ugaritu
porka syrsk a palestinsk koalice Egypany u Megidda

1350-1200

vliv Chetit na severu a Egypta na jihu a v pobench oblastech

asi 1285
asi od poloviny 13. stol.
12. stol.

bitva mezi Chetity a Egypany u Kadee

pchod hebrejskch kmen do Palestiny konec chetitsk a egyptsk
nadvldy, vpd moskch nrod" (usdlen Filitn)

Prodn podmnky
51

Syropalestinskou oblast nazvme zem, je je vrazn ohranieno pouze na zpad pobem

Stedozemnho moe. Na severozpad je syropalestinsk oblast. Na jihu pechz syropalestinsk
oblast do Sinajskho poloostrova a na severovchod sah a k Eufratu a hrani s Mezopotmi.
Geografick poloha pedurila syropalestinskou oblast k tomu, aby se stala pirozenou spojnic mezi
oblastmi nejstarch civilizac: mezi kulturami vzniklmi na pd Mal Asie a kulturami
mezopotamskmi; mezi kulturami Pednho vchodu a Egypta; a mezi kulturami Pednho vchodu a
Egejsk oblasti. Vznam syropalestinsk oblasti zvyovalo i jej prodn bohatstv (dostatek
stavebnho deva). Syropalestinsk pobe Stedozemnho moe s adou pirozench pstav se stalo
pekladitm transponovanho zbo. Vytvoily se trval obchodn cesty vedouc od pobe Stedozemnho moe do Mezopotmie.
V syropalestinsk oblasti se stetvaly mocensk zjmy jejch soused, kte se snaili pipoutat k sob
toto strategicky vznamn zem. Dochzelo k etnm vojenskm stetm a drancovn zem.
Syropalestinskou oblast lze rozdlit na nkolik zkladnch zn podle prodnch podmnek:
1. Poben zem, tj. zk ps zem podl Stedozemnho moe. Jeho ka je zvisl na
vzdlenosti psma hor od pobe. Poho Libanon, ohraniujc toto zem na vchod,
probh severojinm smrem a svauje se na nkterch mstech a do moe. etn pirozen
pstavy. Nkter le pmo v stch ek, co umoovalo snadn pstup proti proudu eky
do vnitrozem, a tm i k prodnmu bohatstv (kmen a devo, zejmna pak cenn devo z
cedr i devo dubov). Z pstav vznikla postupn mstsk stediska, jako nap. Ugarit,
Byblos nebo Tyros.Msta maj jen nevelk zzem, a tm mal monosti rozvoje zemdlstv.
Svahy hor umoovaly rozvoj sadastv a vinastv. Od 1. tiscilet se tomuto zem,
sahajcmu na jihu a po poho Karmel, dostalo od ek nzvu Foinikie. Nzev pochz od
Egypan, kte ji dlouho pedtm nazvali obyvatelstvo zde usedl Fenech.
2. Vchodn od pobenho pruhu le zem vlastn Srie. Na severu oddluj Srii od Mal
Asie poho Amanus a Taurus, prodn hranici s Mezopotmi tvo eka Eufrat. Poho na
tomto zem probhaj severojinm smrem a rozleuj tm Srii na nkolik ps. Nejvy
poho - Libanon a Antilibanon. zkm rodnm pruhem zem mezi nimi tee eka Oronts
smrem na sever a vlv se do Stedozemnho moe, eka Leonts smuje na jih. Vzhledem k
mnostv srek bylo mono v zpadn sti syrskho zem doshnout pomrn dobrch
vnos pi pstovn obil i jinch plodin. Smrem na vchod rodnost Srie kles a zem
nabv stepnho charakteru. Jedin severn st Srie, kterou tvoila nina sahajc od
Stedozemnho moe a k toku Eufratu, tvoila celek, kter mohl bt spravovn z jednoho
stediska. Stalo se jm ji ve 3. tiscilet p. n. I. msto Ebla, kter bylo ve 2. tiscilet
vystdno mstem Chalpa (Aleppo).Nejvt st Srie tvo stepi (zejmna vchodn
oblasti), pechzejc na nkterch mstech a v pout. Na jin hranici stepi le msto
Damaek. Uvnit step se vytvoily i ozy, z nich nejznmj je oza Tadmor (Palmra).
Stepi byly vhodn pro pastevectv a chov dobytka. zemm Srie prochzely etn obchodn
cesty spojujc severn maloasijsk oblasti s Mezopotmi i cesty vedouc do Arbie a do
Egypta.
3. zem lecmu mezi Sri a Egyptem dostalo nzev Palestina podle kmene Peleet. Pi
pobe Stedozemnho moe je to rodn nina, pokraovn Foinkie, od n je Palestina
oddlena pohom Karmel. Dle na vchod le nhorn rovina, znm zejmna jako sadask
a vinask oblast. Stepi jet dle na vchod bylo mono zsti vyut jako oblasti
pastvinsk. Pedl mezi rodnou zpadn st Palestiny a stepnmi oblastmi na vchod
tvo eka Jordn, tekouc severojinm smrem a vlvajc se do Mrtvho moe. Jordn nebyl
vhodn k plavb; dol podl jeho toku bylo jen zk, bylo vak vyuvno k pstovn obil
a dalch plodin. Na jihu pechz Palestina v pou, je se thne a k hornatmu Sinajskmu
poloostrovu, kter oddluje Palestinu od Egypta.
52

Syropalestinsk oblast tedy netvoila jednotn celek (prodn podmnky stly v cest jejmu slouen a
jednotn sprv). Dky sv strategick poloze a prodnmu bohatstv zem, jejm zemdlskm produktm i emeslnm vrobkm mstnho obyvatelstva se stala vznamnm stediskem a mstem, kde
se stetvaly zjmy mocnost. Pedmtem exportu bylo devo (do Mezopotmie i do Egypta), obil,
olej, vno a jin zemdlsk produkty. Z vrobk syrskch emeslnk pedevm hlinn ndoby,
vrobky kovotepc, a zejmna lnn i vlnn tkaniny.
Prameny
Prameny k djinm syropalestinsk oblasti pochzej pedevm z archeologickch vzkum.
Umouj sledovat vvoj osdlen jednotlivch sdli a rozvoj mst.
Psemn prameny byly nalezeny jen v nkolika stediscch: v mstech Eble a Alalachu na severu zem
a v pstavnch mstech foinick oblasti Ugaritu a Byblu. Velmi vznamn archvy msta Mari.
Jde vesms o hlinn tabulky popsan klnovm psmem a psan vtinou babylnskm jazykem.
Tento psemn materil se hlavn dotk obdob zhruba 15.13. stolet p. n. 1.
Jde zejmna o pamtky hospodskho a soukromho charakteru (hospodsk texty, dopisy, smlouvy,
zznamy). Mme vak k dispozici i oficiln korespondenci panovnk (diplomatick dopisy,
mezinrodn smlouvy apod.).
Vchodiska vzkumu djin Srie ve 3. a 2.
tiscilet p. n. l. se v souasn dob znan
zmnila systematickm przkumem nkdej
severosyrsk metropole msta Ebly (asi
70 km jin od Aleppa), probhajcm od
roku 1967, v jeho ruinch byly nalezeny i
rozshl archvy hlinnch tabulek (dosud
asi 15 000 text a zlomk). Velk st je
psna jazykem mstnho obyvatelstva (jde o
semitsk jazyk nleejc k zpadn vtvi),
vztahuj se ke druh polovin 3. tiscilet a
postihuj i potek tiscilet druhho. K
Zbytky msta Ebla
djinm Srie se vztahuj i psemn
dokumenty pochzejc ze 14.13. stolet p. n. l., nalezen v egyptsk el-Amarn, pedevm
korespondence egyptskho panovnka Achnatona se syrskmi knaty, obsahujc zprvy osobnho i
vojenskho charakteru, politick informace, situan zprvy apod.
Archv msta Mari nm umouje sledovat zejmna vvoj vzjemnch vztah mezi tmto mstem a
Asri a Babylni v dob vldy Chammurabiho. Stejn vak lze z tchto psemnch zprv erpat adu
informac o sociln struktue obyvatelstva syrsko-mezopotarnskho pomezi, o hospodstv i o sprv
zem.
Dalm vznamnm pramenem pro djiny Srie jsou texty z chetitskch archv v Boghazkoy;
obsahuj pedevm smlouvy a diplomatickou korespondenci chetitskch panovnk se syrskmi
vldci i historick zprvy o chetitskch vojenskch a diplomatickch akcch podnikanch v Srii.
Krom psemnch pamtek ze Srie sam, se o Srii dovdme i z nkterch mezopotamskch
historickch nebo legendrnch zprv.
Pehled pravkch djin syropalestinsk oblasti
Syropalestinsk pobe Stedozemnho moe bylo velmi intenzvn osdleno od nejstarho paleolitu.
V severn Palestin je doloena staropaleolitick oblzkov kultura" (pebble") v Tell Ubeidiji. Z
ady stedopaleolitickch nlez je nejznmj nlez neandertlc (Homo sapiens palestinensis) v
jeskynch na hoe Karmel. Na nsledujc mladopaleolitick kultury pak navazuje mikrolitick mezolit
53

(kebarien v Palestin a nebekien v Sri), z nho v Palestin vyrst protoneolitick kultura natufsk
(Beidha, Jericho atd., asi 80007500 p. n. l.). Je v n doloeno pstovn kulturnch plodin a chov
ovce a kozy. Syropalestinsk zem pat do oblasti, v n lid poprv vynalezli zemdlstv.
Vesnice neolitickch zemdlc jsou znmy z cel syropalestinsk oblasti (nap. Mersin a Tarsos v
Syrokilikii, Ras amra, Tell Sukas, Tell Ramad a Bukras v Srii, Beidha a Jericho v Palestin). V
Jerichu vznikly koncem protoneolitu a v nsledujcm ranm neolitu mohutn kamenn terasy a
kamenn v, obklopen obilnmi sily, svdc o dobr organizaci spolench prac. V Beidze
vznikly patrov domy s dlnami v pzem.
V chalkolitickm obdob se syrokilikijsk oblast i stedn Srie staly provinciemi
severomezopotamskch kultur, nejprve chalfsk (stedn chalkolit), pak severoobeidsk (mlad
chalkolit). Do Ugaritu vedla patrn jedna z hlavnch chalfskch obchodnch cest ke Stedozemnmu
moi, v Mersinu vzniklo v mladm chalkolitu prvn hrazen msto", snad se specializovanou vrstvou
vojk.
Do jin Srie a Libanonu mezopotamsk vlivy v chalkolitickm obdob nepronikly. Existovala tu
samostatn perifern kultura (Byblos), jen v posledn fzi ovlivnn obeidskmi vlivy ze severu.
Ve stednm chalkolitu je znovu intenzivnji osdlena Palestina. Stedochalkolitick kultura jarmuck
(podle eky Jarmuk) znamen nvrat nomdskho obyvatelstva k usedlmu zemdlskmu ivotu, a to
asi pod vlivem chalfskho a ran obeidskho kolonizanho plivu od severu, ze Srie. Jarmuck
kultura snad zashla a do Egypta. Kolem r. 4000 p. n. l. zashl Palestinu mladoobeidsk kolonizan
proud, souasn sten ji s uruckou kulturou v jin Mezopotmii a vytvoil v Palestin kvetouc
pasteveckou kulturu ghasslsko-beerevskou, jej vliv tak zashl a do Egypta.
Ran bronzov doba (zhruba od konce 4. tiscilet)
je i v syropalestinsk oblasti dobou vzniku mst a
mstskch stt. Jmna mst a mst ukazuj, e nm
bylo obyvatelstvo chalkolitickho a pedchozch
obdob neznmho etnickho pvodu. Asi ji v
druh polovin 4. tiscilet sem pily semitsk
kmeny, kter se postupn sthovaly z arabskch
pout a v polovin 3. tiscilet ji tvoily hlavn st
obyvatelstva syropalestinsk oblasti. Toto tzv.
zpadosemitsk
obyvatelstvo
nazvme
Kanaanejci.

Syropalestinsk oblast
ve 3. tiscilet p. n. l.
V Syrokilikii se utvoily koncem 4. tiscilet prvn mstsk stty a zaala
rozshl vroba kovovch pedmt. Styky s Mezopotmii prokazuje i prvn
peetn vleek.
Ve druh polovin 3. tiscilet se stal dleitm stediskem mstsk stt Ebla,
kter ovldal v obdob svho nejvtho rozkvtu (piblin 24002250 p. n.
1.) Srii, Palestinu, st Anatolie i severn Mezopotmii. Stal se tak pekkou
rozpnavosti nov vzniklho akkadskho sttu.
Moc Ebly byla zlomena akkadskm panovnkem Narmsnem (kolem r. 2250
p. n. 1.). Ebla vak zstala i nadle vznamnm obchodnm stediskem, kter
udrovalo bohat hospodsk styky s okolnmi stedisky i vzdlenmi
partnery.
Narmsn se svm vojskem

54

Dky dochovanm psemnm pamtkm mme dostatek informac o sprv zem (na n se krom
panovnka podlela jet i rada starch") i o stycch s okolnmi zemmi. Ji z tto doby jsou
dochovny i mezinrodn dohody.

Ugarit na pobe stedn Srie se stal od ran bronzov doby vznamnm obchodnm centrem, jeho
bohatstv bylo zaloeno i na metalurgick vrob. Nejdleitjm mstskm centrem na jihosyrskm
pobe se stal mstsk stt Byblos (semitsky Gubla). Rychle zbohatl zejmna z obchodu s Egyptem,
kter z Byblu po moi dovel cedrov devo a asi i pryskyice nutn k balzamovn. Spojen Byblu s
Egyptem bylo zk. Svd o tom etn nlezy egyptskch pedmt s hieroglyfickmi npisy v
Byblu z doby od 2. do 6. egyptsk dynastie. Peruen styk s Byblem povaoval autor tzv.
Leydenskho papyru z prvnho pechodnho obdob v Egypt za jeden z pznak katastrofln situace.
Pchod semitskch Kanaanejc do Palestiny asi zpsobil koncem 4. tiscilet znik pasteveck
ghasslsko-beerevsk kultury, kter beze stop miz. Vznikla prvn opevnn msta a mstsk stty v
Jerichu, Megiddu, Bet-anu aj. Poet sdli a hustota obyvatelstva svd o prosperit kanaanejskch
stt v polovin 3. tiscilet.
Ran bronzov doba kon na sklonku 3. tiscilet znienm kanaanejskch opevnnch mst v
syropalestinsk oblasti, vetn Ugaritu a Byblu. Jejich znik je pitn toku dalch semitskch
kmen, kter ve 3. tiscilet vedly koovn ivot v polopoutnch oblastech Pedn Asie a neznaly
mstskou civilizaci. Tyto zpadosemitsk kmeny nesou hromadn nzev Amorejci a objevily se
koncem 3. tiscilet i v Mezopotmii. Jejich pohyb vyprovokovalo snad njak katastrofln sucho.
Nkte badatel je tak povauj za asiaty, kte koncem obdob Star e pronikli do Egypta. Nejvt
der vak Amorejci zasadili mstsk civilizaci syropalestinsk oblasti. Ve 23. - 20. stolet byla tmto
nomdskm obyvatelstvem pohlcena a trvalo vtinou nkolik stalet, ne byla msta obnovena.
Obyvatelstvo syropalestinsk oblasti bylo tedy znan smenho etnickho pvodu. Krom nkolika
semitskch kmen, kter byly dominujc slokou a smsily se s pvodnm obyvatelstvem, sdlili v
Srii ji ve 3. tiscilet p. n. l. Churrit, obyvatelstvo neznmho etnickho pvodu, kter pilo
patrn ze severovchodu a je lze i podle psemnch pamtek prokzat zejmna na zem severn a
stedn Srie.

FOINKIE
ve 2. tiscilet p. n. l.
Msta, kter vznikla ji ve 3. tiscilet na mstech pznivch pro vytvoen pirozench pstav, se
postupn stala hospodskmi, politickmi a sprvnmi stedisky malch sttnch celk (mstskch
stt), je tvoila vlastn msta.
Nejvt takov stedisko, je pstavn msto Ugarit (modern Ras amra), je leelo na kiovatce
nmonch i suchozemskch obchodnch cest jin od st eky Orontu, proti ostrovu Kypru. Po pechodnm padku mstskho ivota koncem 3. tiscilet byl Ugarit ji v 18. stolet znovu kvetoucm
obchodnm mstem, jeho rozkvt vyvrcholil v 15. - 14. stol. p. n. 1.

55

Vykopvky prokzaly, e Ugarit

byl mstem velkch rozmr, s
mohutnm opevnnm a s adou
bran, co dokazuje, e byl
souasn i strategickm oprnm
bodem. Jak se zd, byl plnovit
budovn nejen z vojenskho, ale i
z civilnho hlediska: ukazuji to
cel tvrti s ulicemi protnajcmi
se v pravm hlu. Krom palce,
chrmu, zsobren, zbrojnice atd.
zde byly domy bohatch obyvatel
msta,
rovn
plnovit
budovan - s koupelnami,
zchody a domcmi studnami ve
dvorech obklopench obytnmi
Pohled na zbytky Ugaritu
prostorami. Domy dokonce mly
i kanalizaci.
V tchto domech zmonch obyvatel se nalezly archvy obsahujc soukrom psemn pamtky, a dokonce i
knihovny s literrnmi dly; ptomnost babylnskch text tu zeteln prokazuje styk s mezopotamskm
kulturnm svtem.
Mohutn byl i panovnkv palc (pes 9 000 m2 plochy), kter byl vystavn o dvou podlach spojench dvma
schoditi a ml vce ne 60 mstnost. Mozaiky pokrvaly podlahy a zdi byly pokryty devem; na stnch byly
malby. Invent tvoily mj. etn pedmty vyroben z drahch kov a drahokam. Palc byl ovem nejen
sdlem panovnkovm, nbr tak administrativnm centrem sttu, kde psai sepisovali smlouvy a rzn
zznamy na tabulky, kter byly na jednom z dvor vypalovny a pak ukldny do archv podle svho obsahu.
Krom toho palc zahrnoval i dlny nkterch emeslnk, nap. ezb slonoviny.

Toto bohat obchodn stedisko, kter zprostedkovvalo zmosk obchod, se snailo zachovat si
neutralitu v boji mocnost o zskn hegemonie nad Sri. Zd se, e ty vce i mn respektovaly
neutralitu Ugaritu jako msta, kter nezvisle na mocenskch vztazch umoovalo smnu zbo.
Ugaritsk panovnk, jen byl souasn i knzem a byl povaovn za syna nejvyho boha (Ela) a
bohyn (Airaty), ml na dlkovm obchodu vznamn podl.
Ugaritt obchodnci (a tm i panovnk) bohatli jak ze zisk z importovanho zbo, je doveli z
Egypta, Kypru, Krty i dalch zem; tak i z exportu, kter tvoilo v Ugaritu pevn devo, olej, vno, tkaniny, vlna, ale i otroci a tak bronz, jen byl vyrbn pmo v tomto mst.
ada dochovanch text nm ukazuje poet a sloitost obchodnch transakc. Nkter texty jsou psny
babylnskm typem klnovho psma a babylnskm jazykem, jin jsou psny klnovm psmem
domcho pvodu a jazykem domcm - ugarittinou.
Podobn obchodn stty, jako byl Ugarit, se vytvoily i na dalch mstech stedomoskho pobe.
Bylo to nap. ostrovn msto Arvad jin od Ugaritu, je si udrelo svou nezvislost i v dobch, kdy si
Egypt (v dob 18. dynastie) podrobil celou Foinkii.
Z dalch mst byly nejvznamnj pstav Byblos (starovk Gubla stedisko obchodu s Egyptem), pstav v mstech dnenho Bejrtu, a
soupec pstavy na jihu zem - Tyros a Sdn.
Vechna tato msta byla podobnmi stedisky obchodu, jako byl Ugarit.
Byla to ovem i msta, kde se stavly lod, kter pak byly pouvny
jednak pro vlastn dopravu, jednak prodvny do zmo. K rozvoji
loastv zde pisplo i to, e v blzkosti pstav byl dostatek kvalitnho
deva (cedrovho i dubovho), je se na stavbu lod pouvalo. Devo bylo
56
Busta Ugaritskho prince

ovem hledanm zbom i pro dlkov obchod. Velk zjem o import deva z Foinkie ml Egypt, a
proto sem ve 2. tiscilet p. n. 1. zamila svou expanzi. Foinick msta se dostala do egyptskho
vlivu a v polovin 2. tiscilet byla dokonce Egypany povaovna za egyptsk dravy, zejmna
pstavn msto Byblos. To s Egyptem udrovalo tsn styky ji od 3. tiscilet a podlelo se vznamn
na exportu foinickho zbo do Egypta. Byblos si v polovin 2. tiscilet p. n. 1. podmanil okoln
msta a vytvoil tak vt celek, jen se dky stykm Byblu s Egyptem stal souasn i oporou
Egypan na foinickm zem.
Jinak tvoila jednotliv msta ve 3. a 2. tiscilet vdy samostatn sprvn celky: jednotn stt se ve
Foinkii nevytvoil.

SRIE
ve 2. tiscilet p. n. l.
Geografick podmnky a etnick rznorodost siln podmiovaly
celkov vvoj vlastn Srie a byly nepochybn hlavnm
dvodem toho, e se na tomto zem nevytvoil dn stabiln
sttn tvar. Po cel 2. tiscilet jsme tak svdky rozlenn Srie
na adu drobnch stt a sttek, kter se stvaj hkou ve
snahch velkch mocnost o zskn nadvldy nad tmto zemm
a pedmtem dobyvatelskch snah Egypta, Babylnie, Chetit a
Churrit. asto se dovdme o osudech jednotlivch oblast
Srie jen z diplomatick korespondence nebo zprv egyptskch,
chetitskch a jinch panovnk.
Na potku 2. tiscilet, kdy ji byla zlomena nadvlda Ebly nad
Sri i dalmi oblastmi, ovlivovalo severn st Srie znanou
mrou msto Mari, lec na syrskomezopotamskm pomez u
eky Eufratu. Mari sice bylo samo siln poznamenno
mezopotamskmi vlivy, ale po hospodsk a politick strnce
siln podmiovalo vvoj v cel severn Srii.
Ji v tomto obdob, nebo o nco pozdji, zejm vzniklo v
Vykopvky v Mari
severn Srii sttn seskupen zvan Jamchad, kter doasn
sjednotilo celou severn Srii a uinilo na as konec partikularismu a rivalit malch syrskch mst,
je kontrolovalo ze svho stediska - msta Aleppa v severn Srii. Ebla je i v tto dob nesporn
vznamnm stediskem, kter je nm znmo z text jako hospodsk partner Mezopotmie i Anatolie
(v obdob obchodnch osad staroasyrskch kupc), zejmna pro export deva, lnnch textili a oliv. V
tto dob je mono prokzat i existenci silnj skupiny Churrit, kte se usadili zejmna v severn a
stedn Srii. Zde tak dolo v prvn polovin 2. tiscilet p. n. 1. k zaloen a rozvoji sttu zvanho
Mitannl.
Asi v 18. stolet se vytvoily siln, ale etnicky rznorod kmenov svazy, zahrnujc jak Churrity, tak
semitsk obyvatelstvo Srie a Palestiny, kter si na dlouhou dobu podrobily zejmna zem jin Srie
a Palestiny, poben oblasti (Foinkii), a dokonce na dlouhou dobu i Egypt. Podle egyptskch pramen nazvme tyto kmenov svazy Hykssy. Hykssov asi mli sv stedisko pedevm ve stedn a
jin Srii a v Palestin. V druh polovin 17. stolet zeslili Chetit sv snahy o proniknut z Mal
57

Asie do Srie a zd se, e stt Jamchad tvoil bariru proti jejich tlaku. Moci Chetit vak neodolal a
Chetit dobyli a vyplenili jeho hlavn msto Aleppo i jinji lec msto Alalach. Chetit proli Sri i
pi svm taen do Babylnu, ale Srii opt opustili.
V polovin 16. stolet (za egyptskho panovnka Ahmse I.) je kmenov svaz Hykss poraen
Egypany a vyhnn z Egypta. Egypan za dalch panovnk pronsledovali ustupujc kmeny dle do
Palestiny, pokraovali ve svm toku pes jin a stedn Srii a podrobili si pitom syrsk msta a stteky. Syrsk panovnky sice ponechali u moci, ale msta vyplenili a jejich obyvatelstvo oloupili. V
jednotlivch mstech zanechali Egypan sv posdky a domc vldce poddili dosazenmu
egyptskmu hodnosti, kter ml nejen vojenskou pravomoc, ale i prvo zasahovat do civiln sprvy a
daovch otzek. Daov poadavky Egypan vyvolaly u palestinskch a syrskch vldc odpor,
kter vyvrcholil tm, e se se svmi vojsky shromdili u msta Megidda a pipravovali proti
Egypanm der. Egypan vak shromaujc se vojska neoekvan napadli a zpsobili v roce
1468 p. n. 1. palestinskm a syrskm vldcm u Megidda tkou porku.
Egypan tak uhjili svou nadvldu nad palestinskmi a syrskmi msty i nadle a udreli si ji i na
potku druh poloviny 2. tiscilet, kdy se sna prosadit mocensky, alespo v severn Srii, Chetit.
Ze 14. stol. p. n. l. se nm dochovaly o vztazch mezi Egypany a syrskmi knaty zprvy v
dopisech, je se nalezly pi vykopvkch v egyptsk el-Amarn, sdelnm mst Amenhotepa IV.
(Achnatona).
Chetit se na potku sv Nov e orientovali pedevm na zskn nadvldy nad severn Sri. Ji
prvn panovnk nov doby, uppiluliuma I. (asi 13701330 p. n. 1.), porazil mocnou i Mitanni,
kter stla v Srii v cest jeho dobyvanm clm, a tm zpsobil zkladn mocensk obrat nejen na
pd Srie, ale na celm Pednm vchod. Zmizela tm velmoc, kter asi od 17. stolet p. n. 1.
ovldala rozshl zem Pednho vchodu vetn velk sti Srie, na zpad ovldala i pstup ke
Stedozemnmu moi a na vchod zpsobila doasn padek Asrie a vzbudila i oprvnn obavy v
samotn Babylnii, kter poala pipravovat systematickou a intenzvn obranu.
Chetit podporovali ve vlastnm zjmu partikularismus a snahy jednotlivch syrskch mst o
samostatnost a uzavrali s jednotlivmi stedisky vazalsk smlouvy, kter jim zaruovaly faktick
mocenskopolitick ovldn syrskch mst. Zstupcem chetitskho panovnka v Srii byli panovnci
msta Karchemie, kde vldli pslunci chetitsk vldnouc vrstvy.
Tm byl v Srii opt nastolen mocensk partikularismus a ani v severn Srii nedochz v tto dob ji
k dnm projevm snah o sjednocen zem. To ovem poskytovalo Chetitm vce prostoru pro
vlastn politiku a uvolnilo cestu jejich snahm o expanzi jinm smrem. Zdaila se jim jejich dvn
snaha zmocnit se severn Srie jako nstupit k boji o zskn nadvldy nad stedn Sri; tu se jim
podailo skuten zskat v ostrm soupeen s Egyptem, je vyvrcholilo bitvou vedenou mezi obma
velmocemi u msta Kadee na ece Orontu kolem roku 1285 p. n. 1.
Bitva u Kadee, v n sice Chetit nabyli vojensk pevahy, ale nedovedli j nleit vyut, je
potkem dlouhho obdob rovnovhy sil, kdy si Egypan podruj nadvldu nad Palestinou a jin
st Srie, zatmco Chetit mocensky ovldaj zem Srie na sever od Kadee. Tato situace trv
prakticky a do znien chetitsk e na rozhran 13. a 12. stolet p. n. 1.
Za doby chetitsk a egyptsk nadvldy zstal partikularismus syrskch sttek zachovn, ale
syrskm vldcm se dovednm vyuvnm napt mezi Chetity a Egyptem a manvrovnm mezi
obma tmito mocnostmi dailo vytvet doasn i vt celky. Hlavnm z nich byl kmenov svaz
zvan Amurru (= zpadn zem), zahrnujc oblast na zpad od hornho toku eky Orontu. Vdce
tohoto svazu, panovnk Aziru, rozil jeho moc na zpad, podrobil si i st foinickho pobe, zskal
obchodn cesty, a tm zabezpeil i hospodskou prosperitu tohoto svazku.
Po pdu chetitsk e vpadly i na zem Srie tzv. mosk nrody. ada syrskch mst byla zniena
(nap. Alalach), jin se opt stala nezvislmi malmi stty. Do severn Srie byli vytlaeni Luvijci,
kte zde zaloili sv sdlit a mal stty.
58

PALESTINA
ve 2. tiscilet p. n. l.
Na zem Palestiny se vyvinula mal knectv (Megiddo, Jeruzalm aj.) v ele s panovnky, mstsk
stty s hradbami atd. (podobn jako v Srii a Foinkii). Djiny Palestiny ve 3. a 2. tiscilet p. n. 1.
jsou vak siln poznamenny sousedstvm s mocnm Egyptem, kter po cel toto obdob politicky,
mocensky i kulturn zem Palestiny ovlivoval.
Egypan podnikali od potku do Palestiny vlen taen s clem podrobit si palestinsk zem a
uinit z nho nstupn prostor k dobyt Srie.
Jinak sdlela Palestina v tto dob v podstat osudy jin Srie: od 18. stol. byla zemm, na nm se
vytvoil kmenov svaz Hykss; a v 16. stol. byla opt prvnm sttem, do nho vstoupili Egypan
pi svm pronsledovn Hykss. Byla pi vlench akcch Egyptem vyplenna a podrobena. Vyplenn zem ukazuje ostatn i archeologick vzkum jednotlivch palestinskch mst V
palestinskch mstech zstaly egyptsk posdky a byli do nich dosazeni egyptt mstodrc, kte
vymhali od obyvatelstva vysok dan.
Teprve znik chetitsk e a mohutn migrace koncem 13. stol. zna konec egyptsk nadvldy. A do
Palestiny se dostvaj kmeny moskch nrod", pichzejc z Mal Asie; kmen Peleet (Filitni) se
na palestinskm pobe dokonce usadil a dal Palestin jej modern jmno.
Palestinsk sdlit nebyla tak rozvit a bohat jako foinick. Pevaovalo v nich zemdlstv a
pastevectv. Ni rove vrobk hmotn kultury ukazuje i ni rove emesla a tak obchod zde
nehrl tak velkou roli jako ve Foinkii a Srii.
Pro Palestinu 3. a 2. tiscilet p. n. 1. nemme dostatek psemnch doklad, abychom mohli spolehliv
popsat stav spolenosti. Majetkovou nerovnost vak prokazuj archeologick nlezy ji od 3. tiscilet
p. n. 1.

EGEJSK OBLAST
Nejstar evropsk civilizace a stty se vytvoily v bronzov dob, v druh polovin 3. a bhem 2.
tiscilet p. n. l., v Egejsk oblasti (Egeid). Nazvme tak zem a ostrovy lec v severovchodn
sti Stedozemnho moe, tj. na bezch Egejskho moe a v jeho vodch. Pat sem pedevm eck
pevnina, kde vznikla kultura heladsk (jej pozdn obdob tvo kultura myknsk), a ostrovy v
Egejskm moi, z nich skupina Kyklad a Krta daly jmno kulturm kykladsk a krtsk (mnojsk),
avak pat sem tak egejsk (zpadn) pobe Mal Asie a pilehl ostrovy s vznamnmi stedisky v
Trji a na ostrovech Lmnu, Lesbu a Chiu. V mnohm je spjat s Egejskou oblast tak nejvt ostrov
vchodnho Stedomo, Kypr.
Egejsk oblast le na perifrii nejstarch civilizac Pednho vchodu. Zpadn mal Asie byla
dokonce bezprostednm sousedem chetitsk e; i kdy vak s n byla ve styku, byla ji v bronzov
dob spjata e s Egeidou ne s Asi.
Jet v polovin 19. stolet zanal George Grote eck djiny rokem 776 (tradin datum prvn olympidy); ped
tmto datem leelo obdob znm jen z eckch mt. Egejsk civilizace bronzov doby byly objeveny koncem
19. stolet, kdy Heinrich Schliemann zaal soustavn archeologicky zkoumat Trju v severozpadn Mal Asii
(1870-1890) a Mykny a Tryns na Peloponnsu (od r. 1875) a Arthur Evans palc v Knssu na Krt (od r.
1900).

59

Vdom vedoucho postaven ecka v klasick" dob, velmi siln pedevm dky velkmu vznamu
klasick eck kultury pro pozdj kulturu evropskou, vedlo v minulosti asto k bezdnmu
promtn situace v klasickm obdob do vzdlenj minulosti. To zastralo skutenost, e vvoj Egejsk oblasti a jejho pedeckho i eckho obyvatelstva byl a do konce doby bronzov, tedy vetn
kultur krtsk a myknsk, v podstat odvozen, sekundrn ve srovnn s vvojem nejpokroilejch
bronzovch civilizac Pednho vchodu, a to civilizan i chronologicky. Snad nejnzornji to
ukazuje srovnn funkce psma v obou oblastech. Zatmco koncem 2. tiscilet p. n. l. existovalo v
Mezopotmii, Egypt a dalch pedoasijskch oblastech krom etnch psemnch hospodskch a
sprvnch dokument tak rozshl psemnictv, bylo v Egejsk oblasti koncem 2. tiscilet p. n. 1.
pouvno psma skoro vhradn k elm hospodsko-sprvnm.
I kdy vak jsou bronzov civilizace Egejsk oblasti sekundrn z hlediska celkovho vvoje sv
doby, jsou nesmrn dleit pro dal vvoj eck, a to nejen proto, e eck civilizaci umonily
navzat technicky i civilizan na vvoj Pednho Orientu (a pekonat jej), ale i proto, e civilizan
podnty z Orientu nepijmaly pasivn, nbr samostatn je originlnm zpsobem zpracovvaly a
vytvoily - v umn, mytologii i stn bsnick tradici - vysok hodnoty a trval zklad pro eckou
kulturu 1. tiscilet p. n. l.
Zpsoby, ktermi se civilizan podnty od potku neolitu dostvaly z Pednho vchodu do Egeidy, byly velmi
rozlin. Nkdy lo zejm o pm pesuny obyvatel, migrace, jindy o nepm psobeni prostednictvm styk
nejrznjho druhu. Tak smry tchto migrac a styk byly zejm velmi rozmanit; vedly jednak z Mal Asie
pes ernomosk iny na Balknsk poloostrov a do severnho ecka, jednak po moi z Mal Asie,
syropalestinsk oblasti a Egypta na ostrovy a eckou pevninu. Pesnou historii tchto migrac a styk nelze pro
nedostatek pramen rekonstruovat; nesporn je jen jejich celkov smr z Pednho vchodu do Egejsk oblasti a
jejich rozhodujc vznam pro potky egejskch civilizac.

Prodn podmnky
Egejsk oblast je geograficky nesmrn lenit a rozmanit. Vedle pevniny zahrnuje nkolik set
ostrov o velikosti od nepatrnch skalnatch tes a po velk ostrovy, jako je Euboia nebo Krta.
Velik a nhl jsou vkov rozdly mezi pmoskmi plnmi a etnmi pohomi, vtinou
vnitrozemskmi, nkdy vak spadajcmi pke pmo do moe.
Nejvy eck hora Olympos (pes 2 900 m), mytick sdlo
nejvyho boha Dia, le nap. jen asi 30 km vzdunou arou od
vchodnho eckho pobe a poho Parnssos (skoro 2 500 m),
tyc se nad slavnou delfskou vtrnou, je od severnho pobe
Korintskho zlivu vzdleno jet mn.
etnmi pohomi, jejich hlavn masv probh eckou pevninou od
severu k jihu, ale jejich vbky se thnou vchodozpadnm smrem
asto a k moi, je ecko rozdleno na destky relativn uzavench
Vrchol hory Olymp, kde dajn sdl bohov.
oblast velikosti naich okres nebo v nkolika mlo ppadech
(Thessalie, Boitie, Attika, Elis, Laknie, Messnie) kraj. Jdrem jejich
zem je zpravidla vt i men rodn pl sahajc vtinou a k moskmu pobe a obklopen pahorkatinou
i svahy hor, vhodnmi v nich polohch pro letn pastvu dobytka a poskytujcmi dv a kmen na stavby.
Podobn jsou utveny i ostrovy a velmi lenit zpadn pobe Mal Asie, kde vak jsou rodn pln mezi
zpadnmi vbky anatolskch poho rozshlej a mn izolovan.
Jednotliv krajiny pevninskho ecka, ostrov a maloasijskho pobe se od sebe li, asto velmi vrazn,
svou velikost, rozsahem plochy obdlvateln pdy a pastvin, surovinovm a nerostnm bohatstvm i svou
pstupnost a monostmi spojen s okolnm svtem. To ve mlo velk vznam pro jejich historick osudy, pro
jejich msto ve vytven eck kultury i v politickm a mocenskm ivot ecka a Egejsk oblasti. Tak relativn

60

oteven krajina s rozshlmi pastvinami na severovchod ecka a pln stednho ecka a Peloponnsu
pitahovaly lovce a pozdji ran zemdlce ze severovchodu a vchodu. Naproti tomu zejmna severn a
severozpadn oblast ecka a ostrovy v Jnskm (zpadnm) moi, oddlen horami od center kolem Egejskho
moe, byly spjaty spe se zpadnm Stedomom a evropskm vnitrozemm a jejich vvoj byl proti ostatnmu
ecku zpomalen. Ostrov Krta a pozdji zpadn maloasijsk pobe vdily za svj vznam mj. i sv poloze na
nmonch (resp. pozemnch) cestch, kter spojovaly Pedn Asii a Egypt se Stedomom.

Pes lokln rozdly je ovem Egejsk oblast ekologicky jednotnm celkem. Pevld mrn
stedomosk podneb, jen vysokohorsk oblasti zasahuje kontinentln evropsk podneb s krutmi
zimami, kdeto vnitrozemsk oblasti, oddlen od moe, podneb africk s tropickmi vedry. Vude
jinde jsou zimy mrn a vlhk, letn vedra jsou mrnna suchmi chladivmi vtry vanoucmi pes
moe od severovchodu.
Zemdlstv
ecko nepat mezi ty oblasti, kde zemdlstv vzniklo. Jeho znalost se sem rozila z Pednho
vchodu. Dailo se zde dobe obil, lutninm, fkm a ovoci. Pozdji se do ecka dostalo i pstovn
oliv a vna.
Z domcch zvat je pro Egejskou oblast typick ovce a kozy, kter se mohou pst i v hornatjch
oblastech. Velice dleitm zdrojem potravy byl rybolov a tak lov na vysokou zv.
Nerostn bohatstv
zem Egejsk oblasti je velmi bohat na kvalitn stavebn kmen. Jsou to rzn druhy vpence,
z nich nejcennj je mramor. Co se tby kov te, bylo nutn st zsob do ecka dovet.
Prameny
Archeologick prameny jejich mnostv neustle roste od Schliemannovch objev. Mezi
nejvznamnj pat mnojsk a myknsk palce.
Psemn prameny ve srovnn s jinmi soudobmi civilizacemi Pednho vchodu jich je velmi
mlo. Zachovaly se pevn jen tabulky z mnojsk Krty a myknskho ecka.
eck povsti byly peneny pevn stn formou. Zakldaj se sice na historickch udlostech,
avak netvo souvisl vklad a to velice ztuje jejich datovn.
Potky vroby kov
Do Egejsk oblasti zan pronikat znalost vroby kov (m a bronz) kolem roku 3000 p.n.l.
Metalurgie byla vynalezena nejspe v Anatolii asi v 6. tiscilet p.n.l. a ji v polovin 4. tiscilet
p.n.l. vstoupila Anatolie do doby Bronzov. Brzy po roce 3000 zan vroba kov pronikat i do
pevninskho ecka a na Krtu. S enm vroby kov je spojen i potek specializovanch emesel a
spoleensk dlby prce i zven celkovho bohatstv spolenosti a jeho nerovnomrnho
rozdlovn. V Egejsk oblasti tak bhem 3. tiscilet paraleln vznikaj na eck pevnin i na Krt
pedpoklady pro vznik mstsk civilizace a sttu.

PEDPALCOV

OBDOB NA

KRT

Archeologick nlezy ukazuj na znan vvoj specializace ve vrob kov, kovovch nstroj,
zbran, zlatch perk, kilovch ozdob a kamennch i keramickch ndob. O rovni stavitelstv
svd nap. dm ve Vasiliky na vchodn Krt nebo stavebn komplex ve Furnu Korifi. Koncem
Pedpalcovho obdob jsou tak znan vyvinuty pravidelnj nmon styky se Sri, Kyprem,

61

Egyptem i Itli. Kolem roku 2000 p.n.l. existovaly na Krt velik vesnice, na mstech budoucch
palcovch mst i jinde: v Knssu, Faistu, Pallii, Vasiliki a Mirtu.
Bronzov doba v ecku ped Pchodem ek
Vesnice byli asto budovan na nzkch pahorcch moe. Nabvaly postupn mstskho charakteru:
domy byly spojeny v mal bloky, zk ulice mezi nimi byly nkdy dldny
Domy se stavly nesuench cihel na kamennch zkladech a jejich zdivo bylo prokldno devnmi
trmy. Byly pouvny i taky na stechu. Tento vvoj vak byl v celm ecku nsiln peruen
rznmi dobyvateli. Nkte z tchto dobyvatel byli pedkov historickch ek.

MNOJSK

CIVILIZACE (OBDOB PRVNCH A DRUHCH PALC)

1. obdob:
2000 p.n.l.
1700 p.n.l.
2. obdob:
16. stolet p.n.l.
15. stolet p.n.l.
Prvn polovina 14. stol.p.n.l.

prvn msta s palci na Krt

znien palc zemtesenm
poslen styk Mnojsk Krty s eckem
znien palc mimo Knssos
znien Knssu a znik mnojsk civilizace

V prvn polovin 2. tiscilet vstoupila Krta jako prvn v Evrop do obdob civilizace. Bylo nutno
vytvoit nov sprvn orgny. Vznikala msta a palce jakoto centra nov organizace spolenosti. Pro
hospodsk a sprvn ely bylo tak zavedeno psmo.
Politick djiny
Krty jsou nm neznm. Prvn msta a palce vznikla kolem zatku 2. tiscilet. Titm vvoje
byla stedn Krta s msty Knsso, Faitos a Mallia. Mrov vvoj pokraoval a do pol. 2. tiscilet,
kdy byl peruen prodnmi katastrofami. Ty zniili palce v Knssu, Faistu i Mallii a pouvaj se
jako dltko mezi prvnm a druhm palcovm obdobm. Prv druh palcov obdob je povaovno
za obdob nejvtho rozkvtu mnojsk civilizace.
Mnojsk msta a palce
Msto Knssos leelo asi 6 km od severnho pobe Krty.
Krom palce nebylo soustavn prozkoumno a jeho
rozsah je tud znm jen z nhodnch nlez a omezench
vkop. Plc leel uprosted msta. Ml nkolik podla.
V jeho pmm okol stly domy obvan zejm
vznamnmi leny aristokracie. Stedem knsskho
palce(i vech ostatnch minojskch palc) byl obdln
dvr, kde se patrn odbvaly rzn ceremonie a hry.
Msto Pallia leelo na severnm pobe Krty v zk
rodn plni asi 30 km od Knssu.
Palc Knssos pravdpodobn podoba
Knssos, Malla, Faistos a Zakro jsou nejvtmi dosud
objevenmi palci. Vedle nich je vak znm i ada mench palc a honosnch dom: Hagia
Triada(u Faistu), Tylissos, Archanes a dal.
Msta a palce svd o existenci vysplho stavitelstv, je pouvalo cel ady specilnch emesel.
V obdob prvnch palc je umleckm vrcholem vroba polychromn malovan vzy. V druhm
obdob to je vroby gem (polodrahokam s vyezvanm vzorem), klenoty a tepan kovov vzy.
62

Velmi rozvinut bylo uvn peet. Jejich funkce patrn souvisela s hospodskm systmem palc.
Oznaovaly a ochraovaly vlastnictv a zaruovali kvantitu dodvek do palcovch sklad a z nich.
Hospodstv a spolenost
Obraz hospodstv a socilnho uspodn mnojsk Krty ukazuje palce nejen jako sdla vldc a
moci, ale tak jako centra sprvy a hospodsk organizace oblast, kter jm podlhaly.
Ve spolenosti mli nejvy postaven:
1) panovnick rodiny, kter sdlily v palcch
2) vrstva bohatch obyvatel, ijcch v honosnch
domech a vilch (sem patila napklad aristokracie,
panovnkova druina, ale tak psai a ednci spjat
s palcem)
3) tet skupinu tvoili pedevm zemdlci a daleko
mn poetnj emeslnci
4) zejm i na mnojsk Krt existovali otroci. Nen vak
znm jejich poet, zamstnn ani postaven
Sloupoad v palci Knssos
eny mli v mnojsk spolenosti daleko volnj a
vznamnj postaven ne v pozdjm ecku. ena byla
nejsp tak hlavnm bostvem zobrazovanm za doprovodu zvat nebo s menm muskm bohem
po boku. Nejsou zde vak dn monumentln chrmy. Bostva byla uctvna v domcch svatynch,
na volnch prostranstvch
V eckch bjch mla Krta nadvldu nad moem. Existuj sice archeologick dkazy o vskytu
minojskch sdli na nkolika ostrovech, avak pedstavy o krtsk nadvld nad celm Egejskm
moem nejsou nim potvrzeny. Mnojsk Krta vak provozovala rozshl dlkov obchod, kter j
ml obstarat jak zkladn suroviny (m a cn), tak i umleck (slonovina, polodrahokamy).

Konec mnojsk civilizace

Od 16. stolet velmi zeslily styky mnojsk Krty s eckou pevninou.
V 15. stolet se et Achajov stvaj pny Knssu a z nj ovldli vtinu
ostrova. Ostatn krtsk msta vyla v polovin 15. stolet postiena
katastrofou, z ni se vtinou ji nevzpamatovala. Mallia a Faistos
pestaly bt stedisky moci. Nadvlda achajskho Knssu trvala asi do
prvn poloviny 14. stolet, kdy byl knssk palc vyvrcen.
Mnojsk civilizace zanikla.

MNOJSK
Nstnn freska - Princ s liliemi

KULTURA

(z refertu)

Vliv civilizace pednho vchodu (zvl. Egypta a Mal Asie)kivtka moskch cest z Asie, Afriky a
Evropy.

- Obyvatel -

Mnojci

dodnes
nerozlutn
jazyk
- Achjov od r.1450pnl., jazyk archaick etiny texty linernho psma B
(poupraven
krtsk
linern
psmo
A),
kter
rozlutil
M.Ventis
- Eteokran prav Kran, pouvali minojsk psmo
Podle Homra pobvalo na Krt - Pelasgov, Drov, Eteokran, Kydonov, Achtov
63

Minojsk doba se podle Evanse dl na ti obdob ran, stedn a pozdn mnojsk obdob
Dnes se pouv rozdlen podle destrukc palc.

PEDPALCOV OBDOB: 2500-2000PNL.

Osdlen Krty z mal Asie a severn Afriky, prvn osadnci v nin Messar
Specializovan emesln vroba perky, ndoby
Stavby s mnoha mstnostmi
Stavba prvn flotily
Sociln rozdly vzdoba hrob
OBDOB PRVNCH PALC: 2000-1700PNL.
Palcov hospodstv = moc je centralizovna do palce, palc je hospodsk a politick centrum.
Vrchol
je
za
vldy
krle
Mnoa
eck mytologie, syn foinick krlovsk dcery Eurpy a Dia, kter ji unesl(v podob bka); Mnoova
manelka Psifa porodila netvora Minotaura napl bk, napl lovk (tauros=bk) trest boha moe
Poseidona za Mnoovo provinn; Mnotaurus il v labyrintu, byl zabit athnskm hrdinou Thseem
za pomoci mnoovi dcery Ariadny Ariadnina nit.
Hlavn msto Knssos palc Labyrinthos = palc dvojit sekery ( z eckho labrys sekera =
kultovn symbol).
(sdlo vldce a stedn sprvy, hospodsk centrum a skladit zemdlskch zsob (olej, obil,
vno).
edn mstnosti, emeslnick dlny, velk poet obytnch mstnost s koupelnami a vanami, spletit
schody a schodit =) bludit.
Uprosted obdlnkov dvr hry s bky (viz fresky).
Bez opevnn (mrumilovnost?, obchodnci a moeplavci).
Palc byl znien zemtesenm a objeven anglickm archeologem A. Evansem.
Dal palce ve Faistu, Mlii, Kato Zakru.

OBDOB

DRUHCH PALC

1700-1450PNL.

Vrchol mnojsk civilizace.

Obnova palc nov a mohutnj, propojen sdli ulicemi, domy stavny z vysuench cihel.
Zaveden troj kanalizan systm voda pitn, deov, zneitn.
Krta je nmon velmoc.
64

Obchod Au,Ag, Cz, Zn, olej, vno, med, keramika (vysok rove, barevn zdoben-Kamarsk
keramika, eny zobrazovny jen s obnaenmi adry).
Vbuch sopky Santorini =) padek a od roku cca1450pnl.myknsk nadvlda.
Kultura:
Psemn zznamy na hlinnch tabulkch nerozlutny tzv. linern psmo A
( z pvodnho obrzkovho evidence emeslnk a zemdlc).
Relify na ndobch, bronzov soky mu a en, zlat zdoben e
Nstnn malby prodn motivy i bn ivot
Hry s bkem pemety akrobat pes bka, kultovn zve (symbol kultu b rohy)

MYKNSK CIVILIZACE
2000 p.n.l.
1900 1600 p.n.l.
16. 15. stolet p.n.l.
2. pol. 15. stol. p.n.l.
14. 13. stol. p.n.l.
asi 1220 1180 p.n.l.
konec 13. stol.p.n.l.
2. pol. 12. 11. stol.p.n.l.

Pchod ek(Achaj) do ecka

pedmyknsk obdob
ran myknsk obdob
Achajov v Knssu
vrcholn myknsk doba
vpd moskch nrod(egejsk sthovn)
prvn vlna nien myknskch palc
definitivn pd myknsk civilizace,
severozpadnch ek

pchod

Dr

Pchod ek
Pedkov ek pili do ecka nejspe v dob mezi 2200 1900 p.n.l. Vy datum je blzk datu
pchodu indoevropskch kmen (Luvijc, Palajc a Chetit) do Mal Asie, ni datum pchodu
tvrc kultury Troje VI. do Troje. Pesn smr pchodu ek neznme, vme jen, e jejich dvj
domov leel severnji.

Stedn heladsk (pedmyknsk) obdob v ecku

(asi 1900 1600 p.n.l.)
eck kmeny, kter kolem r. 2000 pili do ecka, byli na ni civilizan rovni ne nositel
heladsk kultury 3.tiscilet. At kdokoli zniil Lernu a ostatn ran heladsk sdlit, vvoj eck
pevniny k mstsk civilizaci byl doasn zastaven a ecko bylo pedstieno mnojskou Krtou a pod
jejm vlivem i nktermi ostrovy. Archeologicky se toto peruen vvoje projevilo jako vrazn
schudnut.
Tak se dnes pchod prvnch Indoevropan do ecka jev zcela jinak, ne jak byl mnohdy len v prvn polovin
20.stolet historiky, kte byli v zajet nacionalistickch nebo rasovch mt. Jejich teorie v rznch variantch
pedpokldaly, e Indoevropan pinesli do ecka vy kulturu je jim byla vrozena nebo alespo jej zrodky.
Ve skutenosti pili Indoevropsk kmeny do oblasti vysplej kultury, ne byla kultura jejich a jejich vztah byl
rozporn. Zniili sice mocensk centra vznikajc heladsk mstsk civilizace, na druh strane se vak smsili
s mstnm heladskm obyvatelstvem a mnoh z jeho kultury pevzaly. Z tohoto splynut vznikla ped polovinou
2.tiscilet myknsk kultura, kter m sv koeny prv tak v pedeckm vvoji v Egejsk oblasti jako v nov

65

pchozm obyvatelstvu.Obrazn lze ci, e ekov se staly eky teprve v novm prosted a pod jeho vlivem,
prv tak jako se historick etina vyvinula teprve v ecku a pod stenm vlivem mstnho jazyka a kultury.

Proces konsolidace (tedy ustlen, sjednocen ) nov etnick situace a splvn obyvatelstva a kultur
probhaly v ecku zejm po vtinu stedn heladskho obdob. Zbytky materiln kultury t doby,
n jedin pramen jejho poznn, jsou vtinou neopevnn, jsou bez palc a vtinou i jinch
vtch budov ( nejlpe prozkouman velk vesnice v Dorion - Malthi na Peloponsu v Messnii
byla opevnna ).Bronzov zbran, zpotku vzcnj, se postupn znovu rozhojuj, k vrob je
pouvno i kamene a rohoviny. Tak zmosk styky jsou zpotku minimln, vjimku tvo styk
s Krtou, dosvden od potku obdob a k jeho konci se velmi roziujc. Ke konci obdob meme
pozorovat tak rst potu vesnic (a tedy hustoty obyvatelstva) a slc mnojsk vliv ve vzdob
keramiky.

Ran myknsk obdob

(PH I-II, 16. 15.stol.p.n.l.)

Lv brna v Myknch

Monumentln pevnosti, hrady a palce, kter jsou v nach

pedstavch tradin spjaty s myknskmi stty, pochzej
tm bez vjimky teprve z vrcholnho obdob myknsk
civilizace, ze 14. 13. st. p.n.l.
Pro pedchzejc dv stalet 16.a 15., nen nae
dokumentace o mnoho plnj ne pro obdob
pedmyknsk. Krom keramiky, je zce napodobuje
souasnou keramiku mnojskou a ukazuje, odkud myknsk
kultura od potku brala svou inspiraci, znme vlastn jen
hrobky panovnk myknskch stt: slavn achtov hroby
z Mykn a monumentln, tzv. tholov hrobky, kter se
v 15.stol. rozily v mnoha eckch oblastech.

Myknsk achtov hroby

V Myknch jsou dnes znm dv kruhov pohebit, v nich
byli podle bohat vbavy hrob zejm pohbvni v 16.stol.
vldcov Mykn a jejich rodiny. Obe pohebit tvoila kdysi
soust rozshlejho hbitova, jeho st byla pozdji
zastavna pi roziovn myknsk pevnosti. Star kruh B,
jeho nejstar hroby sahaj jet do stedn heladskho
obdob, byl objeven eckmi archeology v 50.letech minulho
stolet. Ve 14 achtch tu bylo pohbeno 24 osob s bohatou
vbavou bronzovmi mei, dkami, noi, zlatmi a
stbrnmi pohry, dalmi perky a jednou posmrtnou maskou
z elektronu. Mlad a mnohem bohat kruh A se esti achtami
(celkem 14 pohb) byl objeven u H.Schliemanem, ponvad
Agamemnnova posmrtn maska
le uvnit pevnosti, tsn za Lv branou. Skvl bohatstv jeho
hrob je dobe znmo ze Schliemanovch popis. Jeden
z nejbohatch obsahoval nkolik set pedmt, m.j. ti zlat masky, dv zlat koruny, osm zlatch
diadm, skoro ticet bronzovch me, pt zlatch a destku stbrnch vz, dal pedmty ze zlata,
stbra, bronzu, alabastru, fajnse, slonoviny, baltskho jantaru atd. achty v obou kruzch byli na
povrchu znaeny kamennmi stlami (obdln desky postaven na vku) vtinou zdobenmi
66

relifnmi ornamenty nebo scnami z lovu, dostih, vlky a souboj zvat, neobsahovali dn
npisy.

Vchod do hrobky

Kopulov hrobky
Druhm, pozdjm typem hrobek myknskch vldc jsou
kopulov (tholov, od eckho tholos ) hrobky, tj. do ternu
zaputn kruhov mstnosti zaklenut falenou klenbou.
Nejvt z nich, tzv. treova pokladnice Myknch, m
prmr 14,5 m, jej klenba je 13 m vysok a pstupov
chodba vyznut do svahu (dromos ) je pes 30 m dlouh.
Tholov hrobky, vesms vyloupen ji ve starovku, jsou
znmy z celho Peloponsu ( Sparty, Messnie, Agru, Pylu
), ve sednm ecku z Attiky a Boiotie a v severnm ecku
z Iolku v Thessalii.

Ran myknsk spolenost

Bohatstv achtovch hrob je v takovm kontrastu s nedostatkem svdectv o rstu obecn
civilizan rovn ran Myknskho ecka (ran myknsk sdlit si zachovala vesnick rz bez
vznamnjch kamennch staveb), e vedlo nkter badatele k hypotze, kter se opr o eck
povsti a hovo o pchodu cizch dynasti z Pednho vchodu na potku 16. stol. Tato hypotza je
zatm nedokazateln. Ostr kontrast mezi bohatou vldnouc pikou a ostatnm obyvatelstvem trval i
v 15. stol., kdy jej symbolizuj vstavn kopulov hrobky na jedn a trvajc nezetelnost stop po
ostatnm obyvatelstvu na stran druh, a byl zejm pznan pro vvoj ran civilizace v ecku. At
u vldcov pohbvn v achtovch hrobech v Myknch byli jakhokoli pvodu, je celkem obecn
shoda v tom, e sv bohatstv nezskali jenom v ecku. etn jejich poklady pochzej z Krty,
nkter snad z Egypta. Nevme, zda je zskali jako odmnu za oldnsk sluby v cizin nebo
loupe a obchodem spojenm s pirtstvm. Vlen (a loveck ) charakter myknsk civilizace, kter
je v ostrm kontrastu s civilizac minojskou, dokldaj scny s vlenmi vozy na stlch achtovch
hrob i napklad zlomek stbrn vzy, znzorujc oblhn msta a mnostv zbran v hrobech. Zd
se, e v 16. stol Achajce pevzali jen nkter mono ci vnj znaky civilizace a e jin,
podstatnj rysy pedevm stavba mst jako center moci i hospodsk sprvy a uvn psma se
vyvinuly teprve dodaten. Nhrobn stly na achtovch hrobech jsou bez npis a zatm nejstar
zznamy psan myknskm linernm psmem B pochzej nejdve ze 14. stol. z Knossu. Bhem 15.
stol. se nov civilizace rozila po vtin jinho a stednho ecka a bohat vybaven hroby,
existujc vedle kopulovch hrobek panovnk, svd o celkovm rstu bohatstv spolenosti, nejen
jejich piek.
Geografick rozdlen kopulovch hrobek a od 14 stol. i palc ukazuje, e ecko bylo v tto
dob rozdleno mezi nkolik myknskch stt, nic neukazuje na vedouc postaven Mykn. Meme
asi vit eckm legendm, e tyto stty ily nkdy v mrovch stycch a jejich vldnouc rodiny byli
spjaty pbuzenstvm a satky, e vak asto mezi sebou bojovaly. Byli ovldni vlenickou lechtou
v ele s nelnkem panovnkem, a meme-li vit naim neplnm pramenm, bylo jejich sociln
sloen charakterizovno hlubokmi protiklady, avak jejich hospodsk a sprvn organizace byla
primitivnj ne na Pednm vchod a na Krt. S Krtskm ekonomickm a sprvnm systmem se
Achtov seznmili v prbhu 15. stol. a pevzali jej a spolu s nm i znalost psma.

Myknsk msta a palce

67

( 14. 13.stol )
Ve 14. stol. se staly stedisky myknskch stt vstavn palce vyzdoben po Krtskm zpsobu
freskami, vybaven kanalizac a koupelnami. Jejich zkladn pdorys nebyl se vak od Krtskch
zsadn odlioval: stedem nebyl dvr, nbr panovnick megaron mstnost s krbem oltem
uprosted a tymi sloupy okolo nho. Zasedal v nm zejm vldce se svou druinou. Jako na Krt
byli v palcch krom obytnch mstnost v bonch a zadnch traktech tak dlny, skladit a
archvn mstnosti, kde byli skladovny tabulky se zznamy o palcovm hospodaen.
Nejlpe prozkoumny jsou palce v Myknch, Tryntu a Pylu na
Peloponsu, myknsk palc na athnsk akropoli byl pi
pozdjch pestavbch zcela znien, palc v boiotskch Thbch
le pod zstavbou modernho msta. V Boiotii le tak ostrovn
pevnost Gla s palcem ( jej plocha je asi sedmkrt vt ne
rozloha Mykn ), jej starovk jmno neznme, v Thessalii je
zkoumn Iolkos aj. Podle eckch povst se pedpokld i
existence dalch, dosud neobjevench palc, m.j. i ve Spart.

Palce stly obvykle na vyvenm mst a okolo nich se

rozkldaly pbytky ostatnch obyvatel. Meme snad hovoit
o mstech a jsou mn prozkoumna ne palce, pod
Zlat ndobka nalezena v hrob v Myknch
pevnost v Trynthu leelo msto s pravidelnou st ulic,
souvisl zstavba mimo pevnost je dnes znma i z Mykn. Velk pe byla vnovna zsobovn
vodou, do Polskho palce byla nap. voda vedena visutm devnm vodovodem ze vzdlenosti asi 1
km. Mezi sebou byla myknsk msta spojena st cest irokch v prmru necel 2 m, nkdy vak a
3, 5 m, s umle upravenm povrchem, kamennmi podprnmi zdmi a mstky.
Politick a spoleensk d
I ve vrcholn fzi myknsk doby bylo zejm ecko (i ostrovy Egejskho moe) rozdleno do ady
stt ovldanch vlenickou lechtou v ele s vldci nelnky. Nevme, jak nebezpe vedlo
nkter z nich ke stavb mocnch pevnost, nejspe to vak to byli vzjemn loupeiv vlky o zem,
stda a poklady, znm z eck herojsk tradice. Tabulky psan linernm psmem B a nalezen
v nejvtm potu v Knossu (nejdve 14.stol.) a v Pylu (konec 13.stol.) ns seznamuj alespo
sten s funkc palce jako hospodsko administrativnho centra urit oblasti. Obsahuj
pedevm zznamy o pjmech, vdajch a stavu majetku a zsob palc.

Ohroen a znik myknsk civilizace

(konec 13. 11. stol. p.n.l.)
13. stol. je dobou nejvtho geografickho rozen a zrove nejvt uniformity myknsk kultury,
kter v t dob zahrnovala cel Peloponnsos, ostrovy pi zpadnm pobe ecka, velkou st
stednho ecka a Thessalie, ostrovy stednho a jinho Egejskho moe a nkter msta na zpadnm
pobe Mal Asie. zrove vak neustl posilovn obrany myknskch center, pedevm ve
vchodn sti pevniny, svd o rostouc nejistot. Z druh poloviny 13. stol. pochz patrn i hradba
na Korintsk ji, snad obrann opaten proti njezdm. Koncem 13.stol. byla ada myknskch sdel
zniena, nebo oputna. Byli znieny m.j. domy lec mimo hradby pevnosti v Myknch, palc
v Pylu a asi ostrovn pevnost Gla v Boiotii. Z 12.stol. je znm jen asi polovina potu Myknskch
sdlit z 13.stol.
Po krtkm a stenm zotaven v prvn polovin 12.stol. dochz v druh polovin 12.stol. k dal
vln katastrof, je definitivn zniila zbvajc centra myknsk civilizace v. Mykn, Trintu a
ostrov. Myknsk palce a pevnosti ji nikdy nebyli obnoveny. Archeologick svdectv o padku a
pdu Myknsk civilizace nelze jednoznan spojit z dnou historicky doloenou udlost.
68

Dorov postupn obsadili asi bhem 12.a 11.stol. jin a vchodn st Peloponsu, tedy kdysi
centrln oblasti myknsk civilizace na eckm jihu. Za nimi pronikajc severozpadn kmeny
(nazvan tak podle svch sdel v klasick dob) obsadily severozpadn Peloponnsos a zpadn st
stednho ecka s pilehlmi ostrovy.A tedy nelze popsat prbh pdu myknsk civilizace, zd se,
e oslabena vlkami i vnitnmi spory podlehla podobn jako ada stt na Pednm vchod
nporu tonku ze Severu.
Mosk nrody a Egejsk sthovn
Konec Bronzov doby na Pednm vchod a v Egejd.
Civilizace a stty bronzov doby na Pednm Vchod a v Egejsk oblasti ve 3. a 2. tis.p.n.l.
pedstavuj prvn vrchol starovkch djin. Jejich vznik byl umonn rstem celkovho bohatstv
spolenosti v Mezopotmii a v Egypt a o nco pozdji v dalch oblastech Pednho vchodu a
v Egejsk oblasti.
Zkladem tohoto rstu bylo vznamn technick i organizan zdokonalen zemdlstv, je tvoilo
zklad hospodstv starovkch stt a rychl rozvoj specializovan emesln vroby, na prvnm
mst taven a zpracovvn kov. Vy nroky, kter spolenost kladla na emeslnou vrobu,
znamenaly vak tak podstatn rst nrok na opatovn surovin a pedevm na jejich vbr a to i
v oblastech, kde se nkter dleit suroviny nap. pro vrobu bronzu, pro stavbu lod a kamennch
budov nevyskytovali. Vsledkem bylo definitivn pekonn sobstanosti a tm izolovanosti oblast
a spolenost a to tm spe, e prv nejvznamnj zem tto doby, Mezopotmie a Egypt nkter
zkladn suroviny postrdaly
Pohyby kmen koncem 2.tiscilet
Komplikovan systm stt, kter se vytvoil v Bronzov dob na Pednm vchod a v Egejsk
oblasti, byl v posledn tvrtin 2.tiscilet otesen boulivmi posuny kmen pichzejcch nejspe od
severu. Jejich vsledkem bylo znien nkterch a oslaben jinch stt i znan etnick zmny v ad
oblast pednho vchodu a Egejdy. Dle archeologick dokumentace se zd, e pvod tchto posun je
teba hledat v karpatsko dunajsk oblasti odkud se snad v dsledku populan exploze spojen
s klimatickmi zmnami tla nov kmeny na jih, z Makedonie do ecka.
Udlosti v Mal Asii jsou spjaty s toky tzv. moskch nrod. Egyptsk panovnk Ramesse III.
popsal slu moskch nrod a jejich njezdy na Egypt v 8.roce sv vldy ( asi 1176 p.n.l.) Ped jejich
rukama neobstla dn zem Chatti (Chetit), Qode (Kilikie), Karchemi, Arzava, Alaija (Kypr)
Tento tok nebyl prvn. O ti roky dve popsal Ramesse III. tok proti Egyptu po moi i po zemi ze
zpadu, piem spojenci Libyjc byli nkter z moskch nrod a ped tm odrazil Merenptah
v 5.roce sv vldy (asi 1220 p.n.l.) podobn tok ze zpadu seveany pichzejcmi ze vech zem
moe. Ramesse III. Zaznamenal, e tonky odrazil u Nilsk delty. Kmen Filitn jedin zatm
bezpen identifikovan, se vak usadil v blzkosti Egypta, v pmosk oblasti Palestiny, tedy
v oblasti, kter do t doby podlhala Egyptu. Zda k usazen dolo se svolenm Egypta , i bez nho,
nevme. Jist vak je, e Egypt ztratil natrvalo svj vliv v Palestin a sthl se, oslaben vnitnmi spory,
do svch pirozench hranic v Africe.
Slova Ramesse III. O nporu severnch tonk lze dobe slouit s dalmi historickmi a pedevm
archeologickmi zprvami. Druh pol. 13.stol.p.n.l. mla chetitsk e rostouc pote na zpad a na
Jihu Mal Asie. Nejpozdji kolem r. 1200 p.n.l. padla Troja, lec pmo na cest z Evropy do Mal
Asie. Kolem r. 1200 p.n.l. chetitsk e padla, jej hlavn msto bylo znieno a stejn osud postihl
dal msta v Mal Asii, mezi jinm Mesin a Tarsos na jihu. V Srii byl vyvrcen Karchemi, Hama,
Uvarit na pobe.
Obtnj je zatm identifikace kmen uvedench v Egyptskch npisech se znmmi jmny t doby,
dn hypotza - dajn jsou to Achtov to vak nen potvrzeno. Na potku 12.stol.p.n.l. byli tak
69

Srie a Palestina na Dlouhou dobu zbaveny nadvldy pedoasijskch velmoc (vpd Asyrskho
Tiglatpilesara I. Do Srie kolem r. 1110 byl jen epizodou) a v posledn tvrtin 2.tiscilet se tam
postupnm usdlovnm Aramejc a hebrejskch kmen vytvoila zcela nov etnick a politick
situace.
Nevme bezpen, jakou lohu pi zniku myknsk civilizace v ecku i v Egejsk oblasti hrli toky
moskch nrod a o nco pozdji pchod dorskch a tzv. severozpadnch ek do ecka.Teprve
koncem nsledujcho temnho obdob eckch djin ( asi 1100 800 p.n.l.), na potku elezn
doby, vstoupilo ecko do obdob civilizace znovu, navazujc technicky i kulturn v mnohm na
myknsk obdob, avak nespoutno spoleenskoekonomickm dem a sttnmi formami zddnmi
z bronzov doby.

