DEGENERATIVNÍ A ZÁNĚTLIVÁ

ONEMOCNĚNÍ KOSTÍ A KLOUBŮ

Mgr. Iveta Stejskalová

ANATOMIE
ANATOMIE
 Anatomie – kloub se skládá z kloubní hlavice a kloubní jamky,
kloubního pouzdra a kloubní chrupavky.
 Kloubní pouzdro se skládá z vrstvy vazivové a synoviální.

 Vazivová vrstva tvoří pevný obal kloubu, synoviální vrstva vystýlá

kloubní dutinu. Buňky synoviální vrstvy produkují tekutinu, kt.
zabraňuje tření kloubních ploch o sebe a vyţivuje kloubní chrupavku.
 Hlavní funkcí kloubní chrupavky je tlumit nárazy a sniţovat tření mezi
kloubními plochami.
DEGENERATIVNÍ ONEMOCNĚNÍ
OSTEOARTROZA
 Nezánětlivé degenerativní kloubní onem.
 Začíná poškozením kloubní chrupavky (ztrácí celistvost, ztenčuje se,
odlupuje se)
 odloučené kousky chrupavky dráţdí kloubní pouzdro a to reaguje
sekundární zánětlivou reakcí
 Na okrajích kloubu vznikají výrůstky (osteofyty, jimiţ se snaţí kloub
odlehčit poškozené chrupavce) omezují pohyb, dráţdí nervy =)
reflexní staţení svalů
 Bolest se přenáší i na další klouby a mění se osa končetin i páteře

 - Můţe postihnout kterýkoliv kloub, nejčastěji v kloubech nosných a

kloubech osového skeletu (kolena, kyčle, páteř).
 COXARTROZA= postiţení kyčelního kloubu
 GONARTROZA = postiţení kolenního kloubu
 OMARTRÓZA = postiţení ramenního kloubu
PŘÍČINY:
 Primární artróza – příčina neznámá =)
přetěţování kloubů při obezitě, sportu, špatná
výţiva, ..
 Sekundární – poúrazový stav, vývojové vady
kloubu
PŘÍZNAKY:
Subjektivní potíže: Bolest
 startovací bolest - po delším klidu (neţ se člověk rozejde)
 po únavě kloubu
 později klidová bolest
Objektivní potíže:
 změna tvaru kloubu, deformity, kloubní drásoty (typické zvuky při
pohybu)
 Omezení rozsahu pohybu – aţ ankyloza
 Atrofie svalů v okolí kloubu
 Chybné postavení končetiny
 U druhotného zánětu – otok, zarudnutí, zvýšená teplota, výpotek.
 N. odlehčuje postiţenému kloubu a tím přetěţuje druhou DK - stejné potíţe
na druhé DK
DIAGNOSTIKA:
 anamnéza (vrozené vady, úrazy, ţivotní styl)
 FV - pohled (tvar, otok, zarudnutí) pohmat (teplo, drásoty), rozsah
pohybu
 vyš. krve: FW, CRP, KO (druhotný zánět), LATEX, ASLO
(streptokokové nákazy), Ca, P
 punkce + vyšetření kloubního výpotku

 RTG prostý snímek (deformity)

 SONO, CT, MR

 Artroskopie
LÉČBA:
 Farmakologická – redukce hmotnosti, chondroprotektika, nesteroidní
antirevmatika, myorelaxancia (k uvolnění svalových spazmů),
intraartikulární aplikace léků (výţivové preparáty, kortikoidy proti zánětu)

 Chirurgická = endoprotéza
 TEP – kloubní hlavice i jamka

 Cervikokapitální endoprotéza – hlavice

 Endoprotéza k náhradě acetabula

 Lázeňská léčba
OSTEOPOROZA–„(ŘÍDNUTÍ KOSTÍ“)
 Úbytek kostní tkáně = atrofie. Z kosti se ztrácí vápník, je prořídlá, méně
pevná, je sklon k frakturám.

