FIGURY

kam patří, na jakém principu funguje, proč a k čemu se používá

Anafora
- zvuková figura
- opakování téhož slova nebo slovního spojení na začátku dvou
nebo více sousedních veršů či vět
- slouží jako prosté zdůraznění nebo jako výchozí bod gradace, trsu metafor apod.
Epifora
- zvuková figura
- opakování téhož slova nebo slovního spojení na konci veršů (vět)
- slouží jako viditelné zdůraznění opakovaného obratu a mnohdy přispívá k rytmizaci
a kompoziční sevřenosti textu
Epanastrofa
- zvuková figura
- opakování téhož slova nebo slovního spojení na konci předešlého verše (věty)
a na začátku následujícího verše (věty)
- cílem je zpomalit děj a zesílit prvek, jenž je takto opakován (často jde o detail)
Aliterace
- zvuková figura
- opakování stejné hlásky nebo skupiny hlásek na začátku veršů (vět) či jejich částí
- má obdobné funkce jako rým (hlavně vybavovací a eufonickou)
Elipsa
- výpustka
- eliptická figura
- její podstatou je vynechání části textu, již si adresát projevu může domyslet
z předchozího kontextu
- v literatuře zrychluje dějový spád a zvyšuje expresivnost vyjádření
Aposiopese
- eliptická figura
- neukončení výpovědi z důvodu citového rozrušení nebo přerušení mluvčího někým
jiným
- značí se třemi tečkami
Inverze
- slovosledná figura
- změna pořádku slov věty či verše proti obvyklému slovosledu
- cílem je upozornění na důležitost takto příznakového místa, zvláště u prózy
- naopak v poezii je inverze užívána neobyčejně často
 - hlavně jako prostředek rozšiřující možnosti nalezení vhodného rytmu či rýmu,
a proto zde není příznakovost ozvláštnění textu tolik pociťována
Anastrofa
- slovosledná figura
- druh inverze: obrácení slovosledu dvouslovného spojení
- cílem je upozornění na důležitost takto příznakového místa, zvláště u prózy
- naopak v poezii je inverze užívána neobyčejně často
- hlavně jako prostředek rozšiřující možnosti nalezení vhodného rytmu či rýmu,
a proto zde není příznakovost ozvláštnění textu tolik pociťována
Oxymóron
- figura významového rozporu
- spojení takových vyjádření, jež se logicky či smyslově vylučují, v jeden celek
- svým obrazným charakterem má i charakter tropu
- vytvoření kontrastu, protikladu, upozornění na výrazný rozpor v něčem

Paralelismus
- slovosledná figura
- opakování slovosledného či gramatického schématu ve dvou blízko sebe stojících
verších či větách
- cílem je upozornit na rovnocennost dvou takto uváděných motivů, popř. je jen prostě
zdůraznit
- příbuznou figurou je antiteze
Antiteze
- slovosledná figura
- popření výchozího motivu a následné vyvození cílového motivu, přičemž u všech tří
částí úplné antiteze bývá dodržován jistý paralelismus syntaktický
- antiteze může být i dvoučlenná, bez výchozího motivu
- cílem je prosté ozvláštnění textu, popř. zdůraznění důležitosti cílového motivu
Asyndeton
- syntaktická figura
- vynechání spojovacího výrazu ve verši či větě
- cílem je těsnější spojení daných prvků, nejčastěji se záměrem zrychlit či zestručnit děj
Polysyndeton
- syntaktická figura
- spojení větných členů ve verši či větě, při němž je užito více spojovacích výrazů, než
bývá obvyklé
- cílem je upozornit na důležitost či nadměrnost takto spojovaných skutečností, popř.
zvýšit vážnost a slavnostní ladění řeči