OSTATN EVROPA V DOB BRONZOV

( 1900 - 700 p.n.l. )
Celkov charakteristika a chronologie
Civilizace doby bronzov na evropskm kontinentu navzala svou podstatou na neolit, rozvinula jeho
podstatn znaky. Bylo to umonno dalm rozenm metalurgickch znalost. Tam kde byl dostatek
mdnch a nyn i cnovch rud nebo jin zdroje pro jejich zskvn smnou se vvoj znan
urychlil. Zpracovn kov, pedevm bronzu, doshlo vysok rovn. Je teba zdraznit, e z hlediska
technickho byli metalurgick znalosti z vroby bronzu v nitru Evropy pekonny a prmyslovou
revoluc nejnovj doby.
Star doba bronzov
Reineckv stupe A, dlen na podstupn A1 A2 , nkdy i A3, asi 1900 1500 p.n.l. m
nejvznamnjho zstupce v untick kultue s jdrem osdlen v eskch zemch a stednm
Nmecku. Nelze vak opomenout oblasti nejbli Egejskm nebo zpadoanatolskm stediskm,
kter byli prostednky novch impuls.
Bohuel nedostatek archeologickch nlez nedovoluje jet pesnji hodnotit tehdej dn na
Balkn.
Untick kultura zavrila vvoj pedchoz doby a tak vytvoila postupn velk stedoevropsk
celek s vysplej ekonomickou, kulturn a politickou organizac, lze u n rozpoznat monosti dalho
rozkvtu podobnho egejskm pomrm. Byla pravdpodobn prvn kulturou, jej tvrci poali
s tbou cnovch rud v Krunoho, kter (nebo pmo cn)
Mohli bt dleitou smnnou hodnotou pro zskn mdi dodvan z pialpsk oblasti na sever ve
tvaru kruhovch hiven, v zemdlstv bylo patrn bn oradlo. Vzkumy etnch pohebit
s kostrovmi pohby, uloenmi ve skren poloze, hlavou k jihu a na pravm boku, dokldaj
vyhrann pohebn zvyklosti. Doklady emesln innosti, bronzov industrie (sekery, dky, jehlice,
noe) a neobyejn dobe zpracovan keramika to ve odr vysokou a vyrovnanou hospodskou
roven. Na konci doby bronzov (stupe A3, 1500 p.n.l.), v dob rozkvtu untick kultury, dolo
k novjmu silnjmu impulsu z egejsko anatolsk oblasti, provajc obdob novho rozmachu.
Star dobou bronzovou byla zapoata nov etapa evropskho vvoje , nejprve na jihovchod a
v centru kontinentu . Pomrn slibn a rychl rozvoj se musel nutn zpomalit pro nedostaten vnj i
vnitn pedpoklady dalho prohlouben dlby prce a koncentrace sil. Nadto tu zashli dal initel,
z nich jeden je archeologicky dobe znm: lid z mohylovou kulturou, s nm vstoupila velk st
Evropy do stedn doby bronzov.

70

Stedn doba bronzov

(1550 1300 p. n. l.)
SDB byla proti zvru pedchozho obdob v jistm smyslu krokem zpt. Dolo k zhoren
klimatu, m zmizely nkter bohat kultury na severnm Balkn i ve stedn Evrop.
V oblasti hornho a stednho Podunaj a na severozpadnm Balkn lid mohylovch kultur
a jemu pbuzn skupiny (apeninsk kultura v Itlii).
Proces vzniku celho mohylovho komplexu nen dosud objasnn, prv tak podl etnickch
posun. Nkter kulturn zmny nad dolnm Dunajem snad zpsobil tak psthovalci z jihoruskch
step, kte ovldli asi st starho obyvatelstva a vtiskli mu nov rz (kultura Noua v Rumunsku).
Sdlit jsou znma mn a do poped vstupuj nlezy hrobov; protoe vtina skupin pohbvala sv
mrtv pod mohylami, kter byly zkoumny ji od potku prehistorick archeologie, dal jim zpsob
pohbu jejich dnen jmno. Bronzov industrie se rozvjela na zklad pedchoz doby, z novch
zbran se stv obecnm dlouh me a kop, z nstroj je nov srp a n vedle pokroilejch typ
seker, z toaletnho nin bitvy a pinzety. Me, kop a dka provzely mue nejen po jeho pozemsk
pouti, ale tak do hrobu, zatmco eny byly pohbvny s tkm perkem, kter zahrnoval vedle
nramk a prsten t nramenn a nnon kruhy; ensk odv, asto zdoben kovovmi nivkami,
se zapnal na ramenou dvojic dlouhch jehlic. Oproti ran bronzov psob keramika jednodum
dojmem; leckdy pipomene devn ndoby a jejich dekoraci (vruboez).
Hranice skupin mohylov kultury jsou dosti neostr a nezdka nachzme podobn pedmty
daleko od sebe. Zd se, nejednotliv pospolitosti byly pohyblivj a dobytkstv opt dleitj.
Soud se, e mohylov kultura netrvala dle ne 300 let, a obvykle se v n rozliuj ti a tyi hlavn
stupn v rmci Reineckovy periodizace; poten B1, stedn B2 C1 a pozdn C2, ppadn jet
dal D1, tvoc rozhran s nsledujc dobou popelnicovch pol.
Pohby byly nkdy rov, jindy kostrov, poet rovch hrob postupn soup, zvlt ve
vchodnch mohylovch skupinch. Pozoruhodn jsou kultovn objekty: hlinn rohat krby a otle
se zvecmi obmi, libanmi msami a krby; zd se, e kult vegetativnch bostev ustupuje pomalu
kultu bostev nebeskch (zejmna slunce), typickch pro dobu popelnicovch pol a haltatsk
obdob.
V severn Itlii byla tehdy budovna etn opvnn sdla kultury terramarn, na vtin
poloostova se rozila apeninsk kultura. Ob pesahuj svou zvrenou fz do doby potku
stedoevropskch popelnicovch pol, kdy dolo k silnmu kulturnmu zsahu z vchodoalpsk
oblasti. Jeho vsledkem je vznik kultury protovillanovsk a pbuznch skupin ve stedn a jin Itlii.
Od poloviny 2. tiscilet zan t kultura nuraghick na Sardinii, nazvan podle opevnnch
obytnch v nuragh, kter byly stavny od 9. a 8. stol. p. n. l.
V piatlantsk oblasti zpadn Evropy se domc kultury ponaj plynule rozvjet z mlo
vysplch skupin ran doby bronzov do stedn; nedolo tu k takovmu kulturnmu peruen jako
v oblasti kultur mohylovch.
Seversk oblast (sz. Nmecko, jin Skandinvie) se v tto dob rozvj ze skromnch potk
doby pedchoz. Kvalitn bronzov industrie (nordick okruh) navazuje pevn na pedlohy
z konce star doby bronzov na severnm Balkn, odkud se dostvaly nejspe oderskou cestou
k Baltu, a kontrastuje tam s hrubou primitivn keramikou.Patrn to byl obchod s jantarem, kter
pinel do jinak chud zem bohatstv bronzu.
Dosti odchyln byla situace ve vchodnm Polsku, kde kultura ttineck, vyrstajc
z pozdnch skupin se rovou keramikou, navazuje spe na ukrajinsk skupiny, pestoe nov
podnty vetn bronzov produkce pichzely z Karpatsk kotliny. Pozoruhodn jsou u n velk
mohyly, naznaujc jistou spoleenskou diferenciaci jet v pomrn prostm kulturnm prosted. Ze
severn sti esk republiky, Saska, Slezska a Braniborska jsou znmy nlezy ze sklonku ran doby
71

bronzov, vce je jich z obdob souasnho s mladou kulturou mohylovou, jej tvarov npl byla
inspirac luick kultue, pochzej vzcn nlezy bronz a mohylov keramiky naznaujc, e tato
oblast nebyla zcela pust. Nepzniv podneb stedn doby bronzov ztovalo patrn monosti
zemdlstv v klimaticky a pdn mn pznivch oblastech.
Jin obraz je v severnm ernomo, kde vvoj navazuje na pedchoz okrov hroby. Hlavn
pedstavitelka stedobronzovho osdlen, srubov kultura (nzev podle devnch roubench
pohebnch schrn pod mohylami), je povaovna za jejich dal stupe a jej nositel nkdy za pedky
historickch Kimmeri. Jednoduch pohrov keramika je blzk nejen ndobm kultury komrovsk
ze zpadn Ukrajiny (ta je sesterskou skupinou vchodopolsk titneck), znm t z mohylnk, ale i
keramice andronovsk kultury, rozen od Zavol k hornmu Jeniseji. Tehdy ji pracovala
metalurgick stediska v Piuraz (pozdji tzv. industrie sejminsko-turbinskho typu), dodvajc
bronzov sekyry aj. do irokho okol, a k Obu, pravdpodobn i prostednictvm koujcch
emeslnk. Stoupal i vznam Kavkazu, v jeho severnm pedpol se rozvinuly bohat kultury
uvajc nap. masivn sekery s okem pro pnou nsadu. Dostvaly se tam nov prvky z rnu a
Anatolie, zprostedkovan podobn jako dve Zakavkazm (trialetsk kultura s knecmi hroby
s vozy z poloviny 2. tis. p. n. l.).
Stedn dobou bronzovou bylo zavreno obdob, ve kterm ve valn sti Evropy zdomcnl
bronz, jeho vroba vak byla omezena jen na nkter oblasti. Byly vytvoeny zkladn typy nstroj,
zbran a perk, kter byly v budoucnu ji jen obmovny. Hor prodn podmnky, pohyby a
stetvn kmen, zhoren podneb i jin piny zpsobily, e stupe vvoje stedobronzov
civilizace stle nedoshl rovn egejskho svta.

Mlad doba bronzov

(1300 1000 p. n. l.)
Ve 13. stolet p. n. l. kon kultury mohylov a nastupuj kultury popelnicovch pol, jim
dala nzev rozshl rov pohebit. V jinm severoalpskm psu navazuj na pedchoz skupiny
mohylov a jsou jejich pokraovatelkami, i kdy st obyvatelstva se patrn zmnila. Dochzelo
k etnm kmenovm posunm, bojm a stetnutm, a pedevm k prudkmu rstu potu obyvatelstva.
Ten je zejmna patrn v severnm psu stedoevropskm, kde po chudch nlezech stedobronzovch
nastupuje kultura luick jako vrazn pedstavitel kultury popelnicovch pol na severu kontinentu.
Vtina kulturnch znak je odvozena z jihu, z kultur mohylovch, ale obyvatelstvo bylo jednak
pvodn, jednak snad plo od severozpadu; antropologicky m luick populace i laponoidn prvky.
Skupiny kultury luick zaujaly oblat na sever od psu popelnicovch pol severoalpskch,
zem ve stedn dob bronzov jen mlo osdlen. Luick lid pohbval na rozshlch pohebitch
rov, a to v popelnicch i jamkch. Zejmna zpotku se hojnji vyskytuj pohby pod mohylami.
Bronzov industrie je relativn chud a sociln rozdly se tu jev men ne u kultur severoalpskho
psu. Nejzpadnj skupina luick kultury zaujala Sasko a vchodn Durynsko, Luici (podle
tamjch nlez dostala kultura nzev) a malou enklvu v okol st nad Labem v echch, druh
horn Slezsko, vchodn echy a severn Moravu, tet byla rozena na Krakovsku, severnm
Slovensku a severovchodnm cpu Moravy. Nkolik dalch skupin bylo v ostatnch stech Polska,
v Braniborsku a Marce.
Evropsk lidstvo ijc na sever od ecka bylo na konci doby bronzov na pomrn vysokm stupni
hospodskho, kulturnho a spoleenskho rozvoje (vyjma okrajovch a nepznivch oblast). Bylo
to podmnno lepmi hospodskmi technikami, rozenm novch nstroj, zvenm emesln i
zemdlsk produkce a obchodu. Soubn vzrstal rychle poet obyvatelstva a postupujc sociln
diferenciace vedla k stmelovn vtch kmenovch celk. Do historickho svtla se vynouj evropsk
nrodnosti, ale na rozdl od Pednho vchovu a Egejsk oblasti u nich nedolo jet k vytvoen sttu
72

a spoleensk komunity. Dal krok k zavren dosavadnho vvoje a k nstupu vvoje novho,
charakterizovanho rozbitm prvobytnch vztah i potkem svbytn kulturn cesty, musil bt
podmnn dalm impulsem v ekonomice: bylo jm rozen vroby eleza.

STTY A E NA PEDNM VCHOD

v 1. polovin 1. tiscilet p. n. l.

vod
Dsledkem boulivch udlost a pesun obyvatelstva ve 12. a 13. stolet p. n. l. nebyly jen
rozshl zmny etnickho a politickho obrazu Pednho vchodu a Egeidy. Znamenaly tak konec
bronzov doby v tto oblasti a zrove konec cel etapy starovkch djin. V obdob nsledujc,
v nm se postupn roziuje po celm Pednm vchod a Stedomo uvn eleza, nen ji Pedn
vchod jedinm ohniskem civilizace a spolenosti. Tit civilizanho vvoje se zan posunovat
z Pednho vchodu do Stedomo, kde vznik druh, te u samostatn ohnisko civilizace v ecku a
dalch oblastech osdlench eky. Bhem prvn poloviny prvnho tiscilet tam vznikly a dozrly
eck mstsk stty (polis). S nimi a v jejich rmci vznikla eck civilizace a kultura, kter v 8. 6.
stol. doshla svho prvnho vrcholu.
Foinick a eck osady pinely asi od 8. stolet p. n. l. pedoorientln a eckou civilizaci
tak do zpadnho Stedomo do severn Afriky, jin Itlie, na Siclii, jin pobe Francie a
vchodn pobe Pyrenejskho poloostrova. V severn Itlii rozkvetla pod silnm eckm vlivem
civilizace etrusk. Tak vznikla ke konci prvn poloviny 1. tiscilet relativn samostatn a svbytn
civilizan oblast tak v zpadnm Stedomo. Z jejich zdroj zaaly v Itlii brzy erpat indoevropsk
kmeny Italik.
Vechny stty a oblasti Pednho vchodu a Egeidy nebyly vlkami a pesuny z konce 2.
tiscilet zasaeny stejn. Zatmco nkter chetitsk e, Ugarit, myknsk stty byly zcela
smeteny, byly jin Asrie, Babylnie a Egypt jen na del i krat dobu oslabeny nebo nap.
postieny tm, e byly odtreny od oblast, s nimi byly tradin spjaty. Zatmco v nkterch oblastech
pedevm v Mal Asii a Egejsk oblasti, sten i v syropalestinsk oblasti znamenal proto zlom
2. a 1. tiscilet potek novho vvoje, vyvjely se jin oblasti dle smrem nastoupenm v bronzov
dob, na ekonomickch, spoleenskch a kulturnch zkladech v n vytvoench. Dosavadn obchodn
i kulturn styky byly na mnoha mstech na as petrhny, pedevm mezi Pednm vchodem a Egidou
i mezi Malou Asii a Pednm vchodem.

Syropalestinsk oblast
Byla v dsledku pdu chetitsk e a oslaben Egypta i Mezopotmie doasn osvobozena od spor a
nadvldy svch mocnjch soused. Jej zem vak bylo snad nejvce zasaeno pohyby kmen, je
podstatn zmnily jej etnickou mapu. Koncem pedchzejcho obdob jsme v syropalestinsk oblasti
i v Mezopotmii byli svdky rozshlch pohyb koovnch Aramejc a Chaldejc, kte se nejpozdji
v 11. stolet zaali usazovat v severn Srii a v povod hornho a stednho Eufratu. V Srii vytvoili
Aramejci nejpozdji v 10. stolet celou adu drobnch stt. Do Palestiny ji pedtm zaaly pronikat
koovn semitsk kmeny hebrejsk a postupn ji celou osdlili a ovldly. Dal kmeny pronikly do
73

Srie a Palestiny v souvislosti s pohyby tzv. moskch nrod: do severn Srie se po pdu chetitsk
e posunula z Mal Asie st luvijskho obyvatelstva a zaloila tam mal knectv, v nich pevala
luvijsk kultura s vlastnm hieroglyfickm psmem. Jinji, pi moskm pobe Palestiny, se usadili
Filitni, jeden z moskch nrod, a vytvoili nkolik drobnch mstskch stt, kter byl vnmi
soupei hebrejskch kmen. Samostatn vvoj syropalestinsk oblasti vyvrcholil v 10. a 9. stolet
vytvoenm hebrejskho sttu v Palestin a foinickch mstskch stt na syrskm pobe. Foinick
pstavy se staly vchozmi body ilho dlkovho nmonho obchodu, a tm i zprostedkovateli
pronikn mnoha prvk pedovchodn kultury do stedomosk oblasti. Foinick osady vznikaly
nejpozdji od 9. stolet v zpadn sti Stedomo, kde se staly konkurenty a soupei osad eckch
(pedevm na Siclii) a pozdji ma (Kartgo).
Obdob relativnho klidu syropalestinsk oblasti skonilo koncem 8. stolet novou expanz
nejprve novoasyrsk, pak novobabylnsk a konen persk e, jej soust se syropalestinsk
oblast stala v 6. stolet.

Aramejci a Chaldejci zaali od konce 2. tiscilet pronikat i do jin MEZOPOTMIE. Ji v prvn

polovin 11. stolet je znm aramejsk vldce v Babylnii, kter v t dob zstvala v hlubokm
padku. Chaldejci a Aramejci se usadili v nejjinj sti Mezopotmie, kde v 9. stolet vytvoili
kmenov svazy. Nedoteno zstalo jen na severu zkladn zem Asrie, kter po krtkm obdob
slabosti v 10. stolet obnovila v 9. stolet svou expanzi a v 8. a 7. stolet vytvoila i novoasyrskou, do
t doby nejvt i na Pednm vchod, kter zskala na krtkou dobu i Egypt. Novoasyrsk e byla
koncem 7. stolet vystdna novobabylnskou, v jejm ele stli panovnci dynastie chaldejskho
pvodu. V druh polovin 6. stolet se Mezopotmie stala soust
e persk.
Severn od Asrie, zhruba na zem dnen Armnie a
vchodnch st Turecka, se vyvjel v zkm kontaktu se severn
Mezopotmi stt URARTU. V dob svho nejvtho rozkvtu
v 8. stolet se na as stal jednou z pedoasijskch velmoc, pronikl
do severn Srie a byl vnm soupeem Asrie, kter jej vak
koncem 8. stolet porazila.
Svj dosavadn vznam ztratil v prvn polovin 1.
tiscilet EGYPT, omezen te na sv africk zem. V 7. stolet
byl dobyt novoasyrskou , za 26. (sajsk) dynastie proil pak
jet jednou krtk obdob samostatnosti a relativnho rozkvtu,
Soka bka nalezen v Urartu
avak koncem 6. stolet natrvalo ztratil samostatnost a stal se soust persk e.

V MAL ASII dolo k plnmu peten dosavadnho vvoje a k velkm etnickm zmnm. Zmizela
chetitsk e i jej kultura, jen st luvijskho obyvatelstva penesla svou kulturu do severn Srie.
Jinak nememe pro absolutn nedostatek psemnch pramen pro obdob 1200 a 800 p. n. l. popsat
etnick zmny, k nim v tto dob v Mal Asii bezpochyby dolo.
Od konce 8. stolet vyrostl tradinm pedoasijskm velmocm nov mocn soused a soupe
v i mdsk a jej nstupkyni i persk. Indoevropsk kmeny, jejich potomky jsou historit
Mdov a Peran, zaaly pronikat do rnsk oblasti v druh polovin 2. tiscilet p. n. l. V 8. stolet
74

dolo ke vzniku mdskho sttu, kter brzy zeslil (zahrnoval mj. Urartu a Elam) a koncem 7. stolet
byl spojencem Babylan v boji, kter skonil znienm novoasyrsk e. V polovin 6. stolet se
v mdsk i zmocnil vldy Kros, vldce Peran, do t doby mdskch vazal. V ele persk e
dobyl Kros a jeho nstupce Kambss prakticky cel Pedn vchod vetn Egypta. Persk e se tak
stala v druh polovin 6. stolet jedinm sousedem eckch stt na vchodn hranici civilizace.

FOINKIE
Npor moskch nrod siln rozruil celou oblast Srie a Foinikie, zpsobil etn zmny
ve struktue stt a pivodil zmny i v etnickm sloen zem. Nezanechal vak trval nsledky.
Nejdve to byla zejm Foinikie, kter vdila za optovn vzestup pedevm sv geografick poloze
na kiovatce obchodnch cest a tradinmu obchodu, kter ve foinickch pstavech propojoval oblasti
Pednho vchodu s Egeidou, Egyptem, Malou Asi i vzdlenou Afrikou a Arbi. st tchto
obchodnch cest vedla po soui, nejvce se vak rozvinul prv v tto dob foinick nmon ochod.
K rychlmu rozvoji foinickch mst pispla i vnj situace. Egypt i Asrie byly znan
oslabeny a foinick msta nebyla nucena pipravovat obranu proti mocnm sousedm. Krom toho
bylo po tesech kolem roku 1200 vyazeno i myknsk ecko a pestalo bt konkurentem Foinian,
pro n se tak brzy naskytla monost strhnout na sebe velkou st dlkovho nmonho obchodu
v celm Stedomo.
Foinian obchodovali pedevm s cedrovm devem. Stl poteba stavebnho deva i il
smna jinho zbo zejm rovn pisply k tomu, e foinick msta brzy zskala vznamn postaven
na pobe Stedozemnho moe. Devo se dopravovalo i do Palestiny (dodvky pro krle alamouna
na stavbu jeruzalmskho chrmu), asyrskmu panovnkovi Sargonovi II. na stavbu jeho palce v Drarrukmu.
Rozvoj zemdlstv, sadastv, vinastv i emesel umooval vak i vvoz vna, olej, obil i
vlny a tkanin, zejmna tkanin barvench purpurem, vrobk ze skla apod.
V tomto obdob poklesl vznam msta Byblu, kter se dosud nejvce podlelo na
zprostedkovn obchodu mezi Foiniki a Egyptem. Z dalch stedisek bylo velice vznamn pstavn
msto Sidn, kter ve starovku dalo dokonce nzev vem obyvatelm Foinikie Sdonci.
Nejvznamnjm a nejbohatm mstem se vak stalo msto Tyros, kter leelo na ostrov pi
pobe, bylo pitom velmi mocn opevnno a dky tto sv poloze bylo prakticky nedobytn.
Expanzivn politiku tohoto msta zahjil zejm krl Chrm I. (969 939 p. n. l.), kter si podrobil i
pobe Kypru; Tyros postupn zskal hegemonii nad etnmi msty a bhem 9. stolet p. n. l. si
podrobil znanou st foinickho pobe, vetn takovch obchodnch stedisek, jako byl Brt
(dnen Bejrt), Sifn a Byblos.

Foinick kolonizace
Do tohoto obdob spad i vznik velk ady foinickch osad, kter zasahuj celou
stedomoskou oblast; Tyros, jakoto nejmocnj foinick stedisko si jich vytvoilo nejvt poet.
V centru foinickho zjmu a pak i konkurennho boje s eky byl nejprve ostrov Kypr, kde
Foinian ji od 2. tiscilet p. n. l. postupn zakldali jednotliv osady. Postupn zskali Foinian
75

znanou st kyperskho pobe, a dokonce se zmocnili i nkterch oblast vnitrozemskch, take

ostrov prakticky ovldli.
Foinian se postupn dostvali i do zpadnch oblast Stedomo. Ve sv snaze doplavit se a
ke behm panlska, tedy ke zdroji znanho rudnho bohatstv, se po roce 1000 zmocovali
jednotlivch bod na stedomoskm pobe. Zpsob tehdej plavby je nutil zakldat podl
nmonch cest jednolit pstavy, kde foinick lodi mohly kotvit. Z tchto pstav se postupn stala
obchodn stediska. Tmto zpsobem bylo kolonizovno pedevm pobe severn Afriky prakticky
a k Atlantskmu ocenu, tedy jin cesta Stedozemnm moem.
Snad u do potku 1. tiscilet (asi do obdob Chrma I.) spad i zakldn obchodnch osad
v nynjm Tunisku, z nich nejvznamnjm se stalo msto Kartgo. Jeho zaloen se klade podle
tradice, odpovdajc archeologickm zvrm, do roku 814 p. n. l. Bylo koloni Tyru.
Foinick kolonizace zashla i pobe Atlantiku, a to jak na pobe dnenho panlska, tak
Maroka. Ovldnut Gibraltaru umoovalo Foinianm kontrolovat vstup do Atlantiku a tto monosti
Foinian tak pln vyuvali.
Vlastn foinick zem bylo ji od 9. stolet opt ohroovno agresivn novoasyrskou ,
pozdji novobabylnskou, a se nakonec stalo soust persk e. I tak vak zstal foinickm
mstm znan hospodsk vznam i vojensk moc vlen lostvo. Jet v obdob eckoperskch vlek stli Foinian spolu s Perany proti ekm a vce ne jedna tetina Xerxovch lod
nleela tehdy Foinianm.
Foinick msta se za perskho obdob nesmila se svm osudem; k vyvrcholen
nespokojenosti dolo na konci persk nadvldy, kdy foinick msta proti Peranm povstala.
Po porce Peran Alexandrem Makedonskm dobyla a obsadila Foinkii eck a
makedonsk vojska. Vtina foinickch mst se jim poddala, jen ostrovn msto Tyros se postavilo na
odpor a bylo poraeno teprve po tkch bojch, kdy Alexander Makedonsk navril mezi pobe a
ostrov, na nm Tyros leel, uml nsep.

PALESTINA
kolem poloviny 13.stol. p. n. l.

potek pronikn hebrejskch kmen do Palestiny

asi 1200 - 1025

obdob kmenovch nelnk (tzv. soudc)

snad kolem 1025 - 1005

Saul, potky sttu a krlovsk moci

snad kolem 1010 - 970

David

snad kolem 972 930

alamoun

1. pol. 9. stol.

boje s Aramejci, zaloen Sama (krl Omri)

sted 9. stol. - sted 8. stol.

dynastie Jehuova, koalice severnho krlovstv s

Aramejci proti Asrii

76

722

dobyt Sama Asyany, konec severnho krlovstv

587

dobyt Jeruzalma Babylany, konec jinho krlovstv potek

,,babylnskho zajet

539

dobyt Babylnu perskm Krem, nvrat z ,,babylonskh zajet

520

zapoet nov stavby jeruzalmskho chrmu

Prameny
Literrn prameny - Star zkon, Hlavn skupinu pramen k djinm starovk Palestiny tvo
prameny literrnho charakteru,z nich na prvm mst soubor biblickch text, pro kter se vilo
kesansk oznaen Star zkon (v protikladu k pozdjm eckm kesanskm textm, tzv. Novmu
zkonu,viz.str. 812). Texty Starho zkona jsou psny ve star hebrejtin, z mal sti i v aramejtin,
kter je s hebrejtinou pbuzn.
Starozkonn texty vznikaly piblin v obdob od 10.- 9.stolet do 2. stolet p. n. l. Definitivn
podobu zskal Star zkon koncem 1.stolet n. l. Jeho prvou st tvo tzv. Pt knih Mojovch
(Genesis, Exodus, Leviticus, Numeri, Deuteronomium), zvanch hebrejsky Tora, ecky Pentateuch,
kter obsahuj mty o stvoen svta, o stvoen lovka a jeho vyhnn z rje a myticko-legendrn
vyprvn o dajnch pedcch starovkch hebrejskch kmen a jejich osudech ped usazenm
v Palestin (Kananu). Podstatnou st tchto knih tvo t partie nboensko-zkonodrn. Po
textech Pti knih Mojovch nsleduj ve Starm zkon texty popisujc obsazovn Kananu, boje
hebrejskch kmen s jejich sousedy, perod kmenov pospolitosti ve stt a jeho djiny. Tzv. prorock
knihy obsahuj sbrky vrok jednotlivch starozkonnch ,,prorok,,. Ve Starm zkon jsou konen
zastoupeny i poetick texty (almy, Pse psn aj.) a sapientln (mudroslovn) literatura (Pslov
aj.).
Ostatn prameny. Obraz djin star Palestiny, znm ze Starho zkona, se postupn upesoval a
doploval s vvojem pbuznch orientalistickch discipln, kter umonil zasadit djiny Palestiny do
irho rmce starovkho Pednho vchodu. Psemn a jin pamtky pochzejcch z okolnch
orientlnch kultur z Mezopotmie, Egypta, Srie a Foinikie i z kultury chetitsk tvo proto dal
skupinu pramen k djinm star Palestiny. Velmi dleit byl pedevm objev msta Ugaritu
v Severn Srii a bohat ugaritsk literatury, kter mimo jin podv plastick obraz nboenskch
pedstav kananejsko foinick oblasti.
Tet skupinou pramen tvo dleit archeologick pamtky objeven na zem Palestiny a
v pilehlch oblastech.
Posledn skupinou pramen tvo dla antickch historik, zvlt historika Josepha Flavia (1. stol. n.
l.) a ady dalch.

Pchod hebrejskch kmen do Palestiny

77

zem Palestiny bylo osdleno vtinou semitskm obyvatelstvem tzv. Kanana-ejci (odkud
starovk nzev Kanan), kte vytvoili pomrn vysplou mstskou kulturu. Nesemitskm prvkem
byli zvlt Filitni, kte se do Palestiny dostali s tzv. moskmi nrody a vytvoili zde pi pobe
nkolik drobnch mstskch stt (Gaza, Akelon, Gat, Ekron, Adod). Zkladn rys djin starovk
Palestiny urovala geografick poloha jejho zem. Nachzelo se spolu se Sri na prseku rznch
mocenskch zjm. V dob, kdy do Palestiny poaly pronikat hebrejsk kmeny, leelo toto zem
zjmov sfe Egypta, kter o Palestinu a Srii bojoval s chetitskou . Koovn i polokoovn
hebrejsk kmeny zaaly pronikat na pdu Palestiny kolem poloviny 13. stol. p. n. l.
Hebrejci osazovali zprvu mn obydlen zem a teprve postupn dobvali Kananejsk opevnn
msta a pevnosti a splvali s kananejskm obyvatelstvem. Rozhodujc zlom tvoila porka koalice
pti kananejskch mst, veden jeruzalmskm krlem. Na palestinsk pd vytvoily hebrejsk
kmeny postupn dvanctilenn svaz. Ideov byli pslunci kmenovho svazu spojeni nboenskou
viru v boha zvanho Jahve, jejich nboenstv nazvme jahvismem.

Odbod kmenovch nelnk

(tzv. SOUDC, asi 1200-1025 p. n. l.)
Federace dvancti hebrejskch kmen zskvala pevnj formy pedevm v dob vlench
stetnuti s Kanaanejci, Filitny, ppadn i dalmi skupinami, V cele jednotlivch kmenu stali tzv.
soudci (ofetim) byli to kmenov vdcov, kte v sob spojovali funkce vojensk, nboensk i soudn
a vedli kmeny do vlench stetnuti. Jedinm pramenem pro toto obdob je biblick Kniha soudc.
Dl porky kmen jsou chpany jako bozi trest za hchy vi bohu. Nejdleitj udlosti tohoto
dob je boj koalice nkterch hebrejskch kmenu pod vedenm ,,prorokyn Debory a vojevdce
Baraka s Kananejci. V dsledku oslaben Kananejsk moci dolo zejm ke konci 12. stol. p. n. l.
k vpdu bedunskho kmene Midianit na palestinsk zem, kter byl zastaven ,,soudcem
Gideonem.

Vznik sttu a krlovsk moci

V dsledku postupnho naruen patriarchlnho kmenovho systmu, v dsledku postupnho
usazovn a asimilace ke kanaanejsk mstsk civilizaci a v procesu boje s okolm vznikl na pelomu
11. a 10. stolet p. n. l. ze svazu hebrejskch kmen stt, jeho apart se do znan mry utvel podle
egyptskho vzoru.
Vlastn krlovstv vytvoil David (snad kolem 1010 970), kter psobil ve slubch Saula. Po
porce Saulova vojska na hoe Gilboa a po jeho smrti doshl vldy, centrum krlovstv tvoil zprvu
Nebroj a pozdji Jeruzalm, kter si David zvolil za hlavn msto a to ze strategickch dvod.
David vytvoil prosperujc i, po jeho smrti nastupuje jeho syn alamoun (kolem 972 930),
kter usiloval o hospodsk upevnn zem. Posiloval tak pouto mezi Egyptem a Foinki. Po jeho
smrti se e roztpila na severn (izraelsk) krlovstv a jin krlovstv judsk.

Obdob rozdlenho krlovstv

78

Severn krlovstv
Rozpad Davidovy a alamounovy e na dva sttn tvary vedl k tomu, e se oba stty dostaly do
vleklch spor a sblily se teprve v dsledku slc moci Aramejc (Damaek) v prvn polovin 9.stol.
p. n. l. Krl Omri, zaloil hlavn msto v severn sti Palestiny, Sama. Dky spojenectv s Foinki,
zaal na pdu severnho krlovstv pronikat siln vliv foinickho nboenstv, kter vak vyvolvalo
rozpor mezi vldci a pedstaviteli psnho Jahvismu. Tto situace vyuil vojevdce Jehu, kter
provedl vojensk pu konc svrenm Omriho dynastie a likvidac nejahvistickch kult.
V polovin 9. stolet zashl do djin palestinsk oblasti nov initel Asrie a samotn Jehu se tm
pdem podrobil Salmanassarovi. Pozdji se sice zbytky severnho sttu snaily vymanit z asyrsk
moci, ale pokus skonil porkou. Sargon II. (722 705) nakonec dobyl r. 722 Sama a severn
krlovstv pestalo existovat.

Jin krlovstv
V okamiku zniku severnho krlovstv panoval v judskm stt krl Ezechi (kolem 725 697).
V dsledku postupnho slbnut asyrsk moci unikl judsk stt toku Asrie. Ovem definitivn konec
judskho sttu a davidovsk dynastie nastal r. 587 p. n. l. Jeruzalm byl dobyt a byla provedena
rozshl deportace sti obyvatelstva do Babylnie.

Persk obdob
Vyhnanci z judskho krlovstv vkldali nadje do perskho krle Kra a nastupujc moci persk
e, je v r. 539 p. n. l. zniila i novobabylnskou. Obnoven jeruzalmskho chrmu a opevnn
Jeruzalma se stalo zkladem postupnho budovn novho jahvistickho tvaru v Judeji ve svazku
persk e.

EGYPT V POZN DOB

(1070 332 p. n. l.)
1070 945
945 715
747 656
671
667
664 525
525
525 404
Asi 460 454
404 343
343 332
322

21. dynastie dolnoegyptsk

22. dynastie libyjsk
25. dynastie nbijsk
asyrsk panovnk Assarhaddon nakrtko
obsazuje Doln Egypt
asyrsk panovnk Aurbanipal dobv Egypt
26. dynastie sajsk
persk panovnk Kambss dobv Egypt
27. dynastie: pert krlov
nezdaen povstn proti Persii, podporovan
Athnami
obnoven samostatnosti Egypta (28. 30. dynastie)
druh persk nadvlda
pchod Alexandra Makedonskho
79

Tet pechodn obdob

(1070 - 664 p. n. l.)
21. dynastie. Jet za vldy Ramesse XI. Dolo k faktickmu rozdlen Egypta na dv samostatn
zem, spojen jen formln osobou panovnka. Po Ramessovi XI. Nastoupil jeho ze Nesbanebded,
zakladatel 21. dynastie. Panovnci tto dynastie, sdlc ve Vchodn Delt ve mst Tanis, byli sice
formln uznvni v celm Egypt, fakticky ale ovldali jen Deltu. Stedn a Horn Egypt byl v rukou
rodiny veleknzi Amonova chrmu v Thbch, kte zrove zastvali vysok vojensk funkce. Vztah
mezi 21. dynasti a thbskmi veleknmi byl mrov. Styky se zahranim se omezovaly na obchod
s Palestinou a Foinki.

Sajsk (26.) dynastie

(664 525 p. n. l.)
Za vlek mezi nbijskmi a asyrskmi dobyvateli Egypta upevnili sv postaven vldcov ze Saj,
kte se piklonili ke vzdlenj Asrii. Vzdlenost od centra e neumoovala Asyanm innou
kontrolu Egypta, take sajsk vldce Psammtek I. (664 610 p. n. l.) Mohl bez vtch obt it
svou moc v zemi. Do r. 656 p. n. l. ovldl cel Egypt a zbavil se zvislosti na Asrii. Ve vztahu
k zahrani se Psammtek snail o zachovn pomru sil v sousedstv Egypta. Oslaben Asrie vyuil
k prosazen egyptskho vlivu v Palestin, pozdji dokonce podporoval Asrii v boji proti mdskonovobabylnsk koalici.
Neko II. (610 595 p.n. l.) pokraoval v aktivn zahranin politice svho otce. Vnoval se tak
budovn nmon moci Egypta podle eckho vzoru.
V dob jeho smrti ji thlo proti Egyptu persk vojsko veden Kambsem. Armda Psammteka III.
byla r. 525 v bitv u Pelusia zniena a cel Egypt se bhem krtk doby ocitl pod perskou nadvldou.

Od 27. dynastie do pchodu Alexandra Makedonskho

(do 322 p. n. l.)
Kambsem zan ada perskch vldc Egypta, oznaench Manehtem jako 27. dynastie.
Perskmu vldci Dreiovi I. se spoluprac s st egyptsk aristokracie a knstva dailo v Egypt klid.
Avak jet na sklonku jeho vldy propukla v zemi prvn z protiperskch revolt, kterou a r. 484 p. n.
l. potlail Xerxs I. Ten nastolil v Egypt pevnou vldu, ale ihned po jeho smrti vypuklo asi v ltech
460 - 454 dal povstn, veden Inarem, kter obsadil cel Doln Egypt. Tet vlna nepokoj skonila
r. 404 p. n. l. obnovenm samostatnosti Egypta.
R. 343 p. n. l. vak byl Egypt obsazen vojsky krle Artaxerxa III. a nsledovalo nkolik let plenn a
nien, nen proto divu, e navzdory asti egyptskch oddl v persk armd v bitv u Issu vtali r.
332 p. n. l. Egypan Alexandra Makedonskho jako osvoboditele zem.

80

NOVOASYRSK E
911 - 891 p. n. l.

Adanirri II., obnoven e

883 859

Aurnasirpal II, obdob expanze a hospodskho rozkvtu

858 824

Salmanassar III., ovldnut Srie

8.stol.

vrchol moci Urartu za panovnk Argiity I. a Neruda III

746 727

Tiglatpilesar III., administrativn reformy

722 705

Sargon II., porka Urartu

704 681

Sinacherib, babylnsk vlky, pestavba Ninive

680 669

Assarhaddon, dobyt Egypta, njezdy Kimmeri a Skt

668 626

Aurbanipal, znien Elamu, zaloen knihovny v Ninive

612

dobyt Ninive Mdy a Babylany, konec novoasyrsk e

Vznik asyrsk velkoe

Po smrti Tiglatpilesara I. r. 1077 p. n. l. nastalo v Asrii opt obdob
padku. V cel Mezopotmii zeslil tlak aramejskch a chaldejskch
kmen, kter se tu asi od 11. stol postupn usazovaly a vytvely sttn
celky.
Jejich pchod do Babylnie byl potkem a pinou dlouhho obdob
politickho a ekonomickho platku zpsoben vnitnmi nepokoji. Jin
situace byla v Asrii, jej zkladn zem nebylo pohyby kmen doteno.
Vznikla tedy pomrn dobe fungujc politick i ekonomick struktura.
Panovnkm 10. stolet se podailo zahjit vojenskou a ekonomickou
expanzi (Adadnirri II.). Adadnirri (911-891) peoval o rozvoj o
asyrskho zemdlstv a vybudoval mnoho kanl. Na konci jeho vldy
byla Asrie opt hospodsky i vojensky silnou . Jeho nstupci
pokraovali v budovn e. Zejmna jeho vnuk Aurnasirpal II. byl velmi
schopn vojevdce a administrtor. Jeho spn vlky na severozpad
skonily vytvoenm provincie v poho Kairi. Cestu do Srie otevel
Asrii dobytm aramejskho sttu Bt Adni. Sm syrsk msta nedobyl,
vybral od nich pouze jednorzovou da. Aurnasirpalova vlda byla
Obelisk Salmanassara III.
obdobm mru a rozkvtu. Sv sdeln msto Kalach vyzdobil mnostvm
ndhernch staveb a zahrad. Aurnasirpalv syn a nstupce Salmanassar III. zskal kontrolu nad celou
Sri.

81

Asrie a Urartu
Po Salmanassarov smrti proila Asrie krtk obdob platk, ve kterm ztratila takka vechna
zvisl zem.
Toto oslaben Asrie umonilo expanzi jejmu severnmu sousedu, sttu Urartu. Urartu se rozkldalo
na zem dnen Armnie a vchodnch st Turecka. U mezi rokem 1800 a rokem 1500 byla na
zem Urartu konfederace churritskch kmen s centrem kolem jezera Van. V 11. a 10. stol. se
churritsk kmeny sjednotily ve stt, kter Asyan nazvali Urartu.
Nejpoetnj vrstvou spolenosti byli svobodn rolnci a vojci, kte dostvali od panovnka pdly
pdy. Hlavnm mstem byla Tupa (Van).
Zkladem urartskho hospodstv bylo dobytkstv a zemdlstv. Chov dobytka a kon byl velmi
vyspl. Pstovala se penice, jemen, vno a ovoce. Vysoce produktivn byla textiln vroba a
zpracovn kov. Urartu obchodovalo s Mezopotmi, Sri a ernomom.
V 9.stol. p. n. l. se Asyan astji utkvali s Urartejci, po smrti Salmanassara III. vak ji nebyli
schopni elit jejich tlaku, kter vrcholil za vldy urartskch panovnk Argitiho I. (kolem 789 - 766)
a Sardura III. (765 - 733). Urartu pronikalo do severn Srie a podporovalo kadou protiasyrskou
koalici. Zskalo kontrolu nad obchodnmi cestami a nad nktermi asyrskmi zemmi. Nedostatek
kon a kov zpsobil pokles asyrsk vojensk aktivity a v nkterch asyrskch provincich vypukly
vzpoury.
Tiglatpilesar III. Z tto tk situace vyvedl Asrii Tiglatpilesar III. (746 - 727 p.n.l.). spnmi
vlkami zskal i nazpt vechna ztracen zem a podailo se mu oslabit vliv Urartu v severn Srii a
v Mal Asii.
Na koni sv vldy rozdrtil Tiglatpilesar III. koalici syrskch a palestinskch mst, potlail protiasyrsk
hnut v Babylnii a stal se babylnskm krlem. Asrie tak ovldla rozshl zem v severn a jin
Mezopotmii, v Palestin, v Srii, v jin Mal Asii a nkter zem v severozpadnm Irnu.

Sargonovsk dynastie
Sargon II. Po krtk dob vldy Tigladtpilesarova syna Salmanassara V. (726 - 722 p. n. l.)
vypukly v Asrii spory o trn, ve kterch zvtzil Sargon II. (722 - 705 p. n. l.), zakladatel posledn
asyrsk dynastie, podle nho nazvan sargonovsk.
Ji Salmanassar V. zahjil taen do severn Palestiny a oblehl hlavn msto severnho idovskho
krlovstv Sama. Oblhn msta ukonil a Sargon II., kter Sama v roce 722 p. n. l. dobyl.
Velkm spchem Sargonovy vldy byla vtzn vlka s urartskm panovnkem Rusou I. Po tto
porce ztratilo Urartu sv velmocensk postaven i ambice.
Sargonv syn a nstupce Sinacherib (704 - 681 p. n. l.) pevzal od svho otce i, jej vnitn i
vnj situace se velmi upevnila. Taenm do Srie a Mal Asie upevnil Sinacherib v tchto oblastech
asyrsk pozice. Nkolikrt bhem sv vldy vlil Sinacherib s babylnskmi i elamskmi vojsky.
Jeho posledn babylnsk taen skonilo dobytm Babylnu v roce 689 p. n. l.
Sinacheribv nstupce Assarhaddon (680 - 669 p. n. l.) pipojil k i Egypt. Za jeho vldy
doshla e nejvtho zemnho rozsahu, ale souasn se zaaly projevovat i prvn pznaky blc se
82

krize. Nejslabm mstem asyrsk e byla jej severn hranice. Asyrskm panovnkm se nikdy
nepodailo severn zem trvale pacifikovat a jejich udren vyadovalo stl vysln trestnch
vprav.
Za vldy Assarhaddona a jeho syna Aurbanipala ( 668 - 626 p. n. l.) zeslily na severu toky
Kimmeri, s Skt a hlavn Md, kte ohroovali i vlastn asyrsk zem. Asyan peli na severu
definitivn z toku do obrany.
Bhem Aurbanipalovy vldy byla Asrie zatlaena do defenzvy i v dalch oblastech sv ohromn
e. Byl ztracen Egypt, kter se osamostatnil pod vedenm panovnk 26. dynastie. Jen z velkou
nmahou se podailo Asyanm potlait velk babylnsk povstn. Po porce povstn zniili
Asyan v nkolika vojenskch taench Elam, kter pestal existovat jako samostatn politick tvar.
Porka Elamu byla poslednm velkm vtzstvm asyrskho vojska. Nsledujc obdob je
poznamenno rychlm padkem politick moci Asrie.

Pd e
Po Aurbanipalov smrti se vnitn i vnj situace e rychle zhorovala. Vrazem vnitn krize
byly boje o trn, ve kterch se politick moc soustedila v rukou nejmocnjch vojenskch velitel.
Vnitn krize e byla provzena dalmi ztrtami provinci. Nkdy kolem roku 621 se Nabopolassar
spojil se sjednotitelem mdskch kmen Kyaxarem, se kterm uzavel protiasyrskou alianci. Mdsk a
babylnsk vojska zahjila ofenzvu na vlastnm asyrskm zem. V roce 614 dobyli Mdov Aur a
v roce 612 bylo dobyto Ninive spolenm tokem mdskch a babylnskch vojsk. Pdem Ninive
byla asyrsk e definitivn zniena. st asyrskho vojska se uchlila do Charrnu, kter se
Asyanm podailo s egyptskou pomoc udret a do roku 610 p. n. l., kdy byl Charrn dobyt
Nabopolassarovmi vojsky.

Organizace novoasyrsk e
Asyan vybudovali pomrn dobe fungujc administrativn a vojensk apart, kter jim umonil
zem nejen dobvat, ale tak spravovat. V prvnm obdob asyrsk e (14. - 10. stol. p. n. l.) uvali
jej vldcov stejnho systmu sprvy dobytch zem jako Egypan a Chetit. Dobyt zem byla
ponechna pod vldou domcch vldc, kte museli uzavt s Asri vazalskou smlouvu stvrzenou
vazalskou psahou. V tto smlouv se vldcov zavzali k tomu, e nebudou podporovat dnou
protiasyrskou koalici a e budou platit ron da.
V novoasyrskm obdob (9. - 7. stol. p. n. l.) byla sprva dobytch zem dle centralizovna. Z
vtiny zvislch zem se staly asyrsk provincie, kter spravovali panovnkem jmenovan ednci s
titulem bl pachti (guvernr). Guvernr sdlil v palci v hlavnm mst provincie a disponoval tbem
ednk a vojenskmi oddly. dil vojensk, prvn a finann zleitosti sv provincie, ale jeho
hlavnm kolem bylo vybrn dan. Musel vybrat tolik, aby mohl vydrovat svou administrativu a
jet odeslat urenou da do Asrie.
Krize e na konci 9. stol. ukzala, e velk provincie v ele s mocnmi guvernry vn ohrouj
centrln vldu. Tiglatpilesar III. proto zmenil jejich rozlohu a zavedl systm astho stdn
guvernr. innost guvernr kontrolovali panovnci i tm, e od nich vyadovali ast a podrobn

83

zprvy. Tyto zprvy tvo znan procento korespondence nalezen v krlovskm archivu v Ninive a
jsou nam nejdleitjm pramenem k djinm asyrsk administrativy.
Vechny nae prameny potvrzuj obrovskou lohu panovnka v ivot asyrsk spolenosti. Byl
stle informovn o finannch, prvnch, vojenskch a sprvnch zleitostech sv e a o vtin z
nich sm rozhodoval. Panovnk byl tak vedouc osobnost kultu a osobn se podroboval magickm
obadm, kter mly zajistit bezpenost a prosperitu e.
Pi vojenskm charakteru asyrsk e bylo pirozen, e byl kladen velk draz na organizaci
armdy. A do vldy Tiglatpilesara III. nemli asyrt vldcov stl vojsko, ale pouze stl elitn
oddl, kter doprovzel vldcv vlen vz. Pi kadm vlenm taen byla armda sestavovna
pomoc povinnch odvod. Elitnmi oddly armdy bylo vozatajstvo a jezdectvo, kter zavedl
Aurnasirpal II. Zkladem armdy ale zstala pchota, kter byla vyzbrojena luky, kopmi a
krtkmi mei, kter byly vyrbny ze eleza. Zkladn jednotkou byl oddl, ktermu velel dstojnk.
Asyrsk stt nebyl vydrovn pouze vlenou koist a danmi, zkladem jeho hospodstv zstalo
zemdlstv. V soukromm vlastnictv byla jen mal st pdy, jej podstatnou st vlastnil panovnk.
Velk pozemkov majetek nleel tak chrmm. Chrmov hospodstv podlhala krlovsk
kontrole a asyrt panovnci nedopustili, aby chrmy ohroovaly krlovskou autoritu nebo j
konkurovaly.
Zvltn kategori pdy byla pda osvobozen od vech sttnch povinnost, kterou panovnk
daroval chrmm nebo vysokm sttnm ednkm do ddinho dren a souasn je osvobozoval
od povinnost platit za jej dren dan. Tyto krlovsk imunitn dekrety se mno zejmna po roce
793, kdy zan postupn oslabovn neomezen panovnkovy autority. Majitel tchto dekret
vytvoili privilegovanou vrstvu pozemkovch vlastnk, kte souasn zastvali nejvy a
nejdleitj ady ve stt a nakonec naruili centrln moc panovnka a tm i samu podstatu
asyrskho sttu.
Do urit mry byla na krlovsk autorit nezvisl i nkter velk msta (Babyln, Sippar, Aur
aj.), kter byla osvobozena od povinnosti platit dan a vykonvat jin tiv sttn povinnosti. S tmito
privilegovanmi msty byla spjata vlivn a bohat kupeck vrstva, kter tila z expanzivn politiky
asyrsk e. Snaha po rozvoji obchodu, ovldnut dleitch obchodnch cest a po zskn obchodnch
privilegi stla v pozad mnoha asyrskch vlek.
Vysok stupe centralizovanosti a dobe organizovan administrativn apart je vznamnm dlem
Asyan, kter bylo pevzato adou pozdjch pedoasijskch .

NOVOBABYLNSK E
626 - 605 p. n. l.

Nabopolassar vytvoen e

605 562

Nabukadnezar II. - vrchol obdob, dobyt Srie a Palestiny, vstavba Babylnu

556 539

Nabonid pokus o zchranu e

539 p. n. l.

dobyt Babylnu Perany

84

Politick djiny
Po dobyt Ninive si Babylan a Mdov rozdlili bval
asyrsk zem. Mdov zskali vlastn Asrii a Charrn, na
zpad prochzela hranice mdskho zem podl stednho a
hornho toku Tigridu. Babylan ovldli vedle vlastn Babylnie
vechny bval asyrsk provincie v povod Eufratu. Nabopolassar
a po nm jeho syn Nabukadnezar II. ovldli postupn celou Srii
a Palestinu. Nabukadnezar dobyl r. 587 p. n. l. Jeruzalm a
deportoval do Babylnie tisce obyvatel (tzv. babylnsk zajet
ve Starm zkon).
Nejslavnj novobabylnsk vldce Nabukadnezar II.
Babyln pestavl. Babyln byl obklopen temi adami vysokch
a silnch hradeb, kter z msta inily nedobytnou pevnost. Ve
mst se nachzel palc, byly zde vyszeny terasovit zahrady,
byl pestavn chrm boha Marduka, jeho soust byla 70 m
vysok v (zikkurat) - biblick babylnsk v a dle tak
Itaina brna.

Podle Starho zkona zpsobila stavba

babylnsk ve vznik rozdlnch jazyk.

Organizace sttu
V novobabylonskm obdob byly vedle panovnka nejvtm pozemkovm vlastnkem chrmy.
Zamstnvaly poetn personl, kter se skldal z kn, psa, dozorc, emeslnk, zemdlc a
otrok. Hospodstv chrm podlhalo sttn kontrole a krlovsk ednk kontroloval jejich ty.
Vedle dvek z chrmov pdy plynuly sttu pjmy z pronjmu krlovsk pdy, z rznch cel
(silnin, dovozn) a poplatk na udrovn krlovskch palc. Velk pjmy ml stt a nkter msta
z vnosu kvetoucho mezinrodnho obchodu.
Guverni provinci, sprvcov mst, nejvy kn a nkte vazalt vldcov tvoili shromdn
nazvan velc Akkadu, kter mlo funkci poradnho sboru.

Krize a pd e
Po smrti Nabukadnezara II. zaala vlekl vnitn krize, kter se projevila rychlm stdnm
panovnk. Z vchodu a severu ohrooval i Kros z perskho rodu Achaimenovc, kter se chopil
moci v mdsk i. Ovldl Malou Asii a zmocnil se kontroly nad obchodnmi cestami, kter vedly z
Mezopotmie do Mal Asie.
Ztrta
obchodnch
cest
zhorila vnitn krizi e.
Krizovou
situaci
se
pokusil pekonat posledn
babylnsk
panovnk
Nabonid. Na zatku sv
vldy uskutenil nboenskou
reformu, jejm clem bylo
85

Rekonstrukce Itainy brny (Berln, Pedoazijsk muzeum)

sjednotit v kultu rzn nrody e. Nabonid se pokusil nahradit ztrtu obchodnch cest tm, e navzal
spojen s Arabskm poloostrovem. Centrum e chtl posunout z Babylnu na jihozpad a tak
uniknout tlaku Peran. Po dobu deseti let sdlil v arabsk oze a ovldl i dal arabsk zem. Pot se
vrtil do Babylnu, aby osobn dil obranu zem, kterou napadl Kros. V nkterch babylnskch
kruzch ale patrn vzbudila odpor Nabonidova nboensk politika, take se zejm rozhodly perskho
krle podporovat. Babyln se r. 539 p. n. l. vzdal bez boje. Kros zakzal plenit msto a zachoval
vechny administrativn a nboensk instituce, jmenoval pouze do ela zem perskho guvernra.
Novobabylonsk e byla posledn samostatnou etapou vvoje mezopotmsk civilizace. Byla
vytvoena chaldejskou vojenskou vrstvou, kter koprovala dobyvatelskou politiku novoasyrsk e a
do znan mry i jej administrativn systm. Na druh stran navazovali na vdom na star
babylnsk tradice. Avak vechny snahy uchovat a oivit babylnskou kulturu nemohly zastt
skutenost, e vvoj prastar mezopotmsk civilizace se blil ke svmu konci.

MAL ASIE
Vpd tzv. moskch nrod zmnil od zkladu dosavadn obraz Mal Asie. Chetitsk e byla
vyvrcena a jej hlavn msto bylo znieno. Chetittina zcela zmizela a psemn pamtky obyvatelstva,
kter katastrofu peilo, jsou psny hieroglyfickm psmem a jazykem, kter se pimyk spe k
luvijtin ne k chetittin. Jinak zstaly zpadn st i sted Mal Asie na potku 1. tiscilet bez
psemnch pamtek. ekov v tto dob postupn osdluj zpadn pobe Mal Asie, do
maloasijskho vnitrozem pronikaj nov kmeny.
Frygov
Tyto kmeny pily do Mal Asie patrn z Balknu a hovoily e, kter pat do rodiny
indoevropskch jazyk. Frygov vytvoili velk stt v zpadn st Mal Asie s hlavnm mstem
Gordion, jeho vykopvky prokazuj bohatstv i vysplou kulturu tohoto sttu, kter se stal vnm
soupeem novoasyrsk e a ohrooval Asrii v jej expanzivn politice.

Ldov
Ldov souasn s Frygy sdlili v jihozpadn sti Mal Asie. Tyto kmeny se usadily v rozshlm
zem eky Hermu, na zem vhodnm pro zemdlstv a bohatm na zlato. Prvnm historicky
doloenm panovnkem je Ggs (asi 685 657). Zahjil expanzi ldsk e na sever a na zpad, ale
podlehl Kimmerim. Ggv nstupce byl Alyatts, kter vyhnal posledn Kimmerie z Mal Asie.
Jeho nstupce Kroisos dokonil podmann eckch mst v Mal Asii a ovldal tm celou zpadn
Malou Asii. Avak snaha o dal expanzi na vchod se mu stala osudn. V roce 547 p. byl poraen
perskm Krem.
rn: Mdov a Peran
Jmno rn je novopersk oznaen sti Pedn Asie mezi dolm eky Tigridu na zpad a dolm
Indu na vchod. Slovo samo zna oblast obvanou rijci, tj. kmeny indoevropskho pvodu. Ve
starovku se rn rozpadal v mnoho krajin rzn hospodsk hodnoty, rznho podneb a
obyvatelstva rznho pvodu.
86

Prvn psemn zprvy o rnu

Ve druh polovin 2. tiscilet p. n. l. zaaly indoevropsk kmeny obsazovat rnsk oblasti.
Sthovaly se ze severnch krajin a usdlovaly se v zemch vhodnch k nomdskmu chovu domcho
zvectva, pozdji pechzely k orb ve stlch sdlech. Nkter proudy indoevropskch kmen proly
severovchodnmi zemmi do Indie, valn st indoevropskch koovnk zstala na severnm okraji
rnu.

Mdsk e
Stl boje s Asri pimly skupinu sousednch kmen, aby se semkly k obran a vytvoily
kmenov svazy. Nejvznamnjm z tchto svaz byl mdsk, kter se sjednotil kolem mdskko
knete Dahjuky, zakladatele hlavnho msta Mdie, Hangmatnu (dnen Hamadn). Tento svaz byl
dlouho zvisl na silnjm a starm stt Mannai, pozdji musel uznat asyrskou svrchovanost,
pekonal svzele boj s odvkmi nepteli a tok stedoasijskch a pikaspickch nomd Kimmeri
a Skt a ve spojen s Babylany vyvrtil asyrskou i v roce 612 p.
Mdov donutili k uznn sv nadvldy velkou st rnskch kmen a vytvoili tak prvn velkou
rnskou i. Velikost e a rozdlnost jejch jednotlivch st nebyly pzniv k vytvoen
jednotnho sttu. Kolem r. 560 byly v Pedn Asii ti hlavn stty: Mdie, Ldie a novobabylnsk
e. Okolnosti, kter se utvely pzniv pro indoevropsk kmeny na jihu rnu, vedly v nejblich
letech k vytvoen persk velmoci.

PERSK E

Kros II. velik

Kros II. Velik (559 530) povstal proti svmu pnu Astyagovi
r. 533, nkolikrt ho porazil a poslze patrn zradou mdsk lechty
zajal. Stal se tak pnem mdsk e a zjednal Peranm postaven
pn v nov vytvoen velmoci. Roku 547 zahjil vlku s Ldi,
porazil krle Kroisa a dobyl hlavnho msta Sard. V tto vlce pili
poprv Peran do pmho kontaktu s eky, kte ili v bohatch
osadch na zpadnm pobe Mal Asie. eck msta byla Perany
obsazena, jedin Mltos uzavel hned na potku vlky ptelskou
smlouvu s Krem. Persk vlda byla pro eky daleko tivj ne
ldsk, odtud vznikla jist rozmrzelost mezi eky a jejich novmi
pny, kte dosazovali v eckch mstech na dc msta eky
sympatizujc s perskou vldou a jejmi opatenmi.

V Babylnii byly tehdy rozhran pomry. Krl Nabonid sdlil po

nkolik let v arabsk oze a vyhbal se Babylnu. Kros napadl Babylnii, v krtk vlce opanoval
vechna dleit msta a poslze r. 539 i Babyln. Babylnsk knstvo se odmnilo Krovi za jeho
pze tm, e ho prohlsilo za panovnka.
Snaha zajistit vchod proti stedoasijskm kmenm vedla Kra k novm vlenm taenm na
severovchod e. Na jednom taen proti sktskmu kmeni byl vak poraen a padl.
87

Kros sjednotil celou Pedn Asii a zaloil monarchii, v n panoval privilegovan persk nrod.
Formou vldy byla patriarchln despocie. Kros sm byl velmi obratn politik, kter si dovedl
naklonit jednotliv vrstvy a nrodnosti toleranc k jejich zvyklostem a nzorm, pedevm
nboenskm. Sm fakt zaloen persk velee a osobn kvality jejho tvrce vytvoily v eck
historick literatue obraz Kra jako vzoru spravedlivho a statenho vldce.
Kambss energick syn a nstupce Krv Kambss zatoil po nkolikalet pprav na Egypt
a zmocnil se ho krtkou vlkou r. 525. V pramenech vystupuje vtinou jako despota a nelidsk tyran.
Tvrdilo se o nm, e dal zabt svho mladho bratra Bardiu, aby odstranil legitimnho uchazee o
trn. V Persid proti nmu vypukla vzpoura, jaksi mg Gaumta se vydval za Bardiu, kter pr
nebyl ve skutenosti zabit, lid se k nmu vtinou pipojil a mg se prohlsil krlem. Kambss na
taen z Egypta do vlasti zemel za neznmch okolnost. Gaumta se pokusil naklonit si obyvatelstvo
e odputnm dan na ti roky. Vysok persk lechta se ho obvala a nenvidla ho. Konec sv
vldy proil v jedn mdsk pevnosti, obvaje se nsil ze strany neptel. Ale velmoov se proti
nmu spikli, pepadli ho v jeho sdle a zabili ho. Jednoho ze svch druh, Dreia, dosadili na trn.
Dreios I. (522 486) pochzel z mlad linie rodu Achaimenovc. Njak as po svm
nastoupen musel obnovovat Kambsovu i. Upevnil krlovskou moc, zdil ndhern dvr a
stanovil pevn dan jednotlivm provincim ( v ele provincie satrapie byl krlovsk mstodrc,
satrapa, jemu byla svena sprva krajiny rozhodovn v civilnch zleitostech).

Hlavn msto e byly Ssy a nejrozenj jazyk byla aramejtina.

88

Budovaly se dopravn cesty.

Dreios zaloil potovn styk mezi msty, obstarvali je jzdn poslov, kte na jednotlivch stanicch
mnili kon.
Pro nmon obchod nechal zdit prplav z Nilu do Rudho moe.
Nechal razit stbrn, zlat a mdn mince.
Pokusil se rozit Perskou i, zabral st Thrkie a Indie.
Vprava proti Athnm skonila perskou porkou u Marathn r. 499.
Za jeho vldy doshla Persk e nejvtho rozkvtu i moc v Pedn Asii a okolnch krajinch

Kultura a nboenstv
Dreios byl patrn prvnm krlem, kter dal zhotovit npisy klnovm psmem.
Mnoho prodnch bostev, zosobnnch ivl, kad lovk, rod, kmen ml svho ochrannho boha,
zejm ducha zemelch.
Vtvarn umn vzor v akkadskm a egyptskm, stavly se ndhern palce, dovoz vzcnho deva,
slonoviny, drahho kamen a alabastru

Achaimenovsk e od smrti Dreia I. do konce dynastie

490 - 449

ecko-persk vlky

486 - 465

Xerxes I.,

465 - 424

Artaxerxs I.

424 - 405

Dreios II.

405

odpadnut Egypta

401

Kros mlad, bitva u Kmax

359-338

Artaxerxs III., Egypt znovu pipojen k persk i

336-330

taen Alexandra Makedonskho proti Persii, porka Dreia III.

330

v ervenci Dreios III. zrann smrteln svmi prvodci na tku ped Alexandrem v Mdii

Xerxs

89

Syna a nstupce Dreia I., r. 480 podnikl trestnou vpravu proti eckm obcm v Athnch a Spart
ztratil skoro cel lostvo
465 zavradn dvoany

padek Persie
(465-330)
Vlda Artaxrxse I., objevily se
neblah
tendence,
vedly
k oslaben vldy i e: harmov
intriky, vzpurnost provinci a
satrap, povaha panovnk a
jejich neschopnost.
Charakteristick znaky doby
padku byly vrady krl a etn
vzpoury.