 PŘÍČINA:
 porucha kostního metabolismu (senioři, ţeny)
 Postklimakterická – nedostatek estrogenů
 Ţivotní styl – nedostatek Ca v potravě, vit. D (zajišťuje vstřebávání vápníku
ze střeva).
 Nedostatek pohybu – dochází ke zvýšenému odbourávání kostí
 druhotně při jiném onem. při kt. se odbourává vápník (hyperfunkce
nadledvin, hypertyreóza, DM, příštítná tělíska)
 Onemocnění GIT – malabsorpce
 Léky – kortikoidy
 Naduţívání sycených nápojů, alkohol, kouření.
PŘÍZNAKY:
 Bolesti v zádech (postihuje hlavně obratle)
 Patologické zlomeniny (obratlů, femuru, předloktí)

 Sniţování výšky (aţ o 20 cm)

 Vývoj kulatých zad a vytvoření hrbu

DIAGNOSTIKA:
 Anamnéza,
 Fyzikální vyš

 Denzitometrie měření hustoty kostní tkáně - kostního minerálu (BMD

- bone mineral density).
 RTG – obratlová těla nemají pravidelný tvar
PREVENCE OSTEOPORÓZY:
 zásadní význam pro výstavbu kostí má období v ţivotě člověka do
20ti let - příjem vápníku, vit. D, minerálů, úprava životního stylu
(eliminace škodlivin – kouření, alkohol, káva...)
 opatření v dalším věkovém období jsou uţ jen podpůrná

 pravidelné gyn. prohlídky s profylaxí menopauzálních obtíží

LÉČBA:
 Pohyb
 Ca + vitamin D

 Hormonální léčba – estrogeny

 Kalcitonin (hormon ŠŢ – ukládání Ca do kostí)

ZÁNĚTLIVÁ ONEMOCNĚNÍ KOSTÍ

OSTEOMYELITIS
 = zánět kostní dřeně
 Cesta přenosu – hematogenní (z jiného loţiska v těle)

 - ránou při otevřené zlomenině nebo při operaci kosti

PŘÍZNAKY:
 Šíření zánětu kostní dření pod periost --) vznik abscesu
 Rozpad kosti --) pronikání infekce na povrch --) píštěl

 bolest, zduření, zarudnutí, horečka,…

DIAGNOSTIKA:
 Anamnéza, Fyzikální vyš (pohled, pohmat)

 RTG

 Laboratoř – FW, KO - leukocytóza, CRP, hemokultura

LÉČBA:
 Otevření kosti (trepanace)

 + laváţ (výplach) rány, odstranění nekrotické tkáně + ATB místně i

celkově + znehybnění končetiny
REVMATOIDNÍ ARTRITIDA
 Autoimunitní zánět synoviální výstelky kloubů – přechází na
chrupavku a vazy kloubu
 Spouštěcí faktor zánětu - streptokoková infekce

 Tělo si tvoří protilátky – poškození pojivové tkáně

 Dochází k omezení pohyblivosti a deformaci kloubů

 Zánět postihuje i jiné orgány – srdce, ledviny (systémové

onemocnění)
PŘÍZNAKY:
 Ranní ztuhlost (tzv. ranní startovací bolest) – po rozhýbání
se bolest zmírňuje. Postupně se ranní ztuhlost prodluţuje
na několik hodin nebo i celý den.
 Zarudnutí, otok

 Uzlíky v podkoţí, vřetenovitá zduření okolo kloubů

 Onemocnění se stále zhoršuje aţ k ankylóze (nehybnosti)

 Symetrické postižení obou končetin (obě kolena …), šíří

se od drobnějších kloubů aţ na větší (články prstů,
zápěstí, loketní jamka, rameno)
DIAGNOSTIKA:
 Anamnéza

 Fyzikální vyš (pohled, pohmat)

 RTG – deformace

 Artroskopie

 Laboratoř – FW, KO, CRP, ASLO (protilátky proti streptokokům)

LÉČBA:
 Farmakologická – nesteroidní antirevmatika, kortikoidy, ATB

 Chirurgická – odstranění synoviální výstelky, náhrada kloubu

 RHB a lázeňská léčba – cvičení, aplikace tepla a chladu