BIOMECHANIKA

BIOMECHANIKA KOSTERNÍHO
SUBSYSTÉMU
 MECHANICKÉ VLASTNOSTI
BIOLOGICKÝCH MATERIÁLŮ

Viskoelasticita, nehomogenita, anizotropie, adaptabilita

Základní parametry: hmotnost + elasticita

(akumulace energie)

plasticita + viskozita
(tlumení pohybu)

Velikost zátěže (stress): σ = F = síla

[MPa ]
S příčnýprůřez
 MECHANICKÉ VLASTNOSTI
BIOLOGICKÝCH MATERIÁLŮ

Velikost deformace (strain):

l − l0
absolutní l − l0 [cm] relativní ε=
l0

velikost zatížení σ
=
Modul pružnosti: E = [ MPa ]
změna deformace ε

Kompaktní kost: 17-20 000 MPa

Dubové dřevo: 10 000 MPa
Patelární vaz: 4 000 MPa
 PASIVNÍ PODSYSTÉMY
Kosti, šlachy, vazy, chrupavky, kloubní spojení
(nejsou primárním zdrojem energie)

Funkce kostí: konstrukční prvky (páky), převodní

mechanismy energie, absorbce energie, plocha pro
připojení svalů
S
periosteum endosteum
K K – kortikální kost
S – spongiózní kost
Kortikální x spongiózní
osteony
K
S

1/10 tuhosti S
Haversův
K Volkmannův
5x protažitelnější
kanálek
kanálek
 VLASTNOSTI KOSTNÍ TKÁNĚ

Tvar kostí: dlouhé, krátké, ploché, nepravidelné

Tvar kostí ovlivňuje jejich mechanické vlastnosti.

mohou být různé v rámci jedné kosti

Složení kosti: 20% voda,

35% bílkoviny,
45% minerály
 VLASTNOSTI KOSTNÍ TKÁNĚ

Základní stavební jednotka − osteon (Haversovy systémy)

Kolagenní mineralizovaná
vlákna → ve směru hlavních
napětí

Uložení rovnoběžně
obloukovitě
spirálovitě
 VLASTNOSTI KOSTNÍ TKÁNĚ

Architektonika kosti
hlavní tlaková
spongiózní kost
skupina trámečků

skupina trámečků
u trochanter major hlavní tahová
skupina trámečků

druhotná tlaková
druhotná tahová
skupina rámečků
skupina trámečků

kompaktní kost
kostní dřeň
 DEFORMACE KOSTI

C’ C
zóna plastických
B’ B
deformací B – přechod mezi elastickou a plastickou Elastické (vratné)
deformací
zátěž

C – mezní bod, ve kterém dochází

k poškození kosti
Plastické (trvalé
zóna
elastických
B’ – mez kluzu
C’ – mez pevnosti poškození kosti)
α deformací
A deformace

Mez kluzu (B´): femur (20-29) − 120 MPa, tibie − 126 MPa
Mez pevnosti (C´): 170-200 MPa, 195-204 MPa

Spongiózní kost − vedle trámců a lamel také cévy, nervy, …

⇓
hydraulický systém pro zvýšení odolnosti
 ZPŮSOBY NAMÁHÁNÍ KOSTI

bez
tah tlak ohyb smyk krut
zátěže

Oslabené svaly (i při nízké aktivitě) nejsou schopny neutralizovat

zatížení.

Velikost zátěže x rychlost působení

Rychlá − ruptura vazů
Pomalá − odlomení drobné části kosti nebo šlach
OHYB KOSTI

Kombinace tahu (na povrchu)

a tlaku (kolem podélné osy)

3 síly (zlomenina přes okraj lyžařské boty)

4 síly (náraz dlouhé kosti na širokou překážku)

 KRUT KOSTI

Dochází k posunu
jednotlivých částí kosti
vůči sobě.

První porušení kosti je způsobeno

smykem, další v rovině
diagonální vzhledem k ose kosti.
 ÚNAVOVÁ ZLOMENINA

zóna přetížení

zóna únavy
působící síla

zatížení
zóna zatížení

okamžik, ve kterém dochází poranění

ke zlomení kosti

elastická plastická počet opakování

deformace deformace

a) opakované zatěžování nižší intenzity

b) jednorázové působení zatížení v zóně přetížení

Cyklické namáhání kosti (únava) − opakující se nevratné

mikrodeformace. Křivka není asymptotická jako u jiných
materiálů (některé kovy), kdy opakované zatížení na určité
hranici nezpůsobí poškození.
 ÚNAVOVÁ ZLOMENINA

Působení zátěže na tibii při různé rychlosti pohybu

chůze 5 km.h-1 x klus 7,9 km.h-1
 ZMĚNY KOSTNÍ TKÁNĚ − VLIV VĚKU
staří
mladí

napětí
mladý jedinec senior
starý jedinec

deformace

Úbytek kostní hmoty (hustoty) → zeslabení podélných + ztráta

příčných trámců
Osteoporóza − snížení odolnosti a pevnosti, větší křehkost a snížení
kapacity pro uložení energie.

Mezi 30. až 80. rokem → snížení hmoty → muži 20%, ženy až 40%.

↓HMOTNOST KOSTÍ x HMOTNOST OSTATNÍCH TKÁNÍ↑

 REMODELACE KOSTI
HYPERTROFIE x ÚBYTEK KOSTNÍ HMOTY
K hypertrofii kosti může dojít při opakovaném zatěžování v přirozeném
fyziologickém rozpětí.

Zesílení kompakty a příčných trámečků u dětí, u dospělých

pouze trámečků.
 REMODELACE KOSTI

Wolffův zákon: Každá změna ve funkci kosti je doprovázena

určitými (nevratnými, strukturálními) změnami ve vnitřní
architektuře, s přihlédnutím k vnějším vlivům.

Vedou k souladu mezi

tvarem, strukturou a
funkčním zatížením

Pohybová aktivita, věk, nemoc,

výživa, …