Vjev Dareios III. utk ped Alexandrem Makedonskm

Nejednotnost e, rznorod
pomry
hospodsk,
nboensk, kulturn a sociln
byly hlavnmi pinami pdu
persk e.

V r. 334 zahjil makedonsk krl Alexandr vlku proti persk i, porazil Dareia III. v nkolika
bitvch a stal se pnem nov persko-makedonsk e.

EKOV A ECK STTY V 1. POLOVIN

1. TISCILET P. N. L.
asi 12/11. st. p. Kr.

pchod Dr a tzv. severozpadnch ek

asi koncem 12. st.

prvn elezn vrobky v ecku

asi koncem 11.-10. st.

elezn vrobky zanaj pevaovat

koncem 11.-9. st.

ekov osidluj zpadn pobe Mal Asie a pilehl ostrovy

9. st.

obnoven styku ecka a Egidy s Pednm Vchodem

asi 8. st

vznik Iliady, o pl stolet pozdji vznik Odyssey

90

TEMN NEBO HOMRSK OBDOB

(asi 1100-800 p.n.l.)
Toto obdob je pro nedostatek pramen asto nazvno prv temnm.
Dalm vysvtlenm toho nzvu je tak celkov charakteristick
situace v ecku po pdu myknskch palc.

dajn slep bsnk a autor

Jedn se o obdob zmatk, sthovn a obdob padku materiln a

kulturn rovn. Zrove je to ale tak potek novho eckho
vvoje, kter vede ke klasickmu otrokskmu mstskmu sttu a
klasick eck kultue. Ohniskem tto doby je ecko a Egejsk oblast
osdlena eky.

Iliady a Odysei - Homr

Po pdu myknsk vldy zmizela i jej pepychov kultura, ale zstali emeslnci se znalostmi
a tak ekov navazovali na vysokou rove vrobnch znalost Mykn.
11. stol. osdlili zpadn pobe Mal Asie a ostrovy v Egejskm moi nov pchoz ec.
kmeny- Dorov a severozpadn ekov. Ji ke konci temnho obdob v 8. stol. existuj mstsk
stty (polis), vznikaj msta, rozvj se emesln vroba a je obnoven styk s Pednm vchodem, co
m za nsledek v 9. stol. p. Kr. pevzet psma a vytvoen eck abecedy(alfabety). Objevuje se i
umn geometrickho stylu a hlavn vrchol ec. epickho umn: homrsk eposy Ilias a Odysseia.

polis = zkladn forma eckho politickho ivota

Homrsk eposy
Ilias: epick bse z 2. pol. 8. stol. p.Kr., 16000 ver, l udlosti 51 poslednch dn
destho roku oblhn Trje Achaji vedenmi Agamemnonem, vldcem Mykn.
Osou bsn je roztrka Agamemnona a Achilleem, protoe mu Agamemnon odal oblbenou
otrokyni. Achillees proto nebojuje a tak se tst od Achaj odvrac. Teprve kdy padne Achillv ptel
Patroklos, zane Achillees znova bojovat, zabije Hektora (syn troj. krle Priama) a Trojan jsou
zahnni za hradby. Bse kon Hektorovm pohbem.
Odysseia: epick bse,vznikla v maloasijsk Inii, 12000 ver, l udlosti 41 dn
z poslednho, 10. roku bloudn a dobrodrustv ithackho vldce Odyssea pi nvratu z Trje.
Odyssev syn Tkmach ptr po otci, Odyssev nvrat na Ithaku za pomoci bohyn Athny a
vtzn boj s enichy, lechtici, kte se uchzeli o ruku Penelopy a jej majetek.

91

ekov o pravdivosti epos nepochybovali, pro n lo o len ivota a vlce minulho

(herojskho) obdob. Pro historiky jde o umleck dla ale ne historick. Nememe toti izolovat a
datovat jejich jednotliv sti a epizody (zasahuje myknsk, temn i obdob 8. - 7. stol. obraz
eckho svta neodpovd pesn
dnmu obdob).

Pchod Dor a tzv. Severozpadnch

ek
Pili do ecka ve 12. - 11. stol.
p. Kr. ze severozpadnho ecka kolem
peiru a jihozpadn Makedonie.
Pchod souvisel s rozshlmi pohyby
kmen v Dunajsk oblasti, kter pivedly
do Mal Asie indoevropsk Frygy a do
Itlie italick kmeny.
Drov obsadili Peloponnsos
Usdlovn novch kmen v ecku
krom Arkdie a severozpadnho pobe, kde se usadili severozpadn ekov, kte obsadili tak
zpadn polovinu stednho ecka. Drov se pak dostali tak na Krtu a jih Kykladskch ostrov.
S pvodnm obyvatelstvem bu splynuly (v Agru, Korint) i zstali oddleni jako vldnouc
vrstva ( ve Spart, na Krt).

Osdlen maloasijskho pobe eky:

Jde o proud uprchlk ped drskou invaz s nejdleitj st - ,,sthovn In, kter bylo
organizovno z Attiky 140 let po trjsk vlce (1044/3). Trvalo od 11. do 9. stol. a vytvoilo 3 proudy
osdlen podle dialekt:
aiolsk = vychz ze severnho a stednho ecka
ionsk = ze sted. ecka a severovchod. Peloponsu (pes Attiku)
drsk
eckm zemm se tak stalo Egejsk moe se zpadnm a vchodnm pobem a vemi
ostrovy a po Krtu a Rhodos.

Tato oblast byla podobn pevninskmu ecku, ale nebyla organizovna v dn stt. Osdleny
byly vtinou oblasti u velkch ek ovem jen do vzdlenosti km od pobe.

Smyrna: zaloena 1000 p. Kr. na poloostrov u Izmirskho zlivu, proto mlo msto dobr
pstavy. Kolem 9. stol. byla obehnna silnou hradbou, uvnit byly ovln nebo obdln domy s 1
mstnost z neplench cihel na nzk kamenn podezdvce kryt dokovou stechou s krbem uprosted
mstnosti. Cel dm byl ohrazen. R. 600 byla zniena Ldy a teprve ve 4. stol. byla znovu zaloena
na mst dnenho Izmiru.
92

Rozmstn eckch dialekt

Pro eck oblasti plat, e jejich obyvatelstvo vzniklo smenm rznch eckch etnickch
skupin a kultura se vytvoila pod vlivem tradic pinesench z pvodnch i nalezench v novch
sdlech vlivem historickch osud kad oblasti. eck jazyk nebyl jednotn a literatura a pedevm
npisy archaickho a klasickho obdob nm dochovali mnoho mstnch dialekt.
Dialekty: ionsk, aiolsk, dorsk -> pot na vchodo a zpadoeck
Vchodoeck= aiolsk a arkado-kypresk dialekt, kter se spojely v tzv.
achajskou skupinu (pat sem i jazyk myknskho
linernho psma B

Zpadoeck= dialekty severozpadn(Fkis) a drsk(Krta)

eck spolenost v ,,Temnm obdob:

Zemdlstv, emeslo a potky mst

Po pdu myknsk civilizace nenastalo v ecku ani vylidnn ani zastaven ivota. Zmizeli
sice palce a hospodsk, sociln a mocensk struktura spolenosti a kopulov hrobky. Vbava
hrob nm ukazuje na chudou spolenost a na malou diferencovanost. Nebyly ani styky se zahranim.
Nov pchoz kmeny byly spe zemdlci, pasti a vlenci.
Sdlitnmi jednotky zemdlsk spolenosti byly rodov vesnice. Dky hebenm hor lo o
izolovan oblasti a centry byly rodn pln, z kterch se postupn staly centrln vesnice(zrodek
mst). Postupn se lid pesouvali do ,,mst, odkud dochzeli kad rno na pole.

emeslo
Existovalo bu jako domc vroba tj. neoddlen od zemdlstv i se uritmu emeslu
vnovali ji specialist (otrokyn na mlet, kovi, hrni..). Stle vce se zan zpracovvat elezo,
m ecko vstupuje do ran doby elezn.

elezo
elezn pedmty pily do ecka z Pednho vchodu. Prvn zbran, nstroje se sem dostaly
koncem 12. stol. a ji v 10. stol. p. Kr. pevauj nad bronzovmi. Znalost zpracovn eleza se
dostala do ecka z Pedn Asie (kmen Chalyb- legendrn prvn kovi). V 7. stol. je ji eleza
vyuvno i v zemdlstv a emeslech.

93

Organizaci spolenosti. Tzv. vojensk demokracie

aristokrati (ivot popsn v homr. bsnch, jsou aktivn nositel dje)
neurozen lid (sluebnci, otroci)

Zkladn organizac jet nebyl stt s institucemi (politic. forma), ale rodov skupiny(sociln
skupiny) z rodov spolenosti uren osobnm vztahem.
Nejve byly fly(kmeny), pot men skupiny- frtrie. Zkladn jednotkou rodov spolenosti
byly rody, mezi ktermi byla majetkov diferenciace. Z jejich stedu byli voleni vldci - basileov.
Zkladem bohatstv lechty bylo pozemkov vlastnictv, jeho st (tzv. temeno) dostali
basileov od lidu jako odmnu za sv sluby a jako odznak svho postaven v obci, a tak stda +
poklady z vlek a taen.
Dm a hospodstv(oikos) Basilej byly centrem obce.
Postupn pevld moc aristokracie nad basileovou. Lidov shromdn tj. shromdn
dosplch mu bylo svolno jen pi dleitch pleitostech. Otroci byly bu kupovni, zajat ve
vlce (eny a dti, mui vradni) i narozeni u pna. Nevykonvali vak zkladn vrobn prce ani
v zemdlstv i emeslech. Mui vtinou pastevci a eny sluky, sprvkyn. Jet n vak byli
ndenci najmni na seznn prce.
Vldnouc skupiny si ale nevytvoily samostatn mocensk tj. sttn instituce.

ecko a orient, eck abeceda

Po pdu mnojsk a myknsk kultury byly styky s Orientem perueny. Bhem 9. stol. se
styky Egejsk oblasti s Pednm Orientem zaaly obnovovat a na konci temnho obdob byly v plnm
proudu.

Styky ek se Sri a Foinki

Dovela se slonovina, fajns, zlato, papyrus, koen atd. V 8. stol. se objevil u ek vliv
orientlnch vrobk = asyrsk metalurgie. Nejsilnji se orientln vlivy projevily v archaickm
obdob (750-650).
Pramenem pronikn orientlnch vliv do ecka byla syrsk a foinick poben oblast,
zvl v drobnm umn (textil, barvstv..). V 8. stol. vznikla na severu Srie pi st eky Orontu
eck obchodn stanice = Al Mina, nalezena 1936/7 L. Wooleym.

Potky eck abecedy (alfabety)

ekov pevzali abecedu od Foinian koncem 9. stol. - 1. pol. 8. stol.

94
22 znak eck
abecedy

Foinikie= poben oblast od vchodn Kilikie na severu a po Palestinu na jihu. Zde se uvalo tzv.
severosemitskho psma a z toho se vytvoila eck abeceda. Svd o tom tvar psmen a poad.
Pevzat abeceda mla 22 fonetickch znak (pedevm souhlsky). ekov vytvoili pln
systm pro zapisovn souhlsek i samohlsek. Dky tomu se lid mohli rychleji nauit hlskov
psmo a tm vstupuje lidstvo do obdob, kdy je mono doshnou plnj gramotnosti.

ecko a Orient
Pro vvoj klasick eck civilizace mla velk vliv pedoasijsk civilizace. Nakupily se
technick (vrobn), kulturn a vdeck znalosti, co vedlo v ecku k pechodu od primitivn
spolenosti k civilizaci.

ARCHAICK

OBDOB:

RAN

POLIS

A KOLONIZACE STEDOMO A ERNOMO

(800-500 p. Kr.)
Sociln a politick ivot ek byl organizovn v tzv. mstskch sttech (polis), jejich
potek byl u v temnm obdob.
Velk eck kolonizace = obsazovali poben oblasti Stedomo a ernomo.
V mstskch sttech vzestup emesln vroby a obchodu znamenal poslen nearistokratickch
socilnch skupin, co mlo za nsledek spory s aristokraci. Proti aristokracii se postavilo i rolnick
obyvatelstvo, kter nakonec zvtzilo a nkde byla aristokracie zbavena polit. privilegi. Stt ml 2
vyhrann tdy: svobodn oban polis x otroci.

Mstsk stt (polis) a problm vzniku sttu:

Neexistoval eck nrod ani eck stt.
Barbar = sousedn kmeny a stty, kter se nepodleli na eck kultue a nebyly organizovny
v civilizovanm stt tj. polis.( Egypan, Peran, Trkov, divok kmeny vnitn Mal Asie.)

ECKOST = od Hrodota v 5. stol. p. Kr.

- jde o pokrevn pbuznost a spolen jazyk, spolen chrmy a obti bohm a
spolenmi mravy. Ale hospodsk, sociln, politick i kulturn vvoj
probhal v samostatnch a mnohdy vzjemn neptelskch mstskch sttech
(poleis) - Sparta, Attika, Korint, Aigna..

Polis:
95

-mstsk stt, mal zemn jednotka, jejm jdrem byla rodn planina ohranien ve
poloenou pdou, vhodnou pro pastviny, lesnatmi pahorky i vysokm pohom a nkdy i moem.
Sprvnm centem byla stedn vesnice (pozdji se z nich vyvinula msta).

Osady ve vchodnm Stedomo

eck kolonizace probhala severovchodnm smrem, tj. na sever od Egejskho moe,
ernomosk iny a ernho moe. Vboje ale probhaly i na jihovchod zakladatel 26. egyptsk
dynastie Psammtek I. (ecky Psammtichos) 664 610, vyuil ek a Kr v nilsk delt a vyhnal
s nimi asyrsk posdky z Egypta. Dochzelo k nrstu obchodu mezi eckem a mem byla
zaloena eck obchodn stanice Naukratis v nilsk delt, uznvan a podporovan egyptskmi vldci
sajsk dynastie. eck stty astnc se obchodu: Mltos, Samos, Aigna a nkter maloasijsk
msta.
Na zpad od Egypta (dnen Kyrenaika), zaloili ekov z ostrova Thry po pol. 7. stolet
osadu Kyrn. lo o rodnou oblast (obil, vlna, olivov olej, rostlina silfion - lkastv), dochzelo k
roziovn dalch osad. Roku 570 Kyrn pod vldou Battiovc odrazila tok Egypan a Libyjc.
V syrsk a palestinsk oblasti, kter byly pod kontrolou orientlnch stt, vznikaly eck obchodn
stanice (Mezopotmie, Al Mina, Tell Sukas, Tars), skuten osady vyrostly na jinm pobe Mal
Asie (rhodsk Faslis 7. stol).
eck msta potebovala novou pdu, expanze ale byla omezena sousednmi vnitrozemskmi
stty (Frygie, Lydie, Persie), proto osidlovali pilehl pobe ostrov a poloostrov. Maloasijsk
msta zase kolonizovala severn pobe Egejskho a ernho moe. Eubojsk msta Eretria a Chalkis
se staly v 2. pol. 8. stol. prvnmi koloniztory makedonskho a thrckho pobe (nejstar osady
Methn, Mend, Torn). Thrck pobe byp kolonizovno maloasijskmi eky, ti mli tak
rozhodujc podl na osdlen ernomoskch in a ernho moe. Rozhodujc lohu ml Mltos
(metropole 100 osad), ernomosk osady byly zdrojem obil, otrok, stavebnho dv, ryb, zlata a
eleza. Vtina byla zaloena na rodnch pmoskch plnch s klimatem podobnmu eckmu,
pda byla v osadch velice peliv rozdlena.
Piny kolonizace: Ji koncem temnho obdob vznikaly zrodky novho civilizanho
vvoje, dochzelo k podstatnmu rstu populace a tak vnitn krize, je provzely vznik a dozrvn
mstskch stt. Dvodem bylo pedevm hledn nov pdy a novho domova pro relativn
pebyten obyvatelstvo, pro n mstsk stty pi dan rovni zemdlsk vroby a danm
rozdlen pdy nemohly zajistit dobrou existenci obana, tj. vlastnka pdy. S rozvojem obchodu se
vytvoil zahranin trh a oboustrann obchodn zjmy (export).

Vnitn vvoj mstskch stt

Na konci archaickho obdob, kolem 500 p. n. l. existovaly pln zformovan mstsk stty
s komplikovanm hospodstvm spjat nmonm obchodem, s pevn vymezenou sociln strukturou
regulovanou psanmi zkony, s politickmi institucemi a politicky aktivnm obanstvem, technicky i
umlecky vysplou kulturou.

96

Vlda zemdlsk aristokracie: Ped kolonizac byly mstsk stty prostmi, sobstanmi a
izolovanmi zemdlskmi komunitami, ovldanmi rodovou aristokraci (ddin privilegia,
nepsan zkony), aristokracie vedla pepychov ivot. U bhem 8. stol. p. n. l. absorbovala tato
aristokracie basiley (krle), v pedchozm obdob hlavy jednotlivch obc (nap. ale ve Spart a Argu
krlovsk moc zachovna). Po odstrann krlovstv se stala rozhodujcm orgnem moci
aristokratick rada, kter kontrolovala i nejvy ednky (lenstv omezeno na nkter
aristokratick rody). Aristokracie zskala vojenskou pevahu, dky bohatstv mli monopol na
vytven jzdy.
Za kolonizace se pedpokld zvtovn zemdlsk produkce (zavodovn, odvodovn),
terasovn svah, ir uvn eleznch nstroj, kter umonilo zvtovn podlu pstovn vna a
oliv (rozkvt pinel vhody aristokracii vykoisovn rolnk).
Vvoj emesla a obchodu: Dochzelo k vytven novch
socilnch skupin a forem bohatstv, nespojench s tradinm
vlastnictvm pdy, a novch hodnot, spjatch s rstem vznamu
emesla a obchodu. Dky kolonizanmu obchodu byla rozena
stavba lod a plavby, vroba zbran a zbroje a dolo ke zven a stl
poptvky, zaruujc emeslu stl odbyt; ve mstech vznikaly stl
emeslnick dlny. Vznam pro rychl vvoj mlo moe, kter se
stalo levnm a rychlm spojenm. Rst emesln vroby byl provzen
rstem vznamu otroctv a zavedenm raench minc.
Otroctv: Existovalo ji v temnm obdob (eny domcnost,
mui pastevci), za Solna otroci pracovali v zemdlstv. V archaick
dob dochz k rozen klasickho otroctv = uvn dovench
otrok, zskanch nsilm i vmnou za zbo v barbarskch
oblastech (Skt, Thrk, Syan, aj.). Stali se z nich sluhov a
pomocnci, pracovnci v emeslnch dlnch, dolech a lomech.
K rozen otroctv pispl prudk vzestup poteby pracovn sil
v emeslech a stoupajc ivotn rove ve spojen s nechut
svobodnch oban pracovat.

eck amfora na vno z msta Pithos

Mince: Potkem 2. pol. 7. stol. p. n. l. byly v zpadn Mal Asii, v oblasti vzjemnho
psoben eck a ldsk kultury, poprv raeny mince (z elektronu = Au + Ag). Ped rokem 600 se
zaaly stbrn mince razit i v ecku na ostrov Aign a snad i v Korint, od 6. stol. pak postupn ve
vech vznamnjch eckch mstskch sttech. Dve byla mla hodnoty zbo smovna za
dobytek, kovov pedmty nebo kousky drahho kovu.
Sociln vvoj, krize nadvldy aristokracie: V 2. pol. archaickho obdob, asi od pol 7. stol.
p. n. l., dochzelo k toku na pozice vldnouc aristokracie, k nmu se asto spojovali aristokracii
poddan rolnci i bezzemci s pedstaviteli stednch vrstev, tj. bohatch emeslnk, obchodnk i
svobodnch rolnk (sla stedn vrstvy vyrostla dky vvoji nov vojensk taktiky tkoodn
pchota hoplti, rekrutovni z neurozench oban znan moc). Sociln srky a reformy mly
rozmanitou formu v jednotlivch mstskch sttech. Centry neklidu se staly oblasti ve vhodn poloze
(Korint, Megara, Sikyn, Mltos, ....).
Zapsn prva: Asi v 2. pol. 7. stol. byly v jednotlivch sttech zapsny a zveejnny zkony,
kter mly znan spch nearistokratickch oban mstskch stt. Krom psn ochrany
soukromho vlastnictv zkony vslovn sankcionovaly tdn nerovnost (nap. zkony z Gortny
97

na Krt, jedin tm pln zachovan soubor eckch zkon, byly vytesny a v 5. stol. p. n. l., ale
obsahuj adu mnohem starch ustanoven). V ad stt byly rozpory mezi aristokraci a lidem eeny
pomoc reforem (nap. podmnkou pro lenstv v rad pestal bt urozen pvod a stala se j urit
ve majetku), vsledkem tohoto vvoje byla v ad stt vlda bohat meniny, oligarchie.
Ran eck tyranida: V mnoha sttech (pedevm tch aktivn kolonizujcch), doshly
rozpory takov intenzity, e musely bt eeny nsilnou cestou do ela sttu se dostval doasn
samovldce, kter se opral o lid nebo alespo o jeho st a vtinou i vlastn ozbrojenou moc a jeho
vlda byla namena proti dosud vldnouc aristokracii. Ran eck tyranida vznikla asi nejdve
kolem pol. 7. stol p. n. l. ve sttech na Korintsk ji: v Sikynu vldli Orthagorovci (asi 655
555), v Korint Kypselovci (asi 657 582), v Megae ve 2. pol. 7. stol. tyran Theagens. Na
pelomu 7. a 6. stol. vznikly tyranidy v Mal Asii (Efesos, Mltos) a v Mytiln na Lesbu, ve 2.
pol. 6. stol. vldl Polykrats na ostrov Samu, tyranida Peisistratovc v Attice trvala asi od roku
561 510 p. n. l.
Tyrani eili rzn problmy, opaten maj vak veobecn shodn smr: vichni zruili
politickou moc aristokracie, nkte nahradili dosavadn rodov fly flami zemnmi, proti
aristokratickm kultm stavli a propagovali tyrani kulty boh ochrnc sttu, zizovali
monumentln chrmy na jejich poest, podali slavnosti a hry (podporovali umn), podporovali
emeslo a obchod (budovn vodovod, cest, pstavu, lostva), dynastick satky mezi tyrany a
aristokratickmi rody byly zcela bn.
Aktivn a asto spn byla vtina tyran v zahranin politice (boje s Ldy a Perany), vedli
boje se sousedy pi roziovn zem a kolonizaci, poslili svou politikou nearistokratick vrstvy a
pedpoklady pro vvoj otrokskch vrobnch vztah. Bhem tyranidy nebo brzy po n byl dokonen
vvoj klasickho mstskho sttu, v nm vldnouc tdou byli plnoprvn oban polis bez ohledu na
svj pvod.
Vznamn tyran: Kypselos (stbrn mince) a jeho syn Periandros na Korintu; Polykrats
na Samu (rozvoj umn i emesel, styky i s Egyptem, zavradn Perany).

Politick vvoj ecka, celoeck instituce

Vchodn eck stty:
Maloasijsk poleis: Mltos, Efesos, Fkaia, Km, Erythari a dal + pilehl ostrovy
Lesbos, Samos, Chios, aj. byly v archaick dob, pedevm dky sv poloze na hranicch eck a
orientln civilizace nejvysplejmi stmi eckho svta (znm osobnosti: Thles, Anaximandros,
Anaximenes z Mltu, Hrakleitos z Efesu). Po pdu frysk e, s n asi udrovali mrov styky,
museli odret toky Kimmeri (nap. Efesos byl tce pokozen). Po porce Kimmeri ldskmi
panovnky se stala sousedem ek ldsk e, kter si eck msta postupn podmanila; museli
platit dan a poslunost byla vymhna i vojenskou silou, avak Ldov se do jejich ivota
nevmovali (vhody z obchodu).
Po dobyt Ldie Perany v r. 546 p. n. l. byla jimi postupn dobyta i eck msta v Mal
Asii, jen Mltos a ostrovy si zachovaly del dobu samostatnost. Peran dosazovali do eckm mst
jako vldce stoupence z ad ek (tivj vlda ne ldsk), koncem 6. stol. byli ji vichni
maloasijt ekov pevnou soust persk e.
98

Vlastn ecko: lo o stty s dobrm pstupem k hlavnm obchodnm cestm a s vyvjejcm

se emeslem a zmoskm obchodem, aktivn kolonizovaly. Nkter, pevn zemdlsk oblasti,
mly tendence k pozemn expanzi (vlen stetnut, mohutnn nkterch stt, oslaben i dokonce
podroben jinch). Vlastn zem spartskho sttu zaujmalo cel jin Peloponnsos, vce ne 1/3 jeho
celkov rozlohy, Sparta se tak stala nejvtm eckm sttem. Athny se roziovaly expanzemi
(Marathn, Eleusna, Megara, Salamna), v Thbch existovala voln federace, Thessalie byla
zemdlsky rodnou oblast, ovldanou aristokraci.
Amfiktyonie: Doslova spolky soused, byly pvodn nboensk sdruen, je peovala o
nkter vznamn kult a chrm, mly rady sloen ze
zstupc lenskch stt nebo kmen a nabvaly i
irho mezinrodnho vznamu (nap. regulovaly
vztahy mezi lenskmi stty), nap. stedem kykladsk
amfiktyonie byl ostrov Dlos, zasvcen Apollnovi.
Celoeck instituce: Instituce celoeckho
charakteru existovaly ji v archaick dob, byly
spojeny
nejvznamnjmi
kultovnmi
centry.
Dleitou soust eckho nboenskho ivota byly
vtrny (Diovy vtrny v Ddn v peiru,
Apollnovy v Didymch u Mltu a v Klaru v Mal
Asii, nejproslulej Apolnova v Delfch). Na poest
Rekonstrukce Apollnovi vtrny v Delfch
vtzstv ve svat vlce a znien Kirrhy byly v roce 582 reorganizovny v Delfch pthijsk hry,
jedny ze ty nejznmjch veeckch nboenskch slavnostnch her (+ isthmick, nemejsk,
olympijsk ty se slavily kad tvrt rok v Diov svatyni v Olympii, zaloeny r. 776), po dobu
her ml bt dodrovn mr.

SPARTA

A SPARTSK (PELOPONNSK SPOLEK) DO KONCE ARCHAICK DOBY

Drt Sparan se usadili na stednm toku eky Eurtu nejpozdji bhem 10. stol. p. n. l. a
jejich tyi spojen vesnice tvoily zklad historick Sparty. Podrobovali si jednak star peddrsk
obyvatelstvo i okoln obyvatelstvo drsk. Podroben obyvatele Sparan nezaleovali do svho
spoleenstv jako obany, nbr dlili je do 2 kategori: na perioiky, svobodn, ale politicky bezprvn
obyvatelstvo, a na heilty, nesvobodn zemdlsk obyvatelstvo.
Perioikov: obyvatel obc podrobench Sparany v Laknii a v men me v Messnii,
hlavn na jejm zpadnm pobe, byli alespo sten drskho pvodu a zabvali se zemdlstvm
na vlastn pd, ale tak emeslem a obchodem, byli zahrnuti se Sparany do nzvu Lakedaimoan.
Od Sparan se liili ve 2 ohledech: nemli prvo na pdl obansk pdy (na t pracovali
heilti) a nemli podl na zen sttu ve vnitn, ani v zahranin politice. Byli povinni slouit ve
spartskm vojsku pod spartskm velenm, bohat z nich jako tkoodnci.

99

Heilti: zemdlsk obyvatelstvo, jeho poet podstatn pevyoval Sparany a asi i

Lakedaimoany. Od klasickch eckch otrok se liili tm, e nebyli majetkem jednotlivch
spartskch rodin, nbr Sparan jako celku a byli i s pdou, na
n pracovali pidlovni Sparanm sttem. Nemohli bt proto
Sparany prodvni nebo individuln proputni na svobodu.
Mli sv rodiny, take se sami reprodukovali. Jejich hlavnm
kolem bylo ivit plnoprvn Sparany z rody jim museli
znanou st odvdt.
Sparan: jedin plnoprvn oban Sparty, na po.
5.stol. lo asi 8 tis. dosplch mu s rodinami. Nepracovali,
byli vychovvni k vojensk slub a oddanosti sttu, od 7 let
byli v polovojenskch oddlech vedeni k fyzick odolnosti,
bojov zdatnosti a absolutn poslunosti. Byli skromn nejen
v chovn, odvn, ale i jdle. I dospl Sparan ili vce ve
svch vojenskch oddlech, ne se svmi rodinami. Kad
spartsk rodina mla pidlen z obansk pdy pdl, tzv.
klros, na nm pracovaly rodiny heilt a ivili ji. Vrobn
innost v zemdlstv i v emesle a stejn tak obchod byly pln
penechny heiltm a periodikm.

Socha Sparanskho chlapce.

Nejlpe vystihuje charakter spartsk

Vztah Sparan k heiltm byl neptelsk, kadoron jimvchovy.

byla formln vyhlena vlka a
v tzv. kryptei prochzeli vybran spartt mladci, pechzejc do ad dosplch, zem heilt a mli
prvo pobjet ty, kte byli potenciln nebezpen. Hrozba heilt se projevila jasn pedevm v 2.
messnsk vlce asi v 2. pol. 7. stol. p. n. l. Vzpoura Messan, jej potlaen trvalo adu let,
Sparanm ukzala, e jenom naprost jednota obanskch ad je me zachrnit ped katastrofou, a
tak dolo asi v 1. pol. 6. stol. k reformm, jejich vsledkem je znm spartsk spolenost rovnch
(homoioi). Smyslem bylo udret v poslunosti podroben obyvatelstvo.
Sparan vyrbli elezn mince, na jejich zem se nachzela bohat loiska eleza.
Sttn zzen
Na konci archaick doby stli v ele spartskho sttu dva rovnoprvn krlov (archagetov).
Byli voleni ze dvou rod, giovc a Eurypntovc. Mli vysok knsk funkce, byli nejvym
veliteli spartskho vojska, jejich politick moc byla vak omezena sborem efor a radou. Potek
zachovalho seznamu krl sah do konce 10. st. p.n.l.. Sbor efor (dohlitel) vznikl pozdji, byl
ptilenn a vznikl jako protivha ke krlovsk moci a rady. Euforov byli voleni na jeden rok
spartskm lidovm shromdnm. Jejich funkc bylo dohlet na sprvn fungovn sttu a
vchovnho systmu. Mli vkonnou, soudn a trestn moc. Dva eufoi doprovzeli krle za hranice a
mohli jej sthat pro poruen zkon. V klasick dob se stali eufoi nejdleitjmi ednky.
Svolvali radu a lidov shromdn a pedsedali jim. Kad msc skldali krlov i eufoi psahu.
Krlov slibovali, e nebudou poruovat zkony a euforov slibovali, e pi zachovn zkon, bude
moc krl nedotena.
leny rady (gersia) byli oba krlov a 28 dalch len, starch 60 let. Byli voleni aklamaci
(hromadn, veejn, nikoli tajn, vyjden souhlasu i nesouhlasu, napklad hlasovni zvednutm
ruky) v lidovm shromdn na doivot, z uho kruhu aristokratickch rodin. Gersia mla funkci
poradn (pipravovala schze lidovho shromdn), moc soudn (tk zloiny, mohla soudit i krle).
leny lidovho shromdn (appel) byli vichni dospl a plnoprvn spartt mui. Krom
volby len gerusie, efor a dalch ednk rozhodovala appell o vlce a mru, o mezinrodnch
100

smlouvch a o zmnch zkon. Jednn apelly bylo velmi primitivn, rozhodovala jen o nvrzch,
kter jim byly pedloeny, bez diskuse se hlasovalo aklamac. Je mon, e gerusia mohla v nkterch
ppadech rozhodnut nerespektovat.
Nen mon pesn datovat jednotliv fze vvoje spoleensk a sttn organizace. Antick
tradice ji pipisuje jako celek zkonodrci Lykrgovi (Lykrgova stava). Rozdlil mezi Sparany
pdu (klry), uril prva a povinnost jednotlivch spoleenskch skupin, stanovil zkony. Zavedl
vojensk a vchovn systm (vetn syssti). Druhou osobnost, kter mla vytvoit rzn reformy,
byl efor Cheiln (556/5 pnl). Zavedl opaten k rovnosti Sparan a zmnil spartskou zahranin
politiku. Oba tito zkonodrci nejsou podloen. Nkte vdci jejich existenci odmtaj.
Sttn zzen mlo hodn spolenho se sttnm zzenm na Krt. Sparan prv od nich
odvozovali svj pvod. Byla zde stejn vrstva poddanch (hliot).
Potky peloponskho (spartskho) spolku
Porkou Argu (546 pnl.) a pipojenm ostrova Kythry a sti vchodnho pobe
Peloponskho pol., skonila zemn expanze Sparty. Kolem roku 550 p.n.l, kdy bylo dobyto zem
arkadsk Tegea, nebylo zem pipojeno ke Spart. Oba stty uzavely spojeneckou smlouvu. Pomoc
tchto smluv s adou dalch peloponskch stt se v druh pol. 6 st. vytvoil kolem Sparty tzv.:
peloponsk spolek (oficiln nzev: Lakedaimoan a jejich spojenci), kter zahrnoval znanou st
Peloponskho pol. Vetn Korintu, Megary, ostrova Aigny atd. Agros zstal mimo spolek. Spartt
spojenci byli zcela autonomn, Sparta byla vak hegemonem spolku a mla velen nad spolkovm
vojskem. Koncem 6. st. se ve Spart zaala schzet shromdn delegt spolkovch zem a o
dleitch krocch od t doby rozhodovaly dva orgny: apell (Sparta) a spolkov shromdn (nvrh
byl pijat pouze, kdy byla rozhodnut souhlasn). Zkladem moci spolku byla vojensk sla
tkoodn pchoty. Byli nejvt mocenskou silou v ecku na konci archaickho obdob.

ATHNY

DO KONCE ARCHAICK DOBY

zem Attiky tvo trojhelnkov pol. V jihovchodnm cpu stednho ecka, sousedc na
zpad s Magarou na Korintsk ji a na severozpad s Boiti. Ostatn hranice Attiky tvo mosk
pobe s pstavy jak na jihozpad (v Sronskm zlivu), tak na vchod, kde je Attika oddlena jen
pomrn zkm prlivem od jin sti ostrova Euboie. Cel Attika je rozlenna na ti vt a nkolik
mench rodnch planin horskmi psmy, z nich Pentelikon a Hymttos poskytovaly vborn bl a
modrav mramor a jin poho Laurion obsahovalo loiska stbra a olova. Na Thriasijsk planin se
dailo obil a jej stedisko, Eleusis, se proslavilo kultem bohyn Dmtry (patronka obilnstv).
Planina okolo Athn a vchodn Mesogeia byly vhodn pro pstovn ovil, vna a fk. Dleit
surovina byla hrnsk hlna.
Sttn zzen a spolenost aristokratick Athn
V 7. st. p. n. l. byly Athny politickm stediskem cel Attiky. Vlda krle byla
vystdna vldou aristokracie (eupatrid). Z n byli voleni nejvy ednci sttu, archonti (v 7. st. byl
jejich poet ustlen na 9, doba jejich vldy byla 1 rok). Po uplynut tto doby se stvali leny
areopagu. Tato rada byla nejdleitjm sttnm orgnem. Mla dozor nad dodrovnm nepsanch
zkon a byla poradnm sborem archont. Mla soudn pravomoc v trestn oblasti (vrady, nboensk
zloiny, zloiny proti sttu) a prvo vynet nejvy rozsudky, proti kterm nebylo odvoln (trest
smrti, vyhnanstv, zabaven majetku). Funkce archont byly rozdleny (nap.: epnymos byl formln
hlava sttu). Organizace sttu (jeho sprva, vojsko, finance) spovaly na rodovch institucch. Kad
athnsk oban byl pslunkem jedn z frtri, kter tvoily vy jednotky, fly (byly 4 a mly
spolen jmna jako u jnch inskch stt.
101

Eupatrid pomoc svch politick funkc, bohatstv, vldnoucho postaven a nboenskch

kultech ovldli hospodsk i politick ivot. V Attice neexistovalo nesvobodn obyvatelstvo typu
spartsk heilt, ale st attickch rolnk upadala do zvislosti na aristokratickch statkch a jako
tzv. hektmorov jim museli odevzdvat st sv rody. Existovali zde i zadluen rolnci, kte ruili
svou svobodou, mohli bt prodn i se svou rodinou do ciziny.
(621 p.n.l napsal Drakn zkony. Rozsah nen znm, protoe se nezachovaly. Rozliuj mezi
myslnou vradou a vradou. Zmruj krevn mstu, kterou museli podle stnho zkona vykonat
pozstal. Chrnily soukrom vlastnictv)
Solnovy reformy
Potkem 6. st. si vyhrocen sociln rozpory vynutily een. Roku 594/3 byl zvolen
archontem Soln. Aristokrat, ml zkuenosti s obchodem. Jeho politickm clem bylo smen rozpor
aristokracie s lidem a jeho metodou byl politick kompromis. Zavedl seisachtheiu (setesen bemen).
Zruenm dluh osvobodil ty, kte byli pro dluhy v otroctv. A dokonce vykoupil Athany, kte byli
pro dluhy prodni do ciziny. Zakzal do budoucnost zaruovat se vlastn svobodou. Toto opaten
uvolnilo cestu rozvoji klasickho otroctv. Od Solnovy reformy mohli bt v Attice otroky jenom lid
mimoattickho pvodu, kte byli doven z okolnch barbarskch zem. Druhm velkm zsahem,
tentokrt do politick struktury sttu, bylo rozdlen vech oban do ty td podle vnosu
z pozemkovho majetku zrn nebo ekvivalentn mnostv jinch zemdlsk plodin, podle nich byla
odstupovna prva a povinnosti oban. Pslunci prvnch dvou td, pentakosiomedomnoi a hippeis
(= jezdci), mohli bt voleni do nejvych ad a ve vojsku slouili jako jezdci, pslunci tet tdy
(zeugtai) mohli zastvat ni ady a slouili jako tkoodnci a pslunci nejni tdy (thov)
mli prvo ast v lidovm shromdn a ve vojsku slouili jako lehkoodnci a pozdji jako veslai.
Takto Soln zruil monopol eupatrid na politickm veden sttu, u nezleelo na
aristokratickm pvodu, ale na bohatstv. Postupn se zmnilo i sloen areopagu (volba archont
mimo ady eupatrid). Nkter prameny tvrd, e zaloil jako protivhu areopagu novou radu o 400
lenech ( po stu z kad rodov fly). Oivil innost lidovho shromdn a dal mu tak prvo
rozhodovat o odvoln proti soudnm rozhodnutm ednk.
Sestavil soubor zkonk, kter platily a do konce 5. st. p. n. l. Regulovaly dal hospodsk
vvoj Attiky, celkovm smyslem bylo uvolnit cestu emeslu a obchodu. Mezi n patil zkaz vyven
obil a podpora vvozu olivovho oleje i povzbuzovn cizch emeslnk k usazen v Attice udlenm
obanstv.
Soln odmtl hloubji zashnout do majetkovch vztah, proto se brzy objevila nespokojenost
nechudch. Na rozdl od 7. st.p.n.l byli vak te protivnci aristokracie silnj, protoe vvoj
athnskho emesla a obchodu, poslen Solnovmi reformami, vedl v Attice k vytvoen stedn
tdy emeslnk a obchodnk. A tak se po krtkm obdob politickch zmatk zmocnil i v Athnch
vldy tyran.
Tyranida Peisistratovc
Peisistratos, pslunk vznamnho eupatridskho rodu, se
pokusil o zskn tyranidy v Athnch poprv r 561. Avak a roku
546, kdy porazil eupatridy pomoc oldn se dostal k moci.
Peisistratos se dostal k moci jako pedstavitel nejchud sti
athnskch oban, mezi n patili tak zchudl zemdlci a
bezzemci. Bojoval proti aristokratm. ada eupatridskch rod
musila odejt do vyhnanstv a je mon, e Peisistratos jejich pdu
zkonfiskoval a rozdlil je mezi sv pvrence. Jeho vlda byla
mrn a pinesla mocensk i hospodsk rozkvt. Ponechal
102

Peisistratos

Solnovu stavu, ale obsazoval nejdleitj ady svmi pbuznmi nebo pvrenci. Zemdlce
podporoval vhodnmi pjkami a zavedl venkovsk soudce, kte urychlovali een mstnch spor.
Doba tyranidy je dobou rozkvtu emesel a obchodu. Kolem 6. st. vytlaila athnsk malovan
keramika korintskou z eckch trh. Do tto doby spad i tba stbra a potky attickch minc (sov)
a obrazem sovy na rubu a Athniny hlavy na lci. emeslo a obchod byly podporovny tak
velkorysou zahranin politikou a vstavbou msta Athn. Po jeho pirozen smrti vldli jeho synov
Hippis a Hipparchos. Hipparchos byl 514 zavradn, vld Hippis. Alkmenovci si ve vyhnanstv za
pomici delfsk vtrny zskali podporu Sparty a spartsk vojsko pinutilo r. 510 Hippia k odchodu
z Athn. Avak pokus eupatrid zavst opt za pomoci Sparty aristokratickou vldu se nepodail. V 6.
st. a pli zeslily dky vvoji athnsk ekonomiky a politice tyran nearistokratick sloky
obyvatelstva a sttn orgny se prosadily v zen stru namsto orgn zddnch z rodov spolenosti
a ovldanch eupatridy. Aristokrat a jejich spatt spojenci byli poraeni a do ela Athn se dostal r.
508 Alkmenovec Kleisthens, kter se stal vdcem athnskho lidu.
Kleisthenovy reformy
Reforma sttnho zzen definitivn odstranila organizan opory politick moci eupatrid a
poloila zklad k dalmu demokratickmu vvoji Athn. Reorganizoval sprvu stru tak, e se jejm
zkladem stala pslunost k zemnm jednotka msto pslunosti k rodinnm celkm. Zkladn
jednotkou nov zemn organizace se staly dmy. Na venkov to byla vt sdlit s okolm (nap.
dmos Marathn, Eleusis, atd.) nebo nkolik mench vesnickch sdli, v Ahtnch mstsk tvrti.
Dm bylo nejmn sto a byly seskupeny do 30 vtch zemnch celk, tritty. Dmy byly vybrny
do tritty tak, aby alespo jedna leela pi cest do Athn, a tak bylo urychleno mobilizovn
vojsk.nejvymi sprvnm a politickmi jednotkami se stalo deset mstnch fl. Kad se skldala ze
t tritty a to vdy jedn mstsk, jedn pmosk a jedn vnitrozemsk. Toto komplikovan
uspodn mlo patrn zajistit v kad fle rovnovhu rznch socilnch skupin, ve skutenosti vak
dvalo pevahu mstskmu lidu, kter il pmo v politickm centru a byl pitom zastoupen ve vech
deseti flch.
Dmy fungoval jako samosprvn obce a jako zkladn sprvn i volebn jednotky. V nich byli
nap. vybrni kandidti na volbu len nov zzen rady 500 (50 len z kad fly), kter se stala
hlavnm sttnm orgnem vedle snmu, jeho pravomoc dle vzrostla. V rmci novch mstnch
jednotek byla vedena veker sprva sttu, bylo stavno vojsko (velel stratgos), vybrny dan,
vedeny seznamy oban a jejich majetku. Aby byl znemonn nvrat k tyranid byl zaveden
ostrakismos (stepinkov soud), pi nm athnt oban rozhodovali, zda je v obci mu, kter
ohrouje svobodu lidu. Hlasovalo se stepy hlinnch ndob, na n kad napsal jmno osoby,
kterou povaoval za sttu nebezpenou. Takov osoba musela odejt na deset let do vyhnanstv.
Tmito reformami byl v Athnch ukonen pechod od aristokratickho sttu. Vldnouc
sociln skupinou byli te vichni plnoprvn oban athnskho sttu, ovldajc jednak rostouc
poet otrok i cizince usazen na athnskm zem. Stle jet platila Solnovo majetkov dlen,
proto stt dili pslunci prvnch dvou skupin majetkov tdy. Zzenm snmu byla vak otevena
cesta k dal demokratizaci.

ECK STTY V 5. A 4. STOLET P. N. L. - VRCHOL A PD KLASICK POLIS

Klasick stalet jsou nejlpe dokumentovanm obdobm eckch djin. Spisy antickch historik,
teoretik sttu. Politickch i soudnch enk a cel ada umlc a litert poskytuj spolehliv
politick a chronologick rmec a tak zachycuj mnoho z politick a

103

Antit historikov: Ptm stoletm se poprv dostvme do obdob, kter bylo souvisle popsno na
zklad pmch pramen antickch historik. Bohuel se vtina nezachovala v originle, znme
pouze jejich opisy, kter pochzej z msk doby. Zachovala se dla Hrodota, Thukydida a
Xenofnta.
Hrodotos z Halikranssu v Mal Asii (485 425 pnl), oznaovan za zakladatele
historie. stedn tma jeho knih, je vlka ek s Perany. V vtbm, proto nen zcela
objektivn.
Thkdids z Athn (460 400), zan sv Djiny peloponsk vlky. Sm se boj
astnil. Pouv pm ei a debaty vznamnch politik, vojevdc, posl atd. Sv dlo
nedokonil
Xenofn: pokraoval v prci Thkdidda
Ostatn literrn prameny:
vznik politick publicistika (debaty politik)
Aristofanovy komedie (komentuj politick ivot, sociln problmy)
Sofoklovy a Eurpidovy tragdie
Filozofov Platn a Aristoteles
Npisy: V ecku se rozil zvyk vyhlaovat nejrznj sttn usnesen, smlouvy, sttn ty
atd. ve form npis vytesanch do kamennch tabul a vystavovanch na nmst a jinch veejnch
mstech
Ostraky: v Athnch bylo nalezeno pes 6000 step hlinnch ndob popsanch jmny
politik. Zajmav materil o postoji Athan k rznm politikm.
Mince: nlezy minc nm poskytuj informace o mnch, ale i rozsahu zahraninho obchodu.

Insk povstn a odraen perskho toku na ecko

(500 478 p. n. l)
513/2 p.n.l
499
495
494
490
487/6
486
481
480 lto
480 z
479 podzim

Nezdaen vprava Dreia I. Proti Sktm, zzen persk satrapie v Evrop

(Thrkii)
Povstn inskch mst proti Persii
Porka ek u ostrvku Lad
Dobyt Miltu Perany
Odraen Dreiova toku na ecko, bitva u Marathnu
Reforma stavy v Athnch
Xerxs krlem v Persii
Veobecn mr v ecku, uzaven spolku proti Persii
Bitvy u Thermopyl a Atermsia
Bitva u Salamny
Bitvy u Plataj a mysu Mykal

Povstn eckch mst v Mal Asii

Koncem 6. st. p.n.l byla jedinm sousedem eckho svta na jeho vchodn hranici, od
Egypta an jihu a po ernomosk iny na severu, persk e. eck msta v Mal Asii byla dkonce
jej soust. Za krle Dreia I. Zaali pronikat Peran do Evropy. Dreiovo taen pes Dunaj proti
Sktm skonilo nespchem, avak Peran zstali na obou bezch Hellspontu, podrobili si jin
pobe Thrkie a tamn eck msta a k ece Strymonu a vytvoili tak v Evrop satrapii. I

104

makedonsk krl uznal perskou suverenitu. Pmou srku mezi eky a perany urychlilo povstn
inskch eckch mst v Mal Asii proti Persii. Veden Mltem (499).
Dreiv tok na ecko a bitva u Marathnu
Athan sice poslali 20 vlench lod na pomoc inskm mstm a athnt vojci se
zastnili dobyt Sard, ale o necel rok pozdji byly athnsk jednotky odvolny dom. Athan
nebyli v nzorech na Persii jednotn. Soucitili s Mlany, kte byli Persii poraeni. Ale na druhou
stranu na Perskm dvoe il vyhnan tyran Hippis, kter se snail o nvrat s perskou pomoc a ml
dosud v Athnch pvrence.
Dreios vyslal do ecka a na egejsk ostrovy posly s vzvou, aby eck stty formln uznaly
perskou nadvldu. Po t, co Dreiovi vojevdci vypluli r. 490 do Egejskho moe, uznala skuten
velk vtina ostrov perskou svrchovanost a podle pkazu poslila perskou armdu. Na pevnin byli
Athan izolovni. Kdy bylo po pdu Eretrie jasn, e Peran, s nimi byl i Hippis, m do
Attiky, podali Athan o pomoc Spartu. Sparan pomoc pislbili, ale z nboenskch dvod
mohli thnout a o tden pozdji. Mezitm prosadil Miltiads v athnskm snmu vysln vojska
k Marathnu, kde kotvilo persk lostvo. V bitv, k ni dolo dva dny ped pchodem spartskho
vojska, porazili Athan s malm oddlm ze sousednch Plataj (celkem asi deset tisc tkoodnc)
dky Miltiadov taktice podstatn silnj persk vojsko, kter se se znanmi ztrtami (6400 mu a 6
lod) rychle nalodilo a po marnm pokusu pekvapit obeplutm Attiky msto Athny, pokud bylo bez
obrnc, odplulo do Asie. Porka u Marathnu byla pro Perany jen stenm nespchem.
Vechny ostrovy v Egejskm moi jim zstaly.
Themistokls a potky athnsk nmon moci
Roku 489 se Miltads vypravil s athnskm lostvem do Kyklad a pokusil se dobt jeden
z nejvznamnjch ostrov. Ostrov Paru. Clem toku bylo oslabit persk vliv v Kykaldch. Bohuel
se nezdail a Miltiads byl po nvratu odsouzen k velk pokut, zanedlouho umr. Tm skonil jedin
pokus vyut vtzstv u Marathnu k protitoku a ekov i Peran se vnovali kad svm domcm
problmm. Dareios a jeho syn a nstupce Xerxs (486) meseli potlaovat povstn v Egypt (486484) a nepokoje v Babylnii, Sparan mli pote s dobrodrunou politikou krle Kleomena a
Athan s vlkou proti ostrovu Angn, v n utrpli vnou porku.

Politick boj v Athnch

Politick boj mezi vznamnmi athnskmi politiky v 80. letech (pol. strany neexistovaly) je nm
znm jen ze srie ostrakism od roku 488 do roku 482. Mezi vypovzenmi byli politikov spznn
s Peisistratovci a Alkmenovci. Touto eliminan metodou si Athan vybrali za politickho vdce
demokratickho politika Themistokla.
Potky Themistoklovy politick drhy jsou sporn. Podle jednoho pozdnho pramene zastval u v roce 493
ad epnymnho archonta a v tom roce tak zahjil vstavbu athnskho vlenho pstavu Peiraia. Proti
tomuto datu jsou etn nmitky. Nalezen ostraka svd o tom, e si Themistokls sv postaven zskal v ostrm
politickm boji a e byl kandidtem ostrakizovn. Roku 487/6 dolo v Athnch k dleit stavn reform:
nejvy ednci athnskho sttu (archonti) nebyli od tohoto roku voleni, nbr vybrni losem z 500 kandidt
ze vech dm. Tm bylo znemonno, aby do tohoto adu byli voleni politit vdcov Athn. ad archont
tm pro budoucnost ztratil svj vysok politick vznam ve prospch adu stratg, vojenskch velitel
jednotlivch fl, kte byli nadle voleni.

Stavba lostva
105

Roku 483/2 byla objevena v attickch stbrnch dolech nov, velmi vydatn la, jej odhadovan
ron vnos inil 100 talent. Themistokls pesvdil athnsk snm, aby upustil do dosud bnho
rozdlovn tohoto sttnho vnosu mezi obany a pouil penze na stavbu vlenho lostva. Pstav
Peiraieus se stal v 5. stol p.n.l. nejvznamnjm vlenm i obchodnm pstavem ve vchodnm
Stedomo a jednm ze zklad athnsk moci a prosperity. Athnsk vlen flotila se od t doby
stala nejsilnj nmon moc v ecku. Nemn vznamn byly i politick dsledky. Vzrostl vznam
nejchud tvrt majetkov tdy tht.
Vlen lod potebovaly vce ne 100 vesla.
Zatmco bitvu u Marathnu vyhrli tkoodnci,
nejvt zsluhu na odraen perskho toku
v roce 480 bude mt athnsk lostvo. Otevela
se tak cesta k dal demokratizaci athnskho
sttu a k orientaci na nmon obchod.
Athnsk padestiveslice (attick e, 3. tvrtina 6. stol.p.n.l.)
Odraen Xerxova toku na ecko
U asi v roce 484 se Xerxes na nalhn nkterch svch rdc a pvrenc z ad ek odhodlal
k rozhodujcmu taen proti ecku a v roce 481 se osobn dostavil do Sard, aby se mu postavil do
ela. Na jae roku 480 se persk armda dala na pochod pes dva pontonov mosty pes Hellspontos
do Thrkie a persk lostvo ji doprovzelo podl pobe. ekov tedy museli oekvat od severu
tok snad asi 150 000 mu pozemn armdy a mon pes tisc vlench lod dodanch vtinou
Fniany a maloasijskmi a ostrovnmi eky.

Protipersk koalice
Tv v tv tomuto nebezpe uzavelo roku 481 p.n.l. asi ticet eckch stt vojensk spojenectv
proti Peranm; pro poslen jednoty byli povolni nazpt politit vyhnanci a ukoneny vzjemn
spory. Vrchn velen bylo sveno Sparanm, kte se svmi peloponskmi spojenci a s Athany
tvoili jdro aliance. Mnoho stt ast odmtlo, jin se dokonce pmo pidaly k Peranm. Mezi tmi
byla i Thessalie, kdy spojenci z politickch dvod odmtli hjit severn ecko a rozhodli se hjit
pstupy do stednho ecka.
Po dvoudennch marnch tocch se Peranm podailo po horsk stezce obejt
eck postaven u Thermopyl, hjen asi 7 000 eckch tkoodnc, jen velel
spartsk krl Lenids. Tm byla z boku ohroena i stupov cesta eckho
lostva, kter svdlo s Perany nerozhodnou bitvu. Lenids proto odeslal
vtinu svho vojska na jih a asi s tiscem mu zadrel v boji do poslednho
mue postup Peran, dokud se pozemn i nmon sly ek nesthly na jih.
Stedn ecko tak bylo oteveno Peranm, jejich lostvo vak bylo vrazn
oslabeno ztrtou asi 600 lod v bouch a v bitv u Artemsia. eck pozemn
vojsko, sloen pedevm z oddl peloponskch stt, se sthlo na
Korintskou ji, kterou zaalo opevovat, a peran obsadili Attiku a zpustoili
Athny. Na nalhn Themistoka vak spartsk velitel eckho lostva
Eurybiads pijal jeho nvrh, aby lostvo svedlo boj v zkm prlivu mezi
pobem Attiky a ostrovem Salamnou, kam byla evakuovna st obyvatel
Pomnk padlch vojk z bitvy
Attiky a athnsk ady. U Dalamny byli Peran poraeni a Xerxes se vrtil
u Thermopyl (480 p.n.l.).
Npis na pomnku k:
se zbytkem lostva a st pozemn armdy do Asie. V nsledujcm roce pak
Poutne, zvstuj
ekov veden Sparany porazili v Boitii v bitv u Plataj tu st persk
Lakedaimnskm. e mi tu
mrtvi leme, jak to zkony
kzaly nm.

106

armdy, kter v ecku pezimovala, a u mysu Mykal na pobe Mal Asie zniilo eck lostvo
zbytky persk fotily, kdy se maloasijt ekov pidali na stranu ek. Persk tok byl odraen,
ecko zbaveno tonk a Egejsk moe persk nadvldy.
Potky dlskho (athnskho) nmonho spolku na protitok ek proti Persii
(478 462/1 p.n.l)
Zaloen dlskho (athnskho) nmonho spolku
Po vtzstv u Plataj a Mykal stli et spojenci ped problmem, maj-li pokraovat v boji proti
Peranm (mli jet oprn body v Thrkii, na Hellspontu a stle si inili nrok na eck msta
v Mal Asii). eck aliance z roku 481 nebyla v tto otzce jednotn. Na athnsk nalhn odplula
st eckho lostva do Hellspontu a oblhala Sstos, kter v zim 497/8 padl.
Dobytm Sextu kon Hrodotovy djiny a tm i
spolehliv znalost chronologie politickch a vojenskch
udlost. Pro nsledujc obdob asi padesti let doba
tzv. pentkontati, tedy od odraen perskho toku do
zatku peloponsk vlky, se nezachovalo dn
souvisl historick len (krom strun a nepln
Thukydidovy rekapitulace).
V nsledujcm roce vlench operac (478 p.n.l.) se
Athnsk Trira (lo s temi adami vesel). Relif
sice Sparan na ntlak svho regenta Pausania jet
(Athny, Akropolsk muzeum).
zastnili v ele spojeneckho lostva spnch
protiperskch operac u Kypru a dobyt Byzantia, avak nechu Peloponnsan bojovat mimo
Peloponnsos a pr tak arogantn chovn Pausaniovo vedly k tomu, e spojenci nabdli veden boje
proti Persii Athanm. V tomto rozhodnut hrla hlavn roli sla athnskho lostva. Athan
nabdku pijali a Sparan se z dalch operac proti Persii sthli.
Zaloen dlsk symmachie
Athan ji v roce 479 p.n.l. zaali obnovovat sv znien msto. Athny byly obehnny skoro 6 km
dlouhou hradbou; dobudovn a opevnn byl i pstav Pireius. Kdy byly Athnm nabdnuta
hegemonie v dalm boji proti Peranm, zorganizovali jej na zcela novch zkladech zaloenm tzv.
dlskho (athnskho) nmonho spolku (symmachie) v roce 478/7 p.n.l. Krom Athn bylo leny i
nkolik destek eckch stt na zpadnm pobe Mal Asie, v ernomoskch inch, na egejskch
ostrovech, thrckm pobe a na poloostrov Chalkidik. Spojenci zstvali zcela autonomn,
zavzali se vak mt spolen ptele a neptele. Mli rovnoprvn zastoupen se shromdn spolku,
kter se schzelo na posvtnm Apollnov ostrov Dlu a rozhodovalo o spolench akcch. Na Dlu
byla i spolkov pokladna. Ve kadoronho pspvku (foros) byla stanovena podle monost
kadho lenskho sttu. Athny mly jako hegemon spolku vojensk velen a tak pokladna byla
spravovna deseti pokladnky z ad athnskch oban.
Hlavnm clem dlskho spolku byl bezpochyby boj proti Peranm. Dle udrovn svobodn plavba
v Egejskm moi a ernomoskch inch, likvidace perskch oprnch bod v Evrop a mon i
svoboda maloasijskch eckch mst. Tyto cle uvdj pozdn pramen, kter innost Athn
glorifikuj. Podle nkterch badatel byl jeden z cl pomsta a koistn na zem persk e.
Kimnovy spchy proti Peranm a potky nadvldy Athn ve spolku
Kimn (syn Miltiada, vtze u Marathnu) byl poprv zvolen v Athnch stratgem v r. 479/8 nebo
478/7 p.n.l. a od roku 476 dil jako velitel spojeneckho lostva vtinu vlench operac dnsk
107

symmachie. Jeho boj proti Peranm byl spn. Nejvt spch spojenci doshli na jinm pobe
Mal Asie pi st eky Eurymedontu, kde roku 466 (?) porazili sousteujc se perskou armdu a
zskali bohatou koist. spchy spolku tak vedly k zskvn novch len (zvlt na thrckm
pobe a v Mal Asii). Poet spojenc se k polovin stolet blil dvma stm.
Vztah Athn ke spojencm
Zrove se zaaly objevovat mezi spojenci prvn znmky nespokojenosti (nap. Athny zaaly
pouvat spojeneck lod pro vlastn cle). Athny nutily ke vstupu nov leny, stl lenov nesmli
vystoupit; vymhali (i nsilm) placen foru a dodrovn vojenskch povinnost. Spojenci stle
obtnji sneli svou podzenost, kter se proti zsadm spolku stle zvyovala.
Athnsk postoj ke spojencm se brutln projevil pi vzpoue ostrova Thasu (asi 465/463 p.n.l.).
Pinou byl athnsk zsah do thajskho zem a do tamnch rudnch dol, jen byl soust athnsk
expanze. Roku 465 byla na ece Strymonu zaloena Athany a spojenci kolonie. Kolonist vak byli
Thrky vyhnni. Athny (Kimn) oblehly odbojn Thasos a po dvou letech dobyly.Thasos musel
krom placen vlench nhrad a foros vydat sv zem na thrckm pobe, strhnout hradby a vydat
sv vlen lostvo.
Vnitn vvoj ve Spart a v Athnch. Efialtova reforma a roztrka Athn se Spartou
Sparta byla vojenskm vdcem eck protipersk koalice a jako nejsilnj pozemn vojensk moc
mla nesporn dleitou zsluhu na vyhnn Peran z ecka. Na druhou stranu zsluhy athnskho
lostva a Themistoklovy taktiky nebyly o nic men. ekov vdili za svou svobodu prv
spojenectv obou stt. Ve vlkch s Perany postupn stoupala vojensk moc a presti Athn, nkte
spartt politikov zaali v nich pociovat soupee. I pes vytvoen nmonho spolku stle trvalo
spojenectv uzaven r. 481 mezi Athnami a Spartou.
Vnitn vvoj ve Spart
ast v bojch proti Persii za hranicemi Peloponsu nemla pro Spartu dobr dsledky. Vzhledem
k nepznivmu poetnmu pomru plnoprvnch Sparan k periodikm a Heiltm byly i relativn
mal ztrty velmi citeln, tm spe, e perioikov a heilti poznvali za hranicemi demokratitj
organizaci spolenosti u ostatnch ek. Vn bylo i lkadlo mn strohho ivota a vlen koisti.
Nejvt hrozbu pro spartsk systm vak stle pedstavovali heilti. Asi v druh polovin 60. let
(pesn chronologie je nezjistiteln) vyuili messint heilti tkho zemtesen ve Spart a jejich
povstn (3. tzv. messinsk vlka) potlaovali Sparan nkolik let. Na pomoc pi oblhn messinsk
pevnosti Ithm, kam se Messan uchlili, si Sparan dokonce pozvali i Athany. Messan
nakonec kapitulovali pod podmnkou povolen svobodnho odchodu ze zem. Vechny tyto udlosti
vedly jen k utuen konzervativnho reimu ve Spart a nakonec i k roztrce s Athany.
Vnitn vvoj Athn
Rozhodujcm politikem v Athnch se stal bohat a urozen, ale i velmi populrn Miltiadv syn
Kimn. Pokraoval jako budovatel athnsk nmon moci, na rozdl od demokraticky smlejcho
Themistokla vak nebyl ochoten podporovat dal vnitn demokratizaci athnskho sttu.
Ostrakizovn Themistokla, odprce Kimnovy prospartsk politiky, bylo vrazem Kimnovy
popularity, kter se brzy nato jet zvila po skvlm vtzstv nad Perany u Eurymedontu.
Efialtova reforma

108

Kimnova politika, jej slabina spovala v rozporu mezi jeho postojem v zahranin a vnitn
politice, mla v Athnch prv pro jeho postoj ve vnitn politice vn odprce. Nejvznamnjm
demokratickm politikem se stal po Themistoklov odchodu Efialts, s nm ji v 60. letech
spolupracoval mlad Perikls.Roku 462 prosadil Kimn proti Efialtovi vysln vojensk pomoci proti
povstn heilt, o kterou podala Sparta. Efialts vyuil neptomnosti Kimna a prosadil podstatn
okletn pravomoc areopagu, co znamenalo vznamn zlom v politice Athn.
Nejvy politick ady byly stle obsazovny podle solnskch zsad bohatmi obany (vtinou
lenov bohatch aristokratickch rodin). Bohat oban tak kontrolovali sami sebe. Efialts ji dve
spn aloval jednotliv leny areopagu pro jejich innost, a tak pipravil pdu pro reformu, kter
areopag zbavil vech politickch pravomoc a z jeho pravomoc soudnch mu ponechal jen malou st
(souzen vrad a nboenskch pestupk). Dosavadn funkce areopagu byly peneseny pedevm na
radu pti set, na lidov shromdn a porotn soudy.
Efialtova reforma je potkem klasick athnsk demokracie. Volitelnost do nejvych ad sice
stle zstvala vzna na vi majetku, avak kontrola innosti vech ednk a tm veker
soudnictv (pedevm politick) byly od jeho reformy v rukou demokratickch orgn: shromdn
vech oban, rada pti set a porotnch soud. Efialts byl roku 462/1 zavradn., avak ani tak se
nepodailo odstranit jeho reformy, Kimn byl tho roku posln ostrakismem do vyhnanstv a pod
dojmem udlost v Messnii bylo vypovzeno spojenectv Athn se Spartou.

