5.2.

12 Vzdálenosti přímek

Předpoklady: 5211

Př. 1: Rozhodni, kdy má smysl uvažovat o vzdálenosti dvou přímek, a navrhni definici této
vzdálenosti.

Vzdálenost přímek má smysl, když přímky nemají společné body  tedy pokud jsou buď
rovnoběžné nebo mimoběžné.
Vzdálenost rovnoběžných přímek je vzdálenost libovolného bodu jedné přímky
od druhé přímky.
U mimoběžných přímek je situace složitější. Volíme různé dvojice bodů na přímkách 
získáme různé vzdálenosti  hledáme takovou dvojici bodů, aby vzdálenost byla nejmenší
(jako u všech ostatních definic)  body, které použijeme, leží na přímce, která je k oběma
mimoběžkám kolmá (a zase ta kolmost).
Vzdálenost dvou mimoběžných přímek p, q je délka úsečky PQ, kde body P, Q
jsou popořadě průsečíky mimoběžek p, q s jejich kolmou příčkou.

Př. 2: Je dána standardní krychle ABCDEFGH, AB = a = 4 cm . Urči vzdálenosti přímek.

a) AB, EF b) BC, EH c) BF, EH d) AH, BF

a) vzdálenost přímek AB, EF

H G
E F
a
D C
Přímky AB a EF jsou rovnoběžné  zvolíme
libovolný bod přímky EF například bod E.
Přímkou kolmou na přímku AB a procházející
bodem E je přímka AE  patou této kolmice
je bod A  vzdálenost bodu E od přímky AB
je rovna a = 4 cm . Tato vzdálenost je také
vzdáleností přímek AB a EF.

A B

b) vzdálenost přímek BC, EH

1
 H G Přímky BC a EH jsou rovnoběžné  zvolíme
bod E. Přímkou kolmou na přímku BC a
procházející bodem E je přímka EB  patou
E této kolmice je bod B  vzdálenost bodu E
F od přímky BC se rovná délce úsečky BC.
Z pravoúhlého trojúhelníku ABE:
2 2 2
BE = AB + AE = a 2 + a 2 = 2a 2
a BE = a 2
D C

A a B
Dosadíme: BE = a 2 = 4 ⋅ 2 = 5, 66 cm

c) vzdálenost přímek BF, EH

H Přímky BF a EH jsou mimoběžné 
G hledáme jejich příčku, která bude na obě
kolmá  najdeme úsečku EF, její délka je a
E a  vzdálenost přímek BF, EH je a = 4 cm .
F

D C

A B

d) vzdálenost přímek AH, BF

Přímky BF a AH jsou mimoběžné 
H hledáme přímku, která je k oběma kolmá,
G takovou přímkou je přímka AB, vzdálenost
přímek BF a AH se rovná délce úsečky AB a
E tedy 4 cm.
F

D C

A a B

2
Př. 3: Je dána standardní krychle ABCDEFGH, AB = a = 4 cm . Urči vzdálenost přímek
EG, S AB S BC .

H G Přímky EG, S AB S BC jsou navzájem

SEG rovnoběžné (body E , G, S AB , S BC tvoří
F vrcholy rovnoramenného lichoběžníka)
E  hledáme vzdálenost libovolného bodu
přímky EG od přímky S AB S BC (nebo
naopak).
Zvolíme například bod S EG , patou
D C kolmice na přímku S AB S BC , je bod S SS
SAC (úsečka S EG S SS je osou i výškou
SSS SBC lichoběžníka). Její délku bychom mohli
A B určit z lichoběžníka S AB S BC GE , jinou
SAB
možností je nakreslit si obdélník BFHD,
ve kterém oba body leží a vypočítat ji
z něj.
Nakreslíme obdélník BFHD:
a 2 Úsečka S EG S SS je přeponou pravoúhlého
H SEG F trojúhelníku S EG S SS S AC . Strana S SS S AC je
čtvrtinou úhlopříčky podstavy, její délka je
a 2
tedy .
4
a a 2
2 2 2 a 2
S SS S EG = S EG S AC + S AC S SS = a + 
2

a 2  4 
4 2 2a 2 a 2 9a 2
S SS S EG = a2 + = a2 + =
D SAC SSS B 16 8 8
3 3
S SS S EG = a= a
8 2 2
3 3
Dosadíme: S SS S EG = a= ⋅ 4 = 4, 24 cm .
2 2 2 2

Př. 4: Je dán pravidelný čtyřboký jehlan ABCDV, AB = a = 4 cm , SV = v = 5cm . Urči

vzdálenost přímek AD a S BCV .

3
 Hledáme kolmou příčku přímek AD a S BCV .
V Tato příčka určitě leží v rovině S BC S ADV (tato
rovina je kolmá na přímku AD a zároveň
obsahuje přímku S BCV ).

P
D C

Q SBC

A B

Nakreslíme si trojúhelník S BC S ADV .

V Délku strany S BCV určíme z pravoúhlého
trojúhelníka SS BCV :
2
2 2 2 a
S BCV = SV + SS BC = v 2 +  
2
2 a 2
4v + a
2 2
S BCV = v 2 + =
v 4 4
P 4v 2 + a 2 4v 2 + a 2
S BCV = =
4 2

SAD S a SBC
a 2
a ⋅ va b ⋅ vb
K výpočtu délky úsečky S AD P využijeme vzorec pro obsah trojúhelníku S = = 
2 2
a ⋅ va = b ⋅ vb . Dosadíme délky stran a výšek v trojúhelníku SS BCV :
S AD S BC ⋅ SV = S BCV ⋅ PS AD
S AD S BC ⋅ SV a⋅v 2a ⋅ v
PS AD = = =
S BCV 4v + a
2 2
4v 2 + a 2
2
2a ⋅ v 2⋅ 4⋅5
Dosazení: PS AD = = cm = 3, 71cm
4v 2 + a 2 4 ⋅ 52 + 4 2

4
Př. 5: Je dán pravidelný čtyřstěn ABCD, AB = a = 6cm . Urči vzdálenost přímek AB a
CD .

Hledáme kolmou příčku přímek AB a CD.

D
Tato příčka určitě leží v rovině S AB CD (tato
rovina je kolmá na přímku AB a zároveň
obsahuje přímku CD).

A C

SAB

B
Trojúhelník S AB CD je rovnoramenný, určíme si délku strany S AB C z trojúhelníku ABC.
C Délku výšky S AB C určíme z pravoúhlého
trojúhelníka S AB BC :
2
2 2 2 a
S AB C = BC − S AB B = a −  
2

2
a 2 4a − a
2 2
3a 2
S AB C = =
4 4
a 3
S AB C =
a 2
SAB 2
A a B
Doplníme velikosti stran do trojúhelníka S AB CD .
D Délku výšky S AB P určíme z pravoúhlého
trojúhelníka S AB CP :
2
2 2  a 3   a 2
2
S AB P = S AB C − CP =   −  
a  2  2
a 3 P
2 3a a 2 2a 2 a 2
2 a S AB P = − = =
4 4 4 2
2 a 2
a 3 S AB P = = a
2 2
2
SAB C
2 2
Dosazení: S AB P = a= ⋅ 6 cm = 4, 24 cm
2 2

5
Př. 6: Petáková:
strana 93/cvičení 22 b) c)
strana 93/cvičení 23 b) c)

Shrnutí: U rovnoběžných a různoběžných přímek postupujeme stejně jako u rovin.

Vzdálenost mimoběžek určíme jako délku nejkratší (k oběma přímkám kolmé)
příčky.