Prvn stetnut Sparty a Athn (461 446/5 p.n.l.), ukonen boj s Persi
Nedostatek pramen je nejcitelnj prv v tomto obdob, kdy v ecku probhaly na nkolika
frontch boje Athan a jejich spojenc se stty, jen byly leny spartskho spolku nebo jm byly
podporovny. Vyvstaly opt star spory, kter ustoupily do pozad v dob pmho ohroen ecka
Persi. Zrove pokraovali Athan se svmi spojenci v boji proti Persii, a to pedevm v Egypt,
v oblasti Kypru a jinde. Stav naich pramen pro toto obdob je nejlpe charakterizovn nejistotou,
kter panuje o historinosti tzv. Kalliova mru, jen podle nkterch pozdnch pramen formln
ukonil roku 449 ecko persk vlky.
Boj mezi eckmi stty
Hned po zruen spojenectv se Spartou roku 462 uzavely Athny spojeneck smlouvy s Argem,
Megarou a Thessali (Megara byla dleitou zkladnou pro operace na obou moch; jej zem leelo
na Korintsk ji a pehrazovalo pozemn cestu mezi stednm eckem a Peloponsem). Athan
obsadili nefarsk pstav Pagai, spojili hradbami s mstem Megarou a tak vznikla pevnost, snadno
dosaiteln z Athn po moi i v ppad neptelskho obleen.
Vechny tyto spchy dokazovaly pedevm athnskou pevahu na moi, Na severn front, v boji o
kontrolu stednho ecka, rozhodovaly operace pozemn. Roku 457 se v Boitii stetli Sparan a
Athan. Sparan s Boiany zvtzili, po odchodu Sparan vak Athan porku Boioanm
oplatili, s pomoc Boitskch demokrat zskali v Boitii vliv a obnovit za pispn spojeneckch
Fk svj vliv v delfsk amfiktyonii. Asi v roce 453 bylo dohodnuto ptilet pm mezi Spartou a
Athnami. Athny se tak mohly soustedit opt sv sly proti Persii.
Dokonen boje s Persi
Athny (nejpozdji od roku 460) podporovaly povstn domorodho vdce Inara v Egypt proti Persii.
Siln Athnsk flotila pronikla do nilsk delty a dobyla Memfis (krom citadely obsazen Perany).
Dal prbh boj neznme; v letech 456 154 vak bylo athnsk lostvo v delt znieno a Egypt
109

byl znovu pipojen k persk i. Tato vn porka znovu ohrozila eckou nadvldu nad Egejskm
moem. Jejm dsledkem bylo patrn penesen athnskho nmonho spolku z ostrova Dlu do Athn
a asi i ochota Athn k pm se Spartou. Roku 450 se lostvo Athan a jejich spojenc obrtilo
proti persk nmon zkladn na Kypru. Vele mu Kimn, jen se mezitm vrtil do Athn, zemel
vak pi nespnm oblhn kyperskho msta Kitia. Taen vak skonilo naprostou porkou
Peran u kyperskho msta Dalamny a ukonilo tak na dlouhou dobu vojensk zsahy Peran proti
ecku. Akoli nevme, zda tzv. Kalliv mr z roku 449 je skuten historick nebo pozdji
vykonstruovan, jeho tradovan podmnky byly skuten dodrovny. Dlsk symmachie pod
vedenm Athn splnila svj zkladn kol.
Po vypren ptiletho pm mezi Athnami a Spartou znovu vypukly boje ve stednm ecku.
Athan ztratili kontrolu nad Boiti, museli potlaovat povstn na ostrov Euboi, tak Megara se
znovu obrtila proti Athnm. Athan tedy pistoupili na jednn a v roce 446/5 uzaveli se Spartou
mr na ticet let. V nm se vzdali zem, kter zskali na spojencch Sparty na Korintsk ji (nefarsk
pstavy) a v Korintskm zlivu, ponechali si vak ostrov Angnu. Mr v podstat uznval rozdlen
ecka na dv mocensk seskupen. Jen stty, kter nepatily ani ke spartskmu, ani k athnskmu
spolku, mly vslovnou volnost uzavrat spojenectv s jednou i druhou stranou; ostatn byly mlky
povaovny za trvalou soust jednoho z obou spolk. Byl zaruen voln styk mezi stty obou alianc
a spory mezi nimi se mly eit napt arbitr.

Athnsk e a athnsk demokracie v dob Periklov

Tdn a mocensk struktura
Ukonen boj s Persi roku 499 a uzaven ticetiletho mru se Spartou
roku 446/5 bylo pro Athny potkem krtkho, ale vznamnho obdob
mru, kter trvalo a do vypuknut nov vlky se Spartou roku 431. Toto
obdob spojen se jmnem athnskho demokratickho sttnka Perikla a
nazvan tak zlatm vkem Athn, znamenalo vrchol athnskho
demokratickho sttu a athnsk moci v ecku. Bylo tak jednm
z vrchol klasick eck (a pedevm athnsk) kultury.
Athnsk demokracie Periklovy doby a jej kultura dostaly pdomek
klasick. Platily v pozdjch dobch jako vzor spravedlivho sttnho
zzen a dokonalho umleckho ztvrnn lovka a jeho osud, jeho
vztahu k prod, k bohm i ke spolenosti v klasickm vtvarnm umn
a literatue. Athnsk sttn zzen je skuten vrcholem pm
Perikles
demokracie ve starovku.
Athnsk stt, stejn jako vechny ostatn eck stty starovku, piznval
obansk prvo a z nho vyplvajc prva a povinnosti (tedy v Athnch ast na demokratickm
zzen) jen urit sti obyvatel, kter trvale sdlilo na jeho zem. Zcela nesvobodnou tdou byli
otroci. Zkladn omezen eck demokracie tedy spov v tom, e se na n podlela jen st obyvatel
sttu.
Athny byly v druh polovin 5. stol. p.n.l. politicky i kulturn vldcem pomrn rozshl e, kter
se vyvinula z pvodn dlsk symmachie.
Athnsk e

110

Dlsk Symmachie (Athan a jejich spojenci) splnila svou

hlavn funkci odstranila perskou hrozbu v Egejskm moi a
zajistila svobodu maloasijskch ek. Mnoz athnt spojenci
byli toho nzoru, e existence symmachie a poadovan finann
pspvky nejsou nutn. Perikls navrhl svoln veeckho
kongresu do Athn, aby ekov posoudily problmy obnoven
chrm zniench za perskho vpdu (splnn slib danm kdysi
bohm, pomohou-li ekm k vtzstv, a konen zajitn
bezpenosti nmon plavby a mru na moi). Nvrh vak
ztroskotal na odporu Sparty. Athny tedy jednaly sami, dlsk
symmachie byla zachovna, obnovilo se vybrn poplatk a
Perikls zaal uskuteovat svj velkolep program vstavby
athnsk Akropole. Kdy Sparta v mru z roku 446/5 formln
uznal athnskou hegemonii nad spojenci, byla pemna dlsk
symmachie na athnskou i dovrena.
Tm jedinmi prameny k djinm athnsk e jsou
Acropole
zlomkovit zachovan npisy. Mezi nimi vynik soubor tzv.
seznam pspvk. Podstatn sti seznam se podaila rekonstruovat (nap. epigrafik B.D.Meritt).
Jsou pro ns dleitm pramenem pro poznn rozsahu e i ve kojeneckch poplatk.
Krom toho se zachovala ada dvoustrannch smluv mezi Athany a jednotlivmi lenskmi stty,
regulujc jejich vzjemn politick a prvn vztahy. Zachovaly se i nkter usnesen athnskho
snmu. Pesn datovn tchto dokument je znan sporn.
Rozsah e a Foros
Athnsk e zahrnovala okolo dvou set lenskch stt, rozloench na zpadnm pobe Mal Asie
(v Trad) a po obou bezch ernomoskch in (hellsponsk obvod), na severnm pobe
Egejskho moe a poloostrov Chalkidik (thrck obvod), na jihozpadnm pobe Mal Asie a
pilehlch ostrovech (krsk obvod), na ostrovech jinho Egejskho moe (ostrovn obvod) a
v ernomo.
Dobrovoln pspvek (foros), kter se spojenci zavzali platit pi zaloen dlsk symmachie se
pozdji promnil v da, kterou Athan psn vymhali.
Ve foru byla stanovovna kad tyi roky v Athnch (spojenci se mohli odvolat k athnskmu
porotnmu soudu, jeho rozhodnut bylo konen). Spojenci platili kadoron na jae; nedoplatky
byly vymhny a nkdy i pokutovny. e byla rozdlena na obvody, do nich byly vyslny
v ppad poteby vlen lodi s vbrmi. Od poloviny stolet byly penze zskan od spojenc
pouvny na budovn Athn.
Mocensk nstroje e, Klrchie
Faros byl zkladnm ekonomickm pojtkem e a tkal se vech jejch len bez rozdlu. Avak u
od 60. let pouvali Athan na strategicky zvl vznamnch mstech a tak tam, kde bylo
nebezpe odtren nebo kde dolo k povstn, mocenskch nstroj. Nejvznamnj z nich byla
absolutn pevaha Athan na moi. V mstech, kde Athny potlaily povstn zanechvaly vojensk
posdky. Athan vak dvali pednost politick kontrole. Podporovali demokratick reimy pomoc
zvltnch athnskch ednk, kte hjili zjmy Athn (episkopovi doasn .; archontes stl
.).
Zvltn formou, kter spojovala kontrolu mst s eenm demografickch problm Athn, bylo
vysln tzv. klrchi. Byly vyslny pedevm na zem tch mst, jejich povstn bylo potlaeno a
st pdy konfiskovna, nebo tam, kde nebezpe povstn hrozilo, nebo ze strategickch dvod.
111

Klerchov zstvali athnskmi obany, ili vak z pdlu pdy (klros), kter jim byl v pslunm
stt Athany pidlen.
Dal dleitou oblast v n Athan oteven zasahovali do zleitost len sv e bylo
soudnictv. Z dvodu ochrany svch oban mimo Athny a svch pvrenc v mstech sv e,
sousteovali do Athn spory mezi Athany a obany mst sv e. Protoe eck stty nemohly
sami alovat a alobcem musil bt soukrom oban, existovali ji v tto dob v Athnch emesln
alobci (skofanti). To jsou hlavn rysy organizace athnsk e v druh polovin 5. stol., ped
vypuknutm peloponsk vlky. Nebyl to ani sjednocen, ani federln stt, nebo Athny i ostatn
lensk stty e byly oficiln svobodn, mli sv stavy (demokratick), sv obanstv, sv zkony,
ednky i soudy. Avak Athny natolik pevyovaly mocensky ostatn leny, e jim fakticky vldly.
O vztahu obanskch mst athnsk e k Athnm nemme mnoho zprv a ty, kter mme, sou
obvykle z obdob krajnch situac vzpour a vlek. Vzpoury jasn svd o mal popularit e
v nkterch mstech, avak tento postoj nelze generalizovat (nap. bhem peloponskch vlek zstalo
mnoho mst vrno Athnm). Nelze jednoznan mluvit o oblbenosti nebo neoblbenosti athnsk
e; vztah mst k Athnm byl zejm urovn mnoha individulnmi faktory, kter vtinou neznme
(pro: zajitn mru v Egejskm moi; proti: zsahy do samostatnosti). Relativn stabilitu athnsk e
v dob mru se Spartou dokazuje pouze jedna vn vzpoura proti Athnm na ostrov Samos.
Athnsk spolenost a demokratick zzen
Hlavn tendenc vnitnho politickho vvoje Athn v 5. stol (kter vrcholil v dob Periklov) bylo
politick i organizan posilovn rozhodujc lohy lidu. Ta se uskuteovala prostednictvm snmu
jako nejvyho a zcela suvernnho politickho orgnu a prostednictvm lidovch porotnch soud.
Druhou strnkou tohoto procesu bylo striktn vymezen kompetence a kontrola innosti vech
ednk, kte byli nakonec tm vesms voleni losovnm z pihlench kandidt; snmem byli
voleni jen ednci, u kterch bylo teba dbt na zkou odbornost (stratgov, finann ednci,
stavitel,). Postupn byl sniovn majetkov census pro zastvn ad.
Shromdn athnskch oban (snm, ekklsi) a rada pti set
leny nejvyho sttnho orgnu demokratickch Athn, lidovho snmu, byli vichni plnoprvn
oban (mui, kte doshli vku 20let a nebyli soudnm rozhodnutm zbaveni obanskch prv).
Podle zkona navrenho Periklem (451/0) byl athnskm obanem jen ten, jeho oba rodie byli
obany. Pitom plnch obanskch prv dosahoval mlad mu zapsnm do seznamu oban ve svm
domovskm dmu, kter podlhalo schvlen ostatnch oban tho dmu a vykonnm dvoulet
vojensk sluby (mezi 18. a 20. rokem). Snm se schzel asi ji v 5. stol. tyikrt do roka. Tm, e se
schze konaly v Athnch byla fakticky omezena ast (asi jen jedna tetina oban bydlila
v Athnch a jejich bezprostednm okol; ostatn se mohli dostavit ze vzdlenjch mst jen
vjimen). Pro nkter dleit rozhodnut bylo vak teba ptomnosti 6000 oban.
Snm byl jedinm zkonodrnm orgnem athnskho sttu a psluelo mu rozhodovn ve vech
dleitch sfrch (otzky vlky, mru, zahraninch smluv, finance, nboenstv, zsobovn,).
Udlel pocty a privilegia zaslouilm obanm a cizincm mohl udlovat athnsk obanstv.
V nkterch politickch procesech byl i nejvym soudnm orgnem. Jako volebn orgn volil
hlasovnm stratgy a nkter dal ednky.

112

V dob mezi zasednm

snmu dila athnsk stt
rada o 500 lenech
starch 30 let, po
padesti z kad fly; jej
lenov byli losovni
z kandidt jednotlivch
dm.
Na rozdl od snmu byly
v rad vechny oblasti
Athn
zastoupeny
stejnomrn.
lenov
rady z kad Fly tvoili
tzv. prytaneiu a kad
z deseti
prytane
adovala
nepetrit
jednu desetinu roku.
Prytanov losovali ze
svho stedu na kad den
Athny v 5. Stolet p.n.l.
pedsedu, jen byl hlavou
vldy,
pedsedal
snmu, Kad Athan mohl bt tmto pedsedou jen jednou v ivot. Rada pipravovala zasedn
snmu; bez jejho pedbnho projednn nemohl snm jednat. Na druh stran musela rada pedloit
smnu kadou otzku, ji kterkoli athnsk oban na snm navrhl. Rada vykonvala rozhodnut
snmu. Spoluprce rady a snmu odstraovala tkopdnost pm demokracie a umoovala jej
fungovn. Athnsk demokratick zzen bylo chrnno tzv. alobou z nezkonnosti (kad oban ji
mohl vznst proti zkonu nebo usnesen, pokud podle jeho nzor odporovaly zsadm
demokratickho zzen.)
ady a soudnictv
Nejvymi ednky se stalo v prbhu 5. stol. deset
stratg volench na rok ve snmu (po jedno z kad
fly). Stratgov (velitel athnskho vojska a lostva)
zcela zatlaili do pozad archonty, te losovan
z kandidt navrench flami. Stratgov byli pod
kontrolou rady, jejch zasedn se mohli astnit, a
snmu, jen je mohl sesadit a soudit. Funkci stratga
(vyadujc vojensk znalosti) bylo mono zastvat
libovoln poet let za sebou (Perikls byl volen
kadoron v letech 443 429 p.n.l).
Ni ednci byli voleni losem, zpravidla na rok a
enick pdium na athnskm stanoviti (Pnyx)
tvoili vdy kolegium. Starali se o zsobovn, kontrolu
ve 4. stol.p.n.l
trhu, zen veejnch staveb, podek ve mstech,...
Vbr vech ednk podlhal schvlen rady.
Nejvym soudnm orgnem byla hliai, porotn soud o 6000 lenech starch 30 let, kadoron
vybranch losem, kte vak zasedali po skupinch, jejich velikost se dila vznamem pe. Soudn
zen pipravoval a dil ednk, do jeho kompetence zleitost spadala. V politickch procesech

113

mohl fungovat jako soudn dvr tak snm. Proti rozsudkm porotnch soud a snmu nebylo
odvoln. Soudn pravomoc ednk byla omezena jen na mrn tresty, vtinou pokuty.

Peloponsk vlka
(431 404 p. n. l.)
431 421
431 425
430 427
429
428 427
425
425 424
424
422
421
415
414 404
413
412
412 411
406
405
404

tzv. archidmsk nebo desetilet vlka

vpdy peloponnskch vojsk do Attiky
mor v Athnch
Perikls umr na mor; Klen vdcem Athnsk demokracie; Athan
dobvaj Poteidaiu
Athan potlauj vzpouru Mytilny na ostrov
Porka Sparan na ostrov Sfaktrii u Pylu; spartsk nabdka mru
odmtnuta
podstatn zven poplatk athnskch spojenc
porka Athan v Boitii (u Dlia)
porka Athan v Thrkii; Klen i spartsk vojevdce Brsidis padli
mr na 50 let mezi Athany a Sparany (tzv. Nikiv mr)
athnsk vprava na Siclii
obnoven vlky mezi Athnami a Spartou (tzv. dekelejsk vlka)
pln porka athnsk expedice na Siclii; Sparan opevuj attickou
pohranin pevnost Dekeleiu
dohoda Sparty s Persi
oligarchick epizoda v Athnch
nmon vtzstv Athan u Arginskch ostrov
znien athnskho lostva Sparany u Aigospotamoi v Hellspontu
kapitulace Athn; nastolen prospartsk oligarchick vldy (30 tyran)

Tato vlka je povaovna za nejvt a nejzhoubnj mezi eky. Pravdpodobnmi pinami vzniku
byla rostouc moc Athn a jej soupeen s Korintou a Megarou a dle problmy mezi Athnami a
Spartskm spolkem.
Athny(+ Thessalie a Korkyra) mly absolutn nmon pevahu. Athnsk lostvo mlo 300
bojeschopnch vlench lod (trir) s veslai z nejni majetkov tdy (thtov) a metoikov a najat
veslai. Ale slab pozemn vojsko - Athny jen cca 13 000 tkoodnc (hoplit) + 16 000
domobranc na obranu Athn. Avak mli vraznou finann pevahu nutnou pro veden vlky.
Spartsk spolek (+Boian a stedoeck stty) vrazn pevaha na soui. 40 000 hoplit.

Archidmsk vlka
(431 421p. n. l.)
Snaha Sparty o dobyt Attiky pod vedenm krle Archidma. Athan se opevnili do pevnostn
soustavy Athny Peiraieus a jejich lostvo pustoilo pobe Peloponsu. V Athnch se vytvoily
dva tbory, kter ovlivnily peloponnskou vlku i Athnskou vnitn a zahranin politiku a do 4. st.
Rolnci a bohat majitel pdy usilujc o mr a stabilizaci politick situace X Obchodnci a emeslnci
pracujc pro export, kterm pinela athnsk nmon moc a existence nmon e uitek.
Zpotku sly vyrovnan a vlka doprovzena dlmi spchy obou stran, ale 430 rovnovha
naruena morem v Athnch, kter doznval a do roku 427 zabil 1/3 obyvatel a naruil jednotu a
morlku Athan. Do ela Athnsk politiky pedstavitel radiklnho veden vlky Klen a umrnn
aristokrat Nkis navazujc na Prikla.

114

Obdob Nkiova mru

(421 414)
Nikis vyjednal mr se Spartou na 50 let a bylo uzaveno spojenectv. Athny velmi vyerpan
vlkou (obzvl po porkch v Boiti a Thrki) = zaveden pm dan a zven poplatk
spojencm a tm oslaben loajality vi Athnm. Korint, Megara a Biotie neuznali podmnky mru.
Do ela Athn Alkibiad usilujc o vytvoen protispartsk koalice pmo na ostrov Peloponns
s pomoc Argu. Tento pokus zmaen Sparany, ale 415 - 413 vprava na Siclii vedena Alkibiadem,
Nkiou a Lmachem proti Syraksm. Ty za pomoc Korintu a Sparty zniili
Athnsk lostvo a Alkibiads pod hrozbou trestu peel na stranu Sparty.

Dekelejsk vlka a porka Athn

(414 404)
Athny po porce na Siclii velmi oslabeny = tato posledn fze vlky u
nemla charakter boje o udren rovnovhy, ale lo o zskn hegemonie na
eckem. Sparan obsadili na radu Alkibiada pevnost Dekeleiu odkud toili na
Attiku. Do vlky vstoupila na stran Sparty Persie, za jej penze bylo
vybudovno Spartsk vlen lostvo a dolo k pesunu boj na moe do okol
Hellspontu, kter bylo strategickm mstem Athnskho zsobovn.
Tmto vvojem byla naruena Athnsk hegemonie v Egejskm moi,
demokratick zzen v Athnch, ale i samotn existence Athn. V Athnch
vypukla politick krize, na krtkou dobu byla svrena demokracie a nastolena
oligarchie, kter omezila obansk prva pouze na skupinu majetnch. 406
Athny zniili Spartsk vojsko u Kyziku (posledn vtzn bitva Athn) pod
vedenm Alkibiada, kter peel zpt na stranu Athn. Byla restaurovna
demokracie v Athnch a odmtnuta nabdka Sparty k mru. 405 v bitv u
Aigospotamoi definitivn porka Athn spartskm vojevdcem Lsandrosem.
Na jae 404 kapitulace Athn.
Dopady:
konec velmocenskho postaven Athn
stren opevnn vetn dlouhch zd
rozputn Athnskho nmonho spolku
nvrat politickch emigrant
Athny nuceny stt se lenem Spartskho spolku
demokratick vlda nahrazena 30 ti lennou oligarchickou vldou
hegemonn postaven Sparty

Obdob pechodnch hegemoni a dobyt ecka Makedoni

(404 338)
404 394
403
401
395 386
394
386
378 377
371
371 362

Nadvlda Sparty na moi

Restaurace demokracie v Athnch
Spartou podporovan pretendent na persk trn; Kros ml. zabit u
Knax v bitv proti svmu vldnoucmu bratrovi Artaxerxovi
Korintsk vlka
znien Spartskho lostva u Knidu
Krlovsk (Antalkidv) mr
Zaloen 2. Athnskho nmonho spolku
Boioan porazili Spartu u Leukter. Konec Spartsk hegemonie a rozklad
peloponnskho spolku
Obdob Thbsk hegemonie
115

362
359 336
357 355
357 356
354 342
352
349 341
348
346
340 338
338
338 337
336

Thby porazily Spartu u Mantineie

Filippos II. Makedonsk
Vlka Athnskch spojenc proti Athnm
Filippos dobv Amfipoli, Pydnu a Poteidaiu
Eublos v ele Athnsk politiky
Filippos zastaven eky u Thermopyl
Demosthnovy filipiky
Filippos dobyl a zniil Olynthos
Filokratv mr mezi Filippem a Athnami
Vlka eck koalice proti Filippovi
Porka ek u Chaironeie
Korintsk kongres. Vytvoen celoeckho spolku pod Filippovm patrontem.
Vyhlen vlky Persii
Zavradn Filippos

ZMNA POLITICK STRUKTURY ECKA (4. ST. P. N. L.)

Ped Peloponskou vlkou opakovan snahy o spojen jednotlivch mstskch stt (poleis) a
vytvoen jednotnho sttnho tvaru pod nadvldou Athn. Poprv vznik federlnch stt, kter
poskytovali stejn politick prva obanm ze vech pidruench poleis. Zpotku vznikaly hlavn
v zaostalejch zemdlskch a pasteveckch oblastech, ale jejich vznam postupn narstal. Nap.
federace: boiotsk, chalkidick, arkadsk (s novm hl. mstem Megalopolis), achajsk, aitolsk.
Nastv Krize polis
obdob krize mstskch stt a zanaj bt upednostovny vt sttn tvary. Dalm dvodem
krize byl rychl hospodsk a sociln vvoj, kter pinesl rozvoj emesel a obchodu zaloen na
prci otrok v otrockch dlnch (ergastrich). Nelo o ekonomickou krizi, ale o dsledek rychlho
ekonomickho vvoje, kter znamenal i rst majetkovch rozdl. Toto vedlo v ad mstskch stt
k vnitnm mocenskm a politickm bojm, kter oslabovaly jejich moc.

Hegemonie Sparty
Zskali moc po porce Athn, ale jejich oligarchick vlda 30-ti tyran v ele s Kritiem popravovala
obany a zbavovala jejich majetek. Za pomoc Thb byla tato vlda roku 403 svrena a byla obnovena
demokracie. Sparta se zapletla do sporu o persk trn a tm i do vlky s Persi. S podporou Perskch
penz vznikla protispartsk koalice Athny + Thby + Argos + Korint, kter v tzv. Korintsk vlce
naruila hegemonii Sparty. Sparta a Persie spolu sjednaly tzv. krlovsk mr, kter pikl eck msta
na zem Mal Asie pod nadvldu Peranu a ostatnm eckm sttm nechal svobodu a autonomii, co
znamenalo rozputn boiotsk federace.

Thbsk hegemonie
Prohlubovn majetkovch rozdl a zhorovn vnitn situace ve Spart vedlo ke snahm o vytvoen
pevratu a k vzniku protispartsk koalice Athn a Thb r. 378 Thby porazili Spartu u Leukter a znovu
sjednotili pod svou nadvldu celou Bioti. Tvrd porka Sparty u Leukter znamenalo konec
hegemonie Sparty a tm i konec peloponnskho spolku. Postupn byla od Sparty odtrena Arkdie a
Messnie a Thby zskaly i Theslii, Byzantion a Chios. Tm e dolo k rozpadu vech vtch
mocenskch celk, bylo ecko nepipraveno na tok Makedonie.
116

Athny a Makedonie
Za vldy Filippa II. se Makedonie vyvinula v siln stt s expanzivnmi tendencemi. Usilovali o zskn
pstupu k Egejskmu moi co vyvolalo stet s pobenmi msty a tm i s Athnami. Filipp
reorganizoval armdu s pouitm Epameinondovy taktiky. Postupn si podrobil Amfipoli, Pydnu,
Methone a Poteidaiu. V nsledujcch letech si podrobil i federaci chalkidickch mst a zniil
Olynthos.
V Athnsk politice dv skupiny. Zastnci expanzivn politiky X umrnn. Po porce Athn do ela
umrnn Eublos, kter svou obratnou finann politikou zvil prosperitu.

Dobyt ecka a Korintsk kongres:

Snaha umrnnch o udren veobecnho mru naruena
pokraujc expanz Filippa = do ela pvrenci vlky v ele
s Demosthnm. 340 vyhlena vlka Athny v koalici s Boiothi
proti Filippovi. Porka ek u Chaironeie a rozputn boiotsk
federace a 2. athnskho nmonho spolku.
Do Korintu svoln 338 kongres eckch stt Sparta
odmtla. Jednn vedlo k vytvoen Korintsk ligy, kter uzavela
spojenectv s Makedoni a spolen vyhlsili vlku Persi. Hned na
zatku vlky Filipp zavradn a na trn nastoupil syn Alexandr.

Portrt Filippa II. Makednskho

E ALEXANDRA MAKEDONSKHO
336 323
335
334
333
331
330 327
327 325
323 322
321 301
306 305
301
279
277
276

Alexandros Velik
Alexandros potlauje povstn v ecku
zatek taen proti Persii. Bitva na ece Grnku
Porka Dreia u Issu
Rozhodujc bitva u Gaugaml. Dreios III. Zabit
Alexandrovo taen do rnu
Alexandrovo taen do Indie
Protimakedonsk eck svaz poraen Makedoni v tzv. lamijsk vlce
Spory a boje mezi diadochy
Diadochov pijmaj tituly kad na svm zem (Ptolemaios v Egypt,
Seleukos v Asijsk sti)
Smrt Antigona jednookho a definitivn rozpad Alexandrovy e
Vpd Kelt do Makedonie a ecka
Antigonos Gonats por Kelty
Antigonos Gonats krlem Makedonskm ustaven dynastie
Antigonovc v Makedonii

117

Potek Alexandrovy vldy

Makedonskm krlem byl jmenovn 336 a po t se na
snmu korintsk ligy nechal jmenovat velitelem pro vlku proti
Persii. Potlail protimakedonskou vzpouru vedenou Boioany a
Fky a nechal srovnat Thby se zem.
Dobyt Persk e
334 p.n.l.pekroil Alexander Hellspondos (armda 40 000
mu; polovina Makedonci, 10 000 eck korimtsk liga)
V Persii vldne Dreios III., e je oslabena
podrobench zem o odtpen(nap.Egypt, Indie).

Alexander Velik

snahou

Po pekroen Hellspontu Alexander provedl tok pes eku

Grnkos a porazil vojsko maloasijskch satrap (20 000 eckch
oldn, ti kte nepadli odsouzeni za zradu =) smrt, tk

prce)
Zskn vldy nad eckmi msty (zachovna urit autonomie).
Roku 334/3 V Gordiu (historka o Gordickm uzlu)
Pochod na jih, na syrsk a fnick pobe - znien Perskho lostva na pobe(na moi by ho
neporazil).
Alexander Dreios III. U Issu, rozhodujc bitva r.333pnl. Peran i pes pevahu poraeni
Dobyt syrskho a foinickho pobe, msto Tyros musel oblhat 7 msc.
Roku 332 p.n.l. taen do Egypta, kde je pijat jako nstupce faran a prohlen za boha
r.331p.n.l. zaloen Alexandrie.
Taen do nitra Persk e bitv u Gaugamel Dreia znovu porazil.
Dreios byl po bitv zrazen a zabit a Alexander pijal titul krl krl, kter psluel vldci persk
e.
331-330 p.n.l. Dobyl persk rezidence - Ssy, Pasargady, Persepoli (odveta za vyplen Athn)
Pak propustil oddly korintsk ligy a nsledujcch est let se zmocnil cel vchodn sti persk e
od Perskho zlivu po Kaspick moe a po Pamr a povod Indu, chtl thnout na Indii, ale vojsko
r.325p.n.l. i pes vojensk spchy odmtlo dle pokraovat a Alexander musel ustoupit.
Roku 324pnl. v Pasargch organizace e
323pnl. Vprava do Babylnu, jene se ml stt hlavnm mstem makedonsko-persk e
Zde po krtk nemoci umr.
Protoe neml nstupce, svj peetn prsten tm regentstv e- pedal svmu makedonskmu pteli
Perdikkovi
118

Alexandrova e
Pedasn smrt Alexandrovi zabrnila Alexandrovi dokonit organizaci e, avak je jasn, e jeho
clem bylo vybudovn svtov makedonsko-persk e
Jeho manelka byla baktrijsk princezna Roxana a dal dv persk princezny. Do elitn makedonsk
armdy zaazoval urozen persk mladky a pijmal persk dvorsk ceremonil vetn pokusu o
zaazen tzv.proskynze (=padn na kolena a klann se a k zemi ped krlem, pro Makedonce i
eky)
zemn organizaci persk e nezmnil, do r.331 jmenoval satrapy z Makedonc, pozdji i z Peran.
Makedonsk posdky zde vak zstvaly a satrapm bylo zakzno verbovat vlastn vojsko. Finann
samosprva zstvala pod pmou kontrolou krle
Zakldn novch mst na zem persk e, ale egyptsk Alexandrie zstala nejdleitj.
Situace v ecku
Po roce 338p.n.l. V ele Athnsk politice enk Lykrgos, do roku
327pnl. Vedl finann politiku, pokraoval ve vstavb zahjen
Eublem-dokonil stavbu zbrojnice, budoval doky, pstavn zzem,
poslen athnskho lostva, pebudovn Dionsova divadla pod
Akropol.
Po Alexandrov smrti se projevuje protimakedonsk politika veden
Hypereidem a Dmosthenem, rozputn korintsk ligy a ustanoven
novho protimakedonskho eckhosvazu.

Athnsk enk Dmosthenes

V tzv. lamijsk vlce (323-322)byli ekov poraeni Antipatrem na

zemi i na moi. Athny musely kapitulovat, do pstavu Mnychie
umstna makedonsk posdka. Hypereids byl popraven a
Dmosthenes spchal sebevradu.

Alexandrovi nstupci (diadochov) a rozdlen jeho e

Prameny:
Dopisy jednotlivch panovnk a pretendent(=vnosy jejich kancel pro msta pod jejich sprvou).
Npisy z eckch mst ve vlastnm ecku a hlavn z Athn. Djiny psan Hieronymem z Kardie,
pmm astnkem boje o Alexandrovo ddictv.

Boj o Alexandrovo ddictv

(323-301pnl.)
Shromdn makedonskho vojska v Babylnu svilo vldu nad nevlastnmu Alexandrovu
bratru, duevn ne zcela zdravmu Filippu III. Arridaiovi, kterho podporovalo p vojsko, a
Alexandrovu pohrobkovi, Romaninu synu Alexandrovi IV.; prosazovanho jzdou.
Oba byli neschopn vldy a formlnm regentem e se stal Perdikks. Podrel sprvu asijsk sti
e, Antipatros zstal vojenskm velitelem v Evrop, Ptolemaios-syn Lgv-sprvce Egypta,
119

Antigonos jednook satrapa sti Mal Asie, Lsimachos Thrkie a o nco pozdji Seleukos satrapou
Babylonie.
Doje mezi diadochy, vznikaj nejrznj koalice, vrady (zavradni: Perdikks, Filippos III. A jeho
matka Olympia, syn Alexandros IV. A jeho matka Roxana)
Dokonce i Alexandrova mrtvola se stala pedmtem boje: Ptolemaiem pevezena do Egypta a
pohbena v Alexandrii, Perdikus pokus o proniknut do Egypta a pevoz mrtvoli, ale zavradn.
V bojch mezi diadochy se postupn ztrcela mylenka jednoty e. Po smrti regenta Perdikky a r
319pnl. i jeho nstupce Antipatra a pak zavradn Filippose III. A Alexandra IV. Znamenaly konec
jednoty e.
306pnl. posledn vznamn zastnce e Antigonos Jednook porazil syna Dmtria
Poliokrta(=oblehatel) u Kypru nad Ptolemaiem a pijal titul krle a udlil jej i Dmttriovi. Ostatn
nsledovali jeho pkladu a prohlsili se tak za vldce a krle. R.301pnl. Antigonos poraen a zabit a
s nm padla i mylenka jednoty e.

Ustanoven helnistickch
(301-276pnl.)
Egyt ovldan Ptolemaiovskou dynastii (Ptolemaios I.zemel 283pnl.)
Asijskst e s centrem v Srii ovldna Seulekovskou dynasti (Seulekos I. zemel 281pnl.)
Boje o Malou Asii a Evropskou st e, boje i s Kelty, nakonec je vtz vnuk Antigona Jednookho
Antigonos Gonatos r.277pnl. natupuje Antigonovsk dynastie- Makedonie a ecko.

FOINIAN

V ZPADNM

STEDOMO - KARTHGO

Zaloen Kartga se dnes podle tradice datuje do roku 814 p.n.l. Bylo vznamnou soust foinick
kolonizace zpadn sti Stedomo. Msto se nachzelo v na severnm pobe dnenho Tuniska
asi 20 km od hlavnho msta Tunis. Pozice msta byla velmi vhodn, dky obchodn dostupnosti se
Sicli, Hispni, Balery a Hraklovmi sloupy (dnen Gibraltar).
Historick prameny zaloen Kartga jsou velmi chud. Kartgo bylo zaloeno nejvtm a
nejdleitjm mstem Tyrem v 8 stol. p.n.l. Po dobu existence udrovalo iv styky se svou
metropol. Kadoron poslalo Kartgo destek svho vdlk do Tyru jako obtinu nejvymu
bohovi Melkartovi, co jasn dokld zvislost Kartga na Tyru.
Od poloviny 7. stolet se Kartgo zan osamostatovat, zaalo si podmaovat star osady v okol
Kartga a zaalo ovlivovat i ivot dalch foinickch koloni v okolnm Stedomo. Nejdleitj
ovem byly styky Kartga s foinickmi usedlky na Sardini a Siclii. V 6. stolet vzrst role Kartga
jet vc, dky vzniku tzv. protieck koalici, kterou tvoili Kartaginci s italskmi Etrusky. Hlavnm
kolem tto koalice bylo omezen vlivu ek na oblast Tyrhnskho moe. Nejvtho spchu
dospla tato koalice v roce 535 p.n.l, kdy porazila eky v bitv u Allie, co pro eky znamenalo e
ztratili velmi dleit obchodn kolonie na Korsice a Sardinii. Dal spory se udly na Siclii, kde
eck obyvatelstvo zaalo bt kolonizovno Kartaginci. Ovem tyto spory do otevenho vojenskho
konfliktu nikdy neperostly.
120

Kartgo jako velmoc

Hospodsk pomry politick pomry - pt stolet se stv pro Kartgo nejvznamnjm
obdobm, kdy se stv mocnost. Kartgo se pln zbavilo zvislosti na Tyru a hospodsk zvislosti
na mstnm africkm obyvatelstvu, jemu pvodn platili za uvn pol. Dotlaili domorod
obyvatelstvo, aby jim zaalo platit v naturlich dan. Kartaginci vyuvali k ovldnut domorodho
obyvatelstva pedevm lichvu.
Zemdlstv - Severoafrick pda byla v t dob velmi rodn a zaruovala pevn psun potravy.
Prv proto se vtina Kartaginc soustedila na nmon obchod. Ovem objevoval se i nzor, e by
se Kartaginci mli soustedit na zemdlstv co dokld i kniha Agronoma Magna, kter se ale
nedochovala. Na polch bohatch Kartaginc pracovali pedevm otroci ovem potkvme se i se
svobodnmi pracovnky (Afriany), kte nemli pdu a proto byli zvisl na bohatch Kartagincch.
emesla slouila pedevm mstnm potebm. Vrobky vznikaly v malch dlnch, kde pracovali
mal skupinky pracovnk (vtinou otroci i svobodn zamstnanci). V nkterch dlnch pracovali i
foinit specialist, kte zakolovali nov pchoz otroky. asto tak zde pracovali et specialist,
kte se do Kartga dostali jako zajatci pi vlench taench. V dlnch se vyrbli bn kovov
nstroje, zbran, sti lod. Devo se zpracovvalo pro denn potebu, pedevm ve stavitelstv a pak
pi stavb lod. Keramika byla dosti rozen, ale nikdy nedoshla eck technick i umleck
rovn. Normln konzumenti nevyadovali dokonalej keramiku. Bohi si obstarvali keramiku
z ecka. Vyspl ovem byla vroba skla, tkanch koberc a ltek.
Vvoz prostedkovn irokho potu zbo. Nejvt zjem byl v cizch mstech o kartaginsk
koberce a ltky, kter barvili purpurem, co bylo jejich vrobn tajemstv. Ze svch zemdlskch
zdroj prodvali olivov olej. Dle prodvali slonovinu, zlato a dal nerostn suroviny, kter se
dostvali do jejich msta pes suchozemsk karavany ze stedn Afriky.
Otrokstv se stalo v 5. stolet velmi dleitm odvtvm krom prodeje otrok do Stedomo
vzrostl poet otrok pracujcch pro Kartgo nkolika nsobn. Dokonce se pouvali i jako veslai na
galrch.
Dovoz - cn z Britnie, stbro a m z Hispnie, Jantar z Evropy.
Objevitelsk innost Kartaginci podnikli dv dleit objevn vpravy moeplavec Himilkon se
v 6. stol dostal a do Britnie a Irska a moeplavec Hannn se dostal a ke Guinejskmu zlivu, odtud
se ovem musel vrtit kvli nedostatku potravy.
Sttn zzen v 5. stolet p.n.l. bylo Kartgo typickm mstskm sttem s agrrnm zzemm.
Politick moc byla v rukou zkho okruhu lid, kte mli urit pvod a velk bohatstv. Z jejich ad
se volili tzv. sufetov, co byla nejvy hodnost. Kad rok se volili dva sufetov, kte spolen
vldli jedno funkn obdob. Trvalm nositelem moci byl ale sent, kter ml 300 len, z kterch se
vybrala 30ti lenn Rada nejmoudejch, kter de facto vldla a dila politickou moc. Dalm
orgnem byla Rada 104, kter fungovala jako kontroln orgn a politick soudn dvr. Svobodn
Kartaginci se podleli na volb ednk, ale jejich vliv byl jen formln.
Spolenost velk poet otrok a chudch zemdlc a emeslnk naproti mal kasta bohatch
obchodnk a vlastnk pdy. I kdy existovali mezi Kartaginci velk spory, zstvali jednotn, co se
te problm s mstnmi severoafrickmi kmeny.
Armda byla jednou ze slabch strnek msta. Nelnci pochzeli z vlivnch aristokratickch rodin
ale velitel a mustvo bylo zskvno oldnskm
zpsobem. Proto ve vojsku byli Afrian, ekov, Hispnci a
Italikov. Dky tto smsici kultur nebylo ve velkch
konfliktech jasn, zda armda zstane v bitv jednotn a
bude bojovat za zjmy Kartga.
Lostvo i pes protesty pozemkovch magnt, kte chtli
upevnit postaven Kartga na africk pd, prosadili si
obchodnci v 5. stolet p.n.l. svou a zaala se zvyovat sla
kartginsk
obchodn
flotily.
Kartgo
zvtilo
nkolikansobn svj pstav a upevovalo sv zkladny
v zpadnm Stedomo. Zsluhu na tomto vvoji ml
Kartgo nejdmyslnj byl pstav, kter pln
znemooval vplut nedoucch lod do msta.

121

pedevm rod Magnova, kter ml v letech 535 450 p.n.l. rozhodujc politick slovo.
Kolonizace dky obchodm vyuv Kartgo starch foinickch osad v zpadn sti Siclie, zskv
oprn body na Sardinii, Malt a Balerskch ostrovech. Do obchodnho vlivu se dostv i
jihovchodn Hispnie, kter dky svmu nerostnmu bohatstv budila u Kartaginc velk zjem.
K rozmachu tto dravy dolo a ve 3. stolet p.n.l. dky expanzi vynikajcch politik a vojevdc
pbuznch Hamilkara Barky.
Kartgo a ekov
Pemna Kartga v expanzivn stedomoskou
mocnost vedla k vyhrocen vztahu mezi
Kartaginci a sicilskmi eky. Od 5. stolet
p.n.l. neslo Kartgo hlavn ti soupeen,
protoe jejich hlavn spojenci Etruskov
prochzeli hlubokou vnitn kriz a nemli ji
monost zasahovat do mezinrodnho dni.
Snahy Kartaginc a ek byly jasn
zmocnit se celho ostrova.
Kartaginci vyuili situace, kdy bylo ecko
zamstnno bojem s Perany, a zatoilo na
Siclii. Proti kartginskmu vojsku se postavil
syraksk tyran Geln, kter v bitv u msta
Himera v roce 480 p.n.l. Kartagince porazil a
zaruil tak sicilskm ekm na skoro cel
Kartgo le necelch 20 km od hlavnho msta Tuniska, Tunisu.
zbytek 5. stolet klid.
Koncem 5. stolet konflikt znovu propuk.
Boje se vleou po cel 4. stolet. Kartgo zskalo asi tetinu ostrova, ale ani jedna strana nedokzala
vnutit druh svou nadvldu.
Tento stav potvrdilo i velk stetnut mezi Kartaginci a sicilskmi eky v letech 311 306 p.n.l. za
vldy syrakuskho tyrana Agathokla. V tomto konfliktu Syrakusy byly obkleny kartginskou
flotilou. I pes to se podailo Agathoklovi uskutenit spnou invazi na severoafrick zem a
postupoval na Kartgo. Ovem dojt do Kartga se Agathoklovi nepodailo. A celkov neskonila
rozhodujcm vtzstvm. Proto skonila mrem, podle nho Kartgo zskalo tetinu zpadn Siclie a
jako vle Proto skonila mrem, podle nho Kartgo zskalo tetinu zpadn Siclie a jako vlen
odkodn muselo zaplatit 200 000 medimn penice.
Kartgo a m
V dob spor Kartga se sicilskmi eky, udrovalo Kartgo velmi ptelsk styky s mem, kter se
stal novm mocenskm sdlem Apeninskho poloostrova. m samozejm vtal jakkoliv oslaben
ek. Spojenectv mezi mem a Kartgem vak nikdy neperostlo rmec taktickch dohod, kter
vymezovali sfru moci mezi obma msty.
Vrazem kartginsko msk spoluprce byly t smlouvy vyplvajc z momentlnch a
hospodskch a politickch poteb obou stt:
I. smlouva uzavena v roce 509 na zatku republiky podle tto smlouvy byla stanovena
hranice mezi mem a Kartgem. Tuto hranici tvoil tzv. Krsn mys, lec u vbku
africkho pevniny smrem k Siclii. Kupcm byl dovolen obchod ve vech Kartaginskch
mstech za pedpoklad, e veker transakce budou zeny kartaginskmi ednky.
Kartaginci se naproti tomu vzdvaj snahy expandovat do stedn Itlie, kde uznvaj vliv
ma. Existence tto smlouvy byla nkolikrte zpochybnno.
II. smlouva byla uzavena v roce 279, kdy m s Kartgem podepsalo, e si bude poskytovat
pomoc proti Pyrrhovi, kter ohrooval Itlii i Siclii.

Punsk vlky
122

Sjednocen Itlie a zven kartginsk moc vedlo kolem poloviny 3. stolet k ostr rivalit mezi
obma dosavadnmi spojenci. Nebezpen situace se pedevm vytvoila na Siclii, dky tomu, e se
stala dleitm strategickm bodem mezi Kartgem a mem.
Boj o hegemonii nad zpadnm Stedomom eili 3. punsk vlky. (Dal kapitola) Vtzn z tohoto
konfliktu vyel m, kter se zbavil jak Kartga tak i ek na Siclii.
Znien a nsledn proklet Kartga v roce 146 p.n.l. mlo znamenat pln znien foinickch tradic.
Pesto, e kartginskou i postihla v boji s mem drtiv porka, psobil punsk vliv na
severoafrick pd jet dlouhou dobu. Nakonec i man zjistili, e Kartgo leelo ve velmi vhodn
pozici a e je v jejich zjmu msto obnovit. Jako prvn se pokusil o vznik kolonie v mst, kde leelo
Kartgo Gaius Sempronius Gracchus, ale teprve Gaius Julius Caesar vytvoil podmnky k definitivn
obnov msta. Ve 3. stolet n. l. se Kartgo stv jednm z nejvznamnjch mst v i. Pr bylo, co
se rovn ivota te, druh hned po Alexandrii.
Po kulturn strnce nemlo Kartgo vt vznam. Pedevm v dob csastv promtalo do msk
kultury punsk prvky a star punsk tradice.
Nejvce se projevovali vlivy punsk kultury v nboenskm ivot. Kult Saturna pevn navazoval na
tradici semitskho Baala. Kult Herkula navazoval na punsk kult Melkarta. Jet nkte kesant
autoi kritizuj, e v oblastech okolo Kartga se obtovaly dti. Podle pozdnch pramen je doloeno,
e jet po roce 0 se v severoafrickch oblastech mluvilo puntinou (ovem mon lo jen o urit
berbersk dialekt)

Kolonizace zpadn ekov v archaickm obdob

eck povsti umisuj nkter iny svch hrdin do zpadnho Stedomo. Tyto povsti vznikali
prv v dob kolonizace, kvli tomu, aby dolo ke spojen Egejsk oblasti se zpadnm Stedomom a
aby nov osady zskaly herojskou minulost. Archeologick nlezy ale nepotvrzuj styky zpadu
s minojskou kulturou.
V polovin 8. stolet p.n.l. se v zpadnm Stedomo objevily prvn eck osady a kolonizace
pokraovala dle do 7. a 6. stolet p.n.l.
ekov obsadili jihoitalsk pobe po Neapolsk zlivu a Tarentu a zaloili adu osad u Jaderskho
moe, sicilskho pobe. Obsadili Lipansk ostrovy, pobe Francie a zaloili i nkolik osad na
jihovchodu panlska.
Ve vtin oblast zstvali ekov pedevm na pobe, protoe asto jim brnilo mstn
obyvatelstvo obsadit i vnitrozem (na Siclii Sikenov, na zpadnm pobe Itlie Italikov).
Sikenov byli vak brzy helenizovni a eck osady mli
pleitost dostat se i do vnitrozem- ekov pedevm
druhotnou kolonizac zskali Syraksy a syrakt ekov
potom porobili pedel obyvatele msta jako svou levnou
pracovn slu (tyto otroky nazvali kyryllioi).
Podobn se druhotnou kolonizac dostali do jinho cpu
Itlie, kde se podailo ekm v Tarentskm zlivu v zkm
psu okolo pobe zaloit nkolik obchodnch mst,
nejvznamnj byl Sybaris, kter garantovali bezpenou
cestu kolem pes Tarentsk zliv.
Sybaris se stal hlavnm pekladitm pro mltsk obchod
s Etruri. Osada Sybaris nakonec ovldla i protilehl
zpadn pobe, pedevm msto Poseidnia (Paestum). A

123
eck pozstatky v Tarentu

msto se stv v 6 stolet p.n.l. nejvznamnjm mstem oblasti, kter pod sebe svzalo dalch 25
eckch mst.
Dalm vznamnm mstem v Tarentskm zlivu se stalo msto Krotn, kter se stalo sdlem
starovkch lka (psobili zde Dmokds a Alkmain z Krotnu). Sdlila zde i Pythagorova
filozofick kola.
Metapontion, nejdleitj zemdlsk msto, kter razilo svoje vlastn mince s obilnm klasem na
rubu. Do Metapontionu nakonec utekl i Pythagoras potom co byla jeho kola vyplena a on musel
Krotn opustit.
Ovem brzy se objevili v oblasti spory o moc. V roce 540 zniila koalice Sybaris, Krotn a
Metapontion msto Srs. Pozdji se snail oblast ovldnout Krotn, kter vedl nkolik let vlku proti
mstu Lokroi, ovem nakonec stoil svoji snahu ovldnout oblast proti mstu Sybaris, kter nakonec
Krotn v roce 510 pln zniil. Od roku 510 se Krotn stv nejdleitj polis v oblasti.
Etruskov, Kartaginci a Zpadn ekov.
eck msta na zpadnm pobe Itlie, jinm pobe Francie a na Siclii se dostvaj v 6. stolet
p.n.l. do ostrho konfliktu s Kartgem a Etrusky.
Dky etrusk expanzi na jih Kampnie se dostvaj ekov a Etruskov do tsnho sousedstv u msta
Km. Ve stejn dob se dostvaj Kartaginic do spor s Massali a fkajskmi eky. Massalia
(dnen Marseille) se stala vlivnm mstem, kter ovldalo osady od Itlie a do severnho panlska.
V roce 560 k tomu vemu fokajt ekov (obyvatel osad spadajc pod Massalii) zaali kolonizovat
Korsiku, co ovem brzdilo zjmy Kartaginc na panlskm zem.
Fokajt ekov byli tak zdatnmi pirty a okrdali jak Kartagince
tak Etrusky. Konflikt vyvrcholil v roce 539 v bitv u Alalie, kdy se
kartaginsk a etrusk lostvo snailo porazit eky. Co se jim ale
nepodailo. ekov ale jako reakci vyklzej Korsiku a sthuj se do
Itlie, kde u Poseidnie zakldaj msto Vlia. Kartgincm se da
vytlaovat fokajsk eky ze panlska.
ekm se podailo zastavit etrusk postup v Itlii. Pod vedenm
Aristodma porazili v roce 525 Etrusky v bitv u Km. Pot se
Aristodmos stv v Km tyranem a v roce 505 znovu por Etrusky
ve spojen s Latiny u Aricie. Posledn rnou, kter zasadilo Etruskm
Kme, byla v roce 474 porka Etruskho lostva syrakuskho tyrana
Hierna. Po roce 500 p.n.l. zstvaj v oblasti jen dv velmoci
ekov a Kartginci.

Rozmstn nrodnost na apeninskm

poloostrov cca 500 ped Kristem

Sicilt ekov a vzestup Syraks

Nejdleitjm obdobm je tyranida v mst Gele pod vldou Gelna, kter
se moci zmocnil v roce 491 p.n.l., vyuil povstn v Syraksch a na vzvu
aristokracie do nich v roce 485 zashl. Pesdlil i s dvorem do Syraks a
polovin Gelen dal Syrsksk obanstv. Platil 10 000 oldn,
zdokonalil opevnn a zeslil lostvo a nakonec se Syraksy stvaj
nejmocnjm mstem t doby. Spolu s tyranem Thrnem ovldl Siclii a
vyhnal tyrany Himeru a Rhgia, kte ovem odmtli porku a poprosili
Kartagince o pomoc.
Kartginci, kte mli zjem o Siclii, sp jak o tyrany, se nakonec vylodili u
msta Himera, kam pivezli oldnry z Afriky, panlska a Korsiky. Ovem
nakonec byli v bitv prv u Himery v roce 480 poraeni na hlavu. Kartgo
124
Avers a revers Gelnovi
stbrn mince

muselo zaplatit vysok odkodn, kter vyuil Geln na raen novch minc a pro honosn dar
delfsk vtrn.
Po Gelnov smrti se vldy chopil jeho bratr Hiern, kter se zaslouil o znanou vstavbu, porazil
Etrusky v bitv u Km a dal expanze do Itlie.

Demokracie v Syraksch
Po Hiernov smrti byl jeho nstupce vyhnn a to za pomoci nejvznamnjch sicilskch mst a i
domorodch Sikel. Dky tomuto inu byla tyranida oficiln na Siclii odstranna. V Syraksch
zaala platit stava, byl zaveden i princip ostrakismu. Ovem zmna netrvala dlouho tlaky pichzeli
ze samotnho nesourodho obanstva sicilskch polis, zpsoben hlavn pesuny obyvatelstva a
udlenm obanstv oldnm za tyranidy.
V roce 450 jet ke vemu dochz k Sikelskmu povstn veden Duketirm, ktermu se podailo
sjednotit proti ekm vechny Sikely z vchodn sti ostrova. Dokonce vznik i domorod stt Sikel
s hlavnm mstem Pelik. Po pr letech bylo povstn poraeno koalic Syrakus a Akragantu a
domorod stt byl znien. Dky demokratickmu zzen dolo zzen v druh polovin 5. Stolet ke
sporm mst o hegemonii na ostrov. Nakonec museli zashnout samotn Athny, kter uzaveli
s ostatnmi msty smlouvu proti rostoucmu vlivu Syraks. Roku 427 oficiln podalo msto
Leontinoi Athny o vojenskou pomoc. Ve stejnm roce se na ostrov objevilo mal vojsko. Protoe
msta mli z Athn strach, byl na kongresu v Gel oficiln v roce 424 vyhlen mr. Ovem jen co
Athan odpluli, rozhoel se nov spor mezi Selnntem a Segestou. Selnunt oteven podporovali
Syraksy. Segesta se s prosbou o pomoc obrtila na Kartgo, kter ovem jakoukoliv pomoc odmtlo.
Nakonec tedy Segesta poslala prosbu do Athn, kter v roce 415 vyslalo na Siclii velkou trestnou
vpravu proti Syraksm. Ovem jejich taen skonilo 413 katastrofln porkou.
Poroben jihoitalskch ek mem
V 5. Stolet ila jihoitalsk msta v prosperit a v bohatm kulturnm ivot. Ovem rostl tlak
italskch kemn. Msta v jin Itlii tko odolvala, a nakonec postupn vechny podlehla. sten
si za to eck msta mohla sama, protoe vlila tak mezi sebou a strhvala nkter kmeny na svou
stranu jako spojence.
Krotn v t dob upadal, naopak rostla sla Tarentu. Na zpadnm pobe rostl vliv Eleji, kde
pracovali filozofov Zenon a Parmenids.
Nkter msta se brnila a do 4. Stolet, ovem to se brnili jak Syraksm, tak manm. asto se
dky tomu v mstech stdali panovnci a vedli to jet k vtmu rozvratu.

VRCHOL MOCI SYRAKS

SYRKSY MEZI KARTGEM A MEM
Syrksy le z sti na ostrov ped vchodnm pobem Siclie, zaloili jej Korinan ve 2. polovin
8.stolet p. Kr.

Vlda Dionsia I.
(405 367 p.n.l.)

125

Kartgo v r. 410 vyhovlo nov dosti Segesty a v letech 410 405 zniilo neptele Segesty
Selns, a dle i Himeru, kde Kartgici obtovali 3000 ek pamtce svho velitele Hamilkara, kter
padl v r. 480 v bitv u Himery.
V r. 405 uzavel syrksk vojevdce Dionsios s Kartginci mr, podle nho se zpadn Siclie stala
kartginskou dravou a stejn tak i dobyt eck msta. Dionsios byl uznn za vldce Syrks. Jeho
vlda byla zaloena na osobn moci a oldnsk armd ( oldn je profesionln vojk, kter se
nechv za finann odmnu najmat k asti na bojovch operacch, na nich nen z hlediska sttn
nebo ideologick pslunosti zainteresovn).
397 392: Dionsios obnovil vlku s Kartgem, po stdavch spch je moc Kartginc omezena
jen na zpadn cp ostrova, v dob nejvtho rozmachu zaujm Dionsova e krom Siclie jin
Itlii a k Tarentskmu zlivu a ve spojen s Lukny poraz svaz eckch mst vetn Rhgia,
Krotnu, Thri a Tarentu, a ke Splitu, hranic jeho e byly dlouho eky Himeras a Halykos. Za
jeho vldy jsou Syrksy nejmocnjm eckm sttem 4. stolet. Jeho syn Dionsios II. i
neudrel, z eho tili opt Kartginci.

Tmolen (344 asi 338) a Agathokls (317 289)

V tsni se Dionsiovi odprci obrtili na matesk msto Syrks,
Korint. Ten vyslal Tmolena a ten r. 340 Kartgince porazil a
obnovil moc a prosperitu sicilskch mst. Poslednm velkm
obdobm Syrks je vlda Agathokla, kter po vzoru
helnistickch stt r. 305/4 pijal titul krl. V bojch s Kartaginci
udrel starou hranici na Siclii, byl prvn, kdo Kartgince
ohrooval vylodnm na africkm zem.

Siclie a man
Po smrti Agathokla se syrksk e rozpadla a krl Hiern II.
(269 215) si udrel vldu nad pomrn malou st vch. Siclie
za podpory Kartga a od r. 264 man, byl spojencem ma a
dodavatelem obil. V 1. punsk vlce (264 241 p. n. l.) man
Kartgince ze Siclie vyhnali a Herinv stt zstal samostatn,
nestal se st msk provincie. V 2. punsk vlce (218 201 p.
Hiern II. s Archimdem pi diskuzi
Archimdes, il prv na dvoe Hierna II.
n. l., po Herinov smrti) se ale Syrksy pidali na stranu
Kartga, po dvou letech boj byly Syrksy r. 212 nebo 211 dobyty a jejich zem bylo zalenno do
msk provincie Siclie.

Kultura zpadnch ek

126

Ze zpadnch osad pochzeli ran zkonodrci Zaleukos a Charnds a v helnistick dob bsnk
Theokritos, historik Diodros. V Akragantu il filozof, bsnk a sttnk Empedokls (5.st.),
v Syrksch psobil vdec, matematik a vynlezce Archimdes. V Itlii psobila lkask kola
v Krotnu a filozofick kola eleat (nzev podle msta Eleje). V ji. It. a Siclii psobil Aischylos i
Platn. V ji. It. nael toit Pythagoras ze Samu,
v Krotnu zaloil svou filozofickou kolu.
ekov tak zashli do vvoje rtoriky a divadeln tvorby,
prvn rtorick pruky vznikly dky Syrksanm Kotaxovi a
Teisisovi. Pnosem byl pchod rtora a filozofa Gorgia
z Leontinou do Athn, v divadeln tvorb zashl Epicharmos
ze Syrks do vvoje komedie.

ITLIE

Dobov eck keramika

(do r. 800 p.n.l.)

Itlie m ve starovku velk vznam dky sv poloze, le ve stedomosk oblasti a je ze vech stran
obklopena moem (krom severu, tam byla chrnn mohutnm psmem Alp), pro spojen
s vnitrozemm se vyuvalo alpskch prsmyk, s Balknem po moi, pes Siclii s Afrikou, na zpad
s Gali a Hispni, dnen italsk sever se nazval Pedalpsk Galie (osdlena Kelty), soust Itlie se
stv a v obdob konce republiky.

Prodn podmnky:
geografick rz:
Sever tvo rodn rovina s ekou Pd + Apeninsk poloostrov vbhajc do Stedozemnho moe
(nejvy bod Apenin: Gran Sasso 2914 m),

ve stedu a na jihu pevld vulkanick innost, vbuchy sopek: Vesuv u Neapole, Etna na Siclii,
ast zemtesen nepzniv znamen = projev boh,

eky jsou asto zneitny bahnem (zplavy), msta vznikaj spe uprosted pevniny

pstavy:

Populonia (u Tyrrhnskho moe, zaloili Etruskov), Puteoli (u Neapolsk zlivu, zal. man,
dve ho vyuvali i ekov) obchod s vchodnmi zemmi, Brundisio (u Jaderskho moe, zal. ve
3.st. p.n.l.) obchod s eckmi oblastmi, Aquilea (v Bentskm zlivu, 2.st. p.n.l.), Ostia (u st
eky Tibery, 3. st. p.n.l.)

nerostn bohatstv:
Dovoz kov, tba eleza u Populonie a na ostrov Ilva, zlato u Vercell, hrnsk hlna je dkazem
vyspl keramick vroby, stavebn kmen, mramor se dovel z ecka a Egypta (slavn
KARARSK mramor se til u Luny), sl se zskvala odpaenm z mosk vody
127

 podneb:
Sever It. tuh zima, hork lta, sted mrnj zimy, jih such hork lta: nedostatek vlhy.
Zdrojem obivy je v rovinch zemdlstv, v hornatch oblastech pastevectv, dle pstovn vinn
rvy, obil, ovocnch strom, oliv.
Sever a sted It. ml nejvt pedpoklady pro hust osdlen.

Vrcholn doba bronzov a potky doby elezn, pchod indoevropskch

kmen
(1200 800 p.n.l.)
Pvodn se na zem Itlie objevuje mnoho od sebe izolovanch kmen, kte se sna zachovat si
svoji samostatnost.

Ve stedn It. se nachz : Etrurie (Toskna) a Latium (u Tyrrhnskho moe), Umbrie a Picenum (u
Jaderskho moe), Sabinsko (ve vnitrozem)

V jin It. : Kampnie, Luknie, Brutium (u Tyrrhnskho moe), Samnium, Apulie, Kalbrie (u
Jaderskho moe)

1200 1000 p.n. l.: pchod kmen hovocch indoevropskmi jazyky a illyrskch kmen
z Balknu Japygov, Kalibrov, Messapiov, dochz k velkm kmenovm pesunm od
stedoevropskho Podunaj na sever Itlie, pronik sem protovillanovsk kultura, zn rov pohby
a elezo vznik villanovsk kultura: praktick vyuit eleza, bronz, zemdlstv, achtov
hroby (achta pozzo)
Kvli pchodu illyrskch kmen z Balknu dochz k postupn jazykov diferenciaci, u v 8. st. p. n.
l. existuj 2 italick skupiny: latino-falisk a umbro-sabelsk.

Shrnut
Vvoj v pedmsk Itlii:
pchod indoevropskho obyvatelstva
rozen znalosti zpracovn eleza a vyuvn bronzovch pedmt
villanovsk kultura
nejednotnost a rozdly: do konce 9. p. n. l. byla Itlie jen okrajovm zemm civilizovanho
svta
Spolen rysy pro celou Itlii:
I.
II.
III.
IV.

I. jednoduch zemdlstv a pastevectv

II. prost vesnick osady ovldajc pilehl zemdlsk zem
III. 1200 800 p. n. l. se v It. utv pedpoklady pro rozvinut vych forem spoleenskho
vvoje

128

ETRUSKOV
8. 6. stol. p. n. l., djiny Itlie jsou siln spjaty s histori jihoitalskch a sicilskch ek, a zvlt
Etrusk.
Archeologick prameny tvo hlavn zdroj informac z tto doby, mezi tyto prameny pat nekropole
s nlezy kovovch pedmt, zbytky mst (nap. pstavn msto Spina, vesnice Marzabotto se zbytky
dldnch ulic) a hrobky (r. 1836 u Caere dnes Cerveteri).
Psemn prameny tvo nhrobn npisy (psmo se vyvinulo
z eck abecedy). Etrutina vak dodnes nen rozlutna, je to
jazyk, kter nen srovnateln se dnm jinm jazykem na
svt.

Problm pvodu Etrusk

3 teorie pvodu:
pchod pes moe z Mal Asie
Etruskov jsou domc italsk obyvatelstvo
pchod ze severu po soui
Nstnn malba Etruskov rdi slavili, byli tak
Latinsk Etrusci i Tusci oznauje obyvatele na zem dnen
otylej ne tehdej jin nrody.
Toskny, v eckch pramenech se pro Etrusky objevuje oznaen Tyrrhnov i Tyrsnnov,
v etruskch pramenech jmno Rasenna oznauje vechny etrusk kmeny.

Etrusk msta, hospodstv a spolenost

Nejstar doklady o ptomnosti Etrusk v Itlii pochzej z 10. 9. st. p. n. l. Msta, stediska
rozvinutch emesel a mstnho obchodu, vznikala vtinou na vyvench mstech. Byla to nap.
Veje, Caere, Tarquini, Vulci, Vetulonia, Populonia byla jedinm vznamnm pstavem, kter
umooval spojen s ostrovem Ilva (dnes Elba), kde byla nalezit elezn rudy. Msta nebyla etnicky
jednotn, nikdy nebyla sjednocena.
129

Vznikaly mstsk stty, v jejich ele stly Lukumoni (mstn ednci), ke sjednocen dolo jen
v rmci nboenstv uctvali spolen kult bohyn Voltumny.
Zemdlstv
Bylo znan vyspl, budovali terasovit plochy na svazch pahork (proti sesuvm rodn pdy).

Vrchol etrusk moci

(7. 6. st. p. n. l.)
Jdrem moci byla dnen Toskna, podnikali expanze do Kampnie (patilo ecku). Velk vznam
ml obchod po moi s Hispni (m) a Britni (cn), po soui doveli baltsk jantar.
Krom Etrurie jsou dal 2 mocensk centra: Velk ecko a Kartgo, rozvj se nmon obchod.
Etruskov se spojili s Kartgem proti ekm, spolen usilovali o prvenstv v obchodnm vlivu v zp.
Stedomo.
R. 600 p. n. l. byla zaloena Massalie (dnen Marseille), r. 540 p. n. l. byli ekov poraeni
v nmon bitv u Allie na Korsice.

Etruskov a m
Etrusk (?) osada Roma u eky Tibery stle vce nabv na dleitosti, protoe umouje spojen
s dravou v Kampnii. Etruskov zde podle tradice vldli a do r. 510 p. n. l.

padek etrusk moci

Dochz k zniku etruskho panstv v m, od pol. 5. st. pestala bt Etrurie nmon velmoc, je
ohroena Kelty ze severu a slcm mem, Kampnie musela bt odevzdna.
V r. 265 p. n. l. si m podmanil posledn etrusk msto.

M DO DOBYT ITLIE
(8. stol - 265 p. n. l.)
(8. 6. st. p. n. l.)

Potky ma

753 p. n. l.

tradin datum zaloen ma

8. 6. p. n. l.

doba krlovsk

6. st. p. n. l.

Reforma Servia Tullia

130

510 p. n. l.

tradin datum vyhnn etrusk dynastie z ma, konec krlovstv a potek

msk republiky

Prameny
Dkazy o osdlen poskytuj archaick hroby, znm je nrodn
msk epos od Publia Vergilia Mara: Aeneis, dal informace o
manech mme z dla Ab urbe condita od Tita Livia (Od
zaloen msta)

Vznik a potky ma

Mozaika Vergilius a mzy Aeneia je

povaovna za jedno z jeh vrcholnch
dl.

Za praotce mskho impria byl povaovn trojsk hrdina

Aeneas, podle rozen tradice byl m zaloen v r. 753 p. n. l. a
pojmenovn podle Romula (spor o to, po kom se bude msto jmenovat, zda po Romulovi i jeho
bratru Removi Romulus bratra zabil)
510 p. n. l. konec krlovstv, byl vyhnn posledn Etrusk Tarquinius Superbus.

Badatel jsou toho nzoru, e m vznikl synoikismem = spojenm nkolika vesnic.

man pevzali od Etrusk odznaky nejvy edn moci: fasces svazek prut s vetknutmi
sekerami a kurulsk keslo.

Spoleensk zzen v archaickm m

Spolenost byla rozdlena do t kmen:
A. Titientes
B. Ramnes
C. Luceres
Kad kmen se skld z 10 kuri (curia = skupina 10-ti rod) celkov byly tedy 3 kmeny, 30 kuri
a 300 rod.

Kurijsk snm (comitia curiata) : byl tvoen vemi obany ze vech t kuri, kte byli schopni
konat vojenskou slubu, ml za kol volit krle (nebo zvolen potvrdit).
V ele stl krl (rex), kter ml moc administrativn, vojenskou i nboenskou. Jmenoval sprvn
ednky a ml poradn sbor, kter tvoil sent a rada starc (tuto radu tvoili pedstavitel
jednotlivch rod).
Svobodn oban se dlili na patricie ( = plnoprvn oban) a plebeje (= mli omezen obansk
prva). Otroctv existovalo, ale mlo patriarchln, tj.nerozvinut charakter. Co se tkalo zjm obce,
museli pomhat i lid z nich vrstev.
131

Klientela je povaovna za nejstar projev sociln diferenciace. Vznikala v ppad, kdy chud
man (plebejov, ale i patriciov) byli nuceni hledat hospodskou podporu a ochranu u bohatch
patrici a stvaly se tak klienty (cliens = poslun), a vi svm ochrncm mli rzn povinnosti
(pispvali na vno dcerm). Podobn vztah vznikal mezi otrokem proputnm na svobodu a
bvalm pnem (libertu libertinus).

Reforma Servia Tullia

Ke konci doby krlovsk dolo dky etruskmu krli Serviu Tulliovi k zvanm zmnm: ustanovil
novou stavu, kter zapiinila konec rodovho zzen: rozdlil msk obyvatelstvo podle ve
majetku do 5 td a podle msta bydlit do 4 mstnch tribu (okres).
Pvodn pro zaazen do tdy slouila vmra pozemkovho majetku. Nejprve mla cena majetku
naturln rz, pozdji byla pevedena na penn hodnotu (asy) cca 0,25 ha = 1 jitro => 5000 a
6000 as. Podle tdy se rozdlovala politick prva a vojensk povinnosti.
lenov kad tdy tvoili v armd stanoven poet vojenskch jednotek, tzv. setnin (centurie).
Mnostv setnin mlo vznam pro strukturu setninovho snmu (comitia centuriata). Jednotliv
tda

jmn v jasech

v pozemcch

poet setnin

speciln jednotky

I.

100000

20 jiter

80

18 setnin jzdy

II.

75000

15 jiter

20

2 setniny tesa

III.

50000

10 jiter

20

IV.

25000

5 jiter

20

V.

11000

2 jitra

30

bezzemci

2 setniny hudebnk

tdy mli tolik hlas, kolik setnin dvali mskmu sttu k dispozici. Armda mla spe p rz.

Vznam archaickho ma
Za svj vznik a poten vzestup vdil m nepochybn Etruskm. m byl pro Etrusky
dleit z hlediska jeho vhodn polohy, byl oprnm bodem a pomhal chrnit jejich zjmy v oblasti
sousedc se sfrou pmho eckho vlivu.
m le na Tibee, proto byl pirozenou vnitroitalskou obchodn cestou, byl v bezpen
vzdlenosti od moe (asi 25 km), kter chrnila ped ppadnmi njezdy pirtskch lod, ale
umoovala hospodsk styky nap. i s eckmi msty, co dokazuj nlezy eck keramiky na
etruskm zem.

132

V dob krlovsk m neml tak vznamn postaven jako pozdji. Jeho rozmach byl omezen
existenc archaickho rodovho zzen a despotismem etrusk krlovsk dynastie. Po jejm svren
vznikla aristokratick republika (510 p. n. l.).

RAN OBDOB MSK REPUBLIKY

(509 265 p.n.l.)
509

tradin datum smlouvy mezi mem a Kartgem

498

potek boj mezi many a Latiny

494

tradin datum prvn secese plebej z ma

449

tradin datum zkon dvancti desek

444

plebejov zskvaj satkov prvo s patricii

Kol. 400

pchod Kelt do severn Itlie

396

pd etruskch Vej

387

dobyt ma Kelty

367

plebejov zskvaj pstup ke konzultu

326

zruen dlunho otroctv v m

304

m ovld Kampnii

290

konec boj mezi mem a Samnity

282 272

boj man s Talentem

272

pd Talentu

265

ovldnut Volsini mem

Ran msk republika asov tradin ohranien vyhnnm etruskch krl z ma a dobyt
Itlie mem byla epochou postupnho vytven msk spolenosti, politiky, sprvnch a prvnch
instituc a vleklch konflikt mezi mem a jeho sousedy.
Pedevm je teba:

133

a) Objasnit okolnosti, na nich ran rep. m uhjil svou

samostatnost a vybojoval si vedouc postaven.
b) Popsat v hlavnch rysech vnitn situaci v m, urit hlavn
vnitropolitick protiklady a ukzat na zpsob jejich een.
c) Podat obecnou charakteristiku m. Mst. Sttu
d) Osvtlit vztah ma k podrobenmu italskmu obyvatelstvu a
nkterm mocnostem tehdejho stedomoskho svta.
Prameny: nen jich mnoho, teprve od 3. st. pnl. lze zprvy obsaen
v pramenech pijmat jako historick fakta.
1) Npisy jen ojedinle zachovny z ran doby. Tzv.: ern
kamen (lapis niger) nalezen na fru a znm od r. 1899 patil
ke komplexu archaick svatyn a jeho text se tk kultovnch
zleitost. Jeho pesn vznam se nepodailo zjistit. Na
npisech se zachovaly i ron seznamy vznamnch ednk
Via Appia byla nejdleitj silnic
pedevm konzul (fasti consulares = pehled, kalend
msk e. Jej stavbu zaal cenzor
konzulsk), pehled triumf (fasti triumphales) tyto pehledy
Appius Claudius Caesus v roce 312 p.
vak vznikly asto a v pozdj dob a daje pro ranou
n. l. Po nm tak nese jmno.
republiku
jsou
nespolehliv.
Zanala za mstskmi hradbami
Ojedinle jsou zachovan autentick npisy vztahujc se
ma a vedla do msta Capua v
k osobnostem oslavn elogium na cenzora r. 312pnl. Appia
Kampnii. Pozdji byla
Claudia Caeka, znmho stavitele silnice Via Appia (vedla z ma do Capuy), nebo npis na
sarkofgu Lucia Cornelia Scipiona Barbata, konzula r. 298 pnl.,
kter
zmiuje
o
protaena
a dose
pstavu
Burundsia.
vsledcch 3. a posledn vlky se Samnity
2) Latinsk a eck hist. Spisy leckdy jsou nejasn a sporn. Titus Livius vylil djiny od
zaloen msta a po rok 293 pnl. V prvn dekd (deseti knihch) svho dla. Druh dekda
se ztratila a je zachovan jen z krtkch obsah na papyrech (tzv.: perioch). Livius se dr
legendrn tradice, a tak jsou zaznamenan udlosti velmi sporn.
Dionsos z Halikarnasu sah ve svm dle a do r. 442 pnl., z jeho popisu dalch let se zachovaly jen
zlomky.
Tak
ve
l
v duchu
legendrn
tradice.
Dionsos Sicilsk se snail vypsat sv djiny v irokm geografickm zbru, aby obsahovaly i mlo
znm oblasti tehdejho civilizovanho svta. Pro ranou fzi ma jsou dleit jeho popisy eckch
djin 5. a 4. st. pnl. A vklad o djinch sicilskch ek, kter je doveden a do r. 301 pnl.
Appinos jeho dlo se zachovalo jen fragmentrn.

Znik etruskho panstv v m

Podle tradice se Etruskov po svm vyhnn snaili znovu zskat kontrolu nad mem, protoe jim
umooval kontrolu i nad Latiem a snadnj spojen s rodnou Kampni. Iniciativu vrtit moc
vyhnanmu Tarqiniu Superbovi pipsaly legendy krli msta Clusia Porsennovi a samozejm
heroizuj msk sil brnit se etruskmu tlaku.
Politick moc se soustedila do rukou aristokracie, mezi n si eln msto i nadle podreli
Etruskov, m tedy na potku republiky zstval etruskm mstem. Etrusk aristokracie se vak
brzy latinizovala, splvala s ostatnm obyvatelstvem a pijmala pedstavu o nadazenm postaven
ma v Latiu.
134

Chronologi tto doby se zabval vdsk archeolog E. Gjerstad, kter vak na zklad arch.
nlez klade konec krlovstv a do poloviny 5. st. pnl. Dnes je jeho teorie odmtna.

Protivnci ma v Itlii
Hlavnm clem man bylo vytvoit ve nezbytn k tomu, aby se stali samostatnm politickm
initelem v Latiu a vynutili si uznn od vysplejch etruskch mst. Etrusk, latijsk a eck msta a
nkter kmeny vytvely pirozenou opozici proti mskmu vlivu. Akoli mly mnohem vt
mocensk prostedky ne man, nedokzaly zabrnit upevnn a postupnmu en mskho vlivu.
Mly rznorod zjmy, m tak nebyl jejich tlaku vystaven trvale a mohl hjit sv postaven
v loklnch konfliktech, kter vyznvaly v jeho prospch.

Boj s federac latijskch mst

Jednm z prvnch vl. konflikt byl stet s federac latijskch mst, kter se snaila
z konkurennch dvod elit mskmu vlivu. Dvody vzniku tto federace nejsou dostaten znm,
mon se utvoila k boji proti Etruskm, podle jinch teori byl jej celkov postup naopak urovn
etruskmi zjmy. Boje Latin s many jsou iv popisovny v msk tradici a v prvn fzi skonily
kompromisem. Mezi mem a Latiny bylo uzaveno spojenectv na zklad rovnoprvnosti obou
stran, co bylo za dan situace spe spchem ma, kter zskal existenn jistotu a nemusel se
obvat vojenskho toku ze svho bezprostednho okol.

Volskov a Aequov, Veje

Oslaben Etrusk po r. 474 pnl. (byli poraeni od syrakuskho lostva v b. u Kmy)
usnadovalo situaci manm, protoe v t dob eili vnitropolitick problmy. Bezprostedn
dsledky vak mly pro many udlosti, kter ohrozily etruskou moc v Kampnii. Kol. 5. st. pnl. se
stalo kampnsk zem koist kmen z apeninskch svah, kter sestoupily z hor a ovldly rodn
roviny tto oblasti. Byli to polodivoc pastevci sahelskho pvodu (Samnit, Aequov, Volskov aj.)
a pod jejich tlakem kapitulovala etrusk Capua i eck Km. Etrusk postaven v Kampnii bylo tedy
velmi oslabeno a pro m mla expanze sahelskch kmen protichdn nsledky. Na jedn stran je
stran je zbavovala obav z Etrusk, na druh stran byl m od tchto kmen ohroen. Spolu s Latiny
proto proti Volskm a Aequm bojovali a zrove si vytveli podmnky k likvidaci etruskho vlivu
v jin Etrurii. Nebezpenm konkurentem byly pro m hlavn Veje, kter se tak chtly stt
vedoucm initelem tto oblasti a mly k tomu i lep podmnky. Napt mezi obma msty
vyvrcholilo vleklou vlkou a Veje byly po dlouhm oblhn dobyty (406 396 pnl.)

Vpd Kelt

135

Na konci 5. a potku 4.st. pnl. pronikli Keltov do severn Itlie. Z tchto keltskch kmen
byli nejvraznj Taurinov a Bojov, kte patili k dleit sloce keltskho obyvatelstva ve stedn
a zpadn Evrop. Severoitalsk oblast se zhy pemnila na silnou zkladnu pro jejich pustoiv
vpravy do nitra Itlie. Prvn obt Kelt se stala Toskna a nkter etrusk msta. V roce 387 pnl. se
Keltm podailo zmocnit ma. Povst vyprv, e se ubrnil pouze Kapitol, jeho obrnci byli
upozornni na nebezpe kikem posvtnch hus bohyn Junony. Keltov si od ma vynutili vysok
vkupn a brzy msto opustili, to ale pro m neznamenalo konec keltskho nebezpe. Keltov se
jet nkolikrt objevili v Latiu, ale jejich toky existenci ma u neohrozily.

Samnit
Svaz samnitskch kmen se stal vnm neptelem ma, zskal si vznamn postaven
v Kampnii. I Latinov se snaili znovu poslit svj vliv na kor man. Ve 2. pol. 4. st. a na po. 3.
st. pnl. dolo ke tem velkm samnitskm vlkm (343 341; 327 304; 298 290 pnl.) Boje byly
provzeny velkmi ztrtami a stdavmi spchy na obou stranch. R. 321 utrpli man od Samnit
jednu z nejhorch porek v djinch (v soutsce Caudiu vchodn od Capuy), kde byli donuceni
k potupn kapitulaci. Sent tuto kapitulaci vak nepotvrdil a vydal konzuly, kte ji uzaveli,
Samnitm. Nakonec byli Samnit poraeni, jejich svaz rozbit a man si podmanili definitivn i
latijsk msta, kter se v letech 340 338 pnl. naposled proti nim postavila do otevenho boje.
Stedoitalsk kmeny se k mu bu dobrovoln pidaly nebo byly podrobeny nsilm. Sted Itlie a
Kampnie se tedy dostaly pod mskou moc a krtce na to man nabyli svrchovan moci i nad
severoitalskmi Kelty.

eck msta a peirsk krl Pyrrhos

Posledn oblast, kter byla jet nezvisl na mu byla eck
msta na jihu. Postupn vak man ovldli i je. Posledn msto, kter
si udrelo samostatnost, byl pstav Tarent. Roku 282 dolo k boji
mezi Tarentem a mem. Pinou pro to byly udlosti v eckm mst
Thtioi, kter bylo obleeno Samnity. Thrijt si vydali pomoc od
man, kte ochotn pili a Samnity zahnali. Po skonen operace
opustily msk lod thrijsk pstav a zakotvily v Tarentskm zlivu,
co bylo poruenm pravidel, podle kterch byl Tarentsk zliv
vlenm lodm uzaven. Konflikt s Tarentem nabyl nebezpench
rozmr. Zashl do nj i peirsk krl Pyrrhos, jeho clem bylo
sjednotit eky pod svou nadvldu.
Pyrrhos strvil dtstv na dvoe
ilyrskho krle Glaukia.

Pyrrhos se snail konfliktu vyut ve svj prospch, roku 280

pistl s vojskem v Itlii, ale svm tvrdm postupem brzy ztratil
sympatie, jim se dve u jihoitalskch ek til. Poznal, e Itlii ovldnout neme, a proto se snail
podrobit si aspo Siclii. Tam se ale ocitl ve vojensk izolaci. Vrtil se tedy do Itlie, kde byl r. 275
many poraen. Pot Itlii opustil a msk vtzstv se stalo jen otzkou asu. V roce 272 pnl. Tarent
kapituloval, man jet vce upevnili svou pozici a poslili vzjemn dobr vztahy s Kartgem (r.
287 pnl. uzaveli smlouvu, podle kter se nikdy nevzdaj tocm ekm.)

136

R. 265 pnl. se na stranu ma pidaly i etrusk Volsinie a cel Itlie s vjimkou severu
obsazenho Kelty byla ovldnuta many.

Vnitn vvoj msk republiky

Patriciov a plebejov Tkosti, kter musela ran msk republika pekonat ve vztahu ke
svm sousedm, byly po dlouhou dobu komplikovny vnitnmi rozpory v m. Svobodn
obyvatelstvo se dlilo na dva stavy s protichdnmi zjmy, kter prosazovaly v ostrm politickm
boji. Serviovsk stava sice formln uinila konec rodovmu zzen, ale nelikvidovala pln rodov
privilegia, kter se ve spoleenskm a politickm ivot i nadle udrovala.
Sprva ma byla v rukou plnoprvnch mskch oban, tzv. patrici (pater = otec, patrici
= ten, kdo pochz z urozenho otce). Svobodn man, kte nepochzeli z urozench otc, byli
oznaovni jako plebejov (plere = plnit, plebs = lid, dav) a byli z aktivnho politickho ivota
vyloueni. Jen vlivn patriciov mli majetek potebn k tomu, aby se stali pslunky prvn
majetkov tdy. Tm nesli sice nejvt vojensk povinnosti, ale stvali se i rozhodujc slokou
v setninovm snmu. Tento snm rozhodoval o vypovdn vlky, volil vznamn ednky, udloval
jedinci v ppad nutnosti zvltn vojenskou pravomoc a ml i urit prva soudn. ast plebej na
tomto snmu byla asto jen formln. Pouze patriciov mohli bt zvoleni do adu, z ad patrici
vychzel dstojnick sbor a lenov knskho kolegia a jen oni psobili jako soudci, kte
rozhodovali podle nepsanho zvykovho prva.
Pvod rozdlen na patricie a plebeje je nejasn, podle jednch byl dsledkem postupn sociln
diferenciace, podle jinch byli plebejov pslunky mstnho italskho obyvatelstva, kter bylo
podmanno kmeny, jim se pipisuje zaloen ma. Nejpravdpodobnj je vak domnnka, e
patriciov jsou potomci nejstarho mskho mstskho obyvatelstva a plebejov pochzej z ad
pozdjch pisthovalc.
msk obanstv hlavn vsadou patrici bylo nim neomezovan msk obansk prvo
prvo zastvat edn funkce, prvo uzavrat plnoprvn satek (v ppad, e druh astnk je
tak plnoprvnm obanem - tedy patriciem), prvo na nezciziteln majetek, a prvo hlasovat ve
snmu
o
kandidtech
na
edn
hodnosti.
Plebejov byli sice pokldni za msk obany, ale prva jim byla piznna jen v omezenm rozsahu.
Nemli prvo zastvat ady ani satkov prvo s patricii a hlasovac prvo pro n bylo jen
formln poctou. Vlastnick prvo bylo zprvu omezen, ale brzy se vyrovnalo vlastnickmu prvu
patrici.

Boj plebej za rovnoprvnost

Plebejov samozejm usilovali o to, aby se jim dostalo stejnch prv, emu se patriciov
pochopiteln brnili, proto dolo k ad ostrch konflikt. Mocnou zbran plebej byla jejich pevn
organizace a jednotn postup, jm vymhali sv poadavky. Vytvoili si toti v m svbytnou
pospolitost zenou plebejskmi ednky, mli svj archiv, vlastn kultovn stedisko a schzeli se i
na stavovskm shromdn, organizovanm podle mstnch tribu (tzv. tribujn plebejsk
shromdn). Patriciov byli donuceni k ad stupk a sprva msta postupn ztratila svj vlun
patricijsk rz. Prostedkem krajnho ntlaku na patricie se staly tzv. plebejsk secese (dolo k nim
137

podle tradice tikrt 494, 449, 287 pnl.) Slovem secessio se oznaoval odchod plebej z ma a
hrozby, e si zalo vlastn autonomn msto. Boj plebej s patricii byl vlekl a jeho skuten prbh
je zasten legendami. Prvnm spchem plebej bylo prosazen zvltnch plebejskch ednk, tzv.
tribun lidu (podle tradice r. 494 pnl.) Tribunov byli osobn nedotknuteln a jejich poslnm bylo
chrnit plebeje ped svvol patricijskch ednk nastal-li takov ppad, ml tribun lidu prvo
veta (veto = zakazuji), m bylo nazen pokozujc plebeje zrueno. Toho mimodn prvo vak
neplatilo mimo okruh msta, a proto se nevztahovalo na opaten uinn mimo m v dob vlench
taen a nevztahovalo se ani na soudn vroky, protoe soudci nebyli pokldni za soust
ednickho apartu. Tehdy se v m soudilo podle zvykovho prva, take rozsudky byly vyneny
na zklad znan subjektivnch vah. Proto si plebejov vynutili sepsn prva a jeho zpstupnn
veejnosti, aby rozhodnut soud mohla bt kontrolovna.

Zkony dvancti desek

K sepsn prva dolo podle tradice roku 449 pnl., zkony byly sepsny na dvancti deskch,
proto se jim kalo zkony dvanctideskov (leges XII tabularum). Staly se zdrojem mskho
soukromho i veejnho prva a jejich znalosti byla pikldna znan dleitost byly pedmtem
vuky na kolch, mt autoi se i v dob mnohem pozdj dovolvali jejich autority, prvn znalci
se zabvali jejich vkladem a jejich ustanoven se asto citovala nebo parafrzovala. Tak dky tomu
znme znn tchto nejstarch mskch zkon, protoe jejich pvodn text se nezachoval.
R. 445 pnl. se plebejov domohli satkovho prva s patricii a pronikali postupn i do ad.
V roce 300 pnl. zskali prvo zastvat knsk funkce a roku 287 pnl. dostalo plebejsk tribujn
shromdn prvo vynet zkony platn pro cel msk stt.

msk mstsk stt

Vznik nobility Vyrovnn plebej s patricii pisplo k upevnn msk moci a poslen jeho
vlivu. msk obanstv vak zstvalo i nadle vsadou uzavenho kolektivu svobodnho mskho
mstskho obyvatelstva. mt oban si byli ve svch prvech formln rovni, ale postupn sociln
diferenciace vytvela pedpoklady k tomu, aby jen bohat oban mohli sv prva uplatnit i v praxi.
Vkon ad byl povaovn za estnou zleitost, mohl bt sice zdrojem financ, ale na druh stran
vyadoval i velk investice, zejmna od osob na potku kariry. Z politickho vtzstv plebej tedy
tili pedevm plebejov bohat, kte splynuli s patricii do privilegovan politick vrstvy zvan
nobilita (nobilis = vzneen). Jejm pslunkem se stal kad, kdo vykonval nejvy republiknsk
ad konzult - nebo ad, kter se mu vyrovnal (diktatura). Pslunost k nobilit byla ddin
v urit rodin a politick moc se tak udrovala v rukou co nejuho okruhu lid, kte vynakldali
nemal prostedky na to, aby za konzuly byli voleni pedevm jejich pslunci. Hospodskou
oporou byl nobilm pozemkov majetek a jejich politickm mluvm se stal sent.
Sent byl formln jen poradnm sborem, ale brzy se stal hlavnm initelem vnitn i zahranin
politiky. Rozhodnut sentu byla pro ednky vcemn zvazn a stalo se bnou prax, e se dleit
opaten projednvala v sentu pedem. Sent ztlesoval suverenitu mskho sttu a zastupoval jej
v pozdj dob pi dleitch zahraninpolitickch jednnch. Projevoval se jako
nejkonzervativnj sloka mskho sttnho zzen.

138

Obansk snmy mohl se v nich teoreticky uplatnit kad oban. V m byly snmy dvojho
druhu snm setninov a snm tributn. V tributnm snmu byli na rozdl od plebejskch tributnch
shromdn zastoupeni i patriciov. Projednvali se tam vechny zleitosti, kter nebyly vslovn
vyhrazeny snmu setninovmu. Jednn v tributnm snmu nebylo provzeno tolika formalitami, a
proto mu man dvali pednost ped setninovm shromdnm.
ednick apart zajioval politick a administrativn chod msk republiky a odpovdal
potebm sprvy msta ma potal proto jen s omezenm mnostvm oban a malm zemm
podlhajcm pravomoci ad. Republiknsk ady byly obsazovny tak, aby se pedelo zneuit
moci jednotlivce. dn ednci byli voleni a po ronm psoben vystdni jinmi. Kad ad byl
navc obsazovn nkolika osobami, kter mly monost zvrtit rozhodnut svho kolegy.
V ele republiky stli dva kozulov, kte mli na potku republiky prva nkdejch krl
s vjimkou nboenskch funkc, kter byly sveny krli-obtnku (rex sacrorum). Konzulov byli
nejvy pedstavitel ma, mli i uritou soudn pravomoc a veleli armd. Pouze v dobch velkho
ohroen byl volen dikttor, kter v rmci sven moci rozhodoval samostatn, ale nesml zstat ve
sv
funkci
dle
ne
pl
roku.
Roku 367 pnl. doshli plebejov toho, e jeden z konzul mohl bt plebejskho pvodu, souasn
vak byla soudn pravomoc konzul pevedena na praetora (praetor urbanus = mstsk praetor). Asi
od r. 242 pnl. byl volen dal praetor, kter eil spory mezi mskmi obany a tvz. peregriny
svobodnmi jednotlivci nemskho pvodu, kte nemli msk obansk prva (tvz. praetor
peregrinus). Velmi dleit byli cenzoi, kte provdli v ptiletch intervalech majetkov odhad
(cenzus) mskch oban, podle nho se urovala pslunost k urit spoleensk td. Sestavovali
rovn seznam sentor (album senatus) a mohli tak bezprostedn ovlivovat jeho sloen.
Rozhodnut cenzor navc nepodlhala ppadnmu vetu tribun lidu. Tribunt lidu ml velk
vznam. Mohli jej zastvat jen plebejov a pokud jej chtli zastvat patriciov, museli formln pejt
k lidu (trasitio ad plebem) a vzdt se sv patricijsk pslunosti.. Z pvodn ochrnc utiskovanch se
postupn stali ednci, kte mohli pro svou osobn nedotknutelnost bezprostedn zasahovat do
politickho boje. Od 3. st. pnl. zskali tribunov pstup do sentu a prvo podvat nvrhy zkon.
Mezi dal ednky patili quaestoi peujc o msk finance a aedilov, kte dohleli na podek
ve mst, starali se o zsobovn, zachovn nosnch cen potravin a podn veejnch her.
I kdy bylo msk zzen sloit, dokzalo spojit msk obany v pevn kolektiv se stejnmi zjmy.
Armda postaven ma bylo samozejm podmnno jeho vojenskou silou. Armda byla pevn
organizovan a jej jdro tvoily p legie, kter byly v pm konfrontaci s neptelem jen tko
poraziteln. Naproti tomu byla msk jzda slab a lostvo zaostvalo za lostvem Karthginc i
sicilskch
ek.
m byl za ran republiky typickm mstskm sttem, kde mstsk instituce plnily funkci sttnch
orgn. msk mstsk zem (tzv. ager Romanus) bylo samostatnm sttnm teritoriem. Vechny
dleit otzky se eily pouze v m, a tak se jich mli monost astnit jen ti plnoprvn oban,
kte pmo v m ili.
Hospodstv jeho zklad tvoilo zemdlstv. Obdlvan pda byla v soukromm vlastnictv
mskch oban, kte ji vak mohli vyuvat jen jako pslunci obanskho kolektivu. Pastviny a
lesy se pokldaly za veejn majetkov fond (ager publicus) a byly k dispozici vem obanm. Pokud
se soust tohoto fondu stala i pole, mohla bt obanem zabrna (okupovna) a dostala se tak do jeho
osobn drby, dokud ji aktivn vyuval. Pstovn obil a chov dobytka slouily v t dob hlavn
bezprostedn spoteb producenta, hospodsk usedlosti na venkov se snaily o sobstanost, take
rozvoj emesel a obchodu byl mal. Obchod ml asto podobu naturln smny, hodnota se dlouho
vyjadovala v kusech dobytka, pozdji podle vench kousk surov mdi a nakonec podle lit
139

mdn cihly o urit hmotnosti, oznaen obrazem bka, kotvy, vtvky, atd. Mince byly v m
raeny a pomrn pozd mdn od roku 289 pnl. a stbrn od r. 269 pnl.
Spolenost ji v ran republice dochzelo mezi many k sociln diferenciaci. Pda se stvala
koist majetnch jednotlivc, take podle tradice byl ji r.
367 pnl. vydn prvn zkon, kter uroval maximln
vmru pdy, ji sml msk oban vlastnit. Vklad
tohoto zkona je vak sporn a existuj i pochybnosti o
jeho historinosti. Otroctv v m mlo nejdve jen
patriarchln domc rz. Vlivem etnch vlek vak
pibvalo otrok z ad zajatc a do otroctv upadali i
zadluen svobodn oban. Obchod s otroky se ale v m
pln uplatnil a v nsledujcm obdob. R. 326 pnl. byl
vydn zkon, kter zakazoval zotroovn dlunk, tmto
Vjev bohyn Tellus z obtnho olte, kter sent
opatenm se prohloubila hranice mezi svobodnmi a
nechal udlat na oslavu Augustova vtzstv.
otroky a protiklad mezi tmito dvma skupinami nabyl
svch klasickch forem.
Nboenstv a kultura Za ran republiky se rozvjel systm nboenskch pedstav, kter se
s jistmi obmnami udrel a do konce msk e. Zrove se utvely pedpoklady k rozvoji ran
literrn tvorby. Vznam nboenstv byl znan, vechny dleit akty byly pevn stanovenmi
nboenskmi kony, take kn v m mli i znan politick vliv.
Personifikac prodnch jev vznikla ada boh uctvanch v Itlii. (Volcanus = bh ohn, Tellus
= bohyn ivotodrnch sil, Ceres = bohyn poln pdy, Venue pvodn chpan jako bohyn
zahrad a pozdji jako bohyn krsy a lsky). msk nboenstv se rozvjelo pod etruskm a eckm
vlivem, a tak splvaly kulty rozdlnho pvodu, kter mly podobn rysy. Jupiter (nejvy bh) je
ztotonn s etruskm Tiniou i eckm Diem; jeho manelka Juno pak s etruskou Uni a eckou Hrou.
Bohyn moudrosti, umn a emesel Minerva byla Etruskm znma jako Menrva, ekm jako
Athna. Vznamn postaven ml Mars, bh vlky (eck Ars a etrusk Mavors), kter byl podle
legend otcem Romula a Rema. Apollo byl bohem svtla a umn (eck Apolln, etrusk Aplu),
Neptunus byl bohem moe (eck Poseidon a etrusk Nethuns) a poslem boh byl Mercurius (eck
Hermes).
Prvn monumentln stavby, kter v m vznikly, byly chrmy. Nejznmj je Jovv chrm na
Kapitolu, do nj dodal sochu znm socha Vulca z Vej. Jinak vak byl m v republiknskm
obdob jen mlo vstavn.
Rozvoji literatury brnila napjat situace ve mst. Sami man znali jen jednoduch a hrub
fraky, pedvdli mimick scny pi slavnostech a svtcch a proneli jednoduch rytmizovan
modlitby. S umleckou vysplou dramatickou tvorbou se seznmili a r. 364 pnl., kdy v m
vystoupili etrut herci a pedvedli tanen scny za doprovodu pal.
Prvn pokusy vyut latinu jako literrn jazyk uinil ek (Lucius Livius) Andronicus, kter byl
zajat po porce Tarentu a psobil jako vychovatel v rodin Livia Salinatora. Pozdji byl proputn
z otroctv a dostal rodov jmno svho bvalho pna. Pelol do latiny Homrovu Odysseiu, sloil
latinsky nkolik tragdi a sborovou kultovn pse. Jeho innost spad do 3. st. pnl. a vytv
pedpoklady k dalmu rozvoji latinsk literatury.

140

Nboensk ivot v m
V m m nboenstv dleit vznam. Vechny sttn akty byly
provzeny nboenskmi kony. Nasvduje tomu i to, e k prvnm
monumentlnm stavbm, kter na zem ma vznikly, patily chrmy.
Z toho plyne, e vznam kn v m byl znan. man vili v adu
bostev, jejich existenci a projevy shledvali v prodnch silch. Mezi
nejstar bohy pat Volcanus, bh ohn nebo Ceres, bohyn poln pdy.
V dob krlovsk se msk nboenstv rozvjelo pod etruskm vlivem.
Za ran republiky to bylo pod vlivem eckm. Dochzelo tak ke splvn
nboenskch pedstav.
Vznan msto mezi mskmi bostvy ml Mars, bh vlky, kter byl
v mskch legendch uvdn jako mtick otec zakladatel ma Romula
a Rema, dle Apollo bh umn a Neptunus bh moe.
Bohyn plodnosti a poln
pdy - Ceres

141

Rozvoji literrn innosti v ran republiknskm m brnila napjat vnitn situace. Sami man
znali jen jednoduch fraky a mimick scny. S umletjm projevem dramatick tvorby se
seznmili a v roce 364 p.n.l., kdy v m vystoupili etrut herci. O vyuit latiny jako literrnho
jazyka se nkdy v druh polovin 3 st.p.n.l. pokusil ek Andronicus. Peloili do latiny Homrovu
Odysseiu a sloil nkolik tragdi.

A PODROBEN

ITLIE

Vlastn msk sttn zem zabralo jen asi 1/6 italsk pdy. S poraenmi nepteli nakldal m
jako s formlnmi spojenci a uzavral s nimi smlouvy. mt spojenci byli vtinou mskmi
poddanmi, avak stupe ntlaku, kter byl na n vyvjen, byl ppad od ppadu rzn. man
ponechvali spojencm autonomii. Odepeli jim vak prvo na zahranin politiku a na vlastn
rozhodovn ve vojenskch otzkch. Privilegovan msto mezi spojenci mli Latinov. Jejich nejvt
vsada byla v tom, e se stvali plnoprvnmi mskmi obany, kdy se pesthovali do ma.
Nkter spojeneck msta dostvala od man statut tzv. municipia. Obyvatel municipi se stvali
mskmi obany a nkdy mli prvo i volit. Nejpevnj oporou msk e vak byly kolonie.
Nazvala se tak msta, do nich byly vyslny skupiny mskch oban (obvykle 300 rodin) .
Nejstar msk kolonie zaloena v Ostii. Byla nmonm pstavem ma. Dal kolonie vznikali na
pobe Tyrhnskho moe v Antiu a v Terracin. Dleitm pomocnkem pi dobvn dalch zem
byla vstavba silnic. Po nich mohli bt rychleji dopravovni vojci do napadench provinci. Po
silnicch se tak dopravovalo zbo (ekonomika).
Mezi nejznmj silnice pat ta, kter vede z ma do Capuy, dal pak spojuje m s Lukou v Etrurii
a jin vede na pobe Jaderskho moe. Nejvtho mocenskho rozmachu dosahuje m asi ve 3
stol.p.n.l. kdy sjednocuje Apeninsk pol. A navazuje ptelsk styky s Egyptem.
Vznik tak e, kter se vyrovn ecku nebo Kartgu.

HELNISTICK STTY
(276-30 p.n.l.)
Nov mocensk situace ve vchodnm Stedomo a na pednm vchod
Mocensk mapa vchodnho stedomo v helnistickm obdob je zcela odlin od situace
v klasickm obdob eckch djin. Ani jeden z vedoucch eckch stt v 5. a 4. stol. Nehrl
vznamnou politickou lohu. m dokonuje sjednocen Itlie.
Politick jevit vchodnho stedomo ovldaly v helnistick dob pedevm ti velmoci,
nstupnick stty e Alexandra Makedonskho. Ptolemaiovsk e mla centrum v Egypt,
seleukovsk e v severn Srii. V prbhu 3. stol.p.n.l. byla vytvoena odtpenm od seleukovsk
e parthsk a ecko-baktrijsk e.
V ecku hrl vznamnou lohu aitlsk spolek, ovldajc v dob rozkvtu tm cel stedn ecko a
achajsk spolek, kter ml pod svou moc tm cel Peloponns. Samostatnou lohu hrla Krta,
jeho msta vytvoila naas nepli pevn spolek. Se svmi etnmi pstavy se Krta postupn stala
jednou z hlavnch zkladen pirt. Filippos V.Makedonsk nap. pirty pmo podporoval, aby ukodil
142

svmu nepteli, ostrovu Rhodu. Rhodos se v helnistick dob stal vznamnm obchodnm sttem a
jeho lostvo bylo hlavnm neptelem pirt.
Mezi men stty v Mal Asii patil pedevm Pergamon s Rhodem, nejdleitj spojenci ma. Na
severu Mal Asie existovaly mal krlovstv, kter se nenechali pokoit (Bthnie, Kappadokie,
Pontos). Konen na severnm pobe ernho moe po obou stranch Kerskho prlivu vznikla e
bosporsk s vldnouc dynasti Pairisadovc.

VELK HELNISTICK E
Byly to monarchie, v nich veker moc byla soustedna v rukou panovnka, kter vldla s pomoc
sv druiny (pbuzn, ptel) a dobe vybudovan byrokracie
e Ptolemaiovc rozshl e. Doshla rozkvtu ve 3 stol.p.n.l. Centrem e byl Egypt
s hlavnm mstem Alexandri, kde sdlil panovnk s dvorem a centrln kancel. Hlavou sttu byl
sm panovnk. Nejvym ednkem po nm byl dioikts (sprvce) jemu podlhaly jednotliv
resorty apartu s mnoha sty ednky. Jednm z nejdleitjch resort byla sprva hospodstv, kter
bylo centrln zeno. Tak byly vydvny pkazy o rozsahu osevnch ploch rznch plodin a o vi
povinnch dvek z vtku. V nkterch vrobnch odvtvch dokonce existoval i krlovsk monopol,
nap. ve vrob oleje. zem Egypta je rozdleno na Horn a Doln Egypt a ty zase dle na nomy
(okresy) a jet men zemn jednotky vesnice. V ele nom stli stratgov, kte dozrali na
bezpenost a soudnictv.
Hlavn msto e Alexandrie se brzy stalo nejvznamnjm hosp. a kulturnm centrem helnistickho
svta. Jej pstavy mohli pijmat nejvt lodi sv doby. Kilometr dlouh molo spojovalo s pstavem
ostrov Faros, na nm stl sto metr vysok majk, potan mezi sedm div svta.
Mimoegyptsk zem byla spravovna rznmi formami. eckm mstm byla vtinou ponechna
jejich vlda. V nkterch vak sdlil krlovsk sprvce a vojensk posdka. zem nkterch mst
byla pedna jako dar krlovm pbuznm. Vtinou vak byla vechna zem pod pmm i
nepmm vojenskm a nkdy i sprvnm dohledem.
e Seleukovc nejrozshlej st Alexandrovy e, ale prv proto nejmn sourodou a nejmn
stabiln. Zaujmala v podstat zem bval persk e, zvten o vchodn zem dobyt
Alexandrem. Na konci 4.stol.p.n.l. vak Seleukos I. Postoupil sv zem v Indii po nespnm
stetnut s maurijskm vldcem andraguptovi. Za vldy Antiocha II (261-246) ztratili Seleukovci
dal zem na vchod z nich vznikla e ecko-baktrijsk. V dob svho nejvtho rozkvtu
ovldala skoro cel dnen Afghnistn. Ke konci vldy Antiocha II. Se odtrhla jet parthsk e.
Pod vldou dynastie Arsakovc vytvoili silnou i. V 1. stol p.n.l. prov e Seleukovc
definitivn padek a ztrc na kor parthsk e veker vchodn zem (Mezopotmie, Armnie).
V roce 64 p.n.l. man ukonili existenci e.
Seleukovsk e se dlila na satrapie. V ele satrapi, kter byly ohroovny neptelem stli vojent
stratgov. V ostatnch to byli satrapov se soudn a finann pravomoc. Satrapov Makedonskho
pvodu mli vdy vojensk velen. Satrapov jinho pvodu mli u sebe makedonskho vojenskho
velitele. Dleitou st armdy tvoili vlen sloni zskvan z Indie. Prostedky pro sprvu sttu
zskvaj Seleukovci z vtku krlovskch pozemk a z dan. Dan byly vybrny prostednictvm
dynast, mstnch velmo. Zdann podlhala tak msta, kter byla nejprivilegovanj soust a
oporou seleukovsk moci a to v hosp. i kult. ohledu. Prvn dva Seleukovci (Seleukos I., Antiochos I.)
143

jsou po Alexandru Makedonskm nejvtmi zakladateli mst pedevm v Mal Asii a

v Mezopotmii. tyi nejdleitj nov msta v Srii jsou Antiocheia, pstav Sleukia a Laodikeia,
Apameia. Nov msta nebyla vtinou ani formln svobodn. Byla zena velitelem seleukovsk
posdky nebo krlovskm zmocnncem (epistats). Krl vak vdy zstval suvernnm vldcem
mst. Projevovalo se to nap. tm, e byl ve mstech zizovn krlovsk kult.
Makedonsk e Antigonovc nejmen ze t velmoc byla nejjednotnj. Vldl zde krl
s velkostatkskou lechtou a do znan mry rolnickou armdou. Teprve koncem 3 stol.p.n.l. byla
vrazn doplovna oldni. Negativnm dsledkem tto nrodn jednoty bylo, e se Antigonovcm
nikdy nepodailo integrovat do jednoho sttnho svazku mimomakedonsk oblasti, pedevm ecko.
Makedonie hrla dky sv pevn teritoriln zkladn, prodnmu bohatstv a dobe vycvien armd
vznamnou lohu v djinch 3. a 2.stol.p.n.l., pedevm tak svm rozhodnm odporem proti msk
expanzi.

MEN HELNISTICK STTN TVARY V ECKU A NA PEDNM VCHOD

Pergamsk e hlavn msto Pergamon lec na ece
Kaiku asi 25 km od Egejskho moe. Slouilo diadochu
Lsimachovi jako kryt pro vlenou pokladnu.
Dstojnk,kter ji steil (Filetairos) peel r. 283 na stranu
Seleukovu a vldl pak v Pergamonu a do sv smrti. Stal se
zakladatelem dynastie Attalovc. Jeho synovec Eumens I.
(263-241) rozil zem v boji proti Seleukovcm na cel
dol Kaiku a jeho nstupce Attalos I. Potom zskal
krlovsk titul. Attalos spn bojoval s maloasijskmi
Kelty, kterm odmtl platit dosud bn tribut. Koncem jeho
vlyd byla u pergamsk e nejsilnjm sttem v mal
Asii. Soupestv s Makedoni vedlo Attala I. Spolu
s Rhodem ke spojenectv s mem. Jeho nstupci zstali
mu vrni a hrli ve 2.stol. mlo sympatickou lohu
Velk olt nalezen v Pergamonu
pomaha ma. Posledn pergamsk panovnk Attalos III.(138-133) odkzal svou i mu.
Attalovci podporovali eckou kulturu a umn. Pergamon byl sdlem vznamn sochask koly a jeho
knihovna byla druh nejvt po alexandrijsk. Hospodsk prosperita spovala pedevm ve
vyuvn prodnho bohatstv zem loiska stbra, obilnstv, dobytkstv, textiln vroba a
vroba pergamenu. Vedle papyru nejdleitj materil, na kter se ve starovku psalo.
Rhodos zskal jako obchodn centrum a nmon dopravce vznam, a kdy se alexandrovi podaila
otevt cesta do Egypta a na Kypr. Rhodos se stal ve 3.stol.p.n.l. nejbohatm sttem. Rhodos byl
zen umrnnou vldou bohatch oban spjatch s nmonm obchodem a hrl ve 3 stol. Vemi
helnistickmi mocnostmi uznvanou lohu ochrnce nmonho obchodu proti pirtm. Popularita
ostrova se ukzala, kdy byl v roce 227 postien zemtesenm. Pomoc pila od vech t
helnistickch mocnost. Koncem 3.stol. se Rhodos stal spolu s Pergamem vznamnm spojencem
ma. Pro sympatie k Makedonii, kter projevil bhem jej tet vlky s mem, piel Rhodos o
vtinu zem mimo vlastn ostrov a prohlen ostrova Dlu svobodnm pstavem r.168 jej pipravilo
o jeho vsadn obchodn postaven a velkou st pjm. Kolosln bronzov socha boha Hlia,
patrona ostrova, vysok 33 m a stojc pi vjezdu do pstavu, byla povaovna za jeden ze sedmi div
svta. Byla zniena r. 227 zemtesenm.
144

Bosporsk e byla zaloena kolem r. 480 p.n.l. ze spolku drobnch eckch mst. Hl. msto byla
Sinopa. Krlovstv bylo pod vedenm dynastie Archeanaktovc. Ti vak byli v polovin 5. stol.
Vyhnni Athnami, kter dosadili na trn dynastii Spartokovc. Bhem jednoho stolet vldy tto
dynastie se mimodn upevnili styky s Athnami, jejich zsobovn zviselo na bosporskm obil.
Rozvinut obchod s obilm vedl ke koncentraci zemdlsk pdy a ke vzniku vrstvy velkch dritel
zem.
Vpravami Alexandra M. nebyla bosporsk e dotena, vliv helnismu se vak Bosporu nevyhnul.
Od smrti Pairsada I: r 311 zaali bt bosport vldcov povaovn po mrt za bohy. Bosporsk e
byla vznamnm tvarem pi nejsevernjch hranicch eckho osdlen. Vedla boje s koovnky,
zasahovala svm lostvem po celm ernomo, kde jejm hlavn sokem byla Hrakleia Pontsk na
jinm pobe. Ve 2.stol. vzniklo u dnenho Simferopolu mocn stedisko Skt. To ohroovalo
Chersonsos na Krymu i jeho spojence, bosporskou i. V dsledku toho skonili styky Bosporu
s Athnami a dolo postupn k padku. Roku 107 p.n.l. byl zavradn Pairisad V. a dolo k pedn
krlovstv do rukou Mithriadata VI. Po jeho porce zde vldli jeho promt spojenci. Jejich vlda
skonila
Roku 67 n.l.
Aitlsk spolek - Zkladnm zemm federlnho aitlskho sttu bylo sdruen aitlskch obc
v zpadn sti stednho ecka. Bylo to zem zaostvajc za rychlm vvojem ostatnho ecka.
Voln sdruen aitolskch obc existovalo ji v 5. st. p. n. l. Ve 4. st. p. n. l. pevn organizovan
aitlsk stt, kter hrl v bojch vznamnou lohu.
Nejvtho vrcholu tento spolek doshl ve 3. st. p. n. l. Aitlov zskali kontrolu nad delfskou svatyn
a spn ji brnili proti Keltm. Aitlsk stt zahrnoval krom celho stednho ecka i nkter
oblasti Peloponsu (Messnie, Arkdie). Dky neptelstv k Makedonii se stali spojenci man
v ecku. Jejich spoluprce s Antiochem III. vedla na potku 2. st. p. n. l. k jejich pdu. Roku 189 p.
n. l. pijali postaven mu poddanch spojenc a ztratili mimoaitlsk zem i mezinrodn vznam.
Hlavou federace byl kadoron volen nejvy vojensk velitel. Lidov shromdn se schzelo
dvakrt do roka (na zatku a na konci vlky). Rada spolku mla piblin tisc len. V dob vlky
bylo zen sttu sveno do rukou 30 apoklt. lenov spolku mli rovnocenn obansk prvo (i
oban neaitlskch obc, kte se zde usadili).
Achajsk spolek - Jdrem byla federace mst v Achai (oblast na severnm pobe Peloponsu),
zaloen roku 280 p. n. l. Na potku 2. st. p. n. l. Achajov ovldli tm cel Pelopons. Vznam
stoupal za Artose ze Sikynu, jeho protimakedonsk politika zskala podporu Ptolemaiovc a
Sparty. Zskal Korint, Megalopoli, Argos a osvobodil Athny. Nakonec se Achjov stali
makedonskm spojencem v bojch proti Spart. Roku 198 p. n. l. achajsk spolek peel na stranu
ma, co vedlo v achajskm spolku k ad spor. Roku 168 p. n. l. byla st Achaj odvezena do
ma jako rukojm a v roce 146 p. n. l. byli Achajov poraeni, spolek byl rozputn a Korint srovnn
se zem.

Pehled politickch djin helnistick doby

145

Obdob rozkvtu helnistickch stt

(3. st. p. n. l.)
Kad helnistick e si hldala, aby jej soupei nenabyli pli velk moci. K diplomatickm i
vlenm stetnutm dochzelo v nkolika oblastech v Srii, v Egejskm moi a nov v ecku.
V boji o Srii a Foinkii lo o stedomosk zakonen karavanovch obchodnch cest a o pstavy
v Egejskm moi. V tzv. syrskch vlkch bojovali Seleukovci a Ptolemaiovci. lo jim o ovldnut
Egejskho moe a pstup k eckm oldnm, kolonistm a vzdlancm. Ptolemaius II. zvtzil v 1.
syrsk vlce, pak chtl Makedonii zbavit vldy nad eckem. Ale tzv. Chremnidova vlka (267 261)
skonila vtzstvm makedonskho krle Antigona II. Gonaty. Po 3. syrsk vlce zskal Ptolemaios
zem v Thrkii. Syrskch vlek bylo celkem est.
ecko
Spartsk krl gis IV. Se pokusil eit patnou sociln situaci rozshlmi socilnmi reformami, byl
vak svmi odprci zabit. V jeho mylenkch pokraoval krl Kleomens III., kter porazil achajsk
spolek a provedl ve Spart nsiln pevrat. Pak zruil dluhy, znovu rozdlil pdu, zvil poet
spartskch oban (udlenm obanskho prva periodikm). Vzbudil vak odpor achajskho spolku,
kter se spojil s Makedoni. Makedonsk krl Antigonos Dsn v roce 222 porazil Kleomena v bitv u
Sellasie. Makedonci tak znovu obsadili Korint. Antigonos Dsn vytvoil roku 224 helnskou ligu pod
makedonskou nadvldou. Dolo k vlce mezi Aitly a Makedoni, kter skonila roku 217 mrem.

Helnistick stty v boji s mem. m pnem vchodnho stedomo.

man poprv zashli na balknsk poloostrov u v roce 229 228 v krtk vlce proti ilyrskm
pirtm. msk zsah uinil konec pirtstv v Jaderskm moi. Oba spolky mu podkovaly. To
vzbuzovalo obavy Makedonie. Kdy Hannibal porazil roku 216 u Kann many, pistoupil
makedonsk krl Filippos V. na Hannibalv nvrh a vstoupil s many do tzv. 1. makedonsk vlky.
manm se podailo najt spojence pergamskou i, aitlsk spolek a nkter peloponsk stty
vetn Sparty. Prvn makedonsk vlka skonila roku 205 mrem.
Roku 200 vypukla 2. makedonsk vlka, kde bojoval m proti Filippovi V., kter zaal zasahovat do
Mal Asie. Roku 197 m zvtzil.
Tmto zsahem man do helnistickho svta zan padek djin helnistickch stt a rozvj se
msk expanze.
Hlavn udlosti ve vchodnm Stedomo do konce helnistickho obdob:
196

man vyhlauj svobodu ecka

192 188

vtzn vlka ma s Antiochem III.

189

aitlsk spolek poddanm ma

171 168

3. vlka ma s Makedoni (konec Antigonovc i Makedonie jako sttu)

146

149 148

Makedonie mskou provinci

146

porka a rozputn achajskho spolku many

74 67

Kyrenaika, Krta a Kilikie mskmi provinciemi

64

konec e Seleukovc; Pompeius zizuje provincii Srii

30

konec e Ptolemaiovc; Octavianus pipojuje Egypt k mu

Kultura helnistick doby

Kultura, kter se vyvinula v helnistickm svt ve 3. 1. st. p. n. l. byla v podstat kulturou eckou.
Ale byla v rzn me ovlivnna kulturami podmannch nrod. eck jazyk se stal ednm
jazykem na dvorech panovnk a tak v novch mstech v Pedn Asii. Vyvj se spolen eck jazyk,
tzv. koin, jeho zkladem byl attick dialekt.
S helnistickou kulturou se seznmili tak man, jejich kultura je od 2. st. p. n. l. v mnoha
odvtvch na helnistick kultue pmo zvisl.

Vchovn systm
Velk vznam ml jednotn systm vyuovn, na nm se podleli profesionln uitel rtoi a
sofist. koly byly soukrom. Vyuovn mlo nauit ten, psan a potn (7 17 let). Kdo ml
monost pokraovat, ten se pod vedenm gramatik uil star autory, gramatiku, stylistiku, geometrii,
hudbu atd. Dleitou slokou vchovy byl tak sport. Nejvym stupnm koly byl gymnasion (pv.
sportovn arel). Tam byla i veejn knihovna. zenm gymnasia byl poven sttn ednk volen na
rok, gymnasiarchos. Dozor nad vchovou ml vychovatel, paidonomos. Vy vchova v gymnasiu
byla urena pedevm pro mladky z vldnoucch vrstev.
Existovaly tak specializovan vy koly lkask (ostrov Ku), filozofick (Athny), literrn
(Pergamon), prodnch vd (Alexandrie).

Specializovan vdy
Vydvn spis starch autor hlavn Homrovch epos Iliady a Odysseie. Zabval se tm
Aristarchos ze Samothrky, kter stl v ele alexandrijsk knihovny. Studium starch autor a
hodnocen jejch dl vedlo k vytvoen seznam nejlepch z nich.
Dal speciln vdou bylo studium eck chronologie a eck gramatiky (Aristofans z Byzantia
literrn vdec a gramatik, spis O analogii pravidla eckho skloovn). Dionsos zvan Thrk je
autorem nejstar zachovan eck gramatiky.
Rozkvt vd prodnch a technickch biologie (Theofrastos z Lesbu), matematika (Eukleids spis
Elementy geometrick znalosti), astronomie (Aristarchos ze Samu Zem obh kolem Slunce;
Eratosthens z Kyrn vypotal obvod Zem). Matematikou, geometri a fyzikou se zabval
Archimdes ze Syrks.
147

Literatura a umn
V Alexandrii vznikla helnistick bsnick kola (zvan
alexandrijsk). Oblbenm nry byly epick bsn, tzv. epyllia, a
epigramy. Bsn byly uen, temn, asto na motivy odlehlch bj.
Nkter nepmo opvovaly panovnky, jimi byli bsnci
podporovni. Vznamn bsnci Kallimachus (bsn Aitia
Piny), Apolln z Rhodu (epos Argonautika), Theokritus ze
Syrks (Idyly romantick ivot prostch past), Hrd
(dialogick scnky z bnho ivota).
Nejvznamnjm stediskem pro komedie byly Athny. Slavnm
autorem byl Menandros. Nov komedie zavd komick postavy
(chlubn vojk, chytr otrok, zamilovan mladk apod.) a
zpracovv tmata jako nap. neastn lska, nalezen ztracenho
syna, intriky chytrch otrok aj.
Z vtvarnho umn doshla nejvtho rozkvtu architektura
Jeden z 7mi div svta Alexandrijsk
slouc pi stavb novch mst. Typick jsou sloupoad (sto),
majk, kter se ovem nezachoval.
gymnasion, honosn edn budovy a trit (agory). Centrem sochastv byl Rhodos (Hliova socha)
a Alexandrie. Figurky znzorovaly realisticky scnky nebo postavy z bnho ivota (domcnost,
emesla, zemdlstv atd.).

Filozofie
Jejm clem byl nvod ke sprvnmu nebo spokojenmu osobnmu ivotu pro helnistickho lovka,
kter nem vliv na zen sttu ani na svj osud. Bohyn osudu Tych byla velmi uctvan.
Nejvznamnj filozofick koly stoicismus (zakladatel Zenn z Kitia) a epikureismus (zakladatel
Epikros z Athn). Pronikly i do ma. Existovaly tak koly peripatetick, akademick, skeptick
(Pyrrhn z lidy) a kynick.

VZNIK MSKHO IMPRIA

Prameny
Polybios antick historik; odveden jako rukojm do ma; dlo Djiny 40 knih (udlosti od 1.
punsk vlky a po vyvrcen Kartga) zachovalo se pouze prvnch 5 knih
Titus Livius ovlivnn Polybiosem; jeho hlavnm clem bylo poslit u man vlasteneck cit
Pltarchos Soubn ivotopisy 50 biografi eckch a mskch historickch i legendrnch
postav, stavl do dvojice osobnost eckou a mskou
Mark Porcia Caton Star historick spis Potky vznik a nejstar djiny ma; spis O zemdlstv
148

Boj ma o hegemonii v zpadnm Stedomo

Hlavn konflikt ve Stedomo probhal mezi Kartgem a mem. Prvn podnt k boji vyel ze strany
Kartga. Do boj zashla i helnistick Makedonie. msk spchy se zaaly projevovat tak na
Balkn, zejmna v ecku.

Prvn punsk vlka

(264 241 p. n. l.)
Sjednocen Itlie pod mskou nadvldu vedlo k tomu, e se
zaaly mnit vztahy mezi many a Kartginci. Pinou
prvnho velkho konfliktu byla Siclie. Na zpad ostrova
byly osady Kartga a na vchod byli ekov. man si
podmanili jihoitalsk msto Rhgia (270 p. n. l.), m se
piblili Siclii. Podnt k vlce vyel od Mamertin
(kampnt oldni), kte se zmocnili sti sicilskho
zem. Jejich centrem bylo msto Messana. Dolo ke
konfliktu s eky, proto nkte podali o pomoc many a
nkte Kartgiany. Kartgo vyslalo vojenskou posdku,
co vedlo m k tomu, aby se tak vojensky angaovali na
msk trinma
sicilskm zem. V roce 264 se m rozhodl vyhlsit Kartgu vlku, kter byla pro m prvnm
krokem k nastolen hegemonie ve Stedomo.
msk vojska dosahovala spch, proto roku 256 peplavili konzulov Atilius Regulus a Lucius
Manlius Vulso do Afriky 15 000 mu, kte mli dobt Kartgo. Ale Sparan Xanthippos, kter stl
v ele kartginskch vojsk, many v roce 255 porazil. Hlavnm bojitm zstala tedy Siclie, odkud
kartginsk velitel Hamilkar Barkas (Blesk) toil i na italsk pobe. man tedy roku 242
zablokovali kartginsk oprn body a v roce 241 dolo u Aegatskch ostrov k nmon bitv, v n
man veden konzulem Gatulem doshli rozhodujcho vtzstv. Kartgo ztratilo sv zem na
Siclii, Liparskch ostrovech a bylo nuceno platit mu 10 let vysok odkodn. Nakonec m zskal i
Sardinii a Korsiku.

Boje s Illyry a Kelty

Pobe dnen Jugoslvie ovldaly illyrsk kmeny, kter pepadvaly obchodn lod. To se mu
nelbilo a roku 229 vznikla vlka, kter skonila stupky z illyrsk strany.
V severn Itlii sdlili Keltov. Ale roku 232 man rozdlili pdu patc Keltm nemajetnm
mskm obanm. Keltsk kmeny pronikly 225 do stedn Itlie, ale byly zatlaeni zpt. Roku 223
byli Keltov poraeni a severn Itlie se dostala pod mskou kontrolu.

Kartgian v Hispnii
149

Druh punsk vlka

(218 201 p. n. l.)
Od roku 237 zaujal vedouc postaven v Kartgu Hamilkar Barkas.
Snail se obnovit velmocenskou pozici Kartga a usiloval o vojensk i
hospodsk ovldnut Hispnie. Chtli hispnsk nerostn bohatstv
(stbro, m). Roku 229 Hamilkar v boji proti hispnskmu kmenu
padl a jeho nstupcem se stal jeho ze Hasdrubal.
Hasdrubal psobil v Hispnii jen krtce, ale vznamn. Zaloil tam
msto Carthago nova (Nov Kartgo) a uzavel smlouvu mezi Kartgem
a mem (roku 226), kter vymezovala sfru mskho a kartginskho
vlivu v Hispnii. Hranin ru tvoila eka Iberu (dnen Embro). Po
jeho smrti se stal velitelem kartginskho vojska v Hispnii Hamilkarv
syn Hannibal.
Hanibal byl nadan vojevdce i politik, kter chtl odinit porku
Kartga v prvn punsk vlce. Hannibal roku 220 zatoil na msto
Hannibalova bronzov busta
Saguntum obchodn pstav, kter si chtl udret nezvislost. Sagunan podali o pomoc many.
Ti podali Kartgo o Hannibalovo vydn. Kartgo to odmtlo, co dalo podnt k vlenmu
konfliktu.
V poten fzi druh punsk vlky vedl Hanibal, kter peel pes Iberu, Pyreneje a Alpy a do
Itlie, kde many porazil u Trasimenskho jezera (217 p. n. l.) a u Kann (216).
Bitva u Kann poslila odhodln man k zahnn neptel z italskho zem. inkem se minul i
Hannibalv demonstrativn pochod k mu v roce 211 p. n. l. (Hannibal ad portas Hannibal ped
branami). Vtzstv u Kann tedy Kartgo nevyuilo ani vojensky, ani politicky.

Filippos Makedonsk a prvn vlka s Makedoni.

Doasnho mskho oslaben se pokusil vyut makedonsk krl Filippos V., kter se snail
skoncovat s mskm vlivem v Illyrii. R. 215 uzavel spojenectv s Hanibalem. Proti Filippovi se vak
postavili ekov sdruen v tzv. aitlskm spolku, kter byl mskm spojencem. R. 205 uzaveli
man s Filippem dohodu o rozdlen vlivu v Illyrii. V tto dob se tak manm podailo
zmocnit se cel nkdej kartaginsk dravy v Hispnii (206 p. n. l.). Tak zskali pevn zzem
k ppadnmu toku na Kartgo.
Pomry na Siclii. Za druh punsk vlky se vyeily i pomry na Siclii s konenou
platnost ve prospch ma. V dsledku prvn punsk vlky ovldali man vt st ostrova, jeho
ostatek nadle spravoval syrakusk krl Hiern II., kter s mem udroval ptelsk vztahy. Kdy r.
215 zemel, stal se jeho nstupcem jeho vnuk Hiernymos, stoupenec Kartga. Protimsk smr si
syrakusk politika udrela i po r. 214, kdy Hiernymos padl za ob spiknut. Ze strategickch
dvod pokldali man za nezbytn zashnout na Siclii vojensky. R. 212 Syrksy dobyli (pi boji
byl zabit i matematik, fyzik a astronom Archimdes) a toto msto se stalo centrem msk provinciln
sprvy na ostrov.

150

Porka Kartga.
Hanibalova situace v Itlii se zhorovala, mli velk problmy se
zsobovnm a psunem vojenskch sil. Jeho zmrem bylo uinit konec msk nadvld v Itlii.
Potal s tm, e zsk na svou stranu vtinu italskch kmen, nebo u nich pedpokldal nenvist
vi mu, a zrove vil, e jeho vpd bude zakonen rychlm vtzstvm. Dalm problmem byly i
prvn stety pmo na africkm zem s prvnmi projevy mskho vlivu. Kartgo toti muselo elit
tokm sousednch berberskch kmen, kter se spojily s mem a vzaly st kartaginskch
vojsk. Navc rostly u kartaginsk aristokracie i obavy z plinho rstu Hanibalovy osobn moci.
R. 205 byl v m zvolen novm konzulem Publius Cornelius Scipio (Star), kter se
rozhodl vst proti Kartgu rozhodujc der v Africe. R. 204 se pod jeho vedenm vylodily v Africe
siln msk jednotky. Vzhledem k vn situaci byl Hanibal z Itlie urychlen odvoln, avak ani ten
u nemohl katastrof zabrnit. V r. 202 u msta Zamy bylo kartaginsk vojsko poraeno.
Vtzstv man znamenalo definitivn konec kartaginskho velmocenskho postaven. Mr
uzaven r. 201 p. n. l. uinil z Kartga bezvznamn stt. Muselo platit vysok vlen odkodn,
zniit skoro cel vlen lostvo a nesmlo vst vlku ani na africkm zem bez mskho souhlasu.
Po porce se Hanibal snail dodrovat mrovou smlouvu a zabrnit hrozcmu
hospodskmu rozvratu msta. Jednm z prostedk Hanibalovy politiky bylo omezovn vlivu mstn
aristokracie. Jej pslunci ho nakonec donutili k tku z Kartga. Zbytek svho ivota doil ve
vyhnanstv. Snail se pesvdit helnistick vldce, aby mu pomohli zastavit c se msk vliv.
V r. 183 pak spchal sebevradu, kdy se dozvdl, e krl Prsis ho chce vydat manm.

Zsahy ma do vchodnho Stedomo

Vznik novch mocenskch vztah, kter se vytvoily na zpad Stedomo na konci 3. stol.
p. n. l., se pro many stal zkladem k tomu, aby mohli zat zasahovat i do pomr na vchod
Stedozemnho moe. Pomry ve vchodn polovin Stedomo se do t doby utvely jako vslednice
vztah mezi vedoucmi helnistickmi emi (tj. mezi Makedoni, Sri a Egyptem). Na potku 2.
stol. p. n. l. dolo k oslaben helnistickho Egypta (zmatky na ptolemaiovskm dvoe), z eho tila
Srie a makedonsk krl Filippos, kter se zmocoval mst v oblasti Propontidy, je dosud ovldali
Ptolemaiovci.

Druh vlka s Makedoni.

Makedonsk expanze vyvolvala u man nespokojenost a obavy, stejn jako vznik jaksi
makedonsko-syrsk koalice. Jej ost smovalo pedevm proti Egyptu, ale souasn brnilo
mskmu vlivu ve vchodnm Stedomo. Napt mezi mem a Makedoni vedlo k druh
makedonsk vlce
(200-196 p. n. l.), v n byli Makedonci poraeni. Museli mu platit vlen odkodn, vyklidit
oprn body v ecku a v Thessalii a sthnout se z ernomoskch in.

man v ecku. Spartsk krl Nabis.

151

msk vojevdce Titus Quinctius Flamininus, kter vedl boj proti Filippovi, slavnostn
proklamoval po svm vtzstv svobodu eckch stt, je byly dve zvisl na Makedonii. Tato
svoboda vak byla pro eky znan omezen, protoe man jim neposkytli skutenou monost
k samostatnmu vvoji. Politick vliv v celm ecku mla kdysi Sparta, kter ho te ztratila.
Posledn vznamnou osobnost spartskch djin se stal Nabis, kter byl krlem od sklonku 3.
stolet p. n. l. Ten se snail ve Spart vytvoit pevnou osobn moc za pomoci ozbrojench sloek.
Zamil se proti konzervativnm aristokratm, propoutl na svobodu helity, pidloval pdu
bezzemkm a nepohodln aristokraty prost vyhnl. Snail se uchovat Spart jej nezvisl postaven,
to ji ale pivedlo do konfliktu s achajskm spolkem eckch mst i s many, kte nechtli trpt ve
svm eckm protektortu protivnka msk moci. R. 195 byl Nabis poraen a od r. 192, kdy byla
Sparta donucena vstoupit do achajskho spolku, pestal spartsk mstsk stt existovat jako
vojensk a politick initel na eckm zem.

Vlka s Antiochem III. Syrskm

(192-188 p. n. l.)
Souasn s eenm situace v ecku dolo k prvnmu vlenmu stetnut mezi helnistickou Sri a
mem. Na potku 2. stol. p. n. l. se zvil na vchod vliv krle Antiocha III., jeho zsluhou se
seleukovsk Srie stala na krtkou dobu snad nejvt mocnost tehdejho starovkho svta. Srie se
zmocnila zejmna dleitch oprnch bod v Mal Asii, ovldanch dosud Ptolemaiovci a snaila se
zasahovat i do pomr v ecku. To vak vyvolalo odpor man, kte byli podporovni achajskm
spolkem. R. 192 vypovdli Antiochovi vlku (tzv. syrsk vlka), kter skonila mskm vtzstvm.
Antichos musel vydat vechny sv vlen slony i lostvo. Souasn byl omezen i vliv v Mal Asii,
kde man podporovali pergamskho krle Eumena II. Pergamsk krlovstv se v tto dob stalo
s mskou moc dleitm initelem v strategicky vznamn oblasti Stedomo.

Definitivn vtzstv ma nad Makedoni a Kartgem

man povaovali za nutn vyeit pomr s helnistickou Makedoni a Kartgem, ivocm a
zkostliv dodrujcm msk poadavky plynouc z uzaven mrov smlouvy.
Tet vlka s Makedoni (171-168 p. n. l.) Po smrti krle Filippa nastoupil na trn jeho syn
Perseus, kter byl mluvm protimsky smlejcch makedonskch skupin. Napt zostoval
makedonsk pokusy zasahovat do pomr v ecku a Mal Asii.
Vechny tyto okolnosti vedly r. 171 k tet vlce mezi mem a
Makedoni.
Ta skonila mskm vtzstvm u Pydny r. 168. Mr uzaven o rok
pozdji znamenal konec msk nezvislosti. Byl rozdlena na tyi
oblasti, kter byly formln samostatn, ale nesmly mezi sebou
navazovat ani hospodsk, ani politick styky. R. 148 se stala
Makedonie soust msk e.

Marcus Porcius Cato (Star), byl

tm, kter se dky svmu
opakovanmu vroku: Ceterum
censeo Carthaginem esse
delendam Ostatn soudm,

152

Tet punsk vlka

(149-146 p. n. l.)
V zpadnm Stedomo se msk ozbrojen akce soustedily na hispnsk zem, kde na potku 2.
stol. p. n. l. dolo k velkmu povstn domcch iberskch kmen proti manm. O msk spchy
se zde zaslouil znm msk politik Marcus Porcius Cato (Star) a Tiberius Sempronius
Gracchus, otec proslulch socilnch reformtor Tiberia a Gaia Graccha. Tet punsk vlka byla
umle vyvolan many, kte jinak nemli dvod k napaden neptelskho msta. Pevaha zeteln
byla na stran man. Kartaginci byli ochotn jednat o mr, ale msk velitel Publius Cornelius
Scipio Africanus Mlad stanovil tak tvrd podmnky, e se vzchopili k zoufal obran. R. 146 vak
byli na hlavu poraeni. Kartgo bylo srovnno se zem.

Znien Korintu a dobyt ecka

Tho roku byla dovrena i msk expanze v ecku. Achajsk spolek se v t dob dostal do sporu se
Spartou a eil jej ozbrojenm tokem na msto. Ve snaze udret si sv postaven zaali lenov
spolku provdt radikln sociln politiku vysujc v ruen dluh a propoutn otrok, kte pak
byli pijmni
do armdy. man vystoupili s nvrhem, aby Sparta a nkter dal msta byly vyloueni, co vak
odmtaly Athny. man zashli: achajsk spolek byl rozbit, Korint, kter byl pokldn za
inicitora achajskch akc, byl srovnn se zem a eck zem se dostalo do mskho podru.
Tm se m stal ve druh polovin 2. stolet impriem. Poraenm Kartga a Makedonie se
zbavil nejnebezpenjch protivnk ve sv bezprostedn blzkosti. Zvanjm konkurentem zstala
jen seleukovsk Srie, kter vak byla oslabena porkou, je uzavela prvn ozbrojen msko-syrsk
konflikt.

Vnitn vvoj a organizace msk e

Sociln ekonomick vvoj msk spolenosti
Vznik svtov msk e ml zvan nsledky pro sociln ekonomick vvoj msk
spolenosti.
Nobilita a sttn forma msk e. (Nobilita = privilegovan, zmon vrstva spolenosti)
V adch nobility si zskali vedouc msto pslunci malho potu rodin, kte mli urujc vliv na
sprvu mskho sttu (Claudiov, Corneliov,..). Akoli z ad nobility vyli mnoz estn i osvcen
politikov, psobil vzestup jej moci negativn na jej pslunky, mezi nimi se zaala it korupce,
morln padek,..
Snahou nobility bylo pizpsobit s co nejmenmi pravami stvajc zzen novm pomrm
tak, aby jeho pvodn rmec zstal nedoten. Tento cl mohl bt splnn jen v urit me a na uritou
dobu. Bylo nap. mon ponechat bez vtch zmn msk zzen v dob, kyd byl msk vliv

153

omezen na Itlii, jej zem bylo k mskmu sttu pipoutno st spojeneckch smluv. V tto form
vak bylo obtn zalenit do rmce msk e mimoitalsk provincie.
Sprva provinci. Jezdeck stav. Administrativu provinci se man snaili eit zvenm
potu ednk tak, e pro kadou provincii byl kadoron volen sprvce s titulem praetora. Zsady
sprvy byly v rozlinch oblastech rzn. Zkony provincie pihlely k vvoji a stavu kad oblasti.
Pi jejich realizaci vak zleelo na praetorovi, stejn jako hospodsk vyuit a vbr dan. Pi tto
innosti se uplatnili zvlt tzv. jezdci (equites), kte vedle sentorskho stavu zaujali v tto dob
vedouc msto v msk spolenosti. Jezdcm bylo zadvno provdn velkch veejnch staveb a za
urit obnos jim bylo pronajmno i vybrn uritch dan v provincich, kter se nazvaly publicum
jezdci publikni. innost publikn a dalch ednk
vystavoval obyvatele provinci silnmu hospodskmu
tlaku. R. 149 p. n. l. musel bt v m zzen stl soud,
kter sthal msk ednky vydrajc obyvatele provinci.

Nejznmj vjev z msk mytologie vlice koj

Romula a Rma. Etrusk socha tzv. Kapitolsk
vlice je z bronzu a pochz z potku 5. stolet
p.n.l. Postaviky Romula a Rma byly doplnny
a v renesanci.
potu
otrok. Stedisko obchodu s otroky

Protoe ve stedomoskm svt existovala ada

mn, nabvali na vznamu smnrnci, kte
zprostedkovvali jejich vmnu, poskytovali pjky,
Zaal se rozvjet i obchod penzi, lichva. Finann
transakce se staly domnou jezdc, Italik a cizinc,
hlavn ek. Od r. 220 byli z obchodnho podnikn
vylouen sentoi.

Otroci. Neustl vlky byly zdrojem velkho

bylo na ostrov Dlu. Pracovali v zemdlstv, vykonvali
emesla, domc prce, ivili se jako pedagogov,Rozvoj otrokskch vrobnch vztah vedl
k urit stratifikaci v adch otrok. Vrazn rozdly se objevily zejmna mezi mstskmi a
venkovskmi. Mstt otroci ili v pznivjch podmnkch a snze zskvali svobodu. K jejmu
udlen vedly rzn dvody.
Rolnci a sestavovn armdy. Hospodskm zkladem mskho mstskho sttu bylo
drobn zemdlstv. Rolnci pedstavovali dleitou sloku msk spolenosti i z toho dvodu, e od
druh punsk vlky tvoili vtinu mustva msk armdy. Te vojenskch povinnost byla pesunuta
na stedn majetn vrstvy, kdeto politick rozhodujc moc zstvala nejbohatm tdm. Od
poloviny 2. stol. pocioval m potebu stl a profesionln armdy.
Hanibalv pobyt v Itlii vedl k zpustoen italskho venkova, co zpsobilo padek drobnho
zemdlskho hospodaen. Postupn zde zskvali moc pozemkov vlastnci, kte se zmocovali
pdy malch i stednch usedlost. Tento stav byl pznakem rozkladu sociln ekonomickch zklad
mskho mstskho sttu.

Kultura
Pronikn helnistick kultury do ma.
Na
kulturn vvoj ma psobil helnistick eck svt.
Helnistick vtvarn umn a literatura se staly pedmtem
obdivu a zjmu. Znalost etiny se stvala v m
nezbytnou, byla uznna za dorozumvac jazyk
154

Pohled na Forum Romanum

v stedomosk oblasti. Mnoz vzdlan man podlehli psoben helnistick kultury a stali se jejmi
nadenmi propagtory (p. Scipionus Mlad). Tato kultura si v m vak nala i odprce (p.
Marcus Porcius Cato). Velmi siln se ily zejmna eck nboensk pedstavy. O vlivu eck
slovesn tvorby na rodc se latinskou literaturu poskytuj konkrtn pedstavu zachovan komedie
dvou nejznmjch mskch komik Plauta a Terentia Afra.
Msto m. Hlavnmi rysy republiknskho ma byly devn domy, kivolak ulice,
nedostaten hygiena, apod. O architektonick obohacen msta se zaslouil Marcus Porcius Cato,
kter dal r. 184 p. n. l. vystavt prvn baziliku, slouc jako kryt shromdit pi obchodnch
jednnch, soudnch zench i bnch dennch stycch. Postupn se pak zaaly stavt sloupoad,
mosty, cirky, amfitetry,

MSK E
(ve stedu 2. stolet p. n. l.)
Obdob, v nm se utvelo msk imprium, lze oznait za vrcholnou fzi msk republiky.
Nobilita a jej nejvy mluv sent doshla nejvyho spchu ve sv politice tm, e pod jejm
vedenm se m stal uznvanou velmoc. Vytvoen svtovho impria bylo vojenskou zleitost a
m ji dokzal spn vyeit. Obtnj problmy jim tvoilo spravovn tchto provinci. Nutnost
vytvoit fungujc mskou administrativu, kter by
respektovala jak msk, tak mstn zjmy v jednotlivch
provincich, se stala jednm z stednch problm msk
republiky.
Druh problm vyvolal rst socilnch protiklad
na italskm venkov. Velk majetkov rozdly vytvely
ohnisko nebezpenho socilnho napt.
Pesto, e vznik impria pinel zvan sociln
ekonomick otzky, jejich een se pozdji ukzalo nad
sly msk republiky, formovaly se uvnit mskho sttu sly, kter mly pm zjem na rozen
e. Patili k nim obchodnci, jezdci, ale i msk lid, kter ve vlench taench vedoucch k zskn
novch provinci i bohat koisti vidl cestu ke zlepen sv nepzniv sociln situace.
Zasedn sentu (obraz Cesara Maccariho)

KRIZE A ZNIK REPUBLIKY

V poslednm stolet republiky se m vyvinul v celistvou i, pod kterou patila vznamn
stedomosk centra pedchozho civilizanho vvoje. Nejvznamnjm rysem tohoto procesu byly
vlky, kter vedly zsadnm zmnm v mocenskch vztazch stedomo.
Dle ml na udlosti v tto dob velik vliv pozvoln padek republiknskch instituc
v m a jejich vyazovn z aktivnho ivota. Rozklad republiknsk sttn moci a rst socilnch
protiklad vedl k zosten tdnho boje.

155

V tto sloit situaci podek v m zvisel tedy na armd, kter zachovvala jednotu v cel
i. Hlavnm clem v tomto politickm boji bylo ovldnut armdy, jej nejvy pedstavitel se
stvali hlavnmi politickmi a sttnmi pedstaviteli.
Dsledkem krize a zrove vchodiskem z tto situace bylo nastolen vldy silnho
jednotlivce, kter by ovldal armdu a ta by tvoila oporu jeho moci.
Z tohoto hlediska lze rozdlit obdob vlekl krize a pdu msk republiky rozdlit do
nkolika chronologickch sek:
a) zosten socilnch protiklad a tdnho boje jako projev krize republiky v 2./1. stol. p.n.l.
b) boje mezi populry a optimty a Sullova diktatura jako 1.pokus jednotlivce o ovldnut e
c) 1. triumvirt jako pechodn forma k prosazen Caesarovy osobn moci
d) 2. triumvirt jako pechodn forma k nastolen osobnho reimu Octaviana-Augusta
e) msk spolenost a jej hlavn promny v dob krize republiky

Prameny
Dion Cassius (2./3. stol. p.n.l.). Zpracoval msk djiny od potku do prvn tetiny 3. stol. Z tchto
pramen se zachovaly pouze spisy o udlostech od r. 68 do r.10 p.n.l.
Appinos (2. stol p.n.l.). Vylil sloitou, pozdn republiknskou epochu. Krizi a pdu
republiky vnoval 5 knih, kter znme pod jmnem Obansk vlky. L v nich udlosti od
vystoupen Tiberia Sempronia Graccha do r.35 p.n.l.
Gaius Sallustius Crispus (86-35 p.n.l.). Byl Caesarovm pvrencem a oste kritizoval
upadajc nobilitu. Vlku, kterou vedl m v letech 111-105 p.n.l. v severoafrick Numidii proti krli
Jugurthovi, popsal ve spisku Vlka s Jugurthou.V dle Spiknut Catilinovo popsal pokusy o
uchvcen moci Lucia Sergia Catilina v letech 66 a 63 p.n.l.
Marcus Tullius Cicero (106-46 p.n.l.). Ve svch rozshlch spisech popisuje mylenkov a
politick ivot na sklonku republiky.
Gaius Julius Caesar (100-44 p.n.l.). Je autorem dvou spis, v nich zachytil zvan epochy
sv vojensko-politick a ivotn drhy. V Zpiscch o vlce galsk (7 knih) popisuje taen do Galie
v letech 58 a 52/51 p.n.l. V Zpiscch o obansk vlce (3 knihy) popisuje Caesar prvn dva roky
svho konfliktu s Pompeiem.
Pltarchos. Suetonius. K literrnm pramenm djin poslednho stolet republiky se ad
Pltarchovi biografie (nap. Marius, Gracchov, Sulla, Pompeius). Caesarovu osobnost zpracoval i
msk ivotopisec Suetonius (1./2. stol.) ve svm dle Dvanct csa.

Potky krize. Zosten socilnch protiklad

156

msk zemdlstv
Sociln ekonomick situace v m koncem 2. stol. p.n.l. svdila o postupnm rozkladu
princip, na nich byl zaloen msk stt. Zvlt aktulnm problmem se stalo zemdlstv,
protoe bylo zkladnm kamenem mskho hospodstv a vlastnictv pdy urovalo spoleensk a do
znan mry i politick postaven.
Zemdlstvm se zabval i Cato, kter napsal spis O zemdlstv.
Latifundie. Latifundizace probhala nejdve na Siclii, kter je znma svou rodnou pdou.
Velkch pozemkovch komplex se zde uvalo jako pastviny pro dobytek. Hldnm dobytka byli
poveni otroci, kte zaplavovali Siclii. Cato doporuoval, aby se s otroky zachzelo dobe, aby
nikdy nestrdali hlady apod. Sicilt statki vak nebyli ke svm otrokm zrovna ohledupln. Otroci
byli ponechni vlastnmu osudu, vtinu roku trvili u svench std. Otroci se ivili loupeemi a
stali se postrachem sicilskho venkova.

Povstn otrok
Asi r. 136 p.n.l. propuklo velkou silou 1. hromadn povstn otrok. Pod vedenm syana
Eunoa (pijal jmno Antiochos) se otroci zmocnili velk sti ostrova, mezi jinmi i mst Henny a
Tauromenia. Vzpoura byla neobvykle velik, pispl k tomu i fakt, e vtina otrok pochzela ze
Srie. To usnadovalo jejich dorozumvn a postup proti spolenmu nepteli-sicilskm statkm a
mu, kter Siclii pomhal. Pod vedenm Antichose se otrokm podailo vybudovat vlastn stt.
V r. 132 p.n.l. se mu po tvrdch bojch podailo povstn na Siclii potlait. Siclie vak
dle zstala ohniskem neklidu. V letech 104-101 p.n.l. zde man museli potlaovat 2: vzpouru.
V ele tto vzpoury stl syrsk otrok Salvius (pijal jmno Trfn).
Sicilsk vzpoura mla ohlas i v Itlii. Dolo k povstnm v m a v italskch mstech
Sinuesse a Minturnch, dle v Athnch a na ostrov Dlu.
Povstn Aristonka. Ve 30. letech 2. stol. p.n.l. dolo v Mal Asii k povstn, kter vedl Aristonk.
Podnt k tomu dala zv poslednho pergamskho krle Attala III. ten byl oddanm pvrencem
ma a odkzal sv krlovstv mu. To se nelbilo jeho bratrovi Aristonkovi, kter si dlal nroky na
trn. Snail se zabrnit vykonn zvti vzpourou a zskal si sympatie chudch vrstev a otrok.
Bohat pergamsk vrstvy podpoily ma pomohly potlait vzpouru. Pergamsk krlovstv se stalo
mskou provinci, kter dostala jmno Asie.

Pokusy o een agrrnho problmu - Brati Gracchov

Italsk ze zemdlstv lo se zpodnm ve stopch
sicilskho, take se man zaali obvat, aby tak nedolo
ke vzpoue. st nobility se pokusila najt een, jak tmto
problmm pedejt, byli ochotni uinit urit stupky, kter
by vedly veobecn ke vt stabilit ma a cel Itlie.

157
Tiberius Sempronius Gracchus a Gaius Gracchus

Pedstavitelem tto skupiny nobility byli Tiberius Sempronius Gracchus a jeho mlad bratr
Gaius.
Tiberius Sempronius Gracchus, ten si jako prvn z politik uvdomil skutenost, e likvidac
drobnch samostatnch usedlost msk stt pichz o spoleenskou vrstvu, kter byla a dosud
hlavn oporou jeho hospodsk i vojensk sly. Rolnci, kte pili o pdu, odchzeli do ma, kde
prodvali sv hlasy soupecm kandidtm a ili z milodar. Italsk zemdlstv upadalo a obil
muselo bt doveno ze zmo.
R. 133 p. n. l. prosadil Tiberius Gracchus ve fumkci tribuna lidu pozemkovou reformu.
Stanovil maximln ppustnou vmru pdy zskan jednotlivcem z veejnho pozemkovho fondu na
500 jiter. Pro ppad, e by statk ml dva syny zvil maximum o 500 jiter (kad syn 250 jiter).
Pda, kter pesahovala stanoven maximum 1000 jiter, se mla rozdlit na pozemky po 30 jitrech,
kter mly bt pidleny bezzemkm. Touto reformou se mlo obnovit drobn zemdlstv na italsk
pd a omezit rst otrok a poslit mskou armdu. Proti tto zmn se postavila konzervativn st
nobility a sentu, kter se postavil na stranu lafundist. Tlenn komise nestihla reformu dodlat
v dob Tiberiova tribuntu. Pi uchzen o dal tribunt dolo v m k nepokojm, pi nich byl
Tiberius zabit.
Gaius Sempronius Gracchus, mlad bratr Tiberia a tribun lidu v roce 123 p. n. l., dal
podnt k dalmu postupu. Gaius chtl vytvoit irokou protisentn frontu, kter mla sluovat
vechny ostatn sloky mskho obyvatelstva. Proto prosadil zkon o levnm prodeji obil chudm
obanm, a aby si naklonil jezdce, prosadil zkon, kter dovoloval publiknm vybrat vhodn dan
v provincii v Asii. Chtl vyeit i otzku mskch spojenc, jim bylo odmtno udlit msk
obansk prvo. Gaius navrhoval toto prvo udlit, aby se pedelo hrozcm konfliktm. To vyvolalo
nesouhlas u sentu i lidu, kter se obval dlen se s vtm potem oban o sv vhody. Sociln
situaci mskho obyvatelstva mlo vyeit zakldn novch koloni. Gaius zaloil prvn
mimoitalskou kolonii na zem znienho Kartga, co vyvolalo velk odpor. Pi nepokojch byl v r.
121 p. n. l. Gaius Gracchus zabit.
Tak skonil pokus o agrrn reformu, kter mla mimi jin pedejt narstn krize republiky.
Rozvoj latifundi byl na sklonku 2. stol. p. n. l. tak siln, e se mu nedalo elit administrativn
politickou cestou. Rozdlovn pozemk pokraovalo i po smrti Gaia a poet drobnho rolnictva na
pechodnou dobu stoupl. V r. 111 p. n. l. byl vak vydn zkon, jen dovoloval pidlenou pdu
voln zcizovat.

Optimti a populi
Problmy tedy dle petrvvaly a man k jejich projevm museli zaujmat pslun
stanoviska, kter odpovdala vlastnm zjmm. Konzervativn sloky vytvoily skupinu zvanou
optimti (optimus = nejlep). Ti usilovali o omezen potu lid podlejcch se na sprv sttu a
snaili se zabrnit novm pokusm o reformn hnut. Hlavn politickou oporou tto skupiny byl sent.
Druhou skupinu tvoili populi (popularit = lidov), jejich clem byly hospodsk a politick
reformy, kter mly zabezpeit klid a mr. Orientovali se na masov akce a snaili se vyuvat hlavn
lidovch snm. K polulrm se hlsili mnoz jezdci, mstt emeslnci i nkter radikln vrstvy
mskho obyvatelstva. Politick boj vystil a v ozbrojen stetnut. Ob strany se opraly o mskou
armdu, kter se koncem 2. st. p. n. l. pemnila ve sbor sloen z nemajetnch oban sloucch za
old.
158

Mariova vojensk reforma

Gaius Marius (il v letech 157 86

p.n.l) od male Johna Vanderlyna.

Tuto reformu provedl eln pedstavitel populr Gaius Marius.

Podntem k n byly udlosti v severn Africe na zem numidskho
krlovstv. Po smrti tamnho panovnka Micipsa (stoupenec msk
e) se jeho adoptivn syn Jogurtha zbavil svch dvou bratr a
snail se oslabit zvislost numidskho krlovstv na mu. V letech
111 105 p. n. l. dolo k vlce. Jogurtha postavil svou obranu na
podplcen mskch politik, kte se nechali asto zlkat. To
vyvolalo nepokoj lidovch mas v m a v r. 107 p. n. l. bylo
velen sveno oblbenmu politikovi G. Mariovi. Ten se snail co
nejdve vlku ukonit, a proto uinil adu opaten. Zamil se na
zven disciplny v msk armd a na zlepen bojeschopnosti.
Do vojska zaal pijmat dobrovolnky bez ohledu na jejich
majetkov cenzus (poskytl jim vzbroj a vyplatil old). Tm poloil
zklady pro profesionln armdu v antickm m. Po skonen
sluby - a 16 let mli vyslouilci dostvat pdly pdy

v italskch mstech.

Vtzn zakonen vlky r. 105 p. n. l. bylo prvnm Mariovm velkm spchem. Jeho
zsluhou byl tak odraen vpd germnskch Teuton a Timbr, kter pronikly z Jutskho pol.
(Timbrov) a Holtnska (Teutoni), nap Evropou. V alpsk oblasti u Arausia v Galii se jim
podailo many r. 105 p. n. l. porazit. Potom vak zvtzil G, Marius u Aquae Sextiae r. 102 p.
n. l.. Definitivn porku zasadil u severoitalskch Vercell.
Marius byl nejvt osobnosti mskch djin na sklonku 2. st. p. n.l. a til se velkm
sympatim zejmna chudch oban. Jejich mluvmi byli tribunov lidu Lucius Appuleius
Saturninu a Gaius Servilius Glaucia, kte poadovali radikln snen ceny obil pro chud a
snaili se dopomoci Mariovm vyslouilcm k pdlu pdy v severn Africe. Tmito radiklnmi
poadavky vak oba politikov ztratili podporu oficilnch osobnost (sentoi, jezdci). Pi nepokojch,
vyvolanch nespokojenost nich vrstev, zakroil proti Saturninovi i Glauciovi sm Marius, m
dal najevo, e nehodl radikln sociln poadavky prosazovat. Smrt tchto tribun zpsobila, e
Marius ztratil oblibu u mnoha pznivc. Proto radji pijal diplomatick posln na vchod.

Spojeneck vlka a Sullova diktatura

Vznik oldnsk armdy vytvel pedpoklady mimojit k tomu, aby se uplatovala i jako
mocensk sloka ve vnitropolitickm boji. V boji o ovldnut armdy mli spch jak optimti, tak
populi. Tm se stupovalo politick napt, co vedlo k obanskm vlkm.

Vlka ma s italskmi spojenci

(90 88 p. n. l.)

159

Ne dolo ke stetnut mezi populry a optimty, byli

man nuceni vst krtkou, ale krvavou vlku se svmi italskmi
spojenci Italiky. Ti poadovali uznn plnho mskho prva,
co znamenalo zrovnoprvnn z many.Gaius Gracchus byl
prvnm mskm politikem, kter si vnost situace uvdomoval,
ale k uspokojivmu een nedolo. R. 91 p. n.l .uinil Tribun
lidu Marcus Livius Drusus krok k udlen obanskho prva
mskm spojencm. Podpory se nedokal ani u sentu, jezdc ani
u mskho lidu. Nsiln Drusova smrt vyvolala rozhoen u
italskch spojenc a nsledn vlenou akci. S vjimkou vt
sti etruskch mst a Umbrie povstali proti mu vechny
vznamn italsk kmeny. Vlka se spojenci, zvan i jako vlka
s Marsy, trvala od r. 90 do r. 88 p. n.l .

Mithridats VI.Euptor, krl Pontu il

v letech
120 Proti
68 p.n.l.
Vlka vyerpvala ob strany tak, e pistoupily k smrnmu
een.
manm navc
vystoupil krl Mithridats VI. Euptor, kter zaal ohroovat mskou dravu v Mal Asii. Tm
vem vzbouencm, sdlcch jin od eky Pdu, byla msk obansk prva udlena. Tm dolo
k prvn politick integraci Itlie.

Lucius Cornelius Sulla

Za vlky se spojenci se na msk stran vyznamenal zejmna konzervativn politik a
pedstavitel optimt Lucius Cornelius Sulla. Dve na sebe upozornil zajetm Jogurty, kdy slouil
jako quaestor v Mariov vojsku. Po skonen spojeneck vlky se Sulla snail o to, aby oslabil Mariv
vliv a zaujal sm eln msto v politickm ivot.
Vlka s pontskm krlem Mithridatem VI. Na uritou dobu byl vak Sulla nucen soustedit se na
pomry na vchod. Mithridats VI. Byl krlem v Pontu, samostatnm krlovstv lecm na jinm
pobe vchodn poloviny ernho moe. Za sv vldy se pokusil vytvoit silnou i, kter by byla
schopna elit msk expanzi. Zskal kontrolu nad Krymem, Kolchidou i Malou Armni. Hlavnm
clem byla vak Cel Mal Asie, kde postaven ma nebylo pli pevn. innost italskch
obchodnk a publiknskch spolenost vyvolvala nespokojenost mstnho obyvatelstva. Na msk
stran zstal Nikomds III., kterho ale Mithridats vyadil z boje.
Prvn vlka (89 85 p. n. l.) pinesla Mithridatovi spchy. S vjimkou nkolika eckch
mst ze zmocnil zpadn sti Mal Asie. Z Mithridatova pkazu zde byli vyvraovni vichni lid
italskho pvodu (80 000). Pak se zmocnil ostrova Dlu a vtiny zem ecka vetn Athn.

Marius a Sulla
Sent veden proti Mathridatovi svil Sullovi. Mariovi pvrenci prosadili na lidovm shromdn
za velitele Maria. Sulla pouil armdy stojc u italskho msta Noly, aby jejm prostednictvm
prosadil sv jmenovn. Zmocnil se ma a Marius byl nucen uprchnout do Afriky. Pak byl vak Sulla
nucen zashnou na vchod, tud z ma odeel. To se stalo signlem pro Mariovi pvrence, kte
se zmocnili kontroly nad mem.

160

Na jae 87 p. n. l. se Sulla vylodil v eckm peiru. Zhy se ukzala, e sympatie ek

k Mithridatovi se rozplynuly. Sulla r. 85 p. n. l. doshl uzaven mru. Mithridats se zekl
zmocnnho zem, zavzal se platit odkodn a poskytl lostvo pro Sullv nvrat. Bhem Sullovy
neptomnosti se Marius v m vypodal se svmi odprci. Po jeho smrti pokraoval ve stejn
politice Lucius Cornelius Cinna, kter byl zakrtko zavradn.

Sullova diktatura
Sullv nvrat do Itlie podntil optimty k novm akcm proti mariovcm. Sullovi stoupenci zskali na
svou stranu jednotliv italsk msta a v roce 82 p. n. l.si u Collinsk brny vybojovali i vldu nad
mem. Sulla se tak stal prvnm samovldcem v msk i. Uval titulu dikttor, kter mu byl
udlen lidovm shromdnm.
Sulla neltostn likvidoval politick odprce, ti byli zapsni do
zvltnch seznam a veejn vyveny (proskripce). Proskribovan byli
zbaveni ochrany a mohli bt beztrestn zabjeni. Krom jinch pilo o ivot
na 1 600 jezdc. Majetek byl konfiskovn a rozdlen Sullovm
pvrencm. Sulla se snail zvit vliv sentu, kter formln zstval
hlavnm initelem politiky. Ve skutenosti byl vak Sullov vli podzen.
Poet sentor se ze 300 zvil na 600, patili do nj i jezdci, kte zachovali
vrnost.

Sulla se narodil v roce

138 p.n.l.

Sulla zvil i poet magistrt. Funkci ednk vak omezoval na sprvn zleitosti a
zbavoval je jejich politick aktivity. Tribunm lidu bylo odato prvo navrhovat zkony a cenzura
zstala neobsazena. Funkci konzul a praetor prodlouil z jednoho roku na dva s tm, e prvn rok
psobili v m a druh odchzeli do provinci jako promagistrti. Tm likvidoval princip anuity
(ronho trvn), kter byl typickm znakem republiknskch ad. Veternm udloval pdu pmo
v Itlii. V m mu mlo slouit jako opora 10 000 otrok, patcch pvodn jeho odprcm, kter
propustil na svobodu.
V i a na jejich hranicch byl pomrn klid. Obavy vyvolvala jen Hispnie, kde byl jeden
z poslednch Mariovch pvrenc, Sertorius, kter si zde vytvoil jaksi vlastn imprium nezvisl
na msk i. Na vchod dolo k nevznamnmu druhmu konfliktu s Mithridatem v letech 83
82 p. n.l . V r. 79 se Sulla pekvapiv sv vldy vzdal a o rok pozdji zemel.

Spartakovo povstn. Prvn triumvirt.

Gaius Julius Caesar
Proti Sullovi vzniklo velk hnut odporu. Po jeho smrti se pomry v msk republice opt
uvolnily. V tomto duchu byli nuceni vystupovat i nkte Sullovi pvrenci, mezi nimi zvlt Gnaeus
pompeius, zvan Magnus. V 70. letech 1. st. p. n. l. byl m ve svzeln situaci nevyeen otzka
vnitnho politickho uspodn, nepzniv zahraninpolitick situace. Serturius v Hispnii se spojil
s Mithridatem VI.. R. 72 p. n. l. byl Sertorius odstrann. V r. 74 p. n. l. vypukla tet vlka
s Mithridatem, kter skonila r. 67 p. n. l. V samotn Itlii vzniklo v r. 73 nejvt povstn otrok.

161

Spartakovo povstn
(73 71 p. n. l.)
Spartakovo povstn bylo dsledkem rychlho zvyovn potu
otrok v Itlii bhem 1. st. p. n. l. V jihoitalsk Capuy pod
Spartakovm vedenm uprchla skupinka gladitor, k nim se
zaali pidvat venkovt otroci a svobodn venkovsk chudina.
Spartakus chtl odvst otroky, mezi nimi bylo mnoho Kelt, do
vlasti. Proto chtl nejprve doshnout alpskch oblast a odtud
uniknout z Itlie, ale od msta Mutini se vrtil zase zpt na jih.
Spartakus byl pvodn gladitor.
Odtud chtl proniknout na Siclii, ale to se neuskutenilo. Neshody
mezi vdci vzpoury oslabovaly cel hnut, kter zaalo ztrcet
jednotu i sly. msk vojska veden Markem Liciniem Crassem sevela otroky v jinm cpu Itlie.
V r. 71 p. n. l. dolo k rozhodujc bitv, v n byli otroci poraeni. Spartakus byl zabit v boji a jeho
tlo nebylo nikdy nalezeno. Na 6000 otrok bylo ukiovno podl Appiovy silnice spojujc m
s Capuou.

Boje s Mithridatem a pirty

Catilinovo spiknut
Ve vchodn sti Stedozemnho moe se znan rozvjelo pirtstv. Hlavn zkladnou pirt
se stala maloasijsk Kilikie. Protoe zsobovn ma zviselo do znan mry na dodvkch obil
z vchodnch zem, ml rozvoj pirtstv na i velk vliv. K vn situaci e pispl i Mithridates,
kter se r. 74 p. n. l. naposled pokouel rozbt msk pozice v Mal Asii. Boj proti nmu byl sven
Luciovi Liciniovi Lucculovi.

Pompeius a Crassus
V r. 70 p. n. l. se stal konzulem Gnaeus Pompeius a jeho ednkem byl Marcus Licinius Crassus. I
kdy oba byli Sullovmi stoupenci, postarali se o obnoven prva tribun lidu a znovu byla uvedena
cenzura. S pomoc enka Marca Tullia Cicera mu byla svena velitelsk moc ve vchodn oblasti.
Zasadil vn dery pirtm, ukonil vlku s Mithridatem a r. 64. p. n. l. pipojil k i Srii. Tm
ukonil samostatn vvoj seleukovsk e.

Cicero a Catilina

Cicero

Bhem pobytu Pompeia na vchod slil vlil Cicerona

v m. V r. 63 p. n. l. se stal konzulem a zlikvidoval
pokus o sttn pevrat organizovan Luciem
Seregiem Catilinou. Ten usiloval o nastolen vlastn
moci. Zorganizoval v m poetn spiknut a

Caesar je autorem Zpisk o

vlce galsk, ovem pe o 162
sob ve tet osob. Dlo tedy
bylo propagandistick mlo
za kol oslavit jeho iny.
Caesarovo autorstv bylo

shromdil dobe vycvien vojsko , kter ml v zloze v Etrurii. V bitv byl vak poraen. Toto
spiknut pedstavovalo vn otes v djinch msk republiky.

Gaius Julius Caesar

Prvn triumvirt
Caesar byl vzdlen pbuzn Gaia Maria a ve svch politickch potcch vystupoval jako
jeho nstupce, m si zskal irok sympatie. K politick drze mu vak chybli potebn penze, kter
si zajioval pjkami, tm rostla jeho zadluenost. U jeho vitel se musel zaruit sm Marcus
Licinius Crassus. R. 62p. n. l. byl Caesar praetorem a o rok pozdji propraetorem v Hispnii,
kde shromdil velk jmn. Narel na odpor sentu, kter se obval rstu moci jednotlivc.
Nedvru projevili pedevm vi Pompeiovi.
Prvn triumvirt R. 60 p. n. l. ti mui, v jejich rukou byla skuten moc nad impriem
Pompeius, Caesar a Crassus, uzaveli tajnou dohodu, tzv. triumvirt. Rozdlili si mezi sebou vliv
v msk i. Na vchod byla schvlena Pompeiova opaten a Caesar se stal konzulem na rok 59.
V tto dob prosadil agrrn zkon, podle nho dolo k dlen pdy v Kampnii, vystoupil proti
vydrn provincil a zavedl zveejovn akt z jednn sentu a na lidovch snmech. Sent se tak
dostval pod kontrolu veejnosti.
Caesar v Galii Po skonen svho konzultu se Caesar odebral do Galie. Dve ne odeel, postaral
se o odstrann z ma nejvlivnjch politik M. T. Cicero a M. P. Cato Mlad. Byl pijat zkon o
vyhnanstv kadho, kdo poprav bez dnho soudu mskho obana, co se tkalo Cicerona, kter
dal potrestat smrt Catilinovy stoupence. Cicero tedy odeel do ecka. M. P. Catovi bylo sveno
diplomatick posln na Kypru.
R. 50 p. n. l. podrobil Caesar celou Galii mu. Triumvirt byl prodlouen o pt let. Pi
tomto jednn Bylo Caesarovi ponechno velen v Galii a Pompovi pidlena sprva v Hispnii. Ten se
vak zdroval pevn v m a upevoval styky se sentem. Crassus ml mt vliv na vchod, tam
se pokusil o vpravu proti Parthm, ale r. 53 p. n. l. byl poraen a zabit v bitv u Karrh. To
znamenalo konec triumvirtu a zven napt mezi Caesarem a Pompeiem.

Nepokoje v m
Obansk vlka mezi Pompeiem a Caesarem
Nejist pomry ve mst vedly nkter jednotlivce k ozbrojovn svch otrok, kte mli
terorizovat politick odprce. R. 52 p. n. l. dolo ke stetnut takovch dvou skupin nedaleko ma,
z nich jedna byla ve slubch Publia Clodia Pulchra a druh republikna Tita Annia Milona. Clodius
byl zabit a jeho smrt vyvolala nepokoje v m. Clodiovi pvrenci rozpoutali kampa proti
Milonovi, kter byl donucen odejt do vyhnanstv. Ve snaze uinit ptr dalm nepokojm uinil
sent r. 52 p. n. l. Pompeia konzulem bez kolegy. Ml souasn podrovat prokonzulskou
pravomoc a mimodn ad, v nm ml peovat o zsobovn ma potravinami.
163

Caesr byl v t dob zamstnn povstnm Kelt, vedenm Vercingetorixem. Do udlost

v Itlii zasahoval prostednictvm svch pvrenc. Pompeius usiloval o zbaven Caesara vojenskho
velen. Prostednictvm Scribonia Curiona se Caesar obrtil na m s nvrhem vzdt se svch armd,
uin-li tak i Pompeius. Odmtav Pompeiova odpov byla pedehrou k obansk vlce (49 45 p.
n. l.), v n Caesar zvtzil. Potkem r. 49 p. n. l. pekroil ku Rubico, kter dlila pedalpskou
Galii od vlastnho italskho zem, se slovy Kostky jsou vreny. Pompeje uprchl do ecka, kde byl
r. 48 p. n. l. u Farslu poraen, odtud chtl uprchnout do Egypta. Egypan ale nechtli riskovat
konflikt s Caesarem, proto Pompeia zavradili. V Egypt se vylodil i Caesra a s jeho podporou se
vldkyn Egypta stala Kleopatra. Tento Caesarv in vyvolal mezi many a krlovninmi odprci.
Tak vznikla alexandrijsk vlka, kter skonila Caesraovm vtzstvm.

Caesarova samovlda
I kyd Caesar zachoval republiknsk zzen, me bt povaovn
za prvnho mskho csae. Pouval osloven dikttor. Krlovsk titul
prozrav odmtal. Pochopil, e imprium mus bt budovno na jinch
zkladech, ne bylo. Udloval msk obansk prvo i provincilm.
Vchozm bodem jeho opaten bylo odstrann socilnch protiklad a
nastolen podku v provincich i v hlavnm mst. Napklad statki mli
povinnost zamstnat urit poet svobodnch pracovnk, co mlo zabrnit
rstu otrok na venkov. Plavm vtzstv upustil od obvanch proskripc a
svil nkterm svm protivnkm vznan msta v politick sprv. Zaal
pipravovat armdu proti Parthm, ale toto taen se neuskutenilo. 15.
Marcus Iunius Brutus
bezna 44 p. n. l. byl pi zasedn sentu zabit fanatickmi republikny. V ele stl Marcus Iunius
Brutus a Gaius Cassius Longinus.

Druh triumvirt
Octavianus
Ve zmatcch po Caesarov smrti se jeho pvrenci semkli v boji proti republiknm. Vrazem
jejich jednoty byl druh triumvirt, kter r. 43 p. n. l. uzaveli Marcus Antoniu, Gaius Jilius
Caesar Octavianus, Caesarv ddic a adoptivn syn a Marcus Aemilius Lepidus. Druh triumvirt
byl legalizovn rozhodnutm lidovho shromdn.
Jednm z prvch opaten triumvir byly proskripce, jim padla za ob ada republikn.
Jednm z nich byl i M: T. Cicero. V r. 42 p. n. l. porazila vojska triumvir u makedonskho msta
Filipp jdro republiknskch vojsk. V r. 36 p. n. l. doclil Octavianus politickmi machinacemi
Lepidova oputn triumvirtu A. Do sv smrti r. 12 p. n. l. byl nejvym pontifikem. Marcus
Antonius navzal spojen s Kleopatrou a posiloval sv pozice na vchod. Octavianus se orientoval na
zpad. K rozhodujcmu stetnut dolo r. 31 p. n. l. v nmon bitv u Aktia, lecho na zpadnm
pobe ecka. Antonius a Kleopatra prchli do Egypta a v bezvchodn situaci spchali sebevradu.
Octavianus tak pipojil k msk i i Egypt. Dovril tak proces, v nm se Stedomo dostalo pod
mskou nadvldu.
164

msk spolenost v dobe krize republiky

Spolenost a stt
Rozklad republiknskeho zzen byl provzen vzrstem potu mskch oban, protoe msk
obansk prvo pestalo v tto dob bt vlun mstskou zleitost.
Rozen mskho obanstva na italskou oblast povzneslo Itlii na rove privilegiovanho
rskho centrlnho zem, piem m, hlavn msto e, se zaal na konci republiky mnit v
svjbytn velkomstsk organizmus, nadazen vem ostatnm koninm impria. (msto m v
politickm vznamu zstval, ale i po architektonick a urbanistick strnce, za jinmi vznamnmi
msty tto doby. K zsadnmu obratu v jeho celkovm vvoji dolo a za Caesara.)
Osobn reim oprajc se o slu ozbrojench vojenskch sloek v mskm impriu, byl
faktickm popenm republiknskch princip a vedl k praktick likvidaci republiknskch instituc.
Pesto e msk sent si nadle zakldal na svm postaven bylo v dsledku iniciativy silnch
jednotlivc zatlaovn na druhou kolej a mnil se m dl tm zetelnji v jejich nstroj. Rovn tak
lidov shromdn ztratilo nakonec svj vznam a msk edn apart byl zbaven monosti
projevovat vlastn politickou aktivitu.
Z rukou msk nobility, rozloen mravn a politicky pechzela moc na silnch jednotlivcch a na
drav obchodn a penn kruhy, prosazujc se na zem e i mimo ni.

Provincie
V poslednm stolet msk republiky vzrst dleitost provinci. Hospodsk exploze provinci
byla chaotick a ne msk stt z nj tili podnikav jednotlivci.

Prvo
Vytvely se potky jakhosi mezinrodnho prva a nkter zsady se vzaly tak na svobodn
neobany, cizince, kte se dostali do sporu s mslm obanem. Zven potu a rostouc sloitost
ppd, kter bylo nutn eit soudn vyvolvaly potebu zbavit se soudn dn strnulho
formalizmu. Zrove tm pibilo tak specializovanch soudnch komis, kter projednvaly pestupky
uritho druhu, nap. volebn podvody, kladn vrady, spronevru sttnho majetku apod.
Vvoj mskeho prva za republiky byl bezprostedn ovlivniteln prvn istotou prtor.
Kultura
Je pochopiteln, e dobov situace utvela vhodn podmnky pro rozvoj przy s aktuln
politickou tmatikou, v kter se odrely souasn problmy. Takovmto druhem bylo hlavn enn,
kter umoovalo nadanm jednotlivcm psobit na irok vrstvy mskho obyvatelstva. Mezi znm
enky patili brati Gracchov, Cicero, Caesar i Marcus Antonius, kter se proslavil hlavn e
pronesenou nad hrobem Caesara, v kterm zapsobil na msk obyvatelstvo tak, e se postavil proti
Caesarovm vrahm.
165

Vra v republiknsk principy a instituce byla otesen a souasn s tm upadala tak tradin
msk morlka, kdy idelem byl oban podizujc svoje vlastn zjmy potebm celku. Tyto ideje se
vak pestvali respektovat, protoe vlivn man touili po bohatstv. Jejich idelem byl jedinec
stojc nad spolenost, kterou formuje a d podle vlastnch pedstav.
Psoben eck kultury - Poznvn eckch umleckch
a literrnch vtvor bylo velkm inspiranm zdrojem pro mnoh
z pedstavitele mskho kulturnho ivota, pro kter byla znalost
etiny a hlavnch oblast eckho ideovho odkazu samozejmost.
Marcus Tullius Cicero - il eck filozofick mylenky spolu s
Carem, napsal mnostv filozofickch spis, ale neprojevil se v nich
jako originln myslitel. Jeho metodou bylo vybrat nzory ze
starch filozofickch dl a uvdt je v nov celek. Byl znmy svou
irokou znalost eckch autor a v jeho spisech se zachovaly cenn
informace o spisovatelch a dlech, kter se do dnen doby
nezachovali. Psal jako prvn filozofick pojednn v latin stal se
zakladatelem latinsk terminologie.
Titus Lucretius Carus - byl nadenm stoupencem eckho
filozofa Epikura. Ten hlsal materialistick mylenky piem jeho
hlavnm clem bylo zbavit lidstvo strachu ped smrt a ped bohy
a dopomoci mu tak k pozemskm blaenosti. Zpracoval Epikurovo
ueni v mohutn filozofick bsni O podstat prody.

Titus Lucretius Carus jeho

nejslavnj citt: ivot si
nekoup nikdo, vak uvat ho
me kad.

Paradoxem je, e a byl

velkm propagtorem ivota,
mska lyrika - Rozvrcen doba zanikajc republiky vedla u
zemel v roce 55 p.n.l., kdy
sebevradu
nkterch umlc tak k odklonu od skutenosti, k niku k mytologickmspchal
nmtm,
k zahledn
otrvenm.

se do

vlastnho nitra a citovch problm, k sil o naprostou formln dokonalost... (nap. Catullus)

Nboenstvo. Rozvracejc se styky s vchodnmi oblastmi a pchod rznch skupin orientlnho

obyvatelstva do ma mli zvan dsledky pro rozvoj nboenskch pedstav v me a postupm
doby a v celm zpadnm Stedomo. Jejm prostednictvm pronikali do Itlie rozmanit vchodn
kulty, kter si zskvaly rostouc poet vyznava. Za republiky se rozil kult egyptskch bostev
Isidy a Osirida a maloasijsk bohyn M.
Vtvarn umn. eck umleck dla, kter se do ma dostvaly jako vojensk koist anebo
jako vyhledvan obchodn pedmt, psobili na mskou vzdlanou veejnost tak siln, e hned pln
podlehli eckmu vkusu. Na tato skutenost mla vliv tak na ptomnost eckch vtvarnch umlc,
architekt a umleckch emeslnk v me. Na druhou stranu vak dospli man k osobitmu
umleckmu projevu, a to v realistickm sochaskm portrtu a v tzv. historickm relifu,
zachycujcm vojensk scny, obti bohm.

mska e na konci republiky

Poprv a naposledy v djinch lidstva bylo cel Stedomo sjednocen pod politickou vldou
jedinho sttnho tvaru a tvoilo soust jedn svtov e. Sjednocen vznamnch oblast
v Evrop, Asii a Africe pod mskou nadvldou mlo zvan dsledky pro dal rozvoj
stedomoskho svta. msk expanze vytvela pzniv pedpoklady politickch, hospodskch
a jinch styk mezi jednotlivmi stmi e, ale nedokzala vytvoit vhodn administrativn formy
166

pro rznorod provinciln zem a pro msk imprium tak hranice, kter by mu poskytovaly
pirozenou ochranu a souasn mu slouili i jako vchoz pstup k dalmu pronikn do nemskho
svta.
Zvan problm, kter odumrajc republika penechvala nadchzejcmu csastv byla hlavn
otzka vztah mezi mskm impriem a vchodn parthskou . Parthsk e byla za republiky
prvnm starovkm sttem , kter se dokzal spn ubrnit ped mskou vojenskou expanz.

Star doba elezn (haltatsk obdob)

Potky doby elezn
Asi od roku 1000 p.K. se ve stedn Evrop roziuje pouvn drobnch eleznch nstroj, v 8
st. jsou u z novho kovu vyrbn tak nkter zbran a tak kles poet archeologicky znmch
osad. Pokrauje rozpad rodovch svazk a siln osobnosti se emancipuj z pokrevnho spoleenstva.
V prbhu 7 st. se v stedn Evrop konstituovala nov spolenost, bn pouvajc elezn
zbran a nstroje. Vtvarnou kulturu nazvme haltatskou (podle nalezit Hallstatt
v Rakousku). S rozvojem vroby nastal dal rozvoj emesel a obchodu roste majetkov a sociln
diferenciace vytv se bojovnick vrstva.
Zatm co na vchod stedn Evropy se pod nomdskm vlivem rozlila jzda na koni, bojovnci
zpadnjch kultur pouvali vozy tahan komi. Bojovnk stl na dvojkolovm voze buto sm,
anebo se svm vozatajem.
Rozdly ve vybaven hrob bvaj znan, v nejbohatch z nich leeli zesnul na vorkolesovch
vozech. ensk hroby jsou vdy podstatn chud a urit ani spoleensk postaven en za iva
nebylo valn.

Vlastn doba haltatsk

Zabr 7. a 6. st. p.K. , mnoh jej prvky se vak projevuj jet tak ve dvou nsledujcch stoletch.
Ve vchodn asti uhersk kotliny a jihovchodn asti Polska se usdlili thrcke a jim pbuzn
kmene. Vtina keramiky je hrub, zato kovov zbran jsou nezdka vynikajcmi vrobky
umleckho emesla. Koncem 7 st. sem pronikli Sktovia, jejich bojov druiny se dostvali jet
hloubji do Evropy.
Pokraovatelem popelnicovch pol stedodunajskch je tzv. vchodohaltatsk i vchodoalpsk
okruh. Typick je pro nj bohat symbolika, figurln a nefigurln (bronzov vdra s relifnou
figurln vzdobou). Obecnm rysem v keramice je zdraznn vertikly ndoby maj vysok hrdlo.
Na Doln Rakousko a jihozpadn Slovensko zashl typ Statzendorf-Gemeinlebarn s plastickou
a rytou figurln vzdobou na keramice. Kultura horkovsk na jin Morav je znma hlavn
z bohatch hrob pod mohylami. Mrtv byli uloen v pravouhlch komorch devn konstrukce
a nkter obsahovaly krom jinho i sti koskho postroje. Vynik malovan keramika
s geometrickmi vzormi a slunenmi symboly (echy, Bavorsko, Slezsko).

167

V echch stednch a severozpadnch, je dedicem kultury knovzsk kultura bylansk, znm

pedevm bohatmi knecmi hroby kostrovmi, kde je do hrobov komory pidvn vz nebo
jeho soust. Keramika zskv poprv charakter zbo produkovanho profesionlnmi hrnskmi
dlnami. Haltatsk kultura jihoesk a zpadoesk je chud.
Haltatsk skupiny se tak vyskytuj v jihozpadnm Nmecku a vchodn Francii, kter maj tak
podobn rz.
vcarsk haltatsk skupiny jsou na zpad pbuzn vchodofrancouzskm, v kantn Tessin se
od 6 st. p.K. rozvj kultura Bellinzona. Nejbohatm stediskem oblast Hornho Bavorska, Hornho
Rakouska a Salcburska je okol Hallstattu v Salcburku se svmi solnmi doly.
V luick kulturn oblasti byl kulturn vvoj haltatu zce spjat s pedchzejc luickou kulturou.
V Sasku a Luici je pokraovatelkou mstn luick skupiny kultura billendorfsk. Pokraovanm
luick (slezsk) kultury ve vchodnch echch je kultura platnick.
V 6 st. p.K. se zaaly rozivat opevnn hradit a v tto dob ovldaj Sktov severn ernomo.
Jejich kultura byla ovlivnn eky. Nad hroby svch vldc stavaly obrovsk mohyly, v kterch byli
nkdy usmrcovan tak vdovy a sluebnci krle. Nejlep zlatnicke prce 5. a 4. st. p.K. byly nalezen
ve Sktii, pochzejc z eckch dlen, ale zhotovovan podle sktskeho vkusu. Dostvaly se do
kontaktu tak s praslovanskmi, prabaltskmi a ugrofnskymi kmeny na severu a severozpad.

Zvren stupe haltatsk

S potkem latnskho obdob dochz ve stedn Evrop k novmu zven hustoty osdlen,
vytv se s opevnnch hradsek a dochz ke vzniku skutench kmenovch knat, jejich vldci
sdlili na opevnnch hraditch a bvali ukldan do hrobu s ndherou vskutku krlovskou. Prost
pslunci kmenu bvali naopak ve skromnch pravouhlch chatch, zsti zahloubench pod zem,
a byli pochovvni v chudobn vybavench rovch hrobech. Vldci a jejich dvory dovali ze
Stedomo vno a luxusn pedmty; k dochovanm pat hlavn etrusk bronzov konvice a eck
malovan vzy. Stedn Evropa tak poprv navazovala kontakty a antickou civilizac.
Vy kulturn rove dosahuj zem, kter se dostaly do uho kontaktu s antickm svtem.
echy leely na perifrii tohoto vvoje, avak i tady se objevili tak etrusk zobkovit konvice
z bronzu a dokonce i eck malovan keramika.

Keltov
Hlavnm dokladem keltskho osdlen ve stedn Evrop jsou ploch
kostrov pohebit (3. a 2. stol. p. n. l). Byli zde pohbvni hlavn
lenov bojovch druin se zbranmi a jejich eny se perky. Hroby bez
milodar patily nejsp otrokm a hroby vznamnch osobnost byly
obehnny zvltnm pkopem.
Z emesel se rozvjelo pedevm kovstv vroba zbran pro vlen
taen. elezstv kvetlo pedevm tam, kde byl dostatek eleznch rud
(u Kladna, Krun hory, Brnnsko, Prostjovsko). Tba stbra a

Pozstatek po keltskm osdlen

168

rovn zlata poskytovaly suroviny pro keltsk mincovnictv. Keramika byla vyrbna v dlnch na
rychle rotujcm hrnskm kruhu.

Keltsk oppida
Od 2. stol. p. n. l. vznikala tzv. keltsk oppida jako vrobn, obchodn a sprvn stediska. Byla
vtinou opevnna a v mnohm pipomnala souasn stedovk msta. Zdi opevnn byly kamenn a
sypan, prokldan trmy a mly nkolik bran. Osada sama mv asto s ulic a okrsky, kde se
sousteovali emeslnci. Nkter oppida byla velmi rozshl (nap. Bibracte v Galii 135ha, z naij
je nejvt Zvist nad Zbraslav 170ha). Dvodem zizovn oppid byly i obrann dvody.
Nashromdn bohatstv lkalo sousedn kmeny, pedevm Germny, kte se od 2. stol. p. n. l.
tlaili ze seversk oblasti na jih a ke konci letopotu se zmocnili st kontinentln Galie, kter nebyly
mskmi provinciemi. Vtina Kelt se pot sthla do francouzsk Galie, ale nkte zstali
v balknskch mskch provincich, hl. v Panonii.
Od 3. stol. p. n. l. byly v oppidech raeny mince, zpotku napodobujc makedonsk statry tve
vlada, bohyn Vtzstv, ty se postupn rozkldaj na geometrick prvky. Koncem 2. stol. p. n. l. se
objevuj statky s obrazem kance, z eho se zanaj utvet vlastn typy minc. Tzv. duhovky
s drakem a keltskm nkrnkem pedevm v echch a Bavorsku, vchodnj maj tvar mule.
Mezi posledn pat pedevm biftekov mince (okol Bratislavy).

Nboenstv
Keltov stavli chrmy jen ojedinle. Za svatyn slouily vtinou ohrazen zem s posvtnmi
stromy nebo kly. Knsk vrstva druidov, mla pedn postaven a urovala i praktickou politiku
kmene. Vedle kn mli Keltov i knky.

Umn
Velk figurln plastika je vzcn a jen mlokdy dosahuje vtch rozmr. Dochovala se jen jedna
kamenn hlava v celku, z Meckch ebrovic u Kladna. V kultovnm ivot hrla zejm vznamnou
lohu maska. Hlavn tit umn je v umleckm emesle v kovu. V 1.stol. p. n. l. keltsk umn na
pevnin upad a miz, ale na britskch ostrovech kvete dle a v Irsku se vyskytuje a do potku
stedovku.

Keltsk civilizace
Dovrila vvoj pravk Evropy do potenho stadia civilizace a sttnch tvar. etn prvky keltsk
kultury byly pejmny a staly se trvalou soust stedoevropskho kulturnho prosted. I lat. nzev
ech Bohemia pochz od keltskch Bj.

169

Augustv principt
Po vtzstv nad Markem Antoniem a Kleopatrou stanul Octavianus v ele e, kter byla hospodsky
i politicky rozvrcena vleklmi obanskmi vlkami a ostrmi politickmi spory, trvajcmi po cel
stolet, od dob vystoupen brat Gracch. Velk st
skho obyvatelstva byla ochotna pijmout csastv jako
fakt, e csa zajist klid a mr v i, vytvo pedpoklady
k dosaen hospodsk prosperity a zavede podek
v sociln oblasti.
Pesto, e podmnky pro stavn a organizan upevnn
csask moci byly vcelku pzniv, dovroval se proces
pemny republiky v csastv adou sloitch akc, kter
kladly vysok nroky na mue v ele e.
Krlovna Kleopatra (obraz Reginalda Arthura
Smrt Kleopatry) radji spchala sebevradu
(utknula ji kobra), ne aby ji zskal Augustus jako
vlenou koist.

3 hlavn aspekty Augustovy vldy:

a) stavn a organizan zakotven reimu osobn moci v msk i
b) vznik csastv a jeho dsledky pro provincie a zem sousedc s impriem
c) problm kontinuity csask moci v Augustov politice

1. stavn a organizan zakotven osobn moci

Legalizaci csaskho systmu provedl Octavianus 13. ledna 27 p. n. l. Pronesl v sentu e a vzdal se
vech svch pravomoc, a prohlsil, e chce t v soukrom,
stranou veejnho a politickho dn. Sent ho ale podal,
aby si sv postaven ponechal s jeho trvalm souhlasem i
nadle. Krtce na to pijal Octavianus jmno Augustus (=
vzneen) a rozdlil si moc v i se sentem formln tak,
e urit provincie ponechal ve sprv sentu a zbvajc
dil sm prostednictvm svch ednk.
Augustus usiloval o to, aby pechod k csastv se alespo
navenek jevil jako dsledn uplatnn republiknskch
princip. Jeho postaven v i se odvozovalo hlavn z toho,
e byl nositelem nkolika dnch a i zvltnch
republiknskch pravomoc.

Kumulace ednch pravomoc

170
Augustus ve zbroji (socha z roku 26 p.n.l.)

Moc nad armdou uplatoval Augustus z titulu trvalho prokonzulskho impria, kter se stalo jednou
ze zkladnch soust csask moci. Trvalou slokou csask moci se stala i tribunsk pravomoc,
kter Augustovi zaruovala osobn nedotknutelnost. Konzulsk pravomoc nebyla pmou soust
csask moci. Od roku 12 p. n. l. byl Augustus doivotn i nejvym pontifikem. Souhrn vech
pravomoc dval Augustovi takovou autoritu, kter pevyovala vnost vech mskch ednk i
samotnho sentu.
edn formou Augustova jmna bylo spojen Impertor Caesar, divi filius, Augustus, tj. impertor
Caesar, syn boskho (Caesara), Augustus.
Mimodn postaven csae se odrelo i v tom, e Augustovi zaaly bt za jeho ivota prokazovny
bosk pocty. Nebyl ale tomuto uctvn pli naklonn. Mnoh eck msta ctila prvnho csae
pmo jako vtlen bostvo a stejn pocty byly prokazovny i jeho nejblim pbuznm.
Pi svm rozhodovn se opral o sv nejbli spolupracovnky, kte tvoili jakousi csaskou radu (=
konsilium), do n si Augustus vybral jen nejschopnj diplomaty, politiky a vojky. Mezi pedn
leny tto rady patili nap. Gaius Cilnius Maecenas (politik a diplomat) a Marcus Vipsanius Agrippa
(vojensk nadn).
Sent
K aktulnm problmm Augustovy politiky patilo utven vztah mezi csaem a sentem. Poet
sentor byl stanoven na 600 a jednou z podmnek pslunosti k sentorskmu stavu se stal majetek
ve vi minimln jednoho milionu sesterci. Usnesen sentu mlo i nadle platnost zkona. Mnoz
sentoi se ale neradi smiovali s podzenm postavenm sentu a nkte z nich pokldali
republiknsk zzen za ideln formu mskho sttu. Tm se zvyovalo napt mezi sentem a
csaem, co nakonec vedlo i k asti sentor na zbaven se Augusta nsilm. Tato spiknut ale
skonila nespchem.

Lidov shromdn
Podobn jako sent poctila i lidov shromdn pi svm rozhodovn tlak csask moci, protoe
byla nucena respektovat Augustova rozhodnut pi volb novch magistrt. Formln existence
volebnch lidovch snm byla za csastv jen krtkodob.

Vnitropolitick opaten
Byla urovna snahou odstranit co nejdslednji negativn nsledky obanskch vlek a obnovit
podek v i. msk obanstv bylo udlovno po zral vaze jen tm osobm, na nich mli
man jen zvltn zjem. Pesto ale poet obyvatel rostl a na konci Augustovi vldy doshl ve
4 937 000 osob.
Dleitou slokou byla pe o vnitn obrodu msk rodiny. Zvltnmi zkony sthal nevru,
podporoval rodiny s vtm potem dt, zbavil ddinho prva neenat mue a zavedl zvltn da
pro neprovdan eny. Pslunci jezdeckho a sentorskho stavu byli povinni uzavrat satky.

171

Otroci
Augustus chtl znovu upevnit postaven pn vi otrokm. K seten nkdejch hranic mezi otroky a
svobodnmi dochzelo na sklonku republiky v dsledku toho, e otrokm byly vydvny zbran,
s nimi mli probojovvat politick, nebo jin cle svch pn. Na sklonku republiky bylo rozeno
propoutn otrok na svobodu. Vraznm rysem Augustova postoje vi otrokm se stala skutenost,
e omezil ppustn poet otrok propoutnch na svobodu a uinil opaten, aby nedostvali
bezprostedn po svm proputn msk obanstv. Roku 10 n. l. byl obnoven star zkon, podle
nho mli bt popraveni vichni otroci, kte byli v dom svho pna, jen byl zabit jednm z otrok.

Armda
Augustus vnoval velkou pozornost armd. Zkladem jej dern sly byly
p legie. Celkem jich bylo 25 (asi 6000 mu). Dleitou soust msk
armdy byly pomocn jednotky, mustvo tvoili svobodn mui msk e,
kte ale nebyly mskmi obany. Za csastv dostalo i hlavn msto e
ozbrojenou posdku. Tvoilo ji 9 tzv. pretorinskch kohort (asi 500
vybranch mu). Tyto jednotky byly k csaov ochran a z jejich ad
pochzela i csaova osobn ozbrojen garda. Ve mst byly jen 2 kohorty a
ostatn byly umstny v jeho blzkm okol. Od roku 2 p. n . l. veleli
pretorinm dva prefekti, kte zaujali pedn msto na csaskm dvoe.

msk setnk

Hospodstv

Velk pozornost vnovna financm. Zavedl nkter nov dan ve snaze poslen zdroj sttnch
pjm (nap. ptiprocentn da pi pevzet ddictv nebo pi proputn otroka na svobodu). Byla
zzena edn csask pokladna, ale i nadle fungovala pokladna sttn. Hlavnm zdrojem pjm
csask pokladny se staly csask provincie.

Vergilius a Horatius
Oba dva zaali svou umlecko drhu ji na sklonku republiky. Byli zasaeni, jako ada jinch,
obanskmi vlkami po Caesarov smrti a byli nuceni hledat si svou osobn cestu, kter je zavedla a
na dvr Augusta, kde psobili jako jeho dvorn bsnci.

Stavebn innost v m
V nov epoe mskch djin se stavebn innosti dailo. Na Palatinu si csa vybudoval
rozshl palc a pod Kapitolem zaloil nov frum, kter dostalo jeho jmno. V letech 13 a 9 p. n. l.
dal vystavt v m honosn olt bohyni Mru.
Na stavebn innosti v m se podleli i jin osobnosti csaskho dvora. Nap. Agrippa
nechal vystavt znm chrm Pantheon, kter se po sv pestavb v Hadrinov obdob zachoval
v tm neporuen antick podob a do dnen doby.
172

msk e: provincie a zahranin politika

Vznik principtu vytvoil nov podmnky pro rozvoj cel msk e. Provinciln oblasti
tvoily stle zetelnji hospodsk zzem impria, zatmco Itlie zaala ustupovat do pozad, i kdy
si navenek udrovala vznam jako politick centrum e.

Sprva provinci
Pomry v provincich byly dleitou strnkou vnitn politiky. Sprvci provinci dostvali
stanoven plat, m se vytvely pedpoklady k tomu, aby se sousteovali na vkon svch
povinnost dslednji, ne bylo bn za republiky. V ele sentnch provinci stli bval konzulov
nebo preatoi, kter do funkc uroval sent. Csask provincie spravovali z csaova poven csat
mstodrc.
Mezi jednotlivmi provinciemi byly znan rozdly. Podstatn se liily pomry v zpadnch
provincich od provinci lecch na vchodu. Zpadn zem bylo na celkov vy hospodsk i
kulturn rovni.
Dky Augustovi dolo k upevnn msk moci i uvnit impria. astnil se taen proti polodivokm
kmenm v SZ sti Hispnie. Ovldl pln alpsk oblasti na S Itlie, kter byly do t doby v moci
horskch kmen.
Zahranin politika
Augustus chtl posunout msk vojensk hranice na msta chrnn prodnmi podmnkami a aby
byly oblasti mimo mskou i pod kontrolou impria.
Tit mskch zjm v Evrop byly hranin oblasti na Rn a Dunaji. spchy v oblasti jin od
Dunaje, upevnili panstv v Raetii, sousedn Noricum pipojili k i jako vazalsk krlovstv a
pannonsk oblast (Z st dnenho Maarska) se stala st impria. Tm se man dostali zkho
styku s germnskm svtem. Expanze Augusta i vi Germnm. Expanzivn akce smujc do
Germnie z dolnornsk oblasti pli namhav, nebezpen a neslibovaly manm trvalej zemn
zisky. V roce 9 p.n.l. pronikla msk vojska a k Labi. Markoman Marobud (vychovan na mskm
csaskm dvoe) il msk vliv v germnskm vnitrozem. Byl dosazen many jako krl
germnskch Markoman a Kvd sdlcch na pelomu letopotu v dnench echch, Morav a
zpadnm Slovensku.
Marobud ale provdl nezvislou politiku. Roku 6 n.l. Augustus podnikl proti Marobudovi vpravu. V
ele vojska stl pozdj csa Tiberius. Pronikli na Moravu, ale museli se vrtit kvli povstn v
Pannonii (potlaen r. 9 n.l.). Nespn i taen Sentia Seturna, ml proniknout z vchodu do
Germnie. V roce 9 n.l. byly v Teutoburskm lese v germnskm vnitrozem zaskoeny Cherusky
vedenmi Arminiem ti msk legie, v jejich ele stl Publius Quinctilius Varus, bval syrsk
mstodrc. Znien mskch legi bylo nejvtm vojenskm nespchem, man se museli vzdt
pln na podmann Germanie. Zbavili moci Marobuda a napomohli svmu chrnnci Katvaldovi.

Parthsk e

173

Problmem impria byly i pomry na vchod.

Parthov a m za republiky
Za vldy syrskho krle Antiocha II. se oddlili od seleukovsk e 2 oblasti: Baktrie a Parthie. V
Parthii se pnem satrapie stal nelnk sktskho kmene Parn Arskes. Po jeho smrti Tiridats
uhjil i v boji se Seleukovci a eky, pijal titul krl krl, tm dal najevo, e se pokld za
nstupce persk dynastie. e ohroovna sousedy a nomdy. Arskovci zaali toit na zpad. Na
zpad roku 90 p.n.l. vstoupili v pm styk s mskou republikou, bojujc tehdy s ponskm krlem
Mithridatem VI. a jeho spojencem Tigranem, kter spojil Arminskou i se zbytky seleukovsk
dravy a na krtkou dobu vytvoil arminskou velmoc. Po porkch obou krl vznikla spolen
hranice obou velmoc, msk a parthsk, tm zaal boj o seleukovsk ddictv. Pokus syrskho
mstodrcho Crassa dobt Mezopotmii (r.53 p.n.l) skonil porkou man u Karrh, parthsk
investice v Palestin ve prospch poslednho hasmoneovskho krle Antigona byla zniena porkou a
smrt parthskho prince Pakora u Gindaru (r.38 .n.l.). man vyuvali spor Arskovc o trn s
rznmi vsledky, ale hranic obou zstal stedn Eufrat. Srie zstala manm, Mezopotmie
Parthm.

Spoleensk d a zzen Parthsk e

ecko Makedonsk kolonizace zpsobila zakldn mst eckho typu a en eck kultury a
zpsobu ivota mezi rnsk kmeny. etina se stala na vchod jednm z hlavnch jazyk. Arskovci
razili mince po eckm vzoru. V 1.stol.n.l. zan obrozen rnsk kultury a stup helnismu. e
byla rozdlena na provincie a vazalsk stty. Parthsk vojsko bylo dobe vyzbrojeno, objevuje se v
nm obrnn jzda a luitnci, kte umli pi jzd stlet dozadu.
Osvojili si jako svou e severozpadn rntinu psanou aramejskm psmem se semitskmi
ideogramy. e tila z tranzitnho obchodu (prochzela j hedvbn stezka spojujc Stedomo s
nou). Umn bylo pod eckm vlivem.Neustl vlky a spory o trn pivodily padek a poslze
rozpadnut e (212 n.l.) a jej konec po povstn perskho knete Ardara (224 n.l.)

Augustus a Parthov
Augustus dval pednost diplomatickmu jednn s Parthy kvli rovnovze sil. O udren mru v tto
oblasti ml Augustus zjem kvli rozmachu dlkovho obchodu (hlavn s vchodem m udroval
styky s Indi). Snaha Augusta obklopit zem e vazalskmi stty s mskm vlivem na panovnka a
aristokracii. Parthsk e se rozvjela jako samostatn sttn tvar bez mskho vlivu.

Augustovi nsledovnci
POTKY

JULIOVSKO

CLAUDIOVSK DYNASTIE

Za Augusta dolo k legalizaci reimu osobn moci, ale nebylo vyzeno nsledovnictv.

174

Ve snaze dt i nstupce Augustus provdl opaten u svch pbuznch k uchovn csask moci v
rod Iuli. Augustus byl tikrt enat, ale neml syna. Z druhho manelstv ml dceru Iulii, kter se
stala manelkou jeho synovce Marka Marcella, manelstv bylo bezdtn. Po Marcellov smrti si vzala
Marka Vipsania Agrippi. Agrippa a jeho dva synov neekan zemeli (12 p.n.l.).

Tiberius Claudius Nero

Byl syn Augustovi tet eny Livie Drusilly, kterho mla se svm pedchozm manelem. Po smrti
Agrippinov pinutil Augustus Tiberia k rozchodu s Vipsanii (dcerou Agrippinovou, s n il ve
astnm manelstv) a nadil mu, aby si vzal ovdovlou Iulii. Iulia ma zstala ciz, to vedlo k tomu,
e byla poslna do vyhnanstv za nezzen ivot. Tiberius odeel do stran na Rhodos.
Po nvratu do ma roku 4 n.l. ho Augustus adoptoval a svil mu moc nad armdou. V roce 14 n.l. ho
uznal za svho nstupce, tm se na trn dostal rod Claudi. Juliovsko claudiovsk dynastie zstala u
moci a do roku 68 n.l.

Vznam Augustova principtu

Snaha Augusta o nensilnou legalizaci vojensk diktatury a osobn moci, aby nenarela na
republiknsk principy. Csastv dokzalo dt i vnitn mr a poslilo jej postaven vi
nemskmu svtu.
msk e obsadila nov zem a snaila se upevnit kontrolu nad sousednmi zemmi. Jej soust
byly germnsk oblasti na dolnm toku Rna, Galie, Hispanie, v Podunaj Vindelicie se sousedn
Raeti a Noricem, Pannonie, Dalmcie, Makedonie, Moesie, ecko, zpadn a severn st Mal Asie,
Kilikie, Srie, v Africe Numidie, provincie Afrika prokonzulsk s Tripolskem, Kyreneika a Egypt.

MSK E ZA PRINCIPTU
(14 284 n.l.)

Upevnn principtu v 1. stol. n.l.

Dynastie Juliovsko claudiovsk

Tiberius
(14 37 n.l.)
Od nstupu na trn musel eit politick a mocensk otzky. Hlavnho pomocnka nalezl v matce Livii
Drusille, kter u za Augusta vystupovala jako csaovna.
175

Na potku vldy vzpoury legi na Rn a na Dunaji vyvolan tkmi podmnkami legion.

Vzbouenci nabdli Germanikovi, Tiberiovu adoptivnmu synovi, csaskou hodnost. Germanikus ji
odmtl. Tiberius se ale nezbavil podezen, a tak ho odvolal od Rna a povil diplomatickm kolem
na vchod. Pi plnn zemel za nejasnch okolnost.
Tiberius byl nucen eit vztah mezi csaskou moc a sentem. Pestaly se schzet volebn lidov
snmy a dosazovn novch ednk do jednotlivch funkc se stalo fakticky csaovou zleitost.
Velk vliv na Tiberia ml velitel praetorin Seianus, kter zadil, aby byly oddly praetorinsk
gardy shromdn na okraji ma do jednoho tbora. Tm velitel praetorin zskali velkou moc v
psoben na csae a jejich rozhodovn. Tiberius nevil sv pozici, proto se vypodal se svmi
protivnky. Zkladem tvrdho postupu byl zkon o urce csaskho majesttu.
Od roku 26 n.l. se Tiberius usdlil na ostrov Capri, odkud spravoval i psemn. Ke kladnm rysm
Tiberiovy doby patila vzorn administrativa v i, zvl v provincich, a promylen hospodaen se
sttnmi prostedky, co se kladn projevilo i v mimodn pznivm stavu msk sttn pokladny.

Caligula
(37 41 n.l.)
Po Tiberiov smrti roku 37 n.l. se stal csaem Germanikv syn Gaius Caesar.
Jmno Caligula (= Botika) dostal od vojk, kdy byl jeho otec velitelem
rnsk armdy.
Caligula

Svou innost Caligula zamil na upevnn csask moci vi sentu. Ten se za jeho vldy zmnil v
bezvznamnou instituci. Za Caligula se upevnil a rozil csask kult. Csa, u nho se projevovaly
znmky lenstv, se pokldal za vtlen boh a vyadoval, aby se mu vzdvaly bosk pocty.

Claudius
(41 54 n.l.)
Caligula, kter pivedl i na pokraj hospodsk katastrofy a byl tm vemi nenvidn, byl
zavradn praetoriny. Ti zrov prohlsili za nstupce jeho strce Claudia. Csa svolil, aby mstsk
ady v m smli zastvat i mt oban z provinci. Claudius tak velmi udloval msk
obanstv, m napomhal k pozvoln likvidaci privilegovanho postaven Itlie v msk i.
Claudius byl tyikrt enat. Manelky se snaily rozhodovat o sttnch zleitostech, zvlt
Messalina a Iulia Agrippina, sestra Caligulova. Agrippina, kter byla posledn Claudiovou manelkou,
se snaila zajistit nslednictv Neronovi, svmu synovi z prvnho manelstv. Podailo se j zapsobit
na Claudia, e mu dal pednost ped Britannikem, kterho ml s Messalinou. Aby mla jistotu, e se
Nero stane csaem, otrvila Agrippina v roce 54 Claudia.

Nero
(54 68)

176

Dky Neronovm rdcm praefekta praetoria Afrania Burra a filosofa Lucia Annaea Senecy - patila
prvn lta vldy ke astnm obdobm e. Po Burrov smrti se zaala mnit Neronova povaha.
Projevovala se u nho krutost, nedvra k okol a jeitnost, kter vystila v nekritick pesvden o
vlastnm umleckm nadn.Roku 55 dal Nero odstranit Britannika a roku 59 dal podmt k vrad sv
matky.
Nespokojenost s vldou csae vyvolvalo systematick
pronsledovn vlivnch osobnost a bezeln vynakldn
sttnch prostedk. Tento odpor stle slil a roku 65 vyvrcholil
pokusem o nsiln odstrann csae. Spiknut veden Pisonem
bylo prozrazeno a jeho inicitoi byli popraveni nebo dohnni k
sebevrad. Mezi tmito obmi byl i Senaca a Petronius (dlo
Satiricon).
Zvren fze Neronovy vldy byla projevem dikatatury
jednotlivce. Sv postaven Nero posiloval rozshlmi
konfiskacemi, ktermi rozioval csask majetek. Podobn
jako Caligula vyadoval Nero bosk pocty a pokldal se za
vtlen Hercula a Apollona, m pispval k upevnn
csaskho kultu. Pesto, e Nero sv odprce vyhlazoval, odpor
proti jeho vld slil. V roce 68 se proti nmu vzbouil Vindex,
mstodrc v galsk provincii, a hispnsk legt Galba. Neklid
se penesl i do Afriky. Sent vyuil pleitosti a prohlsil
Nerona za veejnho neptele. Csa roku 68 spchal sebevradu.

Nero

Flaviovsk dynastie
Neronem vymela juliovsko claudiovsk dynastie, jej pslunci upevnili principt, e ji nebylo
mon uvaovat o obnoven republiky. Nebylo vyeen nstupnictv. Z boje o moc vyel vtzn
Flavius Vespasianus, zkuen vojk a politik, zakladatel nov csask dynastie Flaviovc (69 96).

Vespasianus
(69 79)

Vespasianus
sentu).

Ped prohlenm csaem bojoval jako vrchn velitel s povstalci v

Judeji. Velen svil svmu synovi Titovi. Uinil opaten k
hospodsk obnov impria, pomoc daov politiky a kontrolou
sttnch vdaj se mu to podailo. V upevovn principtu se musel
vypodat s opozic, kter vyadovala obnovu svobody. Rozil
sociln bzi, o kterou se oprala csask moc. Provincim dal
pleitost k tomu, aby se vce uplatnily v msk politice (udloval
jim rzn prva, msk obanstv a svolil, aby se stvali leny

Titus
177

(79 81)
Vespasinv syn, kter dovril porku idovskho
povstn znienm jeruzalmskho chrmu. Za jeho vldy
dolo ke katastroflnmu poru ma a v roce 79 byly
vbuchem Vesuvu zniena ti kampnsk msta Pompeje,
Herculaneum a Stabiae.
Pompeje se podailo zsti odkrt. Dvaj pedstavu o
ivot vysplho obchodnho a emeslnickho msta v Itlii
v 1. stol.n.l. Vbuch Vesuvu a nsledn zemtesen je
popisovno v listech Plinia Mladho. Pompeje byly
zasypny nkolikametrovou vrstvou sopenho kamene a
popela. V 17. stol. byly Pompeje pi stavb vodovodu
nhodou objeveny. Nalezen pedmty jsou uloen v
neapolskm Nrodnm muzeu. Odkryt st Pompej je
dokladem, e stavba mst v msk i mla vynikajc
rove: pravohl s ulic, zsobovn vodou, kanalizace,
monumentln centrum frum, trit, lzn, divadla apod. Zachovn
pekask
soukenick dlny
Obyvatel Pompej
zalit valv.
dvaj pedstavu o emesln vrob. Rekonstruovan domy bohatch oban jsou dokladem ivotnho
standardu vych vrstev mstsk spolenosti.

Domitianus
(81-96 n.l.)
Titv bratr. Domitianova vlda pipomn dobu Caliguly a Nerona.
Neltostn pronsledovn odprc, tvrd politika vi sentu a vymhn
boskch poct.
Za Flaviovc dolo k dalmu stavebnmu rozmachu ma. Dokonen byl
nejvt msk amfitetr, znm Koloseum, kter pojalo kolem 70 000
divk.
Domitianus

Rostla opozice, se kterou se musela potkat flaviovsk dynastie. Opozice

byla motivovna nesouhlasem s konkrtnmi opatenmi i osobnost

uritho csae.

msk e
(v 1. stol. n. l.)
V 1. stol. n. l . nedolo k podstatnjmu rozen mskho zem. Nov oblasti zskali man za
Caliguly v Mauretnii a za Claudia a Nerona v Britnii, kde byla zzena nov provincie. Za
Domitiana se msk panstv v Britnii dle roziovalo. Ve stejn dob se man zmocnili
strategicky dleitho zem mezi Rnem a Dunajem. Na rnsk hranici se man snaili v 1. stol.
udret vojenskou aktivitu, kter vak pinela jen dl vsledky. Trval pipojen germnskch zem
za Rnem a Dunajem zstalo jen teoretickm plnem.
178

Politika vi provincim
M-li se imprium rozvjet, je nezbytnou nutnost provdn celosk politiky. Vnovala se potebn
pozornost provincim, vetn monosti k irmu uplatnn v rmci impria. Tento vvoj byl nezbytn
z politickho i ist hospodskho hlediska. Vtina provinci zaznamenvala politick vzestup
vedouc k dalmu rozvoji mst, emeslnick vroby, mstnho i celoskho obchodu a zemdlstv,
zatmco Itlie prochzela obdobm ekonomick stagnace, take jej oblast se spolu s mem stvala
v rostouc me zvislou na provincich. Spoteba obil v m byla pln zvisl na dodvkch
z Egypta a severn Afriky.
msk politika se vi provincim a mstnmu obyvatelstvu realizovala rozmanitm zpsobem. Na
jedn stran se man pokoueli uplatnit svj vliv v provincich tm, e podporovali sloky mstnho
obyvatelstva, kter byly ochotny spolupracovat s mem. Na druh stran man potlaovali tvrd
vechny pokusy o odboj proti mskmu panstv, k nim v provincich dochzelo. Tento odpor, kter
vznikal v rznch oblastech v rznou dobu a z rozlinch pin, oderpval manm st sil, je by
jinak byli mohli vynaloit na obranu hranic i na dal vboje. Pesto, e protimsk vzpoury nabvali
v nkterch ppadech nebezpench rozmr, nemohly vst ke svren mskho panstv. Vojensk
pevaha man podporovanch st mstnho obyvatelstva byla dostaten velik, aby po krat i
del dob dokzali vzbouence porazit. Z mench protimskch hnut lze uvst vzpouru v Africe a
v Galii za Tiberia, dal nepokoje vznikly v severoafrick Mauretnii za Caliguly a Claudia a
v Podunaj za Nerona. Nejnebezpenjm protimskm hnutm v 1. stol. n. l. byla idovsk vlka
(66-73 n. l.). Souasn s n probhalo povstn Batak, kter vedlo k protimsk revolt i u dalch
germnskch a keltskch kmen na dolnm toku Rna (68-70 n. l.).

Kolont
V hospodskm ivot Itlie i nkterch provincilnch oblast se zaala v 1. stol. n. l. rozvjet
v zemdlstv nov forma vykoisovn bezprostednch vrobc, kter ovlivnila ve svm dalm
vvoji hospodsk stav msk e. Mal produktivita otrock prce, stejn jako nebezpe vzpoury
otrok vedly k tomu, e majitel statku mli snahu zamstnvat svobodn ne otrock pracovnky.
Toto doporuoval ji v 1. stol. p. n. l. Marcus Terentius Varro ve svm spise O zemdlstv. Prce
svobodnch drobnch njemc pdy, tzv. koln, se stala pro statke vhodnj ne prce otrok.
Od koln dostval statk sjednan njemn.
V prvm stolet mskho csastv se kolont (drobn zemdlsk njem) siln rozil na zem
Itlie. Kolont byl produktivnj ne otrock prce, nebo svobodn pracovnci mli zjem na
rozvjen a zdokonalovn vroby ve snaze o co nejvt zisk z vyrobench produkt. Postaven
koln se vak zhy zaalo zhorovat, tm se pokrokov prvky kolontu nemohly pln rozvjet.
Kolni uzavrali se statki njemn smlouvy, kter byly obvykle ptilet. Jestlie nemohli splatit
stanoven njemn, bvali statkem nuceni, aby setrvali na pronajatch pozemcch i po vypren
smlouvy. O zhorovn ivotnch podmnek koln svdilo jejich rostouc zadluen u majitel
statk. Protoe kolnm psobilo stle vt pote zskat dostaten mnostv hotovch penz, zaalo
se od nich vyadovat njemn v naturlich. V tto form inilo njemn zhruba tetinu sklizn. Od 2.
stol. n. l. byli kolni povinni pracovat urit poet dn ve prospch majitele statku.

179

Od druh poloviny 1. stol. n. l. se kolont il i v provincich. Jeho rozvoj v zpadnch provincich

vytvel v 1. a 2. stol. podmnky ke zven produktivity prce v zemdlsk vrob, souasn s tm
vak dochzelo i k postupnmu zhorovn faktickho postaven koln.

Nboensk vvoj a potky kesanstv

Pes Augustovu snahu o obnovu tradinch staromskch
nboenskch pedstav se v i ily rozmanit kulty pochzejc
z vchodnch oblast. Siln se za csastv il kult rnskho boha
svtla Mithry (oblben ve vojsku). Nov pvrence zskvala bohyn
sis, maloasijsk mtick hrdina Attis a bohyn Kybel, semitsk Baal
aj. Spolu s tmito kulty nabval na vlivu i judaismus, kter se od
pohanskho nboenstv odlioval svm zsadnm jednobostvm.
Monoteistick charakter judaismu nedovoloval idm vzdvat bosk
pocty mskm csam, stavl tm idy do politick opozice vi
csaskmu reimu. V 1. stol. n. l. se siln rozmohla vra ve vtn
budoucnosti, v zzraky a v nadpirozen zsah, kter zbav svt vech
jeho nedostatk a utrpen. Vra ve vykupitele (mesie) byla siln
zakoenna prv v Judeji, kde byl jeho pchod ohlaovn dlouhou
adou prorok.

Tacitus jako prvn informuje o

pronsledovn kesan
v m.

Vru v jednoho boha a v pchod mesie mlo s judaismem spolen i kesanstv. Styn body
mezi ranm kesanstvm a judaismem byly tak siln, e oba smry lze v nkterch ppadech tko
odliit. Sami man pokldali kesanstv pvodn za jednu z idovskch sekt. Koncem 1. a
potkem 2. stol. n. l. se kesanstv vyvinulo v samostatn smr.
Pvrenci kesanstv tvoili zprvu drobn obce uvnit jednotlivch mst. Mezi kesany byli zprvu
zastoupeni pedevm pslunci nich spoleenskch td (mstsk chudina, otroci, apod.). Tyto
vrstvy masov pijmaly mylenku o pchodu spasitele, kter odmn spravedliv a potrest bezprv.
Symbolem vech pin socilnch i jinch kivd pro n byl m, peduren k zniku a tvrdmu
potrestn. Postupn se v kesanstv zaal prosazovat nzor o formln rovnosti vech lid ped
kesanskm bohem.
Podle zprvy historika Tacita dolo v roce 64 n. l. k prvnmu pronsledovn kesan. Toho roku
byla velk st ma zniena porem a v m se ily povsti, e por dal zaloit sm csa Nero.
Aby se zbavil podezen ze hstv, obvinil Nero ze zaloen poru kesany. Zaten byli trestni
uplenm. Pozdj crkevn tradice udlosti roku 64 n. l. zveliila. V Neronov dob nebylo
kesanstv ideov a organizan jet jasn odliiteln od judaismu. K historicky zachytitelnmu
pronsledovn kesan dochz od 2. stol. n. l.
Prvn stolet n. l. bylo pro kesanstv obdobm, kdy si kesan ujasovali svj vztah k jinm
nboenskm smrm a kesansk skupiny si vytvoily zklady vnitn organizace, je jim
umoovala jistou ochranu proti zsahm ze strany mskho sttu, dvala jim souasn i monost
roziovat sv ady o nkdej vyznavae jinch nboenskch smr.
180

Vrcholn rozkvt msk e v 1. polovin 2. stol. n. l.

Adoptivn csai
(96-161 n. l.)
Obdob, je nsledovalo po Domitianov smrti a trvalo zhruba do poloviny 2. stol. n. l., lze oznait
jako vrcholnou fzi principtu. e byla v t dob hospodsky a politicky natolik upevnna, e v n
nedochzelo k velkm vnitnm otesm. Vrazem tto situace byl rozkvt provinci i vrcholn
zemn rozmach impria.

Marcus Cocceius Nerva

(96-98 n. l.)
Sm pvodn sentor, byl zvolen za csae sentem jako sedmdestilet staec. Obnovil dobr vztahy
mezi csaskou moc a sentem. Podailo se mu zavst znovu podek do politickho ivota. To bylo
pinou, e sent, jeho pvrenci i irok vrstvy civilnho obyvatelstva v nm spatovali obnovitele
star svobody sentu. Tehdej i pozdj historiografi byl povaovn za idelnho csae.
Nerva zavrhl dynastick princip v obsazovn csaskho trnu. Bez ohledu na pbuzensk vztahy
vybral podle svho uven nejshopnjho ze znmch vojenskopolitickch initel a peduril jej za
nslednka trnu tm, e jej adoptoval. Ve snaze zskat si armdu, kter nebyla naklonna vzrstu moci
sentu, pijal za vlastnho Marka Ulpia Traiana, oblbenho jak mezi vojky, tak i v sentorskch
kruzch. Traianus (98-117) byl prvn provincil (pochzel ze star italsk rodiny usazen v Hispnii)
na csaskm trn a souasn i prvn z ady adoptivnch csa, k nim dle pat Publius Aelius
Hadrianus (117-138), Antoninus Pius (138-161) a Marcus Aurelius Antoninus (161-180).
Antoninus Pius a jeho nslednci Marcus Aurelius a jeho syn Commodus (180-192) se bn oznauj
jako antoninovsk csask dynastie.

Csask administrativa za Traiana a Hadriana

Traianus pat k nejvtm osobnostem cel csask doby. Jeho snahou
bylo dodrovat pevn podek uvnit e a zajistit j pevn postaven ve
vztahu k okolnmu barbarskmu svtu. Za Hadriana dochz k zatlaen
proputnc z vlivnch sprvnch mst. V jeho dob pedstavoval
csask dvr sloit organismus, kter byl schopen operativn
spravovat imprium. Csask dvr se dlil na adu kancel (nap.
kancel na shromaovn korespondence, na hospodskou sprvu
csaskho majetku, apod.).

Marcus Ulpius Traianus se narodil

r. 53 nebo 56, pochzel z mskch
rodi, usedlch vak v
hispnskm mst Italica.

Dobudovn csask sk sprvy za Hadriana bylo poslednm

stupnm vnitnho vvoje principtu. Csaova rozhodnut v t dob
fakticky nabvala moci zkona, sent si naproti tomu navenek sice stle
181

udroval dvj psobnost, ale jeho rozhodnut byla asto jen formln. V tto dob byl sepsnm
znmch praetorskch edikt Hadrianem poven prvnk Lucius Salvius Iulianus, edikty pot shrnul
do tzv. vnho ediktu.

Armda a zahranin politika: Za Traiana byla msk armda poslena. Traianus sm nabyl
znanch vojenskch zkuenost ji v dob, ne se stal csaem. Vnoval pozornost strategicky
vznamnm psmm na okraji e na Rn, Dunaji a na vchod. Vlen vpravy
v dolnodunajskm prostoru na potku 2. stol. skonily pipojenm nkdejho dckho krlovstv
k i (106 n. l.). man se tak zmocnili dleit oblasti s velkm nerostnm bohatstvm. Dck zlat
doly se staly novm zdrojem csaovch pjm. Roku 106 pipojil
Traianus k i nabatejsk krlovstv (dnen Sinajsk poloostrov) a
oznail toto zem jako provincii Arbii. spchem skonilo i
stetnut man s Parthy (114-117), kter vedlo k pemn Armnie
v mskou provincii. Novmi provinciemi na vchod se staly i
Asrie a Mezopotmie. msk imprium tm nabylo nejvt rozlohy
ve svch djinch. Tento spch vak byl jen krtkodob. patn
zdravotn stav piml traiana k nvratu z vchodnho taen, pi
zpten cest csa v Kilikii zemel.
Hadrianus se vak zekl Traianovy expanzivn politiky. Pipustil,
Hadrianova busta
e Mezopotmie a Asrie pestaly bt soust impria, a stejn tak i
Armnie, nad n si man udrovali jistou kontrolu jakoto nad vazalskm zemm. Msto vboj
Hadrianus peoval o zabezpeen stvajcch vojenskch hranic e. Uinil tak zejmna v Britnii, na
Dunaji a v severn Africe.

msk pomez (limes Romanus)

Bylo vojenskou (nikoli politickou) hranic impria. Jeho clem bylo chrnit i ped nenadlm
tokem ze sousednho zem. Umoovalo vak manm i kontrolu pohyb barbarskch kmen
v pilehl oblasti.
Limes Romanus bylo zvisl na ternu jm probhalo. Podle monost se opralo o n tok
(Dunaj, Rn), podl nho byl zzen systm vtch i mench tbor. Mezi nimi byly vystavny
pozorovac ve. V nkterch ppadech byla obrana zeslena pkopem a navrenm valem. V severn
Africe bylo osou pozemnho psma umle vybudovan dlouh pkop s valem.
Antoninus Pius se snail dle upevovat hranin psmo a udrovat msk vliv hlavn
diplomatickou cestou. V jeho dob man dosadili vazalskho krle i germnskm Kvdm, sdlcm
na zem dnenho zpadnho Slovenska

Provincie
Hospodsk tit impria leelo v provincich. Rostl i vliv provincil ve sprv e. V sent
pibvalo sentor pochzejcch z provinci a rovn na csaskm dvoe se vt mrou uplatnili lid,
kte vyli z provincilnho prosted. Patil k nim i jeden z nejschopnjch Traianovch vojevdc,
182

Lusius Quietus, pochzel z Mauretnie, na potku Hadrianovy vldy byl vak popraven, protoe se
dajn pokusil o spiknut, kter mlo odstranit novho csae.
Dleitost, kterou mly provincie v celkovm rmci mskho impria, dosvduje okolnost, e
Hadrianus strvil tm polovinu sv vldy na dlouhch cestch, nebo se chtl osobn pesvdit o
situaci v i. Svou pozornost sousteoval asto na vojensk problmy.

Zemdlstv. Kolont
Ve vtin provinci mlo z hospodskho hlediska velk vznam zemdlstv. Rozvjelo se vtinou
na zklad kolontu. Pitom se vak postaven koln zhorovalo, hlavn v dsledku rostoucho
zadluovn, co se nutn odrelo v poklesu jejich zjmu o zemdlskou prci. I v rodnch
oblastech zanala st pdy leet ladem, nebo se zvyoval nedostatek pracovnch zemdlskch sil.
Nepodailo se jej odstranit ani Hadrianovm opatenm, kter dovolovalo okupaci neobdlan pdy.
Nejvnosnj pda byla soustedna v rukou csae.

Provinciln msta
Vrazn se projevil vzestup provincilnch mst. Traianus vystihl jejich vznam a usiloval o to, aby
se i v mn vyvinutch oblastech, utvely podmnky k jejich rozvoji. Hadrianus tede podporoval
eck msta (hlavn Athny), v Thrkii zaloil osadu Hadrinopolis, v Egypt zaloil Antinopolis.
V provincilnch mstech se rozvjela emesln vroba i mstn a celosk obchod, stavly se
silnice, mosty, akvadukty. Vynikajc rovn doshla vstavba provincilnch mst i po strnce
architektonick. Ve mstech byla zzena pravohl s silnic, centrum msta leelo zpravidla v jeho
stedu, v centru se protnaly dv hlavn mstsk ulice.
Msta se stala hlavnmi ohnisky romanizace provincilnho
zem. ila se latina, kter zatlaovala mstn jazyky.
Obyvatel mst usilovali, aby se vyrovnali manm i po prvn
strnce. Vedle mst, jejich obyvatelstvo mlo msk obanstv
(municipia a kolonie), existovala ada osad, kter toto prvo
dosud nemly (tzv. civitates). msk obansk prvo se ve 2.
stol. znan ilo a romanizace se tm urychlovala.
V ele mst stli voleni pedci tzv. dekurioni, snaili se o
povznesen svch mst, na tento el vnovali znan finann
stky. Svou loajalitu dvala msta najevo tm, e stavla
csask sochy.
V provincich dochzelo i nadle k protimskmu odporu.
Hadrinova brna v Athnch
Vn nepokoje vznikly v Judeji, kde povstn veden Bar
Kochbou (132-135) nabylo zvl nebezpench rozmr. Antoninus Pius musel potlaovat
protimsk odpor v Egypt a v severn Africe.

183

Itlie a m
Hospodsk vvoj Itlie
Ve srovnn s provinciemi stagnoval. Italsk zemdlstv bylo schopno krt jen zsti spotebu
italskho obyvatelstva a m, kter se stal milinovm velkomstem, byl pln odkzn na dovoz
potravin. Ve snaze zabrnit tkostem pi doprav obil ze zmo (hlavn z Egypta a severn Afriky)
vybudoval Traianus v Ostii, je leela u st Tiberu a zprostedkovvala styk ma s moem, nov
pstav, jen ml odpovdat zvenm potebm mskho dovozu.
K een socilnho problmu v Itlii ml napomoci i tzv. alimentan fond zzen Nervou a
udrovan i jeho nstupci. Z tohoto fondu byly poskytovny pjky drobnm a stednm vlastnkm
pdy a z rok plynoucch z tchto pjek byli pak podporovni nezletil a nezaopaten sirotci.

Msto m
Za csastv se podstatn zmnil zejmna vzhled stedn sti msta, nebo vtina csa se ji snaila
obohatit monumentlnmi stavbami, nap. Augustus, kter nechal vystavt nov nmst, nsledovali
Vespasianus, Domitianus, Nerva a zejmna Traianus (Traianovo frum).
Palce csa a velkorys veejn stavby kontrastovaly s peplnnmi a nehygienickmi inovnmi
domy i prostmi stavenmi, v nich ili mn majetn man a chudina. V m panovala vysok
mrtnost, zvlt v nich vrstvch, en epidemi i rst zloinnosti. V m il velk poet cizinc,
zvlt ek, Orientlc a Gal. Mezi mskm obyvatelstvem se ily vchodn kulty a rozmhal se
nboensk fanatismus. Pozornost lidovch vrstev odvdly od socilnch problm hry
v amfitetrech a v circch podan csaem. Ostrou kritiku ivota v csaskm m vyslovil bsnk
Decimus Iunius Iuvenalis (asi 58-138 n. l.) ve svch Satirch. Stinn strnky ivota v m vedly
nkter bohe k tomu, e se uchylovali do venkovskch sdel (vill)

Nboenstv
Nboensk ivot vrcholnho principtu byl ve znamen dalho en vchodnch kult v Itlii a
v zpadnch stech e a postupnho rozvoje kesanstv.

Rzn ideov proudy v kesanstv

Kesanstv bylo propagovno pomoc evangeli (teologick popisy Kristova ivota) a epitol. Prav 4
evangelia Marek, Matou, Luk a Jan. Vznik po roce 70 n. l.
Epitoly = nboensk traktty jednajc o problmech etickch, liturgickch apod. ve form dopisu
urenho jednotlivci i skupin vcch. 1.-2. stolet n.l.
Vedle oficilnho smru pedstavovanho crkv, se objevuj nzory o spojen kesansk ideologie
s eckou filozofi. Kesanstv ve svm potku tedy netvoilo jednotn mylenkov a organizan
smr.

184

2. stol. n. l. dokonen vbru teologickch text(zejmna evangeli a epitol) pokldny za

veobecn zklad kesanskho uen Nov zkon. Texty, kter nebyly v tomto vbru byly crkv
oznaeny za podvrh (apokryf). Vedle Novho zkona zstal zkladem kesanstv i idovsk Star
zkon.

Markomansk vlky a prvn projevy krize e a Marcus Aurelius a Commodus

161-180

Marcus Aurelius

166-181

markomansk vlky a prvn projevy krize impria

180-192

Commodus

Za vldy Marka Aurelia a jeho syna Commoda trpl m vnmi vnitnmi i zahraninmi
komplikacemi. Celkov krize impria se projevila v sociln-ekonomickm ivot e. Hospodsk
stabilita e byla naruena v dob, kdy man vedli boj proti vnjmu nepteli na vchod i severu
impria.

Marcus Aurelius. Vlka s Parthy

Soupeem na vchod byla pro m parthsk e. Vedenm proti n byl poven Lucius Verus,
adoptivn bratr Marka Aurelia, kter byl a do sv smrti spoluvladaem. Poprv dolo k rozdlen
csask moci = jedin csa nemohl zvldat vechny problmy se sprvou e.
166 n. l. spolen triumf obou csa, taktick krok manm ml zabezpeit klid zbran na
vchod a napomoci k tomu, aby mohly nasadit sv sly na jin front.

Markomansk vlky
166 nepokoje na stednm Dunaji markomansk vlky.
Markoman (sdlc na zem dnench ech a Moravy) nebyly
jedinm kmenem, kter se astnil vlky. Bojovali zde proti
manm Kvdov, Vandalov, Langobardi, Hermundui a
sarmatsk kmeny, ijc na stednm a vchodnm Slovensku.
mskou bojeschopnost ovem brzdila hospodsk krize.
Kolni, utlaovan sprvou statk a omezovan ve svch
osobnch prvech, ztrceli zjem na obdlvn pdy. Jejich
zbdaovn, rst pozemk lecch ladem a nedostatek
zemdlskch pracovnk byly hlavnmi dsledky padku
185
Marcus Aurelius umel v roce 180 ve
Vindobon (dnen Vde)

zemdlsk vroby. Probhajc vlky ztovali chod obchodu a emesel. Objevuj se mince s menm
obsahem drahho kovu. Nedostatek pracovnch sil v zemdlstv se snail eit Marcus Aurelius tm,
e v pohraninch oblastech usazoval zajat Germny a dval jim obdlvat pdu jako kolnm.
172-175 obnoven akceschopnosti a zahnn tonk z mskho zem (po Verov smrti vedl
many sm Marcus Aurelius).
175 uzaven mr, klid ovem jen doasn.
Ve stejn dob zasahuj man v Galii a v severn Africe. V Egypt protestovali Bkolov
(pastevci ni vrstva egyptsk spolenosti) proti tkmu socilnmu postaven. Zprvu mli
spchy, avak po pchodu mskch posil bylo povstn potlaeno.
176 Marcus prohlauje svho syna Commoda za spoluvldce.
177 opt boje na Dunaji, titm boj proti Germnm se stalo dnen slovensk zem severn od
Dunaje.
179/80 man doshli prostoru dnenho Trenna, kde na zem osady Laugaritio pezimoval oddl
legie v potu 855 mu. Na oslavu dosaenho vtzstv vytesali vojci npis, kter je dodnes
zachovn na skle trennskho hradu. Velitelem tto jednotky byl msk dstojnk Marcus Valerius
Maximianus.

Commodos
(180-192 n. l.)
Po smrti svho otce se snail co nejrychleji uzavt pijateln mr s Germny. Mr, kterho bylo
dosaeno podplcenm germnskch nelnk, byl jen teoreticky mskm vtzstvm. man sice
dostali zpt pebhlky a zajatce, ale sami se zkali dalch vboj na stednm Dunaji.

KRIZE

MSK E VE

3.

STOL N. L.

193-211

Septimius Severus; obnova podku v i

212

konstituce csae Caracally o udlen obanstv svobodnmu

obyvatelstvu v i

235-268

rozvrat v i; krize 3. stolet

270-275

Aurelianus; obnova jednoty e

186

Po Commodov smrti dolo k ostrmu boji o moc, v jeho prbhu se ve veden e vystdalo
nkolik mlo vznamnch csa. Zmaten situace byla vyeena nastolenm zkuenho vojenskho
velitele Lucia Septimia Severa.

Dynastie Severovc

Septimius Severus
(193-211 n. l.)
V poped jeho pozornosti byla armda, nebo si byl vdom jejho vznamu pro upevnn csask
moci. Snail se poslit csaskou administrativu a centralistick postaven svho dvora, na nm se
uplatovali i vznan prvnci. Vsledkem bylo zpesnn ady prvnch pojm. Vznanm rysem
jeho politiky byla okolnost, e se orientoval na loajln mstsk pedky, kdeto sent byl zbaven
vlivu. Jeho vldu lze pokldat za obdob, ve kter byly na pechodnou dobu pekonny nsledky
hospodsk a zahraninpolitick krize.
Za jeho nstupc vak znovu dolo k projevm krize, kter po smrti Alexandra Severa (222-235)
nabyla ostrch forem a vyvrcholila za vldy Gallienovy (253-268). Zsluhu o jej doasn pekonn
maj illyrt csai, zejmna Aurelianus (270-275).

Piny krize
Hl. pina: vyerpn monost dalho rozvoje otroksk ekonomiky. Otroksk villy dvaly
optimln pedpoklady k maximlnmu vyuit otrock prce a vytvely podmnky k rozvjen
mstnho i irho obchodu a trhu, na nm se smovaly jejich pebytky. Villy tvoily soust
mstskch zem a jejich majitel zaujmali vznamn msto mezi mstskou honorac. Jednm
z dsledk omezench vvojovch monost tchto hospod. celk byl rst kolontu a velkch domn,
nezvislch na mstsk sprv. Agrrn krize, velk vdaje na armdu, na csask dvr vedly
k padku mny, brzdily rozvoj emesln vroby a mly vliv na omezen monost trhu. Dsledkem
bylo sblen mezi svobodnou chudinou a otroky.
Dalm rysem byl boj o moc veden mezi armdou a sentem o prvo proklamovat csae. Armdn
pslunci mli zjem na zachovn otrokskch vill, kdeto sent se orientoval na rozvoj domn
obhospodaovanch kolny.

Constitutio Antoniniana
212 Septimiv syn a nstupce Marcus Aurelius Antoninus, zvan Caracalla, vydv vnos
(Constitutio Antoniniana), jm se udlovalo msk obanstv vem svobodnm obyvatelm e
(vjimkou byli dediticii mal skupina lid, kter byla podmanna mem). K vydn tohoto vnosu
byl Caracalla veden hospod. motivy, nebo se snail zvit daov pjmy, je plynuly do sttn
pokladny od plnoprvnch oban.

187

Honestiores a humiliores
V severovskm obdob se zaaly prohlubovat sociln rozdly. Zatmco urozen vrstvy (honestiores) se
tily z rozmanitch vhod, neliilo se postaven nich sloek (humiliores) v uritm ohledu pli od
ivotnch podmnek otrok. Navc od 2. stol. n. l. se zlepilo prvn postaven otrok. Zejmna bylo
omezeno svvoln tlesn trestn, pop. zabjen otrok.
Podobn jako za markomanskch vlek byla i za nstupc Septimia Severa situace komplikovna
tkostmi na vchod a na Dunaji. Situace se piostila za Alexandra Severa.

NOVOPERSK (SSNOVSK)

Za Alexandrovy vldy dolo na vchod k upevnn persk e zsluhou ssnovsk dynastie. Persk
kne Ardar z rodu Ssnova vyuil padku parthskho sttu a spor o trn a stal se vldcem nov
e. Pipojil dal zem a obnovil achaimenovskou i ve vt sti jejho pvodnho rozsahu.
K ssnovsk i patil cel rn, Babylnie, valn st Stedn Asie a nkter sti arabsk oblasti.

Zahranin politika
V zahranin politice usilovali o zem umoujc pstup ke Stedozemnmu a ernmu moi, kde
soupeili s many. zem Armenia, Srie, Mal Asie a oblast jin od Kavkazu.
Nejspnjmi panovnky byly pr I., kter porazil a zajal s celm mskm vojskem csae
Valeriana (r. 260) a obsadil Srii a velkou st Mal Asie, a apr II., kter spn bojoval proti
manm v Mezopotmii. Naopak nejvtch ztrt utrpli proti mskmu csai Diocletianovi, kter
zskal velkou st kurdskho zem (r. 279).

Vnitn politika
Vnitn politika Ssnovc eila vztahy k mocn lecht, zabvala se
podporou hospodskch a vrobnch innost (emesla, obchod, daov
soustavy, doprava atd.). Zarathutrovo nboenstv se stalo sttnm
nboenstvm rnsk e. Vedle nho se v i ilo i kesanstv, ale jeho
stoupenci byly krut pronsledovni jako domnl exponenti msk politiky.
Znan vliv mli id, ale ani oni se nevyhnuli pogromm fanatickch mg.

Literatura
Dochovala se ve zbytcch. Pat k nim nadpisy krl, fragmenty manichejskch

Zarathutra (lat. Zoroaster) bv

zobrazovn jako vousat mu se
slunenm kotouem kolem hlavy.

188

knih, peklady dl buddhistickch a kesanskch. Z pozdjch dob stedovku se zachovaly opisy

dl, vztahujcch se k zarathutrovsk nauce. Umn palcov stavby, letohrdky, sochy, malby, ezy
v drahokamech, vzdoby a interiry zmk.

Spolenost
V ele stl krl krl, kolem nj se soustedil dvr, hodnosti, sluebnictvo, harm, lechta, sedlci,
emeslnci, kupci, chudina a otroci. V hospod. ivot se stdaly doby rozkvtu a padku. Idelem
krlovskho dstojenstv byl panovnk spravedliv, kter se zastval prv svch poddanch. Persk
e se svmi idely a polit. mylenkami stala vzorem pro vechny orientln stty.
Vznik novopersk e znamenal definitivn konec mskch pln na rozen hranic na vchod.
Alexander Severus se pokusil dobt vchod ovem bez spchu. Jeho nstupcem na mskm trnu se
stal Maximinus Thrax. Jeho vldou (235-238 n. l.) zan hlavn obdob krize impria.

Vyvrcholen krize
(235-268 n. l.)
Sent stle bez vznamnjho vlivu, proklamace csa stle zleitost armdy. Ovem jej akce jsou
spontnn, nejsou koordinovny s iny vojska lecho v jinch koninch e (vojensk anarchie).

Hospodsk a sociln krize

V zemdlstv byl nedostatek pracovnch sil a kolni, zatovni vysokmi dvkami od statk a
vojska prochzejcho pes pozemky na kterch pracovali, opoutli sv statky,aby unikli tkm
ivotnm podmnkm. Krize ovem byla i ve mstech. Pokles zemdlsk i emesln vroby se
projevoval v zsobovn, ve stoupn cen, v nedostatku hodnotnch penz a v rstu inflace. Mince
ztrceli relnou hodnotu kvli poklesu obsahu drahch kov. Objevuj se i pote pi transportu zbo
z jedn oblasti do druh. Zdraen samotn dopravy a ohroen bezpenosti na silnicch byly dalm
faktorem krize. Lupii (kolni a otroci) pepadvali na silnicch vozy a tm se mstili za utrpn pko.
msk apart uplatoval vi nim tvrd tresty.

Centrln csask moc

Byla oslabena zanajcmi projevy o autonomii i separatistickmi snahami o oddlen od e.
Majetn vrstvy (bohat kupci a statki) ztrceli zjem na existenci jednotnho impria. Za tohoto
stavu nebyly mon vboje proti Germnm i Peranm.

Gallienus a rozpad e
Od roku 260 vldl Valerianv syn Gallienus, kter byl od roku 253 otcovm spoluvladaem. Poslil
akceschopnost msk armdy vysok dstojnick msta svil zkuenjm jezdcm (do t doby tyto
189

msta obsazovaly vlivn sentoi) a jzdu opatenou tkou vzbroj uinil pmou soust armdy.
Ovem tato opaten nevedla k vraznjmu poslen impria. Naopak, jeho doba znamenala padek
csask moci.
Zvan udlosti se odehrli v Galii, kter se v roce 258 osamostatnila pod vedenm Marka Cassiania
Postuma. K nmu se pot pidali i Britnie a Hispnie. Vznik galskho csastv odpovdal zjmm
mstn aristokracie, kter nechtla setrvvat v i veden Gallienem. Ovem zstal bez vlivu na
postaven nich socilnch vrstev. Tak se stalo, e v 60. letech se zaalo
rozvjet sociln hnut v ele s bagaudy zchudlm venkovskm
obyvatelstvem.
Dalm problmem pro m byli pronikajc Gtov, kte pronikali do
Mal Asie a do ecka.
Zvan dsledky mla pro m tak smrt sprvce vchodnch oblast
Odaenatha. V jeho funkci ho vystdala jeho ena Znobi, kter tak
nechtla bt podzena mu a svou moc doshla toho, e uinila
vchodn oblasti spolu s Egyptem nezvisl a prohlsila se za krlovnu
pout. mu se tak uzavely hlavn obchodn cesty na vchod.

Gallienus zbooval divadlo,

literaturu a filozofii. I kdy byl
ortodoxn pohan, rozhodl se
nepronsledovat kesany.

Obnoven jednoty e Aurelianem

(270-275 n. l.)

Zsluhu o obnovu jednoty a podku v i si zskal csa Aurelianus. Spojil galsk csastv opt k i
(galsk aristokracie se nedokzala vypodat s bagaudy) a zbranmi porazil Znobii a tak pipojil
vchodn zem k mu. K Aurelianovm spchm pat tak zahnn germnskch Alaman, kte
pronikli a do Itlie, a Gty, kte byli v Pannonii. Tkosti na Dunaji ho donutily k vyklizen dckho
zem.
Nechal vybudovat nov mohutn hradby kolem ma, kter jsou dodnes dochovan. Tak se snail
zlepit celkovou hospod. situaci zpevnnm msk mny.
Aurelianovou zsluhou se obnovila jednota e na zpad i na vchod, ale piny, kter krizi
zpsobily odstranny nebyly. Stle nebyla vyeena sociln-ekonomick situace a pomry
v pohrani.

Kultura a nboenstv
Krize 3. stol. se projevila i na kulturnm poli. Literrn tvorba nese znaky stagnace a padku. Pouze
potek severovsk doby naznail monosti pro rozvoj kultury. m byl obohacen o palc na Palatinu
a na mskm fru vybudovn vtzn oblouk. Z vdy je dleit rozvoj prvnho odvtv, k nmu
dolo v dob Septimia Severa.

Nboenstv a filosofie, pohansk filosofie, kesanstv

190

Doba je typick vyhrocovanm vztahem mezi kesanstvm a pohanstvm. Mezi pohany se zaal
objevovat kult boha Slunce, kter byl rozen po celm zem e a pro svj univerzln charakter
ml pedpoklady stt se spnm konkurentem kesanstv. Byl podporovn i samotnm Aurelianem.
Pohansk filosofie se vyvjela smrem ke krajnmu mysticismu. Nejvraznjm pedstavitelem byl
ek Pltnos. Zkladem jeho uen byl platnismus, obohacen o prvky stoicismu. Negoval spojen
mezi jednotlivcem a hmotnm svtem.
Kesanstv bylo nadle pronsledovno. To nebrnilo ovem jeho dalmu en, upevovn crkevn
organizace a rozvjen kesansk tvorby. Dla byla reakc a obranou proti pomluvm ench odprci
a tak se zabvaj argumentac proti pohanskm nzorm a zsknm novch pvrenc. Kesansk
vtvarn umn znme z vzdob sarkofg a katakomb. Na stnch jsou zobrazeny biblick vjevy.

Csask vlda a msk e za principtu (Shrnut)

V 1. st. n. l. se upevnila csask moc. Byly zde pokusy o obnovu republiky, ale nemly vt vznam.
Opozice vznikl v pozdj dob byla namena proti jednotlivm panovnkm a nikoli proti
csaskmu systmu. Zvanou slokou vnitn politiky bylo vytvoen fungujc administrativy. Byl
zen csaem a jeho radou, ale pozdji byl tak vyvinut, e mohl po uritou dobu fungovat i samostatn
a zabezpeovat tak vnitn chod e. Za Traiana nabyl msk stt nejvt rozlohy. Rozkldal se na
zpad od Rna a na jih od Dunaje spolu s velkou st Britnie a s dckm zemm severn do dolnho
Dunaje, severn pobe africkho kontinentu po pout, Malou Asii i vchodn prostory od Kavkazu
po Armnii a ke Kaspickmu moi, Mezopotmii a pilehlou Asrii. Ve vchodnm cpu
Stedozemnho moe leela provincie Arbie a Srie, jej vchodn hranici tvoila Syrsk pou.
Nejvt rozkvt impria spad do vldy Antonia Pia a jeho nejvraznjm rysem byl rozvoj
zpadnch mst. Romanizace se se vzrstajcm vlivem latiny a vzrstem vlivu provincilnch
oban v mskm sentu i v csask vld.
Rozkvt impria je vystdn kriz za Markomanskch vlek. Stagnace ekonomiky a rozklad
hospodsk ekonomiky uvd v chaos cel politick systm, ale i ideov ivot impria. Ztrta
mskho vlivu za stednm Dunajem i na vchod vyvolalo nutnost rozdlit moc mezi dva panovnky.
Za Septima Severa a jeho nstupc byla krize ve svch krajnch projevech potlaena a v nkterch
zemch dolo k optovnmu rozvoji mst.
Roku 235 nastala v i vojensk anarchie, kter trvala a do roku 268. lze ji charakterizovat jako
vrchol krize impria. Nastal hlubok hospodsk padek, zostil se tdn boj, kter nabyl novch
forem, rozkldala se csask moc, je se stvala koist ctidostivch vojevdc a dolo k faktickmu
rozpadu impria. Oddlilo se galsk csastv na zpad a palmrsk krlovstv na vchod.
Teprve Aurelianus znovu obnovil jednotu e a do jist mry upevnil i rozvrcen hospodstv.
Aurelianovi nstupci se snaili pokraovat v jeho politice, ale e byla stle vce vystavovna
rostoucmu tlaku vnjho svta. Staromsk morlka byla zapomenuta, vyznvaly se kulty, kter se
ily z vchodu na zpad a pronikaly do ma. Csask kult se tak rozvjel a nabval novch
rozmr, nkte csai (Caligula, Nero, Commodus) se ji za svho ivota pokldali za vtlen
uritho bostva.
Vrazem postupujcho ideovho rozkladu bylo i en kesanstv, kter vyvjelo hlasatelskou, ale i
literrn innost.
191

Na sklonku doby latnsk vrchol v Evrop zmny. Dochz k postupu msk moci od jihu, expanze
germnskho osdlen od severu a sarmatskch pastevc od vchodu. Ji Caesarovmi vboji v Anglii
(58-50pnl.) byla na zpad posunuta hranice Rnu. V dob Augustov byla k msk hranici
pilenna nov zem v Podunaj a zzeny alpsk provincie Raetie a Noricum, v hlu sevenm
Dunajem a Svou provincie Panonie a dle k vchodu provincie Moesie. man tak zskali kontrolu
nad zemm podl celho toku Dunaje, ji od poloviny 1st.pnl. bylo pod jejich protektortem trck
panstv, kter bylo za csae Claudia pemnno na provincii. Rnsko-Dunajsk hranice se stala dltek
dvou podstatn odlinch prosted antickho a barbarskho. Antick svt pevn organizovan
stt, nov zskan zem. Barbai rodov pokrevn svazky, etnick formy. Vzjemn konfrontace
tchto dvou prosted se stala urujcm vvojem dalch stalet.

Prameny
Roziuje se pramenn zkladna pro djiny Evropy mimo oblast antickch kultur. Vedle
archeologickch pramen i prameny psemn od antickch autor Strabn, Plinius Star, Tacitus,
Ptolemaios, Dion Cassius, Ammianus Marcellinus.

Zkladn charakter dlen

Kombinac vech dostupnch pramen zskvme dokonalej obraz hlavn o vvoji v irokm psu
pi hranicch msk e i vzdlenjch oblast. Skupiny bojovnk se vydvaly na taen za koist,
byl dlkov obchod, antick vliv se il do odlehlch mst, ale i naopak barbarsk svt m ovlivnil.
Star doba msk rozttn barbarsk svt el pevn msk i. Mlad doba msk krize
msk republiky, pvodn rozttn barbarsk svt dosahuje vyho stupn organizanch forem a
zan i rozvracet. U nemluvme o romanizaci, ale barbarizaci samotnho mskho prosted
(pronikn barbar do armdy, hospodstv i sprvy). man je nazvaj svobodnmi lidmi.

Keltov
Stedn Evropa
V dob okolo zlomu letopotu kon jejich samostatn vvoj. Pramen Tacitova zprva o Kotinech.

Britnie
Udren keltskho ivlu. Anglie byla pipojena k msk i za Claudia r.43nl., ale spe jakoby
samosprva, kter se oprala o star kmenov svazky.
Irsko se ocitlo v pln izolaci.
Germni
192

Kolbkou byla jin Skandinvie, Dnsko a pobe Nmecka. Od doby

bronzov v Evrop prodlvaj plynul vvoj. Na konci druhho stolet pnl.
zanaj pronikat do severn oblasti Itlie Kimbrov, Teutoni.
Dlen germnskch kmen:
Jazykov i kulturn na ti skupiny:
1. vchodn st Skandinvie, S st Jutskho poloostrova na vchod
od Odry. Do Polskho Slezska pili kolem pelomu letopotu
Vandalov, v povod Warty Burgundi, mezi Odrou a Doln Vislou se
usadili Rugiov pochzejc asi z JZ Norska. Okolo zlomu letopotu
Thor, germnsk nebesk
se ze vdska pesunuli k st Visly Gtov a jejich pbuzn
bh. Kuje blesk.
Gepidov.
2. severn mlo pramen(jen Tacitova zprva o Suionech). Skandinvie, S Jutsko, vdsko
3. zpadn dleny jet na ti:
I.
Ingveoni pobe severnho moe
II.
Istveoni mezi dolnm Rnem a Veserou
III.
Hermioni nmeck Polab
Germnsk kmeny a man
Zpadn Germni se nejvce stkali s Kelty a pozdji i s many. V dob Caesarovch taen v Galii
stet se svvskm nelnkem Ariovistem, ale Caesarem roku 58pnl. poraen. Nkter Germnsk
kmeny (Tribokov, Nemetov, Wangionov) pronikly za Rn do dnenho Elsaska a dostaly se pod
mskou moc a byly poveni ochranou hranic. Stle hrozc nebezpe vedlo k pacifikaci zem a za
Augusta byla vytvoena nov provincie Germnie. Roku 12pnl. zatoila msk vojska pod vedenm
Augustova nevlastnho syna Drusa na germnsk kmeny pi st Rna a podrobila si je (Frsov,
Cheruskov, Svvov). Roku 9pnl. pronikl Drsus a k Labi, ale umr a dal velen m jeho bratr,
pozdj csa Tiberius.

Markomani a Kvdov - Marobod

Od hornho a stednho Mohanu ustoupilo obyvatelstvo svvskho pvodu. Markomani se pesunuli
do ech.
OBRANN POLITIKA MA
S nmahou potlaen povstn v Panonii vedlo m ke snaze o zabezpeen rnsko-dunajsk hranice
postupnm budovnm opevnn a vojenskmi i diplomatickmi akcemi. Touto politikou se podailo
udret klid a do 2. stol.. Je to doba hospodskho rozkvtu provinci.

POHYBY GERMNSKCH KMEN

Roku 238 podnikli Germni prvn vpd do . provincie Moesie, ve 3.stol. Gtov spolen s Dky a
Sarmaty donutili many k postupnmu vyklizen provincie Dcie.

193

FRANKOV
Tato organizovan moc se objevila ve 3. stol. Jeto souhrnn oznaen pro svaz, kter vznikl
z drobnch kmen znmch v 1. stol. Boje s mem byly na soui i na moi, spchy se stdaly na
obou stranch. Roku 355 vyplenili vznamn msk stedisko-dnes Koln nad Rnem.

SASOV
Kmenov svaz na vchod od Frank, sestvajc z kmen Chauk, Cherusk a Angrivari.

ALAMANI
Kmenov svaz, kter je poprv uvdn roku 213, pozdji jsou nazvni vby. Vpdy do Itlie,
alpsk oblasti i Galie, zniili mnoho mst.

HOSPODSTV A SPOLENOST GERMN

Germ. osdlen zaujalo v dob msk rozshl prostory, je byly domnou Kelt. Germni byli na
nim vvojovm stupni, nsleduje pechod od keltskch oppid k vesnick kultue(vrchov i
zahlouben pbytky). Pevauje zemdlstv-pastectv, vroba byla domcho charakteru. Styky
s many-obchodn, vojensk.

DKO-GETOV
Obyvatelstvo Thrckho pvodu, zaujmajc oblast dne. Rumunska. Velk rozkvt byl konec
1.tiscilet p.n.l.-obchod s Makedoni, eckem, znalost psma. V ele spolenosti byli kmenov
pedci. Koncem 1. stol.n.l. Decebal vytvoil siln kmenov svaz, jeho moc zlomil a Traianus
v bojch (101-106), kdy byla vytvoena provincie Dacie.

Sarmati
OBLAST MEZI RNEM A VISLOU GERMNIE.
Vchodn sti nemsk Evropy Sktie, pozdji Sarmatie. Sarmatsk kmeny ve
2.stol.p.n.l. do tto oblasti postupuj z povolsko uralskch step a zpsobuj padek sktsk moci.
Sarmati koovn kmeny pastevc rnskho pvodu ( kon, ovce,). Pohybuj se od
step v Piernomo a po doln Dunaj a uherskou ninu.Sdlit vystavli pouze v oblasti
dolnho Donu a Kubn. ili pod stany a na vozech. Kulturn a hospodsky zaostalej. Seznamuj
se s eckou kulturou ( obchodn styky s eckem, mem, Egyptem, Parthskou , Indi i nou ) =
odtud importy v hrobech vldnouc vrstvy Sarmat.
Bojovn a obratn jzda Sarmat se podlela na germnskch vpadech proti mu (
Gotsk, Markomansk vlky, ). V tchto bojch kmenov svazy Roxolan nebo Jazyg na dolnm

194

Dunaji. V prbhu Sthovn nrod Sarmati miz ze scny. Jejich potomci a potomci Alan jsou
dnen Osetinci, ijc na Kavkaze.
Slovan
Kus informace o tomto etniku. Zprvy od Tacita i Ptolemaia o Venetech z Povisl.
Pravdpodobn se vyskytovali mezi Odrou a Dnprem. V oblasti jsou znm kultury popelnicovch
pol:
a) Kultura przeworsk stedn a jin
Polsko ( 2. stol.p.n.l. a 4.stol.n.l. ). Pouvn
rov pohebn ritus do plochch hrob do jmy i
popelnicovch hrob. Mn ast kostrov pohby.
Kultura pisuzovna bu germnskm Vandalm
nebo prv slovanskm Venetm.
Osady mly sten zahlouben nebo
povrchov pbytky, jsou nechrnn. Pslunci
kultury ij zemdlskm zpsobem ivota ( osada Kalia
na Jantarov stezce , Rudky v jihovchodnm Polsku
zde zbytky 2000 elezskch pec). Kostrov pohby
dokazuj i sociln stratifikaci bohat dary v kamenn
konstrukci hrobu = analogie s gotskogepidskm osdlenm
pvodem ze Skandinvie.
Slovansk ndoba przeworsk kultury
nalezen v Zadowicch v Polsku.
b) Kultura zarubinck severn Ukrajina
po stedn Dnpr ( 2. stol.p.n.l. a 2.stol.n.l. )
pohebit Zarubincy na Dnpru. Charakteristick
ploch pohebit s jmovmi i popelnicovmi hroby a neopevnn osady s povrchovmi a
polozahloubenmi pbytky. Vytlaeni Sarmaty a ernjachovskou kulturou. Pozdnzarubinck
pamtky dokazuj slovansk etnikum v oblasti ze 6. 7. stol.n.l.
c) Kultura ernjachovsk jin lesostepy a stepy na Ukrajin, v Moldvii a
Rumunsku. Od 2. stol.n.l. Nejednotn birituln pohebit s kostrovmi i rovmi pohby.
Nechrnn osady s teritorilnmi rozdly. Stavby jsou povrchov, pravohl i se dvmi a vce
mstnostmi. Na Volyni a hornm Dnstru se objevuj podobn slovansk polozemnice
s pozdjmi typicky slovanskmi. Invent zahrnuje na kruhu robenou keramiku, kovov
nstroje a nad. Vliv na kulturu mla sousedn antick oblast a severn Piernomo. Ve 3. a 4.
stol. je kultura uvdna pod vlivem Got. Na osdlen m podl i na jihu sarmatsk a dko-getsk
obyvatelstvo, na zpad peiv przeworsk obyvatelstvo a na severu obyvatel z doby sktsk.

Baltov
Ps zem od doln Visly pes horn Dnpr a k Volze byl domnou Balt. Osdlen zde ji
od pravku, ale teprve na pelomu letopotu vstoupilo do vyvinut doby elezn. V 1.tiscilet
ped.n.l. se zde zformovalo nkolik kulturnch skupin ( milagrodsk, s rhovanou keramikou,
smolensk, juchnovsk). Spolenm rysem byla men hradit zvan Pilkalnisy chrnn valem a
pkopem napklad s pravohlmi pbytky s klovou konstrukc i s dlouhmi lenitmi stavbami.
Obivou bylo zemdlstv a chov dobytka. Hradit bylo sdlem patriarchlnch obin. Podle Tacita
se zde formovali Aestiov ( pozdj Prusov ), zdatn obchodnci s jantarem i s mskou . Bhem
doby msk vznikaj men leto-litevsk osady. Krom Prus se mn pohebn ritus ze rovho na
mohylov, kde bohat nlezy dokldaj i vy postaven pochovanho.Zdej kulturn skupiny jsou
asimilovny nebo odsunuty postupem slovansk zarubinck kultury.
Ugrofinov
195

Severn oblast Evropskch les od Uralu po zpadn Dvinu zaujmalo ugrofinsk osdlen,
kter se formovalo ji od neolitu. Doba elezn se opozdila a nastupuje a s dobou mskou
v jinjch stech Evropy. Pevauje zemdlstv a pastevectv. V severnch oblastech se ovem
vvoj opozdil na rovni doby kamenn ( Laponci, Nnci).
Archeologickm znakem je keramika s otiskem tkanin ( textiln a rohoovit keramika).
Zpad osdlen pedchdci Estonc a Karel. Na vchod se formuje kultura djakovsk, gorodck a
pjanoborsk ( ta je nejvysplej i kovolitectv ). Obchodn styky jsou il s Balty jako
prostednky s mskmi kupci ( komoditou je hlavn jantar a koeina ).
Nlezy specifickch hrob pravohlch kamennch tarand, ve kterch byl uloen
rov ( mn kostrov ) hrob. K tto konstrukci byly pak pipojeny pkou dal hroby.

POZDN MSK E
( 284 476 n.l.)
Csa upevuje svou moc a stv se uznvanm pnem = Dominus, vech obyvatel e.
Pozdn csask e se tedy oznauje jako Domint. Potek je spojen s nstupem csae Diocletiana
v roce 284. Domint se vyznauje snahou o stabilizaci pomr, uchovn rzu silnho impria,
upevnnm csask moci, armdy a apartu, stabilizac hospodstv. Krize vak pekonna nebyla.
Obdob je dleno na dva asov seky:
a) od ustanoven domintu do r. 395 rozdlen impria na zpadn a vchodn i.
b) Postupn znik zpadn msk e a tvorba barbarskch krlovstv na tomto zem
Prameny
Pozdn historikov. Zjem o strun pehledy z vld csa maj ni hodnotu. Vynik jen
Ammianus Marcellinus, syrsk ek. Byl pohanem a astnil se taen Iuliana Apostaty. Popisuje
djiny od r. 96 do r. 378. Z 31 knih se zachovalo pouze 18 z nich. Popisuje v dobrm svtle csae
Iuliana a klade draz na sv pohanstv.
Od 4. stol. se rozvj kesansk djepisectv. V poped zjmu stly djiny crkve a boj proti
kesanm ( Eusebios Crkevn djiny). Boj mezi crkv = Bohem a blem spodobnil Aurelius
Augustinus v dle O bo obci a Paulus Orosius v Historii proti pohanm. Pohansk ek Zosimos
je pak autorem pehledu djin od Augusta po r.410.
Dalmi prameny o dob jsou numizmatick, archeologick, npisy i papyrologick (
zlomky z Diocletianova ediktu o maximlnch cench z r.301.)
Dleit jsou prvn prameny ( soubor sprvnch a hospodskch nazen zvanch Codex
Theodosianus z 5.stol.= je to kodifikace prvnch norem od Constantina a jeho nstupc. Svod
obanskho prva / Corpus Iuris Civilis/, kter vznikl za csae Iustiniana v 6. stol. u obsahoval
teoretick vklad prva, citty z mskch klasik prva, soubor csaskch nazen od Constantina a
dodaten Iustinianovy vnosy,tzv. Novelly. )
Styn body let 284 395 n.l.
Diocletianus ( 284 305 )
Constantinus ( 306 337 )
Milnsk edikt - 313
Nikajsk koncil 325
Zaloen Constantinopole 330
Iualianus Apostata ( 361 363 )
Sthovn nrod 375
Bitva u Hadrianopole 378
Rozpad impria na Vchodn a Zpadn i 395
196

Diocletianus
( 284 305 n.l.)
Vojensk rz vldy. Poslil vliv csask moci natolik, e
nepodlhala dn jin instituci. Sent tak ztrc vliv. Pijal
ssnovsk zvyk proskynese ili adorace (padat ped csaem
na kolena). Pokldal se za vtlen bostvo a moc odvozoval od
nejvyho pohanskho boha Jova.
Tetrarchie obrovskou i nebylo mono spravovat
jednou osobou z jednoho msta. Sm se vnoval spe eck,
vchodn sti e. Proto pro latinsk zpad e pijal jako
spoluvladae Marka Aurelia Valeria Maximiana. Zajistil i
nstupnict, a to tak, e v r.293 jmenoval spolu s Maximianem
dva mlad spoluvldce Caesary. Ti spravovali pidlen sti
e a mli je vystdat ve funkci vldc August. Odtud
Tetrarchie = vldy ty. m ji nebyl sdelnm mstem ani
jednoho spoluvldce, ztratil tedy politick vznam, ale byl i
nadle chpn jako hlavn msto impria.
Diocletianus
Administrativn a hospodsk reformy Imprium lenno na 12 diecz sloench
z provinci. Kvli pohybm kmen mimo imprium bylo nutn reorganizovat obranu e ( zzeny
speciln pohybliv jednotky ).
Obchod se csa snail oivit tm, e do obhu dal hodnotn mince. V r. 301 ediktem stanovil
nejvy mon ceny pro zbo a pracovn kony.
Daovou reformu sestavil tak, e ve dan byla vymena podle velikosti pozemk a
pracovnk na nm. Da byla pedevm v naturln podob. Majitel pdy musel odvdt urit poty
pracovnk do vojska. Podporoval pohansk kulty a pronsledoval kesanstv.
Reformy vak mly omezen spch, jeliko se neohleli na regionln specifika i slu
kesanstv. I samotn tetrarchie byla nespn.
Diocletianus abdikoval v r.395 a k tmu piml i Maximiana. Doil v Dalmcii v Salanoe
( dnen Split ). Nstupnictv bylo zmaten, ale moc nakonec
uchopil Constantinus.
CONSTANTINUS
( 306 337 n.l. )
Oponentem mu byl Maximianv syn Maxentius, kterho vak
Constantinus porazil v roce 312 u Mulvijskho mostu. Dalm rivalem
byl spoluvlada Valerius Licinus, kterho vak Constantinus takt
porazil. V r.313 vydal v Mediolanu edikt, jm povolil svobodn
vyznn kesanstv. ( Inspiroval se snem ped bitvou u Mulvijskho
mostu, ve kterm spatil k-symbol kesanstv, v jeho znamen ml
zvtzit ). Spe ovem pragmaticky chpal slu novho nboenstv.
Snail se o jednotu kesanstv, ovem projevoval se i vliv heretickch
smr ( nap. Arijnstv ).

Freska Krista dobrho paste

v mskch katakombch

V r. 325 svolal do Nikaie crkevn snm, kde Arijnstv zavrhl. Pokt se

nechal a na smrtelnm loi.
Nboenstv v Egypt
Za Septima Severa byli poprv kesan pronsledovn i v Egypt. Tvrd sankce hrozili i za
Decia, Valeriana i Gallinea. Kesanstv vak sl a po pevzet specifickch egyptskch podnt do
teologie Alexandrijskmi biskupy byly pozeny peklady evangeli do Kopttiny. Kopty jsou pak
chpni egyptt kesan obecn.

197

Hospodstv a spolenost
e byla ovldna csaem jeho osobn radou a byrokratickm apartem. Funkn je i tajn policie.
Sttn nklady si vydali zven dan, co vyvolalo opozici vi csai. Constantinus se snail
nepokojm pedejt tm, e ddin pipoutval obyvatelstvo k povoln a pd (kolgia).
V podstat lo o strnulou daovou politiku, kter se obyvatelstvu nemohla lbit.
Prohlubuj se rozdly mezi zpadem a vchodem e. R.330 na mst osady Byzantia nechal csa
vystavt nov msto, Constantinopol. Ta byla r.359 zrovnoprvnna s mem.
Iulianus Apostata
( 361 363 n.l. )
Snail se o nvrat k pohansk tradici, omezoval vliv crkve a povoloval heretick smry.
Dokonce zbavil kesansk klrus daov imunity. Represemi vi kesanm si nezskal oporu
obyvatel ani vych vrstev. Snail se zmrnit daov zaten. Uspodal taen proti rozpnav
Persk i, na kterm podlehl zrann.
Byl literrn inn, psal satiry, nboensk spisy, polemiky a ei.
Silou sv osobnosti ovlivnil i historika Marcellia.
Boje s barbarskmi kmeny
Iulianovi nstupci se vrtili ke kesansk tradici a pedchzeli neuvenmu konfliktu
s Persi. V rnsk a dunajsk oblasti se vyhrocuj vztahy s germnskmi kmeny.

Valentinianus a Valens
( 364 378 ) a ( 363 375 n.l.)
Za jejich spoluvldy sl tlak nemskho svta. Valentinianuus na zpad byl nboensky
tolerantn, avak jeho bratr Valens na vchod zastval arijnstv. Pronsledoval jak ostatn kesany
tak i pohany. Arijnstv se i mezi germnsk kmeny, k emu pispl Got Vulfila.
Valentinianus konfiskoval mstsk majetek a uspodal posledn pokus o proniknut impria
za Dunaj. Od tto doby zaujm e defenzivn postoj. Pod hunskm tlakem se dali do pohybu
gotsk kmeny a Visigoti se usadili se souhlasem ma na Thrckm zem.Byli ovem bdaeni
mskmi ednky, tak se s velkou odezvou bou.
r.378 dochz u Hadrianopole k bitv mezi vzbouenci a mskmi vojsky. Padl csa Valens
a man jsou drtiv poraeni.
Tento fakt znamenal dal nebezpe pro i ze strany barbarskch kmen a vykoisovanch
vrstev skho obyvatelstva.

Theodosius
(379 395 n. l.)
Flavius Theodosius byl spoluvladaem pro vchod csae
Gratiana. Oba csaov poskytovali podporu crkvi, potlaovali
hereze a pokoueli se zlikvidovat peitky pohanskch kult.
Gratianus byl prvnm csaem, jen se oficiln vzdal titulu
nejvyho pohanskho knze (pontifex maximus).

198
Theodosius I. posledn vlada celho
mskho impria.

Kesanstv a pohanstv
V ele pohansk opozice byli Q. Aurelius Symmachus a Nicomachus Flavianus. Snaili se o obrodu
starch mskch tradic. Nadj pro pohansk kruhy v m byl rok 392, kdy byl proti Theodosiovi
prohlen na zpad csa Eugenius. Ten dopval svobodu pohanskm kultm. Nadje pohan vak
pohasly roku 394, kdy velk zastnce kesanstv Theodosius Eugenia porazil.

Germni a msk imprium

V Theodosiov dob se v irokm mtku projevil vliv Germn v sk sprv i pmo na csaskm
dvoe. Barbai se ji projevuj jako dleit vnitropolitick initel v i. Theodosiov dve se til
zvlt nejvy velitel (magister militum) Vandal Stilicho.

Rozdlen e
Theodosiovmi spoluvladai byli formln jeho dva synov, Honorius a Arcadius, kte se roku 395
stali jeho nstupci. Jejich nastolen znamenalo konec jednotnho mskho impria, kter se rozdlilo
na dv samostatn e. V zpadn vldl Honorius a na vchod Arcadius. Byl to dsledek neeiteln
vlekl krize, kterou msk stt proval ve 4. stolet. e se ji nedala spravovat z jednoho msta.
Vznik dvou novch sttnch celk vak jen legalizoval stav, kter se fakticky utvel od konce 3.
stolet.

ZNIK ZPADN MSK E A VZNIK

TZV. BARBARSKCH KRLOVSTV
Arcadius (395 408 n. l.) a Honorius (395 423 n. l.)
Vlda Theodosiovch syn se vyznaovala vzrstem vlivu silnch
jednotlivc na jejich dvoe. Skutenm vldcem v zpadn polovin e
s hlavnm mstem Mediolanum, kde vldl Flavius Honorius, se stal Stilicho.
Na dvoe Arcadia v Konstantinopoli ml rozhodujc vliv Gal Rufinus a po jeho
smrti eunuch Eutropius. Rivalita mezi Stilichonem a Rufinem vedla k napjatm
vztahm mezi obmi emi.
Po Theodosiov smrti vtrhli Hunov do Mal Asie a Srie. Na zpad
zase hrozili Gtov, kte pod Alarichovm vedenm pronikli z illyrsk oblasti
Arcadius
na Peloponnsos. Potkem 5. stol. se dostali do severn Itlie. Honorius proto
pesdlil z Mediolana do bezpenj Ravenny. Tak pak zstala csaskm sdelnm mstem.
Na Vchod byly pomry konsolidovanj. Tak dky tomu, e se v roce 408 n. l. podailo
uzavt mr s Persi. Vchodn e mla tak pevnj hospodskou strukturu. Roku 408 n. l. Arcadius
199

umr a na trn nastupuje mlad Theodosius II. (408 450 n. l.). Toho chtl vyut pro sjednocen e
Stilicho. Bohuel pro nj se ji csa Honorius vymaoval z jeho vlivu a nakonec dal Stilicha popravit.

toky barbar a barbarizace zpadn msk e

Germni ijc v msk i tvoili v podstat stt ve stt. Skutenou moc ml kmenov vdce
(krl). Csa ml jen moc formln.
V roce 405 vtrhly do Itlie barbarsk oddly (pevn Ostrogti) veden Radagaisem. Barbai
byli sice poraeni u Faesulae, ale e musela povolat vojky z Porn a toho vyuily jin kmeny
(hlavn Vandalov a Svvov) a dostaly se do Galie a na Pyrenejsk poloostrov.

Alarich
Zpadn Gtov pod vedenm Alaricha vpadli do Itlie a roku 410 n. l. vyvrtili m. Drancovali jej ti
dny a vyrazili dl k jihu, ale plny na dobyt jin Itlie, Siclie a Afriky ztroskotaly vinou Alarichovy
smrti. Tak se Gtov pesunuli do jihozpadn Galie, kde roku 419 zaloili vlastn krlovstv.

Vandalov
Vandalov (pvodem z dnenho slezskho zem)
pronikli do Hispnie v 5. stolet. V severovchodnm cpu
Hispnie se zase usadili Svvov (Kvdov). Vandalov
se za Valentiniana III (425 455 n. l.) peplavili do
severn Afriky, kde jejich vdce Geiserich vybudoval
vlastn krlovstv, kter bylo a do 6. stolet jednm
z nejdleitjch mocenskch initel v zpadn
polovin Stedozemnho moe. Vandalov pronsledovali
katolky, protoe byli arinskho vyznn.

Barbai ve sttnm apartu e

msk armda byla zvisl na vojcch nemskho
pvodu. Germni pracovali tak v zemdlstv. Od roku
455 vzrostl opt germnsk vliv na zpadomskm
Vandalov
drancuj
m v roce 455
dvoe.
Hlavn
postaven
zde ml vrchn vojensk velitel Ricimer, kter byl a do roku 467
svrchovanm pnem e, uroval jej politiku a dosazoval csae.

Katolick crkev a msk stt

Pozdn msk stt poskytoval crkvi pomoc v jejm
zpase s heretickmi hnutmi. Proto byly zjmy sttu a crkve spolen.
Neptelstv mezi herezemi, kde mlo hlavn postaven arinstv, a crkv
200
Sv. Augustn

se neomezovalo jen na heretick diskuse, ale bylo tak provzeno arvtkami, nsilnostmi apod., co
oslabovalo i. Nejvt vznam pro crkev mla msta se svmi biskupy. Chrmy navazovaly svou
architekturou na tradici mskch bazilik.
Nejvznamnj osobnost pozdnantick crkve byl Aurelius Augustinus (sv. Augustin),
biskup ze severoafrickho msta Hippo Regius. Jeho etn spisy se zabvaj vrounmi problmy.
Dal vznamn pedstavitel crkve byl Hieronymus (sv. Jeronm), kter peloil Star zkon (z
hebrejtiny) a Nov zkon (z etiny) do latiny. Tento peklad se nazv Vulgta a byl zkladem pro
budouc peklady bible.

Hospodstv a spolenost

Rst exteritorilnch velkostatk

Rozvrat pozdnantick spolenosti nabval stle irch rozmr. Hospodsk zkladna
impria ji byla definitivn rozloena. padek postihl hlavn msta. V mnoha oblastech nad nimi ml
pevahu venkov. Upevnilo se postaven velkch zemdlskch domn nezvislch na okol ani na
mstsk i csask sprv. Statki se museli sami starat o ochranu svho majetku, protoe sttn
apart mu ji ji nedokzal poskytnout. Dvorce byl opevovny a mnily se v tvrze.
Negativn vvoj ml dopad pedevm na ni vrstvy obyvatelstva. Djitm socilnch
konflikt byla v 5. stolet hlavn Galie a severn Afrika. ast byly tak tky k barbarm.

Barbarsk vpdy a barbarsk stty na zem zpadn msk e

Poslednm velkm vojenskm spchem e bylo odraen Hun pod vedench krlem
Attilou. Roku 451 vtrhli Hunov do Galie. V tzv. bitv nrod na Katalaunskch polch pi Marn se
tonkm postavilo vojsko veden Aerkem, kter bylo sloeno z dvjch neptel e (Visigtov,
Frankov, Burgundi a Alani). V nsledujcm roce podnikli Hunov trestnou vpravu do severn Itlie,
avak roku 453 umr Attila a vboje kon. Roku 454 jsou v Panonii poraeni Attilovi nstupci a
Hunov pak pomalu miz ze historick scny.
Kolem poloviny 5. stolet se konstituovaly dal barbarsk stty na zem zpadn e V roce
449 vznikla v Britnii e Anglosas a v roce 453 se v Panonii vytvoila e vchodnch Gt.
V severn Africe se k nelibosti e stle spn dreli Vandalov. Byli spn v zemdlstv
a v Kartgu postavili krlovsk palc. Po Valentinianov smrti (455 n. l.) pronikli na Sardinii, Korsiku
a do Itlie. Dobyli a vyplenili m.

Konec Zpadomsk e
Posledn csa zpadomsk e byl mlad Romulus
Augustulus, kter vldl v roce 475 476 n. l. a na trn se dostal
dky svmu vlivnmu otci Orestovi. To se nelbilo germnskm
201

Romulus Augustulus odevzdv svou

oldnm vedenm Skirem Odoakarem, kter sesadil Romula z trnu. Oresta dal zabt a Romulovi
dovolil uchlit se na svj soukrom statek.
Odoaker byl svmi pvrenci prohlen krlem, ale ji vdom nevystupoval jako dal
nositel panovnick tradice zpadomskho sttu. Tm byl uinn konec mskmu csastv na
evropsk pd. Odoaker byl v roce 493 poraen vchodogtskm krlem Theodorichem, m se
zem dostala na vce ne jedno stolet do gtskho podru. Vchodomsk (byzantsk) e trvala a
do roku 1453, kdy byla Konstantinopol (Caihrad) dobyta Turky.

Vznam pozdn antiky

Pozdn antika byla vdy brna ve srovnn s vrcholnou antikou jako obdob padku. Avak
musme ji chpat v nvaznosti na nsledujc obdob. Vychzela z n ran stedovk spolenost. Ta
ale neerpala pmo z vrcholn antiky, ale z pozdn, kterou sama poznala. Barbarsk stty byly
svrznmi ddici antiky. Barbarsk zkonky vychzely z mskho prva, z msk praktiky
vychzela sttn i mstsk organizace. Byla pizpsobena kultura a latina zstala ednm i crkevnm
jazykem a vyvinuly se z n romnsk jazyky.

PEDN INDIE V PRAVKU A STAROVKU

Prodn podmnky
Na vvoj Indie m velk vliv jej obrovsk rozloha. Indie je obklopena moem a na severu
mohutnmi horami, pedevm Himaljem. Hory sice Indii chrnily, ale zrove j brnily
v politickm a kulturnm rozhledu. Indick subkontinent je rozdlen do velkch regionlnch celk. Je
to nap. Dakinsk nhorn ploina nebo povod velkch indickch ek jako jsou Indus, Ganga nebo
Brahmaputra.
Indick subkontinent je nesmrn bohat na pravk archeologick nalezit. Osdlen tu
zanalo ji koncem prvn doby meziledov.

Pechod k zemdlstv
Ji ve 4. tiscilet p. n. l. dochz v severozpadn sti Indie k pechodu od sbrastv
k usedlmu zemdlstv a domestikaci. Neolit se zde pekrv s chalkolitem, protoe se zde vedle
kamennch nstroj objevuj vrobky z mdi a bronzu.

HARAPPSK KULTURA
(asi 2300 asi 1600 p. n. l.)

202

Harappsk civilizace je zvltn svou kulturn uniformitou vech

jejch projev. Na zem vtm ne je dnen Pkistn byla civilizace siln
konzervativn. V podstat se nevyvjela.

Protoindick psmo

Tabulka s protoindickm
psmem

Historie pokus o rozlutn protoindickho psma na peetidlech,

mdnch destikch a keramickch stepech je velice pestr a bohat, avak
pesto harappsk kultura dosud zstala nm (rok vydn knihy!). Hlavn pinou nespchu vech
dosavadnch lutn je to, e se zachovaly vesms pomrn krtk texty v neznmm jazyce, zapsan
neznmm psmem, e zatm nebyl nalezen dn dvoj i vce-jazyn text, kter by ten usnadnil.
Navc peetidla obsahuj samozejm jen krtk hesla apod., nikoli potebn del text.

Konec harappsk civilizace

Kolem roku 1750 p. n. l. prochz harappsk civilizace obdobm postupnho padku, kter se pon
projevovat ochabovnm tvrch sil, rozpadem dosavadn kulturn jednoty a zjevnm oslabovnm
rigorznosti zkladnch norem ivota cel spolenosti. Pinou tohoto vvoje mohla bt njak
drastick zmna vodnho reimu eky Indu sucho nebo naopak zplavy. Jinou monost je pchod
cizch kmen.

Pchod neindoevropskch (arijskch) kmen

Kulturn materil, kter mme k dispozici jasn ukazuje na dlouhodob proces pronikn novho lidu
ze zpadu na indick subkontinent. Lze ho ale st stavt do pm pinn souvislosti se znikem
protoindick civilizace, i kdy zejm tempo jejho rozpadu znan urychlil. Kolonizace subkontinentu
tedy zejm probhala v nkolika po sob nsledujcch vlnch. Pvodci tohoto procesu byli indornt
rijci (doslova Vzneen), koovn pastevci a vlenci, kte se nkdy kolem roku 2000 p. n. l.
dvaj do pohybu a ze svch pvodnch sdel v jihoruskch stepch postupuj do Stedn Asie a pes
rn dle na zem severnho Balistnu, Afghnistnu a Indie.

Vdy
Vzpomnky na ran dob svch djin uloili indit rijci do nejstarch literrnch pamtek, zvanch
vdy (doslova vdn), kter jsou neocenitelnm pramenem poznn ivota staroindick spolenosti.
Vznik ji bhem dobvn Indie rijci, sepsn sbrek pak kolem pelomu 1. a 2. tiscilet p. n. l.
Vdy nm vykresluj rijce jako neohroen bojovnky, pouvajc lehk vlen vozy taen
rychlmi komi a pouvajcmi inn zbran z rudho kovu (ajas), niitele opevnnch hradi (pur)
tmavch ploskonosch Ds, kte se jejich postupu stavli na odpor. Pesn pvod tohoto pvodnho
obyvatelstva je nejist.

Ostatn neolitick a chalkolitick kultury v Indii

203

Jejich vvoj byl znan nerovnomrn. Dosaen stupe civilizanho vvoje zde kles smrem od
severu k jihu. Podle nlez kamennch brouench seker, charakteristickch pro indick neolit a ran
eneolit je mono v Indii rozliit hranice jednotlivch odlinch kulturnch oblast. Nejvznamnj
jsou 3 severn, jin a vchodn.
Jin st indickho poloostrova je domovem nrod, kter hovo drvidskmi jazyky.

INDIE V DOB VDSK

(1200-600 p. n. l.)
1500 p. n. l. - vznik prvnch vdskch hymn, 1200-1000 p. n
.l- konen redakce vdskch sbrek (sanhit), 1000-800 p. n. l.obdob vzniku brhman, 800-600 p. n. l. doba vzniku ranjak,
pedbudhistickch upaniad a nejstar strov literatury
Obdob vzniku prvnch sdli rijskch kmen na indick pd a
postupn kolonizace indogansk niny se nejastji nazv
dobou vdskou podle bohatch literrnch pamtek
oznaovanch jako vdy. Jej nejstar st tvo sbrky
chvalozpv (Rgvd), magickch formul a zaklnadel, obtnch
nvod a prpovd a melodi. Tvorbu mlad doby vdsk
reprezentuj pedevm vklady o magickm vznamu
jednotlivch kon brahmnskho ritulu (brahmny) a konen
spekulativn pojednn o tajemstvch lidsk existence- upanidy.

Delta eky Gangy pohled ze satelitu.

Rgvdsk obdob
Na potku druh poloviny druhho tiscilet p. n. l., v dob vzniku nejstarch vdskch hymn, byla
rijsk kolonizace subkontinentu teprve v potcch. Pirozenm stedem zem, kter u stihli
kolonizovat rijci je Padb-pti-5 ptok eky Indu. Toto zem obval nejvznamnj
z rijskch kmen t doby Bharatov. rodn niny eky Gangy, pozdj kolbky vyspl
civilizace, tvo zatm jen mlo znmou periferii vdsk Indie.

Zemdlstv
V Rgvdu nachzme prvn zmnky o primitivnm obdlvn pdy a pstovn jemene (java), kter
zejm v tto dob tvoil zkladn sloku potravy. Klovou roli vak hrl stle chov dobytka. S tm
souvis t velk obliba mlka a mlnch produkt, nechybj ani zprvy o povn hovzho,
skopovho a koskho masa hlavn pi obtech a slavnostnch pleitostech. Vyuvali se i ov
vlna ke tkan ltek, volsk ke mla velk vyuit a v neposledn ad mli zvata i dleitou funkci
dopravn jzda na koni i taen voz! Stda dobytka se tak postupem asu stvala nejenom zdrojem
obivy ale i symbolem blahobytu vbec! Skot byl tedy u nejstarch Arijc brn ve velk vnosti.
204

Uspodn spolenosti
Na nejvym stupni spoleensk hierarchie stli drobn vldcov i nelnci (rda), kte spravovali
zem obvan lidmi svho kmene. Tento ad byl zpravidla ddin, avak volba novho panovnka
z ad nejvych kruh nebyla t vjimkou. Dleitou roli mla lidov shromdn samiti, kter
eila otzky celho kmene spolen s kmenovou radou a nelnkem. K hlavnm povinnostem vldce
patila ochrana poddanch ped vnjmi i vnitnmi nepteli a veden dobyvanch vlek. Za to mu
mlo bt obyvatelstvo vrno a odvdlo t jakousi naturln da-bali do krlovsk pokladny. Dleit
postaven ml dle hlavn obtnk-Purhita, ten byl i hlavnm rdcem krle. Dle krlv vojevdce,
kter ml velkou moc i v dob mru. Podmann obyvatelstvo i vlen zajatci museli doivotn
slouit podmanitelm.
Administrativn systm je zaloen na soustav hospodsky sobstanch samosprvnch vesnic a
opevnnch venkovskch sdli-pur, ve byli osdlen oblasti vi a ty tvo jednotliv kmenov
krlovstv rtra.
Nejastj zloiny byly krdee a nejastj trest bylo pivazovn zloinc k prani. V tto etap
zatm nebyla spolenost rozdlena do kast, jako tomu bude v dalch etapch vvoje.
Star kmenov uspodn vak zhy pestalo vyhovovat rostoucm nrokm na spoleenskou
organizaci, je si kladla pokraujc rijsk expanze do vchodn a stedn Indie. Drobn kmenov
nelnci a mstn velmoov se svmi ozbrojenmi druinami tvo zklad vlenick a vladask
kasty katrij; z okruhu tradinch vzdlanc a ochrnc vdskho obtnho kultu pochzej prvn
pslunci knsk kasty brhman; svobodn oban zabvajc se zemdlstvm, emesly i
obchodem zanaj bt zahrnovni do kasty vaij a pznakem pokraujc asimilace podmannho
pvodnho obyvatelstva je vznik nejni kasty dr. K dovren tohoto vvoje a k vydlen
jednotlivch kast jako psn ddinch endogamnch spoleenskch skupin dochz a v mlad dob
vdsk.

Nboensk pedstavy rgvdskho obdob

K nejstarm bostvm vdskho panteonu pat personifikace prodnch sil a jev, s nimi pichzeli
tvrci hymn kadodenn do styku Nebe (Djaus) a Zem (Prthiv) aj. Postoj vdskch Ind k bohm
a nadpirozenm bytostem nevyjadoval pocity bzn a zbon cty jako u monoteistickch
nboenstv. Pevaovala v nm pedevm sebedvra vyplvajc z pesvden, e lkav obtiny a
lichotiv modlitba nemohou zstat bez inku.

Mlad obdob vdsk

Tit spoleensk aktivity se nyn pesouv z Pandbu do Dvoj (Db) mezi ekami Gangou a
Jamunou, pozdji pak do stednho Pogan. Bharatov a Pruov ustupuj do pozad a vd lohu
pebraj mocn kmenov spoleenstv Kuru, Panl, Va a Unar. K soustavnj kolonizaci
jin sti indickho poloostrova dochz v ranm upanidovm obdob, kdy dochz k osdlen
povod eky Narmady.

205

V zemdlstv dolo v tomto obdob k velkmu pokroku v rozen novch plodin jako re, penice,
sezam a lutniny a t se zaalo uvat hlubok orby pluhem taenm a 12 voly. Nkdej cta ke
skotu pak perst pmo v jeho zbotn.
Dle tak pokrauje upevovn kastovnho systmu a zhorovn situace nejnich vrstev. Ostatn
3 kastovn skupiny naopak nabvaj na moci a vechny 3 dohromady se oznauj jako dvida ili
dvojzrozenci.

Upanidy
Prvn zrodky filozofick spekulace draz se pesouv z cesty in propagovan v brahmnech na
cestu vdn, kter tvo zklad upanidov filozofie. Upanidov myslitel pedpokldali jako prvn
v pozad jev tohoto svta univerzln kosmick princip, neosobn bosk jsoucno (brahma), a
ztotonili je s duchovn podstatou, kter je ptomna v kadm lidskm jedinci (tman). Uen
upanid se stalo vchodiskem celho dalho mylenkovho vvoje a inspirovalo mnoh z
nboensko-filozofickch proud starovk i stedovk Indie. Vznamu nabyla pedevm nauka o
pevtlovn, kter stav kad dal zrozen do souvislosti s iny (karma) z pedchozch ivot.

severn Indie na potku historickho obdob

7-6 st.p.n.l.- potek historickho obdob; 563-483 ivot a kazatelsk
innost Siddhrthy Gautamy (Budhy); 545-364 obdob rozkvtu
magadhskho impria; 540-468- ivot a psoben zakladatele dinismu
Vardhamny Mahvry; asi 518- vpd achaimenovskho vldce Dreia
I. do severozpadn Indie; 327-325- indick taen Alexandra
Makedonskho

Siddharta Gautama Budha

potkal ty nejhor lidsk strasti a
tak se rozhodl lidem pomhat

Potek historick epochy

7. stolet p. n. l. lze pokldat za potek vlastnho historickho obdob

na indickm subkontinentu. Dochz k pekotnmu rozvoji emesel,
obchodu a zemdlstv, se pouvn eleza, objevuj se prvn penze, vznikaj velk mstsk
stediska a cechovn organizace, ustavuj se rozshl sttn spolky.

Maghadsk e
Tato e zskala po stolet boj o nadvldu v cel severn Indii hlavn vd lohu. S rozkvtem e je
spjato pedevm jmno krle Bimbisry (545-493), kter rozil kombinac tonch taen a
manelskch alianc svj vliv a k hranicm Neplu a do gansk delty. Spojeneck smlouvy s vldci
v Kalsku a Vail zabezpeili jeho zpadn a severn hranice proti neptelskmu vpdu. Zklad
bimbisrovi moci upevoval dobe organizovan sprvn apart. V jeho politice pokraoval i jeho syn
Adtaatra (493-461), bezohledn a ctidostiv panovnk, kter zavradil svho otce. V dlouho
nerozhodn vlce por Kolsko, kde vldl jeho strc, a tento stt tak nadobro miz z mapy Indie.

206

Rozpnav politika e pokrauje i za dalch vldc a na vrcholu moci se Magadhsko ocit za vldy
dynastie devti Nand (361-321), kter poloila zklady sjednocen cel Indie.

Budhismus a dinismus
Budha (Probuzen) zamil svj protest proti kastovnictv a brahmnsk hegemonii a ukzal vem
lidem bez rozdlu rasy, kasty i spoleenskho postaven cestu k vyprotn ze strastnch pout tohoto
svta. Obeel se pitom bez boha, obt i obtnk. Uil stdmosti, sebeovldn a neubliovn ivm
tvorm. Zkladnm kamenem jeho nauky jsou 4 ulechtil pravdy, kter ukazuj, e lidsk existence
je v sam podstat strastn, e pina vekerho strdn tkv v touze, e oprotn od veker
dostivosti znamen znik strasti a poslze, e existuje jist cesta, vedouc k vysvobozen. Cesta k
nejvy blaenosti (nirvna) nevyadovala v podstat dn materiln prostedky apod., ale
pedevm rozhodnut samotnho lovka dit se budhovm uenm a to znsobovalo pitalivost
tohoto uen pro nejni vrstvy a zapinilo jeho rychl en.

Dinismus
Klade draz na vyven, zdrenliv a naprosto nensiln zpsob ivota jakoto cesty k oprotn
due od nnosu hchu a pout znovuzrozovn rovn pehl otzku bosk existence jako zcela
nepodstatnou.

Indie a Persie
Severozpadn krlovstv Indie se kolem roku 500 p. n. l. dostvala pod stle vt vliv mocnho
achaimenovskho souseda a byla k tto ii za Drei I. pipojena pln jako 20. provincie
Achaimenovsk e.
Taen Alexandra Makedonskho
V roce 327 p. n. l. pekonala ecko-makedonsk vojska poho Hindku a rozprila bojovn horsk
kmeny. V noru dalho roku pekroila pirozenou hranici persk e- eku Indus. Dal postup
usnadovala politick rozttnost mstnch indickch krlovstv z nich jedin ovldan krlem
Porem se urputnji brnilo a do poslednho dechu. Dal postup do nitra Indie a neustl arvtky s
mstnmi vladai a neptelskm obyvatelstvem podlomilo bojovou morlku Alexandrovch vojsk a ta
mu vypovdla poslunost, take musel dt nakonec povel k nvratu. I pesto e jm dobyt zem
nebyla dlouho udrena a ponechan vojensk posdky byly vypuzeny, vznam jeho vboje pro
budoucnost tkvl pedevm v oteven novch obchodnch cest do Indie a tm i zprostedkovn styku
kultur.

Rozkvt a padek Maurijsk e a obdob cizch vpd

207

321 p. n. l.- znik dynastie Nand, dobyt Magadhska andraguptou,

zaloen maurijsk dynastie; 305- vpd Seleuka Nktora do SZ Indie; 297292-rozkvt za krle Bindusry; 273-232- indick imprium krle Aky;
185-nstup dynastie ung, znik Maurijsk e; 180 p. n. l.-20 n. l.-eckobaktrijsk stty v zpadn Indii; 20 n. l.-invaze Parth; 48- Kunov na
zpad indickho subkontinentu.

Aka

K zkladnm pramenm pat v prv ad skaln a sloupov npisy krle

Aky. Dalm zdrojem jsou fragmenty dla, kter napsal vyslanec syrskho
krle Seleuka u andraguptova dvora Megastehens a i jin texty rznch

autor.

Maurijsk e a andragupta
andragupta byl synem nelnka klan Mrij. S hrstkou svch vrnch stoupenc zapoal
ozbrojen boj proti vldnouc dynastii Nand, kter byla kvli sv krutosti znan neoblben u vech
vrstev obyvatelstva. K jejmu svren se chtl spojit i s Makedonci ptomnmi v Pandbu, ti ale
odmtli a zrove obrtili svj postup zpt. andragupta se tak rozhodl, e nejen svrhne Nandy ale i
vypud Makedonce. Zde se ovem historikov pou, v jakm poad tomu tak nakonec bylo. Jist je, e
v roce 317 p. n. l. u byl andragupta pnem jak v Pandbu a Sindhu, tak v bvalm nandskm
impriu. Netrvalo ovem dlouho a na zpadn hranici opt hrozilo nebezpe. V roce 305 p. n. l.
pekroil Seleukos I. Nktor Indus a pronikl a do oblasti Pandbu. V rozhodujcm stetnut s
andraguptou vak utrpl porku. andragupta pak na Seleukovi zskal etn zem v dnenm
Afghnistnu a Pkistnu.
Po andraguptovi nastoupil na trn v roce 297 p. n. l. jeho syn Bindusra, kter spn elil ad
povstn i vnjm neptelm a nakonec opt rozil hranice e na jih. Jeho nstupcem se stal jeho
syn Aoka.

Aka
(273- 232 p. Kr.)
Maurijsk krl- nastoupil na trn asi 264 p. Kr.
Maurijsk e zahrnovala: st Afghnistnu, Baluistnu, Makrn, Sindh, Kah, povod Svtu,
Kamr, Nepl a cel indick poloostrov vyjma nejjinj sti.
Prvn poin- 260 p. Kr. dobyl Kalingu, jeliko ovldal cesty do jin Indie.
Ostatn okoln e s nm chtli t v mru, tak je nenapadal, jen rozeslal misione, kte mli rozit
vliv Maghady.
Vnuje se veejn prospnm innostem, jako nap: kopn studen, stavba pstek pro poutnky
atp.

208

Byl tak plodn stavitel: nechal tesat jeskyn do skal jako pbytky mnich, stavl kupolovit stpy a
kamenn sloupy, do nich nechal tesat sv krlovsk vnosy. Dochovalo se nm toho mlo.
Nejvznamnj pamtky- skupina stp v Sn a Akovy sloupy (patrn persk vliv) Sloupy mly
vtinou hlavice ve tvaru lva.

Hospodstv a sprva maurijsk e.

Ekonomick zklad byl v zemdlstv. Do sttn kasy chodily vnosy z pdy, proto se panovnk staral
o pdu a budoval zavlaovac systmy.
emesln vroba a obchod byly na velmi vysok rovni dky centralizaci moci v cel oblasti.
emesln dlny patily bu sttu, nebo cechovnm sdruenm.
Ob sloky hojn vyuvaly otrok.
Sttn apart V ele panovnk (takka absolutn moc) pak duchovn rdce panovnka- strce
pokladu- krlovsk vbr dan = jdro ministersk rady.
Ministersk rada funkce byla ist poradn, byli prostednky mezi panovnkem a vkonnm
apartem.
Rozdlen e sloena ze 4 provinc kde kadou zpravoval pslunk krlovsk rodiny ve funkci
vicekrle. Nejmen jednotka byla vesnick obina- byla autonomn (nikdo se o n nestaral).

Rozpad maurijsk e
Po smrti Aky 232 p. Kr. se e zaala rozpadat. K zniku nejsp dolo v dsledku velkch nrok
na zemdlstv. Zemdlci prost nedokzali uivit tak velk poet ednk a vojk, m se
podkopala i politick rovnovha v zemi.

Kunsk e
Nejvt rozsah za vldy krle Kaniky. Zabrala oblast Afghnistnu,
Pkistnu a severn Indie (po Vrnas na vchod a po eku Narmadu
na jihu).
e je spojena s rozkvtem emesln vroby a obchodu se Stedn
Asi a mskou . Obohatili i literaturu o dla: Avaghsa, Nagrduna,
nebo Vasumitra. Tak pinesla gandhrsk plastiky a petvoila
Buddhovu nauku v mahjnov buddhismus.
Mahjnov buddhismus-Vyvinul se z hnajny, co nebylo to
nboenstv jako takov. Byla to skupina mnich a laik, kte uctvali
urit zaveden mravn zsady. Nemli rituly, ani oddanost bohu.
Kanika

209

Clem je oprostit se od vech pout a teprve pak se due me dostat do nirvny.

Mhajna- klade draz na uctvn Buddhy jakoto jakousi esenci, kter m zbavit svt klamu.
Mahjna m za idel, e se lovk m sebeobtovat a na prahu nirvny se j m zct, aby pomhal
druhm na cest k vym metm.

padek kunsk e
Po smrti Kaniniky Kun ztrcej vtinu svch zem. Na zpad v bojch se Sasnovci a ve stedn
indii s tamjmi panovnickmi rody. Pd Kun uvolnil msto pro aky, kte byli dve zatlaeni
prv Kuny. akov za vldy Rudradmana se akov dostvaj zpt na vslun, ale po jeho smrti
opt akov upadaj.

Tamilsk Indie
Oblast na jihu Indie. Dlouho o n mme jen kus zmnky. Potkem 2 stol. P. Kr. napadaj jihoindick
kmeny Cejlon. Po bojch o Cejlon se dostvaj do poped lov, kte postupn z cejlonu obsazuj
vchodn i zpadn pobe jin Indie. Tm si podmauj velk pstavy, kter obchoduj nap. i
s many. Tyto pstavy se mn v centra emesln vroby. Nejvt centra jsou: Kvripattinam a
Arikamd. il obchodn ruch napomohl tamilskm kmenm ke kontaktu s ostatn Indi. Vsledkem
bylo obohacen obou kultur.

Obchodn aktivita - Obchod se rozrostl v obrovskou s obchodnch spoj, a u mezi indi a nou,
tak i mezi Indi a Evropou. S obchodem dochz i k promchn kultur, nboenstv a politickch a
socilnch instituc.

Guptovsk e a Hara
Po rozpadu Kunsk e se jednotliv sttn celky pod jej nadvldou
zaaly separovat. Tyto tendence vak dky rozkvtu emesel a
vytvoen bohat vrstvy obyvatelstva nemly dlouhho trvn. Stty
znovu zaala sjednocovat guptovsk dynastie, kter mla sv centrum
v Magadhsku.

Potky guptovsk dynastie

210
Samudraguptv elezn sloup
v Dill

Prvnm panovnkem byl andragupta. Kter se usdlil v oblasti dnenho Bihru. Jeho synov zaali
i roziovat a nejvtho rozmachu doshla za andrgupta II.

andrgupta II .
(375-415 n. l.)
Tento panovnk porazil posledn i, kter by mohla bt schopn ohrozit. Jmenovali se akov. Tmto
obsadil oblast cel severn Indie a zskal pstup k velkm pstavm. Na jihu s Gupty soused e
Dakin. Chtj t v mru a ten stvrzuj satkem. Dukinsk princ vak brzo umr a tak se guptsk
princezna ujm vldy, m je Dakin pipojen ke Gustm.
andrgupta krom dobvn podporuje i umn.

toky koovnk a rozpad guptovsk e

Rozpad guptovsk e zapinili Hefthalit(bl Hunov). Na pelomu 5. 6. stolet se vldci blch
Hun Toramnovi podailo vyvrtit i gupt a jeho nsledovnci pak vyvrtili zbytek Indie.
Hefthalit si vak udreli svou nadvldu jen chvli a Indie se znovu na as sjednotila pod sprvou
Pujabhti.

Krl Hara
(606 647 n. l.)
Sjednotitel Indie. Vojensky si podmanil Indii a zavedl feudln spolenost, kter se po jeho smrti
postarala o dal rozpad e.

Klasick obdob v kulturnch djinch Indie

Klasick obdob je situovno do obdob e Gupt. Do tohoto obdob meme zaadit literrn
pamtku Kmastru.
emeslo a obchod- emeslo v cechovnm sdruen. Vrobky jsou na velmi vysok rovni a ji
mluvme o ltkch, nebo o jinch produktech. Obchod je situovn na zpad, tedy k Muslimskm
zemm a mskmu impriu.
Vzdlanost- Centra kolem buddhistickch klter. Nap. univerzita v Nlad. Studium bylo bezplatn
a uilo se: grmatice, rtorice, poetice, logice, metafyzice a lkastv. Rozmach zaznamenala
matematika a astronomie. Na vzestupu je tak sskrtsk psemnictv.
Nboenstv a filozofie- Buddhismus v tomto obdob zan bt brn za soust hinduismu, co je
dleit posun, jeliko dve tato nboenstv nebyla vi sob zrovna ptelsk. Tak se v tto dob
znan rozvinula filozofie a byly definovny nov nboensko-filozofick systmy.

211

Pechod k feudalismu
Prvoad se zde zan mnit otroksk systm na feudln. To je spojeno s osobnm vlastnictvm
pdy. K feudalismu dolo jeliko systm umooval dren pdy jen po dobu ivot jejho dritele,
ovem s pchodem ednku se toto mn a pdu mohou nkte ddit z otce na syna. Tm vznik
aristokracie.

Msto Takala
Starovk msto Takala le v dnenm Pkistnu. Msto leelo na vznamn obchodn stezce a
stalo se na 1000 let nejvznamnjm obchodnm centrem starovk Indie. Takala leela pmo na
spojnici cest mezi nou a mem. Dky tomu se v Takalu prodvalo i nsk zbo.
Takala byla v estm stolet p.n.l. perskm mstem. Peran sem vybudovali prvn cesty, aby
mohli kontrolovat i.
Od dob Alexandra Velikho byla Takala nezvislm krlovstvm.

NA
Nzev na
an nazvaj svoji zem ungkuo, Zem stedu. Tento nzev m pvod ve 2. Polovin 1. tiscilet
p.n.l.
Pevn vtina evropskch jazyk pevzala nzev na od jmna starovkho sttu chin (221
206 p.n.l.), co byl prvn centralizovan stt na zem ny. Nzev tohoto sttu se zachoval i pro
jednu provincii, pes kterou la vznamn obchodn cesta tzv. Velk hedvbn stezka.

Geografick a prodn podmnky

Hlavn horsk psma severn ny, kter zahrnuje povod lut eky (Chuang-che) byla pvodn
pokryta hustmi jehlinatmi lesy, ve vchodn sti pevldali lesy smen a opadav. Postupem
asu se jehlinat lesy zaali posouvat i do nich poloh. A vznikly i urit pralesy. Ovem vechny
byli znien v neolitu lidskou innost. V t dob umonili klimatick podmnky ale domestikaci
nkterch pralesnch rostlin. Nejdve bylo domestikovno proso, pozdji sja, konop, broskve,
meruky, datle, oechy, zelenina a nkter technick plodiny (lakovnk, morue, indigovnk). Jin
na je typick rozshlou jezern oblast stednho toku Jang-c. Na vchod byla na pokryta
hustmi pralesy. Vtinu mn pstupnch oblast a vych ploin pokrv dodnes pralesy. Doln a
stedn povod Jang-c tvo vlhkou a bainatou oblast. Tato bohat oblast na rostlinstvo i zvenu byla
ideln pro usazen lovka v dob neolitu. Hlavn plodinou jin ny je re. Vedle re pstoval
neolitick lovk dal vodn rostliny jako lotos, vodn esnek, vodn pent a rzn druhy ovoce

212

(citrusy, ginkgo a oechy). Do obdob domestikace rostlin pat i domestikace ajovnku a pouvn
jeho lstk k pprav npoje.

Prameny
Archeologick nlezy jsou jedinm pramenem pro zkoumn nejstarho obdob spolenosti ny. O
prvn vykopvky se zaslouila expedice sinolog Setevena Hedina, La Coqa a Aurela Steina na
pelomu 19. a 20. stolet. Jejich vsledky zaujaly mnoho velkch sinolog a vedly k dalm
vzkumm v n.
Prvn archeologick objevy jsou spjat
tak se jmnem J.Anderssona. V roce
1919 v severonsk lokalit ou-kchouien vykopal sdlit lovka z obdob
starho
paleolitu
(Homo
erectus
pekinensis).
Ve 20. letech tak
Andersson prozkoumal adu neolitickch
sdli v oblasti Chuang-che. Pojmenoval
prvn nskou neolitickou kulturu
kultura janaosk (podle vesnice Jangao-cchun). Piblin ve stejn dob
objevil Wu-i-ting neolitickou kulturu u
msteka Lung-an-cen a tak vznik i
kultura lungansk.
Vznamn objev se podail v roce 1937,
kdy v oblasti An-jangu byla objeveno
angsk hlavn msto z obdob Jin.

Soky jsou provedeny do nejmench detail. Do konce roku 2006 byli

pstupn veejnosti. Ovem stoupajc vlhkost, kter zpsobovalo dchn
turist, zpsobilo, e nyn jsou oteven jen pro vdce a studenty historie a
archeologie.

Po lidov revoluci v roce 1949 vykopvky pokraovali. Nejvznamnj jsou nlezy lantchienskho
archantropa a janmonuskho archantropa. Dle bylo nalezeno mnoho rznch kultur pedevm na
lut ece. Mezi ale nejdleitj nlez nsk archeologie pat nlez z An jangu hlinn armdy
csae chin -chuang-tiho v roce 1974.

Vznik psma
Podle legendy vytvoil nsk psmo Cchang ie, jeden z nskch hrdin,
kter ml dajn tyi oi a byl dvornm rdcem jednoho mytickho vldce.
Ve skutenosti vak nsk psmo prolo samozejm dlouhm vvojem.
Pechod k psemnm djinm se v n kryje s obdobm pechodu od
neolitu k dob bronzov.
Nejstar dochovan zpisy pochz z obdob Jin (14. 11. stolet p.n.l).
Ovem potky meme vidt u v tzv. zezovm psmu, kter u
nalzme na jangaosk keramice.
Zpis vteb za 10 dn na
lopatkov kosti.

213

Materilem pro npisy v obdob Jin byly vtebn destiky bu z kost obtnch zvat anebo
z elvch krun. Pozdji se pidvaj i bambusov destiky, kter se ale nedochovali (mme o nich
jen psemn zprvy) a bronzov
ndoby.
Npisy na vtebnch destikch byly
Dle se dochovali z tohoto obdob i
pozorovnm. Teprve v obdob Jin se
na bronzovch ndobch. Jsou to
Postupem doby vznikali nov grafick
ovlivoval materil na kter se psalo
nefritov destiky, hedvb) a tak
(hlky, dvka, ttec).

strun (max. 93 znak).

zznamy s astronomickm
objevuj prvn npisy a to
pedevm obtn formule.
styly,
pedevm
to
(kmen,
hedvb,
jakm ninm se psalo
Z nefritu (obvykle zelen kmen) se

Za csae - chuang tiho byla

vyrbli destiky na psan pedevm
v dob ou.
kter pro celou i zavedla normativn
V dob Chan (202 p.n.l 220 n.l. bylo
v n pouv jen s malmi zmnami dodnes.

provedena reforma psma,

psmo tzv. mal peetn.
zavedeno psmo, kter se

nsk historiografie
Zvltnost nsk kultury je dlouh nepetrit psemn tradice. Mezi psemnmi pamtkami hraj
velkou roli historick zpisy a dla. Nejstarmi pamtkami nsk historiografie jsou kroniky a ei
vldc chun-chiou (Letopisy jara a podzimu) a Kuo-j (ei sttu). Pro studium obdob ang a ou
je velmi dleit dlo u-u i-nien (Bambusov anly), co je kronika obsahujc mytick obdob a
po rok 299 p.n.l.
Nejvznamnjm nskm starovkm historikem je S-ma-chien, kter se svm otcem napsal prvn
historick dlo -ti (Zpisky historikovy).

Osdlen ny v paleolitu
Archeologick przkumy prokzaly, e zem ny bylo
osdleno ji v nejstarm paleolitu. Nejstarm nlezem jsou
dva zuby Homo erectus yuanmovensis a opracovan zvec
kosti a valouny. Uhlky dokldaj, e tento archantrop
pouval ji ohe. St tohoto nlezu bylo ureno na 850
tisc let.
Psmo li-u (edn psmo) se pouv dodnes
jako psmo dekorativn.

Antropologicky nejvyvinutj formou ranch hominid na

zem ny pedstavuje Homo erectus pekinensis, kter ji

chodil vzpmen.

Stedn a mlad paleolit

Nlezy pozstatk koster lovka ze stednho paleolitu (paleoantropa) ukazuj, e lovk v t dob
obval rozshl zem od povod eky Si-tiang pes stedn nu a k Ordosu v severn n. Tyto
214

nlezy jsou povaovny za pechodn typ mezi Homo erectus a Homo sapiens (asi 200 tisc let).
Vedle kamenn industrie se objevuj i jemnj nstroje.
V obdob mladho paleolitu byl i ve vchodn Asii dokonen proces sapientace. V t dob se v n
objevuj velk regionln skupiny, z nich se vydlili jednotliv rasy. Jihonsk oblast vydala
pedevm nlezy v Liou-i-angu, kter svd o existenci pechodnch populac mezi Mongolovy a
australoidy na jihu ny. Podle genetickch test prokazuj tyto nlezy genetick svazky populace
s oblast jihovchodn Asie. Lebky antingtunskch lid maj mongoloidn rysy.

Pozdn paleolit
Charakteristickou industri tohoto obdob byly mikrolity, kter se na zem ny zaaly objevovat ji
ke konci paleolitu. V t dob ji existovaly zkladn rasov komponenty kontinentln mongoloid
(Vnitn Mongolsko), vchodn mongoloid, jin mongoloid (Laos) a australoid (jin na)

Protoneolit a ran neolit

V tto dob probhali prvn pokusy o domestikaci bobovitch, hlzovitch a koenovch rostlin.
Pedevm jde o pstovn taro a jamu. Z tto doby (9. tiscilet p.n.l) byly nalezeny i kosti vep, co
dokld poten domestikaci zvat. V tto dob vznik i keramika s vypichovanm a rovm
vzorem.
Nejstarmi doklady existence obilnstv n jsou nlezy zrn prosa a kamennch nstroj na jeho
sklize a zpracovn (srpy, noe, tlouky). Tyto nlezy pochz z pchejlikangsk kultury (asi 6. 5.
tiscilet). Nositel tto kultury ji chovali vepe, ovce, psy a lovili ryby a zv. Stavli si jednoduch
stavby se tverhrannm pdorysem. Sv mrtv pohbvali v rodovm pohebiti. Charakteristick pro
tuto kulturu je ervenohnd keramika beze vzoru.

Stedn neolit povod Jang-c-iangu a Chuang-che

Podle przkum se zjistilo, e kolbkou nsk civilizace je doln tok eky Jang-c-tiang, kde je
doloeno neolitick osdlen v 5. tiscilet p.n.l. V nalezitch chemutsk kultury byly nalezeny prvn
pozstatky pstovn re. Tato kultura se vnovala i domestikaci vep, buvol a ps a tkan.
Protoe ili v oblasti mol a astch zplav, stavli sv devn obydl na klech.
Hlavn archeologickou kulturou povod Chuang-che byla kultura jangaosk. Byla pro ni
charakteristick erven keramika s ernm vzorem. Nositel tto kultury pstovali proso a zeleninu a
budovali rozshl sdlit o rozloze a 100 000m.2

Mlad neolit
Nejvznamnj kulturou mladoneolitickho zem ny byla ve 3. 2. tiscilet p.n.l. kultura
lungansk, kter zabrala rozshlou oblast ny. Tato kultura doshla znanho pokroku v rznch

215

oblastech. Zdokonalili vrobu keramiky (hrnsk kruh, ndoby s tenkmi stnami) a vrobky
kamenn industrie. Obohatil se i duchovn ivot obyvatel (kult pedk).

Ran spolenost v n
(21. 3. stolet p.n.l.)
21. 17. stol. p.n.l.

obdob Sia

16. 11. stolet p.n.l.

obdob ang Jin

kolem 1300 p.n.l.

pesthovn angskho obyvatelstva do oblasti dnenho An-jangu

potek obdob Jin

14. 11. stolet p.n.l.

nejstar dochovan psemn pamtky

1238 asi 1180 p.n.l.

vlda wanga Wu-tinga

1025 771 p.n.l.

obdob Zpadn ou

841 p.n.l

potek jednotn chronologie djin starovk ny

771 p.n.l.

pesthovn hlavnho msta na vchod do oblasti dnen Luo-jangu

771 256 p.n.l.

obdob Vchodn ou

722 481 p.n.l.

obdob chun-chiou rozkvt spoleenskopolitickho

filozofickho mylen (konfucianismus, taoismus)

7./6. stolet p.n.l.

potky zpracovn eleza

613 p.n.l.

prvn pozorovn Halleyovy komety

453 221 p.n.l.

obdob an-kuo (Vlcch stt)

444 p.n.l.

Vypotn tropick rok na 365 a dne

asi 356

ang Jangovy reformy ve stt chin

kolem 350 p.n.l.

nejstar katalog hvzd (en)

Rozklad rodov spolenosti

V polovin druhho tiscilet p.n.l. dochz k rozkladu rodov spolenosti v dsledku vzniku
majetkov a sociln nerovnosti. Tento proces spad do obdob Sia a ang.
V lokalitch ran doby bronzov byla odkryta ohrazen sdlit mstskho typu, obklopen perifri,
na n se nachzely zemdlsk usedlosti, pohebit, dlny bronzolijc, hrn a dalch emeslnk.
V Er-li-tchou byl odkryt palcov komplex, kter svd o tom, e bylo centrem vt oblasti.
216

Vznik vroby v n
Nov spoleensk vztahy se rozvjely postupn na zklad neolitick kultury. Rozvoj vrobnch sil,
zejmna pechod k run orb (ve 24. stolet p.n.l.) byl doprovzen postupnou pemnou
patriarchlnch velkorodin v zkladn vrobn jednotky. Tm se zvila produktivita prce ze,dlc a
vytvoila se monost nadproduktu. To umonilo, e ostatn lenov spolenosti se mohli zat vnovat
jinmu povoln emeslm, obchodu apod. Tato realita se stala zkladnou pro vznik a rozvoj
civilizace ang-Jin.
V obdob Jin a ranho ou byla spolenost rozdlena na ti vrstvy:
vldnouc privilegovan vrstva tvoena wangem (panovnkem), jeho pbuznmi, hodnosti
a u-chou (udlenmi vldci) a jejich pbuznmi.
vrobci svobodn adov lenov obc, kte tvoili zakladn masu obyvatelstva.
nesvobodn a bezprvn lid byli vyuvni jako otroci. Pramenem otroctv bylo zskvn
zajatc v dob vojenskch pochod proti neptelskm kmenm, krom toho vak existovalo
i zotroovn vlastnho obyvatelstva za rzn pestupky.
Vznik prvnho sttu je pevn spjat se zmnami rozvrstven obyvatelstva.

Nejstar politick tvary na zem ny

Nejstar politick tvary v n vznikly pravdpodobn ji v obdob Sia a ang. Otzka vzniku
prvnch stt (protostt) nen dosud pln vyeena.
Ale v modern dob archeologickch objev, kdy byla odkryta rozshl msta vysplch kultur,
asov spadajc pesn do onch mystickch dob. Tak se konen potvrdila existence sttu ang.
Jedno z nalezi pat pravdpodobn hlavnmu mstu Ao, zaloenmu destm vldcem dynastie v
16.stol. p.n.l. Rozkldalo se na ploe t a pl tverench kilometr, mlo deset metr vysok
hradebn zdi a pravdpodobn v nm pobvalo okolo sta tisc lid. Ve 14. stolet pestalo Ao angm
vyhovovat a zaloili nov hlavn msto (od t doby se sami zaali nazvat Jinov), kter svou
velkolepost ohromovalo jak souasnky, tak pozdj generace.
Jinsk politick tvar ml v poslench etapch svho vvoje ji podstatn rysy ranch stt ddinou
monarchickou vldu, rozdln na sociln vrstvy, ednictvo, stl vojsko.
Formovn stt bylo urychleno ovldnutm okolnch kmen za wanga Wu-tinga (1238 asi 1180). Za
dynastie ang krlov ovldali zem na vchod souasn ny pi dolnm toku velkch ek, z toho
st jako svou vsostnou zemi a st jako vazalskmi povinnostmi svzan okoln kmeny a stteky.
Ti odevzdvali pravideln tribut, v ppad nutnosti vyslali podporu armd, a jednou za as se jejich
vdci museli pijt pokoit angskm(jinskm) krlm a optovn tak stvrdit svou zvislost. Moc
wanga nebyla nim omezena. Wang byl despotickm vldcem, nejvym vojevdcem a i hlavnm
knzem. Krl byl spjat s nadpirozenem. Pouze on, jeho aman a vtci dokzali komunikovat se
svtem duch, kte zase byli v kontaktu s nejvym bostvem - nebesy. Veker rozhodnut a plny
museli bt podrobeny Nebesk konzultaci a k tomu elu se vyuvaly v ru rozpukan kosti a elv
krune, z jejich prasklin se daly zskat odpovdi.

217

Dynastie ou
(protoe nebyla pas dodna jsou zbyl kapitoly kvli asov tsni zpracovny z internetu)
Okolo 11. stolet p.n.l. na zpad vzrostla sla jednoho z onch vazalskch sttek natolik, e si
postupn podmanil nejen bezprostedn okol, ale nakonec dobyl v ele s krlem Wu-wangem i Jinsk
hlavn msto. Nazval se ou a stal se na 3 stolet hlavn mocnost v oblasti. Akoli byli ouov a
na vlenictv mn vyspl, pevzali postupn vtinu technickch i kulturnch vymoenost Jin a
postarali se tak o petrvn a dal rozvoj tradinch emesel i umn. Jejich moc se oprala, podobn
jako u sttu ang (Jin), o vldu vlastnmu zem a kontrolu okolnch vazalskch sttek, avak
svmu krli ji nepisuzovali bosk pvod, le zavedli ideu o mandtu, kter nebesa vldci pouze
udlovala.

Soulad nebes a zem

an toti u dlouho pedtm vili v nebesa - nejvy bostvo jako v absolutn zdroj pozitivn
energie, du a podku. Mla kruhov tvar a psobila na tvercovou zemi pod sebou (podnebes Tchien-sia). an ili v podnebes uprosted (e stedu - ung-kuo) a tud byli vystaveni
blahodrnmu psoben Nebes nejvce. Ostatn nrody ili pi okrajch a v rozch, a tak v tchto
zemch panoval chaos a straliv podmnky. Obyvateli ijcmi v tchto koninch an pohrdali,
nazvali je barbary ty svtovch stran a povaovali je za divok a primitivn nsilnky. Nov
ousk idea konstatovala, e panovnk se stal zstupcem nebes na zemi a obdrel jejich mandt
vldnout, ale na druh stran mu ho mou i odebrat. Paklie tedy dolo k njakmu pevratu, vdy to
bylo dodaten vysvtleno jako nespokojenost nebes s pedchozm krlem. Rovn prodn
katastrofy panovnkm neprospvaly, byly toti interpretovny jako trest nebes za patnou vldu.
Autorita vak i tak zstala obrovsk. Vldce byl uctvn a milovn jako veleknz vekerho lidstva,
ochrnce zdroj vivy na zemi, rozhodoval o ivot a smrti, patila mu v konen instanci vechny
zkonodrn, soudn i vkonn moc.
Stejn jako na sklonku existence sttu Jin prokzala dln knata a sprvci zarputilou snahu vrit
vlastn vliv a projevovat separatistick tendence. A stejn jako dve na to centrln moc po ase ji
nedokzala reagovat a ousk netst jet podpoil roku 771 p.n.l. niiv vpd nomdskho kmene
Zpadnch ung do zem. Tyto udlosti vedly ke konenmu rozpadu e, krlovsk dvr pesdlil
vce na vchod (dynastie Vchodn ou) a ztratil sv velmocensk postaven.

Obdob vlcch stt

Nsledoval potek mornch boj mezi jednotlivmi stty podobn sly a velikosti, nazvan
pilhav Obdob vlcch stt. Ze stovek mench tvar se neustlmi boji od 8. do 3. stolet
vyprofilovalo 7 silnch stt (ao, Jen, Wej, chi, chin, Chan, chu) plus nkolik mlo mench a
zpas o moc nabral na obrtkch, kdy se v mocnm stt chin zrodila idea o ovldnut celho
podnebes.
Tato djinn pas byla pmo pesycena vlenm, uzavrnm nejrznjch pakt, smluv a koalic,
jejich dodrovnm i poruovnm, a to ve za hlavnm elem kadho sttu - pohltit men
protivnky a ubrnit se silnjm. V podnebes nastal chaos. I pes tyto konflikty nastv v 7. 5.
218

stolet p.n.l. rozmach nskho ivota. Rozvjela se emesln vroba, vzrstal vznam obchodu a
byly raeny mince. elezn nstroje nahradily vrobky z mdi a bronzu. Znanho rozmachu doshla
textiln produkce, zejmna vroba hedvb. na mla k dispozici mnoho prodnho bohatstv: zlato,
stbro, olovo, rtu, uhl, hlnu, nefrit, sru, brusn materily a mnoh dal. U v ranm obdob
zkombinovali m a cn.
Toto obdob tak pineslo rozmach v nkterch oblastech, zejmna ve filozofii
a vlenictv. Mezi ti nejvznamnj osobnosti nsk filozofie pat
Konfucius, Lao C(zakladatel Taoismu) a Sun C. Nkdy okolo roku 550
p.n.l. pichz v malm stt Lu na svt pozdj nejvt z nskch filozof
Kchung-fu-c' (Konfucius). Jeho uen preferuje blaho lidu, kter me bt
dosaeno spojenou prac a silm vysoce morlnch jedinc. Konfucius kladl
draz na mravn vlastnosti lovka a zvlt vldnoucch osobnost. Za hl.
kategorii povaoval lechetnost, ulechtilost lidsk osobnosti a jejho jednn to byly hodnoty, kter mly vst ke spasen.V te dob vznik i mnostv
dalch filozofickch smr (taoismus, legismus, moismus, logika atd. souhrnn oznaovanch pojmem Sto kol), a prostednictvm tchto vech
novm mylenkovch smr se lid sna vysvtlit dvody souasnho vvoje
a najt cestu k nastolen novho du. Sun Wu ze sttu Wu, pozdji
oznaovan jako Sun C (mistr Sun) zase proslul dlem o vlenm umn.
Nepetrit boje, nov elezn zbran, ohromn mnostv vojk a velk
vzdlenosti, to podtrhovalo potebu po dkladn teoretick pprav
dstojnk, na kter zvisel osud vech.

Konfucius (nsky
)tvrdil, e svt
ovld sympatie, kterou
nazval u. Dle je
autorem slavn vty:
Nei druhm to, co
sm nechce, aby inili
oni tob!

e chin
Z boj mezi vlcmi stty vyel vtzn zpadonsk stt
chin. Jeho panovnk m tak ve svm jmn nzev tohoto
sttu (chin Chuang-ti 246 - 210). V tto dob je
vybudovna velmi mocn a velk e, kter pinesla
zajmav civilizan prvky: svmi hranicemi sahala a k
Vietnamu, byly provedeny zmny ve sttn sprv (msto
aristokracie byli dosazovni nov ednci), sjednocen mr
a vah.
D se ct, e chin byl prvnm sjednotitelem ny, ke
ktermu dolo v roce 221 p.n.l. hin Chuang-ti se stal
Velk nsk ze byla vybudovna na obranu
proti kmenm tocm z Mongolska. Jej
prvnm svrchovanm csaem vech an. Vybudoval
vjimenost dokld i to, e je stavbou, kter je
prvn csask dvr a nechal budovat velk csask palce.
vidt pouhm okem z Msce.
Byl ovem schizofrenik a jeho choroba se stle zhorovala
(nedokzal rozliovat realitu a chtl bt nesmrtelnm). Zaal s budovnm velkho podzemnho sdla a
nechal postavit velkou nskou ze, kter m 4000 km, dosahuje vky 6 - 10 m. Byla postavena
proti njezdm kmen, ale tm zrove nu izolovala od okolnho svta. Na zhorujc chorobu ale
nakonec v roce 210 umr. Po jeho smrti dochz k soupeen o moc ( pevraty) , tato krize vedla
k svren dynastie chin.

219

Dynastie Chan
V letech 206 p.n.l. - 220 n.l. pichz posledn dob, kdy vldne dynastie Chan. Jej vlda je krtce
peruena na potku novho vku (star Chan). Dolo k pipojen sti Koreje. Sttn idej se stal
konfucianismus. Byla vytvoena "velk hedvbn cesta" spojujc nu s helnistickmi stty. Byla
to tepna obchodu mezi Evropou a Asi a do dob selduckch Turk. Dochz k hospodskmu
rozkvtu ny (prv dky hedvb), stt se snail kontrolovat obchod (obchodnci povaovni za
mncenn a jsou psn kontrolovni). Objevuje se problm s koovnmi Huny. Nejvt rozkvt
pokrauje csaem CHAN-WU-TI ( 150
p.n.l.), kter rozil zem na severovchod
( Korej,
Mandusko, Vietnam).

Dky Hedvbn stezce se do Evropy dostalo i koen. Hedvbn

stezka obvykle konila v dnenm Istanbulu odkud se zbo
poslalo do jinch pstavnch mst - pedevm ecko a Itlie.

Vvoj Chan je peruen v letech 9 - 23 n.l.,

kdy se palcovm pevratem dostal k moci
Wang Mang. Po jeho odchodu z vedoucho
postaven v n nastvaj djiny mladho
Chan, kter kon kolem r. 220 n.l. Byla to
doba rozkvtu - rozmach astronomie,
zemdlstv, medicny. Velk vznam ml

vynlez univerzln psac ltky, papru.

Za pozdnho Chan se objevuj sociln problmy, rostou konflikty - nejvtmi byly povstn rudch
obo v roce 9 n.l. a lutch turban v letech 184 - 185 n.l.
Vnitn spory perostou a do takov mry, e v roce 220 se na tp do t stt.

Nejvznamnj nsk vynlezy:

Hedvb - Vyrblo se od konce mlad doby kamenn z kukel housenek
bource moruovho, kter se mus nkolikrt denn krmit a nesnej
prvan, neistotu a zpach; kukly se spaily a pak u se odvjela dlouh
vlkna uren k vrob hedvb.
Motl a kukla Bource moruovho.
Vnitek kukly se pouval jako zaruen
prostedek na potenci.

220

nsk tzv. rov porceln m dlouhou

Porceln - Prav porceln byl znm kolem roku 400 n.l. vyrb se ze smsi kaolnu, ivce a
kemene, kter pi teplotch kolem 1450 C zskv blou barvu; je tvrd, pevn, odoln a
dobe dr teplo

nsk kompas

Kompas - Schopnost
magnetu pitahovat elezo an poznali
ve 3. stolet p.n.l.
Nejstar kompas ml tvar lce a byl
umstn na bronzov desce s dlenm na stupn, rukoje ukazovala k jihu.

Steln prach - Byl vyroben z ledku, devnho uhl a sry v 9.

stolet n.l. Krom trhaviny se pouval i pro vrobu tradinch
nskch ohostroj.
Sms stelnho prachu

Papr - Zhotovoval se nejprve z hedvb, od potku 2. stolet

n.l. z lka, hadr a ze starho papru

Papr vyrbn starm zpsobem z hedvb.

Knihtisk - Jeho potek se v n datuje do 3.-5. stolet n.l., od potku 8. stolet se tisklo z blok
pomoc devnch desek, v 11. stolet se rozil tisk z pohyblivch typ z keramiky a pozdji z olova.
Dal vznamn vynlezy: traka, plamenomet, inkoust.

221

Dky izolaci ny zstvali tyto vynlezy skryty okolnmu svtu. Jejich roziovn bylo tak brnno
dky tvrdm postihm, kter hrozili za jejich vynesen za hranice i za prozrazen jejich vrobnho
tajemstv.

222